Širokopásmové město Orientační plán pro veřejnou správu

2010 Širokopásmové město Orientační plán pro veřejnou správu

01

ČÁST PRVNÍ Vysvětluje důležitost broadbandu pro samosprávu a objasňuje, proč je v této oblasti vhodná její aktivní účast ............................................. 6

02

ČÁST DRUHÁ Nabízí letmý pohled na to, jak širokopásmové město budoucnosti může vypadat a ukazuje, jak mnohá města pokročila na cestě k jeho vybudování .................................................................................................. 12

03

ČÁST TŘETÍ Ačkoliv nabídka telekomunikačních operátorů se neustále zlepšuje a počet broadbandových přípojek v ČR je již kolem milionu, neřeší se stále hlavní bolest měst – vybudovat integrovanou infrastrukturu, kterou by sdílely všechny organizace města. Pro zlepšení této situace je nutné, aby se orgány místní správy ujaly iniciativy. Jakou roli však mají města a regiony hrát v podpoře rychlejšího zavádění skutečně širokopásmové municipalitní infrastruktury? Jaké jsou možné obchodní modely? A jaká jsou rizika naplnění znaků veřejné podpory? ................................ 20

04

ČÁST ČTVRTÁ Příklady – případové studie z českých měst Město Plzeň – aplikace GIS v síti MISNET Intranet nemocnic Královehradeckého kraje Metropolitní síť a portál města Pelhřimova Informační systém pro komunikaci občana s úřadem (eSMO) v Ostravě Městský dopravní kamerový systém v Ostravě Připojení základních škol v Plzni k optické datové síti Informační systém města Plzně (ISMP)........................................ 32

2010 Širokopásmové město Orientační plán pro veřejnou správu Úvod Orgány samosprávy jsou v současnosti pod tlakem zvýšených očekávání občanů v souvislostí s internetem, anebo je takový tlak brzy čeká v souvislosti s příchodem nové generace voličů. Občané požadují pohodlný přístup k veřejným službám, aniž by museli vyplňovat složité formuláře či navštěvovat různé kanceláře a současně chtějí, aby se takové vylepšení služeb neodrazilo ve zvýšení daní. Na takové služby jsou totiž běžně zvyklí z jiných oblastí života – využívají je při nakupování, při správě svých bankovních účtů, při komunikaci e-mailem nebo mobilním telefonem a především v zaměstnání. Některá města a územní celky na tyto požadavky již odpovídají rozvojem elektronických služeb a přepracováním svých interních procesů1. Orgány samosprávy však nyní musí jít ještě dále a začít vytvářet zcela novou podobu veřejného sektoru, v níž se uplatní těsnější spolupráce s jinými vrstvami státní správy, jinými organizacemi veřejného sektoru a soukromým sektorem. Nutnou podmínkou takového uspořádání je propojení všech těchto složek datovými sítěmi. Před orgány samosprávy tudíž vyvstává otázka, jak urychlit rozvoj potřebné infrastruktury a zajistit její dostupnost pro veřejný sektor, firmy a občany. Zkušenost z komerční sféry jasně ukazuje, že nemá smysl vytvářet elektronický informační systém tam, kde nefunguje dostatečně efektivně klasická práce s údaji a daty. Chcete-li mít dobře fungující webové stránky nebo elektronické služby, nesmíte nikdy začít nákupem počítačů a vypisováním soutěže na programátorské práce, ale rozvahou, které dosud používané postupy bude třeba změnit, kteří lidé budou muset dělat svou práci jinak, kde se dělají věci zbytečně dvakrát apod. Jde-li o rozsáhlejší analýzu, vyplatí se zadat ji externím odborníkům. V žádném případě to nejsou vyhozené peníze, naopak. Pokud se na hned prvním rozcestí vydáte špatným směrem, pak budete od cíle tím dále, čím déle půjdete. Toho je třeba se vyvarovat.

1

To má zásadní význam. Organizační změny jsou jednak důležitější než technologické, jednak jim časově musejí předcházet. Automatizací nesmyslu či nepořádku vznikne větší a výkonnější nesmysl či nepořádek.

4

Úloha samosprávy nespočívá jen v poskytování služeb občanům a podnikům. ale také v zajišťování ekonomické prosperity spravované oblasti – obce, města či kraje. I zde příchod internetu změnil pravidla hry. Možnost rychlého přenosu obrovského množství informací za nízkou cenu přinesla firmám (a také jednotlivcům) větší pružnost při volbě sídla. Díky tomu si města a regiony stále více konkurují při lákání nových atraktivních podniků 2 a udržování jejich přítomnosti. Jedním z klíčových faktorů úspěchu v této soutěži je cena a dostupnost internetového připojení a služeb poskytovaných jeho prostřednictvím. Otázka širokopásmového připojení (neboli konektivity) se tedy nevyhne ani veřejné správě. Přestože v minulosti orgány samosprávy patřily mezi průkopníky při zajišťování tradičních veřejných služeb, jako je elektřina nebo voda, většina z nich se této iniciativní úlohy již zřekla. Tento materiál má za cíl tuto mezeru zaplnit. Společnost Cisco Systems úzce spolupracuje s orgány samosprávy z celého světa a pomáhá jim předvídat a plánovat budoucnost. Na základě takto shromážděných zkušeností jsme vytvořili praktického průvodce pro představitele orgánů samosprávy, jenž by jim měl pomoci maximálně využít výhod širokopásmové konektivity ve prospěch obcí a občanů. Infrastruktura rychlého internetového připojení využívá řadu rozmanitých technických řešení pro přenos dat a přístup k nim. Volba konkrétní technologie může často mít velký význam. Tento materiál však nepojednává o technologických řešeních, architektuře a trendech, ale zaměřuje se na strategické a organizační oblasti. Není určen technikům, ale těm, kdo rozhodují.

2

Z toho pak plyne vznik nových pracovních míst, příznivější sociální struktura...

5

01. Proč je širokopásmové připojení důležité?

Širokopásmové město Orientační plán pro veřejnou správu

01. Proč je širokopásmové připojení důležité? Města mezi sebou vždy soutěžila, avšak v globální ekonomice tato soutěž získala na intenzitě. Průmysl a služby ve kterémkoli městě mohou „převálcovat“ konkurenti, jejichž podniky jsou vzdáleny stovky kilometrů. To je přímý důsledek složitého jevu, kterému se všeobecně říká globalizace. Geografické umístění, které bylo vždy důležitým faktorem úspěchu, je dnes stále méně významné. Představte si příjemné, trochu zastrčené letovisko pod horami. V dnešní době se může stát významným sídlem počítačových firem a konkurovat tvrdě hlavnímu městu – jen proto, že se tam příjemně žije. Programátoři mohou totiž díky internetu pracovat stejně dobře kdekoli na světě, proč se tedy neusadit tam, kde je hezky a blízko na lyže? Ve světě se takové přesuny již běžně odehrávají. K novým světovým centrům počítačového byznysu patří americká lyžařská střediska a města na francouzské Riviéře. I příklady jiných měst ukazují, že globalizace a z ní vyplývající zvýšená mobilita podnikání může být příležitostí, nikoliv hrozbou3. Zamysleme se krátce nad tím, co to vlastně infrastruktura je. Podle slovníkové definice jde o „sadu navzájem propojených prvků tvořících kostru jimi podporované struktury“. Infrastrukturou živých organismů je kostra, oběhový systém, nervová soustava. Infrastrukturou země či města je systém silnic a železnic, rozvod elektřiny, vody, plynu, kanalizace, telefonní síť… ale také hasiči, záchranná služba, policie, v poněkud širším slova smyslu dokonce široká síť veřejných služeb od vzdělávacího a zdravotního systému až po odvoz odpadků. Záleží na úhlu pohledu a na tom, jakým způsobem potřebujeme v daném okamžiku o infrastruktuře uvažovat. V dnešní době je municipální infrastruktura bohatší o prvek, který se v ní dříve nevyskytoval: o datové sítě. Právě o nich je řeč v této brožuře. Dalším způsobem, jímž mohou širokopásmové technologie přispět k růstu a prosperitě oblasti, je zvýšení míry tzv. IT gramotnosti obyvatel, tj. schopnosti rozumět informačním technologiím – osobním počítačům, internetu, softwaru a používat je. To může pomoci i geograficky odloučeným oblastem. Orgány samosprávy však nebojují jen o firmy, ale i o lidi. Města se snaží zabránit odchodu obyvatel do satelitních obcí (případně tento trend obrátit), zatímco malé obce v blízkosti velkoměstských aglomerací usilují o růst tím, že se profilují jako atraktivnější místa pro život a pro práci.

3

Globalizace je samosebou jak příležitostí, tak hrozbou. Kdo to ví, ten se včas může přesunout na tu správnou stranu.

8

Proč je širokopásmové připojení důležité?

