ČISLE MLADÉHO TECHNIKA

R O Č N ÍK

III.

Č ÍS L O

NYNÍ VYCHAz I

25

v každ ém

KČS 5 -

ČISLE MLADÉHO TECHNIKA

Celostátní soutěž sportovců‘ paiaSutistů v M oskvě měla vé/Aý úspěch a krásné výsledky^ Zúčastnily se jl stovky členů leteckých klubu SSSR. N q snímku je závodník v e vzduchu s dvo" jitým padákem.

A Divadelní sluchátko jako doplněk divadeh ního kukátka bylo uvedeno na trh v Anglii. Jeho účelem je zesílení zvuku, přicházejícího s jeviště.

o nadšeni polského lidu, budujícího svou no* vou spravedlivou republiku, denně čtem e a slys šlme. Výstavba Varšavy je nejznámé/šlm pth kladem tohoto úsilí. Avšak Poláci nebudují jen samotnou Varšavu; na snímku vidíte stavbu no: vého stožáru pro radiovou stanici v Raszynie. Stožár je v ysok ý 335 ín. V l e v o u p r o s t ř e d : N ový stroj pro po<> sun železničních vagonů b yl dán do provozu v Birminghamu. Má nahradit posunovací loko’ motivy a jiné nákladové prostředky dosud pto posunováni používané. Obsluhuje je j jediný člověk a provoz je velmi úsporný. Vyrobila je j známá firma BSA. D o l e v l e v o : Na anglické leteck é výsta' v ě v e Farnbrough byla předvedena největší britská helikoptéra, nazvaná „A ir Horse" (Vzduiný kůň). V letadle je 24 míst pro cesiu» jící.

Jtirn itím á e nerèie mění povtch země v SSSR Až jednou budeme vxpomínat na zasedání Organisace apojenfdt národů na podzim 1949, označíme patině ony listopadové dny za nesmírně y fin a m n í v dějinách lidstva. Dne 10. Jistopadu pronesl ministr zahraničí SSSR, A. J. Vyšinskij, píed pomocným politickým výborem OßN tato slovtt: J*íy y So* větském svazu využivámé .atomové energie v souladu se svými ~bospodáh skými plány a se svými hospodářskými zájmy. Chceme zapřáhnout atomovou energii k plnění velkých úkolů mírové výstavby, k trhání hor. k změně toká řek, k zavodňování pouští, a ke kladení stále nových moznosü k životu na místech, ná něž lidská noha jen zřídka kdy vkročila,''

Bylo to krátce poté, kdy president USA Truman oznámil zjištění atomo­ vých výbuchů ,4tdesi“ v Sovětském sva­ zu a kdy oficiální sovětské zpravodaj­ ství sdělilo, že Sovětský svaz zná „ta -' jemství“ použití atomové energie od ro­ ku 1947. „Lidstvo si oddechlo,“ řekl náš mi­ nistr dr Clementis, „že monopol atomo­ vých zbraní přestal existovat.“ A tato spokojenost stamilionů mírumilovných lidí po celém světě změnila se v nadše­ ní a úžas, když Sovětský svaz oznámil, že počíná uskutečňovat gigantický plán na geomorfologickou přestavbu obrov­ ského území na východ od Uralu za po­ moci atomové energi^. ’ Poušf změní se ▼ kvetoucí zahrada Původcem tohoto plánu, který nemá příkladu v dějinách lidstva, je sovětský inženýr Mitrofan Davydov. Jaký je cíl tohoto projektu? Turanská nížina, ležící na východ od Kaspického

nesměřovaly k Ledovému ijioři, nvbrž aby se obrátily na jih, do krajů, kde po nich půda prahne. 60 m' vysoká přehrada a nová jezera Nechme mluvit smělého sovětského člověka, inženýra Davydova: „Navrhuji zřídit na Obu pod ústím jeho soutoku 8 Irtyšem v blízkosti vesnice Bělogorje přehradu, která zvedne hladinu vodní o 60 metrů. Tím bude vytvořeno jezero, jehož rozloha dosáhne poloviny rozmě­ ru Kaspického jezera, nej většího vnitro­ zemského moře na světě! " Voda Obu, vzedmutá pomocí přehra­ dy, bude proudit jižním směrem zpět koryty Irtyše a jeho přítoku Tobol, stej­ ně jako údolím řeky Ubogan (Abugan) a dostane se až k tak zvané Turgajské bráně, vodnímu předělu mezi západní Sibiří a Aralsko-kaspickou nížinou. Nejvyšší vrchol turgajských prahů bu­ de se zvedat potom 50 metrů nad hla­ dinou Obu, tekoucího nazpět, ačkoliv

jezera, pouště v střední Asii, v rozloze průměrná výška vodního předělu vzhle­ větší než je celá Francie, mají být pro­ dem k řece není větší než 26 metrů. měněny v kvetoubí zahrady. Mají nej; To je nejtěžší místo v mém projektu. priznivější podnební podmínky, nemají Je to těžké, komplikované, ale pro naše však vodu. V krajích na jihovýchod od techniky zcela zvládnutelné. Přírodní Aralského jezera, které mají subtropic- - překážky musí být překonány. Aby ké klima, je ročně jen 10 cm srážek. Aby mohly vody Obu téci bez překážek ve v těchto krajích rozkvetl život neslý­ Směru Aralského jezera, musí být vy­ chanou silou a krásou, aby tu šuměly hlouben kanál, který bude mít v ději­ ovocné sady, morušové háje, pnuly se nách vodních staveb, bezpříkladnou dél­ vinice a zelenala pole, aby tu začal ku 930 km. Tento kanál, naplněnv vo­ bouřlivě bít život hrdinného sovětského dou, bude současně tvořit novou řeku, lidu, k tomu je třeba nutno obrátit dva která se svými 20 metry hloubky bude sibiřské veletoky. Ob a Jenisej, od se­ splavná pro mořská plavidla. veru k jihu. Je třeba, aby jejich vody Pokračo váni na str. 490

Dne 23. prosince oslaví pracující lid celého světa velký svátek —

sedmdesáté výročí narozenin J. V. S T A L I N A Je zbytečné zdůrazňovat zásluhy to­ hoto největšího muže naší doby. Jméno „Stalin“ znají lidé od severního k jižní­ mu pólu a od západu k východu. Proto si k 23. prosinci připomeňme něco o Stalinovi-člověku, jak jej popi­ suje znániý sovětský konstruktér leta­ del, J. S. Jakovlev. Stalin ve všem, co se týká jeho osoby, je neobyčejně skromný. Když s vámi mluví, chodí pomalu po pracovně a po* zorně poslouchá. Málokdy mluvčího pře* ruší, každého nechá povědět věc až do konce. Povrchnost však nesnáší a na­ prosto nelítostný je k tomu, kdo při pro* jednávání nějaké otázky projeví nezná* lost věci. Takové lidi ostře a posměšně kritisuje. Proto se nevyplácí vystupovat nějak lehkomyslně a povrchně v jeho přítomnosti. Odpovědi má' r ád stručné, přímé, bez okolků. Když jednou charak* terisoval jednoho z vedoucích pracovní* ků, který byl před čásem zbaven své funkce, řekl o něm: „Víte, co je na něm špatné? Dřív, než odpoví na danou ořáz* ku, snaží se člověku přímo z očí vyčíst, jak by měl odpovědět, aby to nebylo ne* vhod, co a jak promluvit, aby se zavděčil. Takový člověk může věci silně uškodit, aniž to sám chce Jste-li pevně přesvěd* čen, že máte pravdu, a umíte-Ii ji doká* zat, nikdy nedbejte cizího míněni a jed* nejte podle svého rozumu a svědomí." Ve své knize popisuje také Jakovlev, jak byl s. Stalinem vyznamenán. Když za vyznamenání děkoval, s. Stalin se usmál: „Proč nti děkujete? Když člověk dobře pracuje j i zaslouží si odměny, proč mně za to děkovat? Poděkujte sám sobě." Takový je Velký Stalin. My mladí jsme ještě mnoho nevyko­ nali. Za svou jasnou vyhlídku do buI doucna, za mír, školy, klubovny a hřiště nemůžeme ještě děkovat sami sobě. Dě­ kujeme za to těm, kteří pro nás lepší život vybojovali. A prvním mezi těmito bojovníky je s. Stalin. Proto mu také k .jeho sedmdesátým narozeninám sli­ bujeme: Chceme si usilovnou a poctivou pra­ cí zasloužit, abychom jednou mohli hrdě převzít prapor kosTiunismu. TíÚertii

mHKIK 483

Výkonné helikoptery v.

FLEISSIG IX . D íl.

Na výkony našeho modelu má vliv nejen uspořádání IJstů a jejich zachya cení (hlavice rotoru), nýbrž také /ejich tvar a vnitřní konstrukce. Jelikož Jisty jsou mimo podvozku na celém modelu nefvice vystaveny nárazům.

KRUtJOVY PROF.IL

R O V tN N Y

P R O F IL

A u rO S T A B lL N I - P R O F IL Obr. 48. mUrvime je tak, aby byly jednak pruž‘ né, jednoduché konstrukčně a pevné. Pevné proto, poněvadž mění sílu po­ honné jednotky ve vznášeni a jsou podle druhu pohonné jednotky namá‘ bány na zkrut více, než listy vrtule normálního modelu. Jest jasné, že se konstrukce listu řídi t e ^ celkovou koncepcí modelu- tedy listy pro vys sokovýkonný model stavíme jinak, než u makety. Vycházejíce z toho stač noviska, můžeme si listy rozdělit na p o m a l o t o č né (výkonné modeiyj, r y c h l o t o č n é (makety); existuje ovšem mnoho přechodných řešení. Dalším dělícím měřítkem je nám plocha a tvar listů, podmíněný viastkar to n

nebo

Pl e c h

Obr. 49. nostmi od modelu žádanými, konečně vnitřní konstrukce listů. A my začneme právě u posledního bodu. Na předešlých stránkách našJch článků defilují různé druhy listů. Nej­ jednoduššími se zdají být plné listy. Pro modely na gumový pohon je zde ideálním materia em balsa. Nahradí ji však u výkonných příhradová kon=

ítrukce, u Inaket fídká lípa, tenká pfe^ kližka nebo jednoduchá dýha. Rotory pro motorové 'modely, a( na elektrický nebo výbušný motorek, bývají z těžších dřev nebo i kovu o plné. P l n é l i s t y jsou buď l o v i nné = h o p r o f i l u — tedy jen desky se zaoblenou přední a zašpičatělou zadní hranou (obr. 48). Proto dobrým pro= tilem jest takový průřez listu, kde dolní hranu tvoří tětiva, horní pak příslušná část oblouku kruhového. Tento profil je výrobně poměrně jed­ noduchý. Anebo mají listy n o r m á l « n í p r o f i l , který bývá těžší k pro^ vedení. Poněvadž rotor je vlastně vr‘ tulí a tato se skládá z křídel, použít yáme u rotoru bud profilů vrtulových nebo hřidelních — není mezi nimi ni­ jakého specifického rozdílu. Pro ro^ tor jsou vhodné p r o f i l y s t a b i l n í , t. j. takové, které mají střed vztlaku pohyblivý, jen v malých mezích a při různých úhlech náběhu.

mviNfir US7 Obr. 50. U každého profilu jsou udávány sou« řadriice, podle kterých si profil vy« kreslíme na tuhý papír, jenž vystřih­ neme a opracováváme tak dlouho, až těsně prochází šablonkou (obr. 49). Pro větší modely je nutná, není-Ii tvar listu čistě obdélníkový, přesná inters polace protilů a sada šablonek. Plošně bývají plné listy utvářeny ve tvaru obdélníku nebo lichoběžníku, se za* oblenými, kruhovými nebo eliptickými kçnci. Rychloběžné listy volíme úzké, o stranovém poměru asi 1:10, pomalo= točné podle zatížení modelu, na př. plné rozvinuté listy (balsa 1 mm) mo­ hou být téměř čtvercové. - Uchycení plných listů je různé, podle druha hlavice rotoru. Listy oblepujeme na koncích papi: rem nebo hedvábím. (Obr. 50.) Důle­ žitou podmínkou u plných listů je přesné vyvážení. Podle druhu mat^^ riálu si můžeme dovolit i gern metrické křížení profilu — větši= nou prostým zkroucením lis­ tu naď plamem nem. Viz „stou­ pání rotoru". Pokračování. Obr. 51.

