11
číslo středa, 10. srpna 2011
DENNÍ ZPRAVODAJSTVÍ ZE SVĚTA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
TÉMA ČÍSLA:
Kauza senátora
Jiřího Lajtocha Strana 4
Obsah čísla
TOP sledované kauzy Nejsledovanějších 10 kauz za minulý měsíc.
Strana 2 TÉMA Kauza senátora Jiřího Lajtocha
Úvodní slovo šéfredaktorky
Strana 4 Sloupek odborníka (rozhovory, výklad zákona, stanoviska…) JUDr. Michal Krenk, Ph.D., Předpokládaná hodnota veřejné zakázky a způsoby jejího určení
Strana 5 Sloupek odborníka (rozhovory, výklad zákona, stanoviska…) Kateřina Koláčková Problematika časových lhůt
Strana 9 KASA CINK Statistiky veřejných zakázek v uplynulém měsíci
Strana 11 Školení, semináře, konference Strana 12 Aktuální knižní tituly na trhu Strana 13
Milé čtenářky, milí čtenáři,
ani poslední prázdninový měsíc se kola světa veřejných zakázek nepřestávají otáčet a my jsme zde pro Vás, abychom Vás o všem podstatném a novém včas informovali. Hlavním tématem tohoto čísla Zpravodaje je Kauza senátora Jiřího Lajtocha, kdy Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem někdo po dvacáté zbaven imunity. Tentokrát se to stalo senátorovi za ČSSD Jiřímu Lajtochovi, který je podezřelý z manipulování veřejných zakázek ohledně dopravních staveb, rekonstrukce domova důchodců a zimního stadionu v Přerově. Toho se měl dopustit v letech 2008 a 2009, kdy jako přerovský primátor (spolu s městskou radou) měl podivně fakturovat tzv. vícepráce. Nepřijdete ani o naše obvyklé rubriky. I v tomto čísle naleznete souhrn TOP 10 kauz, které hýbaly veřejností za poslední měsíc a nezapomeneme ani na sloupek odborníka a na některé ze zajímavých témat z oblasti veřejných zakázek jako je problematika časových lhůt. Samozřejmě nebudou chybět ani aktuality ze světa legislativy, od soudce Vrchního soudu v Praze, JUDr. Michala Krenka.
Přeji Vám příjemné čtení, Miroslava Bendová, šéfredaktorka Zpravodaje vz24.cz
Vydava iVZ CZ, a. s., Tynska 633/12, Praha 1, 110 00 e-mail:
[email protected], www.vz24.cz Šefredaktorka: Miroslava Bendova; Redakce: Lenka Paulovičova, David Lancz; Layout a sazba: Libor Novak Společnost využiva zpravodajstvi ČTK, jehož obsah je chraněn autorskym zakonem. Přepis, šiřeni či dalši zpřistupňovani tohoto obsahu či jeho časti veřejnosti, a to jakymkoliv způsobem, je bez předchoziho souhlasu ČTK vyslovně zakazano. Jakekoliv užiti, reprodukce, kopirovani, dalši zpracovani nebo uprava jakehokoliv obsahu uveřejněneho na internetovych strankach vz24.cz včetně převzeti članků je bez souhlasu iVZ CZ, a.s. zakazano. Najdete nas take na Facebooku a Twitteru.
1
vz24.cz zpravodaj
TOP kauzy
TOP sledované kauzy Rekonstrukce depozitáře Národní knihovny V květnu vypsala Národní knihovna veřejnou zakázku na dostavbu depozitáře v Hostivaři. Původně ji zadalo dř ívější vedení NK, a l e s o u č a s n ý ř e d i t e l To m á š Böhm starou zakázku zrušil jako předraženou, cenu snížil o více než 120 milionů a její nynější hodnota č i n í 2 8 4 m i l i o n ů , k t e r é bu d o u uhrazeny formou dotací ze státního rozpočtu. Vítěz tendru měl být znám v červenci, ale došlo ke zdržení. Z 15 přihlášených uchazečů jich bylo hned 10 vyloučeno dříve, než stihli nabídku podat. více
Promopro – předražené služby během předsednictví EU Ministerstvo financí (MF) podalo trestní oznámení kvůli údajně podezřelé zakázce, kterou v době českého předsednictví bez soutěže získala od státu fir ma Promopro. Společnosti zakázku “přiklepla” vládní sekce pro české předsednictví vedená t e h d y A l e x a n d r e m Vo n d r o u (ODS), nynějším ministrem o b r a n y. P ů v o d n í č á s t k a p r o uvedenou fir mu za pronájem a obsluhu audio-vizuální techniky na akcích spojených s českým předsednictvím neměla překročit 85 milionů korun. Společnost prý ale nakonec vyfakturovala Úřadu vlády částku 766 milionů. více
Vydaný senátor Lajtoch Senátor ČSSD a přerovský primátor Jiří Lajtoch bude moci být trestně stíhán kvůli zakázkám na přestavbu přerovského domova důchodců a zimního stadionu. Policie podezírá Lajtocha ze sjednání výhody při
zadání veřejné zakázky a ze zneužití p r avo m o c i ve ř e j n é h o č i n i t e l e, spáchané ve spolupachatelství. K r o m ě p ř e r ov s ké h o p r i m á t o r a chce stíhat dalších 12 osob. Policie požádala o primátorovo vydání kvůli takzvaným vícepracím na obou stavbách. Lajtoch vinu odmítá, podle něho byly tyto vícepráce standardně odsouhlaseny v komisích i na radě. více
VZ24.cz zpravodaj vz24.cz zpravodaj
22
TOP kauzy
Novela zákona o veřejných zakázkách Účelem předmětné novely je minimalizovat nedostatky zjištěné p ř i d o s ava d n í a p l i k a c i z á ko n a o ve ř e j ný c h z a k á z k á c h a d á l e zjednodušit, zpřesnit a zefektivnit zadávání veřejných zakázek a posílit jeho transparentnost. Účelem novely je také začlenit do českého práva změny práva EU na poli zadávání veřejných zakázek. více
Nahraný Drobil Ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) pr ý žádal šéfa Státního fondu životního prostředí Libora Michálka, aby zničil své nahrávky, které údajně prokazují, že ministrův poradce Martin Knetig a také náměstek předsedy fondu D u š a n F i b i n gr c h t ě l i M i c h á l k a přimět k manipulacím s veřejnými zakázkami. Vyplývá to z nahrávek, které Michálek předal tisku. Ministr to popírá. více
Státní maturity Státní maturita je již více než třináct let připravovaný projekt státu, který zažil již dva odklady. Původně měly maturity začít v roce 2008, poté v roce2010. Loni však kvůli jejich údajné nepřipravenosti vyšlo do ulic na 7000studentů, nové zkoušky pak byly odloženy na jaro roku 2011. Jejich příprava stála od roku 2000 celkem 342 milionů korun. Do roku 2011 pak spolkne ještě dalších 285 milionů, provoz bude ročně stát čtvrt miliardy. Vítěz výběrového řízení by měl zajistit digitalizaci a logistiky státních maturit v příštích pěti letech. více
Nový systém mýtného Podle původních plánů se mělo dnešních 1100 km placených silnic rozrůst až na skoro 6000 km. Platit se mělo nově na všech mimoměstských silnicích I. třídy, na stovkách silnic II. třídy a vybraných silnicích III. třídy. Kraje se však obávají, že zavedení mýta na silicích I. třídy přiměje řidiče kamionů a nákladních vozů objíždět placené úseky po okreskách.