Orgány samosprávy vždy posilovaly své obce či kraje tím, že místnímu obyvatelstvu zajišťovaly přístup k základním službám. V minulosti se jednalo o elektřinu, vodu a dopravu, dnes se jedná také o síťovou konektivitu. Spolehlivá informační infrastruktura napomáhá obyvatelům a podnikům na cestě k prosperitě v internetovém věku a je nástrojem podporujícím příchod kvalifikovaných pracovníků, technologických odvětví a služeb, jež tvoří dnešní vzkvétající ekonomiku. Celá řada orgánů samosprávy si již uvědomuje, že zajištění této infrastruktury může do jejich obce přinést prosperitu a inovace. Orgány samosprávy, které dokážou předjímat tyto změny a připravit se na ně v dostatečném předstihu, mohou dosáhnout stabilního a trvalého hospodářského růstu a prosperity tím, že zvýší atraktivitu obce pro občany, státní instituce, výzkumné ústavy, školy, zdravotnické služby a podniky. Obce, které neudrží krok s rychle se měnícím prostředím, čeká tuhý boj s jejich lépe připravenými soupeři. Nejde jen o ekonomický růst. Internet bude hrát klíčovou úlohu také při transformaci místních služeb a způsobu spolupráce mezi občany a jejich zástupci. Vysokorychlostní připojení umožňuje poskytování mnohem pohodlnějších a složitějších služeb. Umožňuje propojit různé součásti veřejného sektoru mezi sebou, aby zvenčí fungovaly jako jeden celek při zachování dnešní organizační struktury.4 Výsledkem jsou samozřejmě lepší a efektivnější služby. Navíc se otevírají zcela nové příležitosti pro vzájemnou interakci mezi občany a státem, s jejíž pomocí lze širokou veřejnost zapojit do aktivního utváření veřejné politiky a služeb doposud nevídanými způsoby. To vše se souhrnně nazývá e-government. Je důležité uvědomit si přitom dvě věci. Za prvé, e-government nepřijde jen shora, rozhodnutím vlády a dalších centrálních orgánů, ale musí vznikat i z iniciativy měst a obcí. Za druhé, e-government není a nebude homogenní na celém území státu. Již dnes funguje někde lépe, jinde hůř; někde je nabídka pohodlných služeb pro občany větší, jinde menší. Například v Mostě (a několika dalších městech) je k dispozici elektronický systém objednávání občanů k osobnímu jednání na městském úřadu. Je to vlastně lístkový objednávací systém dotažený do konce, nemusíte ani jít na úřad a utrhnout si z automatu lísteček určující pořadí ve frontě. Namísto toho jen pošlete SMS a včas dostanete upozornění, že už brzy budete na řadě. V Českých Budějovicích zas funguje internetová televize, která všem zájemcům přenáší celý průběh jednání zastupitelstva. V budoucnu, až bude dorůstat dnešní nejmladší generace, bude na takových službách občanům záležet stále více. Je skutečně nutné, aby se v této oblasti angažoval veřejný sektor? Proč nenechat komerční sféru, aby sama našla nejlepší cestu, jak zajistit poskytování nových služeb? Je důležité si uvědomit, že tato otázka je praktická, nikoli ideologická. Nemá – nebo aspoň nemusí mít – nic společného s levicí a pravicí, stejně jako s nimi nemá mnoho společného obecní vodovod.

4

To je velice důležité a je třeba to stále zdůrazňovat: internet a digitální technologie nevnášejí do veřejné správy žádnou revoluci. Plně respektují současnou zákonnou úpravu, rozdělení pravomocí a odpovědností jednotlivých úřadů. V tomto směru se nemění nic!

9


Je pravda, že do zavádění širokopásmové infrastruktury významně investuje soukromý sektor, avšak existuje řada důvodů, proč se orgánům samosprávy vyplatí do celého procesu zasáhnout, zrychlit tempo rozvoje a zajistit, aby k širokopásmové síti mělo přístup co nejvíce lidí v co nejkratším čase. Jedním z nich je objem potřebných investic. Například stavební práce při pokládce optických kabelů a při instalaci dalších technických zařízení nezbytných pro provoz širokopásmové sítě vyžadují investici, jejíž návratnost je více než dvacet let. Telekomunikační společnosti však obvykle hledají projekty se tří- až pětiletou návratností.5 Problémem jsou náklady na pasivní infrastrukturu (stavební práce a vlastní kabely), které v případě rozvodu do domácností mohou dosáhnout přibližně 75 % celkových nákladů v prvním roce implementace.

Implementační náklady pro metropolitní datovou síť v prvním roce hardware 2 % instalace 3% optické kabely 6% výkopové práce 68 %

ostatní služby 9%

aktivní prvky 12 %

Zdroj: Corning and ETTX Council Europe

Tento problém vysoké úvodní investice ještě zhoršuje skutečnost, že významnější příjmy lze očekávat až po zprovoznění kompletní sítě a poté, až počet účastníků dosáhne kritického množství. Například videotelefonie je sice atraktivní služba, avšak lidé pravděpodobně nebudou ochotni za ni platit vyšší poplatky, dokud nebude dostupná v celé oblasti a dokud ji nebude používat dostatečný počet účastníků. Obecně jde o známý problém slepice a vejce. Poskytovatelé širokopásmových služeb a obsahu nebudou ochotni investovat, dokud si nebudou jisti, že bude vybudována síť, zatímco telekomunikační společnosti nebudou ochotny budovat síť, protože nebudou mít jistotu, že budou existovat služby a obsah motivující poptávku ze strany účastníků. Třetím a posledním problémem, který může odrazovat soukromé investory, je to, že velké telekomunikační společnosti v minulosti výrazně investovaly do stávajících komunikačních sítí a existuje tedy nebezpečí, že se budou zdráhat vkládat peníze do nových sítí, které jsou z technického hlediska nástupcem jejich předchozích investic – protože ty se jim ještě často nevrátily!

5 Prakticky to znamená, že pokud se ponechá dodavatelům volná ruka, vytvoří velmi rychle ostrůvky digitální prosperity v moři fungujícím neefektivně a postaru. Budou prostě investovat tam, kde návratnost je nejrychlejší – v bohatých čtvrtích, v centrech velkých měst, v průmyslových zónách. Nelze jim to mít za zlé ani je nutit k jinému chování, ale ze sociálního a politického hlediska je to nevýhodné – jasná úloha pro veřejný sektor.

10

Proč je širokopásmové připojení důležité?

Vzhledem k těmto skutečnostem orgány místní správy velmi často přebírají aktivitu, aby urychlily zavádění širokopásmové infrastruktury a zajistily maximální pokrytí svých regionů. Studie vypracovaná analytickou skupinou IDATE na zakázku Rady Evropy a týkající se zavádění optických přípojek do domácností (Fibre-to-the-Home, FTTH) uvádí, že přibližně v 70 % projektů ze 167 programů „Fibre-to-the-Home“ v 25 zemích EU se na řešení s úspěchem podílely i obce nebo veřejná společnost vlastněná obcí.

Hráči zapojeni do FTTH iniciativ v Evropě (červen 2004) Tradiční operátoři Municipality, rozvodné podniky

8

7,8%

72

69,9%

Alternativní operátoři 1

9

8,7 %

Správci budov a ostatní

14

13,6%

1 Fastweb (73 měst/a B2 (53 měst} jako jeden operátor Zdroj: IDATE study/ETTX Council Europe

11

02. Širokopásmové město budoucnosti


02. Širokopásmové město budoucnosti Širokopásmová technologie slibuje velmi rychlé datové připojení, jehož prostřednictvím lze poskytovat atraktivní soubor služeb různých poskytovatelů. Možnosti spolupráce, které přinesly širokopásmové technologie, již dnes změnily mnoho aspektů našich životů.6 Televizní signál dodávaný do domácností telekomunikačním operátorem nebo naopak levné telefonování přes kabelovou televizi – to by před pár lety vypadalo jako úplný nesmysl. Dnes je to i v České republice každodenní realita.7 Příslibem širokopásmové infrastruktury není jen více informací nebo více forem komunikace, nýbrž a hlavně lepší a bohatší služby. Otázkou pro obce je, jak tento potenciál využít ke zkvalitnění života občanů, ke zlepšení služeb, ke snížení souvisejících nákladů a zatraktivnění měst a obcí. Představme si, jak by mohlo vypadat širokopásmové město budoucnosti. V takovém městě budou všichni obyvatelé mít vysokorychlostní přístup k internetu rychlostí l0 Mb/s až 1 Gb/s.8 Budou využívat jednotné připojení k digitální televizi a videu, budou si moci vybrat mezi tisíci rozhlasových stanic, telefonické volání bude velmi levné, lidé budou používat videokonference pro hovory s přáteli a rodinou, budou mít dálkovou kontrolu nad svými domovy a budou moci na dálku ovládat své domácí spotřebiče. Ale i to je jenom začátek. Změnu by v takovém městě prodělala především celá řada různých aspektů životního stylu jeho obyvatel. To samozřejmě neznamená, že se svět otočí naruby. Nikdo dnes vážně nehájí myšlenku, že informační technologie jsou samospasitelné, že představují všelék na neduhy společnosti. Bezpochyby však patří k nejsilnějším nástrojům, jimiž dnes veřejná správa disponuje. Využití širokopásmového připojení: vzdělanější město Ve městě budoucnosti bude vzdělání přístupné všem. Jeho obyvatelé se již nebudou muset učit v určenou dobu a na určeném místě. Vzdělávání bude celoživotní proces, snadno dostupný kdykoli a kdekoli9. Studenti budou využívat vysoce interaktivní digitální kurzy pokrývající řadu oblastí. Školní projekty budou propojovat více vyučovaných předmětů a studenti budou moci pracovat z různých míst. Prostřednic-

6

Nejdůležitější není cena připojení sama o sobě, ale paušální platba, jejíž výše nezávisí na době připojení nebo množství přenesených dat. Teprve pak lze využít internet naplno.

7

V ceně kolem 1000 Kč měsíčně, ale pokles cen je neustálý a poměrně rychlý. Připojených domácností je odhadem 600 – 700 tisíc a jejich počet roste velmi rychle.

8

Přístupová rychlost k internetu se měří v násobcích bitu za sekundu (b/s). Mb/s je megabit za sekundu (milion bitů), Gb/s je gigabit za sekundu (miliarda bitů). V dnešní komerční nabídce převažují rychlosti od 0,25 Mb/s po 4 Mb/s, vyšší rychlosti jsou už dost drahé. Reálná rychlost v závislosti na okolnostech však může být o dost nižší, než jakou udává dodavatel. Pro příjem televize, což je nejnáročnější běžné využití internetu, je zapotřebí nejméně 1 Mb/s.

9

U vzdělání opět platí, že organizační změny musí jít ruku v ruce s technologickými!

