ip! FRAnr. nollak W. KASPAR, fa pozemkový. Veřejný notář, 312 záp, 14tá ulice, CHICAGO, ILL

·iP

F .

!

I

TLLIJvC

notář.,�1

CHICAGO, ILL.

záp, 14tá ulice,

312

Poskytuje půjčky na nemovitý majetek za mírný úrok. Zasýlá peníze pomocí nejhlavnějších bankovních domů· v Čechách :Moravě matelfl.

v

jakémkoliv

obnosu

bezplatně

a

beze vší

srážky

Zvláštní pozornost věnuje vymáhání dědictví kteréž pomocí spolehlivých právních k úplné spokojenosti všech kl ientů a

zástupců za

malou

v

až do domll

Rakousku

a

a

přijí

Německu

jmenovaných zemích vždy náhradu vyřizu]«, v

prodává pozemky a domy zde i na venkově. Kupuje ohni domy a všeho druhu zboží a nábytek protl Pojišťuje lehlivějších pojištujících společností. Vyhotovuje notářské Jistiny všeho druhu správně a levně. a

hOJ;?EET 312

FRAnr. nOllAK veřejný notář

_

Zhotovuj e plnomocenství ny

J:LLING.,

záp. 14tá ulice, ChicRRo.

KASPAR,

W.

B

CHICAGO,

ILLINOIS.

všech

jiné úřední listiny.

Prodej přeplavních )Ístk{\

Hsmburg jakož ze

nejspo

4-79 So. Canal St.

-

CHICAGO.

478 j, Halsted ul.,

u

všech míst míst

v

na

Bremen

i železničních v

Evropě

Americe,.

v

a

lístk�

do všech

Veřejný notář,

cenách

nejlevnějších.

Vymahání dědictví

a

zásýlky peněz.

FRANT. NOWAK, čí,. 4 "18

jižní Halsted. ulice, OhicagQ.

fa pozemkový.

...

_--_

..

_._---_."

--

-

-

-

_.._-

í

í !

•.•• n

_

••.•• __

•••.• __ ••• ,_

_

••••

,

_.

,_

.••••.•• �

••

",."

.

POMNI'K PROF. LADIMíRA KLÁC�LA

V

CHICAGO.

\

Naro'dni kal n4ár' ·�:na rok�·

Obsah 'toho-to kalendáře. strana. Titulní obraz: Pomník prof. L. na Nár. Hřbitově v Chicagu. a Kalendář roční. znamení čísla. Letopisná Pohyblivé svátky. Přehled roku 1886. Postní dni. Zatmění slunce a měsíce 3 '. Rubriky měsíční se jmeny katoljckými a evangelickými, jakož i

Kláfe'la

-

-

I

-

�

-

..

v

ložky

pro

poznamenání příjmů

vydání

a

domácnosti, úkazy

v

stoletý

nebi, židovský kalendář, historický kalendář, Seznam

kalendář

.

na .

4- 27

jmen. Tabulky ku vypočítávání úroků ,Tabulka mzdy pa základě 10hodinné denní mzdy {/Pomník Jana Zižky z Trocnova u Přibyslavi.(obraz) II Trocnova. Báseň. Pro "Amerikán" napsal Adolf Heyduk Metla západu. Původní histor, povídka. Napsal Hugo' Chotek. Pomsta zrazeného milence. Tragická událost'. Napsal J os. Čermák Cep akosa. Báseň Jar. Vrchlického.. .; 'v' Křováci. Povídka z dob prvních zálesáků Texaských. F. Cemus .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

..

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

28

.

.

.

.

.

30

.

31

.

32

.

,

33

•...

,

.

36

.

100

101

•••

I

102

..

Etruská balada. Báseň Jar. Vrchlického Jak se zbavili soka. Obrázek z vesnice. Napsal Jos. Čermák. Léčil dle přírody. Překlad L. Zdrůbkové. '. Duha. Básen

109

podloudníkova. Z angličiny přeložil Gust. B. Reišl. Vypravování majorovo. Z angličiny přeložil Gust. B. Reišl Virginia Lawler. Z angličiny přeložil Gust. B. Reišl Píseň vzbouřených sedláků. Napsal Jaroslav Vrchlický. Záhorův velebníček. Z Českého venkova. Naps�l J. Jan Beneš. .' Kraj míru. Báseň od J. V. Jahna Sehrané vtipy a satyra s 13 vyobrazeními. Pro smutné chylle, Ze zkušeností Cechů amerických. Pořádá F. B. Zdrůbek Česká osada Veselý v Minnesotě. Píše K. H. Breuer.

124

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

'

110 118

.

123

.

Dcera

.

.

.

.

131

134

.

.

.

.

.

138

.

139

.

.

.

.

145' •..

153

157

.

.

\.

144

.

164 Ze života Antonína Smeltze v Cochituate, Massachusetts 168 Ze života Jana Nováka, st., v Táboře, Wis. 171 Váčlav H. Forman z 'I'win Brooks, Dakota Territory První počátky Čechů v Saint Paul, Minnesota, podává Michael Karták 177 Josef Krtil z Twin Brooks, Dakota Territory 179 .

.

.

.

.

.

.

..

.

.

.

.•.......

"

Martin Šubrt

.'

z.

Amana, Iowa

,

'.

..

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

..

.

.

Ze života 'Jana Mikuleckého v Caledonii, Wisconsin Ze života J. Pavelky v Chatfield; Fillmore oe., Minílesota Frant. Fallada z vojenského útulku v Ohio. J an Blažek ve Vining, Iowa Jan Kotilinek z Monticello, Minnesota v' , J an Bláha v J oliet, Will Co., Ill. a P. Zemlička z Watertown, Wis lt'rantišek Branecký v Praze v Texasu Učty z působnosti sboru pro pomník prof. L. Klácela v Chicagu '. '. ShrabQ,v�č ,sena ..••.

.

.

.

•.

-

.

•

.

•

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.....•...•.

.

.

•.

•

.

..

.

••••

•

••••

..

180 ]81

182 184 185

186 188

.

............•........•.....

.....

•

.

•

•

.

.

.

.

.

...

.

.

.

.

.

.

.

•

.

•

.

.

.

.

•

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

•

..

..

.

.

.

Naše dbrázky.. Bez dobrých časopisů n;enf doprý.c9: ?bč'�wft�,�:.� � Přistěhovalectvo do Soustátí od r. 1820 do r, 1884 Vnitrozemní daně ve Spoj. Státech. ..

,

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

..

.

.

.

'

...•.

189 19]

199 200

••••..•••..••.••...

205

..•.•.•.••.•.••••

207

.

208'

,

Kalendář ročrli.) .: y obyčejnémroce ] 8813" čítá se: odstvořenfsvěta dle počtu židovského

od stvoření světa dle Calvisiusa od sboření Jerusalema. od zavedení k�le�dáře julianského .

.

.

.

.

vynalezení knihtiskařství. objevení.Ámeriky. od, vynalezení dalekohledu.

5886

...

.

od od

5646

Zlaté číslo.

.

.

Epakta

.

"

.

.

,

.

.

.

.

.

,

.

.

.

.

304

187 596

.

.

.

C

.

.

.

.

.

6

.

25

'

Pohyblivé Sv. tří králů Neděle Septuagesima Neděle Quinquagesima. .

Úterek masopustní. Popeleční 'středa .

.

.

.

.

.

.

stálé

.

.

.

.

.

.

.

JO. března

18. dubna

17.,

19.

a

20. března

16.,

18.

a

19. června

.

dni

13. 4

'v

v

Ctyry

.

'.'

.

.

.

.

.

.

.

.

.

J

,

.

.

14

6599

.

"

19

.

..

svátky.

.

.

25. dubna

.

.

3.

června.

13.

června.

20.

červria.

24: června

'

..,8.

.

'

..

..

října

28.listop. 25.

pros.

.

..

.

....

room

.

.

.

-.

"

23. dubna

.

2.

.

.

.

Postní. 1.

.

.

.

22. dubna

.

.

.

Velikonoční neděle Na nebevstoupení páně Svatodušní neděle. Neděle sv, Trojice Božího Těla Všeobecné posv. chrámů, První adventní neděle Vánoce

února 7. března

9.' března

Květná neděle' Zelený čtvrtek

Veliký pátek

.

.

Juliánský letopočet

21.

.

..

čísla.

,krUh

I

a

a

�luneční Rímský počet.

6. ledna .

.

304

277 .

"Letoplsná zn.amení. Nedělní písmeno.

446

.

.

od uzavření 'míru westfalského 238 od prohlášení samostatnosti Spoj. S. 110 Opravený kalendář zaveden ve' Spojených Státech 21. zářím 1853, kde poručeno, bylo místo 1 září psáti a čítati 21. záři.

1931

od zavedení kalen. gregoriánského. od zavedení kalen; opraveného, od vynalezení prachu a střeliva..

.

.

1813

.

,

15., 1 7. 15., 1 7. a .

18.

a

září

18. pros.

,

obdob1.

počíná 20. března v II hodin ráno.· Trvá 92 dní a počíná 21. června v 8 hodin ráno. Trvá 93 dní a Podzim počíná 22. září v ]0 hodin večer. Trvá 89 dní a Zima počíná 21. pros. ve 4 h. 20 m. večer. Trvá 88 dní a Jaro a léto jsou v tomto roce o 7 dni 22 hodin delší '. Jaro Léto

.

21 hodin

-

hodin 18 hodin 19 hodin 10

14

-

-

než

podzim

m.

j m'l

m.

úhrnem 365 dn

m.

a

zima.

přehled roku 1886,

Masopust, trvá te�y 9 týdnťl.

Konec postu dne 24.' dubna a trvá 1=5 dní. Mezi vánocemi apopel: středou jest 75 dní.

od 7. ledna do 9. března, Začátek postu 10. března.

..

: \

ZatměnÍl

.

,

•. "

roce L' V oběna slunci. '

\

íomtq,

bu4qU._d._V�_ěJ

zatmění

O 1. Kruhové zatmění slunce 4. hod 10 minut odp.

ve CI -

,

:,

i�9�etÝ

I

k8Iendá:ir�

dne

,Vidite,lhé. .;.

b

a

..

sice

břez.

Bude

I I

I

kr'uhovité

v

Středním Tichém moři

rovníku. 2.

i

.p�i·

bndeúplné.zatmění slunce dne

Druhé

srpna. Nevidite�né u nás; Viditelné � <: Africe a na m:o�U"tl::j:ntíckém.-' .1," '.' j 2 �.

,-

•

,

,

•

;M��:l' k l�ir, j�'8t panující planetou tohoto rok:\Í.�, ;]Jet�:'ve kterýcb:-

Merkur panuje, jsoll; více su_�á a teplá, než studená." Na jaře škodějí :t;t.99.�ir nirazí�y, ovoci, V iétě jest mnoho dešťťl a velká vedra. Podzim jest z počátku deštIvy a chladný později jest ale suchý. Zima nastoupí rychle a až do února budou padati spousty sněhu.

) '

JANUARY.

LEDEN.

31..

SVÁTKY DDi

a

týdny.

Pro tes t au. tt\

Katolíkfl.

rok Makaria

rok A bela a Seta

l!Pátek lNOVý 2 Sobota

.

Neděle po Novém

i:1II

JMÉNA

A.

lNový

III

u

1;

Ui

'E N ll:

'E cfíE

'a O

'a

�

'::o.

>

� 1:1.;

ar

�; iii

-ar

N

Enocha'

J enovefy Tita bisk.

Izabely

� 1194 � 1194

Úterý

Telesfora

Simeona

�,

Sv. Tří kralů

Zjevení Plně

11« 1174

Luciana

Raimunda

Erharda

Erharda

� �

Basiliše

lMarciala

..d... Q7'Z

7 Čtvrtek 8 Pátek 9 Sobota Prm í

>

1 204 40

4 Pondělí

6 Středa

�

41 41

po

I'

.... 111 ar

E

á'ě ZjeTení Pn.

d omne"I'a po-

a

větrnost.

8

3

Nový mě sic 5.

4250! • minu�er��g.diny

i)

,

První čtvrt dJ?e 13. v 7 hodin min. ráno.

524'.23 �Úplněk dne 20. záp, � v� 2 hodiny 43.

1184 42 43

�

ne děl e

-ar fil

'::o.

Délka dne 9 hodin 21 minut.

roce.

měsíce

o

:

I 11 2114 3913

3 Neděle 5

iii

'a'aIllIČ tvrti ��

I

mm. rano,

4391 6 49 (iPoslední :?n�;�e;e�.

čtvrt' h.

20.

117443 137 7 16444 8 22 7 15 4 45 8 50

Dél e ka dne 9 hodin 31 minut.

a��át��!'J��n:. zachmuřeno 4. a

5,

změna

prškám přízniva; 6., Z. a. S. a

sněživo,proměnlivo Tepleji, jasno

9.-10.

101 Neděle 11 Pondělí 12 Ú tery'

13 Středa

I

Agatona Hyglana

Pavla Poust.

Pro'ba

Reínbolda

Leonta

Hilaria

Firmina

Felix3

Pavla poust. Marcela P.

.Maur.,

Matildy

v

14ICtvrtek 15 Pátek

161Sobota

Druhá neděle po

Zjevení

Marcela

Jména Ježíše

Antonína p.

18Pondělí

Prísky

Prisky Sáry

Úterý

Kanuta

a Šebesto Čtvrtek 21 Anežky

20 Středa

Fab.

22 Pátek 23 Sobota

Vino,

Fab.

Šebesto

a

Anežky

Anast. Zasnoub. P. M. a

� 7 1fIIt 7 � 1 �, �, 7 ft 7

134 4711 12

134 47 ráno .124 48 12 52 114 49

115

104 50

2 10


Páně.

17 Neděle 19

= 7 154 46 94" =< 1144 4610 48

Vincence

� �

Emerana

�

24 Neděle 25

?ondělí

26 Ú terý 21 Středa

28 Čtvrtek

Zjevení Páně.

Timotea

94 51

��

Timotea

�

Obr. Pavla

� � �

IPolykarpa

Jana Zlatoúst. Karla Vel.

Jana Zlatoúst. Karla Vel.

7 7

64 548 54 559

,

_�---;__-__

-

31J,.edě,e- 'f�tra :ti'�l� »

.

,

__

až 14.

dny

v

roku.

Dne přibývá od 9 hodin 20 min do 9 hodin 52 minut.

8

prvně

5

rická vlajka v užívaná

1

bridge, 1776; 4. Ar· nold vpadl do Va.,

Cam-

M��cř' z!�t.�ři:ťo��

1

44 56

957

7. Oprava v Ang. radě, 1807; 8. Bitvau

:�:.�r�e�:��c��J:i

I I I 1

44 5611 31

1

34 57 ráno

1

24: 58 12 48

tI1 1 24 58 Frntiška Sal. Valeria cE 1 14 59 M artiny p. 30 Sobota if$ 1 O 4 O Adelgun d· y Čtvrtá neděle' po Zjeven{ Páně.' Délka dne 10 hodin 3 minuty.

291Pátek

N.

pak mírno,

velmi konec mrazivo; 15. až 24. střídavo. však mrazivo; do konce měsíce nejmrazivějši

Žid. kalendář. 3


Polykarpa

Obr. Pavla

pěkně;

Zíma,; na

ft de�nšee��t.ROŠ-ChO. � 1 94 51 410 kaI'(S 7 84 52 5 II Historický lendář. rét 1 84 52 vy' ch Dne 1. Prohlášeni černorf!t 7 74 531 O emancipace ch ň, 1863; 2. Ame7

--''-----'----------'-----------'------'------'---1

Třetí neděle po

a

1 34 2 20

schválil ústavu 1788 11. Vzb{)uřeniveFi-

�:��·��av!��i�!. ��f��:; v�5�pžl: �f:�:{ nrx!;:áJo�:. státi

na Alabamu. 1871; 18. Německé cisa.řství znovu spojeno, 1871; 20. Gal'--._---__I rick zem, 1778; 26.

3

9

-.,......-------__

IVirgUa,

I �. J6 914 ll. � 40 :�f:ch:n�e:,nl8�

'

�'..

.•

f

Vyd4td.

I

l:

$

ctol,:

$

,

:.

.

�

.

",vO,NOR.

28.

28

Dal

a

týdny.

.

1 Pondělí

2

Úterý

I

-------,.,.------

Katolíkt't.

Ignacia

Brigity

Hromnic

Obětov. Pině

Blažeje Veroniky Agaty Doroty

Blažeje 4 Čtvrtek Veroniky 5 Patek

Agaty

6 Sobota

Doroty

II

eděle po

Zjevení

7Neděle

Romualda

8 Pondělí

Jana,z M.

'9

Úterý

Apolonie Skolastiky 11 Čtvrtek Eufroziny 10 Středa

12 Pátek 13 Sobota

'

Eulalie Jordana

Páne.

15 Pondělí

Úterý

17 Středa 18

Čtvrtek

.

E -

I

Čtvrti měsíce domnělá povětrnost.

a

6 57 5

440 A Nový měsíc 8. ve 9 hodin 15. 3 5 50 _ minut večer

6 565

4

6 555

5

6 545

677 7 757

ff$16

58 5·

2

čtvrt dne záp, ) První 8 hodin 11. 4ó min. večer. v

= 6,535

628

� Úplněk dne 18. \.2EJ ve 12 hodin 15. min. večer.

,(.fPoslední čtvď I\ct. dne 25. v 11,k.

839

Šalamouna Apolonie Skolastiky Evroziny

".t � i« � � ft

6 51 5

9

9 25

Eulalie Kastora

Juliany

Mansveta

Konkordie

Gabina Eucharie

649 511 10 15 648 5 12 1112

647 5 13 ráno

�

fM\8 � � rf.« cf.« � �

iI:! Eleonory Eleonory Washíngtonanar. Washingtona Bar. � Serenia 23 Úterý Eberharda � 24 Středa Matěje ap. Ma.těje ap. rfE 25 Čtvrtek Valburgy ctIE Valburgy 26 Pátek Alexandra Leksy cE Leandra

644 5 16

zivo

120

a, dešť do 28. mrazivé sev. záp.

větry:

24,. a 25.ja,sno do konce

zima: měsíce a.

povětrnost

643 5 17

224

přijemná.

6 42 5 18

330

640 5 20

433

Dne'přibývá od 1O' hodin do 11 hodin s: minut.

6 39 5 21

5 39

6 38 5 22

vých.

6 37 5 23

638

636 5 24

737

6 35 5 25

835

6 34 5 26

932

.

Žid.

kalendář.

Dne 1.26. Scheba,t dne 5. 29. Sqhebat: dne 6.1. Ada.r: dne13.8. Adar: dne 19. 14. Adar. Purim:dn«r 28.23. Adar.

Historický ka lendář. Dne 2.

Guadelupe

633 5 27 10 30 Hidalgo Mex. smlou

6 32 5 28 11 29

33

J � J6 2615 321

seSoustátim,188tf:.

145

2 43

chusetts 8chválil ň stavu 1788; 7. Prvni nemocnice ve SpoJ. St. v Penn. 1751: 15. St.Louis ZIilož. 1':M.

629 5 31 12 53

ffé 627 5

va.

3. Vzbouřeni Fénia-. nů v Kanadě, 1866; 4. Mexiko postoulii· 10 územi Soustátí, 1848; 5. Konference miru ve Washingto nu, 1867: 6. Ma,ssa

630 5 30 ráno

Délka dne 11 hodin 3 minuty.

IRomana

Dne 1.-3. dešť&>

snih; do 6. proměn. livo, studeno: do 8. zachmuřeno a mra zivo: do 10. jasno &> zima: do 13. mimo: do 16. zachmuřeno, snih neb dešť: do 18. proměnlivo, te pleji: do 21. mra


21 Neděle 22 Pondělí

•

645 5 15 12 18

dne 10 hodin 36 minut.

Konstancie

Eleuthera

IRomana

>

8

Konrada

28jNeděle

''''''CII

6 525

Juliany Šimona

Neděle SexagesiBla.

11.:

Co)

� �

19 Pátek

:

:: l�

Reinharda

Faustina

Leandra

N

fl)

11. minut ráno

20 Sobota

27 Sobota

�;;;

-:: .: �

Délka dne 10 hodin 16 minnt.

Faustina

Neděle Septnagesima.

I I

ID

i.i �:

rIi« 11« � �

,

Délka Šestá nedělepo Zjevení Páně. 14 Neděle Valentina Pap. Valentina

16

'a

ID

Protestantt't..!5.é

'3 Středa

Pátá

i:

SVÁTKY A. JMÉNA.

.

'

i'·

Den

I

I I

UNOE.

DOMÁcí' ZÁ.PISKY.

'

.'",

II. I

PřIJem. .

,$

I

ct.

I I

$

let. t

'BŘEZEN.

MARCH.

31.

31.

SVÁTKY Dni a

tYdny.

K

a

JI.

JMÉNA.

tou. Iík

JI.

P rotestantn.

Čtvrtek 'Kazimíra

5 Pát e k

T O I e ty

6Sob�ta

Bedřicha

Neděle

Úterý

II

Čtvrtek

1� Pátek

13 Sobota

•

Tomáše A. Jana Z B.

tA

6 21 5 39

5 40 �ůplněk

,...

6 20'" o 40 zap. 6 19',5 41 6 41

Tomáše adka

První čtvrt dne �3. v 7 hodin 17 mmut ráno.

1

'-:;lv

mm.

dne 19

10 hodin 36. večer.

(�J�:l��.n�eč�� ráno •.

Dne 1. až 3. proměnlivo; do 6. tapleji a deštivo; do Q,

-& IfIIIIh __. IfIIIh

6 185 42

72

6 175 43

8 12

záp. vetry,přijemno

jasno; do 12. tlako-

6 155 45

9 02

6 145 46

ff 52

Konstant.

6 135 4710 42

livo;

Řehoře

Řehoře

ft

6 125 4811 39

��:!��e!�s�c��

Růžený'

!ti.. '.ItA'

6 115

Rosiny y

p. p.

6

95 51

2 13

Jindřiše

6

7' 5 53

3 12

Gertrudy

� 'r'L

6

[) 5 55

4

Josefa p.

to Sobota

Joachíma T�

Matildy.

.

Ed vard a

Sp.

postě.

Josefa p. Jachima

6 105 50

1 22

4! 6 �6 �6

35 57

25 58

:e�t��uÍ4�'j!s�:� studenéjí; do 16.pHjemno, do 19. bouř-

�o

sev.szap,

22 studeni •• ·vetry; 21�

pleji! zachmuřeno .. dešte.

přibÝvá

� t(8 r!f

19 Pátek

Druhá neděle

491 ráno


postě.

18 Č·tvrt e k

od 11 Dne hod. 12 minut a 1m 12 hodin

��o

--

Ž�� !��d�:�:

9"j 30. �darj 8. dar, 18. 11.

1. Ve.Veadar

[) 91 14. Veadar, Purim. dne.21: 31. 24. Veada,r. vých. pňst Estherj

655

Historický ka':

� '5 586 1 743 � 5 576 3 835 'fE 5 556 5 932 ctE 5 536 710 29 tE 5 526 81115

Dne t. Prvni zprá vrchního soudu SollStáti uveřejněna 1857. Texas přijat do Unie 1845j dne a. Vzdělávaci odbor založen 1867; 3. Al žírská válka prohli· šena Soustátim 186' Odbor vnitra zalo žen. 1849; 4. Pres. Jackson naet. 1829;

06

O

lendář.

Délka dne 12 hodin 1 minutu.

va

m. Neděle

Benedikta

Benedikta

22 Pondělí

Oktaviana

Oktaviana Udusa Gabriela

Otta:

.i6 Pátek

Gabriela Zvěst. P. Marie Haštála

I'l Sobota

Ruperta

Třetí neděle

T

postě.

Guntrama

.29 Pondělí

Eustachia

:fs;terý

Kvírína Kvídbna

:31 tředa

minuty odp.

� � J6:&. '/\A'

a

Patríeka Ed uard a

�INeděle

=

'

O ��vI ��c;.:

�

Crhy

Heriberta

ss Čtvrtek

...,.:

3 40


16

Uterý

domnělá povětrnost.

E

Kazimíra

Dluhoše

Si

> GS

Čtvrti měsíce a

Bedřicha Fridolína

Matildy Longina

:� Středa

tl)

N·CD

5 04

15 Pondělí

terý

N

i;

tl) U 'CU

->o

Str

.

'1'1 Středa

>.

-

:A.lexandra Dobromila

Františky Popelec

První neděle

l4:'Neděle

�

c.;

'CU

6 225 38

Quinquagesima.

ondělí 9

-: �

1 -=.21: , ,-: -

55 mill

'1 N.eděle

10 Středa

>o tl)

..do.. �

Běluše

Símplicía Kunhuty

-4

� u;

E

427

,Albina S.ímplicia

Kunhuty

E.:

GS

ci« 16 2415 361 fff« 6 235 37

1 Pondělí

2Útery' 3 Středa

.

A..

1----------:--------

Vtěleni Paně. Emanuela

Ruprechta

� &f$

5 516

911 58

5 50 6 10 ráno

Délka dne 12 hodin 21 minut;

Malcha. Jetřicha ZosÍna

Bohuvěry

� � � IA

15 4°16 1111 15 4816 131 5496 12

2

43

7

2 55

5 476 14

3 40

Boje u A1amo. 1886; 8. Vilém lIL

6.

zemf.1702j 10. Prino Wales-ský zaen.l861 12. Patent pro Ne. York 1664j 14. Klop stock zem. 1803; 15.

Povstání ve Vend,6 1793; J6. Vojenská akademif. Westpoint ská kongresem za ložena, 1802: 19. Kol kový zákon uvedea v

platnost 1766.

I, I

I

Ptljem.

I

'tdOl.

o U 'DEN.

A P R 1,1. 30.

Dni a týdny.

K

1

S_V_I_T_K_Y_A._J_ltIÉ_N_A.

____

a

Čtvrtek Hugona

2 Pátek

I Hugona

Frant. a, P. R·lC h ar d a

3 S O b Ot a

Protestantů,

I

tol í k ft.

ITheodoSia R·lC h ar d a

1 ti I � �.1 :. � I �!� �d!n�tSpi: �

E

�

fii

;:

fii

-::�

větrnost.

...d... �

5 466 14

425"

=

5 456 16

5

� �

v

�

5 38

Nový měsíc 4.-

ve 8 hodin 3() minut ráno.

.,

43 6 17

5

První čtvrt dne

) 11.

ve 2

hodiny

44 miuut odp. --:---;;)t",------!..-------!....-------....:._:=-:.._!__-_!_-_!___--I tiWrtá neděle v pestě, Délka dne 12 hodin 86 minut. �Úplněk dne 18 59. '

�v

,

4 Neděle

Isídora

Brože

5 Pondělí

Vincence

Emílie

6

Úterý

.

éelestina

•

Buška Heřmana' Albína

".e

5 42 6 18

_a Ph

5 416 19 ,7 13 5 406 20 752

�

mm.

záp.

8 hodin ráno.

rtJ: Poslední čtvrt"

\\ctdne 15

25. ve 11 h.

m�čer.

Dne 1.

a

2.

jasno.

� Heřmana 8 33 přijemno; do 4. pře. IJlPI\', 5 39 6 21 háňky bouřkové; do 8 Č·tvrtek Alberta 5 376 23 9 24 7. jasĎo pěk�ě; 8ft 9 Pátek Demetría Kleofáše ft 5 366 2410 19 �o9i3�j!!n� �e��: 10 Sobota Daniela Ezechiela pro ..e 5 346 2611 tl ��;;1� !!::!:::� ---------.:__--.:.,_----------------I a do 21.

7 Středa

.

Pátá neděle

a

dešti

v

měnlivo


postě.

24.

.

11 Neděle 12 Pondělí 13 Úterý

Lva p Julia

Lva

Hermenegilda

Hermenegilda

14 Středa 16 Pátek

Tiburcia Teodora K ali xta

17 Sobota

Rudolfa p. �

Ctibora Bohdara Kalixta Rudolfa

15

Čtvrtek

_;........_�-___;

Julia,

'

..;__

� � réf cíl. sl! � �

.....:.....::(j)::_=.u(,I)

1 52 2 90

5 286 32

3 11

5 276 33

4

5

2616

34

do 26

•

a

5 326 2812 59 5 306 30

de�t; do

�'ft��eno�t!3e�6 lehké mrasí��i Dne přibývá o� 12

5 33 6 27 ráno

5 296 31

pro-

a

bouřky;

��}�o�t:u�� 40

m.in_:__ Žid. kalendář.

5

Dne 1. 25. Vea.da.r

4 5

1. NiBaD; 20. lIJ. 16. Nissan, pol!átek Pas

,

,Květná neděle. Délka dne 18 hodin 10 minut. sah*; 21. 16. Nisan ------�----�-------�-----------�--�--�-------Idruhý svá�k*; � � 21. NiBan V ernuše 5 256 35 vy' ch sedmý.svá Vernera 18 N'edev le (j)u(,I) 27. 22. NlSa.D __

•

•

1.9 Pondělí r

.

Úterý

Krescence

Emy

'I!

5 246 36

Sulpice

rlIIJ:! ""'IftC

5 236 37

842

cf(B

5 226 38

9 35

� lII'V

5

7 51

21. Středa 22 Čtvrtek

Sul pice Anselmá Zeleny' čtvrtek

23 Pátek

Velký pátek

Velký pátek

�

5 �o 6 4011 2

Bílá sobota

1 Bílá

� �

5 186 42 ráno

20

24 Sobota

Anselma 'Zelený čtvrtek so b ota

'216

3910 31

_:__::_:_:_-:..__---------------_.;......;,._;:-:....---...:,__--I

�k*;

osmý svát.*;

NisaD.

-

(*

30.25. známe-

Dané SVátky I8ra.elité přisDě slav1.)

�aHistorický lendár. Dne 1. NapoleoDŮV druhý .aňa�k, 1810; 3. Richmond Va. vyklizen od Jiha.n'i11865; 4. Pres. Harrison zem, 1841.

Délka dne 18 hodin 26 minut. Velikonooni neděle. _.__:,__--:,--------:---::-:---;-:-:"�_:_-_=::-----;-:==__;____:.----_;__--I 49 �Š6�it�e!t��!i Hod Bolí. velik. IHod sl. velik. I � 5 176

251,Neděle

26 Pondělí 21 Úterý

28 Středa 29 Čtvrte 80 Pštek

Velikonoční

Velikonoční

Jaroslava

Pelhfima Vitála

� I'.1l �

Sibyly Hildegardy

= =

'

Vitališe etra

I.Kateřiny P. muč.

enníka

S.

43112

5 166 44

1 46

5 156 45

2

5 146 46

2 51

5 126 48

3 28

5 106 50

3 53

8

Le�:!��dJ��; ��i�it;:. ��e-:�: ��:a.�t'u��; t��co�irm�l:: Sumter !� i:S'i

.

.

DOM:Ácfz�PISKY: ;',

'

,

'

:�

,,.. ,

",

:

'

i:

,

,

I

.

$

I

.ct

..

I

s

I

ct,

!

(VEtEN.

MAY. 31.

31.

lOni a

SV Á.TKY

IIFilipa

týdny.

K

lfSobota

A

a

První neděle po Velikonoci.

Zikmunda

Zikmunda

3Pondělí

Nal.

Nal

Úterý

6 Čtvrtek

'1 Pátek

kříže

Floriana Pia V., pap. J ana Damiana

5 Středa

Stanislava Z'�evem M'lC. h

·

ftIIt

86 52

� !nIP..

5

76 53

Floriana Gotharda

rIi« �

5

6 6 54

5

56 55

8 58

Jana Damiana

� IM(8

5

46 56

9 55

5

36 5710 49

5

l'\

sv

••

:tO Pondělí 11

Úterý

12 Středa

13

I

Čtvrtek

14 Pátek 15 Sobota

kříže

S tams1a va

5

záp 8

o •

4

...

�

Hioba

� �

r áno

5

17

O

O7

9 12 46

Isidora

Gordiana

iC

5

Mamertá

Y!t

4 597

1

1 36

Pankráce Serváce Bonifáce

Pankráce

2

2

Karolíny

� 4 587 � 4 577 � 4567

Sofie

� (l)u�

Sofie

4 55 7

8

16

Neděle

17 Pondělí 18

Úterý

19 Středa

20 Čtvrtek 21 Pátek :22 Sobota

Venance Petra C.

Fernandína Felixe J ulie p.

5

__

_.._

4 40

6

J odoka

dIIC ""'I!!'C dIIC ""IftC .&ó. II'I'V' .&ó. JI'I'V

4 537

7 vy' ch

4 527

8' 8 14

4 51 7

9

8 56

4 507 10

9 46

�

4 497 1110 20

=-

__

'1

•

..

•

Neděle

:25 Útery'

Desiderius Johanky kro Urbana 1" pap.

:26 Středa

Filipa1

:23

:24 Pondělí

:27 Č,tyrtek

,:28 Válek ,

�

':29 Sobota

4 487 1311 37

= =

4 457 15

1 22

4 457 15

155

Yiléma

,..

4 44 7 16

2 37

Maxima

.e

4 447 164

Zuzany Urbana

N eri

Bedy Z

I�agdalena p.lVilíma I,vona

a

Pet:t,'a

Maxima bis.J

::t'

.Ř,átá nedě,ile

pO

T,elikonool.

'.

SOjPondělí Nebile IFerdi rlanda. IEduarda Petronílly Petronilly Sl

4 477 1312 11

od 13

'

šabot.

Historický kia· lendář,

.

I

2

i

Dne 1. Videňskai

oteVřenll..

výstava

2., Anglicko 1878; vzalo Jamaiku, 1651 3.Mahomed II. ze*

1381; 6. Vzbouřeni Irěanň ve Filadel1iU 7. Fonograf Edisonem vynal� zen, 1877; ,9. Braddock poražen u M9nongahely, 1755; la Dráha. UnionPacUlic 1844;

1869; 14. Tele-

otev.

se

osvedčil.18�7

Vendomsk:fl sloup sbořen,,1871; 16.

1 7.

Zelenáčnic1l!'

strana

prohlásilai

4 467 1412 46 platformu,

Délka dne 14 hodin 83 minut. .

přibývá

Dne 5., Roš-Cho. deš Sinem. 9. &10.

řon

=� ..dL. Q7ia ...... Q7IJt

Desiderius

Dne

��t�o�ir��d: 42mi_n._,_ �

---

4 487 1210 40 Heleny �--'----.!!..,.----__:....:�....:...-;'--'----'-----� .. čtvrtá nea"'ěle pO VellkojJoci. Délka dne 14 hodm ':1:':1: mi nu t

--:._.l..,__--'

f�!��e

4

4 54 7

Athanasia Prudence

přeháňky bouřkové 25 a 26. teplé deště; měsíce pii

5

'h

Potenciany

.

doDn:.1. pie�= bouřkové; do 7.

327 Žid. kalendář.

Peregrma Liboria

�:::l;:n� č��

36 míu večer.

239

.

'

1'l 7. hodin 47. večer.

3


Jana N epom. Ubalda

�v

4

--'---.,----.:------.,----'----------'�...;;;--------I

Třetí neděle po VellkoU:od.

�Ůplněk d!le mm.

nák prškám; do 14. příjemJ?o: a teplo; 15. zaohniuře no a dešš; 20. a 21.

Mamerta

Serváce

20

6 58 11 4 5 chylno


Řehoře N.

)mf��; v:č��.diu

a.

I((Q l"'I'!lO

.

Druhá neděle po Velikonoci.

9 Neděle

ve?er.

První čtvrt dne

5

Bohumíra

,

8, Sobota

fl)


2 Neděle

4:

N

>

N

Jakuba

sv.

\ lil HI � jim �d!ně::�'::

Protestsntfl. >., E I větrnost. 4 38 a Jakuba II..t 15 916 511 IFilipa h�::c J ,,�o9�Ý minut

tol í k fl.

a

JMÉNA.

Na.poleon šen 20.

lf176;

I.

1�

prohla-

1804;

cisa.řem,

Lafayette zemt.

!=:��;�g��r.:�: ústavtt. schválila. 1788; 24:.

prvni plul

:

Ba.vann&�. pfoe\-

parpik

ocean

ve!:!

dnech, 18111; 27. ni

telegraf,

z

,

Was

•

3 17 ,4317 ��Jo�chVá1i1 I� �'144 4317 184 171 2 .,:::��.�; úata

.

.•

•

,�

•

(-'

«c ,

_.,

..

t._,

.......

�O�Á.CI Z4·�I�I,{Y. '.

I

I

l.t

I

-f

"

..

,

ČERVEN.

JUt.fE�

30.

�O_

Dni a

týdny.

K

1

Uterý

2 Středa

S

Čtvrtek

4 Pátek

__

tol í k fl,

a

Radím Fortunát Erazim Erazim Na nebevst. Páně Na nebevst. Páně Františka K. Bonifác

5 Sobota

Šestá

N_A. S_V_A._'T_K_Y--,-_A_JMÉ Protesta,ntft.

____

ft ft �

� I"'tlQ ...

Vinfrid

taiB

W

N

>., E

4 437 17 4 427 18

záp.

4 421 18

8 5

Úterý

10Č tvrte k 11 Pátek 12 Sobota

13 Neděle

14 Pondělí

Úterý

) P:.�í fti:';:::

26 minut ráno.

4 41 7 19

9 51 �Úpluěk dne 16 28, 4 411 1910 57 �� rI�o�odin ď Poslední čt\'l'�

Longin

'é«

4 41 7 2011 18

Robert Medard

Robeš Medard

� �

4 40 7 20 II 5

�

4 407 21 ráno

Felician O li va p.

Adleta

�., �

4: 397 2112 3

Barnabáš Basilid

Barnabáš Odulf

Norbert

Olliva

16 Středa

Benon b.

17 Čtvrtek 18 Pátek 19 Sobota

Zbyněk

Adolf

Laura

Marcel

Milota

Gerv.

� �

4 39 7 21

1 33

4 397 21

2· 5

Proto

a

cfE 'IE � &IIé � � ,

Bohdal

Po

�

4 387 22 vyeh. 4 387 22

8 40

4 387 22

9 26

4 387 22

9

Edeltruda

Edeltruda

Božího Těla

Jana Křt.

·23 S tředa

24Č tvrtek 25P átek

Ivan,

Sid.

Prosper

26S obota

Jan

Pavel

Jan B.

a

'Druhá neděle po

27 Neděle· 28Pondělí

sv.

Duchu.

Ladislav Lev II, pap.

Pefr

�

Pavel

Pavla pam,

Alt � �

438 7 22 105 9

Ladislav Lev

Petr a Pavel Pavla r-

ku

!'

Žid:k"alendář. Roš-Cha-

Dne 4.

---:-;; k lS��13ář."

H'

Dne 1.

Kentucky

�85:.:��Wr:�� komanderem, 1775. 9. Dickens

zem

1870.

Berlínský

kongres

zahájen 1878, Grey·

438 7 22 ráno 438 7 22 12 1 5

��l7 ��g;

438 722 115 9

438 7 22 12 5 8

38'7

�

4:

22

112

� �

438722 4: 397 21

2 30

� 439721

3 25

town

v

,

18. Bit Waterloo 1815; 19. Repnbllka. Mex-

AnglU 1877; va u

ická zachráněna., Maxmilian za8tf:� len 1867 ; Válka 1812 prohléšena 1812; 20. Ala.ska postoupena

1 58 Spoj. "

,

!�o!:=, ;:�� Nicaragua bombardovan 18M; 14. Americká vlajka kongresem pfijata


I

a

......

a

státem, 1792, 2. Ga49 ribaldi zemřel 1882, 14.JiříIII.nar.ľl38,'

438 7 22 115 3

Pavlina

od 14

do

352tto�.inem.9.a1o.

>tD

22Úterý

sv.

�fibývá

438722

8

,....

Alois

Dne

231

Achac

Trojice

Alois

parno

:o��.

3

438 7 22 10 1 6

Nejsvět. Trojice

21PonděÍí

přijem-

4 387 22

� ti\

20N eděle ,

do

do 22.

��:��ÝvA

Délka dne 14 hodin 44 minuty.

DUtlhu.

.

��0��:' 113.��:: livo;

4 39722

--'---------'---------'--------_-'-..;._;;

sv.

Dne 1. a 2. proměnlivo a stud. no-

hod. 44 minut


Vít

--� '

bouřky; teplo; 23. a 24. ...J}:.. do konce 4 1 21 397 bouřky; Q}v�, a

Hod Boží Svato"'. Antonín Svatodušní Svatodušní

První neděle

I\ctdne 24" v 10 ho 35 míu. ráno.

no; 15. a 16.

I'r

Vít muč.

80 Středa

ráno.

�-�-----:--_

Svatodušní neděle.

Úterý

�o;'ý h�::!c 5i _ minut

'

9 Středa

29

větrnost.

4 32

Délka. dne 14 hodin 40 minut,

neděle po Velikonoci.

6 Neděle '1 Pondělí

15

>

N

Kvírin

-==-�:------

8

llll li I; i I U! �d::"ěi:·�:

Státiim, 1867;

:�h�� :a��8�� 30, Charles

Gulteau

oběěen. 1882.

'

Th)MÁ.Cí ZÁ.P,ISK1.

I

\

I

PfIJ.m.

I

Vydllnl.

JUlY. :-H

Dni

a

týdny.

Čtvrtek

I

SVÁTKY

A

JMÉNA. ------

Katolfkťt.

Protestantů.

Teodorich

Děpolit

2 Pátek

Navšt. P. Marie

3 Sobota

Heliodor

Kamil Heliodor

1

Třetí neděle po

I I I CI)

�'E N

� crt cf!f

::I

·�Ui >

-: CI.

!l;

�

-Cll': N

u

fl'

·CU

Čtvrti

Ol

N'G)

;=

a

E

4 397 21

záp.

4 407 20

8 41

měsíce domnělá omne a povětrnost.

A Nový měsíc 1.

�u�er�:�diny [6.

4 407 20

926), Délka dne 14 hodin 38 minut.

První čtvrt dne 8. v 7 hodin

18 min. ráno.

Duchu.

A Úplněk dne 15.

neodvislosti. Den neodvislosti. � 449 7 10 95 7 \?E.) v 9 hodin I:!. min. ráno. � 4 41 7 19 1035 ,f.[Poslední čtvrť Cyrila 8 Metoděje Filomena Izaiáš pro Izaiáš sfl 4 41 7 19 11 4 2��ťneU�á;O! a. Vilibald Veleslav � 442 718 113 4 ANový měsíc dne 11. hod 25 _ 30. Kilian Kilian ::;11; 442 7 1� ráno minut večer. Brikcí Brikcí � 443 7 16 123 8 Dne 3. pěkně & Amalia 7 bratrů � 444 '7 16 11 O jasno; 4. dešf; do 7.

41Neděle

Den

5 Pondělí 6

sv.

�E � � g

Úterý

7 Středa

v

81Čtvrtek

9 Pátek

1 O'Sobota

Čtvrtá

neděle po

II Neděle 12 Pondělí

Úterý

m

Ladimír

Markéta

Markéta

Bonaventura

Karolina

15lČtvrtek

Jindřich

Rozesl.

Maria Karm.

Ruta

17 Sobota

Alexius

Aleš

161Pátek

Pátá neděle po

18 Neděle

Symforosa

19 Pondělí

20

Úterý

Vincenc

P.

z

Eliáš pror. Daniel pro

21 Středa

Čtvrtek

Máří

23 Pátek

Magd. Apolinář

24 Sobota

Kristina

22

Šestá

neděle po

sv.

26 Pondělí

Anna

27 Úterý

Pantaleon

28 Středa

Inocenc Marta

30IPátek· 31

Sobota

.

Ignác

z

a

SeD.

Loj.

lendář.

IJ\

Stella

�

Eliáš

,...,

Daniel MáH Magd.

� 450 710 105 8 lodě 1853; 4. Prohlá· !..t 4517 9112 6 1 š7e��; n�z�:��OS!& Vicksburgu, 1863; 6. � 4517 9115 7 Bayesova výprava. � 4527 8 rán O i��BJ:�2;na!

�

�

Apolinář

448 7 12 449 712

92 5 95 7

450 710 103 5

IJakub

Pantaleon Inocenc Marta

Bořivoj Hynek

� � 4: 547 � 4557

14 5317 7112

� 4567 rf!f. 4 577 'i« 4 581 « 4 597

37

6

119

5

214

4

3 10

3

4

2

záp

1

Dne 1. Westmin-

sterský sněm zasedl 1643; 2. Martin Kosz ta vzat hamem

kapt. Ingra.z

Rakouské

i.i:��k�oZ!r�ťs�ř��


Anna

Abdon

Historický ka-

Arnold

Kristina

Jakub

-

v


Duchu.

25 Neděle

29iČtvrtek

apoštolů

Duchu.

sv.

a

casne

14 Středa

13

� 444 7-16 �14éaíce !t0r�? obtf$ 445 7 15 2 29 prehanky. tf$ 445 7 15 3 21 Dne ubývá od 14. � 446 7 14 4 1 O ��i� �2 ��t.do 14 � 446 7 .14 vých· ---o Zid. kalendář. � 447 7 13 8 � 447 7 13 8 45 de�n�a!u�OŠ-ChO� �

Pius

Pius p. Jan Kv.

teplo. nepřij. noci; 8. a 9. lijáky; do 11. desť; do 15. jasno a. horko, do 21. pře ;) haňkv: do konce-


Duchu,

sv.

O •

7 59 .

Max. 1863; 11. Gen. Prescott vzát, 13. Ordinance 1785 přijata; 14. N. Y.

177,7;

křišťálový palác

0-

�'i�:��1��16�;: Pedro Bra 1882; 18.

Bílský

korunován,

1Si1; 19. Francouz ský vpád do Němec 1870; 22. Anglicko & Skotsko spojeny r. 1807,30. První sněm v Americe,1619.

.

DOMÁ4CÍ ZÁPISKY.

I

i

�

Přljem.

�

Vydllaf.

�s R'PEN.·

AUGUST.

31..

31.

--

I

Dni atýduy,

SVÁTKY

JMÉNA.

Katolíků.

Sedmá neděle po 1 Neděle

A.

---------------

Petra

2

Pondělí' Alfonsa

Gustava

3

Úterý

Štěpána nal.

Augusta

Dominika

Dominika

Afry

6 Pátek

Marie Sněžné Prom. Krista P.

7 Sobota

Kajetána

Oldřicha

4 Středa

5

Čtvrtek

,

Osmá neděle po

Oldřišky

;-e;;

� sl:! � "Jh ctE � GF.

Délka dne 13

Duchu.

sv.

u:s

E

N

e;;

Čtvrti

UN

a

:as'�

Délka dne 14 hodin.

Menandra

ok.

v

I I I I as'a)

Protestantů.�.

Duchu.

sv.

� � � � �otU::::I� : j�

_-------

měsíce domnělá po větrnost. První čtvrt dne

1mf�.v�eger�odiny

5

O7

�

8 25

5

1 7

O

8 56 fH.\Úplněk dn�

5

26' 59

9 28

5

36 58

9 58

5

46

5

56

5

66 5411 36

hodin

6

«.�ons�eg�í črk� v

41 minut večer.

27

56,10

O ��vl ��c 2� rá�

O

55111

minut

Do 4, deštivo; 5. a �6. dešt: 7. Ilo 8. vi-

46 minut.

8 Neděle

Cyriaka

Cyriaka

�

5

76 53 ráno

9 Pondělí

Donáta

J arosla va

� JR\l

5

deští: 16. 8 6 52 12 15 Jemno; paakž

Vavřince

Vavřince

5

96 5112 57

Zuzany Č tvrtek Kláry tJ. 13 Pátek Hipolita

Zuzany Kláry Hipolyta

� li« li« � �

Úterý

10

11 Středa

12

14!Sobota

Eusebía

Smila

..,

11 6 49

2 43

5 126 48

341

5 136 47

j��i��; �bč�!"nl�i d18'kPři��lad!�.ce pršky s

o

on-

&

1 47

5 10 6 50 D

14.

ve 12 hodin 24: min. večer,

\..�

Dne ubývá od 14: hod. 2 .mín. do 12 hodin

56_::t.

vých. Žid. kalendář,

Dne 1.' Devátá neděle po sv. Duchu. Délka dne t3 hodin 32 minut. _,___-------,.__--------__,-__,-----.muz; dne 15 Neděle Na nebevz. P. M. Na nebevz. M. == 5 146 46 7 46

,�

29�, � 2.'1. Ah;

��r;��'fl�sio��

16 Pondělí

Ú tery'

17

18 Středa

Čtvrtek

19

20 Pátek

'21 Sobota _____

Rocha

Hrože

=

5 156 45

8 10

Liberáta

Liberáta

� � rif« {if,

5 176 43

8 49

5 186 42

7 48

221Neděle

IÚ 25,Středa

2,4 terý

26: Č tvrtek :27 [ Pátek 28 Sobota

l

_-'--

Jeleny Sebalda

Bernarda Auastase

Bernarda Hartvika

\29 Neděle 30 Pondělí 31

Úterý

5 216 3911 23 __

Duchu.

Ž ibřida Zděnka:

!Timotea Filipa b. Bartoloměje

ap.

Bartoloměje

Ludvíka kro

Ludvíka

Zefyrina

Adriána

Josefa Kal.

Jaromíra

Augustin,

a

--==------''--

Augustina -=

'--

J'ana

,..--

st.

Rosy p. Raimunda I

Niceáše Přibíka

Raimunda

� ft �fB fI(S rf!f. � �

U��; ;y�r�!��i:i 3. vzat, 1759;

5 206 4110 48 -'-

sv.

Jedenáctá neděle pO sv. Duchu.

_,--

,

!6::&.

Dne'. Jižní Ame-

5 196 4010 18

--.:.._'I'tA_' Délka dne 13 hodin 16 minut.

-'--

Des4tá neděle po 23 Pondělí

kro

Heleny

Ludvíka T.

kaHistoric�ý lendar.

.1637;

mezení otroctví, r. 1816; 9. První konvence

5 256 35

1

5

2

1

5 276 33

3

O

5 286 32

3 59

5 296 31

443)7.

hodin.

--:::--;---_,--_,--

� � �

5

16. Lopez zajat a. p? �v�

1851;

•

----,

13

svo

1848; 12.Ludvik XVI svržen 1792; 14. Prvni tisknutá kniha, 1457; 15. Lafayette přibyl v N. Y. 1824;

5 26 (:) 34

Délka dne

strany

12 9 bodných pozemků

(

I

7. Soud komu-

:��ii,n�e��;o��I'!�:

5 226 38 ráno 5 236 37

Eugene

zem., 1857; 6. Ben.Tohnaon zemř.

Sue

__

17.

Jos,

Do-

brovský nar., 1753; Kearney vzal Santa Fě, 1846; 20. Bitva u Saragoaaa,

,1710;

24. Bitva

u

St.

306,30 záp, �;.r�r;��e��;�

5 316 29

7 28

5 326 28

8

�:�c!7�2dr��i��:

O.�il��Y

v

.But·

:o:

,

;

IDool

�

I

,

\

-,

DOMÁCI ZÁPISKY.

I

PřlJem.

I

V1d'nf.

I

zÁŘí.

SEPTEMBER

30·

ao.

Dni a ty'dn y.

1 Středa

2

Čtvrtek

3 Pátek

4S0bota

I

SVÁ.TKY K

a

tol í k ů.

��

JMÉNA.

I

-Iiljího

Protestanttl.

J'íljího

Štěpána

Štěpána

kro

Mansveta Rozálie

Dvanáctá neděle po 5 Neděle

A.

--------.,.--------

sv.

kro

Mansveta Rozálie

CI)

�

I I I: I��: E

'"

�'CD

E

.c

c

o..:!

=-

g

-GS..:!

.c I:L_

0'='"

N -:as'� -: 5 � 3416 26 8 40 �v�

�

CIIí8 � m

'"

5 356 25

9 13

\\i!._dne

55 min

5 386 2211

6 Pondělí

'7 Ú terý

Reginy

Reginy

5 406 20 ráno

8 Středa

5 436 1'7

1 32

10 Pátek

Narozeni P. Marie Narození Marie Brunona Gore-ona Mikuláše Mikuláše T.

� rW, � ....dl... �

5 446 16

234

II Sobota

Pafnuee b.

=

5 456 14

338

._.

Prota

'

20.

12 Neděle 13 Pondělí 14

Úterý

15 Středa 16

sv.

miuut

5 396 2111 52 5 426 1812 35

OdP

Jmena P. Marie

Kvidona

....

Tobiáše

Miloně

�

Povýš.

sv.

kříže Kornela

Nikodema

Mariany Ludmily'

Čtvrtek Ludmily

17 Pátek

Lamberta

Lamberta

18 Sobota

Tomáše

v.

ITita

neděle po

sv.

Čtrnáctá

Duchu.

5 466 13

441

5 4'76 12

vých.

� ".t

5 496 II

'7

7

5 516

8

8

..31: �'\

5 536

7

8 44

(� ř'"'� '8

5 546

6

930

5 556

512 59

9

.


,

19 Neděle

J anuara

J anuara

�

5 566

41 1

20 Pondělí

Eustacha

Stacha

•..

5 5'76

3 ráno

Ú terý

Matouše

Matouše

ICCC "'tltO ({iO � ...

5 596

112 14

Maurice

Morice

6

O

21

p. Gerharda

Tekly

24 Pátek

Jarmáře

:éf � �

�5 Sobota

Kleofáše

IKleofáše

22 Středa 23

Č tvrtek

Tekly

8

zíky. Dne

od 12 minut do

ubývá

Žid.

1

1

�n.

kalendář.

��rl' J64��u�;o��

1. rok.

Historický

ka-

lendář. Dne 1. XVI. zem.

Ludvík 1715; 2.

NapoLeon

III.

S6

�z�aJ�J:s7t�:r!·. ��t;1�

!�!�po�eo:e��lIbl'1870� ��;

Fr. prohlášena. 6. Varšava vzata r. lHal; 9. Kalttorníe státem. r, 1850, 10. Bitva na Jezeře Eri�

Vítězství 11.

1813;

O6

••.

Do 4. proménltvoj do 6. příjemno; do1�. jasno a pěkně;. do 16. bouřky; do do 26. příjemno; konce měsíce studeněji a lehké mra-

II hodin


Duchu.

11 h.

8 Wve

-------------'--------__;____:::.�'----'-------Ihod. 54

Třináctá neděle po

ve

večer,

A Nový měsíc 27 3 hodiny 18

� tf$

Č tvrtek

Prvni čtvrt dne 8, v 1 hodinu ráno.

m.inut

�Uplněk dne 13 9 45 "-:vv � hodin 50. mm. rano. 5 3'7 6 23 10 25 ff Poslední čtvrt"

Viktorina Boleslava

9

)

55

5 366 24

Anděla Strážce Zachariáše

"

měsíce omne a podomnělá větrnost.

'"


Duchu.

Čtvrti a

objevena,

Perryho, Amerika. A9;?: 12.

6

25 58

2

2

uprchlých černoších přijat r.

6

3 5 5'7

3

3

by to Scottem. 1847;

� 6

55 55

4

}or

Zákon

_31�

o

1850; 14. Mexiko doKontinentální

15.

,kongres vydalor1787: 16. dínancí, Rukopis Krá�odvor-

------------------------------1

Patnáctá neděle po

SV.

26 --N-d-'" e e e 1--0--· yprlana

2'7Pondělí 28

Úterý

291Středa

30 Čtvrtek


Duchu.

gký

a

oml

y

±

�

6

3

Václava krále

V áclava

�

6

Michaela arch.

Michala

6

J eronyma

Jarolíma.

c::E c:E

6

715

53

nalez. 1317: 18. York Times za20, Prv-

-10-'New ložen, 1851� záp. No��ksrr�a1��i�

----\P--d--·I---_3I-14il-!6-6-/5-5-·i-5 Dam. Kosmo Dam. trh

Kosmo

rav

815

52

9'15

51

6 47 7 39

��J:�� i8��k;,5é �:�:fs�; 2�.o�:[:i

50

8 29

::6��

10J5

v

Londýně

s.

DOMÁCÍ ZÁPISKY.

I

I

,

I

Přijem.

I

VYdá!·.1

ŘfJEN.

OCTOBER

31..

31.

DDI

a

týdny

.

.1

Katolíkfl.

Protestantfl. '

l/Pátek )Remi gia Leodegara

)Remi Leodegara gia

2 Sobota

Šestnáctá neděle

4 Pondělí

5

Úterý

6 Středa -

7 Čtvrtek 8 Pátek 9 Sobota

l� I ij I ; ! I �H �t;!,:�.�� ctE J J6 11)5 49) 1�in�ev!če�. N

>

�

•

>

E

větrnost.

9 17

tfE)

První čtvrt

6 125 4810 11

4ne

dlD;r

83


Duchu.

sv.

po

Kandida

3 Neděle

-

SVÁTKY A JMÉNA

®Ú�ln:kh�dinl� min. večer;

Ludomíra

�

Františka S. Placida Brunona

Frant. S. Placida

� �

M;

6 145 4611 D8 \i. 6 165 44 ráno

Břcnka

..i38: fIP\I',

6 185 4212 38 'JIl' v! hodinu mmut rano.

J ustiny p,

Libuše

1 3

Brigity JDyonysia

Bryty

1.;\ �

6 195 41 6 205 40

2 24!

Diviše

:;

6 21 5 39

:1 21

6 135 -4711 10

P Poslední čtvrt"

�

dne 20.

v

8 h

::�:;ýr::�íC27.

Ut

vo��: p��ě,ěj�: 8.0 .!�::::��o:· 9. bouřlivo

s desž 12. Sedmnáctá neděle po sv. Duchu. Délka dne 11 hodin 16 minut. štívo: do 16. pěkné. -----------------------------117.110 18. místní de� 10 Frant. Frida 4 18 šté; do 21. ja�no, zí...-..c 6 225 mll. na sev .·zap.: do 11 Emiliána 6 245 36 5 10· 26. teplo a m�sty bouře; do 30. sílně 12 6 255 35 ch- deště, 31 zims a.

Neděle,

B.

Emiliána

Ú terý

15 Pátek

Maximiliána Kolomana Burkharda Terezie

Maximiliána Kolomana Burkharda Terezie

16 Sobota

Havla

Havla

13 Středa

·14 Čtvrtek

Osmnáctá

neděle

,.....---'--

_,....--

17 Neděle lSPondělí

po

sv.

Duchu.

20 Středa

21Čt.vrtek

Voršily

22!Pátek

Korduly

Úterý

Devatenáctá neděle po

24 Neděle

sv.

·

7 48

6 295 31

8 35

6 305 30

-9 18

Dne 1. 2. __

9 56 .

.

a::

�� 6 355 25 12 15

zelenou=; 22.23. 'ri, radost ze zakona;

Korduly Šebíře

� �

�'J�::��an;

ri«

6 345 26 ráno 6 365 24

2

9

6 37523

2

8

Sabiny

N areisa

N arcisa

80 Sobota

Marcela

H vězdoně

fIé

Vilemíny

-

Š im,

a

3

7

6 39 5 21

4

6

6 405 20

4 59

Judy

6 425 18

záp,

6 435 17

632

6 44 5 16

7 25

6 455 13

8 18

31jNeděle

[Volfgangs,


Duchu.

IVlka

I � 16 4615 121

31.

lendář,

6 385 22

_,

-

i��:��l!�·n�!la Historický ka-


-.;....._--------------------...;..,-------'---

.

10.

Vendelína V oršily

Sabiny Š im. a Judy

sv.

\I.

sm�fe T��i , slavn: 14. 1;). Tišri, Dl, pod z�le. sla�ost .5. 16. TlSri nou,

6 32 5 28 10 33 svátek*; 20. 6 33 5 2711 29 druhý 21. Tišri alavnost ra.

27 Středa 28 Č tvrtek 29 Pátek

Dvooátá neděle po

Tišri,dm

.hý svátek*;

�. �

Evarista

Kr.

kalendář.

Ferdinanda

Evarista

a

,

Žid.

...:lil �

Rafaela

Krišpína

h!:t� 8�b!t�!. ��:J hOdi�_minut.

Lukáše

-

26 Ú terý

6 275 33

6 315 29

Duchu.

Rafael a

mraz.

6 50

�

Hedviky

� � 'iE � qj!E IIé

25 Pondělí

vy'

6 265 34


.

'"

Severina

23 Sobota

� � tli« ti« ft �

.,---

Posvěc. chrámu Lukáše ev. Petra Alk. Vendelína

19

.

37

Pondělí

9 10

Dne 1. Jackson vy zvedl vklady. Soustáti z bsnky S. S. 1816; 2. Samuel Adams zem. 'eG3, s. Modoc·ové odpravani, 1873; 4. První bavlnilo ze Soustáti vy-

vežena, 1747; 6.Mir prohlášen, 1783; 9. Hsrriet Hosmer narozen, 1830; 10. Prvni český denník v Americe .Bvornosb-, 1875; 12. Kolumbus objevil Ameriku r.

��:�n��ó��t18i2.

11

.

DOMÁcí ZÁPISKY.

tl

$

I

"$ I·

ct.

[

LISTOPAD

NOVEMBER

30.

30.

========�==��-��========��-------��========== Čtvrti měsíce SVÁTKY A JMÉNA. � g g Dni a týdny. ;'G)E U.: -Cll': �-:.: a domnělá poK a tol í k ů. Protestantů. N ;.. tG E větrnost. I .:::i �

I

1 Pondělí

---:________

Všech

3,Středa

Emericha

6jSobota

Emericha Linharta

41Čtvrtek 5jPátek

_____

Dvacátá

7 Neděle' 8 Pondělí fl OJ

Ú tery '

10 Středa

II

13 Sobota

15 Pondělí 16

Úterý

17 Středa 18

Čtvrtek

Huberta

Karla Linharta

první neděle

po

Duchu.

sv.

6

4915 111

9 59

6 50:5 1010 47 6

5115

6 525 6 535

712 34

:; :; 6

�'P::�:��lí

545

6

1

�

B Ohd ara

'3-

�

6 57 5

3

4 30 jemno;

Pravoslava

�

6 585

2

5 32

� '.JV\I

6 595

1 vyc h ?2. O 6 32

Martina p. Stanislava

� 7 � 7

Jonáše

Diega sv.

Serapíona Leopolda

Levína

Lipolda

tlE rf.(

Otomara

Otomara

7 é.6(' -nI

Řehoře D.

Bertolda

Odona

Hildy

'f!f 7 sl! 7 s!t 7 � 7

D vac átá tt e tí

ne děl e v

po

sv.

21 Nede I e

Ob et.

22 Pondělí

Oecilie p. Kl ementa p.

D nc h n.

5

2 30

do 12.

7 7

D e'lk a d ne 9 1 10 d'lil

.

14 59

7 29

58

8 30

34 57

9 32

214-

44 5610 37

I

614

54 ráno

714 A"

'1: ...

1 41

Kl imenta

c:II!.C �

7 104 50

Protase

� 7

11 4 49

� 7 � 7 � 7

124 48 za-po � 134 4, 5 42

K onršda

27 Sobota

Achace

Liboústa

'

144 46

6 29


_�---_------�------------------.

28 Neděle

Rufa

Achace

29 Pondělí

Saturnia

Demetra

Úterý

Ondřeje

ap.

Ondřeje

�� rw.. �

7 14 4 46

7

7 15'4 45

8

7

ubý-;Aod

10

do

Žid.kalendář. šv�:� i7.2�. �:�:: 28.

van;

1

.. Kislev;

dne 30.3. Klslev.

d4

Historický

45

1.

ka-

�:�!!�:ákon

�o�:::�i ��'n(�;��;m�: 1882;

Vir�inští ce·

atující popraveni, 1873; 5. Kepler zem. 1630:

7. Bitva. Belo-

horská, 1620: 9. no-

šen konsulem roku

5 40

-------------------------------1

První neděle Adventní.

příjemno; �7. pří-

3 48 �tonský�obeú 1872, skoda $ ,3,600.00; 10. 449 Napoleon I. prohla-

,

26 Pátek

a

4.

.

nunu t •

7 104 50

Kateřiny Delfiny

pří-

dešt: do

Dne

5312 40

84 52

94 51 2 44 17-------

250tvrtek

a

H. dešň

5'4 5511 39

�

Ohrysogona Kateřiny

a

hod.22 minut 9 hodin 30 min.

Vojislava

.

13.

�::�O�;?�d:sť;pak

05

� i,jjV�

P anny M S mícha

jasno

:!�ť/�;t�ig:�i�: do no

,


Duchu.

Elišky

so

je��' �ír�e��:�i :��; �� ::d��t

3 28

Ludm

h,

odp_:_

4

artina bM' b.

4

ft Nový měsÍc25 39. k1 •• ve 2 hodiny 18 minut

6 565

Edmunda

v

4�n��ev�g�;,e

� �

sv.

dne 11

912 33 �v 1, bodinu 6. 8 ráno čtvrt'

Engelberta

Přen.

rano,

�Ůplněk

Bohumíra

Felixe V.

24 Středa

) prnví �iv�o�i�

5 minut

Engelberta

Alžběty

Ú terý

\.

Bohumíra T eo d ora

19 Pátek

23

� � � r1i\


20 Sobota

..,

I I I I

�i;

tl)

6 555

Dvacátá druhá neděle po

14 Neděle

Svatých

Památka dušiček

--'---

artina č tvrte kM'

12 Pátek

�

fl)

Všech svatých Památka dušiček Huberta Karla Bor.

2lÚtery' I

� �

8

ll. Milanův 1799; dekret, r. 1807; 13. Chaucer zem., 1400; 14. Bitva. u Arcola, 1i96; 16, Fort Wash· ington vzat-a, 1716; 18. Chrlení sopky Etny, r. 1832; 23. F. Pierce nal'ozen1804; 25. Isaac Watts. ze-

20' �!�f�B]:;ť� i?�v�:

111 ��cf�ll��l��:!f�

58. ��l��a :fr�lbg82�

LJ:STo P.AJ:)

...

PNjem. ct.

�

I

·11 I

Vydáni.

$

I

ct.

J I

PROSINEC 31

----

--

Doi

a

týti,

y.

11Středa

21Čtvrtek 3 Pátek

4:Súbota

I

SVÁTKY

A

.JMÉN

\

-

Protestantů.

Katolfků.

Eligia Bibiany

Dluhoše

Frant. X.

Kasiána

>

N

7 16 4

>

4411

«I

7 17 4431 1 29 17 4 42

� � rit« rW, � tB �

llsídora

Ambrože

Početí P. M.

Věroslava

Leokadie

10 Pátek

Melchiada

Běleny Jitky

11 Sobota

Damaše

Damaše

r áno

měsíce domnělá povětrnost. První čtvrt dne

) min\;n�.hodin �Úplněk '\.�_)

3

ve

25

dn .. 11.

hodiny

30

min. rano, čtvrt" h,

ďPoslední

I 3��:t1�á:;_12

7 184 42

139

ft Nový měsíc 25• ve 3 hodinu 5!

7 19 4 41

239

minut ráno.

7 19 4 41

340

7 19 4 41

412

7 20 440

448

7 21 4 39 7 21 439

vych.

558

Délka dne.9 hodin 17 minut.

�dventní.

Čtvrti a

E

o 10

718 4421 2 25

jSabaše

Ambrože

Třetí neděle

I


Mikuláše

Čtvrtek

I

= I=?

Barbory

Judity

8 Středa

9

IIi'A

é1'A

Druhá neděle Adventní.

51Neděle 71Úterý

� I i'� <:�.': .�� .: � .�-=,: I: !� N,

Bíbiany

Barbory

6 Pondělí

-=:

�'

------

----

zima;

Do 3. jasno, do 6. dešť a sníh na sev.-záp.; 7.808. pěk ně a jasno; do 12. za chmuřeno; do lB. zimavo a jasno; do 21. zimy přibývá a silné mrazy; 22. a. 23.nepochybně snili do 25. pěkně a pří jemno; 26; a 27. zí mavěji a jasno; do konce mésíce dešť •

12 Neděle

Sinesia

Donáta

13 Pondělí

Lucie p. Nikasia

Lucie

14

Úterý

a.

Duchoslava

m.

15 Středa 16 Čtvrtek

lrenea

Kristiány

Albíny

17 Pátek' 18 Sobota

Čtvrtá

.

Běluše

Lazara

Lazara

Graciána

Vunibalda

neděle Adventní.


19 Neděle

Nemesia

Nemesia

20 Pondělí

Kristiny 'Tomáše ap.

BlaLoroda

21

Étery

22 Středa

231Čtvrtek 24

[Pátek

25 Sobota

'

Blaženy

Viktorie

Viktorie

Adama

a

Evy

Narození Páně

27PoÍldělí

Úterý

29 Středa

30

Čtvrtek

31 Pátek

\ŠtěPána Jana

muč.

ev.

"Jh; 17 234 �; 723 4 � 7 23 4

Tomáše

Zenona

Adama

a

37 12 18

37

129

37

235

234 37

�

17 � ,7 23:1: 37

337 443

17

234 37 5 5� � 723437 � záp,

Evy

Narozeni páně

Neděle po Narození Páně.

26 Neděle

28

..(S 7 22 4: 38 620 Dne ubývá od It 28 min. do 9 � 7 22 4: 38 726 hodin ku hodin 14 min. dne přibývá � 7 22 4 38 836 konci do 9 h.18 sl:! 7 23 4 37 940 Žid. kalendář. �l 7 23 4 37 1049 Dne 1. 4. Kis1ev; 25. Kislev, svěee � 7 23 4 37 11 54 22. ní chrámu*; 27. 30. 28. 1. Tebet; 4 ráno Kislev; 723 37 � 31. 4. Tebet.


Historický ka lendář. Bitva Nineve, 620; JohnBrown od v Oharle praven stonu 1859; 3. Mon roe prohlásil svú zásady 1823; 5. Van Buren narozen, r. 17h2; 6. Protiotroéký spolek ve Filadelfii zal den 1838; 7. De laware schválil ú stavu 1789; 10. Na poleon III. zvolen 1.

-

za

Štěpána u- ana

ev.

,

IA li« �

.7 23 4 37

556

7 23 4 37

635

7 23 4 37

723

presidenta 1848;

] 1. Prohlášení pres. Jacksona 1829; 12. Pennsyl. schválila. ústavě, r. 1787; 15. kon Ha:rtfordská

Mlaďátek

Kastora

Tomáše b.

Milady

IA

7 22 4 38

8

Davida kro

Davida

,....

7 22 4: 38

854j 1797; kong. přijato. vyho

Sylvestra

Sylvestra

.-..c

.... �

7 21 439

8

,

1814; 16. Čaj zničen v Boston ském zálivu, 1773; vence,

11-'. JO

dodatky

stave

s

19. :Rím

30. řel,69.

k ú

-

·J?EO.SJ:NEO

DOMÁCÍ ZÁPISKY.

I

I

..

I

Přijem.

I

Vydáni.

I

'Seznam Aa_l"on 16. dubna. A bdon, Boři voj, 30. čerce' A bd 2. ledna. Abraham 6. i ijna, Absolon 2- září. Adalbert v. Vojtěch. Adam �.. prosince. A,laukt, Příbi", 30. kv. Adaukt. z Božny 30. srpna.

Adelhaíd

Baltasar 6. ledna. Barb. ra 4. prosince. Barnabáš ll. června.

čestmír, Cti mír, 9.

Bdín

v.

'

Agaton, Dobroslav, 10.1ed. Agnes v. Anežka, .Agrikola 4 listopadu. Acbac 22. června, Achac 27. listopadu.

AchHleus 12. května, Aka so •. ístop. Akar '2'l. června,

Albllr, b., Bělobor, 21, červ. Albert;>. z J. 3. dubna. Alb!"rt v, 15. Itstop. A!bin, Bělouš, 1. března.

Bělouše. 16.

prosince.

Albrecbt 23. dubna. Aleš 17. července .Alexander, Leska, 18. břez. .Alexander 26. února. AlexiuB, Aleš, 17:čerce' Alfons 2. srpna. Alfred H. července. .

Vigi1.

v

3. února, Blažena 22. prosince. Bojisláv 9. dubna. Bohabo] 15. dubna.

.Aloíe Alto 9. ůnr.ra,

'

.

.

.

.

I

i

,

,

-

.

..

.

.

.

.

.

1::n:�:lf.1'��:vc:a Balbi�a

Deogrlltias

v.

Bohuslav

Děpolt v. Theobald Desider. Zdan, Žád.ostiv, 31. března

Dětmar 26. září. Dětřich 6. května Devots 27. ledna Didakt 13. listopadu Dignus 18. prosince Dlonistua, Diviš 9. října Dísmas 25. března Ditlev v. Dettel, Dluboš v. Lonz.u Dobeš v. Tosiáš Dobravka v. Benígna, Dobrodéj v. Bonifác Dobrohost v. Bonaventura Dobromysl, Eutnlmíus, ll. března.

Dobroslav v. Agaton. Dobrožizn. Eutropins, 11. února. Doůa abat, 24. dubna DomicianH 10. ledna Domícíus 5. července Dominik 4. srpna Domnína 14. dubna

v.

Spridfon

Fellx 21. kv-ětna FelIx Val. 2J. listopadu Ferdinand k. 19. ledna Ferdinand k. 30. května. Fidelis 28. dubna Filemon 22. lisl opadu Filip ap. 1. května 1!'ilip li. 26. května Filip b. 23. srpi.a Ftlípma 16. února Flavian m. 18. února Florenc 7. listopadu Florencia 10. listopada Florentin 27. květ!'a Florian 4. května Fortunat 24. října Frant. S. z A!!. 4. října B. 10. října de Paulla 2. dubna SaIes 29. ledna Xav .•3. prosince Františka R. 9. března. Fridolin 6. března Fr:dus v. Friedman Friedman, Friduš 10. fíj. Frodoaldus 12. září Frumencius 27. tilDa Fu gentius 1. ledna FulKO 10. řítna Gabian 19. t1nora Gabríel arch. 24. března. Gabriela 10. února Gaudentius v Radím Gebhard, Jaromír, '}Jl. srp. Gelas Smich, 18. listopadu Geuestus 3,.června .

28. května

Dettel, Dit1ev,

Duchoslav

.

iČI.

října

prosluce

Donatus m. 30. června Dorota 6. února

I, Bohacbvall0. července, Alžbětd král, :Eliška, 8. Bohdal d. 8. Itstopada. července. Bohdan Y. Ttodosius. Alžběta 19. Ií=topadu. Bohdana v. Theodosia. .Amadeua v, Bohumil. Bohdar v. Theodor. čerce' 10. Bohdík 22. března, Amaíte, Libuše, Amalie 7. října. Bohpomozi v. Gotthelf. 8. dub. Milota. Arnandus, Bochuchval, Lausdeo, 10. Arnat: s, Milon, 13. září. července. 16. Ambrož, b., Brož, říjua, Bohumil, Amadeus. 7. červ. Ambrož 7. nrosínce. Bohumil 3. listopadu All1r.lOn 8 ·září. Bohumila 28. prosince. Amos 'U. března. Bohumír la. ledna, Anak let U. července. b.8. listopadu. Anastas 21. s rpna. Bohuslav ,Deogratias, 22. března. .Anastasía, Protibora, 15. dubna. Boleslav v. Magnu!!. .Anastaaiu m. 2'). prosince. Bonaventnr I , Dobrohost. Anast,si"s m. 22. ledna. 11. čce., 26. řijna. Bonifác p., Vinfrýd. 5. Anat.olia 9. července. Anatoliu 3. července června. Bonifác m., Dobroděj, 14. Anežkll, Agnes, 16. lÍst. a m. 21. ledna Anežk$ května Anežka eŠIla, Něčiše, 6. Bořek v., TIburc. a 28. března. Bořhoj "., Abdon. Rožena 29. července. Anj."ta' 13. května. 2$. břewa. Břenek v. I3runo. .Anjelika .Anjelina 16. července. Brigida p. 1. únoru. Anna 26. čf::rvence. Brí&:yda V., Bryta, 8. října. Anselm 18. března. Broz v. Ambrož. Ant lili-li, Tonka, 10. ledna. Bruno b Břeněk 21. dub Antonin J)oust. 17. ledua. Rryta v. Brigita. Antoníu 13. června .•. Bllrkhard 11. října. .Apolinář 23 Jenrcnce. Bůhsněj 22. června. Auolonia 9. února. Bušek v Celestín. ,4.q uili na, Orlična, 13. červ. Cecilie 22. listopadu. Arftlld 19. října. Cecilius 3. června. Arnold 18. če�vence. Celestin P., Bušek, 6. dub. Arn lf 18. června. Celestin p. a m. 19. května. Arnošt 1:l. ledna. Celina 21. října. .Arnoštin"a ::H. července. Celerinus vyz ... 20. února. Arsenius 19. července. César z B. 15. dunna Asterius, Hvězdou, 30. říj. Chranibor v. Se·vác ,athanasia :l6. února. Crha A. M. 9. března. Athan8diul'! 2. května. Ctibor v, H norat. August p. 7. ř:jua. Ctimír V. Čestmír. Ctirad v. Bonor Augusta 29. března. Aug Btin cfrk. 28. srpna. Cyprillll b. 14. září Cyria 5. Června Cyriak m. 8. srpna -.AureHne, Zlatko 27. čerce' Cyrila 5. července 24., ledna. .Bab,.:Ias' Cyrln 12. června 3�. brezna. Cyrus Jh. 31. I. dua .

..

David 30. prosinee Deicola, Ctiboh, 17. letina Deldn 24. prosince

Blažej

srpna. Ali\lius21.15.č-rvna,

Felieian 9. června Fe1icitae m. 7. března Felix b. a. m., Št'astný, 24-

ledna. června

Dalllian 27. září Daniel 21. července

Beatríx, Blažena,

.

června

Damasus 11 .

Fallstina 20. září

Vincenc

20.

Čestislav'16.

Bl-žena. 10. květ. Bedřich ti. března. Bedřiška 6. ř�jua. Bělena v. Leokadia. Bělobor v. Alban. Bělouš v. Albert. Běluše v. Albin. Benart v. Benard, Benedikt b" Bene8, 15. dub. Benedikt 21. března. Benígna, Dobravka, 9. kvt. Benlgnus Stědrý, 6. června. Benja i.ín 21, března. Benno, Zbyněk. 16. června. Bernard p., Benart, 20. srp. Bernardln 20. května. Bernhard T. A. eo. srpna. Berta, Perchta, 4. července. Bertram 17. srpna. Bertrand 15 října. Bi bíaua 2. prosince. Blahomir 13. října Blahoslav 21. března. Blahorod v. Euseníus. Blahovoj, Eustrates, 9. led. Blandíua 5. Iistopadn.

Beata

.

a m.

Česlav

ap. 24. srpna. Baruch 30. května. Baallíše 9. ledna. Basllíus v. 14. 1 dna, Bathílda 26. ledna.

února. AdeHnde ZO. srpna. Adléta v. Adeluaíd, Adolf ll, května. Adolf 17. června. Adolf 21. srpna Adolfina 27. září. Agatha v. HHa.

Albina p.

Čeněk v.

Bartoloměj

op., Adléta, 5,

jmen.

Baldomer 7. února.

I

-

-

-

-

-

'

Genovefa, Zeneva, S.ledna

Eberhard, Eberart, 28. list.

Gerhard, Radko,

Genuin 5.

Eberhard23. února Edburka 12. prosince Edeltruda 23. června Edita 26. září. Edmund are, 16. list. Eduard 18. března. Edvin k. 4 Egbert 24, dubna Eleonora 14. února Eliáš 20. července Eligius 1. prosince Eliseus 24. června Eliška v. Alžběta Emanuel 26. března Emerencia 2:3. ledna Emerich 5. listopadu Emil 22. května Emilia 5. dubna Emilian 11. září, 11. říina, Emiliana p. 24. pros. Emiliul:! 30. května Emma 1. a 19. dubna .

Engelbert 7. listopadu

Enoch 8. ledlla Erharcl 8. ledna Erik (Erich)ln, 15. února Errnelinda :.!5. října E"ther 29. května Etbin 19. října Eucharius 20 únOra Eufemisa. Ofka, 13. dubna El1fl'Osina ll, února '

..

Eugenía 25. prosince Eugenius, Blahorod,

3.

ěervence Ložek.3. čerce' Eusebia 16. března En·ebius, Smil, 14. srpna Eustach. St!'l' h, 20. září Eustachia 29, března

Eulogiu!:!,

Eva 24.

prosincc října

Evald 3.

Evarist, BIlI.hoklas,26. říj. Evermond 17. února

Ezet;hiel10. oubna Fabian 2 '. ledna Fandila m. 13. června Fauo b. 28. října Fal1t1t 16. července Faustin 15. února.

1

-

DulIa 25. března Ebba abat, 23srpna

února

24 září Gerlach v. Jarloch German 28. května

Gertruda, Gedruta, 17.břez. .

Gervás 19. června

Gideon, Jedek,

1.

června

Gi!bprt 4. února Gil Jas 29. ledna

Gisela, Hisla, 7. května 13. dubna Goar 3. července Gordian 10. května Gotthard, Hotart, 5. k:v�tna Gottšalk m. p. 7. června. Gracian 18. prosince

Glyceria

Gratus, Vděčný, 8. října. Gudval6, června Guibert 28, května Gustav 2.

I

�q)lla Gl1ntíř, Vintlř, 28. listopádu

Hanibal 2. srpna Hartman 30

října

Hartvík 21. srpna Haš'al 26. března Háta 5. února Havel 16. října Hedvika 17. říjua Helena m., Jelena, 22. květ, Heliodur 3. července Herkule!! 5. záři Hermens 28. srpna Hermine 24, prosince H�rD1an 7. dRbna Hilaria 12, f'rpll
Hilarius 24. ledna Hildebert'3. května Hippolit, Ippo, 13. �na Honor, Ctirad. 00. září Honorat, Ctibor, 8. února Hubert3. listopadu Hugo b. 1. dubna

Hyacint m., Jacek, ll. září qygin 11. .ledna

Ida yd. 4. ledna 31. července lluminata 29 ľstopadu 1nocenc 28. čerVtllCtl Irena 5. dubna, lrenens, Lubomír, 15. pro&. Isak 20. prosince.

Ignác, Loj,

'

rsák

20.

prosince'

Isabela 4. ledna Isai ,š·6 července Isidor pro 10. května Ivan 2;'. list, -padu lve 28. května Jachim 20. března Jadocus, Jošt, 17. května

Jairus, .iar,

8.

řijna

Jakub V. 25. července -ap. 1. května Jan Zbtoústý 27. ledna M. 8. února boží S. března N ep, 16. května z Pf. 6. května a Pav., Jan Burian, 26. června Jan Křtítel 24. června -Kvalb.12. " stětí 29. srpna u kř. 24. listopadu' Evang. 27. prosince Janullr �7. záři' Jarloch, Gerlach, 5. le:1na Jarolím 30. záři Jeremiáš 26. čerlna JetHch,' Euetasíůa 19. bř. Jjndhch, Hynek 15. če'co JinařIše 16. března Jiří 24 dubna Job 9. května Joe124. " Johanna 24. května Jonatan 29. prosince Jotdan13. února Josafat 27. listopadu JORef Kal. 27. srpna pěst. ]9. března Josua 23. února Jovita 15. února Juda 28. řfjna JUdit., Jitka, 5. prosince Julia 22. května Julian m. 9. ledna Juliana pam. února Julita 15. června Julius p. 12. dubna Justina, Pravomtla 7. října Justinian. 26 září Justi n 8. Slina -

-

-

-

-

-

--

-

Justus, Pravoslav, 9. záři Juta 3. listopadu Juvenal, Mlad, 'J. května Kajetán 7. srpna Kamil 2. července

ř!jna listopadu

Kandid, Bělouš

3.

Karel Bor. 4. v.28. ledna -

Kari)lilla 14. června

,

Karolinka 5. července Kašpar 6. le ma Kateřiqa p. 25. listopadu Kazimír 4. brezDa Kilinn 8. července Klara 12. srpna Klemen I, Klimeš, 23. list. Klementina 23. listouadu Kleofáš 25. září Kletus 26 dubna', Klothar, Lidhor, 7. dubna Klotilda 3. června Kolumba 17. září Kolumban, Bolubán, 21. .

.listop,·adu

.

, '

Kolumbus 9. červénce Klonkotdia 18. února Konkordius, SV3rný, 1. led. Konrád, Kllndrát, 26. list.. Konrád, 19. února Konštancia 19. září Kon�tallt\n 11. března Kordula 22. října Kornel 16. září Kosmas 27. září Krescencia Hi. června Kre�cellcius, Rostislav, 27. června' K istin 14. května Kristbma 15. ,pro�ince Kristína 14. červeílce Kl'išwf 15. března KI'ilmstom, Zlatoust, 27. led. 2ň.

�"Dliuta

z

Narcís 29. řijna Natalía 1. pro in ce

Sidonia, Zděuxa,

Kvido 31. břea.,a Kvirin lil. 30. března Ladíslav 27. června Larnbert b. L. 14. června Laura 17. června Lazar 17. prosince Lebrecht, Pravožij, 20. ún. Leo V. p., Lev, 11. dubna p. 12 28. června

Nathan 24. října N ereus 12. května. N estor 26. února Nicefor p. 13. března Nicetas, Mikat, m. 15. září Nikedem 15. září Noe 28. listopadu N orbert 6. června Nohburga 14. září Odí la 1. ledna Odon a. 18. listopadu Oktavia 22. března Oktavian 22. " Ol dřlcně. čevence Oltva 10. f'ervna 01ympill. 26. března Ondřej a. SO. listopadu Optatus 4. června Osvald k. 5. srpna 15. řT a OU1ia 13. prosince Otok ar 4 Iísopadu Otmar 15. " Otto Udo, Otík. 23. března Vševla
Silver,20. června Sllvia, 3, lístop. Silvin 17. února, Simeon b. a m. 17. února Simplic P. 2. března Stanislav b. a m. 7. května

-

Leodvgar 2. října Leokadia, Bělena, 9. pros. Leonard, Linhart, 6. list. Leoncia 6, prosince Leoncius 13. Iedna Leonora 12. dubna Leonilla li. ledna Leopold, Lypolt, 15. listop. Lr-poldina 15. listopadu Levin 14. července Le'fi:na 24. července Libor. Litobor, 23. července Liboúst, Liebmund, 27.

listopadu Libuše V. Amelie Lidmi 'a 16. září Lídvlna Ič. dubna Ligor 13. dři Longin, Dluhoš, 15. března Lot 4. ledna

Luclus ll. února

3.

října

Lndovika 30. ledna Ludvik T.19. srpna Luíse 9. července Luítgarda ]6. června Lukáš 18. října Lukrecia 7. června Lyďia 8, srpna Msgdale:t).a 22. července Maguu�, Boleslav, 19. srpna MaK'lr, Blah, -2. 15., ledna Malachiáš 3. listopadu Mamert n. května Mansuet, Miloslav, 18. ÓD. Marcel116. ledna Marcella 31. ledna Marcellian 18. června Marcel1in 10. dubna MarceIHna 17., července Marciál, Marciáš, 27. února Marek 25. dubna Mariána 15. září Marián, Mareš, 30. dubna Marlp Zasn. 23. ledna N ar. 8. září Sněž. 5 srpna Bol. 30. března Hrom:'ic 2, února Zvěst. 25. března Navšt. 7. července -u Hory 16. " Nanebevz. 15. i'rpna Ob6t. 21. listopadu Počet� 8. pro.!ince Jmena 15. září Markéta 20. července Marta 19. ledna Martin 11. listopadu

řqna

P. 3. března

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

M;;;tin��. ledna ap. �5. února.

Mathilda 14. března Matouš Ev. 21. září Mllura 21. září Mauric 22. září Maxmi1ian 12. října Maximus 19. května Mechtilda 31. " Mednrdus 8. červpa' Melichllr 6, ledna MirMla zjev. 8. května. Mhleta 9. září Mikuláš b'� 6. prosince ,

prosince

Minart, :Memhard, '21. ledna 3. září M.nika 4. května

Mejžíš

Morll':tft.

20. června er 31. proslnce Salamoun 8. února $ebastian 20. ledna Simek, 18. února Simon ap. 28. října. Bkolastíxa 10. února Sořroníus Mudrota 11. bi Stě pána nal. 3; srpna K. 2. záři m. 26. :ll"osillce stěpán Pro 13. Ilstopada T�dyaš 28. října Teresie 15 října Thekla ab. 1'5. října Theobald 1. července -

�těpána

Tbeodo1inde 22, ledna Theodor b., Bohdar, 19. záři Tbeodora m Božena; 28. ..

15. " pam, 30 června " ap. 29. -a Jana 26. "

Theodoricb, Detřich, 1.

,

'

července

d&

Myl"8í116. STpna Napol8óD li. npD&

Theodosla p. m., Bohdan ..

-

2. dubna dubna Tib :rc m.,

Pelegrin Pelřín 16. května Perpetua 7..

15.

března

Ctibor, Bořek .. 14, dubna Timotheus b., Bohaboj, 24. ledna Titu � b. 4. ledna Tobiáti, Dobeš, 18. června Tobiáš 13. září Toleta 5. března To Tl áš 18. září

Petr Ah. 19 řílna Cel. 19; k"ětna Ap. 28. června. st. okov. 1. srpna m. 29. dubna Nol. iS1.1edna Petronflla 81. května Pins m. 11. července Pravota 21. pr.istuce Primus 9. června Prlska 18. ledna -

-

-

-

-

-ap. 21.

proslnce b. 29. prosince Aq. 8. březne Trojan 00. Iístopadu ,

-

-

Prokop poust, 4. července Protas, Tal!, 20. června

Ubald 16. května '

Prudencie 9. března

Quinibert 18.

.

Sylver �y'ves

-

Ludomir, Leufried.

Milada 29.

ledna

Pankrác,

poust

listopadu

Svatoň, Sanctus, 2. červu. Svatopluk 13. srpna Světlík, Pbotius, 4. března

-

-

K. 13.

-

Strachota 9. března

SUCCf'SSUS, Prospěch, 19.

Pavla obr. 25. ledna

Luciana, Světluše, 30. červ.

Matěj

.

P��lůal�i.čč:;v�a

Lucie 13. pro .. ince Lucían 7. ledna

23. čerce

Sidonius, Zdeněli, 23.Hpna

,

Lotar, Lideř 21. dubna

.

Kolumbin n. červet'ce

Kri�Jlín

Kuuo, Kuneš, 29. května Kvalbert 12. července

U1rika, Oldřiška,

6. srpna

kVětna, 1. červ �á��:l2:'5žá�rětna 25.

Rachel14. července

,

února Valburaa Valentin ID., Valeš, 7. a 11. ledna Valentina 25. července Valter, Vladibój, 29. Iíetop. Valerian m., Jaroslav, 24�

Radím, Gaudentius, Rafael 24. října Raimund 23. srpna Reiner 17. června Rainold 7. ledna Rebe' a 9. března Regina 7. záři Reichard 7. února

d,ubna Valtrud 9. dubna 10. srpn'l Venanc 18, k·vfi't.,a Venclelín, Venda, 20.

Reinhard, Remart, 23. ún.· Vavřinec

Rem bert 4. února Richard 3. dubna Robert, Robeš, 7. června

říjn�

Verner, Vernuě, 18. dubna>

Rochus, Brož. 16, srpna

Roland 9. srpna Roman 28. února Romana 28. února Roza, Růž na 80. srpna Rosalia. Rozár.\, 4. září Rosina 13. března Rud,l]f 27. dubna Rusiua, Růžena, 10. čer'ce Rutlnu8, Ryšavín, 14. červ. R�pert, Ranš, 27. března Rnthard 16. července Řehoř N>lz. 9. květu a 12. březnf> -

17. listopadu Sabas 12. aubna

Veronika 4. února Viktor A., Vítězslav, 26. ún. Viktor m. 30. září

I

Viktoria 23 prosince Viktorin 3. září Vilém a. 6. dubna 7. če'c6' Vincenc m., Čeněk 22. led., Vincenc Fer. Ii! dubna z P. 19. července Vit 5. června Vladimír 24. července

Vi1libald, Veleslav, -

Vojslava 22,listopal'u Vojtěch, Artalbert, 23. dllb< Volde "ar 6. května

-

Volfgang, Vlk, 81; fijna VoršJ}'l21. října

S!lbian 27. srpna Salome 24. října Salomena 7. dubna Samu�l m. 16. února -26. srpna Bara. 16. května. Sebald 19. srRna

Z��rriáš pror.,

2;achaf,

Zeno m. 22. pro@itlce' Zikmund 2.'května Zuzana p. a ln. ll. srpu či,tot-ná "'" Zbisla.v 24. března Zbislava 21. Ú1tOr8 �děDek 7. 1is�9Ptd,u -

Seratln 12. bjna Serapion 14. lh.topadu

,

Servát), Chranib 'r, 13. kv. Severian 8. U.topadu Sibilla ll •• lIbRa '

Zdiala'1'a

29.

leea. 15.' lr"ětu...,

�o�" �of.ka,

&,.

ŠEST

ZE STA.

SEDM ZE STA.,

:!:�

��!: !��1�1·!:! 1!.:��'$10 1 deD. I .. I .. ' I I

.. ..

..

tt

',t

10.. ll.. 11

..

18.. 14 16 t8 17 18 19

O

O

O

O

O

O

II

O

000000000883

O O

5

0�000001

O O O O O

O O O

O

11111222

O O

1 1

1 I

O l' 1 • O 1 1 i O 1 O 1 1 1 O 1 1 o 1 1 O Otl 1 o 1 1 1 O

t'

Otl

IV

lmě•.

O 1

1 1 1

1 1

1 1 1

1 1 1

1

1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1

1 1 1 1 1

2 2

2

21

1 1 1

2 2 2 2

1 1 1 1

1 1

2,

21

2 2

1 2 2 2 2 2 2 2 2 2

2

21' 2 2

21 2 2 2 3 8

2 2 8 3 3 3 8 8 8 8

2 2 2 2 2 8 8 8 3

3 :3 3 3

3 8 3 4 4 4

28 � 811 a ;)2;� 38:1 s.. a 3'1 2 )j 4°1 4 42, 4 48' 4

3 3 3 8

4 4 4 4 4 4

381

2. 2

8

8

4

4

T

4 4

,

,.

8 , 10

11::

rok.

�I �nn� �? :l � � :

8 9 5 5 10 6 11 6 12

11114\182125

�I�

50145

OSM ZE STA.

!:�,ISlOOO

d.Ob�!.��I��!.:i�'!:'$10

4..

2 22 O O O O O O O O O 0000000000444 7 O O O O O 1 1 67 O 1 !I 89 O 1 0,0 O 1 1 1 1

g �..

ggg�� f i � i � � � g

9

O O O

1 den.

2" 3.. ..

10

11.. 12.. 18.. ,.

��.,

O

.

O O 1 1 1 1 1

O O O O O

1 1

1 1 1 1 1 1

111

1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 2 2 II

1

1 1 2 2 2 2 2

1 2 2 2 2 2 2 2

2 2 2 2 2 2 3

8

2 2 2

2 2 2

2 ::l :i 3

3 3 3 3

s

4

glA� }� 1 � 20

2 2'J 2 2 27 2

00

22 44 67 8' 81 3 11 33 8 83 36 8 5t1

241

2912

I

g � � � � � : : !!

!�: �

� 1 �2

��I g!

3 3 3 4 4 42 4 22 O 1 1 2 011223844444444 1 2 2 3 3 4 4 O 1 5 47 4 67

19 20

21

: 24 25 26

1 1

27.. ..

měl.

4 5 6

7 8 9 11 ..' 1 rok.

1 1

II

�21I

2 2

� � 3 3

3 a

t g 4, 4

4 4

:14:

5

5 6

51'

I}

112233455 3 4 4 5 5 1 ] 2 I} 1122344 112334556 3 3 4 5 5 6 1 1 1 2 8 8 4 5 5 6 7 7 8

•

S 4 5

21

4

61 8

7 8 12 9 14. 1] 16 12 18::n 15 2"� 16 241

5 7 8 9 II 8 10 12 14 16' 11 13 15 19 21 17 2.0 23 27 16 20 24 l!� 82 19 2,3 28 38 37 21 27 3:l 37 43 30 86 42 48 27 Ba 40 47 53 29 37 44 51 59 32 40 48 64

10113

18124

5�

12 18 ,H 80 86 42 48 54 60 66 72

53

56,

I} I} I}

7 13 20 27

1 2 2

5 38 5 56

58578 60 I} 00 6:.l622 64644 67 6 67 8313 88 o ),2fJ 00 6726 67 83133 38

33

8

40

4 Ol) 4000 4 6746 61 5 3353 8. 6 00 60 00 tl ln 7 83 78 38 i 00 00

47 53 60 67 73 80

4 5 6 7 8

9 to

ll..

80060 00

.---------------_._-

10..

25 2ij 27 28 2!J

'00 40 00 4 00 5 0050 00 5 505500

67�'6

1 r()k. -

O 0, O O[ O O O °1010100011 O 1 1 1 0l

OlO, Ol O, O'

O

1

O

o

1

O

O

O

1

1 1 1 1 1

4 4 5 5 ti 6 7

Ol 1

O 1 1

Ofl

O O

2 2 3

24

�

o!

8

"

23"

85f13500

28 8:1 85 86 40 41 45 45 50 50 55 54 60

20 24 28 52 14 18 28 27 82 se 80 35 40 15 17 22 28 83 39 44 18 24 30 86 42 48

1211620125

00120

o

1

12',l

47 4 67

5

Ol

11l1�8.

50 67

0'11228844548488

O O O O O

2

15 16 17 18 1 \1

83 00 17 33

181000 $1'0-0100!0101000--;19 $2$3541$5$6

O O O O O O O O O O O O 1 1 1 1 1

20 21

:

28 29 1 2 a

II 12 13 14

ea

$7$8$9 $10 Sl00

O

10"

88 00 17

:..

14 15 16

6 7 8 9

17 33 50 67 83 �O:!OO ::l:.! 2 17 23 2:l3

2 2

..

4" 1)..

1 la; 1 151 1 17 1 18 1

4..

N ..

8

12

1 1 2 2 2

112288445550500 1 00 1000 2 8 4 5 6 7 8 9 10 1 1 50 15 00 8 5 6 8 9 II 12 14 15 2 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 00 2

I

1

2"

eo

011223844545450

..

28..

a

dob� �

17

01111222232;,250 2.:t 67 O 1 1 1 1 2 2 2 2 8

20

21 22 23 24 15 26 27

O

Na

0000111767 00011111883 00011111110100

7..

8

O

$1000

I I

1 1

1 1

11111 1;

11

1 1 1

1

II

1 1

1

1

1 1

111

1, 1 1 1 1

1

11 II1 21 2

1 1 2 2 2 2 2 2

11

2 2,

�

2;

':.!

1 1 1

] 2

2,

2,

2

1

2: 2 2: 2'

2 3 8 3 3 3 6

1 1

I 1 2 4 I) I}

]

11

2', 4'

5:

2

21

51 7

2

1

1 1 1 1 1 1 1 2

2 2 II 2 2 2

2 8 3 3 s 3

3,

11 1 1 1 1 1

1 1 2 2 2 2

21

71

1 1

1 1 1 2 2

1 1 2

2 2

2

2

2

2

21 2 2

2'

�

21

8'

2 8 3 3 3 3

3i

3 8 3 4 4

81 8,

31' 8 3 3

4

41.4 4' 4

4 4

4� 51 41 41 4:

31 41 3 4

1 1

4 4 8

41 5

III

51 5 5

14i

4 4 4 4 4 4 5 5 5

5 li tl

51'

9 11

21;

231'

37142

11116

2\

2 8 8 8 8 8

11

451

91]11214'16 1811751750 Ba 23 33

12 14 16 19 211 9. 12 15 18 20 2til '7 ll, 18 25 28.3' 8 12 16i 20 25 29 g:r 37 9 14 19. ':.!3 28 ss 21. 26 32 37 42,47 12 18 ea W ::l5 4� 471 53 ];1 1\1 26 a2 39 45 51: 58 14,2128 8(j 42 411 56 tla

71 9'

1 1 1 2 2 2

89 41 6158 8 78 10 97 12 1 17 14 1 86 16 1 56 18 1 75 19 1 94 21 � 14 23 2 S8 25 2 53 2,! 2 72 29 2 92 31: 3 II 313; 13 31 851 a 50 I 371 a 1)9 39, 8 89 411 4 08 4<1 4 � 4 47 47 4 67 49 4 B6 51, 5 06 53 5 25 54' I) 44 56 5 64 58, I) 83 1 1711 67

2=3 29 85 41 4'1 M 58

64 70

2 2 \l'.l29 17 8511135 00 4 06140 83 4 67 6 26,52 60 I> sai58 83 6 11

67146

42164

7007000

Tabulka

ZapiUhodiny----_._l_ .H· .H

Za2hodiny.-----

.3t.5

Za1

hodinu.-----

.

-

..

2t

..

..

.6i-

__

1.1H �I� .10

.bl .12*

.13t .20

práce.

6.0016.5017.0017.501 8.0019.001

-.2-! .2t.1 .3 ?t � .4t � I_.�-�L--1i-- � ·tf

-.5- � --:w-

-

-

hodiny. ZS\3

-

základě desíti hodinné denní

na

1.50:2.00 12.5°13.0013.5014:.0014.501 5.001 5.501

1.00

HODINY:

mzdy

10. 1

��_.5_�1-·6-��______:2L�_. � _:.!Q___1_1 _:!!L�� .15

_

.18t

.16i-

�2t �

.20

.21i-

.23t

.32t

�

.

27.t

�

.25

.30

.26t

.33t

AO A5 �I)()- -

.37t

'

.10

Za4hodiny.-----� hodin.-----..-

__

Za 5

.ss

.12t

.13t

.16i

.16i

.21

20

i-.2BL

.Zui

30

:23t

.3Gi-

.40

.43!

.46 i-

.fiO

.531-

.60

,.66*

.25

.29t

.S3!

.37t

Alt

.46

.so

.541

.58!

.62!

.66t

.75

:.83!

..

1---:15 -:20'--�- ---:3() � AO A5 Jj() � � � � � � � i� U Za7hodin·------mlj7t�23t �l��'� .52t .58! ��!7·6--m��1.05 1.16! 1 1.33t 1 .53! � .6B! .73* ��1.06i- 1.20 Za8hodin.-----.13! I� .26a· �3! AO .46i 1.2Oi35I50 ��1.051.12t �J37t� A5 .82t .52t Za9hodin.------ .15 .10

-

.

-

Za 6hodin

---

j.22t �1·37t

I

I

•

r

•

•

DNI.' Za1den------�_ -

-

-

-

Za2 dni

-

-

.16i

�t .50

.75

1.00

1.25 ---

---

_-

-

-

-

-

.

Za 4 dni

--

dni Za:J

--------

� .33! __i!L � .58t �� .83t � � � l.:QQ_ l.!!L. 1.331 � 1.66i

-

-

..

-

Za 6dní

-

Zal5dní--------

.66t

�

1 3:1!-

.83t

1.2.)

1.66i-

1 00

1.50

2.00

�� 2.08t 2.50

3.01)

2.25

�U50

1.16!

2 00

2.33!

1.83! 2.75

3.00

2.1� 3.25

------

._-

---

2.50

2.00

1.75

1.50

�J!:!Q_!1.08t

2

---

33!-

2.91

i-

3.50

2.6flt 3

3Bt

4.00

..

---

_-

---

4.33t

3.66i-

_i.QQ_ � 4.16t 4.5Rt � 5.4H

�j3.33l4JjO

V'" Y S =r

5.00

Ě

5.50

6.00

r:r LEN

6.50

3.50 ---

4.66i 5 83!

7.00

� 2.50

3.75 ---

5.00

1.33! 2.66! 4.00 ---

5.33f

� 6.66i750

8.00

1 �3.33i\- 3

_!!Q_[,1.66t 3.00 4.110 ---

s.oo -.

--

!J2Q_ 6.66! 7.50

I 9.00

8.SSi\1000

17

1

í_

Tak také hodinu 13� eentu, mzdy týdni, kdežto ní $8, kde nalezneme na jednu hledáme obnos mz dny. Když tedy chceme obnos mzdy na více hodin .a na dny. Kdyi $14, $15, $16 �td., tož na den při týdni mzdě $13, začneme hle-I hodin n�.b !('s: ohn�ší mz.oa �číslin�h. o l i to dvojkou, násobme a atd, $8, cí 1 (hodlOa) a Jdeme stále dále vpravo az přijdeme pod ohlave f obnos pn $6.50, $7, $7.50,

Veliké

číslice

v

hlavách

pn datl

nal�zt:

pod číslice

tím značí obnos

sloupců vykúzují mzdy na hodiny a na hodinu, když

obnos

I

na.

.tldní

..

$8,.

�roč

asi

spěchá z Prahy

král?

� proč taký divný kvap?

vždyť těžce chor I Ký d'ábel jej v černé drápy lap?

A na

zas

"Zda zřím:' sám sebe ptá se král, ,,!\VOU Prahu, onen květ měst královských? Zda vrátím se

každý zvon a zvoneček pražských věžích všech,

měl lkát, že svaté církve štít

jde

z

rozkvašených Čech.

-

hrad otce Karla

jistě, doufám I tuším tik, jistě, věřím, vím, ne-Ji v žití, duší svou

Snad proto, že zde zapadnul

Na křesle carském nesen král

o

svým zdravím.

v

plášť zlatohlav skryl plec

o

a

vyschlou polomrtvou skráií vavřínů pod věnec.

mrtev

pol,

v

zas

či ví. že vzpoura po městech doutná kolem kol?

z

Či

Té zvadlé hlavě nelze víc

dcera strachu, šílenost' jeho sedla hruď, křepce: Ze snu V pekelných

na fl.

,ni

v

den

se

neprobuď!

-

Nač

ptaní? chce! A celou chystá k cestě dvůr: dav kněží, paní, komořích fl. rl'lzných říšských stvůr,

noc

se

a

ji

jemný, prostý ozdob

slik

všech

-

-

s

Celským r

předu.. v

čele

[všeCh,.

však králové dán střed .

okó' vzplát.

navštívím!"

by

jest lehčí nežli plát, a vínem orvietským můž' i mrtvé

ve snu

Kol krále jarých na koních, lid vše neuhod'; stráž:' dvořenín a komorník a králův koněvod.

nést' zlaté čelky tlak, laur lehčí jest, a Caesar kdys též zdobí val se tak. N ach

zpět?

v

lid branný těsně za dvorem, a vozy na 'posled:

žen;

Nádherný průvod zamluven za vypůjčený groš, v lid četný sluha přestrojen fl. četný štítonoš,

A palma v ruce lehčí též, než zlatá říšská trest'; vše pouhá skromnost' na pohled, však v pravdě pouhá lesť.

A křik a hluk a zvonů zvuk a hlaholení trub,

Hle, jakby zdráv hyl v křesle král Jest ze všech končin tento sbor, 'a rl'lzných dívčích krás; jak prost by stáří změn, kdož vf. že lehce k nosítkám jich bedra;' [akby skvoucí had,

toř

lesklý průvodu je líc slávy rub.

-

leč král je

Za vřískot "zdráv bud'

mzdu 8

každý dostal trojnásobný plat

kdo

na

pláč by

se

Sigmund

hoch

[král",

měl bráť, zmoh'.

pod pláštěm

připevněn.

Tak

Prahy rozhněván,

prchá

z

leč tajně truchlí přec a jede: Cresar nádherou,

leč silou umrlec.

-

Všem

v

sled dav

jenž vzrl'lstá tof

víc

kejklíř& a

a

víc,

pod korouhví celý pluk

královských

souložnic.

objímá zlatý 'pás. Plň úd& z šat& hedbávných souladně zírá ven, a vínek z révy k hlavám všech je zdobně upevněn. .

34

-

_.

.:

,

Šíj k�áš!í

korál

s

starých vášní

A

granátem,

-

kov, bůstka, jantar, kosť, a nadra krajkou remešskou

chtíč

si

vilnosti

v

vzedmutím srdci zlíh' se zas,

leč mdlobou nedozrává

kl'�šlí ješitnosť.

na

A hrozí králi ženín

juž

zmar

sype

temným obrvím,

zkázou ch vf

li

pospas.

ret:

se

zda jsi směl vyhh�d�t'? vím, Zde vzplála Čechflm slávy zář' ty však jsi jejich kat!

česká,

To� zHdké hejno

záletnÝQh kupných rýnských dcer, ač pflvabný lest ženin těch Iochodný stejnoměr.

I

á

a

Prstének zlatý a rubínem 'u každé z oněch vil,

A sedě pňl a leže půl tup, ustrašen a plach

Zde zrozen Jan,

jej Avignonu koupil král, a papež posvětil.

dál spěchá; zda to Sigmund? Ne, to Nero y lektikách!

jenž svých vzdorů pohledem!

jednu sivý nese kM, ký vzácný [esti zjev od hlavy k patě v závoj skryt a v páži korouhev.

A ti,

Zde silou blesku požehnal mů] život věčný bůh, a vzdech mů], dítka sten a pláč,

vzdychá, kloní hlavu šepce: "Zkvitne den,

že zHbá mne; jde

se

král

zjev, rozechvět,

prs hněvně

mnou.

hanbo

"Aj,

ten dub

zde

.

.

jsem �ase spokojen I

-

'

.

v

-

jež k obsluze mu jsou: kněz, sluha, lékař, pán, to všechno kupný otrok jen

Z děv

-

Té korouhvice

divný

a

znak

už třetí

kosočtverec postaven rudé srdce v něm.

nesen

Po městech

pleci zlatý plášť

na

a

vavřínem ozdobenI

Čech �ýchod

ni vaz,

tvrz

zapadnul

v

a

sboru děv rád kochal se,

jim láskou sila] ret, teď nelze napořád jak dřív je k ňadru přivíjet. Král zachvěl se, jak umrazen;

hle. korouhevní paní kterak

mne

valný Táboritů

1!J,�,v"

rozechvUt':':,:/:\

rozjitřen,

v

sbor

"Hesinách."

zástup odpočal.

Hle,

.

kl�má�j>ýl.�

všechen

Radš k jihu tedy? Úbočnou je cestou nesen král kol Budějovic. Pokynul a

-

,.Aj, zda bych

vlas

každá, každý prah,

je ukryt

a

Dřív

a -

tu kde v síle mohutné

dub velkÝ, rozložen, '

"

.'.

r

stan'

vztyČ�e,:;�qn,ne

v· nosítkách

.:-' �ostaV'te pod: :uti�: 'ten.

ji, nebylť ,�en, vím, vyzrálost) svých vnad

To ona, .znám

Chci

odpoěítijsvatý žár

,zas šlehá

v

dřen

iraých noh,

To skvost mých krásných taneč- A v hebkých leže poduškách tak přec to nebyl klam, [nic, svou těžkou hlavu skryl, až v bezednou snfl prohlubeň já vím, že slávou císařskou k 'sobě

se

chvíš

bouř byla pščícf, ten dub mně ženou pomocnou.

upoutám I

o kvapte dnem i nocí dál, nač spánkem otálet? o leťte, kéž vám stihnout' jest

-'Ves' mého srdce let 1"-

jej spánek ponořil.

-

A

v

dál

a

šiř

rozkřídlll,

se

zlatou slunce zál' mi vzal by neviděl a

mů]

zor

malounkou dítka tvář!

v

Mou kadeř vichor

zpupně rval mů] tiskl prs, že krví mléko -pomísil, by kojence mů] zkrs'. tak

a

Když blesk však nebe otevřel II v nhlar-Ich se -chvil, zřela jsem, že 'bož!

tu

j[,s

skráíi dítka ozdobil

��:��Šj��ě �!�s:?st vU�'��{j�� :;�r��i��!k:pZ�d!�h�0 ji

na nichž teď líbán dnou,

.

Král ohlíží se, těžko dak, ni zrak, už v důlky stále více has'.

místech,

.

-

nepřeje

Na

Však proč ž� nechce

klusu tou

ťak divně znl, jak zvonu hlas, 'když věstí žití SKon.

svaz

.. híp'

východem? Leč rvala trýznila mflj klín, a pošumavský mrak proč jižně spěchá ven? svou zlobou chtěl mi pod čelem Aj, na hranicích rakouských vymlfti kalný zrak! je více bezpečen.

Oř kloní hlavu obloukem

jeho

.'

černou hrud' tvou postrach

příšernou

den,

na

a

v

utlumil hromů zruch.

samý augustán.

Toť nudná cesta!

je krále údělem:

m&lzdaťný'syn, Žižky [sem,

věz, matka

-

Zjev statné žeay pojednou sen postavil mu vstříc hněv, v klenbě čela roznícen, jí blýská z zřítelnic.

Jak mu

zlatý

vínek kolem kol

klenbu čela

a

drobné kapky

v

klín mrak

v

se

hvězdou

To vínek

jejž viz, a

velký čin;

slávu věstil hospodin I

splnilo

co

mu

každé perle zaztkvíval

A

a

spjal perlí skvoet nasypal.

-

se v

jinaký

vzal isi na

pod

Čech,

než

'J�vflj.

ten

dub,

všech listech jeho krev

vražda, pych a. lup I

35-

-

Až Žižkflv Věhlas věkům vstříc "Ni chvíle vice, nesvolím. nést) slunnY bude oř. věz, děsný onen mrak, ty hotov buď mu za podnož jíl)lŽ Žižka k žití probuzen a stupněm se mu kořl mflj naplnil dnes zrakl"

vínek, viz

To

děsný

on

k hrůze tobě

a strň, dán, vždyť slzami jeijt pokropen a

kletbou

vykládánI

hromu hlas, Ty že jsi králem? českým snad? Jan, syn mň], tíhne věkfl vzlet, A její slova a její oko ty, králi běd a. hrůz, blesk, Ký jalový to SeD I Ty neřestí jsi nohsledem, jsi pouze hanbou upoután když za jara se rozletěl na slávy jeho vb. z pochmurných nebe desk v šat cáře oblečen t .. -

-

Nechť skl'áii jsi klonil zdobenou,

Ta sláva roste

ty juž mřeš, peklo drží sněm, -

vyschlou chýlil tys prachem v cestě Slávy byl, vždyť' k soudu letí z ňader tvých roj hříchů za rojem. jim jsi a věčně bud'l nechť

hruď,

Svět bude-li kdo

a

věkil ptát,

se

Až zde jsi Viz, hněv

lživý Sigmund byl;

se v

mi ubostil

mém srdci vřít, titan narodil,

ten, řekne zvěsť, kdo pochodeň hrflz v Cech ách roznítil.

zde, kde

Vlk, který zhltal slávy zdroj a přece nebyl syt,

Už nedli déle, kliď �e ztad,

on a

pes

třicet bitev bojoval,

živý

oheň

z

tlap I

I rubali o

...

kdo on

povalíl,

ten

a

lékař k loži vběh'.

Cař, oko v sloup, dí vyděšen: "Pryč, zabočte z těch cest!" "Radš skrej se pane, viz tu bouř, kroků Trucnov jest!"

byl věštcem

než

ve snu

blesk

a

zachoulil

úst vyploužil

se

hroml"

se

král,

sten:

a

paď

I zaklel

spěchej, let'!

v

rychlý dejte rub,

ráz

ten

Typlf'nt.e

mi

klatý Žižkiiv

Sigmund rozvteklen, podušek pad', a znovu v spánku zasyčel snů svíjící se hadI

-

zpět

-

nejde dál,

také povalen I

Stará mince

zmrznu

A vy tam, sluzi toporem se v

,,0 viz, jsem sláb, nech spočínouř mne ještě chvilku jen I"

Strom vzdech den

jaký hrozný

král

"Jak, Trocnov? Rychle,' ryohle ni mžik zde nechci dlér, [dál, dej vína, sluho, ruče jen,

z

-

šípy plamenem, každý v krále šleh, ňádro stisknul, zaúpěl,

nich

przníš onen strom, kde jarní doby národův

A

Běs. lidskou tváří přizdoben, jenž korunu si lap', lesk oulisný mu z očí plál,

z

sto

ty

třicetkrát byl bit.

leč

se

nikdy nesmí mřít.

A vrže

s

Žižkovou

do

hlavou.

v

kořeneca

dub.

�METLA ZAPADU:� Původní historická ;

povídka

ze

života

Čechů Texaských.

.

ft) ĚJ povídky této počíná roku � 1865 začátkem měsíce května.

Nad

žírnými písčinami

mexického státu klenula se modrá obloha, mnoho

týdnů

Tamaulipas

po mnoho a nezastínil ani jediný mrá

jíž

.ěek. Kam oka vzhled

jen dostihnouti písečná rovina, tu poušť 'bez jakékoliv známky ži vota, Kdo sem zabloudil, anebo, kdo tudy cestovati musel, tomu při pohledu ma mrtvou krajinu srdce se úzkostí sví ralo a on popoháněl věrné zvíře své, by jen co nejdříve dostal se ven z ne mohl, pravá

všude jednotvá"má

pohostinné této krajiny. Nepohostinná to krajina věru. Nikde ani travičky, ani stromečku, nikde ani stopy po zvěři, ptáku nebo jakémkoliv živém tvoru, všude mrtvý děsný klid. Slunce pražilo do písku a rozehřálo ho že člověk bosou nohou nemohl naň

vkročiti ee

dnů,

koně

býti

"Amerikán" napsal

H. Chotek

•

�

.

tak,

Pro

a

a

jel-li

kofímo

tu žárem

pouští tou po ví rozpukala se kopyta

tento buď ochroml anebo musel

zastřelen.

To ovšem mohlo

ti pouze zbloudilému a proto že celá délka

se

stá

cesty neznalému

poustě té neob náší více jak 45 angl. mil, kdežto šířka obnáší něco málo přes třicet: Znal-li

-

cestující dohře směr, anebo řídil-li se alespoň dle svého kapesního kompasu, nebylo nebezpečí zbloudění tak velké; hůře bylo ale, když na obzoru severním

počaly

se

kupiti šedé, když od Rio

bouři

zvěstující

Grande začal

mraky fu Tu skutečně každé četi zhoubný vítr. mu cestujícímu běželo o život, neboť vi chr zvedal celé oblaky jemného II žha vého písku toho a hnal je po celé délce pustiny rychlostí skoro báječnou. Běda tomu, koho takový mrak zastihl nepři a

praveného vázl.

