CHICAGO, St:ornosti a Ámerikána, na obyčejný rok ILL

Amerikán. _!� �--"""""@5-""

.:

\_/�

frostonárodní kalendář na

obyčejný

rok

RoÓn.ík. I.

S titulním obrazem: a

24

"Redaktořllistů ěesko-amerických", se 26 vyobrazeními vyobraz_eníml znamenitých mužů v Msti- kalendářní.

v

obsahu

CHICAGO, ILL. Nákladem

knlbkupectd Augusta Geringera. 463 j l

í

ž

n

-

Parotlsk

ulice Canal.

St:ornosti a Ámerikána,

Zatmění

Letočetná �ruži.· F

Písmeno nedělní Zlatý počet ...�

V

1878

roce

'

Přestupné dni

Kruh sluneční.

,..

..

26 II 6 1659

.

Římský počet Juliánský letočet Nestá,é

udají

měl" í, dvě slunce

17

•...........

r.1878�

v

se

čtyři

zato

dvě mésíee.

a

1. Zatmění slunce, podobné kru. hu, dne 2.' února; v Spojenýoh

Státech neviditelné .. 2.

Zatmění měsíce

částečné, dne

17. února; viditelné ráno; néjvětš! zatmění v Chicagu 5 hodin 31 mi

sl"átký.

..

.

Neděle d�v1tnik(Septuagesima),17. 3. Masol>ustni neděle

ňnora března

Popefečni středa..... Středopostí.

března března,

.

.

.

.

.

6.

..

'

'

31.

.

T{V'ětn4 neděle

�.14.

:

Velký pátek Velkonočni

····

neděle

�

....•

Neděle

Auasimorlogeniti

Neděle

prosebná

�

..

Páně

dubna

21.

dubna

...•...

26�

května

30.

května

9.

června

Neisvětějšt Trojice

června

Božího Těla.

20.

června

..

.

.

.

.

•

.

.

.

..

�

.

Úplné

zatmění slunce dne 29. J'itelné POJ ených ne. V S· .

Vl

Státech; počne

v

3 hodi.

Chicagu

ny 54 minuty odpolodné a konči 5 hodin 52 minuty odpolodne •.

28.. dubna.

.....

16.

Svatodušní neděle.

3"

července;

dubna.

'

19.

...•.....•••.

Naaebevstoupení

nut ráno.

4.

1�

Částečné

měsíce dne

zatmění

srpna; částečně viditelné

u ve.

čar, při východu měsíce, zatmění

v

minuty. Mer.k·.ur

7

Chicagu

konec hodin 54

.

za atíní sl unce dne 6. 10 hodin i2 minut ráno a května 15.,.16., 13., následujicf: dny jsou březen; 12., 14., 15. červen; 18 •. 20.,21. zá-· přejde fi hodin 47' minut odpolodne .. řl; 18., 20., 21. prosinec. .

a d ventn i

Neděl e

1. proBlnc.e.

......•....•.

_

..

q

Postní

,

.

'I1:a I eudá.ř 187�

5638

;5 leden

Sebat 1

4:

Adar 1 "

Malý Purim

14

17

"

,,'

1.3

PdstEsthet:

18

"

14

Purim.

lQ

,,:

15

Šušan-Purim

20

"

Nisan "

"

16

"

21

,t

22

lzar

Počátek Passah * Druhá slavnost" Sedmá slavnost* Osmá. slavnost*

1

18

"

B'omer

1

"

6

"

7' Druha slavnost*

Slavnost

Půst

.

18 19 24 25

týdni·

Dobyti chrámu

9

"

2

"

3

'

.

15

"

16

rok * Druhá slav. * Pdst· Q�9,aijah.

Nový

"

"

2 ěer'e 18 "

7 12

23

Radost

se

"

srp. "

záři

pod zelenou* zákonů"

"

�Q'

22

21

slavnosti

,

:

13 Druhá sla vnost* Slavnost ratolestní 18 Shromážděni ěilí konec

"

"

8

29

'SlaVnost poď selenouš

". "

31

28

..

S��TJl9$.� �l1;liř�ni*

.

"

Půst, Spáleni

chrámu"

30

10.

"

"

4květ. 21 květ. <# 2. cery. 7. JJ fl

1

"

.�'

'

Sivan

Thamuzl 17 ,J.

"

4 dub.

1

15

Ah

i Elnl f) 639 Tišri 1

únor březe

6

Beadar 1

"

žid�vský.

ll,

řijtlI) "

" "

19

"

20

"

Marcheš 1

28

�q�l���

27 list.

"

Tehet

25

1

.21 Svěcení cfarámu_

Hvěsdíěkou znamenané

přísně,

8v�t.ky

27·

Hjna

pros' l pros.

svět!

se

Věrné P

o v

idka

z

p o sl

e

dni obě a

I ..

Smráká

Modrý

se.

Bylo to krásného jednoho jitra letní­ ho onoho památného roku v dějinách amerického Soustátí 1861, kde počíná naše povídka. Uplynulo už několik mě-

n s

ké

v

á I Ir y

..

a m e r

i

e

k é.

síců ode dne, kdy baterie Charlestonské jaly se páliti na Fort Sumter, a kdy povstal sever unii věrný ku 'pomstěni Duch pohánění praporu spolkového. války rozhostil se po celé zemi, Na se­ veru spojili se republikáné s demokraty ku podpoře vlády. Lincoln žádal 75.000 S

-2-

mužů a 300,000 se jich dobrovolně postavilo. Americký prapor co odznak, slávy revoluční a národní jednoty všude ,vlál a nejlepší muži hlásili se k službě pod jeho. stínem. Už bylo také: po bitvě II BulI Run (21. července), kde gen.' Irvin McDowell velel armádě Potomacké naproti konfederátům, Každá strana čítala asi iSO.OOO· mužů. Po ostré srážce byli konfederaté zahnáni s bojiště. ,Avšak tu přišel jim na ,pomoc gen. T. J. Jackson s pláně od zadu a '17,000 mušů pod Kirby Smithem vyrazilo. od Stanice Manassas severanům do. boku, Účinek byl neodvrátitelnv, McDowellůvů mužstvo. prchalo. divoce k mostu přes řeku. Tu pojednou praskla puma mezi vozatajstvern a cesta byla hned zatarasena. Útěk další byl divoký. Děla, pušky,

musel se utéci do lesů, aby nebyl obě­ šen co zrádce zájmů jižních. Cechové a Moravané v jižních státech tu a tam meškající měli to. štěstí, že byli větší­ nou hudebníky a že byli vřaděni mezi hudební sbory a nemuseli krev prolé­ vati pro. zásadu, jíž nepřálí. Byly to časy zla. Politieká obloha

byla těžkými mraky zakrytá.

Avšak obloha nad krajinou toho dne, kdy počíná vyv,ravováni naše" by­ Ia jasná, když mladík jeden kráčel 0-

stře a vesele pisčitou silnicí v Severní Karolíně nedaleko. města Wilmington. ještě časně z rána a parno. srpno­ ve nebylo. ještě příliš těžke. Hoch čítal asi čtrnácté roků, -byl pěkně rostly, slušně oděný, měl dlouhý kadeřavý vlas, modré velké oči a ,tvář veselou,

Bylo

Veliký newfoundlandsky pes kráčel při něm sdíleje jeho veselost. Příčinou veselosti obou byl balíček psaní, které chlapec nesl vzhůru v ruce a mával nimi ve vzduchu. "Hurá� Nero l " zvolal chlapec, učí­ niv několik skoků, Pes pak skákal do výše a lal?al rů balíčku tom. "PočkeJ, :Nerů, ti, budou míti doma radost, až přijecháme a uvidí co. jsme jim přinesli. A to bude líbání a láskání, a dobry oběd pro. tebe i pro mně, po" čkej I Nero jakoby rozuměl slovům těm, skákal zase během po. svazečku psaní, radostně poštěkávaje a hne dle ,by se mu

jasnou.

zbroje vše byly zanechány a každý hl� děl spasiti se v nejdivočejším cli vatu. Výsledek' porážky té byl však jen chvilkový na severany. Hnedle vzehopili se z rány té poznavše, že nastává jim válka tuhá a že se' musejí připraviti důkladněji, 'Viděli teď, že 'nepo.ko.ří vzpupný jih pouhým vyrukováním že mají co- dělati s lidem udatným a .rozhodnym. Kongres neprodleně povolil

'

-

$500,000,000

a

mužů a genevrchním velitelem

500,000

.ral McClellan' stal

se

'

.spolkové armády.

Jižní konfederace byla sorganiso.vaná 'pevně a děsná hrůzovláda nastala. Běda těm, kteří bydleli ve státech jižních vládou jejich anobrž .a nepracovalí s .souhlasilí s unií. Pro takové nastávaly Jich životy nabyly tl nejhorší doby. jIsty ani ehvíh, jich jmění bylo. zabavů-· vano, jich synové vězněni aneb co. zrád.cové popravovéni, Houfy divokých vá-

svého mladého velitele. "Necháš toho, Nero l Ani

Lešikar v okresu Austin, Texas, še ji odbíral a jiným předčítal,

-

-

nespozůrují. to. Ji pot�ší jJstě,; a. tuhle však Já vím od koho Je sestra Jedno ač nemá poštovní to podle rukopisu' ze

sev�ru

-

-

:

tehdy jediný český časopis Americe, nebyla vyjmuta z listiny zapovězených časo.pisft ajejí jednatel ctihodný farmer •.

tu­

hle' poslintal psaní sestřino. jazvkem a tohle veliké žluté psaní jsi zuby pro­ Však ať, jen kousl, ty neohrabanče, když je přineseme, tys to. zle nemyslel oni pro. radost to bude radů sti Tu má matka jedno to ani

v

to

se

Vidíš ty darebo, tys

nežli-noviny.

skrýše, a kdo. zdráhal se pomáhati .konfederatům službojl, pomocí neb jměním svým, ten byl co zrádce pronásle-dován a neměl pokoje, Tak daleko. to. -došlo, že nesměl nikdo. dáti JUt jevo .své smýšlení pro. unii, nesměl čísti uni-onistické časopisy a přechovávati unionistické úkrytce. Ani ta česká "Slavie",

L. J

ruky

jich ne­ byly noviny, pak bys týkej. Kdyby je směl nésti, ale tyhle mají větší ceny,

Iečníků prohledávaly lesy, sady, farmy

:.za

z

to.

.a

.

vyškubnouti je

bylo. podařilo

známku. Ale odkudjest asi tohle veli­ ké žluté pro. otce � Vypadá to jaků ně­ a také je bez poštovní co. úředního. ho znamení. A ten 'muž, co mi je ode­ vzdal, tak přísně mi přikazoval, je nikomu neodevzdal, nežli samemu .

--

'

ablch

-3-

otci, .Ale co bychom si nad tím hlavy lámali, viď N ero ; pojď, trochu se pro1 ěhneme hop! lalala, hop! lalala,

jihu

-

a

.obávám se,

že

nevěřící bu­

dou

přísně strestáni. Zatracený pořád na mně cení zuby l-

-

hop!"

Hoch nesl psaní do výše, aby jich pes nedosáhl" á běžel. N ero poskakuje a poštěkávaje jechal vesele po jeho bo-' '. ku dále. Hnedle však zatemnil černý mrak obou veselost. Mrak ten objevil se pojednou v osobě člověka, který vystoupil'. '.z lesa hochovi a psu zrovna do cesty. Na pohled byl to muž prostředního' vě-

pes

-

,.,Je to vaše náboženství, pane Dabney �\, smál se hoch. '"Oož kazatelové slova božího také. proklínají, jako vy teď �,,"

.

.

hojností černých vlasů, plným 0bličejem, 8 malýmajiskřicíma zrakoma, a s výrazem polo chytrým a polo ukrutným. Byl bez vousý a oděv jeho byl slušný. Obličej byl stíněn plstěným kloboukem se širo�ou střechou. Byl vysoký ač ne tělnatý a zdál se býti bez zbraně až na těžký' dlouhý karabáč s olověným knoflíkem u násady. Zvláštní pokrytecký úsměv pohrával mu kolem velikých úst, an vykročil a pravi1: "Haló, hochu, kam pak tak časně ku,

z

8

rána �",

sitě na tak mladého kohoutka. Musíte si brzy·nechat křídla přistřihnouti, by­ ste neuletěl přes plot. Avšak iá vám nechci ublížiti, synu, ani psovi. A jeli­ kož jdete domů, půjdeme spolu. Don­ fám, že má společnost jest mladým li­ dem vždy dobrodiním. Váš výtečný 0tec jest bezpochyby doma 1" "Myslím". zkrátka odpověděl hoch. -

.'

Změna u chlapce i psa byla okamšitá, Veselost zmizela hochu z tváří a očí mu zíral pohled podezření a záští. I pes' změnil se v chování svém buď ze soucitu s pánem svým aneb ze svých psích příčin, přestal skákati, kráčel po boku hocha klidně a zavrčev podezřele pohlížel stranou na cizince. ,.,Doufám, že jsem vás nepostrašíl, mladý panáčkuH, s tímže potutelným úsměvem pokračoval cizinec. "Kam pak tak časně �H "Domll. ", odpověděl úsečně hoch a vstrčil psaní rychle do. vnitřní kapsy

"Dejte pozor, Pavle, co pravíte", osupil se velikán na hocha. ,.Se mnou si nehrajte. Učte svého psa lepším spfí­ sobům; neb bude-li se ještě jednou takto ke mně chovati, zabiju ho." Hoch vztýčil hrdě hlavu, obličej zazářil mu hněvem a pohlédna kazateli v tvář, pravil : "Zabijete-li vy toho psa, pane Dabney, tož zabiju já vás." "lIle, hle ! Vy kokrháte příliš hla-

"Slušelo by vám, milý synu, byste více úcty k duchovnímu pánu. Chci k vašemu otci,. něco mu poraditi

jevil

z

.

užitečného a zadarmo. ale byB" "V městě." ,,0, vy jste tam jste. tam dělal Y

.

.

kabátu. " Doma. 1 Myslím, že byste mohl okamžik si odpočinouti a pohovoříme' ��ZIm.· .Neb�jte �e, SYliU �fij" že vám ublíVIte ze to nem mym povoláním co "kazatele slova božího", aQ,Ych někomu ublišoval., zvláště nevinnemu, ač se obávám .Pevle Badeau (čti: badó), že nejste takovým nevinátkem už vždyť ani nechodíte. na kázání." "Mně se nelíbí vaše kázání, pane to _je vše. Máte-li mi co povědětí, tož ml to řekněte." "Je mi toho líto, že se vám nelíbí �é učení, jelikož je to učení, které jedině_ může sp�iti nás hříšníky zde na v

.

-

�a�n.ey,

.

Kde

pak jste

.

selo .tam

.

nocoval.

A

co

"Něco pro otce." "To jsem si myslel, avšak nemuto býti nic důležitého, že jen vás

poslal.

00

pak

to

bylo�"

"Proč se ptáte 1" ".J en tak ze zvědavosti, milý sy.

náčku.

"

I

"Přece nejsem povinen

zadost učí-

niti vaší zvědavosti. '-'

"Co ,to �áte z� p�aní v kapse lv "NevIm, néoteyrel Jsem JIch." "Vždyť jsem vás toho nevinil, sy..

nu; ale .na koho koho jsou 1"

jsou nadepsaná

a

od

"Pane Dabney, nechci býti k vám nezdvořilým, ač víte, že vás nemohu vystáti, ale tolik vám musím říci, že vám do toho p�3:njc není, od koho a

, pro koho ta _psalllJsou .. "Pavle Badeau, vy umíte podivně To mluviti s kazatelem slova božího. mně přivádí na myšlénku, že v těch

8*

�4-

psaních jest

něco zrádného

viděti."

a

já je

květinovou a zelenářskou zahradou, za domem v dáli byly stáje a stodoly, a ještě dále-chatrče pro černochy. Když naši pocestní vešli do zahra­ dy, běžel malý černoch bez klobouku a obuví a spoře oděný do' domu a volal: "Oh, panímámo. tu je pan Pavel. Pane Badeau, už přišel. Slečinko Ma­ Na volání ry, mladý pán \1ž tu je." jeho nejprvé vyběhlo krásné mladé děvče, sestra Pavlova, Marie. Byla to dívka sličná, černovlasá, temnooká, temné pleti. I letěla Pavlovi do náručí, objala a políbila jej a první otázka její by la: fl" av e, PIV" " prmes I"JSI ml neJa y li sh "Nikoli, sestro."

chci

.

"Můžete chtíti jak dlouho chcete", odvětil chlapec odhodlaně, "ale vy je ,. neuvidíte a není vám nic po nich. ka­ zvolal r" s těmi "Sem psaními zatel velitelskJ a postavil se výhrůžně ceně zubl jako vlk a r.roti Pavlovi, Avšak očkama. proti jeho zubům Jiskře cenily se zuby N erona, bílé, ostré, sil­ né a schézelo jen 'povolení, aby se věr­ né zvíře vrhlo bojovnému kazateli na krk. Dabney zvedl karabáč, jakoby chtěl udeřiti psa, jenž výhrůžně mručel a o­ Pavel však vyňal ze čima jen svítil. zadní kapsy bambitku malou, natáhl kohoutek a namíře, zvolal: "Dotknete-li se psa svým karabá­ čem, pane Dabney, vyvrtám do vás díru." Pes a bambitka přesvědčili kazate­ le slova božího, že překročil meze ná­ boženských povinností svých. Zbledl jak stěna strachem a vztekem, nechal ruku s karabáčem opět sklesnouti a "

-

.

te_prvé

"Musíte odpustit, že Jsem úplně na vás zapomněla co pak" vás sem tak časně přivadí l-' "Provázel jsem mladého přítele svého, slečno .Marie", odpovídal kaza­ -

tel slova

se, počal zase úlisným nepříjemným úsměvem mlu­

"

II.

Ovoce působení kazatele. Obydlí pana Badeau stálo asi pfíl míle od řeky. Byl to pěkný dům o dvou poschodích s pěknou," verandou v prů­ čelí. Před domem vedla písková stezka

pot

obli­

s

"

..

Fear.

utíral si

a

.

-

"

božího

čeje velikým hedvábným červeným šatkern, "a přál bych si pohovořiti s" vaším vÍ�ečným otcem." "Vejděte, p me Dabney, otec vás jistě rád uvítá." A teď všichni čtyři vstupovali na' verandu, kde stáli rodiče

""Jen, Pavle," uložte si bambitku snad jste nemyslel, zase do kapsy že chci opravdu psaní ta vám vzíti a­ neb psa bíti. To by" bylo pěkné pro mně, Já vás chtěl jen zkoušeti, co jste za hr­ dinp a mohu teď otce vašeho, Adama Badeau, ubezpečiti, že má: toho nejsrd natějšího hocha v Severní Karolíně za syna."

"

"

.

vzpamatovav

A tak po celou cestu kazatel licho­ tivě mluvil a chtěl zase napraviti vše, co si byl pokazil u průvodčího svého, při čemž hleděl vyzvěděti všelicos od něho o domácnosti. Avšak Pavel odpo­ vídal úsečně a mrzutě, tak že nic z něho nebylo lze vyloudit. Tak došli ku krásnému obydlí na velikém "vzdělaném sadu u řeky Cape

,

.

"

a

k'

"Nelžete. synu můj", napomenul kazatel. "Oh, dobré jitro, pane Dabney", teď Marie. obrátila se k němu

jej

,

hlasem viti.

V'

.

Adam a Charlotta Badeau. Adam. Ba­ deau vypadal asi 40 roků starý a jeho žena asi o 4: méně. "Syn, zdálo se, že je po matce, dcera po otci co do v last­ no stí tělesných. Dabney nalezl chladného přivítání od hlav rodiny. Podáno mu sedadlo v prostranné chodbě středem domu jdou­ cí, ale Adam Badeau hyl jen zdvořilým a paní Badeau docela chladnou k němu. On ale jako by si toho nevšímal, stále červeným šátkem hedvábným utíral si .

obličeje. "Pav le, přinesl" jsi nějaká psaní

pot

s

,"

města ��, tázal

se

Adam Badeau.

"Nikoli �',_ odpověděl hoch,

.

.

sebe

a

N erona. "

z .

;,jen

.

"lIahaha!" s�ál se Dabney " To jedna" hodná lež, můj hochu. A tak to povídáš upřímně, jako já své ká­ zání, že by ti to každý uvéřil.! ,,-Qo tím míníte, pane" Dabney i" ..

je

zase

.

tázal

se

zvědavě Badeau.

-5

chtěl

"I

jsem právě vyprávěti ně­ praví. že nepřinesl žádná psaní a když já jej dnes v lese potkal -" tom žertu dnes ráno. Hoch

co o

matinko!" zvolal Pavel drže břicho a shýbaje se jako bolestí. "Mám nějaké křeče. Prosím tě, dej mi trochu brandy honem na to."

,,0,

se

a

ztl

"Hned, synu", odpovídala' matka pochopila znamení očí Pavla. "Pojď

nahoru do svého' co

zahřátí,

pro

co

pokojíka, dám ti by ti pomohlo.v

ně­

Chlapce doprovodili

hnedle nahoru do pokojíka a tam teprvé Pavel matce vysvětlil, proč se nechal sem zavésti. Odevzdal jí svazeček psaní a povědě!

rychlo, co se mu cestou stalo, a bojí psaní ta odevzdati otci před tím ošklivým kazatelem, jelikož má za to, že jedno psaní jest velmi důležité a mohlo by třeba otci před tím zvědavým kazatelem uškoditi. Paní Badeau skryla psaní pod slamníkem. Zatím však Martin Dabney poští­ val pana Badeau a vyzvídal. "Slyšel j-te o tom velikém vítěz­

jí

že

na

se

ství ?"

tázal

se

kazatel.

°

jakém vítězství? Neslyšel jsem po cel'ý týden žádné noviny. "No tohle vám stojí za to, Beau­ regard (čti: Bóregárd) a Johnston sra­ ,.

'"

.zili-se

s

armádou Yankeeů

u

Bull Run

pláních Manassas a vypráskali jim s pomocí hospodinovou, co. se do nich vešlo. Zajali generála Scotta a jeho. skvostný povoz fl několika členy kon­ gresu a pobivše jich na tisíce zahnali ostatní zpět do "\Vashingtonu. Yankeeů bylo deset na jednoho z našich, ale naši je hnali jako ovce před sebou, tak že ani jeden vícekráte neukáže tvář svou v na

.

bitvě."

•

v

.

?zbrojené,

"Děkuji, rozmyslím

si

věděl klidně Badeau.

to", odpo­

řečeno,

nemáte v Jednou �ižádný prapor jsem u vás něco podobného viděl." "Pod naší střechou není nic tako­ vého", odpověděla paní Badeau, která zatím byla se vrátila a poslouchala. "Ah, když to praví dáma domu, tož je tomu jistě tak. Já jen myslel, aby­ ste se měli na pozoru, by se to u vás nenašlo a neškodilo vám to. Víte, že vám radím co upřímný přítel. Ale divno mi, že nic nevíte o vítězství tom. Kdo ví, nepřinesl-li vám syn váš v těch

"Mimochodem

domě

unie?

-

psaních nějaké zprávy."

Adam Badeau až dosud mlčel, ale teď rozhodně otázal se kazatele: ., Víte to určitě, Martine Dabney, že můj syn přinesl s sebou domů nějaká psaní t-' Chtěl "Toť se rozumí, že ano. jsem vám o tom vypravovati žertík. Když jsem hocha s psem potkal v lese, nesl svazeček psaní vysoko v ruce a běžel a pes mu po nich skákal. Já se­ tkav se s ním, pravil jsem, že musím s vámi mluvit, že půjdeme spolu .:A. chtěje zkoušeti ho cestou, co je za hrdinu, chtěl jsem viděti ty listy a když mi je nechtěl ukázati, obořil jsem se naň � on ale pohledem. co nejhrůznějším hned měl po ruce bambitku. Dal jsem se mu do smíchu, pověděl jsem mu že to byla jenom zkouška a pak jsme žer­ tovali spolu dále až domů." "A jste si toho jist, že jste viděl psaní v jeho rukou ?'" "Tak jist, jako že vás vidím tuto před sebou seděti. Viděl jsem ho, jak psaní ta vstrčil do vnitřní kapsy u ka­ bátu .• Co je mi nejdivnějšího, že to za­ Jako by to .byla psaní pírá a proč? kdoví jak tajná. Nemyslím přece, že by to mohlo něco takového býti." .

-

"

,.Je to pravda, Martine Dabneyř "Toť se ví,- že jest, neboť nejen generála Beauregarda zprávy, ale i úřed­ ní provolání presidenta a na sta jiných zpráv to potvrzují. Jávám povídám, Badeau, věc Yankeeů padla, a už to není mc platno, aby tu mezi námi lidi hlásili

Adam Badeau mlčel, přemáhaje se silně, "Jen nechte těch myšlének", po­ kračoval Dabney, "a spokojte se s no­ vým stavem věcí, jak Vřichází sám. A jelikož jste ještě v stáří patřičném, tož byste dobře udělal, abyste se přidal k k ně�t�;é společnosti don;tá9í policií neb k obran f:l , neb k setmne, kterou já teď pořádám, což vás osvo­ bodí od činné služby, když bychom chtěli pokračovati ve válce na severu. "

se k severanům. Já někdy my­ slí val, že i vy tíhnete tam, ale doufám, že vám to nepřínese žádných nesnází; kdyby ale přece, tož víte, že se můžete spolehnouti na mé přátelství a já s ú­ řady dobře stojím "

6-

vyšetřiti ", zvolal A­ zamračeným obličejem. ,.Charlotte. přiveď toho hocha dolů." měl bo­ Nevím, bude-li moci lestiv.: omlouvala paní Badeau. "Bolesti, nebolesti, já ho chci míti zde před sebou. .Musím tu věc vyšetři­ ti. Já ještě nikdy ho neslyšel mně pře­ lhati. V tom něco musí vězeti." Paní Badeau zaťala zuby a pěstí v myšlénkách na Dabneyho, ale vůli pána domu musela ·vykonati. Šla pro "To

musí

se

dam Badeau

se

-

"

.

.

"

Pavla nahoru.

III. Ta

z�ije pije krev.

Netrvalo

dlouho

paní Badeau jeho sestrou .Mari! dolů k otci. Zenštinybyly popla­ šené ale hoch šel vážně a pevně. "Náš mladý přítel brzy se uzdra­ vil .ze svých křečí-', posupně pozname­ nal Dabney. vrátila

se

s

Hochův

Pavlem

obličej

a

i

s

zazářil avšak nedal

odpovědi. "Poslal jsem pro tebe. synu můj, vece Adam Badeau, "abych uslyšel od tebe vysvětlení stran těch psaní přirie­ šených z města. Jsem přesvědčen, že-s mne obelhal tvrdě, že's nepřinesl žádné psaní. "Jsi-li přesvědčen, otče", odpové­ děl klidně Pavel, "tož nemusíme o tom "

.

více mluviti." ,. .

Chc"eš .sl�ad �ýti

k tomu,

ze

ještě nestydatým chlapče � To ti

JSI lhářem,

Když jsi se vrátil, otázal jsi přinesl nějaké psa?í.z města, a tys odpověděl, že ni­ koli, Jen sebe a Nerona. Pan Dabney,

nespomůže. Jsem .

se

kazatel mně

1

ebe. zdali

slova božího

počestný muž že viděl Ý tvých že chtěl zkoušeti tvou a'

ubezpečuje však,

rukou psaní. ano u�atnos.t � obořil sve na tebe. chtěje psa­ m ta viděti a tys ze mu ukázal bam. bitku. On praví dále, že viděl jak to ka­ zastrkuješ do náprsní p�aní bátu. Pavle, co máš na toto udání za odpověď ?" .

kap�y"u

Adam Badeau přednesl tuto obža­ lobu chladně a klidně, jako nějak}' dlou­ hou zkušeností otužilý sudí, ávšak hoch

nedal na sobě znáti nižádnou bázeň ani zmatek. "Já mohu pouze tolik říci, pane", odpověděl, "že tvrzení to není Já z města nepřinesl žá.dná psaní a ne­ •

pravé.

"

mám u sebe žádných Martin Dabney zvedl obě své velí ké pracny do výše a zakroutil malýma očima asi' tak, aby to znamenalo po svátné zděšení. "Bože israelský!" zvolal pobožně, zevněj­ "je to možno, aby tak šek kryl tak zkažené srdce � J avle Ba­ deau, váš vlastní pes moha mluviti od­ soudil by vás, neb jsem spozoroval ur­ čité známky jeho zubů na jednom z těch psan í. ., ,.Kdyby .Nero mohl mluviti, on by vyjádřil své mínění o vás'" odpověděl Pavel. l\flč!" vzkřikl Adam Badoau. ,.Já nenechám hosty své urážeti neposluš­ že's ným chlapcem. Chceš ještě upírati, .. přinesl néjaká psaní z města �� "Já, pane, nepřinesl z města žád­ ná pssni, ,. "Pavle, jest zřejmo, že mluvíš hrůznou lež. Vyzuej se a udej příčinu svého přestupku, ne li, musím narovnati ti hlavu pomocí karabáče." Paní Badeau seděla v křesle bledá ani nemukajíc .. Marie stála vedle ní a celá třásla Se hněvem a strachem. ..

pěkný

•.

pravila :Marie;

"Já bych věřila",

bratru Pavlovi. nežli komu jiné­ mu. Já ho ještě nikdy neslyšela lháti a nemyslím, že byste měl otče právo trestati jej na takové svědectví." zahřměla hlava rodiny " Tioho!« ,.J di do svého pokoje, holka, a zůstaň tam, až pro tě pošlu." :M:lčky uposlechla dívka "N uže, 1?avle", pravil Adam Ba­ deau, "pojď se mnou neprodleně do zadního dvorce.v Otec kráčel napřed a jeho žena, Pavel a Dabney šli za ním mlčky na zadní Uestou sejmul otec s hře­ bu veliký karabáč. "Sv'leč kabát!" velel přísný otec. Pavel uposlechl. "Adame pane Badeau !" pros�­ la matka, "nežli vykonáš úmysl SVŮJ, dovol mi několik slov v soukromí.·' "Nech mně, Charlotto !-' Vím, co

"spíše

.

_

.

.

�v?rec.

.

-

chceš

-

abych

mu

pro

jednou odpustil.

-7útlocitnou. Ty bys chlapce zkazila dobrotou SVOU." "Odpusťte", ozval se Dabney se­ ,.odpusťte, drahý pna nábožně ruce příteli, podotýkám-li co křesťan a kaza­ tel slova božího, že by spravedlnost měla býti někdy mírněna milosrden­ stvím. Snad chlapec. dostane-li času k uvážení velikého svého hříchu. přizná

Ty's. příliš

ho nutiti a an hostitel

.

a

vydá psaní." "Pane Dabney,

a hovořil vesele, málomluvným a .

"Doufám, milý příteli,

že

uposlech­

mé rady", ukončil Dabney své dlouhé řeči,,,a podrobíte se novému věcí. Konfederace je teď pojiš­ pořádku těná .• , "Rozmyslím si to·", odvětil Badeau. "Raqěji si to' rozmyslete rychle, ale i kdyby vás mělo něco potkati zlé­ ho pro vaše politické smýšlení, máte ve mně přítele, kterýž má značného ·vlivu. Spolehejte na mně." "Děkuji vám. Ale s těmi psaními nejde mi tó do hlavy." "N ení ani té nejmenší pochybnos­ ti, že psaní přinesl. Jedno bylo ve ve­ liké žluté o hálce a od zubů psa neslo známku. Zajděte k němu teď, snad si nete

.

musíte věděti, že milosrdenství v takovém případu není Já bych raděii spatřil 'svého syna zemříti před mýma zrakoma, nežli abych věděl, že jest lhářem, Pav­ le, chceš' se vyznati, žes mně přelhal ohledně těch psaní I' ."J á vám, pane, pověděl pravdu", :, něla chladná odpověď. "Uvidíme tedy, dostaneme-li z te­ be pravdu ven", pravil otec a zvedl karabáč.

spravedlností.

.

'

Když padla první rána,

p�iběvhl.

N ero a divoce zařval. Badeau Jej pre­ tábl karabáčem a Pavel obrátiv se pro­ sil úpěnlivě se slzami v očích : .,Prosím, otče: nebij Nerona. On neučinil nic zlého. Bij mně a jeho

nech.j

si

zůstával

yážným.

..

se

přihýbal

'

zavolaný odvlékl na pro­ psa vzpouzejícího se. tak vesele jsi si N ebohý N ero 1 ráno ·se svým pánem cestou poskakoval v lese, těšili jste se na radostné uvítá­ a tak ní, na dobrý oběd a jiné věci se vám to špatně splnilo. Martine Dab­ ney, těš se, že zloba tvá dojde jednou zasloužené odplaty. Cernoch

vaze

_

to

rozmyslil;' Však já » ,se

�ozvím. T�ď jej

to

nechám a mam novy plán s mm -. doufám že. ten pomůže, ale až později. " .Martin Dabney vida že ničeho se nedočká, poručil se svému hostiteli a s nejponíženějším otlporoučením se do je­ ho milosti a přízně vypil ještě jednu sklenku a odešel.. Adam Badeau přecházel chvíli po síni a pak ubíral se nahoru k Pavlovi :

I

IV.

-

neb otec dbal na j�ho byl silný, přísný �esť. ale nikdy Casto trestával svého syna, tak těžce jako dnes -. neb nikdy nebyl nim obelhán. Pavel to snesl hrdinsky. S1zy ronily se mu po tvářích, ale ani nezalkal, ani nepromluvil. Matka skles­ la k zemi hořce plačíc a }t�artin Dab­ ney utíral si pot 8 obličeje červeným

Pavel dostal těžké

bití,

a

hedvábným šátkem,

čekaje

na

vydání

psaní. Když ,

otec myslel, že to stačí, pře­ stal bíti a velel synu, aby vzal kabát a odešel do svého pokoje, Matka lkajíc kráčela za ním:

"Pojďte, pane Dábney, vypijeme sklenku· vína. " Kazatel slova božího nedal se dlou-

Ta osudná

psaní.

Pavel ležel na svém loží a matka sedíc nad ním, hořce plakala, když pan Bsdeau vstoupil tiše dveře otevfev. "J ak vidím, pláčeš tu jako obyčej­ ně, jakoby nad čistým andělem, jemuž se křiv da stala. Pavle, rozmyslil jsi si .

to už �a

"Ocešel ten strašný člověk pan Dabney �4' ano, odešel už." "Co ti po tom "Pak, otče, mohu se přiznati." "Já to věděl l vítězně zvolal sadař. ,.Já to věděl, že psaní přinesl a. že nějaký vzdor proti tomu člověku -

-

v

Avšak takovou ku lhaní. zatvraelost jsem v tobě nehledal. Nuže, Pavle. vyznej se a nebudeš více trestán."

přinutil jej

"Matko," pravil hoch, "prosím při­

.

nes

ta

psaní,

schování.

,�

která

jsem

ti svěřil kll

-8-

"Ůo�e, spiknutí. spolku, Charlotto 1" více z

a

I ty

jsi

s

ním

Já bych byl snad a nepoštíval. spíše umřel, nežli abych byl psaní ta ukázal jeho hltavým zrakům." ,:J e to vše pravda, Pavle �" tázal do se otec a veliké slzy vstoupily mu vložil

ve

"Až uvidíš psaní, snad nebudeš se tázati," odpověděla paní a vyšla

pokojíka. Když otec

viděl

rozrnrskaná záda

hluboce

pohnuta,

jednal-li dobře a snad hoch příčinu

psaní.

očí.

naběhlý obličej

cítil se Nevěděl nerněl-h

hochova,

ale mlčel. moudře dobrol! ku -

I

.

"Zajisté!"' zvolal Adam Badean, když byi otevřel obálku. "Nebesa! Pa­

skrývání

.

vle! Tys zachránil mi život. Já bych pro celý svět nechtěl, aby Martin Dab­ ney, neb někdo jiný jeho politického smýšlení jen se domníval, co asi v té N ebohý můj hochu! obálce se nalezá.. Mfti šlechetný, věrný a nevině stresta­ ný Pavle., ! Jak se ti odměním za tuto křivdu!

Paní Badeau přinesla psaní a po­ je otci. "Tu máš Charlotto psaní od svého bratra; a zde má Marie psaní od­ však asi vím od koho. Ale co to za dopis pro mně! To bude ten o němž Dabney mluvil. Opravdu tu [sou znňm-' ky psích zubů. Ten Dabney má dobrý zrak. A žádné poštovní známky na nich. Jak se sem dostala ze severu 1 Dabney má pravdu, že v tom musí dala

Silný

padl

"Ot�e,�' pravil Pavel, ;,eimím promluviti, nežli psaní

•

"Mluv,

ně­ to

synu, mluv!"

.ž města cl že nemám jen že jsem nepověděl

ště

žádných sebe; pravdu. Na po­ 11

mě­ nebylo stem potkal jsem muže, který se mně otázal, zdali [sem Adama Badeaua. Já odpověděl že ano. I dal mi tato psaní a nařídil .mi, abych pilně je střežil, zvláště to veliké a neukazoval je žád­ �.érnu ale odevzdal je osobně otci. Když jsem cestou potkal Dabneyho, ten viděl psaní v mé ruce. I chtěl je viděti a nalé­ nal na to, bych mu. je ukázal. Moje bambitka a Nero je] zastrašily. Pak se tomu smál a obracel to v žert. Ale já 'Věděl, že chtěl opravdu psaní ta dosta­ ti, kdyby mohl. Nero to též věděl. Pes, jako N ero vždy pozná nepřítele, pro nás ničeho. Ale

'za

ot?e, to jsem přesvědčen. Když jsem přišel domu, myslil jsem, že budu míti příležitost dodati tobě psaní soukromně,

ale nešlo 10, neb

jako klíště.

se

mně držel

Dabney

Když jsi se mně tázal, nesu-li ti psaní nějaké, nevěděl jsem Cll neb jsem měl za to, že odpovědítl, aspoň 1 !:I 1 no z těch psaní nesm í on vi­ děti. Zapřel jsem tedy a byli byste mi věřili, kdyby on nebyl se do toho

ten muž

pojednou změknul, synova na kolena a líbal jeho těle smáčeje je slzami

lože

.

ono

,

"Otče, já tě nepřelhával, když jsem pravil, že nenesu ti žádná psaní

u

rány, na svými. ,;Nikoli, otče," vzpíral se Pavel. "Toho nečiň. To mně více bolí,' nežli

býti nějaké tajemství.'

kolik 'slov otevřeš? "

�,Prayda, otče, čistá pravda. A teď psaní a přesvědč se, zdali mé udání bylo pravé. otevři

jen

bití, když vidím,

že tě to tak tíží.

"Když povážím, ". vzdychal

,

"

Adam

Badeau, "že jsem obětoval svého syna pro mé vlastní dobro, a on ze to tak

trpělivě snášel, kde by jediné slovo bylo hned jej zac'rránilo před bolestí ne bych si raději uťal tu nešťastnou ruku, která tv rány kruté spňsobila.>' "N emluv tak, otče," prosil hoch. Já jsem hojně odměněn za tu bolest, když vidím, že jsem ti prospěl. Více­ -

c-

kráte nebudeš mi nedůvěřovati." "Ach, drtě, tys mi zachránil život a tisíckráte více budu ti dů věřovatí. "

vše

"A teď", prosil Pavel, "když je pořádku, zavolejme sestru Marii

v

také. " Ta přišla rychle a plakala radostí s ostatními a těšila se se svým psa­ ním, které pochodilo, jak bratr i otec tušili, od jejího snoubence, jenž bojoval na

severu,

Pak na žádost Pavlovu byl i Nero puštěn a před veden. "Vidíš Nero ubohý," pravil Pavel­ "Dnes ráno jsem ti sliboval, s jakou '

radosti nás uvítají a jak dobrý oběd na nás čeká. Viď, ctče, že dostane N ero teď svůj oběd. H

"Hned ho dostane,

tvém

pokoji.

H

a

sice zde

ve

-9rozčilení

Když pak '8e

členů

ní obdrženého, od ne sl.

Psaní bratra

ze

že

boji,

koření

za

Badeau bylo od Sděloval jí, že

paní severu.

Státy rozhodly

po­

a

Marie smála

nad

i

plakala svým její píše, že už byl bitvě, že postou pil, že brzy doufá předstoupiti před ní a oslniti jí skvé­ Jými ozdobami na svém kabátě. 00 se mého psaní dotýče," pravil 'Pan Badeau, "není třeba bych vám sdé­ .

se

Milenec

listem. v

lil

jméno zasílatele. J I::ť ze severu .. Sdě­ luje mi o ueštěstí které potkalo naše

vojsko u BuH Hun, ač prý to nebylo tak strašné, jak to jinde líčí. Praví, že není příčiny, abychom ztráceli mvsle ncb neštěstí to tím více povzbudí mys­ le lidu k činnosti nezdolné. Praví. že lidé v našich státech, kteří zůstávají věrni unii, musí bez odkladu sestupo­ 'Jati se v tajné spolky ku vzájemné obraně a pomoci. Dává mi plnomo­ cenství ku založení tábora Věrně Mo­ drých", (trne blue) neb unionistických občanů a tuto v šifrách mi posílá jména důstoiníků a místa kde se tábory po­ dobné schézejí už v našem státu s ostat­ "

..

ním

potřebným Otec

na

naučeujm.�'

to

ukázal rodině arch pa­

píru pokrytý podivnými znameními ml­ sto písma, kterým arei tito nerozuměli. "Náležíš skutečně k takovému tá­ boru 1'.' tázala

se

matka.

,,�áležílll; přidal jsem

se

Wil­

ve

mington. Jeto vůbec známo, že tako­ vé lig'y stává, ·a nejspíše Dabney chtěl na mně vvzvéděti, jsem-li také při Věr­ né Modrých, Chtěl tato psaní vzíti

Pavlovi

nezdařilo při­ šel sem v že je uvidí a bude míti pr .iti mně důkaz ft. Proto podně­ eoval mně ku potrestání Pavla, očehá­ vaje že tím psaní od něho vynutí. Já ho měl za člověka pravdomluvného, ale teď vidím, že je to zvěd' a zrádce.

býti,

a

když se naději,

mu

to

"Ou je špatný chlap H

vrci

její je v

pomstíti

se

pravil

Pavel,

co

jen

můše

.,N ero, vždy

naň

kdyš

vr��,

něž Pavel tak těžce

udržeti unii; že to bezpochyby vezme dlouho času; že poznává sever těžkou zodpovědnost, kterou na sebe béře, ale že tím horlivěji 'se jí užívá a jiné osobní ještě zprávy.

•

ho spatří, a Ň ero nikdy ne­ dobrého člověka." "J á ti věřím teď i N eronovi a BH­ huji ti, synu můj, že ten člověk odnese za to. k čemu tě dnes přivedl. Za kat­ dou ránu, která tebe dnes stihla, po­ H nese on desatero násob.

rodiny

utišilo, vypravoval každý obsah psa­

na

"Má jest pomsta, praví 'pán," 086 mírným hlasem paní Badeau. "To -je .pravda; ale já doufám. že budu jak by pobožný Dabney řekl, po­ kornym nástrojem v rukou pána." "Však mi ho nezapomeneme, viď Nero," pravil Pavel .hlad� psa svého po hlavě, a Nero jakoby rozumnél za zvala

'

vrčel.

,.A teď," pravil otec, ,.aby se nic nepřihodilo, spálím dopis svého přítele. Co však psal v šifrách, musím si za­ chovati, neb toho nemohou nikdy POll­ žíti co důkazu proti někomu." A sku­ tečně spálil p-aní to v krb-i a šifrovaný list vstrčil do kapsy u kabátu. Spokojeně a vesele šli k obědu, '

v.

Zráda

a

zatčení.

když ještě celá rod ina pravil Adam Ba­ Na ip-dnu věc bychom bvli za­ deau pomenuli. V tom asi měl Dabney pravdu, když pravil, že máme-li nějaký hvězdnatý prapor spolkový, abychom .i�i zničili. Tyd mu Charlotto tuším odpo­ věděla, ze nemáme nic podobného poj p" obědě

pohromadě hovořila, ,

"

,. naší střechou. a mluvila jsem také pravdu, HAnil neb neuí nrapor ten v našem domě. Bylo to tolik pravd v, co se jen. může Vím ale takovému člověku předhoditi. kde jest a že ie-t v bezpečném místě náš prapor. Nalezá se v chý�i tety :Féby mezi černošskými obydlími.

"Měli bychom jej zničiti, spáliti

,. navrhoval Adam pro všecky případy, Badeau. "To není možno!" zvolali všichni skoro najednou. Otec jakoby zaražen nad tou to jed!1omyslností zarděl se a pravil pak: ;,N edoufam,' že mně budete považovati A.le musíte uvážiti, že co z:j, zbabělce. hlava rodiny nesu celou sodpovědnosf

-10-

Už to máme!" zvolal důstojník prohlížeje listinu. "Máme to dnes štěstí II potřebiti pro vás, ale pro tento nepo­ 'Našli jsme svého muže a díikazy záro-· třebný kousek parády jej nevydám My ven proti němu. Teď pane Badeau. se­ a kdyby připravte dle Iibosti a pak pňjdeme, praporu nemůžeme upotřebiti, jei u nňs nalezli, může to státi třeba Ale st.ráž musíte míti při sobě. Sadaf provázen dvěma vojíny ode­ můj ·život. "To ie pravda, otče," pravil Pavel, bral se do svého pokoje, napsal někte­ rá obchodní. nařízení, která odevzdal "ale spálit jej bych přece nemoh1." ,.Nejlépe bude, vložila se do toho choti své a pak se loučil se všemi mi-· paní Badeau, ,.když necháme prapor lými svými. tázala se pa­ v úkrytu jeho u staré "A kam jej vedete Féby, neb jej 'ní Badeau. tam nikdo nebude hledati a kdyby, ne­ nalezne iej." "To nevím, paní. O tom rozhodne N a tom také zůstalo, vyšší velitel." N a to rozešli se členové rodiny po "Budeme jej moci navštěvovati �'" ,.Nemohu nic slíbiti. své j.ráei a ves�le konaly �vé úkoly. .Nastal večer a stmívalo se. "Můžete mi sděliti své jméno?" Tu pojednou zastavil rebelský dů­ "Ano, paní. jsem kapitán Charles' stojník asi s dvanácti muži před domem Sawpill, od První zálohy Severní Ka­ vnitra ohrady, ob­ a tiše vejdouce do roliny, pod colonelem Gartney, co poli­ stoupili dům. Důstojník pak s 'dvěma cejní stráž prozatím .: .Mamé tu bylo naříkání, marné sl­ muži vešel do vnitra a tázal se po pauu ze. Badeau. Přemáhali se tedy všichni, až když Sadař vyšel ven a tázal se s podivojíni odvedli hlavu domu, manžela a. se otce. teprvé oddali opuštění bědo­ véním, co že sem -vojáky přivádí. vání. se Adam Badean �" ta­ "Jmenujete Pavel byl 'první, který opanoval zal se důstojník. "Tak jest." svůj zármutek a jal se těšiti matku a, "J sem důstojníkem v konfederační sestru vás zatkouti." a službě, .Neplač, drahá máti, bude zase 'pane přišel jsem "Na jakou obžalobu a jakým prá­ vše dobře. O otce se nebojím. Vždyť za

celý.

mně

dam. tak

jen

Život můj má dalece, pokud

ceny

p.r�

"

mohu J(>J

..

..

H

.

H

ř

"

H

,

,

.

.

vem

�.,

právem kon­ federačních států amerických;' nl\láte zatykač, pane?" "M ám nařízení colonela Gartney"Na ol-žalobu zrády

a

.

ho!"

.,To není přece zákonitá autorita.'! "Postačí k tomuto účelu. Jste ho­ tov

jíti�"

,.Zdá

že

.

.

se, že

by byl oclpor marný

musím podrobiti. Dovolíte mi obléci se a vzíti s sebou některé po­ třebné věci." "Zajisté pane, až vás dříve dáme." "Prohledá te ?" zvolal sadař a zsi­ nal. " Což máte rozkaz, byste se dopus­ tili takové neslušnosti t-' Tak jest." " A_ už se oba vojíni naň vrhli, pro­ hledali mu všechny kapsy a nalezli br­ YO šifrovanou onu listinu na níž byla a

nemohou mu nic dokázati. leda by snad tím papírem, co u něho nalezli, A tu sotva mají klíč k šifrám těm. Mi­ mo to, on mi pošeptal odcházeje, že se· nemusíme on báti." Avšak 7.armoucená paní nedala se potěšiti a noc, která následovala, ne­ měla sobě podobné co do bolestí v rodině Badeau. Což nebylo pro ně naděje ".- ne­ bylo žádné ruky přátelské, která by se' � jich l1i�la y této (lo?ě Ano Martm· Dabney tu ještěbyl, onei, vzorný kazatel slova bo.Žíhá, který ubezpečoval 'ještě včera pana Ba­ deau, že on chce býti mu nápomocen svým vlivem, kdybv jej snad mělo po­ tkati něco zlého .Á. tento Martin DaD­ ney nedal na sebe dlouho čekati. Při­ šel rá o jako na zavolání. sotva že by­ la opuštěná rodina vstala od snídaní, jíž se sotva kdo byl dotekl. Přikvapil u velikém rozčílení a stá­ le si utíral pot s velikým

se

prohle­

.

.•

jména důstojníků a místností tajného spolčení "Věrně Modrých" ve státu.

.

.

překru�é

-

.

....

oblíěeje svým

.""

--

červeným hodně slovo.

to

šátkem

Trvalo

hedvábným.

,

tomu skutečně

tak, pane-', .

od-

,Jest

drahá

dlouho, nežli mohl promluviti

"Moje drahá paní", ·pravil. s pře­ mrštěným výrazem soucitu, "je to prav­ da, co jsem byl plyše!'? Je to možnn, že by můj přítel milý a soused Adam Badeau, byl zatčen vojenskou stráží?" "J e

11

.

mou

paní,

že

povinností sděliti vánr; byla-li nalezena podob­

ná listina u něho, bude to proň velmi osudné. Avšak přičiním se vším vlivem svým a uvidíme, co se dá dělati. A mi­ mochodem řečeno. zdali pak prohlédá­ vali váš dům a nalezli ten prapor?" "Nehledali, pane, a řekla j em vám. už včera, že takového praporu v našem domu nestává."

pověděla paní Badeau. ,.Ach, tedy je to skutečností. Já "Pamatuji. Spálil Ee bezpochyby, radil. to předzvídal, že hy se něco podobného jsem jak mohlo "státi a včera ještě jsem pana Paní domu neodpověděla na to a. Badeau naporuinal, -o má učiniti. Zdá Dalřney obrátil se k Pavlovi, jako by ho byl teprvé teď spozoroval. S hlasem se, že má napomenutí přišla pozdě už. Avšak já ubezpečil vašeho výtečného' slaďounkým a lichotivým pravil: chotě, paní Badeau. že kdyby se něco ,.Dobré ráno. mladý příteli můj. mělo že může se přihoditi, podobného Byl jsem tak zabrán nepříjemnou tou spolehnouti a moji pomoc. neb si mo­ uddlostí, že jsem vás ani nespozoroval, hu lichotiti, že dobře stoj ím s úřady Doufám, že se na ume nehněváte k vů­ státníu.i a mám u nich důvěr.", vlivu, li včer-jškn. Otec váš byl velice rozči­ málo kdo. U se dá dě­ co len a nemohl vidíme, jako jsem přemoci jeho přís­ Víte-li pak, kam byl odvedenl+' lati. nost. Doufám, že vás to naučí mluviti N emohl nám to důstojník zatý­ vždy pravdu. Je mi Ho. ž.e jsem ne­ mohl odvrátiti ten trest od vás." kající sděliti." V íte snad, kdo dal �ařízení na "Ta záležitost už je v pořádku", zatčení ?. praviia paní Badeau. "OoIonel Gartney." "Těší mně. těší. Vyznal se tedy a. odevzdal psaní ?'� "A kdo jej zatkH" .Spořádalo se to k uspokojení :pa.­ Kapit n Charles Sawpill od Prv­ ní Zálohy Severní Karoliny." N etáži se nikdy })O tom" na Badean. Dabney vyňal tobolku a zapisoval co mříj manžel uzná za dobré.'· si ta jména vyhlížeje velmi moudře a ,.Ano, můj výtečný přítel jest vel­ laskavě. mi přísný ve své domá-nostl. Avšak já "Oolonela Gartney-ho dobře znám, nesmím se příliš zdržovati tu, drahá. pokračoval, "a podí vám se k němu, paní. Vyšetřím celou tu věc a sdělím. abych se přesvědčil, co jak stojí. Mu­ vám co nejdříve, jak to stojí. Zatím sím nejprvé vyzvěděti příčinu jeho za­ vás hospodin zachovej s vou 'milostí a. místo věznění a navrátiž vám brzo vašeho pána domu, tčení, jeho spůsob, ja­ kým bude souzen. Možná že budu mo­ Dobré jitro, drahá, paní! Dobré jitro, ci zaopatřiti dovolení rodině jeho na­ mladý příteli!" vštíviti jej. Avšak slyšel jsem velmi ne­ Dobré ráno, pane!" příznivou zprávu, že totiž nalezli vojíni Když Dabney odešel. sklesla paní u Badeau do křesla a zamyslila se hlu­ pana Badeau nějakou. listinu, kterou považují za zrádnou, která jej přivádí boko. ve spojení s tak zvanou "Matko'�, pravil Pavel, "že uhod­ ligou Věrně Modrých.�' nu, (\ čem přemýšlíš. Ráda bys vyzpy­ "Důstojník jej prohledal a nalezl tovala, zdali ten pan Dabney je pocti­ .zda-li smýšlí o nějaký papír v jeho kapse", pravila vec nebo padouch ale neukázal I: mi zauubu naší ho." neb o naší paní, pomoc to je nač .,Máš pravdu, Pavle "Aha, to muselo býti něco důleži­ tého. Snad můžete se domysleti se asi právě myslím. co to ,.J á mám nad. vší pochybnost za bylo.' Snad to bylo jedno z oněch psaní, které syn váš přinesl .z města?" jisté. že l>abney jes� ten nejbídnějSí pa"Neviděla jsem to, důstojník to douch. ". podržel. "SKoro bych toinu věřila! že 'máš ...

"

.

..

.

..

��

.

-

,.

-

,.

�\

-12

se tu, aby slyšela co noviny přinesl. "J e mi Iíto, drahá raní," počal u­ hlazeně. ,.že ač jsem se vynasnašil co nejvíce, nemohu přece nic uspokojivého vám dnes sděliti. Myslel [sem, že ne­ dočkavě čekati budete na každou zprá­ vičku a proto nelenoval jsem přinésti vám to, co jsem zvěděl, ač už v tom je pro vás málo potěšitelného." .,Prosím jen to povězte krátce,­ pravila sklíčená paní, "isem na, to nej­ horší připravena. Dozvěděl jste se snad, kde se můj manžel nalézá?" "N alezá se ve vězení Wilmington­ ském drahá paní, a obžaloba proti němu jest velmi těžká. Praveno mi, že jest

celá rodina sešla

avšak ještě by bylo možno, že má dobré s námi úmysly; zatím raději budeme ještě o jeho zlomyslnosti po­

pravdu,

chybovati.

za

H

VI.

Had leze

z

díry.

odchodu Dabney-ho z domu tn málo práce a radosti tu Rodina byla ce:á svým žádné nebylo zármutkem zaujata a obyčejné práce Po

udělalo

se

ponechány černým sluhňm. jak uměli neb n.ilo­ jak se zdálo, cítili to, jejich pán jest pronásledován a od

zůetaly

Ti vy konali vše. valí pány své, a že

jest jedním z vůdců papíru, který II něho nalezli, psaném v šifrách prý to zřejmě etoií, Uřad sice nerná ještě celý klíč k šifrám těm, ale už šifrovaný list jest velilrým p�1ezřenílll, a následek toho bude velmi závažným. Kdybyste mohla.

drjch",

jejich.

Gartney-ho, kterýž zdál se míti žÍvoty i jmění lidí z celého okolí ve svých ru­ kou. K,1yž přišel Pavel do tábora hlav­ ního a doptal se na Gartney-ho, ne­ mohl se dočekati předpušténí k němu,

(hrou

zaměstnán kořalky). A když

colonel velice

byl v

karty

a

pitím

Pavel pochlubil svým jménem a cílem cesty �vé, vyhnali jej jednoduše 2: tábora. Řeklo Fe mll, že j('ho otec jest zatčen co zradce a proto že ani jeho rodině, aniž komu jinému ze zrády podezřelému nebude dovoleno s ním obcovati; že se později oznámí místo jeh"o věznění, prvé nežli snad bude obě­ šen, a že. lépe, pro syJla, aby se tu více­ kráte neokázal, sice že sám přiveden bude v nesnáze. Iloch odebral se domů s těžkým srdcem. N =rnohl se přemoci, aby ne­ vyprávěl 'Vše matce a sestře své a tím jejich strach a bázeň ještě zhoršil. Mrak nad hlavami neštastných se stáie temnil a nebylo nikoho, kdo by je po­ těšil a jim pomohl. VečfT přišel utťšitel- ne sice duch pravdy ale 'l\fartin Dabney. Tento kazatel "slova božího" tento­ kráte se vyfintil a vylízal co nejlépe do­ vedl. Obličej měl hladce oholený, vlas napamadovany, nákrčník nad sníh bílý a výraz jeho obličeje by I tak bedlivě sestavený z hluboká soustrasti a vědomí moci své, že to by 10 paní Badeau hned nápadnyu Byl pozván do hovorny Ho se

.

.

ano

V

že

tom

teď dokázati, že se list ten dostal do jeho rnkou nějakým omvlern, aneb Žt3 při něm nalézal se nějaký přípis od ně­ které jiné ose.by, aneb kdyby Ryn váš moh] v,, tknouti osobu od které dopis ten obdržel, to by jisté mělo dobrý násle­ dek a mohlo by to panu Badeau značně uleviti. ., Ú':mdek .Martina Dabney-ho byl velmi schytralý a léčka tuto položená byla vnadnou, avšak ani matka, moudrá ani opatrný syn se do ní nezakousli. "Takového nemohu nic dokazova­ ti," pravila pí. Badeau, "neb neznám nic ze soukromých zňlež.tostí mého manžele a nevídám jeho psaní. H "J á bych učinil vše pro svého otce,» zvolal Pavel, ,�ale na něco přísa­ hati, o čem nic nevím, nemohu." "Je te, těžká úloha," pokračoval, Dabnr y uhlazené, "a málo se tu dá činiti. ,. ,..Mohla bych snad svého muže .spa­ třit," tázala se paní Badeau. "Bojím se, drahá paní, že [e to nemožno, aspoň pro nynějšek. Máme ve státu tolik unionistů, a ten ta'iný spolek, o němž jsem se zmínil, dá úřa­ dů m tolik práce, že je to nemožn aby povolili vězňům mluviti s někým .

-

.

.

dokázáno nade vší pochybnosť, že jest členem 'zrádného spolku ,. Věrně .Mo­

že drží s unií, s Abe za to, Lincolnem, se svobodou. Pavel, ač měl ieště záda bolavá vydal se hned druhé­ ho rána na. cestu, aby vyhledal col.

nich vzat

neboř

-

'

-13

leda

Matka. vŠak

vládě naší dobte znáA víte, že rodina

osobami

s

mými

oddanými.

a

v s otcem podezření a tedy s ním obcovati neemí.» Paní Badeau zbledla a div neomdlela.' Slova slyšaná oslabila ducha

'.

však

že mně to bude státi značnou

na

to nebudu

oběť, ale, hleděti, jen abych vám

Povolíte-li mi vy, drahá paní, slečno M;arie soukromé' slyšení, sděNeměj bych nic, Hm vám svůj plán.

pomohl. a

•

ziti. H

Yankee-mu, myslím, bude muset vzdáti. Když ,dovoiíte, zaopatřím si dovolení otcovo.

.

'"

•

hedvábnr'

Obličej

to

.

dlouho hleděl dcerršku vaší

s a

se

ne

Vezmu na sebe zachránění žiBade ža:endátn mi slečnu

veta Adama

fenu."

zvíře

bylo by

mu

skočilo

,.

zvolal

opovažujete

do

.

�

.

za

konečně, ,;tedy

vy

mluviti takto ke mně f !

J ti. rozumím teď vám a V) porozumíte mně jasně. Však vy budete shozeny se svého vysokého koně, milá dámo, a litovati brzy slov dnes ráno pro­ budete nešených. Ji vám nabízel mír, ale vy hudete [ste se rozhodly pro válku míti tedy válku. Já vám povídám; že není nižádné moci na zemi, která by mohla zachrániti Adama Badeau před smrtí-před šibenicí, A co se jeho ma­ [etku týká, jest už propadlý a já ae ho zítra ujmu se splnomocněuím 'ladného úřadu. Připravte se tedy k odchodu v čas. Osobní svůj majetek můžete vzíti s sebou ale ani toho nejmenšího co náleží Adamu Badeau, Já vás nau­ čím, že Martin Dabney nedá sebou p� hrávatL" -

:Má

za

se

.

.

obdivem na roztomilou míval jsem z ní duchov-

'Obličeje obou ženštin zakabonily se rozjitřením a hněvem. V nadrech Marií to vřelo a jen jen vybuchnouti chtělo.

poctivé �,AhlL!

prázdné pocit-ti pozempovaha, jak zni te, je st bez a jsem mužem majícím postavení

potěšení

Dabnel-ho zapálil

krk.

-

Marii

ho ruohl

ruda a škraboška Iíčená pojednou s ně­ ho spadla.. C�lý se třásl vášní. hrozil pěstí a cenil vlčí své tesáky. Bylo do­ bře proň, že nebyl N ero v pokoji, neb

předejíti tomuto velikému neštěstí, a já jsem hotcv učiniti tu oběť pro vás a pod jednou výminkou. podniknouti to An! nevím, jak bych to ze seb(j vypravil, ,�.le nejlépe bude, když vše vypovím prostě,lako počestný D!UŽ." Já

i vliv,

ho

ona se

stej ně při vésti k byste tomn, aby jí poručil, by si uřízla hlavu. A mimo to vše, pane Dabney, já mám zcela, za to, že zatčení mého manžela. bylo provedeno po vašem "dání a po. Já věřím, že jste se sta­ vašem přání. věl jemu býti přítelem a zatím jste jej bídně zradil za n�jakjm ničemným. svým účelem. A to věříc, nemohu ve vás míti pražádné důvěry a nepřejí si s vámi mluviti. ��

.

skyeh, úhony

onomu

"" Tož

zavolám. H Hoch odešel s psem ze světnrce a Dabney, který neustále utíral. si pot ln, velkým 'čel veným šátkem usadil se pevněji v křeslo, odkašla si H a ločal odhalovati sv'iij plán. válU drahá tajiti, "Nesmín� paní, že postavení vašeho manžela jest velmi choulostivé .. Dle odpovědí na otázky mé soudě, [est možno, že bude uznán vinným z obžaloby proti němu vznešené a" pak by neušel smrti. Ale -to není vše; usvědčení ze zrády má za následek ztrátu celého jměaí zrádcova. Bylo by to velmi bolestné, aby tato rodina ztratila hlavu SVOll i celé jmění které jl A já d08U�l udržovalo v blahobytu. mám za to, že já, a jedině já, mohl .bych

ní

.

však

"

,

to

"Ano,

"Pavle,·' pravila paní Badeau, ,.vyveď Nerona z domu a 'počkej až tě

.

,.Je

na."

proti tomu, aby mladf D!Ůj přítel Pavel hy1 také při tom, ale ,mládí iest obyčejne neopatrné a on by mohl to poka-

na rameno-

.

mi líto, že mu sím vám ozná-: Nemůžete-Ir není možno. nám 'pomoci bez této podmírrky, musí-­ Já nemohu me pomoc vaší odmítnouti. i kdybycb citům své dcery poroučeti snad sl toho přála." .-,Mé státi zdá se býti proti mně,·'" pravil Dabney, ,.avšak taková služba, jakou mohu posloužiti, není přece tak )ehce k zamítnutí. H .,N emftže o tom býti déle řeči, pa­ ne Dabney, má dcera jest už zasnoube,

míti, že

přemýšlím o nějakém plánu-', pokračoval Dabney, "který by nám mohl býti velice vhodným. Možná "J á

ruku

položila jí

'pravila :

a

jest

její úplně.,

-

-14-

P8\}í Badeau neodpovídala, ale zvonila, načež vešel černoch.