14

Širokopásmové město budoucnosti

tvím videokonferencí bude moci učitel kdekoli na světě vést výuku, jíž se zúčastní nejen žáci ve třídě, ale i studenti ve svých domovech. Významnou měrou se bude uplatňovat individuální výuka s využitím obrazových, hlasových a dalších nástrojů virtuální spolupráce, jako například screen-sharing10. Studenti (a rodiče) budou mít přístup k on-line informacím o osnovách, úkolech, jejich plnění a o chystaných zkouškách. Budou si moci vyhledat vhodný studijní materiál, který rozšíří jejich znalosti v oblastech, kde mají nedostatky. Pokud se přiblíží téma, které nepatří mezi jejich silné stránky, budou se moci zapsat na pomocné kurzy. Učitelé budou mít přístup k on-line nástrojům pro hodnocení, které významně zkrátí čas strávený administrativními pracemi. Tak získají čas i energii, jež uplatní při učení a podpoře studentů.11 Komunikace mezi školou, učiteli, rodiči a státními orgány bude probíhat elektronickou cestou, díky čemuž vznikne skutečná vzdělávací komunita. Využití širokopásmového připojení: zdravější město Ve městě budoucnosti budou mít občané přístup k on-line zdravotnímu poradenství a z pohodlí svého domova budou moci kdykoliv konzultovat odborného lékaře. (Opět nejde o žádnou sci-fi, v České republice k většině těchto cílů směřuje například známý projekt elektronických zdravotních knížek IZIP.) V případě nemoci se pobyt v nemocnici výrazně zkrátí, protože zdravotnický personál bude moci monitorovat zdravotní stav z domova téměř stejně snadno jako na oddělení. Pacienti s dlouhodobějšími problémy, kteří vyžadují pravidelné sledování, si budou moci dělat řadu testů sami a elektronicky předávat jejich výsledky lékařům. Všichni odborní lékaři budou moci využívat jednotnou zabezpečenou elektronickou zdravotní dokumentaci pacienta, čímž se zajistí, že se občanovi dostane správné péče v kratším čase a výrazně se sníží počet chyb. Výsledky současných i starších testů (např. rentgeny) budou příslušnému lékaři okamžitě k dispozici, ať už je kdekoliv, zatímco videospojení výrazně usnadní konzultace s místními nebo národními specialisty. Zde je dobře vidět, že zavádění nových elektronických služeb je vždy problém o několika úrovních: technický (jak to zařídit), finanční (kdo a z čeho to zaplatí – pořízení i provoz); legislativní (elektronická data musí mít stejnou právní platnost a závaznost jako ta klasická); a konečně lidský (lidé si musí na použití nových technologií zvyknout, najít v nich pro sebe výhodu). To vše je třeba řešit souběžně, jinak projekt nemá naději na úspěch. Výsledky však mohou stát za to. Využití širokopásmového připojení: prosperující město Ve městě budoucnosti podniky díky obchodním internetovým řešením (elektronické obchodování, řízení logistiky a zásobování, optimalizace pracovních sil, řešení pro mobilitu pracovní síly, bezpečnostní a za10

Screen-sharing, „sdílení obrazovky“, spočívá v tom, že žák pracuje na svém počítači, učitel mu jakoby „hledí přes rameno“, protože u sebe vidí celou žákovu obrazovku a jeho práci. Učitel může do žákovy obrazovky zasáhnout, opravit žákovu práci, pomoci mu, ukázat správný postup apod.

11

Tohoto motivu si povšimněme, je velmi důležitý. Informační technologie nemají nahradit člověka tam, kde je jeho role nezastupitelná; přebírají za něj netvůrčí práci a dávají mu více prostoru dělat tu tvůrčí.

15


bezpečovací řešení...) zvýší svou produktivitu a příjmy. Zakládání nových firem bude snadné a moderní infrastruktura umožní globální činnost nových i stávajících podniků. Místní průmyslové parky sloužící jako střediska inovací podpoří ekonomický rozvoj a budou vytvářet nová pracovní místa. Podle zkušeností vyspělých zemí v podmínkách vysoce technologicky vybavené ekonomiky, o jaké je v tomto materiálu řeč, vždy nová pracovní místa vznikají větší rychlostí, než stará zanikají. Podmínkou hladkého chodu těchto změn je však výkonný systém rekvalifikací. Využití širokopásmového připojení: účinnější obecní správa Ve městě budoucnosti budou orgány veřejné správy navzájem sdílet úkoly a procesy, čímž dosáhnou významných úspor a budou se moci soustředit na svou specializaci. Zároveň však platí, že elektronizace plně respektuje stávající legislativu a rozdělení pravomocí. Úředníci budou mít k dispozici softwarové nástroje, které prakticky odstraní rutinní administrativní úkony. Budou moci lépe komunikovat v rámci jednotlivých odborů i mezi nimi a uvolní si ruce, aby se mohli zaměřit na poskytování lepších služeb obyvatelům. Služby budou snáze dostupné. Občané budou mít více příležitostí tyto služby spoluutvářet a získají vyšší podíl na rozhodování o životě obce. To je sám o sobě obrovský – možná vůbec největší – přínos e-governmentu: angažovanější občan, více spojený se svou obcí. Výsledky jsou patrné už i v ČR a lze jich dosáhnout překvapivě jednoduchými prostředky. Často stačí kvalitní webová stránka obce. Využití širokopásmového připojení: bezpečnější město Ve městě budoucnosti se budou používat vyspělé komunikační a monitorovací systémy, které pomohou snižovat kriminalitu a protispolečenské chování. Veřejné přístupové body s videosystémy umožní rychlou a snadnou komunikaci občanů s tísňovými službami. Zrychlení toku informací zlepší řízení dopravy a údržbu silnic a tísňové služby budou schopny rychleji reagovat na krizové situace. Širokopásmové město budoucnosti již dnes Řada měst na světě se rozhodla přenést myšlenku širokopásmového města do skutečného života. Jen v Evropě je nejméně čtyřicet měst, které buď plánují nebo již budují širokopásmovou infrastrukturu. (Jedním z nich je Praha.) Neustále se objevují nové služby a aplikace, jejichž cílem je zlepšit život obyvatel a zatraktivnit město pro obyvatele, firmy i investory. Příkladem tohoto procesu je Nizozemsko12. V roce 2000 vypsala nizozemská vláda soutěž nazvanou „Kenniswijk“ (obec vědomostí) na realizaci národního pilotního projektu pro tzv. město vědomostí. Vítězem soutěže se stal Eindhoven a získal tak grant v hodnotě 50 mil. eur. Pilotní projekt zahrnoval celkem 40.000 domácností (84.000 osob). Eindhovenský projekt se zaměřil na: 12

Lze namítnout, že uváděné příklady jsou vesměs ze západní Evropy – bohatší a rozvinutější částí kontinentu. Je tomu tak proto, že původní evropská dvanáctka má skutečně několik let časového náskoku. Její zkušenosti proto můžeme s prospěchem využít. Není však pravda, že by to nebylo možné! Technologicky i vzděláním lidí se západní Evropě plně vyrovnáme, financování lze získat v rámci PPP projektů i čerpání fondů EU, jak je o tom řeč dále.

16


• motivaci dodavatelů infrastruktury k zavedení širokopásmových technologií do domácností, aby mohly být zavedeny nové služby; • vyhledání vhodných dodavatelů pro vývoj nových služeb, jež budou poskytovány prostřednictvím stávající i nové infrastruktury; • testování těchto nových služeb z hlediska uživatelů, aby bylo možné vytvořit přesný obraz skutečných požadavků obyvatel a způsobů, jimiž služby využívají. Kenniswijk nabízí řadu komerčních a veřejných služeb: • obrazové dopravní informace pro plánování cest; • bezpečnostní webové kamery, které lze ovládat a prohlížet prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu; • on-line zdravotnické služby, jako jsou krevní testy nebo on-line přístup k předepisování léků; • tematické kanály internetové televize, např. dětské, zaměřené na zdravé bydlení apod.; • digitální kurzy pro zvládání stresu, nezaměstnanosti apod.; • odborné kurzy pro veřejnost; • živý přenos ze zasedání zastupitelstva města; • komerční služby, jako je digitální IP televize; • lokální internetová televize obyvatel pro obyvatele; • dnes již běžné širokopásmové služby, jako je IP telefonie, video na objednávku apod. Některé prvky popisované v přihláškách do soutěže se rozhodla zavést i jiná nizozemská města, přestože ze soutěže odešla poražena. Například město Almere zahájilo vlastní iniciativu města vědomostí, která se v mnohém nechala inspirovat eindhovenským projektem. Město Amsterdam investuje do optické infrastruktury pro připojení 400 tisíc domácností. Podobné projekty se rozbíhají v Berlíně, Paříži, Kolíně nad Rýnem a Vídni. Nemocnice v Arrasu v severní Francii se brzy dočká regionální optické širokopásmové sítě, která spojí všechny všeobecné lékaře a zdravotnická zatížení spádové oblasti. Přes regionální portál získají lékaři zabezpečený přístup k údajům o pacientech a budou si moci vyměňovat osvědčené postupy a další informace. Region středního Norska, do nějž patří osm nemocnic, využívá širokopásmovou síť od roku 2001. Díky centralizované digitální obrazové službě a jednotnému systému zdravotních záznamů si mohou lékaři z jakéhokoliv koutu oblasti prohlížet kompletní zdravotní karty pacientů. Výrazně se zrychlilo vyhodnocování rentgenového vyšetření, protože snímky lze okamžitě posílat ke specializovaným konzultacím i do zahraničí13. V další fázi by měli lékaři získat možnost on-line domlouvat návštěvy a vyšetření v nemocnicích, zatímco pacient je stále u nich.

12

Lze namítnout, že uváděné příklady jsou vesměs ze západní Evropy – bohatší a rozvinutější částí kontinentu. Je tomu tak proto, že původní evropská dvanáctka má skutečně několik let časového náskoku. Její zkušenosti proto můžeme s prospěchem využít. Není však pravda, že by to nebylo možné! Technologicky i vzděláním lidí se západní Evropě plně vyrovnáme, financování lze získat v rámci PPP projektů i čerpání fondů EU, jak je o tom řeč dále.