Ministerstvo navrhuje, aby kraje na souběžných silnicích s placenými úseky rozmístily zákazové značky pro nákladní vozidla. více
Lesy ČR - tendry Lesy České republiky, státní podnik (LČR) byly založeny dne 1.1.1992 Ministerstvem zemědělství České republiky. Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování více než 1,3 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu (téměř 86 % rozlohy všech státních lesů) a péče o téměř 20 tisíc km určených vodních toků a bystřin. Roční těžby se pohybují průměrně kolem 7 mil.m3 dřeva, což představuje zhruba 72% běžného přírůstu. více
Tunel Blanka Tunelový komplex Blanka, který je v současné době největším evropským projektem městských tunelů a klade si za cíl uvolnit obytnou zónu od zbytné dopravy, snížit nehodovost a ulevit životnímu prostředí, stvořila firma Metrostav. Ale už od roku 2008 dochází k propadům, naposledy letos v červenci (2010), a při vyšetřování nehodovosti vycházejí na povrch nejrůznější pochybení, které má na svědomí právě Metrostav. více
Letadla CASA Po d l e E v r o p s k é k o m i s e m ě l o Česko vybrat letadla na základě celoevropského tendru, ale místo toho o zakázce za 132 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) rozhodlo bez výběrového řízení. více
3
vz24.cz zpravodaj
TÉMA
Kauza senátora Jiřího Lajtocha Po dvacáté byl někdo Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem zbaven imunity. Tentokrát se to stalo senátorovi za ČSSD Jiřímu Lajtochovi, který je podezřelý z manipulování veřejných zakázek ohledně dopravních staveb, rekonstrukce domova důchodců a zimního stadionu v Přerově. Toho se měl dopustit v letech 2008 a 2009, kdy jako přerovský primátor (spolu s městskou radou) měl podivně fakturovat tzv. vícepráce.
V Přerově v roce 2008 otevřeli domov pro senior y (přestavbou bývalé základní školy) za více než 167 milionů korun. Původní cena přitom měla být o 30 milionů nižší. Prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu a antimonopolního úřadu nic neodhalily, sám Jiří Lajtoch k tomu dodal, že vícepráce byly standardně odsouhlaseny v komisi i v radě, teprve poté byla uzavřena smlouva a následně provedena fakturace. Vzápětí v Přerově rekonstruovali zimního stadion. Za podivný výběr dodavatele pro tuto zakázku dostalo město od antimonopolního úřadu pokutu 90 000 korun a za chyby v tendru na dopravní stavby za 90 milionů pokutu 300 000 korun. Město se proti rozhodnutí odvolalo. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnutím z 1. srpna Přerovu vyhověl a pokutu notně snížil – z původních 300 000 Přerov zaplatí jen 30 000, a z 90 000 pouze 10 000. Média o tom informoval sám Jiří Lajtoch, který dodal:
„Z rozhodnutí úřadu je zřejmé, že provinění se sice událo, ale nebylo tak výrazné.“ Že senátor Lajtoch musí být s tímto rozhodnutím spokojen, je více než jasné. Ačkoli nikdy nezapochyboval o své nevinně, Senát o vydání nepožádal, protože byl přesvědčený, že by to k ničemu nevedlo. „Nepamatuji případ, že by skončení trestního s t í h á n í j i n a k n e ž o d s o u ze n í m vedlo k jednoznačnému závěru veřejného mínění, že stíhaný byl nevinný. Donekonečna začnou spekulace, kdo dal komu jaký pokyn a jak jsem to politicky ov-
livnil. Takže na očištění nevěřím,“ uvedl senátor. ÚOHS mu svým rozhodnutím dává za pravdu. Podle předsedy Úřadu Petra Rafaje byla únorová pokuta v případě tendru na dopravní stavby nepřiměřeně vysoká. Podle něj však nebylo možné od uložené pokuty zcela upustit, neboť postup radnice se dotknul principu transp a r e n t n o s t i z a d áva c í h o ř í ze n í a zákazu diskriminace jednotlivých dodavatelů. Ve druhém případě udělalo město chybu, když veřejnou zakázku na dodatečné stavební práce při opravách zimního stadionu zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění a smlouvu uzavřelo s vybraným uchazečem, přesto však může podle Rafaje preventivní funkci plnit i pokuta nižší. Spolu s Lajtochem má být obviněno dalších 12 lidí. Předpokládá se, že jde o členy tehdejší rady. „Stavební úpravy zimního stadionu se týkají poloviny stíhání. Máme právní stanovisko, že došlo k určitému pochybení, ale není to na trestní stíhání,” řekl senátor. Dodal také, že zatím žádné obvinění neobdržel, podobně se vyjádřili i ostatní radní. Navíc jsou obvinění vůči Lajtochovi z faktické stránky nesmyslná a po právní stránce chybná, dodal k případu advokát Tomáš Sokol. Senátor je totiž stíhán podle zákoníku platného od loňského r o k u , j e n že z a č i ny s p á c h a n é v letech 2008 a 2009. T r e s t n í s t í h á n í sociálnědemokratického senátora tedy ještě nezačalo, ale nařčený Jiří Lajtoch se nyní může opřít i o příznivé rozhodnutí ÚOHS. Autor: redakce vz24.cz
vz24.cz zpravodaj
4
Sloupek odborníka
Rozhovory, výklad zákona, stanoviska atd.
PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A ZPŮSOBY JEJÍHO URČENÍ (1. ČÁST) I. OBECNÁ PRAVIDLA URČENÍ PŘEDPOKLÁDANÉ HODNOTY VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Správné stanovení výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky a navazující volb a o d p ov í d a j í c í h o z a d áva c í h o řízení již historicky pro zadavatele představuje neobtížnější oblasti právní úpravy co do interpretace i aplikace. Je třeba uvést, že pravidla pro určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky obsažená v ust. § 13 - § 16 stávajícího zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon“), představují téměř doslovnou transpozici čl. 9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávka a služby (dále také jen „směrnice“), a ve svém obsahu znamenají výrazné zpřesnění oproti pravidlům obsaženým v předchozím zák. č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách. S ohledem na rozsáhlost zákonné úpravy je ke zvolené systematice třeba uvést, že pravidla určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky obsažená v § 13 zákona jsou generální povahy s možností jejich aplikace na určení předpokládané hodnoty veřejných zakázek všech druhů a kategorií a tvoří jakousi obecnou část k ustanovením § 14 – 16 zákona, obsahující zvláštní prav-
5
vz24.cz zpravodaj
idla ve vztahu k jednotlivým druhům veřejných zakázek. Pod pojmem určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je obsažena p ov i n n o s t z a d ava t e l e k u r č e n í předpokládané výše budoucího p e n ě ž i t é h o z áva z k u , k t e r ý mu vznikne pro provedeném zadávacím řízení jako důsledek veřejné zakázky realizované na základě uzavřené smlouvy. K plnění uvedené povinnosti zadavatel přistupuje v rámci technické (odborné) přípravy předcházející vlastnímu zadávacímu řízení a následně poté, kdy má jasnou představu o předmětu plnění veřejné zakázky a zároveň má ověřeno, že se na případ zadávání zamýšlené veřejné zakázky neuplatní výjimka z věcné působnosti zákona. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zákonným způsobem je základním předpokladem pro následnou úspěšnou volbu odpovídajícího zadávacího řízení. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel stanovuje vždy jako cenu bez daně z přidané hodnoty a ve výši časově vztažené ke dni zahájení zadávacího řízení. Pokud jde o formální způsob určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, výši svého budoucího peněžitého závazku je zadavatel povinen stanovit konkrétně, jednoznačně v podobě pevného čísla, a to i v případě veřejných zakázek realizovaných na základě smluv k opakovaným nebo trva-
Sloupek odborníka jícím plněním. Pouze takové určení totiž umožňuje bezpečné stanovení finančního limitu veřejné zakázky a volbu jejího zadávání. Jedině takový konkrétní a jednoznačný způsob určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rovněž uchazečům později umožňuje uvést výši celkové nabídkové ceny za splnění celé veřejné zakázky. S takovými formálními požadavky není v souladu častá praxe zadavatelů, určujících předpokládanou hodnotu veřejné zakázky pouze jako jednotkovou cenu (cena za likvidaci 1 kg odpadu, cena za hodinu poskytovaných bezpečnostních, úklidových či právních služeb apod.). Uvedený způsob určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, který bez dalšího údaje neumožňuje určit cenu celkovou, je v rozporu se zákonem.1) Určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nemůže být z povahy věci absolutně přesné, mělo by však být reálné s vyloučením jakéhokoliv vědomého nadceňování či podceňování. Při určení p ř e d p o k l á d a n é h o d n o t y z á ko n v prvé řadě ukládá zadavateli vycházet z vlastních údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění zadávaných v minulosti, které umožňují velmi přesné stanovení předpokládané hodnoty. V případě, že zadavatel nemá vlastní údaje k dispozici a jedná se tedy v jeho případě o první zadávanou veřejnou zakázku daného druhu (či jsou např. pro značnou zastaralost nepoužitelné), stanovuje sekundárně zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na základě informací získaných marketingovým průzkumem trhu s požadovaným plněním, z katalogových či intern e t ov ý c h n a b í d e k , n a z á k l a d ě vyžádaných informací od dodavatelů apod. Pro účely získání potřebných údajů může zadavatel v obtížnějších p ř í p a d e c h v y u ž í t i z n a l e ck ý c h posudků či zorganizovat neformální „předkolo“ zadávacího řízení, tj. oslovení několika dodavatelů poskytujících zadavatelem poptávané plnění.2)