-

ten málo

životem vy

kdy

-

,

den, kdy povídka naše počíná, ne toho co obávati, neboť obloha bylo V

se

nad míru

vzduch

čistý. tlupa jezdců. objevila Nebyl to žádný vzdušný přelud, který na písčinách mexických nebo na žírných prériích západního Texasu tak často nikoli, to smysle cestujícího mámivá seděli na z masa a kostí a byli jezdci a velice hbitých vytrvalých malých, ale amerických "ponies". Jasně a určitě od rážely se obrysy jejich od obzoru. Tlupa ta přichází blíže a již můžeme pozorovati obličeje jednotlivých jezdců. Jsou to obličeje osmahlé a výrazu divo kého, takřka zvířecího. Z pod hustého černého obrví leskne se dvé žhavých OČÍ, tak žhavých a bodavých, še mimo volně se při pohledu do nich zachvěje me a v nás vzbuzen je pocit, jako by chom se byli setkali s dravou šelmou. Nízké a krátkými naježenými vlasY' z polo zakryté čelo neprozrazuje příliš

byla

Na obzoru

jasná

a

se

-

inteligenci nebo zvláštní jakýsi a šeredný úsměv, který čas od času mihne se po tváři již tak dost nesympacické, zcela zřejmě dává na je vo zlovolnost a ukrutnost a ukazuje, že člověk který tak vypadá a tak se usmá ti umí, je všeho schopen a neleká se ani zločinu. A tak jako s jejich obličeji, vypadá to i s jejich oděvem. Kam jen oko pohled ne, všude samý nesou lad, sa má nečistota. Široké, bílé spodky okráš leny jsou sice žlutými, dříve snad pěk ně lesklými řasami po celé délce ste hen, však vše je velkou

vn

dar ducha

skoro všichni

zaprášené zané,

původní

je

sotva

barva

Tak

rozeznání.

to také má i

bátcem

s

vyjma

-

-

a

velký počet nů.

se

Indiá

-

Tato divoká vtr haná

tlupa, podobala se

rukávech hodně

která bandě

lupičů a vrahů ja ko vejce vejci, mo hla po písčité dráZe své pohybovati

který vystřižené II jednotlivců mu -

sel

ha

se

jen zvolna,

boť

koně, jichž

lá

ne ce

hlubo

kopyta ký písek zapadáva la, nemohli rychle GROVER

mi. Kolem pasu několikráte ovinuje se velmi široká šerpa" navajo" která slouží právě tak k okrase, jako k různým po třebám a bez které Mexikňn nebo amí šenec ani za humna nevyjde. U Indiá

chudých smíšonců místo "navaji" zastupuje sprostá, hrubá hou ně. Pokrývka hlavy různí se u jedno tlivců velice. Někteří mají na hlavách plstěné klobouky s ohromně širokou střechou a těžkými stříbrnými. porty o krášlenou, jiní opět mají nízké francouz ské "capy" a někteří dokonce mají hlanů nebo zcela

něco málo

zi nimi nachází

se

ka

býti před mno roky velice bo hatý a vkusný. Rukávy a vy střižené poprsí je krášleno širokými, bílými krajkami, nyní ovšem zažlout lými a špínou a prachem pokrytý-

shodují je,

se

obn

my můžeme, pozore vati, že me

je to jakýsi druh bundy 1.1 prso u a na

že

nám

k

vlastně

-

V čem

šátkem ovázanou.

nemají jednotivců a aby uchránili nohy své před žárem slnuečnim.ovázali tyto špinavými hadry. Čím chatrnější je jejich oblek, tím důkladnější je za to jejich vyzbrojení. Y širokém těsně upnutém pasu chová. každý dva ostře nabité revolvery, k se·· dlu připnutá je taktéž ostře nabitá puš ka, z postranní kapsy vyčnívá rukojef dlouhého nOŽ6 a po boku houpá se dlou há, rovná šavle. Jezdci ti, jichž mohla bytí as sto padesát dojeli .nyní až k. vy

zama-

a

že

jenom

CLEVELAND.

v

kráčeti. Na

jezdcích po bylo vel-

zorovati I

netrpělivost, neboť by byli letěli raději s větrem o závod, aby dostali se přes poušť tuto co nejrychleji. Hlad již museli pociťovati také, neboť kašdě ch víle někteří z nich pohlíželi k slunci, které dávno již přestoupilo poledník a. pak vypínali se ve třemenech napnutě pohlížejíce ku obzoru před nimi, nečer kou

ná-li da

se

tam les aneb neleskne-li

se vo

nějaká.

předních jezdců se zastavil a. stála celá tlupa. Byl to bez pochyby vůdce, neboť oděv jeho byt Jeden

hned

na

z

to

mnohem úpravnější, úplnější

také i

a

"Toť Rio

Bohatší ostatních.

"Carambol" Ieko máme

Jeden

z

ně k vůdci

"Již

ne

lapitáno.

zvolal

zlostně, .,jak

da

Indiánů

popohnal svého ko pravil: ani plných deset mil, seňore

radostí

"

do

"Carambol" zaklel kapitán znovu. "Tedy ještě dobré tři hodiny jízdy a já již mám hlad, že bych živého smraďo eha snědl a ízeň, že bych ocet se žlučí Jjolykal, jako to musel dělati kdysi spa mohli nechat něco

na

všcohno včera večer.

Také

dnešek

a

Ale tak

stává,

člověk

nestřídmý." pak tázal se dále: "N evíš, jak daleko za námi je gene rál se svým sborem!" "Excellenza, general Cortina je nám takřka v patách," odpověděl zvěd, ohrá tiv se Jo zadu a pohlížeje k obzoru, kde ide viděl černati se tmavý bod. A aby lépe viděl zastínil si obličej ldyž je

Za chvíli

.

mkou

a

po chvíli dodal:

"N ernylím-li

se,

pohybuje

voj je-

se

110 tamo."

"Jak

daleku to asi od nás?"

,

.;

ka mil, "Nanejvýš litánel" "Dobrá, to máme ještě dosti času vše připraviti. Nyní ale seňores pobíd něte své koně k.rychlejšímu chodu, ať Isme u Rio Grande ještě před sluncem západem. Víte, že nás čeká ještě prá asi dvanáct

ee

seňor

dosti, že musíme uhonit něco

připravit večeři Ku předu tedy!" a

Po těchto

struhy Iral

se

zvěře

Cortinův.

slovech zasadil

oři svému ku

sbor

pro

v

bok

a

kapitán 0volným klusem

předu. II.

Rio

zajásal

zvěd

a

ním:

Graude!"

a

vyhazovali

své.

�,sombretos"

kdežto náruživí smíšenei

dle

výše, poskakovali

v

se-'

šakalové.

vili

jako úplně klidni a nezměnili ni jediný tah v jich 'obli�eji. Byliť jim výpravy podobné něco zcela obyčejného, jelikož účastnili se jich již od SV8ho nejútlejšího mládí. Krok za krokem brali se pošmurní 'jezdci ku předu, avšak od té doby, co byli na obzoru spatřili mohutný veletok a

Jenom Indiáni zůstali

jsme si ne vypít

se

za

Horkokrevní Mexikáné vískali

povahy.

a

sitel náš Kristus Ježíš.

Grandel"

hulákala

Radost nad, blízkostí prozatímního cíle jevila se u [ednotli vců různě, dle

ž

I

tlupa

"Rio Graudel

k Rio Grando!"

ještě

.

celá

.

Rio Grande, zavládnul mezi nimi duch hovor, surové kletby a jiný.

Živý

zcela

vtipy krátily jezdcům vykonati mělo ještě ně kolikahodinnou pouť, když přední z nich překročili poslední vrstvu písku a sta nuli na krásném zeleném pažitu. Koně bez pobídky dali se nyní do běhu, neboť i oni toužili po vodě, již po dobu tak dlouhou postrádati museli. Vůdce tlupy Don Rodriguez Zavallo *) seskočil s koně a hodi v otěže jednomu z bandy počal udíleti rozkazy. 'N ejprvé napojeni koně a hned na to

sprosté žerty

cestu

a

slunce

zařizováním' ležení, kteráž práce byla velmi jednoduchou a pro

započato to

a

se

to také

brzy skončena. Zřízeny pouze jeden pro poručíka Rodrigu eza a druhy pro jeho pobočníka Fran cezco' Sancheza a ostatní nižší důstojní ky, kteří však málo lišili se od ostatní. sprosté bandy. Mezi tím co stany stavěny, rozdělá no více strážných ohňů a někteří z muž stva jali upravovati se nad nimi kotle, železné trojuhly a podobné. Vše dělo se ale rychle a systematicky Každý dělal. svoji. práci bez zvláštniho.povelu, i mudva stany,

..

.

j ezdci neujeli ještě

ani tři

míle, když

.řed sebou .na obzoru spatřili více tma vých bodů, ,me�i nimiž leskl se tá�llý, Bílý pruh.

nec

*) V Mexiku každý.španělský.dobrodrulI'nebo smíše jen pon�kuď 'idteligentnějši' považován 'chce býti za a často dává si jméno šlechtické.

šlechtice

pohromadě již jenom jednou volně pohráti si mohl s Vše to sledoval kapitán delší dobu. krásným a vonným jejím vlasem, kdy a když jeho stan byl po okem bych jen jeden polibek mohl vtisknouti bedlivým někud upraven, zavolal na pobočníka na ústa její." svého Sancheze s nimž vešel pak do "Carambá! To zní jako byste byl do ní zami lován'[" posměšně prohodil vnitř. "Senore Sancheze," pravil, usednuv kapitán. "Mějte se na pozoru, ať Corti že exce na se o tom nedozví, neboť na polní skládací židli, "víte pak by va še láskyplné srdce pro sličnou Louisu lenza general Oortina dojede nás ve dlouho netlouklo. Víte že v tom ohle třecb nebo čtyrech hodinách a že nezbý sela

tudíž

být

tlupa

tato

,

mnoho času k ulovení upravení dobré večeře pro ně jeho sbor. Caramba! Znáte ho tak

vá nám tudíž

du nezná žertů.

zvěře k

náhledu

ho

vám

a

dobře

jako já

te,

že

nám

vždy

a

za

00

zlé

jestliže

je,

caballeros*)

týče,

ví-

ženu, která zcela oddá se muži, aniž která zcela muži

na jídlo čekat, nebylo-li toto po jeho chuti. Proto vezměte padesát nebo i více spoleh livých mužů a bez meškání vyjeďte

si

dostanete

ale

--

však

-

seňore, zapomeňte

taktéž,

znal ten

víte

ralu Oortinovi." k

v

krásná

jako

právě

z

"Oascaras! však i vy seňore kapitá: dejte si pozor, by se general nedo zvěděl, jak smýšlíte o seňoritě Louise." To je moje starost, seňore. Teď ale no

"

nemeškejte

Hm, jakém jiném poměru by sobě stáli, než v poměru lásky. Louisa

je

mně vy

úst, sice-však vy mne znáte!"

pospíchá, ještě raději bych ale poměr, jaký váže ji ku gene

"

co

klouzlo

F· F. BAYARD.

pro koho: Per dios, rád bych věděl, proč ta krásná seňorita Louisa tak do

Texasu

Sanohezeš"

,

hleďte

však

pro

"Oascaras! Vy myslíte tedy že-!' ,Já nemyslím již nic, carajo a vy

pár divokých krocanů, hrdliček a prérských slepic nu,

nechte

seňore

že

líte

�

udělala

sebe, rozumíte mi,

ať zastře

také,

jen proto, aby něho

jí k dosah nutí jistého cíle. Tento náhled můj

jelenů jeleni kýta je pro generála nejlepší lahůdkou

oddá

může

hodně víte

-

z

se

otroka, který po

Hleďte ať

lov.

milovala,

by jej

časy kdy neb

11a

mého

hodna lásky žádného

ten

nastanou

musel

ostatně

se

že neuzná

tom

o

Madona 'Sevilská

a

není

a

vykonejte moje rozkazy.

Adios!"

Seňor Sanchez zkoumavě

pohlédl ještě jednou obličej svého kapitána a na podpatku, opustil s krát v

di vu že Oortina zahořel k ní láskou až

obrátiv

šílenou.

Santa santisirna!

samému

se

kým "adio" stan. "Maladetto!" zvolal kapitán. "Ani tohoto hňupa, na jehož pomoc jsem se

jí

v

vou

srdce

Vždyť mně chvěje, podívám-li se

to krásné snivé oko. -Oasearas! Le

ruku

bych

za

to

dal, kdybych

,

*)

se

CabaUeros:::f gentleman,

čestný muž.

při provedení svého plánu tak spoléhal, potřebovati. Santa santissirna!

nýbrž ubíral se k nejbližšímu ohni, by přesvědčil se, jaké přípravy jeho lidé' učinili. Indian však nepohnutě zůstal na svém místě, jen tvář jeho zachmůři la se pokud možno ještě více. V táboře panoval zatím ruch velmi čilý. Mužstvo, dokoučivši svoje práce, sestoupilo se Ve skupiny, které pak vy

nemohu

Není-liž to k zbláznění? Ta ďáblice mu sí míti nějaký zvláštní magnet, že Se

každý, kdo ve styk s ní přijde hned do zamiluje: vždyť i mne se nedělo jiná če. �Oarambo, já musím již míti jednou pokoj", chci své ukojení a pomstu. Nyní

ní

.

nelze .mi však činiti ničeho nežli

hledavše 'li vhodné

poslou chati Cortinu a hledati' příležitost ku zmocnění se této feny. Nyní podívám se, co dělají mojí lidé, neboť cháska ta jak nevidí stále nad sebou bič stává se příliš bujnou." Po těchto slovech vyšel kapitán ze stanu a první jeho pohled padl na Indi ana, jenž stál nedaleko stanu opřen o

líbené směle

peň

Byla

dů

hbitost

hů

v

a

sílu.

Byl

to

chůzi

a

a

běhu zván

chmuřilo obrátil

se

se

jeho

k němu

čelo se

a

svoji rych byl od soudru

skoro

se

a

zlostně

Rychlá

zcela

nu

"Rychlá noha není zde proto, aby bledolícím bratřím svým pomáhal lovit, a ubíjet zvěř lesní, nýbrž aby ukázal a jim nejbližší nejbezpečnější cesty k a

jejích nepřátel

k

Anglí

Znaje tvrdošijnost rudocha a doveda služby, jaké právě tento Indian již sboru Óortinovu prokázal, ne odpověděl Rodriguez již ani slova více, dobře ocenit

vše

ležitou

Čas

úsměv

-

a

a

že

a

pohrál

nepohnul, jen mu

byl

obdržel

na

vteři-.

že viděl

prozrazoval,

zprávu

a.

dů

radostnou.

rychle a západní červán ky oznamovaly, že slunce v brzku pro dnešek ukončí pouť svoji na této straně. Ze vzdálí 'slyšeti by to jednotlivé výstře ly a výskot jaký na každý následoval, značil, A

jeho

noha sebou ani

kolem rtů

slyšel

klidně:

táboru sům."

Taktéž i zde rozlé

se

spokojeny

odvětil

příležitost naskyt pranice nejsou zde

'

slovy:

k mluvčímu

a

trávě.

za

,,00 dělá rychlá noha zde? Já se domníval, že když bílí mužové honí zvěř, aby otec jejich až do tábora přibu de netrpěl nouzi, i rudý bratr náš Ry chlá noha nezůstane zpět, nýbrž ze JIm bude pomáhati, by lov jich byl výdat ným."" N a oslovení toto Indian jen na polo obrátil

hádky

nepohnutě, jen ob čas vrhl povržlivý pohled na hráče. Tu znenadá ní za zády jel,o vynořila se postava [i ného Indiana a zašeptavšl mu v ucho několik slov, zmizela opětně ve vysoké

pro

"Rychlá noha." Když Rodriguez Indiana spatřil

k tomu

svém místě

ie

nejčelnějších nejchytřejěích.'ivě "boru Oortinově

ve

lost

a

a

z

nebof

hře té

klenía nadávky surové, někdy i výsknutí šťastnějšího hráče. Indian Rychlá noha stál dosud na

souměrně rostlá po mohutné svaly prozrazovaly

neobyčejnou

Mexikána, aby

žádnou zvláštností.

halo

to štíhlá

se

Prudké

vášní"

celou náruživostí svého ple

se s

jak

mene, ne.

stromu.

stava, jeiíž den

neoddal

Mexikánů

u

v

sotva nalezneme

:

kostky.

v

kostky může se nazvati "národní

Hra

usedli k ob

místo,

Mexikánů hře

u

v

ubíhal

že střelec nech vbil

skutku vrátili

�e

se

svého cíle.

k večeru honcí

přebohatou. Byli zastřelili osm bůvolů, ve1ký počet jelenů, asi tu cet divokých krocanů a nesčíslné množ ství prérských slí pek. Rodriguez se usmíval a vítal honce' slovy pochlebnými, kdežto mužstvo v táboře přestalo hráti kostky a chopilo se práce; Lovci zaujali jejich místa, by si odpočinuli ,po svém namáháni a krá tili si č�s opět hraním. s

kořistí

náct

nebyla ještě ani zpola pn k táboru přiklusal jezdec když pravena, oznamuje příchod Oortinův. Ihned bylo vše na nohou a z každé tváře probleskla radost, neboť general Cortina byl u cizí této cbásky velice ob liben, protože vždy je zaměstnával do sti a nechal je dle libosti loupit, pálit a vraždit. Však vzdor tomu že dával jim při jistých příležitostech volnost takřka nevázanou, dovedl je přece vždy udržeti V ban na úzdě, kázala-li toho potřeba. dách jeho panovala vzorná' kázefí a má lokdy přihodilo se, aby sprostý vojín odepřel poslušnost svému představen SGVll. V ůdce tlupy,

Všichni

Večeře

Rodl'iguez

zajásali,

záležeti si na tortilech *) též nezapomeň na frijoles+), Tamales §) ať mne ne

te

Víte

přepepříte!

se

týkajfcích

úpravy

Zavallo do

jetí

sot

svého

stero ruk po

a

zdvihovalo

celým

vítání

svým sborem a za vazadly je mi tak řka v patách a bu

ho vůdce.

de

za

rozkaz

u

voláno

mne

nebo

zvláštní

"Nikoliv, capitáno, pravil jen tolik, že bude-li se vším spokojen a na lezne-li při příchodu svém vše v pořád ku, že pro vás nechá vyvaliti několik

pulque")"

Pulque je tekutina jako mléko bilá a působí velmi prudce na smysly. Připravování děje se takto: Na rozlehlých polích jest nasázena agava, u nás pod nepravým jménem aloe známa, jež nepotřebuje žádné péče a žaduého opatrová ní, rostouc bujně na každé suché i skalnaté půdě, Teprvé v osmém, někdy až ve ětrnactém roce dospěje a počíná za kládati na květy. v tom místě, v tak zvaném srdci rostliny, vyřizne se kuželovitá prohlubeň a ta každěho rána i večera naplňuje se šťávou, která se odtud vybírá, 001 trvá '-5 mě sícň, Nasbíraná šf,áva. nechá se pak vykvasiti; je to nápoj m prudký a v Mexik u neschází v žá<;lné krčmě *)

Louisa!'" se

všech.

"Gracias, gracias caballeros," děko val Oortina

a

excelen

stran.

nějaký�"

kořalky

na.

Oortina! Evi va.

sefíorita

A. H. GARLAND.

se

přijíždějící

"Eviva

malou

seňore

soudků

se

při pána a. mistra. N euplynu10 ještě ani půl ho diny, když ležením zavzněl opětný já

tázal

půl hodinky," od větil posel. "A. neodevzdal ti žádné. psaní pro

by

ku náležitému

Excelenza gen.

za

se

svého

vlastního stanu, i on připravil

leženís"

zde

místa.

odebral

žiny,

"J ak daleko myslíš nachází se ,general od našeho

s

,,.

pro stany vrchnfho vůdce a jeho dru

se:

"

příliš pepřené.

A dav leště několik rozkazů

přistoupil spěšně poslovi, mladému

Cortina

že sefíorita Lou

dobře,

isa nemůže snésti věci

Zavallo

a

la

postrádali již po mnoho dnů. �,Na svá místa tedy seňores," porou čel don Rodriguez Zavalo. "A vy, ku chaři, hleďte si svých povinností a při pravte k zákusku něco dobrého, neboť náš vůdce, jakož i seňorita Louisa bu dou utrmáceni a hladoví. Zvlásté dejte

k

to Indianu

neboť slíbenou

hůdku

vjížděje

Tu seskočiv hbitě

z

do pro střed ležení. koně, hodil otěše

jednomu z vojínů a obrátiv se k vítají címu jej Rodriguezovi, pravil: "N u, jak se máte dětil Měli jste zlou cestu pouštíl Nejhorši asi byla ta. *) TQj'/,'ilg j.sou chléb kukuřičný, který se' připravuje' takto: K masivnímu plochému kameni přiklekne Indíanka: a. tře kameným válcem polorozemlenou kukuřici tak dlou-: ho, až se utvoří husté těsto: z toho dělají se tenounké pla cičky, jež pak když se upekou, jedí se hned teplé. t) Frijoles jsou malé černé boby barvy čokoládové, jei; jsou v Mexiku velmi oblíbeny. §) Tamales přináleži k nejlepším pokrmům mexickým .. JE. to krliti maso zadělávané s mjskými ja.blíČky 0.' jiným kořením, které smíšené s moukou kukuřičnou zao-:

pepřem.

balí

se

do listu

kukuřičných

a v

páře

se

vaří,

:žízefí? Nu, však jí odpomiižeme v brz ku. V zadu za mnou přijíždí několik 'Vozů

vůdcem

chtivý, bezohledný a nanejvýše ukrut ný a častými svými vpády přes hranice Texaské, byl pravou metlou krajů po

Po

naložených dobrými nápoji. se o to, milý příteli, aby několik soudků bylo složeno a aby každý do stal svůj díl. Já přede vším pomoci starej

musím senoritě Louise

nouti, by

s vozu

a

hraničních.

00 stoupenec nebyl věren nikomu, nýbrž vždy držel' se té strany, od níž kyn ul mu větší prospěch.

dohléd

stan

její byl pěkně upraven." "Si, seňor," odpověděl Rodriguez,

ukláněje 'hlasu

s

Vše stane

se.

úplně

se

vaším nařízením.

senorita

ie zdráva

a

že

v

ji

Dnes sloužil několikráte

že

nouti císaři

pouští

cesta

příliš." "Ještě to projde. Oh, ona je velice vytrvalá a já bych zajistě před krátkou ještě dobou býval poslední, jenž by byl 'OV tak útlém a jemném těle hledal ducha

z

Po téchto slovech

obrátil

krokem bral

se

Avšak vraťme

hý

se

k státnímu

ho shodil

ze

Cortina

horšího,

a

veslu,

kul

čilý

byl

dobrodruh a

srdce

ěleehetnější myšlénky.

však pl avidelně.

nevšímal, nýpřijda k před nim vo�ůrn zrychle ným krokem zabočil poněkud na pravo,

,

kde

_

v

nevelké. vzdálenosti

stál

cestovní

_

'

od

třetího

kočár, něhož velký vojínové právě vypřáhali čtyry silné, velké mezky. Kočár, nevídaný to do sud zjev na žírných prériích západního Texasu, byl zakryt úplně, tak že ani sluneční paprsky, ba ani ten jemný pí sek pouště do vnitř vniknouti nemohl. Dle pečlivosti jaká kočáru tornu věno vána byla dalo se souditi, že vnitřek jeho skrývá drahocenný poklad nějaký, jejž Oortina někde uloupil a od něj od loučiti se nechce ani na dobrodružných a zhusta i nebezpečných svých výpravách. Ano, bylo tomu tak vskutku, jen že poklad ten nepozftstával ze zlata neb drahokamů, nýbrž z bytosti živé, krásné, ,ba okouzlující. Při spatření kočáru zrychlil Cortina své kroky ještě více, 'tváře jeho zrud ly a' z oka vyšlehl 'blesk náruživosti vozu

pikle, aby

Byl vzorným

k našemu vypravo

Oortina si všeho toho

tu dru

'prost každé

ně

brž

spůsobu ne} a

proti

hotov ihned.

ruch.

přece

stolce diktátorského.

bez citu

se

každému

přišlé tlupy panoval Vypřáhání koní a mezků, stavění stanů, rozdělávání ohňů strážných, vše dělo se' s velkým chvatem,

Oortina

řadou

,

osnoval vzbouření

plné duše a by I ke směřujícímu činu

váni. V táboře nově

�Ž

.nich dostal

spolčil

kníže odmítl s opo Za to nenávidél Maxmiliana

mu

rychlým stanů, před ležení prvního sboru, kde za stavilo 28-30 povozů, hrubých to že -Minových vozů o dvou kolách. Náklad vozů těch byl právě tak roz -manitý, jak rozmatité byly potřeby to boto sboru loupežnického. Oortina byl se k výpravě této připravil jak náleží a obětoval na ni skoro celé své jmění. Kromě svého jmění vydal na výpravu -tu značnou část peněz, již obdržel od generala Inareza, kterýž tajně vpád -Cortiny do Texasu podporoval v naději, :že třeba jemu podaří se co nepodařilo :se nebezpečnému jeho soku slavnému generálu Santa Anna. A byť se i nepodařilo, doufal přece, :že loupežnými vpády do Texasu učiní :nepříjemnosti vládě císaře Maxmiliana, právě tak jak to dříve činil vládě Santa .Anny. In�rez a Santa Anna byli protivníky na život a na Sľ)11't a kdykoli jeden z se

zítra

Santa

Annou, ano, odvážil se služby své nabíd Maxmiliánu, kteréžto služ se

šlechetný

vržením.

-tak statečného." .a

však

by

neuna vila

Inazerovi,

němu

proti

se

sou

Doufám,

banditů, krvežíznivý, loupeže

nezkrotitelné.

z

_

V

tom okamžiku odstraněna také

boku kočáru kožená

pravém

objevila

otvoru

v

blíčejem

tak

obdivem

naplniti

se

záclona

ženská hlava

úžasně

s

pravidelným,

a

0-

musel i dobrého .znal

krásy. Oortiny zalesklo

Oko

takřka letem stanul tevřel cl vířka a pomohl on

se u

poznovu kočáru by

a

o

sedícím

uvnitř

Než to však udělal, zahleděl se na v obličej děvy a ústa jeho mi

okamžik

movolně pronesla

tiše, ale tak

přece slyšáno býti

mohlo:

že

to

"Que hermosa que estas!" (Jak jsi nezmě

takto obdivované

nil

se ani jediný tah; bylať výbuchům podobným patrně již zvyklá a proto ne činily na ni dojem zvláštní.

"Jsme již se

místě, seňore!" tázala

na

netečně.

"Si, seiíorita,"

odvětil Oortina

"aspofi pro dnešek. Jsme

texaských

zítra

a

na

něžně,

hranicích

Rio Gran

překročíme

de. ,�

"Jsem tomu velmi ráda. Nyní ale můj milý příteli hleďte, ať je můj stan upraven co nejdříve. Ráda bych si od počinula, neboť jsem velíce una-vena." •

senorita

"Si, nutách

Louisa,

v

několika mi k vašemu po

vše

je

připraveno byste vystoupiti pookřáti na svěžím vzduchu?

hodlí. Avšak nechtěla z

kočáru

a

Po tom dnešním parnu oním

písečným lahodí, když

a

mořem

po té cestě věru člověku

ssáti může do

sebe

vůni

květin."

zdejších

Za slov těch ote-vřel Oortina dvířka 'kočáru dokořán a .podával Louise ku po moci obě ruce. Louisa si toho však ne všímala

skočila se z

a

s

jako

laň ka

kočáru.

kočáru

ještě

to služebnice

patrně Stojíc

rychlou

Hned dvě

za

nohou

se

ní vynořil y

ženské

postavy,

Louisy.

po boku Oortiny rozhlížela se dívka dlouho a snivě po krajině, mladá

y

pování tak důležitou

těchto místech vskutku

půvabné.

úlohu

Doňa Louisa Jiménez zněno RS

při vystoupení.

krásna!) V obličeji

něme si důkladně

že

ženské

Ce

Použijme této příležitosti a prohlíd tyto v našem vypra-:

na

plné její jméno

šestnáctiletou

a co

-

hrající

z

oso

hy.

Arteta -tak

byla

dívkou

'Mexičanka tudíž

úplně vyvinuta. Jako skoro všechny děvy kreolské vyznamenávala se i Louisa krásnou posta-vou, byla ští hlá a souměrná s krásně klenutými flá dry. Pleť jeií byla poněkud přihnědlá, což ale nikterak nebylo na ujmu její krásné, jak samet měkké a jemné kůži, naopak krásu tuto ještě zvýšovalo, do dávajíc jí rázu pikantnějšího a žádouc nějšího. Jestliže již postavou každého na se upoutala, tu při pohledu v její jemný, pravidelný a sličný obličej, po Zdálo zorovatel nevyšel ani z obdivu. ten se mu, jako vystřihnut by obličej byl z rámce některého obrazu od Rafa ela nebo Murilla, Z velkých černých a nevýslovně výrazných očí plál žár náruživošti i bylo každému patrno, že žena ta právě tak schopna je k nenávi sti jako k bezmocné a vše zapomínající lásce. Jako každá Mexičanka z třídy tělesně

zámožné i Louisa libovala si

v

okázalém

přepychu. Lehký, krátký a štíhlé tílko její těsně objímající šat byl z látek nej dražš:ích a šátek, splývající přes ramena byl bohatě zlatem protkaný. Skvělé této postavě co do přepychu zevnějšího vyrovnala se i postava dru há, postava Vše od

Oortinova.

krátkých, jen přes

kolena

až k tmavé

kazajce se sahajících kalhot, a stříbrnými knoflíky zlatým třepením. Hlavu kryl veliký klobouk se širokou střechou, přesahující až přes ramena,zla tými š!1ůrami bohatě ozdoben. Pás, v němž zastrčeny dva dlouhé 'revolvery a

ostrá, trojhranná' dýka, ré

s

krás�k mexických.

dar to od nékte Postava Corti

byla vysoká mohutnou sílu pro zrazující. Pleť jeho byla osmahlá," tak že v něm každý hned na první pohled poznal smíšence, Hrubé tahy obličeje nova

a

přílišnou vyraznosti svou až odporné, ,zfejmě zjevovaly veškeré ty stupně váš ně kteréž muže toho

ovládaly a jimž se poddával bezvyminěčně. �irO'ká ústa s plnými vyhrnutými rty svědčila O' .hru bé smyslnosti a nízké, krátkým jb žatým vlasem vroubené čelo dodávalo Oll

mu

rázu

Istivůsti.vNejzajfmavější

naněm

bylo jeho oko, Cerné jak peří havrana nabývalo někdy lesku kovového a po hled jeho byl tak pronikaiící, že až mráz člověka přecházel, podíval-li se nan.

náruživosti své kladl meze ničemu

vypadal onen v době našeho vy pravování velice pověstný vůdce mexic kých banditů, jemuž obyvatelé pohra niční dali jméno "Metla západu", si byli hrdiny naše' dů prohlédli, můžeme poslechnouti též co si vyprávějí. Cortina po delší dobu napjatě pozo roval lepou postavu Louisy a s netrpě livostí očekával brzo-li vytrhne se ze svého dumání a započne s ním hovor. Konečně ale pozbyv trpělivosti pokro čil ku předu a chopiv ji za ruku, pra

Když' jsme

kladně

Texasu

na

hranicích

je čas, abychom se dohodli." Jakoby hadem nštknuta' uskočila Louisa zpět, násilně ano takořka hrubě vytrhnouc ruky své z ruky Cortinovy, Z oka šlehaly jí blesky a třesoucím, ve liký hněv prozrazujícím hlasem odpo a

věděla:

Obličej Bylo

Cortinův

viděti

hal vztek

a

něm. že

na

že

zapomínáte!' zbrunatněl leště víc. vy

jen

se

se v

mocně

něm vzmá

nutil

ku

se

�lidp� odpovědí, "Ni�qliy, dqftQ Louiso, já vě�u zapoměl na,

l:iJIlJ�u vu,

spolu lWw'teli

3

vysly��ti

a

;mn�

��ém ,�n!y�l� dostoiím 'Jr

ne

kterouž jsme by li

kterouž ,�,a,vá.�.ala jste se ,s��tl s,� mojf � můjí v tg�o ď�l?V;�; jak�il.e', ,i já

povinnostem, jež jsem ,JistY.'m r"f:'1 f', U��, ��. Pf.� J,.,' · ",',' � v;z,�l.�' \ly 'I

>,

".�4

,

jak

te,

a

vy

můru.

,

I

za

umožnuji,

druhé

, ,

vás

náruživě vás

při

miluji,

všem zůstáváte

ano

jako

zbožňu z

.

mra

"

Já vám řekla hned

nemiluji,

že

však

z

počátku

že

stanu

se

přece

vaší, jakmile mně dopomůžete k po mstě, jakmile v mé ruce vydáte muže, němž mně tak mnoho záleží.

na

dosti toho hovoru.

J děte

Avšak

postarejte aby stan můj byl rychle upraven, nebof bych si před večeří ráda trochu a

se,

"

od počin ula.

Cortina neod větiI více ani slova,

,uý

ukloniv, spěchal vykonati. rozkaz Louisy. brž lehce

v

se

'I'ato chvíli

za

ním hleděla

ně�nž jevila

se

nevýslovná

�

pohledem zášť

a ne

zvolala hlasitě:

návisť, pak

.Margarita!"

Hned pO' zavolání odhrnula se jedna stěna stanu již skórem postaveného a lehká posta va 'mladé, polonahé Indian ky spěchala vstříc své velitelce. stan upraven tak

dalece, abych. chvíli ulehnoutiš" "Si, seňorita, odpovědéla Indiánka

"Je

na

zvučným a příjemným hlasem. "Juana právě dává čerstvý povlak na polštáře a seříoríta může použíti stan každé ch ví V tom přicházel jiŽ také Cortina le." oznámiti, že je vše v pořádku. "Margarita, jdi do stanu a s J uanoa sečkej tam na další rozkazy," poručila Louisa své komorné, načež pokročila vstříc Cortinovi

někud

,

I

a

nedorozumění, kteréž je mim oběma jen na škodu." �,Oh- vy jste ukrutna, velmi nkrutnal Vidíte jak touhou a žádostí hynu, vidí

si mohla

"Seftore Oortíno,

dou

předně �

mnohé

vil:

"Dono Louiso, jsme

neve

zúmyslně

a

které

nevyvolával výstupy,

ji

Tak

\

,�Zcela dobře," odvětila Louisa s po "Až dostojíte vy slovu své mu, dostojím mu i já. Do toho je ještě daleko a já vás snažné šádám, byste směchem.

tázala

�lu,l�eným.,. noha

,,�J e Rychlá ••

a

I

.•

v

se

hlasem .

tábořel"

�p(}.l

'

"Si, seňorita," přisvědčíl Cortina,

dává

dobré

"Má zprávy?" Nevím, ještě jsem s ním nemluvil." "Hleďte tedy abyste vyzvěděl vše. Zároveň vám dovoluji přijíti ke mne "

do stanu dnes večer asi

na

hodinku,

ale

občerstvující

Vždyť bylo Obličej Cortiny poprvé, co 'mu dovoleno večer ji na vštívit i domýšlel se tudíž, že ve smý šlení dony Louisy stal se obrat pro něj zazářil.

to

příznivý.

vodu,

a

bohaté. Však náče

rnístečku stává lidí

šťastných

vedle lidí

blaženýeh nešťastných opu štěných, ba bohatých vedle chudých. Starý Radhošť marně snažil se protivy tyto vyrovnati, marně rozdával přehoj v ných svých darů jeho nejlepším --

"Gracias seňoríta, gracias!"

zvolal

sousedství

přec

na

mnoha místech vládla

nevýslovná

vroucím, že se mu i sama Louisa po A jako by divila.

O té však se

noho

lala, políbil [i

ších

bral

krokem směrem k

oddělení

táboru

se

Milá naše ses Mora vička sobě

říká

ne

byl, jak

"ohen na Říha byl

ještě jeden z těch starýcb, kteří stáli na tom, že rozdíly společenské být

III.

v

statkářů

střeše."

Rodrign-

-

terská ehová

nejbohat

to

boť hned

se

pří

z

RoŽnovských,

zliychleným

a

eze.

ru

ve

starého

Říhy, jed

Josefa

obával, by do

bída. mluviti

nesmělo

tomnosti

volení své neod vo

ku

a

a

Cortina hlasem tak

se

tře

opět jiným dary různé a pře již na tomto světě ani ji i zde v tomto útul nemůže, býti

palivo

ném

hn ed po večeři."

křišťálovou

tím léči vé prameny, lahůdkářům vyteč nou zvěřinu a chutné houby, chudým

musí, že musí

mno

ho

ve

stávati

světě chu

ďasů a boháčů, pá krásných a ú nů a služebníků. tulných míst; ze všech ale nejroz "To by mně byl D. MANNING· košnějším a nejú pěkný pořádek," říkával, tulnějším zdá se "kdyby mi býti městys ROŽI10V a lázenské mí ve světě stávalo jedné třídy pouze. Ni sto Rožnov. kdo by nechtěl pracovat, nikdo poslou Poloha jeho je veleutéše ná, neboť ležíc na úpatí obrovského še chat každý jen pána dělat a porou dého a i historicky proslulého Radhoště Bez rozdílu stavů nebyl by ani čet. zdá se jako by se k němu tulila a od pokrok možný a proto každý stává se a rušitelem veřejného pořádku, kdo pů všem zhoub něj "pomoci ochrany proti živlům sobí k povznešení se stavu dělnického. hledala. ným A starý Radhošt dů véru tuto nikdy Každý má býti se svým stavem spoko živil neboť ochraňoval a nezklamal, pl jen, nemá naříkati na osud.že ho posta nou měrou kteří ochraně se jeho ty, by vil tam a ne jinam. Proč já jsem se li svěřili. Jedněm dával a dává hoj se svým stavem spokojen? Nenadřu se nost léči vých bylin a ulevoval takto v dostl N enastarám se dost? I jděte mě bolestech a prodlužoval žítí, druhým k šípku s každým 'kdo si naříká! Je to -

-

--

-

buď

beztoho

poseda,

velký lenoch,

iernuž by

se

nebo

padala,

ne

nelíbilo ani 'v

k vůli

ráji. nářky a

by byl

doma

nezůstal, již

ne

nimž

poután byl přátelství a-pak k vůli panu kaplanu, jehož co dobrý kato lík poslouchal slepě. Polesný a kaplan však nebyli příliš velikými přáteli, protcže polesný byl člověk pokročilý, svobodomyslný a nábožensky snášenli vý. Pana kaplana nejvíce hnětlo, že se

A proto říkám: nedejte nic na bědování jiných. nýbrž hleďte si svého.

vyhněte se kde jen můžete, neboť je nakažlivá jako cholera, to věřte. S chudými se nikdy nespolčujte. "Svůj k svému, rovný k rovnému!" to je do bré 'české pořekadlo, toho se držte." Tyto a podobné zásady starého Říhy byly všeobecně známy i nebylo tudíž di a ma vu, že mezi dělníky, chalupníky neměl. 'mnoho přátel loměšťany "Což, tomu je hej,"řikávali, "ten si může "foukat" a na jiné hledět s hů ani a to co má, ry, neboť je neodvislý a své smrti do nejdelší neproneprojí pije. " A věru, usedlost starého Říhy byla veliká. Na náměstí měl pěkný dům a hned za městečkem velký statek. Veške rý dobytek jeho byl plemene čistého a a radost bylo se naň podívati. Hospodář sám byl vždy vesel, vždy dobrého roz-maru. Nejmílejším jeho za městnáním odpoledne bylo seděti hos podě, přihýbati si z korbele řízného chmelového, hladiti sobě objemné své

on

polesnému.

důvěrným

Bídě ona

s

svazkem

,

v

filosofovat o rozdílech stavů. Ovšem že i tu dbal. svých zásad a že bříško

a

usedl vždy v jízbě honoraci vesnice.

vyhrašené

pouze pro K večeři domů ne

chodíval jen proto, že hned po večeři To by se tu scházeli hosté k "bulce".

jeho zamilovaná hra a pro vše na byl by nepromeškal jediný večer. Žt,na mu v tom nekladla žádných mezí, neboť hospodářství ve vzorném pořádku udržoval jeho dvaadvacetiletý syn Ví tek a co se té útraty týče, nu to si mo hl sedlák tak bohatý jako Říha již do la

světě

Někdy se

-

přátelský

jenž spojoval rodiny polesných. s Híhovic! Avšak ač starý Říha a žena v jeho jiných případech ".velebného pá na." poslouchali slepě, v tomto pádu by10 veškeré namáháni jeho marné, Říha nenechal na polesného ničeho dopustiti, a často řídil se i podle jeho rady, coš vášnivého a pánovitého kněze zlobilo

sv�zek,

.

.

ještě

více.

Polesný oplácel knězi stej a každé nepravé 'nebo ne křesťanské jeho jednání kritizoval kou nou

měrou

savým

a

"do živého" sáhajícím vtipem Polesný v boji tom o�

nebo úsměškem.

svědčil velkou mravní sílu

hodlanost, neboť tech šedesátých

tehda

moc

tu

krásných letních večerů též i jiní vzšcnf hosté, jako

za

kaplan z blízkého městečka, pan polesný, řiditel kostelní )lUdby a jiní. Takovýto večír byl pro Ríhu vždy svá tečním akdyby byla, jak se říká šídla pan

ft

1

,

a

ráznou od�

bylo

-

měli

--

kněží

takořka neobmezenou.

v le�

to v

Lid

osadě těmto

sluhům

páně věřil na slovo a vláda a i úřady je chránily, podporovaly a hýčkaly. Říci něco proti' knézi a byt byla to pravda nejsvatější, to znamená10 tupiti náboženství a boha a běda každému, kdo se toho od vážil. Polesný jen své přílišné oblíbenosti měl co dě kovat, že štvaní kaplana proti němu nejevilo žádoucí účinek. Tak

měly se věci povídka naše sahá. Rylo

to ku konci

to tím

době do

v

dubna roku

Povětrnost

voliti. sešli

svobodáři tomu tomu neznabohu ne mohl dostati nijak na " kobylku." Jak rád by byl alespoň přetrhal

byla deštivá, příjemněji bylo v

chladná

které 1861a

pro�

honorační

jiz Rožnovského, kde, jakoby byli umluvili, sešli se všichni hosté.

bě hostince se

Bylo

skoro devět hodin

zvláště

bylo nepřicházel.

pro

něho

již a Říha, ač posláno, dosud

"Snad není nemocon!" starostlivě zal

pan kaplan. "Bylo by třeba ho navštíviti,"

mínil

dodal pan

hotov, pojďte," fořtmistře,

pane

vy

nepůjde

něcu

by

8e

ale

zahučel, pak

"Špatně byste byli mohlo

že, my ale máme ho rádi pro jeho bOJ

mysl, jeho šlechetnou povahu, je

ho ráznost

státi,

že

uvítáni

byste

z

pravil:

dnes

té

a

bouře,

k slíčné

byla

pře."

dovtípiti

zítra tak

jak

tak do

veřejnosti přijde. Známo vám, že starý Říha se synem svým Vítkem již od ně jaké doby, tuším že od Ionské zimy nesouhlasí spolu tak, jak otec a syn by -

měli

a

že

často

že věc

vyhrožoval, starý pořádku, ať se buď shýb

tu uvede do ne

nebo zlomí."

"Aha, ohledně Boženy Záhorské?"

prohodil jeden z hostů. Polesný přisvědčil kývnutím hlavy

ctnostné.

všemu

a

"Ano, ohledně Boženy, této Růže Rožnovské, burácí dnes v příbytku sta rého Říhy hrozná bouře a já se věru o bávám, že hlavu Vítka, jejž všichni máme tak rádi, zasáhnou záhubné bles ky.""Ubohý hoch," litoval jej pan učitel. "Cti otce svého i matku svou-" "I dejte nám pokoj s vaším katechismem, velebný pane," rozhorleně přeru šil pátera polesný. "Já bych věru rád znal syna, jenž by rodiče své ctil a mi loval tak jako Vftek, Vám ovšem je

za.

neboť

nedivím,

se

on

ladné,

co

A že

Božena, třeba. vdovy, jež pracně sbíráním léčivých bylin je a cnostna, to přece žádný neu

V sichni

přítomní přisvědčovali hla sitě, jen p. kaplan zabručel: "Hm,hm'" Polesný to bezpochyby zaslechl, ne boť ihned obrátil

"J

se

en

ku knězi:

se

vůči

nestavte

věci

tak

té

velebný pane. Já mám očí vím co tvrdím, řeknu-li že

lhostejným, otevřeny a vy a jedině jen bouře

"J á�"

divil

ném ustrnutí

se

kaplan, spínaje

zbož

v

ruce.

"Ano vyl" rozhorleně

polesný. "Vy s vrchu, nejen

na

tvrdil

jeho svobodomysl

pro

těch

mladých

bodrý

Vítka máte již dávno

nost ale i skrze Boženku.

lásku

dnešní

jste příčinou

vy

Říh ů.

u

Ačkoli v

liJiček

na.

pohlížíte

se

vztekem, přece upotřebíte ji ku svým nekalým záměrům, podporujete hloupé a

zastaralé

náhledy

a

dílu stavu, štvete otce

dodal:

iež

z:�hořel

-

"Bouře� Jaká b�uře�" s podivením hromadu. se hosté, skupíce se v "Vyprayujte, pane fořtmistře, vypra vujte," voláno ze všech stran. "Lituji," jal se polesný mluviti, "že mně těch několik slov. vyklouzlo z úst a že jsem zvědavost vaší podráždil, aniž bych ji mohl pak ukojiti. Nerad mluvím o rodinných záležitostech u veřejnosti a proto povím vám jen tolik, čeho se dle známých poměrů každý z vás sám a co.

Boženě,

a

se

krásna

může

náhledů,

horoucí láskou

dcerou chudé

která tam dnes zuří, tak0 něco utržili." tázali

Že

mládí lnul ke

z

krásné živí

zastávání

u

uznal.

hned

nrmi?"

Polesný

oku, poněvadž je vůdcem a svobodomyslnější mláde

v

mluvčím naší

pravé

kaplan. "A vy, s

trnem

drou

pan řiditel. nJ á jsem

te

tá

se

"zásady" o proti synu

roz v na

že tento poslední bude z domu vy puzen a vy pak tam volně vládnouti moci budete. Nu, toho se snad dočkáte,

ději,

neboť

vaše nesla

práce

hojného

ovoce,

Vítek bude pryč, můžete pak směle sáhnouti po ,.růži Rožnovské", avšak dejte sj pozor, aby

jež

ste

dnes dozrálo.'

nepopíchal,

se

budu

sluha

páně,

ženku sáhnouti

a

a

dokaváde

byť

to

drzou rukou

čest

její

chtíti

já

byl na

í

Bo

pokáleti

pošpiniti." Přítomní

zůstali

touto uráškou

le

neboť

živ, nesmí nikdo

mladý a

Až

ve

tvář

nad

neslýchanou

"sluhovi páně"

vrženou

celí

tak smě

zkamenělí

a

i

Pan kaplan byl opět první, jenz spu kaplan byl výpadem tím tak přeněkolik že minut nernohl stavidla své výmluvnosti a že poles stil po Kvapen, Čím dále polesný ného poctil mnohými, ne příliš vybra slova promluviti. mluvil, tím více obličej kaplana rudnul, nými názvy, lze se domysliti. Mezitím, co udál se právě líčený vý., rty svíraly se pevněji a oči div že z důlků nevyskočily, stup v jizbě hostinské, ne méně 'bouřliV zpamatovav se konečně, pravil hlavý výstup odehrál se v příbytku rodiny takřka sem Říhovic. sípavým: zlostným, na Jako celé hospodářství byl i dům 0"Držte jedovatý jazyk svůj úzdě, k nebo vás donutí tomu pane polesný, bydelní pěkně zařízen. Starý Říha dbal a Jaké to proklaté pomlu- na pohodlí a vkus. Dnes však bylo mu soudy úřady. Já sluha že boží, já bych ukládalo vše lhostejno a zlostně tloukl ptístf do vy. ctnost pany nebo ženy, já jenž bohu stolu, až se vše v jizbě otřásalo a hně zaslíbil se věčnou čistotou, že bych povivě mluvil k synu svému Vítkovi: dal se mrzkým chtíčům. Něco podob"A já pravím, že se to dneska musí skončit. Buď povolíš a vezmeš vyhlíd ného ťvrditi a nemoci to dokázat je právě tak zločinné, jako směšné. Věru nuté děvče za ženu, anebo do týdne 0váš mistr a učitel Belzebub, jemuž jste pustíš můj dům." duši svoji zapsal, vás vycvičil velmi "Buďte milosrdným tatínku a nežédobře." dejte na mne nemožností. Vše vám uhorlil chcete!" "Důkazy polesný, "ó dělám k vůli, ve všem se vám rád po těch mám až na zbyt. -Ien jděte a žadrobím, jen nežádejte abych se vzdal tomu se budu nebojím; naopak Boženky. Vzdáti se jí znamenalo hy lujte, já že to do veřejno- pro mne vzdáti se života." přijde ještě povděčen, neboť svět se "Nemluv mně o té sprosťácké holce. sti, pak aspoň dozví, co a nese ve zpovědnici S mojí vůlí se ona nikdy nestane tvojí jaké tajně páše kutna. Či ženou. Myslím, že jsem ti to řekl dosti řeeti zakrývati musí kněžská Je-li můžete zapříti, že ve zpovědnici nevysrozumitelně. Máš na vybranou. ptáváte se mladých děvčat na věci, na ti milejší ona poběhlice, nežli rodiče a něž každá narážka slušností se zapovípříjemný domov, pak si jdi k ní, ke dá a jichž rozebírání jim červeň studu mne se ale nehlas více. Tvůj díl, jaký Můžete 'zapříti, ve tvář vehnati musí? jednou budeš dědit po matce, ti vypl a že jste se nenamáhal dosti přinutiti Hotím hned, jak si toho přát budeš." ženku aby ,šla na vaší faru za kuchařku? Za posledních slov Říhových povsta la manželka jeho ze sedadla) na němš Proč ji tam mermomocí mít chcete, víte vy nejlépe sám a každý se toho lehpo celý večer plačíc seděla a pozved ce domyslí. To se ale, jak jsem ji� nouc slzící sv� oči k rozhorlenému muži že Boa nestane bůh, prosila: pravil, př:ísám žence nesmí se dostati pověsti a posta"Ale muži, nebuď přec tak ukrut kuhonosí se každá kněžská vení.jakou ným naproti jedinému synu svému. Pře

sám

.

I

,.

I

I

.

.

'

.

.

chařka."

ce

Domluviv

slova, chopil odešel

z

odsuzující své pušky a jizby, bouchnuv za

příkrá se

a

tato

nadlesní

honorační

'

sebou dveřmi. boť nikdo

po delší dobu ticho, nenetroufal si říci jediné slovo

proti.

ve

všem

a

všu-

dy poslechl kdyby nebylo Boženky, zajisté že --" "Jen se mazánka svého zastávej, hodně zastávej! Tys bez toho 'vina, že z něj není to, co jsem z něho míti chtěl. Věru, když se Iiám po třetí dce ři narodil syn, měl jsem z' toho radost a

.

V jizbě bylo buď pro nebo

víš že tě až dosaváde

'.

a

doufal

jsem

,

že

z

něj

učiním něco po

pláštíkem, který zakrývati má vaše bez náboženské zásady; tou vaší tak zva nou vědou chcete potříti a zahubiti cír kev katolickou, tuto učitelku, spásu a těšitelku celého pokolení lidského, kte rá uelíbí se vám proto, že káže posluš nost a pokoru. Věř matko, myšlénka, žé můj jediný syn zvrhl se po svých předcích, kteří vždy byli poctivými a pravověřícími křesťany, že ztratil víru svou a přidal se k těm neznabohům a rouhačům, kteří celý svět podvrátiti

řádného. On ale hned z mládí měl v hlavě všeliké vrtochy, chtěl študýrovat, chtěl býti velkým pánem a chtěl po nad

svůj stav. Na tvoji pros přímluvu přítele polesného za přel [sem svoji zásadu a dal Vítka na studie s tím pevným předsevzetím, že až vystuduje vyšší gymnasium musí při jít zpět domů a státi se tím, čím jsem já, totiž hospodářem." vznésti

bu-

se

a na

"A neuposlechl tě Vítek hned, ne zanechal svých studií, v nichž tak zdár-

chtějí,

a

kteří nevěří ani

bůh a, ani

v

-

že i

pokračoval profesoři se tomu ně

nestal

di vili,

něho dář

se

představenstvo a celý pořádek společenský rozvy klatí chtějí v zá v

kteří

z

dobrý hospo nevedl

a

kladech

ho

šlénka

spodářství naše se vzornou pílí?" vy

mě

ta my

-

připravila

mnohou

ěítavě namítala paní Říhová. zanechal "On

chceš-li

studií, proto že

mém domě.

sel

a

senou

mu

že tehd 3, po

se

jako

tak

na

teď.

te

jen

a

jeho jej podporují, ja

W. O. WHITNEY. '-------_._-

--

-

-

a na

čtyrykrá ku

zpo "

nezanechal, jak jsem byl přísně přikázal." "Vždyť jsou to na mnoze knihy hos podářské a vědecké, s nimiž se zabý vám," vpadl mu Vítek do řeči. "Ty teď mlč!" osopil se naň otec, "teď mluvím já a pak teprve přijde na tebe řada. Dej si ale pozor, ať mluvíš rozumně, nebo je to snad poslední roz mluva se mnou. Ty tvrdíš že jsou to knihy vědecké a hospodářské, náš ve lebný pán mne však poučil jináče o Ta vaše tak zvaná věda je pOUZé tom.

zvolal

Ví

pobouřen.

"Povídal jsem ti, abys mlčel, až

já domluvím! Ty knihy se spálejí, ne boť já nechci míti v domě pokušitele a Zítra odpoledne půjdeš pak antikrista. k phdstavenému a požádáš za ruku nej starší jeho dcery Anny. Vykonáš-li to zítra ti vše, přepustím ještě celou used lost a vybradím si pouze deputát, z ně hož hysme já a tvoje matka mohli býti slušně živi, aniž bysme od koho závise li. Tvým sestrám: Růžence, Anešee a Marií, dáš v čas potřeby slušné věno a

kož i svého msstičkpřství přece

půjdeš

a

otče!" tek

v

neznabožství

v

Kaž

přijí mání. "Nikdy, nikdy,

Kněh

scestí

a

v roce

vědi

paty

ale, které svádí jej na

zůstati

mi do kostela

kázání

to

změnit,

dou neděli

něvadž mu ještě ani brka nenarost la, nemohl postavi ti

musí

se

bez I

uoc.

tsk zvané vědecké

mll

-

pěknou výbavu. Jinak budeš ale neob mezeným pánem v celém hospodářství.

V pádu však že neodhodláš se podvoliti mé žádosti, nejdéle do týdne opustíš

můj dům, neboť přestáváš býti mým synem. Aby tě však nic více na dům otcovský nepoutalo a abys nebyl vyho zen do světa tak, jak jsi se narodil, "Y: platím ti mateřský tvůj podíl v· obnosu třech tisíc u. zlatých. Ode mne neoče neboť veškeré ničeho, kávej jmění své

sobě je nemravná proto že du každý popud k samostatnému myšlení a duševnímu vzletu; a on koneěué lhal, když tvrdil, že člověk, jenž k vůli zvyku neb prospěchu osob nímu sklání koleno své před člověkem co do mravní stránky jemu sotva rovve všem ným. jej poslouchá a od něho se zotročiti nechá, musí ztratiti ňotu před sebou samým. Ano to vše mohli by mu při prvním kroku do kostela vrci v tvář všichni jeho sondruhové a přátelé. Ne stal by se opuštěným povrženým a bíd ným? A co by konečně tomu převrata smýšlení řekla Boženka, tato andělské dívka, kteréž se byl oddal s celým srd cem svým, již miloval tak nekonečněš Nemusela by ho považovati buď za po krytce nebo slabocha, jemuž neradno dů věřovati a jemuž neradno svěřiti sebe a celou svoji budoucnost? Zradil-li svo je přesvědčení, kdo ručí jí za to, že ne zradí též i její lásku� Dospěv až k této úvaze, pojednou se sama v

sí

I

I

rozdělím mezi tvé sestry a několik tisíc církvi- katolické. To ie

odkážu svaté

mé nezvratné

vedu, jako

předsevzetí

že bůh

teď věru zvědav Mluv

tedy,

na

a

to

také pro Jsem

mnou.

tvoje.

rozhodnutí.

však buď

pamětliv, oč se sázky k vůli leda žebračce. .Mluv, já

dáváš do

jedná jaké poběhlici poslouchám. a co

nade

a

"

A založiv si

ruce na

záda, přecházel

starý hospodář po jizbě, neohlížeje, že žena jeho

nic

úzkostí div že do mdlob

nepadne.

Vítek

jen

stál

tu

ch vilkami

s

hlavou

uslzeným

na

to

se

rozčilením skloněnou

a

a

okem

pohlédl bojoval boj těžký a těžké a bolestné bylo rozhodnu tí. K jedné straně poutala jej láska synovská, láska k rodnému domu a ta kořka zbožrsá úcta, jakouž lpěl na rodi čích, zvláště na matce; na druhou stra nu táhlo ho opět nezvratné přesvědčení, sebeúcta a čistá, upřímná láska k Božen ce. On by byl zapřel své smýšlení, své zásady, ano sama sebe, kdyby nyní to podporoval.co dlouhá léta tak příkře od suzoval. Jíti do kostela a ku zpovědi znamenalo, že zúmyslně lhal apod vá děl ty, jimž říkal, že církev katolická není žádným zřízenirn božím, nýbrž vel kolepý ústav ku zotročení, vyssávání a .hlupování lidstva; QI1l lhal když tvsdil, že zpovědnice je místo neřesti, kde pod kopává se mravnost, kde jeden člověk, s

otce

na

seznámi v

matku.

se se

Patrně

slabos

stránkou

obyvatelů osady, dobývá nadvládu

-

nad

všech těmito

neobmezeaca, kterouž opět u potřebí ku zotroěeai a Tyssávání svých věřících; Otl lhal když tvrdil, še "íra

rozhodrsul,

Setřev

hlavu

vzpřímil pravil:

a

poslední

pokročiv

slzu

z

oka

krok k otci

o

jsi ke mě promlu jen vědomí, že tímto vinen výstupem nejsem mne sílí a dCY dává rozhodnosti ku projevení toho, co již dávno jsem ti říci měl. Nemysli, že jednám z chlapeckého vzdoru, nebo ne rozvážně, když se voli tvé nepodrobím, nikoli, já jednám tak proto, že tak jed n

Tvrdá to slova

vil otče

a

že

věř,

má čest

nati mi káže

a

má

sebeúcta.

k vůli i od

lásce

synovské Bošenky nejvétšího své a vzíti si ryehtářovic Annu, ho štěstí nemoh a přece podrobiti se tvému při Kdybych

se

hodlal vzdáti

-

-

kázání ohledně kostela .

a

kněze.

Je mí

chvíli chtěl

poslední kaplana a jeho se během roků népodeřílo 00 plánech. aai p"fU polesnému. to nezdaří se v té to .1Haíi.i ani mně. Že to tak daleko s námi došlo, toho pfisám bůh .... inen ,»ejeelill. Já věrně plnil synovské ivoj(j vzdáleno, bych

t�

poučovati

o

v

karakteru

plniti i tehdy, když bud u tvůj příkaz s kr vácejícím srdcem vzdal jsem se svých studií a své kariéry a ač bez lásky, pře ce s veškerou silou věnoval j sem se ve Jestli kdo má co dení hospodářství. odpustiti, jsem to já. Odpouštím ti, žes použiv otcovského práva svedl mne ze skvělé životní dráhy, po níž stoupaje, mohl jsem být lidstvu prospěšným. Že ale chceš, abych sám sobě stal se nevěr ným, abych své přesvědčení, své zása dy zradil, že chceš abych ze srdce své ho vypudil ten nejkrásnější cit, jejž pří roda v srdce lidské byla vštípila, žes chtěl, abych se lží na rtech a se záštím y srdci vstoupil v posvátný svazek man to ti také od pouštím, avšak želský toho nikdy nezapomenu. Buď jist otče, že přijde doba, kdy myšlénky tyto spů sobí ti tu samou bolest, kterou pocituji já dnes. Nemoha se despotické vůli tvé podrobiti, opustím domov tvůj již zítra se srdcem rozervaným sice, avšak s pře svědčením, že nemohl jsem jednat jiná če, chtěje zůstati věren sobě. Mateřský podíl, jejž mi již nyní nabíaíš, přijímám,

povinnosti

a

budu je

vás vzdálen. Na

-

neboť dia

a

státi

se

užitečným aspoň jisté tří z domu otců svých srdci a přijdu opět, budeš-li

Odcházím

bez hněvu

v

potřebovati

mne

Paní

a

zavolaš mne."

Říhová při posledních slovech

synových

bolestně zaštkala.

starý Říha

ji

do

rie.--

V hluboké

myšlénky pohřížen stál nějakou dobu u okna, pak ale se vzchopil a spěchal ven. Povětrnost se byla mezi tím vyjasnila, a tu a tam na částečně již modré obloze problesko valy hvězdy. "Po bouři bývá opět jasno' a klidno, jak ve přírodě tak i v lidském životě, pro sebe pravil Vítek vycházeje ven ze d voree a pohlíšeje k jedné zvlášť lesklé Vítek po

"

hvězdě.

"Před

rozrnla vou

s

bylo ven nyní, když z;

otcem

.

ku temno, sychravo, ale domova odcházím, svítí krásná lesklá h vézda,

brým

mi

Jeto

znamením] Obrátí

se

na

cesta

snad zase

do snad

vše k

ní

lepšímuj" "Zajisté že ano," odpovídal mu vnitř hlas a uspokojen bral se dále po ce

stě vedoucí

na

Radhošť.

J estě neušel ani dvě stě kroků, kd vi od stínu stromu

jednoho

tmavá postava kovi, tážíc se:

směle

a

odloučila

se

zamířila k Vít

"Nu, jak je�" býtí pohnut, pře "Ah, pan polesný! Toť Těr. šťastná. pravil co možná klidně: zvolal Vítek, podávaje poles náhoda!" věděl ne "Dobře, já jak rozhodneš, nému pravici. boť nejsi marně s,ynem po mně a zdědil "Není to náhoda, milý hochu, věděl jsi hodně tvrdou lebku. Proto již za po v městě dal jsem sledního svého pobytu jsem, že to dnes praskne 'a nemohl jsem rše do pořádku jakož zaopatřil i potřeb jíti domů, aniž bych znal výsledek. Pro to čekal jsem na tebe." nou částku. Zítra obdržíš vě.e a pak ti. "A zde!" nestojí nic v cestě, bys opustil otcovský dům." "A_yO zde, vř.dyť jsem věděl, že tvá. "J osefe, pro bůh � prosím, nenseh první cesta bude k Božence. Jak to do to "přijíti tak daleko, sice zemru!" štk.a padlo, mluv." la paní Říhová a přikroěic k: svému mu "Jak se dalo očekávat," bolestaým hlasem od věsil Vítek. "Zítra dám vše i! obejmula jeho Mji. I

mohl

se

však

zdál

.

jizby společenské, kde y trapném očekávání příštích věcí dlely dcery domácí, Růženka, Anežka a Ma odváděl

umožní mě dokončiti má stu

on

dě lidu.

"N emohu, stará, nemohu! Když on. nepovolí, já co otec mohu tím méně.. Pojď, necháme Vítka ještě se rozmysli ti. Zítra li se ještě rozmyslí a povolí, zůstane vše při starém.". A políbí v plačící svoji ženu na čelo,

s.e

a

.

.

Vítek při tomto'

do

pořádku, rozloučím se s milými přá a ne snad pozítří odejdu z domu s na dodal vždy," povzdechem. "A co hodláš počíti? Kam se obrátíš!" "Půjdú do Čech, do Prahy, a dokon Až odbudu zkoušku, čím svá studia. si svou Boženku a usadím přijedu pro v některém 'men se co lékař soukromý teli

-

ším městečku."

"A máš k tomu všemu dosti prostřed ků�

Odpusť,

-

blaho tvé

že

tě tak

se

avšak

táži, leží

mě

na tvojí milenky 00 odhod veškerá příliš, platna lanost, co vytrvalost, co železná píle, když člověk zápasiti musí o tu skývu chleba, když unaví se bojem dříve než li dosáhne alespoň prozatímního cíle cd něhož by pohodlněji mohl bráti se dále� Mluv, jak to stojí s tebou v tomto smě

a

srdci

ru?"--

"Díky,

nekonečné

'

díky

'

Za

podíl, ja-

,

k béř ere t e na mem smutnem osu d 'y u, prltelí jediný, drahý," zvolal Vítek vřele

tiskna

pravici polesného, "V býti uspokojen,

lhledu můžete

v'

tomto

0-

neboť

se

otec uvolil vyplatiti mi zítra podíl po Otec pravil, že podíl ten obnáší

matce,

tři tisíce

zlatých,

což

zajisté vystačí,

bych dostal se k cíli." "Nu, pakli tomu tak, je vše v pořád ku. Nyní jsem uspokojen, neboť znaje tebe důkladně, vím, že si životem drá hu již proklestíš. Než odjedeš, navštiv mne ještě. Mám v Praze několik zná mých, kteří ti mohou prospěti a na ty ti dám odporučující listy. Tedy na shle .danou!"

nečekaje ani odpovědi, zabočil po lesný na jinou stezku a záhy zmizel ve A

stínu' stromů.

Vítek ubíra-l

se

vzhůru po obrysy již teď

zvolna

stezce k

mohl

chaloupce, jejíž pozorovati a záhy stanul na prahu. IV,

Radostný výkřik

ho uvítal

a

dříve

než dále pokročil, cítil kolem šije d vé hebkých ramen a na ústech vřelý polibek,

vše kolem sebe

uvítání

zaporněl

vyzd vihnuv

na

Bo

svojí výše, pokrýval růžová ústa její nesčíslnými polibky, načež donesl jí k blízké lavičce a šetrně ji na ni po a

ženku do

sadil.

"Ty zlý, zlý člověče!" švitořila dív ka, "řekne že přijde o sedmé a nechá na sebe čekat Jo desíti. Již jsem trnu la strachy, že tě dnes neuvidím." "Opravdu?" nuceně žertoval Vítek, přisedna k dívce a hladě lesklé její ka deře. "Avšak kde je matinka?" "Hned přijde miláčku. Právě když ty jsi se blížil k nám, odešla někam na okamžik. Aha, již ojťe." Z� dveřmi ozval se slabý šramot a hned na to do jizby jen malým kahan cem

osvětlené vešla matka.

Obličej ;ejí ač starostmi a prací před časem sestárlý, jevil dosud stopy býva lé krásy a nápadnou podobnost s obli čejem Boženky. "Aj, aj; tak pozdě pane Vítku?" ví tala paní Záhorská pozdního hosta. "Nemohl jsem dříve,neboť jsem prá vě dnes měl důležitou

a

vážnou rozmlu

do nač to tajit otcem, která savádním mým poměrům dala směr do vu

s

-

-

cela la

jiný." "Ne snad k horšímu!" polekanětáza se vdova, kdežto Boženka pevněji

sevřela

ručky. "Jak

ruce

milence

to

se

ve

své něžné malé

vezme," odpověděl Vítek

OVillUV rámě své kolem šíje dívky, něžně se k němu tulící, dodal hlasem a

něžným a pohnutým: "Ayšak nechť děje se cokoliv, nechf osud náš utvoří se jakkoli, ty budeš přece mojí, ty přece zůstaneš mi věrnou, viď

ty má

drahá milená?"

"Snad tom nepochybuješ miláčku můj�" šepotala dívka. "Hleď kdybych i chtěla, nemohla bych jináče, neboť co byla bych bez tebe a bez tvojí lásky? Vždyť kromě dobré milé matičky své o

nemšm

na

tomto

:

širém světě

nikoho

než tebe.

Tys mým blahem, mým .ště Bez tebe

mi vším.

stím, tys

byla bych ještě opuštěnějšÍ než jsem, byla bych zcela opuštěná." "Ty drahé, dobré dítě, ty drahá mil ko má!" vroucně pronesl Vítek, tisknuv vřelý polibek na čelo milenky. Jako by tím ze sna nějakého vytrže na povstala matka Boženky a popojdouc k milencům, promluvila Yážně a zdlou havě:

"Dost toho dětičky, dost. Jest již pozdě a nutno pomýšleti nejen na spaní nýbrž i na to, co by lidé říkali, kd y by se dozvěděli,

lásky bdí nad tebou a dá ti příjemné a krásné sny." Ještě jeden polibek, ještě jeden vrou cí pohled a Boženka odhopkovala do své komůrky, by snila o lásce a blahu. Štastná mládež která poznala jen lá sky slasti, nikoli však její hoře. O proč nepotrvá to jaro v ži votě věčně, a proč právě u duší čistých a šlechetných je oni po sen ten mnohem kratší, právě každé jednotli vé kapce rozkoše vypíti musí celý kalich bolesti a hoře? Ubohá Boženko! Ty sníti budeš krás ný sen o lásce a štěstí a probudíc .

se

kde pan Vítek tak dlouho do noci pro

Čím

dléval. věk

chudší,

ději ce,

tím

deš

a

.

řem sevře,

až

ší že miláček

tvé štěstí ho

a

v

há léta

ale

usly tvůj,

tvé bla

krátce daleko a že

nahotu du

ševní, chudoba

opět

srdečko tvé sé ho

něm tu

mensi

hřích

v na

jak sklamána, jak věrné, láskyplné

nej poskvrnu. Zlato a peníze při krejou tak mi.ohý na

brzké

Jak trp bolestně bu

člo

je pozorov án běda naleznou-h

lidé

na

shledání.

více a

žít! budeš

odejde mno

uplynou

v

hoři

a

horším činí nežli to v skutku je."

se s

ním

"J á bych nera dil žádnému, aby

Tyto a podobné myšlénky křížily

všechno

odkrývá

do volil si nebo

ce

o

o

W. C. ENDICOTT.

se

vás pro-

jediné popuzen."

křivé slovo." zvolal V Í

"Dobře, dobře,

pane

Vítku,"

tišila

lidem

jazyky

jej paní Záhorská, "zlým nesvážeš, dí

přísloví, pomlouvačná ústa nezacpeš. Proto je nejlépe, když 3e vyhneme všemu co hy klevetám pod nět dáti mohlo. Jdi Boženko, jdi již do své komůrky, já pana Vítka doprovo a

dím dnes sama."

"U vidím

tě

zítra,

potala Boženka. "ZaJisté drahá.

žalu,

opět shle

dáš.

Božen-

mluviti

tek

a

nežli

miláčku Jdi

a

můj?"

nechť

še

bůh

ze

svého dll mání

v

hlavě

Vítka,

když vyrušen byl otázkou matky Božen

činy, paní Záhorskou. "Nač myslíte, pane Vítku? Přemý šlíte, jak hyste co nejšetrněji sdělil mi zlou

nějakou

"Částečně

novinu?"

pravdu, milá matin ko; přemýšlel jsem p\áVě o pomíjejícno sti štěstí pozemského a o tom, co přine se nám nejbližší budoucnosť." "Jak podivuhodně se myšlénky na še shodují," pravila panl Záhorská. "I já o tom samém předmětu dnes přemý šlela,

a

máte

ustanovila

se na

tom, že

s

vám \.

promluvím. Proto poslala jsem Božen kn spat a aby nemohla ničeho z rozmlu vy naší vyslechnouti, chci kousek cesty Tás vyprovoditi." Za těch slov přehodila přes hlavu vl něný šátek a Vítkem jsouc následová na, vystoupila z malé pohorské chatrče. Vítek následoval ji s trapným pocitem. Věděl dobře, co mu matka jeho miláčka líci chce a aby rozmluvě tak trapné u dělal brzo konec, započal sám. "Milá matinko, dovolte, bych řekl vám napřed to, co jsem před Božen kou Hci nechtěl ze strachu, abych jí tím ne připravil hoře předčasné! Vždyť ji tak miluji, více než svůj život a kdyby to bylo v mé moci jistě že by ani jediný mráček nebe její zkaliti nesměl. A pře ce musím spůsobiti jí hoře, přece mu Bím ji na delší dobu opustiti." Paní Záhorská zůstala stát tě

se

a

uleknu-

celou rozmluvu

s

otcem.

tušila, já to tušila," bědo vala vdova. "To je trest za to, že jsem nechala lásce vaší vzniknouti, ačkoli v jsem se mohla domysliti, že dcera chu

,,0, já

to

dcera po hajném nebude ví v domě bohatého Říhy.

vdovy,

tanou nevěstou

O

bože, jak. nám to budou ti lidé přát, jak nám se vysmívat, jak po Božence prstem ukazovat." "Nebudou, matinko, nebudou," těšil vdovu Vítek. "Před mým odjezdem má celá krajina věděti, že Božeukajest mo jí nevěstou a že stane se mojí ženou, jak mile studia 'svá dokončím."

"A jakmile k tomu obdržíte povolení otce," dodala vdova, "neboť věz že bez te, požehnání vašich rodičů Bo

svého ženku

z

domu

,,0 Prahy.

tom

%

se

té

otcova

nevydám."

promluvíme si,

Snad

až

přijedu

tu

pří po

jestřáb

mocníka naleznete

panu

v

a

polesném,

jak

víte, je mi otcovsky nakloněn. Zítra do večera urovnám veškeré své záležitosti a večer přijdu rozloučiti se s

jenž,

miláčkem

svým, mojí drahou,

milova

Boženkou Tři leta uplynou rychle pak snad nám všem vzejde jasná záře

nou a

blaha

a

štěstí I"

"Dejž

to

bůh," šepotala

zarmoucená

vdova.

"Jen

to

vás,

milenná matinko

ještě ránu tu připravila prosím, abyste Boženku poznenáhlu, tak aby nezasáhla ji příliš hluboko. Ubohá,jistě že jí lou čení bude právě tak bolestné jako mě. A nyní matinko s bohem a na shleda o

na

noul-·" Stisknuv své

tchyně,

ruku

upřímně ubíral

se

nastávající

Vítek k domovu.

V.

před večer velkých událostí' nebo náhlého převratu trvá jak v přírodě tak i v životě národů děsný klid a třeba události a převraty ty směřovaly k lep šímu, přece každý se před nimi chvěje a s bázní pohlíží vstříc. nejbližší bll douc nosti. Tu každý vánek podobá se vi chru, každý šelest hukotu a každé, tře ba jen maně prohozené a bezvýznamné slovo, nalezá všude ohlasu a zvláštního významu. Takovéto ticho bylo dnes v podvečer V

městě

dne ll. června 1864

v

Denní navštěvovatel

Alamedy

Mexiku a

znatel

však poměrů mexických dnes nad ohromným počtem leperů"), smíšenců a Indiánů a nad jich tajem ným se chováním. Jediné slovo v hou ní zabaleného Indiana při vábilo k němu ihned celé hejno smíšenců a Indianů, z nichž každý tvářil se velmi tajemně,

pozasta vil

se

z

mnohé změní, snad obměkčí. Jen mně do se

mysl doby ostříhejte

k ní

věrného

pozvr, aby žádný stupu neměl. Dobrého

tázala:

"Vy nás chcete opustit?" "Musím. N eníť jiné cestyl" A bez dalšího úvodu jal se vyprávěti,

dé

dejte

mojí holubičku,

*) Leperove tvoří v Mexiku zvláštní třídu, která v mno hém ohledu podobá se oné lazaronii neapolských. Jest to proletariát nemající žádného přístřeší a živící se od naho dilé práce, která nevyžaduje žádného namahani a příležitě třeba také od krádeže. Lepero jest také hraě a umí stejné obratné zacházeti s man dolinou jako s nožem.

tak

jako by

choval

zdálo

tajemství

čekati důležité

se

celý napnutostí zprávy nějaké;

Yse kolem

národ osudné.

I Bustamentova vláda brzo

pro

s

jediný plnokrevný kreol nevšímal si ni nýbrž vážně jako kdy jindy pro cházel se mezi obrovskými cypřišemi alamedv, kouře vonný doutník a drze a vyzývavě prohlížeje sobě krásky mexic Však klid ten byl jen zdánlivým, ké. i v nitru jeho to vřelo, i on ovládán byl zvláštním pocitem. jako celé jeho okolí. A nebylo divu, že všeho obyvatelstva

chutila

bylo

v

se

velké

rozechvění,

neboť to

Mexičanům, z náchylnosti

denta vinili

Roku 1832 ve

prohlásil

běma stranama trval

celý rok, Bustamento, v rozličných bitvách poražen, k odstoupení se odhodlal. v

čele

načež

v

čelo

a

vě tak

slavného

že

držel

rozechvěl mysle i na časté a nási lné

stí

jí se

L.

nim

O ••• LAMAR.

ze

země

sesílil, vystou

mělo měli tu nad vládu, všemi

možnými

Jakmile ale

nastal

odtržení

krajin hlásily

se

za

od Mexika dvou

Texasu

a

vy

pomocí její jal

a s

diktátorskou.

byli Španělové vyhnáni, nový boj mezi stranami. Guerro, který za pří činou zbrojení proti Španělům byl od obyvatelstva mimořádné dávky vymá hal, vykřičen byl za tyrana i povstal proti němu místopresident Bustamentt a vyhnal jej. Guerro byl zatím uprchl do jižních krajin a spojil se s Don Vit toria proti Busamentovi, Oba však by li zajati a z astřeleni.] zbraněmi.

a

pil proti panovati

rů, revoluce a ná převratů.

Španělově

sluhů dosti

lákal

svá

bojováno proti

vůbec, jak a je

ale od církve

silných

Dokaváde

federa-

a

listické

nespokojeno

národních,

strany

se

kněžské

převraty zvyklé Mexikány. Mexiko od do b nepamět,ných bylo ohnis kem

Tento byl

prá ctižádostivý jako bezohledný a mohl-li dojíti cíle, nebyla mu žádná špatnost příliš špat Z počátku, nou, pokud byl chudým, na.

Max

nenadálý,

presí

se

dentem Santa An

sídla, Azteků. Byl to převrat tak ná

hlý

krátký

za

čas stal

vjet do bran

bývalého

do

nemz

milřán 1. měl slav

nostně

svého

Mexika, vlády postaven dle jména shozený druhdy president Pedrazza, po

vojska

Rakous

císař

vešel Santa

Na začátku ledna 1833

Anna

-

co

o

až koneč

ně

kdy vlastně zvolený národu vnucený ký,

němu

proti

se

Veracruzu Santa Anna. Boj mezi

nově

arcikníže

presi

aristokra-

tismu.

před večer

dne,

k

zne

.

čeho

zmocnilo

se

kteří nového

se

mocí To

následek

důležitých

Hondurasu, které pro

samostatné

republiky. Hondurasu, jehož ujali se An gličané netroufal si Santa- Anna ničeho podniknouti; za to umínil si podrobiti zase Texas stůj co stůj. Při tom ale zle se mu dařilo, neboť v bitvě II San Ja cinto byl od vůdce texaských dobrovol níků Sam Houstona na hlavu porážen a zajat. Ze zajetí svého však v brzku vy vázl a stal se oblíbeným u národa, kte rý ho opětně zvolil za presidenta a díkse za

Proti

tátora.

Však

roku 1844

již

pozd vihli k

němu jiní

nimž

generálové, přidala. Santa Anna a voJenským soudem vy ze země; uchýlil se na Kubu, povězen kde kul opětně pikle. Mezi tím vystřídali se v krátké době se

proti

většina

vojska porážen, zajat

vládcové Mexičtí Oarrera, Diaa de la Vega, Alvarez, pak Oomonfort. Kon co

jal se nyní zaváděti zákony proti kněžské, což pohnulo papežence k zor ganizování nového povstání. Nyní po stavil se v čelo strany svobodyrnyslné Indian Benito Juarez, který usidliv se ve Vera Cruzu, pokračoval v boji proti papežákům a kněžím. Po několika vítězných bitvách zmoc nil se hlavního města, prohlásil úplnou svobodu vyznání, zrušil kláštery a za bavil jmění církevní k rukoum státu. Že však republika pro neblahý stav svých financí nemohla práva býti evrop ským věřitelům svým, spolčily se 3l. října 1861 smlouvou londýnskou Špa nělsko, Anglie a Francie k společnému zakročení proti Mexiku. Již v lednu r. 1862 přistála vojska jejich u Vera Cr u zu. Tu ale za krátko seznala Anglie i Španělsko bíd nou a darebáckou politiku onoho korunovaného zločince, kterýž pod jménem Napoleon III. v době té Evropě vévodil a odtrhli se od něho u zavřevše s Mexikem separátní smlouvu. Po krutých šarvátkách navrhl však přec N apoleon III. za císaře Mexikánského arciknížete Ferdinanda Maximiliána, bratra Fran tiška J oseta, který nástroje ným hlasováním národu tomu zvolen jest. Nato vypr9 vila se k němu depu tace, která podávala mu korunu Mexic ckou, již arcikníže přijal a iiž 12. červ na 1864 slavnostní vjezd do své nové gres

říše slavil. se

osobnost Don

byla

po

krátkém tomto

historickém přehledu zpět k našemu vy

pravování: V pestré směsici na Alamedě mexic ké se procházejících nejzajímavější zaji-

Jose lrmenez

z

oko pozorovate zevnějškem, tak í

na se

.

se

Avšak vraťme

sté

Arteta, Poutalať le

jak svým skvělým hrdým, sebevědomým vystupováním, jímž zvláště vyznamenává se plnokrev ný kreol. Don Arteta byl postavy vy soké, štíhlé, pleti snědé a obličeje nad míru inteligentního. Byl znám co jeden z nejbohatších kreolů II lavního města, zároveň ale též co jeden z nejzuřivějších nepřátel živlu cizinského a co vřelý při vrženee Benito J uareza, jejž vydatně podporoval penězi. Ač vše to bylo ve řejným tajemstvím, nemohli císařští ge nerálové

přece proti

boť Arteta

byl

němu

zakročiti,

velice

ne

svém

opatrným osoby příliš oddané a příliš věrné, než aby se císař ským podařilo dostati důkazy nějaké

jednání

a

ve

měl kolem sebe

do rukou.

Jako

obyčejně i dnes procházel se pestrým množstvím vlídně na děkuje četnépozdravy přátel a hlubo ké, úctyplné úklony rozedraných lepe rů a polonahých Indianů a Indiánek, jimž nikdy neopomenul poskytnouti dá rek nějaký. Častěji než kdy jindy, díval se dnes na své zlaté, drahokamy bohatě vyklá dané hodinky a pak pohledem zasmu šil ým přehlížel pestré množství, jako hy v něm někoho hledal. Tu pojednou ze stínu obrovské cypřiše vystoupila postava vysokorostlého Indiana a zvol na, krokem plouživým přistoupila k do nu Artetov.l a jako. by že brajíc, skuhrala: se nad nebohým. Dejte Smilujte dárek!" malý klidně mezi

,

..

.

,.

Arteta stanul val

a

mezi tím

co

vyhlodá"

kapse malý peníz, rozhledl se ry chle kolem. Yida že je nepozorován, postoupil více do stínu cypřiše a šeptal s

v

chvatem:

"Je Oortina zde�" "Si seňor," taktéž šeptem odpověděl Indian. ,

,00

říká J uarez!"

"Dozvíte se všeho. N ásledujte mne povzdálí až za město, pak dáme se společně k svatému vrchu, kde všichni věrní váš příchod s netrpělivostí očeká vají." "Veď mne tedy." v

-

V

blížilo

om

se

k nim několik osob

Ind ian zpozorovav skuhra vým hlasem: a

je,

ihned

graeias seňor cabal plouhavým krokem bral

Mille

"Gracias! lero!" načež

dále, neopomennv se čas hlednouti, je-li ná ledován. se

z

od času

0-

s

VL

Vyjda

děkoval

osvětle

prostory Ala-

né

zapísknul

medy, Indian

dvakráte

sobě

po do

a

zaboči v

objevili se dva Indiani, z jeden vzal koně v opatrování, kdežto druhy vedl oba jezdce po stezce vzhůru. Skála ta byla patrně dobře střežena, neboť na každých 50 kroků. od sebe stála stráž, žádající na přícho zích heslo. Vůdce pojednou odbočil ze stezky a za krátkou dobu stanul u ob jemného křoví. Zahouknul opětně tři kráte po sobě a ještě hlas jeho úplně nedozněl, když v křovině počalo se ně co pohybovati a z ní vystoupil Indian a vzrůstu obrovského ohromných plecí. Ozbrojení jeho by 10 důkladné a při měřeno nebezpečí, v němž nalézali by s� všichni zde pří tomní, kdyby se by la vláda o sch ůz hned

na

to

nichž

úzké, křivé a tmavé uličky, blí žil se rychle ku

ce

dvoum osedlaným koním, jež držel tu polonahý Indi

jmena," pra obrovský Indi an, vítaje oba příchozí, a proto je bratřím svým vítán d vojnásobně." Indian, jenž byl osloven jmenem Rychlá Noha na. pochvalu tuto ne-

V málo

an.

mžicích

na

se

v

sedla

a

sta.

ulicemi

"

při

try mě

Mexi-

kem

vypíná se uprostřed zahrady ob jemná a dosti vysoká, bujnou zelení'. po krytá skála, jež chová na temeni svém zříceniny a trosky paláce, druhdy zaji sté krásného a velkolepého. Vyjedouce z města brali se oba jezd ci Arteta i indianský jeho prů vod -

ce

I

Nedaleko

-

městem

za

k této skále. Na

úpatí zastaveni byli hlasitým a spolu vyhrůžným: "Stůjl Kdo to!" a jezdci zaslechli cvaknutí kohoutku. Indian dal heslo, neviditelný strážce třikráte po sobě zahoukl jako sova a i

Noha. hoden

svého

skem uháněli tma

vými

se

vil

spěchal i Arteta a nyní oba vyhoup li

Ry�hlá

osvědčil

oka

to

té dozvěděla. "

-

j_

odvětil ani

slova,

nýbrž mlčky ustou necbav takto' pil stranou, volný průchod svému průvodčímu. Obrovský Indian spatře ho, hluboce se uklonil. "Excellenza J ose Irrnenez je iiž o čekáván.

I excellenza

Ortego je již přítomen

Don a

Ramiero

proto prosím,

následovali." Po těchto slovech I ozhrn ul' Indian

byste

mne

křovinu

a pokleknu v k zemi, rozžehnul pochodeň, načež seskočil do já my asi čtyry stopy hlubohé a mající asi pět stop do čtverce. Na jeho vyzvání seskočili dolů i oba příchozí a nemaříce

malou

slovy, brali se za svým podzemní chodbou, kte rá čím dále tím více se rozšiřovala. By lo patrno, že Arteta a Rychlá Noha ne konali cestu tu poprvé, neboť nad ničím nejevili žádné překvapení. Prošedše něk olika těžkým železem pobitými d veř mi, u nichž průvodce jejich dal vždy ji né heslo, vstoupili konečně do velkého klenutého a jasně osvětleného sklepa, v němž po různu sedě, leže i stoje ve sku pinách nalézalo se asi osmdesát mu žů, vesměs až po zuby ozbrojených. Většina z nich byli Indiani, ostatní pak s několika jen výminkami smíšenci

hé skutečnosti vstříc.

času marnými vůdcem úzkou

.a

leperové.

fl

tito

Při

vstoupení příchozích utichl jsou ihned obklopeni se

caballeros

Vyjma oba kreoly, na, který podepřev se ložili se

všech

Ortega, :2ření.

jsem dříve,

Víte že

pode

prokletí

svobody a samostatnosti, obklopila mne svými špehy a že nemohu tudíž voliti ei čas a místo podle chuti." A rozhledna se kolem, tázal se dále: "Je Oortina již také zde!" "Zde jsem, don J ose. Obávám se ale že zprávy, jež přináším nebudou vám Oarambo! Napracoval jsem po chuti. vy víte, J uarez má tvr Za těchto slov od jedné

dost, avšak,

se

dou lebku."

.skupiny odstoupil a k donu Artetovi přiblížil se muž ieiž již jsme co vůdce výpra vy poznali. !

"Cascaras!" zlostně zvolal Arteta a dupnul nohou. "J uarez tedy nechce?" Ani slyšet," dodal Cortina. "Bien, bien!" zlostně zamručel Arte ta. "Však on se podá, až státi bude na"

a

stěžeje

věcí,

lavicích

roz

zemi, jak napnutou vlastně ne

po

a s

India

a o

a

netrpělivostí hleděli vstříc Arteta, který z Orte

statky

.

a

o

blaho

se

o

všech

tu nemůžeme ani

býti

naše ži

našich dosti

0milých Hlava nechť proto přihléd patrni. Býčí ne ještě jednou ke strážím a napomene je k největší opatrnosti." Obrovský Indian, který byl Artetu a jeho průvodčího vedl od křoviny až do sklepa povstal a nkloniv se uctivě vyšel ven, by vyplnil daný mu rozkaz. Po delší době teprvé vrátil se rudoch zpět a oznamoval, že je vše v pořádku a že svým životem ručí za jistotu všech zde přítomných. "Caballeros!" ujal se Arteta opět slo va," myslím, že netřeba připomínati neštěstí, [ež v posledních letech stíhalo krásnou vlasť naši a jež dovršeno bylo a

než

Francouzové a ta cháska Maxmiliána, toho vraha naší ti

vůbec dalo

voty

Done Ramiero vzbuditi

Cortinu nedbale

slechnouti nemohl. Jedná

se

nechtěl-li jsem

po po

rozvoji gou zaujal vyvýšená a pohodlněji zaří zená sedadla, bystrým okem rozhledl se po shromáždění a pravil pak svým jasným a ve sklepení tom podivně ee rozlehajícím hlasem: "Dříve nežli přikročíme k úradě dlužno nám přesvědčiti se, jsou-li sU'áže bdělé a na svém místě, tak aby nikdo nepovolaný nás překvapiti nebo vy

hodinu. " Nemohl

místa,

vypráví

dálšímu,

sladkým úsměvem na as d vaa vysokorostlÝ přistoupil padesátiletý muž a srdečně mu rukou potřásl. "Vítám vás milý Jose, vítám vás sr

"

ostatní

se

dočkavou

hovor

více

svá

dveří klidně očekával dalších

rtech

dečné. Již čekáme tu na vás

každý

Na

nechť

řádku.

.stran.

K A rtetovi

a

tím,

že svoboda naše nám

nám

vzata, že cí

byl nenáviděný cizinec, vychován mezi ná mi, nezná též naše potřeby a tužby a nad námi chce vládnouti pouze pomocí svých cizozemských žoldáků. A to má me my, svobodní Mexikáné, již jsme tělem i duší republikány, to máme si dáti líbiti, aniž bysme hlasu svého a paží svých proti tomu pozvedlil Máme klidně na to se dívati, jak cizinec se v sař

vnucen

který nejsa

zrozen a

zemi otců našich

roztahuje, jak svatá práva naše šlape nohama, jak ženy a dcery naše nám kazí a znemravfiuje, jak O majetek náš nás okrádá, olupuje a jej sobě přivlastnujei Máme klidné na to se dívati, jak nejzasloužilejší vlas tenci naši pod jejich noži buď krvácí, nebo od nich štváni jsou jako divá zvěř nějaká! Mluvte, senores, máme to vše činitij Ve kteří

sklepu nastal na počátku z přítomných

vstali

severu, až

na

Saltillo. Mocí

u

násilím

pokusiti jsme slavném vjezdu se o to lstí, Zítra při měl vetřelec Maximilian býti odstraněn úlohu tu chtěl na sebe převzíti vel ký bojovník a náčelník svého kmene náš přítel Rychlá Noha. Juarez měl

zmatek

nepopsatel Artety ně svých míst po

řeči don ze

oklikami doraziti

postaviti

a

jeť dýky,

se

v

a

čelo

nového

divoce

užiti

pohlí

mezi

řečníka

noci

dnešní

sem

přitisknoupravici na ru ko

ce

a

nesvedeme ničeho i chtěli

-

Již

ný.

nemUeme, neboť vojska naše ustoupiti musela přesi1e, [sou poražena a rozprášena a největší síla a naděje naše, Benito J ua daleko rez nachází se se svým sborem ovšem zabrániti

mu

chrabrá

sboru, po zmatku, iaký vetřelci

tento, čím ohni věji

by nevyhnutelně na stal po pádu Maxi

rychleji mluvil,

milíana, vraziti do

na

Čím

želi.

a

dále ale

tím větší rozčilení vzmáhalo

města

všech

se

C0

míhalo chem

dý

jeden kaž pHtomných šílenství jsa

až k

rozčilen, stane!

za

se

Krev

s

ži

pomstu

Když

vzal slovo

eizo-

"Tak

i

mysle opět: já myslím se

J uarezem.

jsme k ně posly a tito odpovědí. Rychlá N 0mu

trochu

vrátili

vybon utišily, pře

myslel,

seňores.

toť ten

pravý či� za utrpená pří vnucený .tak zvaný císař I. Maximilian pod ochranou bodáků a žoldnéřů svých slaviti bude zítra vjezd

koří. Nám

do starodávného sídla slavného Montezumy, do hlavního města našeho.

o-

se

dnes

ho, zvěstuj Zvolna

a

s

nám

odpověď tu." postoupil mladý

vážně

bo

do středu

shromážděných. vždycky září slunko zlatým le skem svým, ne vždycky stejně osvět luje a zahřívá. Přiženou se mraky a zahalí jeho jasnou tvář, dešť lije se z o

jovník a

Krvavou pomstu cizozemskému lupiči a vrahu! Toť pravé slovo v našich pomě

rech,

a

vůdcem

Y yslali

zemskému vrahu Maximilianu!" Arteta nechal shromáždění se řiti.

presidentem

nasun

krva-

tu

nám pou se

vrchním

statky a

se

dohodnouti

ze

ne

i

vetřelců,

chybělo

SIR MOSES MONTEFIORE.

i naše

svobodu

vou

zích

volal : Ne

nikoli! To

postaviti

čelo svého kme ne ku vypuzení ci v

a

z

vot

hotov

vzd u

se

Z

jeJenkaždý byl

vás

dýk

osmdesát

by

klásti dovolilo.

ještě nedokončil svojí otázku, když

a

na

pobiti vše odpor sobě

a

,

,

Ne

blak

a

rachot hromu děsí lid i zvěř. Ale

i to přejde, slunko jasné zvítězí a vy jde opět v celé svojí kráse a nám se zdá, že je ještě jasnějšl a krásnější nežli bylo před bouří. A jako slunce dneska

zapadlo, by zítra veliký náčelník a vrátí

vzešlo

znovu, tak i bratr náš Benito Jua

je

chladného severu, rozeže ne mraky nepřátel a zaujme místo své v Mexiku." Zde přerušen byl Rychlá Noha nad

rez

šeným

a

dále

se z

souhlasu

divokým projevem

té

me

že naše věc

pevné naděje,

ně zvítězí.

V

boji

.má

ještě úsilovněji

se

ki.<meč

pokračovati

než dosud.

hledět násilnickou vládu

Musí

Maximili

znepřátelit s vládou Spojených Stá severo-amerických a to stane se nej lépe vpády přes Rio Grande do'TexaR. Úlohu tu může na Sebe vzíti Cortina. Otění přátele mojí Don J ose .A. rte ta, ana

tů

a

radosti.

Viděl

jsem náčelníka našeho a mlu jako syn s otcem vždyť [e Don Ramiero Arteta a ti ostatní nechť z našeho rodu, ano co více, z našeho tajně pracují.v hlavním městě a odní kmene," pokračoval mladý Indian dá mají vetřelci onomu přivržence a nechť le. "Přednesl jsem mu přání svých zde přičiní se o to, by Francouzové opustili bratrů a shromážděných vyslechl jeho Mexiko co nejdříve. Pakli to se stane, Ta zní: Řekni bratřím mým odpověď. je Maximilián v brzku porážen a žoldáci toto ve jmenu mém: tfá a bojoval boju ze země vyhnáni. Toť příkaz můj a dle cizím vetřelcům na život a na
vil

s

ním

-

-

ale úkladná vražda. Na nás hledí náro dové dvcu dílů světa 'a mnozí z nich

hrobové. I

Don Ramiero Ortega přerušil jej otázkou: •

soustrasč nad

projevují nezaslouženým pádem našímj jini opět námi opovrhují, pnoto že národ mexický za svého presi denta

a

chází z nů.

vůdce zvolil sobě mne, jenž po klove od nich opovržených India

Na nás

je

dokázati

neprávu. Proto

jim,

musí nám

že

jsou

býti

osoba

posvát

non, dokáváde nezmocníme

ném

nechť

má

ie

se

jí po

se

Ohce zítra

vykonati

na

Rychlá čem

jsme

N oha� se

usnesli, nebo chce poslechnouti

by roz

kazu

presidenta?" "Benito Juarez je naším vrchním ná čelníkem, On nejlépe ví, co je dobré pro nás a na nás je býti mu poslnšni, Kaž dý bojovník má náčelníka poslouchati." "A._ vy ostatní! N echce nikdo z vás přijmouti úlohu Rychlé Nohy a zbaviti nás tyrana ranou jednou?" tázal se 01'

řád

již se zbraní v ru kou nebo lstí. Pak ale, jako že je bůh na nebi, šetřiti ji nebudu. Národ celý

boji,

rozhodl

li

v

vetřelce Maximíliana tak dlouho

"A jak

byl první, jenž

to

o osudu jeho rozhodnouti a od tega dále. jej k smrti, tož budu já ten po Když se nikdo neozyval, nýbrž všich slední, jenž by ho brániti chtěl. Úklad ni zasmušile k zemi hleděli, převzal ně ať mi ale na něho nesaháte pod po slovo Arteta kutou smrti, to přikazuji vám já, váš' "Dobrá! Vůle Juareza má býti vy a vrchní vůdce." president plněna na vlas. Vjezd Maximiliána zí Řečník na chvíli ustal, by pozoroval tra nebude přerušen. Oortina vypraví dojem, jaký slova jeho na přítomné učí se opět přes Rio Grande a vpadne do nila, Když nikdo se neozýval nýbrž Texasu. O potřebné k tomu peníze já všichni zasmušile kolem sebe hleděli, se postarám. Rychlá Noha doprovodí dále: mne až ku branám Mexika a zítra do pokračoval eho Inarez staví se .,J excellenza, president opět sem, by přijmul dostateč-

pak

soudí-li

.

-

ný

obnos k novému

sboru. Ostatní kmenům

jež

a

vyzbrojení svého pak odebeřte se ku svým

počkejte

na

další

rozkazy, Rychlá

udělí vám buď Cortina nebo

zařízené ložnice mladé dív tu líbiti velice, ne ky. boť stonásobiv jas svůj ozářil celou lož až

Muselo

I

Juareza. Buď

Noha

jménem presidenta opatrni a bůh a svatá panna nechť vás provází." Mlčky rozešlo se shromážděnÍ. N ej poslednější ze všech byli hlavní jeho vůdcové: Arteta, ·Ortego, Cortina a Rychlá Noha. Císař Maximilíán měl vjezd volný a nemusel se obávati úkladů nijakých.

přebohatě

nicí leskem až osln ujícím, A komu

kými

1>0

I I

a

vkusnou

malbou ozdo věnci

řezbou bohatě zdo

bených stojanech stály zlaté klece s pestrými opeřenci, miláčky to obyva telky tohoto raj ského obydlí. Dva

něko

vjezdu

do hlavního města a v

bohatou

z von stěny pokryty byly a dítek ných nejvzácnějších Flory, na' něž Mexiko je tak bohaté. Koberce dřevem vkusně pokrývající různým vy kládanou podlahu, vydvchovaly vůni růžového oleje. Na malých, umělou

císaře Maximiliána

Mexika

v

bené

VII.

lik dní

by se krásné, vonné jizbě Nejlepšími umělci mexic

této nelíbilol

te

Uplynulo

se mu

městě

nastal

malé umělé vodo

klid,

trysky metaly do výše proudy vody,

obyčejný pořádek. Myslé rozvášně né se utišily a i ten odnejzuřivéjši půrce cizinců, na a

které

šíříce tak Skrze

za

-

w. E. GLAOSTONE.

Nad městem

se právě první záře vycházejícího slunce a paprsky jeho zvě davě nahlížely skrze okna do příbytků lidských, zdali třeba vzbuditi pozdního spáče. Však kam jenom pronikly, všu'de setkaly se 8 usměvavou tváří paní a žen mexických, které, v proti vě k oby vatelům hlavních měst Evropy, lůžka svá opouštějí ještě před slunce výcho

dem.

Jeden

do vkusně

nzené rána.

takový zvědavý paprsek jitra dnešního do vkusně,

za ano

poloote

vřené d véře viděti

bylo

Mexikem rozlila

bloudil

chládek

příjemný.

sé tisíci

procháze [ícíeh a projíšdéjících se naplno valo je. Bylo časně z

a

daly zpět do mra morové, překrásně pracované nádržky

poddal se r. utnosti. Hlavnější ulice o pět isou oživeny dobou

oblouku

nesčísně malé pra ménky se dělíce pa v

hlédnašílenost dal šího proti vení se,

večerní

v

.

za

koupelny,

kde vše, podlaha i stěny sestávaly s bí lého karrarského mramoru. Vůbec kam oko jen pohlédne všude lesk a soulad,

který svědčí o výborném vkusu velitel ky tohoto domu. A ona sama? Hle, jak půvabně roz na měkké vysuté pohovce. l_s>žena je Cerný, lesklý vlas její od koupele ještě poněkuJ navlhlý, zahaluje [auoniokou její postavu a malinké nožky její odpo čí vají na kůži pardálí. Je to žena mla dá, právě v pannu se vyvíjející avšak tva rů plných, okrouhlých. Výraz· pravidel-

ného

a

patický

krásného a

obličeje je libý a sym I prozrazuje nevýslovnou touhu

kterážto touha zároveň vy zírá z velkého, jak uhel černého oka. V oku tom lze zřetelně čísti

hy, jež ženy dají, celou tu po lásce

a s

rozčilujících svých snů.

všechny mexické

v

ty žádosti a tou letech těch ovlá

náruživost

s

jakou

touží

jakou vyhledávají předmět a na

nanejvýše smyslných

00 takto mladá

dívka snivě

jejím

stáří. Tu obraznost

jejich a jich vykouzlí si ráj a předmět tužeb těch bývá obyčejně mladý, lepo rostlý jinoch. I Louisa snila o ráji tom, snila jak krásně odpočívalo by se to v náručí hezkého jinocha. On by ji k sobě vinul tisknul, on krásnými a výmluvnými slovy mluvil by k ni o své horoucí lás ce, on hlasem rozechvěným žebronil by o jeden jediný polibek a ten mu povo len, zlíbal by koralové rtíky její až do únavy. v

žádoucí touha

pohlíží jednomu vodotrysku zaměstnávají se dvě mladé, velice hezké Indiánky úpra A v blouznivé této náladě pozvedla vou její vlasů, vlažíce je občas vonným Louísa to mladé rámě jako k obejmutí a ústa její Je lndianky prá pro olejem. veli ce krutá, neboť velitelka šepotala: jejich je a ce netrpělivou ,�Mio querido amigo!" při nejmenším zatá Z blaženého toho snu vytržena byla hnutí kárá je velmi citelně. Konečně jsou vlasy upraveny a dív pojednou hlasitým voláním zamilované zahaliti velitelku ho jí papouška: se ky indianské hotoví "Que hermosa que estas, bien, bien!" svojí v bohaté látky nejnovějšího střihu francouzského. Zlaté, diamanty a rubí (Jak krásná jsi, ano ano!) Louisa se nehněvala, nýbrž povsta ny okrášlené náramky a diamanty okrá šlená korunka do vlasů ukončily toile nouc, s úsměvem přikročila k papouš kovi a něžně hladila lesklé jeho peří. tu této krásky. "Máš pravdu," promluvila k bystré Byl to věru krásný, oslríujíci zjev i nebylo divu, že celý mužský svět Me mu ptáku, "já jsem krásna. Oelý svět to tvrdí a proto to musí být pravda. xika ležel ií u nohou, holdoval její krá ee a se cítil jediným vlídným "Oukr! cukr!" volal papoušek po blaženým znovu. pohledem. Avšak Louisa Imenez z Arteta byla "NJčeho nezasloušíš," horlila Louisa, si krásy své také vědoma a zůstala vů "proč vytrhl jsi mne z krásného snu] Však máš opět pravdu. 00 do snu,Jenž Bi všemu obdivování úplně lhostejnou. trvá tak krátee a [enž končí holou pro Ještě nikdo nemohl se chlubiti přízní její, ještě nikomu nepodařilo se rozdmv- saickou skutečností. On jen rozdmy cha ti žádost a touhu její v plamen ne chuje aniž by ukojil, rozpoutá, aniž by ta však Žena osvobodil, proto že hlavní předmět vše byla odolatelný, žíravý. nenávisti tak šílené jako ho chybL- Hle jak ten čas ubíhá. Již schopna právě skoro šest hodin aje čas jíti do kostela.' vše obětavé lásky; ona byla v stavu Obrátíc se k jedné ze služebných dí věrnému milenci dáti celé nebe blaže muka vek dodala: nevěrnému nosti, jako připraviti ,)Jl1ano, dnes doprovodíš mne tJ. nejkrutší. 8 Madona Mladé úpravou by se na mne hněvala, kdybych Indiánky jsou kostela opomenula." obleku již dávno Itotovy, však marně O t; radostí, má dobrá krásná velí čekají na další rozkazy své velitelky. k

..

"

Tato zírá dosud

hra vodnieh

na paprs sní. O čem a8� O láscei Zajisté! O čem jiném, ne-li o lásce sní dívky

ků

a

telko!" zvolala mladá !ndianka

a

hbitě

jala se velitelku svojí zahalovati v dlou kt a Štiroký závoj, bes rrěhoš žádná

slušná žena mexická

koliv venku

Krátce velké zem

na

na

to

katedrále

klečela již Louisa ve mexické před obra

Madony, již

vroucně vzívala.

Katedrala mexická stě Pneblo

kde

ulici neb

ani neukáže.

se

jednou

z

jest

po oné

ve

mě

nejkrásnějších

celé Americe.

a

Vnitřek

nejbchatších je co do rozměru v skutku velkolepý. Umění, zvláště malířství a řezbářství závodí tu s bohatým přepychem a žád ný cizinec nechť je náboženství jakého v

liv neopou.ene navštíviti katedralu tu již k vůli uměleckým předmětům, jež ,

ve

chová.' se, čemu diviti,

vnitru' svém

Proto není

drala, zvláště

ranní

navštívena. Těch k vůli modlitbě

v

sem

že

kate

dobou

bývá hojně pobožných, chodících je počet

skutku

_

ky hněvu a již jH pronésti chtěla slova nanejvýšé urážlivá, když pohled její se tkal se se snivým, prosebným pohle dem cizincovým. Podivno, Hrdá, ná ruživá tato dívka, která pro pocity své a všude dosti nalézala vždy slov, která zrak před nikým svůj ještě nesklopila, nernohla slova ze sebe vypraviti a ne mohla odolati tomuto snivému pohle du, nýbrž chtěj nechtěj, jako by čarov nou mocí nějakou puzena musela zrak k zemi svůj sklopiti. I cízinec byl pohledem v oko a mi lostnou tvář dívky unešen a pohlížel na ni s obdivem ještě větším nežli dříve na mistrovskou malbu Madony. Byl prošel mnoho zemí a byl seznal tisíce žen a dí vek, však takový oka žár, ta kou pravidelnost obličeje a takovou

jen skrovný. Některé vede sem zvěda souměrnost a zaokrouhlenost postavy vost, jiné l-íska k umění a jiné opět dosud nebyl spatřil. Stál zde jako by touha po dobrodružství a milostných přimrazen, srdce se mu chvělo a marně zápletkách. Můžeme směle tvrditi, že v 1 nar.iáhal mozek svůj k souvislému my šlení. Nebyl sto pronésti slovo ku své žádné veřejné místnosti, v žádném di mu ospravedlnění, on vadle neodbude se tolik dostaveníček, patřil ještě v ten neudělá se tolik známostí milostných, obličej plný něhy a pravidelnosti. Trapné.mu výstupu tomu, na nějž již neukuje se tolik plánů zločinných jako mnozí v místnosti v kate zvědavě pohlíželi konec učinila a' zvláště podobné J uana, která, pošeptavší velitelce své drale mexické. několik slov, vyprostila závoj z ostru Posledními zajisté nezanášel se muž, hned hy. Louisa ohledla se kolem, zrak její který po příchodu dony Louisy do chrámu vkročil a nedaleko této se u ještě jedenkráte spočinul v dlouhém po hledá na tváři eizin�ově. Zahalila pak jednoho pilíře postavil. a sni I to muž bledé svůj obličej a J uanou provázena ubírala By mladý ještě se z kostela, vé tváře a oděn ve stejnokroj císařských lékařů. Netečně přehlížel shrom áždění Císařský důstojník pohlížel za ní až zmizela z loďi chrámové a s až zrak obdivem on se jeho nábožných, pak pak z chráme, na bral volně nímž obraze spočinul Madony, před v hluboké pokoře klečela Louisa. Byla VIII. to práce vskutku mistrovská a umění milovný cíSaJský důstojník hyl .jí cele Schylovalo se již k večeru a chládek nadšen. večerní vylákal veliké množství lidí na stromové předměstí Alamedy. Aby lépe OBraz viděti mohl, přistou Metd procházejícími se Tf\lkou pozor pil blíže, při čemž však neštastnou ná1aodou zapletl si ostruhu T jemný závoj nost na sebe poutá mladý muž bledého Louisy, tak že ji tento při druhém [eko snivého avšak velice výrazne"ho obliče kroka bJI stržen z' hlavy. je. Oděný je T kroj ci8ař�kých, důstoj Louisa vyskeěila, i 00í sršely jí blesníků. J.'a to náš známý z kate draly.

Proohází senetečně

ruje

ten

pestrý' 'rej

a

bedlivě

a

kúlem něho. ruku

Pojednou pocítí

na

rameni

a 0.

bráti v se patří do mladého. usměvavé ho. obličeje důstojníka v takúvýtéž stej oděného,

nokroj

"Pofád ještě tentýž bolnotrudny, kysely obličeji Cúž tě nic nevyléčí z tvého. věčného bolul Hleď jak lidé jsou To. činí tú zde veselí, jak [sou šťastni. i na te slunko. Já že myslel teplé jížnf be

nornocného ducha tvého

a

čivě ti

působiti mnoho, když a

bude lé

proto. nezabraňoval jsem projevil si 'vůli přidati

nynějšího. císaře Maximí ale, jak ku své žalosti denně poznávňm, neúčinkuje ani žár sluneční, ba ani žár oka z některé zdej ších bujných á ohnivých dívek. Vítku, ku sborům

se

Na tebe

liána.

V ítku, věru nevím, číti!" Nech

" ,

til

co.

zraněné, den

tú marná

srdce

a

unaven

práce.

bolestně

uzdravení nepostačí ie vřelý paprsek; tu vezme

tu k

teplý

a

to dlouhou dobu než

I I

I

I

I

puškou

vidá

se

zmoklá

se

do. křoví

všeho.

zotaví

duch

a

zrnáíomocňiv

chodí po. světě zarmucuje lidi

slepice

búlno.trudnúu tváří údiv

a

boje, a

a

'

,

Vítku, styď se!" lehko.

jako. svújí

svým takřka ha Styď se mi,

bolem.

stavěným

a

že

a

lépe se ti pohlížeti pak jinýma."

uvidíš,

že

svět

na

budeš zrakorna zcela

'"O kdyb-ych mohl!" zasténal Vítek. "Věř, že ti závidím tu tvojí veselou bezstarostnou povahu. Avšakj'á nemo ,',

.

hu

jináče.'

bdění

Neustále

ve

snění vidím

dne i

v

noci,

ve

před posta svoji Boženky a pomýšleti musím na tú, že jen její nepoehopiteln Ý vrtoch zmařil jaro života dvou pro sebe takřka stvořených životů. Co. mi platna její horoucí a věrná láska, když nemůžerne býti svojí, když ona v přemrštěném pl nění svých tak zvaných dětských povin ností sama postavila mezi srdce naše překážku nepřekročitelnoui" "A což musíš vázati srdce své na tú by st jedinou] Není více Boženek na

,i,

vu

s,ebou

,

světě

-

_"

"Mlč, příteli,

ani

slova dále,

je-li

ti

Bah, kdybych toho. přátelství byl schopen, abych zradil tutú lásku svoji a naklonil se v milosti k jiné, stal bych se nejsvětějším zásadám svým ne věrným a nebyl bych hoden žádného. přátelství a žádné lásky více." "Každý má své náhledy v tom," pravil Jaroslav. "Pro.to nejlépe udělá me, když vystříháme se podobných roz mluv, Pojď zahrajem si kulečník a vy píjem při tom sklenku vína. TG posi-

opět pookřeje, aby přístupné bylo. oavéšujícímu paprsku blaha a štéstí." "Tys mi pěkný vojín a hrdina, žer toval důsto.jník Jaroslavem jmenovaný. "Jedva že na polo prohrál první bitvu .Iuje a že nedaří se mu hned dle přání, ho pro. srdce

div

stinných

bude dařiti

mé milé.

osloveny, "byla by

Je-li duch

tebou mám pú

s

mil Ý J arosl a ve," od vě-

toho,

si těch

pozo

tu velkou směsici

ducha

tebe

a

zahání

starosti"

coš zvláště

lékem."

je dobrým rozmluvy přešli přátelé naši celou Alamedu a právě zahnouti' chtěli do. jedné z nejhlavnějších ulic města, když za sebou zaslechli neobyčejnv šum a, porníchané výkřiky. Obrátili se a" spatřili blížiti se k ním elegantní ko čár tažený dvěmi plnokrevnými Isabel kami. Koně byli patrně splašeni, nebof jen jen letěli a marné bylo. .namšháuí jezdců ia nimi se ženoueích je .dohoniti a zachytiti: Za této

posmívati, milý Co to je hýti ve sklaníánu svých nejkrásněj$Ích nadě jích � oloupenu býti o. sve mládi, ano o. celé jaro. svého ,živúta."�' Křikem a klusotem ;pďdě'šetlÍ koně ;:Ty toběřeš příHš" rtragicky, milý hleď šivottak Vítku.: FďSllZUj" jaků 'iá, pádili tím více a.v okaíhžiku jiŽ"IHt róltn a' si jen těch svě,tlýcli1 &trá�ek nevšímej' ulice "musel kočár nevylmutelně 'nolra_, "To.bě je

Jaroslave,

se

'nebof ty

:

nevíš,

zit! buď

sloup svítilny

o

nebo

o

roh do

Oba

roztříštiti.

důstojníci mži kem pochopili nebezpečí, v němž na cházely se obě dámy v kočáru tom sedí se

m u

cí.zvolal

"Jaroslave," ."hleď zachytiti kusím

se

o

přední

dámu

tu

na

zachránění té

z nich, Ievo, já po

na

pravé

stra

ně."

Oslovený druhou

na

měl

sotva

stranu

ulice

času a

přeskočiti již úprkem ja

ko di vá vichřice přihnal se povoz. J ak dalo se očeká vati, narazil kočár svítilnu

na

a

obě

telný závoj

zahalenou dámu

na mramo

rový schod nejbližšího domu, vůkol

stojící

šátků

němž

na

pláštů, ry byli upravili. "Per dios," zvolal jeden z jezdců, "málem bysme byli ztratili jedno z ne] krásnějších a nejšlechetnéjšich kvítků z

a

na

p.

chlo malé lůžko

Mexika."

"Prosím, seňores," ozval se tu zvuč ný hlas důstojníka, "je nejvyšší čas, abysme dámu někam dopravili a ode

pod dozor zkušenému lékaři. Já můj přítel Jaroslav Lednický jsme příručí mi lékaři tě

vzdali a

d

lesného lékaře J e

nu tu

ho

ámy byly by jíz jistě zaplati ly životem, kdyby

v

rozhodném oka

mžiku

nebyly za chyceny bývaly mocnou paží obou našich přátel. Důstojník Vít kem zvaný počínal si při, záchranném činu svém

s

ností ností nou,

ramenem

la

na

hyl

ji

.

rychle slo

zdvoři lost tento ihned o

pětoval. H.

Na navšti venee

SPENCER.