484

d r o b n é OspěSné průmyslové odvětví — výroba svíUdel. Českosloven­ ský průmysl má již dobrou tradici ve vý­ robě svítidel, světlo­ metů a lustrů. Jejich společný prodej do lahraniči obstarává nyní vývozní společnost Kovo a. s., kter4. na tyto kvalitní výrobky získala no­ vé objednávky z Jižní Ameriky, Švéd­ ská, Bulharska a jiných států. Uplatňují se zde dobře speciální provedení, jako prachotěsné nevýbušné vzory svítilen pro doly a jiné zvláštní účely. Naše sví­ tidla a zejména také umělecky prove­ dené lustry jsou ve světě dobře známy a mnoho význačných budov se honosí vzácným lustrem, který vznikl z práce našich dělníků. Uvádíme jako příklad velké lustry v milionové hodnotě pro palác v Teheránu, pro iránské minister­ stvo zahraničí, lustry pro sofijský chrám sv.' Cyrila a Metoděje atd. Zde nám vkus a umělecká odborná práce našich sklářských dělníků, ciselérů a elektro­ montérů pomáhá získávat hodnoty, ji­ miž můžeme platit zahraniční produkty, které Československo potřebuje pro svůj průmysl a pro zvýšený životní standard svých pracujících občanů. NaSe hospodářské stroje na Islandu. Až do konce druhé světové války na Islandu československé hospodářské stroje známy nebyly. Jaikmil« byl apěit obaoven styk s tíonto ostrovem., snažili jsme se upozornit na naše travní žací stroje, pojhrabovajče a obraceče, o kte­ rých jsme soudili, že by se pro island^é poměry dobře hodily. Ke všemu novému je ovšem nedůvěra. Byla i u Islanďanů. Bylo nutno dííve se na několika strojích přesvědčit, že jsou opravdu dobré a leh­ ké. Taik puitovado na Island v r. 1947 ně­ kolik prvních vzorkových strojů. Praco­ valy dobře, oož' se projevilo nákupem strojů dalších. Stroije se oevédcily opět. Leíos se nám podiaiřáío po překomání celé řady obtíži prodlait na Island již několik set strojů. Expedovali jsme taní už pěk” aou řádku vagonů s travními žacími stroji. 3400 km po moři propluly desítky no­ vých říčních lodí ces' tou do sibiřských řek. Sovětské loděnice po­ stavily pro sibiřskou - říční dopravu mnoho desítek parníků, mo­ torových a vlečných ^ . lodí, které byly rozvětvenou sítí vod­ ních cest dopraveny až do Archangelska. Odtud pak severní námořní cestou vyrazily lodi do Bílého a Barentsova moře. Daleko od břehů přestálo loďstvo těžkou bouři, později muselo obeplou­ vat mohutná ledová pole, ále díky káz­ ni a odvaze posádek dorazily lodí na místa svého určení — do ústí sibiřských veletoků — v bezvadném stai'u. Kůň před automobilem. Britský auto­ klub vykonal nedávno zajímavé měí ení průměrné rychlostí automobilů v lon­ dýnských ulicích. Zjistil, že v době plného pouličního ruchu urazí moderní automobil za hodinu průměrně 11,5 ki­ lometru. Průměrná rychlost fiakru, ta­ ženého koněm, byla prý pt,ed padesátí t lety 13 km/hod.!

ZPRÁVY Naše laboratorní pece do rumunských tová­ ren. Naše dodávky do Lidové republiky rumunské stále stou­ pají. Uskutečňuje se tak prakticky spolu­ práce států s pláno­ vaným hospodářstvím. Vedile mnoha jihýcíi výrobků, y^uiiz ru­ munská hospodářství záisobujeme, jdou zde velmi dobře známé muflové a labo­ ratorní práce, výrobek firmy Zima a Sneler. Tyto pece jsou velmi důleždité pro rumiunské hoepodářs-tví. Používá se jicii zejména pro průmysl keramický a pro tepelné zpraicování oceli a jiných kovů. Bylí jsme požádáni v poslední době o reservování zoačnéiho množství těchto výrobků. Vítáme zájem lidové desmokracie rumunské o dialší naše vývozní zbo­ ží, nebot Rvimunsiko svým vyspělým zemědélstvím jwmáhá nám preikonávati ob­ tíže zásobování potravinami. Nový způsob konservování — v dusí­ ku. Originálního způsobu uchování čerstvých květin, a to až tři týdny, používají Holanďané, květiny uloží do plechovek, které naplní dusíkem a vzduchotěsné uzavřou. Zůstane-li „konserva“ uložena v chladnějším prostře- . dí, uchová se květ neporušený. Tak je usnadněn nejen vývoz květin, ale i vzor­ ků různých jiných rostlin užitkových, ovoce a pod. — Použití dusíku by usnad­ nilo i zasílání krátkodobých konserv masových, bez zmrazování a jiných způ­ sobů konservace, porušujících jejich chuf Mrakodrap na Smolenském náměstí ▼ Moskvě. Na Smólen3kém náměstí v Mosk­ vě vyrůstá 27patrový mrakodrap. Nedávno ještě si nikdo nevší­ mal dlouhé hradby na okraji hlučného náměstí. Nyní se však každý zastaví před obrovskou ocelovu konstrukcí, kte­ rá se ty^í jako mohutné krajkoví na po-, zadí mbdrého nebe a v noci jiskří girlandami eléktrických světel, bleděmo­ drou září světlometů a vybuchujícími ohnivými koulemi elektrického sváření. V ústřední části budovy, se zdvihá do výše 1^0 m, 27 pater, po stranách jsou křídla o čtrnácti až šestnácti patrech. Autoři plánu jsou láureáti Stalinovy ce­ ny V. G. Gelfreich a M. A. Minkus. Všecky součástky a stavební materiál je tříděn a připravován pro montáž na zvláštní přípravné základně u Moskvy, aby byl v zápětí dopraven na staveniš­ tě a okamžitě použit. Na stavbě je vše­ chno vypočteno na hodiny a niinuty a prováděno s milimetrovou přesnosti. Stavbá je vyvrcholením sovětské sta­ vitelské techniky. Desítky všemožných strojů a mechanismů usnadňují a urychlují práci dělníka. Tak pomocí automatického jeřábu, konstruovaného sovětskými inženýry, je nará? monto­ vána kostra dvou poschodí. Ňa stave­ ništi je vzorný pořádek a čistota. Ne­ spatříme zde žádný stavební odpad, po­ něvadž hned za montážními dělníky a zedníky přicházejí „b rigá d y čistoty“ . K výročí Říjnové revoluce byla zmonfována celá kostra mrakodrapu, zatím co od zdola již pomalu Vyrůstají stěny nového domu.

éâvûdm maltmavé sáné Pro letošní zimu přinášíme" našim čte­ nářům konstrukci V. Procházky. Je to model závodních motorových saní, kte­ ré jsou snad jediné toho druhu v re­ publice. Se saněmi „Polár“ bylo prová­ děno minulou zimu mnoho pokusů. Na rovinném terénu nebo na kluzišti do­ sahovaly průměrné rychlosti až 40 km za hodinu. Mají detonační motorek e obsahu 1,8—3 ccm. Saně „Polár“ jsoU jednoduché konstrukce, takže k jejich zhotovení není třeba velkých příprav. Trup modelu saní (6. 1) je z jednodu­ chého kusu dřeva, nejlépe lipového, 4 cm silného, které nám do žádaného tvaru přiřízne každý truhlář, tvar si

opracujeme jíž sami struhákem a smir­ kovým papírem. Výztuha přední lyže (č. 2) je prkénko síly 12 mm, v přední části zaoblené. Lyže (C. 3), jakož i dvě postranní (č. 6), jsou z překližky 2—3 mm silné, vpředu nad plamenem ohnu­ té. Nosník postranních lyží (č. 4) je též Z prkénka 12 mm silného a zaprofilovaného do kapkového tvaru. Také držá­ ky postranních lyží (č. 5) jsou ze dřeva o sile 12 mm. Volant (č. 7) vyřízneme z 2 mm" překližky a na pevno zalepíme podle vyQbrazerd. Číslo 8 je přední ochranné sklo v celuloidu. Držák- mo­ toru (č. 9) si upravíme podle značky motorku. Ozdobné proužky (6. 10) jsou Z překližky 0,8 mm a připevněj^ k tru­ pu hřebíčky. Deto­ nační motorek (č. 11) vezmeme z le­ tadla, aby v zimé nezahálel, a připev­ níme je] na sáni. Na sněhu můžem* vyzkoušet. Jak M nám dílo zdařilo. Plánek ve skute6^ né velikosti i popt^ sem stavby a miM>> ha obrázky A mů­ žete objednat za 9 K6s obvyklou ce*^ tou v naší adminifttrad v Praze n . Panská 8, tím, že vyplníte bianco slo­ ženku na 6. 7520-* s názvem Mladá fronta - Mladý tech­ nik. Na zadní stra­ ně do částí označe­ né „Složenka“ na^ « pište název plánku administrace plánek obratem zašle.

mte^ «• ÚSPORNOU JEDNOLAMPOVKU Odedávna byly radioamatéry oblíbeny „jednolampovky", podle novější termi^ nólogie přístroje s jednou elektronkou. Vycházely dokonce celé knihy návodů a schémat na takové přístroje, jak u nás, tak v cizině. Důvod tak veliké obliby je velmi snadno pochopitelný: elektronka z e s i l u j e, takže znaině předči i nejlepSí krystalky citlivostí. Přístroj a elektronkou rozliší dosti snadno dvě silné a blízké vysílací stanice, což u krystalek je možné jen vý= jimečně a za cenu ztráty výkonu. Kromě toho elektronka nám dovoluje zachytili i několik stanic zahraničních, podle volby cívek na kterémkoli vlnovém pásmu. Jde‘ li o přístrojek bateriový, odpadá poměrné složité a nákladné napájecí zaří‘ lení I elektrovodné sítě, takže celý přijímač je malý, jednoduchý a levný. Nezá­ vislosti na síti hodí se zvláště pro výlety a táboření, ačkoli i doma jeho služby iasto oceníme. Zvláště výhodné pro tento úč^ jsou jet. Suché aiámiky jsou SklaAiější a po elektronky s prostorovým nábojem, dří­ vyčeipáiní se prosté zahodí, protože no­ ve zvané „ďvouimíížikové", které pracu­ vé dostaneme skoiro všude. Dva články jí jáž s několika volity anodového napětí. v seinii dávají ale 3 V, což je trochu Spokojí se proto s malými napájecími mnoho pro žhavemí naší elektroniky. Pro­ bateriemi. Jednu takovou moderní, ma: to napětí srazíme buď rheostatem, nebo lou a levnou komstruikci jsme prakticky aspoň zařadíme do žhavicího obvodu Tyijkoušeili a popíšeme vám ji. kuis odparovéiho drátu a žhavení přeru­ Výkonná a úsporná je zvláště tetroda ,,, šujeme vypiinačem. Rheostat ilouží již RV 2,4 P 45, obdoba u nás vzácné elek- ' současně za vypínač. Má mřt odpor 10 až troffiiky DAH 5(J. Nejlépe se ovšem jedna 15 ohmů, Nedostaneme-li jej, použijeme elektronka uiplaitmi jako detekční se kus nikelánového drátu o o ^ o ru 6 až