Povinnost zadavatele k určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky platí bezezbytku i v případě zadávání tzv. funkčních veřejných zakázek, tedy takových, kdy je kontrahováno plnění úplatné, povinnost zaplacení úplaty za plnění poskytované vybraným uchazečem zadavateli však tíží osobu třetí a zadavateli samotnému přímý peněžitý závazek z uzavřené smlouvy nevzniká. Nezbytnost subsumpce takto konstruovaných smluvních vztahů (vznikajících typicky v oblasti zajištění pojistné ochrany zadavatele, realitních služeb či při distribuci stravovacích poukázek) pod definiční znaky veřejné zakázky (§ 7 odst. 1 zákona) vyplývá v současné době – po určitém předchozím váhání – jak z rozhodovací praxe orgánu dohledu, tak i obecných soudů.3) Ačkoli i orgán dohledu připouští, že v těchto případech, též s ohledem na institut obchodního tajemství, může být pro zadavatele získání údajů pro určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky obtížné, a to i průzkumem trhu či oslovením jednotlivých dodavatelů, nemohou tyto „obtíže“ sloužit jako argument k nepostupování podle zákona.4) Zákon stanovuje obecné pravidlo, že do předpokládané hodnoty veřejné zakázky má být zahrnuto vše, co zadavatel ze svého rozpočtu na zadávanou veřejnou zakázku vynaložil nebo v případě volby zvláštních způsobů zadávacího řízení v budoucnu vynaložit může. Vychází se přitom z toho, že platby zadavatele dodavateli zahrnuté do předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jsou po úspěšně provedeném zadávacím řízení platbami realizovanými v souladu se zákonem. V případě výplaty odměn, soutěžních cen či jiných plateb poskytovaných zadavatelem účastníkům soutěže o návrh či soutěžního dialogu, je tak třeba do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrnout i výši těchto plateb. Dále v případě, kdy si zadavatel v zadávacích podmínkách zadávané veřejné zakázky vyhradil opční právo na poskytnutí dalších dodávek, služeb či stavebních
1) Jedním z důležitých faktorů při zadávání veřejných zakázek je nabídková cena, tedy celková cena veřejné zakázky. Zadavatel je proto povinen v zadání veřejné zakázky specifikovat předmět plnění takovým způsobem, aby uchazeči mohli provést kalkulaci a ve svých nabídkách uvést výši celkové nabídkové ceny za splnění celé veřejné zakázky. Nabídkovou cenou však není nabídková cena jednotková, jejíž zpracování požadoval, nýbrž ve smyslu zákona se jí rozumí celková nabídková cena za splnění veřejné zakázky (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.11.2004, sp. zn. 2A 6/02). 2) Raus, D., Neruda, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. Linde Praha, a.s. : 1. vydání. 2007, str. 96 3) 1) Rozhodnutí ÚOHS ze dne 30.10. 2008, č.j. S175/2008/VZ-14077/2008/520/AB potvrzené rozhodnutím předsedy ÚOHS ze dne 24.3. 2009, č.j. UOHS-R195,196/2008/022881/2009/310/ZČt řešící případ zajištění prodeje zboží na poukázky, 2) Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11.8. 2009, sp. zn. 62 Ca 30/2008 – 190 řešící případ zajištění komplexní pojistné ochrany zadavatele prostřednictvím makléřské společnosti. 4) Rozhodnutí ÚOHS ze dne 19.2. 2008, č.j. S257/2008/VZ-23325/2008/530/RP
vz24.cz zpravodaj
6
Sloupek odborníka
5) 1) Podle interpretace orgánu dohledu obsaženého v rozhodnutí ÚOHS ze dne 5.1. 2004, č.j. S 605-R/03-VP/140/OŠ za plnění stejného druhu lze považovat jiné plnění mající tytéž vlastnosti – tj. shodné vlastnosti s předchozím předmětem plnění. Za plnění srovnatelné s jiným plněním lze považovat takové plnění, u kterého po vzájemném srovnání shod a rozdílů obou srovnávaných plnění, převažují jejich vzájemné shodné znaky. V případě posuzovaných veřejných zakázek zadávaných zadavatelem v rozmezí od 6.2. 2002 do 5.11. 2002 nebyly shledány vzájemné shodné znaky v případě veřejné zakázky na vybudování náhradního datového spojení mezi objekty zadavatele, veřejné zakázky na dodávku počítačů, veřejnou zakázku na dodávku notebooků s důrazem na kvalitu grafického systému, veřejné zakázky na dodávku monitorů s velkým rozlišením a vysokým kmitočtem, veřejné zakázky na dodávku 8ks serverů IBM a veřejné zakázky na dodávku nových aktivních pr vků pro modernizaci datové sítě. ÚOHS konstatoval, že vždy se jednalo o jiné druhy zařízení, s jinými parametry, pro jiné účely a potřeby zadavatele, které byly zadávány na základě potřeb zadavatele v různou dobu (rozh. ÚOHS ze dne 5.1. 2004, č.j.: S 605-R/03V4/140/OŠ). 2) V případě jiné posuzované veřejné zakázky, kdy na úpravu 5. patra budovy uzavřel zadavatel celkem 9 smluv o dílo v úhrnné částce 9.442.051,- Kč tak, že žádná z nich nepřesáhla finanční limit 2 mil Kč shledal ÚOHS v postupu zadavatele záměrné porušení zákona, když konstatoval, že stavební práce realizované na základě dílčích smluv byly stejného druhu a nebyly specializované natolik, aby je nebyla schopná r e a l i zova t b ě ž n á s t ave b n í f i r m a ( r o z h . ÚOHS ze dne 8.10. 2003, č.j.: VZ/S147/03151/4500/03 – če). 6) Odlišně však Jurčík, dle kterého zadavatel může posuzovat samostatně různé stavební práce a zadávat je jako samostatné předměty veřejných zakázek, pokud jsou u nich odlišné kódy CPV (Jurčík, R. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha : C.H. Beck, 2011, 125 s.). 7) Rozhodnutí ÚOHS ze dne 6.5. 2009, č.j. R16/2009/VZ-5666/2009/310-LJa.