četl Vítek po Me xiku sla vné a i je

že

mu

byla

roztříštěna

ma, která dosud velmi zmužile

si

a

dá

byla

ztratila vědomí. Nebýt hrdin ného důstojníka, jistě by dáma byla na razila hlavou o pilíř a nebyla více mezi

počínala,

To

Mé

kteroužto

Náraz

kosť ramenní

nasi,

podal navšti venku svoji nejblí že stojícímu ele gantnímu jezdci,

levým

prudký,

pomoc

vech

nenarazi

pilíř.

tak

počátek mi poskytneme

Po těchto

uvarovati, dáma

pro lerádi

pronešených

přímo úžas přece ale ne

mohl

aby

1.

a

ha."

neohrože

a

císa

jméno je Vítek Ří

obrat

ností, chladnokrev-

Majestátu

ře Maximiliána

všichni kolem sto

uznávali živými. jící a vzdor nenáviděné jeho uniformě ozvaly se � množ st v; hlasy pochvalné. I přispěchavší jezdci, patrně to dobří známí zraněn. dámy ač neradi, přece slovy vřelými děkovali zmužilému dů stojníku, še přispěl v pravý čas. Tento uložil zatím bezvědomou v neproniknu-

povědomé

již

poněkud

jméno: DonRamiero

Vítek ukloniv

Ortega.

uetivé,

opakoval dřívější svůj návrh, připojiv, že nej větší rychlosti a zároveň i opatrnosti se

třeba. Don

Ortega byl muž praktický a Nařídiv, aby někdo eo nejdříve zaopatřil nosítka přikročil k bezvědomé a odhrna jí závoj z obličeje, pokynem ruky přivolal k sobě císařského lékaře. V úmyslu, zkoušeti tepnu poraněné, přistoupil Vítek blíže; sotva že ale po ráz nf

hledl

v

bledý,

avšak nad míru

krásný

obličej její, zmocnilo se ho takové pře- kési úzkosti spojené s náruživou žádo kvapení, že úmysl ten provésti nemohl. Drže chladnou ruku ženy ve své, oí Ano, to byl ten samý andělský půvabI ný obličej, jejž dnes ráno na okamžik I til, že se mu tato třese a přece nernoh] uzřel v katedrale a jehož tahy hluboko I si vysvětliti proč. Upíraje zrak svůj v se mu v srdce zaryly. Vždyť spatřoval obličej neznámé, bezvolně a jako n á iej po celý den a každá květinka, každá II stroj počítal údery tepny a také tak růže na niž se podíval, ihned brala na bez volně obrátil se po chvíli k Donu sebe její podobu. Pocitů, které se ho Ortegu, jemuž zvěstoval, že nemocná v zmocňovaly, se zhrozil a ač téměř nad- krátkém čase zachváoena bude horeě lidsky se namáhal, nemohl je zapuditi. kou a že je nejvyšší čas již, aby přišla Těšil se tím, že na životní dráze své pod střechu a aby rána byla óhledána: vícekráte nesetká se s předmětem, kteVše to činila- mluvil bez a obv ázána. tak duševně a rozrušil že volně, jej rýž pak mechanicky, jako by buď ve snu, klidu a své duševní nebo svého. nabude jako opět by stál pod kouzlem démona rovnováhy. A tu opět osud vehnal mu nějakého. V tOIIl přinešena nosítka a raněr.é jej v cestu v jiné opět podobě a mocnéjšími ještě okovy upoutal na něho. položena na ně co nejšetrněji a Don a blespodobné Tyto myšlénky jež Ortega rozkázal, by pozorně nešena I se mozkem zračíkoryehle křížily jeho, byla do paláce J ose Irmenez z Arteta. se také v jeho obličeji až Na druhou dámu, již Jaroslav Led nápadně. lJ Stěstí proň, že veškerá pozornost pří- nicky pomocí některých vůkol stojících tomných obrácena byla ku poraněné, dosud marně k životu přivésti se snažil, takže nikdo duševní rozrušenost, která pqJIlatováno teprvé nyní. I ona šetrně doménvložena v nosítka a nosičům nařízeno mnohým, proň nebezpečným káro vzniku dáti mohla, nepozoroval. zanésti [i. do toho samého paláee 'Co' da� chvíli Den se obrátil, mu první. Když po Ortega se lékař tak N a snažnou žádost DonaOrtegy smut dalece, přemohl mladý ji.ž že na něm žádnou rozrušenost pozoro- ný průvod ten následovali i oba lékafí vati nebylo. do paláce Artety, kde po dlouhém naSkoro klidně, ač se srdcem tlukoucím máhání a po upotřebení mnohých pro přistoupil k bezvědomé a vzal útlou, středků podařilo se jim obě poranéné ruku její, chtěje zkoušeti jemnou ženštiny přivésti k vědomí. ruka ta Ač Při bližším vyšetřování. lékařském tepnu. byla nyní chladna, dotknutí Qe zmocnil se mlashledalo se, še poranění Louisy bylo přece při jí dého lékaře pocit zvláštní, nevyslovitel- velmi aebezpečné, jelikož kost ramenní. ný. Krev v žilách jeho rychleji počala byla na dvou místech přerážena. Spo se staré to její učitelce prouditi a návalem drala se k. srdci, lečnici její které tlukotem svým div neprozradilo, mnohem dařilo lépe, jelikož, vyjma bo-. že děje se v něm dnes cosi zvláštního. lestného úderu do hlavy neutrpěla šád Když brával teplou ručku své Božesky ného poranění. ve své, tu proudila krev jeho také rych IX. leii, tlukot jeho srdce byl také mocněj ší a pocit oblažující proehvíval celou Laskavý čtenář zajisté bude se diviti, bytost j�ho; byl to ale pocit přece zcela jak známý náš Vítek Říha dostal se do jiný; nežli jaký zmocňoval se ho teď. llexika, i pokládám sobě za povinnost, To nebyl pocit pravého blaha a klidné seznámiti iej s osudy tohoto hrdiny na rozkoše, spíše byl to pocit tajemné ja- ší poyídky.-

lstivostí.

-

I

I ·

-

Bylo to smutné a bolestné loučení od matky, sester, milenky a dobrých přátel, však bylo nezbytné. Vítek byl již na to připraven, že život prvních let, nežli vydobude si postaveni samostatné, bude samá práce a strádání a proto na všeliké starostlivé projevy odpovídal s úsměvem:

"N ebojte se drazí, že v tom boji ži votním, v tom boji za existenci podleh nu. Nikoliv, já to cítím a jsem toho

pevného přesvědčení, že vyjdu z něho co vítěz, že prací usilovnou domohu se třeba ne slev ělého, tož

přece

lého

I

svým prostým, avšak srdečným spůso "Neboj se, holka, o něj, neboj! On odchází jen na krátko, by pro �'be a tebe krásný připravil útulek a až si zbuduje pěkné a pohodlné hnízdečko, pak holoubek přiletí si pro svoji holu- binku, by ii do něho uvedl. Hleď hol ka, musíš tomu již zvykati, neboť dó časné loučení s milými, je osud skoro bem:

každého člověka. Láska není bez

právě

tak

nesmí

se

věk

jako

válet

svůj prožíti

neod vis

postavení, jež a ještě

jedné bytosti

mně

Boženka

zůstala

aby, nadejde k tomu čas, doprovodila mne

do

ně; zároveň lidstvu,

oba

"

ny. Pevná jeho ví ra, jeho sebevědo

neminuly

činkem

hém

a v

se

mno

T. H. HUXLEY.

Proto hrdostí

syna, pohlížela volil raději život plný strádání a nežli aby zradil své zásady a stal na

který bojů, se pokrytcem a lieoměrnikem a otcov ský přítel jeho, polesný, předpovídal mu

skvělou budoucnost.

"Dejte si pozor," říkával, "ten hoch při vede ještě daleko. On se ve světě jistě neztratí, neboť má v sobě veškeré vlastnosti, aby vynikl nad jiné." A když Boženka ničím těšiti se 11e dala, když v němém, zoutaléru bolu trudně před se hleděla, tu těšil i ji to

ale

býti

sobee

kou, jako ženy ji né, jimž láska jde před povinno stí,

čení, I

nebo

tomu

ko má

ú

usnadnily 10u-

Matka

stane

kruhu, v nějž působnost jeho sahá. Ty ne srn íš, milá dí ven spon

Tak těšil všech

iaí

a.

sejími prospěšným

stánku,

jejž pro nás připravím.

svoje síly"

vědomostí

bezstarostnou bu doucnost své rodi

až

a

do živo

zkušeností, Jlmli pak při praví pří jemnou domovinu ženě srdce a jistou

po mi

třebuji, je, aby věrnou

nabýt

žíti bezsta co

ven

ta, tužit

drahé

rostně. Vše

pecí a nejkrásnější hebkých loktech milenky. Nikoli, 011

za v

musí

dovolí mně

bolu,

není růže bez trní. Mui

nezarmucui

ho a

smutným svým pohledem ještě více neztěžuj mu boj jeho více nežli ,zap<#

třebí.

"

'Slova bodrého polesného hhllboKO tkvě1a

srdci

u

Boženky, Ubohá, ač �naina S� všemožně zdáti se veselejší, nemolda přece zadržeti slze, je�- při každém po hledu na Vítka tváfejejí zrosily. Ona nemohla zbaviti se předtucky, že lou v

na

věci ale

ne-

změnila ničeho.

čení to

je

li

ním

se s

zkouškách

dlouhou doba, a že shledá opět, bude to po kmtých.

na

a

bolestném utrp>ern.

Vítek starostlivě nou

dívku

pohlížel na pohlížel

obavou

a s

ně, v níž se 8 ní si pevně umínil

na

nou

slabost; však když hodina Boženka

tu

jala šíji jeho, pustil

s

skou fakultu

Byl

sobě žád ta nasta

křečovitým pláčem zapomena na vše,

vášni své

ústa, oči

lání svému. Nechal

k hodi

musel rozloučiti.

neokázati

l�

a

milova

úzdu.

Vášnivě

Kromě toho nezanedbával

po

své

líbal

šíji její, vášnivými slovy prosil zapřísahal jl, by mu zůstala věrnou po ty tři roky jejich nedobrovol a

ného odloučení. a

matkou

a

paní

bratra

se

sestrami.

Říha odešel hned časně

rána

z

z

něm

bylo lhostejno, na

žehnání

všem vůli na

to ani

pozorovati, takto,

že musí

jíti

z

jeho

nepo

slova, že

mu

však

to není

bez otcova po

domova.

.

Pohledem na zlatou slovanskou Pra byl Vítek cele unešen, Byl si tuto Mekku veškerého Slovanstva předsta voval barvami dosti živými, však co hu

viděl, daleko předčilo jeho očekává

ní. Tak krásnou si stověžatou naší Pra hu

ní!

přece nepředstavoval. -

telstvím.

Listem otcovského

A ten život

přítele

svými kolegy svou povahou, svojí ryzostí a svojí láskou ku pravdě získal si úctu

ter

Polesný a sestry vyprovodili Vítka až na nejbližší železniční stanicí, Bo ženka chtěla taktéž stále jíti s sebou, .avšak nebylo jí dovoleno. K čemu d vo jí bolestné loučení, k čemu rozdírati rá ny srdce ještě dce?-

zde

voval schůze

Starý

-drobí.

V ítek neřekl

a

domu

synovi vzkázal po starší dceři Růžen -ce, by nenamáhal se usmířiti otce dří se ve

ničem

všeobecnou; on však ne jako k Jaroslavu přilnul v němž Lednickému, byl poznal karak

2.

ve, dokud

vlastenecké

povinnosti pilné navště pořádané čelnými a vyni kajícími vlastenci, z nichž mnohý k bratru Moravanu přilnul vroucím přá v

I mezi

Záhorská takřka ná

silně museli milence od sebe odloučiti. Taktéž bolestné bylo loučení se syna s

od té

ob

a

N adlesní

zapsati se na lékař doby nevynechal ani jednu přednášku a záhy považován byl za jednoho z nejpilnějších a nejna danějších žáků vysokých škol pražských. a

v

svého

polesného. uveden byl v kruhy národní 2. tu užasl, jaká probudilost jevila se láska k mluvě mateřské

všude, jaká jaká příchylnost k bratřím spolukrev Dým. Po celý měsíc nevycházel z úža su. Tepr ... é listem polesného spomenut byl na životní úkol svůj a bezodkladně vrozenou houževnatostí a se vší jemu se klásti základy k budoucímu povojal a

k nikomn více

taktéž ryzý.

Lednický byl asi stejného stáří s ním tentýž ročník fakulty co Vítek. Byl snílek taktéž, avšak povahy náruživější nežli Vítek.. Oba mladíci lnuli k sobě vřelým přátelstvím a neby lo ani jediného záhybu jejich srdce aby druhý o něm nevěděl. Jeden bez dru hého nevyšel ani na procházku a mlu vilo-li se o jednom, byl míněn i druhý Oni ve všem shodovali se uplně, jenom v jedné věci, v té nejvážnějšÍ, měli růz né náhledy. O lásce k žené měl každý jin Ý náhled. Lednický u věci té střízlivější a prak tičnější nemohl pochopiti, jak může muž do jed n é ženy zamilovati se tak, že se všemi svými náleží této ženě cele myšlénkami a se všemi svými tužbami. "Jdi mi k šípku s tím nenstálým vzdycháním a myslením na jednu a tu též byť sebe spanilomyslnějši ženskou," říkával. "Já v tom nenalezám ani žád zá nou moudrost, ani praktičnost, ani a

navštěvoval

.

-

bavu. Mladík má milovati lovati on

-

a

hodně mi

proto příroda ženy stvořila;

ale nemň

již

v

květu mladosti vázati

jednu ponze, nýbrž jako motýlek jedné k: druh. a ssáti med, kde V se mu příležitost k tomu naskytne. tom leží ta pravá rozkoš a pravá poesie. Zamilovati se do jedné jen a nevšímati

se na

létati od

si kvítků

jiných, jest otroctví, jež muže snižuje. Že \' ítek myšlénky podobné neschva loval, víme. Proto ale příteli nezazlíval jsa pevně přesvědčen, že až tento na dráze ži votnÍ setká se s dívkou jakou je jeho Boženka, že bude mluviti a cí titi jináče. Tak letem uplynuly Vítkovi d va ro ky a i ten třetí blížil se ku konci, aniž by v životě jeho nastala nápadná změ na nějaká. Znenáhla viděl blížiti se čas, kdy odbude státní zkoušky a vstoupí do "

života

,.

člověk

co

t

nabyl jistoty, rozhodl se konečně dopsa ti na jednoho z bývalých spolužáků, nyní usedlého 'hospodáře v Rožnově. Úmysl svů] uvedl ihned ve skutek a za nedlouho ležela před ním odpověď, kte rá ho poděsila v nej vyšší míře. Před tvým otcem," tak psal přítel, "nesmí se jméno tvoje dosaváde ani vysloviti. Stane-li se tak náhodou v hospodě, vstane, vezme svůj klobouk a hned opustí šenkovnu. Od tvého odjez du oddává se víc a více nemírnému pití. Celý den sedí v hospodě, na hospodář-

t

ství

a

Rozumí

n

nedohlíží

tak

ý, prospěšný úd lid ské společn ostí. s a m o s

co

tvoje matka,

ta dobrá stará

ní

Říhová

sestry musejí samy všechno odříti. Že

se samo

na

vém

písemném spojení se svým

nemohou

a

podářství

tím

rodištěm

leží

neuply

nul

pa

tvoje

a

sebou, že po celou tu dobu stál v ži

a

a

dohlížeti

vše

že hos

trpí,

bíledni.

na

K

tyden, by dopisy od matky, polesné ho a pak své dra hé Boženky. Tyto poslednější dopisy, v nichž jevilo se

tomu

celé

aby to nějak za kryl, vypůjčil si na hypotéku deset tisíc zlatých. Od té doby pije a hra

byl

ne

obdržel

vroucí

A. RISTORI.

vysmíval a jej zlob.il. spůsob zpraven bylo všem' co se důležitého v rodišti jeho událo že od Věděl, kaplan doby jeho odjezdu přestal Boženku znepokojovati a že se stra jeho Růženka měla se co nejdříve provdati za muže, iejž milovala. Přál jí toho. Jedna okolnost ale znepokojo N a ten

sice ta, že

dozvěděti, jak smýšlí a v jakém ství doma. tom obdržel

hráči falešní

-

značnou

sumu

a

se mu

otec

peční -

proto často

a

že to

tvůj dobyt já myslím, byli nebez

káři

srdce

vala ho velice

všemu

otec

mezi cizími

ženské, uměl na zpaměť lépe nežli "Otče náš" a přítel J arosla v

ke

prohrál

doposud

stavu

nemohl

se

vůči němu

stojí hospodář

Na každou otázku

ve

směru

vyhýbavé odpovědi.

Abv

je ještě nou

Vl ce

tvář tvé

a

nic

nedbá,

matky,

ani

na

ubědova

domluv

poles

ného.

Kaplan chodí do statku třikráte za týden, nevšak aby uvedl otce na pravou cestu vždyť jí a pije a lumpuje s ním nýbrž aby svedl ho k ještě větším útratám. Ppvídá se, že dal kaplanovi několik tisíc zlatých na kostel. Nechť je tomu však jakkoli, tolik je jisto, že u vás není vše tak jak bývalo, dokud tys byl ještě doma, je věru nej vyšší čas, abys přijel opět domů, smířil --

-

se s

otcem, ujal

hospodářství

se

ehránil tak vše co

za

a

dá."

zachrániti

ještě nečetl, nebof ponořiv

Dále Vítek

se

hlavu v dlaně, počal usedavě štkáti. Tak daleko to došlo v domě otcov ském

a

on,

jediný

zdání. Na koho tu

syn nemělo tom ani padá vinal Na něj,

nepodvolil přání otce, že nezradil zásady, své nejsvatější přesvědčení, své city a svoji lásku? Či na otce, že z pouhého nešťastného předsudku a nábo ženské přemrštěnosti stal se ukrutným a nespravedlivým vůči jedinému synui Jak daleko sahají práva rodičů vůči dě tem a jak daleko sahá poslušnost těchto že

se

své

>

,,;ftěi rodičům!

adálo

jíti opět

Může

on

domů

a

po všem

co se

dři

zaujmouti

Tější své místo! Tyto a podobné otázky vířily mozkem

a

nemohl

na

mu

ně nalézti od po

-vědí.

přemýšlel a uvažoval a vý sledek toho byl, že se odhodlal jeti do mů a pokusiti se o smír. "Je to mou svatou povinností," pl'a vil k sobě, "zapomenouti na vše co se "bylo stalo a býti rodičům nápomocen. Byl by to jen černy nevděk za všechnu péči, s jakouž od narození mého se o mne starali. Dítko nemá právo odsuzo vati rodiče, jestli že tito v něčem pof:hybí."Za tři dny na to blížil se ku svému Dlouho

.

.rodnému domovu. n

"Jaké as mne tam čeká přivítání, myslel si. "J en aby otec nebyl doma, abych mohl "dříve promluviti s drahou mojí matinkou." A měl štěstí, neboř otce doma neby lo. Za malou chvíli již držel matičku svojí v náruči, ji líbal a celoval. A ma tička tiskla miláčka svého k srdci

teřskému a pro radost, že jej vidí nemohla slova ze sebe vypraviti. nečně zadost učiněno

Vítek zahleděv

se v

ěasem sestárlou tvář .

nezaplakal.

opět, Ko

citům

prvním ustaralou

matičky,

In a

a

a

před

div žalem

"Matičko moje, drahá, milená, co jsi již vše vytrpěti," zalkal Yítek. Teď je opět dobře, milé dítě, neboť jsi zase u nás," těšila matka. "Co ale tatík bude tomu říkat, nevím, však obá vám se toho nejhoršího. Buď mírným, Vítku, prosím tě." Nepros, matičko; věř, že budu mír ným a povolným tak daleko, jak čest musela "

"

má tomu dovolí."-

Odpoledne přišel otec. Že syn je do věděl již, neboť doneslo se mu to do hospody. Syna ani nepřivítav, ani mu ruky nepodav, tázal se: Přicházíš domů jako kajícník, s prosbou za odpuštění, nebo jsi dosavá de toho smýšlení co byl jsi dříve. V můžeš zde v zůstat případu prvním pří padu druhém ale uděláš lépe, odejdeš li co nejdfí ve odkud jsi přišel." Vítek marně snažil se najíti prostřed ní cestu nějakou. Nebylo jí. Veškeré pokusy k smíru rozbily se na neoblom ma

"

né vůli starého

Říhy.

Chtěj nechtěj musel odhodlati se Ví tek ku zpáteční cestě do Prahy. Že ale dříve pokochal se se svojí Boženkou a navštívil přítele polesného, laskavý čtenář se jistě domyslí. Třeba byla cesta ta bezúčelnou, docí lil Vítek přece tolik, že přesvědčil se v jakém pořádku se hospodářství nalezá. Díky matce a sestrám, nebylo ještě tak zle, aby nedalo se napraviti. :;: :;: *

A

opět uplynul jeden

rok

do

moře

věčnosti.

Vítek dokončil svá studia a s vyzna opouštěl síň, v níž odbyl rigo

menáním

úspěchem tak skvělým, přísnější prefesoři s podivením

že i

nej

naň

hle

rosa s

Konečně dosáhl cíle prahnul, konečně stal se ným doktorem, děli.

po

tak

samostat

Ještě toho dne nabízena �u v Praze, on však

skvělá místa

jmul prozatím

žádné.

Ruku

v

němž.

různp, nepří ruce

8

Jaroslavem Lednickým ne boť i tento odbyl studia svá s prospě chem ubíral se na nádraží a k vlaku,

přítelem

bou.

přístupen každému porazí, zdr tí. Já o té věci přemýšlel častokráte a tu maně přišla mi myšlénka, že kdyby nyní, když již míníš se býti u cíle tužeb svých, naskytla by se nějaká, překážka, která by cíl ten dále pošinula, ty bys byl zdrcen a neschopným učiněn překáž ku tu odstraniti, anebo ale spon chladně

-

-

jej měl opět k domovu. tužby jeho unášel jej parostroj příliš pomalu. Zdálo se mu, jako by šel, v před krokem hlemýždím a on přece měl tak na spěch. Vždyť v náprsní své měl kapse uschovaný diplom, zá unášeti

který

Pro

,

ruku to neodvislé, šťastné a ničím ne zkalené budoucnosti. 00 bude as Bo žen ka říkat, jak se bude radovat, až čí

kého

sti bude

ně

že

jich

jeho vyznamenání, nestojí již nic

štěstí

Konečně stanul vlak

Studence.

na

až dozví

se

a

ani

Lednický

utíraje pravil: a

si

pot

Teď toho ale n des-li

s

již

sotva že

čela

sta

mu

se mu

řinoucí

mám dost. N epůj

svážu ti

kapesním šátnohy tady na trávní až sedět Do té doby tvá ku dopoledne. nepochopitelná touha poněkud ochlad ne. Já věru nemám chuti v jaru svého života uvaliti na s.e souchotiny. Kro mě toho mám s tebou ještě, mnoho dů pomaleji,

kem

a

nechám tě

ležitého mluviti." V ítek ustal ve svém

ještě!

Nezůsrala mi Božen

Jdi, [di, tvé obavy jsou

bez

"

"Kdož by tomu byl povděčen více jako já," zvolal Jaroslav vroucně. " Já však pozoroval život a nabyl jsem tak řka přesvědčení, ž� právě takové pova hy ideální, jakou honosíš Se ty, nejvíce

Rožnovu.

Jaroslav

cestě

podstatny.

o za

vazadla se;

čil

v

ka věrnoui

v

Vyskočil nestaraje dlouhými: kroky počal vykračovati po silnici vedoucí k z vozu

"A bah! Ty držíš mne za příliš vel slabocha," usmál se Vítek. "Ostat jaká překážka mohla by štěstí mému

státi

nádraží

"

uvažovati.

cestě.

v

idealista

Tys

citu. Rána neočekávaná tě

I

stíhány bývají osudem zlým' a za časté musí přestáti nejtěžší boje, kdežto člo věk povahy veselé zasypán bývá všemi dary, jakéž dobré víly člověku jen u štědřiti mohou. Proto mé obavy, aby ve chvíli poslední naděje tvé zmařeny nebyly." V ítek chtěl zde něco pronésti, avšak J' aroslav ho předešel: "Jedno

mně ale musíš

slíbit

a

sice

spěchu. "Rád bych věděl! co by pro tebe mělo důležitost vyjma snad studie a věda lékařská," prohodil. "Tv�je štěstí," odpověděl Jaroslav s vážností, jakouž na něm Vítek nikdy nebyl pozoroval. "Nemysli, že jsem tak lehkomyslný abych nebyl přístupný vážným myšlénkám. Já jsem vesel, toť pravda; já neváži sebe a celou svoji Za to budoucnost na jednu sukyňku. život s ideální ale na nepohlíším lidský ho stanoviska pouze, nýbrž pozoruji a posuzuji vše střízlivě a nechám častěji a

hned. "

více mluviti rozum

jeme se II něho. slu jíti napřed k Záhorským. Po zdra, vějším uváže lÍ všech, okolností,myslím

-

také

než

spíše připraven jsem

yanou

srdce. Proto na neočeká

bolestnou ránu. Jinak

je to,

s

te-

"A

co?" zvědavě

a

udiveně tázal

se

Vítek.

"Že

s

mužnou

cokoli v tě

myslí poneseš vše, je to již velké

nechť

potká,

štěstí neb neštěstí."

slibuji čestným slovem svým, ty dobrý, starostlivý příteli," zvolal Ví tek, při vinuv přítele k srdci. Oba přátelé kráčeli dále až došli na "To

ti

rozcestí blíže Rožnova. Tu Vitek zastavil.

"Bude

pravíl, "navštiví polesného a ubytu Měl jsem prvé v úmy,

lépe,"

me-li dříve ořítele

,

.

že bude takto

spi

a.

otce

by

Klevetáři nikdy neto mohlo popudit ještě ví

lépe.

ce, neboť mohl by se ním tak ze vzdoru."

že či

domnívati,

přisvědčil pokynem hlavy přítele, který z cesty zabočil do stinného lesa jedlového. Brzy stanuli na prahu myslivny. Po lesný byl doma a uvítání obou mladíků bylo srdečné, nelíčoné. Hospodyně polesného, která Vítka již od mladosti jeho měla v lásce, opa třila nedadálé hosty výtečnými pokrmy ·a polesný přinesl ze sklepa staré, dobře vyleželé víno. Záhy rozproudil se živý rozhovor, během kteréhož' dozvěděl se Vítek jej zajímajieí. podrobnosti, z nichž nejvíce těšily jej ty, jež týkaly se jeho otce. By 1 již z dopisů polesného, matky své a Boženky zvěděl, že otec přestal píti a zanechal karbanu, jakož že více opět se stará o 'hospodňřstvi. Proto hospodář ství počalo opět zkvétati a kdyby neby lo tížícího jej dluhu, mohlo za krátko opět býti také, jaké bývalo před čtyřmi a

následoval

..

Výbava Růženky,

která

před půl rokem stála také starý Říha co dělati, aby ,toho

do čeho

štěnost

a

provdala

se

hodně i měl se

vypletl

z

vzdor, náboženská přemr

zastaralé

předsndky iej by ly

vehnaly. přítomen nebyl, do by pak otec nešel s dce

bře

věda,

rou

ani do kostela

kem toho

že

prolila

Za to tím více

se

dómanželů,

a

RMenka násled

mnohou

těšil

na

hořkou slzu.

návštěvu mla

jimž Prahy přinesl měry jeho dary velmi drahocenné. Svou

navštíviti

na

z

matinku

milou

ještě třejší pak celý

také

během tohoto dne měl

věnován

býti

po

chtěl a

zí

Bo

žence.

Tento program také

proveden až do nejmenších podrobností.' Vítkovi při .

cházelo to divné rodičů

Matka

měli si tu mnoho k

již pozdě

Jaroslav dali'

a

m II

úlohu tu vel

syn, bratr

povídati večeru, když co

cestu

a

a

sestry

tak

by

V ítek

a.

k

myslivně, byl Vítek vzhůru jit před slunce východem. Nemohl spáti ani, neboť touha hnala jej k jeho drahé Na

se na

den

druhý

Božence. Sotva že

posnídal již chopil se hole a. rychlou nohou ubíral -se mu cestou k domku vdovy Zá

klobouku známou

a

horské.

Polesný na

hon

a

pak

dle

úsměvem

s

úmluvy vydali

za. se

..

Vítek

hy

Jaroslav

a

ním hleděli

spěchal vzhůru po stezce a na prahu jizby, v níž byl blažených okamžiků.

stanul

žil tolik

očekávala

Boženka

svého,

ale

s

miláčka

slíbiti, Vítkovou dříve, až

že nestane tomuto

za

srdce

Muselaf

jakými pocity?

včera matce

zá

s e

podaří

ženou se

zí

skati otcovo

požehnání. "Bohatství jeho pro vás nechci, ne boť bez toho se již obejdete," pravila, "bez jeho požehnání ale nikoli." Boženka prosila, plakala, zapřisáhala matku, by štěstí jeJch nekazila, avšak nadarmo. Pro ubohou dívku bylo to hádankou, co matku tak náhle přimělo ku změně smýšlení. Dlouho, po. celou bezesnou noc přemýšlela o to lil pak ná hle až k ránu, jako bleskem projela jí hlavou myšlénka, že snad vězí v tom pan kaplan. Byla pozorovala, že v po ,

Vítek svatbě té

-

nepřítomnoeti svojí,

mi ulehčil.

lo

Jaroslav

roky

ní

vstupovati do' domu jako cizinec; otec však celoden

slední

době

přes pole

a

matka

častěji

odcházela

uejedenkráte postihla ji

v'

rozmluvě s úlisným a prohnaným kně zem. Kněz ten nějakým spůsobem na šel si k ní cestu

sliby

o

a

nebi dostal

hrozbami

o

pekle

a

slabon, pověrečnou

náchylnou ženu do své mo ci. Jinak to ani býti nemohlo. Vždyť dobře pozorovala jak matka po každé delší vycházce, po každém příchodu z, města vypadala nplakaně, byla zamlklé a na ni, na svoji Boženku, již dříve bya

k věření

la matkou tak tak

podivně,

něžnou, pohlížela jaksi že

podivné,

až úzko kolem srdce. to

přišla proč. Kdyby byla aspoň

tom

zmínila,

promluviti lence

teprvé

na

dříve

matka

se o

měla času

až

neočekávanou

přišla

rána ta

pře příliš

řekne, bude on přece na státi, aby přes tuto překážku sta se jeho a opustila všem

mu o

la

dohodnul-li

a

i

podivením na ni pohlížel a teprvé pravil že nikoli, že za stávajíoioh okolností není s otcem žád s

né dohodnutí možné. Paní Záhorská

více,

ústa

a ruce

zbledla, možno-li ještě

její

křečovitě

mená]

na

ni

Je milá matička nemocná, či-" Paní

Záhorská.

konečně

Tyto myšlénky vířily jí hlavou od

mato vala

včerejška nemohla

přiUti

rozhodnutí.

Ze

opět klidnou,

vážli vou.

ji nyní

k

hodně z

ste k nám nedochá

zel víre zel

a

diné

H. McCULLOUGH.

otec zlořečí

roz-

Vítek otevřel d vé

stanul

vrhla

milenci

svému

dlouho dleli milenci

pak

usedli

na

k

Já

vydati je dcery své to

mu, komu

tomuto

neschá

nemohu

Opustí t

přišla, když na prahu. Boženka při spatření jeho v první chvíli zapoměla na vše a s jásotem se a

a

Boženkou,

tomu nesvolí.

po

hodnutí ře

se s

dokud otec váš

sta

nesměla: K

roz

vybavila ji objetí milence. "Nemocná ne M, mladý pane," pravila pak, "jen trochu pře ma bání jí to, stálo říci vám že vás prosí, aby

by

nemohla

ruku,

za

šetrně avšak

neurčitou,

až matka ne se

vzpa

a vza vši

Boženku

přiměla k llllemu smýšlení nyní, na to nebylo ani pomyšlení; je diná cesta z laby rintu toho byla přiměti Vítka k od ložení jich sňatku dobu

se

a

matku

na

ch vě

se

že

viděti, bojuje těžký ly bylo nějaký boj. V ítek nevycházel z úžasu, "Boženko, probůh,. rci co to vše zna a

matku."

večer

se o

otcem.

s

Mladík

mi

neočekávaně. A Vítek jistě přijde dnes a bude chtíti, aby určila den sňatku. A tom

kou, byl-li již doma celé věci po chvíli

by byla polesným a připraviti

takto ale

-

teď

ona

tu novon

na

kážkn

s

A

často

[í bylo

v

v

náruč.

těsném

Dlouho,

V tomto okamženÍ vešla

paní Záhor ská. bledá a Vítek Byla pozoroval, že od krátké té doby, co jí posledně byl viděl vlas její nápadně sešedivěl. Již chtěl podivení svému dáti slov, paní Záhorská však předešla ho otáz-

a

skr

štěstí celé'

jehož neústupnost rodiny je podkopáno. Bůh by mne strašně trestal za to, kdybych k tomu svolila. To mladý pane je moje i dcery mé pevné rozhodnutí." ze

Vítek stál tu

objetí,

lavičku.

blaho

vlastní

Nebyl žel s matky

mocen

a

jako bleskem omráčen .. a skoro tupě pohlí

slova

na

dceru.

"Boženko," vyrazil ze sebe konečně, je to možné, je to vše pravdou? Pro bůh tě prosím, mluv, mluv rychle sice "

zšílím l" A divoce

ky

táhna

ji

k sobě.

chopil

se

rukou dív

"N erozčiluj se,

nepokojnymi a Ipolesný se- rozhodl podívati se po něm. Napřed .poptával se po něm v domě rodičů, pák zašel k Záhorským, kde k ustrnutfsvémnnale-

můj," těšila dívka, "já vysvětlím." "Ty staneš se tedy mojí ženouš" zvo-

ubohá .

miláčku

se.

ti vše

lai Vítek náruživě. ,.Zajisté miláčku, zajisté. ohled

trochu strpení, měj ku a. tvého otce."

na

Měj mojí

zl Boženku .téžce

ale

paní

mat-

'že

v

základu

a v

'I'ak

se

s

povídala

divoce.

to stojí, tak tedy hrajete mojím štěstím a mojí bu-

doucnostíi Matka, ka

vynašla

bohatšího

mat-

bezpochyby ženicha musí ten hloupý Vítek,

-dceři tll

jedné dívce celé své blaho spatřoval, býti napřed ukolébán, aby pak mohl býti odstraněn."

jenž ,

a

ta dobrá něžná

v

"Pro živého, boha, Vítku, co to mluvíš, jsi šíleným?"·zalkala k smrti raně-

blouznění svém neustále volala' Vít

"A

co

délá Vítek?" nesměje tázala

paní Záhorská. "To nevím, neboť jsem jej od rámí neviděl. Nemohu zapříti, že obávám E,e toho nejhoršího. Ta, rána přišla nan: se

slovy dívka. "Ha-haha! Nebylo by divu, kdybych

Dá těmito

zšflel," Vítek divoce se zasmál. "Mluv, děvo nešťastná, chceš následotoho

z

byla

"I

silnou horečkou

zpět a prosila, by jí odpustil, že býti jeho třeba hned. Paní Záhorská trpké' činila si· výčitky a polesnému sdělila vše, i to, že ksplan je všeho toho příčinou, namluvi v jí, že dcera její nebude šťastna po boku muže, jenž nemá požehnání otcova. "Průklatý ještěr," zamručel polesný, "bylo by již třeba, abý mu-někdo jeho žíhad�o �jtI·hl.- Zde však je nevyhnu telně tř�ba:lékaře; iá ho sem poslu a i jinak pomoci vám zaopatřím, neboť sa.ma při nemocné dceři zůstati nernůžeté."

tedy

se mnou,

starou

a

ka

,

,.

nemoenou

zoufalství.

chce

'pravdu. Zasmál

v

Dívka zmítána

Horších slov jaků tato nemohla dívka pronésti, nebof Vítek poznal z nich matka aspoň

Záhorskou

'

k oltáři do třech týdnů?," 'ypříli� neočekávaně. Také po něm -" eíme 'se podívat." Vítku, "Ale považ ,,'" :_ .slov rychle odešel by žadurčitou, "Odpověď chci, jasnou, '::; fa' te�htÓ lékaře a né vytáčky!" pak obstaral pomoc ?�e�al ,', vati

mne

mu-

,,_

vyZá-

,

nemožno tak rychle�" 'Jlor,ským, načež odebral se V'ítek zbledl jako stěna, odstrčil dív- "statku Říhůvic, kde matce sdélil co se událo. ku od sebe a klesl na lavici, zakryv si

"Toť přece

obličej dlaněma.

Jaroslav mezi tím

1

Boženka k němu

ho

domů

-

-

_,_

teprvé

Zvěděv

,

netrpělivostí

0-

až k

půlnoci.

stalo, chtěl ihned ještě této noci Vítka vyhledati, COŽ" mli ale polesný rozumnými důvody vymluvil. Druhého dne časně z rána.. ale pátt�l a dozvěděl se konečně, ž�, V ítek, �id[n byl na cestě k nádraží; dal se" .ih,lle,d co se

tímto směrem. Na nádraší dozvěděi

se'

lístek pokladníka, �e Yitek a odejel již včerejším ranním vlakem. Jaroslav rozhodl s�: nšsledova ti přítele a napsav polesnému dopis, od-ejel s prvním vlakem .do Ví�llě,

od

-vzal si

do Vídné

řř

J arosl�\y Lednický marně čekali na návrat Vít��v až, do večera. Když .ale ani k večeru nepříšelvtu stalí

Polesný

s

sestrám

čekával návrat polesného, .tenž přišel

chtěla

přikročila, on ale obejmouti, [ej ukonejšiti od sebe ji odstrčiv, vyskočil z prudce se lavice, chopil klobouku a beze slova dav opustil jizbu, �e směrem k StudenBoženka dojmy dnešníhodne pře-kám. k klesla zemi, možena, Vítek 'z šíleným téměř chvatem ubíhal k, železniční stanici" kamž přišel právě v čas k odjezdu jednoho. vlaku, Koupil si lístek do yí4n�. ,-:;.

do

znovu a

,

a

:

'

.

I

75-

-

"Vítek je čtyřiadvacet hodin napřed," pravil k sobě, "a za tu dobu může se mnohé přihodit." A přibodilo se. Vítek přijel do Víd ně právě v té době, kdy po celém Ra kousku nemalé panovalo rozčilení ze zprávy, že arcivévoda Maximilián, jejž národové veškeří vřeleji milovali nežli sobeckého, na duchu obmezeného a mi nistry a hezkými židovkami ovládaného bratra jeho císaře Františka J osefa, má se státi císařem Mexickým a že přijíma jí se dobrovolníci, kteří provázeti by jej chtěli do té báječné země tam za mořem.

Hned po

prvním

vyzvání

hrnuly) se

celé da

Jaroslav.

Obezřetným pátráním nalez. přítele a zvěděv, co se stalo, ne málo byl pohoršen. J elikož věc nedala se více změniti a nechtěje přítele do končin neznámých pustiti samotného postaral se o to, aby přijmut byl do té hož sboru co Vítek. Polesnému pak a rodičům přítele zaslal dlouhou telegra fickou zprávu o všem.

brzo

-

x.

Dona Louisa

byly

a její společnice neseny paláce DonaArtety se vší mož nou šetrností. Zprá

do

va o

tal

Vítko vítané.

právě

N alezal

se

v

roz

mysle, položení kdy každý logický zá věrek přestává, kdy každá myšlén ka byť i sebe do brodružnější pre chází

On chtěl ti daleko

kde a

tu

na

valy,

z

skýtala

spáeb

ánu zrada tak hrozná

se mu

vítaná

příležitost

k

tomu.

Přeptav se na rychlo kde se přijímají, nacházel se

níci

dobrovol za

krátko

auditora, kde šťastnou prá vě náhodou nacházel se jeden z osob

v

arcivévody.

Ten

povšimnul si dobře statného mladíka a přečta jeho vysvědčení postaral se o přijmutí jeho do sboru lékařů příručích. Když vše již bylo hotovo a Vítek čestným slovem vázán nemohl zpět, přijel do Vídně

se

mramoro

vých a vrhly se na před nosítkami, na nichž spočí vala Louisa. Musely násilím býti od nosítek odtrženy, aby poraněné umístě ny mohly býti v jich ložnicích a poho dlně uloženy. kolena

Prvním činem obou lékařů

kanceláři

ních lékařů

seběhly

schodů

místa,

velikého

za

nářku

G. W. CURTIS.

prchnou-

něm

ve

ku takřka zbožňo

skutek.

v

roz

bráně. Don

již jeho Ortega rychle k němu přikročil a aby jej upokojil tvrdil, že dcera je ho utrpěla jen sla bé poranění. Tu udál se výjev veli ce tklivý. Obě In dianky služebné, které svoji velitel

vody.

bylo

všecek

Přítel

milovaného arci vé To

je

rušen

pod prapor šlechet ného, bodrého a

vi

tom

předešla je již a Don Arteta při ví

dobrovolníků

vy

neštěstí

Jaroslava

-

Vítka

že odstranili

bylo, všechny jen otci a oboum služebným dovoleno bylo zůstati v ložnici. Společ nice donešena byla do její ložnice a J e a

diváky

a

likož Vítek se iiž obíral s Louisou, ne zbylo Jaroslavu nic jiného, nežli ujmou ti

se

společnice.

'lání a větší takt společenský, �ežli jsem s velikou zručností ohledal rá možno spravil ny, jak nejlépe poroucha se domníval." myslel si Nahlas pak odpověděl: né kosti, dal na rány hojivé obkladky '1t snažil se k "Prosím, pak přivésti poraněnou odpusťte, že, odvážil jsem se což se mu nabídnouti vám odměnu za čin, 1{te vědomí, podařilo teprvé po dlouhém namáhání avšak ku velké ra rý dá ::se sice obdivovati, nikoli ale od dosti otce jejího. Otevřela oči a první měniti. Od nynějška považujte však dům na 'mladého utkvěl můj za' svůj a pamatujte si, že ve její pohled obličeji lékaře. mne máte přítele, který hotov je vše vás Patrně necítila v té chvíli žádných učiniti. Možná že nadejde den, pro vám tuto neboť sla hodinu ozářen bolestí, kdy obličej její byl připomenu a ku y vám to A ještě jednu dokážu Po zavřela oči skutkem. té bým úsměvem. po znovu. Přál prosbu. bych si, dovoluje-li vám to služba Vítek "N evytrhujme jí nyní," pravil vaše, abyste přejmul léčení mé má ona klidu co "ne.boť dcery zároveň 8 naším domácím lé zapotřebí nej 'více. Za pár hodin dostaví se horečka" kařem, neboť seznav, že vědomosti va to však nechť vás neznepokojuje, neboť še daleko sáhají, mám k vám důvěru dávám vám slovo své co lékař, že ne neobmezenon, To hy ló vyznamenání, jakého se ze bude-li' mocná, patřičně ošetřována se a i ruka její nabude pozdraví opět že strany hrdého šlechtice toho dostalo má10 komu a Vítek svolil s radostí. dHvější vlády a pohyblivosti." "O díky, nekonečné díky vám za tuto útěchu," zvolal Don Arteta, tiskna Od té doby uplynuly dva měsíce. V vřele ruce mladého lékaře. "Jak odmě překrásném a se vší možnou elegancí ním se vám za zachránění mého miláč zařízeném buidoru Louísy je ticho. J e ka1 Žádejte polovici mého jmění a máte den korunní svícen, na němž pouze dvě svíce jsou rozžaty, jen matně osvětluje je v hodině.': To vše řekl tonem tak upřímným, že půvabnou tuto komnatu. o pravosti jeho Louisa' bledá sice ještě, avšak úplně smýšlení nebylo lze po chybovati. již pozdravena, polo ležíc a polo sedíc, Mladý lékař byl jím také pohnut, ne odpočívá' na měkké pohovce a snivě po boť i on dobře znal zášť tohoto Mexi� hlíží na mramorovou sošku Amora, ,kána vůči Evropanům a proto i on pra který z nedalekého krásně pracovaného vil tonem vřelejším. podstavce miří na 11i sipem svým: U nohou její klečí zamilovaná její "Nikoli Don Arteto; touha nabýti velkého jmění lehkým spůsobem není I služka Juana a se zbožnou takřka úctou mou slabou stránkou a proto zajisté do a láskou pohlíží k své velitelce. volíte mi vzdáti vám dík za laskavé V komnatě je útulno, milo a vůně z z šťasten smýšlení vaše; já jsem toho, převzácných květin skoro všech pásem, že doňa Arteta zůstala na živu a neu jest až omamující. .větších že Ten Zve tady vše k rozkoši, lásce a k poranění. trpěla pocit, -k šťastnému obratu tomu i já trochu při slastnému požívání a blaze tomu smrtel působil, je pro mne dosti velkou odmě níku, jenž z číše lásky v útulné m mí nou."stečku tom píti může do únavy. Tato slova, jakož i spůsob, jakým Louisa neustále hledí na malého šel-' v mexickém movského vzbudil klučinu, který lukem a šípem' .byla pronešena, obdi v. rozsévá šlechtici pravýsvým po světě tolik slasti i bo� má mnohem lu a člověk tak mnohá srdce zraní a u"Ten vyšší vzděkterý Vítek

.

.

.

"

,

;

.

'

'

\

Nehněvá

snnva se.

naň, že zranil i

se

vždyť vyplnil tím toužné její její přání, Ano, Louisa poznala veškeré slasti lásky, sny její se vyplnily a vza ly na se podobu skutečnosti. Ze miluje vroucně, vřele, pociťovala hned při prvním setkání se s m ladýrn lékař�m v katedrale, neboť při setkání se pohledů ieho s jejími sevřelo se jí srdce, jako by zasáhnuto bylo proudem elektric k)?m a od té doby zmocnil se záhadný, krásný cizinec srdce jejího na vždy. Ona milovala poprvé, milovala s celou od srdce

-

daností

všech ny slasti

požívá již

milence

ana

jejího

vrouc-

a

celou náruživostí

v

půlnoční tajnou chodbou do I jejího náručí. i kochati, jtj objímati a líbati na čelo, ústa a ty krásné, velké

milována, neboť že tomu tak, přesvěd vé

když procitla z se

k

YU

to

ni

kou

sta

a

krásné,

na

snivé

pohlížející

o

Když dotekl se ruky její, aby počítal údery tep ny, byla by raději mu

v

po dlouhé tři ho diny dlíti musí je

ště

náruč

přitáhla jej k kyprou postel; a když poprvé povstati mohla z lůžka, byla by nejra ději vyběhla ven a celému světu hlása la, že konečně nalezla muže srdce své ho, že je šťastna, nevýslovně šťastna. A však musela se přemáhati, mnsela náruživost svojí tlumiti, musela ostraži tě stříci každý pohled a každé slovo aby

iejí

nezvědělo

o

citech

chtěla-li miláčka svého uvésti

pečí

života. Dobře

zbožňovatelé

lásce,

ani

na

její

její, v

ne

nebez

věděla,

že otec neb

dozvěděvše

iejí nerozpako-

okamšik

by

se

se

o

mohla

b'y aby lati

toužebném O kéž

mohla

času

na

vůkolí

v

čekání.

Dr. R. KOCH

nebo sobě

se

iak rak. Teprvé, devět hodin a ona

ko.

klesla

dnes

vleče

minuta

a

takou lás

s

i

oči)

slyšeti má lahodný jeho hlas a lásky plná jeho slova. O jak pomalu čas ten ubíhá, jak každá

jasnému vě popatřila v

domí .

snivé

popr blouz

s vého

ni vého

ním

se s

dnes

naplňova jí vědění, že je

čila

má

opět

Slastí

lo

čtrnácti

hodině

dnes

kreolské.

ženy

ode

dnů, neboť již po dva týdny vodívá Ju

zároveň ale

ností, s

vali odkliditi jej s cesty třeba dýkou. Nyní však na to nemyslela neb bla žený úsměv její prozrazoval, že kochá se myšlénkami krásnými, že vzpomíná okamžiku, kdy on poprvé vyznal [i lás ku svoji, kdy poprvé dlela v jeho oqje tí a kdy poprvé zaplál žhavý polibek na její rtech. O byl to krásný okamžik, který nechtěla by z mysle vypustiti za všechny poklady tohoto světa. A tyto

ua

čas

křídla, ne bo kéž uspati veškeré lidstvo,

mohla milence dříve k ním

a s

se

·by

dáti

sobě povo

kochati.

všechno na světě míjí, u hodiny, v domě vše u plynou ty tichne a ukládá se k spánku. Po ude ření dvanácté hodiny J uana tiše vstane, přehodí přes hlavu velký šáték, vyklouz ne tiše ze dveří, proběhne beze všeho šramotu chodbami, vstoupí malou rost linami skoro cele zakrytou brankou do Ale

jakc i

zahrady

tři

a

držíc

se co

stromů, proběhne alej,

možná až

ve

přijde

stíau k dru-

brance,

hé tajrié

ně zahalená

níž čeká

u

v

plášť těs výmě

dumčivý, smutný, snivý. Víš komu se podobáš, příteli? Podobáš se člověku, jenž dopustil se zločinu a jenž búd' bójí se vyzrazení, nebo trápen muky svédo mí, nemůže.nikde nalézti pokoje a po klidu. Bud' upřimným. Vítku, prosím tě za to, já nemohu viděti, jak ochabu ješ duševně i tělesně. Možná, ze budu ti moci poraditi, možná, že přátelství moje najde cestu nějakou, která u vede tě opět v pravý směr a pojistí ti dušev ní rovnováhu. Svěř mi, co tě trápí." Vítek, jeBž hned na počátku řeči Jaroslava ponořil obličej v dlaně, pozve dl nyní hlavu a chopí v ruce přítele ve své, prosil: "N epátrej milý příteli po tom, co

mužská. Po

postava.

ně 'několika slov vede J uana muže tou_

�e

k

zpět

cestou

V malé chvíli

Louisy a náruči, by opět prožili jednu -'sladkóu hodinku, by až do dna vypili číši lásky a blaha, mezi tím co Juana a Margareta stály venku na strámilenci leží si

,

paláci.

to otevrou se dvéře ložnice

na

v

" ..

Zl.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

..

.

pozoroval Jaroslav příteli svém nápadnou Lednický změnu. Nebyl více tak snivým, zamlk lým, ale- až přiliš živým a horlivým K večeru zvláště stával se rozčílenějším a vždy dovedl sprostiti se ho pod zámin ti nemohu a nesmím povědíti. Děl's kounějakou. Jindy bývali spolu až do pravdu, přirovnávaje mne ku člověku, pozdního večera, od několika týdnů ale jenž dopustil- se zločinu, pro nějž opo Vítek mu vždy k večeru uklouznul a vrhovati musí sám sebou. Ano, tak dá nebyl k nalezení až druhý den ráno. V Ieko topřišlo se mnou. Ale nechme to ho dnes, snad není doba daleka, kdy tom jistě něco vězí, pomyslil si. V duchu tíži zločinu svého nebudu moci snésti. ale pravil: "Čechmant ať mne vezme, a pak sám nemá-li s tím co činiti ta hezká černo přijdu k tobě a budu hleděti oká Mexičanka, kterou jsme asi před', nalézti útěchy." dvouma měsíci zachránili. Podivné. je "Dobře," pravil Jaroslav, sklamán v 'naději, že zví konečně tajemství pří to na každý' pád a já to musím vy šetřiti, neboť' jakési neurčité tušení rní pra-' tele, ,.mluvIJ?e tedy 0 něčem jiném. ví, že příteli hrozí velké nebezpečí. ZÍ Především .ale pověz. mi, nebylo-li ti to tra musí se mi zpovídati chtěj nechtěj. divné, že tak pojednou, abych řekl tak řka obratem ruky ta vrtka vá Štěstena -Druhého dne oba přátelé vyšli sobě se k nám obrátila Vítek byl poněkud ospa na Alamedu. obličejem a v jediném se da okamžiku nechtělo téměř Jaroslavu a zasypala nás nejskvě lý, zamlklý řiti přiměti jej k rozmluvě. Tak za stá lejšími dary svými přehojně. lého skoro mlčení došli až k hustému, "Sku tečně, sám nepochopuj i, jakým málo navštévovanému loubí, kde na po spůsobem Jeho Veličenstvo náš dobro bídku Jaro:slav� oba přátelé .se usadili. tivý ochránce císař Maximilián hyl na Vít nás upozorněn a čím zasloužili jsme si živou mi věru hádankou, "Tys rozml u ono vyznamenání, jakož i onen aroslav J rozpřádati ku," počal skvělý dar na penězích, jejž, v�ř mi, byl �ych a ať hledám rozluštění kde vu opětně, a jak chci, nemohu přijíti na to, co z raději zamítnu}, protože nerad přijímám co tebe udělalo člověka duševně úplně roz jsem si nezasloužil. Zde však se to dělat nedalo, neboť nepřijmouti dar cí rušeného. Ty nejseš více, jakým jsi bý val, tak bodrým; upřímným, sebevědo sařský znamenalo by pohrávati si z je mým a zásadným; nyní jsi plachý, úz ho milosti." "Byl byli. také býval blázen-odpusť, kostlivý, nestálý. Teď až přes míru ve na zá-: to ale že se tak avšak deset tisíc hned sel, ap;' rozpustilý, .vyjadtuji Po delší

dobu

na

.

.

"

.

-

-

zlatých pro každého z nás je již hezké jmění. Kdo ví ostatně k čemu nám ty peníze budou jednou dobré." "Že jsme vyznamenání to zasloužili pravi1 nám Jeho Veličenstvo císař Ma ximilián sám, dodav, že ..zachránivše dceru jednoho z nejoblíbenějších vel možů mexických prokázali jsme platné služby mladému císařství tím, že jsme z odpůrce snad udělali přítele, jenž v nebezpečných dobách těch, kdy císařství je ze všech stran nepřáteli obklíčeno a napadeno, může býti tomuto vydatným podporovatelem. n

"

Tomu nevěřím

milý příteli věrn

já

a

lekám, vzpomenu-li si, že se

Maximilián od

"A bah, vůdcové lidu, máš to samou ctižádostivou chamraď, jíž nejlépe se

daří, když vlny revoluce zem co nej mocněji zaplaví. J'uarez, Santa Anna, Lopez Ortega a jak se všichni potmě šilí ti chlapi jmenují, v čase pokoje ne přivedli by to daleko a sláva jejich za šla by jako prskavka. Měšec jejich by se také sevrknul brzo neboť nestojíce v čele band loupeživých, nemohli by lidi olupovat, "lVI9š pravdu, příteli. Je to věru divný lid v tom Mexiku a poměry jeho ještě divnější. Jak šťasten by mohl lid ten býti, kdy by nenechal se o ,

"

kněžími

vládati

té

a

Mexičanům

více

dobrodruhy kdy by uvykl pořád nějšímu státnímu

dů věřuje nežli

kdy

zřízení.

těm

doby úlisným

koliv.

Já

a

Zem tato

znám

je krásna,

jeho pří tele Ortegu a jsem pevně přesvědčen,

ru

bohata

že nic

její

Artetu i

na

světě

se s

živlem

zinským.

ne

ci

nou."

mexické.

ze

zapustila kořeny, věčným pak bylo by svárům a revolucím, které národ jen vyssávají. Mexiko bylo by rájem. kdy by po několik desítiletí panoval zde mír a moudrá, spravedlivá vláda. Div no mi věru, že to vůdcové zdejšího

vě ne

Apro

Ještě

si mi

jak se dívky

se

Tímto neočekávaným V ítek tak překvapen a

miliána

konec těm

na

některá

již

do

srdéčka tvého!"

rozpaků

a

Nevetřola

bude

neřekl ani, ti líbí paní a

pos!

"A přece bylo hy pro celé toto krás né Mexiko štěstím, kdyby vláda Maxi

Iidr nenahlédnou.

My

zrnemme.

--_._--_._-------

ujala

si

ničeho

cí té DR. PASTEUR.

S

tím lámat

s

hlavu.

na pochybnosti cházejí se ve spo jení s J uarezern a vůdci zdejších nespokojenců, hudou hráti jednou pro Maximiliána hru osud

neboť

práci

vzděláváním.

me

Mám tu

tu

toho,

dá

Sl

Co však

šení, že tito mužo vé, kteří beze vší

se

štědře

odměňuje kdo

pohne je ku smíře ní

nad mi a

sebe

převratem byl do

davě bledl a červenal se. Jaroslav spoZ0rovav ty usmál ,

takových

uveden, nehyl s to vypraviti, jen v obličeji že

slova stří

jeho rozpaky

se.

,No,

no,

hochu, jen

tak nerozpa žádná han ba,

se

luj. Vždyť by to nebyla kdyby ti některá z těch černookých a horkokrevných .Mcxičanek hlavu pomát-

Moje srdce je na. cancáry a samé Ia,

Přísahám

.zde hle milovati. že není

na

světě

Vítek ukázal pouze

alespoň fuč, je díra. Umějí ty ženy

.už

u

Jov1še,

měla

ženy, aby

v

,

"

Bezvolně

sobě

země

takový žár, aby dovedla s takovou vroucností objímati a líbati, jako moje Pepitta. Vítkovi patrně byl směr rozmluvy té nanejvýše trapný a aby jí ukončil, dal návrh podívati se do města a na poštu, není-li tam pro některého z nich dopis z Evropy. Jaroslav neodporov al a za krátko na lezali se přátelé naši v pestrém ruchu ulic městských a stanuli v brzku před nádhernou budovou poštovní. Na poptávkn jejich dáno jim v odpověď, že veškeré dopisy na císařské důstojníky adresované odeslány již do "národního

za

nic

tedy

od

přítele polesného

-

S chvatem

jal

a

obálce čísti mohl. ohoprl a již chtěl ho rozevříti,

myslil

u

když

roz

opět jinak.

se

nemáme to

"Zde dopis přítele

,

na

ho

se

nečte

a

pohodlí jako u.nás a neuváží

se

tak dů

kladně nachází-Ii se člověk ve víru po' uličním, jako když nalézá se v tichém svém' koutečku, jejž nazvati může svojí domácností. Pojď Jaroslave, půjde me

do mé

j�zby

a

staré naší vlasti Ruku

v

příbytku Zde

s

ruce

zvíme, a

co

bývalé

kráčeli

oba

nového

ve

domovině.

přátelé

"

k

Vítka. rukou. 'třesoucí

otevřel

Vítek

Čím dále však jej dopis a jal četl, t:ím bledšími byly jeho tvéře a je ště nedočetl úplně, když s bolestným zasténáním pustil list k zemi a ponořiv se

hlavu ,

v

čísti.

'dlaně zaštkal:

,O bože, tedy přece."

Jaroslav polekán přiskočil, Probůh! Co se stalo! Mluv!" " I

zvedl

se

J arosla v

dopis

ze

čísti:

dopis tvůj, v němž barvami něžnými líčíš tu krásnou zemi, na niž my všichni pohlížíme co na zemi báječnou, potěšil nás velice a jsme po

tak

vděčni tomu, že aspoň tobě vede se do bylo již na čase, aby do cha

bře. Však osu

toho

plného

zármutku

a

bolu

aspoň jedna jiskérka radosti neboť

jinak bylo by

a

padla naděje,

to k zoufání.

Věru nevím, jakým spůsobem bych ti sdělil všecky ty smutné příhody, kte ré

poslední

se

však

se zde udály. Jelikož jedenkráte dozvěděti musíš a jelikož jak víš, okolkování je mi nad smrt protivné, přicházím raději

jiného,

jak již

mdlým

"Milý synu!

o

dobou

nich

ihned k věci.

Pro Jaroslava nebyl tu dopis žádný to ale V:ítek obdržel velice objemný

dopis

a

Poslední

paláce". Přátelům nezbývalo nežli odebrati se tam.

psaní

pravil: Čti!"

"

,

na

hlasem

Již jsem ti v minulých dopisech sdě lil, jak nenadálý odchod tl'ůj z domova I

nešťastný tvůj nápad dáti se k mexic kým dobrodruhům byl pro přátely tvé příčinou mnohého zármutku, J manovi t8 ubohá tvoje matka, sestry a pak je ště ně k d o počínaly si skórem zoufale�_ Otec tvůj stal se ještě zamlklejším. a opětným pijákem a karbaníkem. Žád a

ná domluva ani

s

nespomáhala:

mé

tu ničeho

strany

hrubě od

jen Tvůj sekl, abych se staral o své záležitcsti a jeho abych nechal na pokoji. Z opilosti nevycházel a všelijaká darebná eháska plnila si jeho penězi kapsy. Óasto jez dil do města, aby jak jsme se později,' dozvědMi, bral nové půjčky a t.) v. ob nosu tak velikém, že krásný a výnosný statek váš, jenž býval chloubou tolika otec

pokolení rodiny Říhovic byl dluhy úpl ně přetížen. Marný byl pláč a nářek marné matky, prosby tvých sester. Před krátkém matka

čednice

slovy,

před

ním

tvá,

na

kteréž kamenem

ta ubohá

kolena

mu

klekla

by musely

a

po-

hnouti

jej zapřísahala, by pamatoval na a budoucuost dětí, on však od sebe ji odstrčiv, šel do hospody a pil a karbanil dále. Věru, já být v okamžiku tom u vás, nevím, co byl bych udělal. Jisto jest, že bych ho byl srazil k zemi, aby na kolenou matku tvoji odprosil. Když jsem ale vše uvážil, přišel jsem k náhledu, že otec tvůj nemusí mít zdra vý rozum. Proto nemístno odsuzovati

Vítku můj, mé drahé, dítě, buď zdráva šťasten s Božen kou pamatuj na otce i sestry a heo pouštěj je. Na to stiskla ještě jednou moji ruku, požehnala tvé sestry a Bo žen ku, která od lože jejího ani na oka

ho zcela.

zaštkal.

jich

stáří

ale

Nyní

připrav se na to nejhorší a obrn mysl svoji celou mužností, jakés jenom schopen. Srdce mé ch věje

slova

byla: "O

dobré -

"

mžik -

vypustila

slzy zarosily

mu

oči. Vítek

čtení

se

hotovím

tobě další

hlasitě

mohl Jaro

po celou tu dobu doma ne by lo. Utekl do hor a

"Otce

mládenec

držící chce vy

povídati službu,

pak

teprvé pokračovati:

se, staré oči mé se zavírají a ruka pé ro

svojí." čtení, neboť

ve

Po chvíli

ve

a

šlechetnou duši

Zde ustál Jaroslav

slav

hlavu

neodchýlila, obrátila

se

mi)

ho

temeni Rad

na

hoště

celého

ceného

an

vypsati

a

když

-

smutné

'mtj po že viděl

vídal

k

zdr

zoufalého chtěl

němu

a

jíti

sděliti

otcova následky jednání. Že katastrofa, která pohltí největ ší část jmění vaše

želky. jak jej spatfil.. pr chal do houštiny. Druhý den vrá

ho není

til

ho

daleka, .

mfnění

to

by li

toho

tu

nadál.

šeho statku se

Isáka

már

devá

komise, aby jménem žida dva

:Morgensterna, kte.rý již době roky půjčky prostředkoval a skou poslední všechny otcovy směnky pil, do zástavy vzala celý statek se vším k němu patřícím. Když matka tvoje komis přicházeti viděla, zachvátily jí křeče i musela býti odnešena na lůžko, z něhož nepovstala více. Za málo hodin prudká či vní horečka ukončila její trápení. V posledních její okamžicích byl's ty jediná její myšlénka. Poslední její po v

-

-

-

a

bolu

GEN. BRIERE de L'ISLE,

dosta-

soudní

otec

z

lesů

a

bledou, mrtvou chytil se za hla

vu

jé tornu týden, když do va vila

se

družku svého živo

ne

Právě

man

když spatřil věrnou ta

nikdo

jeho

Říha alt}

všicani, že to ale dojde tak daleko, se

smrt

mu

až dosav-ide

srdce

v

zoufalém

sklesl na

vedle

kolena. Le-

kára,

která

jeho obemykala

St!

roztála, polo ztracený rozum se opět navrátil a on v okamžiku tom v celém dosahu poznal špatnost jednání svého. On neplakal. nenaříkal hlasitě, jenom rtoma

balo

a

a

tvářema

když

mu to křečovitě šku- d vouhodiném němém no po

zesnulou, povstal na nol�'y� byly jeho bílé eo padlý sníh. Chtěl nahnouti se k mrtvole a políbiti zsinalé rty, .eučinil to ale, nýbrž pravil pro sebe avšak dosti hlasitě: "Ne, ne, nejsem toho hoden, nebot' já tě umučil hlíšení

na

vlas

a vous

.a

časem do hrobu

před

to

přivedl.

O bože

dělo?" Tu všichni

jen přistoupili k němu a hleděli h0 po těšiti, on ale zakýval hlavou a nepro mluviv slova, vyšel ven a opět na Rad hošť. N ev idéli jsme hl) zase až v den 'pohřbu. Přišel opět, klečel opět po několik hodin u mrtvoly ženy své a pak .náelcdoval průvod na hřbitov. Pohřeb měla matka tvá slavný a můžeš být hrd na to když ti řeknu, že z daleka ejížděli se lidé, aby prokázali jí poslední poctu a že když první hrouda na rakev její dopadla, jedno oko nezů

'co se

se mnou

my

-stalo suché. den po

pohřbu počalo se s odprodejem celé movitosti. Tu na přišlo jevo, že otec tvůj z celého Druhý

hadem

�

statku nevlastní ani došek Otec

je celý

zdrcen

a

na

střeše.

-

neodmlouvaje

ničem, nechá sebou dělati vše. Já přestěhoval jeho a sestry své k sobě do myslivny, kde jak víš, je místa dost'. U mne mohou být tak dlouho, až ty se budeš moci o ně postarati. v

A teď něco o Božence. Když tak náhle jsi ji opustil z tvrdými slovy a těž.

kým podezřením

·,těžké nemoci

na

rtech,

upadla

do

my všichni obávali se život. V blouznění svém volala a

N ech brzo

vědět, zdali přijedeš sem najaký spůsob myslíš, aby po jistila se budoucnost tvého otce a tvých

a

nebo

sester.

Vřele líbá tebe slava

a

tvého

Tvůj pfítel

Jaroslav dokončil

a

c.

bolem

byl potěšil,

ulevil, nemohl Věděl že

jeho

zúžila

Rád

se

a

bo-

by

ho

bledou

prsa jeho, když pohle dl v lem strhanou tvář přítele. rád

přítele J aroV. Rázný. k. nadlesní.

bezměrnému bolu

ale nalézti slova k tomu.

proti opravdovému

zármutku

jen mlčšíje přítele. Vítek s vlastním jemu útlocitem přítelí porozuměl. Dlouho dleli přátelé v těsném objetí. "Vítku," pravil Jaroslav, "cítím s tebou ten bezměrný bol tvůj, avšak ne nalezám slov, bych cit ten vvjňdfil. Nejlépe bude, zůstavím-li tě sobě samé mu. Tvá ryzá pevná povaha nalezne cestu jak umírniti bol těch, ieŽ jsou již srdci tvému. Až pak !llysl tvoje blízcí slova bezmocná.

bývají ky ovinul

se

ustálí,

Proto

rámě kolem

až nalezneš klid

v

sobě

sa

mém a budeš potřebovati pomoci prak tícké, pak víš kde přítel tvůj Jaroslav

bydlí."

.

"N eodcházej, příteli," prosil Vítek, slovy ujišťova- "nebot' nenalezl bych dnes již pokoje, a prosila, by's kdybych srdci svému neodlehčil a ne trochu jen jí neopouštěl, nýbrž ještě se vyznal se ze zločinu, jehož dopustil sňatkem posečkal, alespoň po tak dloujsem se na sobě samém a pak na jedné ]10, až se matka utiší a nabude klidu. bytosti drahé." "Snad to nebude tak zlé," upokoje 'Bylo tklivo, dívati se na andělskou tu' a sama těšiti val Jaroslav. "Ty na vše, co úplně ne tebe -dívku, jak trpí přece srovnává se s tvými zásadami pohlížíš ,13e usiluje. ne-li co na zločin, tedy jistě co na pře Sotva že se Boženka poněkud potvé stala se těšitelkou .zdravila, matky čin a nejnespravedlivějším jsi tehdy, ona .a stihla nešťastná dům váš týká-li se to tebe samého." kayž a den dvě noci dlela tu "Do jisté míry máš pravdu. Avšak katastrofa, �elý .u lůžka tvé matky, od níž také posledtentokráte je to něco zcela jiného, po Boženka něvadž činem svým zradil jsem nejen .ního požehnání se jí dostalo. na tebe a ona ti své zásady, nýbrž i oklamal důvěru té, tvé odkazem :]e matky a která věřila mi zúplna a to zajisté kaž poslední přinese poslední její polibek musí zločinem!" na to a hleď, nazvati iejí požehnání. Pamatuj dý "A bah, není jediného člověka na bys obého dostal co nejdříve. .o

její

'nenstále tebe, 'něžnými la o své nekonečné lásce

okolnosti nepřinutily ho kll svých tak zvaných zásad, zvlá ště týkají-li se zásady ty děvčete nebo lásky. "Ty v ohledu tom jsi příliš povrchní milý J arosla ve. Avšak prosím, výslech ni mne bez vytrhování, neboť zpověď

Jak

světě, aby změně

"

ta mně ulehčí velice."

že

.,Mlnv tedy, příteli, však buď jist, neboť tvá se ti dostane rozhřešení,

vina

jistě

tak veliká nebude."

"Tobě je známo, Jaroslave, jak jsem

já

Boženku miloval.

Každý

úder mého

kaž-

srdce

patřil jí, myšlénka zabý vala se jen jí. Já skládal v ni nej krásnější své nadě je a již myslel jsem býti u cíie svých tužeb, tu pošinuto bylo vše do dálky nejisté. Ona sama žádala mne, bych ukrotil své tužby dá

a

čekal,

jak

bůh

dlouho

ži vot

zdejší krásná země, jak pestrý

zdejší

neustálá

pak

a

.

tu

ně

mně

ví

leště.

smrti.

horečném

seznal

stavu

zpět k lůžku té krásné, démo nické ženy. Když nebezpečí mnulo, když Louisa mohla

to

READ.

kého

-

prone

kouzlem táhlo mě

a

w. logic přemýšlení. Já prchal z místa, kde byl jsem jedenkráte tak šťasten a kde doznal jsem pak takového sklamá ní. Co jsem toho dne zakusil, nemoku ti ani povědíti. Ty ale víš, jak jsi mne VE:, Vídni nalezl. naše lod' Teprvé když houpala se již na moci a já každou mi nutou blížil se více ku krajům nezná mým,. se mně poněkud ulehčilo. Pře mýšlel jsem, však činu svého jsem neli toval však v duchu jsem se zapřísá hal, �-e Božence zůstan u věren a že pa mátka její ze srdce mého nevymizí QO

jejích slov šených ve

to

mrav

zničil

zbavil všeho

nesouvislých.

z

jsem, že i ona ne zapoměla na mne. Učin i v poznání to, chtěl jsem prch nouti, avšak jako

náhlý. neo čekávaný převrat působil na mně strašně,

na

účinkovaly, je ti dobře známo. Já byl již na cestě ň plného pozdravení, když přihodilo se ono neštěstí s Donou Louisou Nebylo to poprvé co jsem ji viděl; spatřil jsem ji již dříve ve zdejší katedrale a pohled iejí účinkoval na mne podivně, tak pří tažně, že dosaváde ieště nejsem s to si pocit ten vysvětliti. Já nacházel se ja ko pod mocí kouzla nějakého a všude, kamkoliv jsem se obrátil, zřel jsem ty velké. černé a vý razuplué oči na mně upřeny. Když jsem jí pak život zachránil a jí no několik dní léčil,

Tento

on

činnost

ducha mého blahodárně

sedával

povstati, jsem s

ní

u

n! po

na

pianě

Pozoroval

její

ke

počíná

mne

Já

byl jsem

s

a

to

o

bavil s

se

s

ní,

hrál

ní.

jsem dobře,

že náklonnosť

každým dnem, ano �e podobu zhoubné ná

na se se se

Jednoho dne hodou

zpí val

roste

bráti

ruživosti.

hodiny,

samotě

toho zhrozil, avšak

ne

od ní odtrhnouti.

zůs�aveni jsme byli a

tu Louisa

mne

ná

žádala,

abych po jedenácté hodině večer čekal nedaleko zahradních dvířek paláce a J uana

její.

-

pak prý

mne

uvede

do

komnat

0, kletá hodino, kdy vášni jejl podal jsem pokrmu, neboť kdybych byl tehda odřekl, mohl uspořiti jsem si mnohých muk duševních. J ci ale slíbil, II J uana II vedla mne

noci

jako zloděje, jimž jsem také v jisté míře byl, do komnat Luisy, Mám vylíčiti tobě, co se dále událo? Vše bylo tu čarovné, vše vá bilo k lásce mi

v

rozkoši.

a

Louisa vrhla

se

celá

horoucí

žár, jakým prsa bytost její byla prodchnuta, rozpoutala i smysly moje a já zapomenuv na na své Boženku, přísahy, na vše, a stal se otrokem Jsem jejím na

a

Stokráte

s

krá

je nepřítelkyní je jisto, že pakli přetrhneš poměl s Louisou, musíš neodkladně z Mexika, neboť nebyl bys ani hodinu jist se svým sou,

Tolik

ži vótem. "

"A

nestane

se

tím

Louisa

nešfast

noui"

"Nikoli, příteli,

věř že

ne.

01Ja

v

neval'

ustou

proti její věrné, čisté lásce a po celý den trápen .jsem byl mukami svědomí. "Když ale nastal večer, a dostavila se hodina půlnoční, tu čarovnou mocí táhlo mne to opět k zahradním dvíř kám a k té čarovné, démonické ženě.

duši mé

se

velkomocnou,

mnoho

druhý den, kdy smyslnost

pila chladné rozvaze, přišlo mi teprv na mys], jak zhřešil jsem proti Božence a

Tak chodilo to po mnoho a a můžeš představiti sobě,

pojí

žena

jak

.

dnu

zvláště tu, kde bohatství

pomstu nalezneprozatím myšlénce ního uspokojení a až uvidí že nelze te be dostihnouti, nalezne si ideál jiný fl ten bude milovati právě tak vášnivě, jako milovala tebe. Zdejší ženy jináče miluji a cítí nežli naše a žijice pOUZE okamžiku, neučiní na ně dojem hlubší a stálý ani sebe horoucnéiší láska. AlE nechme toho a raději mne pověz, zdali jsi se na něčem rozhodnul." "Dosud ne, neboť v hlavě mé to ví ří, že sotva jsem schopen správné my· šlénky. "Měl bys chuť jeti nazpět do Rož.

-

Na

ženy zdejší dovedou právě tak dobře nenáviděti, jako vášnivě milovati. .A že

to

zařekl

na

"

Ne, nikdy a za žádných okolností," přetrhám, že vy rychle a rozhodně projevil \' ítek. }.tlusíme pomýšleti tedy na něco jí. bavím se ze smyslného a nebezpečného kruhu této ženy, však všecka předse ného. Což abys zadav za propuštěnou ZE svazku vojenského odejel do Svobod vzetí má byla malomocná. Obávám se, že bych Louisu tím usmrtil a zvýšil ných Obcí amerických a tu hleděl pojí si budoucnost .. Na prostředcích k tak mne stiti která muka, jenom již trápí ti nechybí, ba máš více než de tomu dosti. těmto vůči ale zprávám. Nyní začátku z rozhodnou konečně musím se potřebuješ a po Ča3E' nalezneš Evropy ti buď tak nebo tak. tam jistě pole působnosti přiměřené k Poraď mi příteli, co bych měl učiniti, abych nabyl opět tvým schopnostem." duševní rovnováhy. "J á ale chtěl všechny peníze peslati v

jsem

se,

vypadalo.

"

že pouta ta

I'

J'

Jaroslav naslouchal bedlivě vypravo vání

přítelovu

uvažovati.

počal "Máš pravdu," pravil konečně, "roz hodnutí nedá se odkládati. Ty musíš se »ěja.k postarati o otce a sestry, téi Bo a

žence, která až dosud věrna ti zůstala, povinen jsi zadostiučinění. ° Louisu netřeba se ti strachovati, spíše musíš se

míti

neboť

z

pozoru před její pomstou, mého pozorování seznal jsem, na

otci

sestrám."

a

"To bych neudělal; já bych otce II sestry povolal za sebou. Tak budete sas všichni pohromadě a sestry již tebe 2

vyléčí. Otec pak poměrům, kde mina tvář a ka�dý kámen mll

tvého bolu světového tamním

vyrván jeho

lost

každá

bude cítiti

,p.ř'ipomíná,

se

zde

také vol.

nější přivykne opět práci pravidelné. -" "A ona a

-

,:

"Ona přijede tvoji ženou a

Be

s

vaše

bude

ziti, jej následovati a s ním sdíleti pravý přítel veškeré slasti i strasti.

zrádu

mojí

teli

tvými milými,

tím štěstí

stane

korunováno. "

"Ona nemůže díti

mně

ale

odpustit,

poslední ona

nemůže

mne

více

-"

"I odpustí

a

dříve.

srdce

milující

sta dělané

hude tě ctíti i

Vždyt' jsem

jako

ti

Češky je zcela

nežli

srdce

z

milovati

mé

tě

přítele, na rozloučenou napsal dlouhý dopis Louise, v němž spůsobem svým vysvětliti se .F snažil pohnutku tak ná padného jednání svého a v němž prosil jí za odpuštění. Myslel, že tím aspoň částečně napravil, čím se byl proti ní provinil, nepoměl ale, že právě tím YJzve ji k pomstě.

a

ži vot

Ano,

nový.

Antonio,

jiného

horkokrevné

To mně můžeš věřiti."

srdce

San

Vítek dříve ještě, nedbav dobré rady

,;0 příteli, jediný drahý, příteli! Tvá slova vlévají tl

razili konečně do města

že

starosti, šťastni.

Když byli poměry své urovnali a s přá se rozloučili, vydali se na cestu do předního státu Spojených Obcí do Texa su a po mnohodení strastiplné cestě do

pravil,

rychle milující Mexičanky. Neměj ona přijde a vy budete spolu

11

co

tak

to udělám."

V San Antonio

Dlouho

nahodila

ještě přátelé pospo lú a radili se, jak nejlépe vše zařídi ti. Společně, také se

děli

se

oboum

dobrá přátelům přiležitost za laci ný peníz zakoupiti sobě pěknou, roz

napsali dlouhý list polesnému, v němž

zanedbanou farmu

žádali otce a sestry V ítka, jakož i Bo

bytka,

ženku

devadesát

až

Státech

čátku

tt.IRVING.

na

se

ihned

za

ale

ním

mohli

odebrati.

aby jim na ničem nechybělo, připo jena k psaní poukázka na tři tisíce zla .A

tých. Pernou

práci měli oba přátele nežli podařilo iim obdržeti propuštění ze sboru tělesných lékařů císaře Meximili ána, neboť oba byli ve dvorních kruzích se

velice oblíbeni.

propuštěnou se, vzdor

Jaroslav

neboť

as

mil

již

koupi té slyšeti Jaroslav, jehož o

nechtěl ani

lezne příhodné pro všechny své milé

místo

do

ležící

města San A ntonio v okresu Frio. Vítek z po

se

cestu, tak

jených

a

ně od

připravi aby Vítek ve Spo

na

množstvím

s

matkou

s

iejí by li

sáhlou, ale velice

přes

zadal též

noc

za

rozhodnul

protestu přítele, jenž nechtěl

skvělou budoucnost, jaká tohoto při d vo ru císařském nepochybně očekávala, ka-

dobrodružná mysl toužila po novotě, vy

stránky venkovského života tak Koupě byla ostatně nebot' jen dobytek stál za ce výhodná, nu žádanou, což on, jako bývaly hospo

líčil

mn

že konečně svolil.

dář uznati musel.

Když vše ohledně koupě bylo v po řádku, najmuli si přátelé naši potřebné pracovní síly hovali

se

a

několik

pasáků

a

odstě

do nového domova.

Prvním

činem

jejich ovšem bylo vyzvati přátele své

psáti do Rožnova k vystěhování se do a

Texasu.

86

-

XI.

že

podobala

se

j

;

JínH""

':Oé:Ii�t�Í{é:�

la rozbita do kouta a' velké' zrcadlo na kousky jsouc valů Iésklou půdlahu.·

rozb)to";'pok/r,�··�

Na večer. toho dne kdy J�růslav s Vítkem opustili MexikO', Louisa marně očekávala svého milence. A přece byla se k vůli němu přistrojila tak půvabně _

;;'

.�

,

,

S hrůzou

nebof

pohlížely

.�,

rxi..

podobala

lvi';"

se

ci, jejíž mláďata byla jí uloupena;" Á!le

vtělené bohyní lásky. Vítek však nepřichá-

.

níobě ts�uŽk:r,íj'

na

okamžiku tům

v

!ol'

'

rychle, jak vášěíÍ jeJí', vzpIa,:L Odbila dvanáctá, tak rychle stala se klidnou," nula, právě zel. Z počátku se hněvala, před řikávaba až mrazivě klidnou, 'nebut' v důšije la si celou dlouhou řeč, plnou milostjí vzplanula myšlénka k pomstě .. "Ano,: ných předhůzek a podle zrcadla učila pomstu musí 'míti, hrůznou 'krvavou p�l, se dělati zlostný obličej. Když odbila mst��, pr.áyě takůvou, jakou byla ura�;..t jedna hodina a on ještě nepřicházel, tu A 'Jaků by pfed �!'.,,�t�rá se jí stala. počaly zmocňovati se jí obavy. Což pak tím'i',nic se" 'ťrMhla na: 'i>� stalo,' nebylo kdyby byl někdo poměr její vyčíhal? si obličej a jálá se+ pře- t zakryla Pak nacházel se život jejího miláčka,,;v-é', �oyku, 'rnýšl?ti O' spůsobu, jakým by.í'pomstu velkém nebezpečí. Proto ch1ěl�: Se svojf provedla. strachy pO' celou nůc. K rámi teprvé se zvedla s' půho�ky,'" N a druhý den liž časně z rána vyslaByla klidna, avšak obličej její byl 'ne& la svoji věrnou J uanu do města, by 'vypyčej_ně bled a v něm jevil se výrazi'"�pří-:/j' hledala mladého lékaře a jel buď k ní mo satanské :Záště.: přivedla, nebo na něm vyzvěděla, proč Mlčky nechala se obléci, vypila iki��gže minulé noci k ní nepřišel. ku vína a odebrala se na velikýJará.S: 'V'. J ua na hledala pilně a dlouho však Vítka ne�alezía a k jedenácté hůdině se': ,?l'uhém křídle paláce, kde zastala �t�e.�: si, kouřil vonný teprvé vrátila zpět právě

tak

,:

,:

,

,

,

__

.

.

_

,

"

'

,

'

I

.

1

.

.

,

VIce a s

ději,

že hádanka ta

rozluští

jí

se

spůso-

přečcla

několik

prvních

uta�ád�ů; četla �bledl� � dechenJ,sn1r�radkou fadku až dočetla na

s

za

Jen)'m konce.

/

,

počátku

ani. půchůp�t,

nernohla

opuštěna

pak

ale

.

smysl toho

všeho

přijdůuo;k�)jědómí

a zrazena

od .toho,

jemuž

byla o?��ovala �še,' vypukla �émůnická v síle. váěeň �eJl plné vrhla sebou -�ůUlsa z n,a pohovku, rvala Sl a yvl�sy hl�vY' stena�R, při tom ja-

ko

na,

ku

někdo, kdo jest smrtelné raněn,

�()

ale

Jala

ruky.

se

áv�t�t�.ně

,;

Sotva vsak

že Je

všichni

velitelky její

bem prO' ní příjemným. K samému večeru již obdržela dopis a zvědava jsouc, kdo ji to as píše, na kvap roztrhla obálku a jala se čísti.

Z

d,ů��t/�í��(:",: ;':;'

bez. výsle��::?j�#::::, ��,��ě

zv��;�§��t��:�>;!,i: .�})q,��rteta jaků toužebností čekala večera v:'i:tit�'< :::r;

N epokoj

se

hned,

,vysků,?il�avbezměrném dosahu růzbIWÍl vše

,nacházelO'.

vzte-

,co

v

její

Soška Amůra letě-

�y ��o�, �:eniřé��

:,.,,:ij��,<1a.��'

rána, zv�,áště. úd, té.do-

z

Yypiv �ě�ůÚk,

žena.

mn

ůd�šeí pak' nit

sklenic vlna, z pravidla teras, kde s rozkoši

..

vdych�(v'sebé i��

hodný

vzduch

a

až

omamujicí: ,vůpi '".� '

květiyn. přišla �ekdy otcem dcerou

i

sem

mezi

..

Louisa � 'I

.

�

a

,

"i,

..

tU{P.�:f-

půvst�L .drftt�r9;;f

a

rozhovor. .

"',,

"

,

.

;;, "df:

"Slyšela J�I Jl,žt�tHgy��,,�e,�,q,�r��H tvůj a dosavádní lekař náhle, z r09\u:r ných ohledů prý' opustil M:��i,kq�:' Ve tváři Louísy �f3bylQ i i,zti,átji,��j, a k�idn�" ,j;ak() � b).\�� .�ejmenšíl�ů důi�u Jl -to pranic netykalo, o��z�l:� ,sle':tlj'tr:':{�r Tedy je to přece prav,ci18(��CJ"ilan�i,� tom mi vyprávěla; dá všakJ;n'echtěla,};y;ě,�

,,),�

"

řiti._" ,

.:,

,

,

"A J:edůjímá tě.tb

I'

í

i

1,''fI

'{

�1

'Ht.t -',':i,

práflic1�',: L:!;"" ..

PřLotázce té zahleděl. se,iDCj)n,tA.d�t�'

dc�ři. své přímO'

v I'

ůbličej. •

,

A

"Mne?

proč by

mne

to,

mělo do-

jímati!" "Inu, já myslel

-

_

vždyť přece

připravují se k tuhému boji, jejž po Madony také vyhrajou." "O kéž by se vám podařilo vetřelce ty zahubiti a smýti tak' pohanu, která stala se jimi této zemi," náruživě zvolala Louisa. "Každá žena mexická by pak byla pyšna na svého otce a bratry a s hrdostí a blahým pocitem uvítala by ale

I

mocí

ti

po dlouhou dobu nad tě bavil _"

zachránil život tebou

a

bděl, "Však byl dosti za to odměněn na ší a našich přátel přízní." "Máš pravdu, ještě žádnému, z pro kletých těchto vetřelců, kteří přišlí sem ukrásti nám naši zemi a naše práva a kteří ze svobodných Mexičanů chtějí udě lati otroky já pravím, že ještě žád nému z nich nepodařilo se, aby pohos tinně přijmut byl v náš dům, nebo aby nenuceně baviti se mohl s jedinou dce rou jednoho z prvních šlechticů v Mexi-

vítěze.

Don Arteta

velkém pohnutí políbili čelo. svoji "Díky nebesům, že slyším dceru SYO:...

dceru

_

k u. "

jí

I

OČÍ

DOll Arteta ze

"Je

jako

pravda, ten bídník že by se opovážil? A pak měl nejvyšší čas, že z 'města odejel. Proč neřekla jsi mně to včera?" již "Proto že jsem nechtěla, abys ho za 0-

k

odporu

skuteč

a

nejchytřejší stopovatelé." Louisy mihnul se blesk a ja ko by náhlou myšlénkou jata, tázala se' rychle: "Tedy máte dobré zvědy�" "Zajisté; nejchytřejší a nejlstivější ze' všech jest však Indian Hychlá .Noha.. Tomu neujde žádná stopa a by� by ne- přítel skrýval se v útrobách země, on jej nalezne. On prokázal nám již plat né služby." "A je spolehlivý?"

hadem uštknut vy

On mě zachránil život, což

se

II očích

to

vraždil.

"A připravujete nému?"

"Zvědové Indianští, sbor Cortinův

sedadla.

platila jsem mu tím, že jsem ho varo vala a vybídla k rychlému odchodu." "Tababa," zamručelArteta, "ale tak jsou všichni." A zaťav pěstě zvolal zlostně: "Však brzo bude konec jejich pan ství zde. Třeba Benito J uarez a jini hr dinové museli prozatím ustupovati před velikou přesilou a cizozemskými vojá ky, přece uvnitř země vlastenci nespí,

takto mluviti!"

vf bec ti

lásku. " skočil

u

na

"Zajisté. Je nás iiž veliká sila a od býváme časté porady. Jsme dobře zor ganizovaní a máme výborné spojení se všemi státy." "A kdo spojení to sprostředkuje!"

.

-

Obličej Louisy zbarvil se nachem a šlehaly jí blesky zhoubné záště když pravila: "A přece kdyby dcera tvá neznala důstojnost svou a byla méně hrda na rod svůj, byla by dovolila, aby právě tímto vetřelcem byl rod náš pokálen, neboť věz, že tento na pohled tak sni vý a dobromyslný cizinec je velice vy počítavý, a že v odměnu za to, že mne zachránil, nechtěl nic více, a nic mene jak moji ruku. Včera vyznal mi svoji

z

"

"

Úplně."

"To je dobré. lehli vé.

Vy tedy

Háda vidím lidi spo odbýváte časté schů

ze, otče?"

,�Řídíme

I se

se

při

nám dostane

z

tom dle

zpráv, jakých

venkova.

Právě dnes

Rychlá Noha a přinese ZPl ávy příznivé budeme odbývati jil

čekám Indiana li

zítra schůzi."

"A myslíš že přijde?" "Ano, jakmile se setmí." "Tedy vám přeji štěstí k zdárnému výsledku. Buď ale, milý otče opatrným při tom, nebot' nebezpečí, v němž se nácházite, je velké."

___.

88

"Neměj starosti, dítě. Avšak nyní opustiti, nebot' povinnost mne

musím tě volá

domu.

z

Louisa otce

zvěděla se, tož i

co

nezdržovala, .nebof dozvědět

opustila

ona

teras

se a

do-

cbtěla. Prodo

přijdouc

svých komnat, zavolala k sobě Juanitu a přikázala ií, by hned za soumraku stála

chodbě vedoucí k

kabi-

tajnému aby přivedla k ní cízínce, jenž opustí ho pozdě večer. Aby na

netu

jejího

otce

a

nedorozumění

všemu

předešla

to zvěd

služce,

že

Rychlá

Noha.

je

sdělila

indianský, jmenem

"Toho zvěda musím získati pro účel svůj, nechť si za to ode mne žáJá cokoliv." A také ·získala. J uana věrna rozkazu �vé velitelky, čekala, až Indián opustil kabinet Dona Artety a uvedla jej pak ku své veli

-

'okolku

že nenávidě

vyprávěti,

se

"Je až daleko v Texasu, kde vlastní pěknou farmu, avšak dostati se až k ně mu za zlým účelem, [e jednotli vci véli ce

nebezpečno,

Cortinovi, aby se

Mám ale

návrh,"

,.Právě

nesu

ku konci.

dal

nejrychleji vypravil Texaským, aby je pře vniknul co možná nejdále do Že se bude hodně loupit roz co

kročil

a

umí

sebou,

se samo

to ale naši vlasten

chtějí, výpravy té je vládu popuditi Spojených Obcí proti vládě a strhnout jí ve Mexické nynější s spor prvnějšími. Myslím, že Cortina neboť účelem

ci

vnikne tentokráte až k San Antonie de Bezar

a

tu, kdyby

mohla zmocniti vidíte."

on

chtěl,

rozmluva, jakouž indiánským zvědem, musela ji ale přivésti k cíli, neboť když Indián byl na rozchodu, pravil: "Nemějte starosti, seňorito, Já jej vyhledám i kdyby ukryl se do útrob Jako slí země neb vylezl na oblaka. dící pes půjdu po jeho stopě a až 110 naleznu, půjdu a řeknu: "Tam a tam jděte si pro něi a vykonejte svo jest _ji pomstu."

Byla

měla

8

-

*

Od té

doby uplynulo

za

Luisa.

"Bu

řekneš mu, že soumraku v tom a

pokoji."

"Stane se, jak seňorita poroučí," pravíl Indián, hotově se k odchodu. zastavila ho Luisa

"Sečkej ještě," vezmouc

stolku měšec zlatem

se

něný, podávala vezmi

za

mu

ho

se

slovy:

a

napl "Zde

své namáháni."

Zvěd ale hrdě

bohatou

tu

odměnu

odmítnul. "

měsíců,

Cortinou

očekávám ho zítra

*

několik

s

Rychlá

Noha slouží vlasti

svému Benito Juarezi

z

a

láskya

vůdci ne

budu

za

ku

sílr napomáhati ještě nedostávalo se jí žádných peníze jejího zvěda, přece trpělivě zničení všech nepřátel vlasti. Cortina čekala. Věděla, že zvěd ten vypátrá bude ZdE zítra za soumraku, za to ru obydlí Vítka a přemýšlela zatím o mu čím svyrn životem." kách, jakým jej podrobí, až dostane ho "Tento prostý Indián v obětavosti do své moci. Aby tak daleko došla' své předčí mnohého vlastence velmože, k tomu cíli byla odhodlána obětovat z nichž málo který obětuje se vlasti bel vše svoje jmění, svůj život i svoji česť. zámyslů sobeckých,'" myslela si Luisa, Věru, ženy mexické jsou démor:.ické, na hlas pak dodala: "Dobře tedy. Ne jak ve své lásce, tak i ve své nenávisti, já nýbrž vlasť a vůdce tvůj Benito J ua Vytrvalost jeH byla konečně koruno rez děkovati budou tobě za tuto službu. vána zdarem. Jednoho večera koneč Nyní ale jdi a postarej se, bys vše uve ně nechal J uanou ohlásiti se u ní zvěd dl do náležitého pořádku." Indián se bez Noha" a hluboko poklonil a tiše opustil komnatu: Rychlá byv předpuštén a

stále

*

byste

tak nenš-

,

deš .mluviti to

lehce

osoby, již

se

"Zcela dobře," pravila Lui

to dlouhá

do

rozkaz

k u hranicím

Texasu.

telce. sa

jal

ného nalezl.

zpráv

"

a

od

seč

XII.

Žena povahy smyslné, náruživé je tvor velice nebezpečný, mnohem nebez pečnější muže, smyslnou náruživostí o vládaného, nebot' zabíhá z jedné vý střednosti do

druhé, nehrozíc se žádné ho nebezpečí a neuznávajíc šňdnýeh pře kážek. V lásce je obětava až příliš a není hříchu, jejž by se žena taková pro milence svého na žádost jeho nedopu stila.

Cítí-li ale že

je

zrazena, nebo pro její nezná

nenávisť'

jinou opuštěna, mezí, její touha po pomstě je tu

že k

ukojení

této

zapře svojí ženskost a všechny své city

jemnější se z

ní

a

stane

ďáblice

v

pravém slova smy slu. Zvláště ženy

'

tak veliká,

jiného než na schůzi s Cortinou a na možný její výsledek. I Cortina s netrpělivostí očekával určenou hodinu ke

v

ženy

zdělané

a

účelu

poněkud jsa zpraven schůzky, očekával bohatou odměnu l)

ale

nadešel

na

okamžik

penězích. Když sch ůze, když vkročil do zn ámé nám ko mnaty, kde skoro každý předmět na smyslnost působil dráždivě, když v po lošeru spatřil tu krásnou ženu, ana ne dbale a lehkým jen oděvem jsouc přio děna na měkké pohovce spočívala.když spatřil ten krásný, pravidelný obličej, to plné rámě a ta bujná ňadra, prů svitnými krajkami toliko krytá, tu i jeho zmocnila se

podnebí jížního v ohledu tom JSOll pověstnými a zná mo dosti příkladů, že

In

neboť

schůzce,

diánem

horoucí žádost

že

krásná žena ta

mu

sí

vysoce k vyš

ším kruhům

a on

předsevzal si, býti jeho za

kaž

Předse

dou

cenu.

vzal

si, nepřijruou

ti od ní žádnou pe něžitou odměnu,

spole čenským přináleže jící, za účelem u kojení pomsty se spojily s vyvrhelem lidské společnosti,

,

ale chtíti od ní

měnu,

v

od

by bezvý miněčně poddala se jemno a samy sebe, svou Louisa přijmula Italský král HUMBERT. čest, své skvělé po nastávajícího spo stavení, ano i svůj jence svého s onou I život obětovaly za jediný okamžik uko pohrdavou netečností, s [akouž osoby vy Tak také Louisa. Od té soce jené pomsty. postavené přijímají své podřízené i co Vítek a okolků přešla ihned na účel této neměla bez j opustil, doby jiné nežli strašně se na něm Plán svůj liž dříve schůze. myšlénky, po yromyslila k třeba tornu cíli mu la odhodlána obětovati i mstíti, by provésti jej až do nej sela vše co jí drahého a svatého, svojí mc nších podrobností. Chtěla Cortin u své ano i čest, jmění, svůj život. Že na výpravě jeho sama provázeti-ovšem pozváním Cortiny k tajné rozmluvě spo že pod zapřením svého pravého [mena sama chtěla viděti, kde bý jí se s nejpověstnějšlm banditou celého a stavu Mexika a že tím pozbývá práva obco valý miláček její nalezl druhou svojí vati s lidmi počestnými, což jí po tom, domovinu, sama chtěla nápomocna býti ona chtěla a musela míti svojí pomstu k jeho zajmutí a sama chtěla na místě za každou cenu. Proto nemyslela na nic vynésti nad 'ním ortel strašných muk. -

Cortina

dává

se

'moci, neodporoval jí v čem a ač věděl, jakého strádání a bezpečí jí bude podstoupiti, přece jí

že žena ta

ni

jsa rád, do

mu sama

Jediné

varoval.

toho

moje síly, splniti a nežádám za vše jiného nežli vaší lásku. Řekněte, že chcete býti mojí, mojí v pravém to ho slova smyslu a já ručím vám SVÝUl ži votem za to, že nejdéle do třech mě síců máte nepřítele živého ve své moci a že s ním pak naložiti můžete dle svě to nic

ne

ne

ho

znepokojovalo před otcem. A však Louisa dovedla obavy jeho u tlumiti, předstírajic, že otec jí již dovo lil v patřičném průvodu odebrati se na jednu z jejich haciend ve státu Chihua, co

vše

bylo, jak zakrýti

libosti. Dnes zavážete nou

stanete

Cortina nebyl ještě uspokojen zcela.

rý

z

což bude-li

mladých

Nelze

se

mínil Cor

smyšleno,"

tina, "jestli Don Arteta ale k volí, je jiná otázka."

tomu

při

"Jsem jista toho. Ovšem, kdyby na živu byla máti má, nemohlo by se to státi, otec ale stará se jen o politiku a o

císaře Maxirniliána

a

I

bude tomu sko

povděčen, když na nějaký ního města odjedu." ro

Louisa mohla tak tvrditi

čas

z

hlav

směle,

ne

byla vzhledem Hornu, smýšlení ot� již vyzvěděla Cortina uspokojil se také a nekladl

boť ce

dalších námitek.

Nyní

ale

přišlo

na

řadu

vyjednává

uejhlavnější, totiž ustanovení ceny za pomoc, již Cortina Louíse k pomstě její poskytne.

Louisa

připravena byla na jí sa by motnu, to jí nenapadlo a proto můžeme si představiti její rozhořčení, když Cor tina zcela chladně pravil: "Seňoro Louiso, já za svoji pomoc nežádám ani peněz, ani zlata. Já chci sloužiti vám jako otrok, iá na každý pokyn váš zabíju člověka, jehož jmeno mi udáte, já chci dnem i nocí nad vámi I bdíti a každé přání vaše ihned, seč I že

Cortina žádal

ruce o

odevzdám"

celé té

ZáleZl

představiti

si

slova ta

vyskočila z položení svého a pést] a se rty pevně sevřený mi pokročila ke Cortinovi, jako tygřice která chystá vrh nouti se na toho, jenž bolestně jí poranil. Cortina ale stál pevně a upřeně p
.'

-

ní

vše, jen to,

v

anebo

Divoce

se

dobře

den, kdy

slav

vám evrop

klesnouti.

bude."

"To je

mojí,

mi buď

pocity Louísy, uslyšela. Má se tedy sté ti milenkou bandity, milostnicí vyvrhe le veškerého lidstva. Horšího ponížení nemohlo se jí dostati, nížeji již namohla

když

se.

"J á vše zařídím již tak, že kromě mých dvou indianských komorných ne bude mne provázeti nikdo. Pfiméji ot ce, aby co stráž přidělen mi byl váš sbor. jenž též na sever toutéž cestou brá ti

se

se

tosti dále mluviti nebudeme."

vás někte

provázeti

kavalírů?" tázal

v

ského toho lékaře

kde ztráviti hodlala celé léto.

"A

přísahou,

že

ti

Strašná to pro ní situace. Bud' vzdá měla své pomsty, neb státi se 0-

se

trokyní bídáka, o něhož za jiných okol ností by ani nohou nezavadila. Přemýšlela dlouho a důkladně a II va žovala veškeré okolnosti pro i proti. V ní hárající zlý démon představoval ji rozkoš dokonané pomsty, představoval. jí ten triumf, jaký slaviti bude nad ne věrným milencem. A to rozhodlo. Obrátíc se ke klidně. tu stojícímu Cortinovi, pravila hlasem pevným: "Dobrá, seňore Cortino. Ačkoliv je

podmínka ta pro mne strašnou, přijímám jí přece. V ten den, kdy do rukou mi odevzdáde bývalého cisařského lékaře budu vám po vůli. Do té doby žádám však od vás

vašich lidí veškerou úctu

a

jakou jste mi povinen nyní; buďte ale jist, že přiblížíte-li se večer nebo v noci bez mého dovolení k mému stanu,

anebo dovolíte-li

se

mne

dotknouti

ru-

.

kou drzou neb

slovem

nectným,

dýka koupati

bude

srdci

se

Při těchto slovech zaňadří

překrásně

nou a

jako břitva

ostrou

dýku

mávala ní kem tak

a

v

vytáhla

pracovanou

tato

vašem." Louisa

ze

trojhran-

volení

a

Cortínn

tak krátce na

na to provázela nebezpečné jeho výpravě.

XIII. Zanechali

jsme výpravu Oortinovu, dlouhé a trapné cestě utá bořila se na pobřeží řeky Rio Granda. Byla to cesta nad míru trapná ajen ště drosti Louisy, která nešetřila peněz a, zaopatřila celou výpravu lihovinami, bylo co děkovati, že v mužstvu až do poslední chvíle udržela se dobrá nálada. Když hyl stan Louisy úplně postaven a když by I na

když

tato po

to Cortina po krát ké rozmluvě Loui

za

posun

hrozivým,

su

r;'opustil

že Oortina bezděč

sobně

ně

li

krok

ustoupil. Obličej její vzal na sebe výraz přímo démonický a celá její postava zdála se

o

se

la

bandi

doznati,

žena ta mohla se mu

a

že

čtenář

že

by EMMA NIXON NEV�DA.

v

podobě nebyl ještě spatřil, To však na sobě zná ti nenechal, nýbrž galantně se ukloniv,

pohovky

odvětil:

svého

seňorita Louisa nacháze

"Dokaváde bude pod mojí ochranou, nebude míti zajisté příležitosti stěžovati si na urážku její osoby, a přisám bůh, že ni kdo, necht' je to kdokoliv, neodváží se přiblížiti se k ní." Louisa byla s projevem tím spokoje na adalší podmínky, jakož i celý plán výpravy sestaveny byly v krátkosti. se

N a otci

vymohla

as

druhu

se

lehce do

lehce žádaného do-

ne

vydržela v této po loze, neboť duch její toužící po po mstě nedal jí klid ně odpočívati. Ač byla velice

ženské

ti

měk

Dlouho však

se

podob

démona

na

pohov ku a ja se přemýšleti.

vtípí.

státi nebez

pečnou ného

v

myšlénky její byly

před nikým,

:musel

Louisa

Jakého tento

netřásl

který dosud

vše

položila

kou

dobrodruh,

a

táboře

pořádku,

růsti.

Oortina, nebezpečný ta

v

aby opřihlédl, je

unavena,

vstala

z

netrpělivě přecházela zprávy od zvěda a tento jakmile bylo po vklouznul nepozorovaně do její a

stan.

S toužebností očekávala večeři stanu.

Y" elitelka

moje," pravil ku překva pené dívce, "zajisté od pus tí mně, že přicházím dříve nežli umluveno, což ale má své přičiny;" "TÍm lépe příteli, aspoň dozvím se dří ve. čeho věděti si přeji a na co již, po tak d1ouho toužebně čekám. Mluv, "

.

viděl

jsi

muže onoho!"

.

"Zlaté slunko prá vě třikráte zapadlo hory, co Rychlá Noha pozoroval ne přítele svého a všechny, kteří zasedají k jeho stolu." "Jak vypadá? tázala se Louisa. "Je

ji v zemi. Tím je překvapí polo vyhráno."

2a .

zdráv

a

Indian

.

ale

přesile

nepopustila. plánu přece ,�O to se prozatím nejedná," pravil a, "nám jedná se nyní o zmocnění se ne bezpečného nepřítele a až to vykonáme nevadí nám nic vrátit a v

"A kdy myslíš. že tam d oraaíme!" "To záleží na okolnostech a pak na Cortinovi, Nebude-li chtíti poštvati na sebe vojsko z pevností McIntosh, Fort Ével, Fort J udge nebo Fort Clark, ne .

"

tázku."

přepadávat žádné haciendy městečka a bu'de muset na místě ve noci:

S tím

mi ale nvní

Odpověz

bude moci

v

cestou a

"tím ztratíme ale mnoho času. "J á vám ztrátu tu nahradím zlatem.

.

dne cestovati pouze

touže

se

noci k hranicím

zpět tu 2a tajně dílo též záhuby." počíti "To je pravda," přisvědčil Indian,

ne

mohou,'

.ani

uznati,

tento

svého

ale od

hoje to nepfíjde, ne jsou chlapíci odhodlaní, vzdorovati

z

Louisa musela důvod

krvavého

naší dlouho

že ne, seňora.

vojsko

uveden."

vec

no?"::..._

,,�ez

na

Což kdy pevnůstek vůkol ních v čas jsouc na nebezpečí, jaké hra nicím hrozí upozorněno, se spojilo á nám zpáteční cestu zamezilo? Pak z ce lé výpravy nedostane se do Mexika ani jediný muž zpět a plán našich národovců, popuditi Spojené Státy proti nyněj ší vládě Mexika byl, by prozatím v ni

americké

by

vesel!"

bot' všichni ti

pak

usmál.

se

"Možná též

"Je poněkud bled, avšak zdráv. Ve sel nezdá se býti." "Je někdo při nérn] Myslím nějaká ženská. "Kromě jeho přítele a šesti odhodla ných pasáků není tam nikoho. Zdá se mi ale, že mladý muž ten v brzkn ně koho očekává, nebot' dějí se tam mno hé přípravy." "Myslíš, že se zmocníme jich snad

,

má

a

"

ale

by nebyli spokojeni jeho lidé, neboť by' přišli o příležitost ku kořisti." "Myslíš, že by vojsko z pevností, jež jsi jmenoval, nás mohlo v pochodu za

na

jednu

o

I

Tažte

se

seňore."

Cortina,

."Dejme tornu, že by strašen ·tvými zprávami

nechtěl od hod

San

Antoniů, chtěl

lati vniknouti

-

ještě

.

až k

se

ZIl

'

bys ty

.

by

ve

se

všech

Byla by ,

našem

vpádu

s

úděsem

tedy

pohlédla na

zvěda.

dosavádní snaha marná�

ší i vě'čné blaho? Ne to

nesmělo

se

jakkoliv." poklonil

tentokráte

� .

In

já 'l

ruce

hluboce

jak byl přišel. *

,

přes prsa křížem, opustil stan prá

a

*

.

nH1eď příteli," pravila po chvíli k dianu, "přesvědčiti Cortinu, že udě nejlépe, započne-li práci svojí hloubě-

se

vě tak tiše

vystříhati násilnosti, aspoň do té doby

.každé .až ona dosáhne svého cíle.

.

Indian složil

stá

"

Cortina musí

nebot' mám

vám k službám."

,

mohlo

Byla by marně spolčila se s bandity a hrdlořezy a marně obětovala své nyněj

se

,

přikábýti ,To je vše co jsem chtěla věděti. Jdi nyní do rady vůdců, hleď ale před po radou říci Cortinovi, že očekávám ho ještě dnes v noci. k důležité rozmluvě. Ať se jistě sem dostaví, nechť je pozdě

dozvědě-

pevností současně,

až

\(

"Zaiisté sefiorito,

nám zle vésti."

Louisa

..

se o

mne

místo!"

záno

"Kdyby

lidmi pro voditi

.

na

držeti!' 10,

svými

se

*

Ve stanu Cortiny bylo velmi hlučno. Bylit' se tu shromáždili všichni vůdco vé jednotlivých tlup, aby porokovali;.

.

jakým spůsobem

má

provésti vpád vpád první a

se

N ebyl

do Texasu.

to

všichni tito bandité věděli ze že

Obcí

zkušenosti,

vojskem Spoj. texaskými hraničáry nejsou žádné žerty, neboť ně s

a s

kolikráte

již byli posláni domů s hlava krvavými. Též věděli, že kdo bude z nich polapen, bez milosti bude obě šen. Tato výprava byla však nebez pečnější všech jiných, neboť od té do by, eo císař Maximilián nastoupil vlá du, nebyli jisti ani doma v Mexiku,' pro to že i tu císařské vojsko zacházelo s ním i jako z ban dity. Kromě Cortiny mi

[snž měl

slovo

ný

a za

krátko nastal

stanu

Cortina

zaujav místo ve středu ban započal rokování. "Rudý bratr náš nechť sdělí nám, co byl na cestách svých vyzvěděl a co k našemu prospěchu bysme dobře použíti mohli. "

.Vyvolaný pokročil v před a podával svojí zprávu: Vyslán byv od bratří abych vyzvě děl kde největší síla našich uepřátel, o brátil jsem kroky svoje podél Rio Gran de vzhůru a pustiv se pak hlouběji do , ,

pevnosti a sez nal, že všude se

poradách tJup jedno

to hemží

riguez

Za vallo

sílu naši.

a

Francesco Sanchez zvěd

a

Ry

San Bartolo

vojska krajině my slím, že by se da

a v

té

řilo nám

zachránila. všichni

Pevnosti,

pohromadě, jen zvěd chyběl. Za valo, jenž byl stat ně přihýbal si flaš

Mclntosh

ku se

s

byli

dávno budeme

za

do stanu hlas

také," a

ozval

se 11

vkročil

Noha

Rychlá

vchodu

do vnitř.

Cortina, jenž si pokročil

lice vážil mu

mladého Indiana mu

vstříc

a

ve

podal

k

přítomným

Na svá místa seňores,

porada již

ruku

a

obrátiv

se

pak

pravil: "

jiném." Cortina, jenž měl mapy Mexika a Te xasu před sebou, sledoval vypravování rudocha

vézi!" zde

živým účastenstvím. "To je pravda," pravil po chvíli, "místa ta jsou ale příliš daleko na se ver a kdo ručí nám za to, še vojsko z ostatních pevností, které leží sice hodně severozápadně, avšak blíže Rio Grando nevpadne nám v zad lit nezamezf cestu zpáteční]' s

Po těchto slovech

velmi živé

začíná. " Rozkazu

tomu

na.

místě

kořalkou stal

"Je již

nejlépe.

vyjma jsou da leko a nežli by voj sko sem přišlo, již

JULIUS FERRY.

netrpělivým a ve zlosti zvolal: "Kde ten indianský tichošlápek

se

není

ale žádného

lsti

tlupu úplné záhuby

Již

mě

Oarrizo, Agna, Neuva, Rio

vost mnohou

od

V

stečkách

Noha, jehož

obezřetnost

vojskem, převáží

daleko

jež

i

okol

ní

měli Rod

chlé

navšti vil

země,

jsem všechny

roz

tlivých

jakož

úpl

d itů,

v

vůdců

ve

klid.

hlavní

hodující, slovo

hověno

ihned bez

odporu

vy-

val své

a

k:af.dý

náhledy.

z

nastalo

rokování

přítomných podá

.Oortina navrhoval, la rozdělena

pod ,

velením

aby

tři

zůstala po několik dní

pak drancujíc

a

srriěrem k Paso

v

tomto ležení

a

pálíc dala se pochod Ariero, kde spojí.re s v

tlupou pod 'Oortina, že

velením Sancheze.

mit dostati

se

On

přes okres Di okresu Frio, kde hoj

ná kořist ho nemine. Plánu tomuto

co nejrozhodněji proti Zavallo, neboť' rychlostí blesku seznal pohnutku Cortiny. Věděl, že Oortina pozoroval již jeho šílenou láska

vil

proto chtěl ho odstraniti z blízkosti. On ale, třeba neměl žád a

její nýeh nadějí na získání iejí lásky, chtěl zůstati jí. na blízku, chtěl aspoň ji vidě ti a pohledem na.ni se pokochati. Cortina to dobře pozoroval a proto tím více stál na provedení svého plánu. Plán ten také, jak se dalo očekávati, 'provedl a zuby skřípaje opouštěl Zaval10 shromáždění v duchu přísahaje Cor\

tinovi strašnou pomstu. Cortina zvěděv od

' .

I

rudocha

přání

hned po poradě odebral se do stanu, kde měl s ní dlouhou a

Louisy,

jejího

důležitou rozmluvu. Na druhý den vydal

se

Oortina pro

Rychlá Noha a padesáti a nejudatnějšími jezdci nejlepšími jeho vázen zvědem

na

cestu směrem k San

.Antonio,

Zavalla se sto a padesáti jezdci vozy zůstal v ležení zpět.

kdežto

a

všemi

XIV.

Asitřl míle 'od Frio-town, hlavního

jmenovaného okresu, jehož obyvatelstvo páčilo se v letech še désátých ua dvě stě duší, rozprostírá mnoze pokryta jsouc se pěkná rovina na stromky mesquitovými. Půda je tu sice to

městečka stejně

dosti

úrodná, pro. rolníka

'nehodí, I

jeno je

se

však

přece

poněvadž míténí stromků spoZa to ale kvete s velkou obtíží.

dobytkářství v míře utěšené a kam �'� Jen pohlédneme, všude zříme tačný a ,

tu

�

hovězí. dovnitř

Vejdeme-li de čistotu

a

pořádek

domu, zfíms

a

všu

nikdo

by na pořádek

ní

prv

ten pohled neuhodnul, že udržují pouze dva muži bezevší pomoci

ženské.

Jeto ovšem pro ně zaměstnání tro podivné, avšak co na plat? Nejhor ..

se

"k Louise

I

I

sám,

bude hledět do

lesa vidíme

sice

a

vypasený dobytek. N a pokraji ne příliš úhledný, za to ale velice prostorný dřevěný domek a na mnoho tisíc kroků se táhnoucí ohrady a stáje, jak pro Ovce tak' i pro dobytek

dobře

celá

tlupa by první sbory Rodrigueza Za vana aby

ve.

chu

ěÍ věcí

je, jak

ření,

to také

a

tohoto

na

sebou rozumí

nejvíce

zlobí

va

obyvatele

domu, zvláště toho jednoho, jenž

mrzutě sedí ží

se samo

svého

v

koutě mezi

druha, jenž

okny

a

pohlí

velmi dovedně

vařečkou umí zacházeti.

Oba odění [sou v kroj pionerů texas kých, který neuí sice příUš podle- nej

novější mody pařížské, za to ale pro kraj tel} velice praktický. Červens. neb modrá vlněná košile, kalhoty do bot v postranní kapse velký revolver a široký klobouk, toť celý jich oblek. .Přátelé našich známých Vítka Říhy a Jaroslava Lednického byli by se asi velice podivili, spatříce oba tyto bývalé šviháky v tomto kroji zalesac kém,jim alezměna ta, až na to nešťast .

'

né vaření

se

dosaváde líbila velice.

v

té krásné

Yí

přírodě okřál jak na tě Jsa pilně zaměstnán le takna duchu. v zahrádce a chovem dobytka neměl ča su oddati se dumným svým mýšlénkám, jinak také veselá letora přítele J arosla va, jenž v každéra postavení nalezl ně jakou stránku humoristickou na chorého jeho ducha působila léčivě. Vítek byl se již s osudem svým smí řil zcela a na poblouznění své vzhledem k Louise z .Artety pehlíšel co na divo ký sen nějaký. Kromě toho hyl před nedávnem obdržel zprávu z Evropy' od přítele polesného, v němž oznamoval všech jeho milých. Již' co mu odjezd nevidět budou tedy zde a již co nevidět tok

-

")Ude moci drahou milenku nouti

na

zvati

roztoužené srdce

Antonia, kde leží posádka udatných vojínů strýčka Sama. Proto klidně brali se po své prá ci, klidně povečeřeli a klidně ukládali věci do vaku Vítka, jenž na druhý den měl odcestovati do Houstonu, naproti svým milým. Po veselém rozhovoru, a různém obapolném škádlení ulehli na lože a spali spánek spravedlivfch.Mohlo býti již po půl noci, když ze sladkých snů vyrušeni byli zunvym štěkotem psů a několika ranami z revolverů. Vyděšeně vyskočili z lůžek a chopili se pistolí, by životy své pro dali tak draze jak jen mohli, když na prahu objevilo

silná

ženou. Snil, snil blaženě a z vyrušen býti prosaickou starostí

hladový žaludek,

ten

lláladě své měl státi vati

blízko k městu San

svoji při ti sk svoje a na

ji svojí

tohoto o

95-

kuchtěním.

se

on

v

poetické

kamen a zabý To zajisté bylo k u

zlosti.

Jaroslav

pozoroval dobře náladu své přítele občas šelmovsky naň po111kuje, prohodil konečně: "Nuže Vítku, což mně dnes nepomů žeš? Však počkej, budeš za to umývati

ho

a

.

Bez-

aádobi sám. toho

to dnes

je

j>osledy, IlOU

na

podob

co

sám ko

práci

máš, neboť

v

brz

ln budeme tu míti dosti sil zrnčněj !ích."

se

Vítek blaženě

usmál

svého

ISe

pomáhati přítc

místa, jal

Za

ti.

veselého

rozhovoru

niti.

dokon

ěeno knchaření

"Miř

l.ytku ěili

se,

pasáci

po do přes věd

konají-li

svou

PORFIRIO DIAZ.

povin

novinu

o

lu

vpádu Oortiny

do

Texasu.

Cortina ač dosti

opatrně si počínal, ne mohl přece ubrániti, aby zvěst o jeho Tpádu nešířila se rychlostí blesku po eelé hranici. Rylť jeden honec bůvolů a divokých koní bandu jeho spozoroval II nemeškaje, uvědomil o tom jiné. Kam zpráva ta se donesla, všude spůsobila ohromné zděšení, neboť dosti bylo zná mo, jak ukrutně a nelidsky jeho banda zuřiti dovede.

