Číslo 1. Měsíc: Září 2014 www. volantops.cz Neprodejné – vytvořila redakce klubu Volant
VOLANŤÁK Časopis Centra pro rodinu, děti a mládež - Přelouč
KDO JSME? JAK FUNGUJEME? Volant má otevřeno od pondělí do čtvrtka a každý den probíhá trochu jinak. Pondělí je hudební, v úterý vyrábíme a tvoříme, ve středu vaříme (takže se nám už dlouho dopředu sbíhají sliny). Čtvrtek je náš sportovní den, to chodíme na zahradu nebo na hřiště a hrajeme třeba fotbal. Přes léto sice do Volantu nechodíme (kromě tábora a výletu), o to víc se do něj těšíme v září. A jak tedy probíhá náš typický den? O půl druhé už přicházíme do Volantu (někdo dřív, někdo dýl - podle toho, jak končí vyučování). Kdo dostal ve škole úkol, většinou si ho udělá nejdřív. Pak si může třeba kreslit nebo kopat s míčem na zahradě. Když je potřeba nebo když vzkáže mamka, ještě se učíme, čteme nebo procvičujeme. Po učení si můžeme vybrat, čím se zabavíme. Máme tu počítač, bubny, klávesy a další věci (třeba na kreslení, vyrábění náušnic, řetízků, košíků). Je to super, protože se tu nikdy nenudíme. A to už kolikrát uteče hodina nebo dvě a na řadě je svačina. Někdy si ji i sami uvaříme, to nás asi baví nejvíc. Po svačině chodíme třeba ven nebo hrajeme společenské hry, někdy si i zatančíme. Kolem páté hodiny už pomalu uklízíme a myjeme nádobí. O půl šesté většinou už končíme, ale někdy i déle. A to je náš konec dne. (red. Monča) Do klubu chodím, protože rád pomáhám Ivě. Do klubu chodím rád kreslit. Ve klubu si hrajeme a učíme. V klubu s Ivou čtu. Filip, 3. třída Chodím do Volantu, protože tu jsou děti. Chodím do Volantu, protože tu vaříme. Chodím jsem, protože je tu zábava. Je tu zahrada a v zimně tělocvična. Chodíme na výlety. Lída, 3. třída Chodím do klubu proto, že hraju fotbal a ještě se tady učím. A že se tady bavím a hraju nějakou hru. Taky ještě tady boxuju do pytle. Zdeněk, 3. třída Do Volantu chodím, protože mě to tady baví. Všichni jsou na mě hodní. Je tu sranda. Jsou tady počítače a boxovací pytel. Lukáš, 2. třída
Ve Volantu jsem začínala coby dobrovolník, 1. září 2014, což je první den po letních prázdninách, kdy Volant o.p.s. funguje (přes ,,velké" prázdniny děti z Volantu jezdí na tábor, jinak je Volant uzavřen). Několik dětí už nedočkavě přešlapovalo před bránou, a když se Iva (ředitelka Iva Gabrhelová) objevila, dostalo se jí nadšeného přivítání. Dál už všechno probíhalo podle zaběhnutých kolejí. Většina dětí sem dochází pravidelně už delší dobu, takže vědí, jak to tu funguje. Nejdříve úkoly, potom zábava, ať už je to kreslení, počítač, vyrábění, vaření nebo fotbal. A když náhodou něco nejde, a je jedno, zda se jedná o úkoly nebo třeba výrobu z korálků, nikdo tu neváhá a zeptá se. Jednotlivé dny v týdnu jsou věnovány specifickým činnostem, ale neznamená to, že když chce někdo vyrábět ve čtvrtek a v úterý chce na zahradu, že by nemohl (třebaže sport je hlavním tématem ve čtvrtek a vyrábění apod. v úterý). Naopak, přání a nápady samotných dětí jsou tu vítány. Mnohdy se tak zapálíme pro věc, že se přiblíží pátá hodina a málem zapomeneme jít domů. dobrovolnice Monča
Tanec, to je to co nás přivedlo do klubu Volant. Tento klub nám poskytl možnost se tanci více věnovat. A za to jsme klubu vděčné. Po nějakém čase, jsme přestaly tančit, ale přesto jsme chodily do klubu a věnovaly se jiným aktivitám. Zúčastňujeme se tu jakýkoliv akcí, například na táboře v Semíně jsme vařily pro 17 dětí, pořádaly stezku odvahy… Dokonce i Pardubice jsme navštívili pro inspirace na taneční soutěži „Perníková Kopretina.“ Olina