7
vz24.cz zpravodaj
prací, musí předpokládaná hodnota veřejné zakázky zahrnovat rovněž předpokládanou hodnotu všech veřejných zakázek na dodávky, služby či stavební práce požadovaných zadavatelem při využití opčního p ráva ; z a d ava t e l j e v t a kové m případě povinen současně zvlášť stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na dodávky, služby či stavební práce a předpokládanou hodnotu dodávek, služeb nebo stavebních prací při využití opčního práva. Konečně v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy či v dynamickém nákupním systému musí předpokládaná hodnota veřejné zakázky odpovídat maximální předpokládané hodnotě všech veřejných zakázek, které mají být zadávány za dobu trvání rámcové smlouvy či dynamického nákupního systému. Mezi zákonná ustanovení pro výklad i pro aplikační praxi nejobtížnější patří pravidla o určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky v případě dělení jejího předmětu. Základní o t á z ko u p r o s p ráv n é v y ř e š e n í problému v praxi je zodpovězení otázky, jaká plnění je třeba pro účely volby odpovídajícího zadávacího řízení pokládat za jedinou veřejnou zakázku a jaká je možné posuzovat samostatně. Základním obecným pravidlem pro stanovení předpokládané hodnoty je povinnost zadavatele sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb které hodlá pořídit v průběhu účetního období.5) Vzájemné věcné a funkční porovnání shodných a rozdílných znaků srovnávaných plnění tvoří jediné bezpečné kritérium pro učinění správného závěru o jednotě či mnohosti veřejných zakázek v posuzovaném případě. Tento věcný aspekt nelze dle mého názoru nahradit pouze formálním přístupem zadavatele, kter ý by při srovnávání jednotlivých plnění bez dalšího vycházel např. pouze z odlišných kódů CPV použitých pro klasifikaci zboží, služeb a stavebních prací dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002, ve
znění nařízení Komise č. 2151/2003. Podrobný číselník kódů CPV v mnoha případech shodné či zaměnitelné znaky jednotlivých plnění pomíjí.6) Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky představuje věcná souvislost dílčích plnění zadávaných v průběhu účetního období důležitou okolnost, nikoliv však jedinou. Důležitou okolností je rovněž časová souvislost jednotlivých dílčích plnění, složitost organizační struktury zadavatele, jeho vědomost o tom, že v průběhu účetního období bude pořizovat více obdobných, spolu souvisejících dodávek a služeb vycházejících např. ze schváleného rozpočtu, podnikatelského nebo investičního plánu apod. 7) Uvedené pravidlo o povinnosti sčítat by se patrně nemohlo uplatnit např. v případě obdobných dodávek, z nichž jedna byla pořízena dle schváleného plánu zadavatele na počátku účetního období, k pořízení druhé došlo neplánovaně v samém závěru tohoto období z důvodu mimořádného přebytku rozpočtových prostředků a potřeby jejich vyčerpání do konce období, přičemž každá z pořízených dodávek slouží k potřebě odlišných organizačních útvarů zadavatele. Při aplikaci pravidla o sčítání obdobných, spolu souvisejících dodávek a služeb je třeba dle aplikační praxe rovněž nepřehlížet základní zásady zákona, zejména zásadu efektivity a úsporného nakládání s finančními prostředky a dílčí plnění posuzovat z hlediska jejich ekonomické a technické funkce.8) Zákonné pravidlo obsažené v ust. § 13 odst. 8 věta první zákona o povinnosti sčítání obdobných, spolu souvisejících plnění, neobsahuje výslovné ustanovení pro případy veřejných zakázek na stavební práce. Tato skutečnost není opominutím zákonodárce, ale je důsledkem specifické povahy předmětu těchto veřejných zakázek, kde převažující část z nich je vymezena individuálními charakteristikami. U velké většiny stavebních zakázek totiž platí, že co zakázka, to jiné podmínky, za nichž se realizuje. Předmět
Sloupek odborníka veřejných zakázek na stavební práce nelze v drtivé většině nadefinovat způsobem umožňující jeho použití též na následující veřejnou zakázku. V případě veřejných zakázek na stavební práce je obecným pravidlem, že to, co je vymezeno v jednom stavebním ohlášení či povolení se považuje za samostatný předmět veřejné zakázky. U stavebních prací nevyžadujících povolení nebo ohlášení je možné použít pravidlo, že za jeden samostatný předmět veřejné zakázky se považuje jedna věcně ucelená investiční akce, provedená v určité lokalitě (např. rekonstrukce schodišť budovy, oprava fasády apod.). Rozdělení stavebních prací na dílčí plnění pak tedy není možné v případě, pokud by takové dílčí stavební práce měly být součástí jedné takto ucelené investiční akce. Posuzováním zákonnosti rozdělení p ř e d m ě t u ve ř e j n é z a k á z k y n a stavební práce se již orgán dohledu ve více případech zabýval.9)
(nepředvídatelnost) pořízení takových dodávek či služeb. Důvodová zpráva k zákonu uvádí, že při splnění ostatních zákonných podmínek je možné pod uvedené ustanovení podřadit např. nákup potravin, léků, letenek, pohonných hmot apod.