igaěitnou vazbou pro poslech siluchátlky, 6,5 ohmů (drát, který nejde spájeft, jako protože na pohon reproduktoru přece jen cefcas, přitáhneme pod šroubky). Vypí­ malé, anodové naipétí nestačí. Sloiüi jsme nač iimístíme na přední delší stěnu skřín­ celý přístrojek do drvon bakelitových ky (viz obrázky). Rheostat je ovšem lep­ kirabiček roamèrû asi 8 X 1 1 X 5 cm, ší, protože jím žhaveni elektronky naří­ které se běžně prodávají. V jedné je , díme vády na nejviiodnější hodnotu. Od­ přijiímač, ve druhé potřebné baterky. por volíme tak veUký, aby při čerstvýcli Oba díly jsou spojeny zasunutím 3 IK 3 ba,teiáí<ái- žhavicí napětí na patce elek­ žek na krabičce přístroje do 3 zdířek na tronky nepřestoupilo 2,5 V a poslouchá­ krabičce bateriové. Po roz5)ojení obou me tak dlouho, až příjem značně zesláb­ kraibiček od sebe ďá se přístrojek uložit ne — nacœ žliaváicí články vyměníme. ve velmi malém prostoru. Přístroj má jen středmí vlny, nebot má Přístrojová část obsahuj« paidci zmí­ být co nej jednodušší. Použijeme křížo­ něné eleďítronky, laidäci a r^kční kon­ vých cívek se žtedezovým jádrem. Ladicí densátor oba s peitinaxovým diielektríčást (mřížková) je vinu4a z vysokofrek­ kem), žhavící odpor, příip. vypínač, la­ venčního lanka. Anténní cívka je zaipo^ dicí cívku a políebné kondensátory a jena me2á anténní a zemní zdířku, spoje­ odipory. Bateriová skříaka síkrývá 2 monou se žhavícím oäjvodem. Vyhledáním nočlánky po 1,5 V na iliavení a 4 „kupřiměřené amtény (drátěinka lůĚka, kus 3wté*‘ baterie jako anodku. Elektrooika drátu voânè položený nebo zavěšený na RV 2,4 P 45 má žh-ayáci napětí 2,4 V Btrom a p.) může odpadinouit odladovač t dovolenou odcäiyl&ou nejvýše o 0,2 V příliš sillné anístní stanice. Detekce je více nebo méně, pfd picoudu asř 0,06 A. pjxjváděina kapacitou Cs = 100 pF a od­ Nej jednodušší by byäo žbavitá ^ ze 2 porem Ri = 2-^-3 M g . L ^ ěn i a řízení «celomiklovýcai ólán&ů, které mají právě zpélné vazby obstarávají pertůiaisoivé te*o napéti — « le ty jsoiu poroèmé v ^ fcondensátOTy Ci a Ca po 500 pF. ké, nejsou k dostáni a je nutoo je HAbiZAipojení spodka ei^ctnaiky RV

486

ÍK

. P 45 Je na obrázku při pohledu zespodu. Řídicí mřížka gs je vyvedena na čepičce, tedy na očku vespod objímky' Mríiky gi a ga dostávají kladné anodové napětí, brzdicí mřížika g» se spojí se žhaveniin. Protože aile na ntíížku ga a zvláště na gi nesmíme dát píných 12 V, protože bychom tím značně snížili citlivost e:»k♦ronky, zapojíme jednoduše do přislušMýdi mřížek sériové odpory, které ve­ dou k hlavnímu přívodu anodového na­ pětí. Mřížky sa-moitné blokujeme většími kondensátoiry proti „zemi", t. j. proti žhavicímu obvodu. V mirižce gi, která zneškodňuje prostorový náboj, se osvědčuije odpor R« = 12 kŠ, v mřížce g. je použito odponi Rg —30 kfô. Kanacity C» i C? jsou po 50.000 pF-i- 0,1 MF. Nevysadt-li zpětná vazba při otevře­ ném kondeeisátoru, HMsime trochu vf kmiitú s anody odvést kapacitou Ci, kte­ rou voiíme podle potřeby v hodnotě 50 až 150 pF. Aby se vf proudy nezatou'.a’.y do sliichátek, dáme jim do cesty odpor Rj = 3 k ft a kapacitní svod Cr, = 500 pF. Spoje provádíme nejlépe spájením, jak ostatně u některých součástek asi jinak není možno. Spojení s bateriovou skřínkou obsta­ rají 3 zdířky na homí podélné stěně kra­ bičky. Tím zabráníme náhodnému zkratu baiterií pří odpojené bateriové části ko­ vovými předměty v kajpse či brašné. Ku­ laté batenky anodové spojíme pečlivě za sebou správnými póly (t. j. zinek jed­ né s uhlovou čepičkou násíedujíci bate­ rie) pomoci kousků drátu. Dovednější se mohou pokusit, pokud to místo dovolí, provést spojení pomocí proužků pruž­ ného plechu, připevněných uvnitř krabiáky, takže spojení na-stane již zasunu­ tím baiterek. Takové spojeni ale bývá čaisto příčinou porudh a šramotů pro nedokoíxaJý styk. Žhavicí monočJláinky jsou ve zbývají­ cím prostoru krabičky u vývodníoh zdí­ řek, Baterie se utěsní kousky gumy, plsti nebo podobně. Poaor ale, abychom na vývodech neprohodili žhavicí a ano­ dovou baterii — to by nás stálo elektron­ ku, dnes již dosti těižlko nahraditelnou!! Nakonec se jak bateriová, tak i přijí­ mačová kraibička zesipodu uzavře pertinaxovou nebo lepeníkovou destičkou, kterou v rozích připevmme šroubky. Nežli zasomeme eleflctronku do objímiky, zkusíme měřícím přístrojem — nebo

aspoň kapesní žáravfccwi — zda na l a ­ vicích zdířkách máme skutečně jen asi 2,5 V a zda je rheostat mění, nebo vypí­ nač přerušuje. Anodové n ap ětí'm ů ž^a zjistit ovšem jen voltmetrem, kaipesní žárovkou to nedělejme, shořela byl Přístroj má především zachycovat místní nebo bUzíké a silné stanice na sluchátka. Ovšem večer — a ve věitší vzdálenosti od našich vysílaček i ve dne — zadhytime při pozorné obsduíze též několik stanic zahraniičních. Při toon, podle zkušenosti, mnoho napomáhá uzeméní, i když je to třeba jen delší nůž, zapíchnuitý do vlhké půdy, nebo vodo­ vod, drátem spojený s uzemňovací zdíř­ kou přístroje. Aníéaia postačí dosti krát­ ká, asi 10— ISmetrový drát, pfehozeaiý p^řes strom nebo v bytě na skříni a po­ dobně. Nejdůležitéjší je ovšem správná obsluha jak ladicilhOi ta;k i reakčního kond^-sátora — a tu nelze slovy popsaí. Vnímavý mladý teciímk ji všaik ovládne zaikráťko sám.

ii%kiíiío n e fw ^ a n t .

nc9iodoni <1

oě, neeapojU přístroj bes inašeiio v Ú » mí, rosspojima pioaté

obé

siďiólkY

oá

sebe — a máme p^otu. Ftopisaný přistroj nám prokáiže óasto irelmí platné ahižtóy. Doma, na výletecb a při táboření přimáší nám nejem rozhla­ sový program, zprávy a časové znameoi, ade i raidioi9t z vlastmi tvůrčí práce. Hodnoty součásti:

Potaoir na vypojeni Siávlcflio obvoda rheostatem nebo vypiinačem po skomčeném pOslechul Ušetříme tím nejen baterie, ale i život eielktroaiky. Aby soad

Rt = 2— 3 M ß , R» = 3 k ö , R, = 30 kft. R. 12 k ß , Rs = läieostait 15ß, nebo odpoir 6,5fö, C i=5 00 pF ladicí. C l =100 pF, C* = 500 reakční, C* = 50— 150 pF, C6 = 500 pF, C«, O = 50 nF 0.1 MF.

Elektrická páfečkn Zhotovil jsem elektrickou páječku se zasouvacím topným tělískem v dokona­ lejším a jednodušším provedení. Kon­ strukci předkládám čtenářům MT. Nežli přistoupíte k vlastnímu se­ stavení, koupíte si topné tělísko, za­ lité v měděném hrotu., Tato tělíska se prodávají v dvojím průměru, 8 a 10 mm. Pro nás je lepší průměr 10 mm, který má spotřebu asi 40 W. Ostatní materiál (vypinač, dřevo, pertinax, trub­ ky) má jistě každý „kutil“ doma. ZHOTOVENI A S E STA V E N I Suvná trubka (č. 1). Trubka o vnitř­ ním průměru 10 mm: Po uříznutí a opilování na míru vyvrtáte větrací otvory (na průměru a množství otvorů nezá­ leží). Pak vyvrtáte otvor o prům. 2,5 mm a vyříznete závit M 3 pro utahovací

šroub (č. 6). Po celkovém zpracování narazíte topné tělísko do trubky. Pozor na převody od tělíska.) Vodicí trubka (č. 2). Vnitřní průměr 12 nmi. Po uříznutí a zapilování na mí, ru nasunete trubku na železnou kula­ tinu (dřevěnou) o průměru 12 mm a odvrtáte vrtákem obě nůty. Poté jehlo­ vým pilníčkem dopracujete. Stahovací plech (č. 3), 2 kusy, ž, mo­ sazného plechu síly 1 mm ustřihnete pásky o šírce-8 mm. Zapilujete a na železné kulatině o průměru 14 mm ohnete. Rovný pohyb doděláte plochými kleštěmi. Pak odstřihnete na žádanou výšku a vyvrtáte otvory pro šroubky do dřeva (průměr podle šroubku). Zátku, utahovací matku a utahovací šroub (č. 4, 4, Q si necháte zhotovit u soustrúžníka.

Rukojef (6. 7) — tvrdé dřevo, perti­ nax, fíbr. Vyříznete lupenkářskou pil­ kou, opilujete, vydlabete otvor a žlábek pro šňůru a vyvrtáte spodní otvor. Poté jemným smirkem čistě obrousíte a napustíte hnědým moridlem (jen u dřeva). Opracování podle obrazu. Příklopná deska (č. 8). Pertinax, dva kusy. Narýsujete podle výkresu a vy­ říznete lupenkářskou pilkou.^ Do jedné desky vyvrtáte otvor podle síly vypína­ če. Poté čistě obrousíte a předvrtáte otvory pro šroubky do dřeva. Po zho­ tovení všech těchto částí přistoupíte k sestavení. Suvnou trubku zasunete do vodid trubky. Pak prostrčíte užší nůtou staho­ vací šroubek do otvoru a s druhé stra­ ny ještě matičkou M3 zajistíte. Máte-U vodicí šroubek upevněn, provedete,-elektrickou montáž. Na tělísku je jasně vy­ ražen žhavicí proud (120— 220). Máte m íti tělísko pro takové napětí, jaké máte udáno na elektroměru. Na vý­ hřevné drátky od tělíska navlečete ša­ motové korálky. Jeden vývod připojíte přímo k vypínači, druhý přímo ke šňů­ ře. (Vývod od těliska neletovat, jen *»plést!) Do druhého pólu vypínače při­ pojíte druhý drát šňůry. Délka šňůry asi 150 cm. Poté proveďte elektrickou zkoušku. Je-li vše v pořádku a tělísko správně hřeje, připevníte vodicí trubku, k rukojeti stahovacími plechy. Na ko­ nec navlečete vypinač do otvoru desky a stáhnete matkou a přišroubujete irfíklopné desky k rukojeti. Na utahovací šroub našroubujete stahovací matku. Tím vaše práce končí. P řejí vám, radioamatérům a medwnikůqi, příjemnou práci do té doby neí naše výrobny upustí od zastaralého ty­ pu běžné páječky. O. SmejkaL

IN G . E. K

V minulém čísle M T jsme si ukázali důlní dlabačka, moderní strojek proráženi düinich chodeb v tvrdém materiálu (skále). Poznali jsme několik- druhů blabaček, lišících se hlavně velikostí a různým způsobem opory. Princip zůstal stejný a je týž i u vrtacího vozu, o němž si povíme dnes.

