ÎIROVNICE Oldﬁich z Ústí

107-159_pani z hradce 18.5.2010 9:32 Stránka 154

hraběnkou z Harrachu (1905–2000) a sídlil na zámku ve Velkém Meziříčí. Za 2. světové války podporoval partyzány a odboj, což nezpochybňoval ani komunistický režim (podobně jako u orlických Schwarzenbergů). Po roce 1948 mu majetek, ostatně jako všem, znárodnili. Zámek Velké Meziříčí byl jeho potomkům po roce 1990 vrácen.

Î IROVNICE

Portrét hraběnky Leopoldiny, rozené hraběnky Thun-Hohenstein.

1945 po osvobození hraběnku znásilnili členové Rudých gard, šperky, které před internací svěřili národnímu výboru, se „ztratily“ a jejich celý majetek byl nakonec zkonfiskován. Rod Podstatzky-Lichtenstein dále pokračuje jejich dětmi: Jiřím Kryštofem Aloisem (* 1932), Amálií Idou Marií (* 1935), provdanou za knížete Jindřicha z velkolosinské větve Liechtensteinů, a Jindřichem Hubertem Leopoldem (* 1941). Hrabě Jiří Kryštof se zatím neúspěšně snaží o restituci rodového majetku. Jeho strýc Alois (1905–1982) se oženil s Josefou

154

DOMINIA PÁNI Z HRADCE

Pfiesné datum vzniku zdej‰ího hradu neznáme, ale podle archeologick˘ch nálezÛ k nûmu do‰lo asi v polovinû 13. století. První písemná zmínka o panském sídle pochází ale aÏ z roku 1358, kdy je uvádûno v listinû Jindfiicha z Hradce. Krátce vládl Îirovnici i Oldfiich z Ústí, zmiÀovan˘ k roku 1371 a pocházející také z rodu VítkovcÛ. PÛvodnû mal˘ hrad s vûÏí koupil v roce 1393 Jan Kamarét z Lukavce, pocházející z vladyckého rodu od âáslavi. Kamarétové byli pfiívrÏenci Mistra Jana Husa, a proto stáli na stranû husitÛ proti císafii Zikmundovi a jeho spojenci Oldfiichovi II. z RoÏmberka, poté byli vûrn˘mi stoupenci Jifiího z Podûbrad. Noví majitelé se zaãali psát s predikátem „ze Îirovnice“ a vlastnili zdej‰í panství aÏ do roku 1485, kdy ho prodala vdova po Divi‰ovi ze Îirovnice za 1 500 kop gro‰Û praÏsk˘ch rodu VencelíkÛ. Václav Vencelík byl váÏen˘m mû‰Èanem v Kutné Hofie, kter˘ podnikal v oblasti dolování, hutnictví a zab˘val se obchodem se stfiíbrem. Velmi rychle zbohatl, a protoÏe mûl dostatek finanãních prostfiedkÛ, zatouÏil po pov˘‰ení do ‰lechtického stavu – a hrad, kter˘ k takovému titulu neoddûlitelnû patfiil, by navíc poskytoval více prostoru pro jeho poãetnou rodinu neÏ mû‰Èansk˘ dÛm. SvÛj sen si zakoupením Ïirovnického sídla ãásteãnû splnil. Aby si vybudoval dÛstojnou rodovou rezidenci, zahájil jiÏ roku 1485 pfiestavbu hradu. JiÏní palác zv˘‰il o jedno patro na dvoupatrov˘, dal vybudovat kapli a ve druhém patfie honosn˘ rytífisk˘ sál. Pfiístavbou budov na v˘chodní a západní stranû vzniklo trojúhelníkové nádvofií. Opravovaly se i hradby, a hrad tak získal z vût‰í ãásti svou dne‰ní podobu. U hradu dal postavit dokonce huÈ, v níÏ se metodou ságrování získávalo z tzv. ãerné mûdi stfiíbro. Dnes Václava Vencelíka na zámku v Îirovnici pfiipomínají hlavnû fresky (na jedné z nich je v tzv. Zelené svûtnici dokon-