"Ukaž tornu pánovi dvéře !" "tJ á. si východ najdu sám," syčel

kazatel slova bož.iho, odcházeje, ,.a na­ jdu si také vchod zítra. Až já přijdu půjdde vy I" Když" přítel domácí" opustil dům, nernohla se pl. Badeau déle udržeti a padla omdlelá k zemi .Marie svolala Pavla a sluhy a po nějaké chvíli po­ dařilo se jim paní domu vzkřísiti. Dlou­ ho však nemohla přijíti k slovu. "Tys měl dobře, Pavle." pravila konečné, "že ten člověk jest bídný padouch. 1\lusÍ.11 se teď odtud' připra­ viti Ba cestu. Opříti se 11111 nedove­
eluh v Adama Badeau. 'Pa 11 1 Badeau měla už připravený naložený vůz se svými věcmi a jakmile 'ukázal Dabney své písemné nařizení, vsedla do kočáru s dětmi, vzala něko­ lik sluhů svých s sebou a odjela. Děsná to změna stihia šťastnou ro­ (linu od onoho rána, kde jsme ponej prvé seznámili se s Pavlem a jeho Neronem klusajícími lesní silnicí k domovu. Hla­ v u vězení va rodiny byla nebezpečí smrti, a jeho žena s dítksmi byli psan­ ci půaobení-n pobožného "kazatele slova božího. ,. Ci stále jen křivda bude ví­ těziti nad ctností l

sám na čem stojí, aneb že právo. mocenství přítele jeho Gartney-ho nesá­ halo tak daleko. Paní Badeau nezapomníala na své· ho manžela. Odebrala se s nejhližši pří­ ležitostí do Wilrnington, ale seznala po bedlivém doptávání, tam že -manžel její že úřadv o něm ničeho se nenalezá a vlivu mají­ nevědí. Neměla tu cích, kteři by jí. byly svými službami pomohli, ale každý, komu sdělila svou potíž, odvracel se od ní s podezřením. Poznala. že nemůže učiniti ničchož, nežli vyčkati, co doba přinese. Tu a tam U plynuly dva měsíce. černoch ze sadu sdélil, pfiběhlý n�který jak Dabney surově s ními nakládá, jak zahradu a půdu zanedbává, že úplně zanedbal svého řemesla co kazatel slova božího a stále téměř hraje v karty, pi. je a peleši se v novém svém domové s přáteli obého pohlaví, na nichž není nic počestného viděti. Pavel zatím byl sklíčen zimnicí ale už se pozdravoval a seděl právě k večeru s matkou před domkem, když tn Nero zavrčel a ze silnice 'přišel do domu černošský chlapec podávaje dopis

leště

za

přátElI

.

.

0/

nějaký paní Badeau, Udiveně vykřikla poznavši na obálce rukopis, svého man, .

žela.

"Odkud je tázala

se

"Nevím, le

se

to

-

kdes to dostal !"

hocha. H

vzdál.l.

odpovídal

Paní .Badeau otevřela list

ř

Vll.

Cuchy ěuchy ěuehatína. Paní Badeau

nebyla úplně zbavena pohodlí ži vota, neboť měla na .své jméno psaný malý domek a několik akrů pády nedaleko Kiaston, asi 80 mil od svého prvěišího domova, Sem se utekla a m3:IÍc dostatek peněz, mohla ihned započíti tu hospodářství na novo,. !ak že. rodina její nepotfebo vala trpeh nOUZI. Několik černochů Adama Badeau uprchlo ze sadu a při­ dalo se k ní, a 'bylo by jich více uteklo kdyh,. byla pro ně měla místa a práce: Martm Dabney ani nepokoušel se o jich dostání zpět, hezpochyby, že nevěděl výži vy

a

tento

a

a

rych­

čtla Pa­

vlovi, pokud slzami zarosený zrak: tornu dovoloval, následující: "Ve vězení, Raleigh, 21.

října 18tH. dítky. Mámť právě příležitost poslati vám několik fádků po věrném poslu. Neodpovídej­ te na to, neb je. to nejisté a já mám útěk odtud pojištěný pro nastávající noc. Zkosil jsem mnoho, ale jsem zdráv a silen. Přátelé mojí nezapomenuli na Milovaná

ženo

a

mně a hudu hnedle svoboden, avšak k vám nebudu směti. Vím vše co se stalo, a jsem rád, že tomu není hůře. Jen to mně trápí: ta listina šifrovaná, kterou u mně nalezli, kdvž mně zatkli;' T,a by mohla uškoditi mnohému dobrému člověku. J sem přesvědčen že jUeště nerozluštili, ale přičiňují se o to. My-

-15

nalezá

rukou

Dabneyho. Cantrellem, abyste promluvili bývalým správcem naším, zdali by nevedél o tom. Stojí to za to, neb na li-' stíně té mnoho záleží. Kéžby se IDObla z 1 ukou Dabneyho dostati. Kdybyste listinn tu, neb nějakou zprávu ale jen po spolehliobdrželi, pošlete vém poslu- ke mně 11 Patricka RHey-

.slím, že

se

,Což

v

při

-

zapamatoval 'adresu otcovu "Patrick Riley, okres Oaldwell, v horách," spálil vzácný dopis ten a počalo se teď jedmati o provedení účelu jeho. Jak vyhledati listinu osudnou 1 Správce Oantrella nebylo už na sa-du, neb byl Dabneyem propušten. Co činiti � Pa-vel vzal si od matky dovolení, .že sá,n půjde na' sad II bude hleděti

své

,

tajnosti skryté.

Pokojík

ten

hyl

"

To je Msť t9 obálky z osudného Já vím, fe otec ji tu nenechal. On bedlivě rozřízl ji a neroztrhl. Dab­ ney to musel roztrhnouti' a má tedy jistě to psaní zde. Ale jak k němu � To je jiná." Pavel obešel roh a přiblížil se k drnhému oknu knihovny. To bylo vy zvednuto a on spatřil zkrze žalusie Dab­ neyho seděti u stolu ve společnosti ne­ známého nějakého muže. Dabney se velice potil a připíjel statně ze akteniee Pavel slyšel každé tdO\90 una stole. vnitř pronešené, "Já vám povídám, Dabney, to neuí "

psaní.

'

bezpochyby opilý. Dabney, se černochy nepříjde 8i že tedy ruftže (Pavel) 8 ními dle vtile pohove'řiti. :Řídě se dle toho, spěchal Pavel k staré tetě Fébě, zanechal u ní uzlík svň] kde co mohl zvěděti. všichni velice potěšení

mohl spo­

Srpek měsíce vyskočil chvílemi z mraků a při jeho světle spozoroval Pa­ vel pod okne'u rozházené kousky roz­ ličných papírů. Mezi těmi N ero neda­ da si pokoje čuchal, čuchal a hledal až něco nalezl, co jeho pozornost Vři vábilo .Zaknučel a přiběhl k Pavlovi, vrtěl čumák svůj o ocasem a tf el studený jeho ruku. Pavel se otázal: "nalezl jsi něco, N ero �" Tento vrtěl 8 sebou zase a běžel na jedno místo, kde čumá­ kem ukazoval k zemi. Pavel šel a zvedl kus žlutavého papíru. Bylo to kus obálky z psaní a v rohu to mělo dvě díry jako od zubů zvířete. Pavel okamžitě poznal, co to ie, "Hnad i to jsi poznal, starý hochu Iv tázal se psa, a ten vrtěl spokojené ocasem.

mezi

se

a

děje.

domů

vyptával

Pavlem,

zadu u přízemí. V okně bylo pnivě světlo vyrážející zkrze žulusie. Přikradl se tedy k oknu, aby viděl. co se tam

zvěděti néco od černochů a snad něco pořídí. Nerada ale přece povolila pí. .Badeau, dárajic mu dobrá naučení na Pavel' měl pak domluvu se secestu, .strou svou a obdržel od ní ualík na cestu. .Nechaí se dovézti" do nej bližší stanice a jel dráho II k jihu. Nad Wilmington opustil vlak, objednal si koně a jel pak k starému domovu svému, dojeda tam téhož dne odpoledne, co vyjel z' domova. Nero byl s ním. Spatřiv při práci starého jednoho černocha asi půl míle od domu, zastavil .a zavolal černocha ku plotu. Ten posnav .pána bývalého se slzami v očích [ej vítal. 'l'ázal se jej zdali by neměl pro Jeh. koně místa, kde by' ho Dabney .neb jeho dozorce nenašel. Černoch zavedl jej do opuštěné chýše nedaleko a zaopati'il koně hojně obrokem a vodou. Pavel se pak dozvěděl od černocha, te dozorce odejel do města, a že přijde

Černoši byli'

se 8

..

víte 'ho v okresu Caldwell v .horách .kde to je. Vzkazuji vám SVOl" lásku. N epotřebnji ničehož, Hned tuto zničte. A. B." Tu byly konečně noviny milé a neočekavané, a Marie byla hned zavoHna, aby se jich stala účastnou. Pak plakali opuštěni, smáli se, čtli a opět -čtli a líbali dopis, a když si byl Pavel

.a

shledáni

léhati, ž" žádný z nich, ho nepřozradí. Byli to vesměs staří známi, Pavel si dobře pamatoval, co mu který pověděl o spůsobu žití Dabneyho a leh o kunpa nů v, domě, a doufal, že mu to bude Hoch ten byl vždy ote­ vše k užitku. vteného ducha, ale od toho dne, co se šel se f!I Dabnej em v lese, stal se z ně-, ho nsedlý muž. Zůstal mezi přáteli černými do ve­ čera a po tmě pak je opustil, jako by šel pryč. Zatím však pouze obešel kus sadu a bližil se pak Ji domu zahradou. Nero tiše při něm. Nevěděl ani sám co chce-šel na zvědy. Věděl, že Da­ si uhral za knihovnu svůj pokojík bney jeho otce a tam že nejspiše má všecky

s

-

'nikdy

-

,

.

-16 hračkou Stu do \'lal

přečísti takový

list

šifrovaný.

jsem ho po tti ho-liny

jsem ponse tři písmeu ky

Je to velmi

za

a

tn

našel

dobu,

těžké, jaké jsem dlouho

už

ouy tu byly pravidel­ né věty neb řádně aledující slova, tož by to šlo. Ale ono se mi zdá, že isoll to samá jména osob a místa mnohá snad ještě zkrácená. To vezme ještě času."

nev-iděl.

Kdvby

"N už, dobře," pravil Dabney, "N e­

cháme toho zatí ID. Přijďte zase v pá­ tek, pane Asshe a-budeme pracovati spolu. no té doby je dost času­ však Oll žádný ptáček neulítne." Na to vypil sklenku, vstal, vzal složený papír se stolu a uložil ho do zvláštního šuplíku v psacím stole Ada­ ma Badean, "A teď, pane Asshe, chcete-li rá­ no jeti se mnou, jděte raději spat. Mu­ síme časně z domu. Mně to zdrží něja­ ké tři dny mimo domov, ale nesmím to těm černochům zde říci, sice by nic nedělali. Dodívám se ještě trochu ko­ lem domu, je-li vše v pořádku, neb ten poplašeny dozorce ještě se mi nevrátil.» Pavel viděl, že je nejvyšší čas, aby se 8 N eronem vzdálil. Jsa pak 'V bez­ pečí, přemýšlel, neměl-li by raději hned se vrátiti a násilím se do knihovny do­ Lýti. Avšak uzavřel nechati toho, aby snad nedal Martinu Dabneymu příleži­ tost proti sobě zakročiti. A na to spě­ chal do chatrče tety Féby, kdež přeno­ coval tak jak mu tato mohla vůbec po­ hodlí .připraviti. Poprosil ji, aby ho vzbudila prvé nežli se kdo v -dorné vzbudí. U snul spánkem mladíka zdravého s

dobrým

svědomím.

-

VIII.

Maggie St. Claír, Teta Féba dostála slovu jakožto stará věrná služka a vzbudila mladíka hned jak počalo se dníti. Nerada ho

l)\�r?ovalaučinila y�e. sladkýchy snů, tuk slíbila,

mnoho ka

vedouc,

as

ale 'že

když to na

"O ty andílku!" zvolala černoška, se mu zdá, že je doma u své ma­ minky a zatím je u mně v chatrči." Nero, který bedlivým sluchem za, své jméno z úst pána svého, při ch;ťtil blížil se a studený čumák otíralo obli­ čej jeho. T9 Pavla úplně probudil.o že "ono

hned vstal.

"Děkuju, teto Fébo. To jsem měl krásný sen. že bych byl na všecko za­ pomenul. Dej mi rychle trochu vody. A dobré jitro. N ero, je mi líto, že dnes­ musíš býti přivázán, hochu. Stařena přinesla vody, níž se clila­ umyl a pak vyhlédl ven dvéřmi. �ec Svítalo a obloha byla zachmuřená. Teto Fébo, musím tě ještě tro­ chu obtěžovati Dojdi do staré chatrče, kde jest můj kůň a počkej .tam na mně." "A kam chcete jíti, massa; co _

H

H

,.

..

chcete dělati?" "Půjdu do stájí, teto, pro ženské sedlo. Vím, kde visí, pakli ho dosud nikdo odtamtud nevzal.v

"Pro pána nebeského a k čemu chce massa ženské sedlo? Vždyť tll ne­ ní žádného děvčete nikde." "Nic nedělá, teto, jen buď tak hod­ ná a udělej co bych rad měl. A tento uzlík velmi s sebou." Dada

ualík do rukou a zanechav odešel Pavel s Neronem z chýže. Znaje každou píď půdj svého bývalého domova, došel ku stájí, kte­ ráž byla otevfína, Sedlo své sestry hnedle nalezl, vzal a odnášel, aniž by byl kým

ji

v

li udivení,

spozorován býval. Sedlo těžké donesl přes pole do kde kůň a Féba naň čekali. Jak se ale udivila stařena, když Pavel rozbalil uzlík a vyňal z něho ženský jízdní šat" ženský klobouk, ženské bOL­ ky, uměle kuéery ženské a co k oděvu ženskému do sedla vůbec jest zapotřebí.

chatrče,

"Tatíčkn na nebi ", zvolala černoš­ ka. ,.K čemu to vše l Není-li toto klo­ bouk slečny .Maríe, ať tato stará čer­ noška nespatří nikdy více její krásnou tvář! "

tom

bude záležeti.

-

"

Dobře, dobře,

,,-V stávejte, massav, volala stařen­ černá, "už hnedle bude den. "

,,:Matko", pravil hoch. "spal N ero dnes venku � H

ze

spaní '

teto

-

pojď raději

pomoz mi oblékati se." A za její }omoci změnil se hnedle hezký hoch v ještě krásnéjš! děvčeOděv mu padl jako na něho dě­ a

laný, kučery

mu

by byl visely pěkně

z

pod

-17 klobouku

a

nejlepším

na

všecky podrobnosti byly v něm pořádku. "Jak pak vypadám, teto Fébo l:

se Pavel udivené černošky. "Aby párubů pomiloval to drahé dítě vždyť by ho ani [eho vlastní matka, která ho porodila, nepoznala, že je její syn." Pavel pak skryl svftj vlastni oděv a sedlo; při vázal N erona, vyvedl koně

tázal

.

-

z

ho

osedlal

chatrče,

a

seděl

už

na

.

něm.

"Teď můžeš jíti, teto; vezmi toto kup si trochu čaje a dobrého tabáku. Musím se trochu projeti." "A kam jede můj mladý pán a co chce poěítH" tázala se stařenka

a

..

"Mám co dělati pro vašeho staré­ Martin Dabney nebude ho pána, teto

Černoch i.hned uposlechl, ani jezdkyně seskočila. "J e pan Dabney doma ?" tázal se .

.

Pavel.

"Není, paní, hodiny.'

dlouho

To

žehnajíc zel

na.

pryč."

s

mu se

.

v

bohem 1"

n·a koni. Stařenka dívala se za ním, až zmi­ belhala du svého chudého

"N ení, paní, massa Dabney odjel před dvěma hodinama., .' "Kdy pak se vrátí!" "Povídal, že dnes někdy. Více

kočáře asi

"Máš

to

že dnes bude

By 10 skoro devět hodin ráno a Pa­ byl jist, že Dabney bude už z domu pryč. A kdyby ani ne, nebal se setkati se s ním, ač si toho nepřál. Jel tedy zdlouhavě k bjvalémn domovu svému a zastavil u hlavní brány. Spatřiv čer­ nocha v trávě se povalujícího, zavolal .

a

zadrž mi

koně,"

podivného pána.

Slíbil,

runě čekati.

N ebnde­ li na své sliby lépe pamatovati, nechci 8 ním ničehož míti. Ale myslím, že se brzo vrátí. Ukaž mi, kde bych si chvíli. Jsou odpočinula. Počkám naň nějaké dámy v domě � H "N ejsou, paní, ne dnes; ale někdy sem přicházejí,�' odoověděl černoch ee­ ně zuby a vedl dámu do· hovorny. Tam ji nechal a pravil, kdybjho po· na

třebovala, aby jen zazvonila. <._j: Pohled na pokoj, kde t01t� blaže­ ných hodin strávil, div mll slzj" do očí .

nevtlačil. Než přemohl se a byl pa­ mětliv své úlohy. Sín byla sice za­ ned baná, ale žádné změny značné v ní nebylo učiněno. U sadil se tu na po hovku � čekal hezky dlouho. Pa-k zazvonil. Óernoch se objevil a tázal se po .

přání dámy. "Přines mi sklenku vína." "Nemáme vína žádného v domě. Massa Dabney a ten pán vypili po­

vel

naň:

�

neřekl nic. "

Pavel dojel k dobře znš.mému po· toku, kd e koně napojil a pak jezdil si zvykl ve své nové SOlIl a tam, aby Kd yž pak se toho nab J.žil a úloze. chtěje se přesvědčiti, zdali nebnde po­ znán, zastavil u jedné farmy na cestě a tázal se, zdali by nemohl tu dostati něco k snídaní. A byv pozván do vni­ tra domu, seskočil se. sedla, jako kte­ rákoli jiná dáma, nasnídal se chutě a bavil se velice, vida že jest předmětem veliké pozornosti syna sadařova právě dospívajícího. Upokojil zvědavost do­ mácích tím, že je návštěvou na blízkém eadu, že si vyjel procházkou po ránu a že zajel trochu dále, než zamýšlel. Do­ mácím se ta mladá dáma tak líbila, že nepřijali nabízené zaplacení za snídaní ha syn domácí pozval ji, aby zase brzo je navštívila a velice byl potěšen, když mu bylo dovoleno, aby jí směl zadržet malou nožku, když do sedla vstoupala,

"Hochu, pojď

.

To řka sebral jízdní šat flvilj a kráčel do' domu. Byl rozčilen a. srdce mu prudce tlouklo, a v šak přemáhal se. Zazvonil. Černoch vyšel ven, a sice neznámý Pavlovi. Byl z majetku Dabney-ho. "Jetvilj pán doma i!' tázal se Pa­ vel.

řka odkvapil

pak obydlí, a

tomto statku

je pryč asi dvě

,.Dobře. Však on brzy přjde zpět. Vezmi koně do stá.ií a dej mu obroku, Sedlo na něm nech, neb brzo pojedu

-

-

už

slední.

.

"Jak povídám, je to u vás hospo­ dářství. Pán tviij slíbil, že na mně dnes počká. Já se celá unavila jízdou a ani kapky vína tu y domě. Pakli takto zachází tvfíj pán s přáteli svými, tož mně tu vícekráte nespatří. n veď mně do jeho pokoje." 2

-

.

"Chcute

do

18

byla

1"

knihovny, pani

a

že nemohl mně

ale přece nebudu

"Ano, kde ruá své. psací náčiní,H

naň

viděti,

to

vím,

čekati v domě,

vína. Řekn'i ani krapet mu nechala psaní na jeho stole. Bude-li se mnou €htít mluviti, tJ á do této pustiny ať přijde ke mně. Pomoz mi za ním nepojedu, vícekráte ještě })řeje. H do sedla. h "Nic více. Budu. psáti. A už pádila ze vrat ven, C'ernoši Černoch odešel ze síně a Pavel opatrně za ním zastrčil závorku. Pak za ní otevírali huby a smáli se. Pavel jel teď. přímo do chatrče, přikročil k psacímu stolku. Zevnější kde měl N erona, šaty a sedlo, převlékl dvířka byla otevřína ale vnitřní byla Tato překážka byla lehce od­ na klíč. se, ženské šaty svázal do uzlíku zase, ženské sedlo tll nechal a odjel 8 uzlí­ straněna pomocí malého dlátka, které kem a se vzácnÝUJi listinami, které Pavel Yyf1al z kapsy. bylo před ním otevřené, a bedlivě u sebe schovával. Dostav se na želazničuí stanici, @o listin ležela. složená na vrchu jiných devzdal koně majiteli jeho a hnedle je hledanš listina šifrovaná. ta toužebně unášel vlak k severu-k domovu jeho Pohledl do ní, aby se přesvědčil zdali Právě když .se blížil ku atanici­ to ona a pak jí skryl za nadry svého kde chtěl vystoupiti, jel vlak jíný smě­ oděvu. Doeílív toho hlavního, prohlížel si rem protivným od severu. Vyhlížel z oken a zdvih se spatřiv v jednom voze dále tajnosti šuplete. Přehlížel zběžně naněm spisy, poznámky a jiné papíry a vybral Martina Dabney-ho. a Pozoroval divil se, co bývalý Sl z nich čtyři, které též za nadry ulo­ vnitřní spokojenost žil. Pak vzal kousek papíru a napsal ten kazatel slova božího dělá v sever­ naň : ní části státa a. proč tak spokojeně do .,Adam Badeau hlásí se o své!" světa se dívá. Jeho zvědavost nebyla To položil na vrch ostatuích papírti ukojena až se dostal .domů, kamž spě­ a zavřel opatrně celý psací stůl, Na chal. to zalepil obálku, na niž ženskou rukou IX. napsal nadpis Martina Dabneyho a po­ ložilt o na stůl. Otevřel pak a vyšel z Pravda a křivda. knihovny do chodby. V hovorně za­ zvonil na posluhu, který se hned také Mar!in Dahney dovexl přítele své; ho, pana Asshe do města, plul pak P? objevi1. "J ářku, strýče, je to pravda, že řece do Wilmington a odtud po dráze nemáte v domě ani krapet vína, anebo se odebral na sever. N a cestu tu vy­ jste u vás tak lakomí �H pravil se velmi bedlivě. Holič a krejčí "Je' mi moc líto, paaí, ale není v museli se přičiniti co nejvíce k jeho celém domě ani kapka ničeho tako­ vyfintění. Ubliěej jeho jen se Jeskl ale vého." ten nos-u čerta-ten ptezářil všecko "Věru čím dříve se odtud dostanu, Kazatel slova božího nalezl ve sklepě tím lepe pro mně. Nech u1Í přivésti pana Badeau zásoby vína a silné bran­ mého koně." dy a než to všecko v bázni boží požil, Zatím si vzpomenul, že poslal koně _bylo to vidět na krásném tom nose. svého do stájí i se sedlem.. které mohlo Nicméně dal si pan Dabney na sobě býti poznáno. Byl na jehlách, nežli velice záležeti. mu koně A. proč se dnes zase tak. přivedli, Kdyš však neviděl nic věřil Jel že podezřelého, n,a nikom. pak, Opqt do domu paní Badeau, éer­ Sl sedla nikdo z černochů nepovšimnul noši Jak [ej z daleka shlídli, spěchali a by I tím radši. se ponkrývati, myslíce, že snad jede "Řekni svému pánu," pravil k po­ pro ně. "že tu byla Maggie St. Olair, Dabney připevnil koně u plotu a lak slíbila, ale že se ho nemohla dočkati. vstoupil do domu. N a zaklepaní ote­ Bude ho to mrzeti, až uslyší, že jsem tu. vřela paní Badeau sama,když se ale (!) .

kde

musím mll tu nechati nějaké vzkázání. Sluha 'vedl Pavla do knihovny, připravil mu papír, péro a inkoust na stůl a tázal se, zdali si paní něčeho

není

mu, že

,

jsem

.

.

Šuple

.

,

.

.

.

..

.

vyfintil?

.

�luho�i,.

-19k tomu neměla zváti ho dále, vstoupil' sám, klaně se hluboce. "J ak se zdá, drahá paní, nevítáte Snad máte k to­ mně příliš srdečně. mu spravedlivou příčinu, ale jsem jist, že budete ke mně zdvořilejší, když vám sdělím, že vám nesu noviny-ba dopis od vašeho manžela. Paní Badeau byla překvapena. Nemohla pochopiti, že by její muž, po nejňhlavnějším svém nepříteli jí poslal dopis, o k tomu tak brzo po tom prv­ ním, který nedávno obdržela. Zvěda­ vostí pnzenš pozvala Dabneyho dále do

hovorny. "Kde pak jest můj la

manžell

táza­

se. "

paní,

sdělil.

Ve vězení "

ve

Wilmington. drahá už byl jednou

lak jsem vám

"Divno. Já se tam přeptávala důkladně a úřady o něm nic nevěděly." To je možná, drahá paní. Státní " vězňové tak důležití musí býti držáni v tajnosti. I mně bylo samému těžko dostati se k němu a skoro jsem upadl v podezření, že B ním držím. "Pravil jste, že máte od něho ,

dopis t"Tak jest, .

ale dfí ve, 'neZlí vám

jej přede-latí nějaké vy­ Když jsem byl posledně u vás;

i

'musím

dodám,

světlení. měl jsem čest učiniti nabídnutí k sňatku s vaěí ctěnou dcerou. Vy jste nabídnutí

poněkud prudce, jak se mi iá myslím byl též trochu hru­ by a rozčilený. Vy jste tehdy nevy­ rozuměli výhodám, které z toho vám mohly vzejíti. _Myslím, že dnes může­ me oba trochu chladněji a rozvážněji o tom promluviti. Rád bych své nabídnutí obnovil za souhlasu vašeho manžela, jak vás toto poučí. On nejlépe ví v jakém stavil se ualeaá a že mu hrozí smrť jistá, nebudeli mu někým pomoženo, On dále ví, že já mohu zakročiti ve pros­ pěch jeho a proto souhlasí s podmínka­ mi, kteréž jsem už jednou by I vám odmítli

zdálo,

.

a

,

předložil. Jakmile bude po svatbě, bude váš ,manžel na svobodě a majetek jeho bude mu navrácen. Zde je to psaní, drahá paní. Doznáte, že úplně sou­ hlasí s tím, co jsem vám sdělil. �� "J ak pěkně tu jeho ruka nápo­ dobněna," myslila si u sebe paní Ba-

deau, zkoumajíc rukopis. Psaním se dá­ valo na jevo, že jeFlt psáno ve vězení wilmingtonském. Manžel její praví, že jest těleeně zdráv, ale duševně skličen, že byl souzen vojenským soudem a od­ souzen; že bude jistě oběšen, leda by se něco stalo k jeho zachránění. Že by mu na životu jeho pranic nezáleželo k

V'61i němu ale k viili rodině milé; že přítel jeho Martin Dabney, který mu věrně sloužil v nejhorší době, mohl by, ho teď zachrániti a jmění jeho zacho-, vati, ale že to chce učiniti pouze na. porlmínku-obdržíli ruku Marie, že on. nevidí žádné překážky proti tomuto manželství, ba že veliké výhody z něho by vyplývaly, II pr( to že by si přál. alJy mu dcera jeho poslušná ruky své podala a ohlltí' SVOll zachránila celou rodinu. Ku konci doufá, še ob­ drží to svolení matky, i dcery a že hude zase vše dobře. Paní Badeau byla teď na velkých rozpacích. Je-li toto psaní padělané, [e velmi uměle provedenu, neb byl ru­ .

•

kopis úplně podoben psaní manžele její. Kdyby nebyla právě obdržela dopis ud manžele zcela

jiného znění, tož by ne­ pochybovala, že toto jest pravé jeho. psaní. Jedno z obou muselo býti pa­ dělané a okolnost, že toto přiuáší Dab tom zájem svědčila proti ney a že má v

němu. TI mínila si se

navrátí, nežli

počkati o

věci

na

Pavla,

a�

té rozhodne.

Zatím však chtěla se přesvědčiti dle možnosti a proto sedla dll psacímu stol­ ku a napsala na kus papíru následující slova � "Tímto svoluji ku svatbě mé dcery Marie Badeau s p. Martinem Dabney. H, Tato zpráva vaše Pak pravila : jest neočekávaná. Nemyslela jsem, že­ můj manžel jest v tak velkém nebez­ peěí. Doufám, že mu můžete pomoci a chci přinésti každou oběť k tornu cíli. Jistě i dcera jel'rb nebude se zdráhati Víte však, milovanému otci pomoci. ,.

že

v

nepřítomnosti

otce

jest jeho

svo­

lení k sňatku dcery písemné zapotřebí, Když mi obstaráte vlastnoruční podpis k těmto fádkiim a přinesete mi písem­ ně ubezpečení od něho, že po odbyté svatbě bude propuštěn a ve svá .práva dosazen, tož promluvín, zatím s mojí dcerou a připravím k tomu." "Drali� paní, vy mně činíte nej2*

-20 TIa světě!" Z\ o lal DalHlťY. "l?ospišÍm abych vaší pod­ mínku vykonal 'a sice nejdéle do pěti Já. doufám, že tak vzdělaná dá­ dnů. bude na věc celou ma, jako jste vy, pohlížeti rOZUU.,IIlP a Lez předsudků, si snad dopřáti potěšení �n ěl bych promluviti se slečnou Marií �., N e teď, pane. Jak jsem pravila, !,

blaženějším člověkem

....

Cím dří­ s ní dříve promluviti, vykonáte svůj slib, tím radši budu, :Reb toužím po svém manželu, abych jej spatřila." musím ve

"

há

Učiním, učiní.n

co

paní."

nejdříve,

dr ...

-

.

Tož prosím vyřiďte pann Badeuu, " že .I sem" teď příliš rozčilená, abych mu psala. Ze se nám dobře vede a abvch

nezapoměla, prosím zeptejte se ho, kde nechal svatební svůj. prsten pečetní, N ezapomeňte

naň,

neb

jest

mi velice

-

"N echtěla jsem rozhodovati v té věci," pokračovala matka, "ale chtěla jsem nabýti

úplného přesvědčení,

a

proto jsem uložila Dabneyrnu, aby při­ nesl písemné svolení a osvědčení od

aby z(�Ftal

otce a

prs1en.

na

se

jeho

snubní

H

,.Co to má znamenati, matko �". "Lehce porozumíš. Tvlij otec ne­ měl nikdy žádného snubního prstenu, a proto bndeli, Da bney lháti, přinese nám. nějakou zprávu o tom prstenu, -

jest a co se s ním stalo. Dle toho poznáme. že lže.·' "Teď ohápt.. Tys velmi opatrná, matko. A však já. jsem jist, že to prv­ ní psaní bylo od otce, a že jest teď na svobodě. N eb nemohli iej ještě aor-dití, poněvadš se jim dosud nepodařilo pře­ čísti ten šifrovaný spis. Mám ho teď ve své kapse a jiné spisy při tom, které budou mému otci jistě vítané." Na to vypravoval Pavel, co on a Nero byli provedli na statku otce své­ Paní ho a [ak papíry žá.doucí dostali. Badeau hy la u vytržení udivením a I a­ kde

pottebný v jedné soudní záležitosti." "Nezapomenu, nezapomenu. S bo­ hem, drahá F aní ! A už vesele spěchal z domu maje .za to, že se mu lesf jeho povedla. Sotva' však vytáhl paty z domu.. dostÍ. Mnoho skládala na syna svého vyběhla Marie do hovorny jsouc celá aleže by hyl tak obezřelým a odvášnýn-, I hyl odměněn toho se doň nenadála. uzarděná rozčilením a strachem, neb přeslechla hlavní část rozmluvy vedené. polibky a chválou a N ero dostal též ,,00 to ·zllamená �H tázala se. .,Oi 'zaslo\lženou část poch valy za bystrý opravdu matko myslíš učiniti mně jeho svůj čich. ženou � Jeto opravdu zapotřebí pro "A teď, matko, dej nám něčeho -osvobození otce � VÍš, že bych raději }Jojísti, prosil Pavel. Jsme hladoví." Přání tomu hy lb vyhověno a Pa­ smrt volila než toho darebu za muíe,"' .,Nerozčiluj se zbytečně, drahouš­ vel i N ero posilnili se zase na další ]m�" chlácholila [i matka. ;,Zaiisté neu­ podnik. Neboť měl v úmyslu dodati činím nic kfi vého. Vidíš tuto dopis psa­ listiny dobyté co nejdříve otci, a sice ný prý tvým otcem; čti a suď sama. Ne­ 'osubně, neb neznal posla spolehlivějšího. až se Pavel navrátí. Matka ač bála se nebezpečí možného, chci nic říkati Co je ten Dabney za lotra, že by bylo přece dala mu své svolení k podniku možná, abv otce přiměl ku sepsání to­ tomu a druhý den byl ustanoven ku H

.

-

H

"

dopisu �" :N ékolik hodin po odchodu Dabney­ ho přibyl Pavel domů celý udýchaný a byl u vítán matkou a. sestrou vřele. První jeho otázka hyia: "Nebyl tu snad Martin Dabny, matkc l!' "Byl, sýnu, byl- ale odpočiň si trochu-či jsi přinesl nějaké zprávy �" "Přinesl, matko, ale nic nepovím, dokud se nedozvím dříve, co tu chtěl

hoto

.

tu dělal Dabney." Paní Badeau vyprávěla svému synu celý výstup 8 Dabneyem a ukázala mu dopis, na nějž Pavel otvíral oči. a

co

toho. s dovolením čtenáře podívá. me se na chvíli zťět k Martinu Dab­ Ten sotva byl dojel do Wil­ neymu. mington, obdržel depeši o útěku Ada­ ma Badeau z vězení Raleigh a že nikdo neví kam se poděl. To jeho plány celé zmařilo a ze svatby nebylo zatím nic. Navrátil se na svůj sad, a tu byl nemálo překvapen shledav, že listina šifrovaná jest ze šuplete pryč a na je­ l'm místě papír 8 nápisem: .,Adam Badeau hlasí se o své". Zuřil, vztekal se na své sluhy, aby

provedení

Zatím

tajemn1m

-

21-

pověděli, kdo tu byl a jak se to mohlo státi, avšak nedozvěděl se niče­ ho. Všecko se svedl i na tu neznámou. ženštinu. Maggii St. Clair, a na té ne­ mohl nic pohledávati. neboť ji neznal.

prošedivěly a nos silněji zarudl. Byl teď bohaty, měl veliký vli v, d �iai dobré obchody pomocí svych přátel ve válce

PavelBadean vykonal šťastně sv on Oai.lwell a o-levz.lal listiny své otci, kterého nalexl na vy­ značeném mí�tě v bezpečí, zdravého a plného dobrých nadéjí. D.1I11ft však nesměl Badeau, pokud trvala válka a pokud uahončí reb slěti měli c�lý kraj avšecky obyvatele ve svých rukou. Pa­ vel se pak navrátil k matce s vyřf .ením všeho dobrého od. otce a zár iveň obdr­ žel od něho rozkaz, aby iej, neuavšté­ voval, dokud by pro něho nebylo po­ slán ...

a

mu

ždímal' ze sadu Adama Badeau mohl z potu neb ihých otroků Toť se rozumí, že také hodné

cestu do okresu

x.

Stopa

té

zmije.

Více než dvě léta dlouhá strastinlná minula od vvpravovaných události. Válka zuřila stále ostřeji a vítéxství klonilo se brzo na tu, brzo na druhou stranu. Vyžadovalo to silné naděje a pevné vlije. aby se udrželi jednotliví unii věrní osadníci jišních států ve své věrnosti a neztráceli veškerou sílu svou. Sbírání, mužstva pod zbraň a vydírání

peněz

spanšril

co

len

vydříti. zpýchal

,

jéšt� bvl psancem se před pochoJ)y rebelskýskrývajícím mi v horách dpa,hí části Severní Karoliny a jak iei nazývali r,�belské časo­ pisv, byl vůdce.u 'uprchlikft. lupiči a vrahů..·' Čtenář posoudí, zIali takové jméno zaslóušili uprchlíci titi, ktefí ne­ Adarn Badeau

,

,;

chtíce zbraň nésti proti ni-n, museli ži­ voty své krvti a i zbrojí hájiti v úkry­ tech

horských.

V natém

doby tyto setká v4 -ne se v' hor­ kraji při Blue Ridg s mladým jezdcem v podvečer zimního jednoho �

dne, J ezdee i ktň jsou značně už vvsílení a unavení, tak že s.tíž! iešté k sv bě lnr li. Byl to Pavel Badeau, poznriváme jej hnedle, ač p8a svého věrného Nerona, neměl tentokráte při sobé.: V tom vyjel mll z lesa v o-stu ií­ ný jezdec, muž obstárlý a Pavel spacřiv j(lj. zaradoval se, neb poznal v něm známe'h o. .,.Tste vy to, pane Riley�"

.

'

.

•

,.Mé jméno jest zkoumavě jezdec. ,

Rlley,

H

odpověděl

a poplatků vykonávalo se pilně Jsemť A co mně, více neznáte. ku zásobení konfederační armády mužPavel Badeau, svn Adama Badeau, věrně.. stvem, potravinami, a mnoho "Věru, mladý muži, nebyl bych modrýchv v Severní Carolině uteklo se vás poznal. Co pak vás sem vede 1'� do hor na severu státu toho. kde spol"Musím mluviti s otcem. JSEHl1 už čily se v tlupy a kazili úsilí rebelskvch s mým koněm celý unaven. Nevíte kde důstojník li dle možnosti a síly. Wil- bych jei nalezl �., mington se strým přistavem bylo útočí.,N ernáte k němu daleko; ani půl štěm mořských lupičů, mělo z toho míle. Jen jeďte přímo a'l k dubu bles­ značný užitek a daleko široko v okolí kem skácenému a od toho na přÍč do nebj-lo radno někomu nebýti konfede- lesa až přijdete do srubu na malé pa' t' ratem lik a naék Ol' sece. T�'1l naleznete otce s ne nad hlaDvě dlouhá léta uplynula tam stráže, Slil ci, mají pozor, Dejte varní rodiny Badean od otce opuštěné, vás nestřelili. aby která dosud �ila ve skromné chaloupce ", "D�knill, pane Riley, dám pozor, své sice ne' s přepychu, před valH'5. svého Hoch pobízel unaveného ko kou, ale dosti dobře 'na poměry. N a ce st v, dle hlavu jich otce vysadily rebelské úřady ku předu a brzy vn kdo str.iši a pověděv srubu. k přišel cenu, avšak podařilo se mu přece asi otcem sV.ÝtU hnedle stál před je, a po třikráte navštíviti je v přestrojení "Pavle. co tě .. em přivádí. P()v�7.," jich naděie na lepší budoucnost oživiti. uvítal Dv� dlouhá léta přehnala se přes iei otec .,Nemt;l bys sám pouštěti se tak daleko. Diví.n se, že tě a nezmařila hlavu Martina •.

,.

.

Jako

aznačen,é

na

něm

nic,

Dabnej-ho ž� vlasy jeho

nežli

silně

.

některý důstojník rebelský necbyti\

-22-

jsem ti zakázal za mnou přichá­ dokud' tě nezavolám. zeti, "To je pravda, však mám .pro noviny tak důležité, že matka I Marie uznaly za dobré, abych šel." "A jaké jsou to noviny !" do­ "N prosím ně�oho hlídnouti na koně, neb Je polomrtvy po -eestě. Já též tak. " Otec poslal jednoho z "př�tomných obstarati koně a nabídl Pavlovi sklenku iablkové brandv čímž se tento značně z kapsy. .posilnil. Na a dal je otci. je, Ten ,papírft 'přečetl bedli vě a podal je. svym sou­ druhům. "To je věru věc velmi důležitá, pakli vše pravda." pravil Adam Ba­ Přece

V�8

a'před

Avšak, Pavle, jak to přijde, že listiny ty jsou psány tvou rukou všech­ Jak si přišel k nim I!' Ily. ,.Martin Dabney má původní ty listiny. Mně [e přinesl jeden černoch ze sadu, který zr:á čísti psaní. Znáte ho, otče, je to malý Petr, jehož jsem sám hyl učil čtení a psaní. Uložil [sem H

na

Dsbney-ho.

takové věci dá:... al pOíwr

8

mysle,

on

že mi

by

to

u

bylo.

důležité, přinesl je. Já je na rychlo opsal R. původní jsem zase ne­ pro vás

chal uložiti na místo. Tos učinil velmi dobře, syllu­ ." služba tvá nám jest veli ká. N apíj se ještě jednou a musíš ještě chvill zůsta­ ti vzhůru. Pak dostaneš dobrý nocleh, kdybychom měli všichni spáti na holé zemi. Pavel uposlechl a posilnil se ještě jednou. Dobře mu to posloužilo, neb byl velice vysílen .N ačeš Adam Badeau promluvil k ostatním. .

.

.

"Zde vidíte, přátelé, tyto listiny a slyšeli jste, co s_!-'n můj vyprávěl. Ten člověk, Dabney, je týž, který nechal mně zatknouti 1861 a který žije teď na mých statcích. Pamatujte se, že by byl hnedle odhalil naše nejdůležitější tajem::iwÍ z listiny šifrované u mně nale­ zené při mém zatčení. Syn mtij listinu tu nám přinesl. Přinesl též. [iné listiny které dokázali úmysl toho člověka za­ tknouti některé z našich vůdců. Majíce sp sy tf v rukou, mohli jsme jeho ne17alé záměry zkaziti. Avšak, on počal znovu pracovati na zcela jiné zásadě.

Musíme

bytí

velice

se na

opatrnými

v

přiií-

provaze.

je zřejmé,:' odpoví�al jede� přítomných. "A�sak, co mame proti "To

z

-

nčiniti�"

tornu

"I to je zřejmé. Musíme hajíta pře­ devším sebe. Muž ten'jest nebezpečný. Pfekažte mu jeden záměr, a" on začne druhý. Naše bezpečí nesrovuavš se s

�alíč�k ote�rel

deau.

aby

mezi sebe zrádce nesvědomitého a mno­ ho z našich nejlepších mužů houpalo by

pošlete,

ti vyfl��

mn,

mání členů do našeho spolku, neb jsem slyšel, že tento Dempsey, [ak s� Jlazý­ vš, hyl navržen a že nebylo proti něm� Tak bychom dostali ničeho namítáno.

.

jeho jsoucností.

H

.

"Rozumím,

co

fíc�

.

chcete,

"

�dpo-

věděl týž muž. Avšak Jak se to da do cíliti ?" Tento Jednoduše a bezpeěuě. bude přijímán při naši ne.i­ bližší schůzi ve Wilmington dne 4. nej­ bližšího měsíce. Bude: tedy připuštěn, přij �e se od něho přísaha a pak se mu dá provaz, aby se oběsil. Jeho ViM bu­ ostatní přij­ a to .de mu předložena de samo. "Já doprovodím syna svého kus cesty k domovu a sejdu se s vámi třetí­ ho neb čtvrtého na obyčejném místě. ustelme mu, Hle, hoch nám tu usnul pánové. neb nám po druhé zachránil

Dem'psey

-

-

životy.

H

Lože bylo připraveno a vysílený mladík, aniž by se byl probudil, na ně uložen. Ostatní pak. nežli ulehli,· pokle­ kli a jeden z nich odříkával vroucí mod­ litbu Zll ně všechny, za jich vedálené manželky á dítky, a za obnovení a za­ chování svaté a slavné unie a za brzké navrácení a A tyto lidi rebelské časopisy .1IŽDl

pokoje

míru:

jmenovali ,Psance, lupiči

...•

a

vrahy. posilně­ .

Druheho dne ráno Pavel

ný spánkem zdravým silnou potravou

V) dal

a

..

sprostou avšak

se

na

zpáteční

provázen svým otcem, kterýž �yl pfestrojen za rebelského důstojníka tak uměle, že ho vlastní syn jeho nepoznal až promluvil. ( cestu

-+\---

1;Xr.

Mrtvý Nerk a živý pes.

Když Martin (Dabney odložil svůj plán ženitby při doslechu o uprchnu�l Adama Hadeau, neměl v úmys1u vzdá-

-

ti

ho docela. U mínil si spíše tím že Marie musí se zmocniti za každou cenn a každým spůsobem. Vě­ děl teď, že otce její více asi do moci nedostane, aby z něho vynutil svolení ku sňatku tomuto. Vynasnažil se vše­ mozne, aby uprchlého zase do rukou sv:ýeh dostal a přiměl úřady k tomu, že vysadili na hlavu Adama Badeau .se

pevněji,

-ecnu, ač

kdyby byl lapen býval, nebylo důkazů žádných proti němu. A těch několik slabých, které měl ve své pi­ sárně Dabney připravené, zmizelo spů­ so bem neznámým. I ryl jako krtek, by

důkaz?," si opatřil, ano tak daleko se odvážil, že dal se navrhnouti za člena tajného spolku "Věrně Modrých", by jich tajemství 'vyzvěděl a o Adamu Ba­ deau nabyl podstatných důkazů, aby majetek jeho zůstal v držení jeho pro vždy. "Věrně Modří" ale velmi opa­ trně přijímali nové členy do svých řad

23-

který

snoubenci Marie, Harrym, bojo­ val v armádě severní. Byly nemile vy­ trženy z rozmluvy SV6 příchozím, ha až polekány. Paní Badesu nevrle se vzcho­ pila se své stolice a tá � ala se, co Dab­ neyho tak pozdě v noci sem vede. "N ezdá se, že jste mně očekávaly, mé drahé dámy", počal ještěr ten se

zlomyslným úsměvem, "avšak naději příteli hudete nakloně­ ny .. Už jsem zde tak: dlouho nebyl, a jak se budete pamatovati, měl jsem při posledním navštívení vás zvláštní zá­ měr, který se však pokaeil útěkem z vězení výtečného i.ašeho přítele. Avšak se, že starému

nesmíte

doufati,' že dlouho zůstane na svobodě, neboť jest na jeho hlavu vy­ psaná cena co na psance a zrádce, a '

rukou spravedlnos­ hnedle bude ti, která má důkazů proti němu, co stačí na oběšení jeho po dvakráte po sobě. " .a proto trvalo to tak dlouho, nežli "Takové řeči si tu zapovídáme", Martin Dabney měl za to, že jest na velela rozhorleně paní Badeau, " Vy­ nejlepší cestě k SVýcll záměru. slovte svou záležitost a jděte pak ne­ Bývalý kazate slova božího teď prodleně z domu." .zbohatnul, měl veliké moci, velikého' "Vyslovím, má drahá paní a pů­ vlivu v okolí a pochyboval už, že by se jdu, až jen budu chtíti. A nepůjdu od­ mohl kdo opovážiti postaviti se ,jeho tud sám. Nepřišel jsem tentokráte co vůli na odpor. Doba byla bez toho pl­ pokorný žebrák, prose o ruku vaší na násilí, nepořádku a bezzákonitosti. krásné -dcery, aniž jsem přinesl svolení Kdo měl moc, mohl si dovoliti vše. otcovo ku svatbě naěí, ale přišel [sem, .Proč by on nemohl také prosaditi vůli jak dí písmo svaté, ozbrojen a opásán svou násilím a bez vyčkání svolení ja­ mocí a právem konfederačních států a­ kého z moc n i -t i s e Marie. merických, abych jednal, lak se' mi líbí Čím více o tom přemýšlel, tím ví­ a vzal' si, kdo se mi líbí." ce se mu to líbilo. U mínil či jste opi­ si, že to pro­ "Co tím chcete říci vede, děj se co děj. Však jeho moc a lý? Tato nestydatost není ku snešeni.v! .Jeho vliv zbaví jej všeho nebezpečí s "A přece musí se snésti, a radím tím spojeného. vám, abyste ji tiše snesly. Musím vám Od přítele svého, col. Gartney-ho, říci, milá paní, že jsem přišel zatknouti Až [i jehož zásoboval pilně penězi a kořalkou, tuto mladou slečnu p�o' zrádu. lehce dostal dvanáct mužů jízdy, kteří zatknu a vykonám takto svou povin­ byli podrobeni jeho velení a kterým ú­ nost ku vládě, hodlám ji učiniti paní �raty na výpravu sám platil. S těmi od­ Dabney, bude-li totiž souhlasiti, a kdy­ ku skromnému jel přes by nechtěla, tož i přes její vůli." pří.bytku paní Badeau, který by I na Zlomyslnost, zvířeckost a ne�'ys)o­ venkově o samotě. nemaje na půl míle vitelná podlost chlapa tohoto objevily v okolí žádného souseda. Bylo pozdě se v plném světle, když fariseus tento na noc. Rozestavil kolem domku své vycenil své vlčí tesáky, mžoural očima lidi a vešel pak do vnit ř, kde nalezl a usmíval se divoce, až se obě ženštiny matku s dcerou· při ruční práci v ho­ zděsily. vorně o samotě. Pavel byl na cestě ku ,;To není možné!" zvolala paní ;SiVému otci. Badeau. "Takové věci přece nemohou se díti! Toť je hrůzné!" Obě ženštiny právě rozmlouvali o otci, o Pavlovi, o osudu svém a o "Milá paní-', odvětil ještěr ten. zase

v

úSfěchu

.

-

_

.

Wilmin�ton

.

-24-

�.teď se děje mnoho věcí hrůzných a jindy nemožnvch. Moc jest teď právem. 'Svaté písmo praví, že kdo běží rychle běh života. zvítězÍ.�'

.

.

jednaje. bídně pesky. Zatím vojáci lapili jednoho černo­ musel osedlati prl) Marii cha,v který a ona byla do sedla vyzdvižena, kon� kdyz byla trochu se zase zotavila. Dabney velel, že se nemá jeti zpět c�stou. kterou přišli sem, ale že půjdou .

pres Trenton a odtamtud na dráhu. Cernocha p�k podrželi za vůd­ nikdo ce, mch znalý cest ,z v okolí tomto. 1: ak se vydal! na cestu. Noc byla tmavá a bylo jim úplně se spolehnouti na černého vodiče. Dabney jel v. čele tlupy při vodiči a nechal Marii jeti po svém boku. Ta

lapen�ho

veď nás křivou J eff kamkoli, jen ne k jihu. "To udělám, slečno, kdybych měl to zemříti", zněla. odpověď člověka

"Pro boha,

"

cestou,

"Vy jste opilý, pane, a p;oto j�te tak drzý. Kliďte se z domu meho, SIce zavolám sluhy. by vás vypudili odtud.:" To by nešlo, milá paní, neboť " mám s sebou třicet mužů ozbrojených přede dveřmi. Chce slečinka jíti dohro­ volně aneb mám použíti násilí?" Pokročil a položil ruku na rámě Marie.. Ta však bránila se pomocí své matky. Dabney tedy zavolal své muže do vnitru a Kázal přivázati paní Badeau ku židli. Desátník však pravil, že takové zá­ ležitosti nerad vykonává a že s tím nechce nic míti. nemáte nic na starosti, leč u­ , Vy poslechnouti mých rozkazů a mlčeti", rozdurděně velel Dabney. "Já jsem od­ pověden za vše sám.' ,. A nutil Marii ku předu ze dveří ven, kdež však musel ji přenechati vo­ jákovi jednomu, aby se mohl ubrániti 'proti svému starému nepříteli ".- Pav­ 'lovu N eronovi. " Nero byl přivázán ve dvoře a cítil že se něco nekalého v domě děje. I hřmotil a škubal sebou až provaz pře­ trhl a přišel právě ku dvéřím, když Dabney s Marií se ze dveří měl. .Ne­ rozmýšleje se dlouho, skočil mll na krk. Avšak Dabney vytáhl bambitku svou a ač se mu ruka třásla, podařilo se mu přece psa zastřeliti. "Ten pes vícekráte nebude na mně zuby ceniti", zvolal Dabney, vida ho mrtvého u svých nohou ležeti,. ale ne­ povážil, že sám jest horší toho psa '

ne�oť

použila nejbližšího vhodného okamžiku, aby pošeptala věrnému čemochu ;:

nebyl.

za

černou kfiží ale věrným srdcem. Zdloubavě ubírala se výprava. nocí ku předu. Všichni mlčeli. Chtěl-li Dab­ ney s Marií rozpřísti rozmluvu, tato ne­ s

odpovídala. .

Brali

se

d� le.

Když počalo svítati, spatřila Marie zkrze stromy lesknouti se vodu řeky. Zaradovala se, neb poznala, že 'černoch dostál svému slovu. "Co je to za řeku?" zvolal vztekle Dal ney, spatřiv vodu tu. .

,.

Vyznávám

před nebem,

massa,

že neví ITl, odvětil černoch. nevíš? Co to znamená? Což jsi nás svedl s cesty? Pakli jsi s námi si zahrával, hned ti provrtám kulí hlavu! "

.,Že

,.Ni� nezahrává. massa. To je tak. Noc byla moc černá a já byl tak po­ děšen a popleten, že jsem ztratil cestu. Ale teď, když bude světlo, já vynajdu, kde to jsme." ,.Ted.y se přesvědč chlape, a běda ti, pakli nás nevyvedeš, Desátníku, po· šlete s ním dva muže mv se zatím nasní dám e. " -

"

XII. Kosa

na

kámen.

V N ewbern b.y ly klidné časv. Sice dosti vlasteneckých vojínů a lodi v přístavu, ale bylo málo co dělati. Pokud každému důchody sta­ čily, chodilo se do hospod, bylv zábavy, tance, divadla ochotnická, přednášky, a při. tom některé VOlma vzalo si časem dovolení, aby mohlo do státu si vylítnouti buď na sebrání trochu .,živobytí" aneb na z}�a­ žení zásob, které mohly .přijíti do rubu

bj 10 hojnost

tu

.vl��tenecké

od?ělem

nepříteli.

}'feú těmi, kterým MIka v táboře, byl pěkne

p�oti vi1�}�, �a­a

v)'hhze.llCl odvážný mladý �už, Harry :MaJdox, kter.ý dal se na vojnu z horli vosti m!a· d�cké a s úmyslem, aby p�ispěl �vylfl dílem ku rychlému pokoření rebelIe.

-25Z počátku měl, hojně příležitostí ukázati svou činnost a' vyznamenal se také v několika bitvách, byv po dva­ kráte raněn a pak povýšil až zlaté listí skvělo se na jeho rameni značíc důstoj­ nost majora. Teď však by I umístěn klidně v Newbern a zdálo se, že tu má zůstati po celou válku a že nebude míti ani příležitosti, aby zlaté listy své vy­ měnil za stříbrné orlíky colonela. Harry Maddox nerad viděl tuto ne­ činnost. Snažil se, aby byl přesazen do některého pluku čirméjšiho, avšak ne­ mohl toho docíliti. Tu hleděl si otevří­ ti pole činnosti v okolí, podnikaje vý­ lety zásobující po řece i zemi, v nichž konal dobré služby, ač za to neměl žádné odměny. 1 zvěděl od svých špehů, že neda­ leko odtud asi 20 mil po řece vzhůru nalézá se veliká zásoba kukuřice v jed­ né veliké stodole a žé před ní leží táborem čásť jižního mužstva. --... Umínil si tedy, dobýti tu kukuřici a rozehnati mužstvo onoho táboru nepřá­ telského. Tak dlouho nalehal na velící­ ho generála, až tento, by se ho zbyl, dal mu dovolenou na tento výlet. Se­ bral tedy dvě setniny svého mužstva

břeh pro každý zanechav dostateč­ nou stráž na lodi vypravil se s muž­ hledat nepřítele. stvem svým na břeh Avšak nepřítele nenalezli. Místo, kde bylo jeho ležení, bylo označeno několika

majíc obrácená děla možný případ. Pak

ohnisky vyhořelými a nějakými zbytky. I vyslal tedy zvědy, aby se ohlédli za zdali hy co podezřelého noci kolem, vyslídili. .N oc byla tmavá a zvědové nevrá­ tili se až k ránu, zvěstujíce, že nalezli malé oddělení vojínů rebelskfch na ko­

ních a mezi nimi že se nalézá ženština. Maddox ihned připravil .své mužstvo a rozdělil je na dvi, aby mohli z obou stran

na

'

na

malý dělový parník jménem

"Lin­

den" a vyplul se svou výpravou. Pomálu plula loď 'jeho průplavem N euse. Major Maddox a kapitán lodě, přítel jeho. I'ratt, sedávali na palubě z malých hliněnek a. Sl

kOl�říce sve

v

vyprávě}� tez

osudy. Harry vyprávěl

mu

své lásce, o -krásné Marii, dceři bo­ hatého sadaře, jen že se obával, že o­ tec její jako ostatní bohatí sadaři a 0trokáři přidal se k rebelům a nebude mu ji teď chtít dáti. Konečně dopluli cíle a zmocnili se .kukuřies, kterou všechnu přepravili šťastně na loď, neboť lehce podrobili si černochy kukuřici hlídající, kteří ochot­ ně se jim vzdali a kukuřici na loď do­ pravili. Avšak tím nebyla jejich práce Ještě hotova. Major ltlad<.10x neměl v ·úmyslu vrátiti se do Newbern, dokud nebuue moci rozprášiti též tábor noda­ o

leko umÍstěnJ�ch nepřátel. Vyptával c{�rnochů tl tábor se

a

takový

mu

pravili,

že

se

nalézá několik mil výše po řece že ho mohou tam dovésti. Plula tedy "Linden�' dále až k mís­ tu, kde černoši naznačili a tu přistála a

na

ziti

mu

nepřítele vypadnouti ústup

na

a

zame­

zad.

Za svitání přiblížili se tiše až k samé tlupě, která právě byla rozložena v trávě snídajíc. Vyrazili tedy z houští. Jakmile ženština ta spatřila' modré ka­ báty vojínů jeho, dávala jirn znamení bílým šátkem a ostatní vidouce;' co se vůkol děje, spěchali do sedel, co jen nejrychleji mohli. 'Avšak nepodařilo se jim to všem, neboť hoši modrokabátní­ 'ci obklopili je a zajali většinu jich i s tou ženštinou, která s radostí je uvítala jako své vysvoboditele. Mezi těmi. kteří unikli byl pěkně oděný přistárlý muž vysoké postavy v civilním oděvu na bystrém koni, kte­ rý vida se zachráněna, obrátil se ještě jednou a pohrozil pěstí v málomocném svém hněvu. Avšak několik ran za ním

vystřelených pobídlo jej, aby neotálel,

nechceli ztra riti život. Harry Maddox přistoupil k ženštině

čepicí v ruce, chtěje zdvořile. se jí ujmouti, když zaražen zůstal pojednou státi jako bleskem schvácený. či je to možné?" "Dobré nebe to je zvolal. "Však to není možno jen podivuhodná podobnost! �'J Či mně více 1-:1 arry! o Harry! s

.

-

_._

,

"

neznáš �., Maddox teprvé teď seznal, �e se nemylil, a máme za to, že nemusíme popisovati výjev, který se teď odehrál mezi Harrym "a Marií ne�oť pil již čtenář, že to nebyl mkdo Jmy, nežli Marie Budean, kterou Martin

p�?h�­

-

_

Dabney unášel .pomcci vojínů zjednaných. A když se pozdravili, nel ylo konce

-

vypravování

a

radosti vysvobozením z drá­

divení, hněvu

nad

a

neočekávaným pů ještěra pobožného. Pak byl předveden černoch Jeff, který vedl Dabneyho křivou cestou a Který se nechal též ochotně zajmouti od vojínů, a tomu uložila Marie, aby pospíšil ku strápené matce a �.dělil �ií, co se bylo stalo, zároveň aby Jl pobíd nul, by jakmile se Pavel navrátí. se­

kde co má a odebrala se do New­ bern, kde bude o ní postaráno.

26-

pokraji

.

na

zouf�lství ta� dlo�ho,

aŽ

př!­

šel Jeff se zprav ou o štastnem zachra­ nění Marie pomocí její snoubence Har­ odvežení jí do N ewbern. ry Maddoxe a Vypravovala celou udalost tuto Pavlovi. Umlouvali se teď, jak se dostanou do N ewburn a Pavel 'pravil, že se to musí odložiti ještě. až on se bude moci vrátiti z Wílmíngton, kde musí zítra

brala

býti _přítomen

N a to vracelo se vojsko se svým majorem ku břehu vesele a Maddox vo­ lal na loď: pošlete nám "Kapitáne Pratte lodici. Zajal jsem tu nejvzácnější kofisť z celé války!" Hnedle na to plula "Linden" po vodě dolů se vší kořistí živou i neži­ vou do N ewbern a J eff klusal na Ma­ riinu koníku k paní Badeau s radost­ nou novinou.

slzy prolévaje u hrobu jeho, odpočinul si a posilnil se zdravým spánkem a dru­ hého dne vydal se na cestu do wn. mingtonu, kamž dorazil odpoledne o

-

-

po přání otce. Pavel zatím pohřbil Nerona

hořké

.

čtvrté hodině.

.

XIII.

Zasloužená

odplata. Badeau a Pavel vvkonali avou cestu bezpečně bez vytrhování. Otec byl přestrojen za rebelského dů­ .stojnika, který verle mladého nováčka k odvodu a syn vypadal už tak dospělý, ač neměl ještě 'dosti let. Došli tak až do Weldon, kde otec vzal dráhu do Wilmington a objednal Tavla, by tam přišel v určitý den. "Budu na tebe čekati", pravil, "o osmé hodině večer dne 4. před radnicí. Adam

Uhoď tam po chodníku v tu dobu a až .se tě někdo optá, víš-li, kde je celnice, musíš mu ukázati cestu. Spěchej teď k matce a pozdrav Jl ode mne." .Pavel spěchal teď domů a přibyl právě druhého dne o polednách po odvedení jeho sestry. l'rvní věcí, která pozornost jeho u­ poutala, bylo mrtvé tělo věrného.N e­ .rona, ležící před vchodem do domu. Krev vstoupila mu do hlavy při pohle­ -du tom a slzy ronily se z očí. Naděje .se toho nejděsnějšího vstoupil do domu kde nalezl matku utišenou sice už ale .se známkami velikého přestálého bolu. Zkusila velice. Brzy po odchodu Dab­ neyho a vojínů s Marií byla odvázána od věrných černochů' její, avšak byla ..

.

.

Když v hotelu povečeřel, chodil městem sem a tam 'a o osmé hodině večer kráčel po chodníku před radnicí. Tu pojednou zastavil se nějaký stareček o holi se belhající a prosil Pavla, zda-li by mu nemohl ukázati, kde jest celnice. :,8 radostí vás tam dovedu, pojďte se mnou, není to odtud daleko." .

"Děkuju, mladý příteli. J ft to od vás více ochoty, nežli jsem očekával. Ale prosím, nekráčejte tak rychle; ne b nemohu vám stačiti." Pavel podal starci ruku a vedl ho zdlouhavě městem do ulice, kde stála u řeky celnice. Přešli ji a před zděným domem nedaleko zastavil stařec a pravil: "Zde, jsem na místě. Li­ .

myslím,

bo-li, pojďte

se

mnou,

mladý příteli."