13

Opět nejde o žádnou sci-fi, podobnými technologiemi se postupně vybavují i české nemocnice.

17


Italská provincie Brescia zahájila intranetový a komunikační program, který má vytvořit „internetovou kulturu“14 mezi zaměstnanci úřadů s cílem vyřešit problém nízké produktivity a vysokých nákladů na interní komunikaci. Program využívá širokopásmové spojení mezi úřady provincie a zahrnuje používání různých samoobslužných aplikací (například on-line adresář zaměstnanců, výkazy nákladů a platforma pro e-nakupování). Kromě toho přináší řadu dalších novinek, jako jsou kapesní e-mailové přístroje pro pracovníky úřadů a služba osvětového videa popisujícího nejlepší interní administrativní postupy. Očekává se, že tento program v následujících pěti letech přinese úspory ve výši 8,1 mil. eur. Londýnská čtvrť Westminster nedávno v centru své části Soho, která je známá čilým nočním životem se všemi negativními i pozitivními důsledky, zahájila program „Bezdrátové město“. Na místech, která jsou strategická z hlediska trestné činnosti a dalších asociálních jevů (prodej bez povolení, černé skládky apod.), umístilo město bezdrátové internetové kamery napojené na širokopásmovou technologii. Internetové kamery jsou levnější než tradiční bezpečnostní kamery a díky tomu, že je lze na dálku ovládat a hýbat jimi, měnit úhel záběru, jsou i mnohem účinnější. Širokopásmová infrastruktura umožní městu sledovat na dálku hladinu hluku a znečištění a zároveň zajistí konektivitu pro všechny další účely. Opět jeden důležitý motiv: každá infrastruktura postavená na internetových technologiích je univerzální. Lze ji bez úprav použít k mnoha účelům včetně těch, na které v době budování sítě nikdo ani nepomyslel. Westminster si pořídil síť webových kamer, protože to bylo nejlevnější monitorovací bezpečnostní řešení. Jako vedlejší efekt získal datovou síť, která se dá použít například pro připojení mobilních pracovníků. pro všechny pracovníky úřadu, kteří se z různých důvodů musejí pohybovat na ulicích. Širokopásmové technologie v oblasti bezpečnosti se používají i v řadě jiných měst. Polská Wroclaw nabízí širokopásmovou konektivitu ve více než polovině obecních bytů přes stávající kabely užívané původně pro sledování topných systémů. Město využilo této sítě a instalovalo digitální kamery do všech domů – bez širokopásmové technologie by něco takového bylo kvůli nákladům nemyslitelné. Výstavba širokopásmového města budoucnosti začíná teď Jak ukazují tyto příklady, město budoucnosti již vzniká. Investoři a obyvatelé reagují na vizi předkládanou aktivními a na budoucnost zaměřenými samosprávnými orgány. Přestože se cíle jednotlivých obcí liší, každá z nich se přímo podílí na výstavbě širokopásmové infrastruktury, díky níž se jejich sny stanou skutečností. Další města, která se chtějí zapojit, potřebují najít způsoby, jak stimulovat rozvoj své vlastní širokopásmové infrastruktury. Následující část publikace se věnuje strategickým otázkám, které tato města musí řešit.

14

Pojem „internetová kultura“ je klíčový. Největší změny se musí odehrát v myšlení lidí, technika je druhotná. Řešení nespočívá v tom, že se úředníkům nebo komukoli jinému internet a další technologie vnutí. Řešením je vytvořit situaci, ve které tito lidé začnou sami příslušné nástroje chtít, dožadovat se jich.

18


19

03. Obchodní model a financování


03. Obchodní model a financování V poslední době se i v českých médiích diskutuje role měst a obcí v infrastrukturních projektech týkajících se internetu. Projekty se začaly objevovat v souvislosti s dotačními tituly EU, především s programy SROP a JPD2. Tyto programy měly přímo ve svých prioritách zanesen rozvoj místních a regionálních komunikačních sítí za účelem rozvoje informační společnosti. Evropská unie si je totiž vědoma významu širokopásmových sítí jako nutné podmínky pro rozvoj on-line služeb ve veřejném sektoru. O rozvoji těchto sítí se zmiňovala již Lisabonská iniciativa a dále program eEurope2005. Nejnovější iniciativou EU v tomto směru je i2010 eGovernment Action Plan. Ačkoliv nabídka telekomunikačních operátorů pro jednotlivce a firmy se neustále zlepšuje, neřeší se tím důležitý problém měst – vybudovat integrovanou infrastrukturu, kterou by sdílely všechny organizace města a která by se dala využít pro jiné veřejně prospěšné účely. Pro zlepšení této situace je nutné, aby se orgány samosprávy ujaly iniciativy. Jakou roli mají města a regiony hrát v podpoře rychlejšího zavádění skutečně širokopásmové municipalitní infrastruktury? Jaké jsou možné obchodní modely? A jaká jsou rizika naplnění znaků neoprávněné veřejné podpory? Na tyto otázky se bude snažit odpovědět tato kapitola. Stavební bloky Pro pochopení obchodních modelů je třeba nejprve popsat základní stavební bloky municipalitní sítě. Pasivní infrastruktura Jde o fyzickou infrastrukturu – nejčastěji to jsou optické kabely, ale může také jít o lokality pro umístění bezdrátové technologie. Řada místních úřadů již takovou infrastrukturu vlastní nebo alespoň může nabídnout právo cest: kolektory, potrubí, kanalizaci, sloupy osvětlení a dopravní signalizace, střechy obecních nemovitostí a podobně. Takový majetek výrazně snižuje náklady na výstavbu. Například Vídeň prostřednictvím svých podniků veřejných služeb vlastní více než sto kilometrů optických kabelů a více než tisíc kilometrů prázdného trubkového vedení. Paříž uvádí pokles nákladů o 25 %, pokud nabídne svou kanalizační síť pro umístění optiky.

22

Provozní společnosti

Nabídka služeb

Komerční služby

Sociální zařízení

Doprava

Nemocnice

Policie

Školy

Občané

Cílové skupiny

Obchodní model a financování

Online služby města

AKTIVNÍ INFRASTRUKTURA PASIVNÍ INFRASTRUKTURA

Aktivní infrastruktura Aktivní infrastruktura zahrnuje všechna zařízení umožňující, aby po pasivní infrastruktuře skutečně putovala data. Patří sem prvky pro přenos a směrování dat, přístup k nim, zajištění jejich bezpečnosti, schopnost přenést multimediální obsah bez ztráty kvality a pro upřednostnění kritických aplikací (např. krizové řízení). Provozní společnost Provozní společnost je firma, která zajišťuje údržbu a provoz pasivní a aktivní infrastruktury. Pouze výjimečně je vhodné, aby infrastruktura byla spravována přímo městem či obcí. Nemá na to většinou specializované zaměstnance a bylo by to neefektivní. Provozní společnost je nejčastěji vybrána městem ve veřejné soutěži. Nabídka služeb Služby nabízené uživatelům sítě mohou být komerční (internet, hlasové služby, video atd.) nebo nekomerční (e-government služby, městské kamerové systémy, krizové řízení, vzdělávací programy atd.). Pokud síť poskytuje pouze nekomerční služby pro veřejný sektor, jedná se o tzv. „uzavřený přístup“. Pokud se kapacita sítě také prodává na velkoobchodním trhu dalším poskytovatelům telekomunikačních služeb a obsahu, jedná se o „otevřený přístup“. Moderní sítě bez problému od sebe oddělí různé druhy služeb i uživatelů, takže je možné oba druhy služeb15 nezávisle provozovat, účtovat a monitorovat. Poskytovatelé služeb Jsou to společnosti (stávající poskytovatelé telekomunikačních služeb, provozovatelé kabelových televizí, poskytovatelé internetových služeb či poskytovatelé obsahu), kteří poskytují komerční služby a obsah koncovým spotřebitelům širokopásmových služeb (jednotlivcům a podnikům).

15

Rozlišení mezi uzavřeným a otevřeným přístupem je nesmírně důležité. Z jeho nepochopení plyne mnoho zmatků v diskusích o financování obecních datových sítí.

23


Veřejný sektor Jsou to koncoví uživatelé – v podstatě jde o všechny organizace státní správy a samosprávy. Mohou to být všechny organizace města a krajského úřadu – školy, sociální zařízení, zdravotnická zařízení, městská policie, dopravní podnik, technické služby, knihovny, kulturní zařízení, dětské kluby družiny a domovy, domy s pečovatelskou službou a domovy důchodců atd. Občané Občané jsou uživateli jak nekomerčních e.government služeb (komunikace s úřadem, jízdní řády, městský portál, mapy, městský kamerový systém, kulturní informační služby, zdravotnické aplikace, vzdělávání atd.) tak komerčních služeb. Kromě občanů to mohou být i turisté a krátkodobí návštěvníci města. Na ně mohou být zaměřeny informace o památkách, stravovacích zařízeních a dalších službách města. Problém veřejné podpory Nedávná medializace některých municipalitních projektů, zejména pražských („Internet zdarma“) otevřela otázku tzv. neslučitelné veřejné podpory. Je důležité si uvědomit, že problém veřejné podpory • vzniká u více typů financování z veřejných zdrojů (EU fondy, rozpočet města, garance apod.) • a nezávisí na ceně komerční služby (je tedy principiálně totéž, jedná-li se o internet zdarma či za úhradu). Podstatné je, že tento problém je spojen pouze s komerčními službami a netýká se uzavřených nekomerčních sítí. Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro municipalitní projekty (financované z veřejných prostředků) v oblasti telekomunikací je následující: Telekomunikační infrastruktury poskytující nekomerční služby, které neohrožují stávající komerční aktivity a jejichž dodavatelé a provozovatelé jsou vybráni ve výběrovém řízení, nepředstavují riziko naplnění znaků veřejné podpory. Dle doporučení Evropské komise (EK) nenaplňuje financování infrastruktury ve vlastnictví municipality veřejnou podporu ve smyslu Článku 87(1). Při implementaci projektu je však nutné dodržet veškerou platnou lokální legislativu (především podmínku veřejné soutěže). EK naopak rozvoj místních online služeb podporuje: Především by ERDF (European Regional Development Fund) mohl podporovat místní a regionální samosprávy v jejich snaze zavést on-line administrativu a vzdálené služby a poskytnout lidem snadný přístup k těmto systémům. Např. ERDF by měl pomoci zřídit přizpůsobené přístupové body v municipalitách a místních komunitách. Z tohoto vyjádření vyplývá, že projekty orientované pouze na on-line služby města, tudíž s uzavřeným přístupem, nepředstavují riziko z hlediska veřejné podpory.