ce vyobrazena práce v huti u rybníka pod zdej‰ím hradem), jeÏ vznikaly pfiedev‰ím v kapli a v tzv. Zelené svûtnici po dokonãení stavebních prací nûkdy po roce 1490. Jejich autora bohuÏel neznáme jménem, ale dle místa, kde vytvofiil své dílo, je oznaãován za Mistra Ïirovnického. Fresky byly za dal‰ích majitelÛ zabíleny a je‰tû na pfielomu 19. a 20. století se jejich ãást ztrácela pod malbou tropické krajiny. Dne 9. záfií 1492 byl Václav Vencelík pov˘‰en do panského stavu s pfiídomkem z Vrchovi‰È. V erbu mûl stfiíbrného jednoroÏce v modrém poli (dnes znak mûsta Îirovnice). Z jeho devíti dûtí bylo ‰est synÛ: Matûj, Jindfiich, Petr, Kry‰tof, Jan a Zikmund. KdyÏ Václav Vencelík v listopadu 1515 v Tfie‰ti zemfiel, zdûdili celé pomûrnû rozsáhlé panství i pûkn˘ hrad jeho synové. Z nich se nakonec jedin˘m majitelem stal Petr, jenÏ je roku 1537 pfiipomínán jako prokurátor pfii deskách zemsk˘ch. Tento titul mu je‰tû – kromû pfiíjmÛ z panství – zaji‰Èoval urãit˘ zisk, ale s penûzi nedovedl hospodafiit, pÛj-

ãoval si, a tím sebe i panství zadluÏoval. KdyÏ zemfiel, musela vdova po nûm Amélie z Toletu uspokojit vûfiitele. Panství s centrem v Îirovnici roku 1544 prodala nejvût‰ímu z nich, nejvy‰‰ímu mincmistrovi Albrechtu z Gut‰tejna. Pan Albrecht panství roz‰ífiil pfiikoupením nûkolika vsí. Pustil se také do pfiestavby hradu, pfii níÏ na západní stranû vystavûl kruhovou ba‰tu a na stranû v˘chodní ba‰tu ãtyfibokou. U hradeb postavil novou budovu pro sluÏebnictvo a ãeleì a dále novou bránu s padacím mostem. V roce 1547 pak sv˘m poddan˘m udûlil na tehdej‰í dobu neobvyklé právo – volnû hospodafiit na sv˘ch statcích a bez souhlasu vrchnosti se stûhovat. Byl jedním z poruãníkÛ nezletilého Viléma z RoÏmberka a na Îirovnici pfiijímal vzácné hosty. Jeho syn Kry‰tof se mûl stát jeho nástupcem, ale nestalo se tak, neboÈ skonal rukou vraha (k tomu se váÏe povûst o ne‰Èastném fiezníkovi jménem Brikci, jenÏ dodnes chodí po Îirovnici se zakrvaven˘m noÏem v ruce a nemÛÏe najít pokoje). Synovou ztrátou

Gotický hrad v Žirovnici je poprvé písemně doložen roku 1358. Ve druhé polovině 16. století patřil pánům z Hradce, po nich Slavatům a Sternbergům.