. S v o lit maticí 9; když pak je rameno ňa svém místě, uchopí oběma rukama rukojeti a matici 9 pevně přitáhne. Aby při dlabáni vůz necouval, zakýve něko­ likrát pákou 3 a vyzvedne tak z válce píst tak daleko, až se vzepře o strop. Kromě tcrtio přitlačí na kolo šroub 7, aby se nemohlo točit. Když jsou vše­ chny díry hotovy, couvne se vozem do­ zadu; napřed se však kohoutkem 4 vy­ pustí z válce olej a uvolni šroub 7. Sta­ čilo by, aby se tři lidé'opřeli o vůz. K čemu to, když i tuto práci může vy­ konat stroj? Vzadu je na plošině vozu buben a na něm lano, buben pak je spo­ jen s motorem. Jeden dělník uchopí ko­ nec lana, druKý dělník spustí páčkou 3 motor tak, aby se lano odvíjelo. První dělník kráčí s lanem dozadu a zahákne je tam za něco pevného^ Nato přehodí druhý dělník páčku 5 na druhou stra­ nu, lano se počne na buben navíjet a celý vůz se souká za ním jako pavouk po pavučině. Někdy je také zajfotřebí buben od motoru odpojit, a to se děje páčkou 6. Tento motor a dlabačky jsou korunka

rohatka

(Dokončení.)

Několik vrtacích t o z ů máme u nás z akce UNRRA. Jeden z nich je patmý na obr. 1. Má jen dvě dlabačky, zato však silné a všemi směry pohyblivé. V y­ dlabání díry do hloubky jednoho metru jim trvá 1,5 až 2 minuty. Velké pohyb­ livosti je dosaženo tím, že dlabačky Jsou umístěny na dlouhých ocelových ramenech, která se mohou zvedat naho-

ru a otáčet na tok. Má-li se rameno zvednout, uchopí dělník páku 1 a za­ kýve jí několikrát sem a tam. Není to těžké, dokáže to jednou rukou. Ve sku­ tečnosti takto čerpá olej z nádržky do válce, a ten pak způsobuje zvedáni ra­ mene. Spustit rameno je ještě jedno­ dušší: otočí kohoutkem 2 a tím vypustí z válce olej zase do nádržky. Chce-li ramenem otočit na bok, musí trochu

Obr. 2. poháněny stlačeným vzduchem, který se rozvádí ohebnými hadicemi. Než však vzduch do stroje přijde, projde ná­ dobkou, ze které si nassaje trochu ole­ je a roznáší ho pak po strojích. Dlabačka je posuvná v sanicích a po­ souvá se" šroubem. Šroubem však netočí dělník, nýbrž malý motorek, poháněný také stlačeným vzduchem. Dělník pouze řídí běh motorku, a to kohoutkem 8. Na tuto práci mu stačí dva prsty levé ru­ ky. Je to práce tak nepatrná, jako oto­ čit klikou nebo kohoutkem vodovodu. Na konec dlátové tyče se zašroubují dlabací korunky (obr. 2), které jsou snadno vyměnitelné. Do velmi tvrdého kamene mají tyto korunky vložku z vel­ mi tvrdého kovu. Na témže obrázku je také znázorněno, jak si dlabačka sama po každém úderu natočí dláto. Starší z vás to mohou pochopit sami, těm mladším to povíme až někdy jindy. Zdař Bůh!

Vrtáci VŮ2 na 13 děr.

D opisovatelé tohoto obrovského časopisu vy slíd ili taj­ nosti pana Schultze á nyní — sami to říkali — nesmělo se ztratit ani jediné hodiny. Důstojný doktor b yl z počátku takřka omámen. Zdálo se niu nemožným, aby někdo tak dalece se zapomněl, aby město, které do jisté m íry b ylo společným majetkem- lid­ stva, chtěl beze vší příčiny zničit jen z pouhé vychloubavosti. „P o va žte," zvo la l v e své naivnosti, „že úmrtnost na­ šeho města letošního roku byla jen jedno procento a čtvrt, že nemáme ani jednoho desítiletého hocha, který b y n edovedl číst, že od založení France-Villu nebylo zde spácháno ani jediné vraždy, ani jediné krádeže. A nyní by měli přijít barbaři a zničit hned v zárodku tak mno21. pokračování. haslibný podnik? Ne, nemohu tomu věřit, aby^ chemik, Za těcht o okolností stará pouta m ezi O ktávem a M ar­ učenec, třeba b y l stokráte Němcem, b yl schopen takové­ celem se b rzy uvolnila. Oba přátelé sotv a že v dlouhých - ho činu." mezerách vym ěn ili m ezi sebou dopisy. Jaký poměr ještě Přece však nesměla být bez povšimnuti ponechána v ý ­ mohl být mezi pilným dělníkem, jenž chtěl své duševní straha časopisu. K d yž minul první okamžik zděšeni, dok­ vědom osti co n e jv íc e zdokonalit, a mladým, na své bo­ tor, jenž se zase vzpamatoval, se obrátil ke svým přáte­ hatství pyšným a hezkým mužem, jen ž měl plnou hlavu lům. historií z klubu a konírny? „Pán ové," začal, „jste členy městské r^dy, a je proto M arcel opustil hlavní město Francie především proto, jak vaší, tak í mou povinností, učinit všechna možná aby pozoroval k rok y pana Schultze, jen ž právě založil opatření k záchraně města. Co máme především učinit? O celo vé město, soka France-Villu, na tém že neodvíslém „G ož není možné vyrovnán í po dobrém?" tázal se pan území Spojených států a později aby vstoupil úo služeb Lentz. krále O celovéh o města. „N em ožn o," prohodil Oktáv, ,,neboť pan Schultze chce O ktáv v ed l zatím len ošivý život plný zábav celé dva boj vy v o la t za každou cenu." roky. Konečně však odebral se, nasytiv se všech těchto „Budiž tedy," zvolal doktor, ,,snad budeme mu moci prázdných věc í a prom arniv několik milionů, zase k své­ dát náležitou odpovéd. M yslíte, plukovníku, že se ubrá­ mu otci, krok to, jen ž ho zachránil ještě v e dvanácté níme dělům O celovéh o města?" hodině před záhubou, méně fysickou jako spíše mravní. „Každá lidská síla může b ýt překonána jinou lidskou N yn í bydlil v domě doktorové v e France-Villu. siloií," odpověděl plukovník Hendon, ,.nesmíme však na Jeho sestra Jeanne vyvinu la' se v krásnou dívku. N y n í to m'yslit, abychom se bránili tým iž prostředky a zbraněmi, byla devatenáct roků stará. jim iž pan Schultze učiní bezpochyby útok. — Zřízení vá­ Toho večera měl doktor Sarrasin u svého stolu dva lečných strojů, je ž b y mohly podniknout zápas s jeho své nejlepší přátele, plukovníka Hendona, starý zbytek stroji, vyžadu je příliš mnoho času. K našemu zachránění z odštěpenecké války, jen ž v ní ztratil jednu ruku a ucho, zb ývá jen jedna cesta: zabránit nepříteli přistup k nám avšak syou partii šachu hrál stejně dobře, jako kdokoliv a každé obléhání učinit nemožným. jiný, a pana Lentze, generálního ředitele vyu čován í v no­ „Svolám ihned radu," pravil doktor Sarrasin. vém městě. S těmito Slovy ubíral se již za svým i hosty do pracová­ Rozmluva se točila kolem městsk-ých záležitosti, jakož ny. Byla to jednoduše zařízená světnice, je jíž tři stěny i o výsledcích, jichž b y lo dosaženo v různých veřejn ých b y ly i>okryty skříněmi na knihy; na čtvrté stěně mezi ústavech, školách, nemocnicích a výpom ocných poklad­ obrazy a uměleckými d íly nacházela se řada číslovaných, nách, když vstoupil sluha a podal doktorovi noviny. ušnímu boltci podobných přístrojů. Byl to „N e w Y o rk H erald". Tento velevá žen ý list zmínil „Pom ocí telefonu," pravil, „můžeme ve France-Villu se již dříve blahosklonně o založeni a později o ro zvo ji konat poradu, při níž každý účastník může zůstat doma." France-Villu, takže první osobnosti města z jeho sloupců (Pokračování piíštěj poznávaly úsudek veřejn osti o svém podniku. Toto sdružení šťastných, svobodných a v e svém obmezeněm území z c ^ a neodvislých mužů m ělo také dosti závisti níku; jestliže ob yva telé france-villští měli na jedné stra­ ně v A m erice přátele, tož b y lo také dosti nepřátel, kteří proti nim útočili. „ N e w Y o rk H erald" byl však na jejich straně a neopominul táké v y s lo v it jim veřejn ě svou úctu a obdiv. Doktor Sarrasin rozm louvaje, roztrhl pásku na n ovi­ nách a jako stroj p odíval se na první článek časopisu. Jak se však p o d ivil hned při prvních řádcích, které Toto číslo „Mladého technika“ je předposledm_y III. nejprve pro sebe a pak k největším u udivení a nejhlub­ ročníku. Jím blíží se ke konci dosud nejúspěšnějši roč­ šímu rozhořčení svých přátel hlasitě přečetl; ník časopisu, jehož úkoly v rozvoji tecliniky v našem ,,V N ovém Yorku, dne 8. září. — V příštích dnech lidově demokratickém státě jsou velmi důležité. Vyko­ nali Jsme dost. ale vykonali jsme málo. Musíme dále hrozí být nejsurovějším způsobem porušeno uznané me­ rozvíjet časopis mladých českých a slovenských tech­ zinárodní právo. D ovídám e se z nejlepšího pramene, niků, plnit úkoly stále nové a větší. Za několik dnů že v O celovém městě konají se nejrozsáhlejší přípravy vstoupíme do druhého roku naší pětiletky. Požadavky, ku přepadení a zničení France-Villu, kteréž město jest které rozvoj výrobních sil v tomto údobí klade na čes­ francouzského původu. N evím e, zdali Spojené státy vůbec koslovenskou techniku, nutí naše' vydavatelstvo k zá­ mohou neb jsou povin ny zakročit v tomto boji, jenž hrozí važnému rozhodnutí: vypuknout mezi latinským a saským plemenem; m y však „ M L A D Í T e c h n i k “ b u d e v r o c e 195o neváháme všem počestným mužům oznámit toto hrubé VYC H ÄZET T Ý D N Ě . zneužití moci. K éž France-V ille nepromešká ani jediné Pro redakci a široký kruh pracovníků kolem ča^pihodiny, aby se připravilo k obrané." su, který se tak stane největším technickým časopisem u nás, znamená toto rozhodnutí závazek: pracovat pro Kapitola dvanáctá popisuje poradu časopis tak, abý se „Mladý technik“ stal skutečným, cenným pomocníkem všech našich mladých lidí, kte­ Zášť krále O celo véh o města proti doktoru Sarrasinovi rým bude technická práce radosti i úkolem. a jeho snahám nebyla nikomu tajemstvim. ,,N ew York . H erald " přinášel tuto zprávu jako zcela hodnověrnou.

teduúkf

t

ý

d

e

n

í k

e

m

B m H JU K

489

Mde vozŘládá se step a poušť

Dokončeni se sir. 483 ^ Ob poteče do Aralského Jezera Vodstvo Obu bude se pak vlévat po dosažení jižního svahu Turgajské pahor­ katiny z,kanálu do řeky Turgaj, prote­ če jezerem Celkar-Tengls, suchým ko­ rytem Irgis-Turgaje do Aralského jeze­ ra, jehož hladina bude pozvednuta

490 *^EtH«lK

o metr při srovnání s dnešním stavem a jež se promění z hořkoslaného na je­ zero sladkovodní. Celým svým tokem nížinou bude nová řeka zavodňovat přiíehlé stepi a pustiny a na jejich březích vznikne tak kvetoucí zemědělství. Z Aralského jezera vstoupí mohutný proud sibiřských vod do suchého kory­ ta prastaré řeky Darjalyk, aby pak spoí-

jovacím kanálem dosáhl prolákliny Sary-Kamyš. O d ^ d bude řeka spěchat vysušeným řečištěm Usboje a zbytkem svých vod, jež vyprahlá země nepohlti­ la, vleje se do Kaspického moře. Přehrada na Jeniseji Vzniklé jezero u Bělogorje může být *a účelem zavlažení rezsáúých území

-

střední Asie obohaceno vodami Jeniseje. Proto musí být zřízena přehrada na Jeniseji na místě vtoku řeky Podkamenaja Tunguzka. Tato přehrada zvedne hladinu řeky o 7&—80 m a vodopády přes rozvodí odvede do řeky Ketj, pob. Obu. Celková délka projektované vodní cesty od přehrady u Bělogorje až ke K a s p ic k o u Jezeru měří 4000 km. Roč­

ní produkce elektrického proudu, jíž bude dosaženo stavbou vodního systé­ mu Jenisej—Ob—Aralské jezero—Kas­ pické jezero, dosáhne 82 miliard kilowatových hodin.“ (Výňatek z přednášky inž. Davydova ▼ moskevském energetickém institutu.) Seznámili jsme slovem I obrazem čře= náie Mladého technika a velkolepým pio--

jektem, kterým socialistickÝ člověk za použiti atomové energie proměňuje po= vrch zemský- Uskutečňováni tohoto pro­ jektu znamená počátek nové epochy Iid‘ stva, nové epochy společenského vývoje. Životodárné výbuchy na Obu a Jeniseji jsou pozdravnými salvami světlým zítr‘ kům lidského rodu. SSSR uvlňuje atomo= vou energii k míru a radostnému životu.