Když jsem se přestěhoval do Česka z Bulharska a neuměl jsem pořádně (vlastně vůbec) česky, ze školy mě poslaly do dětského klubu jménem Jakub Klub, v tom klubu jsem se konečně naučil český jazyk. Tam jsem se také seznámil s Ivou, která po jednom roce se rozhodla založit vlastní klub s novým příběhem a dobrodružstvím. Děti z Jakub Klubu ji v tom začali ihned pomáhat a proto se rozrůstáme také tak rychle. Jsme dobrá parta! Když už jsme to vše měli, začali jsme přemýšlet nad jménem klubu. Každý nabízel něco jiného, ale nakonec jsme se dohodli nad jménem „VOLANT, o.p.s.“ a teď společnýma silami už jedeme třetí rok plné zábavy. Mark, 13 let
René, 4. třída
TÁBOROVÁ ODYSSEA ANEB SEMÍN 2014 „Nejsme žádní zhýčkaní měšťáci“ nějak obdobně se určitě museli hecovat děti z klubu Volant, když bylo potřeba 11. července dojít pěšky do tábořiště. Ačkoliv je to jen pár kilometrů lesem, únava se přeci jen stupňuje, slunce paří do zad a boty tlačí. A to je ještě potřeba postavit celý tábor! Nutné k přežití je i velké ohniště a každý správný trosečník musí mít zhotoven taky totem! Velikou dětskou účast podpořila i nejmenší účastnice tábora, Nellinka. Při svých 23 cm se snažila vyrovnat dvounohým obrům. No, není legrace být Pražským krysaříkem na táboře plného křiku a dupotu i někteří dospělci lidské rasy by s tím mohli mít problémy. Tábor je určen tedy všem bez výjimek, rasám, živočišným druhům, a kdyby na to přišlo, tedy snad i mimozemšťanům. A aby si děcka užili taky nějakou pořádnou adrenalinovou show, tak jim byla seslána ukrutná bouřka. A poněvadž byl tábor vystavěn v dolíkách, všichni si tedy, ať již poprvé v životě nebo byli již zasvěceni, zažili večerní plavání. Najednou přestala platit veškerá pravidla. Nutné bylo jen vyplout ze zaplavených stanů ven, do relativního sucha. Naštěstí nikdo neodplul ve spacáku až do Labe. Povodeň se ovšem nevyhnula obětím. S velikou lítostí se museli obětovat veškeré věci. Suchá nitka nebyla nikde k nalezení, a to mi věřte, většina věcí je zvyklá na to, že je pořád vlhká, tak to totiž dopadá, když se děti dennodenně sprchují v oblečení. Nikdo neochuravěl, jen Nellinka musela být transportována domů. Když druhý den přestalo konečně pršet a velká voda se vsákla do písčitého podloží, konečně mohl začít tvrdý výcvik. Nutné je začít rozcvičkou, pokračovat vařením, úklidem stanů apod. Semín ale dělá z chlapce dospělé muže! Je potřeba zapálit oheň či naštípat dřevo? Žádný problém! „Chcete pomoc vyřezat meč, nožík nebo lodičku?“ „Pcha, to už je přeci pro mrňata! My to všechno umíme! Vždyť si sami vyrábíme i louče na osvětlení tábora!“ Veškeré rodičovství doufám uklidním zjištěním, že veškeré zbraně byly spáleny pro nedostatek dřeva. Ať je tato výmluva pravdivá či nikoli, žádné zbraně se do Přelouče nepropašovali. Městská policie o tom zaručeně bude mít větší přehled, než já, neznalá praktikantka. Aby děcka neprchla už po prvním dnu plných pravidel, je potřeba jim vymyslet i jiná vyžití. Koupání v rybníce, hraní přetahované, grilování a surfování. To je to pravé pro děti. Vymyslet jim zábavu, proto tady vlastně ti chudáci dospělí jsou. A aby udrželi jakousi morálku, je potřeba vytvořit i několik soutěží na pláži. Ať již stavění hradů z písků či máchání mokrého trička do kbelíku. Všechno samozřejmě za odměny. Největší vzpomínkou na tábor 2014 není jen potopa, ale především šipkovaná, která proběhla poslední táborovou noc. Příprava zabrala tolik času, že se nakonec z šipkované stala i stezka odvahy. Na konci všech fáborků byl nalezen zlatý poklad. A tak jako v životě neplatí to, že ten kdo má nejlepší baterku vyhraje, tak i tady Kačka našla všechny fáborky i přesto, že její baterka svítila nejslaběji. (red. Johča)