155


Interiéry zámku, ale i hradní nádvoří zdobí cenné renesanční fresky.

zdrcen˘ Albrecht z Gut‰tejna proto panství odkázal svému vnukovi ·ebestiánovi, kterému v pfiedtu‰e svého brzkého konce urãil pût poruãníkÛ. Mezi nimi byl i Jáchym z Hradce, jenÏ vlastnil nedaleké mûsteãko Poãátky. V roce 1564 mu ·ebestián z Gut‰tejna, po dosaÏení plnoletosti, Ïirovnické panství za 10 000 kop prodal. Páni z Hradce ani dal‰í majitelé na hradû ale trvale nesídlili. Jáchym z Hradce a jeho syn Adam na hradû provedli nûkteré stavební úpravy, které sídlo zmûnily v pohodln˘ renesanãní zámek. Po smrti posledního z pánÛ z Hradce, Jáchyma Oldfiicha († 1604), získala Îirovnici jeho sestra Lucie Ot˘lie, manÏelka Viléma Slavaty z Chlumu a Ko‰umberka. Za stavovského povstání byl zámek odbojníky SlavatÛm zabaven, ale po bitvû na Bílé hofie ho získali zpût. V prÛbûhu tfiicetileté války byl zámek nejvíce po‰kozen v letech 1644 a 1645, kdy byl obsazen ·védy a dob˘vala ho císafiská armáda. Pfiitom dûly rozstfiílela druhé patro zámku, které jiÏ nebylo nikdy obnoveno. SlavatÛm zámek a mûsto Îirovnice patfiily aÏ do roku 1693, kdy je zdûdila Anna Lucie Slavatová

156


(1637–1703), manÏelka Oldfiicha Adolfa Vratislava hrabûte ze Sternbergu, kter˘ byl císafisk˘m tajn˘m a konferenãním radou, královsk˘m místodrÏícím a také nejvy‰‰ím purkrabím Království ãeského. Noví majitelé se pak pustili do postupn˘ch oprav zchátralého zámku. Posledním majitelem Îirovnice z tohoto rodu, kter˘ panství drÏel pfies 200 let, byl Leopold Albert hrabû ze Sternbergu, c. k. komofií a tajn˘ rada. Ten 2. kvûtna 1910 prodal celé panství i velkostatek za 1 400 000 korun mûstu Îirovnici. NeudrÏovan˘ zámek pak chátral dále, protoÏe 1. svûtová válka zabránila jeho opravám. Proto do‰lo v roce 1917 ke zbourání dominanty zámku – hlásky, která hrozila zfiícením. Pfied 2. svûtovou válkou na zámku sídlily úfiady mûsta, správy velkostatku a lihovar. âást zámku byla pfiemûnûna na byty. V roce 1964 do‰lo neopatrností jednoho z nájemníkÛ k poÏáru, kter˘ cel˘ zámek tûÏce po‰kodil. Pfiedstavitelé mûsta tehdy zvaÏovali moÏnost, Ïe zámek uÏ nebudou opravovat a radûji ho zbourají. Na‰tûstí se prosadil opaãn˘ názor a v letech 1972–92 do‰lo k jeho celkové rekonstrukci.


Zámek je pfiístupn˘ vefiejnosti a nabízí mimo jiné prohlídku expozice nábytkov˘ch interiérÛ z druhé poloviny 19. století (jídelna s ukázkou stolování, ·ternbersk˘ sál s lustrem tereziánského typu, Hudební salonek s originální sedací soupravou pro hudebníky, Dûtská loÏnice). V prostorách zámku je umístûna také expozice perleti Muzea knoflíkáfiství a perleÈáfiství, neboÈ Îirovnice je v˘robou perleÈov˘ch knoflíkÛ svûtovû proslulá, a konají se tu i dal‰í tematické v˘stavy.

Unikátní soubor fresek V gotické části barokně upraveného zámku si mohou návštěvníci prohlédnout pozdně gotické fresky, které jsou dílem jménem neznámého malíře, označovaného jako Mistr žirovnický, a jež představují vrchol české nástěnné malby konce 15. století.