Ii

se

leko

Vítek

a

tl aroslav aeleka

však, vždyt' bandité byli ještě da a

zajisté

dubovému sto

mu

nost. Tu dozvěděli se

,�

Jaroslav, chystaje revolver svůj k ráně. Vítek ned poví daje, bleskorychle přiskočil k těžké

se

a

dobře,

zvolal

a

po obědě osedlali oba své koně, by

podívali

postav di

voce

povstav

a

Z�

více

vyhlížejících. Siž podle obleku poznali naši přáte lé s kým je jim či

se

neodváží

ee

až

sem,

tak

I

a

trh

mocným

nutím

jenž tak , ,

přišou pnul jej blíže k J aroslavu, poněkud v zákoutí a utvořil slabou záštitu proti nepřátelům. Vzdejte se dobrovolně," zněl povel stál

ode dveří. namůžete

"

se

Nás

je příliš

proti

mnoho

a

vy

nám brániti!"

,,00 chcete od nást" táifltl se Vítek. "To uvidíte až potom." "Tedy si pro nás pojďte!" zvolal Ja roslav.

"Za živa nás .0 moci své nedo

stanete!"

"Jsme přátelé v životě pravil Vítek.

hodlaně

"

i smrti!" od-

.

slovila tohoto

"Carramba, což tomu nemůžete udě konec, vy baby," ozval se opět ten týž hlas ode dveří. "Je vás padesát na dva a přec vám to trvá tak dlouho než li se jich zmocníte. Ku předu, chopte lat

.

.

jich!" N a povel ten přednější z bandytů po tom zahřměly ale dvě kročili v před, v

rány

dvá

'

banditů klesli k zemi.

z

Mezi tím víc

vf�e banditů tlačilo

a

se

jizby hylo zřejmo, jak nestejný boj i

do ten

skončí. Ještě d va

se

z

útočících kles

li k zemi smrtelně

jsouce zraněni, pak byli přátelé naši obklíčeni tak, že ne mohli použíti střelné zbraně s prospě'

chem

a mll

seli brániti

se

noži..

Co ale zmohli dva proti Jaroslav zasáhnut jsa

síle.

k zemi

rukou i

na

Sotva hu

pře

tak

se

dýkou

ku

a

nohou.

stalo, objevil

nový příchozí Pokročíc

na

--

klesl

Vítek byl k zemi. povalen

a

spoután

ta)(','é

to učinil!" se na

Vítek jako byslovajejí neslyšel,

pra

teně ohlízel

Louisa.

-

zajatým

o

namítati,

a

raněné

sa�otě.

Louisa

a

zanechali

ji

Bolestně

že i

kem tak pánovitým,

mu

on

se

posuň

úžasem

slabě.

Čím

déle

pohlížela

taného, bezmocného

dříve

na

spou tak

.

Jednoduchá tato slova účinkovala

vášnivou dívku kouzelně.

její. Srdce její zmocfíovaly se pocity podi vné a nejsouc sebe skoro mocna, poklekla k Vítkovi a líbala jeho

získá

•

pouta.

Náhle se ale vzchopila a upírajíc své ženéh o, 0var premozene [is kf"rci zra ky na tvá v

zem

Vítek.'

přec

tvšř

na

zapoměla pro chvíli tu na svůj žal a ja koby konejšivě pravila: ,.Nestarej se nyní o přítele. On je sice raněn, ne však nebezpečně a na chází se nyní v rukou zrnčných, které na povel' můj poskytnou mu veškerou úlevu. Vše záleží nyní na tobě; život tvůj i tvého přítele je v rukou mých a já mohu naložiti s vámi dle libosti." "A co mám činiti abych zachránil přítele před pomstou tvojí?" tázal se.

milovaného muže, tím více vyjasňovala se

,

Louisa a

sklesl

,,0 Jaroslave, ty milý, v životě i věrný příteli můj, kde jsB" Louisa bolestným tonem tím dojata,

beze slova.

pohlížel na dívku, nemoha pochopiti jak se sem dostala. Z počátku spatřoval v ní anděla, jenž přišel jej osvoboditi z hrozfciho nebez pečí, když ale spatřil vášnivý její po hled a tvář zlobou sešklebenou, tu při šel k náhledu, ze žena ta je zde k vůli pomstě. Přišed k tomu poznání, zachvěl s

zasténav,

smrti

jízbn opustil. Vítek

zma

kolem, pro poutavšak ne

zpět.

se

Oortina chtěl něco

pokynula

se

mohl míti rozhledu dalekého.

spoutanému, pohlédla

naň zrakem divým, vášnivým, pak ob rátila se k banditům a poručila jim by

odnesli mrtvé

se

jsem byla, jsouc slepě lásce oddána v moci tvé, nyní ale nacházíš se ty úplně v mé moci,' J edin Ý pokyn ruky mé do stačí, abych zničila tě na vždy, abych pomstila se za všechnu tu bolest, kte rouž spůsobil jsi mi zradou svojí." A uchvácena vzpomínkou na minu lost, zaštkala bolestně. "Ba tys spůsobil mi bolest velikou, neboť já milovala tebe, jako snad žád ná žena dosud nemilovala. Čest, jmění a život vše bych za tebe byla obětovala ty's přece opustil mně tak zrádně, ty's zasadil mně ránu tak bolestnou beze vší přípravy. Omluv, proč jsi mi

se

a

posměšně: "Tak tedy

shledáváme? Holoubek ulítnul a holubice sama musela si jej vyhledati. Hle, jak se úlohy změnily. Dříve já

opětně

zase

srdce

na

V

naději,. že toho, jenž-byl jí jednou

opustil a jehož dosud milovala tak ho roucně, zapomněla na pomstu svojí, za poměla na veškeré závazky vuči Corti novi,

v

v

ní

Yeškerá dřívější opět,

oua

láska

chtěla míti

[Vzňala

jen jeho,

se

s

Dím žíti

a

jej

1 vati mne býti šťasten po mém 'boku, 1- neb chceš vydati se mojí pomstě!" I "Láska vnucená není láskou a byl by

milovati až do smrti, 81'd-

a

ženy je věru novyzpytatelné, Dnes miluje az do únavy, zítra nenávidí až ce

k smrti.

zajisté ten nejšpatnější dar, jejž dáti bych ti mohl," odpověděl Vítek. �,OC pusť, mně, zapomeň na mne a oblaž lá skou svojí toho, který je jí hoden více nežjá." ,,0 Vítku," zaštkala Louisa, ,miluj mne opět, prchni se mnou a bud' mým v té míře, jako já chci býti tvojí. Nemne zoufalství, neboť věru nevydávej vím, čeho postavení I;>0dobném bych. byla schopna." ,_Nemožno, Jl" jedenkráte k vůli tobě zradil jsem své zásady a stal se nevěrným té, již před lety jsem. lásku přísahal a

to

"Prchni se mnou a bud' mým' až do skonání," žďála dívka, klesnouc na kolena před ním. "J p zahrnu tě všemi

-

statky vezdejšími, já dám ti všechnu lásku, jakou jen žena dáti může, jen bud' mým, jen miluj mne opět, jako mi-

•

loval

[si mne dříve." "Nemožno," zasténal Vítek.

Louisa

vzchopila

se

a z

očí

sálaly jí

v

blesky. "Nemožno� A proč?" "Proto že jsem srdce i

ruku

nežli

svojí dříve

již dávno.>

přišel jsem

do této země zadal

která

dívce, dívce krásné a láskyhod né -" Louisa

vztýčila její vzala na se výrai démonický. "Tedy veškerá tvá slova lásky,

se

opět

všechen

tvůj

žár

ni

poznovu a nejsouc sebe více ani

a

sy

přísahy byly jen pod vod a ty's mne

ni-

mocna,

ku

G. A. H. SALA-

kdy? Když jsi mne k srdci svému, tu myslel jsi na jinou, když líbal [si rty moje 8 náruživostí vášnivou,' tu domnív'al jsi se líbati jinou, a když poddala jsem se ti zcela, tu nemyslel's na mne, nýbrž na jinou. Ó, kletba, věčná za

ze

skočíc

tisknul

kletba ti

se vzbouřila krev Loui-

prudká

tvé

nemiloval

srdce mé

ruku

"

tvář

a

na

mojí má nejsvatější práva II nároky. Při vzpomínce na šťastnější sokya-

nému,

vyňala dýzáňadří ku

a.

spouta-

až po ruke-

prsa nešťastného Vít je� ponořila ji tom; ka, sýpajíc při v

_

to!" -

"Nechceš-li mne milovati více, tedy zhyň. Muže, jehož láskou svojí jeden kráte oblažila Louisa, dcera DOlila Arte ty, toho muže nesmí milovati Mdná ví-

"Poslyš chvíli," prosil Vítek, ce. Tedy zahyň, zahyň, zahyň!" že mi A jako šílená bodala dýkou do ne"a jsem jist, pak odpustíš." slova více. věNevěděla bych ,�AJli hybného těla Vítkova. Tento již PB Ele čím mohl omluviti. Čin tvůj prvním bodnutí, slabě zasténav a vy ru, by's tak že je hrozný, zasluhuje strašnou sloviv jméno Boženky, ztratil vědomí, Nechci však jednati překvape- tak že další bodání již necítil a úplně pomstu. na ně; máš výběr. Rci, chceš následo- mrtvým se býti zdál. mne na

-

Jak krásně červená je ta

"Hahaha! krev

jeho

jak

a

vřele

ještě před

chvílí

"

kolovala v žilách jeho. A přikleknouc k bezvědomému,

zepjala mu košili prsa jeho, šepotala: "Slabší

a

slabší

to srdce dobré.

O

a

ruku

poležíc

ro na

je tlukot jeho. Bylo proč nemohlo's tlou

ci

jenom mně, výhradně Vždyť vědělo's, že jsem tě miloval a vášnivě, šíleně, že hotova jsem byla všecko obě tovati pro tebe. O madona, stůi při mně abych z toho nezšílela! N ezšílelat Ha haha! Což nejsem šílenou již nyní? Či není to šílenost vražditi toho, jejž milu jemel O bože, bože, jak život jeho ry mně�

chle ubíhá!" A

v

hoři zoufalém vrhla

Vítkovo, .ře

a

celovala volala:

"O probuď

se

jeho ústa,

.Já, nemohla jinak

a

tělo

mi,

že's mi

jednati,

ode

mne

odpustil.

to ví Madona

slyšeti,bylo z venčí několik střelných. Louisa vyskočila a zdě šeně pohlížela ku dveřím. �,Ha, toť Cortina, jenž výstřely upa matovati chce mne, že již čas, bych záležitost svoji zde ukončila a zaplatila mu cenu umluvenou. Já mám se nyní státi majetkem a otrokyní muže, kte1l'ýmž z hloubi srdce opovrhuji a jenž společensky i mravně pode mnou stojí V tom

ran

:

:

tak hluboko. Hahaha, Cortina ten bíd ník, myslí, že udělal dobrou smlouvu a já že nebudu míti nic rychlejšího na

práci,

nešli

mll

Venku ran a

po vůli." opět několik

býti

střelných padlo slyšeti bylo pomíchaný křik a

volání. ano, jen spěchej," šíleně zasmála Louísa. "A� vstoupíš sem, nalezneš �krásný obraz. Bude to krásné podívání,

"O

se

spojeni jsou dva, "kteří za živa svoji býti nemohli." A přikleknouc cpět k bezvědomému tělu Vítka, nazvedla hlavu jeho, již si .aš

uvidíš, jak

v

končin tam nad hvězdami

smrti

samotného.

,Tam budeme

spolu opět spojeni, neboť co z přílišné mně ty odpustíš lásky jsem ti udělala."

V

tom

mnohem

ly

se

ku

"Ha,

však

zavzněly opět výstřely, četnější a kvapné kroky dveřím jizby.

toť

blíži

Oortína," zvolala Louisa krvavé vrazila

a

chopíc dýky ještě ji, jistou pevnou ranou zrovna do srdce. "Již jsem u tebe, miláčku můj," zašep tala ještě, hlava její sklonila se k hlavě Vítka, ruka její pevně ovinula šíji jeho a vášnivý duch opustil tu krásnou těles nou schránku svojí. se

V tom vrazil do dveří

tvá

ne, nemohla!"

-

-

Cortina

s

si

ně

svých lidí. "Pryč odtud, probůh rychle, Loniso, neboť jsme přepadeni!" V tom padl zrak jeho na mrtvolu dí vky a s hlasitým výkřikem vrhnul se k nohoum její. Jeho lidé nechtíce aby jich vůdce 11padl- do rukou nepřátel museli násilím odvléci jej od mrtvoly. Když Oortina vyšel" z jizby, byl boj již v plném proudu. Jeho lidé bránili se statně proti velké přesile vojínů spol kových, však odpor ten byl marný, ne boť mocné palaše statných jezdců ame rických řádily strašně v řadách bandi tů, z nichž většina byla již buď mrtva, kolika

neodcházej

se,

-dříve nežli řekneš

na

oči

I

do klína a šepotala něžně: "Mi můj, nepůideš tam sám tvoje Louisa nepustí tě do neznámých těch

položila

láčku

ze

-

-

-

-

-

neb smrtelně raněna. Oortina

jen

s

těží unikl smrti neb

za

pohranice zbaveny byly opět na Č&S své metly. Jak to ale přijde, že vojsko spolkové dozvědělo se tak rychle o místě, kde banditi řáditi chtěli] To bude se mnohý z laskavých čtenářů tázati. Vysvětlení

jetí

[e

a

krátké.

Když Rodriguez Oortinův

pomstíti

musel se

strašně.

nouti cestu do

Zavall o

zůstati

povel

na

zpět,

uzavřel

U mínil si

podnik

pevnosti

Mclntosh

a zra-

-

-

99

"-

diti celou tu

Marie stala

nad

neb ten

výpravu. Odevzdav velení jednomu z banditů, jel dnem i nocí až přijel do pevnosti a zde veliteli pevnosti udal vše; Tento ovšem nemcškal a vysla v jízdné posly na vše :strany, vytrhl proti banditům. S jakým výsledkem je nám známo. sborem

Ve všeobecné Antonio nalezá všední

pílí

budí

nemocnici města San

nemocný, jenž s ne je tře lil i krásnými všnde, kde jen se okáží

ošetřován

všeobecnou

Každý jak pečli vě ošetřují dva vedle

pozornost.

severních, kde

druhé

dvě

sestry Ří

věčné

Oortinu

�aké je

ště nestihla tresta jící ruka spravedl neboť

nosti, dosud

ženi

tak

žije.

Mexiku.

v

Od té

doby ale,kdy byl vyplacen a do Me-. xika zahnán zpět,

náruče

věru nebýt

a

ce

vede kn

a

Oba mladíci ia ko zázrakem vytr smrti

a

blaženosti- "-

oba

z

Zášť

vedou lr

lásky

štěstí

a

každý domyslí.

byli

se

kdežto

záhubě, sta

jsou si zajisté

ranění,

oddali

be větší.

našeho Vítka

hy.

oba

nenávisť

Bo

Kdo

se

pravému povolání. Oba žijí ještě a přijdou-li jim řádky tyto k očím, nechť vzpomenou si na slova, které pravil k nim před několika roky pisatel tohoto: "IJáska věrná pře trvá nepřátelství a svízele byť byli se

sebe ležící raněné. ženka Záhorská

líbil

hezký jí iiž prvním jich setkání v Rožnově. Na statek svůj se oba přátelé více nevrátili, nýbrž vyprodavše dobytek a všechny pozemky ode brali se se svými manželkami, s otcem a všemi milými

:zhlíží

Dívky ty jsou

šťastn

nevýslovně

svému

se

dívkami, které

tím

mladík

do států DODATEK.

se

Ir,

šeredně

rychlé pomoci vo neod vážil se více jínů a vojenského lékaře, jakož i obě přes Rio Grande a ta vé péči dí vek, okresy pohraniční R. SARA BERN HART. bázně byli by oba přáte sproštěny lé odpočívali zá "metlou JIZ před Mrtvola Louisy zavežena by ped zemí. Dnes by li oba mladí lidé padu". již tak dalece pozdraveni, že mohli la zpět do Mexika k věčnému spánku ar v lftžku seděti a bez nebezpečí rozmlou- uložena v kryptě rodinné. vati se svými milými. Don Arteta otec její, div že bolestí Ještě krátkou dobu a Vítek i Jaro nezšílel. Zvědě v ale od Rychlé Nohy -

'

slav mohli

opustiti nemocnici. Vždyť býti n,�išťastll'ěj�ím dnem

den ten měl

vše, tím více zanevřel proti cizincům. On. také

s

.

jich ský

života, nebo-ť

v

den i'e'il�"'f

m�il�'el-' působil

svazek

vstoupiti .mělí s vyvolenými nazývati měl Božen kdežto svojí, Jaroslav, jenž po čas

srdce svého. Vítek ku

nemoci

svého

své

přítele

seznal

zlaté srdce

zahořel k

této

sestry láskou.

k

přítelem Ortegou ponejvíce porážce voiů císařských, k vy

hnání Francouzů a

a

Rakušanů

ze

země

k zastřelení císaře Maximi1iána. Vítek

vštěvují šťastné

s

Jaroslavem každého roku

hrob vášnivé

Mexičanky.

-

a -

přec -

-

tak

na

ne

POMSTA

.

Tragicl�á událost.

-

ZRAZENÉHO MILENCE Česl�éIIl.U

� starý mládenec stará panna. � jmenoval Šnyklfric Bábovka, a osa

n

se

ona

Homorfie Podvazková. On neměl nic což

II starého mládence není proto neustále hledal nějakou ne věstu, které by své srdce povadlé věnoval; za to ale ona věnovati mu musela nějaké veliké dědictví po mamince, a kdyby to bylo po tatín -

zvláštností,

a

-

v

nynější době není žádná

'bylo ,�

,

.::-,

-

....

hodně

k tomu chuř

peněz, starým mládencem. Praktický Šnyklfric. V tom hotelu v městě Chicagu, anebo někde jinde, žila. stará panna, s hora jmenovaná Ho

vdavky

a

a

se.

Šnvklfl'ic

z

mládenec,

-

Usadil se 'V jednom, hotelu, 8 páir'aL ve svém okolí, zdali by nenalezla se dívka, .kterě by měla málo let

mýlila

-

-

;: �.:�: ',::} :""';-\�1�"ď:t,�,,,j

..

-

láska.

.

přijel.

Čermál�

počátku počínal si, jakO' když ponejprv se zamiluje. Chodě kolem předmětu své touhy, vzdychal. kroutil očima zkrátka, tvářil �e tsk strašně být zamilovaný, že zkušené oko staré pardon v nejlepším věku se nalezující Homorfíe po znalo, co se děje ve vnitru Bábovky. Zlí jazykové tvrdí. že prý by si ještě byla nechala říci, jen kdyby nešťastný Bábovka hý· val byl doma, když pánbůh rozdával mužskému pokolení krásu. Takt,' ale na něho bylo docela zapomenuto, a musel se spokojit s tím, co zbylo, co už pak žádný nechtěl.

181etý

Náš pán Šríyklfric Bábovka na své potulné well řekněme cestě za nevěstou přijel až třebas do Chicaga. Pak li že ne do Chicaga 'někam' jioa�:,-:-:- jisto., ale jest, že tedy. to -

Jos.

-

Leč Pan

kovi, nerozmýšlel by se taktéž. Cestoval mno ho, téměř .pq celé zemi, ale nikde nemohl na lézti tu, .l.tterá by jeho srdcem.dovedla pohnouti. Byla-li troohu hezké, neměla opět" tyto" a bez

"těchto"

pOdává

jakživa všeteční, vlezem tam také.abychom zvě děli, jak se lov pana Šnyklfríce Bábovky podaříPaní" která držela onen hotel, ve kterém pě rek tento se usadil, pohlfžela na ně s podezře ním. Myslela si: Z toho něco bude. Ona. si ho vezme, třeba se sebe více zaříkala, a on na totiž plný měšec. šel zde právě to co hledá

On

-

a

světu

.

na

se

morfie Podvazková. Ta měla sice hodně peněz, 81e k tomu také wž hezkou porci let; ,JaK'o 'Všechny 'Staré panny, nenáviděla mužské pokolení; které- se na ní pro vinilo' tím, že nucena byla zlistati starou pan nou, a ona jednoho dne učinila strašnou přísa hu, že se více vdávati nebude. Nepotřebovala to. Měla peníze, a kdo v ny nější době má peníze, ten si může všechno do voUt�,'vše�b)l'O,,))q· pěbo- je pěkné.":7" A tak žila -

i naše Homorfle,

.

Pakliže jeho milostná ústa chtěla se rozložit; úsměvu, Objevil se před vámi ohromný pro stor, který budil přímo úctu, a mimoděk každ! ustupovalo několik kroků dále.

k

byl poněkud přes normál, však za to s jistotou řfci, že svojí 7.áří zahan boval i červencové slunce. Vlasy jeho poěí naly silně řídnouti. a on to přičítal neustále ně jaké pomádě. Však zkušení tvrdí, že to byl výslede k jeho kariéry co mládence, když by) Nos též

ale

o

mohlo

se

několik roků mladší.

jednou, že Šnyklfric Bábovka byl Homotflí o samotě. Kleknuti na obě kolena, pravice na srdce, rozevření úst [I. vypuštění slov: "Slečno, miluji vás," byl" I:5talo

v

parloru

se

8,

-

To

bylo právě to,

co

jl dělalo nesmírně

zvláštní mezi [ejím! družkami. neb se má za to, že stará panna, nechtící se vdávat, je v nyněi ším světě unicum, a byť mužské pokolení st:be více nenáviděla. Byli tedy v jednom domě, a jelikož jsme od

dílem

okamžiku.

jediného pohlédla na něho hněvivě, má říci: pohlédla na jeho, tvář, a

Homorfie

la

co

opět probouzející tatam.

se

nevědě všechna

náklonnost k vdávágf

vyla.

.,Dejte

mi

pokoj," ozvala

loučenou však s vámi a se. všemi, hlavně pak se slečnou Hemorflí Podvazkovou u'spořádání" v mém bytu kol sedmé bodiny malou hostinu, a doufám, že mne se slečnou navštivíte.

se, a koketně opu

.

.11a komnatu. O jakou měla radost, že v této pro ni tak těžké zkoušce obstála, a že se ve svém ži votě dočekala okamžiku, kdy mohla také jednomu

mužskému dáti košem.

ji

do

smrti

nejdelší

Šnyklfric

Něco podobného už

S l�ctoU váš Šnyklfric Bábovka." V šest hodin sešlo se několik přátel k malé

se

nepřitreří.

ale nenechal

hostině, kterou pan Bábovka nechal zvlášť po zvaným z města kuchařem upraviti. Slečna

odstrašiti, spěchal za nf, žebronil o lásku. ale Homorfie přfrno jej ohromila slovy: "Jděte blázne, mů] papoušek, pejsek a kočka jsou mi milejší, nežli deset

mužských." Zapomněli jsme

z

se

Homorfie Podvazkova že Bábovkovi

slečna Homorfie Podvazková. jako každá jiná �tará panna měla svého pejska, svou zamilova kočičku

Iou

svou

a

bývalou

horoucí

lásku

k mužskému

hostině

Odjíždím.

Komnata byla prázdná. ach zvířátka "Já jsem otrávena Tak volala slečinka, běhajíc po pokoji sem tam a rvala si falešné vlasy ze své paruky. lela.

že

JAROSLAV

�TÍHLÁ kosa. zafičí t1

_

pěkná.

A cep

panna

šlehne, býlí, bodlák, plevel rázem

jAk

jak

a

se

Kosa ovšem samé zuby, cep otlučen trochu snad to pfljde s dobrou vfll( [eště v kolo, hochul -

se z

uslyšel, jaká to posíláno bylo

a

domu toho i Ho

a

Bábovka.

roz-

KOSAI * "SELSKÉ BALLADY",

V KNIZE

Cep

_

Cep

a

�

kosa věru na nich leží statek, věru čas a mohli slavit by zas pěkný sňatek!

štíhlý pěkný junák vzduchem kmitá,

a

_

celý

koukol. vika, černé zrní nad hlavy až lítá I

blesk boží vběhne.

kdo

a

jela do lázní, neboť jak pravíla, hosti na tato bude její smrt, pakliže neposkytne se jí rychlá. pomoc lékařská. Tak pomstil se uražený milovník, Šnyklfric

násle·

VRCHLICKÝ

každý,

den odstěhovala

Druhý

� CEP A �

že

byla hostina, necítil dobře, pro. nejbližší doktory. morfíe,

Na

"

_

Byv pokořen tak,

vašem bytu.

ve

zůatal jsem

Se zoufalým výkřikem vrhla se slečna do vedlejší komnaty, kde tato zvířecká trojice byd

v

Demohu déle zflstati

myslíte,

uělnila,

Až se ještě jednou sejdem, Nel vypravovati, jak vám chutnal při upečený váš pejsek, kočička a papou

Rozumí se,

devět hodin měl odejeti. V šest hodin dostala majitelka hotelu

že

ženská,

šek."

jeho a

jste mi

budete mi

Ale jak? Za to, že jej příroda neobdař ila krásou tělesnou, obdařila jej vtipem, který ne

41ující psaní: "Ctěná paní.

kterou

vám dlužen?

_

Večer

se

"Vy jedna mizerná urážku,

tak hluboce urazila. Musel pryč, pryč daleko odtud kde ještě .dávají přednost třeba ošklivé tváři mužské před mizerným psem nebo koěkou., Dříve ale se musel pomstít'

plán,

Cítila, on

četla:

-

na

že

s dovolením brala si ještě kou sky paštiky a pečínky domů. Bylo po hostině, hosté se rozešli, a pan Šny klfric Bábovka odejel. Když vstoupila slečna Homorfie do svého po kojíku, nalezla na stole psaní. Rozpečetila a

pokolení přenesla nyní na tuto zvířecí trojici. "Tedy pell. kočka, a ten křiklavý papoušek ty tři potvtirky jsou ti tedy milejší!?" látdil Bábovka ve své komnatě, "Ale počkej. tobě já se pomstím." Konal přípravy na cestu. Nemohl vydržeti pod jednou střechou se ženou, která jej byla

aechal ho nikdy v nesnázích. Konal přípravy k odjezdu dále, a tváři bylo pozorovati, že má určitý pomsta jeho bude strvšné.

zlý jak

a

slečna Homorfie

svého

papouška .. Pro tato stvo iení nyní jen žila, a také jelikož měla dosti pe (Je"':' něz, objednala pro ně u hostitelky pokoj. nou

také.

není zdálo. Ta pozornost, kterou jí věnoval, jen aby hodně jedla! A vskutku byla to jídla zcela zvláštní, jaká nikdo ještě nejedl. Paní hostitelka chválila kuchařské umění, a. tak

že

počátku podotknouti,

byla zde přecí jen ublížila,

kosa

_

Čech

a

Polák

.

v

tanci

velkolepém I

ať tu chamraď lži

skosíme

a

a

zrády

sklepem I •

POVÍDKA

�ylo �

Z DOB

to

v

PRVNÍCH ZÁLESAKŮ TEXASKÝCH.

letech

na

roztrou-

šenýeh, ponejvíce daleko od sebe vzdálených farmách, někdy až na sta mil od nejbližšího místa soudu. Z té příčiny nemohli také nikdy očekávati od úřadů dotyčných náležité ochrany, nebot' tyto oby-' čejně vždy pozdě mohly zakročiti a také byly zcela málomocny proti tlupám lupičů, jež brzy zde brzy onde se objevovaly a všude měly své zvědy, jenž je v čas VŽ(�y zpravili o hrozícím" nebezpečí. Když ale někdy rozhořčení farmáři po-

stihl� ně�te�'ého zlosyn�,. t;l .o�šem kratke ?íll} s

vedli

kratky soud, poveslvse JeJ po poradě na nejbližší strom. Soudce Lyneh byl tenkráte v Texas také ten nejrychlejší a nejvšeobecnější, nebot' za doby té zemře10 tam také velmi mnoho lidí "v

botech",

jak prostonárodně do dnes ještě se ria dalekém západě vyjadřují, pošlou-li člověka světa buď aneb ze

l,?ěným

pomocí kule, provázkem.

bodnutím

nože,

toku řeky dobu rotou touto loupeživou obtěžováni. Koně i krá vy svobodně na. prérii neb v lese se pasoucf mizely tajuplným spůsobem, aniž by Se' opět objevily, taktéž i mnoho černých otroků již se ztratilo. A že byli tito po Rlední sami uprchli, nebylo za stávajících poměru možné, museli tedy býti násilně odvedeni. Lidé takto poškození byli nejvíce far máři, jenž těžce museli pracovati, by si v této nové zemi aspoň poněkud :r.jetlnalii dostatečné výživy. Přítomnost poskyto vala jim příliš málo ještě pohodlí a spoko jenosti, dm více však dalo se jim očeká vati od budoucnosti. Děti a vnuci zále sáků těchtobudou někdy bohatými statká ři. Ostatně ale byli jak vůbec již to spůsob života v drsném západě sám sebou nese, lidé, .odhodlaní a stateční, jež nehro zili se použíti těch nejenergičtějších pro středků jakmile uznali, že káže toho nu

Sabiny byli již

Texas ještě ani z polovice, čtvrtiny nebyly tak obydleny jako dnes, .kde potulovaly se tam, zejmena ku hranicím států Louisiana a Arkansas, tlupy spustlých lotrasů všelikých, živících se vším možným, jen poctivou prací ne. Lehkost, s jakouž bylo možno dostati se z jednoho státu do druhého, umožnovala provádění zločinů všeho druhu, zejmena však byly tu krádeže koní a jiného dobytka na ,denním Obpořádku, jakož i krádeže otroků. zvláště toto poslední bylo nejvýhodnější, ant' při tehdejším stavu věcí jediný silný černoch, neb hezká černoška dosti značný, ano dalece větší přinesly únosci výtěžek 'než celý rol polodivych koní, jakož i leh" čeji dali se unésti, aniž by se tak přtlišné pozornosti muselo upotřebit, Osadníci texasští žili ovšem

ZČEŠTIL FRANT. ČEMUS�

.Taktéž farmáři'

V době nového státu ba ani snad ze

čtyřicátých.

té, když širé krajiny

-

w

na

po

hořením

nějakou

tnost.

Tito zálesáci utvořili sobě spolek tak zvaných "regulatorll," jehož účelem bylo" vyhubení rot loupeživých. V městečku Hamiltonu na řece Sabině se vždy scházeli Bylot' to pravé lesní město na dalekém západě, dva hostince, tři jiné krámy gro cerní a ještě as sedm neb osm stavení čili srubů dřevěných, v nichž bydleli kovář Z ::�:Ji�l.,;f;fim��"pí'!?h tot' bylo vše, z čeho měst� ..

'sestavalo.

Bylo

to

jednoho parného

dne

v

měsíci

,srpnu, když jel farmář David Holmes le sem severně od Hamiltonu se rozkládají-

cím, jsa

na

kteráž opět réž měli se

cestě ke schůzi "regulatorft".,. jednou byla svolána a na kte

poradit, jakým spůsobem nej lépe by bylo zbaviti zem cizých oněch ret. lupičských. Též i jemu byl poslední doby

a několik kusů dobytka ukradeno. David Holmes byl muž silný,

kůň

letech, obličeje opáleného,

z

pastvy as

v

50

šedým ostrým zrakem. Silné páže na těžkou práci zvyklé ruce, zkrátka celá postava jevila zálesáka pravého zrna, jemuž toulání se pustinou S pluhem, motykou, pravou bylo rozkoší. i vládnouti již od dovedl sekyrou puškou mládí a pro' jiné, jemnější živobytí, tak jak ho poskytuje novější civilisace, neměl

.

s

žádného zvláštního citu. Na hořením toku Sabiny, blíže rozsáh lých oněch bažin, hustým rákosím obrost lých, vlastnil farmu, kterouž vlastní pílí takřka si byl vytvořil, z pustiny, za pomo cí věrné své spoludružky v životě, paní

Marty, a osmnáctileté dcery Zuzany, jakož i párečku otroků, dvacetiletého Benjami na a jeho o něco mladší sestry Hanny. Oba tyto poslední koupil co malé dítky z útrpnosti, chtěje je vysvobodit z ukrut.ného tyranství nelidského jednoho sadaře Louisianského a oba byli již po mnoho let s tou nejvěrnější oddaností pánu svému oddáni. Právě pro tuto poslední jich vlast nost myslil farmář, že může se odvážit osamělý svůj srub opustit. Benjamin znal 1'1 puškou výtečně zacházeti a mohl srub dobře střežit, jakož i po případě hájit. Mimo to byla "stará" jeho paní srdnatá, kteráž uměla dávati pozor. Zuzana, jediné jeho dítě, nebyla přítomně doma, bylat' již od několika měsíců zasnoubena s mla dým jedním farmářem v Arkansasu a na lézala se v době této právě návštěvou u rodičů svého ženicha.

Úplně

bezstarostně, pušku připravenou

k ráně maje na sedle jel Holmes dál a dál. Ani to vůbec nepovažoval za možné, že by jemu nějaké nebezpečí mohlo hrozit, ano, naopak přál si to, kdyby se s některým � těch zlodějů mohl v lel'le setkat, aby ho mohl zajmout, svázat a dopravit do Ha miltonu. Několik důkladných ran s holí ze dřeva hickory přimělo by již pak zločince k vyzrazení skrýše roty té zločinné a regu latoři by měli práci znamenitě ulehčenou.

,

Jezdec byl již as polovici cesty své ura zil. O jakési upravené silnici lesem neby lo té doby ovšem ani řeči ještě, pouze tu a tam že hlouběji se zarylo kolo vozíku farmářského, zůstavivši tak pranepatrnou jen stopu na mechovité půdě. Konečně k polednímu dorazil v krajinu kamenitou, pahrbkovitou a k úžlabině, kterouž v době dešťové protékal divoký potok, kteráž ale

nyní úplně byla vyschlá. Touto úžlabinou musel se bráti, bylať to nejkratší cesta. Kolem dokola panovalo hluboké ticho, ani lísteček se nepohnul, žádné zvíře pustiny nedalo známku života jakéhos, zdánlivě odpočívala veškerá příroda. Ze zvyku ohledl se starý David opatrně kolem, dříve než do úžlabiny oné vjel. Nic podezřelého však nejevilo se jeho zraku a bezstarostně jel dále. Brzy nale zal se jako uzavřen uprostřed vysokých skal, kteréž v době pradávné mocnými silami přírodními sem byly roztroušeny. Pojednou zalekl se kůň vztýčiv uši do výše a i on sám zaslechl podezřelý jakýs šust, tak jakoby natáhnut byl na blízku kohoutek ručnice. V témž okamžiku také zalesklo se něco v křoví nedaleko před ním v paprscích slunce, nejspíše že hlaveň ručnice. Chtěl okamžitě sám přiložiti k líci však bylo již pozdě. Dvě rány zavzněly v témž okamženi z křoví a s prostřelenýma prsoma sřítil se Holrnes mrtev z koně, kterýž třesa se stra chy, zůstal u mrtvoly státi. Z křoví vystoupli nyní čtyři muži a blí žili se k mrtvole. Tr·i 70 nich byli ošklivé, strach vzbuzující postavy, zarostlého, šibe ničního obličeje, čtvrtý z nich, tenká to, starší již postava, pravého "yankee", měl bezvousý obličej a oděn byl po městsku. "Dobře mířeno!" pravil tento poslední; "starý tento chlap nepřijde nám vícekráte již v cestu. Jenkinsi vezměte koně. Jest to dobré zvíře a stojí za padesát dollarů." -

nezastřel il jsem ještě zálohy," podotknul jeden z vrahů lhostejně, nabíjeje si znovu ručni ci. "Jest zcela jisto, že nalezal se hodnl tento muž na cestě do schůze regulatorň

,,�rak pohodlně

nikdy

člověka

ze

Hamiltonu." "Ovšem," odvětil na to onen bledolící, "a sice byl to pro nás ten nejnebezpeč nější, jelikož se nalezá farma jeho na. blízku našeho tábořiště. N už, více nám již škodit nebude, a pakliže ponechají nám druzí času až do pozítřka, naleznou y

hnízdo

již

,,�rento "Ano."

'prázdné." zde

se

jmenuje

Holmes?"

"Tedy jest to ten samý, co statný černoch a ta hezká

ten

mu náleži černá div

čice?"

"Ano, ten samý. Ti dva dohromady jsou nejméně 1200 doll. v ceně a mohou býti nyní zcela lehce odvedeni, když starý jest uklizen z cesty. Obstarám to dnes

-104-

ieŠtě sám se d vouma z Vás. Má to b,} t ale poslední již náš kousek. Vy J enkirisi

doveďte zatím ukořistěného koně oklikou ,k našemu Bojím se, že vražda tato více spůsobí hřmotu, než všechny naše skutky do�av�dpí, anf pr�vě, nyní za N ebylo by snad sedá rada regulatorů. dobře, kdybychom hned zítra na cestu se ukázali paty?" vydali a řece

táboru.'

,

Sabině

r

..

,

,;t\'lusíme soudruzi, což může se stát teprvé zítra v noci. V pá sledující pak na to .qoci vypravíme se na cestu do Arkansasu."

",Což ve na

ale

,

nám ti zatl'

přijdou-li

....

dceru svoji, jež od

na

zdržovala brzku psáti

se

Arkansas,

v

odkudž slíbila v a uvažovala právě, zdali nepřinese otec psaní od Zuzany z Hamiltonu, kde z byla zároveň pošta A pak přemítala dále o budoucím štěstí dcery své, kteréhož bude účastna co man želka váženého, zámožného farmáře na rudé řece, "Nikoliv," pravila sama k so bě, "Zuzana se nebude muset tak dřít a

'

.

to jest příliš brzo. až navrátí se naši,

"Nikoliv, přec čekat,

též

Vzpomínala

čtrnáctí. dnů již

namáhat, jak

mně

letech zde

řece Sabině!"

na

bylo

prvních

usouzeno v

Tu pojednou začal domácí pes kňučet; nemylné to znamení, že blíží se někdo

..

cizí.

dří

Paní Marta pozvednouc zraků svých, spatřila tři jezdce blížiti se k plotu, patrně v úmyslu navštíviti farmu. Pro všechen případ zavolala silným.hla sem na Benjamina, jenž také rychle za

krk?"

,

,.,TQho se nemusíme strachovat. Než sedláci tito se na něčem řádném usnesou, uběhne. nejméně osm dní, tím spíše, aní nevědí, kde nás na prostoře sto čtvereč

Pojďme, zahrabeme nejdříve mrtvolu, abychom zahladili kaž ních hodin hledat.

vřev dvířka telce.

·dou stopu po našem činu." Vousatí tito zlosynové, jenž zdáli se podléhati vlivu onoho bledocha dali se do práce ihned. Vynesli mrtvolu z úžlabiny a zahrabali jiistranou pod košatou syka morou, tak že za malou chvíli ani památ ky zde po vykonané před chvílí 'vraždě ne zbylo. Ručnici, nůž, torbu a tobolku s pe nězi nebožtíka vzal jeden z vrahů s sebou. Pak odebrali se zpět až k onomu místu, kdež vlastní své koně byli zanechali.

u

běžel ku své

chlívka,

veli

Cizinci přicházeli ve. vzdálenou tuto krajinu .velmi zřídka a nechali-li se přeo vidět někdy, měli jistě v úmyslu něco ne

kalého.

Vzdor tomu však mohli býti přicházející lidé zcela poctiví a slušnt, možná též, že náleželi ku spolku regulátorů. Jeden z nich,' jenž zdál se býti jaksi vůdcem, vy hlížel dle oděvu jako měšťák, oba druzí však měli vzevření pravých zálesáků; di voký jich vzhled nezdál se býti paní Martě nic neobyčejného. Přišel-li někdy- dobrý nějaký přítel a soused na návštěvu ze vzdálenosti 25 až' 40 mil, poskytoval vzhledu právě takového.

Jenkins vyhoupl se V sedlo, vzal úzdu uloupeného koně do ruky a 'odejel směrem severozápadnírri. Ostatní pak vsednouce též na koně jeli úžlabinou a pak cestou, kterouž byl starý farmář Holmes přijel, i

.

I

.

,',

Proto také nejevila žádného strachu, ačkoliv uznávala, .že opatrnost a zdvořjlé zdržování 'nejlepším asbude prostředkem I

právě dostoupilo největší. sv:é

Slunce vyse.

byla

.

nyní

'

Be'1ilj�:ini�" ml,a,dÝJ onen sv.i,� _by1.��estnan chlívku krrne podsvinč'�,�' fi, sestra j eho JH �;r;tnah na

�pvočinouti. cernoch

ny

ním

v

koní.

,

"N a mou duši,',' pravil

míli cesty, za farmou, Paní Holmesová [souc dojil�, k84vy. tak osamotnělá, zabrala se v dumání, My-' slela na svého muže a na všechna ta ne-, louce

na

u.

I

rl·

'

iffstal

J

.

Iezala se kdež

"věc ta

as

se

má

'

'

'o

s�u,tečně, Faf."

"N;uže" YiJ'giQiuse, jak

měšt'�,

onen

"

ti vede?" pra

se

vil

pojednou .k mladému rč,erpochu .Beujaminovi, "J � se ��jme;npji Virginius, nÝ,br,ž Ben.: bezpečí, ji��. P,�d�' vyd�n,'Jv š�nc,', J;;tkmile Vytáhne s ostatními regulatory proti 1�r:9� ,.j�min," ,pravi� .černoch udiven, r" ,��lJ1.\ V�.��; pnEš 0� v s,�3;rostecf ne-, 'I "MYj to, víme. lepší," zllRr�čel, p�flYQqpí ,

,

nezvaných hostí se zbýti., Tito právě se pri}?)Ížili až ku plotu. Onen po' městsku o4ěný a jeden z jeho průvodčíeh ote.v�e,li dvéře a ubírali se k domku, 'kdežto th:ti

Holmesová právě domácí svo,!l; prací hotova a seděla v otevřeném průjezgu, chtíc si d!pbét

PaníMarta

-

s

.

I

i

.7ailesá.ka

'(�:�l�," • ..

J

by1ť" zmt\�i!� �at
10

I

se spolehala' ••r ft\" J.r"/lt't.�

1'O,zv)a:ilu'111 ""1"" _1

enetgi�� man�é1�a udatnost

)a

).

r

..

"

"

J

1

.a jeho .lIJ. t

,

: r

'.

fl

..

1"_','

•

'114:

•

';

t

'._

i'4. -I

: /Jl

1�

t

I'

l

If

lP'rrpl�hJo

;

,_

.'

"

I

'j'"

,�,

1

I

l

j

"H

r

'I

"S.mímtt,se�, á�:at,:

" "�t"�r\nif't�'(o:J'

i

co

.,-,

si n�Ili nřeií?"

,rIf

�la ��;.py�.í ,��.'t�,M,alj�a.

'

I

I,

fff""'"

.'

'i

'

•

,tá�ao'

..

,

"Hned se to dozvíte," odvětil cizmec: "Totot' jest farma Davida Holmesa, jak

zal ho z

domnívám?" "Ano, zcela dobře." "A kde jest farmář?" "N ení právě doma. Pakliže si ale něco přejete, řekněte to jen mně. J sem jeho manželka." "N exbyde nám nic jiného asi, milá paní, jakkoliv věc ta dosti jest pro vás nepříJá se jmenuji Samuel Tucker, jemná. jsem advokát a zároveň sadař v Louisianě. Před rokem uteklo z mého domu čer nošské děvče a mladík jmenem Hetty a se

-

Virginius a jelikož jsem před nějakým sem slyšel, že nalezají se utečenci II Da vida Holmesa

na

ča-

pevně provazem, kterýž vytáhnul kapsy. "Vy jste hanební lupiči," zvolala paní

Marta,

A skočila, chtíc se zlostí. ručnici postavené nabité

třesonc

sáhnouti v kontě.

po

"N enamahejte se, dobrá paní," pravil domnělý pan Tucker, objav ji zároveň sil nými svými rameny a svázav ji ruce na zad. "Vše co zde činím, jest zákonité, abych se ale sám uchránil snad před za vražděním, musím vás učinit neškodnou, to musíte

I

sama

s

zloději čer propadnete provazu regulatorů, padouši!" "Aeh to jest věru -

,

k

smíchu!"

zvolal

pan

Tucker,

muž

může

mi

"váš tak

málo

škodit, jako mrtvý pavián a co �e těch krvelačných regulatorů Vrče, bu dn již vědět, jak se

největ�í nestydato a smělostí pl'O nešená slova. "Ani slova nen í na tom

..

proti vrahům těm mám bránit. Jsem muž, jenž zná záko na, milá paní. Kde jest ta dívka čer nošská, kterouž na zýváte křivě Han nou?" N ešt'astné paní

tuto po

.

O. ROSSA.

jamina tuto a sestru jeho Hannu koupili jsme již dávno, před mnohými roky, když byli ještě malé děti. Není-liž pravda, Benjamine ?" "Vše jest pravda, co má dobrá paní po vídá," dotvrzoval černoch. "Co řekne čemoch, nemá víry a neplatí před soudem," pravil s velikou vážností lotrovský ten pan Tucker. Virginius bojí se před zaslouženým trestem, proto tak strašně lže. A váš zájem sám, ctěná paní, káže vám takto mluviti. Já žádám můj majetek a zmocním se ho v případě nut nosti i mocí. Higginse chop se hned čer A s podivuhodnou zručností nocha!" vrhl se průvodčí jeho na černocha a svá-

ku

hanební uochů a

stí

vídáte!" vyrazila ko nečně ze sebe prud ce. "Na usedlosti naší nenalezá se ani jediný ukradený čer noch. Našeho Ben

u

lí," křičela rozhor lená farmářka. "Jste

řknut. Za největšího u divení a strachu po slouchala stará far tato s tou mářka

co

vám hla,

ne

ře

ce Sabině, jsem zde, bych je vz: I s sebou. Mám .v kapse roz kaz šerifa, jímž jest mi ukradený můj majetek opět při

pravdy,

Jsem hotov věc

uznat.

dobrým svědomím zastávati před šerifem, neb před kýmkoliv jiným." ,,1\1 lIj muž prože

moji

prolétla hlavou my Muselo ji záležet především na tom, by uchránila otrokyni od osudu, jakýž potkal jejího bratra a protož neští tila se použíti lže. "Moji otrokyni nedo stanete," pravila. "Ta nalezá se bohudík v bezpečí před Vaší zločinnou rukou." šlénka.

"Kde jest?" ;,N alezá se v sadě jednom na východní 8 tranč, kamž jsem ji pronajala na dobll žní

bavlnových."

"Od kdy?" "Od čtyř dnů." Jest to "Tot1 nanejvýš nepříjemné! vskutku pravda? He, ty černý pse, jest to

pravda'?"

,:Vše CO moje paní praví, jest pravda a vy říkáte, jest hanebná lež," zabručel černoch, jenž začínal chápati úmysl své paní a sám si vůbec také přál zachránit sestru svou od hrozícího jí strašného o-

"Milá HanIlo," připrav si mého pony, se v lese pase, já zatím napíšu psaní

jenž

co

,

sudu.

r--- L_,_l

L___-_:j L_J I�

"Ponechávám si tedy právo

vlastnické

otrokyni," pravil pan 'I'ucker váž ně, "a pomohu si již k němu při přfleži tosti pozdější." ,,1 nechte těch hloupých cavyků," zvo lal nyní Higgins netrpělivě. "Nemyslete si, že takovými nesmysly můžete tu starou klamat. Hleďtě raděj vzíti černocha do pro střed a už ať jsme v prachu!" tuto

na

,

mého muže, kteréž musíš donést ihned N a to psaní přijedou sem do Hamiltonu. regulatoři, schytají lupiče a osvobodí tvé ho Benjamina. Najdeš tu cestu v noci?" ,,0 ano, missis," ujišrovala věrná čer na

"A máme zal

tu

p'aní nechat

na

živu?"

bledoch zcela tiše. "J á aspoň nechci mít děním nic co činit," .šeptal Higgins "Zabít starou ženu, nesrovnává se

povahou." "Ale mohli bychom aspoň ného kohouta

na

Silný malý

tá

vraž

V Hamiltonu odbývali ten samý den re gulatoři bouřlivou schůzi. Bylo jich tu pohromadě as třicet, samí to drsní sice

zde ležet, ať ji pomůže 'kdo chce. Farmáře se bát nemusíme, to víme nejlépe a ostatně jsme za dny přes hory a

ale zmužilí zálesáci, dobře ozbrojení, jenž z blízka i z daleka se sjeli k důležité pora dě. Veškeré zprávy o spáchaných loupe

I

přepadeních křováky, pečlivě tu se uvažovány. Rokováno o tom, na kterou stranu se mají regulatoři obrátit, by hlavní ránu lupičům zasadili. Mínění tu pronášeno rozličné, nebylo však možno docíliti sjednocenosti. Nejlépe ovšem žích

,

karabáčem, pakliže ještě jed pokusíš o útěk, 'zastřelím tě na

se S

z

jak

lupiči po té oaešli ,'"se s�ý� zajat jemuž nic jiného nezbylo učinit, než

Oba cem,

.podrobiti

se

moci.

Paní Marta sotva že se dovlékla ku dve řím, odkudž viděla, že odjíždí ti tři jezdci směrem severozápadním. Svázaný Benja mín musel běžeti mezi nimi. Neštastná ta

u

velikých

starostech, ačkoliv ani

z

o

dy

um, .

muže svého

daleka si

myslila, jaký strašný osud ho potkal. likou netrpělivostí očekávala návrat né

schůzi té

paní, kteráž zaslechla několik slov z jich

rozmluvy, byla

černošky, kteráž také s vědry naplněnými

nepo

S

'

ve-

mla

as za čtvrt hodi mlékem se do-

se

nedostavil.

Zdravý jeho

roz

udatnost i činnost byla všeobecně

uznávána a mnozí z divoce rozjařených těch mužů, chtěli ho voliti za náčelníka. Právě nepřítomnost jeho mnoho k tOJ11U přispěla, že nemohli docílit žádného vhod Někteří se vyslovili, že ného výsledku. snad onemocněl Holmes, aneb že jinak byl zdržen od súčastnění se schůze regulatorfi.

nejmenšího zdání o tom, jaký strašný potkal osud farmáře Davida Nikdo neměl ani

tavila. Hanna ovšem nemálo se ulekla," vidouc velitelku svou v tak smutném stavu a do zvědíc se, že ubohý její bratr od lupičů byl odveden. Ihned rozvázala pouta far mářky, kterážto opět volněji počala dýhat.

a

toho měli oba hostinští v městečkn, ant' rozumí a jak' jest to samo sebou se svlažo v Texasu i jinde zvykem, jednání vati whiskou a jinými nápoji. Podivení nemalé přeci ale vzbudilo to, že velmi vážený farmář David Holmes ke

'

'

místě."

a

brány

'

,

"Budiž!" pravil 1iucker. "Jdi napřed ty černý ďáble, ani ale nernukej, sic se se

o

hoditi červe

zanou

nou

přiveden, rychle

ne

k, č�mu? Aby nás daleko viditelný prozradil a přivedl nám na krk regu latory. Necháme jí zcela jednoduše svá

známíš

koníček

spánku, nýLrž vyzírala z okna, pakli by bezpečí jakés �e blížilo. Naštěstí však uplynula noc pokojně.

mou

"A

doly!"

samotná

sedlán a Hanna, dajíc si psaní do klobou ku, ib ned odjela. Doufala, že as v pět hodin ráno do městečka dorazí. Paní Marta pečlivě uzavřela veškeré dvéře a když nastala noc, neuložila se ku

kouř

,dva

tady

-

střechu?"

,

ale

Farmářka ji ujistila, že se nebojí, a mi to také nezdálo se pravdě podobno, že Ly se smělí ti lupiči tak brzy vrátili.

plaše. s

se

mo

se

�'takovým

"N ebudete

noška. bát?"

Holmesa.

Asi k večeru dohodli

se

konečně

,

na

tom, pokračovati poradě příštfho dne, z čehož ovšem největší měli radost oba. hostinští, jenž doufali tak zásoby své whisky pěkně vyprodati. Na to uložili v

...

-107

k

spánku. Třicet těch mužů ubytovalo několika těch barácích, z nichž město to sestávalo a spali, jak obyčejně to v ne dostatku postelí bývá, na lůžkách ze slámy a koží zvířecích. V pět hodin ráno byli již opět všichni na nohou, neb zálesáci vstávají jak známo, časně. Shromáždili se v dřevěném sloupoví většího onoho hostince ku společné snídani, ještě však se

se v

ani

touto

nebyli hotovi, když spatřili vyjížděti na spoceném koni černoš ku, což nemalým je naplnilo podivením. "Hoho, ta má na spěch!" vzkříknul jeden. "Ona jede k nám!" volal druhý muž. "Aj, to jest Hanna, otrokyně z farz

s

lesa

-

David strašně, za to ručím, já Ondřej j Jackson." A přijmuv podaný mn, otevřený list, četl volně jeho obsah. "Pánové!" zvolal pak, vztýčiv se, "teď není již času k radění, nyní musíme jed nat. David 1I01mes opustil včera ráno

svoji farmu a může se pevně míti za to, přepadli ho křováci v lese a zavraždifi, neb nebyli by se opovážili za bílého dne vniknout v jeho srub, ženu jeho ztýrati a, černocha Benjamina ukrást. Skrýše těch zlosynů musí býti přítomně na hořenní části řeky Sabiny, blízko farmy Holmesovy; tam nalezneme čerstvou jich stopu! V zhůru tedy k jich pro.,. že

N aše

následování!

my Davida Holme

př ítele musíme pomstít! Jste pohotově?" J "Ano, ano I" vo ho ubohého

sa," pravila hospod ská, vstoupivši v tomto okamžení 8 whiskou naplněný mi sklenkami. "Co mM tak na spěch, lIanno?"

láno

se

všech

stran",

"Chytneme ty zlo- syny a pověsíme je první

na

strom

na,

Černoška pra ve zastavila před ho

Vy J acksone převezměte vůdcov

stincem

ství!

a

slézala

cestě I

s

ku

V zh ůru

koně.

pomstě!"

"Pro boha mis sis, kde jest master Holmes, můj pán?" zvolalala v rozčilení, vyndavajíc psaní z klobouku. "Musí hned jeti domů. U nás byli lupiči, od

A rázem vjela ěi lost v celé to shro- máždění. Regula toři hotovili se, dá- vajíce zbraní svých do pořádku a běžíce ku koním. Hanna pak po krátkém od

vlékli mého

bratra J.

Benjamina a moji ,velitelku ztrýznili."

počinku vydala se na zpáteční cestu

Mc.Cullough.

..

Hodinu

"I můj ty bože,

jest

to možná?"

pustili

"Štěstí,

že

jsou

tu

pam

_,regulato,ři právě, pohromadě, ti jistě pa douehy ty vyhledají! Tvůj master tady ani není, mé dítě, vždyt' on sem ani nepři jel. Divili jsme se tomu velice!" "Ale vždyt' tu musí být! Včera časně rána již odejel máždění a já mu

z

z

farmy k tomuto shro přináším psaní od

tuto

jeho manželky!" "Dej mi to psaní, děvče," řekl obrovský jeden zálesák. "M usíme přec vědět, co velitelka tvá píše. Tvůj master, David .

,

Holmes zde není, možná, že si ti bídáci naň

počíhali a zavraždili ho. N už, jestliže lotry ty postihnem, bude pomstěn v

lese

to

0-

regulatoři

městečko HamiltoB

vy-

křfkla hostinská.

na

táhli lesem na do úžlabiny,

Kolem poledne� kteréž přítel jich Hol-: mes byl zavražděn, aniž by o tom dost, malého měli zdání, že leží pod košatou onou sykamorou, u níž se na chvíli zastavili. K večeru dospěli k osamělé far- mě na řece Sabině. Nářek paní Holmesové byl hrozný, když; se dozvěděla, že muž .její zmizel a že nejspíše byl zavražděn. Sami drsní ti zálesáci nemálo byli pohnuti, vidouce" starou tu paní takým neštěstím stíženota a pomstychtivost jich tím jen podráždě-o na k největšímu stupni. Ihned učiněny a

vjeli

náležité

kroky.

sever. v

Zvědové

vysláni

na

vše-

chny strany a netrvalo to příliš dlouho přišli již někteří zpět s oznámením, že našli stopu Křováků, kteří byli navštívi li .odpoledne farmu Holmesovu. Stopy koňské vedly na severozápad k velké .oné bažině na řece Sabině, kteráž právě v

těch

místech tvoří

zátočku.

Ovšem

bylo těžké tam vniknutí. Když i mo .ěály v této roční době byly vysušeny, přec stálo zde rákosí tak vysoko a dale ze

ko, že

muselo se klestit nožem. I raděno bylo, zdali by nebylo, mou dřejší, vniknout v houštinu tu ještě v no ci, neb ráno. Většina však byla proto, .útok ten ihned provésti. Tu vynořila se pojednou z temnoty po .

jakás a vrhla se do prostřel] kruhu před srubem regulátorů. Byl to Benjamin pokryt prachem a krví celý zbrocen. Farmářka hlasitě vykřik la, spatřte ho. Ihned přinešena voda, Tány jeho vymity a, podána mu sklenka 'kořalky k zotavení se. I vypravoval vše co se s ním y zajetí událo, z kteréhož právě uprchl. Ti tři lupiči zavlékli jej v skrýši jejich rákosovou na poloostrově jednom utvořeným zátočkou řeky. Tam .stava

tábořících

-

:se:kv�l� ,se

s

jil?ými "čtyřmi "muži" jen�

-střcžili ukradene kone uprostřed rákosí, mezi kterýmiž kofími poznal černoch též 'hnědouše svého pána. Brzy dopátral se

rozprávky pádouchů těch, že master jeho byl zavražděn. Vůdcem této tlupy byl zmíněný 'fu .cker, jenž jeho samotného odvlíknul, to seznal v brzku. Tábořiště bylo uměle ve vysokém onom rákosí vysekáno a za -z

loženo, klikatě vedla vchod

byl :znatelným.

velmi

k němu chodba a dovedně učiněn riepo

Odpoledne

k

přišli

nim

tři muži a přinesli soudek whisky, .načež nastalo pití, během kteréhož na .skytla se černochu příležitost, k uprch nutí. Jelikož však u vcbodu stála stráž, .nesměl se odvážit použíti chodby té až vhodném mí ,.a konec, nýbrž musel na -stě proniknouti, při čemž poškrábal se ma rukou a v obličeji značně ostrým tím

ještě

-rákosím, Vůdce

regulatorů

dal

si

nyní

důklad

-ně popsat polohu skrýše lupičů, načež se -zeptal, zdaliž nemají křováci nějakých .ělunů v řece ukryto, na kteroužto otázku .dle nejlepšího svého vědomí odpověděl 4Sernoch záporně. "Přátelé!" zvolal nyní Andrew Jack eson

silným hlasem, "připravte

se!

Vyra-

zíme hned

schytáme lotry ty nejspíše načež je dle všech pravi del soudce Lynče pověsíme! Rákosí na řece Sabině jest dlouhým parnem tak vyschlé, že chytne ihned; hodíme doň as na dvaceti místech hořláky a vykouří me tak proklaté ty padouchy důkladně. N ebudou-l i chtít úplně se usmažit, nezbu de jim nic jiného, nežli tajnou onou ještě

za

chodbou me

tak

na

a

živa,

pospíšiti

ně my

a

ven.

Tam

zajmeme je,

ale počká což nehude

těžké, an od hrozného toho kouře napolo zpitomnělí a udušení. 'I'o

budou

jest můj návrh!" Jednohlasné, daleko se rozléhajíol "llur rah !" jedinou bylo odpovědí, jevící sou hlas. Ihned vsedáno na koně, a celá společnost se vyhrnula. Také Benjamin, jenž sloužit měl za vůdce, vsednul na kůň. Byla tmavá noc, na obloze plnu mra ků a pouze srpek méxíce, prodrav se tu a tam z mračen, osvítil slabým jen svět lem vždy na okamžik krajinu. Za hodinu již prostíralo se veliké to pusté rákosí před zraky regulatorů, kte říž rozdělivše se nyní na více tlup, ob klíčili pustinu tu se všech stran. Tu ozvalo se pojednou v krátkých pře stávkách třikr�te za sebou pronikavé skuhrání kulíška.

,,'ri padouši nás viděli," pravil Andrew J ackson. ".Jich stráž dala jim právě vý stražné znamení." Zálesáci byli příliš obeznámeni s váleč nou lstí v pustině, než aby byli ihned ne porozuměli významu skuhrání kulíška. "Pojďte ven bestie!" vzkříkl jeden z nich hlasem hromovým, "Pojďte ven, Iupiěi, nebo si pro vás přijdeme!" Křováci měli se as za Zádná odpověď. nejjistější v houštině, kdež doufali se uhránit proti přesile útočníků, pakliže hy se tito odvážili vniknouti v neznámé jim -

pole. "Soudruzi? při pra vte si zápalky!" pra vil J ackson. "l'olovička nás zůstane zde proti poznamenanému černochem vcho du k jich skrýš;. Zde musí vyraziti, myslím. Vy druzí pak aalošte oheň, přijď te pak ale jak možná brzy" zpět!" Padesát mušň rychle objelo rá.kosí, za loživše na více jak dvaceti místech oheň. Plamen vzmohl

suchém tom ráko rychlosti a v brzku vznášel se ohromný sloup plamenný vysoko k ne bi, děsným osvěcuje světlem noční tu sce nerii. sí

se

strašnou

se v

-

"J sem žádostiv, nechají-li se lotři ti za živa upéci, aneb vyrazí-li ven I" hučel An drew J ackson, hrozně se usmívaje. "I 'ozorl" zvolal v tom druhý. "Slyším koně řehtati! Hurrah, bestie ty jdou již !" A ni ěl

109-

mladý jeden

K řovšci, jsouce již shořenř, vyrazili ze skrý Bylo jich jedenáct, vesměs

pravdu.

še své

ven.

že spáchána vražda ta k vý slovnému rozkazu Samuela Tuckera. Dle uznání regulátorů byly. veškeré tyto

koních. Koně jich řehtali ze strachu. V čele hnal se vůdce Samuel Tucker. Regulatoři, utvořivše polokruh hnali se jim vstříc. "V zdejte sel" vzkřikl Jackson. Rána z revolveru byla odpovědí a zá'esák je den, poraněn spadl s koně. B ned roz předl se boj. Rány z ručnic i revolveru praskaly, nadarmo však se namáhali K řo váci proniknouti. Na všech stranách tlačeni spět, zmužilými zálesáky. Za čtvrt hodiny leželo pět lupičů za střeleno na zemi, ostatních šest, mezi ni mi? i Tucker, více méně těžce poraně Ukořistěné ných zajmuto a svázáno. koně svázáni dohromady a hnáni k far mě, kdež držán soud. Tucker zdráhal se k něčemu se přiznati. Viděl nejspfše, že jest tak [ako tak ztra cen, halil

se

poraněný lupič přiznal

poznamenal,

-

a

zloči ny

na

hodny

Cekalo

se"

provazu.

rána, načež odebrali se reaulatoři hlouběji do lesa, k oné úžlabi ně, kdež mrtvola nešřastného farmera vy

kopána, aby

až do

nejdříve

co

na

hřbitově

Ha

miltonském byla uložena. Na to bez dlouhých okolku pověšeno těch šest lupi čd na starou onu sykamoru. Tucker pověšen poslední. Několik P' hybů nohama a šest mrtvol houpalo se -

v

povětří. učiněno

takto

Když

spravedlnosti

za

dost, odtáhli regulatoři d0DlU, mohlir ny ní aspoň doufati, že takovéto' důkladné potrestání zastraší na podruhé podobnou lotrovinu od návštěvy řeky Sabiny. Paní Martha Holmesová prodala farmu odtáhla s Henjaminem a Hannou k dce ři své do Arkansas, kdež brzy na to sla a

raději, jen aby vítěze více v tajuplné mlčení. Avšak

ještě poslobil

lehce

všemu, když pohrozeno

"z dřeva

ven

blízcí zalknutí

ku

mu bolí Strašné množství zlo hickory. činu, lupičství, krádež] a pod. věcí tu vy zpovídáno, mezi jiným též zavraždění far mera Holmesa a mladý lupič zřejmě tu se

ven

,

sfiatek této

s

jejím vyvoleným

E ..A.. L ..A.. D ..A...

�truský vzal a a

sedlák

-

první oráč,

pluhu kámen ostrý první brázdu sotva táhnul vyoral jen kostry. z

-

A třetfho dne vyšel v pole z rána na úsvitě,

hned

pluh těžce tah', a pod něj sáh' a vytáh', vytáh' dítě!

k 'obě: V

mne

-

To

dítě

na

tváři

a ve

I

A dítě dělo: Zaorej i hluboko a hladce,

samou

zas na povrchu vždy se zjevřm, jsemť obraz tvo]! práce. -

mě"o šedé vlasy, vrásku

svraštělé suché

ruce

čas věru

pravi1 zlý hrsf žlutých, suchých klásku. jsem vyšel zemi orat, mů] chléb z té tvrdé země kosti A sedlák polekán a zdiveu

Svůj hořký pot, svých slií brod, své trudy zříš v mém vlasu, své práce marný výsledek

mi musí ovšem korat.

v

ku dítěti sehne,

se

té

kytce hluchých klasů.

plakalo, že míň je rosy, než slunce žár ji sžehne. to

Dne druhého táh' brázdu Zem páchla shnilou krví,

zase.

dosavad tak

se

mrvi 1

A slzy moje slzy lidstva jsou ovšem nekonečné, a v dětské mojí tváři vidíš -

plakalo a hořké slzy sedlák vzdech: Cbléb bořký bude do vrásek tekly hbitě, To II

sedlák vzdech: Pro věčné jsi, co chceš jen dítě?

kdo

bohy též svoje dětství věčné.

Jaroslav Vrchlický.

--J!:;r JAK SE ZBAVILI SOKA. �. OBRÁZEK

Z VESNICE.

K;\..LENDÁŘ "AMERIKÁN"

PRO

-

�rosím tě V áclave, nesuŽ�j � takovými bláhovými řečmi

mne --

již s již

jdižiš, opravdu počíná mrzet; nevěděla jsem, že jsi takový bláhový mne

to

třeštílek.

-

"

-

-

doby

co

di vadlo, stala

přijel se s

hrál

a

tu

poprvé

tebou taková změna.

byla

jeho

o

povídá Josef dělá co anebo Horáků v, jeho Barunati já jsem již jednou řekla, že takové nesmyslné věci nechci od tebe slyšet a dost. To by tak hrálo myslíš, že se hezkou figu každou zblázním hned za -

rou?"

-

vždyť ty říkáš, jenom koukni, Mařenko, to veliké srdce marcipánové, co ti takovou radost spůsobilo, to není jen tak a pak nehraje nic jiného než Sti. mé milovníky a to když ty máš' ňákou to

"Inu,

je pravda

že máš ráda

milovnici."

-

mne; ale

byla

mladými lidičkami, kteří

mezi v

dvěma

zahradě ry

chtářově stáli pod košatou jabloní. Ona byla hezounká jako to míšenské .

tatínka

žár

jmenoval

on

snad

a

tak

kdyby staveliký jako ry

byl byla by žárlivost jeho

bývala. řád jen čekali, přijede nějaký

menší

tak na

Mařenčiny po že si pro dcerušku jich člověk vzdělaný, něco

města, kam pr.ý

z

dítě

se

jejich zrov-

hodí.

"

se

nesmíme Václavu

v

smrtelné nenávisti

městem trochu

zavánělo, ba

ten student

ký

domů, pokoje,

neměl

se

vrátil

ubohý

na

diviti, že co jenom když něja

krátký

čas

Václav ani chvilku

dokud člověk ten

zase

jich

ves

nici záda neukázal.

Několik

prázdnin

minulo

Mařenka

a

zůstávala Václavovi stále věrnou.

Vždyť pomilují, letí dále, sednou na květinku, okusí sladkého medu a 'iako pestří motýlkové letí vy hledati si opět jinou. A toho by I starý rychtář tím největším nepřítelem a proto kdo neměl právě �octivý úmysl známe tu lásku studentskou

a

nechtěl učiniti si známost

jeho škorní, ten -radějí řovu vyhýbal. Se strany studentů

.,

Tato reč vedena

rychtáře;

byl

sám Othelo,

jako

Takto ale rodiče

měl vše

tom hezkém Alfredu." "Co je mi po tom, co

dcerou

chtářův ,

povídal J oset Horáků v; že jej někde musí "zrychtovat", neb jeho Bar ča taky už nemluví o ničem jiném než

věř,

tom ale

také, při Mařenku

Václav Mlynářík

A tu

ten člověk to odnese.

mi také

,

Ona 'se

Včera

Ale

a on

na svou

tek

tobě je třeštílek "Bláhové řeči snadno mluvit.jé vím, tobě je to všech no k smíchu, proto že jsem ti lhostej ným, já vím, že on se ti víc líbí než já; od té

jablíčko

livý

()ERMÁK.

NAPSAL JOSEF

se

lnou

objevil

který nocí

se

v

Václavovi

tiché

s

okovanou

dómu

se

lav neměl čeho obávati

-

tedy -

rychtá

náš Vác-

však

dědině

několik

bezsennýeh .

připravil.

,

pojedněkdo,

Byl

jakýsi Adolf Spurný, který' cházeti do reservy. a švarné K čky v městě hlavním' a nyní snily jenom o krásné postavě Spurnýho. P(,dívno ale bylo, že v obyčejném o návštěvu k tetě, vdově Pro

to

...•

delší čas žil

přijel

na

cházkové.

Byl by

se

již

dávno vrátU

zpátky

bleku postavou svou právě nevyn�kal ale, říkávali sousedé: "v takovémto o

do

města, ale když tu bylo tolik hezkých děvčat, kterých Spurný 'byl náramně

velký přítel a mezi jej zde Mařenka.

což

cla v k

nějakém rychtář velmi

vyprávěl, chal, paní rychtářce líbal val jí vzácnou paní" a "

si

pohlédli, jako by tak

rád

ruku

že

"

brýtro"

vykla

si

úcta"

a

v

neodpovídala,

poslední

době

I1a

samé

.,I

rovalo

a. '

jinak dovedl si dobýti srdce krásného pohlaví K ského, nežli ustavičnými komplimenty á rukou

Spurný

však i

....

pro

aspoň tentokráte

to

a co z

-

toho? Přece mi nechceš mám-li hrát

nebo

a

že

To ne, Maroušku, ale tebe bojím."

�

ale

věř

-

.

se o

"Proto Žij jsi blázen," odsekla švitořivě dívka, "to bych nesměla

ným mužským

mu

ji promluvit, aby jsi se Oož pak mne ten člo s

ani

nezačal ty zlobit. věk snil"

"I kdyby snědl!" vypukl rozhorlený

Bylo zde také divadlo ochotnické a tu byl Spurný ve svém živlu. V městě zaměstnán byl též opisováním úloh a tu mu osud též přál že mohl nahlédnou ti do onoho tajemství sákulísniho, což se mu zde výborně hodilo. Hrál dosti pěkně pro obecenstvo K ské, ale co hlavně poutalo vždy [ieh pozornost, byla jeho překrásná po stava. Prsa ':.�dy jako vidíme li Marse. v pasu by jej mohl přeštípnout, na no hou každý sval krásně vyvinutý, takže ",

....

oblekl-li

ro

ne-"

líbáním.

.

mi

sebou

pokračoval Václav

nyní již poroučet, "

.

a

úloha

.

dne více.

to

tovně

"má

bystré oko Václavovo pozo žárlivost jeho rostla den ode

jak

Se samo

nehraj s ním." je tak," ozvala se Mařenka žer polohněvivě. "Taková krásná

a

·

na

p. A to vše

Víš co, ,f

k -vůli

bylo Aspoň rychtářka byla jeho rozhodnou přítelkyní a na pouhý pozdrav "do anať

v

sebně, "udělej mi

významně chtěli říci, to že by

V á

nějaký rytířsky

se zase

poslou nazý

což di vu,

vy

jej právě

kterém Mařenka měla hráti

lovnici a Spurný, zumí, milovníka.

a

tak

na dále.

Mařenkou hovořil.

s

kus,

něco pro Mařenkn.

už ani

on

nemůže

proto obdivovali to byl též o němž a

zákonu

sebe

na

ta krása

nikdy

Připravoval

rychtářovi, tom

o

staří manželé často

A

hlavně držela

těmi

Počal také docházeti tomu lecos tak

bleku

niknout"

se

do

trikotu,

v

kterémžto oble

ku

nejraději vystupoval, připomínal po stavu nějakého statečného Spartana. Hezký sice nebyl- ale copak obličej ty nohy, ty jeho krásné nohy a ta

---

viděl.

počínali při-

"

"Poslouchej Václave," uiala se slova opět Mařenka, "řekla jsem ti, že ta kovými řečmi mne jen zlobíš. Buďto' těch hloupostí zanecháš anebo anebo -" bědo "Aha, už je to tu val Václav, "o jen dolož, anebo ti dám kvindle viď, a vezmu si toho nohá če z di vadla. O já to věděl!" "

....

-

-

.

Mařenka chtěla

na

to

něco

ostrého

však dříve nežli tak mohla'

odpovědíti, učiniti přicházel sem du sám Spurný. Y áclav

šeptem vil

prsa! N asi domácí milovníci

V áclav, "aspoň by se chlap dostal na šibenici, kde bych jej beztoho rád už

se

jakmile

a na

slabý

KdyŽ

k nim

přes zahra-

.

ho

spatřil,

Mařenčiných

zakle.

tvářích

obje

růměnec.

hrdina. vesnice K

....

přišel

al

k

hašteřícímu se párku, ,nevšimnul'

ani

v

nadutosti své nebohého

ba

,s! Václava,

si. představoval

on

své horší věci

v

rozbouřené

snad ještě mysli Alfred odvádí již jak Spurný jeho _

viděl

'nýbrž hluboký kompliment �řed Mařenkou, počal ji v knihách sebraný vanou Mařku někam do města, řř kam I mi' fráserni obsypávati, tak že tato sku dle výroku starého rychtáře ta prý .' tečňě byla v rozpacfch, co odpovědíti. ké patřila. "A sak !" odlehčil si konečně a Od Kdyby tó byla bývala Baruna Stanko vic, ta by už věděla, .jak se s takovým pIi vl po třetí, ,-, tohlenc se nestane, a panstvem hovoří, což dokazalu nedávno kdybych z toho panáka měl živého �a urnuziky, když ji Adolfdaroval pome stroše udělat a do zelí ho postavit!" ranč. Čepice jedním rázem z týla· octla se "',Pánbů rač nadělit!" vyhrk!o z 1\ stále téměř až na nose a Václav rychlým Alfred ní, když jí pan nazýval Venuší vílou a bůh ví ještě čím; du krokem opustil zahradu. šovala se mu Baruna nže, je celá lán." Zdálo be, že má jakýsi určitý cíl. Mařenka ale jenom sklopila svoji hla Brsy se přesvědčíme, že V áchi v cíl vinku a pohrávajíc si s bělostnou zástér-, měl, a že cílem tím byla hospoda. kou mlčela a tu a tam jenom ohnivé je To jest to místo, kam vesnický lid očko na chodí mluvícího Don ua J jí pohlédlo utápéti veškeré své žaly a v to tom též místo došel i .náá \' áclav, aby bol svůj na; při rychle pohlédla stranou, zdali ještě Václav zlostí neshořel. stopil v třapei", jak" vtipně" venkova Tento sice ještě neshořel, ale nescbé né říkají máZlI. 'zelo do toho' mnoho; tváře jeho byly II. rozpáleny a z očí mu sálaly blesky. "Počkej Venco," pomyslila si svéhla "Nn jak, Bodáčku, bude 'z toho ně vá Mařenka, "teď tě za tvé bláznění po co bude�" pravil pan hospodský Bryn trestám." a když tak byla s rytířem ve da, podáva]e starému vysloužilci Bodáč snice K ještě dále laškovala, za vě kovi šnupec. sila se s vesnickou koketerií na jeho rá "I kozla z, toho bude," od větil B� me a pohlednono ještě -na rozpáleného dáček. a schovav d.ýmku do kapsy u své Vencu, kráčela po boku Alfreda Spur hov vojenského pláště la vzav si šňupec, nýho, laškujíc s ním hlasitě. "Clověk jako já zná takovou chasu jak V áclav stál pod jabloní a v okamžíse patří. Vždyť ten člověk nic nerná a ku tom nevěděl co má dělat. V kapse kd y by ty naše K. sIté slečinky vědě 'pravice jeho pevně svírala čtyrkrejcaro- ly co vlastně tu jeho .vojeuskou postavu' vou' kudlu, která též jen hrála, aby své dělá, žádná by si ho víc« nevšimla." krvavé dílo mohla vykonati, "Ale hezký chlapík takto je to, když "Počkej Mančo!" vyrazil ze sebe po se za nějakého toho kavalíra 'přestrojí,"', chvíli á z�se pohližel za nimi; když prá prohodil hospodský, "a já se nedivím; vě vcházeli skrze' vrátka do dvora, 0-' že rychtářovic by si-nechali říct. Pro hlédlí se na něho a nešťastný V áclav sím vás,' Venca skoro nic nemá a stará poz�rdva� na, tVáři "noháče" potupný ú rychtářka pořád' jen čeká ženicha z �ně:" učiniv

I

milo-

.o�]a

..

_

'J

,

....

,

..

,

'

.

smě'v.'

"Odplivl;

vrazil si kašket do

"To všechno přejde, jen až dostan on rozum," odvětil Bodáěek, počínaje ópět kapsy, opřel zády nic' neale uacpávat, "a když bude nejhůř, zbavím )abl�ň:' O�plivl.po druh'é,. mluvil.' Ubožák nemohl, 'Již' viděl tu' Vencu soka já sám. V1ždyť to známe, : nevěrnou Mařenu, kterak' v' ned'ěl'i v 'di- nechodil jsem jánadarmo s !pým pánem" v) ".I ,va dl 6 hroroncne o b"�1 no li r d'J') lnu '_ ,do dilydd'e'l zadnírtifvc'hódy." 11má'sv éit1. '( ruce' do

.

sta."

,

se

týla,

o

dal

tlustou

,

'

j

'

v

Hostinský, který byl zvyklý nikomu neodporovati, zejmena nezkuše

ničem

nému

Bodáčkovi, mlčel

hleděl si své

a

práce. Nebyl sice Bodáček těch, kteří dávají hodně tržit, stinský měl jiné příčiny být vděčným. U něho totiž hrálo měsíc divadlo rati

hospodský

a

requisity statisty

a

třebné

zrovna z

mimo to

věcí nehodil se znalý Bodáček

mu

se

každý

slova.

nikdo tak

řenkou. "

byl me.

.

poručll si mazák. Mezi tím co hospod ský se pro něj kolíbal, neboť jeho kor pulentní postava rychlejší .pohyb nedo volovala, opřel Václav hlavu o dlaně, lokte

o

stůl

a

zahloubal

se.

Bo.l.ičok klid ne

dýmku

a

naopával pokradmo pohlížel

svoji dopále

zase na

ného Venen.

"Co pak, co pak, Vašíčku," odvážil posléze promluviti, "co pak jsme dnes tak dešperáti" "Ah!" bylo to jediné co Václav od pověděl a hlava jeho 8 dlaní klesla na se

na

stůl.

Bodáček ač va

pohlížel

na

něho

udiveně,

jeho zkušená a ve všem honěná hla již věděla, co na V áclavatakový do

[em mohlo

Hostinský přinesl�mazák

postavil

jako by chtěl ří je mu," ale neřekl ani •

Václav

vzchopil, ucho pil máz a zvolal: "Čert vem všechny ženské, kde je která!" a mocným douš kem schladil rozpálený vnitřek. ,,,Ale, ale Vaší�ku," odvážil se nyní prohoditi Brynda, "kdyby takhle' ty staré vzal a tu moji fl nimi, to [estě tak ale co bystne tu my všichni dělali bez ženských!" "Aspoň by člověku život neotravova ly!" odpověděl V áclav nevrle. "Ah, tím je si jen sám každý vinen, se

-

kdo

se

chce

trávit,

ať

utrhl

se

se

tráví."

Václav, "co dělat "Vinen!" sem čert když přinese tu di vadelmí fi které se guru, po všechny ženské z ves .

nice blázní."

odvětil

"Hm,"

figuru

tu

Vám

je

"

Bodáček,

"

vypově

vesnice."

z

se

lehko

smát," přetrhl"

Václav další řeč, "kdyby ale vám: stalo se to, co se stalo dnes mně, mlu mu

byste jinak. A.le já se pomstím, při první muzice je chlap ten. od nás bit. že ho ani v tom městě neposnají." "Jen žádné pračky, V áclavičku, jen' žádné pračky," prohodil tlustý Brynda s patrným strachem. to je hlou prát se "Hlouposti pé!" mluvil Bodáček dále, "k čemu se' prátl Mém-li soka, to se ho dovedu jí vil

-

nak zbavit

a

ten člověk

je to

-

obzvláště z

takového, jakO' je holt

města. Ale to

vy jste nebyli na vojně.'" Ah, vojna tady nic nepomůže," od sekl Václav, "pakli se holka jednou zblázní tu jí hlavu nenapraví ani ten -

."

-

a třeba to anebo Vindiškrée."

největší '\"""oják

mít. a

na

usmál

co

Pojednou

Dopálený

také a co toho bylo příčinou, my ví Chtěl ten žal zapít a proto hned

rozpacích

pohlédl významně

a

jen

se

"Já vím,

dít

A Václav skutečně vešel. .

Tento ci:

sháněti po

N etroufall

.

Y

promluvit.

Bodáčka.

němu

k obstarání

něho

na

vzal si šňu pec

však ho

podobných jako věci k statýrování nebyl a nikdo tak spůsobilý, jako "na prknech dávno vytancovaný" (jeho vlastní slova) vysloužilý ten vojín. Bodáček zase měl hospodského proto rád, .že tento opatřen byl božskou trpě li vostí a tře ba po celý den vydržel po slouchati o jeho zkušenostech vojen ských, a tak byli tito dva lidé spolu ti největší přátelé. "Což vy se vyznáte skoro ve všem," přisvědčoval mu hospodský, "a hle, tu právě Venca přichází a nějak dopálený. Jistě zas viděl někde Spurnýho s Ma a

si ani

k

musel obsta

zoufalého mladíka.

jej před

"

hyl

Bodáček

"Hrome!" dopálil se nyní Bodáček, Venco, co vsadíš, že já všem holkám

zdejším hlavy napravím zejtra večer pří di vadle." Václav nýbrž dal

tato

na se

a

neodpověděl, přiložil opět

máz k ústům.

To Bodáčka

dopálilo ještě

to

více

a

pro

stůl, zvolal:

udeř�v pěstí "Basama, Venco, já sázím sud piva, že zej tra po divadle ani jeden z vás hloupých hochů nebude míti příčiny k žárlivosti, a že Spurný se v naší vesni ci ani neukáže. Hrome, já darmo ne na

chodil mi

-

pánem do divadla zadními dveř iá už něco znám a něco jsem již s

viděl!"

Václav

pohledl na vysloužilého Bo nedůvěřivě, však když tento po -dával mu pravici slovem "platí?" chopil .se ji konečně ztrápený milovník a zvo dáčka

lal:

"Platí!" "I saťraporte," prohodil hospodský, "Bodáčkn, pakli že se vám tahle švan -da podaří, já dám také půl sudu piva, neb ten chlapík je tu u mne jak říkáme, pečený vařený a ještě ani nevím, jak .

vypadá městský

šesták!"

Bodáček měl tu

jedinou vlastnost ne se napil a jelikož

si

byl své věci jist co "hlava ve všem honěná", sázka byla přijata azítřejší ve-čer

měl rozhodnouti

"tváří celé vesnice", sloužilec slíbil. V áclav dopil z

hospody, aby

že Bodáček

se

starati chce

o

J uan

v

na

divadle

v

co

byl starý

rychlo

veškeré

to, aby

a

vyběhl

před vy zase

chase oznámil

to

ten ať

staromodní

kabáty vojen se ke krejčí na ně nějaké mu, který přišije ty výlož na své si děvčátka přišívají sukýn ky, ky zlaté šňůrky, zejmena má-li se hrát: něco rytířského. Hrdinové kusu obra cejí své holinky "červeným na vrch" aby tak aspoň částečně nějakého toho středověkého hrdinu nápodobili, kdežto pan řiditel rozesílá na všechny strany rozkazy, co si kdo má kam ještě přišít, Kluka pošle večer sebou přinést. co něco špuntů, které se pák aby nasbíral večer při "šminkování" roužívají a tak panuje ruch na všech stranách. Hospo Jynky spěchají, by měly raději dnes -dříve hotovou večeři, aby nemusely se dět v zadních lavicích, kdežto lecjaká ta chalupnice "dělá parádu" hned v prvním sedadle. I jindy pohodlný tak hostinský, má dnes plné ruce práce, neboť musí roze stavovati židličky, vše oprašovat, uklí a on to rád vše zet, kluky odhánět chno dělá, neboť předně má vždy ve čer hezký výděleček a pak se u? na ten večer těší, že se zas nějakémn pěknému kousku zasměje. A dnes se mělo hrát a proto bylo v '

-

K

....

tak živo.

kojíčku byl nán též

hory

za

a

U

vdovy

malém po Spurný zaměst

Procházkové náš Alfred

v

přípravami. Měl jako obyčejně nejhlavnějši a proto vždy hleděl k tomu, aby zevnějškem svým na obe censtvo co nejpřfjemněiší dojem učinil. Z města přinesl si pár trikotů, do kterých se vždy" narazil" měl-li něja úlohu

okna sedícího a dovádějícího z předmě tem jeho snů. "Počkej, však ti zítra Bodáček uká že, zač je v Pardubicích křen," proho .

spěehal dále, by pravil na zítřejší den.

co

nevojenské snáší

někde

šel kolem statku rychtářova, koukl tam jenom po očku a krev se mu vehnala do tváře, an spatřil Alfreda u

a

Všelijaké

ské i

v

doly. Když

dil

podí vat a pozorování.

divadle po nenáviděny don

zítra večer

pondělí již byl

je pořádat na ven se tam někdy jde že to stojí za uzná, zajisté

neví, kově divadlo,

.

že hrozně rád

pěknou,

III.

ještě Kdo

slova

do smíchu

třeba

a

i

kamarády při

kého toho hrdinu představovati, své te tě rozpáral staromodní vyšívanou su kni, ktereu pak hodil. si na svá ramena

spůsob pláště, helma papíru a takový též meč, na

ze

stříbrného

nízké střevíce

byla radost na něho se říkaly všecky sou podívat. a sedky měly pravdu, neb nemél nikdo vše tak pěkně "zrychtováno," jako ten Spurný. Za těchto všeobecných příprav konečně přiblížil se večer. Hosté se scházeli, pan Brynda obíhal jak mu jenom tloušťka jeho dovolovala.' Ty "lepší" paničky, které k. př. měly o nějaký ten korec víc, nevešly hned do šenkovny, nýbrž seděly v zadní světnici s paní hospodskou, aby se pak objevily až před samým za čátkem; aby si ale reservoval y napřed sedadlo, posadila

s

přeskama

-

a

Tak aspoň

.

obličeji svém vynikající záři, leč nechce se mu to nikterak dařiti. Mouka, a sice ta nejlepší jakou jen u kru paře mohl do stati "chytla" sice velmi dobře po ce lém obličeji, však ze spousty této mou ky jako maják stále zářil ten jeho na stokrát už prokletý nos, který ve dne i samotné sluníčko svojí září zahanboval. Spurný, oddělený ode všech v jednom koutě líčí svůj ušlechtilý obličej a pro hlíží

se v

ne na

koukne

každá své

si tam

ho

nadějného sy s kterými basista vesnický měl stále hrozny náčka,

Nesměl

kříž.

hlavou

'kadeřavčnou la

za

clonu vedle divadla

strany, usměje

druhé strany, a

se

usměje opět.

se samo

libě

na se

pak opraví

-

něco

ze

Koukne

zadu,

k

abyste se nemýlili tož podo týkám, Ž8 používá čemuž,

"zrcátka"

a

který

že jest s úplně spo kojen. Připne si ještě dřevěný meč

souditi, sebou

a

počne studovati

svoji roli.

Že

ani

náš Bo

dáček zde neschá

na

zá

všech stran. Kouk

se po jeho tváři ko nečně rozložil lze

se

vlez

postranní

s

se

dvě

aby mu některý tenvesnic ký studios neza hrál na jeho zami lovaný nástroj. Slečinky, r8Spective herečky, s

se

se

dle úsmě vu,

obrátit,

každš

zrcadle

sebe

zel, F. A. BARTHOLDI.

již

to

rozumí

samo

Ten tu

se

sebou.

byl vždy nejdříve a sice z balík té příčiny hlavně, že jakmile se jen roz sebou. Herci taktéž vcházeli zase druhou stranou a každé svítilo, už se počalo "hercům" posílati chvíle zanešen tam byl ohromný korbel pivo za zcénu, které statista Bodáček dostali kuráž. "herci" aby přivedl se světa dříve, nežli některému Za jevištěm bylo též živo. Tam vidě z herců napadlo "k vůli hlasu" si tro zrcadlem chu přihnout. Dnes ale obzvláště ne jednoho synka,· ti, jest před mělo cihlou dodává tvá pivo nouzi. .Hoši, kteří najali si Ikt�r;3.k "rozdělanou" k načež tfm's'vým nrytířského vzezření", jej vykonání pomsty, posílali mu je konečnou práci na jeho ušlechtilém o den džbán za druhým a on dovedl je dodělává vyprázdňovati s takovou rychlostí, že v bličeji napálený špunt. dnes Starý ponocný, který hraje kulisách stojící vesnický kantor na ně hrdinného otce, pokouší se už asi půl ho pohlížel s pravou závistí. Seděl ma hodiny marně, aby moukou zatemnil v zi kulisami, maje na hlavě starý štucel -

-

veliký něčeho před

nesouc

Jelikož v

středověké době žoldneři něco

takového nosili. Na sohě měl

obrácený vojenský kabát, kalhoty do bot, v ruce kovanou píku ponocného a měli jste žoldnéře, že věru při objevení se jeho děti obcházela hrůza. Teď

vá,

vstal, ohlíží

až

se

do

kulis

hlavě

a

nadá

Za ním

vlasy vstávají. rytíři tahali se o lepší kalhoty při tom mu překotili džbán s pi vern. na

totiž dva a

Horšího V

se

už Bodáčkovi

nem ůže

ženské

stát.

velmi jest stojící, patrně bra tr "první milovnice" může si nohy u běhat pro hřebeny, špendlíky atd. a mezi tím maminky své dcerušky "rych tují," aby přece ňák na tom divadle

garderobě Kluk

živo.

II

též

dveří

vypadaly. Zkrátka

za

jevištěm objevuje se po obrázek, kter.ý má zajímavosti než-li divadlo

zorovateli bedlivému do sebe více samé. Kde

jsou ty doby!?

Konečně snad u� to začne.

Kapel

ník, který je takto mistrem zednickým, ale jinak taky muzikantem, dává zna Basa postaví se do své posice, mení.

holohlavý basista vymazal už celý kus kalafuny, klarinetista vřískne na svůj dřevěný "inštrment" a už to jde od podlahy. Kmotry si mezi tím vypravují v síni veselí je a pod okny mládež tancuje -

na

všech stranách. N

ejveselejšími

ktoří sesedli

se

za

druhým,

ale

do

byli "s.ynkové", jednoho kouta a v o

k velikému

potěšení

mermomocí do sebe dát.

-

Vyběhla

která dnes

tam

byla rychtářovic Mařka, dle jedné sousedky "morcky pěkná", neb sukně byly samé zlato a hlava, to zase prosaicky řekl Venca Králii v, jako "votýpka sena"! Ta počala s rozdurdě nymi milovníky něco hovořit, ti se o ní začali tahat a v tom' vystoupí jiný rek, který přivében .byl :táhlým ,á- áh! Byl to pan Alfreď Spurný Hoši p� čali dole strkati hlavy dohromady, děv čátka čeho

zase

nevšímala si kolem sebe ní natahovala své krčky ku předu, lépe viděti mohla.

zase a

aby jej Byla

to ale také postava! Mocně vy vinutá prsa, v pasu k "přeštípnutí" nohy jako vidíme u tatíka Marse

zkrátka

to hoch

by I

zavznél

zbláznění"

rachotem letí nahoru.

N a vzdor své nejlepší vůli nejsem s to povědíti co hrálo se a lhát nechci. Jen

výroku -

hned

zrovna

"k

.

celém tomto hrozně ry rozepisovati, řeknu pouze

Nebudu že

dle

Manči V ášovic

chytlavé

se o

tířském

--

likým

-

okrou

zvoneček, a šum v šonkovné panující počal se tišiti. Hudba přestala ještě asi pětkrát cin s knutí, ještě největší rychlostí "špendý ruje" se za jeviště máz a již opona s ve -

den asi

-

čekávání, že dnes zbaví se nenáviděné ho Don Juana, "táhli" jeden "třapec" hlého Bryndy. cink Cink

jedině vím, že kupec prodal v ten patnáct archů zlatého a též tolik stříbrného papíru a že dnes i ponoe ného pika a hostinského stará palaš vy rukovati musely na jeviště. Na kraji byla veliká bouda), která by byla postačila pro obecního hlídače i se psem a vedle té byl máz piva. Každé chvíle nějakii tajemná ruka .obje vila se' a vtáhla máz do boudy, načež po malé chvíli postavila jej opět na své místo; kdo někdy hrál divadlo pozná, že to nebyl nikdo jiný, nežli spasitel veškerého uměleckého personálu je muž se říká nápověda. N u tak tedy, hrálo se. Několik men ších rytířů vystou pilo a jak se jeden soused "v parteru" vyjádřil, chtěli se to

ději první jednání dopadlo' dobře, napo

věda dal a

na s

opona opět dolů.

starou

velikým

pokličku

znamení

lomozem hrnula

se

parteru" nastal opětně ruch, za kulisy rytffům za tam běhaly, aby na vdat, maminky něco dcerkách svých poopravily, mašli Dole

"

v

Sousedé nosili

narovnaly nebo" kokardu přišily všech nejlépe měl se náš Bodáček. SeJěl neustále mezi vou

píku

drže

bal. Musel ní

v

připraviti,

neboť

tu v.y konati měl i

a

dé chvíle

zbraně

a

hrot

prohlédl spokojeně

se zase

své

hrozné

a

To

dupá

bylo

ná

dálce zuřící.

s

měli

a

už

se

blíží. To

bylo

kteří

Hoši,

mívali

nejraději

Hoši

je

se

višti

-

-

-

-

stehně. Mezi obecenstvem zděšení ženské mužští ou a hoši křičí, vstávaj] na klej ve

-

židle. K

největšímu překvapení všech, toho, že nelítostný Bodáček stopil mu již půl píky v noze a počíná deklamovati dále. Spurný

nevšímá si

tak do syta vysmáli a debatovaly celý večer o "tom

radost,

že

se

o

tanec

ten večer

pana

zatrueóvali si tro

nestáli,

vzali Bodáčka

chu,

řinčení mečů, nyní nevšímali si ni čeho. Předmětem jich pozornosti byl jenom Bodáček s píkou, neb byli dy chtiví zvěděti, jak to všechno vyvede. Rytíř se objevil a bitva započíná. Několik vojáků válí se již, ve své krvi' na zemi, aniž hy utržili jedinou ránu a na jevišti zůstávají jen asi čtyři osoby. Jednou z těch je krvelačný Bodáček, druhou obdivovaný hrdina Spurný. Bodáček přitočí se za tohoto rytíře v bílém trikotu "narychtuje" se píkou obdivované noze bod proti výpad triko praskne a píka vězí nebožáku

hoši

chlapu'ř.. který cucky nahražoval to, čím jej příroda neobdařila, Nejhůře v ten večer bylo s děvčaty.

vyko na

a

mohli ukřičet.

-

ženské

znamení k rozhod

nému boji a ve zmatku tom měla nána býti pomsta na Spurn ým.

se

Spurný pohlédnu v na ránu a na ři se z ní cucky odskočí za scénu zrádného Bodáčka zardousil, však aby už dávno se ten, byl poradil z Vaňkem tam. a ten byl Rozumí se, že bylo po divadle. Sou sedé, ač hra byla zkažena, přece jen

napil.

řeznickou vocíl

starou

Několik žoldnéřů

homerický smích, obličeje

zadního stolu

u

Muž děvča

ta schovávala do šátku

obrácenými na ruby kabáty papírovými čepicemi vy běhlo na jeviště. Ten hlavní z nich u třev si ústa od posledního doušku. volá, že "ten hrozný rytíř" s jeho vojskem .

vypukli

v

noucí

palaš. podobeni nějaké bitvy v o

ští

vzhůru.

jako posedlý, křičl,

cucků.

-

Rozčilení nyní bylo tím větší.

Kaž

Za kulisami rámus. Režisér tam kou tluče

--

druhé

pomstu.

on u

si

Opona jde

touto

reza

přihý jedná přišel "jeho výstup" na

teprvé přišla, když Bodá vytrhne píku z nohy a za vyvalí se z' trika ohromná spousta

ček prudce

statně si

ruce a

důležitě

se

kulisami,

Katastrofa

ze

a

mezi sebe

měl, tak

jenerála.

(Jeho

se

a

neměl

to vlastní

jak

on

ani

u

slova.)

*

den marně

Druhý

by

se

kdo tá

byl

zal po Spurným. Ještě v tu noc spako val vše kde co měl a ráno časně odejel

aby

.

více iiž nevrátil. tedy byli nenáviděného

se sem

Hoši

zbavenÍ-

I

soka

nechtěla už

paní rychtářova města ani slyšet nebo říkala: "beztoho je to samé cucky všee401" a rychtář se své ženě vysmál, jakého to vycpaného ptáka chtěla dceři o

žádném

z

-

nadháněti. A Mařenka?

pěkně na zahradě svého Václava odprosila pod tím samým stromem, kde jej byla tak urazila a právě v ten týden před sv. Václavem, když jsem odjížděl do Ameriky, konaly se rozsáhlé přípra Ta

vy k svatbě.

'�

LÉČIL DLE PŘÍl�ODY. (Překlad

�

Zdrt'i.bk�vé.)

L.

�aní komerciální' radová Česneků � byla jedna oněch jemných ženz

z

Tím

tedy hlavní

cího

hypochondra

tíha

tyranství stárnou na politování

ležela

'

ských bytostí, které nad žádným bez- hodné jeho paní. Jed noho dne vrátil se pan rada', z pro": prá vím, žádľiým příkořím jim učiněn ým nebědují, ale vše v srdci svém uzavírají hlídky veškerých rozsáhlýéh místností a, jen tehdy, když toto žalem � smutkem jeho továrny; byloť to pro něho' náram překypuje, v tichosti se vyplá;čí. n:ým' namáháním i domníval se míti ně 'Paní z Česneků -byla dcerou prostého co hladu.' Poručil si.tedy skvostnou snf zámožného méštana a přinesla muži 'svédání a .hle, idnes jako jindy opět se mu několik tisíc věna. ětěstí přálo 'no- zmýlil. j Nejlepší druh burgundského ví vomanšelfím, rok od roku zvedal se z pr- na 'měl 'před sebou, leč sotva že ho oku \JU, skromný obchod páně Česnekův�: sil, zdálo se mu vyčichlé a; vodnaté;' ale také i dnem nocí ve on �y.l koroptve tuhé a bez : šťávy a vůbec káž·' činným' a paní sil dle .obehodě jeho svém svých dj pokrm měl svoji' chybu. Na místě mu pomahala.iNebylo dobromilejšího, jldrla pustil se pan rada s kuchařem do manžela nad "Ílětivějěího a.pozomějšího vády a byl by bez mála ve zlosti své ho' -on'd'ělal vše co paní své na očích' talířem po něm mrštil, proto že prý snl'-' viděl, a nic netěšilo jej více, než viděti daní nedbale upravil. Bledý a v.y;sílený vrhl se do sametové lenošky a zlobil se, ji štastnou a spokojenou., válka že zde nemá nikoho, na koho by s'e moN To, vypukla proti apoleonu .: III. a po té nastala doba podniků; pan hl zase' zlobiti. Cesnek byl důmyslným a podnikavým, 'Neéeděl tak ještě dlouho mrrzutý ·pan pii! tom' mu štěstí stále přálo; tak ž'e, v rada, když vstoupivši slušebník ozna ID(áhi> leteeh stal se milionářem a' deko- I muje pánu své IÍllI že majitel selského rmrabym komerciálním radou -při tom dv�mt 'I'omáš .Hruby by, sobě pMl panli však zároveň mužem clíoryrn, nevrlým, z-Cesaeku, !svétn:u.: 'dárvnéín'ú známémuj Ztratil něco sděliti'., Hrubý byl po' čas" války veškerou chuť k ba, nešťastným. jídlu, zlobil se na každou mouchu, mi. nápomeeén pa1ilu radovi ;Ikdyž tento byl dodavatelem dobytka prO' armádu frarr psa, když zaštěkal, na lomoz na ulici, zlobil s,� Dia sebe sama, hašteřil se s pa- couzskout nyní seděl na svém statku, ní jsvou, t0U milou, že často plakaľa, kdeš pěstoval obchod s dobytkem v malém rozměru. nevědouc co' počíti. Den ke dni stával se mrzntéjším a Sedlák byl ihned Jl>ředpuštěn�' Měl připravoval tak bolest své rodině. mno- hrubý modrý kabát, vysoké boty 0', da hou trf.ieň svému, služebnictvu. Zvláště lékých a blátivých eestšch- -svědčící a na.lékaěe mě� zbroušeno: huboval a ná- dlouhý réžný pytel p:UEhozériý přes. ra-. dáv,a,t [im všem oslů a, hlupců, že. arii, mano, klobouk: víc' než "ošumělý 'd, suloi",e' :,r jé(ljný. nedovede jej léčiti s úspěchem, vitou hůl. komérc:hfiní� co' činil bah. ště,st1;1 pak toho, :pane vždy opak "Dej: v-e.dl� tplio mu rado," pravil, ,�J akl se- vynáéhlizíte'i' J Sik' byli pfikézali. c_Tediný syn [eho stal se nedávno pose mi zdá, vypadáte mizerně, tuze bíd ruěíkem u hulánů a �diná dcera proně, když si vzpomenu, že jste před 1'0' vdáním se za jistého velkostatkáře uni- kem �1} zdráva vesel jako. ryba ve vo "kla nesnesitelným vrtoclílim Š'fé1ft>" (Jtde; dě.. Na inou-ĎUŠl, já bych za vás nedal .

...

'

.

I

\

/

,

.

,

..

,

,

.,

,

.

'-

�

,',

I

I

ani haléře ru

Vy .se mi nic nelíbíte a vě bych uězeti ve vaší kůži." nepotřebuješ tak plnou hu vyžvanit; něco podobného se neří

Napadlo

..

nechtěl "To mi

bou

svého stolu

zabrániti, když tento s přirozenou smě lostí k plným mísám se přitočil. a kus za kusem drahých pokrmů pohlcoval.

ká lidem mého stavu do

OČÍ,. tv hrubi zvolal rada hněvivě. áne," pan "J á však to myslim upřímně vane rado," od větil sedlák. "A musíte vědět

"Chlape, tvůj hlad kdybych měl aspoň jen na týden," zvolal' boháč při pohledu na sedláka, jenž jedl jako o závod až tváře se mu nadýmaly, při tom též ví

našinec, který po .celý čas má s do bytkem (;0 dělati, udělá mnohou zkuše nost. fJ est-li jsem vám něco řekl, co jste třeba nerad slyšel, pane rado, pak že.

na

odpusřte, myslel jsem to upřímně. MOŽlJá, že bych vám i mohl pomoci." "Co to žvaníš, hlupáku!" zvolal pan rada rozhorlen. "Co už tu bylo dokto rů, co na mně své umění zkoušeli a vše nadarmo; hlupáci jsou všichni dohro mady, ničemu nerozumí; když už na posledy nevěděli kudy kam, spikli se proti mně s mým kuchařem, on musí vařit jak oni chtějí a tak mne ještě do hrobu připraví. Dobře's řekl, že vypa dám bídně; jak bych také nevypadal, .

.ehyné,

i víno mi

sám, nalei břečku

za

si -

z

Tu

dobnou

jedné ruce bažantí křídlo v druhé pak Vaše ne naplněnou sklenici. mi tak moc povědoma, jako bych jÍ' je sám byl již prodělal. Já už tak mnohé mu nemocnému skopci a volu pomohl, mám už tak svůj vlastní spůsob léčení, a jestli že se mi áplné přenecháte, také vás vyléčím." "Pakli toho dosáhneš, vyplatím tobě tisíc dolarů," zvolal radostně nernocný boháč. "Co myslíš, mů] milý, kde vězí ta prožluklá némooi" v

se

Hrubý

se

"

.

to z

Hrubý nedal se dvakráte pobízeti. Chopil se lahve s burgundským, na plnil jím sklenici a nechal výtečný čer vený mok protéci objemnvm a vypráh lým svým hrdlem. "N u, což, nechutná to jako břečka 0-

.

milionář.

cosi nesrozumitelného

některého hovada!" odvětil sedlák, drže

znovu

ovoce!"

voonál" tázal

nemoc u

"Ba právě že,"

mé ku

přesvědč falšují. sklenici a u vidíš, co je nic než špl ritus a šťáva

nešetře,

"Pane komerciální rado,'" pronesl sedlák vášně, na malý okamžik žvýkání své zastaviv, "já myslím, že jsem né moci vaší přišel na kloub a troufám, že' by se mi povedlo vás uzdraviti. Na va Š? zdraví, pane rado. Hm, ostatně my sl ím, že FI� tohle víno přece dá pít." "Hrubý, poslechni, kdyby to tak by la pravda, co 's řekl- kdybys mne mo hl uzdraviti, tvá škoda by to jistě neby la. Řekni mi, shledal si již' někdy po

mi

nedostanu teď nic cl, utného

panu' radovi sedláka tl nehostiti, nemohl tomu ale, sice

;,8 zabru

na

to

komereiélní rador neptejte, jé mojí věcí," od Hrubý. "Ostatně přišel jsem dnes' dovolením pane to

se

.

rozpaků nalil si sklenici znovu. "Ano, tak jest, pane rado, s tím ví nem to není jaksi v pořádku. Možno také že nemám dobrou chuť, neh jsem dosud nesnídal a na lačný žaludek víno ěela bez

jaksi nechutná. Dovolíte-li pane rado, pojím dříve něčeho, třebas jen něco má té zásoby zde na stole; mo přísahat, 'že nevím, z jakých zvířa.t .neb plodin vaše tabule pozůstává, ale se lský šaludek snese ledacos."

lo

hu

na

zub

sice

z

'

větil

k vám

skytuje

v

peněžních. Na pěkná příležitost" koupiti.'

záležitostech'

se

mi

lacino malé �tádo ovcí

a tu' bych v.ás prosil, byste chybující�h mi ještě pět set dolarů zapůjěřk � jsem spoléhli-. vým a že majetek můj jest či!stý bezl

dluhů

,

to vám

anámo,"

.

"

Mrzuty a nev Iídn Ý p�li z' �ésneku hyl by zcela jistě odmršti] 'žádosť býva,:.� lého 'svého dodavatele, 'kdy'by: tento 'rle-

.

byl ho

se a

objevil

proto

co

ochrance

nenadálý

je

nemálo

"Milý Hrubý, půjčím vám ty penize, neb je-li pravda, co jste mi připověděl, budu vám více povinen. Zde tuto pou kázku odevzdáte pokladníkovi a on vám ji hned vyplatí, Napřed ale povězte, jak to zavedeme s léčením. �. Hrubý vypil poslední sklenici bur gundského a zajedl posledním stehýn kem pečeného bažanta. ,,0 můj spůsob je zcela jednoduchý," odvětil Hrubý. "Musíte se mi zaručiti, pane rado, že po celé čtyři neděle za se v

přísně

dle

mých

ničem nesmíte

vlídného, ba veselého. Když pak jí pln výmluvnosti o svém předsevzetí a

podmínkách s tím souvisících vyprávěl, bylo plna naděje a radosti. Osm dní uplynulo a rodina Česnekti opustila svůj krásný pohodlný dům, paní jela na čtyři neděle ku své vdané dceři baronce S. dláku

Jakmile

styku

s

vaší

ani

vám

lečení

Česneku nějakou

zvedl

bych

zaru či ti.

"

Pán

n ésti

Hru bý neod pověděl.

Stůl, několik prostých dřevěných ži dlí, jednoduchá postel s čistými povla ky a vlněnou pokrývkou, malé zrcádko,

umyvadlem a konečně obstárlá potažená pohovka, tvořily celý ná bytek selské té světnice, kteréž mělo se dostati té cti sloužiti za obydlí milioná ři. Pán z Česneku cítě se zemdle na usedl pohovku, aby sobě po té ným namáhavé jízdě odpočinul a poručil Hrubýmu, by zavazadla jeho od slouší cího nahoru přinésti nechal. Hrubý šel, pacienta o samotě zanechav a nevrátil se až asi za hodinu s malým příručním vakem. �,Go to má býti�" durdil se milionář. "Kde pak zůstal Jan se všemi zavaza dly? Rád bych si navlékl župan a pak stolek koží

va

-

se

nového

hné-

chorého

holicímu.

Dne 16. června v 9 hodin ráno dosta vím se do tvého obydlí a co muž od slo

Tato zprvu obávala

Vzal

jiným ranným ovocem poskytovaly la hfidky i útulku ptactvu ve větvích sve

hotova.

slibuji ti, ·že je neopustím před 16. červencem, ,kdy dle slibů tvých léčení bude zakončeno. Nuže, ruku na to a a tak, nyní jdi vyzvedni svou půjčku. ", Hrubý odešel a pan rada dal sobě uvolati svojí paní.

to vš eliké

pod paží a odváděl jej nahoru do odlehlé, proň upravené světnice. Vy hlídka ze světnice té byla na krásnou štěpnici, kde stromy poseté třešněmi a

-

jest

stat

tento

muže

se z

menitě."

"Nuže, milý Hrubý,

před

nutné předměty k mému zařízeni." po dotknul milionář.

pane rado nemocí vaší

věc

na

chtěl.

"Jen nechte, Hrubý, jsou

s

lenošky a chvíli přecházeti po jal se po komnatě. Konečně zastavil se před se dlákem a pravil: "Hrubý, slyš, chci to zkusiti. Nebu de mi jistě hůře býti po čtyři neděle pod tvým poručnictvím, než vésti na dále tento psí život. Mé slovo [est mi svaté, to již víš. Mohl bych přijíti ode dneška za týden?" "Kdykoliv sobě přejete, pane rado. Nyní v červnu jsou již beztoho selské prázdniny, mohl bych vám tudíž cEflý čas věnovati a léčení dařilo by se zna z

se

,

vaším služebnictvem. Jinák nemohl

povoz zastavil, stál

k se

již před vraty, by pacienta svého uvítal. ,U čerta, k čem u ty kufry, škatule a balíky!" tázal se sedlák sloužícího, když tento z vozu vše vybíral a do domů za

vzpouzeti.

rodinou,

náš milionář

elegantní

kem Hrubého

Budu po čas ten vaším zákonodárcem, vaším velitelem a žádám neobmezenou poslušnost .. Také v době léčení nesmíte mít žádného

a

Rrubýmu do Malé vsi, by měsíc odevzdal jeho péči.

jeden

rozkazů. V

se

překvapena, když spatřila jej

tak

"

chováte té době

strany svého manžela, byla však

vu se

svolil.

I

s

musí mi také vína.

podati

sklenici. páleného

Sotva že

"

"Ah, pane' rado, to bychom se oba nakřičeli, nežli bychom se Jana dovo lali," odvětil lékař klidně. "Jan uhá ní k domovu i s kočím a povozem, ja kož i

které

na

kostelní věži po

protější

bylo odzvonilo, objevila se hosti telka paní Hrubá, by připravila stůl k ledne

se

všemi těmi

jste

obědu.

líře cínové

zbytečnými krámy,

jsi se! Kde jsou Mluv, já nemohu se bez

a

velmi

čilá,

stůl

naň

čistě

Česneku přál si, kdyby ženština byla již ze dveří; byloť mu počínání její protivné, když ale zraky jeho utkvě ly na jednoduchém ale čistotném náči ní, činilo toto vábnější a milejší dojem Pan

obejít!" "Vždyť jsem řekl, že Jan odvezl ce lý ten krám, vyjma to, co tento ruční vak obsahuje. K našemu léčení néní za potřebí žádných škatulek, láhví, mastí, mýdla, pomád, nočních čepic, rukavi ček a jiných tretek. Vybral jsem tedy z celé této zásoby jen to nejnutnější, to ttž: prádlo, jeden pár silných bot a pak domácí střevíce. Mám právo tak jedna

z

ta

něho, než ono hrdé stříbrné a porcu lánové, jakým doma denně byl obslu na

.

hován.

Oběd, jaký paní Hrubá mu předloži la, byl leště jednodušší. Byla to miska

krásným hovězím masem a ještě jed zadělávanými krupkami. Co ná poj byl malý cínový džbánek lehkého piva. Náš milionář zůstal klidně pa své pohovce, a na jídlo na stole téměř ani nepohledl. Ani kávy nebylo. Pán z Česneku co nejvíce rozmrzen byl právě na tvrdou pohovku se uložil, aby zaspal svou nevoli, když tu ve dveřích se ob jevl jeho. lékař Hrubý, by jej odvedl na delší procházku Vzchopil se by u poslechl, bruče při tom jak starý med věd. Na večer předložila mu paní Hru bá hrníček čerstvého podmáslí, dvě va jíčka na másle a něco bílého chleba, s

ti, neb dle naší sml ou vy musíte se po drobiti mým rozkazům. A nyní prosím

na se

pane rado,

zujte vaše jemné lakované botky obujte tyto domácí střevíce. Hrubý zdál se milionáři nyní zcela jiným člověkem býti. Mluvil s velkou jistotou a celé vzezření jeho bylo jaksi důstojné, tak že sám pán z Česneku u porovnání s ním vypadal sobě dosti ne patrným. Byl všecek zaražen a s vel kým povzdechem natáhl obě nohy proti svému lékaři, který je zbavil těsných lakovaných futrálů. Po té předložil mu střevíce a boty odnesl. V nitru pacienta, vířil vztek a roz hořčení. Bez bot nemohl přece ani z domu vyjíti. Ale jaká pomoc, seděl tu jako v pasti a musel se podrobiti. "Nyní odbudem si malou procházku," pravil vracející se lékař. "Budete vidět pane rado, jak pěkně jsou zařízené mé zahrady, a pak vám chci též okázati stáje a chlévy." Pá,n z éesneku zabručel sice něco pro sebe, než šel přece. Popůl hodině prohlídka byla skon čená a pacient vrátil se zemdlený a u trmácený do svého pokoje.

na

sedl ku stolu.

nich

a

a

stolní uáčini

hezká

paní

sněhobílý vyleštěné ta takové též poháry a jiné a vybízela pacienta by za

přívětivá. ubrus, postavila

zbláznil

má savazadlal

to

Prostřela

" při vezl.

"Člověče,

B'yla

"

.

ale milionář ani

ničeho

tentokráte

se

nedotekl. Při slunce ,

západu

ulehl

na

postel,

utrmácen, rozhořčen na celý svět, ne šťasten; byl přiliš rozčilen i nemohl po celou noc usnouti. Teprvé z rána, kdy, ptactvo v zahradě již se ozývalo, přišel na

něho

dostavil

ho

lehký spánek; ale tu již také Hrubý a VIda pacienta své

se

spáti,

.stáhl bez dalšího

z

něho

po-

.

·krývkN. "Co

to 'má znamenati

-

zbláznil

se, ty nelidoi" osopil se pacient kého spánku jsa vyburcován.

z

[si

leh

hněvaný

takou

nepřístojností poručil

iednomu ze zahradníků, by se rychle o debral na místo to a neznámého škůdce

pole vyhnal. Když zahradník byl to muto poněkud se přiblížil, seznal že to velmi elegantní pán; nemohl takového z pole sice vyhnat, vzal však celou zá sobu kuráže ku pomoci a chtěl si vyžá dati klobouk jeho do zástavy, až by škodu spůsobenou pošlapáním nahradil. Když již dosti blízko jsa, po klobouku pánovu sáhl, uchopil jej tento za límec a mrštil jím takovou silou "mezi řepku, že lupení kol kolem se rozlétalo. Po té šel ncznátný dále, až přiblížil se k místu, kde společnost naše při ká vě se bavila. Dobrý den mé dámy, dobrý den přátelé!" zvolal cizinec. "Nebesa, vždyť jest to tatínek!" vo z

lala baronka.

"Můj bože, je pravdu, milý

to možné?

manželi?"

J si ty to

jásala paní

o ra

dová.

"Netoliko možné, nýbrž pravdivé,"

odvětil silen stou

�UDÉ rdí

již červánky

Prahou, zlatí kolem stráně, se

četných

nad

to

zuby vycení.

sice zcela

radovati

s

vámi

v

krás

nou.

,.Ano, milá Julie. Chorobný, mrzutý zlý jsem tě opustil a uzdravený a po lepšený se vracím," odtušil pán z Čes neků. "Vím že jsem ti mnohdykráte u a

I blížil

nemáš však na svými vrtochy na mne si stěžovati." příčiny také se sem zahradník Nyní přikradl v této chvíli teprvé poznav pána zvolal: toť bože! "Můj pan komerciální rada z Česneku!" TI divení toto zajisté nejlépe svědčilo o změně jaká se byla stala s chorým milionářem. -

dále míti

hlahol

vDitř se ozývá,

jako kletba žhoucí, pak jak prosba vroucí slábne, umírá. Na perutích vzduchu píseň skonala hle, tam v ranní zoří

Ó,

pak rádi všichni hlavy své nechť se duha, Pane, znakem spásy stane dáme

vlasti milenél"

-

-

-

-

jak se duha tvoH, již se rozpJala. "Duho, znaku míru, co

a

se

vítáni, že jsem zdráv, přirozenou ce

přinésti něco vydatného k jídlu, šel jsem pěšky PQ celé tři hodiny a pociťu ji hlad přímo barbarský." "Tři hodiny pěšky!" zvolala paní ra dová žasnouc nad udalostí tak neslýcha

-

Před radnicí Pražskou černé lešenfjak když lelma litá v doupěti svém skrytá

vesel

mi

mi

věží báně

září krvavou.

vidíte

mohu

a a

mne

přírodě. Později vám vysvětlím jak přišlo. Především ale, milá ženo dej

né

Slyš! jak zbožný z

příchozí. "Buďte

děti, jak

no a

nám věštíš as;

zdali vlasti milé vzejdou blaha chvíle dávné slávy čas?