Pravidlo o sčítání předpokládaných hodnot na dodávky a služby je založeno na prvku předvídatelnosti zadavatele na jejich budoucím pořízení. Tento pr vek však není n a p l n ě n v p ř í p a d ě p o ř i zová n í některých specifických komodit, u kterých je neúčelné a neekonomické takto činit ani ve větším množství bez ohledu na aktuální potřebu zadavatele. Z pravidla o sčítání tedy zákon v ust. § 13 odst. 8 věty druhé vyjímá dodávky a služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky či služby pořizuje podle svých aktuálních potřeb. Ve vztahu k finančním limitům je pak každá taková dodávka nebo služba posuzována samostatně, s povinností zadavatele dodržet i v případě takových dodávek a služeb základní zásady uvedené v § 6 zákona. S ohledem na zásadní nezbytnost restriktivního výkladu této zákonné výjimky z jinak obecného pravidla o sčítání předpokládaných hodnot, je vždy třeba v konkrétních případech zkoumat kumulativní splnění obou podmínek nezbytných pro uvedený způsob zadávání, a sice proměnlivost ceny zboží a služby v průběhu účetního období a nahodilost
N a d r u h o u s t ra nu z á ko n n i j a k neomezuje možnost zadavatele rozdělit veřejnou zakázky na dílčí plnění, připouští –li to povaha jejího předmětu. Rozdělit veřejnou z a k á z k u u ve d e ný m z p ů s o b e m lze zásadně tam, kde je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zhotovitelem třeba zaplatit v součtu nižší cenu, že může být plnění realizováno kvalitněji apod.10) K rozdělení veřejné zakázky na části dochází nejčastěji z důvodů zájmu zadavatele na postupné realizaci veřejné zakázky v rámci jednotlivých etap v přímé návaznosti na jeho provozní a finanční možnosti. Nikoliv nevýznamný se v některých případech může jevit oprávněný z á j e m z a d ava t e l e n a u z av ř e n í smluv na jednotlivá dílčí plnění rozdělené veřejné zakázky s více dodavateli. Jednotlivé dílčí části rozdělené veřejné zakázky jsou pak předmětem samostatného postupu zadavatele a samostatných zadávacích řízení, jejichž výsledkem jsou autonomní smlouvy. Z hlediska určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a výše finančních limitů se však tyto dílčí části rozdělené veřejné zakázky posuzují
Stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky jako celku podle všech uvedených zákonných pravidel dochází zároveň k určení finančního limitu rozhodného pro zařazení veřejné zakázky do příslušné kategorie (veřejná zakázka nadlimitní, podlimitní nebo malého rozsahu) a navazující identifikaci odpovídajícího způsobu jejího zadávání. Zákon přitom v § 13 odst. 3 kategoricky zakazuje zadavatelům předmět veřejné zakázky účelově rozdělit tak, aby ke snížení její předpokládané hodnoty pod určený finanční limit a při jejím zadávání bylo možno postupovat administrativně méně náročným způsobem.
8) 1) Podle stanoviska ÚOHS zákon na straně jedné nevylučuje možnost rozčlenění investičních akcí na více veřejných zakázek za podmínky, že předmět jednotlivých veřejných zakázek bude představovat různorodá plnění, na druhé straně by však bylo v rozporu s účelem zákona, pokud by docházelo ke členění veřejných zakázek pouze z důvodu obcházení finančních limitů stanovených pro jednotlivé formy zadávání veřejných zakázek. Zákon umožňuje zadavatelům zadávat veřejné zakázky v co největší míře samostatně s přihlédnutím k místním podmínkám za předpokladu dodržení všech příslušných právních předpisů. Z této zásady pak musí zadavatel vycházet i v případě posuzovaného rozčlenění investiční akce na dodání stavebních prací a vybavení tělocvičny. Pokud tedy výsledkem navrhovaného postupu vybavení tělocvičny bude prokazatelná úspora finančních prostředků (pr vky vybavení tělocvičny budou zajištěny od jiného dodavatele než zhotovitele díla – stavby), pak „rozčlenění“ veřejné zakázky nebude porušením zákona (stanovisko ÚOHS ze dne 17.6. 1999, č.j.: 1288/99-150-RJ), 2) V případě posuzované veřejné zakázky na stavební práce ESD konstatoval, že pro určení, zda byly části jedné stavby uměle rozděleny, je třeba vycházet ze skutečnosti, že existence stavby musí být posouzena z hlediska ekonomické a technické funkce výsledku stavebních prací. Z posuzovaného případu údržbářských a rozšiřovacích prací na existující rozvodné soustavě pro elektřinu a existující síti veřejného o s vě t l e n í p ř i t o m v y p l ý vá , že r o z vo d n á soustava pro elektřinu je určena z technického hlediska pro dopravu elektřiny vyrobené d o d ava t e l e m k j e d n o t l i v ý m ko n e č n ý m zákazníkům, kteří z pohledu ekonomického musí za elektřinu platit, zatímco síť veřejného osvětlení je z technického hlediska určena k osvětlení veřejných prostranství pomocí elektřiny dodávané rozvodnou soustavu pro elektřinu, přičemž z ekonomického hlediska nese veřejná správa náklady sama, ale následně je získává od obyvatel, aniž by získané částky byly přizpůsobovány užitku, který získali jednotlivci. Z uvedeného tak plyne závěr, že rozvodná soustava pro elektřinu a siť veřejného osvětlení mají odlišnou ekonomickou a technickou funkci a práce na obou sítích tedy nemohou být považovány za části jedné neoprávněně rozdělené veřejné zakázky na stavební práce (rozh. ESD č. C-16/98 ve věci Komise vs. Francouzská republika).
vz24.cz zpravodaj
8
Sloupek odborníka 9) 1) V případě posuzované veřejné zakázky na stavební práce orgán dohledu konstatoval, že předmět veřejné zakázky „teplofikace obce“ by bylo možné rozdělit na dvě veřejné zakázky pouze za následujících předpokladů : a ) r e a l i z a c e o b o u s t ave b j e n a s o b ě nezávislá a může probíhat v různých časových horizontech odvislých od finančních možností zadavatele, b) každá stavba je zahrnuta do jiného státního programu z hlediska úspor energií a snížení emisí, c) schvalování obou staveb proběhlo v rámci samostatných stavebních řízení a stavebním úřadem byly vydány dvě samostatná stavební povolení, d) jedná se o dvě samostatné stavby, na které byla vydána dvě samostatná stavební povolení (rozh. ÚOHS ze dne 29.9. 2000, č.j.: S121/2000-151/3219/2000-če), 2) U veřejné zakázky, jejímž předmětem byl komplex stavebních prací, jehož účelem a výsledkem bylo stavebně technické zajištění prostor pro další rozšiřování počtu zaměstnanců zadavatele v závislosti na jeho nově nabytých pravomocích orgán dohledu konstatoval, že realizace posuzovaných dílčích veřejných zakázek probíhala jako jedna stavba ve veškerých časových a organizačně technických souvislostech. Argumentace zadavatele použitá v uvedeném případě dovedená ad absurdum by znamenala, že by za veřejné zakázky stejného nebo srovnatelného druhu nebylo možné považovat téměř žádné stavební práce, neboť tyto se skládají z jednotlivých dílčích profesí (zednických, klempířských apod.), z nichž každá ve větší či menší míře „vyžaduje kvalitativně jiné knot-how“(rozh. ÚOHS ze dne 26.7. 2005, č.j.: 2R19/05-Hr).