Stařec vedl Pavla do uličky, zad­ ními dveřmi do dvora, kde zaklepal a šeptem nějaké slovo pronesl do dveří. Byli vpuštěni a brali se po schodech nahoru, kde u jiných zavřených dveří zvláštním zaklepáním a po šeptáním hes­ la obdrželi připuštění do veliké a osvět­ lené síně, jejíž okna však byla těžký­ mi záclonami zastřína, tak že ani pa· prslku světla neuuikalo ven. Podlaha byla pokryta tlustou a měkkou' rohoží. Oo nábytek nebylo v síni nic jiného, nežli sedadla a na jednom konci dva stoly veliké. Nad hlavním stolem visel

rozestřený americký prapor hvězdnatý, přes nějž byl modrý štít s bílým orlem a s nápisem" True Blue�'. Asi sto mužů v síni

shromššděných

-27chtěl se však dále

povstalo při vejíti starce ale ani slovo žádný nepronesl. ku stolu, od· Stařec pak ložil hůl, sejmu vous šedivý s brady a vlásenku s hlavy, narovnal' se a Pavel pozn rl v něm bujarou a silnou postavu '

však dovoleno vyjád­ Nebylo řiti své překvapení ani slovem, nýbrž byl uveden na jedno sedadlo, kdežto otec jeho zaujal místo u hlavního stolu s jiným mužem, který bvl tajemníkem

"spiklenců�' těchto, jak je nazývali. Schůze byla zahájena znamením a tajemník vyvstal a četl nějaké listiny, jimž však Pavel pro jich zvláštní řeč a významy nemohl porozuměti. Mnoho se Jednalo a řečnilo přitlumeným hla­ sem a vše to bylo více než s poloviny

nové řadu tohoto a na znamení osudu, který 'vás čeká. budete-li nevěrným své

přísaze. "J e tázal

Pavlovi nesrozumitelné. Zdálo se mu to jako samý nesmysl a směšná hloupost. Nemohl na příklad pochopiti, proč se tak důkladně a dlouho o to jedná, zda­ li se mají poslati dvě "bečky jablek" na farmu tu a tu a zdali má zvláštní k navštívení "chU:­ posel byti

v.ypraven te á té. Domyslil

se

jej,"

'

věru já na iá neočekával, -

to

čekanci kolem hrdla. Na to předříkával mu' předseda přísahu slavnou a děsnou, kterou te ito po něm odříkával. Když bvlo Pf) ní, z hluboká si o Idechl a ve­ liké krůpěje potu stály mu ve tváři. ,. "Sejměte s očí jeho obvazek, pra­ vil předseda, aby viděl své bratry, jimž přísahal věrnost;" Sat byl sejmut a zároveň zrzavá. vous a � pud těch vy. vlásenka,

odporučen Iv výborem vyšetřujícím byl

Adam Badeau na to jal se ho tá· eatí, 's čekanec při prvním uslyšení hla­ BU toho trhl sebou zřejmě, odpovídal však pevná a [asně. Pravíl, že se Jme­ nuje Michael Dempsey, že je Irčan pů­ vodem ale rozen v Novérr. Yorku, že se přestěhoval před 10 roky do Char­ lestonu 8 pracoval tam v strojnické díl­ ně. Pak že z toho města nedávno uprchl

-

"

řádně

kdež. byl postaven.

pane

,

,

.

"

-

-

však,

Dva muži vyšli do předsíně a při­ vedli slušně oděného muže vysoké postavy, jehož vlas a vous byl zrt.avý a Oči měl zavázané nos celý zarudlý. Pří šátkem a ruce na zad spoutané. tomní povstali při jeho vstoupení a on byl veden v tichosti ku stolu předsedy,

zapotřebí?"

že nebyl připraven já raději odstoupím -" "Teď je už pozdě. A,ť už jste sla­ b6 mysli aneb zrádného umyslu, nemů­ žete odtuď bez složení přísahy. U prav­ te čekance v slušné postavení. S trámu ve stropě byl spuštěn pro­ vaz s oprátkou, kteráš byla umístěna

.

schválen. Před veďte "

nevyhnutelně

to

hlasem třesoucím čekanec,

-

hlavu. Konečně předseda Adam Badean oznámil, že Hdné jednání jest u konce a otázal se, zdali jsou nějací čekanci k uvádění. � "Jest tu jeden", odvětil tajemník. a

se

"Ano. "Pak

že to všecko znamená něco .zoela jiné­ ho, než' se zda a nelárnal si tím dále

"Jest "Jest

Nemohl

sever.

se

.

mu

dé�' rodiny

na

dopraviti pro nedostatek peněz. Že 'byl vždy unionistou a že je hotov pro unii nasaditi svůj život. Předseda mu pak vykládal účel spolku tohoto a sice ve světle takovém aby rebelsky smýšlejícímu připadal hodně zrádným, a čekanec se vyjádřil, že je hotov podepsati všecky tyto zá­ sady a třeba pro ně zemříti. "rak jest zapotřebí;" pokračoval předseda, abyste složil přísahu maje 0prátku kolem krku na znamení nebez pečí, v kterém nalézají se neustále čle­

rřikročiv

svého .otee,

-dostati

A

.

zr7.avý loupl se obličej s černými vlasy, mzou-, ravými očky a s hladkou tváří M�rtina. Dabney-ho, Bídník byl jako by ho hrome-u 0mrščil, když předseda, Adam Badeau, oslovil jei ,následovně: Martine Dabnev, vy jste svůj "last�í obžalovatel, Není více důkazů proti vám zapotřebí. že jste kfivopřísež­ a zrádce toho nejbídněj­ ník, šího druhu. Proto dostane se vám osu­ sám na sebe si du, .

.

špehoun

přivolal který jste přísahou svou zrádnou!" "Smilování! Smilování l úpěl Da­ více nedovedl ze sebe vypra:. bney "

-

.

.

viti.

"Takového smilování

se

vám do"'

28-

-

stane, jakého vy jste ukázal ke' mně

černoši,

a

jakého byste byl popřál těm nejlepším mUŽ1�m našeho státu, zde přítomným. Martine Dabney, přijmi svou odplatu!" Po těchto slovech. byla stažena čer­ ná čepice přes oči zrádce a část podlahy se pod ním pojednou rozevřela. Spadl asi 5 neb 6 stop hluboko provaz se natáhl a za několik okamžiků. visel tu kazatel slova božího bez hnutí. Pavel zakryl obličej svůj rukama až uslyšel hlas a nepohlídl vzhůru,

Přípravy

nevyhnutelné ��, pravil

".Bylo

to

,

'

nevyhnutelné!" opětovali

přítomných, lékař; oznámil, že lest mrtev. Byl pak spuštěn do dolejší sí­ ně a byl pochován pod podlahou' v pří­

Jeden členové. ohledal oběšence

z

a

zemí, kde po dnes leží.

Na to se shromáždění ta�ernně ro­ zešlo. Adam Badeau byl poslední s .

-

odchásejíeích. Yyřiď matce," pravil otec, "že lIartin Dahney obdržel svou odměnu, ."

ale více

ji neříkej. Po

Když

H

bO,uři bývá jasno.

Pavel Badeau

jel

po dráze k

vraceje se k domovu své matky, byl provázen černochem, který jakožto jeho sluha, seděl za ním ve voze. Na stanici nejbližší k domovu už naň če­ severu,

kal kočár domácí á Pavel vzal si s se­ bou do něho i tuho černocha. Doma uvítala jej matka s největší radostí. "Yi.děl jsi otce? Slyšel jsi o něm�" vítala Jej z daleka, "Viděl jsem Jej, matko a mám všecku příčinu domýšleti se, že co nej­ dříve se s ním také shledáte. Ale mll­ sím vám sděhti, že Martin Dabney dosáhl zasloužené své odplaty. "Co to znamená. synu � Je snad mrtev 1 A co se s ním stalo �" "Tolik pouze vám mohu prozatím sděliti, matko, že dostalo se mu odpla­ ty za jeho skutky. Teď však pospěš­ me do Newbern. Můj nový sluha, Pomp, bude nám -nápornocen. Ostatní

lol

,

k obědu

CI)

spolehlivého

něm vím."

byly

hnedle ho­

ještě před výcJlOdem slunce byly poslány na cestu do N ewbern. Paní Badeau a syn její vsedli do kočáru a Pomp s kočím na kozlík. Rozloučili se pak se skromným příbytkem, který j� krvi po dlouhá dvě léta. Šťastně přijeli do- N ewbern, kde byli vesele uvítáni od Harry Maddoxe v a Marie a by ly umístěny pohodlný ně byt. připravený pro Kdyš bylo vše složeno a uspořá­ dáno, a paní Bad rau seděla odpočívajíc v lenošce, vstoupil do pokoje černoch POILp a žádal kus mýdla a vody, hy se umyl. "Jdi ven a posluž si!" odpověděla paní ostře. Pornp uposlechl. Za chvíli ale při­ běhlo černé děvče a pravilo, že si Pomp přeje s ní mluviti. Paní Badeau vykočils a rozhorleně vyběhla venhněvajíc se na tu nestydatost a viděla Pompa: od zadll stojícího při umývadle mydliti se. "Oeho pak si přejete �" tázala se. "Ručník. "Polly. přines tomu muži ručník. Což j80U všichni černoši tak nestydatf jakmile se jim dostane svobody 1" Děvče přineslo ručník a Pomp se utíral v tomtéž postavení odvráceném. "Což 'pak neumíš býti zdvořilejší, Pomp �., tázala se příkře paní Badeau. "Já tím nemyslel nic zlého," od­ pověděl Pomp a obrátil se tváří k paní. Byla to tvář i hlas Adama BadeauMližeme si představiti tu radosť jaká následovala na toto shledání a neni třeba dále ji vypisovati. které

apravedlivé �" spravedlivé!" opětovali

to

tomuto človš­

Oděv, něco nábytku a jiné po­ třebné věci byly naloženy na dva vozy,

členové řádu.

"Bylo

námi

tovy.

svého otce.

Adam Badeau.

za

Pavle �.,

"Ot c je] poslal muže; to je vše, co o

.

to

mohou

,.A kdy jsi přišel k

ku,

�

to

chtíti,

přijíti.

-

"Bylo "Bylo

budou-li

.

,

-

,\

.

Tolik pouze musíme dodati: Ada!ll Badeau žil se svou rodinou klidně 'I Newbern tak dlouho, až Wilmington dostal se do rukou severní armády a pak teprvé navrátil se na sad zpět. kde mu nehrozilo žádné nebezpečí. ZatÍIO

-29

Msddox ženuškou.

Harry Ion

nazýval

Marii

HOU

mi­

Sad by I strašně spustlv a vzalo to mnoho pilné práce Adama Badeau, jeho syna i jeho zetě, nežli při vedli jej zase Všiohni čer do jeho bývalého stavu. chtěli noši jeho,. kteří pro něho

-

dále pracovati. byli podrženi za mzdu co svobodní dělníci. Sad se zvelebil a prospíval lépe, nežli kdy dříve. To nesmíme opomenouti, že Adam Badeau neměl nikdy příčiny litovati, že zůstal věren unii a že se vřadil do tajného spol­ ku "Věrně. Modrých H.

Dru.hý květ. ,

.

.

Mé

dětství

oděný v

bylo

strůmek

květu-padlý sníh,

v

korunu

včelky, s_ny

pták zlatý zpíval Jednou

Zas květem větve

štíhlý

na

jsem procit

mé

tíhly

snů

ze

to

druhým

květem

na

něm

chvilkou

a

větvích.

děcka,

beze

Roj

jen

včel ho

šuměl smutně vetvemi,

již prázdný

jablka

jeho

zlatá všecka

jak

po zemi.

si

plála

1tlůj

květ

bouř

ptáče

stane

kalich

nehledá,

jiním vykouzlený nesedá.

kvílí,

již nestřese,

brzy lupen

podzimní

podletí,

míjí zamyšlený,

motýl hravý

strom nadarmo větví

jablka a

na

v

odletí.

zpěvu

strom

střesena

osypané,

vítr

květu

bílý.

roznese.

Otakar

Mokrý.

Faromuž.

preri1oh.

na ANEB

Umě 1

e

cal

o v e c

.

.

H rfizný

7.jev. Svatá panno! je to �" zvolal s udivením. Mick�y McSquizzel Ať mne kat spere, když .jsem to Co

kd� jaktěŽiv kus"

viděl

pravll

p.

:, Vždyť .1e kouří

řetězu,

a

'a

yiděl

Jsem světa

HopkulS.

to sám čert

se

aby to byli onino dva čekali na západní daleké prerii. ;,Blgorah ", zvolal starv Irčan, "věru že je to sám starý ďábel zapřa­ žený do vozu a jeho stará tchýně drží

více

I.

mu z

puě�ěný

hlavy Jako

8 z

komína. �,

otěže .• , ve voze je mužský". "', To stvoření klidně odpověděl Yankee, "A zdá se mně, že tam s. nim sedí ještě někdo, buď pes nějaký anebo chlapec. Jeto

přece divné!"

"Bigorah ! slyšíte tol Co

Tak se di­ vili dva obča­ né, jeden Ir­

máme teď po­ číti 1"

a druhý Yankee, sto­ jíce na 1Lá vrší

čan

-V okamži­ ku tom zavzněl plání

a hledíce do

daleké prerie. A měli se če­ mu diviti, neb několik mil k

'f

silné a. bolestné za­ hvízdnutí ně­

jakého obra,

pohy­

severu

ýkřik silný,

jako

jako brovský muž dlouhým a rychlým kro­

tak že oba se zděšeně dí rali co to zna­ mená. Yan­ kee ale by str­

kem,

ným

bovalo

se

ně­

0-

co,

sem

a

tam, brzo ry­ chleji. brzo

lem

soudil,

ne-

lze dobře to rozeznati, ale bylo vi­ děti, hustý kouř vycházeti mu buď z úst neb z hlavy a za sebou táhl nějaký malý povoz, v němž seděl člověk řídí­ cí po�yby té neobyčejné. před sebou

bylo

.

bytosti.

Což

že pověrečnš bázen natěchto dvou mužů, kteří na plnila prsa chvíli zanechali kopání zlata, aby se na ten

že to

bude něco lid­ skou rukou se-

zdlouhavěji.

Z daleka

domys­

obdařený

divu,

neobyčejný zjev podívali.

Vždyť

něco podobného mnohému učenci ani ve snách nenapadlo za oněch dnů, tím

neb nevěřil strašidla. H

stroJeného, a

věcí

"IIleďte! Po tom

v

nadpřirózené,

H •

vykřiknutí děsivém obrátllo

přímo k oběma mužům a co hus­ kouř valil se s hukotem z vrchu hla­ tý blížilo se to silným krokem � toho, vy se

to

mm.

Mickey počal

se

třásti

a

ohlížeti

kam 'by se skryl. IIopkins však chlad­ ně si to vše prohlížel a čekal. Netrvalo to dlouho a -podivný ten úkaz přijel rychlostí úžasnou 9.Í před

-

muže ty.

Tu

ckeymu

potřepávaje

a

}Iopki!ls obrátil mu

na

se

31"-

k Mi­

rameno,

pravil :, kdo

"Jerusaleme! Víte-li pak. Mickey, ten člověk jest, jenž sedí v tom

a drží otěže��' Co se mně 'Vorrah, worrah ! to j�, kdo ptáte, kd1.ž jsem tak uděšen, že nevím ani, kdo Já Jsem 'I" to holohlávek." " Vždyť je "Jděte mi 'l" odpovídal Irěan. Všimna se pak lépe, zvolal: "Což spím N amoutě kuši, on je to, Ho­ a sním] 'lohlávek aneb jeho duch." Ale duch to nebyl, neb jednal jako živý. Seděl na kočárku, klobouk maje na stranu, v ústech dýmku a v rukou dvě opratě, jako jezdec za koněma. Se­ děl na hromadě dříví a při něm seděl malý hrbatý hoch s velikýma veselýma očima, kter'ý jevil velikou radost nad celou tou jízdou. Rychiosti parního muže ubývalo a kdl.ž přijel až pře naše dva muže. zastavil úplně. Pan Holohlávek (říkali mu tak, že před několika roky sejmuli mu skalp) volal jim

kočárku zadu "

Dvé rukou drželo hybadla a široká plo­ chá šlapadla byla pokryta velikými

hřeby a nohy jsouce značně dlouhé, po­ hybovaly se skoro jako lidské. V předu měl nabarvenou jako vestu, s níž byly dvéře k topení. Dříví a voda nalezaly se ve voze.

Na

zádech měl

paromuž

rozličné

potřebné přístroje k dohlížení a řízení celého stroje. Opratě v rukou vodiče působily na směr paromuže; ni­ mi mohl býti obrácen vpravo neb v levo. Malý vytahovák na pravé straně pouštěl a uzavíral paru. Nohy paromu­ že byly celý yard od sebe vzdáleny, aby se nepřekotil. Šlapadla dobře ko­ vaná nikdy nesklouzla a dlouhé 110hy dovedly dělati dlouhé kroky. IIopkins si důkladně prohlédl celý stroj na p'ovrchu' i uvnitř. Byla to po­ ,

veliká, tělnatá

stava

a

strach budící

na.

první pohled. Vůz za ní byl obyčejný povoz čtyrkolový na perách a mohl se Proti, př�v�žení bylkterá pokrÝ,:�ti. chr�l!ěn svou šířkou a nízkými koly, Jen dal s� do běhu. fičela, když parornuž Když pak byl s prohlížením hotov, pravil: In�,áné vstříc: "Ať mně husa kopne, když bych Těší mně, že vás opět 'vidím. to také nedovedl postaviti, jak to vidím. Jak se máte, co jsme Be neviděli 'l" Jestli pak víte, že jsem o tom celých de­ Mickey nebyl s to odpověděti 8'a- set let přemýšlel, od té doby, co jsem 'mým strachem před tou divnou potvo­ si prohledl továrnu na Ooltovy bambit­ rou. To když viděl hoch na kočárku, ky v Hartfordu." zatáhl jedním provázkem a potvora ta "A proč jste se o to nepokusil nosem vypustila proud páry s hřmotem, tedy 'l" tázal se Holohlávek. jak to dělává parostroj. Mickey uskočil ,.J á dříve chtěl tady nahrabati tro­ několik krokl'i zpět, jako kůň před lo­ chu zlata a pak se do toho pustiti. No komotivou, a byl by jistě utekl, kdyby což, nesvezli byste nás?" jej nebyl IIopkms zadržel, směje se. "Vždyť vás chci právě k tomu vy"Což jste, Mickey, jakživ neviděl zvati. Jen vsedněte;" 1;larostroj na železnici 'I"" Yankee sedl na vůa a volal na Ir­

lonenáhlu

.

,.

,

�

.

W orrah, že neviděl, ale ta potvo­ pěkně frkat. Ta musí mít pěkný H hlas, když v noci chrápe při spaní. Konečně si dal Irčan říci a přiblí­ žil se, ač plaše, k samému muži a prohlédl si ho důkladně 8 IIo� "

ra

nmí

,

parnlmu

kmsem. "

až

Muž

ten

do vrchole

draVého, jenž

l>JI asi deset stop vys?�ý vysokého klobouku cilin-

�třechu �07

a měl širokou rem se kouřilo z komína, Obličej jako byl Mi železný, barvený černě. Oči py­ ly děsně veliké a ústa vyšklebená. Na místo nosu měl nosu píšťalu. V pr�ou a v břiše by kotel a parovod.

l)oJobnou

čana

:

"Nuže, Mickey, pojďte přisednout." ,Toto'.', zvolal tento zděšeně cou· nechci jezdit na čertu vaje,' "já. nikdy což aby mně odvezl do pekla?" Kd�ž ho však oba přemlouvali, dal sl říci, ale třásl se na celém těle, jako by' jel sám sobě na pohřeb. -

y �nkee si nechal vysvětliti, .jak. se řídí a uchopil se otěží, že' po­ sám. Spustil páru. Paromuž se ani nehnul. Za chvil zvedl jedna nohu a zase nic. "I ty pro žluklý chlape" nadával

paromuž

Jede pak

-?2 lrčan. blázna teď V tom

·

nás míti

-

západních preriích a jak se dostal se strojem tím tak daleko na západ. V zadní jedné uličce města St. počaly se nohy pohybovati, Louis Irčana chtěl upobydlela vdova paní Breinardovň, jako � byl paromuž slechnouti, ale škubnutí s vozem bylo :Manžel její byl velmi obratný strojník. tak silné, že Mickey i IIopkins se pře- který byl zabit při výbuclm kotle v kotili a spadli po hlavě s vozu na zad. jedné továrně. Zanechal manželku v "Kletba na toho raracha!" řval obstojných poměrech se synáčkem. kte­ Irčan Vždyť mám do hlavy díru." rý byl však tělesně velmi neúhledný, "Jerusaleme, já myslel, že kotel neboť byl hrbatý a maličký, ale ducha praskl", začal Yankee. �,Když to takhle měl pří věti vého, do broti vého a velmi chodí, nechci s tou potvorou nic míti. nadaného. Ať mně husa kopne! Čeho ubere příroda. člověku na IIolohlávek a hrbatí Johny smáli jedné straně, nahradí mu obyčejně na se jako Tak i tento hrbatý pidímušík taškáři, že se Jim povedl jich jiné. kousek. Johny Brainard, hyl nadán duchem Nicméně doběhli oba, Irčan i Yan- velmi důmyslným. Jeho důmyslnost kee za strojem zase, vsedli na pozvání strojnická byla obdivuhodná. Chodě do vozu a nechali se svésti, držíce se do školy, hyl miláčkem všech učítel ů i ž,iků. Dobře se učil a I)ro Pevně J�hny hodil několik polen dříví do 8n� učinil, co jen mohl. Vyřezával žaludku muže, otevřel II kolenou otvor1' vždy něco nožem kapesním. Brzy ně­ a vysypal trochu popele, prohlédl Sl, jaké hračky a sice velmi složité a za­ je-li dosti vody a pak volaje "držte se" jímavé, že by hrl lehce 'yýhodný pa­ mu

"Snad nechceš he, hatou l

-

za

'

.

.•

,

'"

.

spustil.

počal dělati kroky nejprvé zdlouhavé, pak rychlejší, až l�těl prérií rychlostí třiceti ll1,il �� hodlI�U. Paromuž

vozík tiše a Ač bylo bezvětří, za muzem. všichni s�lný vánek sobe pn te prudkosti hybu a kouř 1 jiskry lítaly z klobouku vysokého muže že

.P}áň ?yla rovn"á, ne letel

�l��-

pr�,t!

pře�e �.ítili,

přes jich hlavy.

obratně muže řídil. minuv několika Objel veliký tách vrátil se opět na místo, odkud hyli vyjeli. Seskočil s vozu, prohlédl všecky články stroje a nn:1ezl vše v. pořádku. Bylté Johny stavitelem stroje toho. Vyňal konvici B olejem, zotevíral všeliké otvory v prsou, v břiše, v nohou, i v rukou paromuže a naolejoval je. �Q. rak přiikcrv 1 muze 1 v uZ nao 1 eJovanou kůží a teď že si odpočinou a porozpráví,

Johnv lehce

a

kruh

a

".

tent na ně uORtal. Nedbal toho však, nebof výživa jeho matky a jeho závi­ sela na 'V"ýnosu z d vou patentů, které otec

jeho hyl vynalezl a zpeněžil Vynalézavosti jeho nebylo konce. Zhotovil si lokomoti "u, pak paroloď, a sice velmi důkladně až do nejmenších podrolmostí. Vyřezal si nožem hodiny, které šly výborně; jeho umělecké yfrobky hy ly v mnohých vj'kludních skří ních a Iíhilv fie.· ()n pak neustále na .

nového přemýšlel a nedal �i JH). něco nevymyslil a nepro.

něco

koje, pokud vedl.

Byl už patuiict roků st.ir, když jednou přišel zamyšlen domů. a když I:\C

matka tázala

jej

Kel d

"ol

lati.

Musíme jíti několik roků

svém

vypravování abychom sdělili, nazpět, jak mladý hrbaty Johny k tomu T'ři­ šel, že sestavil si paromuže, s uímž jsme seznámili se l)rávě v dalekých ve

schází,

mu .

nevím ,

co

,;

bvcli měl dě"

"

TYA nespokojen, jako Aleksnnder, hledal stále nové svéty k dohý­

..

DŮDlyslný duch.

že

"Rád bych něco udélul nového. "A proč to tedy neui I ěláš '("

.

�

II

co

o(li,o·v�uěl jeun()dnš�:

ktcr'ý vám.

"

na tom jednom dost jen kuyhyeh honem vč(ll,l co." J�šiě jsi nikdy neudělal ha�olll"

"O j�í mám

co

dělat , .•

Hoch

ko,

RC

pousmál

"Minule Jste co

RO

se

asi stalo

R

a

pak pranl:

mne

t�ízala,

nnší kočkou.

mat;a J

33-

-

.

vám to dříve neehtěl povědít, že jsem ji viděl naposledy dalekohledem vyso­ 'ko ve' mracích, asi dvě míle ode mne a plujíc asi padesát mil za hodinu." "Vždyť jsem si myslela, ze o ní .něco víš, že's se tak potutelně usmí­ val," odpovédéla matka. mi nemůžete poraditi, do '" Tedy čeho bych se měl pustit I!' ,.A vidíš � vždycky mi napadá, proč lidé neudělali ještě č lov ě k a , k t e r i b y šel h n á n j s a par o u. Ale k tomu ty nejsi dost chytrý." Hoch zamlčel se na několik minut,

porazil

jící.

a

zbořil stěnu

Veliká otázka

jako když velikými myšlénkami jest "zmít::.Ín a pak pojednou vyskočil a zvo­ lal:

"Na mou duši, já to dokážu! N a to vyšel 'ze světnice a nebylo :Matka ne­ ho viděti až pozdě večer. starala se o ně ho, ne bof vědě la, že k
práci. úlohou hyl� 'Uoc,Hiti e)hlamějšínohou člověka

N zvláštní

v

pohyb Konečně ale napadl

rá ní

se

na

jdoucího. myšlénku, kte­

zdála býti dohrou

mu

věděl,

že

a

neb

mu

to

má

co

v

už to měl.

že

na to

Jak stroj běží.

to

nesrníme

patent

a

ví

vyzraditi,

jen sám,

Když opravil provedl, posta­ vil milého pnromuže do prm�tfed dílny, .zatopil spustil-e- a muž šel. Byl by vše

_

a

rozluštěna

a

umělec. , .

U

vše Cll

h1'o-

-

to děláte �'"

co

-

a

1 d 'k�u mal

Těmito slovy byl pozdraven jed­ noho rána 'J ohny Brainard ve své dílně člověkem pracizím, který bez oznámení

vstoupil. J ohny

se obrátil a viděl před sebou lovce v oděyu poloobčanském, po­ Sirák na hlavě, obličej loindiánském. jako Indián, kabát přiléhající z

snědý

jelemce, koženky' s třepením po stra­ nách' ve vysokých botách a za pasem dlouhý nůŽ a bambitky. Stál tu ruce v kapse, žvýkaje takák a s udivením pohlížeje na práci umělcovu. t{ád bych věděl,

'Vaš6 Petr,;" počal

zase

kde tu cizinec.

bydlí

,;V e­

vidím vás tu při tom podiv­ jdu 'ném stroji. U hroma, snad to není člověk parní �" sem

a

"Tak jest?" "A chodí?H "Chodí. , ..

vzalo, nežli nalezl,

vězí, a\e

Škoda,

mů

je n�a1ičkost.

.Jl�ých lidí, jaké pohyhy tom

Lovec II eII o, "

to ostat­

Po dlouhé a namahuvé práci ko­ s a tlu�ou­ n�čně měl stroj sest�venýl\Iuž enn srdcem pravidel­ jf..'j spustil, ně pohyboval nohama ale nepohnul se z místa ani o vlas dále. Vše bylo Y muž nechtěl ale pořádku, jíti. Nová přemýšlení a hledánÍ. Pro­ �lížel si své nolly při elrňzi a nohy Dva činí.

tydny

sto­

mu

III.

.

svou

byla

cestě

Johny zdokonaloval ,:'še na stroji svém do podrobna, až jej upravil tak, jak jsme jej na počátku stručně popsali. Dle pohybu poznal, že muž ten může nejvíce ujíti za hodinu 60 mil, ale počítal jen na �o neb 40 mil za hodinu, aby to bylo bezpečné. Dobře předvídal, že až se to pronese, učiní to veliký povyk po celém Soustátí.

.

�

v

mně blázna, u ze " nedám bulíkovat. Nezáleží mi na tom, zdali to vě­ 'Čili nic," odvětil hoch. 'zChcete-li

Nedělejte

sta

11�omů;

říte,

neb

si

se

ale se přesvědčiti, vejděme Jen a za­ Uvidíte. " vřeme dvéře. sobě se Tyto dvě zalíbili. .Lovec hledel na slabeho hr­ ale dobrosrdečně vyhlížejícího batého a Johny hocha 'se zalíbením otce, na obdivem otužilého,. silného patřil s,

osoby"

a

�zájemě

otevřeně hledícího mluvícího jnuže. Asi mně neznáte, mladíku, co �" jsem vás neviděl I"

"Nikdy

á "J Holohlavý Bicknell ". jsem av o o 111hl .,,'

říkají

"

ml

obyčejně )en

Divné

to

jméno."

.-

ý" .

3

-34-

Tu

právě

hlavy

,s

a

sejmul lovec' klobouk úplně holou lebku

ukázal

svou.

"Tomu nerozumíte, eh 1 To zna­ mená, že mi ty indiánské kočky před

10 roky sejmuly skalp. Kiiže mi na­ rostla ale vlasy už ne. mi Protoříkají Holohlá vek. " Zatím připravil Johny svůj stroj do pořádku, a ukázal lovci že mluvil

pravdu.

Holohlávek hleděl s otevřenými brzo na stroj, brzo na chlapce. Konečně se vzchopil a 4ladě hocha po hlavě pravil:

ústy

"llocllU, tys veliký

hal

ti, při

duch

-

pomá-

tom někdo 14' "

"Nikdo. "Zač pak

bys to toprodalI!' prodati." Jsem "Nemyslel na to teď."

"Mysli

"A co byste s tím dělaH" "Jsme tři zlatokopci a souží

nás Tahle věc by po čertech poděsila a zahnala ty smradlavé kočky. Rekni, hochu, co za to chceš 1" tam lndiáné.

že to

"Myslím, ne

neprodám, aspoň

teď."

"Víš larů

na

co,

hochu, dám

ti

tisíc do­

místě."

Johny věděl, že je to mnoho pe­ něz, ale Imedle se rozmyslil.

"Raději to na mně nežádejte. Já prodati, pokud to sám lépe

to nemohu

nezkusím a nezdokonalím. k tomu přidělat vlh."

Musím též

"Aha-já myslel, že budeš tomu na zádech při jízdě. Mnoho-li

sedět to

uveze

?4'

Tolik, co čtyři koně a také tak rychle. Lovec hyl celý u vytržení. "Inu ať mi ještě jednou skalp ve­ než jseni kdy zmou když to není víc, viděl. 'fo je právě co potřebujeme JUL západě. Pojedeme zkrz Indiány v nej­ 'větší parádě a žáuný z nich se ncoI'o­ vúží na nás. Krly, pak to bude hotovo?" A::-;i za měsÍc."; Holohlú.vck přernýšle]« �t�il tiše. Hleď, hochu, jedeme na zlato a zti !-it a­ neme tam JJřes léto. Pak RC vrátíme, pakli nás Indiáné nezal.ijou. Ty 1,YH mohl jeti H námi. N ebo j�í sám bych "

"

••

fl

to

tím asi daleko nedojel, Prusklo lJ.Y a jc�tč hy mi to celou hlavu urazilo

-ať mně hrom! Anebo to dostane do nohou křeče a já nebudu vědět, co s tím. Pojedeš tedy s námi �" hoch a "To by spíše šlo," obličej jeho- zazářil radostí. "Rád bych věru chtěl se trochu. projeti po západ­ ních j)reriích." asi za 6 neděl." "Dobře. Lovec odešel Johny zamyšlen pracoval dále. Dodělal muže a l>raco­ val na voze. Nemohl potřebovati vůz N euspokojil se, pokud věc neuděla celou ze základu dle své chu­ tě a myšlénky. Vůz musel býti velice pevný a trvanlivý. Měl péra silná, plátnem mohl se krýti když třeba, nesl dříví a měl nádržku na vodu. Též nesl náčiní zámečnické ku potřebné cestou správě. Uhlí tvrdého mohl míti na. dva dny a vody na 24: hodin pro stroj. Byl též hodně široký, aby mohl rych­ lou jízdu. vydržeti bez překoceni se. Než uplynulo šest týdnů, byl vfíz hotov a vše na cestu připraveno. Zatím, nežli pojedou, sdělíme struč­ ně jen, kdo byl náš nový známý, IIolohlávek Bicknell. Byl, jak praveno lovec a honec a. zdržoval se už přes deset roků na zá­ padních preriích na pokraji vzdělaného světa. Byl udatný a obratný lovec a měl časté. už srážky s rudými muži, po nichž nejen. nosil na památku hlavu bez vlasů ale i mnohou jinou jizvu na těle. Jak lidé jemu podobní pohyboval se stále mezi vzdělaným světem a pou­ ští. N ejdále nu Y.}�dlOJ chodil uo St. Louis ale na ziipadě přišel až za Skal­ ué Hory. V St. Louis uklňdul si na banku které utržil za kožešiny a jiné zhožÍ l'i-incěené sem a zase se vracel. J ednolio podzimku nalezl v krajinb Hor ve W nynl·jMeh místo zlato

pravil

Čekejme -

obyčejnt.

.

Ť.enízc,

při potoku

a

odebral

Čerllých ..

I.;C

�'on�ng Rl, ZazlUml�l1al do St. LoUl8, ahy

na zimu

jarem vrátil a zlato uoYv1. 'N ll. řece Yellowstone I�alezl parník ohchodnf li nímž se svezl. �ezlUí.lllil se tu fl
.

nyli

Yanho Vraceli

IIupklllS, :Mk·key )Ic t;cluizzlu, ll'čal� li llel';,fízenou zpčt 11 vypra.-

to uňm zn.imí tl.

se

Ethan

..

-

85

věli mu osudy své. K těmto dvěma osobám byl připoután neočekávanou ne­ hodou. Praskl jim na lodi kotel a loď roztrhla a utopila, se Cestující byli shozeni do vody a Holohlávek byl těžce N a štěstí raněn, že nemohl plovati. známí ušli dva poranění, vytáhli jej jeho s namaháním z vody na břeh a ošetřo­ vali jej jako' nejvěrnější přátelé tak dlou­ ho, aŽ byli nalezeni od lovců jiných a když se pozdravil, odebral se s nimi do St. Loůis. Tu teprvé jim sdělil, že hodlá se jim okázati vděčným a že chtějí-li na Jaře' jíti s ním povede je na místo, kde jest zlata hojnost k dobytí. Chtěli hned zpět a litovali, že jim to neřekl dříve. Když jim ale sdělil, že v zimě tam nejsou nic

platni, uspokojili se a slíbili, že pňjdon s ním. A nastalým [arem skutečně

s

jara

šli.

Nalezli zlata velikou hojnost, avšak nemohli mnoho udělati pro zrádné vel­ mi zlé Indiány, kteří je tu stále obléhali, tak že jen 8 tíží mohli ukrýti dobyté zlato a uhájiti své životy v Jeskyni vel­ mi příhodné. Holohlávek saneehav soudruhy své na prerii, odebral se do St. Louis a tu sešel se náhodou 8 hora uvedenou s Brainardem a naučil se zuáti

'Johny

jeho paromuže, IV.

Paromuž

aby

na

Mla:iý

obával,

se

o

paro­

muži a aby nebyl pak přinucen veřejně Dím vystupovati a povykovati. Proto nesvěřil se s tím nikomu vyjma matku

s

lčenlivá. Konečně objevil se lovec Holohlá­ vek, když Johny měl už vše připraveno a místo vešel do dveří se

svou a ta

slovy:

byla

II:

pozdravení

"Mášli pak, hochu, tu hromovnu hotovou. ,� "Už přes týtlen čeká na vás." "Tedy vyjedeme. Mám na spěch." Myslil totiž lovec, že jeu paromuže .

a pojedou, ale J oh�y mě! zá.mysly. Chtěl tJtit cely stroj složiti do bedny, doplaviti .i�j. do Inde­ pendence po parolodi, tam leJ vysaditi

�,�P,fáhDOU

JIDe

nad městem do prerie a pak -jeti, anif by mnoho lidí o tom zvědělo. Holohlávek uznal, 7e ie to dobrý zámysl a dali se hned Jo bednění. Sl<> to 8 tíží, ale šlo to přece. J" hny roz­ loučil se s matko�, která rllysle)a, že len tak nedaleko lede a že nehrezí mu nebezpečí a hnedle pluli do Missouri nahoru. Cesta II běhla bez všeho nápadného. Dopluli do Independence a nechali si bednu vyložiti i s vozem nad městem u břehu do preríe. .

'

Bylo to pěkné podívání na stroj nevídaný. když v celé své slávě stál zapřažený do vozu pod šír.ým ne­ hem v širé prerii. Johny celého jej důkladně prohlédl, zdali jest vše na něm v pořádku. Pak zaopatřili si dříví Cl. vodu do záacby a zatopili. Johny neměl ještě ptíle�itosti zkusiti svůj stroj

ten

na

prostoru

dostl velikém

livě pozoroval každé

"Nuže spustíme.

a proto bed­ hnutí. Pozor! H zvolal

jeho

hoch. Vzdor napomenutí tomu neopatřil se Holohlávek přece dosti pevně a byl s vosu, sletěl by když parornuž trhnu] sebou k prvnímu ráznému kroku. Prerie byla suchá a rovná a vů� ujížděl Pf) ní tak rychle, že oba jezdci

až dostávali strach a Johny musel rych­ lost zmírniti. .Když ale pomalý krok stával Se jednotvarnýrn, pobídl Holo­

hlávek Brainarda, aby len pustil celo a ukázal co muž dovede.

cestách.

Brainard velice 'se obecenstvo nedozvědělo

-

na.

I letěli jen prerií. Stroj pracoval krásně. Hustý dým valil se muži z klobouku. nohy jeho rychle dotýkaly se NežIi se nadáli, urazili deset -zemé. mil cesty, když pojednou pára se zasta­ vila a stroj zarazil, že oba byli vyhozeni trochu se po­ a ze sedadla ku předu

škrábali.

"Skalpuj mně, ale tak náhle ne­ zvolal Holohlávek. "To bych stav!" nesnesl:" Však já se brzy naučím s ním " zacházeti. Vidím, Žb to nejde uzavříti páru najednou", pravil, hocl�. Jo�ny se� stoupil � vozu � l?rohe"dl Sl ?elv� stroja důkladně, zdal! Je vse v poradku vše nalezl, jak si pHl, a přiložil ku)'ž dříví � přidal vody a jeli �ase drile brzy rychleji a brzy zdlouhavěji. v

3*

-

36-

Až dosud nebyli potkali živou duši pláních a už urazili asi 40 mil. Ho­ Iohlávek mu ale poradil" ahy zahnul na Ievo, že brzy přijde v cestu a že po,'. tkají jich dosti. V poledne cestou pojedli toho, co na

'

'"

.

.

.

'Vzali s sebou, ani nezastavivše. U ve-. čel' pravil IIolohlávek, že urazili nej.méi.é už lOO. Brainard se podivil sám, Když počítal. že teprvé [sou asi 10 ho­ din na cestě. Když se smrákalo spa­ třil lovec v dálce před sebou' vystého­ valeckou tlupu s vozy a koni. za nimi!" zvolal. ,. Jeďme A paromuž namířil si za runu a uetrvalo dlouho, dojel jich. Vystě­ hovalci pozorovali neobyčejný zjev ten­ to z dálky a zastavili buď ze strachu buď ze zvědavosti. Robert Fulton Praví se, že plul s prvním parníkem svym po řece .lIudson, vzbudil ním mezi obyvateli podél břehu taký strach a zděšení, že mnozí třesouce se očekávali poslední Teď arei je málo lidí, kteří den světa, by. se nechali něčím podobným postra­ šiti, avšak přece každý, kdo vidělo· běžeti preriemi Lrovského paromuže neubránil se zděšení. Kdyš paromuž dojel až k vystě­ .hovulcům, zahvizdl pronikavě, že se Koně a všichni ulekli a letěl dále.

když

.

]Jonejl?rvé,

.

dobytek vystěhovalců splašil se a roz­ bělili se a muži byli příliš zaujati no­ vym zjevem, aby je mohli sháněti. Nicméně byli mezi nimi d va, kteří byli dosti zkušení ve světě a domýšleli se, že to přece nemůže býti nic nežli lidskou rukou sdělaný stroj. Aby se se na koních za 'pa­ :přesvědčili, pustili .romužem. Johny je nespozoroval, až .kdyš už byli zcela na hlízku. Teď ale spustil páru a jeli, že za několik minut jezdci na koni ch viděli, že marné jest jich pádění a rozmrzeně. se navrátili zpět bez výsledku. To naším přátelům spůsobilo veli kou radost

a

zábavu.

Věděli' teď

že

rukou neocenitelný prostředek ku unikání všelikému nebezpečí.

mají

v

V.

Indiánó. "J en aby ta čertovinka vydržela," pravil Holohlávek, když zase povolilo se ve

spěchu.

"A proč by ne�" .,Nevím� ty bys to arci měl věděti. Ale tvhle novotiny obyčejně dobře jdou z počátku a pak nežli se naděje vezme je tisíc hromů. Udělal jsem Toho se nebojím. chlapíka toho tak velikého, že 4'jest na něm všecko pevné ti důkladné. "Arci, hochu l Tys. přece jen hromsky chytrý chlapík, byť sebe menší. Edo jak. živ slyšelo. paromuži �" "Já často slýchával o něm, ale nikdy jse.n ho nevidél.: Až jen se jed­ .,

'

lati.

udělám.

koně-"

navrátím

a

,.A �n�d "Mozna.

také, p,arní ptéky, �e�" U vidím co se da ude-

nou

parní

v

"

snad

nemyslíš hochu,

že světě � Ale, já­ řku, co s tímhle čertem uděláš, až se navrátíme do St. Louis?" "Nevím. Pak bych jej třeba pro­ dal. �, "J á bych jej neproda' "; ten ti může přinést peněz jako blesku

"Hrome,

bys všecko dovedl

na

"A jak�" "Jako Barnum

koněm s se svým Vzíti to po zemi a ukazovat to. vlnou. Tu by si lidi nohy uběhali, aby to vi­ děli. V tom jsou peníze." Co tak rozprávěli setmělo se úplně teď na čase, aby se ohlédli po noclehu. V noci jeti nemohli. neb mo­ hli
bylo

Zastavili, opatřili nejprvé pa­ romuže, nanesli .dříví, nabrali vody do

pobytí.

nádržky, vysypali popel a připravili třísky a dříví k rychlému zapálení v čas nebezpečí, a pak teprvé povečeřeli a ulehli ve voze pod plach­ kotle

i

do

tou.

Lovec nejdříve prošel lesík, kolem, zdali by nespozoroval něco nebezpeč­

ného, nějaké Indiány, a když se pře­ svědčil, že jich tu není a upokojil Joh­ ny-ho, který se bál jen Indiánů, usnu!

zdravým spánkem a měl veselea Lovec byl zvyklý spáti lehce, každý sebe lehčí šramot jej prohltchl, Tak se stalo po půlnocí, že se probudil a spozoroval, Ž3 se nedaleko

tento

sny.

.

-37odtud něc,) pohybuje. I šťouchnul Braí­ narda. llhy jpj probudil,

tiše!

"Co je?" "J sou tu Indiánů mezi stromy---:"

,,:Musel bych k vůli

St. Louis." " Hrome

Stůj!

Na toto

"Nebesa! A co máme učiniti?" ,.Jen se neboj a buď tich pst!" V tom zachytil IIolohlávek okem temnou postavu rudocha plížícího se po všech čtyrech okolo vozu a prohlížejí­ -

cích si to. Za cli víli vzdálil Indián' zase. Byl to zvéd.

se

tiše

-

to

"

nejde:

tomu

zpět do

Jeď ku

předu.

zastavil J'olmy teprvé, že ještě je­ den krok, a byli by se svalili se spád­ ného břehu do řeky, která dole hučela. a se leskla .při kmitu hvězd. Bylo tc) vyváznutí šťastné. Za okamžik by bylo }Jo paromuži.

stroj úplně

a

vykřiknutí viděl

,.

"Skalpujte mně, zvolal IIolohlá­ vek; "když by tohle nebylo tak zlé, jako zůstati mezi rudochy. Jak ile teď

"Zůstaň tu a já se podívám ko­ šeptal Holohlávek 'slézaje tiše s vozu a bera pušku nabytou k sobě. dostaneme zpět?" Holohlávek ostal nejméné půl ho­ ,,:Musíme stroj vytlačiti." diny na výzvédáoh a, co nalezl bylo, ,.Oož nemůže kráčeti nazp'�d'� že ie tu na blízku 20 Indiánů plížících ,.Není k tomu zařízen.'" se houštím. Nevěděl jiné pomoci, jen S velkým namaháním dostali stroj s vozem něco zpět a stranou, že mohli aby co nejdříve se dostali odtud. "J ak dlouho to vezme, než dosta-: jeti dále po prerií. neme páru?'" "l\IYl:;líte, že Indiáne jsou ještě za. "Už jí mám dostatek;" odpověděl námi'''' tázal se Johny. hoch. "Jak jste odešel, rozdělal jsem "Ani pomyšlení." ,.

lem,

oheň."

"A

to

byl dobrý

nápad:

hrome!"

zaradoval se lIolohlávek, který se byl dří ve nepovšímnul, že parornuž žárem a

parou

překypuje.

"Už zase jsou tu ty kleté kůže rudé," šeptal Holohlávek. J olmy nemeškal a zatáhl za pro­ vázek k píštale. V ,tom okamžiku za­ kvičelo to tichostí noční děsné a kři­ ,

klavě. a s

Na, to pustila se pára na stroj paromuž vykročil ku předu nesa vůz

našimi

tom

přáteli rychle do prerií. píšťala hvízdala, že ji žádný

,Při In­

"N už můženie na," pravil Johny.

zde .do d­

zůstati

I zůstali- tll a prospali se zdravé, Ráno rozhlížel se lIolohlávek by­ strým okem po prerii a shledal, že asi asi tucet půl míle odtud vlndi�nů. na koních, pohlížejíce sem zvedave a.

�:oj_�

bojíce se přiblížiti. "Myslíte, že na tázal

se

,

nás učiní

útok ?"

bázlivě mladík.

"No,. to by se měli," smál lohlávek. "Víš co, pustíme se mezi ně-to uvidíš honbu."

Upravil?

se

vtedy

všeu

se

Ho­

přímo

Johny pu:­

rudol}lY., Tl na set yardů, d�vnve to "zvíře"', když v��� spozorovali, z.e to Johny povolil zase spěchu, neboť bylo míří na ně, obrátili se a prchah, jakoto nebezpečné v čire tmě 'pohybov�tí všichni �asi �onili. To se J O�l� se tak rychle ku předu. Vždyť hy mo­ by je honiti to dián

překřičeti nedovede. Když uběhli několik

stil teď stroj smerem za chvíli pohlíželi z dálky

v

hli lehce spadnouti do řeky" která byla na blízku a nedostali by se více ven. "Jednu věc si zapomenul, hochu," pravil IIolohlá vek, když umírnila se

rychlost jízdy. "A ta by byla '�" ,,:Měl's dáti v čelo svítilnu, bychom ,

mohli cestovati i

noci jako ve dne." Na to jsem úplně Mohli jsme Indiány tím v

,.To je pravda.

zapomenul.

pod�it. "Je teď

na

to už

pozdě

I"

N eb Je zert, nepřítele a věděti. že se nám .nemůže od něho nic státi a že nám utéci nemůže. nymu

líbilo, '

Paromuž hnedle nadháněl divochy, kteří byli strachem celí bez. sebe. A

vidouce,

že

rozprášili

na

;neumknou,

pOjednou

se

všecky strany.

N a radu Holohlňvka pustil se .Ioh­ jedním z nich a, hnal v�e za níll� ny Ten co nejrychleji. vida, z,e t? pl�t:. 1\ ez jemu, počal řváti a kone pobízeti. za

-8�-

uniknouti nemohl. K tomu píšťala :řvala neustále a rudoch i jeho kůň byli lIŽ celí poblázněni strachem. Až koneč­ ně spatřil rudoch řeku po boku svém. I zabočil k ní a seskočil s příkrého a ysokého břehu s koněm svým do její vln. Tam arci paromuž jej nepronásle­ doval ale jel stranou dále. Ostatní ru­ doši ujíždili hodně daleko a teprvé s nedaleké dívali se za neznámým zím nepřítelem svým, který je tak poděsil.

rozdělí se dou zpět .

nale.

.

.

VI.

.

zjev jak

-

sloj.

paromuže,

Jak paromuž se

tu shledali

·psali _jsme

přiběhl

až k

nim

Holohlávkem,

s

a

vy­

počátku své povídky. Když jim byli Holohlávek a Johny všecko vysvětlili a vypověděli, co vě­ děti chtěli, a když se byli odebrali do své skalní skrýše; jali se raditi, jak teď sl to naříditi, aby co nejdříve nahrabu­ Ji hodně zlata, uhájili se před Indiány a dostali se bohatí zpět do 'vzdělaného už

světa. Usnesli

na

tom, že Johny, kte­ těžce pracovati při svém slabém a nerovném těle, bude 8 paromužem státi stále na stráži, kdežto «mi spojenými silami a bez vytrhování hudou moci pilně pracovati a že co nejdříve budou hotovi s úlohou svou, se na

rý nebyl schopen

:

a

poje­

Pojedli společně

vyspali

a

se.

doko­

Druhého dne ráno, nežli se ode­ brali ku práci, byl' Johny už u svého stroje, cídil a mazal všechny jeho části a přivedl jej úplně do pořádku. Pak rozhlédl se kolem krajinou. Kjihua východu rozkládaly se rovné nedohledné prerie, a k západu asi 20 mil v dáli byly značně vysoké hory a modrající se lesy na nich. .:Mladý Brainard dostat chuť podí­ vati se k horám těm, aby pobavil se pohledem, kterému iÍebyl uvyklý v městě, pohledem na hory a lesy. Zá­ roveň myslel, že by se mohla nějaká zvěř tu loviti. "Pro zvěři nemusíme chodit. tak

v/šiny

Zlatá

sebou

mezi

.

v.

Za nepřítomnosti Holohlávka Rick­ nella zdstali Mickey a Ethan ve zlaté sluji, pracujíce pilně a majíce pokoj od lndiánd. Byli vděčni Řolohlávkovi, že jim o sluji té bohaté pověděl, neb se jim to dobře vyplácelo. Když na­ hrabali vždy trochu země a písku, v němž leskla se zrnka tyzího zlata, od­ nesli to k řece nedaleko běžící a tu to r.ýžovali. A co jeden rýžoval, druhý chodil stráží podél břehu, vyhlížeje ko­ lem, aby nebyli od divochů přepadeni. "Bigorrah!" zvolal jednoho dne Mickeý, když stál na stráži zase a Yan­ kee rýžoval ve vodě zlato. �than vyskočil poděšeně a tázal se, zdali snad Indišné zase jdou, kdež­ to už tak dlouho nebyli se dali viděti. Polekaný a pověrčivý Irčan ukázal z mu dálky blížící se ten hrůzný

poctivě

.

daleko," pravil Bicknell;

mnoho času divoši. "

.

a

vezme

že

jsou

to

tam

odtamtud' vy­ se tak brzo

Vždyť je mdžeme paromužem,

hnat naším nevrátí."

"

pak je jisto, že

.

.

zaženeme 'si také všecku "Ano, zvěř a nebudeme mít co jíst." " Však můžeme ji honiti, jako jsme honili toho Indiána minule. " ." To je pravda poleze-li paro­ muž tvůj také do hor." " To nepoleze, arci. A však u hory slezeme 8 vozu a budeme zvěř honiti. "A necháme divochy chytrácké, aby nám odjeli s naším strojem. "Myslíte že by to bylo mošno I!' ale to vím, že jakmile tě " Nevím, uvidí. že budeš mít hlavu holou rychle jako blesk." a

.

-

.

.

.

Bieknell

pozoroval, jak Johnyho tím postrašil spasitelně a dodal: �,Dáš-li si pozor, hochu, tož le kus o to, abys tam dojel sám. sexopamatuj si, že musíš dbáti toho, by:s neslézal s vozu, neb bude s tebou pak .

zle.

"

Johny obdržev takto dovolení nerozmýšlel' se dlouho a vypravil se na cestu do hor.

Den

byl krásný, jasný a tiGhý. "Kdy pak tě máme čekati zpět l" tázal

se

Ethan.

.

,,'

"Někdy odpoledne. "Vrať se před západem

slunce,

,

-39-

jako moje nebožka matka říkávala, dej jí pánbů nebe," podotkl Mickey.

Hoch slíbil, že dá pozor na sebe .a odjel vesele k horám. Půda byla velmi pěkná. Tvrdá. rovná a bez průtrší, Jako parostroj na dráze uháněl paromuž a Johny. uměl ním teď vlástí dokonale dle libosti. Poznal, že pracuje velmi zdařile' a že neopomenul ani toho nejmenšího k řád­ nému jeho sestrojení. První. tři neb čtyři mne ujel klid­ ně a rychle, a sedě pohodlně na voze obdivoval se dokonalému pracování každé části svého stroje. Tu však v nejlepším běhu zarazil se stroj né­ hle, tak že hoch sletěl po hlavě ku ..

předu který

mů, aby ukázal přštelňm svým hrdin­ styí své.

Tuři neutíkali příliš rychle na krát­ nohách svých. a J ohoy)e rychle doháněl. Ziistávali všichni třl pohroma­ dě až na sebe naráželi ve spěchu svém

·kých

urychlujíce stále více svých kroků, Po'. nějakém však čase zůstával [e­ den z nich pozadu za ostatními a Johny si teď

.

měl pou

nepřítel, jednou se

nerozmř'šlel

však sebou ani

Sebral

,

a

se

hnedle

však

a

seznav,

pohmoždění nic si neu­ blížil, prohlížel celý stroj, hledaje co .'

schází. Po delším hledání konečně se přesvědčil, že celé nehody té byl vi­ nen jeden šrou b, který při cidění ráno rozmlouvaje s Holohlávkem, za­ pomenul přitáhnouti a ten teď roz vi­ klav se a uvolniv hlavní části, překazil další pohyb. I spravil to' zase dobře pomocí náčiní, které v truhlíku na vo­ vozil a pak vsedna ze.8 sebou stále lna vůz chtěl dále. jeti ,

.

.

.

bt,k

byl nevydržel. Paromuš bez zaražení se zvednut silným čelem býka

VII.

Paromuž honí tury. Co

rozhliší prerií před ním se rosestírajíeí, zdahž by nebylo mu v ces­ tě nebezpečí, zahlédl nedaleko před se bou tři' tury (buffalo), kteří s bla varní ve výši s udivením zřeli na nevídaný ten zjev pohybnjící se jich královstvím. "Počkejte llOŠi," pomyslil si Johny, se

."vás proženu." .

:že

. .

A zahvízdav silně

pustil

se

přímo

za

na nos

tury .'

paromu­

Tito zabručeli si mrzutě a zvednuv­ še chocholaté ocasy do výše, 'pelašilí prerií. Paromuž za nimi. vzíti s sebou Hoch pušku, a mysle, že jednoho z nich za';' střelí a přinese z něho aspoň kus' do-

neormenul

za

se

obráti N a to nebyl však už měl v ruce pušku a mířil, my­ sle že musí jednou ranou z ní skoliti sebe větší zvíře, ať jej střelí. kamkoli. Střelil. Rána vešla turovi do předuího steh­ na ale nepoškodila jej leč rozdráždila jej ještě více. Obořil se teď tím znři­ VějI na nepřítele svého. Johny měl tolik ducha přítomnosti, že zarejdoval rychle stranou, ale ujeti už nemohl � vrazil čelem paromuži v bok se SIlou takovou, že by to jiný muž žádný

že mimo malé mu

ním nalezá se dlouho ale po­ čelem proti němu. Johny připraven. A­

Vida že už tak blízko

obra,

padl pod nohy nehnul, jako by rozum slona, jenž -nezašlápne tla­ velikou svého pána. s vozu

něho' zamířil.

na

Byl to silný a veliký býk, jen že poněkud kulhavý, že nemohl druhým stačiti. Ač byl poplašen necítil přece onoho slepého strachu, jakým Indián se dal poděsiti když viděl paromuže so­ bě v patách. Tur byl však odvášnější..

,

byl vy­ nejméně do výše od země a dopadl na stopu hřmotně na zem. Johny myslel že se přiblížila jeho poslední hodinka a že bude od býka sežrán. Avšak neopustilo jej štěstí. Paro­ muži nebylo nic poroucháno a hýbal se stejně -dále. A co býk učinil něko­ lik kro�ů zpět, aby se rozběhl na útok nový ještě �ocnější, pus:il J ohny �e­ lou páru najednou a muz upaloval, Ja­ koby cítil velikost nebespeč. Byla to �odívaná. Lístek se obrá­ til. Tur honil lovce' se zuři rostí nevi­ danou. Než nadarmo se namáhal. Lo­ vec unikl přece pomocí stroje svého, kterým.. se .nikým předběhnouti nedal. Kdyby byl trochu jen porouchán

prvním nárazem, bylo by

býy�l

po všem

by­

valo veta.

Když

se

za

chvíli

pďvážil Johny

-

to zvíhlavou k zraků sálala

tolik přece, že .zvedl rychle pušku k: líci a střelil. A.však výstřel jeho 'měl asi týž Uči-zemi skloněnou a z jeho nek .jako dvěma hodinama II tura. rozkacená zuřivosť. Jen jej VICe podráždil a medvěd zuři­ Za několik minut jen vyvázl Johny úplně z dosahu jeho a zmýlený býk vě řva bral se zdlouhavým krokem s. cválal. pak jiným směrem za svými drn- jiskřícím zrakem k J ohnymu. Nebál se: hy a nezdálo se, že by si tu ránu z puš- že mu-taková nepatrnákofisf bude mo­ ci uklouznouti. 'Bylo mu to malicherné ky bral k srdci. Když Johny spozoroval, ž,e vyvázl hnáti se za ním.' a netnešCo by byl teď za to dal J olmy, aby' z nebezpečí zarazil běh svůj měl svého paromuže při. sobó a mohl kal prohlídnoutisí dříve svého muže, 'uniknouti medvědu tak, jak to učinil tu-· zdali není na něm nic poškozeno. Prohlížel jej dokonale a shledal. že' ru. Rozhledna se, poznal, že jest od něho příliš daleko, nežli aby se mohl k mimo jedné vtlačeniny na břichu nemá pražádné známky uškození, Přišlaf rá-" němu dostati. Co teď. N erozrnýšlel se dlouho. na býkova šťastně na široké místo, kde Mrštil puškou o zemi a vyšvihnul mohla se rozděliti na hodnou plochu a

obrátiti

ře

se

nazad, spatřil zuřivé

40-

cupati prudce

za

sebou

'

s

před

'

.

.

'

nespůsobila škody.

se na

nejbližší statný

strom.

A., měl čas. Jen okamžik a byl by' a Zaradoval se nad tím štěstím obrátil se teď znovu k horám aby došel upaul v drápy rozkaceného zvířete, které za ním ještě tlapou podráplo přání svého seznámiti se s nimi a při- vyskočivši nésti nějakou zvěř s sebou přátelům v iej na noze ale nezachytilo to jej více. zlaté sluji. Johny vylezl si na horu do korustromu a pak čekal, co asi medvěd ny a netrvalo to hodinu a teď Spěchal učiní, Ten po, adil se klidně pod strom nalezal se při úpatí značného lesem pŮ'" vrhal zlostné -na své tlapy a chvílemi vrchu. rostlého za svou obětí. vzhůru zraky Zastavil a rozhlížel se .kolenr po Johny byl rád, že unikl opětnému sebe. lesa Nemohl a do před prerií a s radostí pohlížel na bez­ toho však spozorovati neju.enšího, co mocne zvíře dole stromem čumíeí. pod mu hrozilo nebezpečím, a proto slesl by a celá ho­ uběhla však půlhodina Když s vozu, vzal pušku, nabil ji. nechal. a medvědovi ani nenapadlo, aby dina, 0svého mule státi na místě, spravil se hnul s místa, tu teprvé počal tázati hefi tak. aby až se navrátí za hodinu, asi konec to vezme. se sám sebe, jak myslel měl páru připravenou a nemedpřešla trpělivosť dbaje napomenutí Holohlávka, pustil se věd Johny-ho na oběd trpělivě, věda, čekal svůj a do lesa, do vrchu chutě &i

..

'

.

nebezI;ečí

,

jak!

Zapomenul na vše nebezpečí a ko• hal se požitkem tím novým býti � pustém lese na honil sám a sám. Aby byl tušil, co naň čeká!

že

neujde. byla

Teď

-

medvěd.

Když byl asi půl hodiny oloudil mezi stromy sem a tam; zaslechl neda­ leko od sebe hluboké zabučení a pohléd­ obrovské­ na směrem po hlase, spatřil ho' šedivého medvěda nedaleko před sebou státi. Takové setkání oylo zkušeného lovce, neřkuli hrbáčka. Avšak měl

'by poděsilo

nezkušeného

duchapfítotuno,sti

I

dobrá rada drahá

.

Se stromu svého nemohl viděti syé-

paromuže tak 'nedočkavě čekajícího svého.' Zlatokopy na na návrat pána zavolati také nemohl, neb byli pomoc ho

asi lOmil

VIII.

Šedivý

mu

-

vzdáleni od něho.

Přemýšlel dlouho, co tu dělati, až důmyslnost jeho podala mu výhodný nápad, který ma pomohl z konečně

nesnázÍ. I utrhl kus ze svého kabátu a, naškubal z něho ,provázků" které když navázal na sebe, měl provazec dosti dlouhý, aby ním dosáhl na zemi. Na jednom konci udělal oko a sestoupiv na nejnižší větev spustil jej dolft háze­ tak dlouho, až zachytil pušku! ním je která šťastnou náhodou ležela na zemi I

-

tak,

že hlaveň strměla

poněkud

41"":'_

nad

pevnou půdu pod ní do v.ýše. Podařilo se mu, zachytil pušku do oka a už radostně táhl ji do výše, když medvěd hrábnul po ní tlapou a vyškrab­ nul ji opět z óka, nežli ji mohl J olmy vyzvednouti, však neztratil chutě k o­ pětování svého pokusu. Hodil oko několikráte poblíž med­ věda, jenž vždy tlapou po něm lapil. Avšak Johny vždy obratně uškubnul, že medvěd nikdy riezachytil. Když se to několikráte opakovalo, omrzel' se medvěd, obrátil hlavu 'stranou a' ne­ všímal si hračky té více. Johny viděl, že se' spása jeho blí­ ží. I pokoušel se stále, až' se mu poda­ řilo konečně hoditi oko na hlaveň, za­ táhnouti je za muškou a už počal s tlukoucím srdcem táhnouti pušku 'svou k sobě do výše. Medvěd zvědavě pohlížel na všec­ ko a- jednou se také pohnul už, aby zamezil to, co se mu zdálo býti nebez­ pečné snad, avšak nežli si to důkladně rozmyslil, byla puška vzhůru zdvižena a nalézala se v rukou Johny-ho. Ten ji nabil opatrně a ostře a když měl vše připraveno, zašramotil větví, aby obrátil pozornost medvěda lla sebe vzhůru. Medvěd skutečně se zvedl' a upře­ ně hleděl vzhůru. V tom padla rána a kule mu vjela okem do mozku. Zařval bolestně, vyskočil a svali v se dodělal brzy ve svíjení život svůj. Mladý Brainard čekal, až nabyl úplného přesvědčení, že medvěd se ne­ přetvařuje, a pak teprvé slezl se stro­ své mu, sotva moha dokonale uvážiti vítězství' nad tak mocným nepřítelem, jehož skolil u svých nohou. Byl na to teď hrdým více nežli kdy­ by byl postřílel tucet turů. "Kdybych ho jen mohl dostati na vb," pravil sám Jr sobě, "sice by mi to ani neuvěřili, že jsem zabil medvěda.» Nemoha však k vozu jej vléci, u­ řízl mu dvě tlapy a zastrčil je do ka­ pes. A jelikož slunce už značně se chý­ lilo k západu, obrátil své kroky k vozu. Útěk před medvědem poněkud mu spletl v hlavě místnost a teď nevěděl kterou stranou by se měl dáti, by k vozu svému se dostal. Jda ku předu,

nenacházel ničeho, dle čeho by se byl mohl spravovati že tudy přišel. Cestou ale byl poděšen, když za­ slechl nedaleko od sebe hulákání Indiá­ aů, Rozhlížel se, ale nikdy nebyl s to vvslíditi okem některého rudocha. Půl hodiny to trvalo, nežli dostal se .na okraj lesa a tu teprvé rozhlížeje _

-

..