Přešly doby trudu, muk a trýznění jitro vzešlo nové, sh.vDých otců snové došli splněnfl-

-

,

�

DROBNÉ POVÍDKY AMERICKÉ �

�cera podloudníkova.

jsouce zaraženi, k dívce i tázal

1.

01T ladý muž slušného zevnějšku, asi � dvacet dva roky starý, prostřední výšky

a

štíhlé

stavby tělesné, jenž jest

hrdinou této povídky, stál na schodech Continental Hotelu v ulici High v Ports mouthu

ve

Virginii

v

síce srpna roku 1864,

jedno odpoledne mě když tu pozornost

vzbuzena velmi slíčnou mladou dá se právě okolo ubírala. Ačkoliv byla dosti obyčejně oblečena šat její byl zhotoven z laciné, prosté

jeho

mou, kteráž -

látky

-

zjev její byl přece jen takový,

musel v okamžiku vzbuditi div druhého pohlaví.

pozornost

že i ob

asi devatenáct roků stará, spíše postavy, velmi slíčného obličeje a

Byla malé

červeně směle mohly závoditi s nejpěknější růží a vlas její, jenž byl dokonale plavý, splýval v tčžkýeh ka deřích na její šíji a do předu na úhledně utvořena ňadra. Lehounce cupala po dlažbě, se vzpříme ným držením těla: každou pídí byl to zjev skutečné královny. Sotva že minula hotel, setkala se s ně kolika zpilými námořníky a ačkoliv jim přenechala větší část' chodníku, přece je den z opilců ji surově zachytiv za ruku i zvolal: "Sličná má děvuško, musíš mne políbiti!" Ačkoliv námořník byl velkým, silně sta věným mužem a několik soudruhů měl po ruce, neváhal náš hrdina ani chvilku, ný brž seběhnuv rychle po schodech dolů, přiskočil ku surovci a pěstí svou zasadil mu pádnou rámi zrovna pod ucho, tak. že napadený celou svou délkou v stavu bezI vědomém ležel v ulici. .-=:J Mezitím, co druzí námořníci v udivení tu stáli, rychlým tímto činem nadobro

tvářiček, jež

.

co

do

přistoupil mladý

silák

se:

"Krásko má, kam se ubíráte?" "Ku převozu," odvětila zdvořile. On jí pak nabídnul své rámě a ona při jala je se zdvořilým: "Děkuji vám!" Oba pak odcházeli spolu. Když pak dospěli převozu, koupil jí lístek a právě když zvoncem dáno zname ní k odjezdu, doprovázel ji na loď a do

kabiny. "J sem vám,

pane, velmi, velmi, po vaši službu a vaše přispění," pravila děva, octnuvši se v kabině i poda la mu bez rozpaků ruku.

vděčna

za

"Služba, již jsem

vám

prokázal, byla

pro mne jen výkonem příjemným," odvě úl mladý ochrance. "Muž, jenž vás ura

zil, byl surovcem a mně hylo velikým za dostiučiněním, že jsem jej mohl ztrestati a vás ušetřiti zhanobujícího jeho dotknutí." Loď počala se pohybovati a nepromlu viv ani slova více, mladý muž spěchal z kabiny a skočil s paluby na břeh. Eduard Cassell jmenoval se náš hrdina. Byl poručíkem v jednom pluku ze státu Maine, jenž nyní ležel ve Virginii; mladý muž byl teprvé několik dní před dnem, v kterýž jsme jej představili čtenářům na šim, pověřen úkolem velmi důležitým a

neméně nebezpečným. V kruzích vojanských bylo věcí všeo becně známou, že se v Portsmouth nalezá

zorganisovaná rota odštěpenských podloud níků a dopravčích pošty, kteří konali vel mi důležité a cenné služby vládě jižních států od Unie se odtrhnuvšřch. Mladému Cassellovi bylo tudíž

uloženo, aby spolek ten vypátral a o překažení jeho se postaral. Opustiv děvu na lodi převozné, kráčel zvolna ulicí High, přemýšleje o tom, jak slíčným stvořením jeho chráněnka jest a

pola na sebe se zlobě, že se jí neotázal jejím jmeně. "Budu však po ní ostře vyhlížeti," po myslil si, "a setkáme-li se ještě jednou, otáži se jí po jejím jmeně i myslím, že za stávajících poměrů mi je zatajiti ani ne z

po

může." Došed restaurantu známého pod jme nem "N ew York", vešel mladý Cassell do vnitř a usednuv ku stolu v jednom z oddě lení místnosti hostinské, poručil si ústřice. Mezitím co obsluhovač odešel, aby ob

jednávku vyřídil, pohroužil se mladý po ručík v myšlenky o sličné cizince tou mě rou, že si nepovšímnul dvou mužů, kteří o několik minut později vešli do oddělení, jež se nalezalo hned vedle onoho, v němž on sám místo zaujal. Brzo na to poručili si něco k jídlu a lahev rumu a teprvé nyní spozoroval dů stojník jejich přítomnost. Jakmile byli obslouženi, počali rozmlou vati tlumeným hlasem a Cassell byl velice a příjemně překvapen tím, co byl uslyšel. "Bille," pravil jeden z mužů k druhé mu, "dnes musíme se pokusiti o to, aby chom se dostali do Smithfieldu a dopravi li odtamtud nový náklad ryb." "Ano," odvětil druhý s tlumeným smí chem; "tento náš obchůdek dobře se vy plácí. Dopravíme několik psaní, začež dostaneme znamenitě zaplaceno; pak se vrátíme s nákladem ryb, jež jdou za hoto vé jako na dračku. Jest to špekulace pro nás velmi výnosná." "Kdybychom však byli polapeni," od větil druhý, "nevyplácelo by se to dobře. Octli bychom se nepochybně ve vězení, kdež by nás podrželi dosti dlouho."

"Ó, toho netřeba se obávati," pravil je ho soudruh. "Nikdo nemá podezření, že bychom byli něčím více než obyčejnými rybáři

a

posud jsme opatrnými, vydáváme

šanc jen malému nebezpečí. Vypij me však ještě jednu a pak odsud dále, ne bot' kapitán nás bude očekávati, abychom jej ráno vystřídali, tak aby se mohl vrátiti s nákladem ryb." se v

.

Poručík

slyšel, jak oba muži dopili a pak zaplativše, odchází. Cassell pustil se hned za nimi a když vyšel na ulici, viděl, jak se ubírají ku řece. Sledoval jich z povzdálí a dospěv řeky, viděl je vstupovati do malé lodě. rybářské, odraziti od břehu. a rozvinovati plachty. Pak pluli dolů po řece.

tito jsou podloudníky o tom pochybovati," pomyslil si poruófk, "Vyčkám jejich návratu i uvidím pak, co

"Muži

-

nelze

dá dále dělati." několik

se

Čekaje

dní

domnělých podloudníků,

a

nespatřiv více Cassell,

umínil si

a že zkusí, bude-li nich něco zvěděti. Smithfield leží při Pagan Creeku v okre asi třicet su Isle of Wight a jest vzdálen mil od Portsmouthu a asi pět mil od řeky

že navštíví Smithfield

tam moci

o

James. Poručík vydal dříve přeplav na

na cestu, zajistiv si jedné z četných rybář skýeh lodí, jež plují po řece posledně jme

se

nované. V Day's Point

pil

Cassell

na

při řece zmíněné, vystou pevninu a nastoupil pěšky

další cestu k místu svého určení. Místo však, aby se ubíral po hlavní cestě do městečka vedoucí, dal se na levo, tak aby se dostal k řece o něco níže a mohl si' prohlédnouti různé lodě zde zakotvené. Bylo blízko slunce západu, když došel k řece a podle této ubíral se jen malý kou sek cesty, když tu pojednou přišel k téže 'lodi, v níž domnělí podloudníci před ně kolika dny opustili Portsmouth,

Člun byl

zakotven v malé zátoce, kteráž vbíhala clo pevniny a ohlednuv se okolo sebe, nalezl Cassell v brzku stezku, kteráž vedla od zátoky do lesa, jenž vroubil břeh potoka. 'I'outo cestou dal Se mladý zvěd, stále pozorně prohlížeje houštinu, aby nevběhl nevědomky nepříteli nějakému clo rukou. Sotva že kráčel Cassell takto asi pět mi nut, seznal, že se blíží velkému srubovému domu, kterýž stál osaměl Ý v lese. na

severní straně

budovu tuto, poručík se zasta chvíli byl ucruálo překva za sebou zvolání: "lIalloo, pen uslyšev mladý hochu!" Ohlednuv se, spatřil na stezce jen několik kroků za sebou muže, jenž naň mířil bambitkou. "Ani sebou nehněte, nechcete-li se mrtev k zemi skáceti," zvolal cizinec hlasem roz

Spatřiv

vil

a v

nejbližší

hodným. Poručík seznal, že muž to myslí do 0pravdy, nebot' v obličej jeho byla vražda. zjevně vepsána. Proto také uposlechnul vyzvání a zůstal nehybně státi, nahlížeje, že by bylo bez úspěšno pomýšleti na obranu aneb na útěk. "N epřistihnul jste nás ve spánku," po kračoval muž blíže se. "Ležel jsem v hou-

tu viděl jsem vás' okolí tomto. Kdy.ž bral dále po stezce naší a po

štině, hlídaje blížiti

pak jste

.náš

:čhm

špehovati

se a se

dý, důstojník nikdy

a

splatiti

Cassell dal

"Mohu směle říci, že nikomu nepřeká žím," odvětil poručík, "i nechápu věru, proč byste vy mi měl chtít překážet." "N ebudeme zde vyjednávati věc tu

můžete mi sděliti jmenorsvé i účel vašeho příchodu do této krajiny?" "Proč si přejete zvěděti mé jmeno a účel mého zde pobytu?" tázal se Cassell

zastřelím." Cassell klidně uposlechnul rozkazu své ho jímače a' kráčel k domu, jsa si dobře vědom toho, že bambitka muže odhodla ného a všeho schopného naň jest namí

spůsobem pravého Yankee. "Poněvadž máme sto chntí považovati vás za severního vyzvědače a rádi bychom věděli, je-li naše podezření podstatné." "V tom případě odpírám zodpovídání

řena. se srubu blížili, vyšli ze vnitř dva nichž poručík poznal hned oba Portsmouthu a je rybáře, jež byl viděl den z nich tázal se překvapen: "Halloo, Same, koho pak nám to sem přivádíš ?"

Když

vašich otázek. Můžete míti o mně své vlastní mínění a utvořiti si v tom ohledu jakoukoliv závěrku." "Zaj�sté že tak učiníme," odvětil muž

v

v

odcházeje.

.

Poručík

"Jest mladý chlapík, jejž jsem dopadl při tom, když se plížil po našem okolí; vzal jsem jej tedy raději s sebou, aby nám v některý den nespůsobil obtíž. Nyní, hoši, mu připalte drobet křidélka, aby nás to

V chopivše lé chvíli

mu

vedli jej pak

poručíka, oba muži v ma odňali bambitku a nůž a u do domu a do pokoje, kdež

srubem, ráno

v

Shromáždili

se

zde mimo doslech svého

na svou omluvu, když jsi mu přinesl snídaní?" "Nikoliv, neřekl ničeho a byl mlčenlivý jako socha po celý ten čas, kterýž jsem II

něho, meškal."

,.

.

"N uže, muži," pravil kapitán, "člověka

odešli, zanechavše jej

zbaviti svých pout. V druhém pokoji

'

sa-

slyšel

hovor .svých

věznitelů připravujících večeři, a. brzo po soumraku nabyl jistoty, že se dostavili

přícho:zí. .0 půl hodinypozději otevřely se dvéře muž ,ušlechtilého v�ez,ření, prostřední a :\1J,š�y, jenž bY��L�luš�ě ošacen a, j,�j� m��,

.

.

pocl dalekosáhlými

zeň náš něco

Rozhlednuv se okolo sebe, seznal Cassell že jest uvězněn v malém pokoji asi dva náct stop' do čtverce měř íctm, v jehož zad ní části se nalezalo malé okno, je_ž by byl mohl snadno otevříti, kdyby se byl mohl

,

sedělo

vězně, aby rozhodli o jeho soudu. "N uže, Bille," pravil kapitán, '"řekl v��

svázali.

.jímačů.

noví

muzu

následující. po jeho zajmutí.

se

Na to všichni motného.

osamotněl.

větvemi obrovské borovice před v němž poručík Cassell věvněn,

"N yní, panáčku, vás zde zanecháme na tak dlouho, než se náš kapitán navrátí, což se stane někdy v noci, načež on rozhodne, co 'se s vámi má státi, pravil jeden z jeho .

zase

2.

Pět

nesnáze."

lej silným lýkovým pevně

do chudobné krmě.

slova, se otázal: "J e-li vám libo, mladý muži,

kráčejte jen přede mnou k domu a nespou štějte z mysle, ž·e učiníte-li pokus o použi tí své zbraně aneb o útěk, na místě vás

v

se

Když byl 'hotov, ruce jeho· zase spoutá ny a pak muž, jenž dosud nepromluvil ani

-

nemohl uvésti

neviděl, vešel,

mu

tento jest ka pitánem podloudníků; nebot' že mezi pod loudníky upadnul, o tom neměl již ani sebe menší pochybnosti. Muž vstoupivší uvolnil ruce vězně a

čal okolo sebe pátrati, následoval jsem vás v paáoh, jsa odhodlán zajmouti vás a vám za to, že se pletete do záleži tostí jiných lidí, po nichž vám nic není.

muži,

dříve

něco k večeři. Zvěd dobře hádal, že muž

přinášeje

v

tohoto jsem viděl v tomto měsíci v Ports mouthu oblečeného v uniformu severní, opatřenou páskami poručíka a nalezti jej nyní zde v obleku, občanském a za tako

vých okolností

jest zem

za

jakých

tu

hyl dopadnut,

dle mého mínění postaěitelným důka toho, že jest vyzvědačem. N uže, co

vy o, tom soudíte?" "Uplně s vámi souhlasíme,'" muži jako by jedním hlasem.

odvětili . .

"Vy, souhlasítej-, 0.0 tedy ,s, ním máme počíti?" t�za,l se, kapitán. "Qbě�me j�j n� 'on� větvi," odvětil je I

U;k�zl�je, chladně d�p z,;mu:ž.�, nad se

větev

Jeho hlavou

Jnft

y,�Ji�qu

�o�nrqs��:t;�Jí?\.( I

-

127-

"Co tomu říkáte vy ostatní?" tázal se kapitán. "Jsme stejného náhledu," zněla odpověď jednoho. "Ano, ano, dejme mu ochutnati oprátku,"

volali ostatní.

mohu."

-

s

vámi,

"Přijdete jistě o život, setrváte-li zde, neboť před chvilkou jsem slyšela rozhod nouti mé přátele, že máte býti oběšen; vě děla jsem, že jste to vy, o nějž se jedná, neboť jsem vás shlédla, když vám včera otec můj večeři přinášel a proto jsem si a umínila, že váš život zachráním vy nyní odmítáte mou pomoc. Však ještě jedno nabídnutí vám učiním. Pustím vás a nechám vás uprchnouti, slíbíte-li mi, že nás nebudete obtěžovati ve dvaceti čtyrech hodinách." "Tolik ovšem mohu slíbiti," odvětil Cassell ochotně. Dívka rychle nožem přeřezala lýka, ji miž mladý muž hyl spoután. Cassell byl -

že pro nás všech-

nejlépe, pakliže' zemře. Pakliže se však, až bude předveden, rozhodne pro mluvení a bude-li nás moci přesvěděi ti, že není vyzvědačem i odpřísáhne-li, že nás nikdy neprozradí, aniž vyjeví, cokoliv zde viděl, pak jsem proto, aby byl propuštěn raději než abychom jej usmrtili. Dva z vás jej nyní mohou předvésti," skončil kapitán, zaujímaje zase dřřvější své místo

a

dím vás

Kapitán povstal. "Muži," pravil, "vy jste rozhodli, že včzeli má býti oběšen. Nyní jest na mně, abych slovo promluvil. Jak vám všem jest známo, obíráme se obchodem nanejvýše nebezpečným, obchodem, jenž nejen se nám dobře vyplácí a k výživě našich rodin přispívá, nýbrž i obchodem, jenž velice napomáhá věci nám neodvislosti jihu! všem nade vše milé Kdežto bych byl posledním mužem, jenž hy chtěl prolíti krev nevinnou, aneb učiníti osobě nevinné příkoří nějaké, přece jsem lÍplně přesvědčen, že životy naše visí na pouhé nitce a že jich nemůžeme ani dosti horlivě hájiti. Skutečnost, že náš zajatec byl postížen při obcházení našeho tábora, spolu s tím, co již o něm víme, nedává vzniku pochybnosti o tom, že jest zvědem a já miluje zájem, jemuž sloužím, jakož i velice si zakládaje na našem sebezachovávání, souhlasím

zachránila

lidský život, osvobopod jednou podmínkou." "A ta by byla?" tázal se poručík. "Musíte mi na svou čest přislíbiti, že okamžitě odsud uprchnete a nikdy nezjevíte co jste zde viděl, aniž jakýmkoliv jiným spůsobem budete znepokojovati těch, kdož zde bydlí." "Mladá dámo, vám povím, že jsem vojín severní, a povinností, jíž jsem zavázán své zemi, jest prozraditi co jsem zvěděl a pracovati k tomu, aby podloudníci byli zatknuti a potrestáni. Následovně nemo hu přistoupiti na vaši' podmínku, ačko1iv za hodinu o svůj život připraven býti

prokázal

ny bude

'jednou mužem alespoň zpola svo bodným. Dívka vytáhla pak malou bambitku a vstrčivši mu ji do ruky, pravila: "Nyní pospěšte odsud, neboť v několika okamženích přijdou pro vás." na zemi. Mezitím co výjev právě vyliěovarrý se, I, ",Sličná děvo, prosím, povězte mi jmeno odehrával, jiný výkon odehráván v srubu. své prvé než odsud zmizím," pravil poruZa půl hodiny po tom, když mladému Čík, pokročiv k ní. Cassellovi přinešena snídaně, byl poručík "Mladý muži, má-li pro vás život váš vůbec nějaké ceny, jděte," odvětila děva nemálo překvapen, spatřiv mladou ženštihlasem velitelským, ukazujíc na okno. kteráž se všemožně ponu venku u okna, konšela o otevření okna, při tom však velN evyčkávaje dalších rozkazů, vyzvědač mi opatrně si počínala. vyskočil otevřeným oknem a spěchal do lesa. Však mnohem více byl překvapen, když Osvoboditelka jeho vyšla hned za ním při druhém pohledu poznal v ženštině srubu ven a usedla v malé vzdálenosti od sličnou děvu, již před několika dny byl na zachránil 7. rukou opilých námořníků. pahrbek mechem porostlý, ve stínu velké borovice se nalezající. V tu chvíli otevřela děva okno a vyz lehka do O chvilku později vešli oba muži pro vskočila vši nahoru, šoupnu je pokoje. Rychle ku Cassellovi přikročivši, zajatce vyslaní, do stavení. Hned na to vyřítili se nanejvýše rozěípravila: "Mladý muži, život váš jest v nehezpečí lení ven a sdělili svým soudruhům, že vě zeň jejich uniknul. a abych vám splatila laskavost, již jste mi zase

I

I

128-

.

-

Následován jsa ostatními, spěchal kapi tán do srubu a nalezl jej prázdný. Po několik okamžiků stál tu kapitán po v hluboké myšlénky, maje ruce své založené na prsou těžce se zvedajících že jest velice a mužům jeho bylo Fatrno, a že kruté, ale tiché protivy zá pobouřen pasí v jeho nitru. Obrátiv se pojednou, spěchal ze srubu a a přistoupiv ku své dceři, tázal se hlasem

hřížený

přísným: "Marie, pustila jsi ty zajatce?" Povstavši a zmužile pohlížejíc

ve

tvář

otcovu, odvětila děva:

"Ano, otče, já jej pustila." "Proč jsi tak učinila?" tázal se, snaže se potlačiti hněv, jenž burácel v jeho srdci. "Otče, mladý onen muž to byl, jenž mne před několika dny zachránil z obejmutí opilého námořníka v ulicích Portsmouth ských. Pro mužný tento čin a proto, a bych zachovala jeden lidský život, srdce mé mne nabádalo, abych jej propustila a uéinivši tak, jednala jsem jen jak mi po .

vinnost má

přikazovala."

což pak zničila svého otce?

"Marie,

nepochopuješ,

Nechápeš,

že

ž.e. JSI

jsi za

vyštvala smečku dvounohých slídících psů, kteří mne mohou uštvati a Což pak nevíš, na popraviště přivésti? že jsi konfederaci zasadila strašnou ránu?" "Otče, vím to vše a dobře jsem vše u važovala prvé než jsem u věci té jednala. Jsme ještě v bezpečí využitkujeme-li času, nebot' prvé než js-em zajatce na svobodu pustila, vyžádala jsem na něm slib, že nám nesmí v průběhu nejbližších čtyryadvaceti svým

otcem

hodin ublížiti." "Jak se můžeš spoléhati na slib Yankee?" "Otče, chci se zaručiti svým životem, že mladý vojín slovu svému dostojí a při

spíšíme-li

si

jen,

můžeme

bezpečně

unik

nouti."

"Povíš mi,

v

kterou

stranu

zajatec

se

pustil ?"

"Nikoliv, otče, nepovím," odvětila od hodlaně. Odvrátiv se rozhorlen od dcery své, ka pitán zvolal: "Muži, opatřte si své zbraně a po dvě hodiny prohledávejte les na všechny stra ny i pokuste se o znovupolapení vyzvě dače." Podloudníci se rozběhli na všechny stra Pronásle ny, aby vykonali jeho rozkazy. dování toto ukázalo "se však býti bezúspěš-

ným a po nějaké době vrátili se pronásle dovatelé, oznamujíce, že po zvědovi ne mohli nalézti ani sebe menší stopy. Kapitán nyní nařídit, aby všechno bez odkladně bylo zničeno. Když se tak sta lo, obstaráni ve vesničce koně a celá spo lečnost dala se po pevnině tryskem k Pe

tersburgu. *

*

*

Když poručík Cassell seznal, že jest zase svobodným a že se nalezá v držení nabité bambitky, umínil si, že bude-li pro následován a dohoněn, živ do rukou svých A s tímto pevným nepřátel nepadne. předsevzetím pustil se rychlým krokem mužem

lesem, bera Asi

se

směrem severním.

poledne dorazil k řece James li Day's Pointu, kdež byl přistál v předchá zející den a naleznuv tu nyní 'několik ry bářských člunů zakotvených, najal ihned kapitána jednoho aby jej dopravil do pev nosti Monroe, nejbližší vojanské stanice. Přibyv sem, oznámil neprodleně veliteli co byl zvěděl ohledně podloudníků a rov něž mu sdělil, jak od nich byl zajat a jak jim uprchl. Ihned upraven pro poručíka parníček, na němž s dvaceti ozbrojenými muži odjel v

do Smithfieldu. Za třicet hodin po svém útěku zvěd se svým mužstvem do zátoky, ve podloudníci za přístav užívali.

přibyl již dří

Zde nalezli kotle dvou člunů, jež byly a až k vodní hladině úplně uho

zapáleny řely.

Přistavše a dorazivše k táboru podloud níků, nalezli již jen hromadu ohořelých trosek, neboř i srub byl zapálen. Cassell pospíšil za svým mužstvem do

vesničky, kdež po vyšetřování zvěděl,

dlouhém vyptávání a že podloudníci tu ne

kalé své řemeslo po několik měsíců pro váděli. Seznáno, že pět těchto mužů v přestro

jení rybářů dopravovalo zásilky poštovní a válečný kontrabant z Portsmouthu do Smithfieldu, odkudž je jiní dopravovali ve vozech po pevnině do Petersburgu. Zahnav takto tlupu podloudnickou a zmařiv její řemeslo nezákonité, vrátil. se Cassell s lidmi svými do hlavního stanu, kdež jej jeho představení laskavě uvítali, jsouce nemálo potěšeni tím, co byl do kázal.

3.

Bylo

to

na

roku 1865

jaře

a

poručík

Cassell byl se svým plukem v čele vojska severního u Petersburgu. Šest měsíců uplynulo od jeho dobro družství s podloudníky a po celý ten čas

nespatřil ní slyšel mu

s1íčnou dceru -

o

děvě,

kapitánovu,

kteráž

tak

aniž

o

šlechetně

zachránila život.

Upřímnost a pravdymluvnost vyžadují toho, abychom pověděli, že si ji poručík zamiloval při prvním spatření a když pak zachránila život jeho, učinila naň tím vět ší a mocnější dojem. Nyní pak hynul touhou, aby jí mohl položiti k nohoum srdce i jmění své. Ačkoliv všemožně se přičinil, aby vyzvěděl, kam se poděla, minul se na dobro

výsledkem

"Dobře, pospěš tedy na zad a pověz ran hojiči, že si poručík Cassell okamžitě pře je jeho služeb a já půjdu do domku, bych se přesvědčil, jak těžce dáma jest zraněna." Hochodkvapil, jak mu bylo poraděno a poručík, jenž byl jat soucitem se zraně nou dámou, zaměřil z příma k domu, aby tu nabídnul služeb svých. Ve dveřích setkal se s dvěma muži, kteří mu sdělili, že zraněná ženština leŽ{ uvnitř.

Byl

to

jeden

z

mnohých

od

svých maji

telů opuštěných domů; vstoupiv do vnitř, nalezl poručík. všude rozbité kusy nábytku. N a hrubém lůžku v jednom z pokojů ležela ženština, 3 přiblfěiv se, Cassell hyl nemálo překva pen, když v ní po znal podloudníkovu dceru.

a

"S1íčná zachrani

obyčejný muž byl by již dávno upustil

telko života mého zde tedy se musíme

od všech dalších po Však jinak kusů.

zase setkati," pravil poručík, klekaje po

bylo s poručíkem. Nevzdával se na a té žil se dne ku dni. V ráno 3. dubna učiněno seznání, že armáda jižní v před cházející noci opu stila Petersburg a

dle lůžka ležela.

děje

na

Částečně se

němž.

k němu

obrátíc, tak aby

mu

viděla do obliče

je, pátravě hlížela.

naň po Poznavši

pak v opáleném 3· vojína ztýraném mladého muže, jenž v hodině jejího ne bezpečí ku pomoci jí přispěl a [ehož život ona později za

pluku, jemuž mladý Cassell přináležel, nařízeno, aby bez

odkladu vtrhnul do BELVA LOCKWOOD. města. Poblíž města str chránila, usmála se: hly se v to ráno šarvátky a když severní vojsko se blížilo, na a odpověděla: "Ano, zde se setkáváme a až se zase lezlo mnoho nepřátel mrtvých a zraněných rozejdeme, což v brzku se sta podle silnice. Zraněným dostávalo se ne, bude to rozchod na věky." však značné péče od laskavých a lidumil ,,0 nemluvte tak ke mně," prosil poru ných občanů. Když se přiblížili k městu, čík, "vy musíte žíti!" přiběhl hošík a tázal se, nalezá-li se při "Vy Y ankees jste zničili můj št'astny a. pluku lékař. mého otce 3 domov; zavraždili -

klidný

jste

skoro, ne-li

"Lékař se nalezá v zadu," odvětil poru čík. "Co mu chceš hochu?" "Mladá jedna dáma byla dnes za ranní šarvátky postřelena a někteří muži právě ji nalezli a donesli ji do onoho domku," odvětil hoch, ukazuje na nízký dře 'Yěný domek u nevelké vzdálenosti stojící,

dobro jste zavraždili i mne. Proč mělo by mě býti záleženo na životě? Nemám proč bych žila."

"i poslali mne, abych lékaře ihned přivedl."

nemiloval

na

"Ó ano; vy ník horlivě.

máte," odvětil mladý dfrstoj "Musíte žiti ·mně k vůli. Musíte žíti, abyste mne oblažila, nebo': vás miluji, jako dosud žádný smrtelník -

a

po

celých šest

měsíců mL

-130-

nulých hynul jsem touhou po příležitosti, abych vám to mohl vyjeviti." Děva pohlížela naň s údivem, dlouho a vážně a divné, nepochopitelné jakési světlo zakmitlo se jí v očích. Pak zavře la oči a z pola potlačený sten bolesti vy dral se jí z prsou. Však hned na to roz hostil se lehký úsměv v jejím obličeji. Slova mladého muže po boku jejím kle čícího, otevírala jí novou budoucnost. Bu de žíti tak dlouho, aby se to mohlo usku tečniti? A bude-li životu zachována, bude vidi to něčím více než pouhým snem nou pobouřené obrazotvornosti?

rozkázáno, abych zůstala státi; poněvadž

jsem neuposlechla, bylo po mně střeleno Ihned jsem vytáhla a byla jsem zraněna. sirku, rozžhala jsem ji a napálila jsem pa píry své, chtíc zabrániti tomu, aby se do stali severanům do rukou. Vojín, jenž mne postřelil, nyní se ku mě přibližoval. Zdál se býti velice překvapen tím, že na

-

lezá ženštinu a hned odešel, zanechav mne Tak jsem tu ležela, až jsem samotnou. dvěma občany, kteří mne nalezena byla sem

Oba

muži, kteří stáli

budeme moci

a do domu opodál, jako němí diváci ne tohoto výjevu, velice jsouce

děvu nalezli

-

děvy. .J akmile

"V pravé

odměna vaše nebude malá."

velice?" tázal

své

pak. "Ano, dosti, a [sem tak slabou, že my slím, že nezůstanu �a živu." "Vy však musíte žíti. Jak jsem vám již sdělil, miluji vás a miloval jsem vás od té chvíle, kdy jsem se s vámi prvně se Hledal jsem vás a tkal v Portsmouthu. se vás každý den od té po poptával jsem chvíle, kdy jsme se ve Smithfildu rozešli, .abych vám mohl vyjeviti lásku mou.a žá dal vás, byste ji opětovala. Nyní koneč ně jsem vás nalezl, ačkoliv Se tak stalo za zcela jiných okolností, než jsem očekával. Nuže, Marie, můžete mne milovati? Ne chcete žíti, abyste se stala mou ženou? Ó,

se.

se

,

mé

ruce," odvětila zhluboka

si

povzdychnuvši, Když ruka její obnažena, shledáno, .že' kule ji projela zrovna nad loktem a spůso bila velmi ošklivou

ránu, kteráž však

ne

byla nebezpečna. Poněvadž děva utrpěla velkou ztrátu krve, nalezala se v stavu velmi slabém a její uzdravení záviselo od dobrého oše třování. Rána byla brzo patřičně upra vena a

osamotněli, poručík pravil

společnici: "Slíčná děvo, nyní mi musíte sděliti jméno své, nebot' jsem je nikdy neslyšel, ačkoliv jsem stále je toužil zvěděti." "Jmenuji se Marie Aldenova. A jak vy se jmenujete?" "Edward Cassell," odvětil on. "Trpíte

"Učiním vše možné, poručíku a za to nechci náhrady," odvětil ranhojič, přistou piv k lužku, na němž děva spočívala. "N uže, slečno, v kterých místech jste zra něna?" tázal

postarati," pravil ranhojič, a

oběma muži a hochem, ode šel, zanechav poručíka Cassella u zraněné

provázen jsa

přinesli obyčejného překvapeni upřímným vyznáním lásky v jejich přítomnosti učiněným. Hoch provázený ranhojičem vešel nyní do domu a společnost jejich zvětšena. "Zde, Thompsone, mám pro vás nemoc nou," pravil poručík, oslovuje ranhojiče, ."i musíte překonati sama sebe, abyste ji zachránil

dopravili.'?

"Obstarám hned povoz, kterýmž budete dopravena do města, kdež se o vás lépe

-

ovázána

a

mladé dívce učiněno vše

pohodlí. Pak tázal se ranhojič: "Slečno, povězte mi přece, jak se .stalo, ze jste: byla zraněna?" "Ano, pane, abych pověděla pravdu, otec můj byl konfederačním podloudní kem a dopravčím pošty a před měsícem, když se bral skrze řady vojenské, byl za střelen od severní přední stráže. Já pak zaujalajeho místo a prošla jsem několikrá

možné

'

'

odpovězte naděje."

>

-

proneste jediné jen slovo ,

.

Pohlédla mu z příma do obličeje, jako v něm dokonale chtěla čísti; pak pra vila: "Tázal jste se mne, mohu-li vás milova ti. Abych pověděla pravdu: já vás mohu milovati, ba více, já vás milovala od té,

.

vašimi řadami s poštovními zásilkami a depešemi. Minulé noci jsem byla pově řena papíry, jež měly býti odevzdány os9bám kromě město se nalezajícím; když jsem dnes ráno před rozbřesknutím se jitra řadamivašimi projíti chtěla, bylo mi

mi

by

chvíle, kdy jste pozvednul rámě své, aby ste mne uchránil hrubé urážky opilého,

te

.

surového námořníka. Byla to tato láska více než cokoliv jiného, jež mne přiměla k vašemu propuštění ze Smithfieldu, když život váš byl v nebezpečí, ačkoliv mi o pravdu ani ve snu nenapadlo, že Yy mne

milujete

aneb že se ještě někdy shledáme." ti údělem všechno žehná má drahá, nebot' slova tvá

"Budiž ní země,

učinila mne nejšt'astnějším ze všem muž ft. Není-liž pravda, že budeš žíti, abys se stala mou zbožňovanou ženou, Marie?"

"Pokusím se o to," odvětila a líce její zalily se růměncem. Mladý vojín se naklonil, uchopil se její ruky a zulíbal milé, ale ubledlé její rty. Pak

tázal: ,,:Marie, tys mi dosud nesdělila, jak se stalo, žes tak v čas přišla do Smithtieldu."

Málo jen slov zbývá nám dodati. Marie Aldenova se pozdravila a v následujícím červnu stala se manželkou Eduarda Cassel la i plovázela jej v rodný jeho domov na na dalekém severu v státu Maine. -

Tam

podnes ještě žijí, obklopeni jsouce houfcem půvabných, roztomilých dítek a právem jsou počítáni mezi nejšřastnější manžele. II.

se

"Povím ti. Abych byla stručnou: Má matka zemřela, když jsem byla velmi mla dou a když pak se verané zapálili šťast ný náš domova s pů

evypravování

majorovo. Major náš nalézal se v nejlepším rozmaru a my naslouchali žertovnému jeho vypra vování s pravou potěchou. Byio po obědě a zákusky předlože .

ny,

.dou

jej srovnali, ne zbývala mi jiná vol

provázeti, jenž do služby odštěpenců Brzo jsem nalezla v dobrodruž stvích záliby i pro vázela jsem často otce svého na jeho

společ nostech, i dýmali jsme své doutníky a nikdo nepromluvil

podloudnických vý pravách;pouze za ně

počalo býti

často

vstoupil.

ani

V

z

večer, když otevřely dveře tvého vězení, aby ti otec můj přinesl ve čeři, viděla jsem, že ty jsi zajatcem, a v tu chvíli jsem si onen

sím

o

EDMUND JUSSEN.

byla, má poručík, nemálo jsa dojat a opětně ji líbaje. Byl št'astným a šťastnou byla i ona, po kud to bylo možno v nebezpečném jejím })osta vení. že

tys

tou

"

U dveří domu' konečně stanul povoz sboru zdravotnického a poručík za přispě ní"jiných v brzku pomohl" zbožňované dě vě do vnitř 'vb�ú�;" "Pttk 'usednuv vedle ní, tak áby' ji··�P9hodlrtě'� mdhl-podpřrati, tiařidi1':vdzkovi:�:a�yijel k městu. "

a

po

jednoho druhého,

.

jste

se

di

vili tomu, proč ne [sem ženat,,....c- dnes

vám Jest

odvětil

-

major

kouřiti

Casto

tvé zachránění."

zlatá děvuško,"

obtížné.

pravil:

že budou-li pomýšleti na tvé rázně zakročím a že se poku

"Díky nebesům,

nesmír

a

hlednuv z z nás na

se

zavraždění,

v

až ticho

Pojednou přestal

Portsmouthu.

předsevzala,

slova,

ně nemilé

zajmutí přibyli jsme do Smithfieldu zpří ma

zavládnou

podobných

kolik hodin po tvém

"

služebníci pro

puštěni a doutníky napáleny. Pak nastalo jedno z těch nevysvětlitel ných mlčení, jež tak

než otce mého

ha,

I

to

tedy povím.

dlouhá poví dačka, možná však, že vás bude zajíma ti a poněvadž my jsme jen ze všech zů stali, myslil jsem si, že bychom se měli o tajemství to sdíleti. to

-

Když nadešla válka, zrovna jsem odbyl kolej a jak vám známo, vstoupil jsem do vojště co prostý vojín. Pro mne nebyla to maličkost, považoval jsem to však za svou povinnost Byl jsem mladý, silný a schopný bojovati. Měl jsem prostředky, jimiž jsem si mohl vojanský život zpříjem niti jak dalece "to jen možné bylo a kdežto mysl má se obírala záležitostmi mírumi lovnými a literárními, přece jen jsem po ciťoval mou povinnost vůči mé vlast.,

vstoupení do vojště byli jih. Pluk, jak vám zná práci a měl jí hodně, však

"Jsem Mahel W ayne, sestra Harryho," okraóovala, "Od Harryho jsme slyšeli tolik o vás a o vaší laskavosti k němu, že jsme často toužili setkati se s vámi. Harry pravil, že ví, že se budete nalezati ve vojšti severním; však v tomto případě

Krátce po mém

jsme posláni

na

mo, měl tuhou

odměny, tak přáti, nehoř se v brzku stal velitelem mé setniny. jsem Pamatujete se na onu dobu, když jsme se ubírali na jih od Rappahanocku a byli u bytováni v podivné vesničce, kdež lid, ač koliv jsme byli nepřátely, tak laskavě práci

mé dostalo

se

dobré

dobré, jak jsem si jen

mohl

mezi vámi usedněte a

a

námi

Přišli né

s námi zacházel? Musíte se také pamato na vati na velký dům v pozadí vesnice na jehož korunoval pahorek, dům, jenž N uže, stráních se nalezalo tolik zahrad? sotva že jsem byl den ve vesničce, se znal jsem, že jest to rodné místo Harry

la

není

já povolám

války.

Prosím

matku."

jsme do velké, komnaty za její řeči.

dobře provětráva Zde mne zanecha

brzo se navrátila s damou prostřední věku, jejíž krása byla toho tichého, ma teřského druhu, jenž člověka ihned činí domáckým.

-

a

ho

-

Wayne-a,

mého

přítele

z

koleje

a

Seznal uniformě

jsem, že vzdor nepřátelské mé jsem považován za přítele i mo hu říci, že jsem se tomu nemálo těšil, ne bot' první pohled z oček Mabel Wayne ové po valil opevněnění, jež jsem v srdci svém proti lásce zřídil opevnění, kte i rýmž jsem se častokráte vychloubal věděl jsem, že, staniž se cokoliv, příští můj život bude oblažován její laskavostí"

rovněž,

že dům na pahorku jest jeho domovem. Po několik dní zdržel jsem se návštěvy, domýšleje se, že má uniforma by byla ne milou matce a sestrám Harryho, nebot' on šel

se

-

státem a byl důstojníkem Lee-evě. Konečně má touha,

-

svým

armádě zvěděti nějakých zpráv o mém dávném příteli vzrostla tak mocně, že nemohla v

jedno býti potlačena takovými ohledy odpoledne kráčel jsem k domu po široké cestě kočárové a pak jsem stoupal po schodech nahoru k příjemné a stinné ve randě a zrovna, když jsem chtěl zatáhnou ti za staromódní rukojet' ku zvonci, dvéře náhle se otevřely a p,řede mnou stála mla U směv, jenž před chvil dá a sličná žena. kou pohrával okolo její rtů, rychle se rozprchl i uskočila nazpět s lehkým posun kem uleknutí, však sejmutá má vojanská čapka a mé postaveni mírumilovné ji upo kojily i stála tu čekajíc." "J est paní Wayne-ová doma?" tázal jsem se. "Má matka jest doma; koho jí mám

aneb vůbec

oznámiti ?"

"Karla Talbota, spolužáka jejího syna

přítomně

člena

pluku ubytovaného

v

a

této

vesničce."

"Jak že! Vy jste Karel Talbot, jenž byl nejlepším druhem Karlovým v koleji?" "Ten jsem." "Tož vejděte, nebot' nám všem se zdá, jako bychom vás znali a ačkoliv stojíme na stranách protivných, jsme přece jen přátely," a již mi podávala ruku svou. Přijal jsem ruku její a vřelé její stisk IlUtí divně mě projelo tělem, rovněž tak, jako mocně mne pronikl pohled jasných její očí, jež se ku mně obracely.

nebude

oblažován.

Pozvali

abych zůstal k večeři a já tak učinil; a když mne povinnost nutila k odchodu, prosil jsem, ahych směl návštěvu svou o pakovati tak často, jak hy mi toho náklonnost a služba má dovolovaly. M(lžete se snadno domysliti, že čas i náklonnost má spůsobily toho, že mezery mezi mými ná vštěvami byly velmi krátké i já často spo mne,

a v

I

mi Mahel nezřídka otevřela dvéře dříve' než jsem dospěl schodou ve doucích ku verandě. Kdož by byl mohl neporozuměti pohnutce takových známek přízně? A vy zajisté uvěříte, že to duši mou ozařovalo více než nejpěknější pa prsek sluneční a naplňovalo sladší hudbou než jest jarní sbor zpěvného ptactva. N e pověděl jsem vám o kráse Mabel Wayne ové. Byla onoho jasného anglo-saského rázu, kterýž prozrazuje milou a slunnou povahu. Byla tak veselou, jak si jen člo věk mohl přáti, honosíc se jemně ušlech tilou myslí, řízným vtipem a sladkým zvo

zoroval, že

nivým hláskem, jemuž naslouchati bylo nevýslovnou rozkoší. Jest vám známo, že jsme ve vesnici té ubytováni byli FO dva. měsíce; však dříve než náš pluk odtáhnu1 na jih, otázal jsem se Mabel, chce-li se stá ti mou ženou a přitlumeny její hlas vyprá věl mi o lásce, o níž jsem věděl, že mi bude

blahoslavenstvím. Matka. radostí svolila i ustanoveno, že sňa tek má býti odbýván, jakmile'; se skončí

její

s

nejvyšším

-133

neblahá válka. Došel rozkaz k odchodu a následoval útok, při němž jsem si do-

hyl důstojenství majorského. V roce, kte r-ýž následoval za kampaně, jejímž skonče ním byl Gettysburg, často jsem dostával zprávy od Mabel, neboť spojení mezi je jím domovem a našim vojskem nebylo přerušeno. Následoval poslední obrovský zápas k jihu pod Grantem a jak nám všem jest známo, měli jsme službu patrolní a obchůzkovou po celý ten čas; a když po čalo hnutí křídlové, drželi jsme se v nej větší krajnosti armády i podnikli jsme poslední projížďku po poloostrově, kteráž přivodila v životě mém osudnou krisi.

Pamatujete se na den, kdy jsme očekávali, že setká-. se s me vojskem Fitz Hughovým? V onen večer měl jsem službu piketovou i měl jsem battaillon našeho pluku rozlo žený podél silnice, kteráž vedla kraji nou pahorkovitou. onen

Zrovna, když

temnější a

stíny

se

těžce

I

-

lého roucha vzbudilo mou pozornost pl'l mne ku seskočení s koně a pospíšení k tělu na zemi ležícímu. Osoba, již jsem

I mělo

měl

nepřítele, byla ženština, a když' sklonil k ní, srdce mi zmrazilo, neboť poznal jsem obličej Mabel Wayne ové. Pojal jsem ji v náruč a oči její po zíraly v oči mé tak plny lásky, že jsem zavzlykal jako malé děcko. ,,0 můj drahoušku, můj drahoušku!" zvolal jsem. "Co tě sem přivedlo?" "Slyšela jsem, žes tu s vojskem svým, Karle, i chtěla jsem tě spatřiti." "A já jsem tě zavraždil a otrávil jsem si na vždy život," od větil jsem. "Nikoliv, neotrá vil Karle; tys neza mýšlel mi ublížiti byla to jen vlastní za

jsem

se

-

.

má vina." A ni

její

Viděl jsem, vala. že rychle slábne a

proto řka, že lám

jsem

noc

to

po stromoví

kládaly lemujícím cestu, u slyšel jsem dusot koňských kopyt blí žících

se

z

la.

prav

jsem po sva dolů, abych 'se setkal s osobou, kte-

I

Brzo přišel jsem na místo, ráž se blížila. odkudž jsem mohl přehlédnouti hodný kus silnice i zastavil jsem se na stinném mí V nejbližším okamžiku spatřil stečku. jsem jezdce, jenž se mi rychle blížil. Jak mile se mi přiblížil na doslech, rozkázal jsem mu, aby zastavil, však rozkazu mého

neuposlechnuto. "Stfljte, sice vystřelím!"

v

však vzdor tomu blížil se v nejbližším okamžiku pozvednul jsem bambitku svou. Ostrá střelná rána roz lehla se tichou nocí. Se slabým výkřikem skácel se jezdec se sedla a pak zavlátí bí-

mne

-

tam."

ji. A v domě tom, spočívajíc v mém objetí, hlavu svou na mé srdce pokládajíc, zemřela a tam jsem ji zanechal spící věčný spánek. Vy psal jsem celou událost a poslal [sem vy psání to její matce a Harrymu. Oba mi odpověděli, že mi žádnou vinu nepřikládají. Však cokoliv

útěšnější

než to,

útěšnější,

než

jiného kromě toho, kdyby byla živa, jest vědomí, že duše její mne ob letuje, že láska její stále ještě mne náleží Viděl jsem a na věky mně bude náležeti. ucítil hlas; její obličej; slyšel jsem její jsem její polibek a v brzku budeme spolu spojeni v jiném světě. Mohu ji viděti nyní, tak sličnou a laskavou, jako za -

zvolal jsem, kůň letmo a

navste

nedalekém domě do

Ovázav její ránu jak nejlépe jsem mo hl, uposlechnul jsem

J. G. CARLISLE.

hu

mne.

ne,

"J sem

jednom

li

děl

měl

odchodu.

bylo by zbytečné," :pr�v!

vou

Úizkého

dem svým, aby se drželi pohotově, sjíž

k

se

"Ne,

se roz

zavo

ranhojiče,

Zavolala

stávala

údolíčka; nařídiv

smrtelném zápasu, láska mne neobviňo v

svém

-134

dávnýcb let. Ano, já ji ona jest moul" Major umlknul. Pablesk štěstí zaskvěl

mohu

se

v

viděti, očích

jeho

a

a

prozářil jeho obličejem. Pak zakryl si obličej rukama. Po hodnou chvíli jsme nepromluvili slova. Konečně však bylo mlčení obtížné. "Vypijme sklenku vína," pravil plukov A všichni kromě majora si naplnili ník. sklenky své. "N echeete píti s námi, majore?" pravil plukovník. Major neodpověděl a plukovník posta .

k němu a dotknul se ho. Zádná odpověď. Plukovník odstranil majorovy ruce Obličeje a mrazení nás všechny projelo.

na'vpřistoupil

.

Major byl

s 0-

mrtev.

neb sečné poranění' větší či menší, aneb že upadnu rebelům do zajetí. Armáda naše ležela v tuto dobu klidně II Rappahannocku i bylo tak málo na práci, že život v táboře byl velice jednotvárný a.

zprávy pro časopisy neobyčejně vzácné. Výzvědné výpravy a šarvátky piket občas změnily jednotvárnost tu a poskytly látku k občasným telegramům novinářským. Několikeré oddíly rebelské jízdy, naver bované v kraji, kterýž jsme měli obsazený, nemálo nás znepokojovaly tím, že se pro díraly skrze náš řetěz a zajímaly naše pi ketya obchůzky, v čemž jim značně napo máhaly dokonalá j&jich známost krajiny a. spojení s obyvatelstvem duchem rebelským nasyceným. Kapitán Flambeau byl př idružen ku štábu sborového velitele a těšil se veliké vážnosti pro svou odvahu a jmenovitě pro svou strategiku, kterouž docílil toho, že zajal mnoho potulných nepřátelských jezd ců, kteří našim předním strážím působili takové nesnáze.

III.

ev irginia �awler. "Chcete si se mnou vyjeti dnes večer?" kapitán Flambeau, vstoupiv v jed

tázal se no ráno

s

obvyklou

svou

veselostí

a

Záhy z večera vyšinuli jsme se na koně vyrazili jsme. Družina naše pozůstává la z dvanácti vybraných jezdců. Kapitán byl jediným důstojníkem na výpravě podí lu beroucím; druhým co do velitelství byl desátník Swigit, zvěd to, jenž v oboru svém byl neobyčejně znamenitý a jenž, znaje každou píď půdy, po níž nám bráti se bylo, byl naším vůdcem. Nebylo by věru věcí snadnou nalézti vojína veselejší ho, odvážlivějšího a statečnějšího. Byl původu irského, žil však po leta na dale kém západě a spojoval charakteristiku a

roz

marností do mého stanu.

"Pamat�jete. se ještě, jak jste mne žádal, abych vám oznámil, až se na novou vydám výpravu i vyjádřil jste se, že byste mne pak rád pro snad

vázel."

"A tázal

co

vlastně

jsem

dnes večer

zamýšlíte?"

se. ,

"Dostalo se mi uvědomění, že oddělení rebelské jízdy, kteráž se stále potloukala okolo našich předních stráží, zabíjejíc i zajímajíc stráže naše a jinou tropíc neple chu, na jistém místě při Rappahannocku, asi patnáct mil odsud vzdáleném, sjeti se

rozmarného irského humoru s odvahou zá lesáka. Měl zálibu ve svém žertu a ve svém doušku kořalky; poslednější miloval

.

má, aby podniklo jeden ze svých obvyklých přepadli i doufám, že s malým oddělením jízdy naší, sběř tu budu moci rozpt.ylitij, několik 'jich zajmouti. Dílo dnešní noci poskytne vám látku ku pěkné zprávě pro časopisy i můžete pak psáti jako očitý svědek. Vzpomínám si také, že jste mi onehdy sdělil, že vám váš kůň dobře ne slouží. Myslím, že vám budu moci po skytnouti jiného koně, dříve než nadejde ráno, skončí-li se má výprava šrastně." Nemohl jsem odolati svůdné této nábíd ce i slíbil jsem odvážnému mému příteli, že jej budu provázeti na jeho výpravě, ač koliv, vzpomínaje na. bezohlednou, odváž nou jeho povahu, zrovna tak jako koně jsem mohl očekávati, že si uženu střelné

-

spíše

.

až

přes příliš a kapitánovi naskytopříliš často příležitost varovati jej před tím, aby nehledal útěchy a úlevy v láhvi naplněné lihovinou, kteráž nikdy neopustila jeho bok. Když jsme se blížili předním strážím, slyšel jsem kapitána se vyjádřiti, že bu dem muset projeti ulicí piket, poněvadž nemá žádného pasu a povolení ku překro čení našeho řetězu bylo možno dosíci je dině v hlavním stanu, k čemuž již neměl vala

se

času. se dostanete skrz?" tázal jsem se. ,,0, to jest dosti snadné," odvětil on. "V tom ohledu nejsou žádné nesnáze." "Tato soustava předních stráží," pokra-

,,�ak

-135

čoval, "již generál Butterfield si přisvojil cizího vojanského díla a již s velkým hlukem prohlašoval za svůj vlastní, původ ní vynález, jest snad dosti dobrou, až na to z

že

velkou část armády službě strážní; mě to však nebrání, přeji-li si proniknouti řetězem v kterém koliv směru." V brzku jsem viděl, jak to možné. Po pojev ku zevnější řadě stráží, jež byly jen na několik yardů od sebe rozestaveny, na řídil kapitán svým lidem, aby jeli až na blízko předních stráží, aby se drželi ještě uvnitř, ale skoro rovnoběžně s nimi. Hned na nás voláno, však kapitán pravil: "N echceme projeti řetězem zde, nýbrž o něco níže a nebudeme přece svůj pas po. dvakráte ukazovati."

udržuje zbytečně

ve

Popojevše k nejbližší stráži, přejeli jsme její obvodem a opět jsme byli zasta veni.

"U všech všudy," pravil kapitán, "byli jsme právě zadržáni stráží tam nahoře. Kolikráte pak máme ukazovati pas svůj na jedné a téže čáře?" Strážník viděl naši zastávku s jeho sou druhem o něco výše stojícím a domýšleje se dle slov kapitánových, že jsme již do kázali své oprávnění k překročení čáry strážní, pravil: "AH right!" a my jsme se brali dále. Pustili jsme se cestami a stezkami nej odlehlejšími, skrze lesy a přes pole, chtíce se vyhnouti každé srážce s potulnou rebel skou jízdou aneb s vyzvědačskými oddíly, aneb tomu, aby občané s rebely souhlasící nabyli příležitosti zvěděti cíl naší cesty a prozradili to pak nepříteli našemu. Byla to romantická jízda v onu noc, tichou, při svitu měsíce a hvězd, jízda to z větší části skrze lesy, přes potoky a pa horky a skrze pěkná údolí. Mnohého vy pravování "lásky a války" dostalo se nám na cestě té údělem a kapitán a desátník Swigit byli hlavními vypravovateli. Po vídky kapitánovy byly obyčejně druhu ro mantického, kdežto desátník povídkám svým přiměsoval koření rozpustilého hu moru a často směšně se končívaly. Vy pravoval-li však o svých vlastních činech, rád si "zaprášil", jak hoši říkávali, čili ji nými slovy řečeno: přeháněl a přeceňoval svou

osobní

cenu

i statečnost.

Když jsme překročili pěkný potok a o něco doleji minuli mlýn, ukázal desátník Swigit na pahorek za námi ležící, za, nímž

-

se rozkládal les. "Tamto," pravil, "jest jeviště jednoho z mých nejkrutějších jez deckých zápasů." "Vypravujte nám o tom, desátníku," pravil jsem. "Bylo to za postupu Pope-eva k Rich mondu, když jsem byl vyslán s výzvědnou družinou o desíti mužích. Obyčejně se vydávám na výzvědy sám, tentokráte však bylo družiny zapotřebí, poněvadž se mohlo snadno státi, že se. budu muset pustit do boje. Dobře tedy, když jsme přibyli na. toto místo, spatřil jsem od pahorku ku potoku za námi' tlupu .dvaceti pěti neb třiceti rebelských jezdcůzrovna na pokra-· ji lesu tamto proti nám se rozkládajícího. Sjel jsem s lidmi s pahorku, ukryl jsem je v stromoví i dostali jsme se za mlýn, však nikoliv nespozorováni. .Rebelové domýšle jíce se, dle toho co viděli, že družina má jest slabší než tomu skutečně bylo, ihned proti nám postoupili. My seskákali s ko ní i připravili si své karabiny a když se nám šedokabátníci přiblížili, uvítali jsme jich hromadným výstřelem. Šest jich pad

lo

a

uvrženi ve zmatek. Však srazili v šik a zase se nám blížili; zatím znovu nabili své karabiny a ostatní

znovu se

my

se rebelové na dostřel přiblížili, vy jsme zase hromadný výstřel, kterýž jich opět půl tuctu skácel se sedel, kdežto ostatní horempádem uháněli pryč. Vsedli jsme na koně a pustili se za nimi: zajali jsme jich deset zbytek uprchli. "J est-li pak byste chtěl složiti přísahu desát na pravdivost svého vypravování, níku?" tázal �e kapitán Flambeau. "Ano, pane; a nejen to já to mohu

když dali

-

-

i dokázati."

'"Čerta!"

zvolal jeden z jezdců. Swigit k němu obrátil i viděl jsem, jak oba spolu vyměnili pohled dorozumění. zostra

se

"Tome," pravil Swigit, "tys hyl a

se mnou

pamatuješ se zajisté na onen boj!" "Pamatuji-li se! Tot' se rozumí,

že

ano."

"A dobře víš, že mé vypravování jest pravdivé !" "J e-li pravdivé? Každé jednotlivé slo vo!" pravil Tom, ale takovým spůsobem, že kdyby byl řekl: "Tot' přece jen ne stoudná lež!" stejného účinku a dojmu na nás posluchače by byl učinil. Když jsme se pak brali dále, pravil mi kapitán Flambeau tichým. hlasem: "Mu sím vykonati návštěvu ve vzdálenosti as

-1&6

jedné míle odsud i představím vás jedné nejsličnčjších děv virginských. "Opravdu!" zvolal jsem. "Vaše výprava má tedy jiný účel než zajímání rebelů?" "Vždyt' -se člověk v kruté této službě také může drobet pobaviti a tato děva jest :neobyčejně zajímavá."

želivé,

vysvětliti. nepotlačitelnou úzkostlivostí kam se ubíráme i po účelu naší výpravy. Rozumí se samo sebou, že se jí dostalo jen vyhýbavých odpovědí, jichž jak.se zdá lo očekávala, jež ji však očividně tím více znepokojovaly. Odešli jsme, jen. já, maje nejasnou domněnku o tom, co mladou děvu trápí, když mi kapitán pověděl, že Swigit zvěděl, že družině, za níž jsme se vydali, bude veleti poručík Talford, jenž se zdržoval v krajině této, v níž byl jeho do�?v, n� dovolené od armády jižních

Lawlerovou.

Virgiňia dominii sloužila si -

oblíbené to jmeno v staré byla roztomilá děvuška a za

-

plnou měrou všechno vychvalo vání, jakýmž ji kapitán byl obsypal: Mezitím co jsme hovořili, přišel desát ník Swigit ku dveřím a oznámil kapitáno vi, že by s ním rád mluvil. N eodcházeje dále než ku dveřím, vyslechnul kapitán sdělení Swigitovo, kteréž se muselo patrně vztahovati k nějaké novince, již desátník vyzvěděl od černochů. Slečna Virginie a já pokračovali jsme ve své rozprávce nevy rušováni jsouce druhými, kteří mluvili po tichu. Pojednou jsem slyšel jednoho z obou u dveří stojících pronésti jme no poručíka Talforda. Všimnul jsem si, že při zaslechnutí jmena toho má slíě ná společnice změnila barvu. Spozorovav její pohnutí, tázal jsem se po příčinách toho; ona však se vyhýbala přímému zod povídání mé otázky a brzo na to se omlu vila, že musí komnatu opustiti. Bylo pa trno, že jest něčím velmi pohnuta. Když pak jsme byli připraveni na od chod, tázal se kapitán po slečně Virginii, poněvadž prý 'se s ní chce rozloučiti. Dívka přišla, ale jednání její bylo tak zdr-

se s

-

-

to?"

"Virginie Lawler, dcera jedno z nejzu řivějších odštěpenců v této krajině. Ona nemá matky a na otci jejím lpí více než podezření, že přechovává guerilly a rebel ské vyzvědačské tlupy a že si hraje příle žitostně na vyzvědače. "Proč jej nezajmete?" "Byl bych tak učinil již dávno, kdyby nebylo jeho dcery." "Proč tedy neučiníte přípravy k útěku 8 děvčetem a nezajmete starého, abyste zá měr svůj mohl provésti?" "J á navrhoval to samé Virginii," pravil 'kapitán, "ona však k tomu nechtěla svoliti." V brzku jsme dospěli obydelního domu páně Lawlerova a poněvadž nebyl ještě čas nalezli jsme rodinu vzhů 1t. ulehnutí, H. Kapitán a já byli jsme uvedeni do ho -vorny, kdež jsme v brzku byli pohrouženi rozmluvu se slečnou ve velmi přtjemnou

že kapitán si to nemohl

Tázala

:Z

"Kdo jest

-

.

•

odštěpenců.

Za několik hodin přirazili jsme k místu našeho určení, kdež jsme očekávali naše setkání se s nepřítelem. Místem rebelského dostaveníčka byl z cihel zbudovaný chrám, jehož od počátky války zneužito k jakémukoliv účelu. Kapitán vbrzku i své blížili jsme se opa vykonal přípravy trně místu, jsouce rozdělení v několik tlup. Přiblíživše se poněkud, mohli jsme viděti koně přivázané k plotům a křoviskům, ja kož i jsme spozorovali světla ve chrámě. -

V brzku tázal

se nás na stráži se nalezající když tu kapitán zvolal: "Ku předu!" a již jsme se hnali v před. Stráž ník vystřelil, čímž poplašil své soudruhy na

v

heslo:

chrámě.

Výkřiky ozývaly se s obou stran, když postupovali a rebelové snažili se vyskákati na koně a uniknouti. Mnohým se to podařilo, neboť naše družina byla příliš slabá, než aby jich byla mohla úplně Někteří nepokusili se o vy obklíčiti. skákání na koně, nýbrž hleděli uniknouti běžme, což se jim také podařilo. Několik rebelů jsme zajali a rovněž tak nám pad lo do rukou půl tuctu koní, z nichž mi kapitán v souhlasu se svým slibem ne chal vyhrati jednoho. Měli jsme jednoho muže raněného a jednoho koně zabitého, Několik rebe to byla celá naše ztráta. lů bylo raněno a když byli slíbili, že proti nám bojovati nebudou, zanechali jsme jich v nedalekém domě jednoho z jejich přátel. Blížili jsme se chrámu, očekávajíce ovšem, že ho nalezneme prázdný; jaké však bylo naše překvapení, když jsme;

naši hoši

s koní a vešedše do chrámu, mladého muže v uniformě rebel

seskočivše

spatřili

poručíka, kterýž před námi stál žaloženýma rukama a nejevě náklon nosti ani k boji ani k útěku. ského se

-137

"J ste mým zajatcem," pravil kapitán Flambeau. zněla lhostejná

odpověď.

zbraň."

"Zajisté," pravil, podávaje mu zbraň. "Nezdá se, že jste byl nakloněn vésti své soudruhy alespoň na útěku," promlu vil kapitán. "Možná že jste se domýš lel,

že

se

úspěchem

nám

samoten

budete

moci

s

odpor postaviti." "N ečiním při této příležitosti nároků na statečnost nějakou." "Proč jste se nepokusil o útěk?" "N echtěl jsem tak učiniti." .. na

"Proč ne?" ,Poněvadž jsem dával zajetí přednost." "Pravdě podobná to povídačka pravděpodobná již vzhledem k té skuteč nosti, že jste organisoval jízdní rotu ku napadání našich předních stráží. Však -

záležitost tato bude Jak se jmenujete?"

později vyšetřována.

.

,,'ralford."

"Ó!

-

chybný krok uchopiv se zbraně ubohé vlasti své. Poněvadž pak doba, na kterouž služeb svých přislíbil, uplynula, rozhodnul se, že nikdy více ne učinil

proti

"Nepochybně," "Vaší

-

Já

o

vás

již slyšel! pravil

ka

pitán. I tán

já o něm v tentýž večer jako kapi slyšel i pohlížel jsem nyní nikoliv bez zájmu, na mladého tohoto muže, je hož jednání neprozrazovalo ani dosti má lo zbabělosti a jehož prohlášení, že si přál býti zajat naším vojskem, uvěřiti jsem měl chut'. Byl jsem dychtiv zvě děti jeho příčiny k takovémuto jednání a na zpáteční cestě do tábora jel jsem po ně jakou dobu po jeho boku a zapředl jsem s ním rozhovor. Shledal jsem jej neo byčejně vzdělaným i poznal jsem, že jest z té látky, z níž bývají trořeni muži sta teční. Po

nějaké chvíli vyslovil jsem své překvapení nad tím, že se vzdal tak o chotně, když přece mohl uniknouti i tá zal jsem se po příčinách dobrovolného jeho se vzdání. Váhal chvilku, však, patrně jsa přesvědčen o mé upřímnosti, pověděl mi vše. Byl opravdivým protivníkem odštěpe ní, když však stát jeho vystoupil z Unie, domýšlel se ve spolku s mnoha jinými, že jest jeho povinností pomáhati při ob hajobě domova svého, necht' si již smýš lení jeho o zájmu odštěpenců bylo jaké koliv. Následkem toho vstoupil do vojska od štěpenského; avšak jednoroční služba, po zorování i přemýšlení jej přesvědčily, že

bude bojovati pro zájem odštěpenců; před několika měsíci byl však konskribován a jeho zkušenost ve vojště a vliv rodinný dopomohly mu k místu dftstojnickému. Nedobrovolná služba. ve vojšti odštěpen ském přispívala jen k tomu, aby mu byla znechucena i se vším co se rebelství dotý kalo i umínil si, že při nejbližší příleži tosti přeběhne k vojšti severnímu. Dou fal, že dovolená ku návštěvě jeho domova kde vojsko naše leželo, kýženou mu po skytne přfležitost a v očekávání tom se také nemýlil. "Jak se ale stalo," pravil jsem, .,že jste byl dnešní noci vůdcem sboru, jenž, jak myslím, většinou se samých guerillň se skládal?"

"Byla to čásť mého plánu," odvětil on. "K vůli mým přátelům, kteří jsou oddáni věci jižní, nepřál jsem si, aby bylo zná mo, že jsem dobrovolně opustil armádu, nýbrž dával jsem přednost tomu, aby se myslelo že jsem byl zaj�t. Zmizeni mé může později spňsobem nějakým vysvětle no býti. Svolil jsem k tomu, že povedu tuto družinu dnes v noci i byl jsem ed hodlšn vésti je k vašim řetězům a dáti se buď usmrtiti, buď ,zajmouti. Dovolená má uplynula a já byl odhodlán nikdy více ve vojště odštěpenské se nevrátiti." Vzpome DUV si podezření dříve pojaté ho, tázal jsem

se

ho, zná-li mladou dámu

jmenem Virginie Lawler. "Virginia Lawler?" pravil dychtivě, "znáte vy ji snad?" "Jen málo," odvětil jsem já, "a poně vadž ona vás zná, můžete de zrovna. tak dobře přiznati, že mezi vámi vznikla lá ska.." Přiznal se, neboť počal mi důvěřovati přiznal se ale poněkud zajíkavě. On a Virginie byli soudruhy v dětství a. byli si zaslíbeni od té doby, co Talford vstoůpil do služby odštěpenské. -

.

"Málo však naděje," pravil s povzde chem, "že zasnoubeni naše sňatkem bude korunováno, neboť otec Virginie jest zuři vým odštěpencem a nikdy by nesvolil k mému sňatku, kdyby zvěděl, [sko že zví že

věci severní. kdežto já nikdy nevrátím k odštěpenství, budu-li drobet moci pomoci. I kdybych ji

jsem přál

více

se

,si jen

-138

mohl na

získati,

nechtěl

Jih.

byoh

s

ní

přemohla otižádostivost a odvlekna pravil: nu "N u já tak jak tak nepomýšlel opravdově na to, že bych pojal Virginku za ženu a pakliže ona miluje Talforda, jsem ochoten pomoci jim z uesnás]." "A jak byste to mohl učinit?" tižu se brzku

nyní jeti

mne

"Možná, že vám budu moci pomoci," pravil jsem, opouštěje jej. Popojev ku kapitánu Flambeau-ovi, sdě lil jsem mu, že byoh s ním rád v soukromí drobet pohovořil. Odloučiv se drobátko od svýoh lidí, ka pitán naslouchal vypravování mému o tom co jsem právě byl uslyšel od rebelského poručíka. Když pak jsem pokud možno nejopatrněji mluvil o Talfordově lásce ku Virg;inii, kapitán velice se rozhorlil. ,,�ádný rebel nesmí dostati Virginku, budil-li moci já tomu zabrániti," prohlašo val nakvašen. "Nevěřím tomu že jest mu žem Unii přejícím; on vás jen obalamutil, aby se mu dostalo vaší pomoci v jeho milostné

-

pletce."

"Promluvte svědčen o jeho na slova ta."

-

ním sám

budete odvětil

a

upřímnosti,"

.

.

pře jsem

[tcími.

Byl v brzku přesvědčen o TaIfordově upřímnosti, tím více, poněvadž mladý dů stojník rebelský prohlásil, že nejen jest ochoten, ale že touží složiti přísah II věrno sti TI nii a že si vroucně přeje býti poslánu na sever.

Píseň

v

.

Jakmile [sme dorazili do hlavního sta nu, složil Talford přísahu věrnosti i podal jiných uspokojivých dftkazfi své lojálnosti k Unii. Bylo jemu i shěné dámě, jejíž o tec poslán byl do Richmondu, dovoleno

sám.

šlechetná velkodušnost.

"Dosti snadno," pravil on, "vrátím se jen a zatknu starého Lawlera, a abych u něho zapudil veškerého podezření, povím mu, že jeho dcera musí s ním, pokud ne budou vyšetřeny obžaloby proti oběma vznešené." 'I'alford byl spokojen 8 tímto ujednáním a tak když jsme přijeli k Lawlerovým, o známili jsme starému muži, že musíme jej i dceru jeho dopraviti do hlavního stanu. Virginia v brzku byla zasvěcena v náš úmysl od milence svého, s nímž mluviti jsme jí příležitost 'poskytli a byla velice potěšena vyhlídkami před nf se rozkláda-

Kapitán poslechl mého návodu a byl se svým zajatoem právě tak potěšen jako já

Kapitánova

-

zvědavě.

.

s

stranou

I

.odejeti do Washingtonu, kdež vbrzku byli spojeni a tam jsem před nedávnem měl to potěšení setkati se se št!astnými manželi těmi.

\tzbcuřených

ee dIáků. 4.

1.

� U,

co

Nu,

patH pánu?

V střeše

každá na

každý hřeb, krtipěj v džbánu,

3.

poll ci chleb,

.

jeho vše jest, ale, bratří, kosa v šij a. v leb mu patři okovaný cep! 2.

Nu.

co patří pánu? Dcery tvojí zpěv; sýpka, ať je plna zrní nebo plev, zdupané i zkvětlé nivy

ale též však spr�ved1ivý náš i vn�kti hněv!

patří 'pánu? Svižný karabáč,

Nu

co

co

patří pánu?

V hvozdě zvěř i klest, poslední tvá kráva,

jediná

ale v

tvá čest:

patři jemu taky

nestoudnou

tvář,

v

drzé zraky

řekne ,cháme!' mozoHtá pěst! ňslužně rci "rač!" však před v_ěčným soudem božím patří skráií mu zryta hložím, vdova sirot pláčI Nu, co patří pánu?

když

on

Sláva, přepych m()�. Vzbl'lru, bratř], k ránu

jde prý naše nocI hrad-my žhavou smolu,

On má

-

štěstt on my trud, však bolu bůh jde na pomoc! -

Jaroslav

Vrchlický.

ZÁHORŮV VELEBNíČEK.

� Z

Českého

venkova.

�

Pro kalendá,ř Amerikán dle skutečnosti napsal J. J. Beneš

�YLO krásné letní jitro, vzduch plný �� vůně zpěvu, role plny hluboko

..

jindy zase nalezl pan Záhora polovici v náladě, která to k zemi klonících se klasů a proto také dostatečně prozrazovala, že jí na světě, nic netěší. i srdce bodrých venkovanů plno radoAle jaká pomoc? Osud je' sti i naděje.. slepý a nemá rozum. Naproti, u chuPo silnici vedoucí z města P. kráčel dých chalupníků, měli každoročně křti ke Lhotě veselý mladík. Bylo na něm ny nějakého nového světo-občánka neb vidět, že je to študent, beroucí se k do- občanky, ačkoli v se sotva měli čeho na a zde u rnovu svému na jíst bohatých Záhorů nic fL. prázdniny. nic. Paní Záhorová konečně na Mladík tento byl syn souseda Jana pořád nic L rolníka ze jiného nemyslila, než na nějakého Záhory, nejbohatšího a byl znám v celém okolí modrookého klučinu, s buclatými tvářepod jménem mi a velebníček." "Záhorův podobou Záhorovou. Velebníčkem sice nebyl, ba nebyl Když modlitby nic neprospěly, na ani v semináři ještě, nicméně myslelo, vštívila pana děkana, strýce svého ve cích a učinila svatosvatý slib, cké i celého okolí, V obyvatelstvo L že jestli ji nebe obdaří chlapcem, tohoto že mu název tento vším právem přisluší, Byloť jim totiž velmi dobře známo, že potom neodvolatelně obětuje službě se František Záhorliv "velebným pá- svaté církve, čili že ho dá vyučiti fl, vy� nem" státi musí, ať je cokoliv: ať chce světiti za "velebného pána". Děkan Marek nebyl žádný neomylák, neb nechce. A proč se ním státi musil, táže se nýbrž osvícená hlava ze staršího vydání, mnohý. V tom vězel slib. jaké dnešního času téměř úplně ji� Jan Záhora vzal si totiž za .manželku zmizely ze světa římského církevnictví .Annu Markovu, bohatou dědičku z On upozornil dle svědomí dceru bratra V vic, velmi nábožně vychovanou. svého na to, že takový slib není mnoho Jejich sňatek byl šťastný, milovali se platný, protože se neví, bude-li ho ten přáli jeden druhému, nikdy se nehádali zaslíbený chtít dodržet, také že není spolu, jeden četl přání druhého z tváře docela mravný, an olupuje zaslíbeného a snažil se je vyplniti prvé, než bylo o svobodnou vlili jeho, ale paní Anička nedala si to své předsevzetí vyvrátiti, vysloveno. .Ale jeden �ráček kalil oblohu manvěří� tomu pevně, že koná skutek bo želského ráje jejich. Byli spolu iiž pět hulibý a že touha její tím' bude vypllet a dosud neobdařila je příroda tím, něna. čem tak touží mladomanželé po vždy Byly to veselé dny, bylo tu radostí, dosud pod střechou jich domu nebyl' když asi za rok přilítl velikánský čáp sedl na okno Záhorovo, nohu slyšán pláč děcka. Jaký div, že paní do L Záhorová přistihla mužička svého nezdvihl, zaklepal a když Záhora otevřel, a kterak smutně jednou, zamyšleně popodal mu kluka jako "buka" a vyřizo hlíží do dáli, jako by nějakého čápa val, že se svatý Petr nechá poroučet a svou aneb touhou chtě, vyhlížel, přitá- že posílá "prezent". Paní Záhorská prý hnout,

lepší

a

a

že

svou

-

...

",

.

....

....

•

....

.

,

-

....

,

slyšela, slib

že také

povídal, aby

nezapomněla. křtiny vL

Takové vorka .

Janda

kaplan

a

pan radní z města P. 'paní starostová zD

nikdo nepa křtil, farář Ho

....

Děkan Marek

matoval.

svůj

na

mu

asistovali,

byl kmotrem a byla kmotrou. připravil Záhora

....

'U večer

den křtin

v

mládeži L

....

cké taneční zábavu

ho

v

stinci

Trnkově, při které měla hudba, j pokrmy všecko psáno býti na ú

pivo šťastných

čet

rodičů.

Ale

byli také blaženi; co cítil otec, těžko' vypsati, leč co cítila matka to pře sahuje veškerý obyčejný pomysl. N e mohla se ani nasytiti pohledem na krás ného synáčka, brzy se smála, brzy zas 'blažeností dala se. do pláče, a hned zas vymýšlela, co by komu měla učiniti milého a dobrého, aby si toho neslýcha ného štěstí zasloužila.

František rostl velmi snadně

Jet

čítaje, byl iiž Není

v

osmé latinské.

že si

divu,

se

19

-

tak v�sele

vykraču milý otec, ku kaž .dé oběti pro svého syna vždy ochotný, 'vždyť ho přijme a k srdci přivine ta dobrá matinka, která není s to aby mu něco odepřela. V malé půl hodince stál již u d veří rodného domu svého. chystaje se pře kvapiti své milované rodiče a pookřáti

je, vždyť

I

jako z vody, učil pilně a nyní sotva

a

ho očekává

mezi nimi.

Nejprvé přivítán byl vrčícím Dunajem, který však ihned poznal mladého svého

pána

a

lichotivě

Vždyť spolu vyrostli

se

k němu tulil.

každé prázdni vždy společně trávili, zaměstnávajíce se procházkami neb hon bou zajícii, ko a roptví jiné zvěře, jíž bylo v okolí značný počet. Od staré služky se Frantík dověděl, že rodiče jsou na poli, že však co ne] a

ny

dří ve

se

vrátí.

dlouho, když řích

a

A skutečně netrvalo to

matka

ojevila

spatři vši dávno

se

ve

ne viděného

d ve

milé-

ho syna,

oplývala radostí a vítala ho co nejnéžnéji. Za chvíli přišel i otec, pro něhož by la děvečka doběhla a nyní zasednouce k chutné snídaní, počali si vzájemně vypravovati události svého života František měl látky dost. Vypravo val o svých učitelích, líčil jejich podivné spůsoby i náhledy; ne] více však pozdr žel se u "zkoušky zralosti", které se .

všichni tak báli

která velmi dobře do

a

padla. Všichni obstáli a šest vysvědčení s vyznamenáním těmito byl i František. Tak zůstali

v

Po

dosáhlo -

a

mezi

sváteční náladě až do

odešli rodiče ihned poledne. dohlédli na pole, aby dělníky. Fran odkázán sám na tík, sebe, hodil si ot covu dvojku na rameno, zavolal na Du naje a už se ubírali průhonem VZhŮl u k lesíku, který ležel asi půl hodiny vzdá lený od vesnice, k níž náležel, a v némž si tato vydržovala svého hajného. Frantík znal dobře okolí; kráčel pří mo k hájnici, však opatrně vyhýbal se předním oknům, jako by se bál prozra zení. Raději přibližoval se k hšjnici od zad u, kdož nalezala se pečlivě pěstova o bědě

na

ná zahrádka

s

besídkou

ve

středu.

V besídce spatřil Frantík mladou

as

16letou

dívku, lepých tvarů, černých očí a vlasů, které ií splývaly ve dvou vrkočích až dolů na lávku, na níž sedě la zaměstnána jsouc čtením jakési knihy. Slabé odkašlání V

ní.

prvním

vytrhlo

okarnžení

dívku

se

ze

lekla,

čte

že to

nélrdo cizí. Ale

jakmile spatřila příjem ný veselý obličej Františka, vzplanula radostí její tvář a již běžela, aby mu na při vítanou podala přes plot obě ruce. Leč zastaveníčko

ho,

sotva že

toto netrvalo dlou

pozdravili a na ty nej jeden druhého, již odcházel Frantík, ale ještě v odchodu se obrátil a zašeptal: "Tedy nezapomeň dnes večer!" a jH se

bližší věci otázali

ubíral

se

do lesa.

hájovně bývalo vždy veselo. Otec Vojtěch byl muž rozvážný a nepřipou štěl si mvšlének, které by byly spůso bílé zaka"iiti jeho rodinné štěstř. Ačkoli jeho sestra obdržela mnohem větší podíl, než on sám, který k tomu měl dle běžných názorů větší právo" nezáviděl jí, aniž na ni žárlil. Nelze upříti, že když krščel okolo polí, luk a pastvin, které někdy jeho předkům patřívaly, pocítil vždy v svém srdci něco, jako by hlas: "Toto všecko V

II. K vůli

objasnění musíme se vrátiti ně zpět. Tehdy patřil nynější Záhorův statek rolníku Blahovi, otci to nynějšího hajného Voj těcha Blahy. Sta tek ten byl majetkem Bláhovy rodiny, pokud paměť osadníků sáhala. Otec Bláhův byl muž poctivý a dobrosrdeč ný; za. mládí svého navštěvoval hlavní školu v krajském městě a proto byl od rolníků považován za nejvzdélanějšíbo. A právě to bylo jeho neštěstím. Bylť zvolen vícekráte po sobě za sta

kolik roku

být tvé a dítěte tvého:" Leč to jeho poměr k Záhorovi; žil s ním v dobrém přátelství jako se všemi ostatními, ačkoliv znám byl co neznaboh,

mělo

nekalilo

obce, proto musil často dojíždět města, kdež ztrávil někdy celé dny. Kdo zná dostatečně poměry našeho ven kova, ten ví, co musí rolník podstoupiti

rostu

do

aby

aspoň poněkud měšťanům vy

se

rovnal, zejmena do iaký�h zbytečných výloh peněžních se uvede, chce-li ten

nápodobiti a se

život

městský

Blaha to dělal.

nití.

telé ho

"E

v

Josefe,

jsi bohatý sedlák," lí spolužáci a on to rád slyšel držel, dokud nepopustil statek. ru

Marii.

šťana, i

se

dítky,

proto

a

Vojtěcha

syna

a

dce

provdal za jednoho mě svého spolužáka, a chtěje ukázati, jak

tom

dal

sluší,

býva

mu

Tuto

syna

při

vžd yť

vyd ršíš,

to

ty

tak říkali

Měl dvě

přá

utvrzovali.

tom

co,

ho súčast

Jeho městští

se

skvělé

Blahu

na

tím ale zadlu

jí věno, svůj statek, který jsa mimo to za nedbáván, nic nenesl, nýbrž klesal, až přišel do dražby. Koupil ho otec nyněj šího Záhory, dovedný a svědomitý 1'01ník, který statek brzo zase postavil na nohy, tak že se stal výnosnějším, nežli byl kdy před tím. Syn Bláhův, Vojtěch, obdržel po smrti otcově nepatrný podíl a byl by musel nouzi trpěti, kdyby sousedé, ma jíce otce jeho v dobré paměti, nebyli ho svym hajným učinili, v kteréžto hodnosti již mnohá leta stojí a působí žil

.

.......•..

,

.

.

.

.

.

•

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

_.

.

.

.

kostel

nikdy nenavštěvuje. byla nyní vdovou. Jmění její bylo značné, mělať mimo hoto" vost dva domy v městě a ke všemu to-. mu ještě byla bezdětna. Byla by ráda,

jenž I

Jeho sestra

nahradila

bratrovi,

oč ho rodiče zkráti

ale vážila si ho

příliš, než aby byla chtěla dopustiti jeho urážky; nepřímým spůsobem napomáhala kde jen mohla, dokazujíc tak svou

li,

srdečnou lásku sesterskou. Jeho [ediuou dcerušku Ludmilu la k sobě do města

na

vychování,

se

ale mu

sr

vza ne

r cvičit ve všem, čeho ženské je potřebí, zaopatřila ji šatstvem a prád lem a vůbec postarala se o ni tak, že se jí málo která z měšťanských dcer mo hla vyrovnat. Když se navrátila Lud mila 'domů s bohatou svou výbavou od tetičky, nemohl se otec ubrániti pohnutí, poznalť brzy, že se sestra snaží tímto. spůsobern vyrovnati křivdu, která se mu byla stala. V šak více, než její dary tě šila ho její láska a uznalost Ludmila čítala nyní 16 jar. Františka měla ráda hned ve škole; v městě se častěji vídali, lásks, jejich se utvrdila a nyní se iím zdálo, že není moci na svě tě, kteri by je mohla od sebe odloučiti. Neminulo hodiny, aby na sebe nemy sleli.· Toliko tetička věděla, jak to mezínimi etojí a ačkoliv sama nezažila nic.chala

.

.

dobrého, tím méně lásky od svého man žela, přála jí jiným, obzvláště' však

Ludmile, .ních, 'Vou

kterou vlastní

za

nemajíc považovala

vlast

dítek a

společnosti objevil, vždy byl vítaným a téměř pokaždé pohnuli ho spoluobčané, aby nějakou událost vy pravoval. Leč nejraději poslouchali o tom čase, kdy se na národ český vzne hostem

jako

tako

milovala.

sla ta svoboda zlatá

III. U Záhorů

:šek domů

bylo týž vítal

za

večer

kdy

rod

Franti

veselo. Záhora

také

teprv nyní,

kladně

po

práci,

přijav přípitky sousedů, sedl poslouchal vypravování haj ného s takovým napnutím, že si ani nevzporněl, proč vlastně přišel, a na Frantíka se ani nezeptal. Okolo desáté hodiny zvedl se Blaha, jejž povinnost mezi ně

Však vypravoval. bylo pozorovati jakýsi ná -padný nepokoj, pořád sebou vrtěl, jak na'něm

šídlách, každou ch vílí po hodinky, .konečně, když neby lo ještě ani devět hodin, odebral se na odpočinek, omlouvaje se, že je po cestě

hlíšel

na

pravování

hostinského

..

se

sousedy,

když

tito

bavil chvíli

kteří

sem

ještě s dvěma přišli' na �,táčky" a

odešli, chtěl

se

by I

hlídce

také odebrat

vy

zvěděti

kde

Frantík

*

*

*

se

Když byl dal rodičům "dobrou noc", zavřel pokoj. v němž měl ustláno, vzal kabát a klobouk, otevřel rychle okno a vyskočil do za hrady. Přeskočiv pak přes nízký plot ubíral se přímo k lesíku. Netrvalo to dlouho, měl před sebou A kde

seznal, 'že zmizel i Františků v a kabát, dále že okno je poote

klobouk

a po synovi nikde ani památky. "Milionský chlapec! Nemohl to říct? Nejspíš že měl žízefi a já samou radostí zaporněl poslat pro pivo; nejspíše bude v hospodě." V zav klobouk a kabát, šel se podí -vati do hospody, když byl všecko že n uš ce vyložil, V hostinci. nalezl hajného Blahu, se dícího s několika sousedy za. ,stolem. Vypravoval jim o rekovných činech a válečných dobrodrušstvích .tatíka Jana

vřeno

Blaha

.,'

"

byl vůbec znamenitý znalec dějin slávy České, proto kdykoliv se ve

Frantíkl

s

besídkou.

Však besídka byla prázdna študent kat.-

se

musel

posadit

a

-

trpělivě

pan če

-

opustiv hostinec, nešel rovnou domu, nýbrž prohledl les, pak

Blaha cestou

obešel ní

.

Žižky.

byl

zahrádku Bláhovu i

,

.

ve

dělal.

a co

lože.

chtěl

že bude

slíbiv,

rpna. Pak chtěl

Leč ještě jedním pohledem pokochati na spícím synovi; vzal tedy svíčku do ruky a otevřev z le hounka d véře, kráčel opatrně k jeho posteli. V šak u postele zůstal zaražen etát, Byla nedotknuta. Při bližší pro na

a

svém budoucně

pokračovati, odešel. Sousedé zdrželi se až k půl no ci, načež rozešli se do domácností svých. Když Záhora přišel domu, spal syn spá nek spravedlivých, proto musil tento čekati se zvědavosti svou až do příštího

unaven,

Otec

a

domů volala

na

Byl odveden matkou do pokoje, prOTI upraveného

z něho ná Y ojtěch, kte

Záhora

'

vyptávati.

by seděl

bojovníků"

a

Česko-bratr�ké.

všecko dů

Frantík ochotně

brzo

učinila

nepopíratelné řečnické nadání, také nejraději líčil dějiny husitské a

poslal synovi pro doutníky, sám zapálil dýmku a posadiv se vedle syna, začal na

a

měl

rý

ei

se

božích ,,

z

té

v

polokruhu hájovnu

strany,

zvyklý opatrné žádného hluku ci 'neunikl

,

a

hlíšil

kde stála besídka.

noční

a co

se

Jsa

chůzi, nedělal

zkušenému

mysliv

jeho pozornosti nižádný

po celém okolí. Když se přiblížil k besídce, saslechl v ní nějaké tlumené hlasy a mysle z prvu, že se tam snad

hyb

v

skrývá někdo, jenž nesmýšlí

zde činiti

dobrého, natáhl kohoutky

nic

u

čekají

své

stoupal ku předu. již přicházíš." bylo 81y"Konečně šeti mužský hlas, "nechala's mne dlou-

dvojky

a

tiše

se

měl zříci

"Milý Františku, nemohla jsem si pomoci, Matku obelhávati nemohu a proto jsem čekala, až odebéře se na lůžA.šak ani nyní se nemohu zdržet, ko.

lamutit

hlas

jeho Ludmily

Déle nemohl

"Odejdi tra

a onen

druhý

-

se

svého životního štěstí

3

pamatuj

Zahanben odebral

I

netoliko

se

úvah

pl a-

něco

nepova-

Blaho,

upřímnou

věrnou

lásku tak

hrozného.

tak

a

u. S. GRANT.

příliš co

jednou

tak

jak

tak

dozvěděti musíte, že jsme s Lidunkou zasnoubeni a žádná lidská moc není s to odtrhnouti od sebe dvě srdce, která se tak vroucně milují."

"Františku Záhoro," promluvil hajný vážným hlasem, "nežádám od tebe žádných omluv, však takové jednání jsem od tebe neočekával, věda, že jsi synem muže, kterého si vážím. Odejdi a hleď tomu, abychom

hluboce

ní matka

se

k

zabrán

v

pána".

svými, jimiž bude naděje na "velebného

-

,

Druhého dne kráčeti rova.· se

viděli lidé

hajného Blahu

Nikdo nevěděl

starým

Frantík

se

co

brzy

z

rána

do staku Záho tam

chtěl

a co

bylo,

že

již druhý den odebral

do

mluvil.

hlavního města

N ápadno

"na študie"

Záhorová více neděl chodila

,nýma

slzami

a s

že

paní uplaka

očima.

zde

vícekrát nesetkali. Buď klameš mne a dítě mé, aneb své vlastní rodiče, kteří toužebně se

I oplakávat

své

se

za-

vedle

rmoucena a

za

Vězte,

tím vinen

je a

jak. Nespal eelou noc, slyšel i viděl otce, když k jeho posteli byl přistoupil, však neprozradil se ani jediným pohybem. Na mysli tanula mu jeho snoubenka nyní

kala.

naši

on

domů, ani nevěděl

leknutí, jal

pane

ovládati

tyto neveselé myšlénky dostal se

mluviti, kdežto Ludmila, klesnu vši

žujete,

musí

sám

se

"Snad

že

že

Frantík vzpamatoval se první ze

tiše

Zí-

Ludmilu; uznával,

milence

lavici,

má slova,

se

ré

besíd-

Nešťastníci!"

na

na

uznávaje,

od sebe, pravil: "Co zde děláte?

svého

ba-

a

nevě

mladý Záhora byla důtka ta zasloužena, nýbrž i mírná. Při tom přišly mu na ktemysl ty pocity,

k domovu,

ky, .kterou luna jasně osvětlovala a odstrči v

sám

uvidíme."

bez

Blaha zdržeti,

dlouhých vstoupil do

chvíli domů, Blaha hned, byl to

se

jiné věcmi, kterým

řím!"

každou

poznal

v rou

se však nikdy nedočkají. Mé vzpírá proti té myšlénce, že bych měl být oddělen od ostatních lidí,

srdce

ho čekati."

Hlas tento

tě uvidí

kdy

Toho

"

že

neb čekám otce

okamžik,

na

še kněžském."

V ten čas znal

byl jsem 12 roků stár a Jsem všecky osoby této pravdivé

Frantíka měl jsem

povídky. on

měl

jíti "na študenta", nily úmysl mých rodičů odebrala

se

Nezvěděl

povídce

jsem více, jak

skončily,

věci

naší

Tetička

až

když jsem

třemi

že

Shledal

jich

tři boubelatí

a

před

Ludmi tvrdí

nesla,

že slib

počátku

těžce

děkan Marek dokázal

I

šlénkou, statek

se

Frantík

ožení, vnoučaty;

nevěstou

byla spokojena.

své

až 'do

smrti

okolí

celém

v

skvěle. Frantík nelituie .

se

jedná

zlepšení

o

jeho.

statku

nákladu,

a

Ostatní rolníci učí

Frantík dovezl

mne

až

na

tato

Upomínka

platí jemu

a

šlechetné

veteránu Blahovi, kteří první rozža li pochoden osvěty v mém rodišti a ny ní pilně se o to starají, aby nikdy více

úplně

nezhasla.

,

nXytice

� šťastný ten,

kdo

z

z

kalných

života zmítaného

pozdravil výspy blažené, kraj míru posvátného I

Tam mftže v

a v

lahodné

rá!)y palčivé

rose

viol

koupat;

nedočkavé touhy své kalíšcích květ6 houpat.

a

vln

EtC

nádraží do

mu

I

V knize

kde

rozmnožení

a

Ražic.

s

+- KRAJ

nej

všemi

sti. těšcé

dostane

odmění své rodiče

a

je

Odjížděje z rodiště zpět do nové vla jsem se loučil s těmito lidmi

že kněžství bez

a

že

[mění

od něho.

to

jí, lásky k ničemu nevede, že je to pouhé nájemnictví, které nikomu neprospívá. Smířila se tedy s tou my obětavosti

své

jsa opatřen lepší nejbohatší novověkými stroji rolnickými prospívá

zůstane nesplněný, leč

její

roky,

a

důchodů z

odkázavši

a

domácí štěstí.

Stará Záhorová

nežije více. Zemřela

města

Statek Záhorů

zámož

hoši

z

bratrovi.

ves

domo rolní

je

tento

kem

la Blahová

v

rodnou

a

které i Frantík

v

Starý Záhora a Blaha žijí posud a jsou nerozluční přátelé. Bydlí spolu v pěkně upraveném pokoji ve statku Zá horově kdež dosud dle prvního ma] et níka říkají "u Blahů".

se

jsem, je novověkým, vzdělaným a ným. Jeho manželkou je bývalá

vem.

I

Ameriky.

roku 1883 navštívil vlasť nici svou,

i

a

rodina naše

a

roku 1872 do

uvedené

l5.ctě

v

vždyť i já měl jsem Však poměry změ

rád,

mne

\MIRU,�

růžiu napsal 'J'

_

V. 'J'ab.:n.

(B,1972)

Kdy vlastní vůle chce a svět se proti němu spiknout, tam může bojů nerovných na

věrném srdci znisnout.

Plameny nových vítězství proudí z krásných očí, a blahé věštby z sladkých rt6. lL lidé? ať jen sočí!

mu

-

:lMtordu:č.k při :tněsičku. 'vouoi tra.l5's:l3..e

v

!$

krá.a:QÝoh. obra-zioh.

a.

:cc.á.lo .loveoh. od. Xrvo:cc.i.la. j;;

Obraz

Obraz prvnl.

druhý.

Kles jí v náruč na lávce, šepotá jí o ldsce.

před nf kles, vyzývá ji blízký lesl

Na kolena

v

Obraz třeti.

Sok jeho však dostal vztek,

končířem ho O braz

čtvrtý.

Děva klekla; před ní kříž, osudu nesnese tiž I

v

břicho sek. Obraz

pátý.

S břehu volá: "Řeko h uě; s bohem světel" -už je fuě

..

Sázka.

Dostal

.

Pan Rybařík a pan Fitznoodle učinili sázku, kdo chytí těžší rybu. Sázka byla deset dolla rii, což se vše mělo propít a četná společnost těšila .se na veselou pitku. Ráno mělo se vy

jeti

"Tak

Čech?"

Rybářík, aby

si

pojistil vítězství, šel

ti

tázal

na

šaty.

přivezla maminka

výletu

z

jeden chlapec druhého. "I koupila mi na. nové šaty _." odvětil

z

se

-

tázaný.

k řece.

Pan

co

-

"

"Sukno? ,,1 ne, kartáč."

ve

čer k starému

rybáři a pravil: "Fotr, zde j sou peníze, a zej tra mi pošlete čerstvou asi 15 liberní štiku do mého domova; víte, já ji chci ještě jednou chytit na udici."

Takovým podvodným' způsobem chtěl pan Rybařík dosáhnouti vítězství. � "To je dobře," pravil Rybář, "to budu moci poslat hned obě štiky najednou." "Obě najednou, jak to?" tázal se pan Ryba fík překvapen. "No, dnes před chvíli tu byl váš soused Fitznoodle a objednal si taky jednu štiku ale dvacítiliberní.

byla

a

být

v

Africe.

Malý Karlík byl střevícem od maminky bit, když se ·řádně vyplakal, pravil: "Mamá, já bych tak chtěl být v jižní

Africe."

"A proč?" táže se udivená matka. "Protože tam maminky nenosejí střevíce." ,.To je pravda," odpovídá matka, ,.ale tam také rozpustilí hoši nenosejí žádné

-

kalhotky!"

"

Sázka následkem za

Chtěl by

této

Filosof

výpovědi prohlášena

advokát.

a

Profesor: Karle, které zvíře je nejrosumnější]

propadlou.

Karel: Osel, equs asinus Prof: Kdo pak ti toho bulíka pověsil na nos? Karel: Náš velebný pán kázal: Lidé, kteří o ..

Zlodějské město. "Nejhorší město je tohle Chicago," pravil jeden farmář, "tam člověk nemůže býti ani dosti opatrný, aby nebyl okraden." "A nosíváte vy mnoho peněz u sebe?" tázal se ho jeden přítel, "Ano; jako ku př. dnes mám u sebe dvě stě dollarů: prodal jsem tam jednomu hlupáku koně za dvě stě, který neměl ceny ani dvacet pět; za Ale opatrný před několik měsíců mu pojde. zloději a švindlery tem člověk musí být, to je pravda. .

"

Nemohl

pochopit.

naší svaté víře pochybují, podobají se oslovi. když Noe udělal koráh a. postavil k němu prkno, aby všechna. zviř ta. po něm nahoru. se dostala. tu šel směle slon, bňvol, lev atd. jen

Neboť

pořád nohou, [e-li to prkno dost pevné. Co tím velebný pán chtěl dokázat, to já nevím, ale od té doby nabyl jsem přesvědčení, On že se oslovi křivdí, ježto se mu nerozumí. je mudrc, :filosof mezi zvířaty. Prof: Hleď se přesvědčit, je li pravda, co mluvil velebný pán. Neboť v tom pádu je osel bez odporu :filosof a ty [eho nejstatečnější ad osel zkoušel

vokát.-

Kněz (na kazatelně, celý rozhorlený): Mateř ská láska, drazí v Kristu, je každé obětí schop na.

Tak

přivalila se jednou

Jistá matka. na

jednu

vezme

ruku

a

dvě

utíká,

takovou rychlostí, že vidí vrbu před sebou,

.

jí

Neobyěejné citování.

obec N.

povodeň. malé své dítky, každé na

ale voda

se

žene

za

ní

s

"Pro

nějak

neváha.jíc vyleze ježto však tato nemiiže všecky tři unésti, uváže tam své dítky, sama pak skočí do vody a utopí se (Všeobecné pohnutí). Odpoledne vtipný Matěj: Dvojctihodný pane prosím ich, jak to ta. matka lezla na tu vrbu, dyž měla na každé ruce dítě?

podivném

co

je ti? Ty dnes je tít"

se

vracíš

stavu: Co

Nicl"

nemožno uniknouti. Tu na

v

boha muži,

',:A přec

vrbu,

"Mýlíš

tobě něco scbáz!. jsi k nepoznání." se mi nestalo a jsem úplně

se, nic

střízliv."

"Střízliv? Vidíš, já přece věděla, žs

se

ti stalo

.

něco

neobyčejného."

-

Nevinná kritika. Malíř vymaloval podobiznu dámy mladé a pozval jejího otce, aby si obraz dříve prohlídl, než li jeho dceru překvapí. jo. "Je to podobá, co?" chválí se umělec, "tak jsem ještě nikoho netrefil' "Ano, pěkně trefena," pravil starý pán, "ale dovolte, kdo pak to vlastně má být?"

Dovedla

se

vymluvit.

města pro nevěstu, oženil se s ní, a pak ji učil veškeré práce ven kovské. Všechno se naučila, ale dojit nemoh ls se naučit, vždycky si sedla k levé straně krá Jednoho dne dojila též blíže cesty a. kolem vy. jedoucí farmer chtěje si ji dobrat, pravil, že se

Mladý

dí

na

farmer zajel

do

nepravě straně.

"Ach, což vy víte," odsekla

"jako by kráva. namohla býti

-

mu

mladá

paní,

levačkou."

Honba

za

Časový obrázek.

kočkou.

"Aj, Mařenko, proč pak jsi nebyla už celý týden ve škole? Což už nebudeš do

1.

školy choditi?" "Nikoliv; zaslíbila jsem se před něko dny a mů] ženich pravil, že se již nesluší, abych ještě chodila do školy.

lika

Láska mateřská.

"Jak jsem již pravíla, má milá dceruš ko, učiníš dobře, hudeš-li již nyní pama tovati na to, že se máš státi jeptiškou. Jest to stav právě tak příjemný ja.ko bo "

humilý. "Proč tedy, milá matinko jsi la

sama

"Jak nerozumná Stalo

se

se

nesta

jeptiškou?" tak

jen

z

otázka, milé dítě.

to

lásky

k tobě.

"

Před biřmováním. Kněz: Nuže, milá Boženko, ja.k my slíš, že nejlépe rodič&m svým v praktic

kém životě projevíš svou vděčnost? Boženka (po chvíli uvašovšní): Když

opatřím si

co

nejdříve ženicha.

'Na cestě do pekla. Zde v

patřete

na

městského

hubě doutník,

na

hejska,

provaze

pejska.

Farář nalezl opilce len

kopnul kněz

�l �

(

II

li·1 d

\i

;1 i

ji:!il "

:1 jf

H

�

i1 �

!ij

Známka nové

doby.

Cizinec: Oni obstarožní

páni jsou

ne-

pochybně profesoři? Domácí: Nikoli, to jsou staří študenti. Oizinec: A ti mladí páni? Domácí: To

i

přís

"Hned jsem si to myslil," pravil opilec. " "proto také slyším faráře na cestě kázati.

li

lit

příkopu. Rozhor

hlasem.

I

�q

v

opilce.

"Kde to jsem?" zablabolíl opilý. "Na cestě do pekla!" zvolal farař

ným 2.

do

jsou profesoři.

Zná se dobře. "Hrome, nádraží jest až tam dole a cestou ještě pět hospod. Jistě zmeškám "

vlak.

Ochrana

protl štěnicím.

"Vy jste mi odporučil pěkný ztrávní dům. Člověk tam nem&že ani jednu noc pro štěnice

spát."

"Dovolte, m&j milý, já za celý ten čas nezhlídl ani jednu co jsem tam bydlil, stinku. Kdy pak jste chodíval. obyčejně .

"

spát?" K židli honem psíka svého váže

"Co [en račte," sklepník už

se

táže.

"Obyčejně mezi dvanáctou a jednou." "Inu ovšem; to .již chápu. Já chodíval obyčejně až ráno. domů,: když � ta havě!: L__.)' již spávala."

Honba

za

cákni ho

Bože,

kočkou.

ještě jednou.

V jednom malém městečku ve Škotsku někteří občané chtěli stavěti kostel, jeli

3.

kož starý byl již příliš sešlý. Jiní zas byli proti stavbě kostela a dokazovali, že když se starý dá opraviti, bude ještě dosti dobrý. Svolána byla schůze, kdež přítel opravy povstal a pravil: "Bratří, my nepotřebujeme docela stavěti nový kostel, oprava nám postačí. Já sám věnovati chci pět dollarů na tu "

opravu. V tom na na

spadl kus omítky řečníku zrov a on pohlédnuv mrzutě ku

hlavu

stropu, prs vil : ,�Bratří, vidíme, že kostel je zerném stavu

opravu!"

v

já dám desítku

_

pramí na

tu

II

"O bože,

vzdychl jeden

z

přátel no ještě jed

vé stavby, ,;cákIii toho chlapa nou, ať

k

přijde ještě

..

lepšímu rozumu.·

Obraz budoucnosti. Mladá dáma: Milostivá paní, já

směluji A už pes

ktorka

spěchá rychle, plným skokem,

sleduje

kočku lsti vým okem.

se ()'

představiti: Slečna do práv Zákoníkova. Miluji vroucně vám

se

vašeho syna a žádám vás o jeho ruku." Stará dáma: Ano, slečno, to jest vše velmi. pěkné, máte však také prostředky potřebné k uži vení muže?"

Lhostejno. 4.

"Chceš míti chleba nebo sádlem?" táže se

namazaný

máslem

paní mistrová

u

čennfka, když mazala chleba k večeři. "Mně je to jedno, paní mistrová," od povídá ferina, vždyť tak jako tak neo chutnám ani másla ani sádla." II

Trefná

příěina.

"Můžeš mi Františku říci, proč má.' kohout vždy pěkně uhlazené peří?" František potřá"á záporně hlavou. "Proto že nosí vždy svOl hřebínek s sebou _" K vůli

panstvu.

pak to tropíš, vždyť den ode dne více tloustneš!" "Pane barone, to činím jen proto, aby každý věděl, fe se služebnictvu vašemu dobře daří. Činím to jenk vt'lli panstvu."

"Ale Jene,

co

:Mladá

Švihák

sklenku k ňstům už si dává,

Tyras rozčepejřen

se

země hle, vstává.

hospodyňka,

"A.le, Lenko, 1ak malá vejce přinesla. Řekni jí přece, aby po dnes tlÍ. holka. druhé nechala na nich slepici déle seděti t"

Honba

kočkou.

za

Neupotřebované

i

\\ \

�

mím?" ,,0, mé svědomí jest jako by nové," zněla odpověď sločlncova: "já jsem [e nikdy uepotřeboval."

Il�

III

I fl 1\\

,

I,

svědomí.

"Nešťastný, hříšný, člo�ěče," pravil kaplan vězni. "Kdybys nyní musel ze mříti, jak by to dopadalo s tvým svědo

5.

1/\

'tf

'I

Po americku.

Vlach: Máte

své zemi

ve

také něco

podobně velkolepého jako jest naše sopka

Vesuv? Amerikán: O

ano, my

niagarský, kterýž by

máme

tuto vaši

vodopád hříčku

v

pěti minu tách uhasil. ,z bible. Učitel: Jak rozumíš biblickému místu, dle něhož měl Adam v potu tváře jísti chléb svůj?" Žák: .Adam měl jísti chléb tak dlouho až by se při tom potil." A hned k zemi

zuby cení

a na

zas

se lstivě krčí

Stará, -

pečeně.

"Ale sklepníku, tu pečeni nelze jísti. Jak pak je asi stará?" .Odpusřte pane, to vám nemohu říci já zde obsluhuji teprve týden.

kočku vrčí.

,

"

Špatná

6.

Otec:

ze

s

známka.

Ty ničemo, již

zase přicházíš m školy se špatnou známkou. Syn: Ano, učitel si mne vždycky plete

Kudrnou.

Otec: Tt\k? A

známku?

Syn:

Ten má

.

jakou pak má Kudrna

ještě horší I

Mateřská pýcha.

Sedlák zboural bývalou světnici dět-' skou a. zvětšil chlév. Když jednou nej starší syn, kněz, přišel domů návštěvou, ukazovala mu matka změnu učiněnou i

pravila' "Vidíš,

zrovna

místě,

na onom

kde leží nvní to černé tele, přišel jsi ty na svět. Přála. bych si jen, aby se i z te be stal tak pořádný vůl -

spokojena ."

pak bych byla

Kritika. "J ak se vám líbí m&j nový obraz?' zal se mladý Rafael svého přítele.

Jeden skok

a,

již

se

obraz mění

-

ja,k šviháku bylo, není k vysloveni.

r

tá

"Vy jste znamenitý umělec ale malby vaše ještě nestojej{ za nic," odpo -

věděl kritik.

'Erasmus ,

dflvěrný přítel Lutherův vypravuje následující: rozmarnou

'K

samosťatnou faru dobrotivě povolit.

A?,cib,: Lidičky,

I

mi

kdydyste

Občané Lhotečtí:

Liběji dovolit, jejich

tuto

jim je

emi mistra Potěha 'Novém městě vypůjčili

v

prosíce, liběji nám dobrotivě tu samostatnou faru povolit. Arcib. Lidičky, lidičky, kde pak máte filipa? Lhotečtí: Poňžeň prosíme, Fiiip je na zadním' a

-

.•••

.

-

vezeme,

mlčel.

Když pojedli

_

"voze

se

,

radu

na

udalost:

vyrovnání jisté evropské záleŽitosti

renci.

Za. čtrnáot d.ni.

nence, tak my jsme si těch dvanáct apoštolů

vflli

zástupcove mocí evropských, ku konfe Bylo to v měsíci lednu.' -Když byli botovi zasedli k tabuli. Vyslanec danský sedl') si ku kamnům, anglický vedle něho. Během hostiny zpozoroval Angličan, že n� šos jeho souseda pa dla jiskra, i chtěl ho tedy upozornit, že mu hoff frak. Ale Dán nedal mu' an'i domluviti, nýbri pravíl ; "Prosím vás, nechte mne až po jídle, 18 [sem-pří jídle, velmi nerad vytrhOván," Angličan sešli

přivezli

sem

všech' dvanáct apoštolů z těžka by to šlo, takto ale jest to zhola neaiožné, Lhotečtí smutně odcházejí.

,

Ro'tťerd�mský

,

Občané- Lhote'čtí (k panu arcibiskupovi): Poni šeně ,jich 'prosíme, lfběji to všecko uvážit a nám

.

prď",í Dán:

to sdělte."

Na

"

nyní mi

Prosím,

,

-,

,.NYní

tO'Angličan:

nemám

co

říci,

šosy

vašeho fraku uhořely oba až po pás." Nyní teprv litoval Dán, že žertoval s Angtíčanem.

T-aké starožitnost.

Žid (k velikému svou

milovníku

starožitností): Ta kterým chtěl Balám zabíti oslici, když tato spatři vši anděla, nechtěla

dy mají

ten

meč,

místa. Dám jim ho, zač ho mám sám. 'Sběratel 8t�rožitností biblí a čte

z

dotýč

pte,vře

né místo, načež praví: Olověěe zde je Bslam žádného meče neměl, ale že si aby tu oslici mohl potrestat.

Žid (zcela klidně): Tak je pane ten meč, který on si přál.

psáno, že přál meč,

a.toto

právě

jest

.

Sběratel: Tak je to? máte peníze

a

dejte

To

ho

je něco jiného. Tu

sem.

Poradil

Ryzá pravda. jisté. kavárně bostonské seděli dva A.meri nejnovějšími udalostmi na vzájen se bavíce"Považte si," pravil jeden z nich, "co před nedávnem se jistému Iékařl zde v městě přihodí. 10: byl pevoláú k nemocnému trpícímu strašným naatuzeuím: a aby tohoto přivedl do potu, předepsal mu lék, který 'však tak uehorézně. pb. sobil, že ubohý ten člověk druhého ránl\ na svém loži ve-vlastním potu utopen byl nalezen." ,,0 tom jsem též slyšel," vece druhý, ,,8 tím pouze dodatkem, že museli použíti lodičky ti, kdož chtěli k mrtvole na posteli se dostati. V

né

Po válce rakousko-ruské r- 1866 navštívil císař František Josef I. bojiště královéhradecké, Při té přfléžltostí hlásili ,se okolní starostové, jakož i jiné vy,nik�jfcf osobnosti k audienci, aby vyslo vili svou nezdolnou lojalnost. Jednoho dne by

již dostl pozdě, adjutant císařův náramně :statný občan. o do

hladova tu žádá ještě jeden volení, .aby směl držeti řeč.

AdjllDt

-

,

si petenta

Pravá

prohlédne'

výprask? Syn: Jak bych nější než jál

to nevěděl

Zvláštní

Jak

po dlouhá

leta

pravidelně

mlé

dovážející spatřil jednoho, dne cho vance sirotčince -v průvodu svých ošetřovatel fl ,-, liti procházkou za, mě�t9. "Bflh sám ví jak to přijde," pravíl doma k 8vém11 souaedu, "plných dvacet rukfl-1iž chodím ko do města,

.

.V{�e". paue profesore,

sotva

živq. ,

před roky, 'kdýž'nebožUk nífij 'oťee 'ještě byl ., .

ta

housata

-.'

\�

I

ještě

že 'Se,

D�

no.�� dostane, "":'li.

-:-Našel "o. -Poni: Nedáváme žádnou almužnu, kliďte

do- města,' ale tá satrořesá čeládká' pořad nic ne

,�oste; ·zrovna: tak ,ďro-bníi-})yla

není

to

tak dávno, mám to teprvé několík dní, právě od toho dne, kdy jsem poprvé oblekl tyto modré punčochy.' Jsou nově a to špatné .zboží barvfr

,

,

nemoc.

I!I

tenkých zamodralých žilek křečových] 'dávno tomu, milý muži, co tím trpíte?

Pacient:

Nit; néroston,

d·vRceti

proto že jsi sil-

množství

dvakrát pobízet.

D�

_

-

"

._

[eden

ti dal ten

proč jsem

assistenty stojí u lože nemooného. Profesor: Přistupte páno·vé a pohleďte na lýtkO; tohoto muže, l'ak prflsvitná to kůže; jaké Profesor

pak praví:

a

příěina.

Otec: Víš-li pak kluku,

'

; ;;Příteli, prosfm vás; chcete-li ted" ještě něco' držet držte raději hubu. Občan nenecaal se

Mlékař

.

mu.

o

lo

\

k

J: ,I če_rtu.,., .' Žebrák: Prá,vě to s�mé mi řek} .: tol pfibházfm k vám.' fJI

'

.

;'

-'

se

;

-

I'

,

váš pán I \

a

pro-.

\

Ušetřil

mu

N árodohospodářstv i.

práce.

"Pro [akou jste vy daň, pane Držgreš

1.

le, pro přímou nebo nepřímout" ,.Já? Pro žádnou."

Dosud

je

v

nich.

Katecheta: Z koho vymetal pán Ježíš ďábelství?

Žák: Nevím Katecheta: Dej pozor Žák: Z Němdi I ..

Katechet«: I toto, z

v

z

ně·.

z

ně

.•

těch je dosud, ale

němého.

Čeští

nihilisté

u

soudu.

Sudí: (k prvnímu) Jak se jmenuješ? 1. nihil: Příroda mi žádného jmena nedala

.

.sudí: (k druhému) A ty? Nih. Já taky tak. Sudí: Kde bydlíš? -

------=-�_.--��

Z města sobě Vávra, s

ohněm

na

to

ejhle, vepře

musí; vždyť už

veze

-

sotva leze.

Nih:

Nikde. Sudí: A ty? Nih: Zrovna naproti. Sudí: 00 děláš? lVih: Nic. Sudí: A ty? Nih: Já

mu

pomáhám.

Ze 2.

školy.

Učitel: Mikeško.

zač

se

drželi staří

Židé? Mikeška: Za vousy. Učitel: Troupe, za národ

Řepo,

pověz

mi ty,

vyvolený. kdy byl sepsán no.

vý l.ákon boží? Řepa: Když ten starý byl již roztrhaný. Učitel: Dej pozor, abych já tobě ne utrh ucho. Kučerova, řekni nám, co jest křest svatý? Kučerosa: Křest svatý jest samá útra ta, tatínek na to stále hubuje. Faráf: Mám

Mojžíš

na

za

to, že víte,

proč šel.

horu Sinai.

Učitel: To se rozumí, proto neměli ještě balony.

že tehdy

Rolník (k učiteli u varhan

dřímajícímu hrají, hrajH Učitel (rozespalý): Já pasu, nemám ani

Pane učitel, trumfa!

co jsem tu nyní pla abych v noci kcěkám otvíral r Nejlépe udělal by domácí, kdyby mne ná

Domovník: Tak

Nežlí však a

vepřík

se

za

pálil,

rychle

i

vozík s

se mu

skácel

kolečky ztrácel.

ten? Leda

-

čas prázduin poslal něk&.m do lázní.

Znal, svého bratra

H08tin8ký: bratr panu W

Zde -

-

z

ukradl váš

převlekačl

-

-

Hovězí konina.

lépe.

tohoto věšáku

Rošťák: Co�e? Ne to není pravda. Já znám svého bratra lépe. Či myslíte snad, že on by

byl

s

to tak

hezký

věšák tady zapomenout?

.Nemohl Pacient: Velmi

I

výše.

Lékař; Nu, jak je vám

Host (k hostinskému): Nemohl bych snad je ště obdržeti něco z oné naložené hověziny, kte rá mně minulý týden tak výtečně chutnala? Hostin8ký: Srdečně lituji, nemohu více posloužit, všecka nám již došla. Synáček hostinského: To by nám tak ještě scházelo a,bý nám už zase kobyla pošla!"

očima?

s

pane doktorel

špatně,

'Léka:f: 'Což pak [ste sobě neomýval oči pálen ikou, jak jsem vám byl uložil? Pacient: Ach, zkoušel jsem to arcí vícekráte, než nebyl jsem nikterak s to přivésti tu lou kořalku výše než k ůstům.

prožluk

Kdo

je bohatším.

Němec a Francouz hádali se k vfIli otázce, která země jest bohatší, Francie či' Německo. "Francie je bohatší I" zvolal Francouz, "ne boť ona vyplatlla pět miliard a ani to nepoeíti "

la,

Pod tíží svého

"To není nic," odvětil Němec klidně. ,'"Ně.;. pět miliard přijalo a nepoanalo to."

povolání.

mecko ale

,,,Čert noc

t€d'

ví, Jene

co

to

je, já nemohu žádnou

spát."

"A co je ti? Tíží tě snad svědomí, tajné nějaké trápení'?" "I ne, ale stal jsem se ponoc.ným.

U oběda.'

neb máš .

"

Šetrná

žena.

Povénocíeh potká paní Klepáčková dobrou

,

Konipásková vykříkla zoufale. "Co se stalo?" tázal se pan Konipásek. "Ach, spolkla jsem velkou mouchu." "ůbohé zvířátko," litoval pan Konipásek Paní

mouchu.

známou svou na ulici a ptá se této: "A, milá přítelkyně, čím pak jste obdařila svého manžela o minulých svátcích, smím-Ii se

ptát?" ,,0 zajisté, obdarovala jsem jej," praví tato, však musela jsem si na to ustřádat z týdenních .�

mých příjml'I.

což zajisté při nynějších zlých ča sech jest těžkou úlohou. Člověk však musí so bě vždy pomoci jak můše. Víte, má milá, mfij

muž je náruživJm kuřákem, nejmilejší ze všeho jest mu dobrý doutník, Tu jsem mu tedy po .celě tři měsíce odebírala tajně každého večera jeden doutník z jeho krabice a když jsem již měla sto kusfl pohromadě, svázala jsem je pen tličkou' vložila do nové krabičky, 8 o štědrém večeru jsem jej jimi překvapila. Nemůžete si ani pomyslit, jakou téměř šílenou radost jsem

Řízná odpověď. "Slyšte, doktore. jak to přijde, že učení lidé n�vštěvují domy bohatých lidí, ale ne obráce ně?" "To proto, pane barone, že učení lidé vědí co jim scházf, bohatí ale ne I" -

Dětský skeptik. Synáček: Maminko, proč pak hřmí?