V současné době je rozsah fresek označován za největší v celé České republice, i když s podobnými malbami se můžeme setkat i jinde. Fresky byly za majitelů, kteří přišli po Vencelíkových z Vrchovišť, zabíleny a částečně přemalovány. S jejich odkrýváním se započalo na konci 19. století, a to nejprve v kapli. V kapli jsou dochovány fresky s biblickými tématy (části evangelií popisující poslední večeři, zatčení, soud, smrt a pohřeb Ježíše Krista, po postních nedělích přichází tzv. Pašijový týden) a hagiografickými náměty i mysticky pojaté Ukřižování, podle něhož lze usuzovat, že Vencelík na rozdíl od druhých dvou členů rodiny opustil utrakvismus a přiklonil se ke katolicismu. Na západní stěně kaple

Fragmentárně dochované fresky na arkádách ček ají na restaurování.


157


Zámecký špýchar dal roku 1707 postavit František hrabě Sternberg. O 200 let později byl opraven za pomoci prostředků z EU.

jsou malby znázorňující Poslední soud (s raritou žirovnického zámku – lepou čerticí) a Stětí sv. Jana Křtitele. Na jižní stěně je freska s votivním námětem, na níž před Pannou Marií doprovázenou světci klečí celá rodina Václava Vencelíka (donátor, šest synů, dvě manželky a dcery), a malba s Klaněním tří králů. Na severní stěně jsou fresky s hagiografickými tématy (světci) a Zvěstování Panně Marii. Z kaple se vstupuje do Rytířského sálu, kde jsou fresky znázorňující cestu Ježíše Krista do Jeruzaléma (od zahrady Getsemanské, po ukřižování a ukládání do hrobu) značně poškozeny. Unikátní je vyobrazení vodního mlýna na spodní pohon hned vlevo od výstupu z kaple. Je to údajně druhá nejstarší malba mlýna v Čechách.

158


Pro návštěvníky jsou nejatraktivnější fresky v tzv. Zelené světnici, jejíž stěny jsou po celé ploše pokryty akantovými ornamenty. Malby zobrazují scény s náměty ze života soudobé šlechty (téměř celé čelní pole východní stěny vyplňují barvité žánrové scény z různých fází lovu na pozadí lesní krajiny – pronásledování zvěře lovci na koních a smečkou psů, ubíjení uloveného kance, ukončení lovu pitkou) i středověkých rytířů (scéna rytířského turnaje). Na severní stěně je freska s antickým motivem Paridova soudu, který tu je důsledně přepracován v duchu dvorského eposu (Paris je zobrazen jako rytíř v brnění, Merkur jako učenec, Venuše, Juno a Pallas Athéna jsou oděny jako dvorní dámy). Na jižní stěně jsou dvě fragmentárně dochované


malby – jedna pravděpodobně se scénou Šalamounova soudu (symbol spravedlnosti a moudrosti), druhá zobrazuje Juditu a Holoferna (symbol statečnosti). Velké fresky zde doprovázejí drobné scény a heraldické motivy. Kromě těchto fresek v interiérech jsou nástěnné malby rovněž na arkádách (lovecký výjev, vojenské ležení, scéna ženy klečící u kolen sv. Kryštofa). Práce restaurátorů na žirovnickém zámku však ještě neskončila, neboť v několika dalších místnostech, na stěnách i klenbách, jsou ještě další, dosud zakryté malby – především ve velkém hodovním sále a v klenuté místnosti ve věži.

Zámecký špýchar Zajímavou technickou památkou je architektonicky hodnotný barokní špýchar před zámkem. V roce 1707, jak uvádí letopočet a iniciály na znaku Sternbergů, ho dal postavit František Leopold hrabě Sternberg. Podoba sýpky na obilí se od doby výstavby nezměnila, dochovaly se i původní dřevěné sloupy a krov. V posledních desetiletích již špýchar nesloužil svému účelu, ale byl využíván jako sklad nepotřebných věcí. V roce 2007 byl s přispěním fondů Evropské unie celkově zrenovován a dnes je tu ve třech podlažích umístěna expozice venkovských tradic a řemesel.


159

ÎIROVNICE Oldﬁich z Ústí

Recommend Documents