'

se,

že

poznal,

několik set

jeho parostroj stojí jen

yardů před ním,

avšak

k

jeho největšímu zděšení spatřil asi tu­ cet Indiánů, kteří obcházeli stroj, pro­ hlíželi jej, dotýkali se ho, na vůz lezll atd.

Teď viděl že se nalezá v největ­ ším nebezpečí, neb nevěděl, jak se do­ stati ku svému vozu, jak rozdělati oheň, a ujeti,. aby nebyl od Indiánů zastře­ len. Už to bylo neštěstím, že Indiáné mohli si stroj prohlédnouti a přesvěd­ čiti. se" že to není nic strašného ...Ti nej­ prvé jistě blížili se k němu s bázní a. strachem, ale nenalezše na něm nic hrůzného, brzy se odvážili k samému Lezli naň a a teď bylo po strachu. a někteří i torna­ na vůz, prohlíželi jej hawkem tloukli jej do břicha. Každé takové udeření bolelo hocha. více nežli kdyby byl skutečně sám rá­ nu tu obdržel, a }:>_yl by bolestí při kaž­ dé ráně vvkříkl. Věděl že by llě\terá rána silná" mu mohla stlKlj učiniti neuži­ mrzákem. tečným -

,

-.

IX.

NebezpeČí roste. Když se byli divoši pobavili s ne-­ známou tou bytostí železnou, odebrali se Jeden z. do lesa, každý jinou cestou. nich bral se zrovna ton pěšinou, kudy šel Brainard a tento musel se mu vy­ hnouti v trávě z cesty. Ležel ma břiše sotva dýchaje, vida' míjeti rudocha a čekal,

.

.

00

se

dále

stane.

Divoch kráčel do lesa, až nalezl pod stromem zabitého medvěda. To jel překvapilo. Prohl,edl. si ko­ lem všecko důkladně, prohledl 1 ránu. medvědovu krvácející z oka, a hnedle­ se ustanovil. Bral se stopu stále v trá­ vě sleduje, zpět a netrvalo ,dlouho, když Johny spatřil s1á�i nad sebou ru­ docha toho s napřaženym tomahawkem,

-42-

Johny nemeškal dlouho a vpálil kuli z pušky do prsou, že divoch roztáhl ruce do výše, klesl a byl hned­ le mrtev. Teď ale Johny sebral nohy na ra­ mena a spěchal ku svému paromuší. .Jak se zaradoval, když shledal, že pod kotlem ještě doutná něco uhlí a voda v kotli že jest vřelá. Přihodil tedy něko­ lik polen, vskočil do vozu, přidal vody. ;a čekal. Kouř se hnedle valil z klobou11m paromuše a netrvalo dlouho, stroj počal se pohybovati. Avšak byl také nejvyšší čas, neb -o dvě minuty později byli by jej divoši přepadli. Blížili se z lesa v počtu mnohem četnějším a tu shledali, že se Hned se do­ ta cizí bytost pohybuje. myslili, že tu musí bvti při tom nějaký běloch a spustili se za ním. Arci mu seli brzo zkusrtí, že ho nedohoní a proto mrzutě vrátili se zpět. Johny vida, že jim unikl, nemohl se přemoci, aby nezůstal ve voze' a ne­ :zamával kloboukem na Indiány jako na důkaz svého vítězství nad nimi. ]3yl by to však málem draze zaplatil, neboť hned zafičelo mu několik kulí nad hla­

neb 'měl ziistati

.

a on

vou

raději

ve

voze se

•

přikrčil, by

zachránil. Večer se blížil a Johny celý vy­ si přál, aby už raději llyl mezi přateli svými. Jel. tedy rychle a když slunce z�padalo, přiblížil se do sluji zlaté, do ležení, jak tomu říkali. se

hladmaělf.

Nějaký nevyslovitelný strach skli jej teď, když se ocítil na blízku přátel, nějaké tušení neblahé jej tísni­ .11.0. To jej přimělo, še zastavil z daleka. Co bylo, že žádný Jej znepokojovalo, ;z nich nestál na obvyklém místě na čoval

'

.stráži. Což aby byli zabiti aby takhle sto Indiánii bině někde ukryto 1

-

-

neb

bylo

v

zajati

úžla­

a

se v

pří-

.

-

.

x.

L

O V e e

Teď však nového mimo

obr.

počalo jej starost

o

tísniti

něco

jeho přátele

.

že dochází mu vody v kotli a zásoby více neměl. Vypočítal si, že nemiiže se strojem jeti déle než­ li asi hodinu ještě a pak dost. Kde Indiáné přišli, ani vzíti vody. A

Bpozoroval totiž,

kdyby

by Jim

nemohl

ujeti

ani

je pronásledo­

.

.

zneťokojova-

Neobdržev žádné odpovědi, pískal několikráte 'po sobě. Ale kdy� ani teď se nikdo neozýval a viděti 8. nedal, věděl, že je zle. Co ale teď � Měl se odvážiti dolů .s vozu a vyzvěděti co to znamená 1 A.

aby

Rozhodl se konečně, že sleze a u­ činil tak. Sotva však byl na zemi, za­ slechl zvláštní znamení jako tře savé za­ písknutí. Vlezl tedyhned do vozu zpět, neb měl za to, že to platí jemu a dí­ val se, odkud asi to miiže přicházeti. Tu spozoroval, že na jednom stro­ mu v úžlabině, kde nalezaÍa se jeskyně z latokopd, pohybuje se temná postava. Bylo už příliš temno, aby byl mohl rozeznati. zdali je to skutečně Holo­ hlávek Bicknell, jak se mu zdálo. Byl by celý svět za to dal, aby mohl porozuměti, co to znamená.' A­ však když zaslechl teď také palbu z pušek, nerozmýšlel se dlouho a jel z místa nebezpečného, aby aspoň. nebyl mu příliš na blízku. Stále se ohlížel, ale nemohl spatřiti ničeho. Teď teprvé dostal strach oprav­ dový. Věděl, že divoši okolní nebojí se, více jeho paromnše, poznavše, že. v něm není nic nadpřirozeného a proto že ne­ bude je moci zastrášiti ním. A na tom mnoho záleželo. Kdyby mal své tři J?řátele ve voze, jak chutě by byl s nimi ujížděl z ne­ "bezpečí všeho. Ale nemohl k nimc-« ba i sám byl u nemohl jim pomoci velikém ne bezpečí.

vati

Takové myšlénky jej nevěda si rady, zah vízda silně na píšťalu parní, že se to v tichosti večer­ ní rozlehalo na kolik mil do Tdkolí.

1y

voze,

.

.

.

ve

zachránil �

padu nebezpečí

mu

Bez dlouhého rozmýšlení tedy o­ brátil se k řece a hledal příhodného místa u břehu, kudy by mohl k vodě. Bylo to hledání dlouhé, nežli na­ lezl břeh, kudy mohl sestoupiti k vodě dolň. Nalezl takové místo asi míli od zlatodolu svých přátel. Zastavil tu a slezl, nabíral vodu do malé nádoby a nosil do kotle i do nádržky. 'fu teprvé si, že -by to bylo pro něho

vzpom.enu�

-43-

velikou. výhodou, kdyby byl pří stroji zařídil si malé čerpadlo a rouru, jíž by mohl jen vyhoditi dolů do vody a čer­ pati vody' z hloubky sebe větší. Teď mu to dalo hodně práce a unavil se velice. Když byl s tím hotova prohledl si dříví, šemu vydrží ještě na jeden

den, slyšel Vlezl

z na

pozdálí kroky. vůz a připravil

vše k od-

"Nevím

jezdu. Spozoroval, že se k němu blíží stezkou pobřežní postava vysokého mu­ že obrovského těla. Už chtěl spustiti se stroj, když přesvědčil, že to není "Haló, člověče,

oděvu lovce. co tu robíš 1"

vo-

by odpověděl.

Mlčel tedy. V nejbližším okamžiku byl lovec u stroje a s udivením si to 'vše prohlí­ žeje, pokud totiž noční tma dovolovala,

pravil:

.

všech medvědů

"ll

co

-

to máš

cizinče �

Jářku; [ak se to jmenuje}" "To". smál se Johny, jemuž se cizinec pranic nelíbil, "to jest chodící

parostroj.

"

dech medvědů

"U

což to snad

-

myslím, ještě

že to

teď�"

s tebou. A že nevěřím tomu je-li pravda, jako že ta potvora zde umí běhati, tož bude moje a budu s ní honit ty rudé mrchy. Ty pak máš dost dlouhé nohy, abys svůj hrb odnesl zase pěšky zpět domů. Ale dříve mi to ukaž, jak to běží." Mladý Braínard nedal si dvakráte říkati, ale spustil hned parou, a nežli se lovec z udi vem svého mohl probrati, zmizel paromuž s vozem i

to

lal lovec. co

a

"Chtěl jsem." "Dobře, hochu. Pojedu

.

Johny nevěděl,

určitě, "

.

v

.

není ani deset mil. "Pojedeš do ležení

.

rudoch ale běloch

že mu JIolohlávek zapověděl pro­ zraditi jich skrýši a sluj zlatou, neb by se to hne dle rozneslo a zlatokopově bl byli hnedle houfy jiných lidí zahnáni, zabiti a oloupeni. Odpověděl' tedy po chvíli : "Holohlávek je odtud nedaleko v ležení. " "J ak daleko asi je 1"

val,

.

.

flnou

ve tmě noční a ne­ něm nic než trochu kouře a smradu jako po čertu. Toť se rozumí, že po takovém vy­ znání lásky se strany obrovského lovce Brainard se více nevrátil.

chlapcem zbylo po

hrbáčkem

-

chodí�"

"Neviděl jste nikdy parostroj �e ano tam dole "Myslím " .-

�" St.

XI.

v

Louisu.

Utok

asi totéž, jen že to chodí na nohou místo na kolách." "Mně snad nebudeš míti za blázna to ti neradím!" chlapče "N o, jak bych sem byl s tím při­ šel jinak, kdybl to neehodilo I!' "A kdo aSI jsi, hochu, pověz." Johny udal lovci své jméno a ro.

"To je

.

.

-

.

diště.

"A

děláš 1" tímto sám 1" co

tu

"Cestuju

s

.

svým strojem."

"A "Nikoli. Přijel jsem .

cem.

.

s

"

se jmenuje�" .,Holohlavý Bicknell."

jedním

lov-

"Jak

"U všech medvědů l ten

chlap 1" J ohny Brainard

.

kde

pak je .

nevěděl teď co od­ pověděti. Tento cizinec mohl zlatoko­ pftm býti velkou pomocí teď v jich ob­ ležení Indiány, ale zároveň si pamato-

ve

zlaté

sluji.

Musíme se teď podívati na naše přátele v zlaté sluji. Toho rána' co' paromuž vyjel si k horám, vyšel Holohlávek by se rozhlédl zdali by. nebylo tu v okolí nebezpečí od Indiánů. .Shledal mnoho známek, dle nichž soudil, že tn Indiáné nedávno byli, ale soudil, že dnes se jich nebude že bude se moci CO obávati, a proto pilně na zlatě kopati. Erostředkem sluje tekl malý potů­ ček a yo obou jeho březích bylo v pís­ ku hojně zlatých zrnek, jako by někdy'. tudy byla tekávala větší řeka, která na dně zlato ukládala pro budoucí chti­ vý svět. N edaleko kopaniny odkryli zlato­ kopové jeskyni ve skalách, kde ihned rozbili svůi stan. V ní nalezli pramen dobré studené vody, což jim bylo velmi vítané. Okolo ní bylo několik stromů a .

44-

-

do ní byl pevně chtáněn před Indiány barikádou z klád nanešenou. Celý den měli přátelé naši pokoj a pracovali všichni tři. Až k večeru, když právě mluvili o tom, že přestanou, zahučela rána a kule z pušky vryla se do držadla u lopatky Bicknellovy zrov­ na pod rukou. odkud to jde�" "U sta hromů zvolal Bieknell, mrštiv lopatou a cho­ piv se pušky při něm hned nabité sto­ jící. Rozhlížel se ale nenalezl skrytého nepřítele. Vyběhl.na břeh a viděl dole v ú­ dolí veliký houf rudochů se hemžících. Zavolal tedy na své soudruhy a ukryli se rychle do své jeskyně. Bigorrah !'� zvolal frčan, ,,,co pak se stane s paromužem a s chlapcem' "J'erusaleme!" zvolal Yankee, "pak­ nebo jak li ho lapnou, je po nás

vchod

.

"

.

"

-

dovezeme to zlato domů?" Bicknell aby dal chlapci

.

výstrahu, vylezl ,na nejbližší u jeskyně strom prá­ vě když se paromuž blížil a hvízdal a dal mu znamení, jak jsme byli už dří­ bed­ ve seznali. Měl radost z toho, že li vý hoch si toho povšímnul a když j�j viděl upalovati pryč lezl se stromu dolii.

hodně setmělo. IIolohlávek, který v čas nebezpečí měl všecky své smysly napjaté, zaslechl pod stromem dole něco šustiti po­ dezřele. Přihlédl a viděl rudocha přikr­ čeného v nejbližším křovisku s tomahaw­ kem napřaženým státi proti sobě. Holohlávek nebyl bojácný a hnedle se rozhodl. Už často se potýkal s ru­ dochy osobně a védél, jak to začíti. I seskočil tedy a vrhl se přímo na divo­ cha připraveného k útoku. .Nastala potýčka prudká ale tíohá, Lovec oddolal divochu a lmedle do­ kázal, že tento ležel před nim mrtev na zemi aniž by hyl vydal ze sebe nejmenšího hlásku.' I Teď teprvé vešel Bicknell do jes­ Už

se

.

.

.

a vypravoval udiveným soudru­ hům. co se bylo stalo. Dnes nerozsvítili si světlo, aby se neprozradilí, ale usednu vše pojídali svou večeři a radili se, co teď začíti. Věděli teď, že jsou obklopeni pře­ silou a že jim bude. těžko ubrániti, se divým rudochům.

kyně

Bicknell jen litoval,

že nemají pa­ při ruce, ne b do u ta'! že pomo­ cí jeho by divochy jistě zahnali na. dlouhou dobu a pak mohli poklad v zemi ukrytý dobýti a pokojně odjeti.

rornuže

,

.

.

Nedalo mu to. Umínil si, že až bude. později na noc, vykrade se, by

vyhledal Johny ho se strojem, a že se pak vítězně navrátí a rudochy zaplaší. Neradi to slyšeli soudruhově jeho, avšak nevěděli jiné pomoci a přivolili konečně, slibujíce, že dají pozor, aby zatím sami nepodlehli nepříteli. "Dej na sebe pozor, ať· se ti nic nestane, jak má nebožká matka říkávala, podotkl Irčan. Pamatuj, Holohlávku, že osud náš s osudem tvým pevně spoután," jest napomínal Yankee. .

"

..

.

"J ak dlouho ,,}ložná že

zůstaneš venku �" navrátím do rána,.

se

možná že později s pomocí. J e,ll se držte a ty tchoře dobře hlídejte 1" A 10\Tec vykradl se z jeskyuě. Rozhledl se nejdříve, zdali by ne­ bylo nebezpečí na blízku jeskyně. Nevvlo ho. Kradl se op-tmě k potoku a pak podél něho k řece. Nebof tušil, že Johny nejspíše bude k nalezení u řeky, an bude potřebovati vody pro stroj. Noc byl.z.\ tichá a trochu měsícem osvětlená. Oasto se zastavoval naslou­ chaje a vyhlížeje, ale nic nespozoroval, co by jej bylo buď potěšilo neb po-. strašilo. Až konečně zaslechl z dálky při­ vrčeti kolečka u parostroje, kte­ rýUo znál!lý zvuk iej občerstvil a rozřece

'

radoval. Huedle viděl temný stín před se­ bou z něhož při přiblížení vyvinul se paromuž. Na štěstí neuviděl Johny lovce z dálky, sice by byl jej považo­ val za nepřátelského lovce a hyl' by ujel. Až pojednou uslyšel známý hlas Holohlávka a spěchal po hlase k němu N el­ radostí k nevypsání velikou. s větší starost spadla mu se srdce. "Kde jsou Mickey a Ethan � tázal se

Johny. "V jeskyni." .,A lak vy sem přicházíte �.,

co

se

Lovec ve

mll

sluji

v krátKosti vyp rvěděl, událo a jak se dostal ven,

-

Radili se teď, mohli' přátelům V dobyté. zlato.

počíti, aby po­ jeskyni a' zachráuili

co

.

.

pohyboval 'se

teď

slabé hvízdnutí. od rohatého Yankee-ho, s ,. To je pravil lovee, "on umí výborně hvízdat .

,

rozličným spůsobem,

"A co to znamená �" "To značí, že je vše' v pořádku." • ,A kde jsou Iudiáné�"

pokud noční temno to dovolovalo, prerií a pravil, že vidí .na pokraji obzoru pohybovati se,

temná tělesa a to že 1bOU rudoši, Mladý Brainard ač měl bystrý zrak, nespozoroval tf' až za dobrou chvíli, kde se přesvědčil, že v hodné "zdále­ nosti plíží se těla Indiánů sem a tam v trávě. "Co to asi počínají �"

se

"

,.Nevím. "Což abychom raději uieli�" "N e dříve, až hudou nás pronásle­

dovati. "

nás obklíčí mně hemží kolkolem." neodpovéděl ale už měl puš­ ku svou při tváři a mířil. Rána padla a '-"ýkfik smrtelný zna čil, že rána népadla na prázdno. V témž okamžiku ozvala se střelná rána a podobný výkřik po ní. ,. Ti tam moc pevně nespí," pozna­ menal lovec a na lijel zncvu..

"Což

se

že Lovec

zdá,

ale

pakli

-

.

se

Hoch byl pln netrpělivosti chtěje odtud odejeti, tím více, když několik ran bylo proti nim vystřeleno a kule jim fičely nad hlavami. my musíme odtud!" ZYO­ Johny spustil muže. "J en asi padesát stop. nic dále," yelel_ přísně lovec. Měsíc teď jasně svítil a ládný ru­ doch nebyl by nepozorován mohl se

.lal

"Nebesa, a

.

.

pal'omuž ku 'zlaté slnji, ale d-ržel ,se "dosti daleko, aby nebylo mu nebezpeč­ no, jakož i dosti blízko, aby mohl při­ spěti přátelům, kdybytoho potřebovali. Par91I1už několikráte zapískal na znamení pro zlatokopy, .že jest na blíz­ ku, Za několik okamžiků bylo slyšeti

Lovec rozhlížel

že vícekráte nechodil. ,.

Zahnání rudochů. Vedením lovce

přikrásti k paromuži. A pakli se ně­ 'který opovážil nechati se vidět, lovec 'lmedle poslal mu olověnou kuli do těla, .

xrr,

.

45-

Avšak byť Indián mnohé snes], střílet uepřitele svého přece nenechá, a proto stfílelo se ch vilkami pořád dále až do svítání. Když pak bylo uŽ dosti denního světla, že bylo lze viděti kolem, dalo se znamení přátelům v· jeskyni; že se paromuž .hýbe a popojelo se ku samé sluji. Tu spozoroval lovec, že několik rudochů nalézá se v okolí jeskyně na I nařídil. Johnymu, by také číhané. vzal pušku do ruky a teď do nich stře­ lili oba. Dva rudoši padli. V tom zahučely rány z jeskyně a jiní ·d va padli, a tak se střílelo' na tu' hrstku, až většina jich padla a ostatní, stále stříle­ jíce, utekli Jakmile některý Indián padl, ihned druzi jej jeho sebraii a odnesli, aby nestalo se mu čeho. se nej více báli, aby nebyl skalpován od bělochů Paromuž pak za nírui sledoval da­ leko, pokud mu cesta dovolovala a Ho­ lohlávek stále do nich pálil dobře míře. Když pak byli rudoši zahnáni dosti daleko, tu teprvé obrátil se lovec s J ohnym k jeskyni, aby přispěli svým '

.

-

•

přátelům.

Rudoši byli náležitě zahnáni a po­ děšeni. Ten paromuž, do kterého neu­ stál« stříleli, aniž by jej byli poranili, zdál se jim býti nějakou nadpřirozenou bytostí, s kterou nechtěli další boj pod­ nikati. "Teď jsme je zahnali na dlouhou dobu," chválil si lovec. "No byl také už čas, neb jsme spálili poslední poleno dříví a už by­ chorn nemohli ani hodinu dále jeti bez paliva. Bylo by s námi zle." XlIi.

Cesta k domovu. Potrestání divochů bylo náležité a zlatokopově měli teď pokoj na delší dobo. Dlouho nenechal se žádný vi­ děti II zlaté sluje. Přátelé naší toho také použili a pracovali 8 pilností mra venčí od časné­ ho ršna do noci. Holohlšvek postaral se čas od času o nějakou zvěřinu.

-46-

Johny nemohl sice kopati, ale za jim pomohl svou dňmysl­ ností, Zbudoval v p,0toce hráz, roz­ množil vodu a její sílu, sestrojil stroj kolébací hnaný 'vodou ku cídění zlata od písku a země a tak mohl všeeken písek, který oni nakopali 'sám bez ve­ liké práce vyčistiti. Rolohlávek očekával, že obrovský lovec, jehož potkal Johny tehdy 'u řeky se jej v noci, jej tu vyhledá a obával .

to tím vice

'více nežli rudochů. On však se neu­ kázal. A tak uběhly dva týdny a bohat­ ství- sluje bylo značně vyčerpáno, tak že naši přátelé chystali se teď k odcho­ du. Chtěli se teď s dobytými' poklady navrátiti do světa vzdělaného zpět.

Nevěděli mnoholi asi mají, ale Ho­ lohlávek počítal, le to stačí, aby když se rozdělejí, každý si mohl koupiti řád­ nou farmu. "Jerusalem!" zvolal Ethan Hop­ kina, utíraje si s' tváře pot 'Při tom po­ čítání. "teď se budu moci přece jenou oženiti. Už jsme 10 rokli zasnoubeni teď at visím, se Serafinou Pike-ovou, " l nevezrnu :)Í kďyž ji

"A já Irčan

udělám

skákaje při

totéf!" zavýsknul vesele jako po­

tom

sedlý. "A kde máš nevěstu 1', tázal se Holohlávek. V BalIyd uff, "Daleko, daleko. King County, tam je to děvče rosto­ milé, buclaté, které bude mít tu čest .byti pí. Mc Squizlovou a matkou svých vlastních dě tí, Arrah, to bude krása! Ona bydlí se svou matkou a s dvěma prasaty hned z� městem. To budou '

časy

l

..

,

A tak bavili se, vychvalujíce své vyvolené, co zatím Holohlávek a Johny připravovali paromuže na dalekou cestu

roztluče Usmíříl

a nechá ho zde zpět. v"Cdli do vozu. všichni vsedli na vftz, bylo málo místa na dříví, tak že mohli vzíti 8 sebou zásobu jen na d""anáct hodin, což jim vadilo. Avšak co na plat. J ohoy ,spn,Rtil stro] a paromuž. ujítděl � m iší � 'fl po­ kladem, Irčan Ještě' zpíval na, roaloněenou : "Adie indiánská země. " vandrujem do AmerikJ' t na

je Kdyl

kaši

'

a

.

Šlo

to dobře a rychle.' Odpoledne překvapila je dešťová bouře. Natáhli plátjn�l1. stfechú nad vozem a když dojeli do nejbližšího háje, ,

zd.stali tu, neb

pracovati

paromuž neuměl dobře dešti, nejsa ve svých všech to připraven a kryt.

v

údech na Boufe byla dlouhá a prudká. Pre­ rie rozmokly na dobro a nebylo lze druhý den jeti dále pro bláto a vodu v cestě. Musel; tedy přátelé naší vy.

čkati až slunce poněkud vysuší zemi. teď 8 sebou značoý poklad sla­ tý a vědouce. že i v západnícll preriíeh potuluje se četně rudých i bíiých. lupí­ ěů, věru měli stálý strach o Jmění to a cesta zpáteční nebyla ani tak veselá, jako cesta do hor, když neměli při sobě žádný poklad, o něiž se museli obávati. lIolohlá vek Bicknell co nejzkuše­ nější ze všech na západě, byl jich vůd­ cem a rádcem a obyčejně byl celou noc na stráži odpočív=je si jen ve dne spán­ kem. Avšak ani tu neužil ho mnoho. Neb kdykoh měli potkati nějakého jezdce neb vůz, zbudili jej a tázali se o rada.

Majíce

Aby vyhnuli

se

všem

stem cestou, stranili Se

nepříznivo­ obyčejné cesty kra, se pnstějš]

vystěhovalecké a brali jinou více k severu kde tkávali. Chtěli

Missouri,

tu

tak

vyčkati

nikoho nepo­ dostati se k řece na

nějaký parník

stí.

dolů plující, rozebrati paromuže, a své­ sti se po vodě dolů beze všeho pode­ zření a prozrazení svého pokladu.

pohrozil jim,

-Avšak čím více se vyhýbali ne­ bezpečí od bělochů, tím více jim h�o­ zilo nebezpečí od rudochů, kteří obJ� vovali se velmi často na blízku. Měl! tedy noce zlé a nespokojené, musice S� velmi bedlivě hlídati ve voze. Pak je to unavilo ve voze stále

zpáteční. Hnedle ale by se bylo stalo neště­ Irčan chválil SVQU vyvolenou. nad všecky jiné a Yankee nechtěl dopustiti, že by byla krásnější jeho Serafíny. To dopálilo Mickey-ho, že hned shodil ka­ bát, kasal rukávy a Yankee učinil to­ Už [en se do sebe dáti. též. Holoblávek ale obrátil že toho, kdo

se přísně a první uhodí

-47-

dřepěti,

že

bylo jim potřebou každému jechati pěš­

střídavě několik mil denně

ky

za

vozem.

Vody měli stále dosti ale často o dříví byla nouze. Jednou však byli v nebezpečí býti rozbitu. Neboť pukla jim nádržka na vodu ve voze a voda do poslední kapky jim vytekla u prostřed" prerie. To byla ta největší obtíž, která je mohla potkati.. Neb mus�l� choditi, s .

belíkem pro vodu dále nešli dvě míle k nejbližší řece a trvalo to celý den, nežli nanosili tolik vody, by dostali to­ lik páry, co by dojeli k řece pro větší zásobu. Až večel teprvé dojel si paro­ muž sám k řece a zásobili se.

XlV.

Zajetí. Jednoho odpoledne už pozdě dojeli údolí které mělo rovnou pěknou pů­ hnedle se:.. a jedouce ním, ucítili se

do du vřenu v údolí dosti hlubokém, tak že neměli ani místa. aby obrátili, kdyby nemohli údolím tím dále. A skutečně dojeli cíle; nemohouce se hnouti. Neboť cesta jejich pojednou se zvedala do vý­ še k prerii a po té nemohl paromuž nahoru, sice by se byl překotil, neb nej­ 'větší byla u něho, ·že mohl jen po rovine neb po velmi málo nakloněné ploše jeti, jinak ztratil rovnováhu. Teď nebylo jiné pomoci, nežli 0-

yotíž

.

brátiti páromuže s velikým namáháním neb neměli nástrojů k Jeho zvedání a­ ni dosti místa k otáčení se. Byl to pěk­ ný kus práce a vzalo jim to pozdě do noci, nežli to vykonali. Na prerii' nahoře vál silný vítr a Hopkins navrhoval, aby nocovali v údo­ lí tom, kde jsou tak dobře kryti před větrem. Holohlávkovi to nevonělo, neb u­ važoval, že by to bylo :pro ně velmi nebezpečné, kdyby tu měli býti přepade­ ni od Indiánů. Proto nežli svolil, vyšel dříve na horu na prerii a přes půl ho­ diny hledal a šukal zdali by nalezl ně­ jaké � naiuení podezřelé blízkosti I?diá­ nů. N enašel však ničeho a povolil, a­ by tu zůstali noclehem. Radost všech byla značná nad tím .

�.vláště kllyž shledali, jak výhodné jest

jim údolí to

zastřelili

ohně. Cestou polovinu měli scho-·

k udélňnl

gazelu, jíž

k večeři. Rozdělali tedy oheň � upekli si zbytek ten k příjemnému po-' chutnání. Oheň jejich byl kryt, kdežto­ v prerii by se byli ním daleko široko­ vyzradili. Po večeři natáhli se pohodlně do­ trávy, kouřili a vyprávěli, jak to byl jich obyčej. Večer jim pěkně uběhl a když ko­ nečně počínal, usínati, nastala otázka,. vanou

kdo zůstane na stráži. Až do dnes mla­ dý Brainard ještě nebyl stál ani jednou, n� stráži v noci, ač častěji toho žádal.. I dnes si toho přál. Po delší domluvě konečně' mu to bylo svěřeno. Lovec byl velmi ospalý nedostatkem spaní za mi­ nulých nocí a byv přesvědčen vlastním zkoumáním, že žádné nebezpečí není na blízku, neobával se-svěřiti se stráži

hrbáčka.

.

V pozdní hodinu natáhli se tedy všichni tří muží v trávě, přikryli se po­ krývkami a hnedle těžce usnr-li, kdežto Johny cítě velikou odpovědnost na so­ bě, neměl na spánek ani pomyšlení Troufal si probdíti i více nocí po .80bě, kdyžby toho bylo zapotřebí. Jako strážný vqiín přehodil si puš­ ku přes rameno a kráčel sem a tam při ohni dohořívajícím, hledě na všec­ ky strany, aby mu neušlo ani to nej­ menší nikde hnutí. Měsíc svítil jen velmi slabě a ne­ bylo mnoho viděti. Johny chvilkou v.y­ lezl na břeh vzhůru a rozhlížel se. A-' však když po několikráte nenalezl nic podezřelého, mrzelo ho to a obmezi1 svou stláž jen na. dolejšek v nejbližším okolí spících přátel. Hodina mijela zdlouhavě za ho­ dinon, Johny upadl v hluboké přemýšlení: o svém paromuži a počítal v duchu jak by se dalo docíliti, aby. mu chodil ku předu i zpět, aneb snad i do vršku a s vršku dolů. V přemýšlení to zabrán Zf. pomenul konečně na celý ostatní svět, na svou' povinnost, na své přátelé, a ani nevě­ da, usadil se u dohořívajícího ohně. Co tak zadumán tu seděl hledě do ..

.

ohně, nespoeoeoval ž� v�liký vl.,� při­ blížil se až na okraj udoh a )lskrlCllna. .

..

zrakoma hleděl dolů na spicí přátele. Učinil-tak několikráte po sobě, vždy

48 chvilku a ueouvnuv, pak ale se vzdálil. To, také neviděl Johny, že sotva vlk ten' od hráze ušel r ěkolik krok-li, že se zvedl na zadní nohy, svlékl. se se­ be vlčí Hlži a teď vyloupnul se z něho rudoch, který pádil k nedalekému lesí­ ku, kde nejméně padesát' jeho druhů naň čekalo. Johny nic o tom nevěděl. Vždyť 'Usnul pevně na stráži sedě u ohně v na

.

se

pasti

,

několik hlav

lily.

a

opět

se

-

-

spali,

,

lndiáné seřadili pak bal vany ty v hradbu, kterou zabrániti chtěli bezpo­

chyby zpáteční muži ěersému

podivnému když to v potn

cestu a

dokonali, položili

se

za

tuto

zeď,

tomu

tváře čeka­

budou běloši dále dělati. jíce Za celou tll práci ani slova hlasité­ ho mezi sebou nepromluvili. Měliť mezi sebou všecko už umluveno. Věděli, že teď jsou běloši uzavře­ ni ve svém údolí a že nedovedou si pomoci nikterak, ale že zůstanou jich oběťmi, na kterých si bez milosrdenství pochutnají, jak mile nastane den. (',0

xv.

Koneěná os odná rána. Holohlávek byl

první, který se spánku a poznal hned probudil celé nebezpečí, nímž na první pohled jsou 'obklopeni. Kdy! Indiáné dokonali své dílo, scházelo jen malo už do svítání. TI pta­ vivše si pevnou svou hradbu, ukryli se za ní, ležíce na břichách, tak že nebyli ze

svého

.

vidíni od bělochů, sami však mohli po­ zorovati každé jich hnutí. Když se lovec probudil, nehnul ani :údem-byl tak zvyklý probouzeti se od dávna po dlouhé skušeností na západě. .Pošinoval pouze hlavu se strany na .stranu a tu bylo první jeho pohled nutí

poznal,

a

že

tom

v

konečně dostali.

přece.

jej

obelstil!

do

a

N ejprvé rozhořčil

.

A za nedlouhou ch vílí Johny to valili lndiáné několik arci neviděl těžkých bal vánů k břehu údolí a dova­ livše [e až na okraj, svalili je .;eden po druhém do údolí. Rylo jich as tucet. A se nikdo z přátel našich neprobndil;

uvědomil

rukou, nikdo jiný leč Indiáné,

nebdělému; "kterýž dovolil, že se mohlo

vzdá-

,

úplně

kteří

"

se

hocha

nemá

myšlénkách. Uplynula opět hodina, a na místě, kde objevil se byl prvé vlk veliký, u­ kázalo

Johny-ho. Viděl ho pevně A rozhlížeje se dále, poznal pti temném svitu stěnu zbudovanou údolím. Zalekl se. Protřel si oči, aby Vě­ se přesvědčil, že ho zrak nemýlí. děl, že před několika hodinami nebylo tu takové sdi a nemohl pochopiti, co by to mělo znamenati. Avšak hnedle na

spícího.

.

,

.

-

Avšak už to jeho obrátila

se proti chlapci neopatrností svou

něco takového státi.

zlobiti se; mysl hnedle k tomu, co teď

bylo pozdě se

.

.

počíti. té

Zahleděv

se

nepohnutě

spozoroval,

že

se

to za

ní

ku

stěně

hýbe

sem

doměnku opodstat­ nilo. Poznal, že rudoši mají v úmyslu To 1)y byli' mohli je všecky pobytí. učiniti již dávno, když je viděli v údolí všecky pevně spáti. ale že chtějí dostati do své moci paromuže, A to se jim a

tam. To

mu

jeho -

podatilo. Byl teď v pasti té nejtěsnější, v jaké kdy se nacházel. Věděl, že ln­ diáné mají na blízku skryté koně, kdeš

neměl ani pro sebe ani pro své Paromuži nebude moš­ lidi nižádného. ná projíti z pastě přes nahromaděné balvany, neb věděl, ze skákati nedove­ de. .Ať tedy COKoli se dělo, tolik mu bylo zřejmo, že musejí paromuže opu­ stiti a pak spolehaouti se na holé své nohy-Pdjde-li to. Reka Missouri ne­ byla už daleko a kdy by mohli uprch­ nouti, byli by se tam lehce dostali. Avšak ani na to nebylo vyhlídek, že by Indiáné nechali je v pokoji odejíti, to on

.

kdy! jim nechají tu paromuže. Lovec si pomatoval, !e když včera večer prohlížel prerii, spatřil nedaleko odtud lesík. Věděl nechali své koně a

hradbou.

teď,

že divoši tam

jsou

teď

skrytí

za

Co takto přemýšlel, počalo svítat,i. Lovec jako by se byl probudil teprvé

jakoby nebyl nic spozoroval, zazývn�l si, protáhl se a hned se obrátil k oh Dl, aby jej rozdělal a přiložil. " "Na mou duši já, usnulř zvolal a

-49-

teď

živé a budou okolo nás, až se budeme za živa peci, tančiti a 'zpívati," odpos věděl utěšitelně lovec. Všichni se otřásli při vysvětlení

Johny Brainard, probudiv se a protíraje si oči.. "Ano, tys pěkný strážce! hochu. Na tebe se můžeme spolehatt," odpo.

.

věděl lovec.

.

.

tom.

.

"Nestalo se přece nic zlého," pravil Johny, věda, že zaslouží velké po' kárání.' nežli že nás Indiáni , ,Ne moc chytili do své pasti, cos ty pěkně chru-

"Jerusaleme, co bych za to dal, abych byl už v Connecticut!" zvolal Ethan. ,.A iá abych seděl za kamny se svou Bridžetkou v Balliduff, dodal Irčan. "Ale což nemůžete v paromuži zatopiti tak, aby ty bal vany přeskákal?" Ani neodpovídaje zavrtěl Johny hlavou na důkaz, že je to nemožné. "N o teď vidím že je po paromuži. Odtud se nedostane a my take ne. Ško­ da toho zlata, co máme u sebe každý!" "

-

pal. '.' tuje,

Hoch myslel, že ale když se mu

tváře, shledal,

ze

to

Holohlávek žerdo vážné

podíval nemluví

ze

žertu.

"Bylo .by to možno, Holohlávku ?�, "J en se podívej tamto," pravil 10vec, ukazuje na stěnu, .kterou hoch teprvé teď spozoroval. "Jak to sem přijde?" "Tl rudé kůže to upravily; no což tvůj paromuž to dovede také pře-

naříkal Ethan. "Marný nářek. Tu nám

pomůže jen jedna věc, pakli se podaří, pravillovec. Všichni vyjma Johny-ho, který ještě stál tu hluboce zamyšlen, přiblížili se k lovci, aby slyšeli o tom prostředku. "Víte co. hoši; nedaleko odtud je, ,�

-

skočit?"

"To arci ne, ale' můžeme to odválet.. Já hned pomohu." "J en to zkus, hochu. Leží tam asi 100 těch smradlavých koček čekajících .

na

nás, abychom

se o

to

lesík a v něm koně indiánští. Podaříli se nám doběhnouti tam dříve, nežli Indiánům, vsedneme na koně a ujede-

pokusili.

me.

"Nebesa, je to možné?' "Nevěříš-li, jdi se přesvědčit. Teď teprvé poznal hoch nebezpečí, do kterého uvedl své přátele SVOll nedbalostí a vyčítky jaké si činil, byly tak těžké, že zapomenul sám na sebe a na Zatím

probudili

se

také'

Ethan

a

Mickey a dověděli se, jaký osud jim rudoši připravili přes noc, Arci ihned byli pohotov� čin.iti nejv�tší ,výčitky Johny-mu avšak VIdouce JeJ celého zdrceného a poznavše, že je na to už po-

"Nemyslíte že na nás budou

hádati

Vy zaopatrte

"J ak to přij�e, že Ha ná.s nestříle " JÍ , tázal se IIopkms. " Vždyť Jsme v dosalm jich střelby a nemůžeme se nikam .

zachrániti. A

"

si kazili radost. Oni Kdyby nás postříleli, ale teď nás mohou míti

J?roč by

��ají Jisté.

nás de po

radosti,

bp.�

'

se pos tarám.>' k paromuZl a rozde­ Přistoupil pak až lal On vsak Jest<: notlive části červenati. a vody V kotli

l)tikládal

H

:pra�e. sobe, Jak

každý

Sl

•

Teď jsme to dopracovali tak dale.. ko, jako prorok svatý Jonáš, když byl ve velrybě, zvolal Mickey. ,.

,

,

moznoy.a

•

odvé-

utíkati,"

s� �ed1 do "Dobř:. D.ame. k zlato

�

jak jsme· pozdě se My jednou jsme zde a musíme. pomýšleti, zdali a jak se do-

staneme odtud."

stříletiš'

til lovec.

v

se

nebudeme

"Dokud

zdě , zanechali toho brzo. " To je teď sem dostali.

.

,

Tu teprvé obrátll se mlady Braínard k ostatním a pravil : "J á vás přivedl do těchto nesnází já vám zase musím pomoci a to také udělám!" Všichni nedočkavě naň hleděli.

svého života.

nebezpečí

nás po-

"Ale pakli se hneme, oni střílí, jako psy," klel .rrčan�

"

o

t

?

os t a t 111

�.ralll.

po�aly _j�d;

?h�ň� P�ikládal ��lně

az

y

u;lržmral r:uíl?

y". par! nesl�lrn'y. dn by� tl�k nahazel pod

l\.dyz

,:secko

v

,

�" M no h o li1 pakl" vy( rZI. �

".

k?

ll:

�1��..t'·aru. �'O rozžhaveny,

tel, a t�nto byl �celf tu teprve pocal zkoušeti

ťaza I

se

IIopkms.. "Sto

a

nl�olik "Sto

a

padesát liber." je }eď ?'� .

čtyřicet pet

a

v

v

,

ještě vstoupá. ol

"

-

50-

tof praskne 1" zvolal uskočil uděšeně zpět. Jak mi"Až za několik minut. le uvidíte ho letět do povětří, popadně­ te své pušky a zlato a utíkejte."

,;Nebesa

Yankee

-

a

-

.

Neváhali tedy. Bystré oko lovce rozeznalo hnedle nejlepší koně a osed­ lavše je všichni čtyři uháněli směrem k řece Missouri.

.

Připravili

se.

.

Paromuž čelil přímo naproti hrad­ bě bal vanové a Johny jej teď pustil do -skoku proti ní. Paromuž 8 ohromnou rychlostí při­ .skočil ku zdi, narazil, rozbil vůz, vy­ skočil a přeskoči v zeď, s valil se na druhé straně na zem a v tom děsný a byl na tisíc kusů roznešen výbuch na všecky strany. Kotel praskl zrovna uprostřed Indiánů, na něž sypala se sáhuba neočekávaná pojednou. Spadl zrovna do prostřed hloučku rudochů, kde se tlačili dohromady u­ krývajíce se za zdí a pobil jich velký počet, kdežto ti co unikli s malým po raněním, byli celí pobláznění nad celou tou udalostí. Na to počítal byl mladý Brainard. Když viděl letěti stroj neodolatelně ku zdi, věděl co musí následovati a velel -

.

přátelům svým, by popadnu vše pušky

utíkali. U poslechli všichni tři a dostavše se nahoru na prerii, uposlechli Holo­ hlávka, jei.ž velel: "A teď do lesa tamhle!" Když dostali se do lesa a ohlédli se, neviděli za sebou nikoho � Indiánů. Byli ještě příliš poděšeni, kteří na živu zůstali.

Zert

a,

Důslednost.

Š v i hák (kvapně), "Prosím mů­ mi půjčiti na čtvrt hodinky pět set

žete dolarůř-' O b ch

o

ti

n

í k:

"Prosím,

'vemte

pouze list a jsem hned k Vaším službám. (Po malé chvíli vytáhne obchodník hodinky): "Jak vidím, čtvrt hodiny mi­ nulo nyní již" nepotřebujete žádaných pět set do] arů.

Kolik Indiánů bylo výbnchem za­ nikdy se nezvědělo. Ale muselo jich býti hodně, neb se nezpamatovali více a naší přátelé neměli se více čeho obávati. Ani nebyli .pronásledovéní. bito

Přátelé naší

dojeli

majíce dobré Independerrce a

koně teď, odtud po St. Louis, kde rozdělili se o rozešli' se aby se snad více-

až do

lodi do zlato a kráte nespatřili.

.

Mickey McSquizzle navrátil se do Ballyduff v Irsku. ku ·své lásce; žijí teď z těch třech tisíc liber sterlingů, které s sebou byl přivezl. Ethan Hopkins usadil se v Con­ necticut a oženil se, jak si sliboval. Vede se jim dobře.

Holohlávek, ač značně bohatý, ne­ může už vzdáti se potulného života a tráví větší část svého žití v preriích.

Johny Brainard ale obdržev též svůj podíl zlata, navštěvoval pak školy strojnické, by se důkladně vzdělal, a až dokončí s vé učení, chce vystavěti opět jednoho paromuže, který bude mnohem dokonalejší prvního. Dejme si tedy pozor. Co nevidět budeme míti příležitost spatřiti podivný stroj ten.

pravda. mohu si nyní vzpomenouti mé narozeniny na 22. neb měsíce. na

Man žel: několik dní

.A co

na

připadnou-li 26. tohoto­

tom;

u

tebe

již nepřijde.

místa; napíšu

.

-

----

N ení to tak Man žel k

a:

přísné.

Poslechni

Útěcha. Ne moc n ý: Dobré jitro, milý do ktore; nechal jsem vás žádati, byste mne navštívil, neboť mně není příliš dobře.

L é ka ř: Tak� Jakou máte chuť k

starý,

ne

Hdlu�

-

51-

Ne

m. Dobrou! Lék. Žízeň 'l N'em. Také dobrou. Lék. Spánek I N e m. Rovněž dobrý. Lék. (chvíli přemýšleje). Buďte bez starosti; přijdu k vám zítra a pozí­

tří

a

vše

pomine. Ze

školy.

Ir och: tatínek

se nechá pěkně panu učiteli láhev vína. U č i tel: Tak můj drahý, vyřiď,

poroučet

a

posílá

tatín�ovi pěkné

za

poručení

a

poděkování

vino.

Hoc h: A toho není ani zapotřebí; tatínek ho dostal také darem a V ám ho jen proto, že bylo kysele. ,

poslal

S

vatí.

Vysvětlení. pak, slečno, že jste se prohřešila proti sedmému přikázání bo­ On: Víte-li

žímu?

On O

božsky Aj!

voní ta

.

jak

Pro f e s o r. bohové voněli?

Jak

jablka. pak víte,

.

k.

DObr"::výmluva.

Dobrá otázka.

P'a ní: Jak

e

S tar á pan na: Prosím, pane můžete mi říci, je-li toto místo zde ono' kde se minulého roku uvrhlo nešťastn� jedno děvče 'do řeky a mladým mužem bylo zachráněno, kterýž si ho pak vzal. Mla dík: Ovšem že jest to ono mí�to, má drahá, já však neumím plo­

I

_-

t

mu

Pán : Vy máte kojnou černošku 'I Paní: Ano, neboť mám smutek ..

jste

Jak to?

a:

kradla

Vy jste

II :

-

uzmula

mé srdce.

O na: O prosím, mluví pouze o věcech ceny.

sedmé přikázání majících nějaké

-_

l\Iá své obecenstvo.

Ř i d i tel d i vad I

dra­ a: Ale 'kus nemohu váš provozo­ hý pane, já vati. Jméno vaše není rozhlášené a ni­ kdo by nepřišel do di vadla.

bez starosti, pane řiditeli; mojí věřitelové pasou po příležitosti kde by mne u vi­ děli i ručím za to že přijdou jistě ku představení a divadlo přeplní. -

S p i

s o v II

tel:

O

buďte

Slabý žaludek. Lék a ř: V tomto přípldu mohu Vám odporu čiti co nejlépe obkladek z hořčice na žaludek. N e moc II ý: Ach, pane doktore, hořčice příliš táhne, nemohl bych oblo­ žiti žaludek zevnitř kusem hovězího v hořčici namočeného ] .

Ybodný uchazeč, O tec: Zde v listu jest oznámka: V cukrářství příjme se do učení hoch " kterýž může se vykázati potřebnou před­ běžnou znalostí.

II och: To bylo znalost zboží také zálibu.

mám

a

něco pro mne; nalezám v něm

by

Něco jiného. Kde pak Václave ?"

jsi

včera

se

,,' společnosti, ké

si zahráli

jsme

opět toulal,

drahá ženuško. Ta­

v

karty

a

-"

"V karty jste hráli? již opět­ vždyť přece víš jak jsem zaujata proti hře v karty!" "Ale drahá ženuško, tak pak mne hrál jsem a strašně nech domluvit; jsem vyhrál. Koupím ti z výtěžku své­ -

-

ho klobouk

"A, hrávání la. \,

"

-

proti vy­ je něco jiného jsem ještě nikdy nic nenamíta­ to

-

Pokynutí hostinským. st: "Kolik soudků piva

I!

o

čepujete

vy­

denně �" t i

"

k

ý: "Dvacet, milý pane. II o st: Znám prostředek, jak by­ mohl vyčepovati dvacetpět soudků

II ste

a

o s

s

denně. " II .

ak

II

jak

o s o

t i

II S

ký:

st: N aplňte

se

sluší

a

Jak to? každou

sklenici

patří." 4*

-52-

Lékařské dobrozdáh·f.

Časové.· S

d ce: "Soudní máte ještě něco

o u

zavřené;

spisy jsou říci,

u­

obžalo-

vaný�'.' I o v�a n ý: ,,0 ano, pane dnes odsouzen. po pětadva­ cáté a tu bych prosil pana sudího o nějakou malou slavnost."

O b ž

a

sudí; jsem

Otcovská rada.

.,Abys

Závistivý

se

raději

neženil."

soused.

má ten Houžvička z pekla štěstí! Zena mu zemře, kráva se dvakrát do roka otelí a blesk mu zapálí pojištěný statek."

,,�e,

.

Jeden den

Zvláštní hostina .. P

r

á v

n

í k:

nepřišel �, Vel k

o o

"Proč pak Jste

b ch

měl jsem času, neboť

O tec: "Až se jednou budeš'chtít oženiti drahý synu, dám ti:dobrou radu. " Syn: "A jakou milý otče?" O tec:

tak sláb, že ne­ vydržeti doživotní. uvěznění

"Obžalovaný jest

bude moci " v káznici.

ze

k večeři. .Měl bylo něco

o

dní k:

Jitro.

.

učili

dál doskáče!

škole, kéž by pomohla mi voda, běhal bych jak pachole. mne ve

-

P r á v n í k: Není možno! A čí hostem jste to byH" V e I k o o b c hod n í k: By 1 a knihvedoucího mého hostem jsem co jest nejdivnějšího na věci. té, jest to, že má chuděrka jen pět set dolarů ročního služného. -

života lávky v parku. Abys mohla, vše co I'lyšíš, napsati, mnohý vyspati. by se mnohý

nemoh'

ptáče

"Ne­

jsem byl pozván to

jste býtI přítomen Tak výborné neobyčejného! pokrmy a nápoje l Ani za dvě stě do­ larů bych nepořídil takovou večeři."

Heslo:

Ranní

včera

-

Dopoledne. Jak ty chůvy vždy že maličké hlídají;

se

chlubí,

zatím po těch větších stále

jedním cčkem.rnrkají.

53

Večer.

Poledne

Boháči nechutná ani

Měsíček

pří vínu ta pečeně: chudý chlebem se spokojí při dítku a při ženě.

po nebíčku tam

Milenec

jak

mazaneček

svou

plyne:

roztomilou

srdečně k sobě vine.

V

Odpole(lne.

n o c

Staré tety odpoledne

Je to radost

když na kávu nemají, rňdy v tomto klidném hájku pilně si poklepají.

když je můj

v

i.

tom životě

ten celý svět, doma, všude dobře, nemusím nic v kapse mět.

všude

54-

-

Každý poóáték. je tě�ký. Pravdivé

vypravováni

ze

života

prvnich ěeskřeh vystěhovalcft

Sestavuje

Jak krutě se zmýlí, když přijedou, Ameriky ti, kteří nechali si zdáti ve své vlasti ztrýzněné a zubošené, že v Americe lítají pečení ptáci do huby, knedlíky se švestkami že rostou už va­ řené na stromech a pod strómy že jsou louže másla, do nichž namáčeti a jísti! valec zkusí více méně

se

New Yorku.

.F� B. Zdrůbek.

do

mohou kned­

Každý vystěho­ útrap nesnází a bolestí, a slýcháme od nynějších při­ stěhovalců veliké nářky, bědování a zoufání nad prabídnjmi poměry, ve se octli a z mchž si nedovedou kterých pomoci. Jen kdyby měli peníze na cestu zpáteční, aneb kdyby byl vysta­ věn most přes ocean, a by mohli pěšky zpět. Žebrotou a největším sebezapře­ ním chtěli by- zpět se dostati a zulíbali by půdu drahé vlasti, kterou byli třeba neprozřetelně a lehkovážně opustili. Avšak ono to nejde více. Musí trpěti a musí se tužiti při stálé snaze a práci aby dodělali se lepšího posta­ vení a zaopatření sebe i svých dítek. Kdo nedovede se povznésti k tomuto předsevaetí, ten zhyne. Kdo však má zvítězí pevnou vůli a síly vytrvalé, každý. A n o z vít ě z í k a ž d ý! Zvítě­ ziti musí, tak jako tisícové před námi zvítězili a jsou teď mezi předními ob­ čany americkými i co do svého posta­ vení, jmění a vlivu; tak podaří se všem, kdo mají pevnou vůli a vytrvalosť. Podáváme tuto pravdivé vypravo­ vání ze života prvních přistěhovalců českých do Ameriky do N ew Yorku, pokud naše hodnověrné prameny stačí aby byly ku povzbuzení a poučení těch slabých, chudých, bědujících a zou­ fajících rodáků našich, kteří nikdy ne­ zkusili a nezkusí více tolik bídy a útrap, jako oni první. Učme se jen o,d nich a nejen že poznáme pak, že náš osud trpky dale­ ko se nevyrovná trpkosti osudu našich předchůdců, ale naučíme se od nich přemáhati, snášeti, bojovati a pracovati vytrvale a povznésti se k VÝŠI žádoucí

líky

·v

hmotně i duševně. PTá c e rice spasí každého.

v

A

m e­

Sporé jsou naše prameny, málo popřáno nám k důkladnému spra­ co vání, ale doufáme, že tím položíme zá­ klad k dílu lepšímu a obšímějšírnu pro budoucnost, které tím bude užitečnějším čím bude možno někomu vývažněji je spracovati, času

Nebědujme a nezoufejme v nesná­ zích naších, kteří teď počínám e zaklá­ dati si domoviny ve svobodné této zemi. Neb poměry nynější, v něž při­ cházíme my Čechoslované, jsou proti. poměrům, do nichž přišli první vystě­ hovalci čeští, pravým nebem. Ejhle! Čechoslovan připluje do N ew Y 01'­ kll teď a nalezne tu na 15000 svých rodáků, mezi nimiž jsou známí, přátelé Můše smluviti ·se v ba i příbuzní. se mateřštině, může kupovati a se ne­ nemusi po česku mezi chati odírati a šiditi od cizinců, jichž. jazyk nezná, jímž neumí své neštěstí svěřiti, od nichž nemůže dobrou radu přijmouti, aniž se jí nadíti. N alézne tu hojné přílešitosti k uchycení se. hojné pomoci, dobré rady a vlastenecké

Čechy,

upřímnosti.

opatřiti

.

New Yorku obrátí se kam­ koli na západ, do kteréhokoli sebe vzdá­ lenějšího státu, nalezne všude české osady neb jednotlivce, české spolky, české školy a kostely, česká divadla,. 'český život a mrav- českou upřímnosť. A ať

z

Ach! kde bys byl hledal něco po­ dobného tehdy v roku 1848 a v něko­ lika n�sledujících letech, kdy počali první Cechové stěhovati se do Ameri­ ky a ti rozešli se po širých pláních její, nevědouce o sobě. Neblahé udalosti politické r. 184:8 vypudily velmi četné uJ>římné a horlivé vlastence české z vlasti do ciziny a z. těch někteří klestili si dráhu přes da­ neznámé Ameriky, uka­ lek1 ocean docestu za sebou. zujíce jiným

-

55

Dne 1. listopadu 1848 přibyli do N ew Y orkského po plachetní lodi dva upřímní tací vlastenci, Ondřej 36 roků starý, z Hubáček, zlatník, Prahy a J. Gubín též zlatník, mimo dva české židy. Přišli bez peněz, chudí, ale přinesli pevnou. vůli a chuť ku

přístavu

Čilinský,

hleČdíce Octli

se

tu

č t y

tedy

řiČ ech o-

pos,polu poku� !,"ěděli, samojediní v. é.�u�erlCe. I objali se vroucně a slí bili Sl v

vlasteneckou věrnosť věrnost k řeči mateřské.

bratrství a Schází valí se aspoň v neděli, vypravujíce si o svých osudech, o svém utrpení, o svých ulehčili trudu svému společné, když plakali nad neštěstím drahé vlasti opuštěné. a

nesn"ázích-a

Velikou radostí byli naplněni když asi za měsíc přijel dó N ew Y o;'ku k rozmnožení jich počtu Vojta N áprstek,

študující práv Prahy, který unikl politickému pjonésledcvaní útěkem z Vídně a Fr. Cervený, zhotovitel hudebních nástrojů z Králové Hradce bratr Hnevěhlasného Václava dle na to přibyli tři bratří z

Červenýho.'

.

Čížkové,

Domažlic. A teď s každou novou lodí přibylo vždy několik Čechů, vesměs chudých, kteří vyhledáni byvše, pokud chtěli zůstati: v N ew Yorku, rozmnožovali

obuvník, krejčí

.a

truhlář,

z

vlasteneckých Čechů a scházeli se pilně držíce pohromadě svorně, pomáháhajíce si vzájemně a bavíce se po spůsobu doma uvyklém.

kruh

Onde Hubáček

prvně zmínili žellu:.

čtyři'

o

zanechal

němž isme v

Praze

se

man-

nichž syn jeden, a dítky, a techniku študoval druhý byl Josef též zlatníkem. Otec vzal si především z

nastřádati

a

varu, když ohlížeje se po městě a pilně hledaje nemohl nalézti ani jediného místa, kde by jeho zlatnické umění a práci potřebovali. Vždyť by bylo mno-

práci.

Čechy,

úlohu, pilně pracovati

za

.si tolik, aby svou milou rodinu mohl dostati za sebou z Prahy. A však jak bolestně byl sklamán ve svém očekš­

.

Ohlíželi se po velikém tom městě, kde živilo se na statísíce čilých dělníků všech národností. Nadarmo se rozhHželi po krajanech po slastném zvuku své mateřštiny, po upřímné radě a pomoci. Až konečně po delším zde pokteří byli bytu nalezli jiné dva sem o nějaký měsíc neb dva dříve přizlatník pluli. Byli to J os. z Prahy a Fr. Tvrdý od Brandýsa. Bylo tu sice asi 20 českých židů, avšak ti si svého obchodu, nehlásili se k echům nikdy a neměli s nimi nic společného tehdy.

-

Avšak náš Hubáček nedůstojné člověka mu­ že zoufání nýbrž hledal kde by se při.

hému k zoufání.

nepomyslil

.

na

chytil práce jiné, aby se jen vyživil, V domě kde bydlel, nalézal se v pří­ zemí obuvník, který měl hojně prace. Hubáček někdy jej navštěvoval a tu jednou mu napadlo, když viděl ševce šíti holínky, že by to také dovedl. J vzal to do ruky a. sešil řádně celou holínku. Nabídl se panu mistrovi, že když nemá jiné práce bude pro něho evcovti a nabídnutí jeho bylo přijato. Ze zlatníka stal se švec a po celou zimu samé h?línky, arci j�n v" rukou, šicího

b�z

ny,

��l,

st;oJe. B�l t? �ydelek p�r· zlatm� mnohy_ prazs�y l1l�sťan avšak O. Huba­ v

a

ček měl

rodin_ě v

3

v

a

byl by

se

.

zan

před

n.a

sl!mgy.

očima

cestu

p,r�Cl Jeho. a

vydelal

stydel,

,

pen�ze

a

vydělati

ten

,jej �užil dvé hoh��k

D?staval kdJz t;o_chu $4: )lp::>. za

se

tydne jaře teprvé

Sl

cíl

svůj

vycvičil,

v

az

Na po trpělivém čekání a hledání nalezl si práci u zlatníka, kde dostal hned 3: když b�­ tý�ně

$? h�m r?ku poznal �llS�� ,ze. J�st ume­ u,cHl}l J:J ,,!(lr��na� ��em do�onaly�sts Ted nem ��'Cl �vp�atlll1�u se t'ydn� ..Jeho kyze; m,ohl "tesitI se, z,e S �yplm coz v

fil

na

tužba,

se

i stalo.

rodinou drahou,

spojem

Nebude od místa

zmíniti

se pn Josefu, synu příležitosti který zatím v Praze studoval dále tech­ niku, Ten když dostal «d otce první psaní, z něhož zvěděl,· že otec pracuje na ševcovství, chodil k nejbližšímu obuvníkovi a učil se též řemeslu tomu.

této

o

jeho

Jaká to byla radost, když mohl po krátkém učení zhotoviti a matce v dar přinésti nové střevíce vlastní rUiWU dělané. "Teď se, v Americe už neztratí

me,"

bují,

pravil. "Uřadníky

nechám tedy

tam

nepotře­

b?�y u.ž st�Jie, neco do začátku."

umím dělat. �állle A neztratil se. Je teď

a

v

San Fran-

56-

-

cisco bohatým majetníkem a otec jeho Ondřej má v Chicago vinopalnu a ho­

lesy, a pily, někde v Saginaw. V'oj ta N á p r s te k (Fingerhut) z Prahy měl též těžké počátky v Ame­ rice. Přinesl s sebou peněz málo a když ty došly ohlížel se po práci. A však nebylo jí k nalezení pro študenta .: Žil nějaký čas na úvěr, avšak -nemohl I nalezl mu dlouho na to spoléhati.

šlechtici rozsáhlé East

ač ztratil veliké jmění' cizí vi­ neztrácí naděje a pracuje v stáří svém dále. Když O. Hubáček v tu první zimu do ševcoval, chodil s několika jistého hostince k obědu lacinému. Tu stalo' se, že když jednou hovořili ve­ spolek, přisedl cizí pán ku stolu, ušlech­ tilého vzezření ale s ošumělým oděvem, který zřejmě na sobě jevil stopy ně­ kdejší své pěknosti. Pán ten chvíli poslouohal, pak ale v německé řeči' pra vil k p. II u báčkovi : "Sie sind wohl ein Boehme !!'

stinec,

přece

nou, ,

Čechy

Hubáček místo

na

dělání škatulek le­

vydělal si vzdělaný penkových, při mladík, posluchač práv, za týden dva a půl dolaru, tak že musel se spokojiti s tou nejlacinější výživou, jako každý chudý a sprostý dělník. Ani on ne­ zoufal, ale pracoval pilně v naději na "J sem," odpovídal Hubáček též lepší dobu. Vydržel v takovém posta­ německy, "směl bych se 'ptáti, odkud vení smutném skoro dva roky. ll. 1850 vy jste. pane ?, odjel' na západ do Chicago a do Mí l­ ,.Jsem z I'rahy, ale česky neumím waukee, kde pracoval dále pilně. O mluvit. osudech a pracích neúnavných bu­ jeho "I já jsem z Prahy." deme míti příležitost zmíniti se až v "A kdo jste, mohu-li vědět." budoucím ročníku kalendáře, kde bu­ "Ondřej Hubáček, někdy zlatník deme pokračovati ve' vypravování svém, v Praze a teď obuvnický' tovaryš v F ran ta Čel' ven Ý brzy vzmohl New Yorku. A co vy jste pane, dovo­ se a zavedl si pěkný a rozsáhlý obchod líte-li, jaké máte řemeslo Poně­ hudební nástroje. a dílnu na vadž však nemohl tak lacino vyráběti "Zádné. "Čím se tedy živíte, když tu člo­ v Americe. jako y Čechách, objedná­ val si plechové nástroje od bratra V á­ věk přece bez práce nevyžije a dovážel je "Cvičím koně v jedné' nájemné clava z Králové Hradce v bednách. Z nástrojů hotových platilo stáji. se 30 ze sta ceny jejich, z kousků ne"A odkud jste z Prahy? se tam na Novém složených jen 12 ze sta. Bylo to tedy městě, "Znáte velmi výhodné pro něho dovážeti ná­ kde jest zahrada hrabat Salm-Salm j na rozdělané na tucty "Znám dobře. Je tam zahradní­ stroje kousek zvlášť, kousky, číslované a na­ každý kem dobrý můj známý, jistý Bim­ značené, že bylo lehce lze je složiti. baum. A tu zbývalo mu pouze cídit je a sklá­ "To dobře tedy znáte. K uže, tam dati a zavedl si hnedle obchod rozsáhlý, byl můj domov.:" že posýlal velikou síl a nástrojů těch Smul byste liy I syn hraběte Sa­ do Chicago a do po celém západě, lmav ?'� Milwaukee, a věhlasné nástroje českého ,.Ko, když to musíte věděti,. tedy vyrábiteie Červeného rozšířili se tak ,ano. po Americe dříve nežli Čechové sami. v "J aké to shledání, jaká to zkuše­ Červený brzy si dobře stál a je teď N ew 1 o rku velmi zámožným občanem. nosť?" Mlady hrabě pacholkem u koní Ač se poněkud upej­ v N ew Yorku! Lépe vedlo se z počátku V á cl a­ pal a necht.ěl dlouho s pravdou ven, v u P chl o v i z Plzně, který byl o­ Ilřece se i-řiznal a nestyděl se sa svou bratným řezbářem a přijel sem se svým práci. věda, že se v Americe neztratí. bratrem Vojtěchem, krejčím. Václav lIěl hlad a pracoval. Zapomenul na dostal hned 'po svém příchodu dobrou svou modrou krev, na vznešený stav a práci, neb řezbářů bylo tu málo a vy­ Teď má stal se prostým dělníkem. dělával týdně $12 a $14. Byl to vla­ se dvěma jinými ve stenec veselý a dobrosrdečný, rád sebe Michigan spolku čemž

"

š

"

.y

"

..