24


Bude síť poskytovat komerční služby?

ne

Není veřejná podpora Implementace objektu

ano Dotace v rámci de minimis?

ano

Není veřejná podpora

ne Strategický rámec Směrování podle zeměpisné polohy Technologická neutralita Otevřený přístup Veřejná soutěž Financování Vlastnictví Transparentnost Monitoring

souhlas

splnění

Notifikace Evropské komisi

Slučitelná veřejná podpora

pochybnost Formální řízení EK

nesplnění

souhlas

nesouhlas

Neslučitelná veřejná podpora

V případě otevřeného přístupu k infrastruktuře (tj. pronájmu poskytovatelům služeb) je třeba projekt pečlivě vyhodnotit. Projekty, které se vejdou do tzv. velikosti dotace de minimis (v současné době to znamená, že celková výše podpory udělená jednomu podniku nesmí během tří let přesáhnout částku 100 tisíc eur, na období 2007 – 2013 bude tato částka zvýšena) rovněž nepředstavují riziko. Projekty s vyšší dotací musí být notifikovány Evropské komisi, která projekt předběžně přezkoumá.V případě pochybností o slučitelnosti zahájí formální řízení a rozhodne nanejvýš do 18 měsíců. Tyto možnosti jsou znázorněny v následujícím schématu: Pokud se jedná o otevřené sítě, je třeba počítat s posouzením projektu z hlediska veřejné podpory. Ta nastává při současném naplnění těchto 4 definičních znaků: 1. podpora je poskytována ze státních prostředků, 2. podpora narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže, 3. podpora zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby, 4. podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy EU

25


V nynějším posuzování EK hraje velkou roli, jak je v daném místě rozvinut trh telekomunikačních služeb. Všechny projekty v oblastech s nerozvinutými službami zatím získaly souhlasné stanovisko EK. Složitější je posuzování v lokalitách s rozvinutou infrastrukturou. Notifikace je obvykle posouzena kladně, pokud se municipalita chová jako běžný privátní investor nebo pokud prokáže, že její projekt řeší mezeru v nabídce trhu. Další cestou může být prokázání, že jde o tzv. Služby veřejného ekonomického zájmu. Je pravděpodobné, že názor EK na internet jako službu veřejného zájmu se bude vyvíjet směrem k vyšší toleranci. Volba obchodního modelu V Evropě existuje celá řada variant implementace širokopásmové infrastruktury. Liší se mírou angažovanosti města či obce v obchodním modelu. Volba modelu závisí na celé řadě faktorů, mezi které mj. patří: • strategické priority obce, města či krajského úřadu; • dostupnost telekomunikačních služeb a stupeň existující konkurence v oblasti; • způsob a možnosti financování projektu a z něho vyplývající omezení (public-private partnership, EU fondy) • geografická situace obce nebo kraje; • demografické složení a soustředění obyvatel/podniků v daných geografických oblastech; • rozsah již existující optické infrastruktury, případně dostupnost infrastruktury, která může posloužit pro instalaci optických kabelů (např. potrubí používaná pro vodu, plyn nebo elektřinu); • zájem lokálních a regionálních partnerů spolupracovat na rozvoji širokopásmové infrastruktury. Nejčastěji se vyskytující modely jsou následující: 1. Město investuje a řídí implementaci infrastruktury. Provoz je většinou delegován na komerční organizaci, ale město za něj zodpovídá. Přístup k síti může zůstat uzavřený, síť bude plnit jen nekomerční potřeby města. 2. Město spoluzakládá neziskovou organizaci na základě public-private partnerství, která implementuje a provozuje síť. Náklady se dělí mezi partnery projektu. Předpokládá se otevřený přístup k infrastruktuře. Doporučuje se oddělit provozování samotné infrastruktury od poskytování služeb. Přístup k infrastruktuře nesmí být diskriminační. Ideální je rovný přístup k síti pro všechny zájemce o provozování služeb. Častým partnerem do PPP jsou distribuční společnosti nebo telekomunikační operátoři. Je třeba dodržet zásady slučitelné veřejné podpory. 3. Město uzavře smlouvu s komerční organizací a převede veškeré činnosti na tento subjekt. Může přitom vyjednat podmínky pro municipalitní služby a speciální cenové programy (např. v rámci programu digital divide). Přístup k síti může zůstat uzavřený, ale může také dojít k otevření (za dodržení zásad slučitelné veřejné podpory).

26


4. Město poskytne pouze právo cesty (tj. budovy k umístění technologie, produktovody apod.), zatímco investice, implementaci i provoz zajistí komerční subjekt. Město většinou získává výhodnější podmínky pro své potřeby. Předpokládá se otevřený přístup k infrastruktuře. Tyto modely ukazují, že základní rozhodnutí se týká účelu infrastruktury, tj. jejího případného otevření komerčním partnerům. V otázce provozování panuje velká shoda v tom, že města raději tuto činnost delegují na specializované firmy. Velký vliv na volbu modelu má financování projektu. V ČR velmi často používané strukturální fondy mají jako podmínku, že se zachová vlastnictví investice žadatelem po dobu pěti let, což musí eventuální komerční partner projektu akceptovat. Na takto dotovaný projekt je ale možné navázat financováním investiční nebo provozní části z jiných zdrojů. V poslední době je patrný zájem významných operátorů nabídnout existující optickou infrastrukturu municipalitě. To by mohl být posun k modelům PPP. Možnosti financování Každý veřejný rozpočet má své limity. I když je prokázán příznivý dopad širokopásmové infrastruktury na rozvoj podnikání, vzdělanosti, efektivity veřejné správy a na další oblasti, je každá možnost, jak odlehčit rozpočet, vítána. Strukturální fondy EU Od roku 2007 začíná nové období čerpání strukturálních fondů. Ze všech navržených programů se informatizace veřejné správy a regionální samosprávy nejvíce dotýká Integrovaný operační program IOP. Určité dílčí možnosti se mohou objevit i v Regionálních operačních programech. Navazující aplikace (především pro vzdělávání, zdravotnictví a rozvoj podnikání) pak mohou čerpat z programu Věda a výzkum pro inovace, Vzdělávání a Lidské zdroje a zaměstnanost. Tyto programy v době vzniku tohoto dokumentu ještě neprošly definitivním schválením ve vládě a u EK, ale z dostupných informací je znám vznik prioritní osy „Zavádění ICT v území“, která bude mimo jiné podporovat vznik místních a regionálních sítí. Alokaci do této priority odhadujeme minimálně na 5 miliard Kč na celé období čerpání. Pro municipality znamená využití fondů především kofinancování 15% z uznatelných nákladů a eventuální překlenovací úvěr, pokud by čerpání prostředků zůstalo až po ukončení projektu. Cisco Capital Cisco Capital je program společnosti Cisco, který pomocí lokálního partnera CAC Leasing nabízí široké spektrum financování projektů od klasického leasingu po operativní leasing. Program poskytuje některé významné výhody oproti standardním produktům. Cisco garantuje odkup technologie po ukončení cyklu za zůstatkovou hodnotu, což v případě operativního leasingu snižuje celkovou sumu splátek pod 100 % prodejní ceny. Další výhodou je možnost odkupu stávajícího zařízení a technologickou obnovu nové technologie i během finančního cyklu. Program umožňuje režim splátek na míru zákazníka. V pří-

27


padě, že municipalita musí být vlastníkem technologie již během finančního cyklu, je možné použít model „splátkový prodej“. Programy meziregionální a mezinárodní spolupráce Tyto programy představují další možnost dotačních titulů. Jedná se např. o program Interreg III, který byl v tomto období využit na projekt Wireless Cities, který pomohl implementovat bezdrátové sítě ve čtyřech evropských městech (Stuttgart, Oulu, San Sebastian, Dabrowa Gornicza) a v regionech Emilia Romagna (Itálie) a Donegal County (Irsko). V období 2007-13 budou k dispozici různé aktivity předpokládající mezinárodní spolupráci: 7.rámcový program, CIP, Living Labs atd. Příprava projektu Při definování širokopásmové strategie musí municipalita najít rovnováhu mezi požadavky a cíli všech zúčastněných stran a současně musí vytvořit dostatečně atraktivní nabídku, aby přinesla maximální hodnotu pro veřejnost. Na základě zkušeností získaných v rámci spolupráce s řadou orgánů samosprávy z celé Evropy jsme vytvořili proces výstavby „širokopásmového města“, který by měl pomoci představitelům měst či regionů. Tento proces nemá v úmyslu předkládat vyčerpávající odpovědi na množství složitých organizačních, finančních a politických otázek, s nimiž se orgány samosprávy setkají. Namísto toho chce sloužit jako praktický nástroj pro představitele orgánů samosprávy při prosazování jejich širokopásmového programu. Čtyřfázový proces nabízí obecný rámec pro zkoumání klíčových problémů a variant při vývoji a realizaci širokopásmových projektů. Proces je rozdělen do těchto fází: • l. fáze: formulace vize • 2. fáze: volba správné strategie • 3. fáze: implementace a rozvoj Technologický návrh sítě Aniž bychom se pouštěli do detailů, stručně shrneme hlavní technologické zásady, jimiž by se podobné projekty měly řídit. Každý podrobnější návrh by měl tyto zásady respektovat. Metropolitní síť, která bude plnit požadavky uživatelů celou řadu let, musí počítat s neustálým nárůstem objemu dat. Celá síť se dá rozdělit na páteřní a přístupovou. Páteřní síť Pro ochranu investic je zásadní dostatečná kapacita páteřní sítě. Budoucím požadavkům na kapacitu páteřní sítě, tj. rychlostem v řádu Gb/s, vyhoví pouze optická infrastruktura16, jiná technická možnost dnes

16

Jde o velmi jednoduchou věc: ochranná trubka zakopaná do země, v níž se nachází tzv. optický kabel – na první pohled vypadá jako běžný elektrický, ale namísto vodiče obsahuje optická vlákna.