491

MODEL K O N S TR.

VRTULNÍKU V.

„VERTOLJOT

FLEISSIG 520

(PODLE

N.

Postavte si

K-17“

K A M OVA )

NÀBÈU LISTŮ 35*

v p rototy p ové dílně M ladého Tech­ nika zaznamenali n ový úspěch. P o­ dle plánu sovětského konstruktéra N . Kam ova postavili vrtulník, který se záhy osvědčil desítkami zdařilých staxtů. K rom ě plánku a návodu k stavbě přinášíme vám sérii sním­ ků práce s modelem ^ V ertu ljo ta K-17", které dokazují dobré v ý k o ­ ny tohoto modelu.

Jednou z nejnovějšich konstrukcí so­ větského inženýra N. I. Kamova, kon­ struktéra autogir, je helikoptéra, nazva­ ná „Vertoljot“ . Její název vznikl staže­ ním slov „Vertykalnyj Ijotčik“ . Jednosedadlová helikoptérka, opatřená pon­ tony, umožňujícími'operování jak na zemi, tak i na vodě, dala mi podnět ke , konstrukci létající makety K 17. Proti originálu však byly provedeny určité změny, na př. místo dvou třílistých ro­ torů nastoupily dva dvojlisté, konstrukíně jednodušší. Pontony jsou jen markýrovány a dvouválcový motor zastupuje gumový svazek. Model létá zcela dobře a působí za letu velmi realistickým do­ jmem. Trup. Horní hrana trupu až k smě­ rovému kormidlu je udělána z bambusni průřezu 4 X 3 mm, na který je navázán opět bambus, 2 X 2 mm, jenž je pod ro­ torem zesílen na 5 X 2 přivázáním dvou podélníčků, 2 X 1,5 mm, z obou stran , dolního podélníku. Na dolní podélník jsou pak přivázány dva příčné nosníky z bambusu, 4 X 2 mm, plochou stranou dolů obrácených. Střed trupu, lépe ře­ čeno místo, kudy prochází trubka roto­ ru, je zhotoveno z ocelového drátu, 1 mm, zformovaného podle obrázku 6. Vidíme, že ocelový drát vybíhá ve tři paprsky, z nichž na dvou blíže u seb« - položených jsou navázány kusy bambu­ su o průměru 2,5 mm. Zadní výztuhy jsou pak všechny z 1,3 mm bambusu nebo lípy, 2 X 2 , polepené a přivázané tak, aby tvořily tuhou, avšak pružnou konstrukcL Pilotova sedačka je vlastné vhodně slepený kus kartonu, namalova­ I. Homi rotor — 2. Hillerův výlcyvný atfed — 3. Trubka o průměru 23 — Oce« ný tak, aby působil realisticky. Rídíd Jové záchytky — 5. Dolní rotory — 6. PřeJtí. střed — 7* Sedadlo — 8, Řídící zoß páka je kousek ocelového drátu, přivá>řízeni — 9. SmérovJta — 10. Nosníky trupu — 11, Plováky — I2> VýzIuAy ^ 13. zaný na přečnívající bambusový podél­ ServoUaty. ník (dolní podélník trupu). Rozvodní a přístrojová deska před pilotem je pře; kližková, může být z překližky až 3 mm

'Joíco podivný velký hmyz sedí „Vertoljot K=17" na píaicu Bvého JetíSté",

492

blatáčeni sumového svcaka před startemi

Na

atarta

mihw

p fíd rie í obě

yrtuM

Totoii m pak ^ aouiaaité pustíti^,» ,

helikopteru silné, aby vyvážila poměrně těžkou záď modelu. Sedačku a rozvodovou desku nabarvíme tuší a namalujeme ciferníky (ukazatele). Je možné udělat i jednodu­ chou, kartonovou maketu motoru. Směrové kormidlo — je tvořeno sa­ motnou konstrukcí trupii a polepeno jen po jedné straně. Na kousek kancelář­ ského papíru si namalujeme typové označení stroje K-17 (Kamov 17) a při­ lepíme na obě strany potahu. Podvozek — je pontonový, pro jedno­ duchost konstrukce jen obrysný. Ohne­ me si z bambusu 6 X 3 tvsir pontonu, rozpůlíme a dostaneme dva stejné ob­ loučky, které na koncích svážeme. K vo­ dorovným nosníkům trupu jsou připev­ něny pružným drátem (ocel), zformova­ ným podle detailu (12). Polepeny jsou papírem (Diplom). Trubka. Výroba trubky byla již po­ psána. Může být papírová nebo z tenké překližky (0,6— 0,8), dlouhá 30 cm, o prů­ měru 25 mm. Dole je vsunuta korková zátka, připevněná na ocelovém drátě, 1 mm, volně se otáčejícím v otvoru, jenž je v zesíleném místě (5X3) dolní­ ho trupového podélníku. Gumový sva­ zek je nahoře zachycen na unáSecím háčku rotoru, dole u korkové zátky, ve vzdálenosti asi 1 cm od jejího konce,

>

Rychle a lehce ttoupá vrtutnlk do výíe. zasahujícího do trubky, jsou vyvrtány dva otvory, 4 mm, proti sobě. Jimi pak prochází bambusový kolíček, okolo nějž je provléknuta gumová smyčka. Svazek má průměr podle kvality gu­ my asi 35— 40 mm a snese přibližně 200 až 300 obrátek. Rotory. Horní rotor je opatřen výkyv­ ným systémem J. H i l l e ^ t J. může se kývati a mění ti samočinně stoupání a polohu lopatek v prostoru bez ohledu na polohu trupu. Střed rotoru, udělaný z řídké lípy, má vyříznut elipsoví^ otvor, v němž je připevněn Kardanův kloub, zhotovený z duralu, mm sil-

dosáhne výše 20 m.

ného. Kardanův kloub je uchycen oce­ lovým drátan jedním koncem na ro­ tor samotný, druhý končí unášecfm háč­ kem gumového svazku. Po stranách ro­ toru jsou servolisty z korku, přelepené papírem. Listy horního rotoru mají ná­ běh 35 a materiálem pro ně byla dýha 2 mm silná, upravená rašplí i skelným papírem do žádaného tyaru. Profil listů je téměř syrnetrický a konce skrouceny ny do nulového náběhu. Dolní rotor je upevněn ocelovými zá­ chytky a přivázán k trubce asi v místě, kde se nalézá těžiště modelu. Náběh má býti 30».

Burei + Mrázek Barevný svát, který zaahycujet€ fotografiíOkým aparátem, je reprodiukován ces­ tou bromidu stribméího na cemo'bilo. Proto se lidé brzy enažili o bareviio^u fotog,ra/fii. První jejioh cestooi bylo t ó ­ n o v á n í . Změnou černého tónu se chce vzbudilit dojem bareiviné fotografie. Výsledeik není sice plně uspokojující, ale u portrétu se-ješté djneis tónorváini oa hnědo s öblibou poiuižívá. Tónování tedy záleží ve 2anànè černé barvy vyTeduikoivanéiho stříbra na barev­ ný tón jeho silo'uicenin na kopiích a zvětšeninádh, tedy na poisitirvedi. Pxviní podmínikou zdárné práce je zde čistota roitoiků a důkladné praní. Po vyvolání v čerstvé vývojce poœijeme přenišoivaci lázně (nejlépe 2% roastoik kyeeJiny octo­ vé),, _vypereme a'ustálíme raději déle než je obyčejně třeba. Po ustálení positiv pe­ reme velmi dlouho, aby kotpie i zvětše,niny neobsahovaly stopy .solí z vývoj­ ky a ujstalovače. Teprve pak se smí tó­ novat. Uschlou kopii necháme znovu nékolik minut změknout v čisté vodě. Tónování může' být jednak p ř í m é , jednak n e p ř í m é . Při nepřímém tóno­ vání obraz napřed vybělíme a pak teprve tónujeme, pří přímém jej vkládáme rov­ nou do tónovací lázně.

čáitečníků, fcteří tónují ▼ teimné fcomoíe, Přílkladean takové přímo- t6mijící lázně piiotoěe sdmKk sodsaý v roiztolku nesmíirnA je tenito předpis p«> tómovámí na Imědo: 200 g simaitamiu sodmého NasSzOj — 30 g pádhme. To by ale něíkteirým zatvraeilým famoušlkům „,čeimé!ho umění" vůlbec neva­ kamenice (ICAj1(S0 4 )i) — na 1 1 vody. Toto tónováni je zdáffllivé ryclhlejší, ale dilo. Horši je to, že ona pfiäna zápachu, je tíeba mnoha pomocinýcih roetoků a plyímiý HäS — sirovodík, ničí úplně zlo­ operací, talkže je nakonec výfeodlnější po­ myslně veškerý řotomateriál, se kterým užít tónování nepřímého. přijde do styku. A piroto Nepřímé tónování provádíme tak, íe PRACOVAT MIMO TEMNOU KOMORUI nejprve si připravíme běflicí láizeň podle tohoto návodů: 15 g červené krevní soli Je to výjimka, kdy vám skoro zakaiZTiKaFatCiN)« — 5 g bromidu draselného jeme práce v temně komoře. Nejlépe j* vynésiti si vem nějakou starou židli, na KBr — na 1 vody. Tenito roztok je v hnědé láhvi trvanli­ ní prostřít noviny, položit misku a teprve vý. Přidáane-li více KBr, dosáhneme tím tady si připraivit čerstvý roztok siímíku červenějších tónů. V tomito rotztokvi po­ soidiilého a zde tónovat. Po vytanování necháme papír tak dloiuiho, až se i nej­ roztok ihned zlikvidujeme a otisk ddoiiho hlubší stíny ('ta nejčernějši místa) vybělí. vypíráme. Bělení provádíme při umělém světle, po­ Tedy nezapomenout; 1. Důkladně prát, positiv napřed vodou někud tlumeném, asi jako při kopirovámi. Po vybělení obrázky znova co nejdůl»--idrozmoČLt. 2. Balit při tluimeném umělém světle. něji vypereme, neboť znovu opakujeme, 3. Ceirstvé roztoky. na vypírání a čistotě záleží vše. 4. S hnědou tónovací lázní ven. Pak tónujeme v druhém roztoku, který Nakonec, aby nedošlo k omylům, by­ připravíme podle předipisu vždy těsně chom rádi podotkli, že existují jiné bě­ před použitím; 10 g Na*' S — suchého, licí lázně, které mají i ,jinou funkci a kte­ nerozloženého sirníku soidného n-a 1 1 vo­ ré s touto tónovací, Ijělicí lázní mají spody (obyčejné připravuieme ICO ccm) V tomto roztoku nabude vybělený po­: léčné pouze jméno, na př. bělicí lázně při Inversním vyvolávání, bělicí lázně pfo sitiv žádaného tónu. A tato vlastní tóno­ vací lázeň bývá „kámen úrazu" všech za- ^ barevnou fotografií atd.