"

,

"

.

�,

,.

c

v

,

--

57-

i jiné bavil, rád pěl české písně a ne­ scházel při žádné schfízi a zábavě vla­

stenecké. Už tehdy nedovedli Cechové bez zábav nevinných se obejíti, ač nouzi trpěli většinou, alebrž každý týden v sobotu scházeli se s rodinami svými ku společné zábavě, zpěvu, deklamacem a tanci. .Ne tak dobře dařilo se V ácla­ vovi později. Když zlaciněla jeho prá­ ce, stal 'se mlíkařem (rozvážel na vo­ zíku mléko po městě), pak se obrátil do St.

Louis, měl grocerii,

když

a

ani

šel na farmu. Avšak ani tu .P? tříleté zkušenosti ne­ nalezl, co hledal. Nespustil se naděje a touhy po blahobytu. Přišel do ::M:il­ waukee a zavedl si salon, a později se usadil v Kewaunee 'Vis." kde si stojí to

.se

mu

nevydařilo,

'Týborně, zůstávaje vřelým národovccm, Jeho bratr Voj t ě c h P ohl, hyl v New Yorku stálým průvodčím svého bratra, a milovali se věrně. N á­ sledoval' j�i na všech jeho cestách a ko­ nečně odebral se do Californie, odtud do Oregon, kde dělá teď .lékaře s dob­ rým úspěchem. J o s e f Don t býval zahradníkem ve vlasti, avšak nestyděl se v Americe za práci a, začal zhotovovati čepice na tucty.

Dostával

18-20 centů

jednoho tuctu čepic, ,si takto týdně $:j-$4-. V v

ruce

stal natěračem.

a

letě

za

ušití

vydělal pak se

On pomohl paní Hubáčkové, kte­ rá zatím byla se svými dítkami ;eřiplu­ la ku svému manželi do N ew lorku, ale nalezla jej ještě při slabém výděl­ ku, že jí zaopatřoval šití svršků k če­ picím, při čemž pečlivá hospodyně ta­ to, když pracovala od rána pilně do

večera, vydělala 14 šilin�ů za týden. Bylo to málo, ale v rodině to velmi pomohlo. Když bylo zle, museli se všich­ ni

�

přičiniti.

o

Poměrně netěžký počátek měl Jan o u t, který v letě byl natěračem

II

nebylo práce, maloval na panáčky, kominíky har­ lekýny, atd. vystřihoval je svýma ru­ �allla, skládal, na nitky věšel a prodá­ val. Jelikož se tehdy ještě podobné vě­ Cl nedovážely z Eyropy, měl na tyto hračky dobry odbyt, tak že nikdl ne-, a

v

zimě kde tvrdé

lepence

mohl stačiti

objednávkám.

Na cele bed-

,

:Měl ruce ny toho prodával najednou. .už plné mozolů od nůžek, Tu jednou

poradil Hubáček, aby si nechal u­ řezací formičky na jednotlivé části panáčků těch. Uposlechl a pak měl pravou továrnu, neb mu práce při­ bývalo a s ní jmění.

mu

dělati

J o s e f U r b a n o d Králové Hradce byl, výborný houslista, zhoto­ vitel hudebních nástrojů a hodinář. Byla to duše jemná, citlivá a básnická, mravů přísnýoh a ušlechtilých, začež často zkusil všelikých útržků od někte­

rých bujnějších mladíků, s kterými ni­ kdy nechtěl choditi za holkami. N alezá se teď ve velmi dobrém postavení v San Francisco Cal. va je dosud vážným a národně vřelým Cechem. Fr a n ta Tv r d Ý z Roudnice byl pokud prameny naše sahají, prvním Če­ chem v N ew Yorku, neboť přibyl sem už r. 1847. Byl muž dobrý a povolný a měl četnou už rodinou. :Řadostně při­ družil se k Čechům po něm přišlým a pěstoval s ními život národní. Všichni Čechové tehdy v N ew Yorku se sešedší byli rozhodní svobo­ domyslníci a ani jeden nešel do kostela

nevěřil 11a. kněze, až na Fr. Tvrdjho své dítky posýlal clo německe ka­ tolické školy až do roku 1849. Jeho přátelé mu to vyčítali a kárali jej z to­ ho, on však nedal si říci a vždy jen a

který

odpověděl: "Nechte je, víru nějakou míti musejí." Pak ale stalo se, Že mu: kněži něco vyvedli, což jej velice ura­ zilo ale nechtěl s' nikým o tom mlu­ viti. I 'vzal hned své dítky ze školy ka­ tolické a poslal je do svobodné. Sám pak se stal rozhodně svobodomysl­ ným a nepřítelem kněží nedobrých.

školy

První

Byl

to

Český Spole]\:.

krásný

život

Čechů prvních

N ew Yorku ty první roky. Trpěli bídu na mnoze, měli málo práce a špatně se jim platilo, a však co je bla­ žilo, byla svornosf neporušená, spole­ čenskost upřímná a láska bratrská, což je pojilo všecky v štěstí i v neštěstí ·v rodinu jedinou. Bavili se a veselili pospolu ale i v bídě si vzájemně po­ máhali. Když se stalo, že některý z nich neměl práci, neb že byl silně dlu­ žen za stravu a nevěděl si rady ani po­ moci, složili se mezi sebou po čtvrtév

58-

-

v pádu nemoci, avšak za­ někdy r. 1855 neb 1856. Ku památce zakladatelů a prvních údů tohoto prvního spolku českého v Americe podáváme tuto jména jejich, pokud l?rameny stačí: VOjta Náprstek, Ondřej Hubáček, rostl v Čechů ·N ew Když počet Franta Cervený, Václav Pohl, Jos. Či­ Yorku neustále, nepřestali tito národní Franta Tvrdý" Táta," Josef myšlénkou nadšení muži a mladíci na linský, Šádek z Kutné Dont, Hory', tři bratří tom, že se scházeli, bavili a si pomá­ Čížkové z Domažlic, 'J. Chvátal z Ho­ hali ano oni povzbuzeni Vojtou N áprst­ stomic, Aug. Hlasivec z Prahy, Niko­ kem a několika jinými usnesli se zalo­ dem Tábor, Jan Šmíd ze Strakonic, Jan žiti český spolek a založili skutečně po­ Plocek krejčí a jiné. čátkem roku 1850 "První Čechoslovan­ měl mezi přistěho­ v A m e r i c S e k e, ský pol který valciTěžký počátek F ran taB rod s k českými Ý na svém počátku čítal 17 údů a počet z který přibyl do N ew Y 01'­ jich vzrostl během jednoho roku na 42 kuRoudnice, r. 1851 co jurista, jako Y. N ápr­ UčeI šlechetný spolku tohoto byl pře­ bez peněz. Poště stilo se mu, že stek, devším pod por o v á n í při stě se dostal brzo v IIoboken za učitele v h o v 1 c ů chudých, Ti dělníci nebo­ soukromé německé škole, avšak nejen zí, kteří sami věděli ze zkušenosti, co těžko mu bylo sloužiti Němcům, Slo­ jest to veliká bída, a co zkusili sami vanů ale i špatnou mzdu nepřátelům, při svém příchodu do Ameriky, učinili mu to neslo. v bídu brzo, v bí­ Upadl krok tím směrem, aby du první spolkový kantorskou. opravdu podporovali ty nebohé, kteří jako oni Zanechal nevděčného vyučování a přicházejí sem a jsou uvrhnouti v bí­ hledal si práce y N ew Yorku. N adar­ du a nouzí. Bratří chudí starali. se o bratry ještě chudší. Ejhle,ovoce upřim­ mo. Tak daleko to s ním přišlo, že ného citu národního! nejsa v New Yorku znám a nemaje ú­ věru ani co by oběd zaplatil, nosil ka­ Prvními úřadníky spolku tohoto bát rozedřený a chodil bos. Poněvadž Václav Pohl byli: předseda,,, Ondřej' ale nemohl toho snésti, nejsa zvyklý v Hubáček místopředseda, Fr. Cervený městě bos choditi, namazl si bosé no: Josef pokladník, Cilinský tajemník, na vrchu černidlem a vyleštil je, Vojta .N áprstek knihovník. Brzo po za­ hy zdaleka viděti je bez bot a aby nebylo ložení spolku toho odbýval tento první tak paradoval s ostatními po chodní­ český pohřeb úda svého Fr. Šklíby. cích bohatého největšího města v Spolek tento založil se na City Hall Americe. Ale nezoufal, jak by Place v bytu obrsta Burgthala od ra­ slaboch učinil. Chtěl pracovati a vědě, kouského vojska, který r. 1848 uprchl že musí si prací pomoci, jen jak se za­ pro neznámé nám příčiny a měl Raní chytí. šlechetnou a vlastenecky smýšlející Ceš­ V této nouzi a bídě provázel Brod­ ku, která přála Óech ům a mladistvé­ skýho jednoho dne přítel jeho "Ry­ mu spolku. U něho scházel se spolek bář�' všeobecně zvaný, s nímž se hne­ každé soboty. Vojta Náprstek hrával dle seznámíme, k bratru jeho Janu na piano, pěly se Ces ké písně, pilo a Brodskýmu, který si už dobře stál ale tančilo se do bílého vždy rána. do české společnosti chudých dělníků Později učinil spolek několik smut­ se nehlásil. Zde prosili o nějakou po­ ných zkušeností na přistěhovalcích, že moc a vytržení z bídy okamžité. A však totiž vydávali se někteří boháči za dm­ srdce bratra bylo železné nepomohl, dé, přijali podporu od spolku a osvěd­ Byli z domu jeho vyhnáni a v naději čili se nevděčnými. To zabolelo tu vět­ poslední na pomoc sklamáni. Než ani šinu chudých -Jdů, kteří utrhli sobě a tu nezoufal Fr. Brodský. Hledal dále rodinám od úst, aby pomohli a a život. práci jiným, Jednoho dne zmizel Fr. Brodsky pak přeměnil se spolek ve vzájemně

ku neb půldolaru a 'vypomohli si. Tak obětavá byla ta láska, že když. se vy-' bíralo jednou pro nemocného soudruha dal na příklad i čepičkáf Joset' Dont ze své týdní mzdy obnášející $2.50 na oltář bratrskosti 25 ctů.

podporující nikl

,�

-

-

mnohl'

-

,

.

--

z

N ew Yorku

a

8

ním

vec, bratr

Jindřich Hlasi­

Augusta, Prahy. jejich je brzy postrádali, avšak z

Přátele

nezvě­ děli až po delší době, že oba mladíci tito nouzí donuceni nechali se najmou­ ti na loď vypravenou k lovení velrybii v severních mořích. Zůstal dlouhý- čas na výpravě té o. otužil se velice i sesí­ lil. Zároveň však jsa mladík bystrého schopu a dobré vůle, naučil se mezi o.; statními Angličany a Amerikány nejen plynně řeči anglické v mluvení ale i v písmě, tak že byl pak po navrácení se do N ew Yorku uschopněn s větším ú­ spěchem pracovati na svém zvelebení. Navrátiv se přinesl s sebou asi $600. ;� ež jsa jednou zase po těžkých utrpe­ ních a odříkáních mezi přáteli mezi � probubnoval brzo své peníze v jich společnosti a nežli se nadál, by­ lo ovoce jeho pracného namáhání to tam. Tu teprvé si důkladně promyslil celé své postavení a vydal se s nejbliž­ ší výpravou na velrlby podruhé s tím pevným přesvěčením, že bude opatrnější, až dobude si nějakého základu peněžního. A odplul po druhé. Tu musíme se zminiti o jeho pří­ teli věrném Jindřichu Hlasivci, který s ním vydal se na první velrybolovee­ kou výpravu. Ten byv slabšího těla a .nemoha 'Snésti těžké práce naň skládané, podlehl nemoci a byl pochován na jednom z ostrovů studeného moře se­ .

-

Čechy

.

�erního, oplakán jsa jediným přítelem Oechem. hé

.

Když se vrátil Fr. Brodský z dru­ výpravy do N ew Yorku a přivezl

peníze

který

s

za

sebou zase, založil si obchod, pomoci dobré jeho znalosti an­

glického jazyka prospíval a dopomohl mu k blahobytu a čestnému postavení, jemuž se dosud v N ew Yorku těší. V roku 1852 přibyl do N ew Y or­ několika jinými' už dříve zmíněný a "R y b á ř" všeobecně nazývaný J o­ s � f F i šer z Turnova, kraj Bole­ slavský. Zkusili cestou dosti na plachet­ níku. V Bremách nebyl ještě český tlopravčí na lodě. Nějaký Fisher tam měl špinavé hnízdo, kde obyčejně Če­ chy ubytoval a bídně odíral. Teď z nich má velké jmění. Náš Rybář byl z do­

ku

s

lllova

vyučen pekařem

a

perníkářem.

59

-

Přijda do New Yorku, nales l

tu už hlouček Čechů 'sobě věrně při hezký stojících a mezi nimi vzbudil se v něm cit národní, který ani ve vlasti své byl nepoznal. Už tu mnohého nebylo z těch prvních 48cátníkli neb už se byli někteří odebrali dále na západ. Ale by­ lo i;u už četně .nových. Byl tu učitel V. Sedlák z Domažlic, Fr. Chvátal z Hostomic, "Honza" z Domažlic, J();S. Kříkava z od Plzně, "Táta" z Domažlic, Jan Smíd ze Strakonic, Fr Příbramský z .Horašd'ovic, Ky sela od Berouna, Fr. Kohout klempíř z Kutné Hory, Jan Plocek krejčí, Fr. Brodský, Kostlivý z Domažlic, Václav Kašpar z Holic II Ohudími, Fr. Korbel z Prahy, Aug. Hlasivee, Fr. Kálal, J os. Kolář, J os. Jirásek, a jiní, o nichž podrobněji se zmíníme, pokud stačí prameny naše

Ůboř�

.

sporé. Rybář

přivezi s sebou de New a to svého jmění $9 víme as, jak dlouho ty stačily. Sotva se 0hlédl mezi krajany, bylo ;po nich a �a­ stala nutnosť vydělávati Sl a pracovati. Než při nejlepší vlili nemohl ve svém nalézti práci." N ejprvé vydělal ř�mesle Sl tu a tam pomocí Cechů několik do­ larů natíráním záclon na okna' a malo­ váním jich dle patron předložených. Pak ale na zimu dostal místo u peka­ ře Němce, který jsa sám stár přene­ chal veškerou práci dělníku. Ten mu­ sel voziti si třísky*) a zaopatřiti všech­ nu práci i rozvážeti ještě, tak že málo se a za to dostal vyspal, při stravě bez Yorku

-

.

prádla nejprvé $4 na měsíc, pak $6 a později $8� To bylo arci veliké sklamá­ ní pro mladíka, který přišel do Ameri­ ky udělat štěstí. Sice mohl uspořiti ně­ co, avšak toho nikdy mnoho nebylo. Vida tedy, že pekařina mu k milionu kýženému nespomůže, odebral se s ja­ ra 1853 s několika rodáky svými do Haverstraw do cihelen, kde se pilně pracovalo v letě a platilo se $ L o na měsíc při stravě. Koupil si za 50 ctů

modré šerkové kalhoty, vlněnou košili 50 etů, střevíce sprosté za 57 ctů, Za stravu pro dělníka platilo se tehdy v New Yorku $1.50-$2.00 na týden. za

řů

"'} Topilo se u pekařů pouze třískami, které od bedná­ kupovaly laelno, jsouce lepší, a od truhlářů z měk­

se

kého dříví dot!távaly se zdarma. Brodský k třískám neb bednaříl te

Rlbáři pomahal doby.

Franta.

-

60-

piva stála 3 cty, kvart 9' ctů. České hospody tu ještě nebylo žádné, a v hospodách nebyl ještě zaveden ten americky zlozvyk, to hanebné častová­ ní, (trýtování, šlapání). V cihelně byla práce velmi těžká a pracovalo se od časného rána do ve­

neneslo šel

'Sklenice

dobré�

První

český strajk (stávka).

Takovéto otrocké s' nakládání dělníky mohli si dovoliti tehdy arci jen ,8 těmi "zelenými" přistěhovalci, kteří neuměli si lepší práci najíti, poněvadž ·neznali řeči a nedovedli se ,také uhájjti neb práva se dovolati. Avšak naším Ce­ chům to bylo přece tlusté a umluvili -se jednou, že učiní stávku práce. Byl mezi. n mi také jistý Jan Š mí d ze Strakonic, který dělával do­ ma někdy turecké fezy a dobře si stál. V N ew Y orku nemoha nalézti práce .začal dělati také čepice, ale když to nic

šili!lgů

za

stra­

by"

�aj�teli, s�l�vil

s.

ců:

práce'

od děl1. Aby se nežádala níků delší nežli od slunce východu do slunce západu. (Dříve pracovali od 4hodin, jak počalo svítati, přes 9 až do

.

:

vstal.

18

Paní Smidová

níky českými 1 nemeckynn a tt zase s anglickými, že udělají strajk.. Sli tedy slavným prů vodem od cihelny k cihelně se a vyzývali všecky děJníky, aby � nim přidali a nenechali ze se be dělat otroky a zedřít se. A jak skromné by­ ly požadavky, které žádali od pracidaj­

·

se a

a

la velmi vzdé lařiá a pořádná hospody­ ně česká a, líbilo se jim -tam, N a té cihelně ujímal se Smíd svých krajanů co jen mohl proti útiskům jim činěným, když ale nemohl nic vyvéstl po �e s děl­

v

budil

Šmída platili byt na týden.

U Vtl

to vydržeti utekl, pak Nikodem Tábor, pobožný katolík, který. však měl své .vlastní náhledy o víře, nepodrobil se žádnému kněxi a čerpal všecko z bi­ blí, čta ji pilně a v neděli ji sousedům

jim společnost podnikatelů připravila, spali tvrdě a zdravě. Avšak ráno o 4. hodině nechtěl nikdo vstávati. Bylo to příliš časně a společnost měla svého drába, který je jako otroky hned před slunce východem honil do práce. Tento dráb neb dozorce když některého ne:­ mohl vzbuditi, popadl jej jednoduše' za nohy a shodil jej s postele dolů na zdali si tento zem, nic toho nedbaje natluče hlavu neb poláme ruce. A když takový skutečně hlavu si natloukl, pro­

a

mladík asi 10 letý, který navštěvoval školu a teď je usazen y Chicagu co advokát.

čera. Dělalo tu asi 10 Cechů v Haver­ straw na cihlách, mezi nimiž Franta Kohout, klempíř, který brzy dostal" vl­ 'ka" (opařil se v rozkroku) a nemoha

lese na mechu okolo něho sedícím vy­ kládal. V lese bylo jahod, malin a mo­ ruší hojnost. Natrhali si jich a poslou­ chali pak kázání Táborovo. Měli ho rádi a pomohli mu, že nemusel praco-· vati při dělání cihel, ale dostal práci lehčí u forem. Děkoval pak vždy bo­ lm a Rybáři za tu milost a lásku mu osvědčenou. Když dělníci na cihlách udřeli se celý den až do číré tmy a sotva se do­ vlékli k loži svému a něco snědli, co

cihelnu. Dříve u něho F ran ta Par tl,

na

bydlel Rybář

tmy. 2. času k

dáno půlJiodiny Ab!, jim bylo 1 hodinu k obědu

snídaní,

a

(Dříve· jak [en půl hodiny spolkli nějaké to sousto všeličehož, co se jim podalo, a vyzunkli koflík čaje neb kávy, byli .hned hnáni do práce­ zase, hůře nežli dobytek,. kterému se nechává aspoň 2 hodiny času k poho­ dlnému zažití oběda.) Toť se rozumí, že všichni dělníci jinvch národností se k nim přidali a společnost musela jim jejich dva puntíky povoliti. Poněkud tedy si ulevili, ač ne pří­ liš, avšak pracovali s chutí dále, dostá­ vali pořádně vyplaceno každý týden a spořili. Rybá.ř přinesl si z cihelny u­ spořených $80. Jan Šmíd nalezli se k večeři.

.

.

teď v Traverse City, Mich., má vár a veliké lesy a zůstal vřelým e­ chem' podnes. Rybář navrátiv se do N ew Yorku zpět po několikaměsíčním dření v CI­

piavo­

helnách, brzy

brzy byl

bez

pracoval na pekařin�( práce a hrál pak ferblíčU

neb šístku, v kterémžto řemesle se tak dobře vyznal, že obyčejně své soudruhy všecky obehrál. Bydleli teď nějaký čas u Jana

-61-

Kostlivého

na ulici Ludlow ve skle}?ě, neměli peníze' a Kostlivý lim nechtěl na úvěr nic dáti, odebrali se k Hedbávném.u, do 5. patra mašináři.

a

když

�oudruzi Rybář, Kfikava, Táta, bratří Uížkové, Oh váta1, Petranové, (kteří se brzy odstěhovali do Buffalo N. Y.), IIlasivec, Korbel. U Hedbáv­ ného jim to bylo krušné lézti tak vy­ soko v létě, až jazyk vyplazovali, než do svého pokojíka dolezli. Platili za pokojík společně obývaný �. aneb v němž se nemajíce jiného útulku scházeli $4 měsíčně. "Zajímavé bylo jejich stěhování. Dali závdavek a při­ stěhovali se. Pak neplatili dva neb tři měsíce nic, až jim hrozili vyhozením. t poslali zase Jednoho s $1 najmouti Ten dal závdavek, vzal sr jiný byt. klíč a slíbil, že se večer přistěhují, jako pořádní lidé, až zaplatí v starém to

Byli

bytu. Zatím po desáté hodině v noci sebrali své "méble": dvoudolarová ku­ chynskš kamna s malou plotýnkou o dvou kolech, několik sbitých nehoblo­ vanýeh prken, která zastupovala lavice a stůl, více bedně na o bou stranách otevřené' podobny, nějaký pár starých bot, tiše to vynesli z domu a byli od­ stěhováni, aniž to byl domácí pán je­ jich spozoroval. Pak je více nenašel, ba ani nehledal, brl rád, že se jich 2bavil. A Y'

"

jaký byl

ten

jejich mládenecký

Zlvot, "skoro jako chudých študentů, Měli to zavedeno úplně komunisticky, jako svatí apoštolé v Jerusalémě. Sami si

na malých kamínkách vařili. II 1 a­ i v e c byl kuchařem a "herbergsfo­ trem ", jak mu říkali. Každý mu dal ten dolar na nějaký týden a měli za to den kousek hovězího masa uva­ řeného večer s bramborami' v polévce neb omáčce, kávu, bílý chléb (žitného 'tehdy nebylo) a kousek másla na stole V neděli a ve nesmělo nikdy scházet. svátek bJ la pečeně a salát k tomu. Pití bylo hojnost, na to se skládali zvlášť a nosili je v belíkách do bytu nahoru. Když přišel je navštíviti někdo ze zná­ lltych, jako 'na příklad ,.Honza", dout­ s

každj

nikář

Brooklynu, Domažličák, platil pivo pro všecky a pak se hrál ferblí­ ček. Do kostela nechodili nikdy, za to ale scházeli se u J. K o s t li v é ho, z

Domažlic, jemuž všeobecně přezdívali Jan Hll s. Byltě obuvníkem a filo­ sofem. Nosil dlouhé vlasy až na rame-­ z

splývající, plný černý vous a byl výmluvným, zvláště II věcech. náboženských a znal výborně český dě­ jepis. Arci byl rozhodný svobodář. 00 on řekl, to platilo a mkdo se ne­ směl opovážiti mu odporovati, sice hnedle napřáhl kopyto a volal: "Ry­ na

velice

báři už mlč-už toho mám dost tě hned "šmásnu heraus".

-

sice

Jednou zašli na podívanou do. ko­ stela sektářů tak zvaných Jumpers' (po­ skakovačů). Ti při pění písní tloukli všemi 'prsty obou rukou na stolice před sebe, Jako při hraní na piáno. "Táta", řezník z Domažlic, následoval je, tloukl na stolici vždy víc a více-až je všech­ ny z kostela vyhodili. Do hospody chodili ku ,.zlaté hvěz­ dě" na ulici Delancy, kde byl hostin­ ským jistý Maďar, jenž uměl něco slo­ vensky a česky. Tu scházívali se zná­ mí v neděli z Newarku a z Brooklynu a bavili se, pili, zpívali české písně a tančili při hudbě českých houslí. N ej­ častěji jim hrál Chvátal, za čež mu zase museli nanositi dříví k topení v zimě i v letě.

Tento F r a II t a O h vát a 1 po-­ cházel z Hostomic a byl mlynářem ll; Hostomic na potoku Chnmavě. N ena­ lezna práci so bě přiměřenou v N ew Yorku učil se u učitele V. Sedláka na housle. By ltě silný člověk nevelký a měl silnou ruku. Nicméně dobrý sluch a, píle učinila z něho hnedle mistra na houslích a na několika jiných nástrojích, Seznámil se s velmi hezkým děvčetem, které žilo v jedné restauraci a vydáva­ lo se za Uherku. l\fě�a mnoho kořitelů ale zůstala věrná svému Chvátalovi a Když pak se stala jeho manželkou. byla co Uherka v restauraci, přišli tam tři Uhří jednou a majitel hostince maje proti ním nějaké podezření, chtěl se přesvědčiti jsou-li skutečně Uhři. Za­ volal tedy svou krásnou Uherku, aby "S těmi pány promluvila, umějí-li po uhersku. Hezká spustila- arci po čes­ a oni ji ku, ne b po uhersku neznala oni spustili z".l.se A nerozuměli. ona nerozuměla. Když viděl tedy ho­ a on věřil stinský, že jí nerozuměj i .

-

kd�Tž

-

-

62-

do nich a me si "vy", rozumíte", obořil se do­ lháře z do­ na ale podvodník)" uvyklý mu Všecko Jejich ění psu UČl-tel na nebohe prosebmky, ;ktetí nic nes omohlo. .Neuměli j, uhersky". třesouce se pokorně sotva ze sebe dostaBy o to jednoho večera zimního, li ven: když naši mládenci seděli pohromadě "Jsem v nesnésích velikých, pane ve své komůrce, topili v kamínkách, učiteli, a žádný z mých krajanů, nemá, povídali, hráli ferblíěka a Rybář je čím hy mi přispěl!" obehrával. Neměli nic k večeři a dří­ tu má. "Dohře, dobře, krajane ví už také docházelo. Právě přišel te." A desítidolar zlatý zableskí v také Honza z Brooklynu a pivo, které ruce Honzy. přinesl bylo v bázni boží vypito. Tu U měltě Honza doutníkář vyváděti Chvátal se ozval řka: "Bratři, navrhuji, častěji veselé žerty, kteréž k zaváněli aby někdo z vás šel najít nějakou bax­ i darebáctvím a kterými hleděl někdy nu, -bychom měli čím topit na noc a já získati si peníze v čas nouze. k uvařím čaj, abychom měli co večeři. Pfi':>ěh! jednou do hostince ku "Zla­ se a nemuseli nic dělat a dobře míti té Hvězdě" nesa 500 doutníků pod pá­ až do rána. Je moc zima dnes." Hon­ ží a volal: se .za i hned že masa nabídl, přinese kus a trochu mouky, když Chvátal za­ "Dejte mi honem $4:0, potřebuju opatří dříví, a že si udělají dobrou ve­ n» dobrý tabák, který se mi tu nabízí velmi lacino. maso a čeři Nechám vám tu těchto knedlíky. 500 čistých havanových v zástavě. Sto­ hotov hned. Chvátal více jí nežli nechal je co

jim

-

pustil

se

a

brácký.

basamt.

VY*,diti.

,pravidla, •

-

.

,

-

Netrvalo

byl

dlouho

rozbitá bedna byla přinešena, rozštípána a oheň rozdělán. Honza, taškář kdyš viděl, že se už voda -na plotně vaří, čekajíc na to maso toužeb­ ně, a nadělav hladovým žaludkům všech přítomných steré laskominy 'na dobrou večeři, odešel pro maso a mou­ ku, jak pravil, avšak nepřišel toho dne už více. Chvátal chuděra přikládal, aby udržel vodu ve varu; vyhlížel zamrzlým oknem ven, dýchaje stále na ledovou jeho pokrývku, vybíhal chvilkami ze dveří, aby viděl, jde-li Honza. ,Ale kdo nepřišel, by I Honza.. U dělal si z nich dobrý den, Měli·k večeři vařící vodu a dost. a

.

Když "Honza" přibyl do New Yorku neměl ani centu peněz a nic na sebe. Ujali se jej sice jeho krajané, ale co mu mohli dáti, když sami ničeho neměli a práce byla tehdy těžco k na­ '

lezení.

V největší tísni vzpoměl si RyMf na hodného pana učitele, který ",se svý­ mi $600 ročně byl nejbohatším Cechem v N ew Yorku. I vedl tedy přítele Hon­ zu k p. Sedlákovi.

Zaklepali, .bouky v hrsti

otevřeli začali:

a

mačkajíce klů­

.

milost pane

-

bratru.

Vrátím

se

hned

a

za-

-

platím váln." M.aďar dal

$35

ze

všech

nemšl.

"J en a

si říci

šuplíků

sem 8'

a

a

sehual hnedle Víc kapes.

zvolal Honza

nimi!"

letěL Kdo ale penězi byl

uepřišel pro doutníky ani milý Honza. Hostinský si z toho mnoho nedělal. Měltě duutníky dll zástavy a také ve­ čer jednu škatulku hned otevřel. N a povrch nalezl pěkné doutníky s

dobrá. havanna, třetí už byly sprostší

Druhá dále

"smetanu," vrstva

a

vespod bylo napěchováno

sena.

a

Nebylo

ní více nežli 30 doutníků. Zaklel a otevřel druhou. V té by­ lo totéž. A tak ve všech. Prodaltě Hon­ za Seno za doutníky, Arci že nesměl více do té hospody vkročiti. nikdy v

Jiný Čech

k Ý velmi měl hne dle s

F

ran

t

a

Pří b

r a m­

zakázkový krejčí,

dobrý

po svém přijetí do New Yorku práce dost a vydělal $10 až $12 Měl 'Velmi hezkou ženušku, týdně. IÚerá na počátku; nežli si pomohli k vlatní domácnosti, šla sloužiti na nějaký čas .

"

"Poníženě prosím "Co milost pane žádný milost zde jsme všichni stejní a říkápane -

její $75

-

J'eden

z

bratří

Číž

který byl obuvníkem, museli

mu

jí

odníti

a

k li, Voj ta, zlámal si nohu, nosí teď dřevěnou.

63-

-

N alezá se teď J osef, krejčí,

Californii Buffalo.

v v

a

jeho bratr

Zahálel týden a pak našel si nové mí­ sto, kde měl $:i na měsíc při stravě z toho musel si ještě platit prádlo. První měsíc mu mistr vyplatil, ale dru­ měsíc mu dal jen 12 šilih_gů za ce­ ly měsíc a žádal od něho, by se mu upsal, �e u něho zůstane dva roky v práci. Když nechtěl učiniti ze sobe otroka,. vyhnal jej. Strápen a V' hlubo­ kých myšlenkách pohřížen jel V. Kai-. par )eště. �aposledy �istru pro tří�ky, kdyz tu Jej vytrhne nekdo z myšlenek voláním jména jeho. Ohlédne se tl .

přá-

vážnosti mezi našimi telí požívali V. Sed I á k, z Domažlic učitel, který hrál na varhany v německém v kostele, začež dostával ročně $600, jenž žije teď v Oregonu a Fr. K o r bel, který študoval v Praze techniku a v roce 1848 k vůli politickým poměrům musel z Prahj utéci, nechal se v sudu vyvézti do LItoměřic dostal 'se šťastně do Ameria odtud "ky. Nezůstal ihned v N ew Yorku, ale najal se s Augustem Hlasi vcem do Panamy, kde se stavěla právě železnice panamská a sbíraly. se dělnické síly z celé Ameriky za dobrý plat. Avšak' poměry pro dělníky ty byly hrůzné. Obyčejně třetího dne po přijetí sem rozstonal se každý příchozí zimnicí a ta pohltila tu na tisíce dělníků, kteří pa?ali jako. mouchy, tak že společnost .am nestačila dovážeti stále nové síly. .

Ve�iké.

jednom hl

,_

spatří jednoho Němce,

ním hostinci stravoval. svůj osud.

s

nímž'

na

Vyprávěl .

prv­ mu

"I jdi, hochu,' vrať mu koně a vůz ať ti fouká hoblík. Pojď se mnou ' ti naleznu." já práci Tak ho potěšil. Kašpar věrně do­ vezl ještě třísky a pak teprvé šel i Němcem do Brooklynu, kde dostal mía

.

pekaře za $4 měsíčně, a při tom výhodu, že dostal v nedělí za byl snesl práci těžkou, pročež pomáhal při vycídění bot mistrových 10 ctů ..... Zatím seznámil se s více Cechy kuchyni kuchaři, kdežto Hlasivec jsa těla silnějšího, pracoval na dráze. N epřes zimu a když na jaře slyšel, vydrželi to dlouho alebrž 'byli rádi, že že se strojeji do cihelen; kde se vydělá se dostali zpět do Nového Yorku, kde čtyřikráte tolik, co v městě při řemesle, se na delší čas usadili a z nemoce se brzy se rozhodl, že půjde na cihly též, probrali zase. Učili se dělat doutníky. aby už �? nej�tíve mohl n�co uspořiti a V listopadu 1853 připlul do New posa�ItI kvocnu ?-� ty dolarky, by se 'Yorku V á cla v K a š par z Holic mu vylíhly sta a tisíce. Octnul se tedy mezi jinýu.i v ci­ u Chrudimi. N alezl arci už hezký poDření bylo hovadské, že málo holné, čet ",Čechů zde. .Měl odporučení na Fr. Cervenýho od jeho bratra a na žida který vydržel. celý den neustále praco­ vati. Byl tu s ním J o s e f Ji r á s e k, Schnurdrehera. Tento poslední se jej hudebník nyní v Chicago, Grellert, ée­ a dovzal sebou' do strávního ujal jej �oreck1, a. F rve K � 1 a'l., :lom, 'kde se vplatilo $3 na t.ýden, zaru- ka, ZJ�a, CIV se za neho. Avšak brzy spozoro(kteryz 10m zemřel a jehož rodina Je val, že ručitel jeho sám nemá za sebe teď v. Chicago). Tento poslední bydlel chýži z úvěru, neb neplatil řádně, tím mohl s rodmou svou v malé vbídné tolik ště­ létě méně tedy očekávati od něho pro sebe. prken zbyté a bylo tu matka své že musela nic, dítky pečlivá Byl tři tydny bez práce, až konečně lepkavým se a dostával $1 chytil n� ��c zvlášt:r:ím pekařství týdně �b�ládati ktere ku Neutratil ani centu. Saty, listím, ,s�en�ce z�rz�lo, aby ne­ s�ra��. ktere přinesl B sebou brzy spotreboval mohly na SplCI dítky lézti. Pak sem přišel v doby tyto také' těžké práci, svážení třísek a rozvápři žení chleba, a když uplynuly dva mésíJ o S. K o 1 á ř (který teď v Chicago ce a on dostal za má značný majetek). ně $8, koupil si za Desátý den po mu se narodilo lamodrou dítko, košili, kalhoty příjezdu jeho $.5 střevíce, �né atd., a s $3 zbývajícími šel platit nynější syn Ondř�j J. Kolář v Chicago. dluh do prvního hostince; kde byl tři J os. Kolář a Fr. Kálal byli hudebníci, a když nemohli dostati jinou pršci.: vy­ neděle stravoval na úvěr. Za tím jeho mistr učinil úpadek a bylo po práci. dělávali si pro rodiny své hudbou. Byl] Fr

Korbel

slabého těla

a

sto

u

měl tu

ne-

.

�

,

.

.

v

.

64-

-

však šizení velice od Němcli a Irčanů, neznali řeč. I vzali s sebou židščka českého li ah na, který znal už hezky anglicky a ten s nimi chodil na výdělek Poněvadž ale neuměl hráti a přece to mělo platit, že jsou všichni "tři hudebníci, dali mu starý hluchý klarinet a on vždy dělal jakoby také

jelikož

..

hrál, vůbec

pak vybíral pokladníkem.

a

na

partesy

a

byl

Fr. Pa rtl z Bechyně u Tábora nalézal se v N ew Yorku tyto do by co desítiletý hoch, který pilně navštěvo­ val školu, an se jeho bratr učil zlatní­ kem u A. Hubáčka.

Abycohom navrátili se k V ác. Kašparovi. Pracoval na cihlách po celé 4: měsíce a uspořil $15, což mu bylo už hezké jmění. Odešel teď do :r.. ew Yorku zpět, pracoval tu v pekár­ Pak v 1856 odejel ně za $2 týdně. do Kingston Mass., kde měl $9 týdně, a zdržel se války občanské, kde sloužil při 4. .Massachusetts Co. I. Po válce usadil se v Chicago, kde jest všeobecně ctěn a vážen. tu

do

.

a nic se ne­ koukej pořáde do nebe boj!" velel zkušený Táta. A skutečně to byl zkušený recept. J en s velikou opatrností a touto radou zachráněni byli od roztrhání. Přišli do města bez centu peněz. Táta byl silně zarostlý zrzavými vousy� měl široký slaměný klobouk 'a byl z. něho strach, když počal po anghcku švadroněit, Teď mu napadlo. že se nechá oholit. I zašel s Rybářem bez. rozmýšlení do nejbližší holírny, kde obratný černoch oba řádně oholil, vlasy namazal, krk napudroval a když byl hotov, žádal 60 ctů za oba. "AH right! odpovídá Táta P? anglicku. "Máte drobné na dvacítku '�" -

.

.

H

.

, ,

mll

Navrátíme se ještě jednou k naše­ Ry Mři. Nalezneme jej r. 1854 Táta" věděl hnedle zase bez práce. " rady. "Pojďme na železnici." A šli spolu. Táta už byl byl zkušený ve vše­ likých chytrostech. Udělal sobě jeden uzlík a Rybáři jeden uzlík-e-ač neměli don co svázat. Ale uzlík musel býti, sice by jim nevěřili, že jsou počestní dělníci a ;nedali by jim lístky. Rybář by lístek svůj byl rád prodal a šel zpět, ale nešlo to. Už byl na vlaku a ne­ mohl dolů. PřijeJi na místo; kde se stavělo na trati a dali se do práce. Toť se rozumí, že v ruce zvyklé kartám po nejvíce. jako hraběcí dostaly hned mozoly a milí hoši naši to nevy­ drželi ani týden ani do výplaty-práskli do bot s prázdnem. Byli od New Yor­ ku 45 mil daleko, a to se dalo co ujíti za jeden den. Šli po trati chutě ku předu. Několik centů, které se Ivčera od spoludělníků by ly vydlužili, je uži­ vilo za ten den. Cestou byli v nebez­ velikém. Právě pečí když kráčeli po trati hlubokým průkopem, po obou stranách majice strmé stěny skalní, bou­ ří tu' vlak proti ním. Co teď dělat. ".Přitlač se ku skále, skrč břicho

mi čénž." (přines drobné) a po česku dodal: "jdi a nevrať 8�

"Feč

pak více.

,-

Rybář

mu

bližším rohem "

mu

Nemám tolik."

Táta obrátil se k 'Rybáři a dával kus papíru do ruky pravil:

Když

se

rozuměl. Tátu.

Čekal

za

nej­

na

rybář

dlouho

s

drobnými

nevracel, počal Táta býti netrpělivým,. počal klíti, hromovati, tlouci rukou o stůl, a konečně zvolal: "Však já toho

darebáka ještě chytím," a vyběhl z. holírny, aby se více nevrátil. Mnoho švandy měli s Fr. K o­ h o u tem. klempířem z Kutné IIory. I ten zkusil mnoho na počátku, ale byl vždy vesel a dobré mysli a nepřipustíl si starost nižádnou. Jednou učil

se

také

potykati se pěstěmi (boksovaj i) a chlu­ bil se pak, že ho žádný z Čechů ne­ Tu přišel do hospody krejčí spere. J os. Kaňák, velký silák, "a tomu 1\..0hout ukazoval, jak se to vše dělá. A když mu to ukázal a cvičili se, do­ stal od Kaňáka tolik modřin okolo očí, že to skoro odstonal a ostatní se mu

vysmáli. Kaňákje často zaehránil z nebezpečí. Jednou šli také Rybář, Ka­ ňák, .1iohout a Hubáček pozdě z ho­ stince domů a byli přepadeni něko­ lika irskými pobudy. N ejprvnějši utekl Rybář, neb nerad cítil prach; ostatm utekli za' nim a jen Kaiiák zůstal. A­

všem třem a zmaloval hlavy, že utekli když na něm,

však ubránil

jim nosy roztrhali

a

se

šaty všechny.

65-

-

J ednou se také předbíhali o závod délku 4 bloků k zanradě, kde stál nedávno Castle Garden, a kde bylo eště prázdno. Hubáček běžel nejrycheji a vyhrál sázku. Táta měl dobré. nápady někdy. Jednou šel s několika známými okolo obchodu dražebního (auetion), kde stál na

1·

.

prá

ě

\

jistý zelený

Němee, jenž

si, tu za $16 ve zlatě hodinky tumpaš­ ky, které stály bratru za $2.. Ošidili .ho tak. Ukázili mu hodinky opravdu zlaté a když -tnU je prodali a balili pod­

strčili mu ty špatné. Táta vida to da­ rebáctví, poradil mu: "Zde se postav

křič anglicky: tihl s zlodějí kradou­ mně také okradli" a radil mu, by tu stál celý den a zítra zase, že se s ním. spo­ řádají. A kdyby chtěli jej honiti, ať zavolá jen na policii, Němec uposlechl a volal to neustále. Ani jeden člověk toho dne nevešel do krámu. Když dru­ hý den časně ráno přišel, dali mu chla­ pi ti $16 zpět, a on jsa rád, odešel.

Yorku,

práce placená.

budil

.

jmeuovanvch, kteří tak těžce začínali a zůstali pilní a vytrvalí, stoji si dnes velmi dobře.: Většina JICh dosud žiie a může bližším příkladem potvrditi, že­ z' jen práce JSOll koláče. R. 1854 započato stěhování Čechii z N ew Yorku na západ. Sice každý rok některý ukapnul a každý psal přá-

jest

tam

lépe laskominy

nich

po větším výdělku. J os. Fišer (Rybát) odejel r. 1854 do Chicago, kde hned první den dostal práci skládání prken s lodí a měl 50ct. za hodinu. Kdo to vydržel H) hodin denně, měl $5. Hezký to· výdělek, ba neslýchané bohatství pro ty nebohé počátečuíky, ktetí za $4 museli se dříti celý měsíc často. Není tedy divu, že se táhli jeden za druhým na západ hledajíce své štěstí a .

.

.

,

-

blahobyt. Mezi

a

Takové by ly ty počátky českých přistěhovalců prvních a všichni z těch

že

v '

.

koupil

telům do N ew

prvuími,

kteří

přijeli,

do Chi­

cago pak byl Jan Pl o c e k, 'původ· ně krejčí, dobrý hudebník, jenž hrál na housle a flétu a velmi rád zpíval. V New Yorku spřátelil se s Urbanem, shotovitelem hudebních nástrojů a byl

velmi táůný mladík přísných ale ve společno ti veselý. jinak mravfi., V Onicago byl zukladatelem prvníLo pěveckého spolku' českého. V N ew Yorku tvořila se společnost

jako

onen

..

•

nová, neb tu z těch pii voduíeh zaklada­ telů národního života zůstalo iieh jen málo, spolek zašel a nastalo přetvoření všech poměrů � k lepšímu. .

�Budeme velmi povděěni každému rodáku,

který zná o těchto věcech, když nám sdělí některé opravy, dodatky� životopisy a po­ pisy, do doby této spadající.

Všeho oh"ll. t'. Na pařížskou výstavu bude po­ opice, která umí f.íkati;', papa", ení to pokrok? a Brazil". "mama

:j:

slána

přece policistou neukradl? "

a

ještě jsi hodinky

ani

--...-

�,

Při nedávné zkonžce školní vyse bystré děvčátko odpově­ dí na otázku od čeho má řeka Oonee­ ticut své jménó. "Ud toho, že rozře­ (connects) Vermont a N ew Hamp­ �uje shire ti pak že rozřezuje (cuts) :Massa­ chusetts.

t

zr;amenalo by bylo na světě velmi smut­ no a ticho, aby každý člověk mohl. mluviti jen to, co si smyslí. Mnohý musel' nositi řetěz při sobě, aby ho b;r nekdo přece slyšel, že žije.

:j:

To

t "Kolik je

ve

k�yž

se

v

"Nevím ",

.

to

hodin 'l"

tázal

se

Virginii policista jeden druhého,

hodinky."

noci

stráži.

potkali' odpověděl druhý, "Nemám -

"Oože, tys

na

-

už tři měsíce

:j:

Babička:

Ty bys

se

měla

stydět,

Matildo,že's seděla ani jednu slzičku neukázavši, když velebný pán tak do­

kázal a všichni lidé plakali.' '­ Matilda: "Ale jak pak jsem mohla plakat, babičko, vždyť jsem neměla šá­ tek na nos s sebou."

jemně

5

-

66-

-

..

-=��-==----

Zkusil jsem to, když jsem jednou po celodenním lopoceni po texnnské prérii se pro­ běhal a ani ptáčka sni létáčka ni že by člověčlka uviděl. Hla-t [sem měl jako vlk, Prachu moc, broků moc, horka moc, sucha moc. žízeň jako ryba, v brašně ani sousta. Tu jako anděl když se na mně zasměje, když jsem spatřil u lesa v kontě pěkně zastrče­ Měla sice komin jen z proutí upletený, ale tehdy nevěděl �selll nač nou obílenou chýši. z toho souditi. Těším se na to odpočinutí, na to napiti, na to pojedeni, na. tu čistou a atd. hospodyňku, slí ěnou dcerku domácí vejdu. Jaké bylo moje překvapeni, můžete si pomysliti, když se na obrázek věrně dle přírody kreslený podíváte, šunky černě moc, pyskit.'nroc, oči moc, kluků moc, křiku moc, nic jist ani pit. -

-

-

m.oc,

+ V San Antonio se to událo v saloně, že přišel opilec a nemaje už peněz na pivo, vrhl se na lunč, hroze vyprázdniti všecky talíře. Hostinský volá: "N ejezte to, člověče, jsou v tom trichýny. "- Oože, colonel- že v tom strychnin � To jsem rád, doktor mi ho předpisuje vždy, když nemám dobrou chuť k jídlu. A nabral si plnou hrst a jeéll dále.

+ Dle básníka jest to jitřenka, která budí lidi ráno ze sna. Dle jiných

stejně dobrých pramenů jest to křikla­ dítě, které budí celý dům. :1: Láska počíná vždy u sebe.-Nedávno porotce jeden v Illinois pevn� stál na tom, že obžalovaný jest neví­ :c.en, ač věděl určitě, že jest vinen. Olověk ten byl mu dlužen $4ú a kdy­ by byl přišel do vězení, nebyl by mu je mohl zaplatiti.

vé .

.

67-

-

Pani Strá-Ialová byla dobrá hospodyňka. Čásn;' ráno vstávala, zdyš .manšel ještQ., pozdě domu přišed, statně chrápal, a co ji bylo nejmilejšího, prvně 'prohledati kapsy své silné polovice a kde ja.<ý čtvrráček uschovati. Aby ji tu odnaučil, napsal si přeji­ načenou rukou zamilované psaní R p odpisem "Ru(:e St, Rada Love" a strčil si je do večer. Ráno se octlo v rukou přísné paní manželky a bouře k,ap15y byla hotová, Div Sl nezoufala a jemu div nevyškrábala oči. Až teprve když se ochladila a on Ji podpis vysvětlil, že jsou to "ruce Strádalové" co to psaly, bylo zase .dobře ale vícekráte do, kapsy nesáhla., -

:1: Jeli to pravda, že budba okouzlí udobří Itoho nejdivočejšího lidožrou­ ta. tož nevíme jak se mohlo státi, že nedávno v N ew Y orku dva talijáni dali do sebe z hádky" kterého housle jsou lepší a rvali se tak dlouho, až. jeden zůstal na místě mrtev.

t Modlící se dítě. Dívčina se modli, majíc ruce sepjaté, nábožným hlasem "Otče náš," "Co pak ale to?" přerušuje matka, když jsi se pomodlila "Chleb náš

a

vezdejšl dej nám dnes' přidáváš ještě ně­ co potichu, čemu já nerozumím, co je to?" Malá je

rozpacích a mlči. "Inu?" ještě jednou. "Co se ještě tnodliváš vice než "Oh leb náš vezdejší �ej nám dnes?" "Nehněvej se milá ma­ se tlUko, já modlivám: "a co nejvíce mágsla

,taže

se

na

na

-

matka

něm 1" od větila Auinka,

t "To si nernůžete pomyslit," vypra­ veval starý Deacon Banes, "jak to bylo ukrutné )Jro mně přemáháni, když jsem měl plakati při pohřbu strýce mé ženy, jíž

.

.

odkázal

$60.000.

I

Jak Indíané

68-

obracejí misionáře.

To

je možno .len v Americe.

Od té doby, co lndiáné poznali pobož­ bělochy, poznali v nich klam, lež, pod vod, slodějstvt, utlačování ajiné ctnosti vzdělanosn křesťanské. Vědouce, že se né

Americe neudrží, nenaučí-Ií se a mravům indiánským, vysýlaji teď své misionáře, kteří plni lásky, radosti běloši

v

ctnostem

nebeské

ochoty takovýmto spůsobem -dělají z p o b o ž n Ý c h bělochů d o b­ r é Uvidíme zdali to co Amerikány. prospěje. a

t V Severni Carolině černoch jeden chtěl běžeti s parostrojem o závod po tra­ ti. Když se konečně sebral. jsa odhozen '20' stop daleko a padna zrovna na hlavu, zvolal: Mordie, však ty mně víckrát ne­ dostaneš. Štěstí ještě, že mi to ,neroztr­ 'halo celé kalhoty," Vice nic. t "Ano, ano," bručel pro sebe a opi­ se o lampu na ulici při měsíěkn, 0bracel niklový pěticent v prstech, "Ano, Černé Vrchy to je pěkná hik :ano raje

-

-

-

zlata ie tam a dobrá ale já hik, hik společnost hik sklen­ bych tam přece nevydržel ka whisky 75 centů _:. hik to není hik dítě." místo l>ro toto semě hik

hik

-

--

moc

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Až budou 'rakušéět! princové a potom­ ci rodu panovnického všichni u otců a ne­ bude-li ji ještě bude míti říše rakouská kdo by ji tlačil ke zdi, odíral a ždímal, hle tu' mu si obrátiti se do �meriky ,neb jen zde dostane důstojné nástupce ěemošlurá­ kň habspuráckýche Ona černá, on je žlutý věrnost, když si slibějí, -

-

černožlutými potomky zaplavějl.

Rakousko

t Jest to nápadné, že si vrahové v nynějši době sami život berou, když mo­ hou. Proč to chlapi neudělají dřlve než někoho ubiji? Co by tim uspořili světu bolesti, zlosti a. útrat!

t Tam v Černých' Vrchách když si poručíš polěvkn z bobů, shodíš kabát a po­ topíš se do ni, abys nalezl nějaký na dně bob a když ho přineseš na horu a chceš ho snísti, utrhne ti ho hostinský od huby, žes prý platil jen za polévku a ne za bob.

-

První český

69

-

časopis

v

Americe

"Národn.í Noviny.u Sestavil F. B. Zdr-ůóek.

Dnes, kde máme iny Čechoslované američtí ,10 časopis ft svých, mezi nimiž 3 denníky a 7 týdenníků, a v nich za-

publikánským

J.

C. .

Fremont,

že vy­

Čechové prvně na politické bojiště. Byloť jich v Americe už znač­ ná částka a nejvíce se počali usazovati v četnějších osadách v státech Wiscon­ stou pili

stoupené jsou všecky stupně pokroku duchovního a všecky smě.ry politické, a kde máme nejméně 5000 čtenářů sin, Illinois, Iowa a Missouri. Ve Wis­ českých, nemůžeme si představiti) jak consinu může přistěhovalec voliti pre­ to vypadalo v českých kruzích americsidenta, když jest ro� ve státu, a proto kých od r. 1850 do 186U, kde nebylo byl tu velikt počet Cechů, kteří voliti v Ameriee vytištěno ani slova českého, mohli a volili. Odbývali '}.. kde, nebylo ani české písmeny" a kde I tc k eu se hOUl I oes k ou po lOt· žádný Čechoslovan neuměl-li .anglicky' v prvm okres Mauitovoc, pod Kosuthtown, neb německy, nemohl se poučiti o této .Nékolik set 1l3.l1ŽŮ, žen své nové vlasti, o její politice, o její širým nebem i dětí utábořilo se pod šk.dní budovou pokroku a o jiných záležitostech a občan Vojta oN áprstek, který v době život N pro občanský potřebných. eby- té á kde usazen v Milwaukee o

'

.

byl

10 tu žádného viditelného pouta vížíeího po široširé pevnině

Čechoslovany

americké roztroušené,

nebylo střediště, by mohli snášeti své myšlénky, pocity, tužby a přáním věnovati si své

.kde

zkušenosti a dozvídati se o sobě vzáTím méně mohlo se pracovati na udržování a sílení národnosti naší výdatněji, leda po jednotlivých obcích českými spolky. Byly to doby trudné pro nás. Cítili jsme, že isme jako ve vyhnanství z vlasti milenné, jako uprchlíci od matky kochané, která nevěděla o nás a my neměli příležitosti jí o sobě dáti věděti, že .žijeme a žítí chceme co hodní potomci svých otců, těch velikánů v dějinách českých a moravských

jemně.

.

'

divu, že se mladší naše síly odnárodňovaly.. neb jsouce mimo' krb domácí opuštění od matky vlasti, která hovořívá sladkým jazykem k nim českým, vrhali se mladý lid náš a naše dítNení

9

v

náruč národnosti

cizé, stávali

_

se

roku 1856 před volbou' Bylo presidentskou, kde byl čekancem reto

ona

poroste.

druhý rok (1857) v srpnu opět St, přišla myšlénka tato na přetřes Louis, kde už byla hezká síla Čvechů usazena. Vojta Náprstek na cestách Až

do řeči.

Němci a Angličany, aspoň co Národní povaha se tratila a na mnoze nenahraditelně ztracenou zůstala, Sil Mnoho těch je škoda nřeveliká. úsilí třeba, abychom dohonili, co tuto bylo zameškáno.

jen

mohl povzbuzoval živel národní, měl tu delší řeč politickou, vysvětluje Iidu o svobodě americké a o otroctví. Při tomto shromáždění lidu české­ ho vznikla myšlénka u jednotlivců, že bychom měli míti nějaké české noviny také zde, a jelikož je tu země svobod­ ná, že by mohl tu každý Havlíček psáti, a co by se mu líbilo jaká by to byla. radost pro' ty, kteří čítali r. 184� N á­ rodní Noviny; učiněno usnešení jed­ nohlasné, že chtějí všichni pečovati io vydávání českého listu a někteří zá­ možnější nabízeli N áprstkovi znacne.1sJ. sumy peněz na založení listu. On však nepřijal ale slíbil, že dle možnosti bude se o to starati. Myšlénka se zrodila, slunéčko se na ni usmálo a duch času co semínko ji zasadil do země, aby ujímalo se v půdě českých srdcí. Jen teplo, 'vláhu

.

svých po jižní Americe zavítal sem a pomocí novin německých "Die W est­

Iiche Post" svolal všeobecnou schůzi českou do Riedies Garden� kde by se rokovalo o vydání. českého časopisu.

-

70-

se to rozneslo, byla síň prostran­ S nad­ ná Cechy obého pohlaví plná. ;šením poslouchal každý důkladnou, řeč V. Náprstka, jenž vykládal potřebu a výhody vlastního listu českého zde a po řeči SV,é navrhl, aby se vydaly dvoudolarové akcie za tím účelem a aby se zvolil výbor, který by o věc tu se staral. Rada ta se líbila přítomným a avo­ lili skutečně v Ý bor 1 2 č 1 e n vn Ý , -v němž byli občané Václav Sery, Karel Váco Kleisner, Franta Pglák� Roth, J au Boreeký, V. Sauer. Josef Vodvárka, Fr. Trešer, V ác, Boleška Tito sešli se po odchodu V. a jiní. .N áprstkn a zvolili si V. Saura za před­ sedu. V ác. Kleisnera za pokladníka a Jana Boreckyho za dopisovatele. N a to se daly akcie litografovati a 'bylo jich hnedle prodáno v St. Louis asi 100: Jednatel Jan Borecký zaslal po ven­ kově, kde se o Češích vědělo, ale oby­ čejně došla odpověď, 'j.e není peněz, že' to nejde. Ba i z Kossuthtown ve Wi:olcO II sinu, kde chtěli N áprstka zaklá­ dati, ab;: vydal české noviny, odpově­ děl V. Simonek: "N elze pomysliti na prodání akcií, poněvadž panuje velká bída o peníze.' Jaké to bylo sklamání těch horli­ vých národovců, kteří nemohli se doč­ kati, aby měli buditele národního vě· domí, pěstovatele vlasteneckého smý­ šlení y časopisu českém. Když se sami

Kdy,ž

_

�

nejvíce napracovali

a

:

"jej

....

'

obětovali, Viděli,

ba až nemožnost úplná se ob­ N ew Y orkští chtěh míti novi­ ny v N ew Yorku a nechtěli peníze po­ slati do Saint Louis, Saint Loaisští nechtěli zase ve své horlivosti upustiti od práce a poukazovali na větší svůj základ peněžní, žádajíce, by list vydá­ val se zde, a tak nastalo rozdvojení myslí úplné. Nesvornost tato rozbila celý podnik na delší dobu. ·Druhá obtíž nastala, když se hle­ Z po­ dal redaktor pro nový ten list. čátku se mělo za to, že V. Náprstek navrátí se do Ameriky zase-bylť zatím odjel do Čech--a že převezme redakci. za Považovali jediného toho schop­ ného ze sveho středu. Avšak Náprstek se nevrátil více a tak zůstal spor. Tu jal sev výbor New Yordký do­ pisovati do Cech' hledaje redaktora v Praze. Obdržel nabídnutí od p. Stran­ cha (Jičinekého). On však .požadoval zaplacení cesty do Ameriky po parníku a všecky v,ýlohy ostatní. Nato za­ se nestačily peníze, neb by z těch u­ $4:00 bylo zbylo" velmi málo psaných na zařízení tiskárny. V.ýbor St. Louis­

obtíže,

jevila.

,

ký

zase

navrhoval, aby dopisovatel vý­

boru N ew Yorského obč. Franta Mrá­ ček převzal redakci neb důvěřovali v něho, že by toho byl schopen. Shodnu­ tí však nedocíleno a uplynul zase celý jeden rok, kde peníze byly pohotově ale nemohlo se pro nesvornost nic podnik­ nouti. Zatím rostlo přistěhovalectvo čes­ ké ve všech městech větších i po venko­ vě velmi silně. V St. Louisu čítalo se' byl tu založen nejméně 8000 český spolek S lov a n s káL í P a 1. ledna 185U, pak tu stávalo už od 1854Česko slov. podporujícího spolku, byl tu též spolek katolický, založil kostel a měl za kněze P., Lipskýho, Poláka ro­ dem, vysvěceného v St. Louis. Pokra­ čovalo se všude, ale jen s tím časopi­

že to pro netečnosť na jedné a pro nemožnost, ba chudobu na druhé stra­ ně nikterak ku předu jíti nechce. By.' loť to zrovna v době zlé. kde veliký počet státních banků klesl, práce bylo málo, plodiny měly ceny nízké. Nebylo lepších vyhlídek do blízké budoucnosti. Zatím došla však potěšitelná od., pověd' z New Yorku, kde Voj. N á­ prstek r -zohnil své staré známé k čin­ sem nosti pro časopis český a oznamovalo českým, kteréhož potřebu přece Taktéž se, že jest 60 akcií prodáno. každý uvědomělý Cech cítil, to ne­ z velmi silné osady chtělo ku předu bratří v Caledonia (teď Tábor) u Raci­ J an Borecký, který ve své horli· mezi že jest tu vosti chápal se všech prostředků k oíh se. na, 'Vis. sd-lílo Bylo by vedoucích získal si četných protivníka bodrými farrnery 40 akcií. tedy už $400 pohotově, jen �e na třech ba přišlo to lak daleko, že byl z výbo­ místech, a jednalo se teď o sjednocení ru časopiseckého vyloučen. Nicméně peněz těch a vykonání podniku samého. myšlénka nenechala se' padnouti .a ně­ Avšak teď teprvé počaly ty pravé kolik poctivých národovců stále o tOJIl

Čechů,

Č�sko-Moravskýeh

.

•

-71-

pracovalo. Koncem roku t859 byl před­ sedou výboru V ác, Boleška, tajemní­ kem KareI Roth a pokladníkem V ác. Bandhauer. Měli už 150 akcií rozprodá­ no a vidouce, že to spojení s N ew Yorkem, nevede k cíli, umínili si, že podniknou věc sami. V říjl!lľ téhož roku zavítal do Sto

Louis z Nového Orleansu občan Jan Bol e mil Erb e n, který byl St. Louiskému výboru znám dle dopišů hor­ livě 'se o vydňvání časopisu ujímajících. Jan H. Erben pocházel z Jičína stu­ doval v Praze gymnasium, vstoupil do kláštera, pak ale stav se svobodo mysl­

ntm

v

náboženství, vystoupil, přestou­

víru evandělickou a byl v Ame­ rice kazatelem německým. Byl výborný řečník a dovedl zaujati každého kdo jej slyšel. St. Louiští Čechové zamilo­ vali se do něho a chtěli jej dostati za redaktora .. Slíbil, že vedení listu pře­ vezme, J?ovzbudil výbor k nové činnos­ ti a na Jeho návrh dávala se česká be­ seda ve prospěch listu českého, z níž byl čist,ý užitek asi $200. Bylo teď asi $400 v rukou St. Louiského výboru, redaktor získán a chutí deset. Hned ·dalo se ulíti české písmo v st. louiské pismolijně, opatřily a od no­ se jiné potřeby nevyhnutelné vého roku 1860 měl časopis počíti vy­ cházet. Jméno časopisu mělo býti "N á­ rodní Noviny"; tiskárna získala se' v tiskárně francouzské na ulici Market a pan Erben odjel zpět uspořádati si své záležitosti. Navrátil se zase o vánocích do St. Louis a uvázal se ve veškerá práva i povinnosti vydavatele, redak­ tora, administratora a expeditora v jed­ né osobě a slíbil pouze, že bude kaž­ dého čtvrt roku klásti účty výboru .. Na nový rok učiněno provolání a � rozesláno na všecky známé adresy Oechoslovanům v Americe a dne 21, ledna 1�60 vyšlo první dlouho a to ll­ žebně očekávané číslo "N á rod n í ch N o v in". Byl to list týdenní vychá­ zející v sobotu. Výpravn� byla v č. Před­ 42 ulice Market v 3. poschodí. platné stálo $3 ročně, a jednotlivé číslo bylo za 10 ctů. Za oznamování platilo se za čtverec o 8 řádcích na jednou 40 ctů, na měsíc $1, na rok $5. Anglické [méno bylo

pll

na

.