28


Formulace broadbandové vize • Identifikovat priority města • Najít vztah infrastruktury a jejích služeb k současným prioritám • Definovat metriky k hodnocení úspěchu • Formulovat vizi municipalitní sítě • Průzkum současného stavu • Audit existujících sítí • Porovnání se scénářem • Zajistit politickou podporu

Výběr správné strategie • Definovat rozsah infrastruktury • Vybrat obchodní model • Vypracovat analýzu nákladů • Vést jednání s možnými partnery a uživateli • Definovat způsob financování • V případě EU fondů zadat zhotovení žádosti • Podání žádosti o dotaci

Implementace • Výběr projekční a provozní společnosti • Podrobný implementační plán • Zahájení marketingové kampaně • Podrobná implementační dokumentace • Připojení zákazníků • Školení • Hodnocení provozu dle metrik • Diskuse s uživateli o rozšiřování služeb

neexistuje. Pro přechodná období je možné uvažovat o metalických kabelech a technologii xDSL17, případně o mikrovlnných technologiích. Výkonnost páteřní sítě je však v těchto případech mnohem nižší. Právě ve výstavbě optické infrastruktury může municipalita sehrát pozitivní roli. Kromě již zmíněného příkladu z Amsterodamu lze uvést Paříž, Berlín, Kolín n R., Vídeň, Wroclaw, Bonn, Aachen, Milán, Stockholm a mnoho jiných. Z ČR jmenujme Brno, Plzeň, Liberec nebo kraj Vysočina. Jako důkaz, že optická infrastruktura může vzniknout i ve středně velikých městech, uveďme Svitavy, Vsetín, Valašské Meziříčí, Telč, Pelhřimov nebo Ried (Rakousko). Výstavba optických tras se dramaticky zlevňuje, pokud se do každého výkopu přiloží ochranná trubka pro pozdější zafouknutí optického kabelu. Město by automaticky mělo této možnosti využívat v rámci stavebního řízení. Další zkušenost ukazuje, že město mnohdy nemá přehled o všech optických trasách, které ve městě již existují! Je rozhodně výhodnější se s majitelem dohodnout na pronájmu či odkupu než kopat nové příkopy. Existují technologie, jimiž lze kapacitu stávajících optických spojů zvýšit velmi snadno a bez stavebních úprav. Přístupová síť Volba přístupové technologie má několik hledisek: 1. Kapacita přípojky (přenosová rychlost); 2. Mobilita služeb (často se vyžaduje kompromis mezi plně mobilní a pevnou sítí, tzv. nomadická síť dovolující přemístění uživatele na jiné místo (v práci/doma), ale ne připojení během cesty); 3. Cena a dostupnost koncových zařízení; 4. Rychlost a cena výstavby.

17

Technologii xDSL na metalických vodičích dnes běžně používají telekomunikační společnosti pro své zákazníky. Hodí se dobře k zřízení koncových přípojek, tedy pro přístupovou síť. Pro účely páteřní sítě jde o nouzové a dočasné řešení.

29


Všechny kritéria mají svůj význam. Pokud je prioritou přenosová rychlost, je jasným vítězem optická přípojka až do domu, tzv. FTTH (Fiber To The Home). Ovšem cena a rychlost výstavby může být problém. Vhodným kompromisem kapacity, ceny, rychlosti výstavby splňující zároveň kriterium mobility jsou bezdrátové technologie Wi-Fi mesh a Wi-Max v „mobilní variantě“ (norma 802.16E). Problémem Wi-Max zatím zůstává absence levných koncových zařízení. Wi-Fi mesh je varianta technologie Wi-Fi18 určená k profesionální výstavbě metropolitních sítí. V kombinaci s robustní páteřní sítí je možné rychle pokrýt velké území s uspokojivou propustností (až 5Mb/s pro uživatele). Praxe, především v amerických městech, ukazuje, že i v městském prostředí je riziko radiového smogu tímto systémem řešitelné.19 Největší výhodou této technologie je dostupnost koncových zařízení. V běžných noteboocích je Wi-Fi integrován, v mnoha PDA rovněž (nebo lze doplnit) a začínají se objevovat i mobilní telefony s Wi-Fi (např. Nokia řady E). V závěrečné části brožury se seznámíme s příklady využití širokopásmových sítí a dalších digitálních technologií v českých městech, obcích a regionech. Některé údaje v těchto příkladech jsou techničtější, aby poskytly potřebnou představu i odborníkům.

18

Wi-Fi je bezdrátové připojení s dosahem signálu několik desítek až stovek metrů od vysílače.

19

To je velice důležitá věc. U bezdrátové sítě velkého rozsahu je třeba předem vyřešit otázky radiového rušení a případného sporu o frekvence. Pokud obecní síť používá tzv. nelicencované pásmo, na které není třeba speciální radiokomunikační povolení, pak je pravděpodobné, že v tomto pásmu už působí různí jiní operátoři včetně poskytovatelů připojení k internetu. Konflikt je pak třeba řešit předem po obchodní, právní i politické stránce: městská síť by se špatně uvedla, kdyby svým zavedením zrušila tisícům lidí komerční službu, na kterou si zvykli.

30


31

04. Příklady – případové studie z českých měst


Město Plzeň – aplikace GIS v síti MISNET Cíl projektu:

poskytování geografických dat v digitální podobě pomocí internetových aplikací

Cílová skupina:

uživatelé metropolitní sítě města Plzně MisNet (pracovníci města a městských obvodů, dopravní podnik, městská policie, příspěvkové organizace, finanční úřad, katastrální úřad, správci inženýrských sítí), projektanti, geodeti, realitní kanceláře, studenti, občané

Provozovatel:

Správa inf. technologií města Plzně

Záplavové území v aplikaci GSWeb.

Popis projektu:

Geografický informační systém patří bezesporu k nejpotřebnějším pracovním nástrojům města. Rychlý přístup k těmto datům přispívá ke zvýšení efektivnosti chodu úřadů, v případě integrovaného záchranného systému pak k úspěšnému řešení krizové situace (např. záplavy, požáry atd.). Umístění portálu GIS do metropolitní sítě zajišťuje bezpečný a rychlý přístup všem zainteresovaným organizacím vysokými rychlostmi a s jasně vymezenými přístupovými právy (Pravidla pro poskytování výstupů z datových souborů GIS města Plzně). Pomocí brány do veřejného Internetu je jsou některá data a funkce k dispozici i odborné a laické veřejnosti.

34

Příklady – případové studie z českých měst

Správa informačních technologií města Plzně Doprava/linie/zastávky Uzavírky Turistika/ cyklostezky Služby města Úřady Sportoviště Záplavová území Inženýrské sítě

Realitní kanceláře

Domácnosti GIS Městská Policie

Školy

Centrální datový sklad Správa Údržba Vývoj Internet

Internet

Správci inženýrských sítí

Magistrát

Metropolitní sít města MisNet

Dopravní podnik

Městské obvody

Finanční úřad

Krajský úřad

Katastrální úřad

Nemocnice Západočeská univerzita

Srdcem systému GIS je centrální sklad geografických informací umožňující efektivní správu a aktualizaci dat a zálohování. Vyloučena je duplicita informací. Přístup k informacím zajišťují internetové aplikace GSWEB a GSHTML, které jsou rovněž propojeny na informační systém města SAP R/3. Dostupné jsou na adrese http://gis.plzen-city.cz/ nejen z domácích PC ale i z mobilních PDA zařízení. Metropolitní síť MisNet poskytuje ideální komunikační prostředí. V současnosti připojuje 116 objektů a délka optických kabelů činí 65 km.

35


Intranet nemocnic Královehradeckého kraje

Cíl projektu:

vybudování regionální infrastruktury za účelem vytvoření jednotného komunikačního a aplikačního prostředí pro sdílení ekonomických a zdravotnických dat Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje

Cílová skupina:

jednotlivé oblastní nemocnice

Provozovatel:

Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje

Popis projektu:

Zastřešující servisní organizace Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje byla ustanovena v roce 2003, aby zefektivnila provoz oblastních nemocnic. Holding zastřešuje většinu akutní péče v kraji v nemocnicích: Náchod, Broumov, Opočno, Trutnov, Jičín, Rychnov nad Kněžnou a Dvůr Králové nad Labem. Celý holding nyní disponuje v nemocnicích asi 1700 lůžky a pracuje v něm přibližně 3000 lidí. V roce 2006 byl do programu SROP podán projekt na vybudování bezdrátové komunikační infrastruktury propojující všechny lokality holdingu do jeho centra (předpokládá se využití nové budovy KU) s přístupovou rychlostí 34Mb/s. K čemu je třeba tak vysoká rychlost? Zdravotnictví je jedním z oborů s nejvyššími požadavky na rychlé komunikační sítě. Kromě běžných aplikací (účetní software, hlasové propojení nebo centrální e-prokurement pro objednávání zdravotnického materiálu) to je klinický informační systém, manažerský informační systém a dále především obrazové a video informace. Dnes má většina diagnostických přístrojů rozhraní do PACS sítě pro odesílání výsledků v elektronické podobě (rentgen, MRI, PET/CT, ultrazvuk atd.). To přináší průlom do úrovně týmové spolupráce a využití špičkových lékařů pro konzultace. S ohledem na velikost dat (jeden snímek generuje objem dat v řádu GB) vznikají požadavky na bezpečnou archivaci dat, která může být díky infrastruktuře sdílená. Dalšími aplikacemi jsou kamerové systémy pro monitoring majetku a prostor a zajištění komunikace s okolním světem – zdravotními pojišťovnami,