493

MOTORISMUS Pozor na smyk! Velké nebezpečí číhá na řidiče moto­ rového vozidla na kluzké vozovce v pod­ zimní a zimní době. Sražená mlha, ná­ ledí, námraza nebo sněhový -povrch umožňují dotykové vrstvě pneumatiky, aby se odooutala od vozovky a tím při­ vedla vozidlo do smyku. Nejč^stěji m opatrný řidič při prudkém zabrzdění „utThnr* kola od styku s vozovkou a ne­ ovladatelný vůz řítí se dále ve směru, kam jej jako sáně pohání setrvačnost. Proto brzdiž-li na kluzké vozovce, čiň tak jemně, opatrné, abys ponechal ko­ la v záběru. Ucítíš-li, že se kola smý­ kají, uvolni, a opět mírně zabrzdi. Jsešli vynášen smykem v zatáčce ven a je nebezpečí, že narazíš na překážku na okraji silnice, ïrfidej plyn a uveď hnad kola vpřed. Je vždy naděje, žé zaberou a vynesou tě ze smyku. Sněhové řetězy nasazuj pouze na měk­ ké sněhové vozovce, poněvadž jen tam mají praktický význam, nikoliv na tvr­ dém podkladu.

V stručném přehledu závodních vozů, které startovaly na Velké ceně Cesko’ slovenaka dne 25. záři 1949, přineali jsme vám údaje o automobilech značek Simca Gordini, Cisitalia, Ferarti a Masseratti. Dnes otiskujeme dya snímky a několik dat o vozech Talbot. T A L B O T

Šetři benzin ! Při dnešní poměrně vysoké ceně ben­ zinu je nejvýše nutná a opodstatněná otázka, jak jezdit úsporně a hospodárné při- zachování cestovní rychlosti a nej­ menším namahání a upotřebení stroje. V prvé řadě dej si své vozidlo seříditl ve zkušebně Stalinových závodů, kde za režijní poplatek 400 Kčs dostanou z tvého vozidla nejvyšší výkon při nejnižší spotřebě. (Podrobnou obrazovou reportáž uvede některý z příštích MT.) Jak jezdi ti úsporně? Podle zkušehostí dlouholetých a dobrých řidičů doporu­ čujeme vám těchto několik rad; Nepospíchejte ve městě! Získáte ně­ kolik minut za cenu velkého namáhání stroje a zbytečně ohrožujete spoluobča­ ny. Prudké starty a prudké brzdění n ifi stroj a zatěžují vaši kapsu. Netůrujte zbytečně stroj, přidávejt* pouze tolik plynu, kolik jednotlivá pře­ vodová soukolí potřebují k plynulém « běhu. Zařazujte správnou rychlost a nepřetáčejte stroj ve zbytečných obrát­ kách. Sledujte již zdaleka světelné signály či pokyny dopravní stráže a jeďte tak, abyste nemuseli zastavovati a opět se rozjíždět. Tudíž ani ne brzdit Toto vše dostanete pouze zvýšenou pozorností a dlouholetou praxí. Tak jako jezdíme rozumně a i>omalu ve městě, tak rozumně pojedeme na sil­ nici. Zadné zbytečné štvaní vozu, ale také ne zbytečné pomalou jízdu. Každé vozidlo má svou standardní cestovní rychlost, kdy podmínky chlazení a pro­ vozu jsou nejpříhodnější. Je to asi 65 až 80 km. Na silnici můžeme ušetřití vhodnou rychlostí mnoho času. Nikdy při řazení převodů nedávejte stroji ma­ ximální obrátky, vždy pouze tolik, aby­ ste mohli zařadit vyšší stupeň. Dobrého jezdce nepoznáš podle šílené jízdy a vražedného počínání ▼ zatáč­ kách, křižovatkách a ve všech nebez­ pečných situacích. To je pouze náš ne­ přítel, který ohrožuje bezpečnost a zdra­ ví, kterého musíme buď vychovat nebo se ho zbavit. St

494

Francouz Louis Rosier v plné jixdě. DaKími, velmi ůspéšnými vozy ve Velké cené Československa byiy vozy Talbot. Startovaly celkem čtyři, tyto robustní, so­ lidné vypadaijící vozy, a všedmy dokončily *4vod oa píedsútíi místech, nemajíce v zá­ vodě iádnýcii poruch. Nejú^)ěsnéjším s nidi byte Francouz Etancelin, ít e r ý ob»afWJ mi^o, a Levegh, který obsadil čtvrté. Na. zbýTrajících dvoa strojích jeli Belgičan Claea a Francouz Rosier. Oba první během celäio závodu vůbec nezastaivili ▼ d^m. M o t o r , jehoí koostn&térem je ing. La­ go, má šest válců ▼ řadé, vm tily OHV, üAsah 4500 ccm, bez kompresoru. Výkon 250 to 4500 o&tma. Motor má dva vač-

kové hřídele po stranáť* bloka válců, yy^ sako položené, orládajici šifcmé ventily krátkými tyčkami a vahadly. Závěs předních kol je přičným lietovým perem dole a příčnými pákami nahoru dále jeou tu hydraulické a třecí Uumiče. Vzadu je pérování půleliptidkÝmi pery pod osou. Rozoiér pneu vpředu 5,25X18, vzaAt 7,OCX 18. Motor má mazání suchým kälte­ rem, dva chladiče oleje, náidrž na 25 kg oleje, eívíčfky Lodge. PétirycMostní skiiâ Wilson je preselektivní. Elektrický starte* je lunístéD v zádi vozii, a je napájen vel> kou baterií na vozíčku v deço. NejTyáSI rychlost je 270 km/hod. PozorUbodná je poměrně nízká spolareba tohoto bezkompr»sorového vozu pnvt ti vozům s kooapreeorem, která nm umožňuje jezdit vět­ šinu závodů bez do­ plňování pohooných hmot T y to p » mèmè téžšf voEf sedí lépe na silnici, mají však hoíM akceleraici. Přemysl Tůmň

Talboty r depotu e. 4; Rosier, i. S> Levegh, i. 3; Etam ceJin. & U Cbtem, ,

si K O L E J N I C E Nemysiim ty opravdové, které jsoa tep­ nami a žiíami našeJio průmyelu a hoepo. dárstvi, ale takové ty menší, po kterých si děti prohánéjí svoje vlaky a modeláři že­ lezniční evoje prototypy. Naše viastnoručné vyrobené kolejničky mají proti ku­ povaným řadu výhod: nejsme odkázáni na trat kruhovou, můžeme ei stavět i výhyb­ ky, a to hlavni, přijde nás to dosti lacino.

Použitý materiál a trochu vaší práce mámená, že dostanete 1 m kolejí asi za 12—15 Kčs, poď.e toho, budete-li dělat koIejDičky normami nebo přidávat třetí kolejnici pro sběrač elektr. lokomotivY. Kapte si v železářském obchodě záclonkové tyčinky délky asi 50 cm. Stojí pár asi 10 Kčs. jeou z lehkého kovu a mají profil podle obr. 1. Jsou to vlastně dva kusy T sobě zasunuté a roztaJiovaci na Krku okna. My upotřebíme každou část «riášf a proto z páru dostaneme přibližné J jn koleje. Ctoaje, které jsou zaikrouceny pro upevněni^^na háčky, uřízneme pilečkou na kov nebo ustřihneme silnějšími nůžkami a hra■y řezu upravíme. Celou délku kolejnice '(bude o něco kratší než 50 cm) rozměříme M i dílů a ty si pák na kolejničku na-

mm

jaiačime podle ^hema obr. 2 (dkraje Jí dí­ lu, střed celé díly). Pak si připravíme plechové obdélníčky 10X20 mm a to nejlépe z konservového nebo podobného plechu, který je stálý, nerezaví, je přiměřeně silný a dobře se střihá nůžkami. Obdélníčky si narýsujeme na plech v celku, podle obrázku 3 nazna­ číme vrtání, provrtáme a pak teprve stří­ háme. Je to snadnější a rychlejší postup, než délai každý obdélníček zvlášť. Ostré hrany a rohy plíšků srazíme pilníčkem a zatím je neoliýbáme. Na pražce jsem použil dřevo jako isolu­ jící materiáJ lehko zpracovatelný. Dřevě­ nou lafku, ohoblovanou do průřezu asi 15X10 mm nařežeme na špalíky, jejichž délku stanovíme podle rozchodu koleje a připočteme na každou stranu asi 10 mm. Tedy rozdiod + 20 mm
Hadime’ si

Disky duralové pro pneu-bantam 12X4, 4dírové s centrováním a se •ed ly pro ložiska, asi za 100 K čs Ihned k dodání. R. Haney, Praha I, K árod n í 23 (teL 327-71). • B en zin ový m otorek (tlačný), obsah 2 ccm, Tym ěnl za Super-Atom nebo Uran, a elektronku U B L 21 za UCH 4 nebo U Y 21 B. Selem berk, L ib erec X I, RaSínova 356/7. • Radioam a­ téra 6. 1, 2 a 3, rok 1947, a knihu L. Fišera: „S ta vb y a opravy ra­ diových p řijím ačů " hledá V á c la v Jeřábek, Všetaty 345. • Z a elek­ tronku K D D l—B240 a radiosluchátka nebo el. gram om otorek dá U V startér Frant. V ojtěšek, S pytihněv 2. • Knihu „P ra k tic k á škola imdiotechnlky“ od In g. J. Pacáka hledá J. P okorn ý, V elk á Chuchle ■ P rah y čp. 266. • Fotop otřeby a íotom ateriál má a součástky Son o rety vým ěnou hledá In gC M ilan N ovák, Brno 16. Jelínkova 6. • K is t r o l na prom ítáni diapositivů zn. „Ernem ann-W erke A . G.“ 6=30 cm, se 300 obrázky v rozm ěrech S,5X8,S cm, vym ěn í za starší prom ítací přístroj na 8 m m film , A lex an d er Rost, Praha-Strašnice, v v a ls k á 17. • D va rá fk y na kolo, chromované, s pláštěm 28X13/«, sadní s volnoběhem a trojk o lečk em má V. Frantina, Praha X X , Na hroudě 1». • P říru ík u prol. V ladim íra Sm eykala „C h em ie analytteká“ I. B n . díl potřebuje Čestm ír Altaner, Luka n. Jihlavou 127. • P o tfe b u ji elek tron k y 2X R ENS 1214 a 704 D , nabízím elektron ky T O E S6 — Telefu n ken R G N 1084, R O N 1064 a PEN TH O D E a M inlw att X 443 O P T A G 1064 Josef Báder, H orní J ílo vé u Děčína č. 1. • » » ě elek tron k y B V 2,4 P700 případně R V 2 P800 koupí nebo vym ění sa tetoaparát ,4x>rd-Super'‘ 6X4.5 P e tr Josef, Březina 10, p. K řen ov. • I. ro ín lk M ladělio technika 1 jed n otlivá čísla hledá Ladislav «d d flc , FmcoHce u B m a č. 817. • B en zin ový m otorek „ A lk o “ 4 ccm J i c M m í a akum ulátorem ) prodá za 800 K čs Zvan Madr, Praha X llI ,

být na přímkách, procházejících středem (poloměrech) podle obrázku 5. Pozor, u ob­ louků teprve ted si na kolejnice okopíru­ jeme z nákresu rozdělení pražců na délku kolejnice. Vzdálenost ypražců bude pod vnitřní kolejnicí menšil Nyní připevníme plechové obdélníčky ke kolejničkám a ohneme je do pravého úhlu, aby se dolní plocha úhelníčku srovnávala s dolním ohbím kolejničky. Ted už zbývá jen přichytit kolejničky s úhelníčky k praž­ cům. Abychom dodrželi všude, a především v obloucích, stejný rozchod, vyřízneme si z kousku překližky šabloím podle skuteč-

ného rozchodu vašich vozidel (viz obr. 2) a podle ní přeměřujeme rozchod při úpevňováoí na. pražce. Z popsajxého materiálu dají se také sta­ vět výhybky, aJe tu záleží hodně na tom, máme-li dvě či tři kolejnice a jak vypadá spodek vozidel. Proto o výhybkách až později. A teď si z rovinek a oblouků postavíme trať, sem tam podlomíme, aby měla stoupá­ ní a už mohou jezdit vlaky. Mně loni o vá* nocích okolo slavnostně rozzářeného stro­ mečku jezdila po vlastnoručně zrobených kolejích vlastnoručně zrobená el. lokomo­ tiva na 12 V stř. z trafo. Pro zajímavost; mám jen dvě kolejničky, žádnou třetí, osy vozidel jsem odisoloval a proud do motor­ ku beru z levé a pravé kolej-nice přímo kolečky. A k letošním vánocům stavím 4-nápravové rychlíkové vozy s otočnými podvozky.