.

�u dárkem tím

Matka: bůh zlobí

Když hřmí, na

Synáček: nikdy zH, �e

se

hlásil jste

se

k raportu.

Co

chcete?" "K službám, pane ínšpektore, měl bych malou prosbu pro zítřek. HA ta by byla?" "Jen o slušnou kytici prosím a o lahev vína. "A proč a zač?" "Musím vám sděliti, pane inšpektore, že sla v!m zítra své pětadvacetilelé jubileum ano sí ltra tomu bude.právě dvacet pět let, co jsem po prvé poznal �áznici a tu' bych rád paJ;Uátku tu "

-

Idle možnosti oslavil."

':'

mají

židé

křivý

nos.

/

věci t6 přemý·šlenim

Soustavným u věda k následujícím důvodům:

'

dospělá .

1) křivda i na židech jest Čarou dokonelejšf; 2) křivý nos poskytule holíěňm lepší rukojeť; 3) aby jim někdo nemohl říci, "jd�te rovně

"

.

tedy nejsou lidé v zimě pán Bůh zlobí [en v létě, viď?

Tak to

Proč

,,', Trávníčku,

že Pěm

znamená.

připravila." V káznici.

,

tl'

zlé lidi.

,

za

nosem";

4) hubička mezi Barou a Mořiée'm jest proto ergo i vzácnější; 5) aby ll�mpadli' V podezření n'08& umělých,. jež bývají vž�y jaksi hranaté; 6) konečně mohou se majitelé křivých nosfl, tím více ťěšiti na Mesiáše, na/dobu; "kdy "vš��

obtížnějŠí,

cko kři.vé bude

vzpřímeno."

y'

,

o

y

,

..

ZE ZKUSENOSTI CECHU AMERICKYCH: --(POŘÁDÁ

Spolkové počátky Pishelville,

F. B. Z.)--

Neb.

vdově řádně

vyplacena. tu nastal nový život; přihlašovati o přijetí, mladí dorostlí i starší, tak že řád' nabyl nové síly. Mezitím ča sem zase byl řád upozorněn, by si vyhledal místnost jinou; nalezl ji zas tentokráte ve škole. Dne 7. srpna 1881 přistoupil F. Luudák, v začali

Vypisuje J. Bylo

to roku

1878,

F. Lundálc.

když

mezi

vystěhovalci

do okolí Pisbelville, přijel F. Vonásek a krátce Začal tu potom následoval V ác. H vizdálek. duch národní

na

led., 1880

žen klub, Ke klubu

v

byla svolána schůze místnosti A. Pišla a zara

případu bylo zase vy,pomc,ženo, neb vystavěl novou školu a tu si řád prona jal za. 50c. za každou schflzi. Tak nadešla �oba že bratří si přáli též něco ku čtení a zalošili si knihovnu, jen že je posud slabá čítajíc asi '30. 5vazkfl.. Vše volně pokračovalo. až 6. dubna 1884 přistoupil Václav Dobřichovský. Tu se ozval hlas a za. ním více jinýCh "stavěti síň". I byl zvolen tříčlennÝ' výbor, vyjednal pozemek plán. atd. a už oznámil, že má' se stavěti sílí ve velikosti 20x40x13. Dolejšek pro plesy' a veřejné schůze, hořejšek pro schůze řádové: Ihned byly koupeny čtyři loty od .br, A. Pišla 50x150, srn se začala stavěti uprostřed 10tfi v tomto

který přijal jméno Prokop Veliký. přihlásilí: Váco Hvizdálek, Jan

okresek

se

Bárta, F. Vonásek, Ant. Pišl, M. Mudra. Jan Bůžlěka, Jos. Wirth a Emil PíŠl. Za předsedu klubu byl zvolen Váco Hvizdálek. za taj. F. Vo Druhá schůze klubu

nšsek.

ledna, 1880

byla svolána 18.

následující schůze

každou druhou měsíci. V druhé schllzi přistoupili: F. Veselý, a Vá�. Veselý v třetí schůzl 2. února přistoupili neděli

a

v

Čeněk JHek::Fr. Tuch, shal, Fr. Marsnal

a

Jos. Dryák. Hynek Mar· Karel Marshal, celkem 16

údfi a požádali- o přiietÍ do řá,du é. S. P. S. Lbylí přijati pod [menem řád "Sladkovský" č. 16.

května

Bude státi okolo $1200, až bude dpluě hotova, totiž i ve vnitř.' Nejvíce se ale rozchá-zelo o peníze, těch bylo mdlo na botovosti. Uvolili se br'. F. Tuch a VácI. Dobřichovský zapfljčiti řádu jistou částku tak že byla pomoc hned, začež budiž jim dík, Počet bratří přináležejících ku řádu v tuto do bu jest 16; skoro nejslabší jest to řád ve státa, Kéž ale první hlésící se ku své "vlastní síni",

těchto.

Místnost pro další schůze vyvolena u br. Plšla, Klub při jal jméno Sladkovský na poctu známého věr ného zas tanec národa českébo. V této scbůsí byl přijat Fr. Tuša. Ct. br. vel. vyslanec od 61.

a

uvedeni dne

1880.

-,

Velko·Mdu Nebrasky Jan Lenger, účinkoval při uvádění a několik bratří od řádu "Bílá Hora," čís. 43. se súčastnilo, jmenovitě: Vá�lav Randa, Jan Pavlík, Fr. Klíma, Váco Bamruk a Josef

pokračuje

Pavlík.

Později se změnil čas schůze s druhé neděle první v měsíci, což platí až. doposud ...... V ná sledující schůzí byl přijat Jan. Mladý. Rád náš od té doby pokračoval stále ku předu, až do schůze 3. října 1880, když sestával z 18 členů

Popis

na

odstoupil

F. Tuša, tak že tom nebylo dost, dostavila

na

nějaký

čas.

SlyŠ�I�,

PUe Jan Pa'Delka. I

má jen jednu. neb jsou okolo a

dráhu, přece vede čilý obchod, bohaté a úrodné pozemky, kde se pěstuje hoj nost obílí všeho druhu a dobytka se zde též mnoho chová.

S tímto -postrkem ne několik údfl odstoupilo

se,d�j�"

městečka Chatfield, Fillmo;re Co Minnesota.

Ohatfíeld ač není velké město

zbylo 17 členů; i na sejiná nesnáz, totiž

byl mnohý: spokojen a tak že stál řád, jak se říká na polo prasklé lli-v ce, až když něhle byla svoléua mímořédnš schň ze za příčinou úmrtí bratra J ap. a Rflžičky, �t�rý zemřel 8. dubna. 1881 'a pqhřelJ, byl, ��bfván dne 10. dubna, Pohřbu se súčf1lstnili té� �no�í 'bratří řádu. "BIlá �ora", KdJŽ·.pča�tní�Lpo hřbú viděli a co apodpóra byle

ted' zdárně.

•.

musel si řád opatřiti jinou místnost k odbývání I uvolil se. br. F. Max:sbal propůjčítí schůzt, svflj byt k tornu účelu, tak že bylo zase, vypo mořeno

u

Řád odbýval řádu "Bílá Hora") a Fr. Kukál. schůze ve škole až do 7. května 1882; kde změ nil místo k br. Jos. Dryákovi. Toto postrková ní se řádu nelíbílo a mnohý začal již reptatí]

se

Za tímto účelem

den 11.

Sedivý (nyní

následovali Jos.

krátkém čase

zvedati, začalo se rozmlouvati o založení řádu Č. S. P. S., jelikož výše jme novaní přináležeÍi k řádu Rovnost ě. 14. v Chi cagu, Ill,

se

.

Cbatfield má tři obilní sklady, dvě banky, tři D1lýny, vlněnou přádelnu, máslovnu, 6 smíšených obchodů, 4 střižní obchody, 2 železářské ,8 klempířské obchody, 2 sklady stavebního dříví, 4 4ostince. 2 řez,nfky, 6 kovářfi, 1 skluzišt�, � ztrávllí domy, 2 �edlářs�é : obchody, 1 slévárn,u,' kte�á ��dáv:no .�b6f·ela, tři �kql:r s b�tl gčitely �. ,

j��Dím )l,U·Rf�,s.or�m, I'.� �o�tely,;

z·

"

#9nVes,ký.L

i'j

(.

.'

�

,

'

�ich� ��dný .

<,

-154

První

osadníci sem přijeli roku 1856. Byli to' 'Pavelka, F. Jelínek, Ft. Andrlík, Fr.

pp. Tr.

pevně věří. Jednou za čas SCházejí se, pobavili pivem a modlením a tak se připravili do toho nebeského magacínu, ,ale, ne mějme jim to za zlé neb dle mého přísloví každý se něčemu těší. K zábavě se přece scházíme be z rozdílu stra ny, zvláště ti mladší v zimním čase. Koupí se obyčejně několik beček piva a při hudbě, zpěvu a tanci bavíme se příjemně pospolu. Snášíme 'se vespolek vůbec dosti dobře. kterou

aby

Čermák.' Pan Teska při vezl � se peněz, že mohl zakoupiti hned farmu. Zemřel ale r,' 1872. Farmu po něm zdědil jeho syp, �terý nyní vlastní 250 akrů pozemku a n�á' nyni v��o dosti. Fr. Pavelka převzal od [i Teska:

J ah

a

bou něco

�

později si koupil v městě 2"16ty' �,';rs:tavět:na I!ich;' domy. Frant. Jelínek zfi,stal, t�� ,v městě, �de. 'bydlí dosud. Přivezl s sebou perifte;' kou pil 2 loty na nichž si postavil pěkné domy, je den má pronajmu�ý. a \, druhém bydlí, už'ívaje ho 'zároveíi za truhlářskou dílnu, Fr. And,rHk neměl peněz, však zůstal též v městě a živil se

"

'

Z Oxford J nnction, Iowa, Sděluje V2"ncenc Luk. V roce 1854. jsme přijeli po vozícb do. Iows City, neb zde dosud žádné dráhy nebyly. Stá lo nás to mnoho peněz a zkoušky, než jsme se tam dostali. Odtud jsme jeli dálf na venkov. Zde nás vozka složil pod dub, kdež jsme byli 3 měsíce bez pomoci a bez přístřeší. Panovali právě velké deště a bouře, a my jsme častokrá te zmokli, že nám nezůstalo ani péro v peřinách Voda pod ná� tekla na 1 stopu zvýší. suché. celé ony S měsíce jsem měl zimnici, a když trochu ochabla, zmokl jsem opět a zimnice se mi znovu navrátila. Někdy jsem se schoval do kupky sena a tu jsem přece tolik nepromokl; Potahu jsem nemě] a tudíž jsem musil na z,á

'

Manželka jeho chodila lidem prát a v krátkém 'čase si pomohli k lotu a 'póstavili si

prací,

dům.'

Posdějí když

mu děti dorůstaly a pomá pracovati, zakoupil 80 akru pozemku asi 4 mne' od města, na kterémž se usadil. Po zději pfikoupil dalších 80 akru. Nedšvuo po-

haly ,

mu

farmu svému nejmladšímu' synu a �ám se svou manželkou jest na odpočinku. Dva starš! jeho synové bydli v městě, z nichž starší Frant.išek vystavěl �i velký cihelný dům o dvou p�trech 80X28 stop velký: Z�e' �á �ařízený sm1šený obchod a též závod hodinársky a pro ,dej 'pian. Mladší syn Josef vede 'obchod se a toto' �šecko 'získali ne u ťtave�nímdř(v!m, Jan Čermák bydlí nav:nqu pílí a vytrvalostí. 'n�, farmě blíže' města. Později sem též přijel

�toůpil

'

'dech nositi mouku 9 mil daleko. ,

bf�i�, p. Tesky:' pfm, poz�m�}l,80 'emř,ei. .Po něm převzal pozemek jeho syo a ,přikoupil mnoho pozemkřř., Vystavěl si pěkný, .

I.

� 6že. .. 'Z prvních .

1�

I'

I

....

,(

,

1

•

'"

\

Fr. •

,

Andrlík, Fr. "

'

,JeUnek a Fr. Cermák. Cechové, bydlí zde ve třech obcích ve vzdálenosti orl 1 do � mil od

',města. I,

,

r

osad�ťk&,

kteří

,

,

-

Sphllty' ne�áme zde kdý docílí. neb Ij's\ne' i

I

'Žádné' a sotva: rozštěpeni na 2

se'

[leh

.

.

;

Do,,,iny, •

I

ľ

\

za'

to' ale čtou bodně svat�u

tiibU,

...

,

ve

trávy,

a

.

t�k jsme opět nic neměli. Druzí si)vyroubili ch'ýše 'z dříví, které

na

z

trávy.

Jsa

příliš slabý

nemohl

jsem si k takovému bytu pomoci. V lístonadu narodil se jednomu krajanu zde malý' chlape ček,' a' poněvadž nebylo místa, any v chatrči b�ona

žena s_ tím děckem vzdálené, kde

odsud

za 'vydělané peníze 'koupil pár volkfl 2Jetých [edhu krávu. Onen řarmer.: jenž nám všem Óechňin pomohl, jmenoval se Šalamoun Prntz. já jsem si též dal 'prolomit tento 'rok 8 akrfi. Pšenicí k �.e�í jsem si 'musll též vydělat. Nli sle�ujíCí zimá by):a:'suchá a ku ,kon�i �ro,Bince,. (kldy� bnen .farmet: b:Háti'l bylo, 'již velmi zima, �e jE!D)ě_lsot"a�mo41i' vYddeti. Z Jara jsem si

si

'

I

.

a

ni i mnoho

a

'strs,uy.

�My staf!, aČ jsme byli j>O'khěni dle &pfisobq' ,áamqsptisiťein� �frkve římské;' �jsme přece sam! 'ne��rch �éž n��o�rk �'pr0tlvrľé stlaný' ,bydHcfch ( pO,blíž tněsta nehlasí :I�e' k'žádnému náb9žen!. 'sL-ví. íť'V,šic,kni jsoti'-odběrátelé 'novin, I kťěřé t�ž 'i>Hoě ětou, Zl druhé 'lstranY'LWíálóktery (j:)ďbírá

.

větví

a s

bydlely jen dvě rodiny. Tam' umřela farmářka po porodu, a dítko 'z&stalo na. živu, tedy' moje ín�n'želka Sl je vzala na starost a kojila je po 21 týdn&' a dostala jen 9 slepié a 5 liber uzené ho masll 'za mzdu. V aímě' jsem si nakácel něco' stromů a jak nastalo jaro postavil jsem si Z 'jara jsme všickni ,Češi téŽ takovou chatrč. dostali práci tl [ednoho řarmera, to jest Sázeti 'kukuřici.' Dával nám denně 50 ctň. a j; jsem

sem

"

,;

z

shořela

dlely 3 rodiny, tu musila jíti do jiné chatrče 9 mil

Počet' jejich

páčí asi na 31 rodin. později přijeli, přinesli někteří peníze a koupili 'farmy 'vzdělané. Kteří přišli' bez. peněz; museli na výdělek a když si něco peněz zahospodařil], ohlfželi se po laci ,nýéh'.p�zemkách; které též nalezli v lesnatých Ně krajináéh, v ceně ad S až do" 5 doll. akr. kteří pnkraěu]! dobře, aě musili lesy velmi ha máhavou pracílvzdělávati ale Iza odměnu' mají krásnou bohatou žén. 'Z

boudu

vystavěl! nedlouho

.

'pošili dOŠKy

,

,

oeadníaů žIlou,

si

za

blízku rostlo a kteréž jsme musili přinášet, ano nebylo potahu. Poněvadž nebyl šindel tb.K je

,

,

'

[sme

přistěhovalci

dvoupatrový, :t;děný dům a vede'. se mu dobře' a myslím, že se s ním žádný jiný Čech měřit ne-

,

Pkk

ta nám ale našich věcí

též bez peněz; usadil se na škol al_{rfJ .velkém a v několika letech

I

se

.

•

homestead za ;,náhr'a,du Jho;

člověka'

stého

-

I

6,něch; �f s'krft iasf�! pš�nic( ale letě 'při�ly-ltroupy a' rozbily mi' ji tak, žéf jsem. nedechal

v

,

.:.._ 155

nic; Musili jsme opět všickuí' pricovati piU .zadarmo, odbývaf] nás našl pr�6idajpi''jak jen S8.�i chtěli. Pracoval jsem též' u jednoho Čecha jmenem Jan Ludvík, a ten mi pravíl, že prý mnoho sním a mnoh'Ó kávy vypiju. V zimě, jsem' sloužil. u jednoho řarmera za 14 doll., mě síčně. I 'I'u samou zimu zde napadlo. mnoho sněhu, nadělaly ,se velké závěje, pak do těchto pršelo a umrzlo. to. že celá prerie byla jako jed no zrcadlo. Koně musili míti noby obvázané a ještě si je dosti o led poranili. Doma jsme ne měli co jíst a čím tupit, tak že mi nohy celé omrzly. Ani farmeři nemohli do mlýna, museli jsme si pšenici mlýti na kávovém mlýnku. Manželka moje,' aby měla čím topit, musila, si Násle sama vysekati starý dub z ledu v řece. dující léto, jsem prolamoval prérii pro farmery. ..".�den neměl peníze, ,tak mi dal za to kus po zemku. Někdy jsem musil až tři roky čekati na peníze od prolamování. Bylo tu též velmi mnoho škodlivého hmyzu á hadů, ťtik že jednou mne jeden již kousnul do boty a bylo' mým štěstím, že byly z dost tlusté kůže, že mí ji ne prokousl, Jedno léto nám též shořelo všecko

jichž bylo zde as deset neb dvanáct rodin, "ve směs na -boso. Ale starost se zmírnila, jeli když jsme slyšelř českou lJl!utu�. bylo nám Dli nějaký čas veselo, a pak sé ,�ť�H)st sama dosta vila. 4-bych se 9 tom více rozépisoval,' bylo by nemístué, neb toho každý z nás více méně. za

měl

.

stohu tak,' že jsme v zimě nemělí čím �rmit dobytek. ,Jména krajanů, kteří sem zá roveň se mnou přišli, jsou něsledujlcí: Vác, Pavelka, Fr. Kašpar, Fr. Kadidlo, Josef Dostal, Fr. Pazourek., Ti ale jtŽ všickni zemřeli,' jen seno ve

.,

já samojediný z .nich žiju. Já s -Frantlškem Kadidlem jsme po mnoho let spolu prolamova li prérií,' ani sami se vice nepamatujem, mno holi set akrů jsme spolu prolámali. Peníze ty I zde v t.e,n ČIlS ,nebyly k �p)í�á�í, ce�ý rok jsme musili na dan� spořít.. Nyní se IÍáln 'ale: všem již lépe ,vep� a máme budoucnost zabezpečenou. "

J

.'

II

•

j,

.

-

kusil.

'

,

.

,Jak daleko

Sděluje W. Kolář.

,

škodu, �dyž vás, mill 'čtenáři, lépe sesnšmím 8 naší osadou, neb t�k se lépe sblížíme,' když ne osobně asp,oií duševně, neb doufám, že každý

Č�chos]�van �i �ád p�čte, osazeni.

Přibyl jsém '

,',

,

,

"

jsem měl adresu

do

: kde jsou

jeho

zdejší osady 'I

bratří

r.

1884 •

.město Yuha, to jsem jel 40 mil pp 'voze ,až [sem se octnul s mou rodíDOU u cíle, i� jest'v:městě' Yub�; a hned jsem �eznal, že [sou \lnerlká�( �elrhi IvymýMivYni'i. Oni hnall všechen dýni,jed.ním komínem, a ma jor města. policajt i droŽkář, vše' bylo sou stře':" '. děno v j'eďjlé osčbě. Já 'js'�m' to' chváJil, �le f mOJe! i�anželka nechtěla' tomu ták' �,?z!lmět: pra,vila: ,.Sv: Matouši, to fe Jriě,stu: v�dyť je tó neb

na.

..

I

.n,N��it m;e�V�'df �;o�aa, .a�

a'

tó

jé"cg!�, f��,to;1 ió

t�dy b�de ��.;" ��je ��n,žel�a '�e n��.ýli1al�

neli» jsme 'se odebrali

po

Angličany matéřštínu zapomněl. sp�st{ na. něj plnou. parou anglicky, a nastojte, cel' sir

,

'

ď

větším dílEim,

z toho

no,"

'vy'klube, on chudinka ne ani slova, ale přece odpovídá" well, yes,',

a'

vždycky

'trefí vedle

jého poznámkou

s

« ,

Tož radím všem krajanům, �by s� d'Tželi' mezf sebou :ien 'našeho jazyka.; neb to jesť mlu�a\ zé všech ta nejkrásnější a. kdJrbys,te ,Il.ěkterý' pozapomněl' mezi cizím nárĎdem mltiv� českou,

'př�.C':

V ročníku 5. kalendáře tohoto (1882) .jest po měrně celý popis naší, osady, ale nebude na .

.:

jest'

osada,

'mezi

a

Ynba, Wisconsin.

v

česká

psáno zúplna v ročníku.č. Jest tam udano 14() usedlostí, kterýž poČet se' od toho času valně' zvětšil, neboť naše osada sahá od poledne 'k se veru 13 mil délky, od východu k západu od pěti do šestí mil, a abych všechny krpjany sčetl, to jest pro mne nemožné, neb je ani všechny neznám. Co se týče polohy, jest dosti hrbolatá a, co se týče Čechfl, jsou usazeni po nejvíce v dolinách, 'neboť jsou tam doliny šíro ké a pozemek vesměs dobrý a v pravdě řečeno, Čechové zaujímají nejlepší místa a Yankové se vytlačuj'í [eden po druhém. Když jej nemůže zmoct jeden vezmou jej dva a vytlačí ,sej to plémě jest v úpadku; oni již to sami uznávají, že hynou: mladícl se nežení, aby nemusih živit: rodiny. a dívka, která se vdá, dělá to jen z ros Koše, aby buď muži upláchla s jiným aneb aby' zadala za. rozvod, aby j'Í musil muž živit a tak. prodávají o překot jejich usedlosti a dělají nám pořěd více místa, ,což n'ám pranic neškodí. Mluva' jest zde ryze česká beze všeho přfměsk:ll' rfzfho, neb sem užpřišlo mnoho n'avštěvovateler a j�jich mluva bÝvá obyčejně: "Sel jsem po riči, po stacrodě, po sekšnlajnu, neb koupit jsem ouverkhout," atd, a když mnohý z tiá& myslí, že snad náš krajan dlouhým pobytem,

rozumí

Česká osada

�ahá

,

vyhledat n,a5icfi' kra.jilnfl,

předplaťte' si

časopis a pilně' jej ětěte '� brzy' správné řeči české, neb .1esťto.· velmi protivné rozenému Čechu,' když vi'df'spo; lubratra, jak se namáhá, aby sám svou řeč pomáhal z ponenáhlu vraždit. Řemesla Jsou zde zastoupeaa takto: čtyři kováři, ale jen tři pra cují řemeslo, 'ač nehledají v tom ž.ivObyií, �eb- � každý má 8V&j pozemek. Zedník'& i est zde síla,., neb' první leta zde ueproeédělí svoje řemeslo; a to bylo z t,é příčiny, ,že osadníci neoorřebovalt jejich práci neb jest osada naše lesem porostlá a stavby bylyvesměs dle plánu měst� Yuba, se' domůžete

I

.

-,

Te�i.s� boudy, �oura)� taji obytllí slušná

a

41

it�

je:jlch

místě .poystá",

pak sklepy aby byly by tel

'vyšťoura kážaý' zedóík, �by' jeho: úm��(v�žitk��ló, ten má \éž, ka�dý si&í :qy"

ty

si

se

I

a

r

pozem)eíi:� a K1Íyž leh.ce t��vm krajaM"m {'ť

I

i

�

I

!J,�

t,

.,

I

hě'�dY 1,

�,

:!.� fl v,YInuvětii, mu§í se;nl:iramně činiti.

.

.

Obuv,n,kl) \

l.'

I

j

\

-156

znám, jest zde pět, z prvku každý pracoval řemesle aspoň v zimě, ale teď už nechce

co

na

žádný ani obuv pospravit, každý si raději pra cuje na svém pozemku a bude to pro nás citel né, neb staří co jsou, přestali pracovati, a mladí takové řemeslo

se za

stydí, což

má svoa

příči to řemeslo otře nějakým tak všechny mladíky od

že se každý rád o nemastným vtipem a toho odstrašuje My to poznáváme nu,

už neb jak proklube, bude se muset jedno duše vyhodit ven z domu, neb obuvnictví jest mezi námi v úpadku a velká chyba pro nás. Krejčí jsou zde tři, ale než jeden provozuje své řemeslo. Pak jest zde vodní pila a hoblovárna se

.

bota trochu

držení p. J os. Beránka staršího a též vodní na obilí, v držení pánfl F. Beránka a Mcckara. Městečko Yuba se počíná též zve dati, už to vypadá trochu vzhlednější, než před v

mlýn

20 lety; jest tam pošta, dva smíšené krámy a jeden železný, kovárna II uzdál'ský obchod a to nejhlavnější hostinec v držení p. Bulína: ostatní v držení Angličana, v jednom krámě �eský prodávač p. F. Rott, pak 3 míle od mě

Yuba druhý hostinec v držení p. F. Ja nečka. Jak vidíte, milí čtenáři, že máme také čím si ovlažit duši; mnohý z vás si bude myslet, když máme dva hostince, že by měla býti po slovansku též hudba; i tou můžem každému po sloužit, neb jest zde kapela. pán ti Rottů, která pořádá taneční zábavy pravidelně. Nesmím se o ní moc rozepisovat, neb jsem stařec, ale ještě

stečka

kdy? :a

na

ní vzpomenu, srdce mi radostí

což ta mládež, inu,

dost, jen kdyby ti páni

pokoj.

Ale

zmohou

u

Politického

povedlo nás

se

také.

smýšlení

poskočí; bývá rozjařená až ra

ta s

tím husím vínem dali

jim Iowě, a myslí, že to Nu, ještě nás nemají.

až

na

malé vyjímky

ve

isoll zde mírní demokraté pokrokumilovní. Spolky jsou zde tři, a sice: kostelní, založení sv. Nedbeje, jest nepořádný, pak spolek proti ohni a blesku, založen roku 1883, který čítá 51 ůdů, předsedou p. M. Rott a tajemníkem pan W. Hynek, muži na slovo vzatí; spolek pokra čuje zdárně ku předu; třetí spolek čtenářský, čítající teprv as 16 údli; předseda p. J. Hach a tajemník p. lf· Rott; ten jest založený r, 1884, .držen jsa v pořádku. Na železnici máme od 6, do 20 mi! daleko; neb se naše osada rozkládá ve dvou okresích, Richland a Wornen; jedna že leznice jde až do Richland Center od jihu, to jest 20 mil od nás, dr';!bá jde od východu až do Union Center, to jest 6 mil od nás. Ted' si myslím, že jsem podrobně doplnil celý předešlý dopis o naší osadě 8. nebude na škodu, když se ještě vrátím k tomu našemu kostelu, neb by si mohl mnohý z vás, milí čtenáři myslet, kdo ví jací jsme zde neznabohové, ale toto, jen strpe ní. Ještě bych si tak moc nedělal z čtenářfl, jako z čtenářek, neb ony ty mužské potom za .ž�hnávají až běda; však to známe, ale doufám, skrz

-

že mi odpustíte. Bylo to na počátku nějakého nu, sám nevím, a zdaliž to kostelní kniha ví, to také nevím, ale přec to někdy bylo, když Počalo se mluviti o kostele, nu a kostel stojí.

roku;

mrzutost hotova; jindy dobří .přl tom se rozhněvali, neb byly hned dvě strany, dolejší chtěli stavět dole. a hořejií nahoře, dolejší chystali dříví a hořejší nic. V největší prudkosti se to zastavilo, a přestalo se docela o tom mluvit, pak se zas Po dříví rozprodalo a bylo utišení mezi námi. nějakém čase se usnesli někteří otcové starší, že by bylo přec lépe, aby některá strana povo lila a kostelíček aby se postavil do prostřed

vidíte, byla hned

sousedé.

a

hned

osady. Stalo se, každá strana trochu povolila se a přijímali a sbíraly se příspěvky údové a hbitě to šlo ku předu i svorně, tak že byla vy hlídka, že to ponese zdárné ovoce a budova se postavila, ve vnitřku trochu upravila, aby se tam mohla konat bohoslužba a radost byla ve liká v národě. Tak stojí do dnes a služby boží tam koná p. M. Bulín; jest to lajk. jsme s ním úplně spokojeni. Mnohá čtenářka řekne, ale to je divné, když mají kostel a bez kněze. Jen strpení a hned vám to povím. Bylo to r. 1868, když se dostavil velebníček, to bylo ještě před kulatého a v podobě tlustě starého mužíka, ale dobře páleného; byl Němec, a dobře mluvil anglicky, na počest naší nám držel anglické kázání. a to věděl, že jsme po většině mocni německého [azyka, a jen málo který rozumí anglicky, ale Čechu je všechno

postavením kostela. ne moc

dobře, že mu málo kdo pamatuju, co kázal, to jest první verš byl, aby se postavila fara, aby byla pohodlná k obývání pro jeho osobu a pak pro nějakou k tomu kuchařku. Druhý verš, že Třetí verš byl musí státi v brzku kostel atd. o jeho šimlu valachu, na kterém přijel. na toho pamatoval tak dobře, jako na sebe, neb éi vy kazoval pěknou maštal a hodně ovsa, aby se mohl pěkně voziti. Všechno to měl dobře pro myšlené, neb se mu to čerstvě od úst sypalo. dost

dobré,

rozuměl.

Čtvrtý

a

bylo

Dobře

to

se

verš bylo manželství,

které není

kato

lickým knězem oddáno. prohlásil za cizoložství mu a na to chytil asi tři hejly a byla pomoc. se Když jsme jich ptali po nových oddavkách. jaký je to rozdíl nyní a pr\ré, pravíli, že nepo zorují žádný. Dokončení pak bylo o nekřtě ných dítkách; chudinkové kdyb:y; ho nebylo, myslím, že už by byly v pekle, ale takhle on je A to bylo všechno mezi mší, tak víte, milí čtenáři. že byl náhožný. Po mši za čal vyjednávati, jak bychom jej přijali, na jaké podmínky budeme kapitulovat a p. J. Knedl po vídá: jaké s ním vyjednávání, aspoň kdyby to byl Čech, a on na to odpoví německy, že sj zachránil.

Čecha tL

mažeme

vyřezat

ze

dřeva.

Koukněme

šibala, on německy mluví, tL anglicky káže česky rozumí. Bylo po vyjednávání; on si

na.

-157 sebral svého valacha, neb byli jako dva blížen ci velmi si podobní, oba dost tlustí, a oba stej Teď [sme byli jisti,' že je s ním ně odkvapili. pokoj, ale to to. Kde vám jednou trubec oku si medu, jste jist!. že přilítne zas a stalo se. Na

počátku

roku 1869 kdo

pak tady jako

na zavo

velebný panáček i valach a ještě oba tlustší, Bylo to právě patrně měli oba teplou maštal. dle o masopustě, odbývaly se zde dvě veselky, českého spůsobu velmi hlučné, tu on počítal jistě, že aspoň desítka nejméně padne do kapsy, ale chyba a pro valacha aspoň dva pytle ovsa, lání

lávkj; poslal jednoho posla a poslal druhého, že čeká se mší svatou, jen aby se obě veselky dostavily. Otec nevěst mu vzkázal, neb byly nevěsty obě sestry, že nemusí na ně čekat, že oni také nečekají, a vizte milé čtenářky, co řekl: to jest otec duchovní, "Vy Češi tady sami si děláte děti (bláhový, snad myslil, že je kupu jem v krámu) a sami sije křtíte a sami odriáváte; vy nezasloužíte, než vás zašít do kouska kože a všecky aby si vás potom čert vzal;" a bylo po mši, neb ji víc nesloužil, ale vsedl na kamaráda, to jest valacha, a ujížděl jako když ho sv. Duch nese, zrovna okolo stavení, kde se odbýval sva tební ples. Nu, a potom mějte kněze, když vám před nosem ujede, a to všechno dělal ke cti a chvále boží, a více jsme, jej neviděli. V tom čase postavili kostel, ale na kněze velká kuráž nebyla, než přece se dostavoval jeden za druhým, některý hlupec, některý chytrák, jak stádo běží, ale všickni jedné mysle, to jest je nom na to hráli, aby se jim dal zápis na kostel, !e přivedou jeho jasnost biskupskou a že nám jei Zll ten zápis milostivě vysvětí, a hned že bude o něco větší, my jsme ale tomu nemohli

-

chovní

práce

ctění

krajané, že jsem

žádný nedbá a jest v přísloví praví: "co jest kramáře neuí"

vedlo,

to

Česká

osada

8.

jest jisté

Popis krajiny

po krámu.

v

kdyby byl, zle by a

u

(Sděluje

kterém se

nám

zkušené.

Kímball, Dakota, Ty. A.nton

Petrák).

Nejsem péra, abych mohl důkladně popsati zdejší kraj v okresu Brule, Dakota Ty." ale co dovedu. to v pravdě sdělím, Krajina. jest zde vlnitá prerie bezlesná, [en podél řeky Missouri jest ještě dosti dříví a osadníci bližší navezou si dosti paliva na zimu vMy. Dráha, C. M. & St. jde tudy a. dováží nám vše potřebné. Měkké uhlí stojí $7 až $8 li. tvrdé $13' až $14:.. tuna; plodiny rolnické mají ceny nňsledujíct (únor 1885): pšenice 50-55ct., zeměata 40ct., kukuřice 30-35ct., vepřové maso 4-5ct., atd Osadníci zdejší jsou vesměs počátečníci, kteři zabrali si vlMní pozemky, dokud jich tu bylo. a peníze své mohli vložiti do potřeb, zvlšště do. potahu, a tak mají živobytí počáteční zajištěné. Já mám na mém pozemku 10 akr li vzděláno, pod les; polovina má stromky už a polovlna mocen

...

druhá letus je dostane. Výdělky pro nádenní ka tu nejsou, ale živobytí se přece dá vytlouci,

třeba. chudé,

Kdo

neb du-

vám

zde nemáme žádného kněze, a kostel založen ku poctě sv. Nedbej.

sám zhotovit. Ten, kdo sloužit, 8t: málo neb moc.

zaplatí,

neb st

vysvětlil úplně; proč je náš. neb o ně] Staré úpadku své slávy.

proč

lehčí, nežli

ať

yardy odměřit,

málo, je stejně drahá. protož. kdo nemúžeš trefit sám, zaplať. Teď myslím,

jasnust si nechala své vysvěcení. Už byly při praveni jen brát zrovna, to jest jen strčit věc do kapsy, nu, a my nedali, a máme po kněších. A potom mnobý píše, jak jej kněz napálil, po řáde jsou toho plné noviny, tL od Qás nic, jako bychom zde ani nebyli, a toho příčina jest, že jim nic nedáme a oni nic nevezmou, a také sem už žádný víee nejde, a tu maEť si mflže každý duchovně

na

neb

přinésti

nechá

nedš

moc

rozumět, co že má světská věc co dělat s du chovní, a proto jsme si nechali zápis a jeho

si

se

jest jí

ná.

počátku má každý na řarmu. peněz s sebou, jinak ať nezačí na farmě za to, že jest živobytí Do

trochu

Já mám v

městě,

neb třeba

osadník

z

po

čátku musel mnoho

vytrpěti, brzo IIi pomůže ku, svému a pak pokračuje rok od roku stále. ée-. chů jest v okresu Brule hodně. myslím nechybí' mnoho do 400 osob.. KimbaU jest 4 roky staré. městečko, čítá přes 20 krámli, 3 dřevěné obra dy, 4 kovárny, 4 salony, 3 hotely. parní mlýn, V obchodu jsme tu jen 4 ČešI. přiveze od $500 do $1.000, může si zakoupiti pěknou farmičku už vzdělanou. se

tu

staví.

sem

""Veselý

v

::bI.Linnesotě_

Píše K. H. Breuer.

Popis krajiny kolem Veselý.

Veselý jest jediné, úplně české městečko ve Spojených Státech. Rozkládá se na nevysokém pahorku v severozápadní snad

okresu Rice, 7 mil části obce Wheatland jihovýchodně od Nové Prahy. Krajina -

kolem

Veselý jest jedna

z

nejmalebnějších

střední Minnesotě, jest mírně vlnitá, po rostlá vysokým listnatým lesem, který se. střídá s bujnými lučinami, a jest nyní ji� silně vymítěn. N a místě, kde dříve.

v

bujel neproniknutelný prales, nalezají

....

se

,

-:-

k,uk�ři�ri:,�

eničná a, indiánská "tepee" ,háHradrly, uh1.�91Í;e. domky .farmářské. Na místě, kde dř1ve"

vel;ni ít

',kr,á,s,?,á

syti' pralesa

P,� '

j

'p6zem�ů:

'

kde se ozývaly, jedn9t,fi�'. vé .. rány potulujících se lovců, kde f�ěsl�l�; ozývala se vřava válečná, zavládlo rachocení žacích .strojů, odměřené ,cvakáni samovazače a jednotvárné hučení mlátících strojů.. Veliké houpající se bažiny byly vysušeny, které skýtají nyní hojnost píce 'pro tisíce' kusů hovězfho dobytka .a koní. V-šudy jsou nyní proráženy cesty, které jsou česko/�1 osadníky, pomocí moudrých amerických zákonů udržovány ve vzorném pořádkua zkrátka, celá, krajina byla proměněna pilnou rukou českého hospodáře' .. témM v ráj.' V okolí Veselý nalezá se velké množství jezer a jezfrek, přeplněných nejrozmanitějš.ími dfllhy ryb. Na těchto jezírkách a jezeráeh houpá se množství kocábek, což' poskytuje m,ládeži, nevyčerpatelný zdroj zábavy a .kratochvíle a, přivádí, na pamět' krásné zašlé doby "Hiawathy.", Mezi největší jezera patří jezem Cody's, které .nese jméno jednoho z nejprvnějšíchosadníků Wheatlandských. Jest' 2 míle' dlou'hé a v nejširším místě asi tři čtvrtě míle široké.· Dále jsou jezera Wheatland, . Hát,ch 'a Cedar? kteréžto poslednější jest sPQ��no s Cody's jezerem malým prů.ž,il

a

těm žádné, za to ale koní se zde hlídá velké množství; tak' žé každý farmer

jich na' 80' akrech

má

až

.

nasled�E(�,

8)

'čehož klesli valně

.v ceně, tak, že' .ny�lí lze koupiti toho nejlepšího koně za Dříve se sem dováželi koně z Wisconsinu" Iowy, Missouri a nyní se odtud vyvážejí do Dakoty a jinam. Ovocné stromy) se zde nedaří tak jako

$14q;,

..

v

státech následkem..

jižnějších

mrazů v zimě, tak' že' lze' zde chem pěstovati pouze některé

,

prudkých s prospě druhy [a s velkým

bloní; hrušky ale, a' třešně, ne 'prospěchem. Možno, že by se zde švest ky dobře dařily, neboř lesy zdejší jsou přeplněny rozličnými druhy sliv, z nichž některé mají' úplnou podobu švestek. Zá

'

'

"

\

dobytka zbývá jen malé procento' Ovce s� zde nePěstují -sko-

výživu

o,' I,)',?l,'e",:' ",I

'

�

158

;

-

červené

to ale v

lesích

víno se zde dobře daří

.roste

révy, která

veliké

nese

T�b�k y�šeliké borne daří. a

množství

a

divoké

hrozny výborné jakosti, zeliny se zde, t�ž 'vý'i

,

,

'

plavém. 'Lesy bývalydříve plny zvěře, od maje-, :St�tl'.ltího jelena až, ku: nepatmé Jor�n>.tvi. H.lJ..s�ým osazováním se ale zvěř, vyhubilá' ,v té míře, �e .nyní nelze ani téměř zajíce spatřiti. .

,

,

.

,

I

,-

Půda' Kolem Veselý [est, ne úrodná a následovně -se

nevyrovnatelzde pěstuje té�ěř výhradně pšenice," a kukuřice, .kteréžto plodiny převyšují jakostí svou všecky ostatní vypéstované ve Spojených Státech. Farmáři čeští si 'zde stojí' ve hmotném poměru výborně, 'ne bot' trhy jsou zde dobré tak, že ceny obilné jsou zde následkem velkého počtu mlýnů' v-o'kolí a velké severozápadní metropoli Minneapolisu poměrně vyšší, než ve mnoha I jiných, státech, jako ku př jest zde, pše-: ,

.

.

'

'

,

,

...

,

,

..

nice v

o

až 20 ct,

15

-Omaze

a

šk,y,:; Iowy. .

, ,

bušli dražší pež částech států N ebrana

jiných Kansasu..

a,

,

I

,

,

Pšenice sype od 20 .do 35 ,až; :40 buBlů ,p� ák�ll, a' jest ,vesměs. čís. 1,:' neboř -:vážlÍ' a�' 63 ,Jib: bušl. ";'iDobytb .hověztho zde' 'mnoho' nepěstuje" neDot', k�ž,d,� se ,'ehcé f míti! jeu Ihojnost p'Š'enice, tak že.!,' pa

Veselý

běti nesmí, obydlí pro pastýře, který' své

'

I

'

,

Městeěko

Jak' již, hořeji uvedeno, rozkládá se městečko Veselý kolem malého pahorku, na jehož temeni vypíná se kostelíček a vedle něho, což 'u žádného ovčince ehy-

ovečky v bázní boží ostříhá se vzornou pílí a šikovností. Kostelem a farou [est Veselý rozděleno na dvě části, totiž vý:. ehodní a. západní. -'Východní čá$t' pozůstává z' jedné uli ce, běžící směrem od východu na z�pad. V této ulici' se nalézají 2 smíšené ob-. chody pánů Chas. Moshiera;yAmeriča:n,a, majícího však, za manželku Ce&ku,! sleč. A. Vítovu, a' pan Moshier 'sám umí dosti J'

plynně 'čes�y,

a

druhý �

obchod

Stěpána. Ctyry hostince s síněm'r;�, pánů Vrány., ;Jis�ry, Lapíce \

D:ozdy� k�e;ý�to �oslední ztrávúí dum zarízeny

..

má

t�ž

','

,

v

'

k.ťerouž .do nedávná držel pan J o� sef Macháček. Te:hi6f�'Pari Macháček 'byl též, členem, novo-pražaké, kapely ,a, sešel nešrasmóu

várna,

náhodou.se .. světa., Neš·1J34t�á .ud.�10�ť I

,??1'

"

tat� se má "t,3.
'"

vešel.

hostmee.ipana ! Dt;,ozdy jIl}, $lelllc:t (' PIVal., Pan Droida; I držel, p'Fá'Vě-k'�;rl'p.ce. star0U r�t ,.' "

,I

'a;

ďobře

této 'části lékárna p.' Vojt: jest Vosejpky, kterýž zároveň jest poštmi strem ve Vese,lý. Jest zde též jedna ko Dále

_

'p.au!, Fr: tanečními

,.'

I

�

if

'

.I.

•

f,

�

"I

....

,

159-

-

ručnici což se ček se i šli

pokoušel

a mu mu

vyndati cilindr,

se

nechtělo dařiti. ale nabídl, že

tedy spolu

pan Macháček

Pan mu

Machá

jej vyndá;

do kovárny, kdež vložil hlaveň do ohně, mysle, vyndá, nevěděl ale, že

že jej snadněji jest nabita a trestuhodnou neopatrností Jak vlo se zapomněl o tom přesvědčit. žil hlaveň do ohně, obrátil jí jícnem proti sobě a za několik vteřin zahoukla

strašná rána a pan Macháček klesl s vý křikem "člověče, to jsem se lekl" do ná ručí pana Drozdy, jsa smrtelně raněn; a za půl hodiny vypustil ducha. V této čvásti se též nalezá pivovár pánů

Kapoun a Zižka, řeznický krám p. Lapice a více soukromých domů. Západní část', jako východní, pozůstává z jedné též ulice, kte rá jest ale mnohem delší, než prvnější. Zde se nalezá předně smíšený obchod pá nů Šimota & Rachač, 3 hostince pp. Tren gy, Pavlička a Pávka; 2 kovárny pánů Stástky a Tomka, katolická škola, mnoho soukromých domů a více rozličných řeme slníků.

Dějiny městečka Veselý. Prvním bílým osadníkem v o bci Wheat land byF pp. J. Hatch a P. Moran,·z nichž

prvnější jest kteří

se

zde

Američan

a

druhý Francouz,

kolem roku 1856. osadníkem zde byl pan

usadili

Prvníměeskym Blažej Stěpán, který

se

sem

přistěhoval

roku 1862 a usadil se v sekci 6. R. 1863 přij eli za ním pp. Josef Karták a R. 1864 při Jan. Štěpán, syn prvnějšího, N. Lapíc, jeli: Jan Matyáš, Jan Pávek, Jan Zižka a Jan Šíma. Pravidelné stěho kolem

vání Čechů sem započalo až r. 1870. R. 1875 se usneslo několik Wheatland ských farmerů založiti městečko, jehož Dle začátkem ovšem musel býti kostel. známého pravidla americké katolické cír kve, není žádný kostel dříve vysvěcen, do kud není k němu upsáno nejméně 40 akrů

pozemků

a

tyto pozemky byly upsány jak

Pan Trnka dal 15 akrů, Lapic 15, Zižka 15 a Lamač 5 akrů. Společně sváželi zásoby dříví a společně pracovali na stavbě kostela, kterýž byl r. 1877 doho toven a vysvěcen. Až do r. 1880 tam do sluhoval farář p. Šimuník z Heidclbergu.

následuje:

R. 1880 tam za

byl

administratora

první stálý

dosazen farář p. Pl-ibyl r. 1882 byl dosazen

a

farář p. Libor

Ligdaj,

byl postaven první krám místo co nyní stojí městečko Veselý Augustem Heifem a Janem Starým, R. 1876

na

pp. od

nichž jej odkoupil r. 1877 Fr. Staněk, za nikl ale r. 1879. Druhý krám založil ro ku 1880 p. Chas. Moshier. První hosti nec založil p. Tom. Lapic r. 1876, bylo to malé stěnové stavení ve východní části městečka a rl 1880 vystavěl p. Lapic velký

dům, kterýž prodal

r.

Nové

a

dovi

z

Prahy

1883 panu V.

započal

Droz

živnost řez

nickou.

Pan V. Drozda byl prvním předsedou řádu Cechoslovan čís. XXX. Č. S. P. S. v Nové Praze, Minn. První kovář ve Ve selý byl p. Vojto Vosejpka, nynější lékár ník a poštmistr. Po roce 1878 se zde u sadili ještě dva kováři, pp. Šťástka & To mek, skou,

kteří založili společnou dílnu kovář nemohouce se ale srovnati, rozešli se

opět. Po roce 1880 se usadil ve východní části kovář- p. Josef Macháček, který, jak hořeji udánu, nešt'astnou náhodou se za střelil. Po roce 1880 usadilo se ve Ve

selý ještě se

více

českých řemeslníků, kterým

vesměs dobře daří.

R. 1882 zanechal p. Vojto Vosejpka ko vářství a založil ve Veselí lékárnu a poštu

pod jmenem Veselý. Nejdříve byla sem pošta dopravována z Nové Prahy. Však v roce 1883 byla: doprava změněna a ny ní se sem dopravuje pošta z N orthfield a zároveň se zrněnou dopravy se stal po štovním vozkou Cech pan Jan Pávek.

Druhý 1878.

Štícha r. Šimota z Ve

hostinec založil p. Fr.

R. 1882 založili pan

selý a p. Jos. Maertz z Nové Prahy třetí krám v západní částl Veselí. Obchod jim šel hned z počátku dobře. Roku 1884 se stal p. J os. Maertz společníkem N ovo pražské banky, následkem čehož odpro dal svou polovici p. Fr. Rachačovi z N 0vé Prahy. R. 1879 byl založen 3. hostinec p. Janem Pávkem, kterýž jej r. 1881 prodal Ev 1882 založil čtvrtý p. M. Trendoví. hostinec p. J os. Vrána v západní části Veselý. Pátý hostinec založil r. 1883 p. Frant. Pavlíček v západní části Veselý. Šestý a poslední hostinec hyl založen' p� Váco Jiskrou ve východní části. R. 1884 p. Fr. Štěpán, syn druhého českého osad níka p. Jana Štěpána a vn9-k prvního o sadníka českého p. Blažeje Stěpána založil v obci Veselý třetí smíšený obchod. R. 1884 byl zde též založen nový pivovár Kapounem a Janem Zižkou a první pivo se začalo čepovat dne 5. led.

pp. J os. 1885.

Školství jest neb jest lická škola, kdež

v městečku na nízkém zde jen sektářská kato se učí angličině jen vel mi málo a hlavním předmětem vyučová ní jest ovšem pouhé náboženství. N ej blíže se nalezající veřejné školy jsou jedna a půl míle na východ a druhá asi 3 míle na severozápad. Vlivem kněze jsou ale málo navštěvovány neb on shání co může do školy katolické, kde se dítkám útlý rozum zatemňuje. R. 1881 zde založil páter Přibyl též jednu odvětev Ústřední

stupni,

Katolické Jednoty, jejíž prvními úřední ky byli: Předseda: Josef Matyáš; námě stek: Vojto Smíšek; taj. Václav Smíšek; pokladník: Josef Trnka; maršál: Franta Smíšek a posel: J os. Vaněk. Národní život bohužel není zde žádný, čehož příčinou jest zatemnělost udržová na ve zdejším kostele. Zdejší lid jest posud příliš zatemnělý a libuje si ještě v sladkém spánku. Nale zá se zde však přece několik probndilej ších občanů, mezi nimiž zvl�ště vynikají občané

Václav

Drozda,

F. Zižka

a

Tom.

Oukrop. Těchto několik občanů učinilo

pokus

své � tupé nečinnosti, chtěli totiž založiti řád C. S. P. S. a byli v tom ochotně podporováni pp. Janem

vyburcovati rodáky Pávkem

a

nů svolalo mo

shora

Janem Vítou. Těchto 5 obča schůzi, ve které se zapsali mi

uvedených, ještě následující

ob

čané: Jos. Macháček, VácI. Chmel, Frant. Machovský, Jan Pávek, Frant. Pávek, Jan Karas, Václav Pecka, Jan Kosobud a Václav Macháček. Za 14 dnů se odbýva la druhá schůze, ku které se ale v první schůzi podepsaní pánové F. Machovský, J. Kosobud, V. Pecka a V. Macháček ne dostavili. V této schůzi se podepsal p. Tomek. Založení klubu bylo odročeno až ku třetí schůzi, ku které se dostavilo již jen 8 členů a tudíž pro nedostatek člen stva se nemohlo nic důležitého jednat. Pan Drozda podal návrh, aby se založil čtenářský spojek, neb bylo shledáno, že zde spolek C. S. P. S. nemá dostatečné pole a aby každý člen složil ku zakoupení kněh a předplacení na časopisy $2.00.

Tento návrh byl vřele podporován pp.: Tomkem a Oukropem načež byla schůze odročena na 8 dnů. Po osmi dnech se ale rtešli již jen tři pp. Drozda, Oukrop a Fr. Zižka.. Na tento spůsob se ovšem ne mohlo nic více dělat, a od celé myšlénky muselo býti upuštěno.

Hlavní zásluhu

byčejně

pan

v

tom

všem má

jako

o

páter.

Ze života pana

prvního českého

Blažeje

osadnfka

v

Štěpána,

obci

Wbeatland,

Minnesota.

ve v

Blažej Štěpán narodil se 3. února 1814 yesllici Střípci v okresu Třeboňském Cechách. Po otci zdědil chalupu, na

kterouž

oženil se sousedovou dcerou Manželka jeho obdařila jej třemi dítkami, totiž dvěma syny Janem a Františkem a dcerou, již nazvali Kateři nou. R. 1861 oženil svého syna Jana se slč. Annou Prachovou. Odporučil mu po otci zděděnou chalupu a sám se odhodlal na dalekou pout' do neznámé jemu tehdy země Ameriky. Dne 3. května 1862 vyjel z Cech a za 6 týdnů přibyl do Nového Yorku. Odtud jel dále na západ až do okresu Le Sueur ve státu Minnesota. N ejprvé se usadil' v obci Lanesburgh, kdež pobyl 6 týdnů, načež se odstěhoval do obce Wheatland ve vedlejším okresu Rice. Bylo to právě na počátku povstání Siouxských Indiánů. Do obce Wheatland přijel docela sám, co první Cech, mezi samé Francouze, 11' a Ve čany Amerikány. vedlejších vokre sích Le Sueur a Scott bylo již dosti Cechů a nynější kvetoucí město Nová Praha by lo již založeno. Ve Wheatlandu si koupil hned 80 akrů pozemku za $140, na kte rémž si hned počal stavěti obydlí. Proza tím bydlel u jednoho Irčana, jménem Ro bert Stanley a tento jej přemluvil, aby hned obydlí nestavěl, že může prozatím bydleti u něho, aby si raděj něco polí vzdělal a Stěpán jej uposlechl a dal se s manželkou do mýtění lesa. Právě když se svou manželkou počal v

r.

se

1825.

v

on sám sekl kosou křoviny, a nich dělala hromady, přišla k nim paní Stanley-ová, matka Roberta Stanleye, celá udýchaná a počala mu něco rychle

mýtiti les, ona z

přerývanými slovy po anglicku povídati, při čemž rychle cupala nohama, a mávala rukama a stále opakovala "Oome home, quick" a "Indians are comming." Štěpán vida to, obrátil se ku své ženě řka: ,,00 to vše má znamenati? já jí nerozumím." Když však ona stále úzkostlivěji mu hle děla vysvětlit, že se Indiáni vzbouřili a táhnou směrem tímto, vraždí a skalpují

bělochy na potkání, vypalují farmy a pá šou nejhorší barbarství, pochopil konečně,

-161

že .

se

jedná

o

Když přišli že strojí zit seno,

vůz; že

Tu od

něco veledůležitého.

hodil kosu a manželka li oba za ní.

jeho

vídle i

spěcha

k domu p. Stanleye, viděli, i myslili, že Stanley chce vo

chce, aby

pomohl. Stanley, jakmile jej spatřil, hned mu vysvětloval, že jdou Indiáni, mučí a vraž dí pokojné osadníky a pravil mu, aby a

došel pro

pracovala lené

a

svou na

dceru

mu

Kateřinu,

farmě odsud asi

pro svého syna

8

která

mil vzdá

Františka, který

za

odháněl ptáky z kukuřičného pole u Irčana Cody-ho. měl na sobě jen nové podvlečky, košili a na hlavě zelený klobouk. Když pochopil celý dosah nebezpečí, vydal se bez odkladu na cestu. Však jaká to byla cesta! Ubožák, on šel přímo přes cestu, brzy se musil prodírat neproniknutelným houštím, brzy opět se musil brodit hlubo kými bažinami. Pojednou přišel k řece, ve které prý byla voda černavá, a že nikde nebylo mostu, vrhl se bez rozmýšlení do ní, kdež se až po krk broditi musil. Na druhé straně vynášeli tři mužští ječmen ztravu

jen

Štěpán

doliny na sucho, neb to bylo právě po dešti. Štěpán se tázal těchto dělníků, zda-li vědí o jeho Kačence. Tito mu u kazovali, že prý bydlí na druhé straně ře ky. Což měl dělat, musil. opět nazpět z

řeku. Do vody se mu ale více ne i šel podél břehu řeky, až nalezl strom přes řeku poražený, po němž pře

přes

chtělo,

smýkal se

se na

obrátil

a

druhou stranu nazpět. Nyní uzřel v nevelké vzdálenosti

pšeničné pole. I napadlo mu hned, že se musí nalezati někde na blízku nějaká farma, v čemž se také nemýlil, nebot' co takto řádný kus cesty kolem ohraženého pole ušel, spatřil pojednou v malé vzdálenosti před sebou svou dceru posběrovat pšenici za třemi sekáči.

E,ozumí

se

samo

sebou,

že

se

kráčel v onu stranu, že konečně svou dce ru nalezl. Již z dáli na ni volal: "Pospěš domů, Indiáni táhnou a zavraždí nás." Oni

zdvojenou rychlostí radostí jsa naplněn, sekáči

vše,

se

co

jej tázali, co se stalo, a on jim slyšel vypravoval, jak mu to jen

možno. Oni se mu dali do smíchu, že prý by o tom musili též něco vědět, nebot' čtou prý

bylo

noviny. Vymlouvali mu to, aby se nebál, že jsou Indiáni ještě daleko. Štěpán ale, jsa příliš od Stanleye přestrašen, nedal se přemluvit a nutil svou dceru, aby šla

-

ním. Dcera jeho pochopivši dosah nebez peěí, nepopřála sluchu svým zaměstnava telům a zvolala: "Tatínku, já tu nebudu, já půjdu s vámi.'; I obrátili se na cestu s

k

domovu, tu však farmářka na ně z domu. volala, aby šli do vnitř, kdež jim dala ..

ještě

cestu dostatek

potravin a Kateři ně dávala velký šátek, poněvadž bylo chladno. Ona jej však nechtěla příjmou ti, řkouc, že má doma také takový; koneč ně jej ale přeo otci vnutila. N a zpáteční cestě zastavil se u Irčana Cody-ho pro svého chlapce. Když přišli domů, měl pan Stanley vůz s plachtou již připravený, na němž měl na. na

ložena

kamna,

něco nádobí

a

potravy.

a

Štěpán rychle pospíšil ještě

na

svůj

po

zemek, kde roznesl veškeré své -náčiní po lese, aby mu ho Indiáni nepokradli. Velký kufr, v němž se skrývalo veškeré jeho bo hatství, totiž něco šatstva, semen a jiných cenných předmětů, zanesl do lesa a přikryl chrastím. Když byl s uklízením svého skromného majetku hotov, pospíšil opět k panu

Stanleymu, kdež naň všickni již velkou netrpělivostí čekali. Ovšem že se ihned vydali na cestu do vzdáleného St. Paul, hlavního to města státu Minne soty. Zde doufali nalézti útočiště pro své rodiny před zuřivými rudochy. Ve dne vždycky cestovali, a večer si vynašli něja ké příhodné místo, kdež se utábořili k noč nímu odpočinku a též aby si uvařili něco k jídlu. Byla to cesta obtížná, neb tehdy nebyly cesty ještě žádné, takže za den jen velmi málo urazili, obzvláště s voly. Když dojeli do St. Paul, ubytovali se v jednom opuštěném domku. Druhý den šli mužští do města, kde nakoupili něco s

potravin;

Štěpán

ale, nemaje peněz,

musil

rodinou živiti jen slivkami, kte ré právě v ten čas dozrávaly. Mužští se pak ozbrojili puškami a šli na své farmy se se svou

zpět v

stohovat

St. Paul

se

obilí.

vším

Rodiny

zanechali"

nářadím, kde pásly

do-·

bytek na planinách kolem města. Zde je zaopatřili také vším potřebným. Manželka p. Štěpána ale, nemajfc peněz, musila se živiti ruční prací v městě, a· Amerikáné se tomu velice divili, vidouce ženu ponejprv těžkou práci konati. Prohlí-· želi prý její ruce a kroutili nad Um pováš .

.

livě hlavami.

ji

lidumilně

Pilnou

prací získala přfzeň Amerikánů, podporovali.

Štěpánová brzy

si pf, kteří

.

Jsouce všichni až po zuby ozbrojeni, vy jma Štěpána, nastoupili druhý den pěšky

-162

na své farmy nazpět. Stohování šlo pomalu neb neměli s sebou ani vozu potahu. Vždycky se všickni sešli na jednu farmu a když zde byli hotovi, šli na

-

cestu

dva

též ani

který

,druhou. Dva vždycky snášeli

tyčkách, jeden házel,

kupky pšeničné na jeden dělal stoh. jalový dobytek na kudy chtěl a Štěpán

a

Všickni zanechali ten si chodil též doma zanechal krávu, která se mu však zatoulala, tak že ji po 40 dnů neviděl. Po 29 dnech šli mužští nazpět pro své rodi ny. Irčané se svý�i rodinami se vezli na vozech, kdežto p. Stěpán se svou rodinou musel jíti pěšky. Když se všickni opět navrátili domů, pojal pal! R. Stanley Kate za řinu, dceru Blaž. manželku, pro najmul farmu svou Cechu p. Símovi a sám

farmách,

Št�pá.na

mladou

paní :odejel na západní Později pro
se svou

prerie. movi, nom

s

'

domě.

Šíma byl člověk, tvrdý a Štěpán mu všudy překážel, cožv bylo dostatečnou po hnutkou, aby si šel Stěpán dodělávati své obydlí, Bylo to, v jednom z bouřlivých roků ob -ěanské války, 1864, když se již na severu nedostávalo dobrovolníků a byl zaveden nucený odvod. Šíma byl také vyloso ván, aniž by o tom věděl. Tak přišli jed nou 4 vojíni se svým velitelem na Šímovu farmu hledajíce Šímu. Pátrali po něm všudy, v domě, ve stájích, v kurníku i ve starých bednách na dvoře se nalézajících. Když jej nemohli nikde nalézti, stoupli si před dům. a naslouchali. Konečně uslyšeli Štěpána bouchat na jeho 80 akrech, neb si právě dodělával V elitel nařídil dvoum vojínům, stavení. aby tam šli a přivedli jej. Když to byli učinili, tázal se velitel na jeho jmeno. On -odpcvěděl: "Blažej Stěpán." "Jste pro puštěn," vece velitel. "Kde jest Šíma?" ".Jel do mlýna." "Do kterého?" tá zal se velitel dále. Tu mu paní Šímová pošeptala, aby řekl do Dundas. On ale jel do Lexingtonu. Šímová poslala své děti k p. N ovotnýmu do Le Sueur Co. Když byly děti potkaly na. cestě pana Ší mu, pravily mu, aby okamžitě prchl, že jest odvedený, lit že doma naň vojíni če kají. Šíma okamžitě prchl do Chicaga a pan N ovotný vzal voly a vůz a odjel s melivem I,

.

-

,_

-

.

domů. Dva

\

vojíni

naň čekali

.

doma

a

ostatní

s

velitelem šli k jistému měl pronajatou farmu

Francouzi, od jiného který jim již

p. Montoura, a byl upláchnul. Když vojíni vešli do světnice, právě se tento oblékal a měl na sobě jen podvléčky a na nohou pantofle. Vojíni si mysleli: Teď tě ptáčku máme, teď nám neuplách neš a chtěli na něm vodu k pití. On jim nalil do dvou sklenic vody a současně jim je podával. Oni též současně oba je od něho přijímali. Dvéře byly poněkud po otevřené, kterýmiž on rychle vyrazil ven. V ojínové rychle odhodili sklenice a páaili za ním. Vypálili naň dvě rány, však oba se chybili a on se ukryl do senného

Francouze, třikráte

stohu na louce. Jeho soused Berry jej pak hledal a na lezl jej teprv po čtyrech dnech. Přinesl mu šaty a něco k jídlu, neb po celé ty čty ry dny neměl nic v ústech. Potom uprchl do Kanady kde doposud žije. Oni dva vojíni, kteří čekali na Šímu, nemohouce jej nalézti, šli za ním do Dun das okolo farmy p. Lapico, kdež Lapíc právě dělal ve stáji hráď na tele. Počínal si co možná tiše, oni jej ale přec uslyšeli a vešli za ním do stáje, táza jíce se jej na jeho jméno. On jim odpo že se jmenuje Jan Lapic, což když uslyšeli, hnecf jej odvlékli s sebou. Na cestě potkali Jana Topiče a Jakuba Tu se Lapio Krejníka z Le Sueur Co. obrátí k Topiči se slovy: "Prosím vás, Topiči, sdělte mé ženě, až okolo mého do mu půjdete, kdo a kam mne odvlekl, aby aspoň zvěděla můj osud." Vojíni uslyšev še jméno Topič, nahlédli do seznamu, kdež shledali, že Topič jest též odveden. Ovšem že jej hned také chtěli vzíti, a To pič, podobně jako Lapic obrátil se ku Krejníkovi: "Prosím vás, Krejníku, řek něte mé manželce, kam jsem se poděl, neb

věděl,

ona

'

nevědouc,

co se ze mne

stalo, zemřela

by hořem. Vojíni uslyševše opět jméno Krejník, podívali se opět do rejstříku, kdež seznali, že Krejník jest též odveden. Vzali je tedy šmahem všecky tři a vedli je do Rochester Minn. Jakmile se octli v Rochester, zašli do hostince; Krejníkovi se vyhlídka státi se obrancem Severu, mnoho nelíbila, proto hledal Zde

Šlápl

příležitost, jak by jim uklouznul. se mu konečně naskytla příležitost.

si totiž na řemínek u střevíce a roz vázal si jej, sehnul se tedy, aby si jej opět zavázal. Dvéře byly poněkud pootevřené,

-163

vyrazil ven a jako štvaný jelen uhá pryč. Celý týden takto utíkal domů, ve dne vždy se držel v úkrytu v lese, ze strachu, aby jej vojíni jej 1>ronásledující opět nečapli a v noci cestoval. Celý tý den nic nejedl. Za týden,vv neděli dopoledne přišel do

po vlasti a zvláště po rodné vísce, a k vůli své manželce hlavně, chce opustiti své potomstvo v Americe a odebrati se do své rodné vísky, a zakoupiti tu samou chalupu, kterou byl po předcích zdědil a

opět

tu on

něl

ve

Jan r.

Ač byl opět doma, přece jej strach před vojnou neopustil, a on se bál ve dne uká zati venku, proto se skrýval celé léto ve sklepě, a jen v noci vycházel ven, aby něco nejpotřebnější práce' vykonal. Manželka jeho plakávala, že její muž jest někde v bitvě zabit, že jej nikdy více neuvidí a pod. Aby žádné podezření o přítomnosti manželově nevzbudila, prosívala sousedy, aby jí pomohli dříví naštípat, a jinou práv

Syn jeho

.

'

na

preriích prodal

a

přiměl

Štěpána, aby se s Ílím odstěhoval do Ore gonu. Štěpán jej uposlechl a prodav svých akrů, vydal se s ním. na cestu. Dojel ale jen do Council Blufřs Ia., kdež byv ošizen o značnou část' peněz,. navrátil se Zde žil ze svého výměn zase do Veselý.

'ku, ale jeho vdovský stav se mu nechtěl Iíbiti, a 'proto si psal pro nevěstu do Cech, �teEáž brz-y též za ním přijela. Jmenova la se Marie Tomšová, s níž vstoupil ve I

sta�; man,Želsk.í Po

r.

tolikerých

1��4., ',_

zkušeňostech

zaťo�žii

,

;".' _

-: ,

dítkami rozloučit. Oni mu to dlouho ne chtěli dovolit; po dlouhém prošení přece ale ,ustrnuli se nad nebožákem a. dovedli jej do světnice, střežíce dobře východy, aRY jim nemohl.jako mnoho jiných, uplách

-

2D

1826 na

s rodinou u p. Bárty; pak zakoupil pozemek 80 akrů obnášející od jistého Francouze, na němž bydlil asi jeden rok. Tuto farmu prodal a koupil opět farmu asi o jednu míli ,dále, na Díž bydlel rok a půl. Tuto farmu opět prodal a odstěhoval se do obce Wheatland, kde se konečně usadil. Bylo to roku 1864. Stěhoval se. sem v srpnu a počal zařizovati si hospodářství. Vystavěl si roubené o bydlí a jiné hospodářské budovy. Za pět měsíců koupil si pár vepřů, pro něž man želka jeho se synem Tomášem jela a on sám zůstal doma a ve stáji dělat. hrád: :Q.!t tele. Sotva však odejela z domu, přišli:> několik vojínů kteří jej vyvolali ven. Orl myslel, že nevědí cestu a že chtí, aby jim, ji ukázal. Jaké ale bylo jeho zděšení, když jeden z nich vyndal jakousi listinu a nahlí žeje do .ní, tázal se jej na jeho jméno. Oll odpověděl že se jmenuje Jan Lapic. "AI� right", odvece vojín, "půjdeš s námi." Tu on je prosil, aby.jej aspoň ještě jednou pu stili do domu, aby se mohl se �vým1 pěti

pá�a

ale farmu

Lapíce,

narodil se v měsíci květnu, samotě, zvané "u Lapíce" u No

Lapic

Vrtiše a Remeše. N ejpsvé bydlil

Válka se zatím skončila, a syn pana Stě František dospěl v muže. Stě pán si pomalu farmu vzdělal, vysta věl si pěkné obydlí a jiná hospodářská stavení, jeho farma byla počítána za jednu z nejlepších v okolí.

zet'

svého mládí.

na panstvf Třeboňském, v kraji Budějovickém v Cechách. Oženil se se sl. Majdalenou Šindelářovou, a otec jeho mu na to samotu odpornčil. R. 1862 prá-: vě se objevil v kraji onom velký ruch stě On se též nechal hování se do Ameriky. strhnouti proudem a pro dav samotu, stěho val se s ostatními do Ameriky. Jel přímo do Nové Prahy, kdež se tehdy ještě nale zalo jen velmi málo' domů, mezi nimiž byly nejlepšími domy pánů: Brůžka,

Pak se odebral domů, kde jeho plačící manželka byla velmi radostně překvapena, vidouc svého manžela domů se vraceti.

František se pak také oženil a otec mu farmu přepustil a sám si koupil 20 akrů vedle, kde spokojeně trávil svá stará léta. Před několika lety též 00vštívil svou dceru Kateřinu na západních preriích v Minnesotě, kdež její muž vlast nil pěknou farmu, a dobře se mu vedlo. R. 1881 mu zemřela manželka. Jeho

prožil dny

vosedla

osudy.

ci po moct udělat.

které

Ze života pana Jana

domu pana Stě pána, přes velkou louku, a zde sklesl vysílen na židli, ne moha sebou Prosil pak více hynouti, jak byl sesláblý. pana Stě pána, 'aby mu přinesl něco k jídlu, že celý týden nic nejedl, zároveň jej ale žádal, aby jeho jméno nevyslovoval. Ten to mu přinesl mléka a chleba a když se Krejník najedl a napil, vypravoval mu své

-

-

...

nouti.

On

vstoupil, do

světnice�,� �}>jí�a.� dítkyjedno po druhém a se srdceloml1ym pláčem 1im zvěstoval, že tatínka ji� víc�� kráte neuhlídají. V ojíní. sami byli t,Oqt� scénou pohnuti, a museli, jej,' Jlási�ÍI;n. Q.4 dítek odtrhnouti. Vyvedli jej ven, posadili .

•.

.

.

I

:

.�;!;

-164

saně tito

a uháněli tryskem pryč. Doma vojíni ukradli $35 na hotovosti. N ejprvé jej dovezli do Faribault, sídelní ho to města okresu Rice. Odtud jej vezli dále do Rochester, Minn. k odvodu, kdež jej beze všech okolků odvedli a poslali do Fort Snelling. Odtud vezli jej ještě s více nováčky po parolodích, po železnici a po vozech na jih. Po dlouhé a traplivé cestě vystoupili z parníku na bažinatý břeh, kdež si rozbili hned tábor a důstojníci se ubytovali v sta

na

mu

ré rozbité renči. Zde se cvičili a očekáva li další rozkazy. Pobyli zde 5 týdnu než došel vrchní rozkaz, načež byli přiděleni k voj i pod gen. Shermanem. Odtud po že La (škoda rozličnými stupovali městy pic nemohl se více na jmena jich upamato vati) k Atlanta Ga., kdež se súěastnil bom-

Ze života Ant. Smeltze

\(

Rozen jsem r. 1833 v Milevsku, kraji Táborském, z života čistého, rodu hrnčíř ského. Od maličkosti jsem byl málomluv ný, sám pro sebe přemýšleje a v nábožen ských obřadech jsem si liboval. Když jsem byl asi deset roků stár, vyslovil jsem před otcem přání, že bych se chtěl učiti na kně ze. Otec řekl že ne, a když on řekl ano neb ne, na tom muselo zůstati. Bylo po studiích. Když mi bylo 12 roků žádal jsem otce, by mne dál na řemeslo do Vídně, k čemuž on přivolil ihned, neb to tolik ne stálo. Ušili mi raneček, já si uřízl jalov s se covou hůlku, rozloučil jsem přáteli svými pací a pusou a dandal jsem za ma tičkou do Třeboně, odtud pak pb rybář ském "expresu" do Vídně. Tam bylo se mnou nakládáno nekřes t'ansky a já po dvou letech a dvou měsí cích opustil Vídeň v nojkrutší zimě dne 3.

února. Hlad mne zmáhal nestydatě, že ně kolikráte usedl jsem do sněhu v mdlobách nemysle, že budu moci více povstati. Osm dní trvala ta procházka krutá, nežli jsem se ocítil zase u rodičů a mezi přáteli a ta

jsem si to odstonal. Vyučil jsem se kožešnictví, pracovál jsem pilně a byl jsem velice nábožným; každé neděle jsem šel na dvě mše, na ká zání a na požehnání; často když započali ké

-

bardování města toho. Od' Atlanty postu povali k Orangeville, Va., kteréžto město též útokem vzato. Od Orangeville šli dále k Richrnondu=kteryž byl gen. Grantem již u po šest týdnů oblehán, načež společně deřili na město to, kteréž se "po tuhém od poru vzdalo a bylo konec války. Odtud tá hli do Washingtonu, na kteréžto cestě se,

Lapic roznemohl. Z Washingtou byl dopraven do nemocnice do Louisville KYr Když se opět uzdravil. byl dopraven po

pan

železnici do St. Paul. Pak bydlil dále na své farmě, kterou před několika lety prodal panu Fr. Ma cháčkovi a r. 1885 koupilfarmu čtvrt míle od Veselý, na kteréž dosud bydlí. Nyní se má pože mu vede dobře a zvláště rodinu hnanou, neb má čtrnáct dítek a všechny na

živu.

-

Ccehltuatc, Mccccchuoetto. zpívati při požehnání nějakou nábožnou píseň, já se pocítil nadšeným duchem sva tým, že jsem začal štkáti a plakati. Mezí mladé jinochy jsem nikdy nechodil, kde se trochu o světě mluvilo, ale raději mezi staré babičky, kde se louskal růženeček dotýkaný na svaté hoře. Byl-li jsem při tom hodným člověkem neb hodným hlupá kem, dodnes nevím. Tak jsem dosáhl 24. roku svého stáří a tu navštfviv otce svého, nalezl jsem jej za

myšleného. asi:

Jal

se

ke

'

mě mluviti takto osm roků tím

"Vidíš synu, jsem již

néšt'astnym vdovcem. Jsem už stár a těch pár strychů pole míním dáti tobě, neb jest mi za těžko na tom pracovati. Myslím te-: dy, abys nastoupil svou dráhu života a pře vzal to na sebe." Neměl jsem k tomu mno ho chutí ale poslechnouti otce dobrého byla první moje povinnost. Vyhlídnul jsem si tedy družku života nechal jsem si vtisk nout svátost na bedra svá, zač jsem musel sice bodně zaplatiti, ale příliš št'astným jsem se necítil. Teď jsem se započal honiti za tím ve zdejším chlebíčkem, ale ono to šlo, jak ta bába říkávala, čím dál tím hůř. Já stále se kojil nadějí, že jsem sloužil po celý ŽÍ vot pánu bohu, on že mne neopustí a že nadejde doba,kdy budu odměněn najednou ..

-165

Vždyt' mi to velební páni a celá svatá církem zajišt'ovala, Vlošil jsem do obchodu několik vydlužených set, jezdil jsem po

I

-

kou tu modlitbičku s .paterými jsem také u sebe vždy nosil, tak byl zachráněn před vším zlým;

odpustky že

jsem Když k jsem od popadla

výročních trzích a ono mi stále ubývalo, půlnoci jsem přišel domů, dostal mé polovice kafe a vdolek a ona místo aby přibývalo, tak že jsem musel konečně jezditi s nůší na zádech. tobolku. Když spatřila tam málo, změřila Jaký to byl život, vstávati o půl noci, si mne několikráte od hlavy ku patě, podí vzíti nůši na záda, látky přes rameno, růvala se do tobolky ještě jednou a položila ženec do-ruky a pochodem pochod z Mi-' ji, řkouc: "T03 tam také nemusel chodit levsh dó Písku, to jest čtyři míle dobré pro ten pakatel; já nevím proč jsi tak ne Tam' jsem přišel z většího míry a váhy. št'astný, že mi nikdy nic neutržíš." A tako dílu hodně propocený, postavil jsem své vé litanie mi odříkávala na přivítání. To se opakovalo celých 12 roků a já to tyčky, vypil jsem holbici a zakousl jsem nějakou iu makovou housku a už jsem byl snášel jako tichý beránek, ale konečně byela míra mé trpěpřichystaný na to slavné tržení. livosti a naděje Jednou se 'nás dovršena a já tam sjelo 12 a polo zoufalý vo-

-

,

se nemohlo žádného mnoČaho dostati. sem utržil jsem

všem

tu

lal k bohu

na

svatým a světi-: cím božím, by mi pomohli. Ale a o�o pořád nic

neb šest zla-

pět

tek. Když přišel chudýařekl:

nIC

na

usnouti, přicházela mi na mysl hříšná myšlenka pochybnosti. Tu myslil jsem u sebe: "velehní páni mne vyučili a do srdce vštípili, že

"takový jsem\ se

Když

nemohl

že

to dal

mu

má ví-

starostmi

jsem

nahradí!" Tu unila na mne je-

dojem,

se

ra viklati.

pámbů zase jiné straně vy

ho slova

ponejprvé

počala

nemám než tolik -však on jim to

•

Tu

"Pantáto, Ja bych rád platil co žádají, ale já

a

ztrá

tou.

kdo

bohatší

spustí, bůh jej neopustí; že blahoslavení trpící,

Když přišel a já žádal jeden zlatý, nabídl mi padesát

k'réjčátlL

"Já'

pravil,

že mile to

samého

stojí

80

A. SMELTZ. .

'

boha'

ne-

nebot' oni kráIovstvím nebes kým vládnouti budou. Já už trpím tak dlouho a nežádám nic nežli práci míti a ži vobytí z ní, a ani toho nemohu na bohu vy žebrati. Vždyt' jsem mu od mládí věrně

..

.

'

krejcarů

že není nic

se

a

20

krejcarů

mnoho, dostal jsem

za

práci odpověď: "podívejte se vždyt jest toho tu jako 'hnoje, co s tím budete dělat, když to nedáte; ale počkejte, až nebudete mít co jíst, však vy budete rádi dávati lacino." Tak jsem skončil vždy svůj trh s bolest ným srdcem. Složil jsem· své zboží, vzal na bedra svá, koupil kruchovku a upíral jsem se odkud jsem přišel. Ubíraje se přes hory a doly, modlívaljsem se stále růže nec, a .když jsem musel lesem a hrůza mne pojímala, tu jsem si ,po tichu zpíval písnič'ku: "Kdo v 'ochraně nejvyššího," a nějaza

když jest vševědoucí, musí věděti jak trpím a zkouším a když jest všemo houcí, mohl by tomu lehce odpomoci, neb má všeho dost. Mnohý řekne, snad jsi si toho nezasloužil, avšak vždyt' jest bůh mi losrdný." A když jsem už myslí svou přišel na ty pochybnosti, rostl jsem v nich a s nimi a už jsem připoffi\R_aľsi i jiné věci, .o kterých jsem počal pochybovati. Pravil jsem si: "Stojí psáno, že bůh udělal prvního sloužil

.

a

....

,

-

.

élověka

z

hlíny svým

vem, ale Evu udělal

z

všemohoucím slo kterou Ada Proč neudělal Evu

$2 denně.

movi ve spaní vylomil. také pouhým slovem? Stojí psáno,· že bůh do člověka vdechl svého svatého ducha a tím jej učinil živou' bytostí dle obrazu své ho. Odkud vznikla myšlénka prvního hří chu, když byl v Adamovi duch boží? Od kud ta hříšná žádost v Evě i Adamovi? A

•

proč bůh stvořil Adamovi a Evě ten hříšný nástroj,· když věděl, že jím stropí se hřích? A proč nechal jim chtíč nepřemožitelný? On co vševědoucí to musel věděti napřed, proč pak obviňoval a trestal je z hříchu?" A tak jsem přemýšlel a pochybnost má ;rostla v nevěru. Jedné noci takové pravil jsem ku své že ně polo zoufale: "Zeno má, po dvanáct ro a náš majetek jest pokraji úpadku. J sem teď odhodlán podstoupiti to nejhorší, jen abych byl prost toho utrpení. Tedy poslyš. Pustím se do a se; je-lÍ tam lépe, Ameriky poohlednu nežli zde, pošlu ti plnomocenství, ty to pro dáš a pojedeš za mnou; není-li tam líp, vrátím se a oddám se tomu nejhoršímu." Ona se se mnou souhlasila, já vyzvedl po volení a hajdy do Ameriky přes Brémy po plachetníku Almo. Utrpení na vodě není třeba vypisovati. Byli jsme na cestě 63 dni, bouři jsme přestáli velikou třídenní a tu bylo modlení a naříkání, ale dobře to

svou, ale tam mi počítali To bylo pěkné nadělení, dolar vydělat a dva platit. Dal jsem mu vše, co jsem měl a sebral jsem se vyhledati si la cinější byt. Nalezl jsem u jednoho známé-' ho byt se ztravou za $4 týdně, a to už šlo. Nalezl jsem si také jinou práci, kde jsem dostával $12 týdně. Spořil jsem pilně, ani jsem si mnoho nepřál, a když přicházely vánoce, poslal jsem veškerou úsporu ženě s-vé z pozváním, aby za mnou přijela. Jak ale byl jsem v pondělí na to překvapen, když mi sdělil zaměstnavatel můj, že už nemá pro mne práci, ale abych přišel až zase v srpnu, neb zimní zboží že už jest všechno hotové. To byla rána. Vyprosil jsem si trochu sešívání kožešin, což jest I ženská práce a vynese jen asi $2 týdně. musel jsem se vrhnouti na dělání dluhů.

zaplatil ztravu

kosti,

ků trpím téměř muka

dluh už obnášel $10, upomenul že to tak dále nejde a já, šel hledati jinou práci. Na neštěstí byl

Když můj

na

mne

jsem zelený jako tráva, anglicky jsem ne uměl leč "yes" a "no" a v kapse ani centu. V jedné továrně jsem nalezl Němce "fore mana" a žádal jsem o práci. On ale si mne změřil a pravil, že jsem na jejich práci sláb. Poslal mne ale přes přívoz do Broo klynu, tam že s jeho odporučením práci

.

dostanu. Já ale

,

se přiblížili do přístavu v Yorku, radovali se všichni, jen já ne, jsem se obával, že ta bída jede se

bude i zde

pronásledovati. Jakmile jsme zakotvili, přiblížily se k nám tři lodice a na nich byli chlapi v červených košilích, kteří na nás vyvalovali oči. Já se domníval, že jsou to mořští loupežníci. I pliv -jsem si za ňadraa poznamenal se svatým křížem, odevzdávaje se do vůle boží. V é třech hodinách pustili nás do Castle Gardenu, odtud pak byl pochod do hostin ce,

a

mne

tam si

s

námi štěnice po celou

noc

pohrávaly. Bylo to r. 1865. ,Druhý den četl jsem v německých

..

na, .

dal mi 10 ct. To byla, ve svém živo I odebral obdržel. jsem se za ře bytí kdy ku, nevěda, jaká práce na mne čeká. Z po I sáhl do

Když jsme že

že nemám ani

kapsy

a

první almužna, kterou jsem

N ew neb

pravím,

přívoz.

skončilo.

mnou a

ztravovatel,

novi nách oznámku, že se hledají dva přikrajo vači kožešin a já se tam odebral s jistým Vranišem. Doptali jsme se a dostali hned .práci. Já musel celý den státi na nohou, že mi otekly nejsouce tomu zvyklé, a žízeň jsem měl, jak ten boháč v pekle, ale ani centu peněz. Když při šla výplata, pravil mi, že �i co zelenému dá jen $6 týdně. Spěchám do hostince, abych jako pořádný

•

čátku mi nerozuměli, co chci, až ,když 'při šel Němec jeden, přetlumačil jim, že chci práci. Jakou radostí jsem si poskočil, neb

jsem nevěděl co na mne čeká. Moje práce byla voziti uhlí na kolečku. Byl jsem vřaděn mezi silné, otužilé Irěany Koleč a musel jsem jim stačiti ve všem. ko bylo tak veliké, aby je býk tahal a kdy bych byl nenaložil plné, přiskočil některý a doplnil je. S kolečkem jsme museli po jednoduchém prknu na vysokou hromadu První půl uhlí a tam nahoře to vysypati. dne to ještě chodilo jakž takž, ale ráno ne mohl jsem vstáti, neb jsem byl celý zate klý. Ale musel jsem. Když jsem začal pra covat, krev mi z rukou tekla a byl jsem tak sláb, že jsem nemohl s kolečkem nahoru dojíti. Už jsem klesal slabostí. Tu přisko čí jich několik, kteří z nábožné křesťan ské lásky kůlem 'opírali mne od zadu, ja ko zběsilí se řechtajíce. Já pod tím tlakem upadl. Tu jsem udělal kř�ž na čele a na. .

-167

ríítst'eeh, abych jim ukázal, že také k tomu �ožnému cechu jejich patřím a oni mi :pak qali trochu pokoj. "Foreman" ale zpo zoroval, že se nějak nemotorně obracím a ke mně, spatřil mé krvácející Odvedl' mne hned pryč, dal mi ru 'ruce. kavice, aby se mi do otevřené rány nedo :stal prach uhelný a zavedl mne do velikého sklepa, kde mne nechal odnášeti dlaždice IIfta určité místo. Tak uběhlo 14 dní a jednou v pátek po :2 hod odp. přišel dozorce, dal mi znamení bych si vzal lopatu a šel 8 ním. Tak nás vybral šest, pět 'Němeů a mne. My domní vali se, že nám dá nějakou leh práci. On nás dovedl do pisárny, pozval nás zdvořile -do vnitř. Knihvedoucí vyvolal naše jmena .a dal nám každému obálku s naší mzdou; načež nám ukázal, bychom se klidili. .J e -den 'z nás rozuměl trochu anglicky a vylo žil nám, že na obálce stojí, ž� nemají pro nás žádnou práci. Co jsme měli dělati? Lopaty na ramena a zastavili jsme v salo ně, abychom svlažili vypráhlou dušičku a bylo po chl€ híóku. Doma poplatil jsem své dluhy, vzal jsem, si celý čistý oblek, šel jsem do koupele za l4 ctů., smyl jsem čerň uhelnou se sebe, oblekl se čistě a uzlík umouněného šatstva hodil jsem pak do moře. Druhý den byla sobota. Vyšel jsem si ven na procházku a potkal jsem známého kožešníka, který mi sdělil, vida že práci .nemám, abych jel zaň do Syracuse, kde má dostati práci, ale .on že má práci zde. Při jal jsem to a odjel jsem. Měl jsem práci a vydělal jsem týdně $15, později až $20 a

lP�istoupiv

.

ěí

.

,

jednou až $33.80 za týden, když bylo pilno. Ihned jsem poslal plnomocenství mé ženě, aby prodala a přijela za mnou. Ono to bylo po válce prusko-rakouské a majetky byly laciné, tak že nemohla do sťati více, nežli co obnášel dluh na tom, tak že jsem musel poslat ji na cestu ještě. Přijela 1. září 1867; shledal jsem se s man želkou a 3 dítkami v N ew Yorku zase po dvouletém odloučení. Pracoval jsem pak u kožešníka v N ew Yorku; on vykoupil obchod v Syracuse a navrhl mi, abych šel s ním, že mi dá celý rok práci za $10 týdně. Bylo mi to málo, ale když byla práce celý rok jistá, šel jsem v říjnu s ním. Ale nevedlo se mu dobře a po novém roce mi oznámil, že nemá pro mně práci. Já marně domlouval se, že mi slíbil celý rok práci a proto že jsem se spokojil s tak malou mzdou, 011 ale ukázal

-

mi na dlaň, abych tu vytrhal vlasy, kde' Odebral jsem se k starému žádné nejsou. mému zaměstnavateli a pracoval 'jsem proň tři roky. Když jsem si domácnost uspořá dal a zachoval $300, při novém roce ob

bylo po práci. Stále zdržoval, započne, a to trvalo" 8 měsíců a moje úspora byla tatam. yida že v malém místě není nic jistého, dopsal jsem do Bostonu známému a hned jsem dostal vyzvání, bych přišel, že práci dostanu. Vyprodal jsem tedy vše a stěho val se. Práci jsem dostal a plat dobrý. Pracoval jsem dnem i nocí, abych si jen za se pomohl a vetřech měsících byl jsem ze všeho venku. Cekala na mne ale jiná neho da. Jednoho dne byl silný liják, a tu přijde ke mě do dílny dcera má s oznámením, že jsme vyhořeli. Tážu se honem, zdali se ko mu co stalo, ona odpověděla že ne. Spě chám domů a nalezl jsem trosky mého majetku 've vedlejším domě snešené. Upo kojil jsem ženu a děti, že bude zase dobře. Obědvali jsme tentokráte studený oběd, chléb, buřt a pivo, po arabsku, totiž na ze chod učinil

úpadek že

mne

a

zase

mi, ale bez koberce. Druhý den nalezl jsem nový byt; vzali jsme každý něco do ruky a odstěhovali jsme se za 10 minut. Ale lidé. nám počali třetí den donášeti naše ztracené věci zpět. Jedna žena přinesla naší bednu se zásobou kaliko vých oděvů, že ji nalezla ve svém dřevníku

tam dostala. Jin,á žena přine $16, kterou při vyhazování ša tů viděla spadnouti do bláta a zvedla ji i Tak jsme něco taktéž poctivě vrátila a

neví, jak

sla tobolku

se s

dostali zpět i líbila se mi tato poctivost těch lidí chudých. Za tři roky počala mi žena domlouvati, abych na to pomýšlel, bychom si zabezpe čili budoucnost, abychom nebyli živi den za den, nevědouce, zdali ještě zítra bude vý dělek. Tak do mne stále mluvila jak jsem přišel z práce a často dlouho do' noci o tom vykládala, až jsem se nechal přemluviti, ač jsem měl jen $100 v ruce a to byla cesta ne

•

bezpečná. Koupil jsem tedy 17 mil od Bostonu' farmu o 9 akrech, 4 akry pastvisko a 5 akrů mladý les. Uvolil jsem se zaplatiti za to $1l00, každý rok $200 a úroky 7 ze V březnu 1873 stěhovali se tam. jsme �ta. Zena ,byla ráda ale já měl, z, toho strach. Když jsme taní přijeli, musel, jsem proha zovati sníh k chaloupce. Byla malá, skoro jako fotografisté vozí po světě, stojíc ria čtyrech sloupcích. Musel jsem připevniti kus prkna, abychom po n�� ?6 dveří vy-

,

-168

lezli.

Byly

v

ní dvě

světnice,

nahoře od

stropu k hřebenu 4 stopya to bylo vše. By _la zima, upravili jsme se, nechal jsem své milé spáti a sám jsem topil celou noc, aby mi nepomrzli .. Přemýšlel jsem, jak to asi budu moci zaplatiti. Rozpočítaljsem, mno ho-li musím mimořádně vydělati, abych za rok $200. uspořil, že budu každou neděli dělati, pak každý den vstanu o 3. hod. a do .. 7 budou 4 hodiny práce, večer od 6 do 9 také, a tak že si dluh poctivě za pět let zapla tím, aniž bych na výživě utrpěl. Tak ,

,

·

jsem také

rodiny

začal

nepovolil. Zena i děti by li veselí a já pracoval pilně a vytrvale. Nebudu vypisovati, jak to po celých těch dvanáct rokli na farmě chodilo, ale tolik vím, že jest k

a

tomu

veliké

trpělivosti

zapo tře bí, když někdo chce vlastníma rukama provésti něco takového. A já vystál toho hodně. Teď vypíšu už jen jak ta chudá residen ce vyhlíží nyní. 17 mil od Bostonu jest .

-

·

Ze živote Jana

Ačkoliv žiju zde od roku 1852

a jsem s 00spokojen, nemohu přece nl kdy zapomenouti, že jsem synem staré matky

měry mými úplně

Čechie, •

neboť tam stála má kolébka a tam dlí i prach mých předků. Jsem rozen 1. března 1819 v obci Petrovicích kraje Táborského, vy učil jsem se řemeslu hrnčířskému u svého otce

když jsem dospěl 16. roku odebral jsem se na ciziny, kdežto dostal jsem se až do Uher, kde jsem na rozličnýCh místech 9 ro Ikft ztrávil. Tuto dobu počítati mohu za tu nejlepší mého mládf. Tam zároven čekal jsem, bych zbavil se vojanského kabátu, který zdál se mě vždy velmi nepohodlný. Na žádost drahých rodičů opustil jsem tehdy a

zkušenou do

nejsvobodnější zemi v Rakousku a vrátiv se na 'zpět, myslel jsem se usaditi trvale ve svém ro dišti, ale v brzké době byl jsem v naději mé sklamán. Když přiblížil se .rok 1848 tu vysví tilo slunce

svobody, však jen na krátkou dobu, v brzké době opět mrakem despo tismu zahaleno. Byl jsem tebda věrným pod neboť

městečko Cochituate, kde jsou tři obuv nické továrny a v těch pracuje 700 lidu. Odtud táhne široká silnice do Saxonville 3 míle vzdáleného, kde pracuje 300 lidí v továrně na houně. Při té široké cestě, 10 minut od Cochituate na zad k jezeru téhož

jména stojí domek o 1 a. půl patru nově, vystavený, vedle něho zahrada se 110 ovoc ných stromů, na druhé straně květinová zahrádka _a trávník posázený pěknými ke ři. Důmjest obrostlý vinnou révou, cesty pískem posypané a všechno pěkně zaříze na, že ani loďka neschází

bylo

-daným Ferdinanda dobrotivého a zaroveň i hor livým křesťanem, nedomnívaje se, že hy vladař 8 církev_ rušiti mohli svobodu národu, kterou neb jen na místě božím slíbili a přece stalo se, kdož o· o rok pozdějl velmi zle dařilo se těm, povážili se vladaře a. drbv na slib jejich upa-

A tu

za

$50 pro zába

nachází

samojediný Čech Ant. Smeltz se svou rodinou, vyjma manželky, kterou jsme vyprovodili k věč nému odpočinku 26. března 1885. Tím končím své sdělení s pozdravem, na všechny čtenáře, věřící a nevěřřcí a pro sím, aby se nehoršili, kdybych byl něco napsal, co by se každému nelíbilo, neb se jezírku.

vu na

se

nelze všem zachovati.

Novčka, Vypravuje

·

-

on

st,

\(

.

.

Ant. Smeltz.

Táboře, Wi6.

sám.

[eden z oněch jsem byl já, neb farářem, když jsem slyšel z jeho úst slib tento jen ze strachu, odpověděl jsem jemu, že bych by! nucen považovat jej za lháře slova mělo se mi na místě božím, za kterážto matovati,

před

a

místním

6letého pokárání, a na radu dobrých" mých přátel jedním protokolem bylo vše odhy O těchto samých věcech mohl bych velkou to.

dostat

knihu sestaviti.

ktprá

by mnohého svobodně

smýšlejícího zajímala, kdežto by se i jiní nad touže cítili býti uraženi, neb jest Ještě velká čásť i v této svobodné zemi těch, kdož nejsou páni vlastního rozumu a. svobodné vůle, Roku 1851 dostal se mě dopis z Ameriky do rukou od

Louisu život

a

jistého Čecha, který

usadil

se

v

St.

Mo., v kterém vylíčen byl americký svoboda, a tu chopil jsem se myšlénky

té, že i já s mou rodinou za. oceánem budu hle I zakročil jsem dati nový a svobodný domov. o povolení; ačkoliv byl [sem jim tam nepohodl ným, byly mi po čtrnáct neděl stavěny překáž ky v cestu a hyl jsem nucen vážiti 6 cest na

podkrajRký úřad 6 hodin cesty vzdálený a teprv když vyjádřil jsem se, že nucen budu optati se u krajské vlády v Budějovicích, proč povolení' bylo mi řečeno, bych 'vrátil se [est-li že pas u místního představeného ještě nernšm, tedy že jej v brzké době obdrdostati nemohu,

domů

a

.

žfm.

A vskutku třetího dne byla volána moje

žena k

představenému a poněvadž věděli, že se mnou nic nepořídí, tedy chtěli aspoií ženu pře mluviti, by kladla mě odpor, avšak zu.ýJili se na ní. Druhého dne jsem byl předvolán já a doručen byl mě pas se slovy: "Vy nikam nepo jedete, hrajete �enom komedii." Věci moje již před časem byly rozprodány a majetníci čekali, až jen pas obdržím; dal jsem jim o tom věděti a každý Z nich druhý den ráno odkoupené věci sobě odklldíl a pak sešlo se tolik sousedstva, že silnice, která kolem mého domu vedla, byla na plněna lidmi, kteří přišli naposlerl potřásti pra vicí mou a s kterými jsem se se slzou v oku na

vždy rozžehnal.

Byv

hotři diny cesty až k řece do Kamajka nejméně vyprovozen

čtyřiceti mými věrný

Poněvadž S� stavělo mnoho železnic, obdržel jsem práci při vykládání šínft z lodí, která trva la jen 14 dní, platilo se $1.25 za deset hodin práce. Tu seznámil jsem se s některými Něm cl, kteří zde již delší dobu bydleli a ti pro mne vždy práci opatřili, ale časem i dosti nebezpeč nou, neb jednou, když jsme měli nakládati na lod' maso, neb tehdy ještě nebylo žádných vlěč ných parníků a my museli loď míli cesty po ře ce vzhůru a k šlachtě táhnouti, bylo tehdy již tu se mi noha na podzim a vše bylo omrzlé, smekla a. já spadl do řeky. na které byl již t coule tlustý led; poněvadž jsem uměl dobře plovat, dostal jsem se až ku břehu a zachytiv se prkna, které neby10 přibyté, opět spadl jsem do řeky, ale ne dbaje na nic, pokusil jsem se opět vylézti,

mi

sousedy, odkud jsem po lodi do Pra hy odejel. V Praze zdržel jsem se 3 dny, bych sobě ještě na

což

tá, které ani Karlové

Vary

se

Odběhl oblékl

Čechie

šel

pak

a

po dráze k Ham

burku

jsem

ubíral.

V Hamburku

se

dále

z

při vyměiíování pe něz byl jsem překva ame

nízké

ceně. že jsem ztratil r. Č. Druhého dne vy

která

36 dní po dosti bouřlivé cestě a drs

přivezla, se

kde

zdržeti

stoupli,

a

pak

několik

dní.

dní

museli

do Chicaga Když jsme

na

do

nadřečeného místa přijeli, nechav ženu a děcko na nádraž(. sám jsem šel se poohlédnout po ně

jakém bytu,

a

to vel

když jsem

se

opět navrátll,

spa

třil jsem. že stojí s mojí ženou stařičký éech. který nás hned vybídl, bychom s ním šli, že on Za půl ho nám byt obstará, což se též stalo.

diny jsme si pronajali 2 světnice, ze kterých jsme platili $3 měsíčně a ještě ten samý den opatřiv nevyhnutelné věci pro domácnost a od počinuv si po dlouhé a obtížné cestě, poohled nul jsem se po práci, kterou jsem též nalezl.

opět

do

jedním

vody dnem

Přiblížila

a

vody,

zbývalo ho,

jej vytáhnouti.

dvojí

li

poněvadž

neuměl plovati,

__

po drázo cestu

šest

do

J_A_N_N_O_V_ÁK_._· ___________j

,

jsme opět

což trvalo

mě neb

směšné bylo, po tkalo to samé neště stí. neb netrvalo to ani hodinu a Irčan i s kolečkem spadl též

za

ném s námi uaklédš ní do New Yorku

se

lázeií,

mi

Hullu a odtamtud po dráze do Liverpoolu, kde jsme sedli na nás

stala

čana, kterému

po lodi do

plachetní loď,

a

samá

prkno bylo úzké a já i s kolečkem spadl do vody, které jsem si sám též vytáhnou ti musel a spolu pra oujícího jednoho Ir

31 zl.

pluli jsme

lodě

ta

pen, že rakouské pa

píry stojí proti rickým v tak

nevyrovnají. jsem domů,

811chý oděv a jsem opět do práce. Druhý den vy kládali jsme kameni

posled hlavní město

prohlédl,

i stalo; ale lá byla znameni

se

zeií to

mě nic

nežli

ne

jiné

vskočiti

Tedy měl jsem

lázeií.

v městě a práce přestala, tedy jsem byl nucen jíti do lesů 6 mil vzdále ných a kácet: dříví, což byla ovšem těžká práce při málo výdělku, platilo se 60ct. od kartu, a to trvalo jen šest neděl, neb se tam nahrnulo

se

zima

mnoho lidí.

Chicagu napsati, ale Podotýkám jen tolik, že seznal jsem tam jen šest rodin českých a když jsem jednoho dne do obchodu jistého Po láka přišel, našel jsem tam několik rodin ěe8kých, které se do Wisconsinu stěhovaly. MeMohl bych ještě více že to postačí.

myslím,

o

.

\

'

170 zi nimi byl ale jeden krajan, jehožto manželke, k dalšímu oestovění schopna nebyla a tu již nu cen byl' v Chicagu přezimovati. S tím jsem se

seznámil

tedy jsme

se

WiscnDsinu.

šťastný, že jsem z nemoci té vyvázl 8. když jsem se té sprostil, roznemohl jsem se na. tak

horečku, 'která mne opět opět 4 neděle mořila a když i z oné jsem vyvázl, nebyl jsem po celý

žádná práce nebyla, usnesli, že se též· podíváme do Na začátku března: 1853 vydali

když

a

'na

jaře

rok

jsme se pěšky do Racíns, Wís., poněvadž tebdá ještě žádná dršha na sever z Chicaga nešla, Cestu [sms vykonali za 2t dne. Celou cestou se nám nelíbilo, až jsme přišli asi 4 mne k Racínu, tu se nám začalo líbitl, ob zvláště když jsme příchšzeli ke College. Kdyžjsme 'přišli 00 města, Čecha jsm� nena šli žádného. ale dozvěděli [sme se. že ti Ceši, co opustili Chicago, usadili se asi 6 mil na sever ó'd Racina,' jE'Ž jsme skutečně také našli Prohlédli jsme si celou krajinu kolem Racina, která tehdy jen málo zalidněna byla a hned Jsem' soběIů akrů zakoupil. V tom čase zapo čáli již parníky po jezeře plouti a já nastoupil zpáteční cestu do Ohicaga.: kde jsem se ještě tN neděle zdržel ft pak opět s 'rodinou do townu Racine:(dnešr:if Oaledonie neb Tábor) se navrá til, 'kde jsem až: po dnes usazen, Poněvadž jsem ve staré vlasti žádný pozemek nevlastnil, byla moje touha stá:ti se zde rolníkem. Pozemek, který jšem si zakoupil, byl pouhý 'les a poněvadž žádné stavení na něm nebylo, Wydlefjsem·, ptoiatlrh tři měsíce u pana Jana Houdka. V tom čase pokácel jsem několik 'strf)mfl, z kterých jsem si vystavěl stavení 12x1� a poněvadž jsem žádný potah neměl, musel ·jsem ono' dříví k stavbě s �ým bratrem na. rame 'ně odnésti. a když jsem měl dříví k stavbě při

Orl toho času začalo

pomohli. jsem moji ženu, aby

H dyž

mi

lépe dařiti,

kteří cbovali

nebot'

více do

neb pastvy v lese b'lo dosti. a tu jsem chopil .opět řemesla. neb bylo více hrnků na. mléko potřebí. které jsem vedle vzdělávání po zemku po 20 roků vyráběl.

bytka.

Asi před 20 roky byl jsem se též podívat Michiganu a asi o pět roků později v Indianě a Itlinoisu, ačkoliv i tam se mi Jíbilo, přece jsem se v�dy vrátil jen do starého domova v Ca v

ledonii, Odkud už jen tu poslední cestu na hřbi nastoupiti míním, a když jsem se vrátil

tov

Indiany. prodal jsem prvních 10 IIkrů a k04_ pil 42 akry, na kterých až po dnes usazen jsem a zabývám se úplně jen rolnictvím. V první době byly zde krajané, kteří málo a neb docela nic neměli a tehdy panovala mezi námi úplná důvěra, neboť -se o naše nebe ani peklo nikdo nestaral a my těšili se jen z naší svobody; 8Ž kdy·ž se zámožnost počala vzmáhati. tu přichá zeli jist{ starostlivý pánové, kteří nás upamato z

několik sousedů

přišlo fl .mě stave bylo hotové. přivedl naše panství sobě prohléd la a ona místo radosti do pláče se dala, když viděla. jen tři duby skácené a co ty roztloukly, podobalo se jako šibenici. Výdělky byly špatné a krom sekání dříví 'práce nebyla žádná a platilo se od 30 do 40 ctů od kartu; mimo to byl [sem jednán od mého souseda k mlácení cepem, poněvadž tehdy ještě žádných mlátfcích strojů zde nebylo a ob držel jsem denně 25ctfI ku ztravě: později udě ;lal jsem 25 kartů tvrdého dříví na svém pozern Ačkoli pro 'ku, ZB které jsem obdržel $11.-_ středky k živobytí byly laciné, přece onen výdé .lek mě pro moji rodinu nevystačoval a kdybych byl neměl řemeslo, které jsem později provoze val, byl bych musel často s velkou bídou zápa Dvě leta později, když se' mě poněkud siti. 'lépe dařiti počalo, navštívila mne cholera, na. kterou zde více Čechfl zemřelo a já byl jsem tu

zrobit!

se

se

,

ní

:

přibývalo přistěhovalců,

(

pravené,

k žádné

práci a tu přišel ke mě jeden 'Němee, který kupoval dříví R když viděl, jak vypadám. tu se mne tátal, jak H.i(>m a má me-li co k živobytí; já mu odpověděl, že ne; aniž by se více tázal, odejel a druhého dne při jel opět s přivezl mě pytel mouky a za 14 dní později přivez] mi druhý pytel. tu jsem mu dě koval, řka, že platit nernohu a on orl pověděl, bych zaplatil až budu moci. a onen dluh zapra vil jsem s poděkovánfrn teprvé a7. za rok. Jak se mi v tom čase dařilo, to sobě může každý čtenář představiti.

schopen

.

.

-

-

.

vali

na

jakýsi neJistý

život po smrti

II

od té do

by začala mezi námi oesjednocenost a to trvalo jen jistou dobu, a vše se opět mezi námi vyrov nalo.

Dnes

máme

zde

v

Caledonii

4

české

spolky, totiž: t byla "Slovanská lípa." 2. Vzdě lávací spolek "Osvěta," 3_ spolek "Česko-nHrod ního hřbitova" a za 4_ jest· nábo1.enský spolek pod [menem "Česko-moravští bratří:' První tři spolky vydržu jť ve vlastní bu 'lově v letní .době českou školu Co se politiky týče, v Caledonii jsou éechové jen malou výminku smýšlení demokratického a. pN volbě úhu"lníků v obci mají rozhodný vliv a bývají v úřaclech dosti četně zastoupeni, Ny nější dobou většina Čechfl v Caledooii jest dosti zámožná, kteří i v první době museli též s mno.

.

hými

nesnézemí

zápasiti.

Váda\( H. Forman

Twin Brookó, Dakota Terr.

z

Vypravuje Narodil jsem z

rodičů

se v

obci

Óšalavskébo,

vy, kraje

Bsmopeš poblíž Sáza

dne

24. července

1845

rolnických.

Dne 1. května 1862 jsem opustil či českou vlase, II poněvadž tebda

mými rodi byl přeplav na parolodi příliš drabý, byli jsme nuceni jíti na plachetník, protož nám cesta přes oceall tr vala hezky dlouho. Ale přece jsme se šťastně 10. června 1862 do

druhý

přístavu dostali,

den do

nám trvalo

Watertown, celý týden

..

Wis.

se

Tenkrát

s

napotom vydali, což a

bydlelo

ve

Watertown už několik Čechů, ale spolku žádné Sotva jsem ho neměli. sevpončkud vepamato val, přijde jeden tamní Cech. a táže se nás, totiž mne a mého strýce (V. Čibáka). jenž s ná též

mi

přibyl

do

Ameriky) zdaliž

by-

on

sám.

mař hrabici, a. mě i těm druhým dvoum dal hrábě. Jeden Němec už byl před námi, ten měl též hrabici, tedy že budou dva sekat a. my tři za Snadno se každý domyslí, jak nima vázat. jsme se do tobo hnali, ale já jsem do smíchu moc neměl, nýbrž vzal jsem hrábě na rameno a

hajcly

na

pole.

tedy začali sekat a my tH za nirna vázat. Ale roněvlld� bylo v pšenici hodně bodláku, ne mohli jsme takřka.' se hnouti ani z místa II každou malou chvíli jsme jeden druhému bud Tak jsme lák z prstu špendlíkem dobýval. Dva

většinu času stáli, 1\ více se s bodlákem než vá To když strýc viděl, že mnozáním zabývali. ho neděláme. a on že musí

stejný plat

za.

chom chtěli praeo vatt A jakou že

se

nám dá práci, táže

hl, jako by jej měl

me

příchozího,

se

nám ře kl, že

on

hodně namábat, neb ho Němec tá

a

na

on

se,

sám pro nás žádnou prňci nemá, chce .

li ale

me

'tedy

žé

s

žně, že

$1

jíti

Farrr.ář

na

ložil

$2 den ně

mi

.

Ale

roven

s

námi,

a

tu

jsme VRzali čtyři za jedním sekšěem a ještě jsme ani po

ale zdaliž do

lovic nezavázali,

VÁCLAV

jest obilí vázat, na to se neptal strýc mně ani já strýce, až když jsme došli půl cesty, tu nás osloví je to

ze spolujdoucích, zda1iž umíme vázat. A teprv jsme koukal jeden na druhého. a tak jsme setrvali hodnou chvíli, nežli z nás vylezlo, že neumíme. Tu ať každý posoudí, jak nám chutnaly vtipy, co nám druzí krajani podávali, ale přece jsme doufali, že to snad nějak půjde. Po cestě. než jsme došli na určité místo, uči li jsme se dělat z trávy povřísla., tak dalece, že jsem.. byl mocen hezky z čerstva povříslo utvo řit. Alespon jsem si myslel, že to už bezky jde, ale sklamai tsem se. neb drubý den jsem dostal práci, já a strýc a ještě dva jiní Češi taktéž zelení, jako my. Strýci dal flll"

tu

ná

s

to pravím, u� dobýval bodlák zá

strýc, mysleli si, jen když jdeme na

den

vzal

a

vázal zároveň. a

co

jinými na ty žně. My, totiž já 8 mt'lj

covat,

se

námi

s

htabici

hrábě

uposlechli jsme' jeho rady, vydali jsme se ještě 8 více

vedeme podle zdej šího spůsobu pra-

více ..

nebyl, pouze my čl yh Češi a ten Němec. Tedy po

I

žně.

že

a

kat nebude

35 mil daleko, dostaneme od

do

že

bici,

pracovat, ním zšro

ven můžeme

dopálil položil hra

provaze,

H. FORMAN.

00

šlo

posekal, od

a

co-

tak

rána až do-

poledne, a, my si Po obědě šli libovali, že nám to dobře jde. jsme na pole zase a dělali tak jako dopoledne. proto že farmář nebyl doma, ale k 'véčeru při jel domů a přišel se na nás podívati. Neřekl, děláte pomalu a nebo děláte moc, ale my vědě li, že se uepřebaníme, i odl-šel tak jak přišel, a. zatím se přiblížll večer, což jsem toužebně oče kával, neb jsem jinak nemyslel, než že se mu sím teplem za ten den zadusit. A což moje ruce, ty mě od bodláků jen hořely. Byl večer, dostali' jsme večeři, postele a rá no snídaní, a každý mimo N.ěmce $1.50, a farmář nám ukázal na dvéře. My se toho ostatní ho domyslili i tedy měme po práci. Chopili jsme se našich �avazádel a táhli jsme společně dšle '\

.

tak>

:a

jsme

lebili

na

do Německé osady.

dostali'

se

do hostince dlouhou lávku,

Vejdeme

že pojede za mnou a vezme mne nazpět. a tak jsem to hnal přes hory a doly, přes lesy fl pole,

že jsme se uve co sloužila místo se obstarožní pán, a hned se a sotva

luka

-dadla, tu se přižene nás tázal, zdaliž chceme práci; 81e proto pro všecko, že mu huba jela jak mlýnek, přece jsme mu nerozuměli ani jedno slovo, poněvadž

něco sena; i už jsem byl /

na

tom

val

a

zůstalo.

On vzal

napotom

ruku

za

2 doll.

denně

a

ještě jednou poěasto

mne

a

vyvedl

mne

i

přijdu

nerozmýšlel jsem na

voze, ale sotva

se

na

Co

teď,

a na

něm

li hup, poněkud

dlouho

jsem

se

já spal jako na té nejlepší posteli; rozumí, že jsem nezaspal, proto že jsem si nepřal ještě jednu návštěvu, kterou bych byl jistě ráno dostal. Ráno, jak se den počal dělat, už jsem byl na nohou, ale co nejhoršího,' že jsem neměl tu sa mou cestu, kterou jsme šli tam, a já teď šel ne A. tak věda kam, a zeptati jsem se neuměl. se stalo, že už jsem byl jen jednu míli od dOD\ova a ještě jsem nevěděl, kde jsem, až jsem se do':' stal pátý den šťastně domů. Napotom jsem dostal poblíž domova práci u Čecha, ale Žb jsem si nevyjednal, než jsem z��al pracovati, mnoholi mi dá denně, tož mi dal, 'kdyŽ'jsem

druhým dělníkům,

farmě, tedy že' mi dá

noc:

na voze a

toř

velkém a dlouhém vyjednávání a ukazování, 'k čemuž mi též hostinský byl nápcmocen, jsem na

přepadla

a nehorázoý rámus udělal. '" 'I'o: ,když, farmář uslyše], hned mně s jeho manželkou na� vštfvil, a po -dlouhé jeho řeči, čemuž jsem arci ani jediné slovo nerozuměl, odešli a nechali mne

pokynu], bych ho následoval, ale já přeci [sem chtěl vědět, mnoholi mi dá denně. což po

má

mne

fan ucítil

mi

.zvěděl, že když stačím jeho

až

uvelebil, pH čemž jsem se nemohl uchránit šramotu, a tak se stalo, že mne tam pořádný ha

-to

-eo

bažiny,

.

.

byl Amerikán. Ale že byl hostinský Němec, ft strýc, 8. též druhý soudruh rozuměli něco má10 německy, tak se domluvili, poněvadž hostin -ský byl mocen mluvit áng1icky. Tedy farmář pravil, že si vybere z nás jednoho. Já ho 'u t>řeně' pozoroval, že mezi rozmluvou pořáde 'kouká na mne, a též nb. mne ukázal a zároveň

a

farmu, kde obyvatelé její již spali. myslím si a tu uhlídám u stodoly vůz,

ku

jeho kočárku a pokynul mi, bych si doň vsedl; já' tak uěíntl a odjeli jsme pryč. Jak mi bylo 'tenkráte, nejsem s to vypsati, neb to bylo po prvé, co jsem 'si musel jít chléb mezi cizí lidi

se

,

dobývat. Po krátké

potůčku,

a

'jízdě

brzy ukazuje hlavu vodu

mi na

a

zastavil

teď mi na

koně, brzy

hlavu ku

ukazuje,

a

u

malého

á

si dává ruku nahýbá a zároven

předu mě

za

ruku

srozuměnou dává,

zas

vezme

bych

na

rou

seskočil dolů a I skočím dolů

les,

na

farmu,

asÍ'

kte

a

tu mi

se

samo

Byl

bylQ' zápasiti

s

to

těmi

sebou

rozumí,

samý stolétými obry. většinou

porážel tak, jak Žižka činíval, a při ještě 'mUsel jíti na výdělek, a Tak z výdělku jsem .vypomahal mým rodičům. Při tom všem jsem to proháněl celé tři roky. dření jsem 'si nezachoval ani centu, i napadlo mi, bych sestal samostatným, 'ale jak to doká Co jsem tak přemýšlel, napadla mi pojed zat. nou myšlenka, abych se totiž oženil a potom A jak jsem myslel, že to přece nějak půjde. tak jsem také učinil. Roku 1865 jsem se oženil, Myslel jsem,. že když jsem ženat, tož musím též farmeřit, bych I najal jsem _sifarmu, mohl manželku uživit. ale to mi na mysl nepřišlc, že nemám ani osla tom

mne nfl.

jsem

_

Dal mi oběd a též po obědě hrábě, a šel jsem druhými pěti dělníky na pole a ted' se to mělo eozhodnoutí. Uděláni jedno, druhé i třetí po vříslo.. ale vše nadarmo, pověvadž pšenice byla bodně zralá a přes poledne hodně na hrsti se -schla, tak ,já s tím nemohl nic pořídit; druhým 'S

ani vola,

dělník lim to nedělalo žádnou obtíž, ti vázali o všechno pryč, a já ještě pořáde byl na prvním

jeden vr4til a ukázal mi, jak to mám dělati, aby se mi povříslo netrhalo, a šel s ostato(mi ku předu. Já na tom prvním sno Sotva že zašli za pu jsem začal a též dodělal. pahorek, zabodl jsem hrábě a okolo kukuřice přikrčen uháněl jsem k stavení, popadl moji tašKu a hnal co mi sny stačily pryč. Poněvadž' jsem si myslel, až farmář sezná moje zmizení,

otec

Vše jsem

cestě ku

v'alo to dlouho a již jsme zastavili před krás ným obydlím a byli jsme u cíle.