36


Oblastní nemocnice Trutnov

Nemocnice Dvůr Králové

WAN propojovací síť (bezdrátové spoje 34Mb/s)

Gerontocentrum Hostinné Koncentrátor Zvičina

Oblastní nemocnice Náchod Koncentrátor Dobrošov Nemocnice Broumov

Oblastní nemocnice Jičín

dům HK Bezdrátový SDH spoj 155Mb/s

Nemocnice Nový Bydžov

Internet

Centrální zabezpečený přístup k Internetu Zóna pro přístup pacientů

Komunikační centrum Intranetu

Hlasové služby pro síť nemocnic

Centrum sítě (Zdravotnický holding HK)

Modelové napojení vzdálené lokality Centrální zabezpečený přístup k Internetu Zóna pro přístup pacientů

Veřejný Internet

Vnitřní LAN síť

Hlasové služby

Obiastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou

specialisty, pacienty, integrovaným záchranným systémem atd. Na regionální síť mohou navazovat lokální sítě v jednotlivých nemocnicích. Příkladem je Nemocnice Rychnov n K., kde vznikla moderní optická páteřní síť s navazující strukturovanou kabeláží kategorie 5E, nabízející propustnost až 1Gb/s. Překryvná bezdrátová Wi-Fi infrastruktura umožňuje provoz mobilních zařízení v areálu nemocnice, včetně PDA a Wi-Fi telefonů, což vede k růstu produktivity personálu.

37


Metropolitní síť a portál města Pelhřimova Cíl projektu:

poskytovat služby za pomoci moderních informačních a komunikačních technologií, a tím celkově zjednodušit procesy související se zákonnými povinnostmi veřejnosti a ostatních institucí

Cílová skupina:

občané města Pelhřimov, návštěvníci města

Provozovatel:

Město Pelhřimov Ing. Václav Jáchim, odbor informatiky KrÚ kraje Vysočina

Popis projektu:

Město Pelhřimov vidí v online službách pro veřejnost možnost jak zjednodušit své procesy. Za nutnou podmínku systémového přístupu k nasazování ICT prostředků považují neoddělitelné budování technické infrastruktury společně s obsahovou náplní, tzn. se službami poskytovanými touto infrastrukturou. Proto má projekt dvě části:

A) Výstavba optické páteřní infrastruktury metropolitní sítě, která umožní: • další rozvoj městského kamerového dohledového systému • připojení všech obecních školských zařízení, domu dětí a mládeže a dům s pečovatelskou službou; • připojení krajských školních zařízení – gymnázium, obchodní akademie, SOU a SPŠ; • připojení nemocnice, policie (OŘ PČR a obvodního oddělení), HZS; • veřejný přístup na internet (prostřednictvím PIAP nebo hotspotů); • sdílená konektivita pro všechny subjekty nacházející se v infrastruktuře; • vazbu na krajský projekt ROWANET B) Portál města Pelhřimova, který řeší: 1) informatizaci vnitřních procesů mezi institucemi veřejné správy včetně výměny informací mezi nimi, jako nezbytný předpoklad pro to, aby místo občana obíha ly elektronické dokumenty. Portál zahrnuje tyto aplikace: • vnitřní informační systém úřadu – plná implementace systému FENIX II se všemi vazbami; • spisová a archivní služba ve vazbě na elektronickou podatelnu, vč. potřebných návazných technologií (digitalizace dokumentu, dokumentové sklady, elektronický podpis, ...);

38


• vývoj nových komplexních aplikací nebo stávajících nadstaveb poskytujících další online služby veřejnosti (viz bod 2); • vazby na IS jiných úřadů – OSSZ, Krajský úřad, Finanční úřad, Policie ČR, Integrovaný záchranný systém, ÚZSVM, Všeobecná zdravotní pojišťovna, PÚ, OA, ZPMV a další. 2) elektronizaci komunikace s veřejností (občan, firmy,...), kde základem elektronické komunikace je elektronické podání s využitím elektronického podpisu 3) problematiku poskytování informací, kdy je internet/intranet úřadu přímo propojený s redakčním systémem, stránkami zveřejňujícími informace dle zákona a přístupovým bodem k elektronickým formulářům (žádosti o vydání dokladů, různé registrace, např. psů, odpadů, registrace pro volby, ..., hlášení událostí, např. trestných činů, přestupků, pochval, ..., a další, např. různé ankety pro veřejnost, rezervační systémy pro sportovní zařízení, restaurace, dopravu, ...). Tímto portálem tak lze naplňovat myšlenku e-města. 4) GIS – jde o plnou implementaci Geografického IS prostřednictvím internetu (pro veřejnost) i intranetu.

39


Informační systém pro komunikaci občana s úřadem (eSMO) v Ostravě Cíl projektu:

zjednodušit komunikaci občana s úřady, zvýšit efektivitu veřejné správy

Cílová skupina:

občané, podnikatelé

Provozovatel:

magistrát města Ostravy,

Kontakt:

Jaromír Tomala, [email protected]

Popis projektu:

V Ostravě vznikl projekt na špičkové evropské úrovni, který zpřístupňuje městské agendy pomocí moderně řešeného uživatelského rozhraní. Občané Ostravy tak pro vyřizování svých životních situací mohou využít celou řadu komunikačních kanálů – internet, e-mail, SMS, telefon či osobní návštěvu. Díky systému eSMO mohou občané vyřizovat záležitosti týkající se komunálního odpadu a občanských průkazů. Od poloviny ledna 2007 roku přibude dalších čtrnáct agend z celkově 70, které budou moci obyvatelé Ostravy řešit online, tzn. bez nutnosti několikanásobných návštěv různých úřadů. V následující fázi bude například možné občany informovat cíleně například o nebezpečí smogu, ekologických problémech či o povodních. Systém elektronické komunikace města s občany v budoucnosti umožní vyřizovat prakticky všechny úřední úkony bez nutnosti návštěvy několika různých pracovišť. Dnes je ovšem nutné na přepážky dojít a žádosti ručně podepsat. Český právní řád totiž zatím neumožňuje použít elektronický podpis na všechny druhy žádostí. Projekt eSMO tak nyní aspoň nabízí žadatelům možnosti vyplnění formulářů z domovů či pracovišť a objednání se na určitou dobu. Komunikačním mozkem eSMO je kontaktní centrum, celé pracující v IP prostředí. Takové řešení má celou řadu výhod. Rozmístění pracovníků centra je zcela libovolné v rámci metropolitní sítě. To je užitečné při nárůstu počtu pracovníků, pokud je

40


OBČANÉ v životních situacích

BACK OFFICE

Telefon

Občanské průkazy

IP based KONTAKTNÍ CENTRUM

Úmrtí

Evidence obyvatel

Občanské průkazy

Ztráta OP

FRONT OFFICE mohou komunikovat s veřejnou správou všemi dostupnými způsoby (kanály)

Nový pes

Internet

Svatba

Fax

Vystavení pasu

Pošta

Matrika

Info kiosek

Interní agendy MU

CRM

Cestovní doklady

Dopravní agendy

E-mail

nedostatek kancelářských prostor v jedné lokalitě nebo při rozšiřování provozu na další městské části. Problémem ani není začlenit pracovníky z ostatních městských organizací, např. Dopravního podniku nebo městské policie. Pracovník centra může pracovat i ze svého bydliště (výhodné pro případ zvýšeného počtu volajících, např. při krizových situacích). Dají se takto zaměstnat i handicapovaní pracovníci či např. matky na mateřské. IP kontaktní centrum integruje různé komunikační kanály a zajišťuje odbavení žádostí jednotným způsobem. Velice uživatelsky jednoduché je nastavování různých algoritmů zpracování příchozích volání a integrace s CRM systémem.

41


Městský dopravní kamerový systém v Ostravě Cíl projektu:

zvýšit bezpečnost a plynulost dopravy na komunikacích ve městě

Cílová skupina:

dispečink města Ostrava, Centrum tísňového volání, Dopravní podnik Ostrava a Ostravské komunikace, občané

Provozovatel:

Ovanet a.s., (100% akcionář město Ostrava)

Kontakt:

Stanislav Richtar, technický ředitel, [email protected]

Popis projektu:

Městský dopravní kamerový systém (MKDS) je jedním ze stěžejních prvků získávání obrazových informací pro automatizovaný systém řízení městského silničního provozu. Městský dopravní kamerový systém umožňuje: • monitoring aktuální dopravní situace na významných uzlech • zpětnou kontrolu zásahů do řízení světelné signalizace • poskytování informací pro řešení nepředvídaných situací (velké sportovní nebo společenské akce) • vizuální hodnocení účinnost řízení dopravy • záznam vybraných dopravních situací pro následné analýzy.