tř S N B 27 • D vě elektron ky R V i2 P2000 má Jaromír Basist a, H orn í Datýně 72, p. Vratim ov. • EL zvukovku na obycejn y gramo­ fon vym ěn í za sluchátka nebo prodá A d o lf Sklenář, Borenovice 26, p. Holešov, fř R eproduktor prùmërü 20 cm s výstupním trafem a triál 3 X 500pF nabízí A . Vaněk, C. Třeb ová 936. • L a 11. rocnik M T koupí Ondřej M arejka, Slov. papieren. Ružomberok. • II. rocnik M T kúpí Jozef Režný, Bratisl ava X IV , Rača č. 303. X Super-Atom vym ěn í za benzinový m otorek obs. 5—10 ccm Zdenek Vondráček. Praha X I. Lipanská 12. • Pom ocný m otorek na kolo jakéhokoliv typu potřebuje Luboš Zižka, Horní P oříčí 62, pp. K řetín na Moravě. • Článkovou anodku (akiim ulátor) 12 V vym ění za motore': 0 5—1 H P na světeln ý proud, příp. prodá Vratislav Hora, K vasíce áSl u K ro m ^ íž e . • Za gram ofon nebo elektrogram ofon s des a iri aa rozm nožovací stroj, deton. m otorek Super-Atom , kompl. krystalku a jin é M iroslav Pokorný, Vykáň č. 35 u Prahy. • lam py Philips E 443 H, A F 2, E 446 potřebuje V. Suster, Ostrava I. Slavíčko­ va 2. • Elekt ronku Af7 nebo Af3 potřebu je O. Bartoš, Uvoz 33 — D om ov m ládéže CSD, Brno. • P otřebu ji elektronku LV 1. nabízím novou Sonoretu a R L 1 P2, J. Volný, radiomechanik, Litovel. • • Elektronky A Z 11, A Ÿ 7. K F 3, EF 22, transform átor s v y vody pro 240, 220, 125, 110, 300, 4, 3.6, 2, 3,15 voltů, 3 A A , uh líkový mikroíon, fotoaparát zn. Super Lord s brašnou a film em cvičn ý Morse- 'hc, am pérm etr 0—20 A, elek tro ly ty 16 MF, 500 V max., 50 v F 35 V 2’rrat a Základy radiotechniky od Něm ce má K . Dlábek, Brno Lenino-*a 40 • Různé svazky z odborné literatu ry strojnické, e le ’''*^''f^. radio a jin é má M. V yleta, Podhradní 593, St. Plzenec. • Různé m deïv a součástky podle plánků M T i vlastních zhotoví M. Vyleta. Pod­ hradní 593, St. Plzenec (stroje i materiál k disposici), e * m ikrofonní v lo ž k y NB, UB 1934—39, telegrafie, tel. v lo ž’; y 20- 400 ohmů. oertin ax o vý papír 0 3—0 5 mm. řid iteln ý odpor myy O 5 až 7 M Q . Mám bateriové elektronky, reproduktory a jm e. B. Bei, P etřva ld v e Slezsku 114.

^E l

495

D om ek zl>elonu za 12 hodin Bytová

nouze

se pro jevu je

na celém světě — dokonce i v A frice. V e francouzském Dakam na západním pobřeží A frik y Ji odpomáhaji skutečně zajíma­ vým způsobem. N a kruhový beton ový ^podstavec připevni polok u lový balon a fcompreso-

N a h o t ě : NenatouknutÝ balón se umístí na knthovf zák!ad.— V p r o s t r e d r I e Y o ; Kladení drátěného pletiva trn noAuálěný balon. — V p i a v o u p r o s 11 e dU ‘ Stííkání betonové kaie se piovádl m leíení. D o te : Hotový domek s dveřmi a okny. —

Ä

r®™ j®i naliustf. N a poyrch ba­ lonu pak nakladou drátěné ple­ tivo a tlakovým i pumpami na ně stříkají řídkou betonovou kaSi. V horkém podnebí beton rychle tvrdne a po několikerém nástřiku je skořepina hotova. Z balonu se pak vypustí vzduch a do připravených rámů se za­ sadí okna a dveře. Dům — pravda, poněkud neobvyklého tvaru —

je připraven pro ná­

jemníka. C elá stavba trvá ně­ kolik hodin a je velm i levná, (Skoda, že podobné stavby ne­ lze provádět i u nás, to bych mohl také bydlit — pozn. redyaktora.) ;, ,e. ; -

496

Ruční o b r á b ě n í

KOVŮ (Pokračováni.) B. S V O B O P A Silné, dlouhé a velké součásti, které sudou vyžadovat ještě dalšího opracová­ ni, můžeme velmi snadno vyrovnávati ntialými záseky pomoci sekáče, jak v y ­ značuje obr. 33; Tyto záseky provádime na opačné straně vyduti. Záseky se pro­ dlouží vnitrní povrch vydutí a tím se vydutá součást vyrovná. Tento způsob rovnání se dobře osvědčuje u litinovýcK součástek, které by při jiném způsobu vyrovnávání snadno praskaly a lámaly se pro velkou křehkost litiny. Opačným způsobem vyrovnáváni je o h ý b á n i a d e f o r m a c e rovného materiálu. Tato deformace je mnohdy při opracování předepsána. Zde přichází v úvahu v první radě v y k l e p á v á n i . Když budeme na rovný plech klepat oblou hlavou paličky a údery budou směřovat ve spirále směrem k obvodu, ' Vytvoří se nám z takto opracovávaného plechu mělká miska. Pro tento způsob vyklepáváni, jak ukazuje obr. 34, je tře­ ba značné zručnosti a schopnosti. Mno­ hem méně pracnější způsob vyklepáváni je za pomoci podložek z tvrdého dřeva nebo olova, silných asi 10 cm, označe­ ných na obr. 35 písmenem P. V této pod­ ložce je upraven tvar vyklepávaného

tlá K É ZÁSEKY SEKÁČ

Obr. 33.

ŮÚERY VE SPIRÁLE

Obr. 35.

Obr. 34.

předmětu. Při vyklepávání tímto způso­ bem postupujeme následovně; Nejprve vyklepáváme okraj předmětu a postupně přecházime ke středu předmětu. /Tímto způsobem můžeme vyklepat předměty i o větší hloubce, a to tak, že si pro ně zhotovíme několik podložek s odstupňo­ vanými hloubkami až na žádanou hloub­ ku. Při jediném vyklepávání by se nám nepodařilo součást dokonale zvládnout. (Tímto způsobem byly vyklepávány kot­ le z měděného plechu, v čem vynikali zvláště cikániJ Složitější díly a sou­ části se předkfepají z jednotlivých čás­ ti, které se svaří buď autogenně nebo elektrickyi a pak se teprve doklepává

forma žádaná v plynulý přechod. Svár se musí však začistit. Pro vyklepáváni používáme paliček z mědi, dřeva nebo tvrdé gumy. Materiál, který v naší dílné budeme zpracovávat, je hutěmi dodáván jako tyče, plechy, úhelníky a j., je v tyto tva­ ry vyválen, postupným válcováním se v materiálu v l á k n i t ý s l o h, t. j. cástice hmoty (materiálu) jsou prodlouženy ve směru válcování — t. j. v e . směru délky materiálu. Proto při ohýbáni vždy dbát na podélný směr vláken materiálu. Při ohýbání se vnější okrajová vlákna vytahuji a vnitřní svraštují (obr. 36z). Svou stálost si udrží jedině střední vlák­ na s obr. 36. Ohnutím se .současně ma­ teriál v ohybu zeslabí, jak je patrno rov­ něž z obr. 36a a v průřezu se deformu­ je (obr. 36b). Toto je třeba míti na zře­ teli. Proto u silnějšího materiálu musí­ me se zeslabením počítat a předem jej v místě ohybu zesílit. >

Obr. 36.

(Pokračováni.)

• RADIM E SI • RA D lM E SI • RADÍM E SI • RAD ÍM E SI • RADÍM E SI • RADÍM E SI • RADÍM E SI • RADÍME SI Novou modelářskou truhlářskou stolici k připevnění na stůl a no­ vou chromovanou zasouvací autoantenu má Lubom ír M otlj Doubrava t . 29, p. Doubrava u Chebu. • Vzduchovku zn. Stella 519 prodám nebo vym ěním za m otorek do 15 ccm, Zdenék P aleček , Předklášteí’í u Tišnova č. 100. • Starší rychlostní skřiá dvoustupňovou na motok olo hledá Antonín Svrček, T ich á č. 194 u Frenštátu, p. Rad. • N a­ bízím vzduchový otořn ý kondensátor, 2X500 pF, a odrušovacl kon­ densátor V álečkový A E G 7183, 2X0,1, provozní napětí 220 V, v k ovo ­ v ém obalu; potřebu ji vzduchový otočný kondensátor 500 cm, L ad i­ slav Pátefc, H orní H am ry 5, p. Městd Zďár. • Elektronku R V 2 P 800 vym ění za R V 2, 4 P 45 Sllyín Frýbert, Mostecká 6, Brno. • GayLussacův tlakom ěr násoskový koupí ihned Vyšší hospodářská škola, dř. Obchodní akademie, Jihlava. • K do opraví demonstrační Roentgpnovu trubici, která ztratila vacuum? O dpověď na Vyšší hospodář­ skou Školu, Jihlava. • 3.— 4. svazek M ladého konstruktéra koupí Jiří Bouda, Strážnice, Panská 478. • K to urobí železné odliatky n ejviac do 10 kg? T íež frézárske a sústružnícke práce, Potrebu jem m alý m otorček na kolo na vidlicu, hoci starší s opravitelnou chy­ bou; V ojtech N ovak ovič, Turč. Sv. Martin, Pribin ova 26. • Radiošluchátka a detonační m otorek k Sokolu vym ěním za pomocný mo­ torek na kolo, Zdeněk Zelln ger, Nebanice č. 17 u Chebu. • K om ­ pletní benzinový m otorek, 4—8 ccm, s příslušenstvím, koupi Vlasti­ m il šilhavý, Bělčlce 42, okr. Blatná. • P otřebu ji č. 4 II. roč. M T, list k okružní pile, prům. 220 mm, prům. otvoru 20 mm, šamotové tělísko k elekritcké letovačce d élk y 50, prům. 28, otvor prům. 14 mm, Jaroslav Tich ý, odb. učitel, Chotěboř 621. • E lektrickou spáječku, novou, bez přívodn í šňůry, vym ěn í za dynamko (mačkaci) do ru ky J. Dostál, D om ov mládeže, K aplice. • Pom ocný m otorek ke kolu potřebuje Jiří D vořák, Lesonice 12 u Mor. B u d ějo vic. • Praktickou školu radiotechniky od Ing. Pacáka koupí Osvald Zameč, Stolařská č. 1076, Uherský Brod. • Sluchátka na krystalku potřebuje O. K řivinka. V el Roudka C. 28, p. Vel. Opatovice. • O dlitky na různé letecké m odely opracovává i hotové m o to rk y dodá p id řich Černý, Prostějov, K ostelecká 8. • Neopracované od litk y na benzin, m oto­ rek A lk o 7,5 ccm a o d litk y na detonač. m otorek Blesk 1 ccm má František Svare, Kladno, K lik o rk o va 2155/1. • P otřebu ji trojitéh o cvrčka, přehazovačku, záv. sport, rám na kolo a benzin, motorek, f —10 ccm, J. Sedlář, Brno, Augustinská 11. • E lek trick ý vláček s příslušenstvím prodá L. K ratoch víl, K y jo v , KOllárova 282. • T rlá l I X 350 cm a buzený reproduktor bez m em brány á km itaěky v y •tttelm la indukč. cívku k motorku t ccm, D. Kůžička, Mlstek, Stali­