Tu

rodiči

mými

.

koupil. To tebdáž poměrně lacino.

vousů mručel, a sám skočil dolů a fí&m hemovačku, by semohli pohodlně napíti. To 'chtěl, abych já vykonal, ale že jsme si ne Ostatně t'ozuměli, musel to vykonati sám. když se koně napili, jeli jsme dále, však netr

'SDOpU.

sám chtěl.

za

něco do uvolnil ko

,

co

Ve Watertown jsem pobyl s tři měsíce a odstěhovali jsme se

a' posunkem

předu mi rukou ukazuje. zamýšlím okolo koní a chci jít po předu. Což když spozoroval, zavolal 'zpět a ukázal mi na kočár. při čemž ku

:a.

dodělal,

mělkého

pořáde všeliké posunky činí,

a

ničehož ku

vzdělávání

.

se

.

farÍny,

ale

přece jsem naději neztratil. Když jsem chtěl orati, chodil jsem tak dlou ho, až jsem se vydlužil potah a nádobí a tak to bylo i s vláčením, a napotom jsem byl nucen majiteli potahu buď penězi aneb prací zanlatiti. Když jsem polní práci Obdělal, teprv přišlo. na zahrádku, bychom si mohli nějakou zeleninu nasázeti, ale jak zorat, když jsem neměl pota hu. I vzal [sem jeden rýč tl manželka drUhý (ten druhý jsem se musel vypfljčit) a dali [sme. se do práce. ;,Zryli jsme značný. kus pozemku, tak že nám zbyl, když jsme' si nasázeli potřeb-

-,

nou zeleninu, ještě h'ezký kousek. I tázal jsem se manželky, co na to máme zaseli, poněvadž to byla hodně tvrdá půda, Dáme na to fazole. Ale jak je zaděláme do těch tvrdých hrud? I na padlo manželku, abych se vypt'ljčil jednu bránu a uvláčil to. Ale to nás nenapsdlo, jak to zavláčíme, když nemáme co do brány zapřáh nout. Když jsem bránu přinesl, tedy jsem se pokusil. zdalíž bych ji sám neutáhl. Vzal jsem tedy provaz, jeden. konec jsem připevnil ku bráně: a-druhý [sem si' otočil okolo ruky a pře hodil přes rameno, a aoi jsem se nevzepjal ani necouval. ale v,šI mocí bránu po hrudách tahal. To když manželka viděla, uchopila se provazu 8 tak společně jsme si fazole zavláčili a nic na to nedali, že soused přes cestu celou jeho rodinu ze stavěni vyvedl a nám se na. celá stavidla.

.

.

'

smál.

Přihlfži1i se žně a tu �ž bylo vyhráno. Vz�l jsem hrablei a menšelka hršbě, a s chutí jsme se dali do práce. (Musfr,n podotknout, že .

jsem měl asi 20 skro. oseto 'a něco kukuřice). Tedy já sekal až 'Se ze mně pot hrnul, a drahá moje polovice za mnou' nabrabovala 8 vázala, a co

vili

nepostačíla

,v

noci,

a

též

svázat.

lame

to

spoleěaě dali

svázali

a

posta

do stohu.

Přišel čss, bych dal moji ňrods též vymlátit; i ,�tálO'�mě":t'
.

,

Po

mnohých nesnázích přeel

se

mi

podařilo

stroj si objednati, neb ten' čas nebylo tolik mlá tícícn strojo. jako za nynějšfch časů. Tedy jsem šťastně vymlátil a kdy'ž si majitel farmy vzal polovic vymláceného obilí, tak mi zbylo 90 ,bušlo. pšenice a něco málo ovsa; bylo to má lo za celé Ilé�o Da�ehó namáhání, ale že ten čas (1865)pšenlce platila, i ,všecky ostatní plodiny, tak i já jsem za moji ňrodu tolik stržil. že jsem sí koupil pár tříletých volků, za které jsem mu sel zaplati,t v hotovosti '145- a ti nebyli do cela nic, n.aučeJli.I, Poněeadš jsem před Um ,�lk�I;,'. -v.91�,,§e ��zabýval; a ani 1e nikdy tahat .

IU31i!chodit, ve 'jhu neučil;} tož jseind"teotokráte tyhle ničemu nenauěll. A tak jsem byl nucen je prodati, ať již z� -ně dostanu cokoliv: Štěstí mi přálo. Volky jsem prodal za tu samou ce nu, co jsem -dal s šel jsem sekat sáh,@vé' dříví, od kterého jsem dostáv:al 85cto.. od sáhu. To byl uspokojující výdělek; vydělal jsem den ke dni '2 přes celou zimu, ale že se dř(v{ v letě nedělá, tu jsem se musel ohlédnouti po jiném zaměstnl1nf� Nas,kyt1a se mi, práce dělat na železnici, přinášet a naklltdat na vlak dřťvL Tf) byl též dobrý' výd}llek: neb dostéval jsem $1.50 .denně. ,Ale taJi jak nlc'věčně netrvá, tak i m�J ,

-

.

nerněl dlouhého otec éi' vzpomněl, že pojede do

dobrý 'výdělek ,

trvání.

:Mo.J

lowy a chtěl, abych, jél B.' nIm: (: tam �e prý., � sn4ze � ,nějaké. .

,

•

•

�.. ...

I

..

.

,

'

kousku pozemku dopomohu sv&J domov. Jak jsem slyše} neb UŽ;; o domovu, toť byla voda na mů] mlýn, mě to velice trápilo, když jsem' se musel stěho vati z míst» na místo; něčemu takovému jsem nebyl uvyklý. Jak ujednáno, tak učiněno. Po'

mu

a

sebe menšímu

..

tak že budu mít

šesti letech našeao

pobytu

v

Johnson

Jefferson okresu, Wis.. odebral jsem želkou a s rodiči. s mladším bratrem

Creek.

se s man fl

sestrou'

Iowy, okresu Cerro Gordo, kamž jsme při byli 15. říj na 1868. Jak jsem byl blažen. Že snad si dopomohu k trvalému usazení, ale i zdejsem se sklamal. Otec najal farmu od jednoho tamního Čecha, s ním Ten sa a tu jsme společně vzdělávali. mý rok mne sríhle nehoda. Skrze nepatrnoú věc totiž byl jsem povolán nazpět do Wisconsi-, nu, což mě stálo celou moji' ve Wiscousinq -u-: střádanou úsporu, ale z toho Jsem. si mnoho ne dělal, neboť beztoho té úspory mnoho nebylo, a já byl ještě mlád a ani síla mě ještě nescháze la, a zdráv jsem byl též. Druhým rokem koupil otec 80 ak'l'o. pozemkír a za *600.- a na to zaplatil '400ty '200Stálo na tom (') měl spláceti ve dvou letech. bydlí. totiž pakli se to mohlo obydlím nazvat.i;, byla to jen jedooduchá, z prken sbitá bouda Na ten pozemek do té boudy jsem se s mojf manželkou a se vším, Cl) jsme měli ubytovali]; ovšem velkou práci jsem při stěbování neměl. Otec mi dal pár koní, za které jsem mu dali $150, ,liČ stáli za více, a starý vb; na tel» jsme naložili postel, jeden kufr a něco šatstva, &. to bylo vše. Bydlel jsem na tom dva roky, ale byly to dva krušné roky, poněvadž co ne bylo porostlé doubím, bylo bahno" a co bylo suché, bylo porostlé doubky. Asi po třech letech dal mě na ten pozemek: otec upsání, měl bych spíše říci na to dření že; jsem dostal upsání (to jest dal mi deed) a já;., otci měl dávat třetinu z celé ňrody, což jselB' mu milerád dával, vždyt' jsem to dával rodíěům. Tedy jsme na tom s manželkou pracovali, co nám síly stačily. Když jsme ehtěll m·fti kou sek pole, museli jsme dříve vykopat doubky "'-, teprvě orat. Ten čas bydlel značný počet Če cnů poblíž Plymouth, ale spolko. riějakých mezi sebou neměli a snad doposud nemají mimo ěesko-katolický kostel. a'ten ještě nebyl dosta vený, a snad nikdy .od nich dostaven nebude,. poněvadž jeden jde v pravo fl druhý v levo, fl. proto se nikdy žádného spolku domoci. nemohlh do

'

,

.

_

nemohou, mimo něj,skou tu taneční zábavu že [sem se té� jedné. takové dbav)t.' súčastnil, 8 tu měl jeden tamní Čech. nějaké nedorozumění s se bakra sa stal. ;a to toho k�81�:nti tak 'dohřálo, �e mě Iíeos -to Jileby,lo; lnic: \; �� ěl aco .�u konel' mi plavU, že ze mne. udělá a

..

I stalo se,

mÝ.m'�vakrem"já

)Oyfd�\i! jf� hezkéhp. :což' žeijráJu�, �yjla lehká' věc u'k.Ó�eČDi�,

�še�

POD�

-174 A co mi slíbil, také vadž jsem žebrá.kem byl. učinil, a ne on sám. ale ještě více jiných mu

namáhání

.

.

bylo. nápomocno, a tak mne zrovna křižovali, a I byl jsem nevinně, pravím docela nevinně. tom nucen zadlužiti svflj pozemek, a při všem svízelu jsem na dále doubky dobýval, až mne to přece přemohlo a já z toho 'dření dostal zá nět plic, což jsem si třináct týdnO odležel mezi životem 8 smrtí kolísaje. Když jsem to pře. trpěl šťastně, byl jsem nucen farmu prodati, neb na mne věřitelové tuze naléhali. Když jsem prodal farmu a zaplatil dluh, zbylo mi I koupil jsem zas 80 akrů prerie velmi málo. nedaleko prvnějšího, ale jen malou částku jsem 8 malé obydlí si postavil, tak že na to složil, jsem zt'lstal hodně dlužen, ale pracoval jsem dšle, a chtěl jsem alespoň tak vyšinouti, bych měl svůj domov, čehož jsem se ale více v Iowě nedodělal, neb sotva [sem se z jednoho vymo Nehoda mne tal, již jsem zase byl v druhém. opět stihla, ale tentokráte velice osudná. Šel jsem za jistou záležitostí do městečka Plymouth, nezdržel jsem tam dlouho a [du k domovu, a tu vidím od mlýna Roně jednoho tamního Cech a .cválat, a poněvadž žádného na voze nebylo, tedy já jim zastopil cestu, a uchopil jsem ná· l'učnfho koně za uzdu. Ale sotva jsem na uzdu ruku položil, tu kfli'í, jako by do něho žhavé železo vrazil, vzepjal se a zrovna na mně vsko čll, a koně i vflz šli přeze mne, že jsem přišel totiž mimo všelijaké k povážlivému úrazu, menší a větší poškrabaníny, měl jsem pět žeber přeražených, což jsem si též bezkou chvíli od ležel.

Když jsem

vše

přetrpěl,

tu

jsem

na

mé nové

farmě pracoval dále, což nešlo již příliš od

ru

jsem nemobl žádnou těžší práci více zastati, proto jsem musel nejvíce pšenici jen pěstovati. a ta se málo rodila, že jsem nemohl svflj dluh uplácet, a rok od roku ho stále více přibývalo, že jsem byl nucen i potah a ostatní dobytek, jedním slovem vše, co jsem měl, za dlužiti. i farmu za dluh nechat. a jen od majite le najmout, a tu jsem ztratil již skorem všecb nu naději, že bych si snad kdy k něčemu dopo mohl, poněvadž mne jedna nenods stíhala za

ky,

neb

druhou. a já neměl obilí k setí a musel koupit na dluh, a když to bylo na dluh, tak. jsem zan musel dáti tolik. eo za to

Přišlo jaro

jsem

ho

chtěli. Pšenice

:$1.óO

za

byla

bušl,

a

v

trhu

8ó�t. a já musel dáti ještě dvacet ze sta, a

za

k tomu

pojištění na příští úrodu. Když jsem obilí sklidil a vymlátU, neměl jsem ani dost zaplatit za semeno. A ted' kde jsem měl vzíti peníze, bych zaplatil dělníku? Nebylo pomoci, než že musel jsem' se peníze 'Vypfljčit, a zadlužit poslední, co ještě zadluženo nebylo, a tak mi za moji celoroční práci a mé '

-

nezbylo jedním slovem nic.

si umínil. že dám vale.

Společně

s

to

vfce trpět

mladším

nebudu

bratrem

a

&

se

Tll jsem 10Wě že

ŠVagrem

W. Krtilem jsme se ujednali, že se pojedem po dívat dále na západ. fl. též" 1ó. května 1880 se dvouma

spřeženíma koni,

a 8

dvoums

vozama,

které jsme naložili obroku' pro koně a pro nás potravy asi na šet týdnfl, něco šatstva, lá· mací pluh, kuchařské něěíní a více jiných věcí, na

.

jsme vydali na cestu, toť se samo sebou rozumí, že ani pušky nám nescházely. Naše mínění bylo jeti do Minnesoty, ale když [sme ujeli asi 50 mil, tu jsme se sjeli se čtyřmi vystěhovalci, ateří též jeli sobě domova hledat, jeli totiž do Dakoty a my se s níma pustili, a tak jsme se společně až do okresu Grant D. T dostali, kalhž jsme přibyli do 26. května. a hned jsme se utábořili v Incapa City. tam kde nyní stojíBíg Stone City; tenkráte tam ještě nebylo po nějakém městečku ani památky. byla tam totíš jedna nepatrná šanda a v té byl pozemko vý úřad, kdežto nyní za těeh pět roků 080 tom samém místě stoji pěkné městečko .

.

Hned

druhý

den

jsme se pustili vyhledat si nějaké pozemky. Nejeli jsme dlouho a brzy jsme přijeli na krásnou rovinu.· Kam se člověk ohlídl, všude spatřil překrásnou úrodnou neko nečnou prérli, kde již v ten čas (27. května) buj ně zelená tráva vlnila, a tak jsme tou krás nou přírodou jeli celý den, ale proto pro všecko že jest to krajina dobrá a úrodná, přece se nám to hned nechtělo líbiti a to proto. že to byla tenkráte jen samá pustina, a za druhé to bylo A tak s nepořízenou jsme daleko od domova. aniž by se druhý den vrátili do našebo ležení, chom si nějaký pozemek byli vybrali, fl. tenkrát bo bylo ještě hojnost. tak že jsme jeli celý den aniž bychom přijeli k nějakému lidskému obyd lí. Tenkrát se začínala právě ta krajina osa zovat a my byli mezi prvními, kteří se v ní A hodlali usaditi a také jsme se v ní usadili. když tak v našem táboře sedíme, o všeličemž mudrujíce, tu se k nám blíží krytý vflz, v kte rémž bylo zapřaženo spřežení volů, jeden člo věk řídil potah, a druhý vykukoval z vozu, byli to dva Němci. Po obvyklém pozdravu a kam že jedem a odkud, bylo, zdali chceme kou piti pozemek. že má jeden 160 akrfl pěkného pozemku, a že nám to dá lacino, "a jest to po zemek pro les. I tázali jsme se, co za to chce,' načež on odpověděl, že $25.Po velkém smlouvání dostal jsem to za $19."": opět jsem to vzal co lesní pozemek. Hned drubý den. jsme na. to jeli lámat drny. Potahu jsme iněli s dostatek, tak že jsme mohli pracovat s dvouma pluhams, protož nám to a

dlouho nevzalo zlámat 25 akrft a pn tom si též bratr zabral kus pozemku. co domovinu. Když

jsme byli

hotovi

s

lámáním, [elí jsme nazpět do

-175

lowy, totiž domti. Poznenáhlu byli žně

prerie, že �ám to půjde Na. prerii byl sníh sfoukaný do, dolíků a tam ho bylo přfllš mnoho, než aby v něm mohl potah jen poněkud jeti, a tak [sme druhý celý den jeli a pracovali a ujeli jsme 5 mil. Třetí den nám to šlo snšze, poně vadž byla poloha rovná, a sníh nebyl tak nsfou kaný do závějí, a tak den po dní jsme pokračo vali, až desátý den jsme přijeli domů, bez sanf, jež jsme museli nechat na poloviční cestě a jít pěšky a potah vésti. Když jsme přišli domů, tu bylo našim sousedům velmi divné, jak [sme

když

a

'

a

obilí

na

že d

jeden rok,

vYml�tím, teprv že

do Dakoty

pojedu. Když jsem vymlátil obilí z jednoho sta a dva ceti akru a zaplatil semeno, byl jsem u konce, a tu byl margič; kde jsem na ten měl vzít pe níze? Ač jsem se všemožně staral, bych o vše nepřišel, přece mě to nebylo nic platno. Přišel šerif s dvěma pomocníky, vzali" co jim do ruky přišlo, a já zustal žebrákem, tak že když jsem vše, co mi ještě nechali,' prodal, stržil jsem za to $112- a s tou částkou, jsem se s .mojí rodi nou, která sestávala celá dohromady ze,tř( osob, pustil do Dakoty, kamž nás pan Tureěea do pravil. Tam jsme přibyli 15. října lr88d. A tu nám nastal jiný život; nejdřív b-ylo koup-it živobytí na zimu, a to když jsem Koupil a ještě jiné vě ci potřebné. byls moje peněženka čista jako sklo Ještě to'ho nebylo ani polovice, ale mu seli jsme- se spokojit s 'tím, co bylo. Tu mně' nezbývalo nic jiného; než jeti'na yý'dělek, 'alé kam? Tenkrát ještě nebylo žádných '\'ý'dělkfl u nás, poněvadž to byla nová krajina, a ještě hylo moje štěstí, že měl bratr mtij dosti velké staveni, že jsme s ním přes zimu bydleli. 'Teď kam na ten f1ě.faký výdHek? Tu jsme ujednali, že pojedem do :Minnesoty do lesa, a 1. llstop. jsme se vydali na cestu, totiž já' a mů] bratr a pp.: Krtil a Černý a tak jsme společně až .do Alexandrie, Minu. dojeli, což bylo Hli mil Ale tam' jsme nemohli jinou práci vzdálené. dostat, než sekat sáhové dřiví, což [sme přijali, a

,

Černý

roznemohl

a

v

krátkém

papíry a ty Eargo, D. T., a ty papíry se ztratily.. T��y [sem byl nuce'Jl:.· jíti na hlavní úřad, a zadat žalobu, to jest mu sel jsem to "kontestovat.�' A nyní právě jsem

mnselí

,to

se na

býti zaslány

tehdáž

.

,

do

.

obdržel dopis., Ale, ted' bylo jak ·

hu,

a

k tomu

se

to

také jsme

a

tam dostat při tolik sně 3li mil daleko; al� co'

být,

musel

plat,,; já;. tam ztratiti

jest

n, [sem pozetqelt

nechtěl-li

se

druhý

společně cestu vydaii: f!lotva jsme u 'kp(iml dále,'

den

bratrem ,a .se spřežením koní na Ten. čas začal sníh povolovati

s

jeli asi 7 mil; už [sme nemohll s v�udy bylo ;tolik vody, 'že :,kop(nem9hli z, Plísta a kde jaká úžl�bipa ta byla' plnÁ sněhu I ,'I a vpdy. :a tu nám jiného n��,?ýv�lo, nežli' �e, musel prlltr jet s koňmi zpátky; d9�fl, II já se.

a�'t

·

,

..

"

j'

ku

vydal pěšky ani

předu, což

'

"

,

..

bYt�!h ted' neuělnil .

;

celou Dakotu. ,', Botyrbyly plny vody hned, fl. .lJliplo. to jsel'Q byl až po pás samá voda) .ale !pf,C;'ce j�,,� t�a�\t j,en ku-předu, což mi první ·4eD' ještě:,dosti,4@bza

Čase

,

ře šlo. K večeru mu, kdež

'I

jsemv

se

plece dovlekl

jsem přenocoval,

DlL

;

!

I:

.

j�dnlJ,·f_I;\��: )

l.�

"i

trojice pracovala dále. ale na začátku února začal padat snín' a' padal' bez přestšuí skoro celý týd�D, 'že ho napadlo

.Na farmě té mne přemlouvali, bych-tam .zl'.l.:" stál, žese do -Watertown nedostan.u,' a že 8$1 někde' utopím, načež já nic nedal a. čssně :ráoo

lese pracovati, ft tolik, že jsme nemohli více na zpáteční cestu jsme. se báli' vydB'tó aeb nemo hl žádný 8 potahem vyjeti. Po delším otálení

určité 'místo dorazil,

musel

jeti domů,

a

naše

v

\

nQv� papíry .st nechal VYDQ-' to takto: kdy,ž jsem to koupil, a

·

-

se

dostavil

Stalose od toho Němce, udělali

Od sekání

Pan

se

tovit.

bratr že ho bude odvážet

jsme dostávali 60ct; a od vožení SOct. od sáhu, a z toho jsme měli platit $3 týdně za stravu. Ale přece jsme mysleli, že snad něco vyděláme.

jsme udělali účet' s naším ptaoidajcem a- když jsme odpočetli naši etravu, tak nám každému, za naše ěíyřicetideuuí dřeni. zbylo $38 Vydali jsme se s voly k domovu. -

_-('o."

•

j;�e

První den jsme ujeli 9 mil, proto Že jeli lesem, a tu nám to šlo dobře, sněhu bylo, že potah ho břichem rozhrnovali my mysleli, až

-,

otevřený;

bych

ku dráze, což bylo jen 40 rodů vzdálené ,

tomu tak.

se mohli domů dostat, kdežto oni že ,anÍ do Milbanku 8 mil ,vzdáleného se aemohlí dostat, ale tof se vf, že našinec něco vydrží. Ostatek zimy ztl'ávili jsme spokojeně doma, při čemž jsme si dlouhou chvílí krátili honbou'. na zaji.ce, až tu najednou 1á, dub�a 1881 obdr žíUf z WatHtownu, hlavního města pozemkové ho úřadu dopis, že jest mů] pozemek

'

tři že budeme sekat

na

snáze, ale nebylo

konci bylo.

Najal jsem farmu [eště

z, lesa

vyjedeme

jsme sklidili naši ňrodn, tu bratr musel j'íti na jeho pozemek., a ji jsem zfl.stal v lowě ještě, jeden rok, proto že jsem nechtěl do takové kra jiny bez peněz se vydati, čehož jsem později Já si to počítal jináče, než jak to ku pykal

sklidím

-

.

na

cestu-

se

vya'al,

8.

d-ruhý" den' o polední n�' a 'ještě ten,samÝ.�el;l ,s6,)nl' břicha' špatl\ě šlo. .'Při tom .

zpět vyda!:. TL6 po byla mjhw a teplý vitr, a-ten 'sníh:�§el'dólfl(J",kQ, když ho vřeluu vedou-. polfvá"j,a, ·z.s, j8etn(,.� dostal na na tu samou farmu, kde jsem předešle .n9co-i;al. ale v.elmi utrmácen, mokrý až po uši, ..

al.tňa pOlóvic·slepý. P�i

potu.

tom svfzelu

-,

jsem

si ulovil

Poka vád jsem byl venku

sněhovou sle na

vzduchu,

-176

bylo dohře, ale jak jsem vkročil do stavení teplo od kamen mi přišlo na oči, tu bylo zle, více jsem nebyl mocen oči otevříti pro samé pá lení a řezání, a. co nejhoršího, že mi farmerka. místo tep na. ně dávala. studené obkladky (na. a to mě ještě zvětšilo bolest, tak že Jsem lých), příštího rána málo na oči viděl. A co na plat, tam jsem zůstat nemohl. Za jedno jsem neměl peněz, bych si mohl platit za stravu, za druhé jsem věděl, že budou a

míti

o mne

dobře

v

doma. starost, neb jsem

tom

se

mohl tak

rozmočeném sněhu utopit, tak jako

že jsem napolo oslepl, poněvadž ho hylo místy nafoukaného z rovin a ještě více stop do úžlabin, a přes něj šlo vody od jedné do

10 až 20

přes tu spoustu já mohl probořit a více

se

ti. vu.

jíti. Snadno jsem božího světla nespatři.

musel

Ale žádná pomoc. já musel tlačit k domo Farmář dal mi bidélko 10 stop dlouhé na

napomenutím, bych jím dříve změřil se přes něj odhodlám jíti; k žádnému prospě mě ale to nápad, dobrý byl chu, protože, když jsem se chtěl dostat domů, musel jem jfti přes všechny překá.žky a tu jsem cestu. se vydal s mým měřítkem na cestu

s

hloubku sněhu, než

•

To samé

jaro [sem si přibral ještě kousek co domovinu, a to mi vzalo poslední moje peníze, a ted' jsem si měl posta vit obydlí. Ale jak a zač? Prkna jsem ne mobl na dluh dostati; chtěli dobrou jistotu a tu já nemohl dát, i což, postavím si z drnu a také jsem to udělal. Bratr mi půjčil potah, já naoral drnu a posta vil z ně] vilu, v které bydlím doposud. Když jsem si obydlí postavil, tu jsem měl

Sotva že jsem ušel asi 2 mne, tak mě moje oči nechtěly dále službu konati, a přede mnou na dvsnáct mil nebylo žádného lidského obydlí.

Zpátky jsem jíti nechtěl a oddal jsem se osu du, pracně se ubíraje dále. Když jsem přišel k jedné roklině, přes kterou jsem musel jíti. mráz tělem mi projel. Když jsem prvně mého měřítka upotřebil, a shledal, že jest krátké, a k tomu šlo značně vody. po vrchu. Ale co, myslím si, snad to ně mi jak přelezu, když po čtyrech polezu a. až se ruka. zaboří, přec zůstanu na břiše ležet, a. tak snadno se celý neprobcřfm, a též jsem to tak zkusil, při čemž jsem se důkladně omočil, ale šťastně na druhou stranu přelezl. Po nějaké chvfli jsem přišel k obydlí a tam už jsem musel zflstati dva dni, proto že jsem málo viděl a nesmírné bolesti trpěl. Z toho místa jsem měl jen 6 mil domů, to jest kdybych byl mohl jíti zrovna přes kopce. Ale že šlo tudy s kopců moc vody, tak jsem byl nucen jit5 do Milbanku 12 mil, a tam orl tild zpátky 8 mil po trati domů, a tak jsem se šestý den dostal domů, areí ne v nejlepším rozmaru. Tu mi však moji lidé vypravují. že mne šel bratr hledat. což mne příliš netěšilo, neb doma nevěděli. jak snadno by se mohl člověk ve sně Ale on se hu utopit, tak jako já to věděl.

druhý den šťastně domů vrátil, t.eprv vypravovali naši zkušenost.

a

tu

jsme si

66 akrů

pozemku

všeho

všudy 25ct. peněz a 20 liber mouky, ale krátký čas jsem dostal práci, sázet pět akrů stromků, od kterých jsem dostal $13- a o tu částku jsem se rozdělil s mým švakrem. Však částka ona mi dlouho nevydržela, protož jsem za

musel ohlédnouti po stálejší práci, a tu jsem na dráze Ch. M. St. Paul: Doštával jsem

se

dvou stop.

A.

-

dostal

$1.75 denně, a tam jsem pracoval pět měsřců, tak že jsem si zachoval dosti, bych si mohl koupiti pár tříletých volků a jednu krávu, a

starý

vb.

Druhé jaro 1882 jsem volky prodal

a něco málo jsem přidal a koupil jsem pár silných vo O krávu jsem přišel, sama se zabila; byla lfl.

to pro mne rána

veliká, neb

to

naše

bylo

polo

viční živobytí. Musel jsem zase

na

toho

z

mi málo

jíti

na

Šel jsem $1.25 denně, ft

výdělek opět.

dráhu, pracoval jsem

za

jsem si musel platit za ztravu, tak že zbylo; po dvouměsíční práci zbylo mi

$27.-. Pl) žních jsem dostal zorat! 20 akrů pozemku,

od kterého jsem dostal $35- a za ty jsem si koupil opět [inou krávu a nyní jsem stále ku· předu pokračoval, kousek po kousku dobytka. mi

čemž jsem si též role přidělě-: r. 1884 deset kusů hovězí 35 akrů role. Tu se mi zastesklo

přibývalo, při

val, tak že [sem měl ho

dobytka

a

též po koních

a.

jelikož

se

mi

právě

nahodil člo

věk, jenž mi nabízel pár mladých koní ku kou pi, tedy jsem s ním hned smlouvu uzavřel, Dal jsem mu za ně pět kusů mého dobytka a něco hotových peněz. Teď vlastním pár koní, čtyry kusy hovězího dobytka, vflz, pluh, brány, seka cí stroj na obilí a 226 akrfl dobrého, úrodného a rovného pozemku, na kterém jest 40 akrfl vzděláno, v

a

10 akrfl

vysázeného

lesa.

Bude-li mi štěstí na dále tak, Dakotě přáti, tož doufám, ža

jak doposud, se

snad

přeci

nějakého blahobytu dodělám. z

Nemá se každÝ v Americe dobře, mé zkušenosti, ale když vytrvá

jak viděti

při poctivé

práci, přemůže všecky překážky a vyšine se přece ku předu, jakž jsem o sobě již počal doufati.

Pntní

poóitkg Čechů

\[

Saint Paul) Minneóota.

POdává Michael Karták.

Mnohokráte

Amerických,

četl začátky Čechů St. Paul dosud ještě

již jsem

ale

ze

žádný Cech něco podobného nesestavil, protož se k tomu odhodlávám já. Chci naše začátky popsati, jakož i to, jak nám vedlo. Do St. Paul jsem přijel dne 8. září r. 1860. Vystrčili nás z lodě na břeh, za námi vynesli kufr a peřiny a byli jsme tu osamělí na břehu obrovské Mississippi. Ovšem, že jsem se hned po Češích poptával a dozvěděl jsem se, že několik rodin bydlí na jižní straně od přístavu a hned jednoho podle obleku se

jsem poznal, který mne i s mojí rodinou vzal k sobě. Od toho jsem se dozvěděl ještě o pěti rod:nách českých, které také teprve v letě sem přijely. Na večer mne přišly navštívit a moje první řeč ovšem byla, kde bych dostal nějakou práci. Dostal jsem za odpověď, že c:::::;:�_ nyní žádná práce

není

velká zima, pak tam na vrškách v někte rém domě můžete dříví k řezání dostat, poněvadž Irčané tam zkrze velkou zimu nepůjdou. Když nádennické práce nebylo, tázal jsem �e, zdali jest tu nějaký kožešník, neb to bylo moje řemeslo. Dostal jsem za odpověď: vy jste Cech a chtěl byste k řemeslu kdož by vás vzal? Jetu dost Němců. Jaká to byla -

radost, /

'>:

/� pocho-

pí sám.

Žena,

2

dítky a já bez I

Ale člověk

práce.

musí doufat

ve

svou

schopnost a štěstí. Druhý den ráno časně jsem vstal a ch 0dil jsem městem hledaje práci. Bylo málo práce a zvláště pro Cecha. l-Iledal jsem kožešníka, však nemohl jsem žádného nalézt, neb ti měli ještě své zboží zabedněné

krámy

a

každý

,--

neměli

a

žádné.

že musím

Po

počkat až

nalezl jednoho, který mi řekl, že práci má ale peníze že ne a až

bude ma,

zi-

kdy

Irč

a n é nebudou moci Zl-

mou

na

lodi

již vydržeti.

�.-

Pak budem prý moci do-

jeti ještě několikráte do La Crosse neb

velkém ptaní jsem

něco prodá, že mi zaplatí. Tázal jsem se Čechů jak jest to zde s platem a oni mi řekli,' abych tam neže nic .-:::.::� chodil,

==-:...:_:_

nedostanu

a

tak

;;.;;

j sem měl zase �? po práci. Chodil � jsem zase ulice__

mi

a

tu

vidím

y

domě jednom Dubuquo a buMICHAEL KARTÁK. klepati vlčí kode opět práce. žešiny a že je ti lidé neumí klepat, jsem také pozoroval. Já jsem se ptal: Což tu není žádné dříví k řezáni? I to je, oni odpověděli, ale Irčané 1 Nerozmýšlel jsem se dlouho a vešel jsem I mají to všecko zabrané, ti by vás hnali, I tam beze slova promluveni, vzal jsem kdybyste jim tam někam vlezl. Až bude I proutek z ruky onoho, kterého jsem měl

-178

pána, začnu klepati stím, co jsem myslil je dělník ale šlo to bídně. Když to zpozoroval pán, šel a vzal proutek z ruky dělníkovy a klepal se mnou. Nyní to šlo mnohem lépe. Když jsme tak vyklepali asi 20 koží beze slova a když jsem jej una vil, že již více klepati nemohl, přestal a promluvil na mne anglicky, já zavrtěl hla vou, že nerozumím, načež on promluvil německy, což už šlo lépe. Tázal se mne kdo jsem a co dělám, a když jsem mu své nesnáze vysvětlil slíbil mi, že mi práci u kožešníka zaopatří, což též učinil a hned jsem započal pracovati. Toho času nebylo v St. Paul žádné jiné podívání než na přijíždějící a odjíždějící lodě; železnice nebyla žádná a když jsem měl někdy pokdy, zvláště v neděli, chodil jsem se na to dívati. Jednou v neděli jsem si vyšel časně z rána a díval jsem se, jak dělníci z lodě zboží vynášejí a jeden jak jim poroučí. Pomyslil jsem si, že to bude asi řiditel, a chtěl jsem se ho tázat má-li práci pro mé krajany, kteří byli doma a rádi' by si něco vydělali. Přistoupím k ně mu se slovy: "You got work?" to je vše co jsem uměl. On něco povídal, ale já mu nerozuměl. a šel jsem od něj pryč. On ale skočil po mně, uchopil mne za šosy u kabá tu a táhl mne nazpátek do lodě. Co jsem měl dělat? Kdybych nebyl s ním šel, byl by mi utrhl šosy u svátečního kabátu. Dělníci váleli sudy, on mne též posta vil k jednomu a já musil také válet. Když jsem sud dovalil na místo, chtěl jsem u prchnouti, ale nešlo to, musil jsem zase vá let; když jsem opět dovalil sud na místo, a měl jsem ještě dále válet, tu jsem se po stavil na odpor. Policist, který spozoroval náš spor,. přišel se optat, co spolu máme. Poněvadž hyl Němec, dorozuměli jsme se snadno; dozorce mu vyprávěl, že jsem mu říkalo práci a nyní že nechci dělat. Stráž ník se mně ptal, zdali tomu tak, odpověděl jsem mu že ano, ale že já nežádal práci pro mne, nýbrž pro mé krajany, já že mám ji nou práci. Dozorce se mne tázal kolik jest jich, já odpověděl že pět. On ini řekl, jen abych šel pro ně a vzal je s sebou. Dozor ce skutečně tři z nich vzal a druhým za opatřil práci na jiném místě a tak nemu za

že

-

kracie jako nyní, ale více lásky, obchodníci navštěvovali jeden druhého a následkem toho jsem se brzy seznámil s mnoha obchod níky. Několikráte jsem byl pozván do di vadla Athenaeum, poznal jsem celý St. Paul v krátkém čase a tak čas pokojně

plynul pti vespolném

bavení

se

až nastala

zima a Ceši mohli dostati dříví již všady k řezání na mé přímluvy. Ja�o dnes se pa matuji, když sem některý Cech přijel s ja kou láskou jsme jej uvítali a jak jsme se s ním přtjemně bavili. Jednou nás též na vštívil jeden Cech a pravil nám, že v Ra cině vycházejí české noviny "Slavie". Hned jsme se umluvili, že si pro ně dopí šem a že je budem společně odbírati, Ale

jak byli zklamáni, když spatřili, že je ta jen papír, za ten prý platit nebudou, ač stá la Slavie jen $2 ročně. Tu jsem jim řekl,. že si Slavii sám podržím a také jsem podr žel. Co pod tím slovem "noviny" ti lidé vyrozumívali, jest mi do dnes hádankou. Tak jsmejeden neb dva roky žili pospolu a žádný Cech sem nepřijížděl vyjma jisté ho Herafa. Druhou zimu jsem zaopatřil práci mému švakrovi p. K. Kopřivovi u jiného kožešníka a na jaře p. P. \"V. Han dlovi. Jak myslím, počali se sem Cechové "stěhovati asi třetím rokem po mém příjez du. Bydleli jsme v malých domkách, ale jakmile nějaký Cech přijel, měl každý mí sta dost. Pamatuji se, že v jednoni"'dorhkU. bydlely 4 rodiny a měly všechny dosti mí sta. Jedny kamna stály na dvoře a druhé dobře srovnávali v kuchyni a všichni se Ten který měl pár dolaru, přivydlužil Se' ještě pár, nakoupil prken a v neděli rána' jak kohout prvně zazpíval, už byli jsme na nohou a každý se chopil čeho mohl, a do večera byl domek hotov, aby se mohl do> něho odstěhovat a udělati místo jinému. Sám též, bylo-li právě třeba, vzal k sobě jiného a tak Ceši přibývali do St. Paul až; dosáhli nynějšího počtu a přičiněním a· pilnou prací dodělali se dobrého jména, Ceská služka byla vždy hledána; český J ako .dnes se dělník měl všude přednost. zedniětí dva mistři' it?�áJ-tpamatuji, jak holzer ze severní strany a p. Horen z jižní hledali jen Cechy do práce. Jak bylo Cechů v St. Paul více, počala: seli čekat až na zimu. se také národnost pěstovati, neb sem při To byl pr�ní začátek naší práce v St. šlo též několik horlivých národovců, zača Paul. Tito Cechové se zde ale dlouho ne lo se mluvit o spolcích a hned na to jsme zdrželi a já jsem byl přece jen prvním Če založili "Slovanskou Lípu," pak "Dělnický chem, který se trvale v St. Paul usadil. spolek" který však neměl dlouhého trvání Poněvadž tehdy nebylo zde takové aristoa připojil se ku Sl. Lípě, následkem čehož ..

•

'.

snad i síň taneční. Jak se do v St. Paul asi 300 Českých rodin. Máme zde poměrně dosti českých obchodníků i řemeslníků, že se tomu ně kdy až sám divím, že na tak malou národ nost jest jich tolik a že tolik vynikají nad

ru, kostel

odstoupli. Pak následovala "Svob. Obec" pod vedením prof. Lad. vKlácela, z které později vzešel řád Cech C. S. P. S. a ku kterému později i Slov. Lípa se při pojila. Tento spolek vlastní nyní svou síň Dále jest tu zpěvácký sbor, a školu. damský sbor a též sokolský sbor, kvterý ale nyní na čas zanikl. Jak přibývali Ceši, ro zumí se samo sebou, že i otec duchovní na sebe nedal dlouho čekat a s tím započaly též náboženské spolky. Mnoho-li jich vlas Pokud vím, jest ně jest, ani sám nevím. zde sv. Václavský, sv. Jan Nepomucký a jak se domnívám též i rytíři. Mají zde ,famnozí

Joceft Krti1

Z

a

mnívám, bydlí

I co se jmění dotýče, nacházejí se v dobrém postavení a myslím, že čeho se dodělali za posledních 20 let za příštích 20 let zdvojnásobní, neb začátek nyní jest. Dozví o mnoho snadnější než před 20 r. dám se též' že zde pan Vojto Náprstek byl když se šel podívat do N ew UIm na ame

jiné.

rické

Indiany.

Twin Brookc, Dakota

Když jsem rodiště svého z Roztěži v kraji čáslavském, kde jsem se narodil 22.

listopadu 1822, přijel do Ameriky v 1856, usadil jsem se napřed ve Watertownu, Wis., a zbylo mi všeho všudy $10. Koupil jsem 100 lib. mouky za $3, stará kamna

děl; když jsem pak prvně vyšel ven, pora zil

mne vítr a potloukl jsem se v obličeji. Zásoby všechny přes zimu jsme spotřebo vali,' že zbylo jen trochu naloženého zelí a zemáků. Došel jsem si k panu Dvořákovi, pekaři, a ač to bylo jen jednu míli daleko, potřeboval jsem k tomu celý den. Chtěl jsem, aby mi počkal za 50 ctů, chleba. On neřekl tak ani tak, ale jeho manželka vy vstala a pravila: žádnému nepočkáme, my

a za $1.50, za byt jsem dal $1.50 byl to byt chudý, tak že když přišel mne jeden krajan navštívit, pravil ze se domní val, že jest to chlév. Musel jsem hned hle dati práci i musel jsem sekat dříví na sá hy, 50 ctů od sáhu. Nasekal jsem ho půl sáhu za den, a tudíž jsem' vydělal denně 25 ctů, z čehož měla moje rodina být živa, která přece sestávala ze šesti hlava žalud Někdo řekne, že jsem byl lenoch, ale ků. není tomu tak. Teď jsem 63 roky stár a nasekal bych ho více. Zelený jest zeleným Hledal jsem si práci jinou, ale chodil o hladu 14 dní, až jsem u jednoho rolníka dostal na půl dne práci okopávat zemčata,

začež mi dal 50 ct., oběd a večeři. Hledal jsem dále. Noclehoval jsem v lese neb ale málo jsem spá ve stohu slámy v poli, val, mysle stále, co asi dělá moje rodina. Za 14 dní jsem se vrátil, a když mi všickni milí přiběhli radostně naproti, nevěděl jsem, mám-li plakat radostí neb litostí. Moje žena byla šťastnější nežli já, neb do stala tolik prádla, že měla s rodinou stále co jísti. Přišly žně a já dostal teď na dva Prvních $5 měsíce práci po $1 denně. jsem poslal hned rodině své. Ale peníze

ty ležely v psaní na poště, až jsem zase přišel domů, neb manželka na poštu necho Tu dila a soused žádný jí to nedonesl. jsme si koupili trochu oděvu a to nejnut nější na zimu. Dříví jsem si vydělal dvou-

Territory.

denní prací u jednoho Irčana a měli jsme ho dosti na celou zimu. V zimě jsem do stal zánět plic a odležel jsem si to šest ne

z

už máme mezi lidmi

.

peněz

až

moc za

po

čkávání. Dal jsem tedy s bohem a šel jsem domů s prázdnem. Neviděl jsem dlouho na cestu, předně slabostí a za druhé litostí. Přišel jsem domů a byla noc. Ulehl jsem tedy tiše. Tu pozdě v noci někdo klepá. Jdu otevřít a hle on to pan Dvořák, řka: Krtile, když jste odešel odnás, bylo mi vás líto, že jsme vám ten chléb nepoěkal., 'i'� vám nesu za dolar chleba a až budete moci zaplatíte jej. Já mu srdečně poděkoval a byl jsem tak rád, jako by mi byl chléb ten daroval. N apotom dostalo moje 9leté dě vče službu za 25 ctů. týdně. Já pak dostal práci u p. J. L. Kadiše, jenž jest nyní. před-o sedon pivováru blue-islandského v Chica gu. Pracoval jsem u něho dva roky, neb měl vždy dosti práce ve svém krámu se smíšeným zbožím, kupoval obili, měl svůj špýchar, prodával stavební dříví atd. Pla til mi 50 C. na den a ztravu. Tak jsem si pomalu ustřádal $50 a koupil jsem za ně půl akru pozemku a ještě jsem zůstal $40 dlužen; postavil jsem si obydlí za $120 také na dluh, tak že jsem zůstal dlužen v

-180-

-celku $160. neb jsem, to

Nebyl jsem

ale

na

stávati potraviny, tak že jsme po. 14 dní museli pracovati o poloviční ztravě, vlast ně o hladu. Koupit nebylo co a pak co by

tom dlouho

1873 musel

prodati za $100, .11 ostatní.jsem prodělal. Později jsem kou 30 akrů mezi a Watertownem J efferso pil nem, za které jsem dal $300. Byl to samý les. I položil jsem na to $100.-, vy roubil jsem si obydlí, při čemž mi krajané pomáhali. Soused nás stěhoval na naše Bylo naloženo všechno naše' panství. bohatství na půl vozu, za vozem kráva by la přivázána, a to bylo vše. Teď jsem měl farmu, neb vlastně les, ale ani potahu, ani vozu, ani pluhu. První ale bylo mé vydě lati něco na živobytí, abychom nehynuli hlady. Manželka s dětmi za tím doma se .kali dříví, abychom si mohli kousek zorati, a tak jsme vzdělali tři akry a na ty jsem zasel pšenici. Zasel jsem ji 4 a půl bušle. Krásně rostla, dobře vymetala, že jsme z r.

Jedna libra chleba stála 25 ct., libra tabáku $1.50. Já koupil půl bušle kukuřičné mouky za $2, ale brzy byla pryč, neb chtěl každý z kamarádů trochu a chutnala výborně z hladu. Za 4 měsíce mne pustili domů. Teď mi bylo

lo, bylo velmi drahé.

.

radost, ale co čert nechtěl míti, da mi' do ní najednou štěnice, které ji tak. zkazily, že jsem z ní vymlátil všeho .všudy 7 bušlů zadiny, která nebyla ani na prodej, ba ani drůbeži moc nejela. To by 'la odměna za celoroční naše namáhání. Druhý rok jsem sel žito a toho jsem z té"hož pozemku vymlátil 36,bušlů. Měli jsme .aspoň co jísti. Když jsem měl rodinu ob staranou z většího, dal jsem se na vojnu v čas tehdejší války. Vzali mne 'k 3. pluku ní měli

li

se

už

hej. Koupil jsem za $100 pár volů; za a jiné potřeby. Nebyl jsem ale ani tu spokojen, a prodal jsem to za $600, $200 jsem byl dlužen, a zbyly mi $400. Odejel jsem do Iowy, kde jsem v okresu Worth koupil 60 akrů za $300, bydleljsem na tom 10 let a prodal jsem za $700 a kou zi 160 akrů, ale když jsem to ne pil jsem mohl doplatit za dva roky, hanbil jsem se, abych snad o to nepřišel a prodal jsem to, zač jen to chtěli vzíti. Zůstal jsem tak chud, jako jsem byl v 1856, když jsem přišel do Ameriky. Co ted'? Usmyslil jsem si, že pojedu na západ a pustil jsem se s jedním krajanem do Dakoty v 1881, ale pozemek jsem si nevzal, poněvadž nejsem už schopen práce, jsa stár. Jsem u syna. Pozemky lepší jsou tu už všechny rozebrá $12 pluh

ny. J sem

nyní chudý, �le nelituji přece, že vystěhoval z Cech, poněvadž tam člověk musí se stále na to dívati, co tam chudý musí zakoušeti od maličkosti, pak na vojně, až do smrti. Zde zkušení takové není a při chudobě jest člověk svoboden a

jsem

Wisconsin. Byl jsem tam 9 ,měsíců, při �el jsem tam k úrazu, tak že mne, museli propustit. Já pak jsem šel do Louisville, Ky. a pracoval jsem pro vládu co tesař, do stávaje $50 na měsíc. Za dva, měsíce nám 'rebelové roztrhali dráhu a my nemohli do-

Martin

,

Šubrt

Pochdsím z Jevíčka na Moravě a vystěhoval jsem se v r. 1853, jsa 22 let stár. Připluli jsme 'do Bostonu 6. led. 1854 a pak jsme jeli do, Wis -consínu a odtud do lowy. Byli jsme to J. Polák, ..J. Vitoušek, J. Bárta, všichni z jedné krajlny. P. Vitoušek vzal mne s sebou a zaplatil mi -cestu, začeš jsem musel u něho 2 roky jako ne volník 'pracovati, tak že jsem o svobodě neměl Pak jsem šel pracovati na pilu aní tušení. 'k Amerikánu a slíbil mi $18 na měsíc. Ale po tříměsíční práci mi zaplatil všeho všudy jen .$12, o ostatní mne okradl. Plakal jsem jako Šel jsem pak
se

všem ostatním roveň, což a nebéře.

mu

nikdo nepo

pírá

Omanc, lowa.

z

když mu pomohu, že mi dá polo farmy. totiž 40 akrů. Ale i tu jsem byl okraden. Když člověk není zběhlý v písmech' zákonech a v řeči, musí se nechat stále jen o krádati a šiditi. Když to měl všechno zpraco vané, prodal to hezky vysoko za $2000 80 akrťl na notu a mortgage, bral z nich každý rok $100 úroků a odjel clo Kansasu k druhému zeti, jenž byl Němec. Umřel tam za rok a Němec měl Nám nechtěl nic dáti, přišlo to, mortgage. k soudu a my z toho měli $1300 dluhu, které Mám z tobo teď plnou hlavu, musíme splácet. že bídně seženu ten úrok a k tomu jsou zlá léta. tak že mohu upřímně se přiznati, že jsem v té

ti

a

slíbil mi,

vičku

Okolo Americe dosud nazažil nic dobrého. sebe mám Němce osadníky Amanské. Potěšitel

nějšího nemohu

nic sděliti, neh nechci

íháti.,

\

hostinec a kterému byl onen Moravan dlužen a u kterého se chtěl stavěti. Eliáš mě sdělil, že ten Němec nás chce zdržet, neb ví, že má pení Po dlouhém mlu ze a chce aby mu zaplatil. Pan vení jsem jej přece přiměl, že šel s námi. Weber nám půjčil svítilo u, neL panovala straš

r. 1857 [sme přijeli přímo do Caledo Wis., k bratrovi Janu Eliášovi, kde se žně právě dodělávaly, Bylo nás 16 osob, totiž já s manželkou a 5ti dítkami, švakr Jan Peterka

V srpnu

nie

s

manželkou

též

s

a

1 dítkem

manželkou manželkou.

kové, Jan

s

a a

dva bratří 2 dítkami

Půlkráb a

Anton

a my musili jeti lesem 1 míli dlouhým. Když jsme přijeli domů, měl již hoch pro nás večeři připravenou. Naveěeřelí jsme se a já chtěl, abychom šli do zábavy. On chtěl, aby chom počkali, že si schová někde peníze.

ná tma

Druhý den [sem šel hned sekati pšenici. Později jsem dělal vše, co bylo třeba a nej Má manželka mi též více jsem dobýval pařezy. ve všem pomáhala, neb nás bylo 5 ku stolu a nechtěli jsme jísti zadarmo. Na novém pozemku jest vždy dost práce. Já si koupil sám něco po travin, ale Eliáš nám nedal je užívati. pravě, že když pracujem pro něho, že nás bude sám

Já se bál, že bych o oněch 20 akrů přišer, rozmluvil jsem mu to, že by jej mohl někdo po·· zorovat a dostal jsem jej konečně k Eliášovi,.

jemuž jsem řekl,l.aby mi pomohl ony peníze Ten nějak dostati. jej přemluvil, že si dal ony peníze u něho

Při tom hledal

živit.

sám něco ku Za.

koupi. týdn Ij jsem

10

koupil 40 akrů pozem ku za $1.795- od ji stého Moravana.

jsme

nebyly všecky, bylo jich jen 1�85 doll. By lo jich však přece ví

Jeli

k

zápisu a já jej chtěl hned vyplatiti, bude-li pozemek čistý. Večer jsme si chtěli udělat

jsem

zábavu.

zač stálo oněcb Řekl jsem akrl'l. mu, "nyní ti nedám peníze, dokud mi ne On dáš čistý výtah.

ce, než

28

Vzal

sebou

jistého doktora, Němce, aby mi knihy prohlédl, že dříve peníze nedám,

peníze

dokud nebudu mít či

fl

s

stý výtah.

To

se

Peníze ale

schovat.

dal

to

právníkovi v já musil dáti.

a

moc,

ony

banku

na

jsem si též práv níka, [emuž jsem mu

zdr

vzal

želo do odpoledne, do ktor mi sdělil, že jest

sil dáti 350 doll.

to čisté

ještě

mo

a že mohu pe níze vyplatit, ve 4 bod. že mi přinese výtah,

já

mu

děl, že dám.

na

mu

mne

70

to

kovi VINCENC LUK.

odpově peníze ne

Oxfúrd Junction, lowa.

Ku stránce 154.

nebudu

míti výtah. Oni mne však přece přiměli, že jsem

jim peníze vyplatil. pryč se slovy, že ve

Chlap sebral peníze a šel čer přijde, ale zápis mi nedal. V 5 hodin přiběhl ke mě doktor a sdělil mi, že ono jest jeho jen 20 akrů. Celá pill sekce patřila dvěmá bratrům, z nichž jeden někam odešel, aniž by kdo věděl kam. Ten druhý prodával pozemek kus po kuse. Nyní bylo Mře, však on nemnhl daleko utéci. A sku tečně jsem jej nalezl a chtěl jsem jej přiměti. aby šel se mnou k nám, k večerní zábavě. Otl se mi všelijak vytáčel, však přece se mi podaři lo jej přiměti, aby jel domů. Dojeli jsme ku jistému W ebrovi, Čechoněmci, který měl krásný

mi

stálo

právní

doll.

Po 2

jsem konečně spor vyhrál a dostal jsem pravý zápis, až letech

z

První

670

a

dříví.

sáhů

On musil dáti

to

dokud

to

Connecticutu.

druhý rok bylo s námi dosti dobře, peníze na živobytí jsem měl, ale třetí rok přišly červy na pšenici. slámy bylo dost ale zrno žád né. Dříví též neplatilo a jiného na prodej �e bylo a vůbec za peníze ani prodat se nemohlo, jen za výměnu za zboží a toho jsem měl dost. jen mouky ne. easto jsem přijel 'domů až v 10 hodin večer a k\iyž jsem ničeho nepřivezl, šli jsme o hladu a

spat. Několikráte jsem

se vydlužil na mouku, ale chytil brzy ten 'Brzy onen a prosil, abych mu aspoň 4 lib. mouky přenechal. Bylo mi to velmi kruté, doma na mne čekalo 6 hlana

cestě

mne

dovýcp krků

já měl jen 50 lib. mouky. Bram ty shnily, a maso také ne. Mouka byla tak na jeden týden, ale kde co pe bory'

a

nebyly žádné,

tom vzít?

Při všem tomto utrpení jsem byl vesel, že mi měli lidé až za zlé, ale já musel být, aspoň

to

oko, již k vůll mé rodině. Když bylo nejhůře, soused mů] koupil pytel mouky ze mlýna a mlynář mu slíbil, že za ní vezme dříví. On potah neměl, já jsem jej od vezl a hned tam jsme udělali kontrakt, on na 5 a já na 10 sáhů dříví. za kteréž jsme vzali mou ku, a nyní bylo po nouzi. na

V tomto čase

hnulo dříví

se

na

železnici

a.

sáb. Já jsem šel i s dětmi se Mému nejstaršímu synu bylo 16, kat dříví. druhému 12 a třetímu 10 let. oni

platili $1

za

Zima uply Denně jsme vydělali 7-8 sáhu. a ještě něco zbylo.

mulu, dluh byl zaplacen

Druhý

Koubou 80

jsem koupil jistým koupili 4 do spolku. Já -opět vozil a paseku jsem od nich všech vykou pil. V následujíci zimě jsme opět koupili 160 akrů lesa čtyři do spolku, za $85 akr. Nyní jsem byl vylosován na vojnu. rok

s

'akru Iesa. které jsme

Můj nejstarší syn chtěl za být. Konečně jsem

.

mohlo to

bylo V

si

za

jít,

ale

sebe

ne

zjed

$550 a ten nedošel ani do Madison válce, mé peníze však byly pryč.

nal muže a

mne

za

po

těchto letech jsem založil "Slovanskou Bylo nás z počátku asi\26 údO. Takto

'Lípu."

Ze žhtota J.

Pavelky

v

trvalo asi 2--3 roky, pořádali [sme nedělní schůze, v nichž jsme se bavili čtením a zpěvem, Pojednou navrhl jeden úd, že má syna drobet vzdělaného, že by jej "Slovanská Lípa" mohla podporovati dále v jeho vzdělávání se, neboř by jí byl později velmi ku prospěchu. Někteří to

svolili

Konečně

půl

strana,

v

Čechéch.

slasti

a.

Kdybych

strasti

mého

mládí, vzalo by to příliš mnoho místa a času, proto se obmezím jen na události znameni

tější. ,Když jsem dospěl 20. roku svého věku od kázal mi otec m&j svůj skrovný majetek, ob nášející 14 měr pole a hospodářské stavení. Přípomenuí mi, abych si vyhledal družku, kte rá by mne po celý život provázela a byla mou přítelkyní v slasti i strasti. Dlouho jsem ovšem nemusil hledati, neb již za 4 týdny se odbývala Lehké to ovšem nebylo jako n. p. zde v Americe; musil jsem na úřad, a dle tamnější )lo zvyku chtěli mi klásti překážky v. cestu, když však jsem jim dokázal, že jsem u odvodu byl .a že jsem byl propuštěn, dostal [sem dovo svatba.

.

'lení �ned.

Potom

jsmé se .odebralí

se

"Lípa" rozpadla

ku které

Chat�icld Fillmorc Ce, Minn.

dne 26. dubna 1824 ve vesnihodiny od Chocně vzdálené,

Vysykomýtském

to

a

ve dvě části; jsem já patřil, vystavěla školu a druhá kostel a faru, tedy, nyní jsme I na měli vše, jen ještě hřbitov nám scházel. ten jsme se zmohli, jeden úd totiž nám odpro dal 4 akry, to se rozměřilo na loty 20x20 stop, které se prodávali po $5. V brzku bylo 40 údfl a přibývá jich stále. ona

\

se

okresu měl vypisovati veškeré

v

někteří nad tím kroutili hlavami,

Já byl předsedou "Lípy", Odbývaly se mě síční schůze, ale nic se v nich nejednalo, jen se pilo, hrály se karty a měsíční příspěvky, ty zů stávaly stát, jen někteří platili. To by ještě nyní knihy .dokézati mohly.

t

Narodil jsem ci Koldině asi

a

byl počátek rozštěpení. Potom jedni začali, aby se vystavěla nějaká spolková sílí, druzí zase chtěli Kostel. Hned na to se svolala schůze, ve které jsme se měli upsat, mnoholi kdo na ni přispějem, upisovali částky od 4 do 10 doll. Když přišla na mně řada, pravll jsem, že kdyby to byla škola, že bych několika dollary na ni přispěl. ale na ko stel že nedám ani centu, neboř v těchto věcech si já poroučet nedám.

do Chocně

na

.

faru, kdež jsem byl

se svou

nevěstou oddán,

když jsem řádně zaplatil. Roku 18ň3 odstěhoval se mů] nejstarší bratr František do Ameriky, který byl ženat a dosud

bydlil ve ve'nici Turovech Ten mi psal, abych jel za ním; ovšem moje manželka mi činila roz ličné námitky, tak že jsem od úmyslu onoho na čas upustil. Roku 1866 byl mfij nejstarší syn odveden, Roku 1868 se provdala. se moje nejstarší dce ra za jistého pana Kaiserlíka,. který byl též vo jákem a měl 7 roků iiž vysloužíno. Toto pfi mělo moji manželku, že svolila k mému návrhú odstěhovati se do Ameriky. Mezi tím mi bratr psal, jaké má jmění a. že by mi přál, abych jej mohl na své vlastn! oči ,

'

,

.

viděti. Na

jaře

1870 jsem

prodal sv&j

jsem konati přfpra:vy Musil jsem se dostaviti čal

na

na

majetek

cestu

ňřad

do do

a

po

Ameriky, Králové

-183'

.Hradce, neb mů] k

kyrysník-tl synu

a

jsem

se

syn

dragonůní.

býti přesazen

měl

od

Průvodní listy mému nemohl dostati, když

mému zeti jsem odvolával k zákonu,

že

jest dovolen

-oilve:deným,'synflm 'Svobod'nf odjezd, když" se celá �oůinti. stěhuje, bylo mi odpovědí no, že mír v Evropě usazen, musil jsem tedy Nalezl jsem totiž člově hledati pomoci jinde. ka, jenž mi za slušnou cenu průvodní Ustrnu není

zaopatřtl. Syn můj se mezi tím oženil, byl propuštěn též i mů] zeť 'byl propuštěn' na dovolenou, ním.

s

října ujížděli již

Dne 4.

oba

z

nádraží Oho

ceňského- a šřastně se dostali do Bremen, k jed nateli p. Buškoví, který od nich průvodní listy loď je vypravil. listopadu jsem se zbytkem mé rodiny opustil starou vlast a nastoupil pouť do vzdále'

přijal

a na

Doe 1.

slovy: ,.Což ty bratru nevěříš? Pojedem na úřad hned, jak se udělá lepší cesta, a já ti dám hned zápis." Já' mu uvěřil, pozemek zaplatil, neb jsem nikoho neměl, kdo by mi poradil. První Čech, s kterým jsem se seznámil, byl Frantb. Jelínek z Chocně, ten mi ale pranic ne-. poradil. Později' ale psal do Čech, do Chocně, že jsem koupil pozemek od bratra, ale ž,e jest velmi zadlužený a že ztratím peníze. což mi švakr též známil

se říká, zelený. Vyprávěl jsem mu, že jsem. přijel za bratrem z Evropy, že jsem od něj kou pil pozemek a že mne nejspíš podvedl. On li toval, že se mnou nemohl dříve mluvit, nyní prý je již pozdě a řekl mi, že přijdu o peníze, neb můj bratr má prý ,pozemek: zadlužený, že má naň dvě hypcteky. Jeho řeč se též později Tento Čech se jmenoval Franta' splnila.

jak

Andrlík. Nastala zima a já měl co měl jen $100. Bratr mi ale

let stará.

listópadu isme vstoupili v Bremer parník a dne 16. listopadu jsme při

Dne 5.

Haven s,táli

v

na

New Yorku.

Po

rychlém jeli jsme ještě

obstarání

některých

potřeb,

od

toho samého dne z New Yorku, jsem zde nechtěl dlouho zůatatí, abych ne byl ošizen. V Chicagu. jsme se zdrželi jen oeb

přes

den

a noc u

Dne 23.

lístop.

p. J. Fišera.

odpoledne jsem konečně stál domem

Chatfieldu, Minn.

v ,

Bratr

že jej staV'U',

vyšel

vstříc,

nám

po 17 letech

ale nenadál

naleznu

v

jsem

se,

takovém bídném

Při takovém shledá.nf mě nebylo příliš voflo u" srdce, ale což na plat, byl jsem již tam. Byli jsme všickni vlídně od aěho přijati. Když na mne

viděl, že

mi to mnoho

se

nelibí,

odpo

věděl mi, že má 160 akru pěkného pozemku, na něm dům, hospodářská stavení, 4 koně a vše ,v nejlepším pořádku, byl jsem o něco veselejší. Po veškerých výdejích mi zbylo $370 ve zlatě, požádal jsem jej, aby mi pomohl nalezti po zemek, který bych mohl za 'ty peníze koupiti, že za ty peníze nižádný on míale odpověděl, pozemek �ekougftD, ale on' že mi přenechá 40 akrfl od svého pozemku, lacino jako bratrovi, jen' za $300. I přijal jsem jeho nabídnutí, na čež""on mne ujistil, že až za čas tam pojedeni a já' uhlídám jeho pozemek, ze se mi bude zajisté Iíbltí a oněch 40 akrů, které chce odprodati, tálté. �t\ 'nějaký čas [sme tam jeli a já skutečně ,též pozemek: koupil. Ptal jsem se svého bratra,' j�lÚo � tou jkoup� pozemku dopadá, aby mi d�iJ. zápis á. jlt 'žé mu vyplatHn peníze hned po' flddenr: Tu on se na. mne jízlivě podíval se f, i

.

.

do

'

,

'

neb

jsem

abych

jeho domu,

a

pracovati

na

svém

Pravil mi, abych nikomu nevěřil že na něj má zlost. Zůstal jsem on

měl

nepo-,

Zeť

pozemku, ten

a

tedy

akrů lesa

5

nakoupeného

jsme proň sekali qřívL

člověk

něho,

u

já a syn Kalserlík, se,

můj

a

Jelínkovi.

odstěhoval k p. Mladší moje dcera nalezla hned

právníka. Půl plat neb prý neumí řeč, která

se

službu

roku a

nedostala tak ušla krutá

u

ji.

žádný zima,

nám zdála velmi dlouhou,

Dne 7. března jsem se konečně odstěhoval mojí manželkou na farmu, abychom spoleěně mohli pracovati na zakoupeném pozemku. Bratr mi slíbil, že jak se cesta udělš, že po s

jedem s

na

úřad

a

že mi

dá

manželkou zatím mohou

matku

a tetu, tu sám starati

prý nedá,

zápis. zůstat! o

ty

se

,Mflj u

syn něho a

prý

bude

Nyní jsme byli s mou manželkou konečně opět samostatní. Koupil jsem 100 liber mouky, kus masa a rozličné potraviny, že mi zbylo pouze $3.50. I dali jsme so chutě do práce, manželka sekala kře, já [sem rovnal místo' 'pod stavení, a kdýž'! jsem byl hotov, šel jsem' bratrovi, aby mi dal zápis, jak mf slíbil.' Jak' jsem byl ale sklamán, když jsem dostal za od pavěd', "ty' nic nedosta neš, matku a tetu budu 'žÍvit a tvému synovi dám dal

.

,

spořit, řekl,

slouchal darebné lidi a zůstal 11 něho přes zimu, z jara že mi dá zápis, že se mohu odstěhovati,

stého

mým celým majetkem před bratrovým

s

ď

Mezi. tím jsem se se za to měl, že jsem

Evropy psal.

C.�!k&a:n nšsubylo 7 osob, totiž já, moje man želk�, -mš matka, sestra pomém otci, rňauželka Jana Ka:iserIíka, její dítko a' naše nejmladší dce ra ·15

t

z

Cechem, který hned

s

ného nového světa. i',.,.:.:'

,

-

zápis,

jsem

na

mě nemá nčm

:ládný

co

poroučet." Žá

alespon

ty věci, které j�em mu které' mi ještě nezaplatil,

Evropy přivezl a Ani to mi ne stály mne v Evropě 40 zlatých To vrátil, tak že mne o celé 'mé jmění .okradl. bylo r, 1871. 'i. Co počíti? Zvěděl jsem o jednom Óec;hll bydlícím nedaleko ,m�8ta, kde [setn-éhtěl záložiti z

'

mt'lj první domov.

Byl

to p. Jan

Čermák.

O

dosud u nás, Nyní jest 102 roky stará, máme ji všickni ve vážnosti a úctě. R. 1883 jsem dokončil svflj dosti prostrannj dům. Já jsem kopal keře a pařezy 8 moje' manželka dělala hromady: tak jsme vzdělali lij akrfl k orání a 4 akry louky. .vystavěl jsem si stáj pro krávy, pro koně a. sencík pod jednou střechou, dle českého spůso To vyžadovalo velmi bu, z tesaného dříví. mnoho práce a peněz, které jsme musili výdě lat. Od prolamování [sem musil platit 5 doll. od akru. Nyní máme 40 akrfl pozemku, mno ho pěkného dobytka, hojnost dříví, nic nám neschází ar i ta bečka piva se za čas koupí a tak máme své stáří zabezpečené. A tohoto všeho jsme se jen pilnou prací domohli.

známil jsem mu celou událost, a prosil jej, aby mne vzal k sobě do bytu na nějaký čas; on mi to neodepřel a vykázal mi malý přístavek při jeho obydlí, kde jsme bydleli po celý jeden rok a-neplatíl jsem mu žádný nájem. Dostal jsem práci s platem 1 dollaru denně a ztravu. Nyní jsme se měli dobře, děti i já pracovali jsme

každý sám pro sebe. Syn se odstěhoval na farmu a pracoval pro bratra, který mu dával ztravu, ale hůře bylo, když mi peníze došly a na úvěr nechtěli nic dát.

Bratr měl sám dost nouze, tak že nemohl

mého syna ani uživit, eč pro

něj pracoval.

V neděli přišel syn k řece, kde jsme se sešli. On si mi stěžoval, já mu navrhoval, aby šel sloužit, on odpověděl, že má místo, ale že strý ček nechce ho tam pustit, že mu zaopatří lepší. Já jej upozornil, že se mu stane právě jako On mne poslechl a přijal práci na oné mě.

farmě

a

pan bratr

tak jsme neměli R. 1872 jsem'

jej okradlo půlletní práci

žádný

a

nic.

hromadou sena."

odstěhoval do Chat:fieldu, kamž jsem chodil na práci, které bylo zde dosti. 'Na podzim toho roku jsem koupil 10 akrfl vy káceného lesa, který j�em hotově zaplatil. Hned jsem se dal do stavění obydlí. Tento čas byl bratr již u konce. Mu�el všecko PfO dat, že mu zbyly jen 2 páry chromých koní a něco málo peněz, s čímž chtěl ujet do Nebrasky. Na ces.ě byl zadržen konstěblem, který mu chtěl vzít potah, aby jím zaplatil dluhy. Bratr co měl peněz dal mu, ale nebylo jich dost. Po dlouhém proseni mu přece potah ne chal a propustil jej. Usadil' se v Knox Oo., blíže Niobrara v Nebrasce. Matka moje přiqla k nám, má manželka ji srdečně přij!l.la a bydlí se

Frcnt, Fcllcdc

Z

do

svobodné

ale dříve až

r.

1856

a

Ameriky. Nemohl jsem dostal jsem se s rodinou Vyjeli jsme se ženou a

do New YorKU. 4 dítkamí, a jedno se ušm narodilo na cestě na lodi. Byl jsem vyučen kožešnictví a nalezl jsem v New Yorku dosti práce hned. Ale pře svou

mluvili moe,

abych

se

odstěhoval do Oincínna

jsem nemohlo práci ani zavadit. Musel jsem dělat čepice. Pak jsem sloužil

ti, O., v

a

tam

oběanssé válce.

želka m'ilovaná,

a

V

r.

1879

zé'mře]a

mi

man

já si pomyslil, pro vojáka

Takový tedy pokrok

uděla}

.

30 roku

Americe,

dollarň dostal od státu podpory. o 800 doll. mne ošidil a přec m� nyní bídu, do které se sám přivedl

mů]

neb

bratr

2.a

jej příroda

za

v

800

jeho přestupky tresce,

Náš syn vlastní 120 akrů pozemku, dobře řízené hospodšřstvl a dobře se mu vede.

za

mf.tj Jan Kaiserlík, vlastní 85 akrů, vede dobře, což všecko si pilnou prací a při Má nyní 8 dítek. činěním dobyl. Naše dcera bydlí v Kansas, provdala se za. Zeť

se mu

Píšou Jana Svobodu, který vlastní 160 akrů. mi vždy, že se jim dobře vede a tak mšme všlckní svou budoucnost. zabezpečenou, což mne

i

mou

vojenokého

Pocházím z Hražených Ratají, někdy kraje Kouřimského .. Náležel jsem k osmaětyřícétní kům ve vlasti a stal jsem se nepřítelem fían ďáctví a císařského karabáče, že mne všechno

pudilo

Před čtyrmi roky ke mě přišel bratr ft v syn; z domova a vyprávěl mi, ktera.k měli v Nebrasce bídu, 6 měsíců jedli brambory ne mastné a ani těch neměli dost; "a ty strýčku máš všecko pěkné i obydlí a my bydlíme pod utekl

manželku velmi těší.

útulku' \( Ohiu.

starého jest nejlepší vojenský útulek, a odebral jsem se sem. Jsem tu už pět let a jsem spoko jen, až oa to, že jsem ve válce občanské poka zil si trochu plíce a musím si častěji zakašlat. Na vlast' a na krajany vzpomínám často a. zpívám si "Kde domov mň]:" rád čtu české no viny, zvláště svobodomyslné, a jsem tomu ve lice povděěen, že jest v Americe tolik krajanfl,. kteří mají kutny posvěcených tak v lásce, jako já. i Měl jsem také i zde v Americe s kněžím mnohou nepříjemuoet, oeb j�em byl vždy SVo" bodomyslný, a oni pak dělali v rodině všeliké nepříjemnostt k vflli tomu, kdyŽ si dcery mé ualákali do kostela svého katolického. My měl

11 dítek, ale 4 zemřely a sedm jich zůstalo, Když jsem přišel z vojny domů, byl jsem stonavý dlouho, a pak jsem nemohl dostáti

práci kožešnickou.

I koupil jsem šili jsme doma čepice, jež jsme tuctech do krámfI.

si

sukna

prodávali

a

po

V r. 1868 ztratili [sme nešťastně 6letou dce rušku. Když matka na půdě věšela prádlo, při blížilo se děvče ku kamnům příliš, šatičky na ní chytily a ODa ubohá uhořela, že po 16denním trápení zemřela. Pak zase jsem ztratil syna Franka. On cho dil do škol a pak se dal k anglickému divadlu. Před � roky hráli v Indianapolis a v Chicagu,

odtamtud pak jeli do St. Louis, ale potkalo neštěstí na dráze, mů] syn a

cestou

je

ještě je den [ebo spoludruh mladý přišli o život. Syn mů] byl tehdy 19 let starý. Měli jsme to velmi smutný pohřeb, když jsme si mrtvolu jeho při vezli, abychom jej pochovali vedle matky jeho. Když milovaná manželka moje zemřela v r, 1869 po dlouhé a trapné nemoci, zfIstaly mi dvě dcery vdané, tři svobodné a syn Frank. Já doufal, že svobodné dcery mé budou mi v do mácí práci pomáhati, ale ony se daly ku kato'

Jan Blažek Ve"

Co zajímavého pro poučení krajanfI mohu napsati o našem se zde usazování, práci a zku šení, není mnoho, ale pokusím se o to. Vyjeli jsme z vlasti milé v r. 1855 na jaře, přibyl! jsme do Kanady, kde jsme 8 neděl pobyli, ale že se nám nelíbilo, toužili jsme dále do Soustátí. Ně kteří chodili na dráhu pracovati, já pracoval na břehu moře pří nakládní prken a pšenice a vy dělal jsem několik dollarů, Byli jsme následu jící: J. Blaž�k, M. Musil, T. Vácha, Rukavič ka, Jos. Stejskal, V. 'Dvořák a v Kanadě se k nám přidal Tuma, jenž uměl německy, což ani my jsme neuměli. Išel jsem s ním k.evsn dělíekěmu kazateli německému s prosbou, by když čte noviny, pověděl nám, kde bychom na lezli nějaké laciné pozemky ku koupi. Byli jsme si předevzali jeti do Wisconsinu, ale on nám radil, bychom raději jeli do lowy, že tam 'dostaneme pozemky laciné, za $100 osmdesát akrfI, a že jich lehčeji vzděláme, nežli ve Wis

éonsínu.

VšichnL-jsme jeli tedy pohromadě, a sice po vodě, samvmi průplavy a [ezery, Ani už nevím, jak dlouho to trvalo a co to stálo peněz. Do stali jsme se do Muscatioe a tu jsme si najali

lickým spolkům ženským; jedna, Žofie, byla předsedkyni, a měli kněze jmenem Waymana. Ten, když před vánoci odbýval výstavu kostel ní, poslal mé dcery všechny prodávati lfstky výherní, a ony tak omeškaly celý týden tím, když já měl nejpilněji a musel jsem dodělávat Já se mnoho čepic, abych je v čas odevzdal k vůli tomu s prací opozdil. a .nemohl [sem pak zásoby hotové prodati, neb všude koupili jinde, když jsem nepřišel v čas Bylo to zrovna v tu dobu, kdy arcibiskup Purcell v Cincinnati uči nil úpadek a okradl tolik vdov a sírotků 0,4miliony dollarů. Já to dcerám předložil, jak nemoudře jednají, když podporují lenivé kněze, kteří chudé lidi okrádají, a na svého otce a na.' sebe že zapomínají. Ony. to za tepla donesly knězi a ten přišel na mne hned druhý den, proě Měl jsem že před dítkami takto mluvím. a on s knězem tím velikou a prudkou hádku, mi pak odloudil mé dcery na dobro, ony ho vf ce poslouchaly, nežli mne, &. já zůstal osamocen, bez syna

a

bez dcer.

A tak

mi

zkazil

napo

sledy kněz pokoj v rodině a roztrhal svazky Proto jsem se rodinné jen ze zisku vlastního. odebral pak do vojenského útulku, kde mám od kněží pokoj na vždy.

lowa.'

Vil1il1g,

dva německé roluíky, aby nás dovezlí do Iowa City, což jest 50 mil daleko. Muži šli pěšky. ženy a děti se vezly, a tak jsme se dostali k cíli, Museli jsme si udělat oheň, a· Co teď? vařiti pod širým nebem. Tu k nám přišla jed na česká žena paní Pumlovš. pozvala nás k u bytování se v jedné kůlně, šla s námi na radni ..

ci, kde jsme obdrželi občanské listy a vzaÍř jsme si předkupy na vlastní pozemky, každý po-. 80 akrech

půdy .. Dali nám je na papíru, aby je šli hledati do okresu Iowa, Zane chali jsme tedy své rodiny zde a šli jsme pěšky. k Toledu. Tu jsme nalezli kra1�ila p. Jana Bubku, jenž uměl už trochu po anglicku, a ten nám poradil, bychom jen šli do Toleda, vyna-' chom si

lezli měřiče vládního

n�lezne

a a

ten

že nám

pozemky'

Vrátili jsme se tedy pro. své rodiny, nechali jsme se dovézti k Toledu, kde jsme na [edné anglické farmě byli vysazeni a zůstali jsme tu 4 týdny, nežli [sme se měřiče' dočkali a on nám naše pozemky nalezl a odmě řil, abychom se na ně.hned mohli usaditi. a

vyměří.

Nejprvé bylo nám opstřít! se proti zimě, a tu museli vykopati jámy do země a pokrýti' je drnem, by sníh a dešť do nich hned nemohly

isme

..

.Ale zakusili jsme zlé pronásledování

východ do služeb, protože ve vůkolí nikdo nejednal a musely pomšhat penězi neb živoby tím. Jeden Bylo nás šest rodin :Moravanl'l. zhotovil ruční mlýnek, na kter,é�' jstpe' . )J��eHt-.,,; kukuřici, a z té jsme pekli chléb a"vařih ka:�J., Já udělal zase vůz celý dřevěný, bez jediného:

hned otl

na

t>oMtku. Preríe bořely na všech stranách celé dny fl noci. My nemohli spáti, neb jsme museli hlí -dati. Jednou přece přišel veliký a prudký oheň na nás. Musil poslal na voze ženu a děti k anglickému sousedu Hancockoví, jenž nám při -šel na pomoc haslti, a kdyby jich nebylo, byli bychom všichni se svým sporým majetkem uho -řelí. Oni nám teprvé pověděli, jak se proti pre-eijnímu ohni máme hájiti. Za čtyři dnipřišel oheň na nás z jiné strany -a Musilovi uhořel 41etý synáček. To byla pro něho i pro nás všechny smutná rdna, neb jsme ee vespolek milovali. Jiné neštěstí nás stíhalo zase. Byla bída; l>í. Musilová musela choditi do, Toledo prát pro lidi, aby něco vydělala pro rodinu. pak dal Mu sil syny do služby, Mně za 4 neděle ale zem

železného hřebíku

pár volů. v

'fela manželka

a

j�

zůstal

s

oborávání kukuřice udělal jsem si plou lopaty byla radlice. Arei neměli jsme mnoho vzděláno: bylo to asi dva akry, co jsem oborával s volem. Nejhůře nám šlo do tří let, nežli jsme se dochovali dobytka, a. pak to bylo všechno snazší. Zaseli jsme trochu pšenice, v Toledo postavili mlýn a my měli tam blísko. Pšenici jsme museli sekat hrabicemi, je den druhému vždy pomábajíce, pak jsme ji cepy vymlátili, co nám přebývalo, dovezli jsme s voly do O. Rapids, 50 mil daleko a tam jsme jí Pro

dvouma synama, Já dělal

jedním 15 a druhým 1.2 roků starým. -topůrks pro sekyry do trhu a za ty

nosili

'

Rukavičkťl.

napřed zemřel

Jemu

syn,

otec

..

um! mluviti.

'

I

,

Naše hospodářství bylo následující: Bydleli jsme'

v

drnových jamách; nejstarší

dět�

Jan Kotilinek

musely

I

,

•

penězi jsme si opatřili teď některé maUČ:'" a jeden druhému jsme si vypomáhali. KdYž jsme prodávali dobytek a prasata, dost ah [sme $2 za sto 1iber, Pokračovali jsme zdlouha ale jistě; Pořizovali [sme si nářadí hospodář ské a konečně jsme prodali naše malé pozemky a koupili větší a žádný z nás nezůstal na starém místě, jediný Musil, jenž opatřil šest synů. dada každému po 80 akrech. Mých kra1llnl'l děti jsou dobře zaopatřeny všechny a jsme tu teď spoko jeně a šřestně, živi. Jsem už 70 roků stár a nemohu si všechrro podrobně pamatovati, co jsme kosti

zemřel, pak matka a zůstal] nebozf si -rotcí, děvče jedno a dva hoši; z těch ještě obě starší zemřely a jen ten nejmladší zůstal hošík. ..Jest teď v Albem, ma lékárnu, ale česky ijŽ ne ,

75ct.

za

S

hoši

,

u

z

dali bušl

1távu, cukr a něco na sebe, Pro mouku museli jsme jeti až do Rapíds, neb nebylo jí zdek dostání; za pytel jsme dali :SOct., a za dovežení $1, pakli totiž jaký v domě byl, "Je ono jich nebylo. Nejuešřastnější z nás

byli pak

mohli jsme naložiti naů na. kol l)yly tři a půl palce

průměru.

žek,

,

'y\

a

Díry do

za

30 roků

těch

v

Americe zkusili dobrého i

zlého.

Monticello, Minneoctc,

z

Bylo to 8. září 1852, když jsme se stěhovali ,naší vesnice z Bud od Mirotic přes Prahu a Elamburg do Ameriky. Bylo nás osm osob, otec s matkou, dva bra tři mladší,provdaná sestra a já, jenž jsem se dva dny před odjezdem také oženil. Po plachetníku Elizabeth dostali jsme se do New Yorku za 12 neděl plavby. Zrovna tak zdlouhavě 'jezdily vystěhovalecké vlaky, neb jsme se vezli z New Yorku do Chicaga celých 14 dní, neb nás ne -chali leckdes státi den a 'noc, třeba bychom

práci jsme přece přes celou zimu nedostali, Také už byl čas, neb peníze otci docházely, měl už jen $140 a za ty koupil v Thorntonu 40 akrů p&dy po $2 ť!0 'za akr,' k tomu dvě krávy 8 bylo po penězích z Čech. Já si koupil 10 akrů půdy, ale neměl jsem pení ze; vzal jsem to na dluh a pracovali [sme teď: po tři leta na dráze, že jsme si hezké peníze. za�, chovati mohli, Tu jsme na pozemku postavili' chalupu a otec se tam s dvěma bratry. 'od-, stěhoval. Já se švagrem zl'lst�l v práCi n� drá-:

mrzli,

ze.

oz

Čechl'l té doby a ta 'ké jsme se nesešlí se žádným, ale později jsme se dozvěděli, že tam byly tři rodlny a sice Le V

Chicagu bylo

asi málo

My se ode grova, Procházkova 8 Tomíškova. b�ali do Blue Island, kikse stavěia dráha nová" I

.t,

.

I

1"

1

ale

až 18. března.

Když

vápno,

a

tam

my

Z·

ale

Óech

'I'homton

u

už

to

'

pdč�li páli'tl

znali, šli jsme

za

otcem, byli jsme vítaní ,& dělali jsme, peníze' dnem i nocí. Já brzo příkoupll síješjě 40 ak�fl. vedle té

$�O

za

desítky, ale

akr.

\

tu

jsem

už musel' platit '1

•

.

'

Měl jsem teď několik kusů dobytka a práce byla, tak že jsem se dluhu nebál na pozemek ten. V zimě jsme sekali dříví k pecím a za krátko jsem byl dluhu zbaven. Na to jsme si koupili v Thorntonu sami kus pozemku, postavili pece s jednfm Amerikánem dohromady na pálení vápna. T I bylo rámusu mezi Amerikány, co že se ti Bohémově opova žuj( jim lézt do řemesla; spiklo se to proti nám a že nám ukáží, zač jest toho loket, li že Ale my se nebáli. musíme přijíti o své farmy. Práci všecku jsme si dělali sami, dříví bilo la ciné z Indiany asi 7 mil daleko. Koupili jsme tam každou zimu kus lesa za $25, vysekali jsme staré kmeny, nadělali jsme si asi 130 sáhu dří 'ví, něco jsme přivezli v zimě, něco v létě, jH k Měli jsme už v ty doby dva páry t�ž Re dalo. ných koní II nnš společník také jeden pár. Letního času jsme pracovali zase

a

držeti

se

neb nemohli

Ti drnzí

I

jp.dna farma

o

160 akrech

K01Jpil jsem ji

s

za

tak

jsme

dřeli bez f'Ízf

to

práce

a

Ohy

JAN

žím

KOTILÍNEK.

prodati. Náš společník pravil: o

5cttí.

.,

vyplnilo. Oni prodávali vápna $1 a my za 95ct. a když oni také slevili. šli jsme 8 cenou svou zase níže. Tak to chodi10, až jsme prodávali sud za 30ct. To jsme dělali po tři roky, oni byli v koncích a přišli s nábfdkou, bychom od nich vykoupili pece. Učinili jsme tak a měli jsme teprvé pokoj. Tak jsme prodávali, jak se dalo dělati, ale rok od roku byla o dříví větš( nouze, pak železnic bylo mnoho postaveno, a lidé si nechali voziti vápno Museli jsme toho tedy zapo dráze z Chicaga. sud

za

vytrvalosř

sena

hojnost, dr si

koní. 30

8

pěkných kusu

do-

bytka.

"Nic nedělá: budeme prodávati vápno 1acioěji. II lidi nás najdou to

a

mám

my nemoh

se

se

mi to

cím strojem,

li nic

Také

stavět

všechno zmohly, tak že teď žnu ža

číhali,

vápno.

tili je

a

bylo velmi podiv né. když jsem z luk přišel do lesů dě Než lat živobytí.

po

pro

$40 podzim

musím

Ale

ny, nechali si pra covati od dělníků, za

a na

přiznati, že

S,'utěžnfci naši dělali ale pá

jaký vl':Jz jede

akr

poze

po

obydlí.

moci.

81e

svů]

zde

kácet les

o

kde

$2000. vypro-

farmu, bratr si vzal osmdesátku s cha lupou a já začal

vše

a

chno

za a

jsem jel s bratrem Minnesoty. Roz dělili jsme se o tu

lá

mal kámen,

prodej

do

hospody do hospody. když jim někdo dřiví při vezl, museli zapla titi $3 za sáh. bratr

na

dohromady mek

z

Jeden

bratrem

dal tsem

létě

v

ani to

Ale pro

ského a jel se mnou. V Min nesetě jsme hned zakoupili každý 160 akru po $7 za akr na 11 let k splácení. Byl Vrátili jsme to pozemek železniční a samý les. se, ale brzo psal nám strýc, že jest tam zase

vápen

káři američtí

jen rolničení. jsme už ani

dobytek svfij míti pastviště pro nedostatek půdy: příkou pit bylo draho zde, neb pozemky za těch něko lik rok{\ nesmírně v ceně postoupily. Napadla mi spásná myšlenka. Měl jsem strýce v Min nesotě. Dopsal jsem mu, jak to asi u nich do padá a po jeho příznivé odpovědi vydal jsem V Chica se na cestu na prohlédnutí si kraje. gu hyl jeden bratr. Ten se nabažil života měst-

farmách.

na

chodili

nechati

nešlo,

že Mohu říci, jsem teď spokojeně živ; mám všechnu výstav nost v pořádku, obydlí. stáje, úrody jsou dobré, neb jest to dobrá poloha, ceny pšenice obstojné, Mám neb nemáme daleko do MinneapoHs. 400 akru pole bez dluhů, na dráhu máme 7 mil, tam jsou dva veliké špýchary, kde se pšenice všechna odkoupí. Zdrávo jest tu, nejsou tu zimnice žádné, jako jsme ku př. v lllinoisu měli.

že jest v Minnesotě zima, nelíbí tamní horko v létě. Kdo jest ale se svým stavem spokojen, má

Někdo ale nám dosti

se

jistě.

řekne, zase

Jun Bláhu \t J clict, Will Narodil jsem se 9. května 1838 mého Václava v obcí Ivno,

na

Zimního času

kraj Budějovický.

usedlostí

Lišov,

okr.

otce

jsem chodil

školy na Velké Hory a v létě jsem musel pásti a pomáhati na. poli. Tehdy panovala do

němčina

v kraji tom a otec mne dal sloužit na půl do Němec. Tu ale otce ranila mrtvice a já musel domrl a převzíti 32 jitra ro H, ostatní dostal starší bratr. Já byl teprvé 18 roka a bez rádce i nezkušený, a bál jsem se.

rok

a na

Pozdě [i

ale

se

to

změnilo,

vzali mi

pozemek,

dali chalupu a 200 sl. Já věděl, že jsem ošizen, ale ve škole jsem se nic nenaučil, nežli "Já bídný

hříšník" říkat, a když přišel nějaký úřadnfk, a se, že jest to ten neJvětší pán z "Budějc", musel jsem si nechat líbiti, když rozhodl pro

říkalo

mého staršího bratra

se

vším.

S

představeným

napsali, přinesli k otci, vložili mu dl) ruky péro, ten pán udělal perem tím v ruce jeho tři křížky, pokývnul mu hlavou pomocí své ruky, a byl podpis hotový. Otec plakal, ale pomoci si nemohl, a já také ne. Musel jsem hledat ži vobytí jinde. I dal jsem se na havířství, neb tu byly c. kro stříbrné doly, Stajgr byl mi přátelským a pomáhal mně, že jsem byl v krát kém čase "hajrem." Přišlo verbování na voj nu a já se také dal. Matka už zatím plakala, že ji bratr nejstarší nechce dávati výměnek. Já maje už trochu osmělení, šel jsem to žalovati n," úřad, neb jsem věděl, jak smlouva zní. Uřad se jí ujal a ono se jí vedlo lépe. Já co voják byl přesazován z města do města v cizině, a zdálo se mi, jakobych už vlast' nikdy neměl spatřiti. Tu pojednou ve snách jakoby přišel ke mně Kristus a pravíl mi, že musím umřít a že přijdu do pekla. Já po kolenou k němu lezl prosil o milosř. On ale zmizel. To byl následek mého blouznění neuvědomělého, ve kterém jsem vězel. Přemítal jsem o tom a u mínil jsem si, že se podívám domů. Bylo. mi 24 rok'y, byl jsem plnoletý a počal jsem se ohll žeti po mém dědictví. Bratr mi nechtěl vydati to

co

mi

patřilo,

a

raději

Pcvcl

šel k soudu,

což trvalo

Žemlička

.

z

rozen ve

jsem

Illinoi6.

Já zatím pracoval v cihelnách v létě a zimě. Bydlel jsem s matkou, ale po koje jsem měl málo. Konečně mi radili, abych toho nechal a šel do Ameriky, že bychom žádný nic nedostali. Prodal jsem chalupu za 300 zl.,

pět v

let.

lesích

v

bratr mi vyplatil 300 zl. a já odjel v r. 1868 co první z té vesnice vystěhovalec Clo Ameriky. Přijel jsem přes Baltimore do Chicaga a do stal jsem hned práci na venkově v polfch za $20 Po měsíci přišel jsem se podívati do měsíčně. Chicaga a tu Jsem viděl na ulici Van Buren ve likou hromadu uhlí. Pomyslil jsem si, že to uhlí se musí někde kopati. Dostal jsem chuř na havířství. neb jsem věděl, že práce na farmě trvá jen v létě a v zimě že bych nic neměl. Tll přistoupil ke mně muž a oslovil mne po angli Já odpovídal po německu. cku. On mne za vedl do hostince

ukázal mi

a

pisu oznámku, že

v

německém časo

hledají havíři, kteří si mo hou vydělati denně od $4 do $6. Na papíře to vypadalo lákavě a já si nechal říci a odebral jsem se do Braidwood, 111. První tři dni jsem dostal po $2.50, ale pak už jen od tany, co se společnosti zlíbilo. První zimu, když �e nedo stávalo uhlí, přiměli nás, abychom pracovali ještě v noci, že nemusíme ani domů chodit spat. Já tedy z té jámy nevylezl ani na světlo, až se mi rozbolavěly oči. Druhou zimu mne spálil plyn. a letního času práce za mnoho ne se

Třetí zimu jsem si u svého ztravovatele stála. Němce Johna Krefa schovával peníze, až jsem měl $90. On mi ale najednou polovičku upřel a já šel do Chicaga k p. J. Fišerovi, co měl 'sa Ion

na

ta, p utekl

ulici Van Buren, ten mi zjednal advokš ale nevysoudil jsem nic. Kref

Partla, z

města

Braidwood.

a

já

Tu

se

s

ním

setkal

zase

až

povídal: Kdybys měl de setkráte pravdu, nic nevysoudíš, já mohu na to dáti třeba $1000, ať to jde k velké porotě, a ty přece prohraješ." I dostal jsem na Němce zlost' a šel jsem k Čechovi. Uschránil jsem si zase3S!50, ale Němci mne nenáviděli pak, dostával jsem špatnou práci. v

JO

W ctcrtcwnu, Wiconóin.

Volešné u Pelhřimova v si odbyl domácí školu, šel jsem na službu a sloužil jsem až do 1834, kde mne odvedli k myslivcům. V 4-8. roce musel jsem zase k "landveru'" do Mohuče a Frankobrodu, pak jsem byl dva roky v Králové Hradci a v 1852 jsem přiJ sem

1814. Jak

Countg,

šel domů. Oženil jsem se pak do podruží a si několik měr polí; začal jsem se ta ké učit zedníkem. Když ale to bylo rok od roku horší ve vlasti, pustil jsem se do Ameriky, odkud bylo slyšeti tolik dob Měl jsem jen 300 zl. rého v psaních. stříbra a byli jsme tři. Nelituji toho, neb

najal

tam byl bídně' živořil a ani důstoj svobodného člověka bych na sobě ne byl poznal. Přijel jsem v 1855 do Watcr townu, Wis., a tu nás bylo Čechů jen tito: Jan a Eduard Ráčkové, p. Výborný, kteří

její majetek a já že mohu jíti, kam se mi l íbí. Byly stálé různice mezi námi a od té doby ona chtěla stále rozvod, až při nucen jsem hyl v 1873 od ní odejíti, bych. měl pokoj a odebral jsem se do města, kde platím $10 v ztrávním domě na měsíc za své živobytí a mu

bych

to

nost

jsou už mrtví, p. Kadiš, Toupalík. Koupil jsem od Ráčka 1 akr půdy za $135, na čež jsem daljen $15 a platil jsem 12 ze úroků

sta

z

p. Procházka

a

p.

sím se živiti prací nádennickou. Jest

pro mne dosti smut né k mému stáří a

nerad

ostatní

bych koho obtěžoval zkušenost

Časy byly špat

ho.

né, nikde žádná prá Ráček mi

ce.

mi

houcímu nlatit akr vzal a prodal jinému a

já

se

pustil

nerad četl to

do

Louisvi lle.

Kv,

na

práci, kde'

jse�m

Zll

uhospodařil jsem si $400. Vrátil jsem se pak zpět do Water townu, koupil jsem tu dva akry půdy a domek a dal jsem to připsati mé ženě. Za nějaký čas ale ona si to promyslila a pravila mi, že jest

do

touha po Americe.

ten

už

že roz

Oshkosh, kde jest dva roky.

.T á mám

PAVEL

něco málo

peněz uloženo pro nejhorší doby, jichž ještě očekávám O a

ŽEMLiČKA.

hledím

kalné budoucnosti své klidně vstříc.

Braneckú

regimentu pěšáctva rakouského, v r. 1848 a 1849; válku jsem št'astně přežil s maršá lem Ra1eckým ve Vlaších, a byl jsem tam 9 roků, načež ve službě vojenské celých jsem přišel na dovolenou. Co jsem měl teď dělati? Byl jsem vyučen tkalcem, ale 'řemeslo to nyní nešlo a poněvadž jsem znal rolnickou práci, chopil jsem se služby II rolníka, neb moji rodiče zemřeli hned když mi bylo 13 roků a nás dětí bylo šest, tak že z jejich majetku pro mne zůstalo málo, neboť jsem byl nejmladším. Všeho podílu po rodičích jsem dostal 80 zlatých. Na to ale mne služba omrzela a povstala čas

ve

ce v

Narozen jsem 1821 dne 1. prosince ve vesnici Lišná Ha Moravě u Přerova; můj otec byl rolník a když mi hylo 21 roků, vzali mne na vojnu; sloužil jsem u prvního

ve mne

u

řejnosti. Moje na pak majetek prodala, peníze

házela v krátce a já nedostal ani centu z toho. Ona se do stala pak do blázin

stal od 18GOclo 1867. Nádeničil jsem tu a

Frcntlěck

mými smutnými, hych sám ještě

neh

nemo

Právě

v

ten

(1'. 1855) vypravovalo se -několik rodin Ameriky a já se vypravil s nimi. Jeden

�

Praze

�

Texccu,

zámožný rolník F. P. vě že mi cestu zaplatí mít

dobře,

mne a

že

obelstil lichoti se u něho budu

až

přijedem do Ameriky že u sloužit, já mu uvěřil a tak jsme se vystěhovali z milé otčiny. Dne 8. října zmíněného roku jsme sedli v Bremen na plachetník a dne 3. ledna jsme přibyli do

něho budu

Galvestonu.

Z Galvestonu

do

Houstonu

po řece Bayou a v Houstonu nás naložili na vůz dva farméři pp. Helscher a

jeli jsme

Knipscher z Rossprairie od Fayetteville; byli tam s bavlnou na trhu a zavezli nás do Catspring, a platili jsme jim za' doveže ní nás od váhy a sice $1 za 100 liber. Ces tovali jsme z Houstonu do Catspringu 21 dní s volským potahem. Město to nebylo v ten čas nic jiného než prerie a moc lesa, které byly plny divokých koček. Tak jsme přijeli k jedné studánce, kde nám naše za vazadla byla složena a řečeno nám že to Catspring. My se domnívali, že to bude

,

nějaké město; byla zde však jen farma, která přiháležela p. Reimershofrovi a ten nás přijal pod střechu, nežli sobě objednáme nějaké jiné byty. Mne ale najal dělati pl 0toviny a s voly jezdit a platil mi denně, 30 ctů. Bylo to ovšem málo, ale za těch časů černoši museli dělat darmo, byli otroky a tu nebylo třeba nádenníků. Pak odebraljsem se do Vilheim k panu Egkinkovi Na do práce, kde jsem byl jeden měsíc. to ten můj hospodář a spolu vystěhovalec F! P. koupil farmu a přišed ke mě, pravil mi, že mne velice potřebuje, nebot' se opět. lichotil, abych k němu šel, že mi bude dobře platit, a že se to též tak patří já tedy šel, ale dovždy svůj k svému; _padlo to mezi námi zle; byl jsem u něho dva roky, a peníze, co jsem měl, jsem vyčerpal do centu, o konečně jsem, mu pravil, bychom se vypořádali, nebot' již mne služba u něho omrzela. Ne_splnil C0 sliboval, nebot' mne považoval za otroka, a řekl mi, že jsem dlužen a nechtěl mi, nic dáti; i žaloval jsem jej v Columbus u soudu, a prohrál jsem. Měl jsem totiž od -

-

něho dostati

162

Mimo

doll.

to,

že

jsem vše prohrál, musel jsem mu doplatit ještě $17. Advokát jeho to již tak zařídil, že jsem musel prohráti, nebot' si počítal za všeliké maličkosti, co mi byl dříve dal, jako kus žvýkavéhotabáku, nebo něco whisky, za prádlo a j. a též i za pluh, jenž zlámal, ne však mou vinou, si poVše bylo při soudu čteno, zlost jsem měl, avšak nemohl jsem nic dělat, jen to mne těšilo, když jsem zvěděl, že ho to' st410 víc, než mi měl zaplatit, a tak se

mi

čítal.

jsme s� ,rózešli. Později jsem se dal do služby za šestý díl výtěžku, nebot' toho času to jinak nešlo. Tam jsem byl 1 rok a též jsem špatně pochodil. Za to, co jsem vydělal, jsem si koupil koně a krávu, ale zloději mi to Na druhý rok jsem všechno ukradli. vstoupil do služby za $10 na měsíc, ale na neštěstí jsem upadl do těžké nemoci, dostal jsem totiž zapálení plic a poležel jsem si 7 neděl u jednoho krajana, a když jsem poněkud se' uzdravil, šel jsem _.pěšky do Houstonu, tam jsem nátrefil krajana' pana Květoně; ten mi objednal práci a dělali jsme spolu v cihelně, kdež jsme dostávali 2 dollary denně. To bylo pěkné, však Když jsme vypálili netrvalo to dlouho, jednu pec, bylo, po práci. Na to jsme roz'vá�eli z lodě ústřice po městě. "I'am jsem' byl jen 14 dní, nebot' tam byli samí Irča.

'

l

, .

-

,

našel jsem si zaměstnání na dráze, která se dělala z Houstonu do Allentownu Tam jsem vydělal $400 za dva roky, ale na $100 mám notu podnes a o $60 mne okra dl náš dohlížeč. Přešla mne trpělivost takto pracovati, však byl jsem vesel a ne trápil jsem si s tím mnoho hlavu. Sebral jsem svých pět švestek a vandroval jsem zas do Frelsburgu ku krajanu Pivoňkovi, Zde nahodila se mi nevěsta, vdova s jed ním dítkem'ještě mladá; s tou jsem se nechal oddati a začal jsem v tom stavu manžel ském pro sebe a svou rodinu hospodařit. Měl jsem $200 na ten začátek a ona' též měla tolik na penězích a k tomu ještě pár kusů dobytka. Myslil jsem sobě, že již snad bude ten život spokojenější, ale zrný lil jsem se. Nastala za rok na to občan ská válka a tu bylo po spokojenosti; po vstalci stíhali každého muže od 18 do 50, a každý musel s nimi na vojnu. Já ačkoliv nebyl [sem ještě tak stár, vydával jsem se, za 50 letého. Nechtěli mi věřit a já mu sel-u soudce vymoci si listinu, že tomu tak a s tou musel jsem pak do Columbusu k jenerálu, aby ji potvrdil. Tam prohlížel mi doktor i zuby jako koni a já stál na

né;

..

,

svém že je tomu tak, až pak potom jenerál řekl: "nechte ho na svobodě, je to bez toho

rakouský voják, a ten by nám, ještě nčja bryndu vyvedl.". Na to mi podepsal ten papír a já měl pokoj na vždy. Musím podotknouti, jak s námi zacházeno se stra !lY vojska. Povstalci brali třetinu všeho rolníkovi, jak píce pro dobytek, tak i živo bytí pro lidi a nejvíce brali Cechům, Něm cům méně, nebot' ti šli s nimi dobrovolně. Rolníkům vedlo se tenkráte velmi špatně; nemohli jsme nic koupit ani od šatstva ani k jídlu, všecko byro. velmi drahé' a i ta nejmenší maličkost stála doll ar. Když [sem sklidil bavlnu, měl jsem opět strach, aby mi to ta povstalecká luza nesebrala i scho val jsem ten žok do lesa; i tam byl na ztra cené vartě. Byly to skuteéně zlé časy /pro přistěhovalce že není možno ani vypovědít, ale po bouři bývá vždy jasno. Válka se ukončila a nastaly zlaté časy, tak že jsem si pak volně oddechl. V čas války byla bavlny libra za 3 centy, poněvadž se vozila až do Mexika a po válce vstoupla na 13 o. za libru, pak hned až na 25 ctů. Dostal jsem za bavlnu tenkrát $1200, neb jsem ji měl uschráněnou, ale kam jsem se ohledl, tam jsem měl dluh a když [sem všecko po platil, zbylo mi pár set dollarů, Tu jsem se ohledl něco koupit, sebral jsem se sjedkou

-191a šli jsme na 'západ; dora Highill ve Fayette Co., a tam odtud na Mullberry, kde toho času tam, kde nyní Praha stojí, byl les poříční

čemuž tento vyhověl a každou čtvrtou' ne- děli vykonával bohoslužby v domě Nová kovém. ,Asi za rok, když nás zde bylo asi 15 rodin katolických dali jsme se do stavě ní kostela. Ovšem že to byl jen baráček, á i faru jsme postavili a dostali jsme kněze

ním kamarádem

zili

jsme

až

na

po obou stranách a mi každé st�aně jedna Na jedné bydlel Cech jme farma stála. a tu nem Novák u toho jsme se zastavili druhou farmu,' na které bydlel Amerikán, jsme koupili. Rád nám ji prodal po $4 akr a pak přikoupili jsme ještě jednu farmu a podělili jsme !Se tři švagři těmi pozemky. Byly tu rozličné nesnáze s uváděním všeho do pořádku., Přestál jsem však šťastně vše a žiji nyní blaženě se svojí četnou ro dinou, sestá vaj ící z manželky a 10 dětí ; dvě dcery jsem před nedávném provdal. Ze za čátku' nám nebylo na Mullberách dobře; neměli jsme kostela ani školy. Do koste"la jezdili jsme až do Halletsville, 25 mil da leko. Požádali jsme tamnějšího velebníě ka p. Faresá, by někdy též přijel k nám,

Bilkovskýho, kterýž byl u mne ubyto dříve než se fara postavila. Za pár roků na to postavili jsme si školu a nyní máme již po třetí kostel přestavený a školu po druhé, kteréžto budovy jsou mnohem důkladnější nežli byly první. Nyní jest, Praha texaská hustě obsazena a onen ,bý valý klid a pokoj, jenž zde druhdy panoval.;: jest přerušován mnohými nepořádky. Tak mnozí hejskové jsouce zvyklí jezditi rov ně sekají dráty, jimiž většinou ohražen jest majetek každého farmera a nedají pokoj i jiným věcem. Máme zde mezi námi ale také pořádné mladíky mu všude koukol mezi pšenicí. p.

ván,

-

'

,

v

o

UCTY Z PUSOBNOSTI SBOR,U

PRO POMNíK

PROFESORA LADIMíRA

(K uzavření činnosti Sboru

.

.

,

upravil :rR.

amerických, zatrucblíls česká Obec v Chicagu, kteráž byla poslední le�a mnoho přičinila k tomu,

wocu,

kmetu

�Iabnoucítí:iu pomohla'

,

,

,

"'.' J

ž.e'

a

oznámilo

snesla

éhcé'��i;>�bován' v

Belle Plaíne, IOW8, 'kde :Fr. B. Zdrftbek a

'��ínřei; "St�ťosta Svob. Obce br.

Tomáš 'Petrtýl odjeli

ku pohřbu jeho,

a

když

se' vřátUi, "pracovalo se v� Svob. Obci dále účelem docílenř pomníku �miněného. Tu ustavil

Oedar

za

Rapíds, lowa, výbor 'na postavení pomníku zesnulému nad jeho hrobem a požédal o pomoc po celé Americe. Aby ne vY,hHželo to',j&Kohy chicagští pře'iaželi výboru v lowě, ustali 'na čas ód své práce, a čekali, až bade v Iewě pooinfk zabezpečen, což' sé sťalo se v

..

sešlo

se

$1200

na,

po

a odhalen 29. června 1884 září 1882 Svob. Obec chicagská, .

u

by vyzvala všechny nšrodnf spolky v Chicagu k spolupůsobení na pomníku domácím a. příslala každému následující vr: se o

tom,

"-

zvání:

.,Chicago, Il1., 5. září, 1882. Velectěnf Sbore: Svob. Obec aby stavila pomluvy vlaste nectví cbicagských spolků a Čech fl, usnesla se-

na

-

ano

Wis.,

Dne 3

pohodlí ně zvláště Svobodná Obec,

ve

V CHICAGU

třebných na pomník, jenž' byl vyhotove.n čes kým sochařem p. Janem Mendl(kem v Manito

a

$50 "Svorn'o:sti" 'vefejně příspěvkft od' jednotU,vcft na pomník prof. L. Klácela, kterýž měl býti postaven na. národuím hřbitově ebíeagssěm. Byly i přípravy činěny poz'flstatky zemřelého' převezli do Chicaga na hřbito\. národní, avšak neprovedlo se to, poně vMž �esntiIÝ'vyslovi1 před smrtí zřejmě přání, 10 se

.

KLÁCELA

ZDRUBEK, předseda jeho.)

koncem roku toho,

jakéM, m,u opatřila, a kdež čí-tal zesnulý nejvřelejŠí své ctitele v slově i skutku, měla smutek. Hned druhý den upsa ,

B.

Když zemřel prof. L. KI�cel v Belle Plaine, Iowa, dne 27. bř�zna rS82. a zl'ráva· o tom roz létla se téhož dne telegraficky po všech městech aby

,

toho

-

září, by tajemník její 'předložil všem ct. spolčeským národním přímo návrhy: 1. Usnešeno, že souhlasíme, aby' za peníze v Chicagu vybrané na pomník lflácelftv'byl po staven pomník na českém národním hřbitově v Ohícegu. 2. Usnešene, že Sbor n�š má zvoliti [ednoho Zástupce který by účastnil se ve schůz! ve prospěch postavení pomníku svolánu býti m'ají-

3. .

klim

'

cf

v

říjnu

t.

r.

Prosím uctivě, by do 6. října t. r, bylo odpo věděno Svob. Obci, zdali Váš ct. Sbor tyto ná vrhy přijalJ neb ne" a chce li se ňsčastnít! při r národním poďniku tom." Se vší úctou Fr. Ma�ek, tl]. Stob, os«,

.

192

;_

-

STANOVY

Následkem provolání toho od Svob. Obce přihlásily se nšsledující sbory národní ku prdci 8. pomoci na díle tom dobrém, a jejich zásttapci, jak po sobě sledovali, byli: 1. Damský Sbor Vlastu, zástupkyně pf. Anna Hanzlíková, sl �arie 'I'auohenova, 'pf. Helena ,Fialová, pí. Františka Rinkovš, sl. B. Hanzlí k()va )I, pf. M. Kakuškově. 2. 'Řád Osvěta, ě. 27. ČSPS" zástupce p.

"Sboru

,

tl

Řád Jungmau,

4.

Jos.

Řežný.

p.

zástupce pan

66,ČSPS.,

p.F. Sedláček. 6, .Těl, Jed. Sokol Čechie, zástupce p. Aug. ě.:

zást

..

a) Údem

Volens'ký, .

Řád Jiří Poděbradský,

ě.

stupce pan V ác, Pára. 9. Svob. Obec, zá.stupce

p.

24.

,Fr

..

ČSPS.,

slovu

zástupce

p.

zástupce

p.

ka

,

.

-.

Lyra,

zást.

Nár. hřbítov, zástup.

24.

Řád Václav,

p, V.

Jakub

D. č.

19., sl. Barb. Váiíův'a.

Procházka. 25.

V�asta

První

J.

schůze

Č.

,

zástupcfi byla odbývána. na 2,&.

Iístop. 1882, ;za přftomnosti 10

zástupců

v

Těl. Jed.

"

,

i

Da "

,spracůvání

dovn.ě:.

stanov.

Stanovy zněly

násle'

úřadníci

noví

na

šest

XI

I

�yřizují

,,"

běžné'

se

,

záleži·

,

za

to

neb sám

pěti údy dobré

za

sboru

písemně požá

uzná.

řádných schůaí.po sobě bez písemní' omluvy, oznámí to tajernntk sboru, jehož jest ten samý

síni

Spkůl, kteráž byla k účelu tomu od dotyčn�h9 sboru propůjčena zdarma. Tu bylo přlsročeno ihned k ustavení Sboru a zvoleni ná sledujíc,í úřadQíci ústně: ,Předse,da ·,Fr. B. Zdrfl� �ek, .taje�lll!lík Jindřich Hájék,.· pokladnfk JQsef ZárůveD: zvůlen byl trůjčlenný vý·bor � Rež�ý.

se

Pozvšn! do takové schůze musí se rozeslati všem iídům písemně. s udáním předmětu, k vůlí ně muž [estschůze svoldna, a v takové schůzi nesmí se jednati a platně uzavírati o ničem jiném, .' leč k čemu byla svolána. Kdyžby některý úd nedostavil se do 'dvůu

Topinka. zást. p.

když jest dán,

p. JŮB. Němeček.

ČSPS.,

červnu.

c) Mimůřádné schůze musí svolati předseda,

I

p.

č. 23.

a,

'

.

23.

.

.

testl sboru.

,

22. Pěv. Sbor

prosinci

podají úřadníci písemné zprávy a sboru, o stavu pokladny a

V této schůzt

ranní.

'

"

sbor dvakráte do.ro

v

b) Ršdné schfize .odbývají se každý mě�íc .jednou a sice druhou neděli v měsíci o 10.' hod.

,

ČSPS.; zástupce

.odbývá neděli

•

,napre.d:

:

,

,

Chudý.

Sb<>'

h�tůvě

opravují se stanovy, je-li třeba a vyko nají se jiné .potřebné zál�žjto�ti. Schůze. ty svol�jLse dppsšaím ,*dtiD?- nejméně- deset .dní

měsíců

18. Ř�d'Jan Žížka ě. I. Táboritfl, zástupce r '" '.1 an<Martinek. 19. Řád Říp; č. 41, ČSPS}, 'Zástupce p. Mat. Jindřiéh, Jůs, Hůráček; J. Hájek a J. Janoušek. 20. Řád Svůb. Lesníků IČ, 24., Český Lev, zá'

sice druhou

pokroku práce, vůlí

Č. 87. zá·

;

a

Ve sehůzích těch o působení svém

'

Josef

Ohica

Schůze sboru,

8) Valné schůze

'

�.

v

veške

3.

6erný. 17. Rytíři Pythiovi, loše Otakar, stupce p. Kašpar černý.'

neb sbor

Frant.

p.

č. 14. ČSPS., zástupce·p. Mart. Marhoun, Em. Raase. re. Řád Pravda č. 37. ČSPS. zástupce p. K.

stupce p. Jan Vavruška. 21. Řád Vratislav.' č. 51.

'

odvolati a jiným nahraditi, c) Jednotlivec může se státi členem sboru když složil pro pomník $5, čímž nabývá rá ptáva údfl.

is, Řád Rovnost,

.",

'

složí, jest oprávněn k zastoupení v sboru [ed ním zástupcem, kteréhož může dle libosti své

Ohlups8.

.

a

hlasu.

I:fájek.

Kotek.

13. Řád Vratislav, č. 51. ČSPS., Jů&. Slach. 1.4: Řád 'Lincoln, e. 52. óses, J sn Poustks a p. Mart. Wach.

a

býti zástupce každého ,.od tohoto na je údové mají stejná práva ku

Chicagu,

gu; který se zaváže ku podporování účelu '5 ru pro Kláceluv pomník" a nejméně

Jed. Sokol, zastupce p. J. 11. Rád Praha ě. 13. ČSPS., zástupce p. Jan.

12.' Podp. Sbor Rovnost, zástupce

mflže v

b) Každý národní spolek,

zá-

B. Zdrůbek.

Těl.

Chica

v

U dové sboru.

s,boru

svolený

den 'rok

p. Jan Chu

éesků.-Am. Sokol, zástupce ran,_ Tom, Rauš a Al., Palda. 7.

10.

ěesko-nérodním hřbítově

národnfho spolku

.

8.

na

postavení i odhalení pomníku toho, načež odevzdá jej hotový na péči sboru Něrodnfho hřbitova až práce [eho bude skončená. a

gu

2.

Řád Jiří,

5:

>

"Sbor pro Klšcelův pomník"

se

Kldcelovi

Matěj Hanzlík

ČSPS.,

ě, 20.

účel sboru.

a

nazývá (Klšcel's Monument Associatlon) a má za účel sebrání dobrovolných příspěvkti ku zbudování důstojného pomníku zvěčnělému proř. Ladímíru Sbor

Vojto

Janeček. 3. Obč. řád č. 23., zástupce p. V.' Puc,

J měno

I, .

Klá�elův pomník"

pro

zástupce:�'ť",požádá

ho

:

za

zvolení jiného dbalejší-

��tul-lc:e.

4.

'

Správa sbůru.

ved� starůsta, ta.je�ník, pů s,právní' výqor .z osmi,. voleni na. šest Půkladník jest v,ůlen na, jeden .rok a

Správu sbůru' kladník

měsícfl.

a

r

'

Do správního a druzí čtyři

písemnou v obnosu $1000. výboru voli se první čtyři na rok na půl roku a za ně v půlletní

schůz! volí

noví,

5.) Sbor budiž vtělen zákonitě ve státu Illí-: se svým jmenem a účelem a jeho úřadnícii

musí složiti záruku

se

jest povinen zabájiti schůze sborové, vzorný pořádek v jednání a hleděti k tomu, by návrhy a uzavírání necílily proti On má spolupůsobiti při stanovám sborovým. Starosta

má udržeti

vyjednání ceny jednání zakoupení, pomník. Tajemník má vésti protokol při schůz] sboro Má vé, jakož i při schůzl spršvnfho výboru. též pod pisovati všecky poukázky podepsané starostou a za pravé uznané správním výborem neb

o

,

na

vše takové má ve schftzi sborové oznámiti. Pokladník dříve než nastoupí úřad, musí po dati sboru záruku v obnosu $1000 podepsanou rukojmími a uznanou správním výborem, že On má chce věrohodně úřad jeho zastávati. a

.

vypláceti poukázky starostou Ho tajemníkem po depsané a přijímá veškerépeníze sborové, a při každé měsíční schůzi má úplný seznam příjmft a vydáni podati. Správní výborové opatřeni pověřením sboro vým vybírají příspěvkyv okrscích jim vykáza ných a odvádí sebrané příspěvky vždy v nej bližší řádné schůzi

kož i

seznam

pokladníku sborovému, ja Počet ňdů správního vý

dárců.

boru ustanoven

na osm.

Odvržení úředníka. V případu, že by někte rý z úřadníků nekonal jeho povinnosti, může se svolat: mimořádná schůze na základě hlavy III. článek c. poštou na 10 dní ku předu, pak má přednešenou stížnost proti takovému ňřad níku sbor dvěma třetinama hlasů přítomných rozluštiti, zdali jest vinen přestupku; zda. ano, tedy' propadá, a má býti jeho úřadu zbaven a jiný na jeho místo zvolen v té samé schůai. 5.