"The N ational Gazette". Pa­ 16 při 24: palcích, látka byla rozdělena na 3 sloupcové strany, po­ slední čtvrtá strana pro oznámky měla velmi nepraktické dva sloupce široké. Písmo s přízvuky českými bylo brcvier

pro list

pír byl

(petit

v

Čechách)

a

bylo

to

jediné české

St. Louis pro N árodní � oviny ulité. Ostatních písem užívalo se z anglických fontů a přidělávali se přízvuky. Obsah čísla prvního jest provolání: "Slova­ né"- "Amerikánská Politika" "Te­ v

-

legraphické zprávy" "Cizozemsko (z Cech, Vlachsko, Francousko, Činsko)­ Feuileton (Slepá paní, román od Mose­ -

ra) -:-0 Americe vůbec a Severo-ameri­ kánských Spojených Obcích zvlášť (dě­ jiny Ameriky a Soustátí v pokračovš­ Pohled na život Garibaldi-ho­ níeh) Směs a Oznámky. Číslo 4. dne ll. února už mělo sloupce o 2 palce delší a 4. stránku též trojsloupcovou s oznámkami. Číslo 30. dne 12. srpna už mělo papír 32 při 48 palcích, 6. sloupcové stránky, sloupec o 13t m pica, v hlavě byla rytina představující amerického orla se štítem v němž bylo vepsáno "Slavie" a heslo pod ním "spojenými silami ". Předplatné obnášelo jen $2 ročně a jedno číslo za 5 ctů. J ednatel­ -

ství měl list v Illinois 6, v Missouri 6, Wisconsinu 7, v Iowa, 6 v Ohio 2, v Lousiana 1, v California 1, y Pennsyl­ vania 1, v Michigan 1, v Texas 5, v Maryland 1, v New Yorku 1, v Min­ nesotě 4, v Massachusetts 2, v Ne­ V čísle tom brasce 1 a v Kanadě 2. nalezá se tiketa republikánské strany pro A. Lincolna. pro svo bodnou práci a proti rozšiřování otroctví. Oznámek jest v listu tom 14- sloupců, čítací látky 9 sloupců. Od Č. 49 (23. prosince 1860) po­ čínaje zmenšilo se číslo o jeden slou­ pec na stránce a bylo pětisloupcové. Předplatné. totéž, oznámky čtverec na týden 50 ctů, na měsíc $ L. 50, na rok $ to. Jednatelů přibylo v Misouri o 1, ve

.

ve

WiSCDllsinu

o

1,

v

Ohio

o

1,

a v

Avšak ubylo v Iowa N ew Yorku o 1. Oznámek bylo o 1 a v Minnesotě o 1. 8 sloupců, čítací látky 12 sloupců. Re­ daktor Fr. Mráček. V p r v n t m čís 1 e Jan B. Er­ "ben obrací se ku Slovanům úvodním

-

72

v němž rozbírá po kazatel­ sku mravní význam slavnosti novoroční a ku konci rozhodně svobodomyslně

stanovisko Politické tohoto listu českého bylo roz­ hodně nes tra n n é a svobomyslné. .Pišeť v dalším úvodním článku "Ame­ rikánská politika" následovně: "Politika (zkažená) jest ta, kterou od amerikánských řemeslo-politikářů vykonávati spatřujeme. kteří svoji stra­ nu za velkou armádu drží, s níž stát. vydobyti a státní statky mezi své pří­ Kdo s· vržence rozděliti má. (Ríkají): A námi nedrží, toho hleďme zničiti!

článkem,

praví : "Bojujte přátelé, statně proti vše­ likému zpátečnictví, postavte s neohro­ ženou myslí svobodu a právo člověčen­ stva na svůj prapor co heslo a pusťte se vždy směle do boje proti každé libovolnosti, proti všelikému utiskování, pro svobodu, právo v politickém, v ná­

prvního

.

rodním a náboženském životě. O kéž by' slunce nikdy neuzřelo žádný A dále obra­ převrat!" Cl se k milsvanému národu českému, -

zpátečnický volaje:

roztomilounký způsob politiky, veřejné poměry po každém ví­ v horší stav uvrhne, nežli pře­ dešlý byl, a lidu obsahuprázdnosť po­ litického pohybu ohňostrojem, hudbou a bouchacířením se vynahradí, a druh Ý den po vítězství se opět- na tom samém stupni vidí, na kterém dříve stál." "Tímto politickým způsobem vylže strana 'V čas volby svého co čekance přednešeného přívržence až na stupefí božství, byť ten nej surověj ší sprosťák neb yotměšilý lump byl, a Il)u�e z pro­

to

_

národe v 'staré "Ano i tobě, vlasti pějem naše přám. Ačkoli černou zlobou obtěžkaná mračna hrůzyplné des­ potie nad tebou posud se pnou a po svo­ bodě prahnoucí tvůj duch omdlévá, ačkoli purpurem odění zločinci napou-. štějí lidomorným jedem prameny tvé a tebe vkrvošíznivém chřtá­ svobody nu ukrutné absolutistické hierarchie a

českj

-

despotie mrtvice, žalohlasy duše

pěješ a tvá posud smutečným

z

v

-

-

nový mocný proud

a

postaven

na

.

-" vanský.rřízně

-

.

-

-

-

Pryč tedy s "amerikánskou" politikou a stujme pevně při "lidské politice V n á b o žen s k é o t á z c e by­ ly '-,Národní Noviny" od samého po­ čátku svobodomyslné a přinášely četné články v duchu tom. S a z e č i českými prvními byli Fr. Pešek, který jest teď v Clevelan­ du notářem veřejným a J os. Procházka který později v Novém Orleansu co lé­ kař při lučebních nějakých pokusech "

..

sta­

novisko samostatnosti v národním a po­ litickém životě na nové dráze všestra­ ného pokroku kráčí. Jeden vzájem vá­ v kteréž že nás v bývalé Jednu rodinu,zaniknou na jich nepříznive poměry' místo jed not a, věr n o s ť a s v o r­ n o s t svůj chrám postaví. Kéž by se naše vřelá přání vyplnila, jaká nyní naším srdcem vládnou! Tak i tento lístek, první plod česko-amerikánského tisku vrháme s'blahým doufáním v lů­ a no tvé národe slo­ důvěry

ten

tivne strany zhanobí a nestoudně za tašká re provolá, nechť si on nejpoctivěj­ ší měšťan jest. Lže, pomluvy, štvaní jsou zbraně, [ichžto užívání za poctivé uzná. Účel posvěcnje prostředky. Při takové politice jedná se pOllze o dosa­ žení. jistého sobeckého účelu, bez ohle­ du na vlastnost užívaných prostředků a na to, zdali se mravní, ekonomický a duševní stav národa zlepší neb zhor­ ší. A vezme-li některý poctivý občan hospodářské zájmy lidu v ochranu svou tu j�i hned naši řemeslo politikáři � přepadnou jako kočka myš,

umírající

naše milenná máti rouchem se ,odívá­

a

Doufejte krajané! Nezoufej! l i vám vyjde opět slunce svobody!" Ku konci pak vztahmo k listu své­ mu dí: "Přítomný nový rok jest nejkrás­ nější okamžik z života Čechoslovanův Spojených obcích Amerikánských. N e­ jen že zrození naších spolkových ,.N á­ rodních Novin" o posud nevyhaslém i mocně planoucím šlechetném ano vlasteneckém citu mezi námi svědčí a obětí spojenou činností podnikatelů na­ še naděje na budoucí velkosť v roucho jistoty se obléká, nýbrž i národ uveden -

je

kteráž tězství

-

,

se

otrávil.

Časopis český tedy

k neivětši Cechoslovanů probudilých pořízen, apočat a pokračoval mnoho­ slibně, neboť během 30 týdnů po dva­ kráte se zvětšil a ještě předplatné sníž

radosti všech �

byl

-73 ·8 $3 telů

.

na

$2 ročně.

mnoho,

asi od

Arci neměl odběra­ 400· do 500, neboť se hnedle po něm

nebyl jediným, an počal v Racině Wisconsin vydávati' český list "Slovan Americký!' (o jehož počátcích na přes rok budeme psáti). Avšak vzdor tomu byl by se šiřil a u­ držel, kdyby byl měl řádné muž- v če­ le svém a kdyby "česká nesvornosť" .nebyla jej v nejkrutší době utlačovala. Uplynuly tři měsíce a spolek pro : vydávání účtů žádal od redaktora Erbena účty. Těch však nebylo. Redak­ tor přijímal předplatné a nezanášel je do kněh, nevedl žádný pořádek ani v tiskárně ani v knihách, zanedbával prá­ ce redaktorské, najal si koně a jezdil po městě po hostincích; kde popíjel. A když sazeči potřebovali rukopis, museli za ním do hospody k Mottlovi "i- Ber líně" a on nechav si od Mottla dáti kus papíru, něco napsal La spěch, od­ bil sazeče a pil zase dále. To bolelo všecky pravé přátele čes­ kého listu, kteří nezištně obětovali svůj čas, své peníze a vše co měli, jen aby viděli vše zkvétati, a museli teď hleděti na nedbalost redaktora i na úpadek vě­ ci. Redaktor dostával $50 měsíčně, ale nestačilo mu to. Svou výmluvností u­ měl si získati vždy vlivu na akcionáře, kteří mu za � měsíce přidali ještě $5 a majíce jej vzdor všemu"rádi,. snažili se udržeti jej a povzbuditi k horlivější činnosti. Nic na plat. Po třech měsí­ cích p. Erben se poděkoval z redakce udávaje za příčinu, že mu služné toto nestačí, že pojede raději k bratrovi do Ruska kde bude míti lepší vyhlídky. , ýbor tiskárny skládal se z obča­ nů J os. Bolešky předsedy, Karla Rota tajemníka V ác. Bandhauera pokladníka. Nejhorlivějšími podporovateli byli obč V ác. Šery; Franta Polák, Franta Tre­ šer, J. Kleisner, J. Motl, a jiní; Jan Borecký vzdálil se poněkud činnosti, nemaje důvěry potřebné v Erbena. Tak se stalo, že p. Erben odstoupil po č. 15. a výbor vynalezl si nového redaktora občana

Hynka Sládka. Tento pocházel z Mirovic v Če­ chách.' Studoval techniku a přišel do Ameriky hned mezi prvními českými vystěhovalci r. 1849. Jeho bratr cu-

-

krář

Louisiana

Mo. jej odporučiI a H. Sládek vedl dříve obchod s kůžemi v Louisiana, znal do­ bře anglicky a byl více Amerikánem, nežli Čechem i ve zjevu svém i v jed­ nání. Převzal redakci, administraci a. " expedici "Národních Novin od č. 16., a sice opět beze všech závasků, jen že bude měsíčně uveřejňovati účty v listu a výbor že bude nad jich správností bdíti. Avšak, byl-li nepořádek za redakce p. Erbena v1boru nesnesitelný, bylo to za nové spravy p. Sládka ještě horší, tak že během dvou měsíců �yllist při­ veden na pokraj záhuby. P. Sládek měl v písárně své sklad kliží a s těmi se víee obíral nežli redi­ gováním. Hleděl udělati při novinách co nejvíce peněz pro sebe- a nedbal jich zdaru. Když se přiblížily městské vol­ by; počal mezi čekanci sbírati nějaké v

výbor jej přijal.

•

poplatky na jich podporování a ty všec­ ky schovával do své kapsy. Předplat­ né bylo vyčerpáno, výdeje a dluhy se množily a důchodů nebylo žádných. Ti nejhorlivější dříve podporovatelé lis­ tu ochladnuli ba i odvrátili se od něho, obětavost pominula a jen nedůvěra čer­ ná podrývala tak trapně počaté dílo

národní. Z výboru pro časopis zůstali věr­ nými už j�n dva, a sice občané Franta Trešer a Franta Polák. Ti vidouce, že hleděli s redaktorem, učiniti ně­ zle, je Jaký pořádek ale jen s ostrými výstupy se jim to podařilo, 78 list z jeho rukou dostali. Když přišli pro knihu správ­ ní, k němu do písárny (V. Bandhaner je __Erovázel) zavřel on knihu do stolku a V. Bandhauer násilně musel mu ji ze stolku vzíti, začež mu Sládek ješ­ tě pohrozil, že jej dá policií .... atknouti pro zmocňování se' cizího majetku .Když pak od něho chtěli peníze které od politických čekanců byl obdržel pro list pravil: .

"Zde jsou

v

kapse $200

a

opovaž­

mi do kapsy sáhnouti." Tak sé rozloučili s druhým redak­ torem považujíce jej za nepoctivce. kte­ věc okrádal a zúmyslně ka­ rt národní ZIl, neb sám veřejně po hopodách říkal že "Národní Noviny za H dní už pad­ te

se

nou.

Byly

to kruté

zkoušky

a

bolné

u-

-

pro ty upřímné a obětavé ná­ rodovce. Oasy byly zlé v oné době za vlády Buchanana, po celé zemi byl" ob­ chod a průmysl na mizině, všude samý úpadek; lid neměl výdělku ani peněz, nových oběratelů nepřibývalo, starých bylo 400, kteří měli většinou na celý rok předplaceno, a tak blly všecky pra­ meny k dalšímu vydávání vyčerpány. Avšak národovci ti nespustili se ješ­ Chtěli pokusiti se ještě o tě naděje. další práci. Trešer a Váco Franta Polák, Fr. Bandhauer byli teď skoro jediní; kteří z celého výboru St. Louiského se o "N á­ rodní Noviny" starali, áby nezahynuly. I přiměli ,Jana Boreckýho, aby zatím nežli se nalezne redaktor nový, převzal redakci, jelikož se nejlépe z nich ještě 'v péře vyznal, Borecký kterému zále­ želo upřímně na listu, odložil jehlu a

trpení

chopil

se

péra

v

naději,

že

předrží nej­

větší bídu u listu, nežli nalezne se no­ vý redaktor. Číslo 30. :{>rvního roční­ ku vyšlo pod vedením Jeho 12. srpna l860. Jedinou výdatnou pomoc mohli poskytnouti akcionáři českého časopisu v N ew Yorku, kteří peníze na časopis dosud v rukou drželi, avšak ti považu­ jíce se za zrazené samostatným vystou­ pením St. Louiských akcionářů, zdrá­ hali se list odbírati a podporovati. Redaktor Horecký, ab1 osvědčil dosavádní poměry "N árodmch Novin" a přiměl všecky národovce k jeho pod­ v č. 33 dne 1. září porování,

uveřejnil

1862 nňsledující provolání, stanovy a oso 6S0 bní vysvětlení ohledně by pana

Erbena:

PROVOLÁNÍ N a vše ch

n

y

Č ech y

v

A

m e r

i ce.

Když se před čtyrmy roky z mno­ hých míst veřejné mínění proneslo, že �evyhrlUtelná potř�b� ká�e pro nás Cechyabysme české písemniotví v Americe založili, bylo toto mínění ze všech stran s horlivou n:adšeností přijato, a

zdálo se, že v krátkém čase, tento návrh "v y dat i čes ké n o v i n y v s o u" 8 tátí a m e r i c k é m skvělého účele dosáhne. Ale bohužel, hned po ne­ dlouhém čase musela naše dobrá věc s mnohými obtížemi zápasiti. Trvní byl veliký Amerikánský ball-

74

_;_

krot

1�57; od té doby co ob­ výdělky se ztenčily, takže materielní podpory se nedostávalo. Ko­ nečně když po mnohém působení hor­ livých vlastenců k opětnému působení přišlo a peněžité příspěvky tak dalece stačovaly, že se věc statně započíti mohla. byly opět místní nedorozumění příčinou všelikých roztržek : otázka stranu redaktoru a místo kde noviny vycházeti mají; po dlouhém dopisování všech akcionářských spolků nedalo se nic určitého provésti, rozličné stranné a osobní náhledy přivedly na rozpaky, v

chody

roce

a

takže nedočkavost s jedné, váhavost s. druhé strany k rozhodnému kroku byly

příčinou rozdvojení..

Konečně v té samé době vyskyt­ p. J. B. Erben z Nového Orle­ anu, který s jeho fautazickou přemrš­ těností nehledě na udržení základních spolkových pra videI, použi v horlivé nadšenosti St. Louiského obyvatelstva vehnal zdejší akcionářskou společnost v odhodlaný krok 'samostatného so bě počínání; tak že se ostatní akcionářské spolky ne toliko překvapeny viděly, ale i za urážku celého národního snažení to považovaly; následek z toho byl, že povstaly mimo jedněch, dvoje noviny, kteréž až doposavád s nemalými ne­

nul

se

snáze�

záp�iti musejí. upřimná vůle

Nicméně

a

šlechetná

národní snaha našich rodáků ozývala se vždy po národním spojení; s tím úmyslem byl druhý redaktor H. Slá­ dek za prozatimního redaktora. usazen dostatečné svědectví podávají" Národní Noviny-' sami pod jeho vedením, co vlastně za sásadu měl, a protož ne­ třeba nám mnoho slov o něm šířiti; toliko jest jisto, že místo zvelebení "Národních Novin-', hleděl více osobní­ hoprospěchu. Jeho národní cit jeví se v tom, že sebrav asi ;.;100 přes jeho pa· tříčnou mzdu, N árodním Novinám, za­ nechav tak tento základ občanského blahobytu v stavu zoufalém, tak že to dalo nemalou práci naším pro věc hor­ livě a spravedlivě zaujatým krajanům, by věc v stálém pokroku se udržela, nemalé obětě to st.ilo, nežli se rány opět zhojily, jež tito dva předešlí re­ daktoři společné, věci zasadili. Byvše takto všestraně poučeni, za

-75 nechavše všech dosavádních nedorozu­ mění nahlédnouti musíme, že' když

.

všecky síly dohromady spojíme, ještě se dost slabými vidíme, v těch­ to rozsáhlých končinách, js.mce jedni od druhých roztroušení po rozličných místech a protož podejme sobě bratrské ruce, uzavřem jeden národní spolek, přestaňme pronásledovati smejšlení jed. tenkráte

.

Odd ě 1 A k

c

i

e

a.a

en

k

c

í I. i

o n

.

1.

ni druhých, zanechme všech posuzo­ vání osobních náhledů a učiňme z na­ šich novin dle jejich prvního základu co mají býti ,.chloubou a školou náro­ da ", zane'chme vší žárlivosti a svrhnem se sebe všecky svéhlavé předsudky po­ litických stran, nebluďme ani v zasta­ ralých předsudkách strany demokra­ tické aniž chtějme souhlasiti s přemr­ štěnými zásadami abolitionistů; nýbrž postavme se' v jistý střed zákonitosti nám konstitucí spoj. obc zaručenou, nečiňme nadpráví jiným a postavI?� se tam ostře, kde se nám nadpráví činí, naše heslo budiž pokrok, pravá osvěta, čistota národní, snášenlivost a zá'klad N m-odních N ovin budiž přijat dle spolkových pravidel ponavrhnutých od akcionářského spolku z nového Yor­ ku, které byly tenkráte i od ostatních spolků akcionářských uznané jmenovitě článek 15. který o účelu a směru N.

každá

Noviny za

se

$2.

ář i

.

.

zakládají

na

akcie

2. Akcionářem se může státi kaž­ Slovan v Americe 3. .Každý akcionář má to právo více nežli jednu akcii zakoupiti; však 'požívá při všech debatách a návrhách Jednoho hlasu. 4. Akcie jest prodejná. 5. Zakoupené akcie přichází v platnost ode dne registrování při hlav­ ním výboru neb nejbližší filialce pod­

dý

.

.

.

.

Novin zvlášť

STA.NOVY A.kcionářské společností pro v,.dávání českých novin v Soustátí americkém.

pisem nového. majitele. 6. Každý akcionář jest spoluma­ jetnikem akcionářského jmění. 7. Výhody akcionářů jsou: zlep­ šování a zvětšování novin a jejich ma­ teriálu, a v nejpříznivějším čase dílem levnější předplácení dílem zdarma, dokud akcionářská společnost to vydr­ žovati může.

Odd ě len í II.

V

jedná.

Ý

bor

n e

b ř

e

d i tel

Vedení novin spůsobu) řídí výbor, třech mužů: předsedy, kladníka. 1. Předseda vede 8.

s

t

v o.

(v materielním pozůstavající z tajemníka a po­

vyzýváme všechny akcio­ spolky pro české noviny v Americe, by ony, kde ještě jejich orga­ přísný pořádek nisace stává se bez odkladu na výbor a přijmu při ,:ydání akc:onářské�o vN ovém Yorku obrátily a své náhledy Jmění a potvrzuje to povzdy svym kde noviny-vycházeti podpisem. sdělily. Otázka, 2. Tajemník dělá vydání s při­ mají, budiž již rozhodnutou, aby vždy volením předsedy a uvádí všechny při­ totiž jak až dosavád v St. Louis vy­ jmy pokladníka do své knihy. TentýŽ cházely, toliko otázka stranu redaktora vede všechny výborové práce písemně. jest všem akcionářským spolkům k roz­ Pokladník příjímá vše a nechá­ 3 hodnutí předložena, poněvadž toto mí­ vá potvrditi od předsedy. Onť nemá více nežli $20 u sebe podržeti, nýbrž Zároveň se sto. nyní neobsazeno ,jest. povždy na jeden k tomu určený bank vyzývají ostatní s národní ěcí šl�c�et- je složiti. Výbor vykonává svůj úřad seč ně smýšlející vlastenci, by jejich a volí se každého čtvrt roku. bezplatně síly stačí k zdokonalení Národních N 0Odd ě len í III. vin přispívali. Personal. S tímto

nářské

.

...

-

Takto skládáme důvěru v šlechet­ snahu a vůli našich rodáků a oče­ ká váme zdaru pro naší národní věc. nou

Akcionářská společnost má to 9. právo sobě 8pisov�tele ne� re�aktora, [ehošto schopnosti za nejlepší uzná,

-76sama

voliti. Jiný personál k vydávání volí místní akcionářský spo-

potřebný, lek.

,

10. Redaktor jest zavázán noviny základě platformy pod § 15. uve­ dené vydávati; ve všem ostatním poží­ vá neodvislého práva, Tentýš potahuje .co týhoaní mzdu' $12. ll. Sazeč a dle okolnosti 'p0ma­ hač jsou též týhodně placeni a SIce ob­ drží první $10 a druhý $:':. ] 2. Poněvadž začátkem akcionář­ ská společnost žádnou vlastní tiskárnu zřizovati nehodlá, nýbrž cizí požívat] chce. ,pronajrne si malou místnost, v kteréžto se sázeti a i noviny rozesílati mají a ta samá co expedice po-lonžiti má. 13. Expeditor, který v expedici umístěn jest, obstarává vše rozesílání novin přijímá dopisy a korespondence, kteréžto na expedici nadepsané jsou a stranu novin jemu pfinálešející, zodpo­ Co týhodní mzdu obdrží $6. vídati. 14:. Však tato mzda jakož i pře­ dešlého personálu může se dle okl .lno­ stí změniti. na

Odd ě 1

e n

í IV.

Noviny. 15. Noviny vycháei týhodně na jednom archu. Ú čel jejich jest pona­ nčující neb vzdělávající. Co se týká jejic'. směru spočívá tento na základě zákonníeh práv naší Severo-Americké republiky a hlavní cíl jejich jest: stej-' né právo neb rovnoprávnost (bez roz­ dílu) pro každého. Co do jejich jed­ notlivých článků drží se tyto následu­ jícího pořádku: Ú vodní články Politické týhodní Dopisy zprávy.-Zprávy z venkova, neb korespondence z Evropy.-Zprávy literární. Clánky o vědě a umění.­ Průmysl a hospodářství. řemeslo a rol­ .

-

-

-

Směs.-Zábavné čtení.--Poesie nictví. -Lokální neb místní zprávy:-Zprávy Ohlášení neb antržební a z bursy. -

-

se o zaražení Americe starati bude

býti musí, který

.

českých bylo mu na to v přiměrném spůsobn ode­ psáno, načež od něho podněcující fanta­ zické psaní končící s jeho životopisem následovalo, který tuto na posouzenou všem naším krajanům podáváme, po­ dotýkajíce by jej každý dobře proštu. doval a zdaližby s námi nevidouce oso­ bu o které, tolika poonásledování tolika novin

v

-

cestování a študováni na více universi­ tách čtouc, aspoň za 40ti letého muže ale jaké překvapení když nebyl drže' p. J B. Erben se osobně do St. Louis dostavil, představujíc jinocha dle jeho vlastního udání �2tiletého -

..

Životopi� p. J. B. Erbena Ve .vlasti po skončených študiích školních vstoupil jsem v řád Benedik­ vlastně byl jsem kněz akat, týnů ne zcela. Svědomí a jiné věci mne však brzy vyhnalo z prašivého hnízda -

-

pacholků římských; na to pronásledo­ prchl jsem do Prus k příteli pié­ mu bývalému katolickému knězi, nyní evangelickému pastoru v Lužici. Co] 9 letý jinoch prchl jsem přes hory Krko­ nošské v nejkrutší zimě v stálém zápa­ ván.

sněhem

a se smrtí. Prusko se dokudž mohlo proti úsko­ kfím Jezuitské policie rakouské chráni­ lo Ve Vratislavy (Breslau) v starém městě českém jsem přestoupil k církvi evangelické a veřejně Bábelu římskému jsem odřekl, a na zdejší universitě dlousu se

mne

ujalo

-

a

čas evang. theologie študoval. Ko­ :u.ečně se o mne policie rakouská do­ zvěděla a když ti svatí mužové uslyšeli že jsem evangel. theolog mne tu

hý

-

počali teprv pronásledovati. Všemožně se přičinili, mne na vždy zničiti. V ro­ ku 52 a 53tým měl jsem v Praze dva politické výslechy soudní, a byl jsem dvakráte zatknut vždy jsem se ale vysekal a jen pod policejní dohlídku vehnán byl i 'na časopisu "Lumír" byl jsem krátký čas' spolupracovníkem potom jsem vydal malé manuscripty a v posledním čase mého přebývání ve -

.

-

nounce.

Výbor

akc.

rokem od p. J. B. Erbena z Nového Orleanu první psaní do St. Louis obdrželi, mělo se za to, dle jeho slov. že jeden z těch nejhor­ livějších a nejupřímnějších vlastenců .

Když jsme před

vlasti leckdes lidu Vše tyto hříchy si

trochu

světla

dal.

napsali a mne nejú­ hlavnějším nepřítelem a škůdcem Ra­ kouska a Říma nazvali a jiných vymy­ šlených lží do Prus na tamní po�icii poslali a o mé vydání hrůzně veleli.

-

77-

Pak se odvolávali na souvazek státní a Prusko bylo nuceno mne vydati t, j. vydán jsem nebyl, ale do Švýcar na universitu Bazilejskou poslán, napotom mne rakouská policie d vakráte již chytila, anto [sem se odvážil do Čech incognito vklouznosti, To vše V ám oustně sdělím. Šťastně jsem věčné zkěze své ušel a opět do Prus, a odtud do Gysně se odebral, študie mé dokončiti.' I zde mne po dlouhém čase vymakali a Hamburg mi asyl svolil. O tom budoucně, Konečně vzdor všemu namáhání slovutných mužů o mojí ochranu musel jsem navždy' vlasť

do jeho ďábelských se žádný více osidel nevpletl hy toho pozdě hořce želeti nemusel.

by

-

Následkem provolání toho byli newyorkští akcionáři pohnutí k spolu­ působení a poslali, Lj. září výboru v

St. .Loui- $230 na pomoc pro vydávání listu a 'sice pochodily p-níze ty z Cale­ donie, Wlsconsin $10 t a z N ew Yorku Zároveň navrhli za. redaktora $ J 29. .obč, Frantu MrtÍčka, který byl tajem-, uíkeru výboru N ew Y orkského a měl v městě zavedený obchod. St. Louiský navrženého redaktora, a­ přijal výbor však ten se nemohl ihned vydati do opustiti. St. Louis, nýbrž přijel až ku konci lisTo jest ta láska v Kristu! Kdo Musel tedy J. -Borecký vésti topadu slovo jeho miluje a hlásá, tomu nástup- redakci dále s nesmírným sebezapíráním ce ďáblů v Římu na hlavu šlapne l a při bídě té největší. Neboť nejen Rodina má jest dosud katol. na že byly špatné časy a z poPředkové mojí však by li protestanté, 'Po moc zaslaných po zaplacení dluhů málo, Bělohorské bitvě' mečem od Jezovitů jen zbylo, měl Borecký a s ním list ku katolicismu' přinucení. I mé jméno v samém domově nepřátel četných, nám. dle 'všech s.,vědčících známkách kteří neúnavně pra�o�.ali. historických zněmčili pocházíme ne- Celé spiknutí se sosnovalo proti hstu pochybně z rodiny pánů z Dědic, hor- a mezi nepřáteli jebo byli i 'lidé, kteří livých hšjitelůvev. pravdy a bojovní- dříve horlivě pracovali na jeho založení, kň na osudné hoře Bělohorské. Jiní A to bylo pr.ivě ta nejsmutnější asnej­ potomci tohoto kmene na, Moravě a v· trapnější okolnosť. N eb hlad a nedo­ Uhřích žíjící jméno i víru uchránili. statek lehce snese se mezi přáteli, když To jest spravedlnost jezuitské! '" však jest 8 hladem spojeno i protivenství býNic méně přijda do St. Louis proti dobré v:ěci � N ejvětší zasluhu vá. to nesnesitelné. že v Americe a rok pravil je po- o udržení listu až do příchodu občana byv kratičky čas zde, svým licoměrným Mráčka Franta Polák, si obč, vydobyl a lstivým jednáním brzy sobě, vzdor temer Je dinJ Je h o b y 1 V't eI a b ejenž všemu na více našich kraianů prl, � ;} Měl zavedeny na Oentoval vše proň. svou stranu naklonil, a redakci N. N. a dakrám tral Place pěkný řeznický obdržel za tři mesíee pobytí při redakvšak se mu dobře. řilo bylo Když ei viděl se' výbor nucena za příčinou jetřeba pro list, věnoval se mu ho lehkomyslného a marnivého živoby- jeho péče Ne a "zanedbéval tím vlastní obchod. tí jiného redaktora hledati. Od té' dochával v krámě chlapce a sám běhal a by co redakci N. N. opustil, provozo- staral se o časopis. 'Tím obchod jeho val zde ty to měl to' štěstí zvláštní, P: Mimo hynul u protuláka. kousky od nebe skoro že mu bylo va sobe· neustále dvojčaty, tak že za 6 roků mezi blaženého manželství čítal 11 dít�k. však Jeho zapemze dobývati,' Veliké tv starosti a náklad na rodinu bylo dělati ,dluhy, konečně velice. tížily konečne byla dána, proti němu výstI�. chodu svého v St. Louis zanechati a ha. v, anglickýcll a německých no Vl- odstěhoval se, když byly "N. N." nách. Dalo by se o něm mnoho co ojíštěny do Louisiana Mo., kde zalo­ pro povědíti;, si nový. Než vraťme se k -

.

,

peněz

proti o?ěma

-

.

-

-

proná�led�vá�í,

.

)eden

,

v

,.

VV'

podezření

llej�dvážlivější

�rben

�behleho

žeb�0t?U

test�skyel; p�storů,. eh:rtr.rml pod; vod�yml IZ�Illl. n�šmcl UI�el hl�Vlll vŠ�lde

městná�í

Jeho

na

avšak.

mravoeitu

p'ožehnáno

.

�ž

jej"'

uv�ro;ání ,všech filJ

urážhvych vystupů

raději pomlěíme. Bndíš to :v:ýstra,lH')u

Muse!

�ob­

obdhod

Národnín Novinám"

zpět.

". vat! Aby časopis tedy vy dávati .

všem rodákům

se rno hl ,

-78 muselo býti zaopatřeno jiných prame­ nů rodácI vlastním tiskem pohrdali. vzalo se uto­ čiště k Amerikánlim; list náležel stra­ ně pokroku a nesI v čele volební. li stek pro Abrahama Lincolna, protož bylo se lze nadíti, že svobodomyslní Ameri­ káné list tento podporovati budou. Kdo' však ale měl k nim jíti � Redaktor anglicky neznal, výbor se tomu zcela též věnovati nemohl, i naskytl se tu jakýsi Slezan jmtnem Kolačný, který s redaktorem dělával návštěvu u zná­ zvláště po­ Amerikánů; mých politiku sloužili jim v tom velmi dobře redakci zaslané přípisy z. jižních států jmeno­ vitě z Texasu, kdež byli rodáci naši' pro N ár. Noviny od otrokářů proná­ sledováni. V Austin 00. Texas jedna­ teli "N. .N. H. obč. Josefu Lešikarovi

nešli l?ředplatné; k�yž

oběšením hrozeno,

kdyby

svtm

se.

-

Amerikaní

Nár. .Novinám

.

nářů, aby

jednatel­

neposkytovali již žádných

a p. Frant. Mráček též posud prodléval v N. Y 01'­ ku. Až teprvé v listopadu' vydal 'se p. Fr. Mráček na cestu z N ew Yorku do St. Louis, N a své cestě sta dl se v Clevelandu, Detroit, Milwaukee, Oa­ ledonii a Chicago, povzbuzuje rodáky k četnějšímu odbírání časopisu, až 2:&. listopadu do St. Louis se dostal. .Pří­ jda přímo do tiskárny a seznámiv se s red. Boreckým tázal se nejprvé jaký jest majetek N ár .. Novin; Borecký oká­ zal mu jeden stojan s dvěma příhrád­ kama a psací stolek; to bylo vše, co jak se zdálo, již tolik peněz stálo. Byl tím překvapen, ale nerozmýšleje 8� dlouho, pustil se do práce. a od čísla 45. ujal se redakce. Snahou jeho bylo uvésti v život znova organizaci akcio­

příspěvků

se

časopis

ne

jako dosud,

základě akcionářských .stanov vydá­ val. Svolaná schůze k účelu tomu ne­ byla od »kcíonářů navštívena a místo co se měli 8t Louisští s Mráčkem o zvelebení a. prospěch časopisu starati, tropili si z něho mnozí sprosté žerty a nectné vtipy, a tak při vší jeho dobré v fil , aby list náležel akcionářům, stal se on tu opět sám jediným. správ­ cem celého závodu, leda že účty k na hlédnutípředkládel Fr. Polákovi a Fr. Trešerovi. Poměry časopisu za jeho redakce počaly se značně lepšiti; v krátkém čase vzrostl počet odběratelů asi na 500 i kalendář úpravně vydaný Kolačným prostředky 'k udržení časo­ nar. 1861 byl zúplna ;rozebrán, a časopis se byl nejen udržel, ale i zvelebil, pisu sami vytloukati. Y ýdeje měsíčně by tisk asi a ná­ kdyby nebyla přišla nová pohroma veš­ následující; papír, byly obchodu a živností -jižní rebe­ jem $:15, sazeč 35-:-40; čtvrtinu z ko-­ kerého lie otrokářů. Z jara 18tH rozmohla redak­ lektovaných peněz Kolačnému; se po celé Unii taká bída. že i při nej­ tor, který měl $8 týdně, dostal je jen tenkrát když byly, by Jť on vždy až lepší vůli odběratelé platit nemohli ; k tomu ne slýchaná šidba R penězi; dnes poslední. Následující událost sloužiž dostal někdo papírový dolar (jiných k objasnění jeho postavení: Jedné ne­ peněz ani nebylo) zítra platil buď 20 děle 7, rána setkal se redaktor s výbo­ až 30 centů aneb do konce nic. Obchod na Co Fr. Trešerem ulici. Trešer: rem mizině a výdělky žádné, jméno­ ti schází l vyhlížíš jaksi smuten .. Re­ by I na \' St. VItě Louisu 110 ., kde dvě silné daktor: :Manželka má churavá leží v otrokářů a republikánů chystaly k včera a neměli ničeho strany jsme posteli večeři, dnes jsme nesnídali a na oběd se k tuhému eápasu. V dubnu nastalo Trešer sahaje do verbování a cvičení ve zbrani, a v květ­ není zač koupiti. nemám Tu vezmi, více II sebe nu byl již takořka každý v St. Louisu kapsy: než 50 etů. zaopatři sobě aspoň oběd. vojákem; tím také přerušeno vydávání a volbě to Byloť presidenta časopisu a v posledním čísle �1. N ár. již po ství neodřekl;· poštovští zasílali balíky N. Novin s přípisy redakci zpět, aby To když Ame­ se tam více nezasílali. rikáné viděli, jakož i ztrátu odběratel­ stva, přispěli každý pěti i desíti dola­ těch Ovšem, že se prostředků ry mírně užilo a když jen toho nutná po­ třeba vyžadovala ; sebralo se tím spů­ sobem $1�0, z kterýchž jakož i z ko­ lektovaných ohlášek měl za svou služ­ Déle dvou bu p. Kolačný 25 procent. měsíců vydržovalo se vydávání N ár. Novin na tento spůsob; .výbor nechtěl dopustit dělání dluhů a protož museli oba tito muži redaktor s kolektorem

na

..

.

.

-79Novin od 24. června 1861

následující :

uveřejněno

'a Mráček sám nehodami a. nemocí zbaven všech materielních pro­ sředků

přerušeny

Slovo k akcionářům a čtenářům .Národních Novin. Doba nynější jest doba mimořádná

a

.

Splynutí "Národních Novin'" se "Slovanem Amťrikánským" ve "Slavii"

1askavé čtenářstvo račiž prominouti,

když se mu noviny v pravý čas nedo stávají. V severní části našeho sou­ státí, kdežto občan s tíží vojáka vidí, sotva na to Jak už jednou podotknuto vycházel pomyslí v jaké bouřlivé zatím v Racine Wis. druhý český časo­ době my se nacházíme. Docela jinak to však vypadá u nás kde takřka u, pis, "Slovall .Amerikánský vydávaný od Fr. Kořízka a redigovaný od Jana. středu zuřící války stojíme a kdežto :občan mu mož­ Barty Letovskýho. I tento list trpěl každý pravý pokud jen ná jest, podílu na nynějších vojenských na počátcích svých velice nedostatkem, o čemž doufáme přes rok událostech béře, vida že svobodě ob­ podati zají­ čanské aspoň poněkud prospívá, a ha·· mavý popis. Když viděl Jan Borecký, nebnému otroctví hráz staví, Tak i já, jenž se zatím odstěhoval s rodinou svou do Milwaukee, že tle i racinskému listu odloživ obyčejnou spisovatelskou zbraň a se stál -péro, chopiv pušky, jsem špatně. vede, dal návrh. aby se oba tyto dny neustále ve zbrani a nelze spojily a vzájemně si pomohly k životu. Návrh jeho nalezl ohlasu, tím více, ano mně bylo mému povolání na. druhé straně vyhověti. Odejetím naší Saint v St. Louis nebylo na to lze pomysliti v zmatcích války vydávati Louiské "Domácí obrany" do J effer­ časopis čes­ son CIty (hlavní město státu Missouri) ký v městě. které bylo středištěm rejů ku které četná čásť našich Čecho-ame­ válečných. I uzavřeno tedy přestěhovati N. N" rických občanů (spolu já a sazeč N. G.) přivtělena jest, jsem sám na sebe od­ i s redaktorem ze St. Louis do Racina kázán. Ačkoliv jsem bolně své spolu­ za pomoci o Manů českých v Caledonii, druhy opustil, nebylo mně možná je a o sv. Václavu 1861 odbývala se za dále sprovádéti; neboť véc akcionářská, tím účelem veliká schůze v Caledonii věc národní požadovala stráž domácí a v bytu p. J ana Eliáše. Sešli se tu. nemohla zcela opuštěna býti. .1 sa te­ občané kaledonští, někteří racinští, J. dy, jak pravím, sám na sebe odkázán, Borecký z .Milwaukee, redaktor a vy­ nemohu laskavé čtenářstvo ujistiti, v Slovana Am.", Rus A. Mali­ davatel odstávkách a "Národní jakých Noviny" novský Vojta .Maš« k, kteřížto posled­ Chci se ní dva páni právě tuho dne z Evropy jemu docházeti budou. sám z nedostatku a sa­ tedy přičiniti byli zavítali do Racina. Zde bylo uza­ zeče sám v prázdných mých hodinách vřeno přestěhovati sem "N. N." ze sázeti. Nebudu-li moci do 14. dnů no­ Saint Louis na útraty občanů kale­ viny sesaditi,-vydám každý týden to­ donských. Dne 5. října odbývala, se lik, kolik sesaditi mohu doufaje" že druhá schůze li p. Eliáše v Caledonii nedostatek tento svým časem vynahra­ kde už N. N. byly přestěhovány a re­ dím- žádám tedy ještě jednou laskavé daktor jejich Fr. Mráček byl také příčtenářstvo o všestrannou shovívavost a tomen. Zde jednalo se o spojení obou podporu. S úctou časopisů, což se docílilo po delším jed­ Franta Mráček. nání a nový časopis z toho povstalý; jeho první číslo vyšlo 13. října 1861, Však stále se vzmáhající boj vyža­ doval četnějších sil a tu musel i Fr, byla "Slavie" Fr. Kořízek byl vydava-· Mráěek s jiným oddělením "Domácí telem, Fr. Mráček prvním aJ. B. Le­ redaktorem. obrany "do ·pole. Vrátil se po několika tovský druhým týdnech nemocen, silná horečka upou­ tala ho k loži na více týdnů a na další vydávání časopisu nebylo ani pomyšle­ ní. Všecky prameny k vydávání byly .

"

.

.

.

"

-

.

.

.

HO

-

-

Statistický přehled zemí Celý povrch zeměkoule počítá !!e na okrouh­ lých 200,000.000 čtverečních anglických anil. Z těch jest něco přes 50,000.000 čtvero mil pevná země a osjatní jest voda. Zeměkoule měří kolem sebe na nejširším místě, na rovníku, 24.900 mil; průměr země od točny k točně obnáší 7,900 mil, průměr na rov­ níku 7,925 mil. -

-

14.

Švýcary

15. Dánsko

16.

Řecko

17.

Malta, Gibraltar a Helgoland San' Marino, Andora

18.

a

Monaco Celek

Amerika severní. Severní Amerika měří ma

58,841,682 obyvatelů jící státy: 1, Dánská Amerika: 'Greenland Iceland 2. Britická Amerika

3.

Soustátí s Alaskou

a

A

8,934.169 čtvero mil, dělí

se

71.737

240.965

89.252

1,337.439 11,780.000

13. Franc. Guiana

35.080

24.430

356.000

200.000

7.600

592

7,042.548

27,109.118

a.

2.266,982 210.211

a Francie

204.071

4. Rakousko

240.371 121.112

114.297

Španělsko

S. Turecko ,

542,800

1,565.000 2,794.473 1,040.371 2,500.000 1,987,352 1,908.350 1,465.000

155.026

'7.

192.959

evropské

199.290

71,195.394 40;115.748 36,594.845 35,904.435 31,817.108 26,775.000 16,374.944 16,342.000

'9.

Belgicko

11.372

5,02i.336

10.

Švédsko

170.651

4,168.882 1,729.691 3,888.295

11. N orvéžsko 12. Nizozemí

13.

(Holland)

Portugal 8 Madei­ rO\1 a Azory .

8,500.000 2,921.000

210.000

110.118

'6. Italíe

258.305

982.000

11.

76.000

Irsko

303.100

2. Alžír

10. Arabie

58.800

a

1. Moroko

58,841.682

1.2. Holandská Guiana

5. V. Britanie

795,000.000

8,934.169

3,430.000

evropské

15,742.000

8. Rusko

11. Britická Guiana

2. Německo

192.000

8,000.000 6,000.000 16,000.000 2,176.000 10,000.000 8,000.000 7,925.000 5,500.000 4,300.000 4,000.000 2,000.000

29.600

132.609

1. Rusko

:

92.248

510.100

Celek,

asijské

13.581,

565.000

Ev rop

Japonsko

184.000

�. Bolivie

ostrovy

'3,663.000 469,508.000 1,652.272 198,128.000 169.000 37,000.000 672.486 16,463.000

říše'

2. Hindustan

261.800

4. Peru

Patagonie

3,953.555 300,390.304

e,

f:\iam

285.350

15. Folklandské

22.430

3,886.798 38,923.210 9,173.052 2,665.000 4,087.149

a. Ecuador

:1.4.

183

3,524.095 3,611,849

514.000

9.

157.500

Birmah

368.220

10. Brazílie

145

66.987

1. Venezuela

'8.

1,794.733 1,457.894

39.753

2. Soustátí Columbia

Argentinská koufed. Uruguay Paraguay

19,352

5. Zadní Indie

Am�rika Jižní.

1.

Čínská

2.669.0.95

14.752

9.880

171.003

�. Chili

1.

i

s

15.991

720.000

-5. Střední Amerika

Celek

následu­

3.

761.640

6.Západní Indie s ostrovy

na

4. Turecko

4. l\Ieksiko

''1. Balize

zeměkoul

na

122.323

13.678

174.000

'Anam

l\Ialacca

a

'89.095

j.

648.000

6. Persie

493.000

7. Turkestan 9.

5,861.248

asijské Turkestan vých.

490.000

Afghanistan

12. Belučistan

Celek

Afrika severní.

3. Tunis 4.

Tripolis

5. Sahara 6.

Egypt

s

N ubíí

8. 9.

97.000

1,500.000 7,366.000 4,500.000

120.000

30.0000

287.037

1,000.000

223,237

820.000

144.000 240.000

800.000 300.000

Zam­

bezia atd.

Urika jižní. 10. Osada Předhoří -Oap­ a Natal 11.

.cafraria, Orange

12.

Damara, Namaqua

13.

Senegambia

a

Transval

západní.

14. Liberia 15 .. Guinea 16. Osady britické, ho­

landské

2,000.000

východní.

Zanguebar Mqzambique,

Afrika

950.000 750.000

659.073

7. Habeš

Afrika

43.204

344.401

a

franc.

200,000

12,000.000

20.000 747.463

29,458.000

97.014

665.000

718.000

Afrika střední. 17. Sudan 18. Etiopie

1,600.000 50,000.000 a

nevyzkou-

mané kraje

19. Madagaskar 20. Ostatní ostrovy

4,100.000 46,000.000 240.000 10.000

4,000.000 1,700.000

------�----------

35.811

4,360.974

Celek

11,733.834 174,239.000

811.ustralie. Ma l

a

y

s

Fižijské

ia ;

1. Borneo

260.000

2. Sumatra

125.000

3. Java

51.980

4.

65.637

Filippiny

{i. Celebes

6. Ostatní

ostrovy

30,102.000

Severní Amerika

45.709

341.000

1,000.000

8,934.169. 7,042.548 3,953.555 15,742.000 11,733.835 3,600.027 100,000

Jižní Amerika Asie

2,449.596 26,215

1,551.000

106.259

238.000

347.000

600.000

Nový Zealand Papua a ostrovy

Afrika

29.000

Australie

Toěňové země

48,841.682 27,109.118 300,390.304 795,000.000 174,239.000 30,102.000

Ladrones

10.000

Celek 51,205.133 1,38�.602.104 Nejnovější sčítání obyvatelstva zeměkoule německými statistiky udává počet všech oby­ vatelů zemských následovně v souhrnu :

Carolines

20.000

.Asie

825,548.590

Central

12.000

Evropa

309,158.300 199,921.600 85,519.800 4,748.600

7.631

63.000

.

17.000.

Archipelago Washington a Marq uesas Dookovy, Australy atd. Navigators

18.000

17.000 100.000

Přátelské ostrovy

Afrika Amerika

.

Australie

18.000

Americké peníze, míry

a

váhy.

Celek 1.423,9170.00

Mohly

se

nimi

N árodni měna. Soustátí má za jednot.ku dolar a děli se takto: 10 millň rovná se 1 centu 10 centů 1 dimu (čti: dajm) " " 10 dimů 1 dolaru " " 10 dolarii" 1 .orlu eagle (igl). " Mill se nerazt, jetr příliš malý. Ostat­ ni peníze rad se ze zlata, stříbra, niklu a .

bronzu. Ze zlata se razi: d vojorel ($20) orel, ětvrtorel (2H, trojdolar a dolar. Ze stříbra se razi: dolar, půldolar, ětvrtdo­ lar, d vaceticent, dime, půldime a trojcent. Z niklu U čistý nikl a ! mědě) razí se pěticenty a třicenty. Z bronzu (5 procent

půlorel,

·zinku

a

centy

a

cínu

při 95 dvoucenty.

proc,

mědě).

razí

se

Zlaté penize a střibrný dolar jsou zá­ konitou měnou ve všech obnosech. Půl do­ lary a ostatní drobné pen1ze jsou zákoni­ tou měrou jen do pěti dolarů. Niklové pěticenty jsou zákonitou měrou až do 1 dolaru; niklové trojcenty do 60 ctil, bron­ zové centy a dvojcenty jen do obnosu 4 ctft.

Papírové peníze.

sled ni

Počátkem

po­

občanské války byly prohlášeny zákonité penlze také not y tát i nenesoucí žádných. úroků,

kongresem za o U s

-

musí platit může vypláceti

nimi

Peníze.

daně vyjma zlatem; a vláda všecky požadavky.

platiti všecky

clo, které

8

62.000

Souhrn.

70.000

Polynesia. Ostrovy Sandwichské Society a Georgían

.

144.000 Celek 3,699.027

Evropa

8. Tasmanie 10.

pře-

8

dešlými

3,000.000 2,500.000 16,000.000 4,319,000

A. ustralasla,

7. Australie 9.

107.000

Ostatní ostrovy

.

se

z národního dluhu. Mimo to též bankovek národních banka zřízených státními. zákony, Avšak jen vládni noty jsou zákonitou měnou od $1 nahoru a pak drobné půldolary, a čtv rt­ dolary, patnácti a. d eslticenty.

vyjma úroky uživiL

se

Národní d

k y

'úpisy, bondy.

Pět

-

a

(Five Twenties) mají své jméno od tuho, že jsou splatitelné po tém roce svého vydáoi a do dvacátého pá­ roku od due vydání musejí býti staže­ né. Nesou úroky ve zlatě 6 ze sta platí telné půlletně. Des e t Č t Y ř i c e t k Y (Ten Forties]" jsou pěti procentové úpisy v a o e

t

..

které vláda může stahovati. po 10, musí stáhnouti a vyplatiti ve 40 letech o d dne

vydáni. Úroky

stovky a padesátky pla­ Sed m půllet ně. a Tři c e t k y (Seven Thirties) jsou po­ kladnični úpisy, z nichž plati S" úrok půl. letně v papírech a sice sedm a tři desitiny ze sta, jsou splatitelné ve 20 letech od vy­ dáni a mohou se pak změniti za úpisy Pěta července dvacetky. Byly vydané 15. roku 1865. Na ty poslednější může vláda platiti 6 procent úroků ve zla tě. Š e s t k y na 1891 jsou úpisy spolkové, které nesou 6 ze sta úroků ve zlatě a jsou splatitelné r. 1891 též ve zlatě. tí

se

ročně,

na

na

ostatni

�

-

7

.

82

-

4

Americké i

.

anglické váhy.

'

stříbro.

a.

(drachem) činí (uncí)

1

16 drams

16 oz 28 lb

(oz) (lb) čtvrt, quarter (qr) 1 cent (cwt.) ounce

1libru

1

4 qrs 20 cwts

1 tonu

1 cental

100Th

avoirdupois 5.760 zrn, grains

144lb

175 liber troy 1Th troy llt ,avoird

váhou

Touto

hokamy. 24 zrn,

7.000

"

váží

se

graíns (gr.)

1

20 dwt

12

dra­

a.

pennyweight (drot.) 1 ounce (oz)

20 3

27

2t palce

činí

1

scruple

'1

•

8 drachem

1

"

12 uncí

dram ounce

1 libru

"

Míry americké. se

hledí pouze

se

na

ku měření

vzdálenosti,

délku.

ječmene (barley corns) či:ai 1 inch, palec 12 čárek (lines) 1" 12 palců 1foot(ft) stopa 1 yard (yd) 3 stopy činí 1 rod, perch neb pole 5t yardu 1 furlong (fur) 40 rodů 1 míli (m.) 8 řurlongů 3

zrna

"

"

"

"

1 fathon

6 stop 3 míle 60 mil

1

"

zeměpis.

neb

plaveckých

lígu (league)

činí 1 stupeň

(degree) 1 dlaň (palm) míra. koní palce činí 1 pěsť (hand) 4 palce 1 píď (span) 9 palců b) Míra čtvercové (sqnare, čti: skvejr.) Míry čtvercové užívá se ku měření ploch na. délku a. šířku, jako polí, vod, stěn atd. 144 čtvero palce činí 1 čtvero stopu 9 čtvero stop 1 čtvero yard 30i čtvero yardů neb 1 ě tv. rod, perch, pole čtver 3

.

"

"

"

"

"

272t

stop

40 čtvero rodů

}

činí

jiných

a

1

" "

37.2

24

1 rood

(růd)

nail, hřeb

1 quarter, čtvrt 1 yard 1 loket

flemský anglický loket francouzský 1 loket skotský 1 loket

1

"

palce

e) Míra papíru. archy papíru (sheets) činí

20 knih

,�

2 rysy

1 knihu

(quíre)

1 rys (ream, čti: rým) 1 balík (bundle)

f) Míra vinní. činí

gi1ls pints

4 quarts 24 gallons

1

pipes

"

hogshead puncheon 1 pipe 1 tunu

kostkových palců 31t gallonu g) Míra pívní,

1

t,

"

2

1 1

"

231

1

gallon vinný sud

činí

pints

4 quarts 9 gallons

1

quart

1

gallon

1 firkin

"

1 soudek

36

gallons li soudku, 54 gallony II hogshendu, 72 gallonů li puncheon, 108 gallonů 282 kostkových palců

galon

:1 trierce

"

li tierce neb 63 gallonů II hogshead, neb 84 gal. li puncheon neb 126 gal. 2

pint 1 kvart

"

"

1

hogshead

1

puncheon 1 butt

"

galloD

1

"

h) Míra suchá. 2

pints

4 quarts 2 gallons

4

pe�ks

36 bushels

"

"

1 cord dříví

při měření sukna, plátna

3 čtvrtě'

2

a) Míra délky. této užívá

se

4 čtvrtě

4

Míry

1 tonu nákladu

.

hřeby

6 čtvrtí

se

zrn

}

yard

číní 1 tonu neb něklad (load)

d) Míra střižní.

(A-pothooarles.) výhradně v lékárnách váhy lékařů ku připravování léků. užívá

1 kostko

stop

42 kostkové stopy činí 128 kostkových stop

5 čtvrtí

graíns, scruple

kde

"

40 stop kulatého neb 50 stop štípaného dříví

(lt)

Váha lékárnická

a u

c) Kostková míra (cnbíe.)

Užívá

1 libru

Této

1 čtver. míli

látek.

zlato, stříbro

oz

1 akr

"

kostkové užívá se ku měření celistvých hmot, těles na jich délku, šířku a výšku neb hloubku, jako dříví, kamene, beden se zbožím, .. prostranstv] v síni neb v lodi atd.' 1728 kostko palců činí 1 kostko stopu

4

činí

}

Míry

"

(zlatnická.)

Váha troy

neb

640 akrů

a) Váha avolrdupols (obecná.) Této váhy užívá se ku vážení věcí hrubých, jako sena, masa, grocerií, lnu, másla atd. a všech kovů mimo zlato

růdy

160 čtv. rodů

268

kostkovýoh palců

1

quart gl1110D

1

bushel

1

činí "

1

"

" " "

peck'

1 chaldroD 1

gl111on.

-

Hodnota zshraníěníeh

83

peněz'

měně Soustátí [zlata] jak byl prohlásil tajem> ník pokladny spolkové dne 1. ledna 1875. v

Peníz'

Země

Kov

Argentina Belgie

Pesofuerte frank

Bolivie Brazilie

dolar'"

Cena amer.

Zlato zl.

$ 1.00 stř.

a

19.3

Milreiso 1000 reis zl. zl. peso Bogota dolar 'Oanada zl. stř. Centrální Amer. dolar zl. Ohili peso Cuba zl. peso Dánsko koruna zl. Ecuador stř. dolar libra 100 piastrů zl. Egypt Francie frank zl. a stř. Indie rupie o 16 annas stř. lira zl. a stř. ltalie yen Liberia v Africe dolar dolar Mexiko Německo marka Nizozemsko zlatý koruna Norvéžsko

Paraguay

stř.

19.3

peso' dolar stř. milreis o 1000 reis zl.

Peru

Portugal Rakousko

rubl

}J.usko

stř. stř. zl. a stř. zl.

92.5 26.8 91.8 4.97.4 19.3 43.6 19.3 99.7 1.00 99.8 23.8 38.5 26.8 1.00 91.8 1.08.4 45.3 73.4 19.3 1.00

zl. zl. stř. zl. stř. zl. zl.

Japonsko

o

zlatý 100 kopejkách drachma

Recko

Sandvičské

ostro dolar

Španělsko Švéusko

peseta

zl.

koruna

zl.'

Švýcarsko

96.5 54.5 91.2 1.00 91.8 91.2

a

26.8

zl. a stř. 19.3 zl. 04.3 libra šterlingu zl. 4.86.6�

frank

Turecko Velká Britanie

piastr

Peníze

anglické.

gová.

Třfdí

se

(.

1 1 1 1 1 1

následovně: penny (d) v naší měně zlaté "

$0.02.00 0.08.11 0.24.33 0.48.67 1.21.66 4.86.66

.

groat shíllllng (8)

"

"

florin (zlatý ň.) " korunu " libru sterlingu" neb souvereign

1 5.10.09 shilling �trinea V celnicích Soustátí příjímá se 1 libra ster­ lingu v zákonní ceně $4.84, ostatně v trhu však je buď cena ta něco vyšší neb nižší dleceny zlata.

21

..

,.

Váha bušte obiH jest

v

"

a semene

státech podle zákona domácí­ sice v á � I jed e n buš I :

rozličných

ho rozličná

a

Ječmene vIII., Ind., Ia., Ky., Mich., Minn., Mo., N. C., N. J., Ohio, Wis. 48 liber -. Mass., Or., Vt. 41 liber. W. T. 45 liber. La. 32 liber, Pa. 47 liber, Cal. 50 liber.

Mich., Minn., 01' .. Wis. 42 lib. la., 111., Ky., Mo. 52 liber, Ind., N. C., N. J. 50 liber. Cal. 40 liber .. Mass., Vt 46 liber. N. Y., Pa. 48 liber. Conn. 45 liber. Jetelového semene v Íll., Ind., Ia., Ky., Mich., 1tIínn., Mo., N. Y., Ohio, Or., W. T., Wis. 60 liber. N. J. 64 liber.

Pohanky -

v

-

.

N. C. 54 liber. N. Y. 58 liber.

Ovsa

v CaL, lll., Ind., La.,' Mich., Mlnn., Y., Ohio, Pa., Vt., Wis. 32 liber. Me. Mass., N. C., N. H., N. J. 36· liber. Ia., Mo 35 liber. W. T. 36 liber. Conn. 28 liber. Ky.

N.

..

100 liber 3 bušle.

Žita v Conn., Ind. 180., 111., Ky., Mass Mich., Mínn-, Mo., N. J., N. Y. Ohio, 01'. Pa., ve., W. T., Wis. 56 liber. Cal. 54 liber. La•

..

52 liber.

.

Semeno

timothy

v

111..

Ind., Ia., Ky., Mo.,

45 liber. N. Y. 44 liber. Wis. 46 liber.

Pšenice ve všech státech 60 liber, vyjíma­ je Connecticut, kdež váží 56 liber. Hrách, boby a' zemčata mívají 60 liber na bušl, Mouka. čítá 196 liber na bečku, maso na­ ložené 200 liber

Zaj

na

í

bečku.

é

body teploty. teploměru Fahrenheitova [sou následující stupně tepla pamětihodné: Nejnižší teplota v lrkutsku, v Sibiři obnáší 84 st. pod nulou. Domnělá průměrná teplota. na severní. točně 13 st pod nulou. Slaná voda zmrzne při 14 st. m a v

Dle

.

Vino zmrznu" 20 ,,. Krev 25 " " " Mléko " 30 " " Voda 32 " n " Líh v prázdnině vře " 36 ,,. Hniloba počíná" 50. ,,.. N ejlepši teplota pro obydli 65-68" 98 " Teplota krve v lidském těle -Zvířata se studenou krvi zmírají při 106 ". N ejvyšši teplota lidského těla při nemoci 110 ". 110-130 Teplota horké lázně " 140-150 ". Čai a káva se pije při .

Národní měna Velké Britanie jest sterlin­ 4 farthings činí 4 pence 12 pence " 2 shillingy" 5 shl Hngů , 20 shillingů

Kukuřice v Conn., DeI., Ind., Ia., 111., Ky.,. La.., Mass., Mich., Minn.,N. J., Or., Ohio, Pa.., Vt., W. T., Wis. 56 liber. CaL, Mo. 52 lib.

,

Teplota vařící vody Vosk taje při Mléko se vaří při Škrob zrněni se v cukr při Síra se roztaví při Teplota chlebové pece Zár obyčejného ohně

ISO

"

155

"

199

"

160 226

'

..

320 -400

1000

,.

Náboženské sekty v Soustátí. Dle ú�adního 8ěitání 1870.

..

Metodisté

Baptisté regulšr..t Presbyteriané regule Řimšti katolící

6,528.209' 3,997.1192,198.900 1,9�0.514-

-

1,1'17.212

Con gregationlisté

991.351

Epi�kopá.lé

977.332

Luteráné Ohristiané

865.602 499.344

Presbyteriané nepravidelni Reformité

431. 700

Baptisté nepravidelni

363.019 227.228

Reformité holandští

(dutch)

84Přát�lé Universalisté 'Unitel'iané

224:.664 210.884

155.471

Mormoné

87838 73.265 25.700 18.755

Židé Mora vštl bratři Sveden borginné

Drobnosti· t Bavorský aktech

sudí

přehrabávaje

se

v

by vzhledl vzhůru, koho před staví dle zvy ku své otázky:

aniž

má, "Obžalqvaný, vaše jméno? "Emma Walter.

sebou

'

.

"Stáří?" .,,26 roků." ."Zaměstnáni ?"

.."Švadlena." ."Poměry

+ Nejlepší příležitost pro člověka se ve. svaté trpělivosti dle pří­ kladu svatého Joba jest, když se ponej­ prvé umyje ráno doma dělaným mý­ dlem a se zavřenýma očima klopýtá přes židlice hledaje ručník a hospodyně naň křičí, že je v prádelníku v dolením ale že děti ztratili klíč od něho šupleti CVIčiti

.

k službě

vojanské?".

Obžalovaná mlčí.

vojanské službě? stydlivě: "No, když to musíte vědět, "jedno s majorem a jedno 8 kaprálem: Teď teprvé viděl sudí, že stoji před "Prosim, poměry

k

Obžalovaná

nim

ženština,

li. ne

muž.

t Venkovský grocerista k farmáři: "Hle, příteli, všecky ty hroudy másla, kte­ ré jsem koupil minulé soboty za liberky "Jak by to jsou každá o 3 unce lehčí." mohlo býti," odvětil nevinně farmář, ."vždyť jsem je vážil dle kusu mýdla, kte­ ré jsem koupil v pátek od vás za jednu li­

t

Jak

SJ

dají

dělat

Jdi

do

dlouhém

ka­

peníze :

bohatého hotelu k večeru

v

bátě, vysokých botách,

ale bez kalhot, aby nebylo viděti. Ráno vstávaje sil­ ně zvon, svolej čeleď a majitele, a nařikej že ti někdo noc ukradl kalhoty i lili, přes lil $50 v nich. Majitel hotelu, aby jeho místnost nepřišla v pověst z1011, dá ti nové kalhoty a $25 k tomu. to

však

-

bru,'

+ "J'e to těžká, přetěžká zkouška", praví jeden, jenž to zkusil, "když člo­ věk má představiti svou druhou man­ želku I 7 let' starou která čítá už 20."

své vlastní To

se

dceři,

dá věřiti.

t

O zemřelém senátoru

Delaware

Saulsburgu z "\Vashingtonu

vypravuje následující anekdota. Senátor ten každé ráno při probuzeni musel míti dvě sklen­ ky "cocktailu." Jednou tázal 'se ho přitel jeden, proč pije vždy dvě po sobě. ,,'1'0 je tak," odpověděl tázaný, "Když vypiju jednu, cítím v sobě hned jiného člověka, tu bych se a styděl pro nezdvořilost', a­ bych toho druhého člověka hned nepoěas­ toval

se mnou

se

zároveň."

ve

.