Mates, 7. třída
Káťa, 3. třída
Další naše akce… VÝLET DO PRAŽSKÉHO DINOPARKU Ačkoliv záliba v dinosauřích bývá především klučičí záležitostí, Kačka leckterého kluka strčí hravě do kapsy. Sama navštívila nejeden dinopark a díky jejímu zájmu se do Pražského obchodního centra Harfa podívali i ostatní členové klubu. Dopravit se do Prahy je naštěstí z Přelouče hračka a tak nic nebránilo výletu. Rozhodně nejefektivnější byla cesta do pravěku, kdy se muselo projít tunelem, který se zároveň točil. 4D kino nás jen tak nerozházelo. Přeci jen, nějaký krátký film, kdy sedíme v ponorce, mluví na nás kormidelník a najednou praskne sklo? Žádný problém. Vždyť umíme plavat a hýbací podlaha nás nijak neomezuje v tulení se k bájným vodním dinosaurům… A že je z nich minimálně polovina všežravá nás nijak nevyvádí z rovnováhy. Pak následuje zážitek z tramvaje, to přeci jen v Přelouči nebo v Pardubicích nemáme. A to, že „vidláci“ nastoupili špatně, je přeci naprosto vedlejší… Pak následovala návštěva zrcadlového bludiště u Petřína. Z toho se stal holý boj o přežití. Rada pro všechny. Když se ztratíš, ptej se na cestu Angličanů a „Slovenčanů“, ti už budou vědět ... A pokud se bojíte, že zabloudíte v bludišti, třeťák Péťa V červenci jsme byli s klubem vám poví, jak stoprocentně nezabloudit: „Když se vidíš, tak tam v Praze. Bylo tam 4D kino a velcí je zrcadlo, směrem kde se nevidíš, můžeš jít.“ Vidíte? Je to dinosauři. Nejvíce se mi tam líbil Tyranosaurus. Měl v puse velkého býložravce. V dinoparku se mi líbilo. Káťa, 3. třída
snadné… Už se můžete v naprostém klidu vydat po našich stopách… (red. Johča) Nastoupili jsme na vlak a jeli jsme do Prahy a od tamtud jsme přešly do nákupního centra Harfa. Tam se k nám přidala moje sestra se svou kamarádkou na vozejku. A když jsme byli pohromadě vyšli jsme na střechu Harfy a vešli jsme do Dinoparku, kde jsme si koupili zmrzlinu a mince. Pak jsme se vydali na Petřín do zrcadlového bludiště a tam jsme málem rozbili všechny zrcadla. Pak následoval KFC u Nového Smíchova (obchoďák) a pak jen cesta domů vlakem. A tam já byla sama v kupéčku s Káťou a ležely jsme tam, skoro spaly a mezitím Iva hlídala zvířata a mačkali se tam. příspěvek zhotovila Bára, 7. třída
ZÁMEK KARLOVA KORUNA – CHLUMEC NAD CIDLINOU Červen nebyl jen ve znamení dinosaurů a potopy. Velmi poučný byl i výlet čtyř vyvolených na zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. S tímto zámkem má klub Volant již leckteré zkušenosti. Minulou zimu se zde se svým stánkem prezentovali místním obyvatelům i otužilým turistům. Tentokrát ovšem mohli vyrazit i bez kulichů a oteplován. Místo inuitů dorazili Havajané v plavkách. Nezbytností byla návštěva nového koupaliště, které mělo zabránit přehřátí těla i případnou dehydratací. Velmi působivý byl i bar uprostřed vodní hladiny a dvě obrovské skluzavky. Prohlídka zámku byla taky velmi působivá. Polovina zúčastněných s hrůzou vzpomíná na tajuplné brnění, které mělo údajně pohnout prstem a hrozivé obrazy, která je sledovali na každém kroku. Celou děsivou atmosféru podpořilo tajuplné prásknutí dveří. Paní průvodkyní se nedala upřít profesionalita. Vše s úsměvem zvládla na jedničku. Není se ovšem čemu divit. Nešlo přeci o žádnou noční strašidelnou prohlídku, takže duchové přeci neexistují. Nebo ano? Že by šlo o nějakého odpoledního ducha? Anebo zapracovala dětská představivost?