jako celek (jediná veřejná zakázka), s povinností zadavatele zvolit pro zadávání každé její dílčí části zadávací řízení, odpovídající finančnímu limitu součtu předpokládaných hodnot všech dílčích částí rozdělené veřejné zakázky.
10) Raus, D., Neruda, R. cit. dílo str. 686 nebo Raus., D. Dělení veřejných zakázek a jejich zadávání po částech. in. Právní rádce 2/2008 str. 28 – 33.
Časové lhůty v oblasti veřejných zakázek stanovené jako časový prostor pro podání nabídek, podání žádosti o účast a žádosti o dodatečné i n fo r m a c e m a j í ve l k ý v ý z n a m , a to jak z pohledu zadavatele, tak i uchazeče. Jejich změny však bývají prováděny v tichosti bez jakéhokoliv většího ohlasu z řad odborné či širší veřejnosti. Možná právě proto byla jejich poslední změna ukončena bouřlivou diskuzí, zda je právě taková legislativní úprava tím správným řešením.
Uvedené pravidlo o způsobu z a d á vá n í j e d n o t l i v ý c h d í l č í c h částí rozdělené veřejné zakázky je poněkud modifikováno v ust. § 98 odst. 5 zákona, dle kterého v případě možného rozdělení předmětu nadlimitní veřejné zakázky na dodávky, služby nebo stavební práce na jednotlivé části, je zadavatel oprávněn zadat takové části dodávek, služeb či stavebních prací postupem stanoveným pro podlimitní veřejné zakázky za předpokladu, že předpokládaná hodnota příslušné části v případě
vz24.cz zpravodaj
Pro úplnost je třeba dodat, že zákon v žádném se svých ustanovení nezakazuje slučování předmětů veřejných zakázek a jejich zadání jako celek; obecným korektivem uvedené možnosti je pouze zachování zásady účelného a hospodárného vynakládání finančních prostředků zadavatele. Jedinou zákonnou výjimku z tohoto pravidla představuje ust. § 16 odst. 2 zákona (viz níže). Autor: JUDr. Michal Krenk, Ph.D., soudce Vrchního soudu v Praze
Problematika časových lhůt
Zkusme se vrátit v čase zpět a podívat se, co se vlastně stalo. Původní lhůty měly vždy stanovenu určitou hraniční mez, například v rámci poskytování zadávací dokumentace musela být žádost o zadá-
9
dodávek a služeb je nižší než částka 2.071.000,- Kč a v případě stavebních prací nižší než částka 25.893.000,- Kč, a současně celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí nepřesáhne 20% předpokládané hodnoty předmětu celé veřejné zakázky.
vací dokumentaci doručena min. 6 kalendářních dnů před skončením lhůty pro podání nabídek, stejně tak jako žádost o dodatečné informace apod. Je pravda, že tyto hraniční lhůty byly poměrně dlouhé a často při správném načasování veřejné zakázky vedly k omezení uchazeče v tom smyslu, že již např. neměl šanci vyzvednout si zadávací dokumentaci, přestože by ještě třeba byl schopen ve zbývající lhůtě zpracovat a podat nabídku, nebo nemohl podat zadavateli žádost o důležité dodatečné informace. Na základě těchto skutečností došlo v rámci tzv. velké novely od 15. 9. 2010 k úpravě časových lhůt, kdy byly hraniční lhůty zcela odstraněny. Odstranění těchto hraničních lhůt
Sloupek odborníka bylo zdůvodněno právě avizovanou diskriminací uchazečů s tím, že je nyní ponecháno na samotném uchazeči, kdy nejpozději si vyzvedne zadávací dokumentaci či položí zadavateli dotaz. Bohužel v praxi odstranění těchto lhůt vyvolalo, a to především v oblasti dodatečných informací, zbytečné komplikace. Objevili se totiž uchazeči, kteří do poslední možné chvíle, nejlépe do posledního dne, čekali s položením zásadního dotazu, který měl vliv na zadávací podmínky. V důsledku těchto dotazů docházelo následně k nucenému prodlužování lhůt pro podání nabídek, přičemž se tyto informace o prodloužení jiní uchazeči dozvídali často až ve chvíli, kdy již podávali nabídky. Hovořímeli o hraničních lhůtách, které byly odstraněny v rámci poskytování zadávací dokumentace a dodatečných informací, pak se zcela nelogické jeví stanovení hraničních lhůt u poskytování kvalifikačních dokumentace v rámci užšího řízení. Zde totiž lhůty zůstaly a dokonce byly upraveny na pracovní dny. Důsledek? Zadavatelé si spočítali určitá výběrová řízení tak, že při jejich vyhlášení zůstal zájemcům pouze jeden jediný pracovní den na vyzvednutí kvalifikační dokumentace. V současné chvíli však již existují dvě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v této oblasti, která konstatují nesprávný postup ze strany zadavatele.