85-

-

Ponis česk.ého· života "VV" OH:IOAGO.

Město lohou, ale

Chicago jest nejen

svou

po­ i velikostí a činnou svou podnikavostí, jakož i soustředěním ob­ chodu a železnic svých pravým hlav­ Co pak nás ním městem Ameriky.

týká Cechoslovanů amerických, jest nám též Chicago městem hlavním, nej­ více Čechů ze všech měst obsahujícím; nejvíce národního života jevícím a v každé téměř národní záležitosti jiné dobrým příkladem předcházejícjm. Od roku 1853 počínali se sem Čechové stěhovati a usazovati a jakmile jich tu bylo větší počet, jali se pěstovati náse

rodní život čile a obětavě. Jelikož zamýšlíme budoucím rokem obšírný dějepis národního života .

podati

,

se, veškerých spolků, avšak nedocílilo' Jednotlivci jest to nemožné, více osob za práci tu není po delší dobu platiti tím více, z čeho, a práee jest ohromná, bojí když mnoho jest tu rodin, které seúčelu nechati se zapsati, nerozumějíce toho, a stalo se nejednou, že horlivý v smyslu slova byl

pravém spisovatel domu vyhozen. Nejvíce Čechů. jest .

z

osazeno

ve­

6, něco méně ve war­ ostatně pak a 16... roztroušené po české jednotlivé rodiny Ži vel český všech wardách a ulicích. wardách 9. dách 8., 15.

a

jsou

tu nepřevládá sice ve wardě žádné, aby rozhodoval v politice, avšak jest ho ve wardě 6., v tak zvané Plzni, na poměr třetinu nejvíce, neb tu tvoří dobrou voličů. všech .

kalenddři tomto, obmezíme se tentokráte pouze na vy­ psání jak český živel vyhlíží dnes' v

Úechů Chicagských

v

Spolky.

.

Chicago. Chicago čítá letos asi půl milionu obyv. a mezi těmi nalézá se asi 25.00(. Čechoslovanů. Podrobné a úplné se­ psání Čechoslovanů bylo podnikáno už i za pomoci po dvakráte, a na 'posledy

Národní život soustředí se' v Chi­ okolo dvou národních síní cago hlavně Tělocvičné Jednoty Sokol" a sice síně" a

síně

Sokola'",

Č"esko-Amerického

jichž vyobrazení podáváme.

�

.• ,.:

3<::.�.', IJ �

,

'

.

..

,�.

"nl')

fln r; "Fln

.",n

n

n.n,O.l)�

I'i? i

-j .--"

,�m ==------==

.,.

j: >---

I

I

-<,I

,;

_

I

I

_=--J!E=EIJ:== --I"'H Ir-'-

..

�

-86-

Síň Těl Jed. Sokol č. 74 a 76 již. Taylor ulice, jest bezpochyby největší českou národní síní v Americe. Byla vystavěna "Slovanskou Lípou;', 'kteráž přešla v T. J. Sokol. Má podstavec zděný, v němž nalézají se obydlí a skla. py, pak první patro y němž nalezá se sborová síň, nálevna, knihovna. obydlí a, cvičírna ·Sokolů; v druhém patře pak prostranná sín s jevištěm a s ga­ erií s nálevnou a pokojíkem pro dámy.

v němž nalezá se prostranná síň, jevištěm a před ní dvě místnosti, jedna pro nálevnu, 2. pro potřeby ved­ lejší a nad těmi jest prostranná �alerie.

patro, s

l'est

Sbor sám Těl. Jed. Sokol čítá 80· členů a páčí majetek svůj na 20.000, na čemž. dosud lpí čásť nesplaceného Sbor dluhu. bJTI založen 13. běezná 1811 a nynější jeho úřadníci jsou: V. N ěmeček předseda, Ant. Legro námě­ stek, F. P. Barcal tajemník, J os. Pav­ lík pokladník. Sprá vní výbor: J oset: Skalický, Ant. Jelínek, a Fr, Oilík. Náčelník Sokola Jan Čížkovaký; jed natel síně J. Kostner, Divadelní představení za minulý rok obstarával na jevišti �omto dram. klub ., Thalia': pod ředitelstvím p Fr. N a jehož místo poslední P. Barcala. Klub volbou byl zvolen p. Fr. Hess. .

byl závazkem vázán hráti každých 14 dní ve prospěch síně Tf> 1. Jed. Sokol, ale z ohledů osobních odepřel vzdor zá­ vazku své spoluúčinkování většinou 2 hlasů a když II údů klubu, kteří byli zároveň údy TěL Jed S9kol, povinno­ sti s\·é dostálo, byli několika údy vy­ loučeni, pudrželi ale Erá vem šatnici a účinkují dále pro síň. Uředníci jsou: M. Poláček, předs., G. B. Reišl, taj., J. Steindr, účet., H. Vávra, řiditel, A. Purer, režisér. -čítá 22 údů a vlastní šatnici v ceně $600. V síni " Tělocvičné J ednoty 80kol" jest hlavní střediště národního života českého v Chicago, četné spolky' české i polské scházejí se tu, odbývají různé zábavy, se tu časté přednášky, SéS01l11' a divadla se hrají plesy Sbor pra­ letní každou druhou neděh cuje všemožně, aby udržel síň tuto

vyjma

Češstvu chicagskému

a jeví vzorné smý­ šlení národní, obětavost a horlivost Sín éeSKo- Americké/tO Sokola' \ "

druhé to střediště národního života, ve­ dena a' spravována poctivými a oběta­ vými národovci, nalezá se na ulici De­ Koven č. 106 a 1,,8. Jest o něco menší, nežli síň ." T. J. S. ", má jen jedno

�i �'::�; '�\ �':i-:�-'�::���J ..

[Síň Česko-Amerického "Sokola".)

Podporujioi:

Sbor

Č.

A.

Sokol

Účel sboru jest tělocvik, a podporování vzájemné. Majetek svdj páčí sbor na $15.000 mi­ může se mo budovu spolkovou, která ceniti asi $12.000. Příspěky ku sboru obnáší $1.25 čtvrtletně a nemocný ob­ drží od sboru $5 týdně. Úřadníci ny­ nější jsou: V. Ledvinka předseda, T, čítá 85 členil. divadlo české

Mhller náměstek, J. Fučík tajemník, V. Klimeš pokladník. Náčelníkem jest Tom Kallas. praporečníkem J. Napí­ ralský, a jednatelem síně Jos. Kopta. Divadlo v síni této obstarávali ochot­ níci sboroví, kteří 29. ledna 1877 zalo­ žilí ochot. samostatný spolek pod jménem "T.vl" čítající teďv červ'. 30 údů. I ten­ to sbor ochotníků čítá několik výborných sil pro jeviště a hraje divadla každé druhé neděle vyjma sésonu letní.

-

Až dosud platilo pravidlo, mezi těmito ochotnickými sbory, že nesmí člen jednoho účinkovati se členy dru­ hého v jiné síni. Vývojem doby. po­ slední se, že ne prak ti eké to ob­ .

,zdá odpadlo. Úřadníky .ochot,

mezeru

sp. "Tyl" jsou nyní: Ed. Úhlíř řiditel, Tom. Miller p_ředseda, Voj. Janeček tajemník, Mat. Krištůfek pokladník a Karel Tichý kni­ .

hovník.

87stel a soház] se v té škole na ulici De­ Koven. Údů čítá 253 a majetek jeho obnáší $5. �QO. Ufadníci jeho jsou nyní: Fr. Bartík předseda, J os. Saur námě­ stek, Prok. Fišer tajemník a Jos. Cinkl pokladník. Příspěvků platí se 4,) ctů. měsíčně a "{>odp()ry se vyplácí nernoc­ nému $6 týdně, a pó úmrtí úda obdrží vdova neb sirotci od každého úda $1.

De­ dvou patrech. Nahoře nalézá se síň veliká pro školu dobře upravená a dole jsou smě dvě vším školním nábytkem opatřené. V jedné třídě vyučuje se pouze česky od učitele p. Roberta L. Pitte, v třídě druhé vyučuje učitel p ..A. Purer an­ glicky na. základě češtiny. Počet dítek v každé třídě lest průměrně 85. Škola

Skola

8V.

Váolavská

na

Koven, jesti dřevěná budova

.

ulici o

Spolky dělnické a podpůrné, Dělnických a podpůrných spolkli jest v Chicago následovné : Óesko-dělnioký Po-ip. Sbor s ňče­ lem podpůrnim, byl založen 23. prosince 1866. Ůítá 132 údy, schází se v síni Těl. J. Sokol a čítá svého majetku $3.571. Příspěvek obnáší ročně $5, spolkem sv. Vaclava, podpory platí se týdně nemocnému $5 je vydržovaná měsíčně 50 ctů školného, platí dítky v úmrtí úda dá úd $,1 jeho pádu kaí.dý však vyučují se zdarma. chudé ry.anzelce, v pádu úmrtí manželky_ 50 c. Denně dítky a sice ná­ se vyučuje 5 hodin, Jos. Matou­ Uřadníky jeho jsou právě čtení, po­ psaní, sledujícím zástojům: šek předseda, V ác Topinka náměstek, mluvnici, pravopisu, zeměpisu, črtání, Šilha a .J. Jan Voj. Hájek tajemníky, dějepisu, zpěvu a názornému vlučování. Nikl pokladník, Jan Hausknecht jed­ Mimo to drží se tu večerní. anglické natel a, Jos- Holub praporečník .. pro odrostlejší a nedělní Č. Krejčovský Pod. Sbor má za vyučováni ooiká škola pro kreslení. .

účel

udržovati'

řemeslo

na.

dobrém

spolek 8V. Jiří má podporovati se vzájemně. Byl Porlf?ru}wi založen 17. prosince 1870, čítá 102 údy. místnost roh ulic 19. a Hoyne, svou Má majetku $2.035 a schází se v síni čítá 117,údů a má majetku $1.148. Č. A. Sokola. Příspěvků platí údové Před-edou jeho jest Jos. Krejčí, ná­ A. Vlasák, tajemníky J an 25c. a ttdně vyplácí se podpory ť-6. městkem Burián a A. Matosšok, pokladníkem Jen krejčí může býti přijat do sboru. Uřadnící jsou právě následující. Před­ Fr Baudiš. Příspěvků se platí 30 ct. na měsíc a podpory $5 na týden v ne­ seda Mart. Baumrucker, náměstek: V. Topinka, tajemník K. F. Šťastenka, moci. pokladník M Hejduk, účetník K. Mil­ Česko Národní Podporuj-k, �bor lota, praporečník' M., Pelant, jednate na straně severozápadní, schází se v K. Chaloupka. Northwest Hall, č. 17, ulice Ooruell. Ó. děl. Rod. sbor R()1)Mst podpo­ Byl založen 1,72 čítá 60 údů, -mš ma­ ruje v nemoei a v nedostaku práce. Byl jetku as $1000 a platí podpory $5 týdně. založen 1. ledna 1877, čítá '80 údů, Příspěvků {>latí se $5 ročně, pod­ schází se v síni J. Krejčího Č. 756 ul. Uřad­ pora' nemocnym jest $5 týdně. 18. a má majetku $118. Podpory platí níci nynější jsou: J os. Dostal předse­ i3P $4 týdně a příspěvků dle potřeby. da, Josef Koželuh náměstek, Fr. Fenzl Ufadníci jsou A. F. Vališ předseda, tajemník, Jan Kuna pokladník, V ác� V. Mis náměstek, Jan Morava tajem­ Rousek jednatel. stupni

a

.

-

ník, J OB. Novák pokladník.

"Vla.3timil" č. N. Pod? Sbor Svatováclavský Podporující Spo­ má založen byl na severozápadní straně lek, založeny 1. ledna 1�66, kterýž 1877 a čítá 37 členů, ma­ května a 13. nemoci za účel v pádu podporovati Účel jeho jest vzájemná úmrtí. Má. svou školu, vystavěl ko- jetku $1'8.

-,88

podpora. 'Schází se v síní p. Josefa Bartušky č. 100 a ] 02 ulice Wade. Pří­ spěvkfí platí 25 ct. měsícně podpory, nemoenému $5 týdně. Nynější úřadní­ ci jsou : Jan Stejsk&J předseda, Fr. Kříž náměstek, Anton Úerný a Fr.' Duha tajemníci a Fr. Dvořák pokladník. Če8ký výpomocný 8potek čí8lo L má za účel peněžně vypomáhati svým členům. Byl založen 1. května 1873, čítá 65 údů

.

a

měl T. května 1877

ma-

jetku svého $51.032. Schází se ě, 31 záp. ul. 20. Viktor Petrtýl jest před­ sedou, M. Hlávka. náměstkem, Prokop Rudek a Fr. Mencl tajemníky, Robert Pitte pokladníkem a mimo to jest 9

-

sad, povzbuzování spoluobčana. k po­ litické činnosti. ·Majetku .svého má Pří­ spolek $809.46 (31. č;ce 1877). 40c. obnáší měsíčně, podpora spěvky $5 týdně a v případu smrti každý úd dá $1 a z pokladny dá se $50 na po·

hřeb. Schůze své odbývá spolek v síní p. M. Zahradníka Č. 125 19. ulice 2. neděli y měsíci. Nynější úřadníci [sou Martin Baumrucker předseda, Fr. Vy­ tlačil náměstek, Ant. Kozel a Fr. Rink tajemníci, Rud. Vopat pokladník a Fr Tříska jednatel. .

"Slovan", Ůee. Bár., Podp. ss»

založen 8. října 1876 č. 1189 Wentworth ave.

byl v

a

�chází

Učel

se

jeho

jest podporující. Příspěvků platí se 30 centů měsíčně, podpory platí se $3 týČítá 58 údů a má dně nemocným. jmění svého $300. Jména nynějších úřadníků jsou; Tom. Čáp předseda, Mik. Kočina náměstek, Jan Červený tajemník J os. Hodoval pokladník, V". přetvořil se ve spolek podporující. Čítá Šulda účetník. Mart. Hajič jednatel. 196 členů, má majetku $893.40 a schází Pěvllcká Společnost "Lyra" byla se v síni založena 15. listopadu 1872, čítá lB p. Mart. Čecha na 20. ulici. Přlspěvkfí platí se měsíčně 30c. a pod­ členů, schází se ku cvičení každý pá­ tek v síni pana Jana Koláře roli ulic pory $4 týdně. Úřadníci nynějšíjsou: Jan Houdek předseda, Anton Havlík Bunker a Jefferson, má své melodeon náměstek, Váco Zabranský a Voj. Fre­ a hojnou zásobu hudebnin a se )?ilněúče­ mer tajemníci, Mart. Růžička pok lad­ cvičí. Účinkuje často k dobry:in ník, Jan Fric jednatel. lům a při národních slavnostech � ji­ Podporující �polek v pádu ohně nými spolky a sama nestřádá žádného byl založen 12. února 1876, čítá 29 údů jmění. leč na kupování a rozepisování a jmění $899.96. Spolek ten podpo­ zpěvů. Úřadníky jsou právě: Ředitel Jan Geringer. Předseda R. L. Pitte, ruJe v pádu ohně, dávaje za vklad $25 náhrady $1000. Údové p'řispívají 50c. tajemník Fr. B. Zdrůbek, pokladník měsíčně k jeho účelu. UřadnícI jsou: J. Beneš a knihovník J. Slanec. J os. Matoušek předseda, Frant. Pošta "Be8eda", která má za' účel šířiti náměstek, Prok. Fišer tajemník, V. vzdělanost a uvědomění národní, sbí­ Topinka, pokladník. rati knihovnu a pěstovati ušlechtilou M01'aV8ko Slovanský Podp. Shor zábavu, jest založena 31. ledna 1877, byl založen dne 15. dubna 1877 a čítá má 62 údy, schází se v domě J. Ko­ 25 členů, Moravanft rozených. Béře láře roh ulic Jefferson a Bunker a čítá. ročních příspěvků $5 ročně a platí v majetku svého v knihovně hlavně a nemoci $5 týdně, po smrti $50. Schází obrazech $HOO. Příspěvek obnáší $3 se u y. Taubra na 20. ulici. Úřadníci ročně. Úřadníci jsou právě: Fr. B. jeho .Jsou právě: Jos. Dostal předseda, Zdrůbek starosta, A. V olenský jednatel, J os. Stefek náměstek, Fr. Harašta taj. Kotzum pokladník, J. Slanec knihov­ a Jan Denemark pokladník. ník, A. Purer ředitel anglického odbo­ "Po7cro7cH dělnický podp. a po litic­ ru. Správní výbor: F.Kolář, A.Novák, J. B. Bělohradský. Sbor byl založen 12. února 1875 a k� čItá 105 ňdů, Účel jeho jest podpo­ Knihovna Besedy jest }?řístu pna rování v nemoci a při úmrtí a 'pěsto­ každému, neboť půjčují se knihy každé 'Vání politických hlavně dělnických .zásoboty í neúdům za nepatrný-příspěvek.

ředitelů.

Podporující Sbor IV. Prokopa byl založen v měsíci srpnu 1875 co sbor kostelní katolický, avšak po sporu' s kněžími, 'když nechtěl majetek svůj. školu a kostel, upsati biskupovi, vzdal se kostela, ztratil $636.96 na tom a'

..;..

89

III. účel

Set�ina Pluk"pq�kástáStetíni n ba' " r�ny vojanské vzájemnou podporu. .

,

CVl čem

o

n

:

ma za

.-

v

a

Chicago zastoupené lože C. pak jednu loži I. O. O. F.

S. P. S�

.

a

Oesko

Založena byla 1875, čítá 30 údů schází se v síni p. Mart. Čecha a v �íni T. Jed. Příspěvek platí se 25ct. Sokol� měsíčně. uřadníci: Fr. Trnka předse da , Váco Pečeny taj.,.' P. Hudek pokladník a setník, Voj. Vaska 1. poručík a Fr. Dvolák 2. poručík. Byla roz. puštěna o červencovém hnutí dělnickém. bez udání příčin a pokračuje co Střelec ký Sbor s těmiže úřadníky v čele.'

1.

Slov. Podo. r a sice:

3 lože

Chicago

Velko,loži

Soolelc čítá r

v

.

Státu llUnoi8, Věrřádu Č. S. P. S. své údy v nemoci a

Účel

.e. vin.

,,!08t, .les� �odporov�ti,

neštěstí a pečovati o vdo!'y a, sirotky po' zemřelých bratřích. "Věr­ nost" byla založna 18. září 1874 čítá. teď 72 údy, májetku má $500 v .hoto

v. jiném

vosti

movitostech a schází ulice Hal�ted. Pří­ spěvků platí se 50c. měsíčně a podpo­ rjt vdově po zemřelém bratru $400. Uřadníci nynější jsou: J. S. Fišer před­ dozorce, Fr. Vy­ sed�,. J.iří tlačil tajemník, Ant. Skalický účetník. v

se

Svobodná Obec má za úkol klestiti cestu myšlénce svobodné a vzájemně byla založena 1871 a s� čítá letos 15 udii. Má knihovnu svou v �eně $150, pořádá každých 14 dní nejméně přednášky veřejné a schází se měsíčně v síni Těl. Jed. Sokol. Příspěvků platí se 20 ctů měsíčně. Úřadníci právě jsou: Fr. B. Zdrůbek předseda, Tomáš Petrtýl důvěrník a knihovník.. J. Hausner pokladník.

podporovat�,

a

$500

v

č.

780

jižní

�indelář

Č. XIII. jest založena čítá 54 'údy a $6b(} Schází se Č. 632 jižní svého. ulice Canal. Měsíční příspěvek 50 ctů, nemocným $5 týdně, velkoratřím nynější �6. J indřich Kohn předseda. Jan ouše náměstek, Mat.· V rána tajemník August Loula pokladník, by;v. da Jos. Šteffek, Jan Men dlík ňčetník. .

11

..

2. "Praha" října 1876,

majetku

todpora

v.týdně. Úřa�níci Škola svou ulici 18. blíž May 13ou;, m� �n�tltnos� ns, ulice. Jest vydržovana dobrovolnymi předs; xo nJ,m. Pap řílspevky prVát eI svÝ ch a školnv tronem .školy té jest velkořád Č. S. P. 3� "Rovnost číslo, XIV. byla zaS., Illinois. Učitelům -jest p. Leopold ložena 1. ledna 1877, ČItá 45 členů, a Dvořák. Žáků čítá 50. Školné obnáší. $239.69 majetku. Scházf se v č. 490 50c. měsíčně, chudé dítky všakjvyučují ulice Union. Podpory vyplácí bratřím se zdarma. bratřím v 3. stupni $5· -v: 1. $4, Česko .Národní Hřbitov založen týdně.stuI;ei uřadníci jsou následujíci: Fr. byl -v lednu 1877 ve schůzích při svo- Pracná předseda, Jan Beneš dozorce, bodomyslných -přednáškách v síni Těl. V ác. Kleňha tajemník, Kar.' Novák Jed. Sokol, koupil pozemek 7 mil, od účetník, V ác. N ěmeček pokladník. města při osadě Jefferson,. 50 akrů. pů4. Ctv;rté číslo zdejší lože "Jung-. dy za $10.000, pracuje teď pilně a man" Č. XX. právě se zakládá. svědomitě za pomocí několika národ"Podivní Bratří" (Odd Fellows) ních spolků k zařízení hřbitova svobodtu jednu českou loži pod jmenem ného, který by nebyl. podroben žádaé mají lože č. 630 Neod vislého Řádu Palacký církvi ani samovůli kněží, aby byl při22. ledna 1877. Údil P. založenou stupný každému Čechoslovanu bez čítáB., $500. Účel spolku 33, majetku rozdílu vyznání a přesvěáčení. Nyuějtohoto jest podpora v nemoci a nestěstí, ší úřadníci_jsou: Matěj Karásek předvdovám po zemřelém bratru, vJchová­ seda, Fr. Fencl -tajemník, J os. Dostal vání sirotků po údech a šíření bratr­ Josef Fr. Pracna jičetník, pokladník, i osvěty. lidumilství Příspěvky ství, Matoušek a Št. Šrámek správní výbor. se­ obnáší $6 ročně, uděluje podpory a zárukami Úřadníci jsou pod těžkými dle 6 2 stup�ů. letos ještě jest naděje, že podník bude �
Oesko .Anglioká

Svobodná

.

v

..

.

.

.

.

.

.

Úod

.

.

.

.

.

.

90

�

•

Spolky malezají

kostelní

ěkol,

2

,kněze.

se

v

Chicago

budovy,

má

kostelní

3, které mají tři

val

česko-anglickýoh učitelek třl české

5

Jsou to

následující:

rozen 1836

rý jest

5

učitele,

faráře p. P. JOB.

za

gymnasium

v

lJJ.olitora, kte­ Moravě, studo­ Kroměřiži, bohosloví na

Holornuci

a Lovani v americkém pak koleji. Nastoupil na faru zdejší 28. října 1866, jest teď vikářem českých v

a

I

..

•

�. \

•

� j.:.. "I


jl>

•

� i\

DDOO[JI j

n

(Sv. Václavský

kostel

římsko-katolic­

Nový Václav8ký lký spolek, který povstall. 8V.

kv. 1876 roz­ tržením se sv. Václavského a má údy kostelu oddané, čítá 95 údů, rs -držuje kněze, kostel a školu česko-au­ Toto ,glickou i vzájemnou podporu. léto právě přistavěl pod kostel podsta­ vee zděný, aby nabyl místnosti pro .školu. Majetek spolku obnáší $500, schůze odbývají se ve škole. Příspě 'vek obnáší $4 ročně a podpora nemoe­

Úřadníci nyní jsou: ,ným $4: týdně. Fr. Musil předseda, Jan Pinc nšměs­

tek, Jan Kálal tajemník pokladník. Kostel

i

se

školou

a

až bude

jak bude vyhllžeti

J os. Roubík

přinášíme

ve

vyobrazení. !C0stel by I z oudov�n; roku 1866 od prvních osadníků zdejších 8

d�hotovený.)

čítá 350 rodin. jeho 8kola jest rozdělena na tři třídy, jedna česká, kdež vy�čuje učitel p. Jar.!' Geringe'l' a dvě $tnglická, kdež vyučUJí a

osada

zde

po anglioku dvě jeptišky. Počet žáldi českého oddělení 'obnášel letos 70, an­ glických oddělení 131. V české škole

vyučuje: náboženství, hláskování a čtení, psaní, počítáni, pravopisu a po­ čštkům mluvnice, počátkftm přírodopi­ se

zeměpisu a zpěvu. Těmže před­ vyučuje se v odděleních anglic­ kých a mimo to ženským ručním pra­ su

a

mětftm

dm.

.

Farno8t, 8polek a šk4la sv. Pro­ kopa má na 19. ulici dřevěný chrám, pod ním školu a vedlé taru. Osada čítá asi 200 rodin a byla založena 1.

-

91-

telem jest p. Jan Petrů, jenž přibyl do Ameriky 1876, v anglickem oddě­ lení vyučují dvě jeptišky. Kostel byl koupen od metodistů na ulici Halsted a byl přetažen na své nynější místo r. 1876. Spolek Podporující sv. Pro­ kopa čítá 130 údů.

Farnost, 8polek a škola sv. Jana nalezá se na jižní straně města Chicago na ulici 25. Farnost byla založena r. a 1871 nastoupením p. P. V. má teď za faráře p. P. Jiřího Weidli­ cha (roz. 1823), jenž nastoupil v dubnu 1877. Údů osadních jest 95 rodin. Sj,olek sv Jana N ep. čítá asi 120 údů.

ČokY'

jest v jedné síni, vyučují jeptiška farář česky. Kostel

Skoto česko-anglická čítá 32 dítky, kdež

jedna anglicky a byl vystavěn r.

p. D o dat e k. 1871. Počátkem srpna ude šel P. J. Weidlich z Chicaga pro nedohodnutí se 8 dru­

hými

(Kostel

sv.

kněžími

Proxopa.]

nastoupením faráře p. P. filíma Goky (rozen 1840 na Moravě.) Skola sv. Prokopa nalézající se pod chrámem, čít,l dvě oddělení, jedno čes� ké, druhé a�)glické. Každé čítá průmérně po 100:dítkách. Českým učI:

srpna

1876

(Kostel

sv •

Jana N ep.)

českými.

92-

-

Č88/co ,po18kého. kiJ,tolickélw (Boheníian- Polísh Oatholie Oe­ metery Soeiety). má za účel pochová-

Spolek

hřbitoVa

Čechy

vati katolické a Poláky v městě Chicago zemřelé. Spolek byl založen v říjnu r. 1 H72 a čítá svého majetku $15.000. Úřadníci spolku toho jsou

faráři .osad kato1ickych a každý laika ze sboru, kteří. spo­ lečně záležitosti hřbitovní spravují.

doty?ní má

.Jednoho

.

Česko-bratr8ký

, ref. Sbor' evan· dělíků založen 1. ledna 1866 ku vzdě­ lání se u věcech víry a náboženství, má místnost svou ve škole roh ulic Brown a Taylor a má svého majetku y ceně $800. Nynější jeho úřadníci JSou: Jan Beran předseda, Jos, Trojan náměstek, V ác. Morava tajemník a Jan ..

Bernhardt pokladník.

Mezi dílny větší čítáme české zá­ vody: truhlářskou dílnu M�tuška, draig a Stejskal se 120 dě��íky; rfomcovou dílnu s 23 děl, Lhotky a Švarce; dílna poslacovaěskš na rámce s 23 dělníky; parní tiskárna a kněhkupectví Áug. Geríngera s 2il zaměstnanými; dílna na plechové římsy s l�. dělníky; malá tis kárna J. Langmayera s 3 zaměstnaný­ mi. Dále máme českou továrnu na černidlo na kamna (stove polish) Briggs

Bělohradský, 2 barvírny na látky, nichž pracuje 6 barvířů. 1 brusírnu, 1 prádelnu. Další. obchody české v Chicago jsou: 95 hostinců, 5··� grocerie a 10 :po­ mocníků českých v nich, 27 expresních a

v

2 zámečníci, 3 kotláři, 4 obcho­ a dřívím, t holírny, 2 ob­ uhlím dy .ehody- s hudebními nástroji, 1 knihku­ .pectví české, 3 pohrobníci, ::l vodaři samostatní, 15 mlíkařů, 7 krámů se střižním zbožím, :3 obchody čepčářské. Nejvíce samostatných řemeslníků čes­ 'kých jest krejčí, kteří si průměrně do­ bře stojí; a sice jest jich 235, mají 175 pomocníků a 500 děvčat. Obuvníků.

vozů, s

Tím bychom byli vyčerť.ali národní spolky a seznavše a

účele, ·prostředky

učiniti

Čkter.ýž echů

české

Jich jména

a

síly, můžeme

si

stálém ruchu národním, mohutně provívš tělesem 25.000

pojem

o

.

Chicago. Přejděme teď k životu národohos­ podšřskému a spočítáme dle spolehli­ vých a správne sebraných. pramenů počet Čechů, kteří mají samostatné zá­ vody, krámy, dílny, a kteří pracují při těch kterých povoláních. Z třídy školně vzdělaných jsou tu 3

ží,

v

redaktoři, 2 lékaři, 3 pravníci, 2 kně­ 6 učitelů, 3 učitelky 3 stavitelové.

Dále máme tu v .rukou českých 7 samostatných strojm'ků a 13 pomocníků 2 puškařské krámy, 9 řezbářských děl� níků, 2 samostatné zlatníky, 4 hodiná­ ře samostatné, 1 fotografa ve vlastní elegantní dílně, 3 lekárny, IQ .pomoc­ �c ku porodu, 7 notářů a pojišťujících

J ednatelstev.

samostatných jest 60, mají 8.3 pomoc­ níky a 23 děvčata. Truhlářů samo­ statných jest 18, pomocníků 120. Dout­ níkářů samostatných 13, pomocníků 27. Řezníkň sau.ostatných 26, pomoc­ Pekařů samostatných 20, níků 47. pomocníků 77. N atěračů samostatnýcř Sedlářů samostat­ 5, pomocníků 18. ných 5, pomocníků 9. Kovářů samo­ statných 1�, pomocníků 47. Klempířů samostatných 4, pomocníku 26: Kolá­ řů samostatných 9, pomocníků 13. Soustružníků ll, tesařů 45, bednářů 15, zedníků 37, bíličů ll, kamenníkft 8, sazečů 14. .

Clevela:q..dajeh -_ Cechové. (Podává v.' Anajder.)

nejstarším

Cleveland náleží k �ěstům amerického západu. Nyní ovšem pošinul se ten. západ až 'za reku SOUTl, takže jedva dovoleno. počítati státy Michigari a. Illinois k státům zá� padním, Hle před osmdesáti léty byl

�is:·

Oleveland

:

nejzápadnějším "městem"

americkým. Co do lidnatosti zaujímá místo jedenácté nebo dvanácté ve státu Ohio pak polohy d�uhé, a cl! do krá�né ulic rnš snad a šířky, čistoty úpravl' v jedinem Washingtonu soupeře; Pro

Čechy

mavost, že

.,

má tu zvláštm zaji­ živel český tvoří v něm

-93-

téměř sedminu všeho obyvatelstva. i nebude tedy nezajímavo čísti o městě tom

zprávy zevrubnější.

Původně psalo se Oleaveland, ne­ boť obdrželo pojmenování po generálu Mojžiši Cleavelandu ze státu Oonnecti­ eut, O prvotních dějinách jeho sdělu-

jeme následující:

.

Před osmdesáti

lety, dne 22. čer­ vence 1796, vplul generál Uleaveland, provázen družinou měřičd vyslanv ch od pozemkové společnosti Connecticut­ ské, z jezera do ústí řeky" Cuyahoga (Křivolaká). Generál, který� měření řídil, dal postaviti pro měřiče několik chýší, sám ale s některými ještě do San Susky, ;-W mil západně od Cleve­ landu se odebral. Vyměřování prová­ děl Augustus Porter. Vyměřil as čtvereční míli půdy, hraničící na zá· padě s řekou a na severu s jezerem a na tomto povrchu vzalo IIlěsto svůj a rozvrhování ulic a Měř-ní počátek. stavebních míst skončeno dne 17. října 17�6. Měřič HoUey (dle jména Čech) nazývá vyměřené místo v zápiskách svých N ew Connecticut. Měřiči po vy­ konané práci' odcházejíce zůstavili v Novém Connecticutu tři obyvatelé, dva muže a jednu ženu. J eden z nich J 0.sef London, záhy skrovnou osad.u opu­ stil; avšak brzo na to nahražen byl Edwardem Poinem z Nového Yorku, kterýž se od váži] na pustý západ, aby tu kupčil s Indiány, kteříž tou dobou ještě v končině této se zdržovali. A -

zimě 17�ti 97 čítal Cleveland 3 obyvatele. Paine byl první obchod­ a zakladatel obchodu v Clevelandě. Následujícího roku osada vzrostla o 4 rodiny. Slečna Cloe Inchesová, kteráž s rodinou mayora Lorence Our­ tera byla první a jediná svobod­ Nathan .Chap­ ná dívka nové osady. man se do osady se spře­ přistěhoval žením volů a čtyrmi dojnými kravami.

tak

v

--

(!elé ník

přišla,

Byl to první dobytek osady, a tu ne­ bylo divu že uvítán byl s upřimnější Rok radostí, než slečna Inchesová. 1797 jest v dějinách Clevelandu památ­ ný prvním porodem, třemi úmrtími a jedním sňatkem, jemuž padla za oběť častěji jmenovaná slečna. .

Osada stále vzrůstala, zprvu ne­ n�hle sice ale později kvapně. R..} �98 čítala 15 obyvatelů, roku náeledujícího

24. Noví příchozí strávili devade­ dva dni na cestě z Oonnectíentu ; nyní může za ten čas téměř celý svět Roku 1800 přibylo několik objeti. nových rodin, načež zřízena první ško­ la a za učitelku ustanovena Sára Doa­ ne-ová. Tento rok byl i tím paměti­ hodný, že nrissionář Jos. Badger od

již

sát

a

Connecticutské misionářské společnosti

v�sl!mj kazam.

na

západ.

měl

v

osadě

první

.raksi historickým domem mladin­ kého Clevelandu v 'prvních dobách jeho vzrůstu byl dům majora Curtera; bylo to stavení roubené, i stálo na kraji

osady. když -e k ní z jezera ústím' V něm řeky OUyClhogy přicházelo. odbývali osadníci své porady, společenské schůze i zábavy. Když osada 5 rokli stará byla věk to zajistě útlý r. 1801 'slavilo nečetné obyvatelstvo její ponejprv "slavného džulaje-' velikým plesem. .

-

-

-

Všecka honorace Clevelandu

se v slav­ k ní každý bílý sešlo se všecko. oby­ vatelstvo. čítajících 30 dospělých a do­ osob. Ma'yor Samo Gones hral na housle a vyvolával v

nosti

sňčastnila, obyvatel náležel,

spí;ajících čtverylce.

a

figury

tanečníci byli una­ veni, občerstvovali se wiskou sloučenou s javorovým cukrem. Skvělejšího bálu Cleveland od té doby zajisté neměl! Roku 1803, po přijetí Ohia do svaz­ ku státu, konána v Olevelandě první volba. Následujícího roku zřízena po­ Roku 1805 šta, ovšem jen týdenní. upravno ústí řeky a téhož roku před­ pověděl státní komisař Gideon Granger, že za padesát let při ústí Cuyahogy rozkládati se bude lidnaté město a že z přístavu jeho plouti, budou lodě pří­ mo do .atlantického moře. Proroctví toto na slovo se splnilo neboť roku 1855 čítal Óleveland téměř 30.000 obyvatelů.

Když

Okres Cuyahoga byl organizován 1809 a město Cleveland učiněno sídlem První soud držán byl r. 1810 úřadu. straně v dřevěném stavení na severní Po dvou letech posta­ ulice Superior. ven první soudn, dům na Public Square a téhož roku konána první poprava na Indianu Omiku, kterýž dva bílé trape­ ry blíže Sandusky zavraždil. R. 1812 přistálo v přístavu loďstvo Hullovo s

vojskem Spoj. státu; osadníci, mající

-94-

lodi"

nepřátelské. (britíeké), poslali

za

děti do. lesů. "sami ale chystali se přivítati domělého nepřítele střelbou, Roku 1815 stal se Cleveland městysem, za jehož představeného (jen tolik jich" bylo odevzdáno) zvolen Alfred KelIey. Zdá se, že první Olevelanďané byli větší milovníci pálenky než nábožen­

šeny

a

ství, neboť, kdežto první vinopalnu již

pěti letech si vystavěli, zřídili si první obec náboženskou teprvé 1817, tedy 'po 21 letech, První osadníci byli

po

rozhodí nevěrci. Zaznamenáno o nich, že jedenkráte nesli v procesí obraz představující Spasitele, tropíce si z něho žerty. První obec byla episkopální; 11 le­ na kostel zmohla se teprvé 'po na rohu ulic Saint ]828, tech, kterýž Se vzrůstá­ Clair a' Seneca postaven. ním obyvatelstva nabivali věřící pře­ vahu, takže v následujících letech pres­ byteriáni, methodisti a baptisti obce své tu zřídili. Tolik o prvotních dějinách Oleve-' landu. Nyní jest dftležitým městem ob­ chodním a průmyslovým, čítajícím asi Ůbch"d jeh» po­ 150.000 obyvatelů, vznesl přístav a potom četné železnice, hlavně Pittsburgh & Cleveland, Lake Shore a Michigan Southern, Atlantie a Cleveland, Oolum­ a Great Westeru bus, Cincinnati a Indianopolis, Hlavní průmysl j�st železářský a čistění pe­ troleje. Ve valcovnách, železolijnéch, šroubovnách, podkovérnách, hřebíkár­ nách a šrůtovnách zaměstnáno jest přes -3000 a v olejnách Standart k 6000 dělníka .. V závodech těchto, hlavně ale ve valcovnšch a olejnách zaměst­ náno jest asi 2500 dělníků národnosti české. S olejnou jsou spojeny rozsáhlé dílny bednářské, v nichš 1.500 dělníků se zaměstnává, z nichž jest nejméně 1000 Č�chů. ..Nedávný po čtyry ne­ děle trvavší strajk bednářů provedli .

-

výhradně Češi, pohříchu nezví­ Počet Čechft, v Clevelundě ne-· bylo lze přes"několik pokusů, vyšetřiti a zjistiti. Dvakráte uvázali se v sepi­ sování Čechii někteří horliví národovci .z ochoty, ale nepřivedli dílo to ku skoro tězili.

konci pro ;rftzné :překážky, vědomost lidu aSI hlavní

páčí

se

počet Čech[

však zdá

se

číslo to

na

z

nichž

byla.

ne­

Nyní

20.000, nám

příliš vysoké;

po-

chybujem, že jest více Čecha než 000 na nejvýše 18.000. Bydlíf ve

15.-

vět­ ším množství v wardách: následujících šesté, kteráž nejstaršími osadníky českými jest osídlená a" jaksi jádro české populace tvoří o 'odtud .od Amerikánii "Bohemian settlement" nazývána jest, dvanácté, kteráž složena jest z někdCij­ ších předměstí Brooklyn a Cn ba, čtr­ nácté, již přezdívá �e po česku "Ko-:­ zolupy" a po německu "Hexenbuckel" a šesrnácté, kteréž též Východní Cle­ veland (East Cleveland} se" říká. Kro­ mě těchto ward roztroušeno jest nemálo Čechli i po jiných wardách jako 10., 13. a t. d. Největší hromady soustře­ děny jsou v 12. a hlavně 14. wardě; v této české hlasy rozhodují. První čeští osadníci rozbili tu stán­ 'ky své asi před �5 lety. Myslíme, že Josef Havlíček z Varvažova u Písku "

byl 'první český osadník; přibyl sem P red 25 lety a dopracoval se za ta léta značné zámožnosti.

Rovněž

tolik let

"a B. Žák, Weidenthal (český žid). Po 24 léta bydlí tu: J. Rieger, J. Řehák, K. Fu­ rest. M. Krejčí, Jan Kopfstajn a A. Vodička.

bydlí

tu V ác.

J os."

Žé holýma

Mucha

všichni vesměs přišli sem 8 rukama a požehnáni četnými rodinami netřeba ani zvláště podotý­ kati Z nich nejzámožnější bude asi M. Krejčí, který má na rohu ulic Oroton a Forest krásný dům a v něm roz sáh­ .lý v zboší kupeckým, tabáku, mouce a krmivu, železném a střižném zbo­ ží a t. d. N ejhojnější stěhování do Clevelan­ du začalo v letech 1865-66 a trvalo tu SIlněji tu slaběji až do osudného kra­ chu r. 1873. Od té doby jakož proud :e,řistěhovalstna se ztenčil i stěhování Clevelandu velice osláblo. Cechu echů jest tu z Písecka, Tá­ Nejvíce borska a Pražská; z Vodňan a vůkolí, z :Milevska a okolí a z Berouna a okolí. Že městský lid vzdělanější a vzdě­ lání přístupnější, rozumí se samo sebou. Národní život soustředí se ve spol­ cích a síních. Spolkli napočítali jsme 17, z těch jsou nejstarší: Slovanská Lípa, kteráž byla založena roku 1861, potom Perun založený asi r. 1867 a Svatojanský spolek založený téhož roku. .

doČ

Jest

-�5

--

{Síň: "Slovanská Lipa"

v

Clevelandu.) .

Vedle těchto spolků jest v Clevelandě více čísel bratrstva O. S. P. S., a sice

nejstarší: Svornost

s.

IIL, potom Ziž­

Národní život pěstuje se hlavně: hraním ochotnických divadel, koncerty a besedami a někdy poučnými a po vzbuzujícími přednáškami a slavnostmi. Divadlo hraje se v Slovanské Lípě, Perunu a u Rychlíka. Poslední dobou nejeví se veliká horlivost ani pokrok. Budivoj opatřil během málo let boha­ tou šatnu a četnou knihovnu divadelní. Řiditelem jest V. Rychlík, horlivý to Čech. U Slov. Lípy stará se o divadlo zvláštní sbor ochotníků na spolku zá­ vislý; rovněž tak jest to v Peru nu, kde právě nyní zřízen sbor ochotníků pod a za názvem "Thalie" režie pp. Ed, V opaleckýho a L. J. Před lety hrálo se s větším nadšením a obě­ ..

ka č. lX. a Lidumil c .x VI. Bratr­ stvo to těší se veliké přízni a jest jedi­ ným skoro spolkem, kterýž tu utěšeně. Slovanská Lí­ vzkvétá a se rozmáhá. pa má svoj: síň na rohu ulice Croton a Oase ave., budovu cihelnou a velmi sličnou a prostrannou; zasvěcena byla před 6 léty dne 24-. května 1871. Pe­ run postavil si budovu o dvě léta dříve, v ulici r. 1869 Croton; tato budova náleží k nejprustranějším českým síním v Americe. Kromě těchto nalézá se tu ještě síň V. Rychlíka, na rohu ulic Croton a IIumholdt stojící, v níž se schází více spolků a sice ochotnický tavnost byla značnější. V Perunu za dřívějších let sou­ Budivoj, Svornost č III., se téměř veškerá Clevelandská­ Libuše. středila a Lumír sbor spolek, ženský V Slov. Lípě schází se ženský spo­ inteligence, byltě spolkem svobodomy­ lek Libuše č I a česká dělnická sekce slným, činným a rá�ným, kterýž důV 14: a v Perunu Záložna a Sokol. stojně representoval Oechy. Poslední wardě jsou nejčetnější české spolky: 'léta ochabnul. Slovanská Lípa má ve­ Záboj a Lidumil, vedle nich trvají tam dle pěstování národnosti a života spo­ ještě dva a sice: Čechoslovan a Kruh lečenského za účel podporu. Čtenář­ českého lida. V 12. wardě jest Bratrs­ ský spolek u V. Rychlíka má pěknou knihovnu již stále rozhojňuje nově vy­ ká Jednota nejčetnější, potom spolek sv. českými. N ej­ Prokopa. V 16. wardě zakládá se danými zábavnými spiSl nové číslo Bratrstua Č. S. r. S. Kro­ velkolepější slavnost národní uspořádal Perun r. 1869 oslavením památky Hu­ mě národních síní jsou tu dva česko­ a v wardě 6. katolické kostely, jeden sovy, potom všecky národní spolky sice u sv, Václava a v 12. u sv Prokopa. dohromady oslavením Fr. Palackého .

Čapka.

Čtenářský

..

.

-96

-

Co do povolání jest aspoň devět desetin Čech!) zdejších námezdních děl­ níků, hlavně bednářů, krejěů, ševců, truhlářft a tesařů, zedníka, cíhlářů, doutníkářft a j. v. Skoro není řemesla a živnosti, jež by od Čechft nebyly prov"zovány. Obchodů českých je tu síla, ale až na dva nebo tři �ou všecky malé a nejvíce grocerií spojených s

půdkou.

�os.

Hospod napočítali jsme

tu

silu ohromnou 86, grocerií 90, řez­ nických krámů 14, atd. Největší ob­ chody mají M. Krejčí a V. Procházka. Z tak zvaných "vyšších" povolání za­ ujímají Češi malé procento: dva redak­ toři, dva lékaři, dva advokáti. jeden ar­ toť chitekt, tři učitelky a tři kněží asi vše. K těm bychom mohli přidati dva městské úřadníky na místech pod­ -

-

řízenějších. Průmérná zámožnost Čechft zdej­ ších není veliká, což ostatně z té okol­ ností vysvítá, že devět desetin jich jsou dělníci. Ale veliká čásť má vlastní V. (SHl Rycr.11ka.) loty a domky; jest to jediné město americké v němž Čechové větší kom­ 1'. 1876. Zasvěcení síně Perunu 1869 g Slov Lípy r. 1871· slaveno rovplexy pozemkové zaujímají. Krach a nedostatek výdělku nejednoho o maje­ něž okázale z účastenství témeř všeho tek připravily, ale celkem drži přece a ponědud svobodomyslného probudi lého lidu českého. Krásná slavnost· jen většinou loty a domky, ovšem ne­ veliké a v místech odlehlejších. konána při příležitosti svěcení praporu mezi pěveckého sboru Lumíra.

bXlo

O duševní zájmy českého obyvatelstva pečují dva české tý"denníky, ."PokrokH list radikální, kterýž ze Ce. dar Rapids r. 1870 do Clevelandu pře-

stěhován byl, 1875 založené.

a

".Dělnické Listy",

r.

Vydavatelstvem prvníjest Společnost České Tiskárny, jejímž předsedou jest M. Krejčí a redaktorem listu jest přítomně V. Šnajdr, Dělnické Listy JSou v rukou kooperitivního družstva složeného z vyho

.

davavatelstva Fr. redaktora L. J. Paldy, spolupracovníka J. Buňaty .a tří sazečů. Oba listy mají zdá se trvání zabezpečené. Dříve vycházely tu L. J. Čapkovy ,.Národní Noviny" a téhož týdenník humoristícko-satirický "Diblík'\ obé obrázkové. Důležitým článkem národního života jest čes. ká kapela J. V. Mudry, malebně uniformovaná a výborně řízená, kteráž tu vedle Germania Band (z polovice z Čechů složené) největší obliby. dochází.

Škardl"

Ř��V?st jednotlivt�i spo!.smeml.a svobodomysl�l,m� a �e­ kl, říoími roste vchábne dle p!,lležIto.stIleta Behelll p�hnut�k.. posled;llch třI, národní ŽIvot ac a

1

ochábnul,

nemyshme

že trvale.

Na 15.000 (nebo l8.()1I0) Čechů není zde ani jediné česká škola, neboť školy česko-katolické českými nemůžem nazvati, jelikož v nich vyučují osoby

jazyka vlastenského jen a

i

na

z

části znalé

prosto neznalé.

Zlé časy i

Čechy zdejší

krutě hledati příčinu, .že národní život ochábnul a hnutí dělnické se zmohlo. K vůli úplnosti poznamenávéme, že z Clevelandu málo Cechii se jinam stěhuje, čehož příčinou jest, že většina mají vlastní gruntovní majetek Též sluší podotknouti, že v nejbližším okolí města 'usazeno jest na 30 farmářů vět­ šinou zámožných a i clevelandskými jednu rodinu tvořících.

dolehly

Čechy

a

v

na

tom sluší

97-

-

Dodatkem tuto podáváme, še dne 17. června světil dobročinný spolek "Zá­ boj" krásný prapor svůJ za velikého účastenství spolků a jednotlivců, Dne 1. července konáno slavnostní uvedení řádu "Lidumila" č. XIV 0 S. P. S. Dne 5. srpna slavně do bratrstva. �nstalován byl řád "Přemysl" č. XVII. C. S. P. S., takže mohutné toto bra­ trstvo ?ítá v Clevelandu čtyr:t čísla. Letošní rok tu panovalo velmi četné zakládání spolků. Během několika měsíců založeno tu kromě jmenovaných dvou čísel ještě � spolků nových a sice Čechoslovan, Bratří Jednoho Kru­ hu, Krnka (střelecký), Spolek mladíků ..

.

-

(ochotníci divadelní), Thalia, Spolek bednářů, Spolek krejčovský a Spolek katolických žen a dívek. Rozpadl se jen jedIný spolek a sice tajný řád K. Č. L. (Kruh českého lidu) založený na základě tajností zedníckých. N eJ­ spolkyjgou: katolický sv. J án­ četnější aký, Bratrstvo C: S. P. S. 230 členů, Slovanská Lípa, Bratrská jednota, Zá­ boj a spolek sv. Prokopský. Nové

Církevní život

Čechy jest vesměs

farní

osad, míst, měst

a

okresu

ve

Clevelandu mezi a jsou tu 2

�v. Václava a sv. své fary, školy a faráře. Faru sv. Václava spravuje p. P. Ant. Hynek. Kostel jest založen 1876 a obec čítá na 400 údň. Školu sv. Václavskou navštěvuje průměrně 150 .dítek českých. Učitelem řídícím jest p. A. Baumgarten Němec, a učí­ �lkou sl. Em. Matějova, uvědomělá Oeška; náboženství vyučuje p. P. Hy­ nek. Farnost na západní straně sv. Pro­ kopa čítá 230 údů při kostele, kostel byl založen roku 1874, správcem duchovním jest p P. M. Koudelka. Ve škole vyučují dvě jeptišky, národ­ nosti jak se sděluje holandské" a I). P� Koudelka, který mluví a píše správně: česky. Má při kostele tři spolky eír-

chrámy české, Prokopa, které mají

..

kevní, 1 mužský sv. Josefa, 1 ženský­ sv. Anny-s 1 panenský panny Marie.. S dítkami provozuje téměř každé čtvrt­ letí divadlo, což jest velmi chvalitebné Bylo by v zájmu české národnosti žá­ doucí a svatou povinností i chválou, pp. farářů, aby ve školách od česk ýc� farníků vydržovaných zaměstnávali čes-. ké pouze síly učitelské anglického ja-. zyka schopné, aby se školy ty -mohly zváti českými. ..

české divadlo zř:dil u p. K. Albla spolek Bratří Jednoho Kruhu a novou spol­ kovou budovu postavil p. V. Pro šek, oba ve 14. wardě. Na západní straně slouží národnímu životu dvě síně, a sice na Kúbě sín p. Sprostýho a na Brook­ lynu síti p. A. Pintnera.

STR,UČNÁ

v

katolic_ký

.

STATISTIKA

Spojených Státech Čechy obydlených.

(Jak daleko mimtbylo možno letos d�pátrati

Arkansas. Little Rock, okres Pulasky, má asi 20.000 obyvatelů, mezi nimiž jest Oe­ Z těch má 1 samo­ ehů asi 12 rodin. a druhý jest závod o�uvnický statný krejčovský dělník, 5 Čechů-Němcii má groeerie, 1 Čechů-Němec má hostinec, .pak .jsou tu čeští Židé a sice 1 lékař, 1 rabín, 1 doutníkář, 1 má střižní obchod a 1 je klerkem v střižním obcho­ Prvním du. Všichní mluví česky. osadníkem z Čech byl zde S. Furth,

se

dát.

Budoucího roku budeme

pokrsčovatí.)

žid z Přeštie, který sem přišel ze St. Louis 1871 a vede obchod s doutníky. Pak přišel A. Pochman z Kutné Hory r. 187R, obuvník a na to hnedle J. V.' Doubek, krejčí z Plzně. Z jiných osad českých v Arkansas nedošly nám zprávy.

Calífornia. San Francisco hlavní město státu čítá 24:0.000 obyvatelů, mezi nimiž je Z těch má 15 asi 100 českých rodin.

�8-

-

své vlastní závody a sice: 1 veliká továrna bratří Korbelů s lesy, s loděmi a s parní tiskárnou litografickou, groce­ rii 1, hostince 2, střižní obchod 1, řezník 1, obuvníci 3, krejčí 3, kovář 1, řeme­ náři 2, truhláři 4, rolníků b, dobytkář 1, lekárník 1, lékaři 2. fotograf 1, ma­ Iíř 1, strojníci :3, mechanik 1, doutní­ kářů 5, bednář 1, zlatníci 2, rytec 1, hudebníci 3. Všichni zdejší Čecho­ vé jsou rozhodně svobodomyslní a ne­ Spolek dají církvím žádný výdělek. jest tu 1, a sice zábavný a vzdělávací "Beseda" zvaný. Má 15 členů. Před­ seda jest J. Baloun a ostatní členové: Ant. vSladký, �os. Sladký, J. Vac. JIran. M. Sula, J. Sula, L. Ka­ • ra, Čen. Urban, K. Zdráhal, J. Ple­ cháč. V. Pařík, L. Vostrovský, S. Holubář a L. Lota. Spolková síň nalézá se č. 155 N ew �Iontgomery. Každé čtvrletí pořádají česl�é zábavy s dobrým úspěchem. Prv­ ní Ce ..-hoslované sem přišli r. 1848, a -sice byli to J. Bílý a J. Hanes, 1849 J. Urban, 1t'53 J.' Hubáček, 1863 J. Baloun a bratří Korbelové. Čechů sem přibývá neustále. ,

Šťas�ný,_

Conneetícut.

Hartford jest jediné

město státu nám letos dostala zprá va o českých osadnicích. J sou tam 4 rodiny a sice 2 krejčí a 2 obuvníci. Bylo jich tu více ale stěhují se vždy na západ dále.

toho,

odkud

se

llakota

Territory. Yankton, hlavní území Dakota, čítá 3.500 oby­

Yantaon,

okres

město vatelů a mezi nimi 55 Čechii i s dětmi. Z těch má 6 své vlastní závody a sice: 2 hostince, 1 grocerie, 1 obuvník, 1 řemenář, 1lekárník a 1 koželuh. První osadníci čeští zde byli J. Dušek, Voj. Žemlička a Fr. Bém r. 1870 s českou osadou z Chicago přišlou. Přibývá tu Čechů stále.

Okres Yankton Yaukton čítá asi 4000

v

okolí

obyvatelů

města mezi městě

a

nimi 3500 Čechů, mimo ony v vesměs farmerů, ač každý dospělý

Školy

z

nich zná nějaké řemeslo. jsou tu dvě anglické, do nichž chodí 60 dítek českých. Jetu český kostel asi 8 mil

od Yankton

na půdě Jos. Nedvěda (z Chynavy v Cechách), jenž dal na to � akry a otec jeho � akry na hřbitov. Kostel ten není vysvěcený a [e dosud spor o to, má-li z toho býti škola čes­ ká aneb máli se to dáti biskupovi za kostel. Kněze tu není ale dojíždí sem 2kráte za rok p. P. Šula, (dříve prý se jmenoval P. Zástěra) avšak nemá příz­ ně an béře $4 za zpověď, což se nelíbí těm, kterým kobylky. mnoho snědly. Spolek je tu jeden církevní Svatojanský. Prvními osadníky v okresu byli Fr.

N edvěd s rodinou, J os.· Pechan, Jan Píšek, Tad. Píšek, J os. Hrdlička, Alois dechii sem sil­ Chládek a Fr. Bém. ně přibývá a okres je skoro celý

osazený. Bonhomme. Okres rodin českých mnoho polských a ruských, a stále sem ještě přibývajL V městě Tábor jsou 4 ro­ diny české. Pan Janda má poštu a grocerii, p. J os. Heřman a pí. Holecká mají hostince a p. Petráš je kovářem. Do anglické školy zde chodí asi 50 českých dítek. Letos učila tu slečna Kostel je zde založe­ J osefa Výborná. ný ke cti sv. Václava a spolek sv. Vác­ lavský čítá na 50 údů. Druhý spolek nedávno zaražený jest spolek Hospodář­ ský a čítá qO údů, schází se ve škole. Do kostela někdy dojíždí P. Šula.

Tabor, okres

s4m

má 135

-

Illinois.

Alton,

okr. Madison má asi

1100

obyvatelů a jen 3 Čechy mezi nimi, kteří jsou tu od mnoha let stále stejně. Jsou to pp. Vinc. Hájek, J os. Černý a

Jan Karel.

Bellville čítá 12· českých Jeden je mlíkař, jeden obumík ní rolníci.

rodin. a

ostat­

West Bellmlle, okr. St. Clair, čítá -1300 obyvatelů a mezi těmi H českých rodin. Jeden Cech má uhlo dol naiatý, jeden jest mlíkařem a jeden rolníkem, Ostatní jsou havíři v uhelných dolech. Prvním osadníkem zde byl p. Josef Votava.

Galesburg, okres Knox, čítá 19.' obyvatelů. J sou tu dvě české ro­ diny, oba kožešníci, bratří Charvátové, 000

kteří

přistěhovali'

se sem

1867

a

1868.-

-

Braidwood, okres Will, čítá 6000 obyvatelů a mezi těmi 450 Čechů. Z těch má 9 své vlastní závody a sice 4 hostince, 2 grocerie, 2 obuvníci a jeden krejčí. Ostatní jsou vesměs horníci v uhlodolech. Čechové tu mají spolky a sice Česko-národní podporující Sbor .y

a

Unie havířů.

Dne ·19. června světí

založení sp,glku národní­ První Čechové sem a sice Jan Fort, F. Zi­ Za rok ma, Váco Sinkula, Fr. Levy. 1877 utrpěli havíři .čeští i obchody veli­ ce havířskou stávkou a bída byla nes­ mírná. Oollinsville, okr. Madison má 2200 obyv. a mezi těmi 5� rodiny české. Z těch má 15 jich vlastní závody a sice 6 obchodů střižných, 5 grocerií, 2 ho­

památka ho posvícením. přišli r. 1�69 se

.

tu

'stince,

řezníci, 1 pekař, 2 krejčí, 1 řemenář, 2 truhláři, 2 rolníci, právníci, dvě bednářské dílny, 2 češ­ barvíři, většina ostatních· jsou havíři bednáři. Óechové tu mají kostel sv.

kovář, 2

tí a

2 1

Josefa a faráře p. P Frant. Trojana. Málo Oechů však náleží .ku chrámu, ale jiné národnosti ho používají zároveň. Cesk6 spolky jsou tu dva. Zpěváckj

a řád "Svatobor" C. Se P. S. č. IV .. Pořádají se tu plesy a výletr. čas od času. První Čechové sem přišli r. 1851 a sice: rJ os. Kalina, kovář, hyl první, načež přibývali stále ponenáhlu až do dnes. Edwardsville, okr. Madison, čítá 300 obyv. a z těch 18 rodin (68 duší) českých. Vlastní závody má 8 Čechů, a sice 2 koláři, 2 hostince, 2 kováři, 1 řemenáf, 1 truhlář, 2 klerkové a ostatní většinou havíři. Spolek jest. zde řád "Rolník" Č. S. P. S. č. VII. Pořádají se občas plesy a výlety. Prv­ ním českým osadníkem byl tu Václav Štís 1865, na venkově ale mezi český­ mi rolníky (na Bluffu) byl V ác. Smola prvním neb přišel r, 1851.

spolek "Slávoj��

.

.

Jer8eyville, okr. Jersey, čítá 3500 obyv. a v městě nalézá se Jen jedna česká

rodina,

v

okolí

však Je asi

10

českých farmerů. Mezi prvními osad­ Pták, Ant. níkY' byliFr.Jan Bílek, J·os.a Jos. Kálal. Komárek Kmcel, Za minulých 5 roků odstěhovalo se odtud 5 českých rodin. Morris, okr. Grundy, čítá 3000 obyvatelů a mezi těmi jsou jen 2 č�ští .

99p. J os. Veverka a J os. Mud­ 1874. Peoria, okr. Peoria, čítá 30.000 z obyv. a mezi těmi asi 125 nichž má 9 své vlastní závody. a sice 2 doutníkáfi, 2 hostince, 2 obuvníci, 1 grocerie, 2 střižní obchody, vlastně polské. Mnoho řemeslníků pracuje tu pro jiné. Školních dítek českých je asi 45. Avšak žádný národní'život, žádný se tu spolek, žádné národní Z prvních osadníků kte­ neodbývají. ří sem před 20 roky, jsou Kali­

osadníci, ra

od

r.

Čechii,

zábav},'

:eřišli

stové, Kučerové

a

Oharvát.

Čech-a. sem nepřibývá, spíše odjíždí odtud na západ po nenáhlu. Pitt8burg, okr. Belleville, čítá 30 obyv. a mezi nimi 11 Čechii, kteří jsou havíři v uhlodolech. První Češi přišli sem 1862 a sice to byli pp. Josef Sťast­ ný a není,

"l(T ác. Dubáč.

Stálého usazení tu

domky náleží společnosti Nepřibývá tu Čechů. Ramsey, okr. Fay,ette čítá mezi 120 obyvateli jediného Oecha však ale 4 míle od města západně 7 českých rodin, kteří mají své farmy. Nejstarší jsou tu od r. 1867, a sice Jan V ojták, Josef any uhlodolní.

Krákora

a

Fr. Fuks.

Winzer, okres Richland čítá 200 voliči 8

Čechů,

z

nichž

jsou

dobytkáři a 6 rolníků. První Cech 1i68 přibylý byl Fr. Šucha.

mezi dva sem

Iowa.

Booneville, okr,

Dallas má mezi 26

osadníky 1 Čecha Ignáce Leache. Oarroll, okres Oarroll čítá asi 1000 obyv. V městě mají svůj závod p. Ji­ ří Egermajer, sedlář a p. Ignác Smut­ ný truhlář. Pak jsou tu 3 rolníci. Ne­ daleko odtud' v okresu Saque bydlí 2 čeští rolníci a Alois Smutný

okr. Crawford má p. pivovar v městečku Vail. v

Nejprvnějšími tu byli pp. Kicperger a Egermayer, a přibývá- tu Čech�, neb čítají rodiny tyto 32 dítky. Oeda» Rapid&, okres Marion, čítá mezi 1<).000 obyv. asi. 2000 Čechii a z těch mají 32 Češi vlastní závodr., a si­ ce 12 hostinští, 8 grocerií, 1 střižní ob­ chod veliký, 2 pekaři, 8 řezníků, 8 o­ buvníkfí, 3 krejčí, 2 kováři, 2 řemená­ ři, 1 'truhlář, 2 klempíři, 2 klerci. Jetu český právník p. J os. Sosel. P. Jakub

-100-

Polák má velikou

vápenku

vyrábí

a

velkém výborný cement nedaleko od města. Nejstaršímí osadníky 22 až 23 leta jsou tu pp. Sosel, Šváb, Polák Židek, Štěpánek, V. Vitoušek, Národní život jest tu velmi čilý, neb všichni Čechové starší jsou mi národovci a vedou mladší pokolení vzorně. Spolky české jsou: za sebou 1. spolek, 54 údy, který má pěknou síň vlastní, má odbor Boko­ odbor la, dramatický odbor, a teď pracuje na pořízení české neb čes­ ko anglické školy, která jest tu veli­ kou potřebou. Dříve vyučoval tu sou­ kromně p. Jos. Šuster české dítky. Čt. spolek stojí si dobře a je z dluhů dáv­ nO venku. Divadlo se hraje měsíčně. ve

Gregor:

profmdilý­

Čtenářský

pěvecký

.