nova 219. • Am atérskou nabíječku vym ěn í za dva kusy kompl. kol 16 X 4 Josef Roh, T ýn ec nad Labem, Pivovarská 168. • Třílam pové radio na b aterky vym ěn í za benzionvý m otorek pro m odely K a rel Mizla, P etřva ld v e Slez. 516. • D vě elektronky R V 2, 4 P 700 koupi nebo vym ění za m alý ruční soustruh Fr. Vejběra, Liberec, Stalino­ va 40. • Hledám elektronku Telefunken R EN 924, nabízím T elefu n - ken REN 1004, jan Stief, Stfernberk, M ěsíční 1. • Detonační modelář­ ský motorek Super Atom , obsah 3 ccm, prodá Ant. Vrba, Brno. Sta­ lin o vy sady 61—63. • P otřebu ji autoakumulátor 12 V (45—75 Ah), na­ bízím elektrom otor 12 V, dynamo 12 V T5W, selénový usměrňovač 220 V á 2 mikrOlonní vložky, Zdeněk M illait, Slapanice 932. • Elek­ trick ý vláček s příslušenstvím hledá nebo vym ění za ,,Helíozon“ Joseí Bureš, Podbořany, 7. listopadu 400. • L eteck ý benzinový n ový m otorek o obsahu 6 ccm má K arel Soltys, Praha V II, Veletržní 25. • Oplně n ový m otorek Super Atom , kom pletní, s vrtu lí a aerody­ nam ickým nábojem má J. Čermák, Praha X lX -S edlec, Na Průho­ nu 16/12. • Hledám vzduchový ladicí kondensátor kapacity 500 pF, letecká sluchátka a pertinaxovou trubku vnější, fer 5—8 cm; nabí­ zím fotoanárát 6 X 9 zn. Baldak-Box a II. díl ,,M ladý Edison" — Jo­ sef Bokr, Hluboké č. 5, p. Náměšť n. Osl. • E lektrický vlak, vysokoobrátkový motorek, 120 V, na hračky a francouzský startér, 12 V, má P avel Dostál, Potštejn 248. • Spolupracovníka soustružníka v Pra­ ze, k terý b y zh otovil součástí prototypu elektrom otorku, hledá K arel Mach, Praha X II, Na Svihance 14. • Balsu jakoukoliv koupí Jan Konců, V ítk ovice v Krkonoších, pp. Vítk ovice. • Telefon, který lze použít bez baterií pouhým sepnutím, vym ěním za talíř (křídli) ke gramofonu, Antonín Lokvenc, Luka n. Jihlavou. • H otový zalétaný model větroně M K 11 ,,Severák“ prodá Iv o Serba, Velká n. Vel. • Mám kom pletný m otorek ke kolu, bantam, prlem eru 380X150 mm s disky X 2. dynamo s m ěničem 16-12 V-400 W, rozvodnů došku 40X60 cm pře 60 V-33 amp., 3 reostaty, 3 ampérmetre, automat.' v y ­ pínač, poistky a pod. HFadám .motorek D K W 125, Emil Svec, Piešťany, Partizánska 12. • Potrebujem elektronku DF 22. Kupím príp. zaměním za 2 potenciom etry, alebo 2 elek trolyty, 32, 48 nF, elektron ky T A L 4, R EN 904, VF7. A x l, E 442, Ján Grečner, Lipt. Sv. Ján. • Nástěnnou elektr. lampičku, úspornou lampu s transf. 6 V , elektr. zvonek, váčk. vypinač,. protiporuchový agregát pro autoradio, úhlový převod, skřínku a stupnici pro Sonoretu vym ění zá .disky na pneu Bantam, příp. prodá Jiří gprachta, přepeře nad Jizerou T8. • Radiosluchátka 2000 ohmů, telegrafn í bzučák 12 V a m otorek 28XP4 nabízí M. H ořejší, Brandýs n. L., P. Stánského 700.

497

Vánoční kolekce k doplněni tecbnlcké knUiovnižky zašle­ me každému ítenáři MT soubor 28 plánA modelů kluzáků, větrofiú, závodních le­ tadel, štihafek, autíček, flunů a motoro­ vých lodi za zlevněnou cenu

místo 250 Kčs za pouhých 100 Kčs. „vánoční kolekci" expedujeme Ihned každému, kdo nám poukáže Kčs 100.—> a to buď dopisem, poštovní průvodkou anebo složenkou bianko s vyplněným číslem účtu 76.296 M. K. Moučka, Pra­ ha XII. „Vánoční kolekci“ zasíláme a částky Kčs 100.— přijímáme pouze v době od 15. do 2S. prosince 1949. Po tomto datu nezasílejte nám již žádné objednávky ani na jihé potřeby a také jíž nic neplafte, 1 když ipáte již složenku doma. Dnem 31. prosince 1949 končí platnost našeho posledního 30. ceníčku — nový nebude zatím vydán! UPOZORŇUJEM E; ^ o b je d n á v e jte a ne­ plavte od 15. X II. 1949 žádné jiné potřeby a plány. Neexpedujeme nic jiného nežil „Vánoční kolekcí“.

PRAHA

Xn,

FRANCO UZSKA

14.

NÄZORNÄ ŠKOLA MODELÁŘSTVÍ

MOTOREK19-5735AI p*r o

stejnosměrné

napětí

24 V /0,4 — 0,5 A

(derivačnf). Dá se po­ užit též jako sériový motorek 120 V, 50 c/s, 100—200 mA. Rozmě­ ry :

délka 70 mm, prů­

měr 55 mm, hřídel £r 4 mm. Kartáčky i stator vyvedeny samostatně: stator ca 90 ohmů (značeno dvěma proužky na vývodech), rotor

Stavíme model kluzáku ERO N edos-tatek instrulctorů pro m oulelářské k ro u lk y byl poAitfkmi k o n s tr. V. P rocházkovi k najtsán i b rožury, k te rá p rávě vyšla v oitii:! „S tav elu if p lánky časoipisu M ladý te th n ik " . Naši Ě tenáři k««tro té to l>roí»ry ul » ín ajf: v y ch ázela ve z k rá c e n é lo rm ě v MT na p « k ra íe » á n l. V kmiínfni vydáni je „ N á z a m á š k o la ” ro z šíře n a o m noho c e n n fc h rad a zlm šen o sti a je opj-avdu vý lečn o u pom ůckou pro všechny, k te řf s moidelářstvíBí la č ln a ii. P lánek a podroibný návod i <4 o b r. vede z a č á te č n ík a od za řizen i dílny a i k z a lé tá v á n í n e o b y č e jn í dů k lad n ě s n a h ra d í M o n a í * rady in s tru k to ra . DO’Porucitjem e tu to b r o iu n i z v lá š tě iiw delářskýni iiro u ikům na ik « iá c h . pionýrských odidíleeh a pod. Cena b ro iitry je 20 Kl^ a otojedJ at s i ji m b ie te poukázáním bianco sleženky na ú če t 7 5 2 0 *8. Na zá d n í s lía ttu v č a sti označené „ S lo ž e n k a " n a p ište „E R O ". AdnninisIra c é vani brožuru z a š le bez ja k ék o liv d alší objednávky.

ca 33 ohmů (značeno jedním proužkem) K č s 141.70 C E N l K

číslo

10 z a s í l á m e

za

Kčs

10.—

(ve známkách nízkých hodnot předem zaslaných)

i^ J L E K ^ T R A N A B O D N I

P O D N I K

prodejna radiotechnlckého a elektrotechnického zboží I-Ol P R A H A I I . V áclavsk é nám. 25

H l a d y t e c h n i k , čtrn ácfid e n íli oro technickou ?Ýchovti vydává C e s to s lo v e n s k í sv az m ládeže v M ladé fro n ts . S r e d a i ín l m k o le k tiv e m Fldl a za red ak c i odpovídá red Kami Z o u fa lí Redakce P 'a h a 11 S tép á n sk á 61 telefon 275-34 A d m in istra c e : P rah a U. P a n sk á 8 te lefo n 2* 1-4 1 . M ladý te ch n ik vyciiázl každoa druhou stře d u Je n a lednoho výtisku KCs 5 p fe d p .a tn é na rok Kčs 120 — , n a půl roku K5s 8 0 .— O čet p o što v n í s p o řite ln y 7 5 2 0 *8 . N ovinová sazb a povolen» *ým £rem fed p o il, v P raze. i . I. a-C re-2 3 7 2 -OB. dolil. po št. ú řa d P ta lia 0 2 2 . Z a p ů v o d n o st a p ráv o SláBků a o b tiz k it roS l a ttto f. T oto ii s l o t t š I o 14. XU. 1949.

% e if v Sovětský svaz je zemí šťastné mládeže. Již od nejútlejšího mlá­ dí se sdružují sovětské děti v pio­ nýrských oddílech, kde se jim ve­ dle zábavy dostává především po­ učení. Pionýrské oddíly jsou ne­ zištným doplňkem školy a není škola, při níž by nebyl pionýr­ ský oddíL V městech Sovětského svazu se i>udují domy pionýrů, které jsou střediskem dětské iniciativy. P io ­ nýři zde tráví téměř veškerý svůj volný čas v zájmových krouž­ cích. V těchto kroužcích se každý může věnovat oboru, který ho nejvíce zajímá. V moderně vybavených díl­ nách najdeme mladé konstruktéry, pracující na modelech automobilů, letadel nebo lodí. V jiném kroužku si zase děti pod vedením zkušených instruktorů stavějí radioaparáty či různé elektrické přístroje. Pro pionýry, kteří mají zálibu v umění, jsou kroužky hudební, divadelní a recitační, v prostorných atelierech pracují mladí malíři a sochaři. Podle svých zálib se tak zároveň děti připravují na své budoucí povolání. A musí to být příprava dů­ kladná, aby každý na svém místě co nejlépe mohl sloužit své socialistické vlasti. Velkou péči věnuje sovětská vláda a so­ větský lid své mládeži, aby j í zajistil radost­ né dětství a šťastnou budoucnost. Každoročně se vystřídá v pionýrské republice v Artěku na Krym u — v překrásném přímořském pro­ středí — desetitisíce dětí ze všech končin So­ větského svazu. Jsou to nepřeberné možnosti, které dává první socialistický stát světa své mládeži ve vzdělání, v kultuře i v rekreaci. Na snímku nahoře vidíte rozveselenou sku’ pinu chovanců proslulého Nachimovského véh Ušlé v Leningradu. Je mezi nimi mnoho vúlečných sirotků, kteří ve škole našli nový dJ= mov. — Druhý obrázek je z města Jaroslavlje, kde mají překrásný Dvorec pionýrů. Chlapci tam mají nejrůznější kroužky a každý se může věnovat tomu, co ho zajímá. Tito chlapci staví modely lodí. — Na daBích snímcích jsou uralští školáci v pionýrském táboře „Arték" na Krymu. Podnikají zkušební jízdy se svými modely. — Poslední fotografie nachycuje pio^ nýry z „Artěku" na projížďce motorovými člu­ ny podél pobřeží Černého moře. Jsou štastm, jak Člověk může být jen — v socialistické zemi.

39

Znáte naíe ^ AUTOMOBILY

£

ê T A T R A 111

jsou nákl. vozy pro nejtěžší službu a dálkovou dopravu, mají velkou nosnost a poměr­ ně malou spotřebu paliva — naíty. Technická data: Motor — dvanáctiválcový, čtyřtaktní Diesel, s přímým vstřikem paliva, obsah válců — 14,8 l, n ejvyšlí výkon — 21p H P (2250 otáč./raIn), největší rychlost— 75 km/hod., spotřeba— 26,8 1/100 km, váha vozu — 8250 kg, užitečné zatížení — 8000 kg, počet kol — 10.