V důsledku výše uvedeného stavu byla ze strany zadavatelů a překvapivě i z řad uchazečů vyvolána diskuze, zda je tento stav správný. Je opravdu v pořádku nemít hraniční lhůty pro podání dotazů? Vždyť ve lhůtě například 52 kalendářních dnů mají uchazeči poměrně dostatek času na položení dotazů zadavateli a osobně tedy nevidím důvod, proč by nemohla být stanovena určitá hraniční lhůta. Hraniční lhůta definovaná v rozumné míře určitě nevede k diskriminaci uchazeče v tom smyslu, že mu není umožněn dostatečně velký časový prostor pro dotazy apod. Naopak všichni uchazeči vědí, kdy naposledy jim mohou od zadavatele přijít odpovědi na dotazy, pokud se někdo z nich zeptal, a mohou tak v klidu připravit nabídky a ne čekat do poslední chvíle, zda se nebude prodlužovat lhůta pro podání nabídek apod. Změna v rámci připravené novely zákona však nastala a hraniční lhůty se vrátily. Žádost o dodatečné informace musí být doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Zadavatel je povinen odeslat odpovědi na tyto dotazy nejpozději do 3 pracovních dnů po doručení žádosti. Jak je patrné, budou mít konečně opět zadavatelé dostatečný prostor pro reakci. Z hlediska poskytování zadá-
vací dokumentace nám došlo rovněž k návratu hraničních lhůt. Žádost o poskytování zadávací dokumentace musí být doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek, přičemž zadavatel musí poskytnout zadávací dokumentaci v otevřeném řízení nejpozději do 3 pracovních dnů. Jsme velmi rádi, že došlo k této změně, a uchazeči tak budou jasně vědět, do kdy nejpozději mohou podat dotazy a do kdy jim přijdou od zadavatele odpovědi, tedy vždy ještě před koncem lhůty pro podání nabídek, takže zadavatelé stihnou reagovat rovněž před skončením této lhůty. Tento krok v rámci novely zákona o veřejných zakázkách je velmi pozitivní. Pevně věřím, že zůstane a nebude přetvořen v rámci schvalovacího procesu Poslanecké sněmovny. Více o časových lhůtách a dalších a k t u á l n í c h t é m a t e c h ve ř e j ný c h zakázek se můžete dozvědět na námi pořádané konferenci dne 22. září 2011 „Nejvýznamnější konference k veřejným zakázkám roku 2011. Chyby, omyly, podvody a co s mini… Nejen o velké novele očima autorů a praktiků“. Autor: Kateřina Koláčková Místopředsedkyně představenstva a vedoucí oddělení veřejných zakázek společnosti OTIDEA a.s.
více vz24.cz zpravodaj
10
KASA CINK
KASA CINK Veřejné zakázky v číslech
Více na www.vz24.cz
11 vz24.cz zpravodaj
Školení, semináře, konference
16. srpna 2011 (9-15hod) Změny v rámci chystané „Transparentní novely“ zákona o veřejných zakázkách (pro zadavatele) Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
23. srpna 2011 (9-12hod) Píšeme námitky a návrhy k ÚOHS WORKSHOP Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
24. srpna 2011 (9-12:15hod) Elektronicky zadávat? S rukama v kapsách to nepůjde (WORKSHOP) Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
25. srpna 2011 (9-15hod) Změny v rámci chystané „Transparentní novely“ zákona o veřejných zakázkách (pro uchazeče) Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
30. srpna 2011 (8:30-10:30hod) Veřejné soutěže a soutěže o návrh Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
6. září 2011 (8:30-12hod) Spojení dodavatelů a věčné téma kvalifikace Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
8.září 2011 (9-15hod) Novela zákona o veřejných zakázkách 2011 pro zadavatele Otidea a.s. – školící prostory, Palác Broadway - vchod A; Na Příkopě 31; 110 00 Praha 1
více
vz24.cz zpravodaj
12
Aktuality
Knižní tituly na trhu veřejných zakázek Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky – jejich tvorba, hodnocení a kontrola Kniha Veřejné výdajové programy, veřejné projekty a zakázky se zabývá procesem tvorby, metodami hodnocení, výběrem a kontrolou veřejných výdajových programů, veřejných projektů a veřejných zakázek. Autor František Ochrana se při řešení uvedeného problému opírá o relevantní teoretická východiska, jakož i vychází ze zobecnění svých vlastních zkušeností a poznatků z působení ve státní správě. Publikace analyzuje dokumenty související s tvorbou, hodnocením a kontrolou veřejných výdajových programů, veřejných projektů a veřejných zakázek, přičemž bere na zřetel všechny relevantní právní předpisy, které se vztahují k dané problematice (zákon o finanční kontrole, zákon o majetku ČR, zákon o rozpočtových pravidlech). Zvláštní pozornost je věnována zejména aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 423/2010 Sb., účinném k 3. lednu 2011 (včetně připravované novely k 30. 6. 2011). Publikace svými náměty nabízí řadu podnětů pro reformu státní správy a samosprávy v ČR. Kniha proto může být využita jak ve výuce na vysokých školách, tak i v praxi veřejné správy. Autor: František Ochrana Formát a strany: brožovaná bez přebalu lesklá, 219 stran Cena: 266 Kč Vydavatelství: Wolters Kluwer
Zadávání veřejných zakázek Pod pojmem zadávání veřejných zakázek si lze velmi zjednodušeně představit právním řádem upravený postup, při kterém dochází k přerozdělování veřejných prostředků. Veřejné zakázky sice nejsou jediným způsobem, kterým dochází k alokaci veřejných zdrojů, představují však oblast velmi významnou - ve vyspělých ekonomikách se podílejí na celkových výdajích veřejných rozpočtů asi jednou čtvrtinou. Důkladnou teoretickou a praktickou znalost právní úpravy uvedené problematiky je tedy třeba pokládat za nanejvýš potřebnou a žádoucí, neboť pouze v důsledku správné aplikace zákona budou peníze daňových poplatníků vynaloženy efektivně a transparentně, což je hlavním účelem právní úpravy uvedené oblasti. Autor: JUDr. Michal Krenk Formát a strany: brožovaná, 171 stran Cena: 200 Kč Vydavatelství: Galén
Více na www.vz24.cz Najdete nás také na Facebooku a Twitteru.