Budování

pomníku. Jakmile by se nalézalo v pokladně sborové $500, započne sbor připravovati se ku zbudová ní pomníku, při čemž každý krok i návrh musí býti schválen většinou ádfl co zástupcft spolků pomáhajících. Vypíše se nábídka., požádají se náčrty a ná kresy, cena. a doba zhotovení, uzavře se smlou va a bude pečováno o její provedení.

nois

uvedeni bud'tež níci (trustees).

v

listině

vtělovaci

důvěr

co

6) Sbor může pořádati sbírky, sbírati' úpisy, vybírati slíbené příspěvky fl pořádati zábavy k účelu vytknutému. 7.) Pořádek jednací jest: 1) Zahájení schůze, 2) čtení zápiskfl. z minulé schůze, 3) uvádění nových údl'l a zástupců, 4) přeětěuí jmen údfl a omluv nepřítomných, 5) zprávy tí.řadnťkft a VýbOlft 6) oznámení o stavu pokladny, 7) čte ní dopisů, 8) odložené jednání ze schůze minuJé, 9) nové návrhy a 10) uzavření schůze. 8.) Veškeré jednáni sbora děje se dle parlamentárního pořádku této země. 9.) Zastupuje-li jeden zástupce více sborů; má tolik hlasů, kolik sborů zastupuje

1.) Sbor má pečeť svou s nápisem okolo kni hy "Sbor pro Klšcelův pomník."

2.) Stanovy

tyto mohou se měniti a doplňo každé valné schůzt odhlasováním návrh& dvoutřetinovou většinou přítomných úd&. 3.) O všech jiných návrzích rozhoduje se nadpoloviční většinou všech přítomných údfl. oprávněných k místu a hlasu ve sboru. 4.) Z pokladny sborové nesmí se vydati žád né peníze K jiným ňčelům leda k vytknutému hlavnímu účelu jeho. vati pouze

.

.

.

Usnešeno, aby započalo ihned přijímáním. příspěvků na pomník. od [ednotllců i spolků, Za kterýmž účelem mají úřadníci učiniti provolání.. v tom smyslu ku všem místním spolkům, se

s

V 2. schůzi dne 10. pros. 1882 byly čtčny a sboru pro pomník Klšcelův.

přijímány stanovy

Usnešeno pak, nechati jich rozdati je každému, kdo

přál, jakož

i

snahy Sboru V šeno mu

Aug.

přispěje

časopísům českým, podporovaly.

první schůzl započíti se zařízené

vytisknouti

a

Volenský,

sboru

se

1000

by si

žádostí,

bylo pak ještě

sbírkami za

aneb

na

.

a

jich. by

usne

knížky

k to

sběrací zvoleni: p.. Sedláček, sl. �I. Tau

výbor

p. Fr.

ehenova, pp. Váco Para, Jan Kotek, J. Pousks, Váco Puc, Jan Vavruška, Mart. Marhoun, Jan, Němeček, pí. Helena Fialová. P. A. Volenský uvolil se roztříditi město okresy sběrací dle své znalosti českých ulic.

na

Ve schůzí 3. dne 7. ledna 1883 o 10 členech, uloženo pokladníku složiti záruku na $1000, což se stalo ve schůz! 4. dne 11. února. Vt; schůzí 5. dne ll. března nabídl p. T. Pe trtyl Sboru 300 výtisk fl spisku Klácelova "Ve směrnost" k rozprodání ve prospěch ňčelu. Při Ve schůzi jato a odevzdáno pokladníkovi. 7. dne 13. kv. oznámeno, že byla Těl. Jed. So'

požádána za propůjčení síně pro divadlo ve prospěch pomníku, a ona slíblla, že sama [edno pořádati bude k tomu účelu. Dam. sbor Vlasta. odevzdal co výtěžek plesu svého ve prospěch, pomníku $60.33. kol

Dodatky,

.

Ve schl'lzi 8. dne 10. června usnešeno

v

podrše

stávající úřadn(ky do konce roku. Ve schůsl 9. dne 8. července odporučeno uložit! peníze Ve schůaí 10. a 11. stěžova Sboru pod úroky. li si sběratelové, že na mnoze jsou přijímáni při sbírání příspěvkfl nevlídně a hrubě. ti

Ve schflzi 12. dne 7. Pod. jeho složených

října pfljčeno řádu Jiří $40 do času potřeby.

V 13 schůsl dne 11. list. zvolen

za záp. p. V. Hájek podržel úřad. Ve 14. achůz! valné ,9. pros. navrhováno, by se počalo již pracovati na zbudování pomníku, aě neměme dle stanov potřebných t500. Zvo· len stavební výbor skládající se z pánti: Aug. Volenský, Sedláček a Jan Němeček, jemuž pře devším uloženo, :aby požádal Sbor pro Nár. b"řhitov o pomoc k postaveni pomníku. -Iednohlasně bylo usnešeno, podržeti dosa vádní úřarlníky na dále v povíouostecb jejich. VŘI'�h peněz zajištěných Sboru bylo oznámeno '. $400.23.'

8ié nepřijal

Pata,

a

I

p.

.

''00

15. schflze dne 13. ledna dostavili

stupcí Nár. hřbi'tova pp. K. Fr. Rink

a

a

Óerný,

I

o

Ve sehůz] 18. dne' 9. pak stálý zástupce Nár.

tom, jak pokračovati.

březua představen hřt.ltova p. V. Topinka. Byl připojen k sta vebnímu výboru s p. V; Parou, aby bylo ělenů jelio pět. Uloženo stavebnímu výboru, aby po čal jednati se Sborem Nár. hřbitova a dopsal všem českým známvm socbařům, jaký pomník by mohli za $800 postaviti.

I

nestí a [akmile 'se přišlo na hřbitov, odebral se průvod k místu základního kamene. Slavnost" -ním řečníkem byl redaktor ,.Svorn�sti" a před seda Sboru pro pomník Fr. B. Zdrfibek, kterýž během delší řeči pra vil ohledně poinnísu samé ho náEledující asi:

dle možností jeho zbudované, ale my dnes za· kládáme první pomník národní vděčnosti a úcty' pro velikána ducha, jenž mezi námi žil a praco val, i mezi námi zemřel, prof. Lad.. Klácela. Tento všem nám známý učenec, vlastenec a bu ditel národnosti i svobody ducha veliké dílo ko nal v národě svém tam za mořem ve vlasti rod né i zde mezi námi, a zásluh si získal nesmrtelných. Mnoho úkor!\ a pr.onásledování zakou šel během svého života, a strádání jeho v stáří

Jos. Kostner,

rozpředeno společné rokování

1

'

chorobě hylo často veliké, a hl bývali vždy chicagští Čechové mezi prvními, kteří skládali a

'

SQ

V 16. schůzl dne 13. dub. oznámil p. V. To pinka, že Sbor Nár. hřbitova nabízí pro pomník

zasýlsl!

a

.

okrouhlé místo

řenn'f

u

prostřební

hlavní cesty

.

-

,

pomníku od p. 'Jana. 'Mendlíka z Manito W(1('; W\s., tři výkresy od Fr. Hessa z Chicaga, 8. II: výkres od amerického jednoho sochaře. Výbor odporuěoval přljett prvního výkresu p. Hessa s poprsím na podstavci co nejvhodnější Sbor po delší' poradě přijal výkres a nejlepší. ten a uložil výboru stavebnímu, by ostatní vý kresy vrátil a B p. Hessem vyjednávati započal'

má státi ník

místě věnovaoém pro pom a učitele našeho.

miláčka

-

me

slaviti památku

prof. Lad. Klšcela odhale

pomníku hotového. jenž jest již svěřen zhotovení rukoum umělým.

ním k

kladení základního kamene k po

Sláva prof. L. Klácelovi a teho dílu nehynou a č�sť budiž všem jeho vděčným uěenní-

címu kům

a

následovníkfim."

�

přijímal předseda národního hřbíto va p. Jos. Matoušek pamětní listiny, kterě je�: notlivé spolky přinesly. aby je nechaly ulOŽItI Před kamenu. v Základním do schránky zvláštní Po řeči

SlaTnost kladení základního kamene PO::Ilo.
:x:...

:s::::x:..ÁO::EL.A.

odbývala se 'V -nedělí, dne 2�. čel vence 1884. Ve· l(k:'ý po�et spo.lM v SI�v..DostnJ �ý,prav�. s prapo ry. odznaky 8: hU,�b'\Wt s.esttmlo v Ff��O� ln,a, ."

tomto

na

želen�hu

.

1

•

.

dnes klásti základnf kámen k pomníku našeho Nemňme ještě prostředků dosti oslwence. k dostaveni pomníku, are doufáme, že do bu doucího léta dokoná se započaté dílo a že bude-.

slavnostním.

,

roznesla

Jmenem Svobodné Obce a Sboru pro Kláce lův pomník vzdávám dík všem spolkům i jednotlivcům za jich příspění k tomu, že můžeme

mníku prof. L. Klácela dne 27. července sešli se ddové vmístnost! 'své,' přijali odznaky, jež ďá'my sboru 'zhotoVí, a' aby brali se v průvodu

l?:e.o

sotva

•.

podrobnostech. V 18. schůsí mimořádné 28. května za nepřítomuostí starosty (pro nemoc) byla. předložena. smlouva p. Fr. Hessem a podepašna, $100 zá· vdavku povoleno vyplatiti p. Hessovi. V 19 schůzi dne 13. července oznšmeno, že Sbor náš byl zastoupen při odhalení pomníku p'tůf. L. Klécelá v Belle Plaine, Iows, p. A. Volenským (bez útrat Sboru). Usnešeno, aby

ku slavnosti

A

..

kre-y

o'

.

pomoci.

ně upisovati čechové zdejší a ctitelově jebo na pomník jemu, a když zdejší zástupci přišli na pohřeb [eho do lowy, mohli oznámiti tam, že značná částka jf"st už na pomník ten zde upsé Brzo na to Svobodná Obec v Chicagu, věr na. ná vykonávate1ka jeho odkazů pozvala spolky svobodomyslné, aby ku své cti a' ku památce učitele našeho národního sůčastnilí se při práci I přihlásilo se jich na 25 s pří této národní. spěvky a. zšstupct svými a výsledek jejich práce

nově otevřené části hřbitova. S dfky pří jato a usnešeno, aby se. letos při slavnosti hřbí hřnítovn! položil základ pomníku. Ý 17. schůzi 11. kv. byly předloženy dva vf .

mu

zvěsť trucblš o jeho úmrtf v Belle Plaine:' Iowa, ejhle. téhož ještě dne, počali se samovol se

ho

v

l' pěkném průvodu na ná· vlaky vezly účastníky sla�·

,;Krajané milí: Tak daleko pokročili jsme na našem národním hřbitově, že nejen každý sv:ým milým zde pochovaným staví a světí pomníky

zá·

se

ulici Canal � kráčeli draží. Dva dlouhé

čítal listiny t.y a odevzdal je pak sta\fiteli, by je do kamene zazdil. Většina Iistů t.ěch byla.

psána

:

na

Některé pergamenu. také Kláéela

slední spisy prof.

ČIlSOPIS�

�yJ>:

a

po

p.řIlož�ny.;

Po

odbytýcb obřadech

Ieěnost

na

odebrala se ceJá spo sousední p. K,,'ráska, kdež

zahradu

se,věq!>nla zán""v� výLe,tní. Ve 20. schůz] 14: pros pHjflt p�íi.pěvek .

-

hřbitova *100 .s díky.,

StaN úředníci, t

pomník

v

,poř,ád'ku, aby

Nár.

který dobyl všechny �oklady věděn!, jejž v do' bě jeho ibylo lze nabyti duchu ·chápavému" a pak shromáždiv hojnost' pokladův těch; těžil', vlasti i za' z nich pro blaho krajanfr svých ve

'()zn,ám

'VY placen o p Fr. Hessovi dalších $100 nar pomník, uloženo atavebnímu Výboru, aby! se do .

mořem, pro blaho člověčenstva; .a to tak horli-: vě,: že povždy zapomínal opatřiti blaho své ,

výb.,Nár",h:]·bitova·o uspořádání, pomníku a rozdávány 'Výtisk v Vesměrno::!ti" čl�nflm ku prodeji po 10el;,. Knížky rozebrané. 'Ve 22,. schfIzi dne 14. června uloženo předse doví poslati všem spolkům 300 pošt. Hstkt'l s o mlu�il

nosti

slav

odhalení

vlastní, to profesor Ladimfr Klácel. Před 13 roky dlel nějakou dobu mezi vámi Chicagu. Znali jste jej, slýchali jste [eho

Byl

f'

známenfm

odh-Iení

o

ku_'příspěvkům.a viti nápis

II

pomníku,

přfpísům,

a

v

z úst jeho vlastntcb, a mnohého zde, plí,. 'i tomného znal i on 8. ctil 8. .vážil si ho' vzdor chudé jeho haleně, neb nehleděl na statky' hmotné, ale na duševní a proto poctivé, upřím né, chápavé duše nade vše 'si zamiloval.

učení

pozváním

s

uloženo

sesta

mu

pom ník.

na

�

Ten

odhaliti budoucí léto.

s

hodĎostá

strachu;' žet kdsná, �páshá" blahonosné; cbullý Čech, jenž neznal '� ne,vážil· stat kt'l světskýc,h, byl, ale bohatýrem duchovním;

háni

mobl

V .2L, scuůz! 10. kv. 1885 ,za pHtomnosti 13 lOO. že schůze v dubnu nemobla se ělenň, pro .nedostatek člen t'l odhýti, že bylo od výbo-· I'UI

a

'shromáždili

a

.

dále

na.

se

městem'

se

toho

zvoleni. Usnešeno.t by byla bu doucí schůze odbývána až bud. dubna, neb přes zimu že nelze nk sbírati pro zlé časy! a ostatní

jest vše zavedeno

prapory

se koleítÍ pomníku, ,jejž postavili jsme a odhalujeme chudému Čecbovi, jenž z chudé ródinf poblili-II, zel.. ebudě ,žil a chudý zemřel, nemaje co by od kázal přštelům mimo někoHk kněh, a odporu čent, by osměleně kráčeli pravdě vstříc bez vá

ři.: ubíraiil

jednoblasně že

svými spolkv, odznaky;

se

Ve ,scMzi �S, dpe,12 července u přít. ,20 čle nt'l,' rokováno, mají-li, se fotografíe pomníku ,4.v��J:aKýrpzdfl- meai- Óechy' c11icagskými zh�tovit� a' prodňvatí, ale odloženo to, :·že., tehdy' a driěs.", 'jak veliký pokrok tu uěíněa během krátkých 13 rokt'll pozdě už. Budoucí schůze 'k složení celé práce a uvedeKolik bylo těch Osvojenců tehdy, kteří by ni mu byli porozumě.li,-· 'mu uvěřili, jeho) učen" ji, ,.Y p,?řáde,k. svolána. na -2. srpna. ctili, k němu se hlěslll, veřejně se k němu chtěZatím. odbyta slavnost odhalení. dne 26. čer ..

..

'

,

.

venca 1885.

li

Slavnost vpadla zrovna ve smuteění týden náfodQí,\ neb byl ,právě zerpřel gen. ;U� S, Grant"

-

truchlíla, �,vláště pakli ,V městě, kde většina budov byla ozdobena černě a bíle, byli

celal;ze�ě

I

by nepřfzuivě hleděli na Čechy, kdyby za vese-, tých pochodů, hudebních byli bujaře kráčel] k nádraží. Jako mnoho jiných spolků V ten den tak i české spolky usnesly se, že průvod od budou ,'bez hudby, jen za zvuku bubnů městejn a

,

,

a

v . -

�budóVání pomníku

no.

Zar�beJt:· •

"Osvojení Čechové:'

Osvojenství obětí byli

a

mysleli, že slávu českéh,u pěstují v otročení a du

....

ia

,ne�?�bp.hť(�" Inep,op;

jmenován, a bylo mu upírá ,riejei{ úcty 'a šetrnosti, ale i snášenlivosti, .

společnosti, dflvěry a lásky � byl považ()ván ,za 'kazisv�ta a satracenoe, j�muž dlužno vyhýoati se BH. sto 'kroka, al>Y se od ně-, ve

bo nenakazil nikdo.

CŮ'�

di�'u

..

duchawedlo míře

,

osvojení

ž;e, hlasateli

a

,

I

,

,

svob�dy

,

tak 8. že ve, vyššC�1en proti němu zá�ť ,i kr�.f,"nf&:.,

SI;) zrovna

obrac�la s�

štvaných proti němu černok�bátníky.: Kdo 'by se' byl .p.l�siľ,tehdy ku Klác�lovi, co,učit.eU, mQ� sel se připraviti na to, že bude stejný osud

I

.

,

8 ním

muset

�nášeti,�

Jakl jinak jest I

I.'

Dnes

.L

,

8.

bláznem:

sh��né�� lliísta

a

Fr. B.

pro

pot�peným, k$c(�e�

kem aneb

,

damskébo sboru Vlasta Ghiéagú, a od' pÍt L. Paldové zfl Cedar Rapids .. Sla�no8'tní řeč přednesl pfE!�seda �b9ru pro

snad

še,!ní porobě. Vždyť tehdy byl český Osvojenec, povrhelem

listflm nápad�ým a na, qřbitov jely čtyry; vlaky' obJlášefící po 11-12 vozích. Ná. hřbitově pak byl ut��řen kruh pomocí ostrostřelců 8. Sokolů kolem pomníku a obř�4y' Hudba zahrála národní započaly [edaoduchě p(seii,. Is'míšéný sbor' Lumír lapěl, .pěkný sbor a pak p,oloženy na' pomník vě'lice'; '8: sice 'od Če

Belle-Pfa.Ínských',

a

měšcům na pospasy. národa zachovávají

stalo se. Povstala sice také, značná nespoko jenost mezi těmi, ktéří rádi Zlil. zvukfl hudby pa rádujhiÚcemi', '·80' �'ěk'téré špolky od�př.ely doce la 7účastedátvflsvábl:t-v, prfl�vod� bez' hudby. Průvod sc 'ale přece'!.yydařil, že byl i anglickým

chfl

přiznávati,

schopni a volni přinášeti? A kdyby snad bylo 'hloučku tomu bylo na padlo vystoupiti veřejně, M tu bylo posměchu, hněvu, pomluva povržení na [evo dávánq od davň těch, kteří sloužil! pověře, kutnám a jejich,

z

na

sta

životě

posPQlité�.,

to mezi námi

t

.

�

1

j

}

pnes.

národních spolkfl skláda.jících

ne}hbrlivějšfch nár�dÓv:,ct'l, l;zd�lancfJ.,

8.

se .'

lidll-;;".'

UnášeJící' je�t 'p�Jfvánl' �a ty! ti�íce Čecli& mil� \\JJl\a��is�c,;��:;"�I(1',e,Ch �tř,anác� .t)llálti :., cbica�kvqn'l\ kiě�(ldnés slavnostně y,yšiíořeni ".e 1tfl'i��O:rll ,,� J�h.o" �č�ní ,yerejně"., t, je��lÝ ,

\

J (�

I

�

l

1;'\

f..

r

'H,.

.. I

I

'J

(

."

�

,

\

�.

I,

i

t

..

�

jeho zása jeho jme

tom, aby měli kameoný pomník Kláce16v na. svém hřbitově národním, ale že přičiní se také

nem a veřejně pořádají pj ed celou obecností průvody k jeho poctě. Nestydí se, nebojí se, neskrývají se. A ne jsou pomlouváni, hanobeni a odsuzováni. Ne

všemožně, by nastoupenou a proklestěnou cestou Osvojení kráčeli dále, jak on cestu ukazo val, a že budoucnosf jejich a ČecM amerických

proti nim, leč v prsou těch nej užších a nejnižších, II Č u těch, kteří nevědí co činí, a .jímž možno směle odpustiti. Dnes Osvojenec a Svobodomyslný požívá úcty a db věry ve společnosti české, ODa chová se k němu zdvořile a slušně, ona uznává jeho cnosti, na lezá li jakých na něm, chválí jeho poctivosť, počestnost, mužnost', pravdymilovnosf a dobro činnost', a steré spolky národní vykonávajíce lásku, bratrství a milosrdenství km bratřím, jak Xlácel učil, a pěstujíce lásku 1\ vlasti a k ná rodnosti, jak (\0 hldsal, kráčejíce ku předu v osvojování sebe a svých dítek, jak OD prosil dnes tyto spolky těší se uznání, úctě a váž

nější.

poctě staví pomníky, přiznávají honosí

dám,

zvedá

se

se

k

se

jeho hesly, chlubí

se

hněv

-

bude

skvělejší, šťastnější, spokojenější

a

blaže

Učme se od oslavovaného učitele svého Ladí míra Rlácela ctíti sebe, milovati se vespolek, činiti dobré, pěstovati ladu, vzdělávati bratrství a

sloužiti

me

si

ve

pravdě

slovem i skutkem. a úctu všech

všem tom uznání

Dobývej krajanů j

vítězství naše nad temností. klamem, pověrou bude ještě skvělejší rok od roku. Rozsévejme símě jím zaseté stále dále � šíře, až celý národ, celý svět bude pln krásného jeho ovoce a blaženě bude ho požfvati ku své mu pokoji a štěstí. Sláva nehynoucí buď prof Lad. Klácelovi t Zdar pravdě, ladě a dobru v národě českém i

blížuícb,

bludem

a

a

Čechové Osvojenci! ('i jest to přičiněním, nežli Ladimíra Rlácela

zásluhou a mezi námi

celém člověčenstvu I Celé obecenstvo opětovalo někoUkráte slěvu Klácelovi a jeho naukám. a pěv. Sbor Lyra za

po 14 roků vavšího?

sebe oběto

pěl píseň

nosti srdečné

na

všech stranách.

v

pracovavšího, učivšího

a

Jak krásné, vznešené a důkladné to v1tězství pravdy a svobody, které on rozséval v srdce česká úrodná, Myž v tak krátké době nese símě to ovoce tak hojného a líbezného! Nepracoval nadarmo. nerozséval na skálu a na ušlapanou pěšinu, aniž trní a bodláčí udusilo símě šťastně zaseté. Nepřinášel mnohých /a ve likých obětí ve službě pravdy bezúčelně. Ejhle, výsledek prací a obětí Jeho tak záhy jeví výteč nose

jeho zásad

a

učení.

Naše národní spolky, ly tepny národního i duševního života českého v této zemi svobody, zápasí vespolek o česf býti mezi prvními ctiteli a oslavovateli našeho velikého učitele Ladimíra Klácela. Spojky ty dobře cítí jakým dobrodin

jim byl oslavenec náš, když budil mládež i dospělé ku národnosti, svobodě, bratrství a lásce, Bez něho dnes by mnohý ten ctěný cem

spolek ani nestával, nebyl by tak silným, tak pevným a horlivým, jakým jest. Budiž čest jim, že pochopili ducha Klácelova a přičinili se vtěliti jej ve svých spolcích v život vzne šený. Dnes odhalili jsme

a

vřelou

vděčností srdcí

svých posvětili pomník prof. Ladimíru Klšce Nemám ani nejmenší pochybnosti, ano, nejnadějněji přesvědčen, že ti ctění sborové národní i jednotlivci, kteří ku zbudo vání pomníku toho přispěli, nepřestanou na

loví.

jsem

co

pomní'k

nějž tu předseda jeho p. Jos. Matoušek a pravíl: "Ctěný předsedo Sboru Nár. Hřbitova: S potěšením hluboce cítěným převzal jsem od Sboru pro pomník prof. Ladímíra Klácela,· sestávajícího ze zšstupců a zastupítelkyň pět- mecítms národních probudílých spolků, ňkol, abych odevzdal v}�sledek naší působnosti dvou- stál

leté, pomník oslavence našeho, do rukou V'tftn co majetek sboru Ná rodního hřbitova ve svou ochranu, uchoval jej pro čest' národnosti české !I. pro povzbuzeni ducha národního a osvojeného pro budoucích

hotový, byste přilav jej

Toř jeho nejvznešenější oslava. Toť pomník jeho nehynoucí v národě českém. Toť ovoce blahodárného působení jeho, na němž počínáme pochutnávati si my, a po nás požívati ho budou naše dítky po všechna pokolení ku svému du-,' chovnímu životu, ku svobobě a blaženosti.

-

pro příležitost tu složenou, Pak odevzdal předseda Sboru pro tento výboru národního hřbitova, za

mnoho

pokolení.

Sbor pro pomník prof. Lsd. Klácela za ty 2 r. hmotně velice nepřlznivé, učinil, seč byl, a byl na poměry neblahé vřele podporován od spolků národních od

v

Chicagu

i mimo

jednotlivých ctitelů

Chicaga, jakož

oslavence

ve

snaze

i

svě,

Avšak vzdor tomu nebyl. by-mohl pomník hoto vý ještě dnes odevzdati Vám a českému obecen

stvu, kdyby sbor Národního hřbitova nebYl převzal na sebe doplacení nedostávající se částky za jeho zbudování. Protož budiž čest a uznání všem spolkům národním i jednotlivcům na. pomník příspěvším a nejvíce Sboru Vašemu, který největší částku... příspívé k ňěelu tomuto" ivznešenému. Sem, budou putovati éechové osvojení každoročně" nejen aby se s hroby svých milých zemřelých potěšili, ale i poučili u pomníku prof. L. Klá cela jimi postaveném. Zde jest národní to dno umělecky' provedeně budiž to odl. sochařem naším p. Fr. Hessem této hodiny majetkem Národního hřbitova a. -

LADIMiR KLA GEL,

majetkem všech národních sborů zastoupených. Odevzdávám je do rukou Vašich. Přijměte

skrze tento v

něm

nar.

bděte nad ním na dále. Ať slouží k oslavě velikého učitele Osvojenosti prof. Lsd. Klácela, a k oslavě i duševnímu povzbuzení českého ná rodu, Sláva památce prof. Lad. Klácelal Zrlar a blaho všem jeho ctitelům a následov Ilf'kUml

Účty

jmenem

dostavivší,

se

Fr. Rubek r.

.J. Dvořák

sice

a z

pp.:

J.

spolky:

v

Řád

ČSPS.Ghicago

VRclav ě. 23.

Řád

čís. 8.

Chicagu

-

-

-

v

-

-

Óeský

Chicago

aby pěsto .

-

-

Čtlských

Lev ě. 24.

a

vyznamenávat{

a

představují tvář

oslavence

asi z té doby. kdy dlel v Chicagu. nejsa ještě -sklíčen nemocí. Základní spodek jest 4 při 4 stopách a 1 st. a 4. p. VYSOký. Na něm spočívají užší dva' spodky ještě a na těch podstavec 3 st. 10

hlazenými stěnami. Na tom spočívá hlavice se čtyřmi rohy a ozdobami, na tom podložka pod poprsí a pak poprsí samo. pal. vysoký

s

Mimo mramorové

poprsí jest vše ostatní ze žuly -dovežené z Hurrícan Island, barvy šedomodré. Pomník jest nápadný svou jednoducbostí a u

šlechtilými tvary. Nápis na přední dovně

desce

5.00

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

5.00

-

-

Řád Pravda č. 37. ČS PS. Chicago Česko· Národ ní Řád Č. 58. 6sps. Chicago

10.00

Podporující Sbor Rovnosť v Chicagu Řád Jungmann č. 20. čses, Chicago

20.00

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Svobodná Obec č. I Chicago lože Otakar ě. 87. Ohieago Výtěžek plesu dam. sb. Vlasta. Ohlcsgo Řád Jiří č. 66. ČSPS. ChicagoŘád Osvěta čís. 27. ČS PS. Chicago Řád Vratislav č. 51. ČSPS Chicago Tělocvičná Jednota Sokol v Óhieagu, výtěžek divadla -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Popis pomníku.

Fr. Hessovi slouží ku cti, že si dal na něm zá ležeti tak bedlivě. Jsoutě tahy tváře jako živé

$10.00

-

--

Lesníků

-

-

poprsí oslavence ze sochařského bílého mramoru tesané, jest samo v nadživotní velikosti 2 stopy a 6 palců, tak že jest velmi zřetelně z dol a znáti. Práce na poprsí tom jest velmi důkladné a. umělci p.

-

.Rytíři Pythiovi,

oslavence.

a

-

-

mateřštiny stavěla Klácelovi pomník svých. Telegramů a přípis& ku slavnosti bylo čtěno 16 z rozličných českých osad, kde spolky se na lézají české do od jednotlivci'l oddaných ctitelů

stop

-

-

Dvůr

srdcích

celku 13

-

-

-

-

-

váním

v

-

----

----

a česř oslavenci Klšceloví, a p. A. Jurka od řádu Čech, ě, 12. ČSPS. ze St. Paul,

výše jeho

-

-

-

-

-

Žbánek.

Pomník prof. Lad. Klácela stojí ve střed ním kole druhé nově otevřené poloviny hřbito mezi stromovím částečně, ale va národního, -z celého hřbitova viditelný a nápadný. Jest

při

5.00 Chicagu Řád .Jiří Poděbrad ČSPS. Chicago40.00 Řád Řlpčís. 41. CSPS. Chicago---10.00 Řád Praha. čís. Vl. ČS PS. Chicago 10.00 Vlasta .J. ó, D. čís. 19. Ohleago 5.00 Řád Přemyslovna č. 5. J. é. D. Chicago- 5.00 Řád Karolina Světlá č. 17. J. Č. D. Chicago 5.00 Plzeňské Jeunota Sokol, Chicago 10.00

chicagským

v

Ndroclní

Dam. Sbor Vlasta

Obě.

Cedar

Mino., jenž napomínal naši mládež,

Sboru pro Klácelův pomník.

L

Rapids. jichž Žbánek vyslovil pozdrav Čech&m

a

zem"

spěli:

pravil:

,.Osm roki'l uplynulo; po osm roků bylo mojí povinností vítat nesěíslné zástupy každého roku sem pouť, konající. Mezi nejmilejšími povin nostmi 'nyní bude patřiti na odevzdané mi nyní dno veliké, které budoucnosti skvělou památ kou �&stane. Ujišťuji vás, že přičiním se vše možně, aby veliké dílo to zachováno bylo na dlouhá léta ku poctě Čech& chicagských a ame rických." Pak byli představeni přespolní zástupci ku slavnosti

České Třebové,

"

Na pomník profesora. Ladimíra Klácela

p. Matoušek a

1808

řel 17. bteena 1882 v Beue Plaine, knoo. Osmělme se zmúdřeti. Mudrci a muži velikému postava� čeští Osvo jenci chicagští 26. červenec 1885.

a

Předseda výboru hřbitovního, přijal pomník pod správu výboru

7. dubna

--------

.

Česko-Dělnický Ř>td Řád

�ěv.

sbor

-

-

Garfield Č. 29.

Chicago Lumír, Chicago -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

5.00

-

-

-

-

-

69.50

-

-

-

-

10.00

-

-

-

-

5.00

-

-

-

-

-

5.00

-

-

.

-

-

-

5.00

-

-

-

-

-

-

•

-

-

-

-

-

-

-

č. 48.

Čeští Ostrostřelci

-

-

-

-

-

-

-

-

-

_.

-

-

CSPS. Chicago -

-

-

-

-

.-

-

�

-

-

-

-

-

•

-

-

-

-

-

.

-

-

Chicagu ČSPS. v Bellaír, O. v

10.00

-

-

Sbor Ladimír Klácel, Morrísaní«, N. Y. Sbor Vlastimil, Alleghany City Pa. Obě. řád Č. 2. v Chicagu Svob. Obec č. IIf v Chicagu

Řád Vyšehrad

26.05

-

Damský odbor pěv. sb. Lumír v Chicagu Řád Vesmír č. 115. ČSPS. Wi1son, Kansas

-

60.33

-

ČS PS. V!ning

Rád Karel Jonáš čís. 122. Iowa-

-

11. 00 10.00

-

ČSPS. Chicago -

1000

-

--------

----

č. 73

Svobodná Obec č. II. Chicago Obč.

-

5.00

-

-

-.

-

-

Řád Váco Šnajdr Řád Dennice č. 81. ČSPS. Sedlow, Neb. Řád Lincoln čís. 52. CSPS. Chicago Čten. spolek Lad. Klácel, v Chicagu" -

-

-

-

...

Tělocvičná Jed. Sokol v New Yorku Řád Jaroslava č. 8. J. Č. D. Sbor Nár. hřbitova v Chicagu r. 1884 -

--

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

5.00 5.00

5.00 10.00 1.00 5.00 1.00 10.00 5.00 3.00 50 5.00 5.00

5.00 5.00

-100.00

podstavce zní nésle $542.38

-198

JL

z«. Kldcelův spisek "Vesměrnost" od spolkl" svých odevzdali: .

.

pí.

Kakušková slč. B. Váiíova

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

p:

V. Jaroušek-----------------Procházka

p

V. Para.

p.

..

p. p. P4

p. p.

-

-

Fr. Ring J. Kotek'-

E. Haase K. Černý

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

.

-

-'-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

__

-

-

_

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

_'-

-

-

-

-

-

-

V. Něrm ček

-

-

-

-

-

-

-

p. T. Za tři

-

-

-

-

-

-

__

-

-

-

-

-

-

-

-

-

_

-

-

..

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Rud.

2.00

Fr.

ka, Jak. Vozaba. Jan Kouba. A. Kadlec, Fr. Staťf, Antonfn Brom, f. B. Křenek, F. H. Plaček, C Vondrňšek, L Tuma. Karel Matouš.

Kap!!a, L. Zavadil, V. Klimeš, L. Mandl, Kašpar. J. Karásek, S. Koenig, V. Ledvin

-

-

-

-

1.30

-

-

-

-

-

-

3 00

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

i.50

Po 10 ct. přispěli pp.: Šmejkal. Jan Klička. Jan Churaň, Fr. Hlava. J. Novutný; jednotlivci

-

-

-

-

7.25

přispěli tedy dohromady $93.00

-

45

-

-

-

č -

-

-

�.-

-

-

2 00

-

-

2 00

-

-

1.50

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

50

-

-

-

-'

-

-

40

N. N., Fr. Janeček, Hynek Pilát .. V. Baloušek, Jflkub Sládek, Josef Koželuh. A. Janouš, V. -

ÚHRN: Národní

spolky

---

Za .,Vesměrnost"

$28,00 IIL pan Dušek

v

Mikšfček

Brna

na

Mráz

z

Riverside, Iowa, Jan Tomášek

ga, V.

Malec

z

Chica

J'anoušek .z Niobrara, Neb., Jan Krejčí z Chlcags.. Josef Haubner, Em. Smrž" Anna ,Pilát. J013 •.. CliDiatal, M. Blažpk, Václav Blll7ek, Václttv: Kratochvíl. Po 50 ctech. ·při8pěli: Jan Hula, Chicago; František Pěchota, Josef Buriének, paní BHr bora Fllšingbauer, Karel Šula, Fayetteville,

,

z

Madison, Wisc.,

Fr.

,

-

Ii::apesnÍ

slovník

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

28.90

-

-

-

9305

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

$664.33

VYDÁNÍ: Za

pečeť

sborovou

-

-

-

-

-

-

-

-

*

Knihy. papír. obálky, poštovné pro tajemníka Stanovy. provoláni, poštovní lístky v ti skšrně

�

-

-

-

-

-

Na řečňiště k

-

-

�

-

-

-

-

-

-

-

-

�

-

-

-

-

pomníku

-

-

a

-

-

-

-

-

-

-

-

Úhrnný

příjem Úhrnné vydání-

-

-

-

-

-

-

-

----

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

_

-

-

-

-

obal jebo

Vydání obnáší----

-

Texas, Št. ŠtE-tl. Leopolis, Wis., Tom. Vochoz· ka, Melnik, Wis.,·Jan Pertl, Chicago, p. Čapek ml., W. Kašpar, H. Klekr, Jan Kolář, Em. A Haase. Em. A. Haase (druhé) A. Jelínek. pf. Hrdličková, Josef Slabihoud, Václflv Červený, Josef. Husák, Mat. Pelikán. Fr. Brzobohatý, Josef Krubl, Fr. Pelikš n, slě. Fr. Křišťan, Jos. Bečvář, Hynek Kutta, Josef Pech. Adolf Rott, Václav Blažek ml., Fr. Blažek,' Fr. Tryner, Po 25 ct. přispěli pp.: V. Kálal, Chicago, za

-

Celý příjem.

Moravě

-

.

------��-------$542.3S

..

---�----------

příspěvky

Oaldwell, Texas, sebral $8; R. M·

$6; L A. Schlesin ger, Denver, Colo. $125; pf. Msrie Pavlfčkovš Z Chicaga $5; p. Jos. Sr·ukllP z Chicaga $2. Po $1 přispěli: pp. Josef Bídlaa z Chicaga. Jan z

Jednotlivé

Jednotlivci pi�ispěli:

_

Jan

-

-

-

Petrtyl zaprodal za knížky na venek zaslanéZa čtyři knížky zde -

Černý.

J'an

3 00

.

-

-

Šrimpl.

lístek do plesu N., K.

Kostka. Jan Kratochvíl. Eda Uhlíř, Josef Píša. Šl. Bílek. Em. Jurka. AL Straka, Fr. RO
-

-

-

......

$4 00

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1.00

8.18

12.40 4.70

----$ 26.28

-

-

-

-

-

$66433

-

-

-

-

-

$ 26.28

Zbývá na pomník čistých Nedostávající se částku do $800, jež stál, uvolil se zaplatiti sbor Národního va sám z výtěžku svého při slavnosti kterýž byl značný. -

-

-

-

$638.0:;

pomník hřbito

letošní.

A tak bylo ukončeno jednání Rboru pro pomník. když ješ'ě peníze byly umělci p. Fr. Hessovl řádně složeny a dobrota i pevnost' prá ce s

dobrým vÝ13ledkem

ohledána.

anglicko-český,

24.000 slov

s významem jejich, mluvnickým naznačením i s výslovností pro upravenou, vyjde co nejdříve a bude oznámen v časopisech, aby si jej mohl každý opatřiti pro potřebu nevyhnutelnou. Do konce roku 1885 bude se už pro dávati. Bude malý, drobným písmem vkusně a přehledně tištěný, aby co nejvíce slov obsahoval a byl při tom laciný, jak jen možno; papír bude dobrý a jemný a na úhled .noeti vydaní nebude nijak státi za slovníky anglickými, na nichž si nakladatelé zdejší nechají tolik záležeti. Slovník tento lze objednati v

obsahující

na

Čechy zvláště

knihkupectví

.

463

S.

Canal Street

Chioago, Illinols.

Shrabovaó zdé podáváme výkres nového vynálezu.

seno, které si .ale může každý farmer sám lehce doma uděla ti, neb jsou celé z řezaného dříví. Tyto hrábě mají velkou přednosť před obyčej nými železnými koňskými hráběmi, neb

J sou to koňské hrábě

když se dělá kde se seká,

stoh

na

sena

na-

louce,

zrovna

žádného vozu na svážení. Těmito hráběmi se' seno čistě se země sebéře a přímo' ku stohu doveze, ne Těmito hráběmi, ní-li to ,příliš daleko. S kterými mohou dva malí chlapci jezditi, doveze 15 až 20 tun se shrabe a ku stohu sena denně. .Hrábě jsou sestaveny následovně: Na zuby se vezmou prkna 12 stop dlou há, 4 neb O palců široká a 1 palec tlustá. ,Tyto zuby se dají asi osm palců od sebe daleko; když jest seno drobné, může se vzíti slabší dříví a dáti je blíže sebe, na 4 -neb 6 palců. není třeba

:

sena.

zvlášt'. Každý kůň musí hýt zvláště řízen při hrabích velkých rozměrů. Též se mo hou udělati hrábě menších rozměrů a mů

zapřáhnouti pár koní pohro��dě,_ ale neck-yoku, asi tak jako do širokých českých bran a jeden člověk postačt ku ří zení celých hrábí. Lépe však vždycky jest zapřáhnoti každého koně zvlášt'. že

se

bez

Těmito hráběmi se může hrabati seno sečené kosou na řádky, aneb strojem na hladko. Když jest seno zcela suché, aby se mohlo dávati do stohu, započne se shra bovat, jezdí se asi tak, jako když se rozta huje sláma 'od mlátícího, stroje. Každý kůň

vozku, tento však nejde přímo před hráběmi, ale v rovné čáře s krajem. Když se přijede ku stohu, mohou koně o bejíti stoh, každý s jedné strany a tak do má svého

táhnou seno až k samému stohu. koně otočí, jeden v pravo, druhý

Pak v

se

levo,

a

se

vytáhnou

celé hrábě pří

Tyto zuby se pak spojí tře mi příčními

nazpět,

mo

právě tak ja ko když Se roztahuje sláma, pak mo hou jeti zase zpátky tím sa

latěmi c, c, c, které jsou je "c;]'eri palec tlus .té, 6 palců ši-

roké a Iii st. dlouhé. Zkrze každý zub se dá tenký šroubek do latě. Pak se zadlabou do prostřed ní latě tři neb čtyry sloupky b, b, b, b, na které se přibijí 3 neb 4 tenké latě, které drží seno, aby nepřepadávalo na zadní část hrabí, Sloupky na koncích se musí, upev niti šikmými svazy, jak obrázek ukazuje. Na konci každého krajního zubu jest při

pl ým .

místem,

aby sebrali no

se-

roztrouše

,

Ibit

smyk a, jednu stopu vysoký, 3 stopy dlouhý a 2 palce tlustý, aby se přední konec klonil dolů. Zuby musí býti od spodní strany seříznuty, aby neryly do země. Asi 18 palců vysoko od země, se zašroubují kruhy do, krajních sloupli, do kterých se

upevní provazy' 16

neb více'

k těmto

se

provazům

ku každé ,�.

se

vá

na

náš obrázek.

Nejhlavnější však při, tomto stroji jest

muže udělati sám při neb dříví jest laci né. Ceští naši rolníci měli by si všímati

ale,

že si

jej každý

velmi malých výlohách podobných vynálezů svá hospodářství.

a

zdokonalovati

jimi

;

Ame.riky do Čech a z Čech do Ameriky, jakož zásylky 'peněžní obstarává spolehliyě.dla'běžné ceny akursu

Přeplav

i

stop dlouhé.

připnou, rozporky, a zapřáhne jeden kůň, každý

Stroj ten nemusí se obraceti, neb když dojede' na místo, otočí se koně opět jako u stohu, a práce jde od ruky jako hračka a velmi rychle, neb není třeba žádné kupky dělati. Kdyby si ale některý rolník ,přál dělati kupky, může seno shrabovati na řád ky, jako 'obyčejnými hráběmi koňskými. Velikou důližetost a výhodnost tohoto stroje musí každý uznat, jakmile se podl né.

z

AUG�' 'GERINGER,

463 8. Canal St." Chicago,

ll�.

,

t

President Grover Cleveland. (Ku stránce 37.) se v březnu 183'7 v Caldwell, okres Essex, N. J. Studoval na koleji a pak dostal místo za učitele v ústavu pro slepce v New Yorku. Pak v Buffalo pomocí strýcovou stu doval práva a v 1859 byl předpuštěn před sou

právníky před vrchním spolkovým soudem a vyhrál při tu. V 1874 byl zvolen za. guvernéra v Arkansasu bez soupeře a pak byl" zvolen do spolkového senátu zase za Olaytona republiká na v 1877. Pro návladníbo spolkového má všech ny potřebné vlastnosti a může sloužiti kabinetu

dy. V 1862 byl zvolen za přfručího okresního zástupce právního v okresu Erie, v čemž se o svědči) znamenitě schopným, ač teprvé 25 let V 1870 byl zvolen šerifem, v 1879 byl stár.

Clevelandovu ku cti. Daniel Manning. (Ku stránce 45.) Tajemník pokladny pod vládou Olevelandovou jmenovaný 5. března 1885 jest Dan. Manoing. jenž byl tak úspěšným velitelem politické armády předvoleb

Narodil

:zvolen starostou města Buffalo, "si získal pro nestrannost'

v

kteréž službě

spravedlivost' svou .úctu obou politických stran stejně. Pak byl čekancem za guvernéra státu proti vlárlnímu ěe kanci taj. Folgerovi a zvítězil skoro 200.000 hlasy většiny. V úřadu tom osvědčil se tak vý hodně, že obě strany jej ctily velice a když byl v demokratickém nár. sjezdu v Chicagu jmeno ván v 1884 za čekance presídentství, bylo jeho jmeno uvítáno s nadšením a byl skutečně zvo len

v

lístopádu

s

a

Thomasem A. Hendricksem

za

náměstka.

Byl 4. března nastolen co první de mokratický president od občanské války a za bájil působení své velikou mírností a opravou v úřadech, kterou přes protivenství vlastní své strany provozuje. Má svou sestru Elisabeth hospodyni v Bílém domě, neb jest svoboden.

za

Tb. F.

Bayard, (Ku stránce 39.) Mezi de státníky není žádného jména, které by bylo v hlubší úctě vyslovováno. nežli jméno T. Bayarda, jenž byl povýšen orl presi denta Clevelande za předního tajemníka jeho

mokratickými

s

odborem zahraničních záležitostí. Jeho jmeno v národním sjezdu dem. druhé po Cleve

bylo

laridovi,

a

když bylo poráženo

a

Cleveland po

staven, pustil se Bayard v horlivou práci a ve seJý boj pro svého soupeře a pomohl mu zvítě ziti. V blouznění zeleiíáčnickém v 1875 byl on

jediný

z

veřejných mužů, který nechtěl o od slyšeti. Jeho náhledy byly rozumné, střízlivé a soudné, že byl ob

mítnutí dluhu ani

vždy

tak

divován

ctěn od mužfi všech stran. Jest ro zen ve Wilmingtonu, Delaware v 1828 Byl v mládí odchováván pro zaměstnání obchod nické, byl clerkem v železnickém jednom krá mu ve Filadelfii. Zanechal tobo ale brzo, stu doval práva a byl připuštěn před soudy v 1851. a

Augustus H. Garland. -(Ku

str.

41.) Spolko

1884

v

jest jedním

a

nejúspěšnějších

z

Manning s vynikajícími a vzdělanými muži a to povzbudilo ducha jeho k čilosti, k touze po vzděláni se. Kdy? při jeho listu pak zemřel správce, stal se Manniog správcem tam a ko On jest mužem chladným, nečně i majitelem.

vypočítavým a [asného rozumu pro obchod. W. C. Whitney, (Ku sránce 49.) tajemník loďstva. Nový tajemník loďstva spolkového, C. Whitney, jmenovaný presidentem Clevelan dem 5. března 1885 hlásl se k omladině demo kratické strany. Byl rozen v 1839 v Conway, Massachusetts, z otce generala Jamese S. W.

Vystudoval Yale

v

načež

se

velikým vyznamenáním

s

1859

a

vystudoval

usadil

v

Harvard

v

New Yorku.

prvně

V 1871

o guvernérství stětu New Yorku, se byl velmi pilným jeho pomocníkem ll. od té do by se stal [eho nejvřelejším a nejdůvěrnějším přítelem. Whitney jest boháč a veHký přítel

ucházel

koní a sportu. W. C. Endicott,

(Ku

stránce

tajemník

53.)

President Cleveland povolal do kabine tu svého 5. března 1885 W. C. Endicotta za ta

války.

jemníka války, kterýž jest settsu 8

v

Studoval

1827.

pak vystudoval práva

na

v Massachu· universitě Harvard

rozen

na

ní

v

1839, V

politi

nálezel Endicott k starým whigům a přidal se pak ve volebním boji Bell- Everett k demo On jest vysoce vážen ode kratické straně. ce

ho v

Arkansasu. Byl rozen v okresu Tipton, Ten v r. 1832. Dostalo 'se mu klasického VYChování v kolejích St. Mary a St. Joseph

válku a neví se, jRk se kdy žádné vojenské služby nekonal

Bairdstownu, Ky., a když vystudoval J;ráv8, byl před puštěn před soudy v r. 1853. 00 pro vedl-první při ohledně zkušební přísahy pro

objevil

co

právnický

v

na koleji práva 1865,

náčelník strany demokratické v po litickém životě, založív proslavený klub demo krstlckě omladiny.V 1872 sloužil ve školní radě newyorské. V 1875 byl ustanoven za návlad ního okreskového a. podržel místo to do 1882, kdy se poděkoval. Když v 1882 Cleveland se

všech, kdo

nessee

ob

sněmu' obcoval

Ve

New Yorku.

v

vý návladní v kabinetu presidenta Clevelanda, jmenovaný 4. března 1885, jest A. H. Garland z

.

ní

chodníků

znají.

kabinetu,

On

si

přál spíše odbor byl jmenován pro do toho vžije, když ni ale

a

v

oboru

nevyzná, jako mnobý zkušený vojín by' mohl se vyznati. L. P. C. Lamar. (Ku str. 55.) Taj. vnitra, jižní známý senátor, jest velmi vážným' a zkutom

se

tak dobře

šeným politikem a 'státníkem, jehož dobré rady bývá hleděno od politikfi obou stran. Byl narozen v okresu Putnam, Georgia v r. 1825 a vystoupil čestně z koleje Boudoin v r. 1841). Studoval pak práva a byl předpuštěn před sou často

dy v sippi

r,

V

1847.

r.

1549 odebral

se

do Missis

byl profesorem počtářství na státní .uníversítě. Byl v r. 181)3 zvolen do 'sněmu. Za rok na to 'vrátil se do Mississippi a byl tam zvolen do kongresu v 35. a 36. zasedání. V roku 1861 zastupoval stát svů] ve sjezdu jižních stá tfi. V r. 1863 byl poslán od presidenta Davise do Ruska za diplomatickým posláním. Po válce bY,1 zvolen do 43. a 44. kongresu a v roku' 1877 byl pak zvo a

tam

1784

října

v

Leghorn

v

obdržel obchod

Anglii,

ního

vychování a byl brzo připuštěn za ělena bursy. V r. 1812 oženil se s Juditou Ooheno vou, jejíž smýšlení dobročinné souhlasilo s jeho. V r. 1824 pomáhal :Moses založiti dobročinnou pojistnou společnost "Amanc�" jejíž předsedou byl zvolen. V r -. 1840 dobrovolně odebral se do Egyptu, aby tam stavil pronásledování židfJ. Navštívil také sultána v Cařihradě. V r. 1842 zalošil

Jerusalémě nemocnici.

V r. 1849 ode do Ruska, kde byli židé pronásledováni. Byl předpuštěn v Pe trohradě před cara a docílil toho účelu svého. V r. 1854 sebral *100.000 pro hladem mroucí bral

v

se v

zimě

se

ženou

svou.

obyvatelstvo Palestluy.Je

senáto

len

do Wa

rem

ho horlivá po mocnice lady

shingtonu. WilIiamF. VUa:s.

(Ku 57.) Náš nový vrchní pošt -

WilliamE. Gladstone.

--

-

mistr ustano

(Ku stránce 61.)-RyI na

vený

rozen

-

presí-:

dentem Cle 5.

by 1

F. Vilas

na

vy.so

Oxfordu, byl nejpřed

v

rodem z .Vermontu. Jest rozen v 1840 a byv II roků stár"

nějším všech žákem., V r.

18�2

hyl zvo 'p"8rla

len do

přestěho

mentu

��

s

val do Wi.s

bertem

consinu, kde

lem a,s ním v r. 183!) od

studoval

ty

a�

uníversí

do a

pak prá-

stoupil

_

pozornost. o becností řečí při hostině armády

výmluvností ly

DaD

svou

obráceny.

JAN

�

MIKULECKÝ. (Ku

Tennessee

v

1879, která

se

líbila, še všech zraky: by Jest jeden z předních práv

tak

ve Wisconsinu.. K národní vyoik&j{cnost.Í došel v 188�, když byl v Chicagu zvoleu. před sedoň dem. něrodnlao sjezdu. Byl talié před sedou výboru,_ kterýž' měl' donésti Clevelandoví �právu úřadní o jeho jmenování ve sjezdu. Pro

.cestoval před volbou západní IiItáty

mluvností

mnoha hlasfi pro .

a přispěl Olevelanda vý-

svou.

Sir Moses Monteťiore.

(Ku stránce' 59.) Svě1'ozDámý židovský lidumil, .slavil právě stoleté narozeniny své v Londýně. n()di�a [eho poebo dí z Itálie a přistěhovala se ,<.10 A,nglw Zll. Crom

wella.·

Moses

str. .'

z

níkfi

kRna.kloněnění

Vee

zase.

V 1844 vstou-

,

va. Prvně přívábil na. sebe

..

v

kých školách

jest

se

1809

Anglii. �dyž

blezna letos, ,W.

.

Judita zemře la v r. 1862.

stránce

velandem

'

Montefiore, byl

oar(i)ze.n

dne '24

,

s

I

:Jeho druhem.

svěřeno utvoření

nového

tam zase

BV

1866pQ-

r��ky předloby opravní V 1869 bylo rpQ

181.)

jej vypudila

pil

V.1880 1874, zvítězíla

mínistería.

Ilberálů, která podlehla hezkou, většinou a on stal se nistrem. ale v 1885 odstoupil.

strana

v

zase

prvním

mi

,

H.

str. 65.) Veliký mudrc an 1850 v Derby v Anglii. Vy .chování 'svého dostal od .svého otce. jenž' byl

glický,

Spencer. (Ku narodil.

se r.

v Derby ,a od svého .strýce, jenž byl knězem st.átní eírkvea.jedné doby také cestoval a řečnil po Soustátí. Když .byl H. Spencer.stár

učitelem

17 roků, stal se civilním, enžinýrem. Po osmi letech, když ve svém povolání byl napsal všelik" eennš pojedná-Dí" vzdal ISe ho a počal spísovatl, vydav nejprvé řadu lístf 0·,1 příslušném oboru Vládě I náležejíc{m�'; Od 1845' � 1853' psal za plat

'

"

.

,iE'coI!IGmist'�1 11. při -tom :vyd81- poprvé Ivětší syé díro. statistiku spoleěenskou a ,.0 stapro! list

-vu

k blaženosti lidské".

pntřebném

dal- své. dílo \ zásady dušesloví". uavštísil- v 1882 Soustátí.

'

jen

ztr'vil větší

východní

V 1850 navrátil

'.ustralie.

,'(tvá roky-'by1 zvolen 'nosti. �< ';:vi 1858 byl

za

'

-řjla

ustanoven

za

za

to

p_ř�.-lčítatele

nábfdku

hráti

ona

v

se,

však zamítla. Teprvě roku že bude se cvičiti angliěině a

anglické řeě],

Dne

16.

listopad,u,v.y-:-

stoupíla již ve Filadelfii, kde s velikým enthusiasmem přijata byla. nažež odebrala. se do západních měst a navštívila i město Onlcago. ,1-

taj. pokladny Hugh �cCídlOgll. '(mu stránce 73.), Když tajemník pokladny' Walter Gresham přijal [menovění za spolkového okreskóvé�o soudce a místo tajem-níka bylo uJ1rázdněno, [menoval president Arthur pro. ně zn"át mého 'finančriíka Hugha McCullogh'a� "Tento -réěče' 'ft�ncouzské Ráchel, 'á:llo mnozí krrtikové j'tavílRistbH i nad sémou herečku' fran�ol1�skou': jes� narozea. v 1814.: v' Kennebuuk.: MHine. -Narodila se 'v Italjl, ocJ_k�dž pochází nám ,známí. Vstoupil �o�d,ěji do koleje Bowdoln. Potom věnoval. se pFáy�m, 110, v !�33 hyl p]iedpu�těn 'llerc� 8alvii1'i a Rosí, .ktéřf i>.řed několíka' roky s�bu' hri"t1 'ph celé zen�ii 'sensaci. budili. BÝ1A. p�ed soudy. ,O�stěh:'��al s!, hned 110 Fort Waytt?�r�u komedianta, k�il'Ý. ,ještě' co nemluvně, ne, Ind a právni�iI �de. ;F,1835 byl vustano ;�R:' jevi§ti: .x. 1821., i '-ven, p�kla:dníkemlo,rl�ě,tví ��tnJ banky India'pfe?stavil, j'i obecenstvu ně, kdež z�stal 'do �le57, .�e .byl zvolen předse -Když 'byla"i\.deleida así čtyrr rQky,�,slará. ;y_ �8\up6vahifjiž v děts"ých úlohách, tá'k ž@ Dlo�no dou ,této 8,,�átilÍ 'bl'l"nky,:.k�eréž místo zast'ával do

Ádelai"e I Distori.

(Ku, strá,n6'e ,69.) 'Mme. :;A.a�1ái.de 'RIstQri, �terou'dnes s'�ěle,n)ožno pro'bl�áhi za 'Dejzná�cnitěJší. �r8gédklľ téboto věku, "bÍ'�jé �v rJéČt angtíeké. Rjs�ori, starí ,pr':§., se do l\íměléclié 'hry n" roven i samé proslavéné he-. -,

,

po celé Evropě i Americe. Měla býti enk di vadlu Comédie Francaís', kterouž-

1861 rozhodla

společnosti- a obral si za předmět "naukn o Ieb,�,o�t;!)tl�včí"; Když v 1860 stalo se jeho 'po._d,DBQ&Lhldrteti jednu přednášku' k ,dělnictvu. ,o,l;lrartsi ��'lPředmět·: "PoQlěr člověka k obci' ,

se

gažována

Anglie králov;ské společ-

člena

á,.

Po, tom-

Špllnělsks.

..

jižní straně

do

se

Paříží.

v

a konečně r. 1866 a 1874, ,nwvšdvila též Ameriku Všude, .kde jenom vystoupila. přijata byla s-tou největší -slěvou a pověsť její ší

částLdq:by SVé a

ňspěcbu Blstorí

tomuto

recks

.

ve

-vr-

triumfu: odebrala se r. 1857 do 1860 do' Holandska, 1861 do Ruska, 1864: do Tuto

-pilně, étulrJium.J IP0�-d�ji uavštěvovaí př�dnášky .léklltřs�'h() lTučillšťě v Chsring Cross Hospital. IPak byl1rtienovád( zlt1póboěního fél'afe k dru. a

na

Francouz! pojich hlavním

bylo'

'H.' Hutley narodil/se v E-ttil1gu, Mid(i)esex, y, Anglii a: byl po několik roki'l odch�váván na idomác! škd.le. :.P'8k věnoval se soukromě velmi

I

že

,

T,homas H. Hnxley, (Ku stránce 67,) Oslavovaný -po -celěm vzdělaném světě pro své vě-decké 'práce dr. práv, 'dr. filoaofíe a vědátor. T. .

di. S. Ratjlesnake 'od '1847 do' 1851

Rozumí se,

-važovalí vystoupení Ristori v městě spíše co vyzývavost je.lich miláčku a příVšak pravovalí se co nejpřtsněji ji krítlsovatí hned první vystoupení zjednalo ji úCtu u' všech, kteří dříve proti nf byli 'zaujati. 'To P1i(}' její sokyni Ráchel ranou velikou- tak že z toho 'až téměř ochuravěla; její briká �miTt přičítá se

Spencer

.

.

slávy.

choli své

V 1855 'vyH.

..

kde, právě sl'avná herečka Raehel byla

I

'Bý�.

.

,

_

'

..

/'

I

I

\

v s

�o"Df:�i Hěl� Hc�, že ,�r9�(,v�qli' byla. 'FdyžJdospěla roku?dv..a'nácté,bo .

,na

:':J.ev)�ti.;

byla' jfžzna;me-

.. -yjp,�t��h(� ��oG� \'�k:� '�!é· �it?U subr�tkou sel �tepem

:tio

'I

ko'ČtljícC�poleČ:�Q�:ti::· �'-�díž,

st,�18

�aospělfr ro�'u dvacátého, poutala svou hrou Již ,k1slibě t'§eobe�,!�u p_��!nost, zejmena, v' Par,-: mě· (I'obyla1�1i slávy veliké. Roku 1847 se stala ..

..

D'a�ézcvidala 'S';:divad)a'ó'pliíě'l'na �fébo'�lidošt. ';Vidíilenf'to "��v�lo llsi 5i rolfi'l: Tu 'jl>Brlot1' �\tv\1ho 'tlylo

'ch'otí',fr,nlaH�ho 'bl!l,rl{ýz� (�e' Grll1e. r"

_)')fédsta'vihjFíkj�ějaltému 'tlobroči'rlDému učelu v kterém j Ristori ·tu�lá' 'Ocl m"a:nfela 'sv'ého dovo: le'Do ·Vf8toúpi.tÍlaf zBar, ·8 jakÝtn se, setk1ila'\'po'b'óuřiVopět JejÍ{�tindoét.· a'vášen "k llmětif'dta, �atiókému, ,že' ned�8la ;lUl domh'lV'Y přá1lél' man-· �elových, kteří pová�ovali \to zá., veliké1' 8'ňfžetlf � tnovutpo�ala,na je�išti'vy8tupoV'ati. Obležení ..

�{Dla opětqí)řefušUo 'd�lšt jejfl 'ěin'nóst' 'R on'a. za!Decbavš. hr!ý. --1§j'8,i,l'o'nemoenice," aoy pom'ábala .ósltihova.ti.rí\fi'�rl;� \!vojío&m, �v>kteÍ'éžto čihĎQiti '1ÍqYé b,Ý'}&! ,1l'eúns.motÍ, a' získala 'si I úctu '''' ,

lttskl'l.

d,ech�,!�'fPo�sk,oně'eúýC'bJ'ú�poko'j:feli

.Pi!ft'opětně

na

'jevišdfa

r. �18S5

vstoti.:.

nayštívUa' P�ffž,

•

jejJ)��,8i�enťLincoIÍl :do 'K�bi��tu_ rl!? "tal�mník po�la�ny, ;�akže j��p ,,,�po:�,ě�eóJ ,b�lo už, �rubé IV témže u��dě). _Pě_1.Qi1;i'tl:-L1Dcolna slOužIl Ještě poďl.Johnsoneii1 ,t863;' UČiIl�1 účetn.rkem k�e lspolk9:�� oběbQv:é lIl.ěny. ,''V 1865 byl povolán

,

'

Pak' založil, a. qr.apt�m do ll: března l869. bar;lkovnf závorl Jay Cook, Wmo 'McCullog}l a. ·S-pol. v' Uondýně. Když' v 1187'3 Jay lOoolte' u'č'inil úp�d��,PZIDěhož, povstal veliký :lě"ný ipf)":' p'lach v cel�'>žemi "',1873. byl. j.eho lóodýnský !Závod také Jllříňucen Z'av,říti j·;á:vša:k �yl zaov�zřrZ-en pod, .jmenem McCullogb á ·Sp.1 'Geor�ejWiilulm' Cnrli:s. (Klľ stránce 75.) L. '

•

'

L. 'D 'redaktnr ;,fIatp�rova·týďen·nfkl1�,',

P�o'videilče, 'R.' I.

v 1824,.

narodil

'Když vystudo'O. val, orlebral se'do Evro�y, ,kdež 'tiyrllelhlavně '� v Berlíně a v Řfrliě, p�k n,avštfvil Egypt R Pa';' lestinu a. když se vrátil do Ameriky'v 1850, uveŤ�Jdi1 sv&j 'cestopis., ZQ't{m 'připojil se k "Tri·
v

,

'

,

I

203-

-

nitý lékař německý, dr. Robert Koch proslavil při nedávném vypuknutí cholery svým zkou

máním

Narozen

mikroskopickým.

a

Berlfna, aby zasedal v dvorní radě Vynalezl i pravý původ souchotin 8. praví, že dají se léčiti a jelikož nemoc ta je kletbou nynějšího století, hyl by za své odhale do

Koch

stal

vadle Sunderland Tbeatre dne HO. 9. února

'ní,

sobila sensaci nemalou. Roku 1878 se

v

u

lídr.

On

kraji jurském královské

nem

se

a

před 60 roky jest čestným čle nauk

společnosti

Humbert

Londýně.

v

předu národ" každého

a

v

On bádá po

rozrývá neúprosně

temnotu

které po tolik století lidstvo

pověry zahalovaly

a

bludů,

a

mořily.

odborů vládních

novou

kr�v

Staří slabí muži museli učiniti

Gen. Briere de L'Isle, pro mladé síly. jest velitelem francouzského vojska proti z těchto mladých sil dobyl podstatného vítěz<;,tví vojskem čínské říše.

jest jednou 1884

Je

místa

jenž

Číně,

října nejlepšfm .

Whitelaw Read, (Ku .stránce 83) jenž redigu je časopis založený Horacem Greeley-m, narodil se vXenia, O. 1837 a vystudoval universitu Mld- mi v 18M. Byl nějaký čas dozorcem škol v South Charlestonu, O. a pak koupil časopis v Xenia i vydával jej. Pracoval při volbách v 1860

a

1861

a

pak

se

Cincinnati Gazette. do

stal

redaktorem

Na

jaře

1862

místním odebral

se

byl ustanoven knihovníkem zástupitelstva a dopisoval svému listu na dále. V 1865 provázen vrchním sudím Chasern cesto val po jihu. Read vydlll o tomto cestování dů kladný popis. V 1866 až 1867 pěstoval bavlnu v Louisianě a .A.labamě a psal při tom stále. V 1863 navrátj] se k listu a stal se prvním re daktorem. ·Když pak-mu uabí Il Horace Gree ley místo redaktora u svého listu N. Y. Times, přijal je v 1872 a stal se hlavním redaktorem

Washingtonu

a

jest osobností. v Italíi velice oblíbe jest nejstarší syn zemřelého

stoupil Humbert DI:\ trůn 9. ledna 1878. Sleěna Emma Nixon-Nevada (Ku stránce 91 ) Slavná americká. zpěvačka, slečna Nevade pro slavila se nejvíce před americkým publikum pís ní "Home sweet home", kterou zpíVAla v Aca demy of Music v New Yorku. Při zpěvu tom nejen že posluchači slzeli, jak dojemně slečna ta píseň zpíval», nýbrž i ona sama měla oči za slzeně, když dozpívala.

Dne 9.

nad

.

Irving

prusko-rakouské a byl �e)jtelem jednoho V 1970, když byl Rím dobyt a pří vtělen k sjednocené Italii, ujal. se princ vlády Po smrti otce svého na města a bydlel zde.

jich strašné pokoření od Německa jim ukázalo, že někde nějaká veliká chyba jest v [eiich sou stavě.

neboť

oddělení.

(Ku str. 81.) Od války franko-pruské vštěpovali Francouzi d?

svých

sám

válce

Gen. Brlere de L' Isle,

všech

se

pak provozovňny' Divadle Lyceum jest

krále Viktora Emanuela a narodil se 14. března 184L V ěervencí 1�62 navštívil Humbert Nea pol a Palermo, v kteroužto dobu Garibaldi byl na vrcholi své slá vy. V 1866 bral podílu ve

čele vědy. Koch zárodcích souchotin 8 pakli se jeho bádání osvěd ěí, bude tento mor zhoubný v člověčenstvu staven. Tak klestí věda si cestu pomocí pil nýCh vědátorů ku předu k oblažení ělověěenstva v

stal

kde

Humbert

nou.

Pasteur má soka v Kochovi, věhlasném ně meckěm lékaři Tito dva muži pochodí z ná rodů nepřátelsky proti sobě stojících, a stotí

jest mladší. a cholery

toho,

dává si velmi záležeti na výpravě každého kusu, a vše na tevišu do detailu musí býti provedeno. Italský král Humbert. (Ku str. 89.) Král

narodil

Francii

ve

8

to

jen Shakespearovy hry. nyní po celé Anglii proslaveno,

o

Pasteur se věnoval svém druhu Pasteurovi. poslední rok bádání o pominutosti a její nakaž

livosti

na

ředitelem divadla

79.) "Pasteur (Ku praví vědátoři francouzští

nikdy nemýlí"

1856

vystoupil v Edinburghu, kde V 1874 vystoupil zůstal déle jak dva roky. v divadle Lyceum co Hamlet, kterážto bra spů

osvědčí-li se, veleben. stránce

majetnf

září

zdravotní.

Dr. Pasteur.

se

Henry Irvíng, (Ku stránce 85.) Slavný an glický herec, John Henry Irving, narodil se 6. února 1838 v Keintonu, blíže Glastonbury 8· vzdělání nabyl v ústavu dra. Pinche a v Londý ně. Co herec vystoupil nejprvé na prkna v di

roku

byl

Greleyho

kem listu.

lékařský svů] diplom obdržel r. 1766. R. 1872 byl poslán do Wollsteinu, malé to vesnice na hranicích ruských, kde vykonal první své Roku 1879 byl povolán důležité výzku",y. 1843

Po smrti

listu toho.

se

Jules Ferry. (Ku stránce 93) Vynikají(·f fr'mcouzský státník J ules Ferry narodil se v St. Denis 5. dub. 1832, studoval v Paříži právll a byl před soudy před puštěn co právník v 1854. Co mladý právník spojiv se s mnohými mladýmř občany utvořili stranu politickou proti císař ství Napoleonovu. V, 1865 připojil se k časopi su ,.Temps" a získal si pověsil četnými a cenný mi články v listu tom. Hlasoval 8 druhy' vi mi proti vypovězení války Prusku 1870, ale jak. víme, bez úspěchu: Když v Paříži zavládla· komuna. bylo svěřeno jemu buřiče potresratí. Byl v 1872 poslán co vyslanec do AthE'n, 81e za· rok

se

poděkoval

přidal

zase a

vstoupil do sněmů, kde'

k levici

republíkéuské. Byl před sedou strany své. Po odstoupení MRboDa V" 1879 byl zvolen presidentem Grévy a t .. n jme noval Ferryho do svého kabinetu. Porfirio Diaz. (Ku stránce 95.) president Mexika. Po porážce Aztekfl stalo se MexikO' kršlovstvím, později bylo císařstvím a pak re

se

zase

....

....

.....

publíkou, mělo také svého diktátora

možný spůsob vládní vystřídalo.

a

každf

Porňrío Diaz,.

:

Mexikán

narodil

a

se v

183!

státu

ve

V 1861 byli tři ěekanci Juerez, Dlaz B' 'I'ajsda.

Oaxaca,

,presidenta.

nich neměl dostatečuou' většinu

:z

hlasfl.

ve

Židný

se

si umínil, že

ujme se vlády na dále. j'ej přijal i nechal jej složiti přísahu, -yojs1m půd Diazem v Oaxaea meškajícím, rez

chtělo

srozuměno.

být

tím

s

Za rok

na

pomstu

ale

John

to

byl

Díaz

zvolen

podruhé

celou Anglii. McCullouglI. (Ku

na

ne

herecJohn

byl

Pa z irských rodičů. wlua Forresta a pod. ním

presíden \

hu; než 0'0 vzdal se toho a stal se spisovatelem. Pro list "The Welco'me Guest" napsal povídky:

.:.,8edm syn& Mormot;l&'al;::,apJtán D:3nge'fous::" �DD 'Soustátí přijel v 1863 Co' zvláštní" zpravodaj ;rl'enního londýnského Telegrafu' a za rok napsal :z.námý spis: "Amerika u prostřed války." Rok 'Da: to psal popisné listy Z Alžfru' pro týž list. V 1875 navštívil'Španělsko -pří nastoupení Al a

pak

se

musel všeho

-vlaskvm králem. TakéRuskř> navštívil co z:vlášt� 1),í dopisovatel Telegrafu a-odebral se pak dofla

nadšeně

,

RoB: 1884 stal se pf\m ítným pro veliký 'Po�et u": cházeM o Masy preside_nts:ké v Soustátí; mezi nimiž' .vedle' 'č'ekaocfl republikánského, demokra' tického, měkkoměnep,'kéhů. temperenčního 8' ji

'

drubou eenu ve vesE'lohi'e a Theatre Franc8is v Ra..cinóvě

Byla povO

lána. k Tb('atllé,�rancais znovu a ob:fev.Ua nadá:o·í syé umělecké v Andromllche. Největší po

...

Belva:

,

.

březnu v úloze ..chvaly ale dostalO' se lí v ..Ber.thy, ze Savigny'i.v Sfinxu.· V 1881 cestóvala pO' ,So,ustátí dávajíc hliy póbO'stin:ské a byla všu -de přiJata s n_ejvětší pNzn,t Y t883 vystupova180 na jevištích n�j.'�ětších v Německu.' 8. v.Ra kousku a všu(le dodělala s�) největ'ěíbQ umělec1874 iV I

;

,.k�ho:úspěchu... I'" I':·, q 9'DONOVANi BOSSA �(Ku stránce 105'.)' Žád .nj snad.netěšilllse v posledo!í!důbě, �aki')Vé <po� .z.ornosti, Jitko te'o'tů irský/revoluciůnář; O'l:)o.no-

.

....

.

od

strany pro

ných' byla. pí,. LOCKwoo�()vá ženská,p'r�va.'v' zemi. Pf. Belva LockwoodůváJ, kterůu národní st'l'aná �rů I"-enská právll' posta vila Zll ěekankyni pro presidentství, jest' jedna z nej.předně.lšt�h: právnicky vzdělaných žen 'v. Soustátf.· Už v 1877 zada.la za připuštění své V 1878 bylO' k spolkovému ·nejvýšš(mu· soudu. jí odepřeno'připuštěilí před obvodní soud v Bal -timore,/Md. '1, ůbrátila: se na kongres' a vymo!Í l-N'ťohů' úsp�§n�; ;že !by'l 'p,ijat zákůn. -který do voluje žénsltým'právnfkflm' zastávati. pře' před soudy obvadtdm··i n.ejvyššhn spůlk'óvým�.. Dhe '.,

.J

..

•

se' společnost

..

se:

.tgystůupj}a popr:vé Vl _ltigenii,a .pak. v �cribově Valerii.

přijata,' a hned �tv()řila

.sochy spochodní II budila:cvše'o1;>ecný obdiv Pí. Belva Lockwoodo"á. (Ku stráBCe' 129.)

,

a

ťa jíž přivež�na. byla do New stavením jejím na ostrově 'Bedloe, co nejdříve. Když v Bartholdim

kterl\ starati se měla O' potřebný fond. Město Paří'ž fsamů darovalo $20'00, a' v kl štké době se što ée 1$250.000', :k,terážto Mstka'již postačila na ol 'shotovení �brovské' teto soc�y:. Na. v'ýstayě F'lladelflcké roku 1876 bylI), vystavena ruk" ťéto

lV:eJiká herečka paNžská :ťRacbel,: (jest ·i one ži'. 40v:kou" jéjJ,ž otee.bvl Frnncou� a matka-HQ lanďlloka.' V, 1858 vstoupila do pařížské kon

truchlohře

(Ku

.

.

.cenu. Vl

_

str� U5,)

.

.

žákyní Provosta a Samsóna, -profesorll výřečnosti. pbdr�el8.:V '1862 druhou

a

a se

Započne

;

stala,

i soudnost

zanechati:'

vznikla myšlenka, aby zhotovena byla obrovská n�rodu americkému, byla socha a věiloVÁna

'

:Rosina Sarah Bernhardtevá; (Ku stránce 99.) lépe 'zn.ámá co Sarah Bernhardtová, jest rodička z, Paříž .. kde se trarodila ·22. řf,f'rla 18í:l4 'ilako

a.

představování

/

SVobbdý .. Sócllá Yorku:!

"

aenmtoiíe

herce.

.Jmeno Bartholdiho jest zajisté všem Ameriká nfl.Ql v.elmi dobře znňmo, neb on jest to, který .právě dohotovil ono veledílo. obrovskou sochu

.

odebral do Benátek .ku 'pose císaře rakouského s

,

učenější

F�ederic',Franees 'B�rtlioldi�

sejítí

:řihradu; aby popsal konferenci o východní otěz Mn()hO' [eho spiskfl jest oblíbeno .oe [ednallcí. 6 jedna \fcllška jeho dávala': se v loadýnském .divlldle s úspěchem v 1869. J

a

;Yipkero�ě ztrati�',u,*dnou paměť

.

slavností

107.) Slavný

rozen' ve Filadelfii, Učil se u vÝte�ného Ed

prospěl daleko nad Někollk 'let hrá Od té doval podřízené ňlohy při F'orrestoví. by cestoval a dával představení po Americe a Ačkoli byl po Anglii s nesmírným ňspěehem. silné soustavy, přece počal od 1882 při nes pořádaném životě svém churavěti, a navštívil v'ČechlÍch Karlovy Vary za zdravím, Navrátil se do Ameriky zdaulivě pozdraven, ale s září 1874 počal je.viti na sobě zn�mky poklesnutí du �evrilch sil.' Přátelé jeho mu, zrazovali. aby se zdržel 04 práce, yší, .ale neposlecbl II ta� p�i [ednom p�edst'l'ťenf v Qhic,agu v. dlxadle Mc.

pokroěílejší

George August Henry Sala, (Ku stránce 97.) vÝtečný -novinář a spisovatel, jest synem vlas Lkého šlechtice [ednoho, Sala se narodil v Lon ,(Jýně v i828 a byl vychován pro uměleckou drá

psáni

stránce'

Oullough byl

.•

�mi

fonse XII.

-

do NewYorku, kde počal vydávati časopis "Uoited Irlsbmen," a v kterém stále jen vůlá

Jua� Kon

Jaarez raněn mrtvicí a zemřel a Taja:da. byl ná .stupcem [eho.: V 1876 ale pozvedl Diaz VZbDU ření a stal se v 1877 presidentem republiky. .V letě 1884

Od r. 1865 až do r. 1870 držán byl stá vazbě. načež Pl) svém propuštění, odebral

1832.

le

.gres

.

.

_

r.

a

-

vydává ěasopls a jest největším nepřítelem An gliť'. �ossa narodil se v Irsku 'fl okresu Oork,

za

poli

v

...

van

'V pozdvižen! v 185t bral vřeléhn podílu a byl ltaké raněn. V 1858 byl uěiněn guvernérem -státu Tehuantepec a v l861 stal se brigádním

generélem.

'I

Rossa. R)ss!\ byl vládou anglickou pronásledO'ván. načeš odebral se do Ameriky, kde

"'Uyně.jšl president 'republiky mexické jest rodem

...

\

'

'_ 205·-

3: března 1879 po návrhu návladníbo Rlddla by la pf. Lockwoodová připuštěna před spolkový soud ye .

byl

Washingtonu.

Edmund

presidentem

Clevelandem

byl

ustanoven

tu New Yorku.

ja sa

Jussen jest .mým úřadem pro město Berlín. švagr pověstného politi káře ·Karla. -Schurze .. Nicméně praví se, že Schurz se -ani" dost málo nepřiěinil vlivem svým o to, 9 bý 'švagr [eho ob .

jen -

pro

a

dostalo

[eho schonnost

shingtonskébo, Oampbell Kentucky.

kony, ctví ,

a

Jussenoví

'ho

ee

•

,

spůaobílost,

John Griffin' CarIisle, (Kll, atrňnce 133.) před seds nynější, dclenní sněmovny; kongresu wa-: narodil

.

ft

čímž

se

dne ,5. září 1835

Učil

na

škole

připravil ponenšhlu byl předpuštěn před soudy v se

a

v

četl zá

právni

pro

ve West Point, ve stá·..... V.e škole této nevynikal Grant,

zvlňštnímdůvtlpem, však vytrvalostí překsnal Při vypuknu'� všechny ostatní spolužáky. války s jihem stal se Grant z počátku diist@j'ní-kem, však svojí energií dokázal toho, že vyši- nul se až na velitele vrchního armády na Poto macu, a jemu příčítň se hlavní zásluha, že- zpup-: ný jib bylporažen, a celistvost Unie zacho�á- na. Ve válce této osvědčil, se co vojín velmí;Í sch'opný o smělý. Grant válčil dříve 'též, v Me xiku, s Zach. Taylorem. Později zvolen byl za presidenta Spoj. Státfl. 8. sice· dvakráte za..> sebou, načež odebral se Dll cestu kolem svět
okr.

'

1858. V 1859

zvolen byl do sněmu státního. V 1866' a, 1869 byl zvolen do státního senátu. V 1868 byl de legátem ďem. siezdu. v New Yorku.' Byl pak zvolen za náměstka guvernérova v Keutuc'ky 1871 do 1875 načež byl 'zvolen v okresu Co vington do kongresu, kde osvědčil se Členem pilným; schopným a svědomitým ve velké míře.

�UIysses

koželužský, kterým Se' otec mladý Grant je"' vojenskému, byt

poslén do vojenské školy

co

konsul do Vídně, jest rodilý Němec, rovněž ko Frederick Raine, který pověřen 'byl tím

držel místo konsula

obchod

.

131.) který

(Ku stránce

Jussen,

pro

Grautův zabýval, však jelikož vil veliké náklonnosti k stavu

.

.

'

Simpson Grant.

(Ku. strénce 143.)

Narozen byl blíže Point Pleasant, ve státu Ohio, dne �7. dubna, r. 18��. Z počátku určen.

��--

,��

)�ez

dobrBehJ._,ča,éopI6ů

ncní

cbčcnů,

dobrých

1

_;�,.'

.

J!obrý časopis nahrajiije-�te;'d'ř�;:;;:CZ;u -r;;ihovnu za naší doby. Vždyť' vdobrénn časopisu musí se díti zmínka o všem, co se na světě děje, o čem se mluví a jedná, jak' mezi lidem, tak mezi národy, mezi politiky a mezi učenci, mezi pohlaváry vládními, me-' zi. obchodníky, dělníky, rolníky i 'řemeslníky, a v každém stavu, v každém národu C(), jest-nového, nalezne člověk tu zaznamenáno, při čemž i mnoho zábavného a poučného .

Události světové jsou teď tak důležité pro každého, že není možno čtení nikomu, aby se bez jejich vědomosti obešel v životě, když pro každou událost' v Evropě" Asii neb Africe mění se cena pšenice a kukuřice, vystupuje neb níží se mzda dělnictva.·' a veškeré zájmy člověčenstva spojené jsouce ve spolek pravidlují se vzájemným jich' sklíčením.' během, neb trpí vzáje'mným se

nalezá.

'

,

�ích

Denní ,list !'),SVÓrllos,t". I 1.

",'-

...

den

t

".

..

,

\

každého, sleduje politlku, za-: společnosti, novinky v práci, obchodu, průmyslu, v děje ve vlasti. O' těch nejdfi.ležitějš{eh··otázkách'běžných, rozborné a. obšírnější a sice ve smyslu nestranném, nesloužfc straně' přináší články žádné, aby, nesměla praw.au pověděti, jak ji mysli, nýbrž, pamatuje vždy. na 'službu lidu celého bez rozdílu stran a 'na službu národnosti naší, v jejíž udržení a pokrok věří. V říjnu 1885 "Svornost': dokoIl:č�la první desitUetí své působnosti, kteréito spojeno bylo s neJ-vět�íJ?i o 1>tíže�i'; "obět'�i, a, přemáháním' přé']ólžek, ,kteréž _'někdy hromadily �e tak �i�ně" �� ,hr�zily m:l�dý stromek utlačiti,lnež1i. �vQ.ce jak�hQ by ještě- přinesl, Jest to zkušenost veliká za těch deset liokll a "Svornost" se snaží, jak jen.

přinese každý

všechny noviny

hraniční neb domácí, události trzích a vŠe, co se 'zajímavého

celého světa pro

kdo'

ve

'

,

,

-

206-

hmotné dovolují, aby vyčerpávajíc zkušenosti ty, sloužila co největšímu kruhu svých svědomitě a věrně, nestranně a poctivě, o čemž jí pilní čtenáři svědectví -vydávají. "Svornost" s nedělním listem "Duch Casu" stojí na celý rok v předplacení $7.50, na čtvrt roku $2, na měsíc 70 ct., tak že přijde jednotlivé číslo pouze na 2 cty. denně, kteréž si může dopřáti jistě každý obchodník ,eme slník a občan, který bydlí na blízku pošty, aby každý den list si odebírati mohl. V každém hostinci českém na ven kově, a v každé veřejné místnosti kde se Cechové schází, měla by býti a bude jistě všude vítána.

poměry čtenářů

Týdenník ��AIllerikáIl.�� skončil také ročník svého trvání

a zalíbil se v českých osadách po celém venkově veli jest poněvadž jeho peěí posloužiti co nejvíce venkovským osadám česko-slovanským, poskytnutím jim všech novin, zvláště politických, jakých nižádný týdenník v takové hojnosti neskýtá, a poskytuje také hojně zábavy ve své části zábavné, vychází ve tvaru aby se mohl svázati za rok a vydá pak pěknou velkou knihu, nebot' každé jednotlivé jeho číslo čítá 32 stránky, tak že za rok čítá kniha 1664 stránek vesměs čtení užiteč ného a nového, poněvadž oznámkám jest jen nejmenší částka jeho na posledním listu věnována. Jeho nestranné politické zprávy slouží stejně občanům republikánským i de mokratickým a ne stranný občan si může z něho vybrati to, co nejlepšího u které strany a u její mužů nalezne, aby pak se mohl v politice říditi rozumně dle přesvědče ní svého a nikoli slepě dle předpisu té které strany. Přehledy obchodní každý týden a přehledy trhové, zvláště trhu chicagského pro celý západ důležitého jsou jeho zvlášt ností a z Evropy podává také hojnost zpráv, zvláště pak z vlasti Čecb.a Moravy. Před platné na "Amerikána" obnáší ročně $2.50, půlletně $1.30 a každý, kdo předplatí se se nejméně na půl roku, jest oprávněn obdržeti co premium spis nějaký buď bez do platku neb s nepatrným doplatkem na poštovné skoro jen. Taktéž předplatitel může dostávati nedělní list "Duch Casu" za polovičné předplatné na celý rok, totiž za $i.OO.

ce,

Času��

Nedělní list "Duch

pěkné úpravě s obrázky jest věnován hlavně evobodomyslnostl a zábavě, pěstování zábavných a žertovných povídek, vtipů a popěvků domácích i z vlasti pochodících a přináší nábožensky svobodomyslné pojednání o rozličných běžných otázkách toho obo Letošní rok ru, jakož i velmi oblíbenými se stávající obrázky: výklad svatého písma. učiní značný krok ku předu přinášením vypsání o boji národa amerického za neodvis lost s četnými vyobrazeními, kterýmž podrobným vypsáním poslouží se velice všem občanům americkým, kteří s podrobnostmi těmi velice zajímavými ještě seznámeni �ejsou. Bude to jediné dílo podobného druhu v českém jazyku a vzácné velice. Duch Casu stojí na rok $2; Kdo předplácí na Svornost, dostává jej zdarma a kdo předplácí na Amerikán, dostává jej za polovinu, totiž $1 ročně. Objednávky všech těchto časopisů dějtež se pod adresou: Aug. Geringer, 4:63 v

.

South Canal Str., Chicago, III

.

.. ·.lč-.·.1 =-

_p�"_=-��

majetek pozernkový na nízké úroky. Ukládání peněs v libovolnýrh částkách úplné

na

jisté

a

spolehlivé

GREENEBAUM SONS. 72 Doarborn ul..

Chicago.

Přtetčhcvclcctvc do, 50uótátí od

1820 do

r.

'1884.

r.

Dne 2. Před rokem 1820 nebyla. vedena. žádná úřední statistika. přlstěbovalců do Soustátí. března 1819 přijal kongres předlohu, která. nařizovala. oelriím úředníltruD, a.by �apisovali všecky ce s�ujfd z cizích zemí. kteří v jejich přfstavech n'l. zem, ,vystoupí a. čtvrtletně podšval! zprávy e své činnosti do úřadovny pokladníka, Tyto zprávy byly Č>\1iI od ěa.su uveřecj'iíóvR.li)-}'lI'odborem pokladníěním. z n-ichž se čerpaly zprávy o postupu v'y·stěbovalp.ctva do: Soustátí ÚQrnný počet eizozem-, cti, kteří při'l.táU v rozličných přístave'ch od r. 182(J' do t884 jest podán doleji. Před .rokem 181)i6. ukazú]! 'Číslice počet všech.clzozemců do Soustátí. přtbylýcb. \'ša.k od r 1856 do lS84.uka�u.ií počet Jest odhadnuto, že ňhruný.poěet přístěno-. jen takových cizozemců, kteří se 'IV Soustátí usadili. ;, valců od roku 1789 do roku 1820 se páčí Rsi na 250.000.

,

..

.

-

'

Počet

J Rok. ,'{,'

'822 J823 ,1824

18251

18,2,,6.

Rok.

Rok.

Počet

Poč6

.

"

1820 182J

.

Počet

Rok.

přtst,

přist.

\

.

1827

1821 '8�9

8,385

1837

9,127 6,911 6,354 7,912 10,199 1.0,837 18,875 27,382

1838 1839" 1.840 1841 18421843

22,620

18SO' 1831 t832 .&33

183.,'4:

�

183é 1836

·

' •..

2a.322 22,633 60.482 58,640 65.365 45.374 76,242

79,340 38,914 68,069

1854 1855 1856

�,06.!i

185,7

80,289 104,565 52,496 78.615

1858

1859 1860

114:371

·18'6�

,

,

1844 1845., 1846 1848 1849 1850 I

1852 1853

Výkaz přistěhovalectva do Soustátí \

195,8.)7" 246,945 119,501 118,616

1872

187!;l

150,237

18,76

1(61

zemí, během

dle

404,8061 .459,803.

187,3

1&74

89,724 89,\0@7 174,5Q4<

�

1&5J

1870

154,416 ·1863 234,968 1864 193,195' 226,527 186ti 247,453 297.024 1866 167,7.57 369,980 Ffskálni rok končící 30. červ. 379,466 1867 29�,967 371,603 1868 282,189 368.645 1869 352,768

1847'

příst. ,.387,263 321,::l5Q,

Přist.!.' 200,87711871

.427,833

169,98�{

1877

141.857

-

18lr8 r

60 kalendářních

313.339 227;498

:

138,469.' :

1879 1880'

177,826 .467,257 669,431 788,992 603,322 518.5921

1:88,1 1882 1883

18841 '

---

Úhrnem

12,719,095i

roků�

1820-1879. I

.

Bakousko-Uhersko

VELKA BJ:tITA�IE. Anglie Irsko

....•.......•.............

..•...•..•...............

Skotsko

:

..

Dánsko Francíe

894,444

��: :�:::::::::::::::::: :�,.��.��;

3,065,761

ltalie

Veiká B�itauie

70,181 .44,319

Nizo�emí.

159,547

Polsko

,

�usko

..

l

Brítíckých ostrovu 4.698.098

Čí�ské Rok.

1855:·:

1

1856

619

1'�7,

,

1�58

Rok.

4',7.33 5.9�

1864

•••

..•....

'

18(j9

�

I�.GÓ

................•.

:

18'61

1862

Úh�em

5.128 3,457 .5,467 7,518 0.633

z

1865

f8'1i6

,

..

.

..

.

1'867: 1868 18'69.:

.

..

:

·

Z

,

"

po'Zn&mka

.

.:_

Odhaduje 'se, !e

_

ó

I

7.214 1871 2,795 1872 2,942 ,,187� 2,385 18741 3,S63' '197tlh 10,684 1816 14.9021877

,n,9��

'Jl7�

..

-

:

Celý úhrn.,

_

9.008.799

,

,

Rok. ,1 I 6,039 1879 .' f�0,642 1880 ,.1<8,154' 1881 16;651 1882 ., ·., L 19;033. 18'83 ..od ledna do 16,679 I �l ""., 10.379

,Bqcet.r

,

,

8,�68

9,189 >

kteří do' Soustátí

'i,oťľ 20.727>

35,6l4: 381, eervna,

80

�:......!..!-

Úhrnelll .

.

Poěet..

"

..

,

:

ákoÍ'o�polbvice Čťíianfl,

:255,778

i

IJ,

274,;lSl

I,.

L'"

pfib'yl�,

,

,navrátilo se ..

.

_

.

Zej všech ostatníca.

-

do;.s.�é�vr8·8t;.

'.

'..,

,'-

Ztl.se

228,04�.,

Afriky ....•...................... 1;,631

1855 do roku 1884.

r�ku

Počet. ,Rok.,

1863

1870

8,746,921

Evropy

do Soustátí' od

přistěhovalectvo

J;>očet. 3.(\26 �I

.J

'

8,746,921

�

,Z Asie ...............•...•......

"

Svýcarsko z

'

Evropy

'

-

Turecko

Úhrnem

Z

,

-

560,453 Spanélsko Švédsko a.Norvéžsko

neÍ'oztříděna

ÚHRNEM: \

Z Brřtícké Amerlky 568.941 ;, 9,062' 38,316 Ze všech ostatních zemí ameríc. 97,007 '. 28,091· 10.41'4: ::lO�,092 Z Tichomořských zemí. 83,709

14,831

i7 893 -Portugalsko

:

:

Wales

65,588 23.267 48,620 313,'716

Belgie

•

I

\.

'",'

1-,)

l/,�

• \,.

"", '\10

•

'

Vnítrozemní daně (Vyňato

Spojených Státech.

ve

Spojených Států

rozmnoženého zákonnlku

s

roku 1888.) '\

.,; -/'D nechmené, (Alp j ža sud .91 gation& $1.00Banky a/oankéH, D'a kapltšl 'a vkhdy: ,Zákonem ze dne 3. března '1883, "o zmenšení vnitrozem.ských, daní.atd. ',': byly všecky daně 'na kapitál a vklady bank a bankéřů zrušeny ,I -1�12 proC'�. Banky, ti, bankéři, na průměrnou �enu jich peněz, v oběhu Eánky nd;,;prflměrnou cenu' jich peněz � oběhu přesahující 90 proc. [ejich kapitálu, zvláštní

Pivo

.

-

•••

'_.

-

_

-

"'"

""

"

",,:.

"

"

..

"

:.

..

"

.....

""

..

-

:'

-

-

-

-

-

-

-

.

-'

.

dodatečná 'dan měsfčně

-.:.

-

�'I_ď.

-

�

,-

_i ...

.;

_

-

-

;.

-

-

•

-

-

-

-'

-

-

-

-

-

-._

�

-

-

-

-

-'

-

-

-

-

-

-

'-

-

-

-

-

-,

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-1.-6 proc�

-

jednotlivé' osoby,

firrr.y, společnosti, atd. na hodnotu dlužních ňplsů. od jakékoli osoby, firmy, společnosti, (vyjma společnostLnárodních 'bank.) korporací státních bank" neb .státnlch bankovních společností, ober, měst neb vzájemných spolků užívaných v oběhu 10 proc. Banky, osoby, firmy., spcleěuostl (jiné než státní bankovní společností.) na hodnotu jich vlastních dlužních úpisfl užívaných v oběhu -10 proe. :,' Pivo, od sudu. 31. galíenů $1.00, .9() l;rořalka:; od gallon II � �'_ .: :. ,_ -."'._:. -100,00 Sládci, kteří uvařejí více ne7 500 sedll ročně -r-

Banky,

,

-

,

-

-

-

-

_

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

..

-

,

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-,

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-'-

-

-.� '"

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

..

-

-

'"'

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-'-

-

-

_

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

�

"

",

méně než 500

"

Vyrábitelé doutníků povolení,

-

-

s'ud� :...;. -:..

-

Doutníky' i:dech mozných druhů,

ročně .

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-'",

-

-

-

-

-

-

-

-

-

..

-

-

-

-

_

nevážící více než·3 lb, 1,000 od 1.000 Cigarety, vážící více než 3 lb. 1,000· orl 1,000

Cigarety,

-

.

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Dóutníky a cigarety, pro výyOZ, vedle zvláštní daně.pro "Vývoz Lihoviny -kvašené od sudu ': Lihoviny .deetllovaaé.od galonu Velkoobchodníci v lihovinách, povolení Velkoobchodníci v sladových lihovinách povolenf -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-'-

-

-.,.

�aloobclÍodnfci Maloobchodníci

v

Lihovarníci

Lihovarníci

Sirky.

-

_'o

-

-

-

-

•

-

-'-

-

-

-

-

-

-

-

-

Iibovínéch, povolení sladových lihovinách, povolení •• -.-

-

-

-

-

-

-

každý Všecky daně

-

-

-

-

� -'-

-

-

-

-

-

-

.

sirky, svíčičky

na

a

-

.

-

-

sud V) páleného lihu

za

3. března 1882.

Čistítny. Šiíupavý

..

-

-

-

v

.;

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

_

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

__

-

-

-

-

-

-

-

-,..

-

-

-

-

-

-

-

-

-.

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

zápalky

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

...

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

�

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-,..,

-

-

•

-

-·4

-

�

-'-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

.:

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

--

-

-

-

-

-

-

-

�

-

-,-'

-

-

-

-

-

-

-

-

-

.

-

': -

-

-

-

-

-

-

-

-

6.00'

-

-

-

-

-

.,

-

50.00'

-

-

-

-.:

-

•

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

•

-

-'

-

-

-

-

-:

-

':

-

3,00 .503.00'

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

•

-.

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

..

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-'-

-

-

-

-

-

-

-

-

-:'-

-

-

-

-

_

-

-

-

-

-

-.

zákonem

-

-

-

-

-

-

':'

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-,-

-

-

-

-

-

-

-

-

�

_

-

doutníky byly zrušeny

na

V platnost zákon uveden 1. července 1883. méně než 500 sudů $100, více než 500

-

-

-

-

-

•

-

-

_

-

-

-

-

_

-

-

.ssmé,

to

,.

-

-

-

-

-

-

-

-.-

-

;..

-

-

-;.

-

-

-

-

-

-

-

-

�

-

-

-

-

-

-"

-

1,000

taháku neb čehokoli od

z

-

-

-

-

-.,.

1.00-

-

.9(}

-

,.100.00 50.00'

-

-

-

-

-

25.00,

-

-

20.00

-

-

-

-

50.00-

-

20.00

-

-

-

dne

ze

;.. -.:. -200:00 Povolení, .08 prá.šek z tabáku neb z čehokoliv, orl libry � .09 Destillovan é. lihoviny, od gallonu Kolky� nadestlllované lihoviny pro vývoz. velkoobchodníky v lihovinách, zvláštní zaručené sklady, vinopalní sklady a čištěné lihoviny -------------------.---------l"---pO .10' Kolky na bankovní poukázky, zrušeny 1. července 1883. .8 Tabá�) j9,�ýkQli od libry, od 1. .kvěťIÍá 1883 � -;, -.2.40 Obchodníci v zpracovaném tabáku od 1. května 1883 -

-

tabák neb

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

__

-

-

-

-

., ,.

-

-

;,

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

.

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

_

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-.

-

-

-

-

-

-

,..

-.�

-

-

-

-

-

-

-

-

-

_

,-

Vyrábitelé

tabáku 'od 1.

Velkoobchodníci

května

1883

-

-

-

-.:

-

-

-

_

.,

-

-

-

listovém, tabáku od 1. květná 1883 listovém tabáku od 1. května 1883 $250

v

Maloobchodníci v sahuje prode]

-

-

_

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

.;

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-.

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

--

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

6.00

-

-

12.00

-

a 30c. za každý dollar., který pře Však .řarmeří ,8 pěstitelé tabáku mohou svobodně pro dávati tabák komukoli, nepřesabujíc! hodnotu $100 ročně. 30.00 Cestující obchodníci s tabákem s více než dvou ma koňml, mezky, atd. 'ód 1. května 18831 5.00 Oestujfcf obchodníci s .tabák-em S dvouma soňml neb jinými zvířaty, od 1. května 1883 7.20' Oeetující.ohchodulcí a tabákem, s jednIm koněm, neb jiným zvířetem od 1. května 1883-

za $500 ročně,

'

-

-

-

-

-

-

-

-

Podomní: obchodnici, pěší neb nll. veřejné dopravě � .Kolky. D.a· tabák. doutnfky; šnupavý t8�ák pro vývoz od 1. května 1888 po ,-;_ -: ,; Kořalka- za zkóušený gall on 2: -:,': .-.-.: Vína,'šampáiíská (padělaná), vyráběn·á z' broznů, které v Soustátí nevyrostly a lihoviny.'vy .raběné z hroznfl .. rybízu, rebarbory neb ovoce vyrostlého v Soustátí, však čištěné. neb smíchané s destillovanými lihovinami neb smíchané s lihem v jakémkoliv spůsobu pro!.:, �á;V:!iIoné za· víno, neb nápražek zan, od tuctu lah�í, obsehulících ,více �ež pin_t a.ne líce -

__

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

.

-

-

-

•

-

_

-

_

-

_

-

-

-

-

_

-.-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

...

-

-

-

•

-

-

-Ór r-

-

-

-

•

-

-

- -'-

-

-

-

-_- ,.

-

-

-

-

.

než kvart ,Padělaná vína, od tuctu lahví -

,

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-.-

-

-

-

-

-

-

-

•

._

-

ObS�huj�qfch,

ne

�fce

než pint

-

-

-'

-

-

-

-.

-

-

-

-

_

-

-

-

-

�

-

-

:-'_

-

-

�

-

-

-

-

-

-

.:

-

-

_.

",

3.60

.10 .90

2:49 i.OO

NŠLkla,dem

.....

'"

''''o

"

•.. 1

"

,

Prvníčítanká' česká, pro' školy česko-americké, sestavená

od

Fr.' B.' Zdrt'lbka, páté

rozmnožené

k čtění náležejícími a učení pro dítky zábavnějším a zajímavějším vrdání, opatřena četnými obrázky Činfcfmi, taktéž písněmi dětskými, -pak několika stránkami návodu ku kreslení a návodu ,Rů kra

�dpisu. i

Cena vázané

v

tuhévazbě obnáší 25 centů,

s

poštou 30ct.

Druhá čítanka česká pro školy česko-americké. Sestavil Fr. B. Zdrúbek. Druhé rozšířené a obrázky četn,ými opatřené vydání. Obsahuje v pěti odděleních články zábavné i poučné pro české �ítiky zvláště" jakož i písně mnohé, i dekla:mápky, z, o�qr�"obecI\�ho; života, dějepis�, přírodopisu, z'ťměpisu a mravouky a zvláštní zřetel by).,p�án, !na výběr velmi pěkných vyobrazení přiměřených V poučných článcích [est zřetel brán na ústayu a zákony republiky americké, na slo ku �lánkt'lm. Knížka ta užitečná žei;d vlády, na. povinností a pršva.oběanůa n,a mravoučné zásady čistě lidské. o 184 stránkách s,tojí jen 60 ctů., s poštou ,65ct&.

I

:,

školy ěesko-amerlcké i pro it«)ml\cnost, ktf'rá obsahuje vypravování z dějin do nejnověJší doby po zvolení presidenta Arthura 'a jest opa třena velmi četnými 'obrázky� podobiznami a barvotiskovými mapa,mi, k. d�j!n,��.)lál��ícími. slouž! �elmi dotjře za dejepi8nou knihu pro ameřieké mladé o'bčany a jest v'eltni ušítečnou' -tl. každé české domácnosti. -Jest sestavena od Fr; B. Zdrftbka, čítá 292 stránky a stojí vázaná velmi pěkně v plát,

Třetí ěítallka

pro

",Spój'eniÝéh�'S'tát:fl�()d,jlchHM�ožén, Il,Ž

-

�I!$�,ď s poštou Zálfladové

$1.10.

..

.

i,

,

"

českého pravopisu a mluvnice pro školy česko-americké sestav;il Fr. B. Zdrúbek. Malá knížečka tato o 92 stránkách, sloužiti má učitelům a žákúm za stručný návod k správnému če'Skéml1 psaní- a 'ínluvtíick� pravid·la v 'ní obsažená' jsou ta- nejhlavnější, 'která musí každý znáti, Cena i se zásylkou 25 ct. kdo chce če�ky psáti a poslouží k účelu svému dostatečně.

Anglický ;vysJovovatel (Soelling,Book), navedení ku správnému vyslovovéní, hláskování, sla bikoTání, čtení ,a psaní anglických slov s udáním výslovnosti a čéských významft, pro školy a ·sl1mo· uky, aestavil ,Fr B, Zdr�be�. T�tP,knih.a.iest velmi důležité pro každého, kdo se chce naučiti čísti po 8nglicKu_ a" ysló�ovati -sprlivně II jest· to velmi lehký návod pro učitele a žáky, jak by bez na Cena knihy té o 215 stránkách, v tuhé vazbě 90 ctů. a s mahání a omrzení účelu svého dosáhli. poštovní zásylkou $1.

J;»ostupná anglická mluvnice pro školy česko-anglické i samouky. Sestavil Fr. B. Zdrúbek. Spisovatel řídí se dle 'zkuš,eností' nabytých :vyučováním v jazyku anglickéo;Í, přepracoval druhé toto vydáni úplně, tak že se učícímu velice uleBČt. Výelovn(i)st;zdokonaIiI hlavně dle slovníku Webster ova, jehož používá se Jia školách veřejnY9D a úlohy opravll tak. by sloužíce zároven s Četbou svou za cviče I ve čtení přijímaly víc a více slov i pravidel, byly nejen cvičením mluvnickým ale i čítan Mluvnice ta .jest zároven v:ýtečnou pomůckou pro samouky, &n& výslovnost ku kaž kou z&OO�en. dému�s:leyu jest připojena. Cena vkusně upravené (již vázané) této knihy jest 80 ctů. se zásylkou r

-

poštov�n�Qct.

"

Život Ježíšův prostonárodně sestavený od Davida Fridricha Strausse. Pro český lid přeložil a upravil .F. B. Zdr&belt' Círk�,v .katolick�·i, protestantská měla jen dvoje učení o osobě a o díle Kristo1ě, ,to první ,vykládalo, C9 že ,Knstu8 byl a jest, aby mohl učiniti to; čeho potřebovalo 'pádlé človi'Čenstvo k svému znovuzrození, totiž že je vtělený syn boží; druhé pak vykládalo, co on v této -

pro R�ds�l}ot�:,)�vé božsko-Jids�� tí,t<> si za účel

Sjj18o\+atél

.

nás

knížky.·

�9ioil

Vena

Člevěk a jeho _pomě! ku; _ptí�odě. se manlelt'l, stran fysicke llÍsKY,

a,

j�ště

výtIsku -

činí.

Aby

váz. 75 ct.

obé toto náležitě bylo

poštou 80

Důležité poučení

o

ct

objasněno, vytkl

.

manže_1stvf; nejnovější

zkušenestl

v

těhotenství, neplodnosti, pohlavních nemocech a j. A na vedením, jak napraviti mnohé a léčiti mnohé pohlavní choroby. Napsal Doktor N. K. Každému člověku zálež� za'[isté .v, první řadě na tom, aby sachoval svftj život a pak zdraví, tento klenot Rovněž' každého z�jímá tajnostní spůsob jakým příroda: pečuje o udržení či šíření se neocenite l,ný. plemene lidského, udržení a rozplození toheto plemenejest předním a hlavním účel em manželství, A právě v této knize dozví se čtenář všeho, čehož jest mu v -ohledu tom nutno věděti, Cena .:výtisku chování

v

'

.

50 ct.

poštou

55ct.

Věk rozumu od Tom. Paina s doplňky jeho ostatních spísů vybraných. Překladem F. B. Zdrfl.bka. Škoda každého zrnka, z něhož pučí svoboda duchovní nšrodům. Tím věUí škoda pro české �semnictví, kdýby nemělo poznati přebohatou zásobu zdravého semene, kteréž rozsel Tomáš -'

Paine a nashromáždil ve svém spisku "Age of Reason" odevzdav jej národu americkému, aby když jeho hlavně pomocí vydatnou vydobyl si svobody osobní a státní, domáhal se svobody duševní. Nebylo také spisu, který by byl po celé toto století americkými kněžími všech křest'anských vyznfinf více hanoben, odsuzován a zatracován, nežl! tento Painův a ač veliké haldy spisů nábožnýcb byly sepsány proti spisku tomuto nábožnému, přece ani jediný důvod Painúv nemohl býti vyvrácen a marné jest namahánf tmářl'l sebe čelnějších a schytralejších, by je vyvrátili, neb co rozumné jest, svědčí každému rozumujfcímu člověku a zvrátiti se nedá. Cena výtisku v plátně vázaného jest 65 centů, poštou 70 centů. -

Svatá biblí pro zasmání, věnovaná k osvojení velkých i malých dětí 19. století. Dle vnuknutí ducha svatého vykládá F. Bol. Zdrflbek. Obrázky dle La Bible Amusante". Sešit 1. obsahuje 64 stránek velké 8., jest tištěn na velinovém papíru s červenou obrubou a stojí poštou pouze 22 ct&. U ..

vydávání

se

pokračuje

a

celé dno bude obsahovati 7 sešitf1.

II. sešit vyjde

v

měsfcl říjnu

1885.

Krásné dva obrazy, Jan Hus a Jan Žižka. V nadepsané;n závodě lze zároveií dostati dva krásné obrazy (chromo-líto-grafíe) slavných těchto dvou muž& českých. Obrazy ty co do provedení jsou nejlepší z dosud vfibec vyšlých a neměly by zajisté v bytě Mdného probudílého národovce Cena jich jest tak mírná, že každý si je snadno mMe zaopatřiti, stoj ft' nalepené na plát chyběti. ně kus pouze $1.00 oba $2.00; ve skvostných rámcích oba kusy rozličně od $460ct. počínaje až do $7.00. Pro tož nemeškej nikdo, kdož aspoií poněkud milý svfl.j krb okrášliti mínfš a zaopatř si sobě podobizny tyto, čímž byt svúj okrášlíš, nejen obrazy krásnými, nýbrž j obrazy mužl'l v ději nách českých tak velice proslulých. Dovoz po expressu musí sobě zasýlatel platiti zvláště jakož i baíívo. Balné obnáší za nezarámované 10ct. a za zarámované 50ct., neboť se musí ve zvláštní bedně zasýlati. -

alF Číslo ěasopisů "Svornost" žádání na ukázko zdarma.

"Amerikán"

a

"Duch Času" pošle

se

každému

na

Nejstarší český ---

nejstarší

závod zlatnický,

-�

=-=-

.:;..,

@eská Jekárna CHICAGO,

jižní -

-

Canal

-

ulice,

ILLINOIS.

CD =

CI) >'-

o

'IlCla

C"'P

c: ,

ěís, ?02

=

� C) ..c:

n =-=-

&c::..

J O$€Flt �T€RKJt, 739

� ejlepší žitný

chléb

a

pečivo

-

..:::.=:

jižní

Chicago,

Halsted ulice. Illinois.

všeho druhu.

�Správky hodinářské a zlatnické vykonávám levně a se zaručením. S úctou Jos. Stefek.

po

.�

JO$. DO$CAL, 743 již. Haleted

�

Smírčí soudce

I

·Iax Eberhart�

ul.

Jiho-záp.

roh

Randolph

Canal.

a

Obydlí

Čís. 436° Ashland ChIcago,

Ave.

IH.

Neistarší český

obchod v

QUIDO J. CHOTT, český písař,

oblVD!ekt

Chica,gu_

obydlí 269 W. TaylorSt. ChIca.go

Clsafsko-královskf rakouský konsulát.

Pravé

Illinois.

z

Čech dovážené

l}.
Vystavuje

°

v

hostinci

zákonitá

pinomo cenetoi. Vyzveduje lacině a přesně dědictví, podává zprávy II věcech vojenských a všech právních zále�

SALZfR & FELDT.

žitostech zdarma.

729

JiIavní jednatelství

SEV.-NĚMo. LLOYDU. Mluví

Číslo

2.

ft

dopisuje česky.

jižní Clark

Ohicago, 111.

již. Halsted ul.

Ohicago

V hostinci tomto

ul.

ha

jakož

IlIinois.

jest vzorná

lze obdržeti p�

výtečný "teplý

obslu

celý

den

lu.ně

��-��

V·

. .

PRES BALTIMORE! •

-

:

o

i

", ..

�C-===:'. �.,

•

•

.

....,

1.<

•

�

I

.;

•

Každý, kdo vlast svou navštíviti obmýšlí, neb přátele -své z Čech do Ameriky povolati hodlá, učiní nejlépe, když zaopatřl si přeplavní lístek po pohodlných, nových, železných, vr�ulových .

'r

fl

VI'

If

Pll II NI KA.CH

,�OSTOVNICJ(

SEVERO·NĚMECKÉHO LLOYDU! I

,_

"

��

•

•

30�."!l6!rolJ. Ibt��g)YJ

�Qjt"®��

CiIl� [<®Iil�e t"®[<.Ul

,p.ih�pJ�í!I"�Iit� �Y,U�

:�a,� S

"0'

""

-'ol'

I,

•

.

I

o� PBES cae-

.

I lB'0" O O ,0.0 ,

.

,

1500.000

_

..

-

-

.

-

••

-_.-

-

-

-

-

--

-

..

-

---

-

-

-

-

-

..

-

�

3.500 ton

3.500 ton

A.merica------------..,----- --3,500

tou

....'

I

Weser-

•

-

-

StrassburgHermann

-

-

-

'V1stěhonlci kteH

si zvolí cestu

přes

-

-.

-

-

-

-

-

-

-.

-

-

-

-

-

•. ------,----

.'

Pluji pra.vid.elně ka.žd.ých. e dn.i

j

.:eJ OSOE. '(,9:0

následující parníky:

tato má

Společnost .

,

'iIl·

.� OSO:6. '(,9:0

Brsunschweig Nueenberg-

:

..

-

.

.

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

3. 500 ton

-'0.3.500 ton

-

---'-----3.500

Ion

:r.nezi.

Baltímore budou Dlíti

následující výhody:

,

po železnici na západ. 'Vystěhovalci mohou bezprostředně

J:.tacinou jízdu

hodlných, připravených vozů mezi mači

O

.);.

z

Zádná

obraťte

Baltimore,

'S6

přímo

na

hlavni

Md.

.

"čís. 104 Fifth

...

;;_

jednatel

ave,

po

změna

�altimore, Chicagca SL J.iouis. �lu provází vystěhovalce na. jich cestě na západ.

bl�žší vysvětlení-

ošizením.

parníku vstupovat do

železničních vozu.

generAlnl Jednatelé,

čís. ó S.. Gay Street,.

9]plnou jistotu před

pro

Západ

Chicago,

Ill,

.

rH�m�llr�t� Am�ri�U At�fnt' -

'.

Paroplavební Společnost.

Přímá poštovní paroplavba dvakrát

po

nnýp.h,

co

týden

za

mezi

nejsolidněji zbndovaných a nejpoho(llněji zařízených velkých, železných parolodích poštovních.

Odjezd parolodí

Odjezd parolodí

-z-

-z-

NEW YORKU

HAMBURKU

-do-

-do-

I1AMllURKU

�}�\V YORI'U

každý

každou

čtvrtek přlmo

bez

a

sobotu

středu přlmo

přesedánl.

a

bez

neděli

přesedánl.

C. E. RICHA.RD & CO. generální p1Y.eplavní jednatelovi 61

Broadway,

New York,

roh

Washington

f. l.. ev osátka, řiditel českého oddělení Stanislav ;J. J:(alík, český clerk

a

LaSalle ul.,

v

� ew v

Chicago.

G'ý orku.

Chícago, J-Il.

vyplácí cest," zde v Americp, nechf bedlivě dbň na t o, "by přeplavní list zněl Hambursko-Americkon Akciovou Paroplavební Společnost. � Ti, kdož do Ameriky se vystěhovat hodlají a cestu sami vyplácet si budou, necl.f obrátí se na Kdo

jen

na

.

HAMBURSKO- AMERIOKOU,

AKOIOVOU, PAROPLAV. SPOLEONOST.

7 Deich Str., HamburK_

JOSEF

PASTOR..

řiditel českého

oddělenl.�

!has. J. Vopička.

čí610 201

Otto

12tá ulice,

západní

CHICAGO, ILL,

Ctěným svý� krajanům

nabízíme služeb odborech našeho obchodu.

Zvláště

I1o:uuÍn.

svých

upo,Zor:ň.uje:t:n.e

ve

všech

na.:

VymahállÍ dě(lictvÍ. Vymohli jsme za poslední 3 roky přes lf'OO dědi ví k úplnému uspokojení, jak vysvědčení v rukou našlch s&, nalezaj ící dokňzuti mohou Máme spojení s nejlepšími a nejvýtečaěJšfmi zástupci v Čechách a na Moravě, pomocí jichž nám lze lépe a lehčeji každého obsloužiti. 2. Konsulární záležitosti obstaráváme rychle a za mtrnou náhradu. 3. Obstaráváme z11sylky peněz js,kébokoliv obnosu levněji než pošta. 4. Vystavujem směnky na vegkerá větší města v Evropě. 5. Přeplavní a želesníění lístky. Zastupujeme hlav 1 a spolehlivé společnosti přes Brémy, Hamburg II Antwerpy a máme př Jé jednatelství. 6. Vy,měiínjemc peníze všeho druhu a pl íme vždy nejvt:tší kurs. '7. Práce notářské vykonáváme spolehlivě a správně, zejmená zkoumňní ab straktfl., vystavování M(.'dl}�h listin, zbotovovdní posledn ch vf1H atd. 1.

_

8.

hicaga.

$4000.

oty

10 11.

úroky

Obstaráváme pojištění proti ohni a na žtvot, Prodáváme loty ft domy ve všech ěástech

domy

od

$1000 do $20.000,

Loty od $250 až do

Vyměiíujeme městský majetek za fal'my. Půjčujeme peníze na městský majetek v libovolných částkách

a na

12.

s

libovolně

Ukládáme

na

splátky.

peníze

za

výhodných podmínek vždy

pouze

na

1.

mírné

hypoteku.

Ubezpečujeme každébo řádné a solidní obsluhy, poukazujíce zároven k tomu, ic vždy qledáme v tom čest, každého kdokoliv se na nás v jakékoJ' záležitosti obrátí, uspokdj i ti. Nejsme přátelé ani milovníci humbugu, neb naše neslo jest: ,,8 poctivo stí nejdál dojdeš", Poroučejíce se do laskavé ě ct. českého obeceustvs trváme, p

Slveškel'ou

dctou

,

VOPIČKA �" KUBÍN, 207

zup.

12M

ulice, ryv'CHlCAGO,

lLL.

ip! FRAnr. nollak W. KASPAR, fa pozemkový. Veřejný notář, 312 záp, 14tá ulice, CHICAGO, ILL

Recommend Documents