NÁVŠTĚVA PARDUBICKÉHO AQUAPARKUPrázdniny jsou vždycky ve znamení vody a koupališť. Kdo by ochudil děti o takovou zábavu? Kdo by jim to nedopřál? A protože vedoucí Ivě záleží na tom, aby dětem vykouzlila na tvářích úsměv, vzala i své svěřence do nového bazénu v Pardubicích. Děti byly nadšené z „mega obrovské kluzavky“ a volného pádu
z ní.
VOLANŤÁCI ZVOU! Nevíš co s časem? Máš prázky a nechceš doma dělat křena rodičům? Vyraž k nám! Nabízí se ti jedinečná šance beztrestně ponocovat dlouho do noci, nacpat si břicho buřty až k prasknutí a postrašit mladší prcky strašidelnými historkami. Ale pozor! Jedná se o limitovanou edici, pouze párkrát do roka! Je pro tebe připravena rovnou dvojitá várka super zábavy. Nejen, že tě čeká strašidelné plnění úkolů za tmy, ale hned v sobotu se uskuteční halloweenská PARTY HALL! Užiješ ranec zábavy, zatrsáš si, objevíš nové kámoše a ochutnáš drinky umíchané přímo od členů Volantu. Jedinou podmínkou je navléct se do kostýmu! Akce bude probíhat až do druhého dne, diskotéku zakončíme nocovačkou ve VOLANTU.Všichni zakuklenci, ponocovači a tanečníci jsou zváni!
LASER GAME, Nahoď oblek, kámo! V neděli 12. 10. se „vyvolení“ zúčastní laser game v Pardubicích stejně tak, jak by jim to záviděl i Barney z HIMYM!!! Zamířit, pal… aáááááá.
Docházka Naše školní docházka, je dlouhá, jak procházka. Nejdříve se jen tak vleče, pak mi div neuteče. redaktorka Bára, 7. třída
Je takový zlý den jako vždycky přes celý den a chci potkat dnes nějaký divný les. Káťa (nebo Catalina), třetí třída
KAŽDODENNICE V postýlce dítě leželo z plna hrdla křičelo. „Kdybys bývala v noci aspoň spávalo. Poledne v tom okamžení táta přijde ze dráhy: a ty zdržuješ od vaření, kéž by bylo povolené zazdění. Mlč, tu máš ipod a compa zabav se a mlč.“ redaktorka Johča
Prázdniny Prázdniny už skončily, to nám ale neva, na rady i na legraci je tu s námi Iva. redaktorka Monča, (poznámka redakce: Iva Gabrhelová, vedoucí organizace)
Operace proběhla bez menších komplikací jenom tu a tam zvracím oči mě strašně pálí takže je mi jako předtím možná líp. Tomáš, 5. třída
Přezůvky Naše školní přezůvky, smrdí jako močůvky. Přes prázdniny ležely v taškách, teď si ve škole na ně dlouho počkaj. redaktorka Bára, 7. třída
1. Září První září, školy čas každého volá úča zas. Sednout do lavic a přezůvky, zmlknout, už dávno se nesmí šťouchat do Zuzky. Zuzka, ta je od rány, prázdniny jsou ovšem za námi. redaktorka Johča