Historie V souvislosti s přípravou hokejového MS 2004 bylo rozhodnuto o výstavbě kamerových systémů na dvou křižovatkách v blízkosti ČEZ Arény. Záměrem bylo jednak ověřit funkčnost navrženého technického řešení, jednak v praxi ověřit smysluplnost a obecnou prospěšnost takových systémů. Kamerovými systémy bylo postupně osazeno 11 křižovatek s 55 kamerami: Technické řešení Při návrhu technického řešení se vyšlo z předpokladu, že na teritoriu města Ostravy je společností OVANET a.s. provozována optická a radiová metropolitní síť, obsahující špičkové technologie IP a SDH. Přenos obrazových informací z kamer pomocí protokolů MJPEG a MPEG-4 vysokými přenosovými rychlostmi je logickou aplikací právě pro tuto metropolitní síť. Jako snímací prvky obrazu byly použity síťové kamery, a to statické i otočné. Síťová kamera je vlastně kamera a počítač v jednom. Připojuje se přímo k síti jako kterékoli jiné síťové zařízení. Obrazová data

42


z těchto síťových kamer jsou přenášena do síťového přepínače a dále do optické metropolitní sítě. Po ní je pak obraz z kamer přenášen na centrální pracoviště společnosti OVANET a.s., kde je možno provádět jeho management a archivaci, a dále na dispečerská pracoviště Statutárního města Ostrava, Centra tísňového volání, Dopravního podniku Ostrava a Ostravských komunikací. Rozvoj MKDS V roce 2006 se připravuje rozšíření na dalších deseti křižovatkách. Zároveň je zvažováno využití tohoto systému pro aplikace měření rychlosti vozidel, jízdy na červenou a vyhledávání odcizených vozidel na bázi identifikace registračních značek a jejich porovnáním s databází. Zajímavou aplikací je řízení vjezdu vozidel do městských zón. Provozovaný systém je rovněž možno využít ke statistikám silničního provozu. Velkou výhodou těchto řešení je, že jsou vždy využívány stávající instalované kamery a veškeré funkce jsou zajišťovány až na aplikační úrovni, čímž je možno při ochraně investic implementovat funkce potřebné k řízení dopravy ve městě Ostrava. Značnou odezvu zaznamenalo také zveřejnění záběrů z křižovatek na internetových stránkách společnosti OVANET a.s.(www.ovanet.cz) Nárůst zájmu o záběry z křižovatek byl takový, že bylo nutno provést kapacitní a časová omezení, aby nedošlo k jejich zahlcení. Společnost OVANET a.s. našla provozem kamerového systému další využití metropolitní sítě. Poskytuje dopravním inženýrům informace, které potřebují pro vstup do telematických aplikací pro řešení dopravních situací. Městský dopravní kamerový systém za dobu svého provozu prokázal správnost zvolené koncepce, vhodnost technologického řešení a obecnou prospěšnost.

43


Připojení základních škol v Plzni k optické datové síti Cíl projektu:

prezentační a komunikační služby pro školy

Cílová skupina:

žáci a učitelé, zřizovatel, rodiče

Provozovatel:

Správa inf. Technologií města Plzně

Kontakt:

Ing. Stanislav Brož, ředitel SITMP, [email protected]

Popis projektu:

Školní síť PilsEDUNet propojující školy navazuje na stávající optickou metropolitní síť a přispívá k jejímu dalšímu zhodnocení. Síť umožňuje především velice rychlé připojení k internetu nutné pro prezentační a vzdělávací služby, bohaté na multimediální obsah. Základem jsou služby jako e-mail nebo centrální ukládání dat včetně pravidelného zálohování. Jednou z aplikací sítě jsou hlasové služby, jejichž základem je vzájemné propojení telefonních ústředen na školách, úřadech i organizacích zřízených městem. V rámci této sítě je tak telefonování zdarma. Výstavba byla rozdělena do čtyř etap s časovým rozvržením na léta 2005 až 2008. První dvě etapy (celkem 17 škol) se již podařilo realizovat. Další službou využívající technického řešení sítě PilsEDUNet je projekt jednotného školského informačního systému. Tento ucelený projekt nabízí v online režimu nejen řadu informací o škole, ale i informace rodičům – například o prospěchu, docházce, událostech školy, vzdělávacích akcích nebo doučování. Informace jsou dostupné z libovolného počítače prostřednictvím sítě internet a běžného internetového prohlížeče. Každý ze subjektů – ředitel, učitel, žák, rodič – má své osobní heslo, pomocí kterého jsou mu zpřístupněny pouze ty informace, které jsou pro něj určeny. Systém je certifikován a vyhovuje zákonu o ochraně dat. Projekt jednotného školského informačního systému je v současné době rozdělen na 2 etapy. „První etapa řeší zavedení školského systému pro 5 pilotních škol se zahájením provozu od 1. září letošního roku. Ve druhé etapě se bude systém zavádět do dalších škol s termínem 1. leden 2007. Podle vedoucí plzeňského odboru školství, mládeže a tělovýchovy Dagmar Škubalové dojde využíváním školského informačního systému k efektivní elektronické komunikaci a spolupráci mezi zřizovatelem, vedením školy, učiteli, žáky a rodiči.

44


Informační systém města Plzně (ISMP) Lokalita:

statutární město Plzeň

Cíle:

komplexní informační systém pro úřady a organizace města Plzně

Cílová skupina:

úředníci, občané, firmy, stát

Provozovatel:

Správa informačních technologií města Plzně (SITMP)

Kontakt:

Ing. Stanislav Brož, ředitel SITMP, [email protected]

Informační systém města je bezesporu základní a nejdůležitější aplikací v metropolitní síti. Na příkladu města Plzně je vidět komplexnost této úlohy a pozitivní dopad na efektivitu veřejné správy, pokud se IS podaří vyřešit koncepčně a s veškerou podporou vedení města. Vytvoření koncepce V devadesátých letech měla každá z oblastí města Plzně (administrativa, ekonomika, geografický informační systém atd.) data uložená ve své vlastní databázi, pracné rutinní činnosti byly prováděny manuálně a veškerý oběh dokumentů byl realizován tradičním „papírovým“ způsobem. Bylo obtížné získat informace pro rozhodování. Tehdy používaná počítačová řešení přestala vyhovovat. A proto v letech 1997 – 2000 byla pracovní skupinou vytvořenou okolo manažera ISMP zpracována ucelená koncepce rozvoje ISMP a budování informačního systému města se stalo jedním ze stěžejních rozvojových projektů města. Základním kamenem koncepce ISMP byl ekonomický systém SAP. Implementace zahrnovala i nasazení manažerského informačního systému SAP BW. Konsolidace datového fondu Další etapou rozvoje ISMP byla v letech 2000 – 2002 konsolidace roztříštěného datového fondu (majetek, partneři). Řešení bylo realizováno vybudováním několika základních registrů, poskytujících data všem aplikacím obsaženým v ISMP. Jedná se o partnerské registry (registr obyvatel, registr ekonomických subjektů), majetkové registry (registr evidence nemovitostí, registr bytů a nebytových prostor, registr pronajatých ploch) a registr územní identifikace (registr budov). Řešení bylo pojmenováno jako Komplexní datová báze (KDB) a v současnosti je to jediný zdroj dat o partnerech a majetku v ISMP.

45


INFORMAČNÍ SYSTÉM FRONT OFFICE

BACK OFFICE Manažerský informační systém

Agendy

Portál

Stavební řízení

Poplatky Nájemné

Ekonomický systém SAP (ERP)

Došlá pošta PM

Sociální dávky

Podání

Matrika

Odpady

Faktury

EŽOB

Přestupky

Usnesení

Soudní spory

Psi

Archiv

VHP

Pohledávky

Uzávěrky

E-podatelna

AM

FI

HR

Úřad bez čekání

atd…

SD ESS

STR

Matrika

SaP

KEVIS

atd…

Správa agend

GIS

Rozhraní

Redakční systém SCRIPTUM (DMS)

Aplikace pro správu agend

Životní situace Veřejný GIS Aktuální stav přípradů

evidence

ESP

atd…

ENO

REN Obecná správní řízení

ROB

RES

RB RPP

RBaN registry

atd…

Správa oranizační struktury a přístupových práv

Elektronizace agend – Back Office Po nasazení ERP systému SAP a konsolidaci datového fondu mohl projekt ISMP postoupit do další fáze, a to do fáze aplikací pro městské agendy. Od roku 2002 až do současnosti probíhá „elektronizace“ jednotlivých agend, např. výběr místních poplatků, stavební řízení, sociální dávky, centrální evidence smluv atd. ISMP obsahuje aplikace nazývané procesní nebo též administrativní, které realizují „elektronizaci“ agend (stavební řízení, sociálnídávky, smlouvy a poplatky). Od roku 2004 probíhá projekt nasazení elektronické spisové služby a její propojení s procesními aplikacemi. Přístup k informacím je realizován přes univerzální rozhraní. Díky tomuto přístupu lze např. jednoduše zjistit, zda občan/firma není dlužníkem města, nepobírá sociální dávky či nevede soudní spor s městem nebo si lze rovnou z aplikace zobrazit parcelu a najít z registru nemovitostí vlastníky sousedních parcel. Výše popsané kroky vedou k vybudování jedné části informačního systému, tzv. „Back Office“, který poskytuje služby uživatelům z řad zaměstnanců města Plzně. Tato část je již ustálenou součástí ISMP a používají ji stovky uživatelů. Rozhraní pro externí subjekty – Front office V současné době se pozornost obrací ke druhé, neméně významné části informačního systému, a to k tzv. „FrontOffice“, což je část informačního systému obrácená směrem k uživatelům z řad občanů, firem a ostatních institucí. Zde je velký prostor pro jednotlivé rozvojové projekty, které jsou nes ve stádiu ana-

46


lýzy, projektové přípravy či realizace. Za všechny lze uvést systém pro tvorbu formulářů a sběr dat, sledování stavu podání, služby rozesílání SMS občanům a firmám v krizových situacích a zobrazení informací z procesních aplikací, jako je zaplacení různých poplatků či sociálních dávek. Metropolitní síť – páteř IS ISMP je provozován nad metropolitní sítí, která obsahuje více než 80 serverů, 170 aktivních prvků, 60 km podzemníchoptických tras a 12 bezdrátových spojů. Síť zajišťuje datové propojení jednotlivých budov magistrátu, úřadů městských obvodů a příspěvkových organizací města Plzně (např.Plzeňské městské dopravní podniky, Městský ústav sociálníchslužeb, Městská policie). Dále síť propojuje objekty spravované Krajským úřadem Plzeňského kraje, Západočeskou univerzitu, Lékařskou fakultu UK, dále objekty Plzeňské distribuce tepla, Ministerstva práce a sociálních věcí, Fakultní nemocnice Plzeň a dalších institucí.

47

Širokopásmové město Orientační plán pro veřejnou správu

Recommend Documents