Spolek Thalia má RVOU sín, 10 Bratrsko ňdfí a hraje divadlo. 3. Č. podpo111,jící spolek má 50 údti a svou síň, 4. Kostelní spolek sv. Václava, ,

2.

má 120 údů. 5. Jednota Sokol má 80 údů a cvičí se v síni "Thalie. ". Spolek sv. Václava má kostel svtij .českt a fa­ rář jmenuje se P. F. Chmelař. (Jecho­ 185il. vé počali se tu osazovati od r. N árodni práce v Cedar Rapids jest mnohoslibná.

meai těmi

25 českých rodin, které počaly osazovati od roku 1S54 přibyli sem: Martin Haberda; Tehd� Fr. Oinadr, Fr. Plouhar- a Jan Trní­ ček. Mnoho jich odtud již odešlo na farmy. Samostatné závody tu mají 3 čeští obuvníci, J. V. Virtl. závod ku­ frářský 8 mnoha dělníky, 'pak jsou tu 2 stroJvedoůcí (Fr. Cinadr a J os. Vor­ ki), 4 zedníci, 1 doutníkář, 1 sazeč 1 n.atěrač, 1 slád.ek, 5 krejčí a 3 truhla­ řl. Národní ŽlYOt se tu nepěstuje, leč že se čtou české časopisy. Des Moine8, okr. Polk, čítá mezi a

se

tu

č€skjch 20.(lýOseobr.}O fivimch. 4

rodin,

vesměs

První JSou krejčí. zde byl p .. Josef Vosecký r. ] 869 ostatní přibyli do 1871 a od té doby

�acl Cech

nepřibývá sem Čechti. Faullcne"., okr. Franklin čítá ně­ kolik českých rodin v městečku i v o­ kolí, a sice přistěhovali se sem r. .871 ,

v

Jan Beneš prvnl: Jan Kolář kovář, rolník, Jos. Kulasrolník, Váco Střeba zedník, pak Jan Kuděj, Jos. Zeman, Jak. Hrudla, =td, celkem 16 rodin' jen že nejsou všichni pohromadě a nesdhází se často.

.

čítá asi 400

okres Toledo, obyvatelů a mezi těmi na 50 Čecho­ slovanů. Z těch mají 2 obchody gro­ eemí, 1 hostinec, 4 střižní obchody, 1

Oheleea,

řezník, 2 obuvníci, 2 krejčí, 2 kováři,

Grinell, okr. Poweshiek, čítá me­ 2000 obyv; 4 rodiny české z nichž 1 má svůj obchod. První tu osaze­ Martin Vondrášek 1878 a má svon dílnu, .

ZI

byl

nt,

Ioioa City v okresu Johnson jest klempíř, 4 lekárníci a 2 krásné město v pěkné poloze, plno V okolí pak jest asi 400 far­ lékaři. stromů a zahrad a čítá 7000 obyvatelů Skolu merů česko-anglickou .,český�h. mezi nimiž se osadilo 800 Čechoslova'­ nemaji tu žadnou, ale kostely tři, a nů. Z drn': sice stojí jeden! míle od Chelsea tě.ch má 31 jich vlastní své zá· a SIce: 2 kofenářské, 2 hostince vody sv.' An­ mil. Jeden 6 třetí 9 hý mil, ] 1 1 1 tonína, druhý sv. Trojiee, třetí panliy 1 pekař, 2 hodinář, 3bednář, 1 sládek: řezník, obuvníci, krejčí; kovář Marie. DUChovním správcem jest. zde i 1 řemenář, 3 stavitelové, 1 kolář p. P. J. Žlebčík a má přes 500 rodin 4 salonisté, 2 puškaři. 'Mi­ doutníkář, česko-slovanských nalezajících se tu po­ �o to jest tu vyrábitel patentovaného hromadě. Jiné spolky národní neb hnementu, p. Benda, pak vyrábitel podniky se tu nedějí dosud, ale y,0ne­ .patentovanych kohoutku čepovních. náhlu se lid počíná buditi a nejdříve N ár.o�ní život Čech ti těch to počal se asi vymůžeme se na školu česko-an­ buditi teprvé ubytováním se tu tiskár­ glickou zde, které jest velice zapotřebí, ny české p. J. B. Letovskýho a synů aby se dítky naše neodnárodnily. Nej­ r. 1870, kteří vydávají český týdenník starší os.adníci zdejší jsou: Fr. Matula,ti "Slovan Americký", velký 8 stránkový M. Musil, Fr. Kološ, p. Budka list 8 předplatným $3 ročně. Školy v�ichni přijeli sem před 20 roky a po česko-anglické ještě tu není, ale po­ nich sem přijížděli stále noví osadníci. mýě!í některé spolky na zřízení jí po­ Danienport, čítá 22.000 obyvatelů mOCI města, aneb aspoň na zařízení 1 řemenář. 1

-

.

-101

české

školy nedělní. Kostela tu ne­ českého ani kněze. Mají ale ná­ rodní sín v budově p. J. Slezáka roh ulic Linn a Bloomington. Zde jest střediště české ušlechtilé neb zábavy, se tu hraje asi 4kráte do roka od ochotníků a každý měsíc skoro dává se tu ples. Spolky jsou zde 4, a sice:

ale z těch co jej založili pro samou nesnášenlivost málo který do kostela už chodí.

mají

Ridgewwy,

veliká česká osada ros­ čšstích 4 okresů, a sice: Floyd, Winneshiek, Chikasaw a How­ ard, a měří 18 mil do délky a 12 do šířky, .celý ten kr�j je skoro výhrad­ ně Cechy osazený, Jen málo který Ně­ inec je zde a ten musí učiti se česky. Dvě městecka jsou tu 'Vystavěna v osadě té, a sice Spillville a Fort At­ kinson. V těch ovládají Češi skoro vesměs. Jest tu asi 500 českých rodin a z těch jest asi 360 farmerů samo­ statných. V 'celé osadě jsou 2 české koste1y katolické a třetí se bude stavěti asi 8 mil západně od Spillville. První kládá

"Slovanská Lípa". spolek vzájemně podpornjící. "Záštit" spolek pod-po­ rující. "Oohotník" spolek divadelm a vzdělávací. Óeclwilovanský 8'V. Vác­ lav8ký Římsko Katolický Podporující církevní

podporující. Zdejší se stále platností své i v politickém zastoupení a letos jest jeden opět zvolen do městské rady (J. B. Letovský ml.) a jeden jest ces­ tovním dozorcem v okresu. Mezi nej­ starší zdejší české osadníky čítáme ty, a

Oechové domáhají

na

Čechové přistěhovali se sem r.1853 a. 1854 a sice: Fr. Bouška, Voj. Jaroš, Fr. Hrneček, Martin Lukeš, Fr. Má­ lek, Fr. Mykota, Jan Mykeš, V. F.

kteří osadili se r. 1853 a 1854, a sice Jan Černín, Josef Konvalinka, J oser. Charvát, Jan Hamlík, Jan Oerný, Jan Mudroch, Fl. Zika. J os. Sosel a jiní. Českého života zde stále ponenáhlu

Lukeš. J os. Linbart, Ignác Benda,

Pecinovský,

Fr.

Švehla

a

�. Zah�J­ Dařilo

Jos.

ský. přišli sem všichni ?hu.dí. jim dobře, neb měli Jen 2 roky neúrody, a to byly 1858 a 1876. Všec­ ko je tu už osazíno a špekulantské po­ zemky tu více nejsou žádné.

přibývá.

še

Mount A'y,1', okres Ringgold, čítá značný počet Cechtl. kteří se tu schá­ zejí i z okolí, a drží si tu pro četné dítky nedělní školu. Taktéž odbývají tu pravidelně na zlatou hodinku zabí­ jení kohouta.

.

těch drží 2 střižní obchod, 2 kováři 1 obuvník. A dále městěčko John­ Bon, kde mezi 60 obyy. bydlí asi 12 rodin českých, z nichž Jest 1 lékař, 1 klempíř, 1 střižní krám, 1 obuvník, 2 obilní obchodníci a 3 salony. V okolí těchto městeček nalézá se asi 120 ro­ din českých, vesměs zámožní rolní�i: Z prvních Čech ft, kteří se tu r. 1854 jsou Fr. Kubrt, Josef Kobza, Fr. Foral, Fr. Prokop, Václav Prokop, Josef Šeda a Josef Rot. R. 18�� z

a

usa�ili

��

ěeský "Sv. Trejice'

sládek 1, řezník 1, obuvníci 3, krej­ kováři 2,' řemenář 1, truhláři 2, 2, Iekárníci 2; rolníci mají tu Jest tu kosod 40 do 400 akrů tel sv. Václava ve Spillville a ko�tel Fort Atkinson. JI?-ena ve sv. Jana L. Mikota českých kněží jsou: P. Fr. Škola katolická P. �. Ehrenberger. jest velmi náklad�á, čí�á průměrně 85 dítek a jméno učitele jest, p. �an J. Kovářík. Co se týká spolků JSou tu kostelní některé, a býval tu Česko-bra­ trský Podporující Spolek, který však se se rozpadl strany kněze. Počet církevních udů jest na 1.500 s okolními. Mimo to jsou tu 2 české smě, P; V Mart. Dvořáka a. p. Jos. Švehly. obou jsou úpravná jeviště, kde d,:a� kráte neb třikráte do roka ochotníci 5

čí

,

.

Maquoketa, okres Jackson ,má asi 700 obyvatelů a mezi těmi asi. 12 čes­ kých rodin; z těch je jeden sládek. 1 doutníkář, 2 krejčí a 2 truhláři. Ne­ daleko je městečko Baldvin se 100 oby­ vateli i mezi nimi jest 10 rodin českých;

Spillville, okr. Winneshiek, čítá obyvateli 470 Cechů, a z těch jsou obchodníky grocerními 1, hostinští mezi 500

New Port, okres Johnson má v okolí svém 56 rodin českých vesměs farmerů a-jeden český hostinec, ,Každý rok spíše nějaká rodina přibude.

vystavěli' kostel

se

.

"

�ole)r",

-

1

ml�áři

folí.

nep!ízní,

.

.

,

připravují příjemné zábavy. Richland okres Keokuk čítá čes­ rolníků 16, kteří mají po 80 neb

kých

-102 První Češi, kteří se tu 40 akrech. usadili jsou: Jan Houska' a Karel Vint­ kar, kteří přibyli sem r. 1853, ostatní pak rok po roce přibývali.

Mitchel ěítév okolí 21 českých rodin vesměs rolníků, kte­ ří počali se tu osazovati od r. 1862. Mezi prvními byli Jos. Volný,' Frant. Maděra, F. R. Pešák, J. F. Pešák, 19. Šika, Jakub Šika, Fr. Zemánek a J. Jedlička. Přibývá sem ponenáhlu čes­ kých osadníků. St.

'AntJgar,

o.

-

Žižka,

J ežkové, Kavkové, atd. V ýroč­ ní posvícení slaví se tu vždy zabíjením kohouta.

Williams, okr. Hamilton, čítá asi 150 rodin, mezi nimiž jest 7 českých. Z těch jest 5 samostatných rolníků, 1 První obuvník. Čech se tu osadil Blažej Haychman 1872 a od té doby

jich přibývá ponenáhlu. Wright township okr. Pottawatta­ mie čítá 5 českých rodin, které počaly tu usazovati

se

Tama, okres při BeIle Plainé čítá

r.

1874.

township, okres Tama mezi České školy 211 českých rodin. obyvateli čítá 136 Čechoslovanů, tu není, ale jest tu 9 škol kteří počali se tu osazovati roku 1856 obecních anglických, kamž dítky chodejí. Ko­ Mezi prvními by li J. Čech, J. Ruka­ stely jsou tll tři české, farářem jest P. vička, J. Musil, -Ian Budka, JOB. Ha­ J os. Zlebčík. Spolek jest tu jen jeden Z těchto" Čechii jest 130 rolníků rouš. a sice Pojišťující 8'polek ěesko-slo­ a pak jest tu 1 grocerie, 2 hostince, vanskf- z okresu Tama lowa.' Osazo 3 obuvníci, 2 krejčí, 3 kováří, 2 truvání Cech-fi. zde počalo r. 1856 -·1857 .hláři, 1 bednář a lékárna českb anglic­ Mezi prvními byli Jan Budka, M. Mu· ká. Školy tu není. Skoro všichni ná­ sil, Jak. Kučera, Váco Kesl, Alb. Mach, leží k církvi p. P. J 08. Žlebčíka v Ta­ Jan Loevenburg, Fr. Vávra, Fr. Ma· ma. Spolek založili SI tu hospodáři tnla, V ác. Blažek, Karel Odvárka, F. čeští a sice "Ohněm spůsobené škody Beneš, J os. Harouš. Osadníků sem z nahražující. Český živel dosud roste. Čech stále přibývá. Kansas. Viktm-, okr. Poweshiek, čítá 10 českých rodin a 5 svobodných mladíků .. Belleoille, okres Republie, čítá 11 z těchto je 1 sedlář a 4JSou na far­ českých rodin a z těch máme 1 ho­ mách. Z oněch jsou 2 bratři Michal­ stinec, 1 grocerii, 1 kováře. Společen­ kové na svém mlýně, mají 1 pomoc­ ský, národní a náboženský život Čecha. níka Čecha. 7 jich má své farmy a 2 jest ve spojení s městečkem N. Tobor. jsou v nájmu. N ejdříve se tu osadili, New Tábor, české město, okr, Re­ Jan a Anton N ovotný asi 1862. V po­ jest středištěm českého obyva­ public, sledních 5 letech je tu počet Čechii telstva okresu tohoto, kteréhož čítá na Asi 8 mil odtud v městě stále stejný. 150. Z těch jest tu v okolí 122 rolníků, Brooklyn je Čech a má střižní obchod. v N ew Tabor pak 3 obuvníci, 3 truh­ Waltham, okr Tama, čítá mezi 24 láři, 3 krejčí, 1 kovář, t řemenář, 1 3 české rodiny a jeden, jenž si grocerie, 1 střižní obchod, 3 zedníci, ohlv. místo Rukavička h'ká Glover mezi Če­ 1 kolář, a 1 hostinský. Národní život chy se nehlásí. Prvním osadníkem tu zastupuje "Čtenářský spolek", jenž se byl J 08. Vávra r. 1861, teď už zemřelý. těší značné přízni a život náboženský Washington township, okr. Ring­ jest zastoupen evangelickým kazatelem gold, čítá 17 českých rodin, z nichž 3' Řev. Janem Rundusem, jehož církev mají své vlastní závody obchodní, a čítá 16 rodm. Katolíci chodí do chrá­ mu, kde slouží francouzský kněz. Osad­ sice: 2 obuvníci, 1 kovář a 1 truhlář. níci první osazovali se tu 1876 a k Ostatních 13 jsou rolníci samostatní. Čechové tu mají svou školu, jíž navště­ těm ratří Jan Houdek, s celou .rodínou vuje asi 30 dítek a scházejí se do bu­ 16' dftek, Jos Mlejnek, Jan Pachtu, J. dovy té také v neděli k pohožnosti. Ferina, J. Drábek; J. Strnad, a t. d. TI čitelem jest tu p. J os. Doleček. Prv­ Osadníků tu stále přibývá. ní Čechoslované osadili se tu r, 1865 Seneca, okres Nemaha, má v měa to byli JOB. Toman, JOB. U ma, pak stě 1 Čecha. Fr Přibyla od r. 1867 a přes rok Kodytkové, Dolečkové, Jan v okolí asi 12 rodin rolníků. York

asi 400

, ,

�

"

.

.

.

.

-

103-

Seoeranoe, okres Troy, čítá 4 čes­ rodiny mezi 500 obyvateli a sice jsou to vesměs obchody 1 hostinec, 2 řezníci a 1 střižní obchod. Jména Če­ chů jsou: Jan Holub, Karel Kopěc, Jan Marek a Arnold Adler, jenž je

osadníků a je to hezky zalidněno. R. 1871 v říjnu sem přibyli: T. :Kučera, Mat. Kubín a Jos. Kubín.

ké

zde od 1869.

Blue Rapids, okr. Marshall; čítá mezi 189 obyvateli 11 rodin. vesměs farmerů. Z prvních Čechů zde přibyl sem 1869 Jan Budka. V okresu je více echů.

českjeh

Čr.

Ouba, okr. Republic, čítá 160 čes­ kých rodin, vesměs tarmerň, ale mají někteří tu obchody, a sice: 1 grocerii, 1 střižní obchod, 2 hostince, 4 obuv­ níci, 3 krejčí, 1 řemenář, 14 truhlářů Národní život soustředí se v městečku New Tábor v tomto- okresu (viz toto). Mezi prvními českými osadníky od r, 1869 jsou: J os. Houdt'k, J. Pachta, Jos. Mlt:jnek, Voj. Kasl; J. Loeven­ burg, Frant. J anásek a A. Stránský. Osadníků přibývá.

Marak, okres Brown, malé mě­ 'stečko obdrželo své jméno od 2 bratří Moravanů, kteří se tu osadili asi před 20 roky. J sou to J os. a Frant. 1\'1a­ V okolí usadilo se mnoho rakové. rodin vesměs Moravam1. Z těch jest v Maraku 1 grocerie, 1 střižný obchod, 1 obuvník, 2 truhláři, 1 krejčí, 1 ko­ vář, 1 řemenář, 1 lékárník a asi 45 rolníků. Osadníků tu přibývá.

.

8umav�, né obec tu

township okr. Republic, obyvateli 256 Cechů. obsahuje 43 rodin jsou farmeří, někteří mají též jiné. povoláni jako: 1 grocerie, 1 ho­ stinec, 1 střižný obchod, 2 obuvníci, 2 krejčí, 1 kovář, 1 řemenáf, 2 truh­ láři. Mezi nejstaršími obyvateli od r. 1869 jsou: P. Pintner, J. Šplíchal, G. Sháněj, M. Morávek, V. Saip, J. Rundus, J os. Kučera, V. Sekadlo, G. mezi 500

Hanover, okr. mezi 525

bylé

sem

obyvateli 1869,

r.

Washingtoll,

přibývá.' township, okr.

sem

Jackson čítá 15 českých

rodin

McPherson vesměs rolnic-

kých a pak dvě Češky provdané za Němce z Chicago. Počali se tu osazo­ vati r. 1871 a byli vůbec prvními zde

osadníky,

neb

r.

1872 měli

nejbližší

sousedy od 9 do 15 mil daleko od se­ be. Teď ale přibývá -em stále nových

okres Ellsworth, čítá mezi z nichž obyvateli '70 jest 66 rolníků.a přitom 2 grocerie, 2 střižní obchody, 1 měřič a inžinýr, 4 hudebníci, 2 sládci, 2 obuvníci, 2 krej­ čí, 1 kovář, 2 truhláři, 4 zedníci, ·2 tesaři. Čechové ti pořídili si česko-an­ glickou školu, v níž vyučuje p. F. J. Jest Svehla průměrně asi 15 ditek, tu též založen spolek český hospodář­

Wilson,

124

Čechoslovanů,

.

čítá

obchodník S obilím a dřívím, J. Hora, V okolí se Fr. Klacan a Fr. Bešťák. kteří mi­ samostatní 32 rolníci, nalézají na následujících ře­ mo farmu pracují meslech: kolář 1, cihlář 1, obuvníci 3, krejčí 1, truhlář 1, zedníci 4:, tesař 1.

Osadníkli

Bunderle (z Alleghany, jenž zase odjel) J. Černý, J. Antene atd. Osadníků každým rokem přibývá.

pak

sou­

4 české rodiny při­ Turek a sice Jan

Čechyzalošené

městečko a čítá 21 rodin neb 60 osob. Z těch jest 16 dí­ tek škole podrobených. V ětšina jest svobodomyslných a od církve neodvis­ lých. Jsou to vesměs rolníci, kteří bý­ vali dříve řemeslníky, 'ale jen 4 provo­ zují při farmě své řemeslo, a sice: 1 obuvník, 1 krejčí, 1 kovář H 1 truhlář J sou vesměs počátečníei, kteří počali se osazovat tu roku 18'74. Mezi prv­ ními byli A. Košář, :M. Sledař, F.

jest

Fairview

Severa. Národní a církevní život středí se do .N ew Tábor.

okres Ottawa (AmerikáBohemiaai Creek)

nazývají

.

ský pod jménem "Blaho1ryt'·. vPrvní zakladatel osady zde byl F. J. Svehla r. 1874 a výhodná .poloha zdejší vábí sem četně nových přistěhovalců. �Iassaťhusett!il.

veliký počet Cechů, jsme letos žádnou po­ drobnější zprávu. Necháme to pro­ Boston čítá avšak neobdrželi

budoucí rok.

Easthampton, chová též několik českých rodin, o nichž nemáme bližší zprávy. řlayd3nville, okres Wi1liam�hnrg, čítá mezi SOO obyvateli jediného Čecha.

-104p. Matouše Duchoslava, osazen od dubna 1876.

byl, odstěhoval Someroille; okres Somerville,

který

tu

Svor­ Slovanská Lípa, Budivoj, Č. S. P. S. č. V. Havlíček, Katolický sp. sv. V áclava, Zpěvácký spolek, Sokol a 2 dělnické sekce. DI­ vadlo české se hraje jen asi třikráte do roka, výlety jsou 4 do raka a plesy časté.

jsou:

.jenž j9 tu Druhý Cech, se západně.

stem od Bostonu oddělené

nost, Řád

mo­

město, má

obyvatelů a mezi těmi jest je-­ diný český dům, krejčovský krám a 20.000

dílna p.

A.

J

Hadrbolce,

u

Saginaw; Čechy.

něhož

pracuje druhý Čech p. J. Kulda. Zá­ Pan Hadr­ vod ten jest zařízen 1875. bolec má věrnou Češku za manželku a vychovává dcerušku svou Boženku po česku.

Adrian, město o 11.000 obyvate­ lích má pouze 2 české rodiny, jich ot­ Martin Olauda cové jsou zedníci.' E. usadil se tu 1876 a jeho 2 synové jsou též zde, oba klempíři.

Bay City, okres Bay, má 27.000 obyvatelfi, mezi nimiž 27 dospělých Čechů, a mezi těmi 3 rolňíci, 1 hosti­ nec, 1 střižní "bchod,.1 lékař,:r mly­ nář. Nejstarší osadník český jest Fr. Bátovec r. 1860, a po něm "'Václav Sýkora. Mnozí Čechové tu drží s Něm­ ci v ohledu společenském a nábožen­ ském a národnímu živlu našemu to .

škodí.

Detroit, okres Wayne, největš .v .,M�chigan,x čítá 11?000 oblv.

město

Cechů. 'I'ito počali se r. 1853 a sice náleží k prvním českým zde osadníkům. Po­ spíšil, Hudila, A. Bauer, Jan Hropík, 19. Melzer, V. Hess, Hulánek, V. Ku­ líček, J os. N osek, J efitovský, Ant. Oinadr. Fr. Heřman. Šimon, Hošna, Němeček a V. Bluma. Od té doby přisi bývá. V obledu obchodním Češi tu poměrně, dobře, neb mají 52 vlastní své závody obchodní, a sice jsou tu 2 grocerie, 13 hostinců, 1 střižní ob­ mezr

jvediný spole� Čtenárský,"

..

Michigan.

s

čí­ East 8aginaw, okres tá mezi 19.000 obyvateli 322 Mezi těmi jest. 8 rolníků, 1 hostince a 2 obuvníci. Nejprvnějším Čechem zde byl Fr. Kafka, jenž se tu osadil 1856. Potěšitelně čes.ký působí zde. "Spolek ktery nejen dospělým slouží ku pěstování národnos­ ti a vzdělání, ale dítkám připravuje pří­ ležitost naučiti se čtení, zpěvu a pOČÍ­ tání v nedělní škole. Spolek schází se v domě p. Vaňka.

tetru 1500

tu osazovati hned

stO)1

obuvníci, 2 krejčí, 1 truhlář, 1 klempíř, 1 malíř, (fresko) 1 malíř podobizen, 1 hodinář a zlatník V ohledu církevním jest a 19 rolníků. tu kostel sv. Václava, jehož fa­ P. Frant. Tichý a čítá rářem Jest p. při církvi své 32 rodiny. Škola česká není dosud žádná, ale doufáme, že 'se brzo učiní pokus. Národní život sou­ střeďuje se v 8 spolcích, jichž jména chod, 6 řezníků,

český

�

"

Fayette, obyvateli 4

okres české

Delta,

má mezi 300

Jeden je ostatní jsou v hutích. Místo to celé jest majetkem še­ kdo se tu osa­ lezničcím. dil z by p. A. Benyšek r. 1869.

stroJvedoucí

'

na

rodiny.

dráze,

Čechů, Nejyrvnější

Good Barbor, okres Leelenaw, čí­ tá v okolí svém' 26 českých rodin, kte­ ré vesměs živí se rolnictvím až na J a­ na Krubnera, jenž jest hotovitel kober­ eů, On byl prvním Čechem zde, neb sem přišel r, 1855, a za ním téhož ro­ ku Allt. Kučera. Karel Vyskočil, Fr. Krajč, V. Musil, F. Musil, J os. Kruh­ ner a J au Kulanda. okr. Leelenau chová ve Lelaaui, svém okolí 26 českých 'rodin vesměs farmerů, z nich zatím dva bydlí v Ohio cago a jeden v Detroit, Bližšího styku a národního života mezi nimi nestává, ač někteří probudilejší občané počínají ostatní poněkud dobrým příkladem po­ vzbuzovati, aby dítky nezůstaly odro­

zenými. okres téhož jména, obyvatelů mezi těmi 2 české rodin,r a průměrně 20 mladých dělníků, kteří 'na zimu se' obyčejně od­ stěhují po práci. N ejprvnější usadil se tu p. Vaněk, jenž má sedlářský svůj závod a přibyl sem r. 1876. Niles, okres Berrien, mezi 5500 obyvateli má 1 českou rodinu, p. J os. Skalu, se 6' dítkami, jenž přibyl sem

.M.enomonee,

má 2000 usazené

už

r.

1854:

a

zůstal zde.

-105

P6ter8lYurgh, okres Monroe mezi obyv.má 2 české rodiny a sice farmery. J 08. Haman _přibyl sem r,

níků

jest 31 a ti mají dohromady 3.900 akrů; mimo to jest 1 sládkem (Ja­ kub Pfeifer v Rushford) 2 truhláři, 3 krejčí, 1 kovář a 1 obuvník. První ČechO\·é osadili se tu 1859 a sice byl to Jan Fr. Steinbauer z Tr­ ho Svínu kraj Budějovický v echách. Od té doby stále sem osadníků českých

700

1866 a J os. Švehla s Frant. 1873. Co tu byli Čechové,

r.

vají

stěhují

se a

se na

Švehlou vyprodá.­

západ.

s.rodinČou

Traoerse Oity, okres Grand Tra­ verse, čítá 18ÓO obyvatelů a mezi těmi 60 duší českých, z nichž mají následu­ jící své závody: 1 Šatní závod "Red Star" Vilém Oliva a Spol. se 6 dělní­ ky; 1 barvírnu VOZll a kočárft, 1 gro­

přibývá.

Heidelberq, okres LeSueur, čítá ve svém okolí, hlavně townu Lanesburg, 177 rolníků, 1 kováře, 1 řemenáře, 2 trnhláře, 1 obuvníka, 1 krejčího. Mezi prvními českými osadníky zde byli Ant. Rynda ze Záblatí od Budějovic jen! sem přibyl v září 1&56, a od té doby přibývá sem každoročně l5-20 rodin českých. Jest tu český kostel sv. Skolastiky, kde jest správcem duchov­ ní 1': Roman Kimmel a čítá k osadě 52 rodiny. Pak jest tu spolek sv. V á­ clava podporující v. nemoci, kterýž m,á sídlo v' Montgomery, ale zde má téš něco udil. Školy české není ještě ale je naděje že bude.

cerie, 4 hostince. 2 sládky, 1 řezník, 4 obuvníci, 2 truhláři. Národní život se

tu čile

pěstuje,

zvláště

svobodo�y­

slnosť, neb jest tu spolek Svobodná. Obec o 6 údech, kteří jsou. probu�ilí

národovci. Zábavy národní Jftou aSI 3 do roka, plesy. N ejprvnější Ceši _přišli sem r. 1857 a sice byli to Fr. Krato­ chvíl, Ant. a J os- Wilhelm, J os. Ky­ 'selka a Fr. Lada. Čechů sem stále při­ _

bývá. Ypsilanti, okres Washtenaw, čítá 6000 o byv. 6 českých rodin. První se tu osadil z Čechu Váco Dušek r. 1866 bydlel ale dříve od r. 1854 v Kanadě a .y Detroit. Měl v' poslední válce dva v a syny poli B.tarší z nich přišel k z�­ bití. V. Dušek Je truhlář. R' 1871 při­ byli sem Ant. Vácha, obuvník s třemi syny, '2 ženatýma, pak. Fr. �afík a Jos. Klika r. 1874 4 ČešI pracUJI v pa­ pírně.

.•

.

·

Jordán; okres Scott má ce,

Minnesota. ,

Óhatfield,

okres Fillmore čítá

�e-

obyvateli 20 českých rodin, které počaly se sem stěhovati v l�tech N elprv­ 185b �57 a stále jich p,říbývá. Fr. Fr. Pavelka, AQ5lrhk, nější byli: Fr. Jelínek, Jan Oermák, Fr. Šetka, Jos. KadlE<"C, Ant. Stránský a Fr. No­ votný. Z Cechů zdejších jest 15 rolní­ ků, 2 truhláři, 1 tesař

tá

zedník,

1

1

grocerie. Hart township, okres Winona, čí­ l86 osob českých, a sice 73 dospě­

lých )

sládek,

1

a

a

113 dítek. Jsou mezi nimi též 4

Češky provdané za Němce, které mají dohrom�dy 26 dí�e�, jež �lu,:í vesm.ěsa Cechové tI JSou všichni rolníci česk,. mimocho­ kteh umí řemeslo dem

nějaké, jen je provozují, Pozemkových

vlast-

v

nichž

.

j�st

43

v

okolí 4 ob­

čes�o-slovansk1ch

,y. sice JSou to Jordán s 26 rodma­ mi. Ctyry míle od Jordán 10 rodin, Helena 6 rodin a Saint Joe 1 rodina. Y Jordán jest 1 lékař (dr. Habenic?t) 2 hostinšti, 1 pekař, 1 zedník, 3 k eJči, 1 obuvník a ostatní rolníci. První če­ chové zde osazení byli Joset' a Frant. Vosynek r. 185� a Jan Pilnt. Není tu ani školy, ani kostela, aru spolku níššduého, ba málo který odbírá časo­ pis, neboť většina jich říká "bez �o­ můžeme bez nich vin isme vyrostli

rodin,

..

zl 1400

-

býti". Jest tu zapotřebí, aby upfí�ný nekterý národovec. pohnul srd�em. lidu toho a povzbudil Je, by dbali VICe o pokrok a vzdělání, bez čeho� se v .Americe těžko

lze.

obejíti

(Minuesota)

Doufejme.

okres Lake čítá mezi 40 rodinami B česke rolníky, 1 trllhláře, 1 sedláře. 30. června odl�­ li 2 Čechové do Nebrasky odtud NeJ­ starš! český osadník zde jest Kaěpar Penhajter z r. 1864 a Alb. Krejčí z r. .

ťarib�ult,

1865.

Lung Prairie okres �odd m� dva farmery při 27 rodinách jiných .

české

národností.

-106

.Jfapk Lake okres Buffalo čítá 13 českých rodin, z nichž první byl zde osazený Mart. Kotilinek r. 1861. Jsou vesměs farmeři.

MarysQu"g, okres Blue Earth, čítá 9 českých rodin o 42 osobách. Jsou to vesměs rolníci. První osadil se tu Fr. Brejha r. 1861. Poslední dobou odstě­ hovalo se 5 českých rodin na západ. Mille.rville, okres Douglas čítalo několik českých rodin, avšak jen jedna tu zůstala a ostatní se odstěhovaly zá­

-

bek veřejný notář má kněhkupecství a pojištujíci i přeplavní jednatelství. Spol­ ky české jsou tu tři. a sice: divadelní .

"Thalia", Amos

podporující"Č.

S. P. S. Jan

Komenský a církevní sv. V áclavský. Kostel sv. Václava obsluhuje p.P. Roman Kuemmel, a má �oo údů osady své. Nejstarší česti osadníci jsou zde Martin Barek, Fr. Brqšek, Mar. Heřman a Vojto Vrtoš. Cechů sem .příbyvé Jest naděje, že se tu rozvine utěšený žívot národní, jakmilé i škola česká

se

zřídí.

padně. Minneapolis, okres Hennepin, čítá mezi 34.500 obyvateli 165 Čechil (33 rodiny) z nichž jsou 2 obuvníci 1 cu­

Oioatona. okres Steele, čítá asi 4000 obvvatelů a mezi těmi jest Čechů 50 osob; vesměs řemeslníků. závodů samostatných jest 6 a skoro ve krář, -1 soustružník a ostatní rolníci. všech obchodech jsou čestí prodávačí, že lze se tu domluviti i rodině přistě­ Prvním Čeehem zde byl 1856 obuvník hovalců, Hostince jsou tu 3, řeznici 2, Jan Petráš. J sou většinou chudí ještě a nemají mezi sebou žádných spolků, obuvník 1, krejčí 4, kovář 1, koláří 2 a sedlář 1. Rolníků českých v okolí ani kostela, ani školy. Čt!chli sem při­ města bývá. jest na130 a asi 30 jednotlivcft farmách cizích. pracujících Minnetonlca' Mills, okres Herme­ české zde není, proto ale výhradně pin, čítá 68 rodin českých, a sice 2 české dítky přiučují se češtině aspoň krejčí, 1 zedník a ostatní farmeři. Prv­ 2 měsíce v roce na útraty rodičů u ním osadníkem zde byl Čech Jan Pe­ Kostel ka­ učitele p. V ojt. Kašpara. �k r. 1849, p�k přibyli r. 1855 Jan tu s Češi mají jinými národ­ Částek, J os. Holásek, Filip Dominik, tolický nostmi dohromady ale kněz je Čech J os. Břen a J os. Vakovský. Přibývá hřbi­ p. P. Fr. Přibyl. jich stále. Narodního života tu není jmenem tov mají tu též svůj. Též tu květe je­ mezi nimi. den český spolek "Slovanská Lípa" lrlontg(ff.'i,(3'l'y (N ové Budějovice) založený r. 1866 s hezkou knihovnou, okres Le Sueur, má asi WO rodin čes­ která čítá na 400 svazku. Jiné spolky kých, a první znich byli Fr, Mau ser jako Svob. Obec. a Sv. Y áelav­ 1856, Jan Faktor 1857 a V ojt. Dolejš sk spolek zanikly. J sou tu dva hu­ 1857. Jest zde spolek národní a sice. de ní sbory, jeden pod kapelníkem Čtenářský jest tu čeolký kostel Vác Bělinem 10 0800, druhý pod ka­ Panny Mane, který čítá 80 členů a pelníkem Vinc. Klererem 6 osob. Prv­ národní život se tu počíná probouzeti. ní Čechové zde usazení byli r. 1856 Jan Zedník, � Kubat, Jan Píchner, M07lticello, okres Wright, čítá 15 J os. Kaplan, bratří českých rodin, 1 obuvníka. 1 krejčího Benj, Fišer, asi 30 osob. Po několik kové, počtem a První Čech tu byl roků nepřibyl žádný, až 1860 počali :Martm Kotylmek 1857, pak 1866 při­ se tu silně usazovati, zvláště za posled­ šel ,J os. N ovotný a 1869 Albert Kotl­ ních 5 let. línek atd.

Českých

Školy

Český

spolek,

Zd�'Ší

....

ŠiI?­

os�a�ní roln!ky.

Nová

Praha,

okres Scott a Le Sueur, jest celé české město O 1<>00 obyvatelích. V městě je 30 českých zá­ vodil a obchodů a v okolí 400 rolníků. Jest tu 7 hostinců, 1 grocerie, 2 řez­

níci,

obuvníci, 4 krejčí, 2 kováři, 1 temenář. ) O truhlářů, 1 klempí f, '2 mlynáři, 2 lékárníci, 2 lékaři Fr. V rá4

čítá 27 českých duších. První Čechové byli zde J os, a Fr. Biser r. 1867. Osadníci jsou vesměs rolníky ale někteří provozují též některé řemeslo; 2 isou

Reno, okres Pope,

rodin

o

140

2 obuvníci, 1 6 hudebník ft.

zedníci, a

RusltfO'l'd,

krejčí,

1

kovář

okres Fillmore, má

ve

-107 svém

nejbližším

okolí 20

českých

ro­

din, znichž nejstarší jsou zde Jan Ka­

houn a Blažej Vrána přišlí r. lS62. V Rushford jest leden sládkem a jeden má obchod.

..

-

Počali

se

Češi

sem stěhovati r. 1869 a Mat.' Zech, Fr. Malý, Fr. M. Šimek. Všichni 4

první byli:

Jičinský a

nynSjší jsou farmery. St. Louis, veliká česká osada bu­ popsána důkladně v budoucím roční­

osadníci

St. Paul, okres Ramsey, hlavní de město státu, čítá 35.000 obyvatelft a ku. mezi těmi 665 Čechoslovanů. Většina St. a z těch nejvice jich jsou řemeslníci, Mary/s, okres St. Genevieye, jest krejčft. Samostatné obchody České má dvě české rodiny v sobě, Fr. Ziš­ jsou tu 3 hostince, 1 řezník, 3 obuvníci. ku a Jana Tlapka. Škola česká tu byla do nedávna ale Union Sta», okres Dekalb, mělo není jí více. Spolky české jsou čtyři a dvě české rodiny, zbyla letos jen jedna sice: Slovanská Lípa o 35 členech, Fr. Kloučka, jenž přibyl sem 1868 z Svobodná obec a Rád Čech č. XII. Iowa City. Č. S. P. S. o 22 údech, a kostelní spo­ lek sv. Stanislava, který vydržuje zá­ NEBRASKA. roveň s Poláky kostel sv. Stanislava Benton; (bý�alá pošta) má v okolí česko-polský B polským knězem. V svém v tak zvaném Douglas precinctu době zanikl tu Spolek "Sokol ", poslední Jakož i rozpadla se česká kapela, která mezi 820 osobami 16·) Čechii, z nichž bývala chloubou Češstva zdejšího; zbyl jsou 4 kováři, ostatní rolníci, 45 na po­ jen pouze kvartet šmytcový. Slov ..Lí­ čet; Oedar Hill, okres Saunders jest o­ pa púHdá ročně 1 neb 2 výlety a ple­ Řád Čech ujal se divadla a hraje sada česká uplně, o 69 sy; rodinách rolnic­ 4 neb 5kráte do roka. osa­ Jeden Čech Nejstaršími je hostmským, a 2 kých. dníky českými zde jsou: Michael Kar­ kováři. tTe tu 5 obecných škol anglic­ táš 1860, na podzim, a Tomáš Heráf kých v okolí a do některých z nich s jara 1861. Českého živlu tu nepřibývá jdou dítky vesměs jen české. Národní život jest slabý. Jeden spolek český je nově, spíše ubývá. a

škodám

Oainesville, okres Harrison, má, mezi 4{IO obyvatelů 25 českých rodin asi 54 duší. První Čech tu osazený Jan Po sler r. 1857. Osadníci ti bll žIví se rolníctvím. čí­ 18 rodin 1 zedník

Gasconade, okres téhož jména,

Čechii, mezi nimiž jest rolnických, 1 krejčí, 1 kovář, tá 88

Mají tu český kostel sv. kdež posluhuje jim p. M�. toušek, Počet údů církve, Oechy z okolí obnáší 136. První eší osadili se zde r. 1850 a sice jsou to J. Vavfíšek, V. Kozák 1�56; F. Vlček, J. Zeman, A. Pešek; J. Mertl atd. a

zaiožen

pojišťující vzájemně První Cecho­ krupobití. proti vé přišli sem 1869. a sice: F. Kaucký, Jan Kilian. Jos. Šavlík, od té doby

tu

MISSOURI.

2 truhláři.

Trojice,

:r:.,

stále ve

sice z

přibývají.

Cottonwood, okres Sounders, čítá svém okolí asi �oo českých rodin,

vesměs rolníků dobře stojících. Mimo l českou grocerii, 2 hostince, 1 střižní obchod, 1 řezníka, 1 krejčího a 6 kovářů. Život církevní tu počíná se vzmáhati a sice utvořil se tu spolek sv. Cirila a Metoděje. mající, přes 100 čle­ nft a chystá se stavěti na podzim čes­ katolický' kostel. Z prvních osadní­ ka. 1868 přibyli sem: Petr Kastl, V ác­ lav Novák, J. Vaňous a Váco Kašpar.

to má

zauJImČaJe ký'

Osadníků

přibývá. Lingen, okres Bneklin,

české rodiny. r. 1870.

První tu

byl

čitá 2 JOB Peika

St. hlisabeth, okres M:me.�, čítá rodiny svobodomyslné. Bylo JIch tu více před válkou, ale byly rozennané.

4

Orete mezi bě a

okres

Saline, čítá

1500 obyvateli

z

co

město

Čechů v so­ vlastní závody

250

těch má 16 své

obchodní, a sice: 5 hostinců, 1 řez�ík4 1 obuvník, 2 krejčí, 1 kovář, 1 řeme­ nář 1 truhlář, 1 klempíř, 2 koláři 1

natěrač,

Národní

a 1 česká slé,:,�:na. však má své činitele

1 hodinář

život

-

108-

hlavně v českém okolí města, kde se nalézá na 400 rodin českých rolník� v dobrém stavu a značně probudilých ná­ rodovců, Majít 2 česko-anglické školy; v jedné učí sl. J J elinkova a v druhé p. F. Francl, Většina rolníků zdejších Jest svobodomyslná a nepěstují nižádné spolky kostelní. Spolků tu poziistávájedi­ ného a sice: " Tělocvičná Jednota Sokol.", která dává také někdy divadelní před­ stavení. Čechové počali se tu osaaovatí 1865 a prvními byli Ant. Křtěn, Vác. Šesták, Fr. Jelinek, Kováříkové a jiní. V městě Crete nejdříve se osadili: Fr. Francl, Jan Svoboda, J. Neděla a jní 1870, kdež město bylo zalošeno, Čechii sem stále p�ibývá-

Fair1JUry, okres Jefferson, čítá mezi 1200 obyv. 107 českoslovanských rodin, z nichž jest 101 farmářů, 2 mají samo­ statné obchody. N árodní život budí se tu českou školou, v niž vyučuje p. J osef Kesl asi 30 dítek, pak spolkem "Spků­ lem" v Rose Creek City. První Čechůvá příšli sem 1869 a sice následující: Fr. Závůdský, J. Vůpal, H. Taler, F. B. Sadil, C. Slejtr, V. Závodský, F. Tu­

F, Havlík, atd Frenont, okres Dodge, čítá mezi 1800 obyvateli 8 českých rodin, z níchš, 2 mají hostince, 1 truhlář, 1 stavitel (J. Tuma), 1 řezník, 2.klerkůvé a 1 do­ ma,

..

hazovač a všeobecnv výdělkář .,sman Ellick". Cechové počali se tu osaaovati r.

1868.

.

Glencoe,

okres

Fremont, čítá

60

českých rodin mezi 136 rodinami. Češi jsou vesměs rolníci, z těch ale [sou mimů tů 3 1

Tář,

hostinec

a

2 řemenáři, 1 ko­ obuvníci, 1 sládek, 1

hudebníci,

krejčí,

2

1 stříž ní obchod

ti zde

tu

_

se

osadili:

Josef Pert 10. února Uhlíř � Jan sem Čechů značně

1868, Josef Havel. Fr.

Majer. stále.

Příbývá

zde 1865 Karel Zuber, Vokoun a V. Prachejl. pfíbýva stále.

byli

.Fr, Skalek, Jan

Čechů

sem

..LViolnal'a, okres Knox, čítá' 70 českých rodin, z nichž jsou 53 rolníci, 3 krejčí, 4 obuvníci, 1 mlynář, 1 ho­ 1 řemenář, 4 truhláři, 1 klem­ 1 kovář. Mají tu 4 obecní anglic­ Osadili B� tu roku 1869 co

stinec,

píř,

ké školy. česká osada .

z

Chicago

vypravena

a

byli prvními: Fr. Janoušek, Vác. Randa, J an Schraier, Ant. Pišl, � osef Šedivý, Jan Holeček, Jos. KruJ?lČka, atd. Cechii sem přibývá a dělají do­ sice

bré

úspěchy.

Nort! Fork, okres Pawnee, čítá 70 16 českých rodin a v okolí V městě Jest rodin rolníků 5 obuvníků, 2 krejčí, 2 kováři, 1 truh­ lář. Drží spolek církevní a dosluhuje jim sem občas p. P. Boubela. "Spo­ Prvlek poučný'· se tu právě založil.

blízkém.

českých.

ní

Čechové

se

tu osadili

r.

1867

sice

a

Blaha, Fr. Hurka, Patera" Hrdlička, Klíma, Kubíček, Korand�,

býli

to: Fr.

Čechii

Verner Vrtiška, atd. bývá stále.

sem

ph­

Omaha, okres Douglas, čítá mezi 25.000 obyvateli asi 600 českých duší. Z těch má. 11 Čechii své vlastní závo­ První z Čechů přibyl sem. 1863 Eduard Rosewater (český Israelita Ra­ senwasser od Plzně), pak" J. Dvořák (nyní v Schuyler 1865, V ác. Tuček a bratří Maruěákové 1866 (teď v okresu Buttler Neb.) Největší český závod je v níl p. Rosewaterova tiskárna veliká, mimo denník a týdenník "The Omaha Bee" tiskne se český , , Pokrok Zápa­ du" pak jiný list němeekf. "Jest to největší tiskárna jobová západně od Ohicago. Mimo to jsou tu 4 česká hostince, 2 groeeríe, 1 střižní obchod, 1 řezník, 1 obuvník, 1 krejčí, 1 doutníkář, aSI 20 dělníků krejčovských, a a� 100 nš­ deníků a jiných řemeslníldL Zivot n�­ rodní se tu pěstuje hlavně zábavaml� kde se česky přednáší vá, ba někdy I

�.

Český sJ>ůlek záro�e1í

..

jeden a sice "V ýpůmůcný pro­ škodám z krupobití". l�rvní Cechové

jest

osadníci

Humboldt, okres Richardson, čítá mezi 500 obyv. 6 českých rodin.v městě a 26 rodin v okolí. V městě Je 5 českých obchodů, a sice: 1 � řezník, 1 řemenáf, 1 obuvník, 1 krej­ čí a ostatní jsou rolníci. Mají založený

�ocerie,

.

divadlo hraje, za kterýmž účelem �yl tu založen dramatický spolek "Klic­ Byl tu založen pera", avšak zašel. se schop­ " Sokol", ale í ten neosvědčil života. Posledně založena tu lože

"Spolek český poučující", jenž potádá ný každý čtvrt roku zábavy. První čeští' řádu C.

.

S. P. S.

pod jménem "Palac·

-109a prospívá. Jest naděje, že spo· lek tento až se pořádně zakotví, bude národnost buditi a pěstovati i v jiných V církevním ohledu nepra­ odborech. cuje se tu mnoho, ani rodiny chudé nemohou míti a zámožnější nepřejí si kostela a kněze, jsouce svobodomyslné. Dojíždí sem ob-tas p. P. Boubela z V poslední době F'Iattsmouth Neb, stal se vydavatelem a majitelem "Po­ kroku Západu" dřívější jeho redaktor 'Jan ROsický.

čítá 45 rodin těch jest 35

ký"

českých

a

7

Z

jiných.

rolníků, 4 obuvníky, 2 kovář, 1 řešník, 2 truhláři,

krejčí, 1 a 1 klempíř. Církevního spolku tu není, školy české též ne, ale 2 anglic­ ké, dítek jest asi 80 ve školách těch Pak jest tu spolek český rolnický EO­ Jišťovací proti škodám z krupobití. Ce­ cha. sem každým rokem přibývá. West Point, okres Cuming, čí� asi 300 rodin a mezi nimi 25 českých 1;>: z těch má 15 Čechft vlastní své závody Pteaeani Hill, okres Saline, čítá a sice 2 hostince, 1 grocerie, 1 střižní asi 20 Čech ft v městě a asi 50 českých obchod, 1 pekař, 2 sládci, 1 řezník, 2 Samostat­ rolníků v nejbližším okolí. obuvníci, 2 krejčí, 2 kováři, 2 řemené obchody tu má 1 kf,vář a' 1 obuv­ nšři, 1 truhlář. V okolí města jest na ník, Spolkovým životem nálešejí zdej­ 60 rolníků českých, kteří chovají mno­ ší Čechové do Orete. Přibývá sem co ho dobytka, poněvadž se tu dobře vy­ rok Čechii. plácí. N árodní žiyo� se tu soustředí v mezi čítá okres působnosti spolku Cesko-čtenářského. Colfax, Sáhuyler, �·(H) Čechii, z nichž 15 Druhý spolek jest Vzájemně vypomoo­ 700 oblvateli ný proti škodám a krupobití, jehož má sve vlastní obchody. a sice 3 ho stince, 2 groeerie, 2 střižní obchody, 2 zakladatelem a ředitelem jest Josef Hanzl v Scribner, Dodge Co., Nebr, elevatory (�plchary), !. řvzník, 2 obuv­ 1 1 ! kován, 1 Spolek je na mnoho osad Česko-lovan­ řemenář, krejčí, níci, V kaš­ ských po Nebrasce rozšířen a zdárně truhlář, 1 fotograf. 1 mlynář. N ejprvnéjší Čechové osadém jiném závodu lest český po· pokračuje. p,ak na­ V okolí města a okresu dili se tu r. 1867 a byli to JOB. Malý,. mocník lézá se nejméně 250 rodin českých Jan Malý, 'Josef Novák, Jos. Hanzl, Josef Vlna, rolníků. Celkem čítá okres Oolfax Josef Brázda, Fr. echů asi dvě 4583 duší a mezi těmi 1031 v Čechách atd Teď přibývá sem rozených, any dítky :počí�ají se úřadně procenta do roka. �a Amerikány. MeZI učiteli na obecwtlber, okres Saline, obsahuje ve­ ných anglických školách jsou též dva likou osadu českou, která pozvedla se­ Češi. Spolky jsou v Schuyler dva a tu k nemalé znamenitosti tím, že tu sice : Západní Jednota, spolek vzd.ělá. vychází český časopis zábavný týden� vaci podobný čtenářskýmu a spolek ník "Beseda" vydávaný od p. Josefa kostelní, který čítá údy sv� hlavně po Novinskýho. Celý okres Saline čítá sta­ na a má sebrané -

�

.

Wala,Č

.

venkově pemze vění kostela českého katolického neda­ leko od města. V okresu jsou 2 české hřbitovy katolické. Protestantft hlavně Moravanft, jest v okolí malý počet. První Čechové sem přibyli 1869 jsou

Foldové, Sobotové, Lodlové, vé a jiní. Slouania česká

založen�

okres z

Dvořáko­

Howard,

Omaha,

osada

Č�ši

těmi maj!. 9479 obyvatelů a dobrou třetinu. Prvne se tu osadili va.­ chové r. 1863 a 1864, pak silně jích tu ptibvvalo, zvláště když byla dráha z Oma'ha do Crete dohotovena, 1869 se osady založili Tu Crete, až 1871. Pleasant Hill a Wilber při dráze. Ve Wilber je asi 700 obyvatelli a mnoho ob­ kteří tu mají

m�zi

Čechft,

s�m?statné obchod,

jejímž první­ chody .ako jsou: M.

1 střižni

kovář�ké

2

dílny, 2 obuvnické krámy, osadníky byli 1873 V. Dobeš, Vacek, V. Toman a j., čítá 32 rodiny pěkná a prostranná sin čeaká li jeviš­ VeškefÍ Čechoslované s ovesměs rolníků a má 94 dítky. Zalo­ těm, atd. tJ.Ií tu sbor církevní a staví kat. kostel. .sreeu drží svorně pohromadě a �dyž Osadnlk"fi. sem nepřibývá. se něco dobrého podníká neb nějaká se světí, slavnost sejdou se ze všeeh Verd-igris Valley, okres Knox, jesta míst. osada česká nedaleko od Niobrary

mi

'

-

110-

NElV YORK.

1

lékař,

dělníků při české rozličných. dva, a sice: Slovanská Lípa,

1 řezník

a

mnoho

řemeslech

Haoeretrono, okres Rockland, čitá mezi 4000 obyvatelů asi ::55 českých rodin, z nichž 4 mají své vlastní obchody, a sice 2 doutníkáři, 1 likérníka 1 etřižní obchod. Tři jsou v okolí rolníky. Město toto jest Čechům známo od prvního počátku přistěhovalectví r. 1848 a 1849, neb tu pracovávalo velmi runoho Čechii v uhelnách, když v New Yorku přistavše, neměli výdělku. Stálého usazení docílili zde 1856 Jakub Hobizel, 1868 Josef Burda, Josef Ptáček. Josef Říha, Ant. Vlček, Vilím Levý, Eduard Kauda, Eduard Kihler (1863) aJ an Kostíř (1867) atd. V posledních 5 letech tu

Spolky

jsou tu spolek podporující a druhý dělnický politický spolek. České divadlo se tu hraje obyčejně 2kráte do roka a pak jsou 2 plesy do roka. První Čechové se tu osadili, pokud lze vyskonmati a sice 1853, jsou tu nejstaršími osadníky: Jos. Matuška. Váco Klika. Fr. Horák, Jan Kopřiva, Fr. Paris, V ác. Králík. Fr. Za

Pěnkava, Jan Hronek

posledních

5 roků

a

Jan Partl.

nepřibyl žádnÝ'l

někteří zemřeli, jiní se odstěhovali. eského živlu tu tedy ubývá.

aČle

Def'ianoe, městečko čítá v sobě na nejbližším okolí 33 rodiny české, vesměs rolnické. Nejstarší zdejší Čecho­ M01"ri,sania, 12. okres v N ew Yorku sem 1865 a jsou to Vojtěch vé přišli čítá 5300 obyvatelů a mezi těmi 112 ČeFrank d. Jiří Steffel. Přibývá sem Če­ chů, 43 rodin. Poláků je tu 6 rodin chů ponenáhlu. (18 duší). N ejprvnějšími stálými osa .Dayton, okres Montgomery, čítá dníky byli tu Ceši r. 1862, Jo�. Lhota, Jan Dvořák a Jan Dušánek, pak sem 38.000 obyvatelů a mezi těmi žije 13 přibývalo, ale za posledních 5 rokli českých rodin. vesměs dělníků, a sice ubylo tu Ce�hii, 26 rodin pro nedosta- 3 krejčí, 4 truhláři, 1 bednář a 2 obuv­ První ·Čech zde usazený jest níci. tek práce. Cechové s vlastními obcho dy zde jsou: 4 hostince, 1 řezník, 1 Martin Brabec, který přišel sem co obuvník, 1 bednář a více doutníkářů. svobodný r. 1872. Za posledních 5 1'0Zivot národní jest tu čilý a soustředí se kti přibyly sem 3 rodiny, žádná neu­ v působení spolkovém a školním. Ško- byla. Ia jest tu česko anglická, nedělní, v níž PENNSYLV.A.NIA.. : vyučuje velmi vzdělaný a řádný Čecho­ slovan a kazatel evangelický Gustav .Alleghany Oity čítá na 60.000 o­ Alexy, rozen!. v Uhersku. Škola jeho byvatelů a mezi těmi 300 rodin českých. čítá na 60 dítek, Spolky jsou tu dva a První Čech zde byl Fr. Jílek r. 1849 sice: 1. Jednota Svornost, tělo­ nalezá se teď v Nebrasce, Fre­ spolek (ktel'Ý cvičný v nemoci podporující, scházejí­ mont, pod jménem Ellick), a po něm cí se u p. F. Kuděry, 2. Č. Slov. Svo­ hned 1850 přibyli Josef Kalina, a J. 'schézející se u J. Karás­ Hanzlík, pak 18ň2 tři jiné rodiny. V ka. asem se tu dává divadelní před­ městě má 11 Čechft samostatné obcho­ stavení a častěji se pořádají věnečky, dy a sice: 5 hostin cd, 1 kněhkupec, a české záhavy nalezají hojné obliby. 1 grocerie, 2 pekaři a 2 obuvníci. Ná­ New York do šel nás příliš pozdě rodní život jest tu čilý a soustředí se a proto podáváme jej na konci. ve 4 spolcích českých 3 sice: 1.) Ná. rodní sbor Slavoj, spolek ochotnický a OHIO. vzdělávací. 2.) Rád Cechů Č. S. P. S. Svato Václavský katolický podporu­ Oleveland. Popis jeho přinášíme 3.) jící spolek a 4.) Spolek dělmcký, české na jiném místě. sekce mezinárodní. Církevní život sou Oincinnati, okres Hamilton, čítá asi střeďuje v katolickém chrámu svatého 230.000 .,9byvateld a českých rodin jest V áclava, jehož farářem jest P: P. On, tu 123. Ceské závody a obchody jsou dřej Klíma '3 čítá 50 údů sboru svého. tu: 2 truhlářské, každý asi, se 3 dělní­ Každý rok hraje se tu dvakráte české k,; 4 hostince, 1 obuvník s 5 dělníky divadlo, pak se pořádají národní plesy

Čechů ubývá,

.

neb

jdou

na

západ.

.

bodníčStřelci,

-1it-

výlet spolku sv. V áclava. Čechii přibývá co rok. Latrobe, okres Greene, čítá asi 3000 obyvatelů, mezi těmi 7 českých

a

.sem

rodin

se

26 dítkami. J sou to vesměs 1 karpetář, 1 natěraě,

-dělníci, havíři,

1 doutníkář. Zábav národních arci není, jen že docházeii k sobě a pěstují

.a

soukromé zábavy. Čechové přišli sem prvně 1867 a to byli Fr. Froška, On­ dříškové, V ác. Racha, Fr. Pacovský a J os. Blahník.

Meadville, okres Crawford, 15.000 obyvatelů. Češi jsou tu jen dva, krejčí Jan Kořan a Jiří Hašek, kteří sem přibyli 1875. Philadelphiú čítá dle posledního popisu 1876 sebraného 817.448 obyva­ telů a mezi těmi jest asi 150 Čecho­ slovanů. Samostatných obchodů čes­ kých je tu 10, a sice: 4 krejčí, 2 obuv­ níci, 1 řemenář, 1 řezník, 1 lékárník, 1 lékař; 2 Češi jsou bankovními úřad­ níky (Lekárník Moric Eisner a lékař -dr, Feldstein jsou israelité čeští). N á­ rodní síně není zde, a Čechoslované .scházívají se po nejvíce v N orthliberty Hall 347 N orth 3d street, jejíž nájem­ níkem býval někdy Čech, teď je N ě­ mec. Spolky národní jsou dva, a sice: Česko-americký podpor. spolek Vla­ "

stimil"

a

pak Jest

tu

letos

zařízen

T)_.ový spolek "Moravan" tajný to řád. Ceské zábavy pořádají se tu asi 4kráte do roka. N ejprvnějšl Čechové zde byli

.J an Jarolímek a Jan Brunner. Nezdá se, že Čechů sem přibývá, spíše ubývá.

.TENNESSEE.

Tamarand, okres Schuylkill, jest malé místo o 16 rodinách rolnických .a mezi těmi jsou 4 rodiny české. .R ej­ z nich jest tu Fr. Blažek od prvnější r. 1871. Jedna rodina odjela do Texas odtud. TEXA.S.

Blujf, okres Fayette, čítá mezi 200 rodinami přes 80 českoslova�ských, sem. stěhovati 1856. se které První tu by Jos. Janda, Fr. Koza, A. Kolibal a B. Klimiček, a od té do­ by sem stále přibývají. V městečku mají Cechoslované 1 svou grocern a etřišní obchod, 4 řezníky, 2 obuvníky,

počalř

2

3 kováře a 2 truhláře. 77 je farmerů, Do školy česko-anglické chodí 54 dítky. Jetu též od Poláků založený kostel Panny Marie Růženec1&é, kde-vysluhuje p. P. C. Rogozinský.

krejčí,

tu

Oechoslovanů sem přibývá Brenham: okres Washington, čítá .

4000 obyvatelů. Čechoslovanů je tu 16 osob. Mají tu 2 střižní obchody své a 1 sládka. První se tu osadili 1868 Čechové Čeněk Mašík, Fr. Haubelt 1874, J Marek, Fr. Klukan a Fr. V0-

týpka

1876.

Čechoslovanů

přibý­ Čeněk všeobecný. Praque, okres Fayette, jest sem

vá. Letos založili bratři J os. Mašík rozsáhlý obchod

a

New osada česko slovanská neb čítá mezi 800 obyvateli asi 700 Čechoslovanů (200 ro­ din asi). Skoro všichni hledí si polního hospodářství, někteří vedle toho provo­ zují řemeslo a obchod, tak že tu jsou 2 české hostince, 2 grocerie a střižní ob­ chody, 1 sládek, 2 řezníci, 1 krejčí, 1 ko­ vář,. [> truhlářů, 1 mlynář. Život národ­ ní jest tu čilý a mysl vlastenecká se budí. Jest tu česká škola, kde vyučuje p. F G. Pešek asi 80 dítek průměrně. Jest tu též hospodářský podp. spolek s 45 ú­ dy. Jest tu katolický chrám slova nský, kde vysluhuje p .P. Felix Dombrovsky, Polák. Zábavy české odbývají se často, a sice asi 2 výlety ročně a 4 plesy. Prv­ ním osadníkem českým zde hyl Matěj Novák s rodinou, jenž osadil se tu 1855. Za posledních 5 roků přibyla sem téměř třetina nynějšího počtu Čechů .

.

.

Nový Tabor, okres Burleson, če­ skoslovanská osada čítající na '50 rodin, a ležící asi 3 míle od okresního města Caldwell. Z těchto Čechoslovanii jest 20 rolníků samostatných a asi 20 na náj­ mu; pak jest tu 1 grocerie a 1 kovář Rodáci ti dají si velice záležeti na škole česko-anglické. Vystavěli si budovu a drží si učitele P: J os. Holleca, jenž má průměrně 50 dítek �e škole. Taktéž založili tu čtenářský spolek "Moravan ", který odbývá své schůze ve škole kaž­ se tu dou 1. neděli v měsíci. národní zábava menší. První .

Ča�těji

pořádá

-

Oechoslované se tu osadili r. 1870 a by­ li to: Jan Krejča, Fr. Mikéska, Jan Ha­ verda, Tom. Elšík, Jan Tičálek, Josef Drgač a Jan Slovák. Stále pak nových

přibývá

.

-112

Wesley, (mělo

zníti

Wes'elv)

okres

jest malé místečko, ma­ jící poštu, evandělický chrám 8 faru, národní spolkovou sín, dra obchodní krámy, 1 parní mlýn 8 pilou a ginem, W ashington,

1 kovárnu, 1

femenářskv sousedé

Ostatní

závod.

a

1

kolářský

okolí ptes 100 rodin, jsou farmeři zámožní. Oe­ choslované počali se tu osazovati od 18M, vesměs evandělíci obého vyznání. Mezi nejprvnějšími byli: Jos. Maš1k s rodinou, učitel, J. Skřivánek, J. Ježek, P. Mikeska, Šebestové, Jan Havlík, atd. Založili církevní sbor, a vydršují kazatele svého i českou školu v chrámě. Kazatelem )e8t nyní Rev. J Chlumský. Národní Žl vot soustředí se v Ctenář­ ském Spolku založeném 1869 a mají­ cím značnou zásobu vybraných kněh a pak velkou síň pro zábavy, která byla zasvěcená o Husově slavnosti 1872 velmi okázale. Čechoslovanii sem pří­ bývá stále. v

okres Fay�tte, čítá me­ obj vateli 112 Cechoslovanli, rolníků, z nichž 1 má parní mlýn. Mezi první zdejší osadníky, kteří přibyli sem 1855 čítají se: V. Hajdnšek, Jan Sedláček, 19. Pustějov­ ský, 19. Šrámek. Národní život se tu vzmahá. Jest tu jedna česká škola se

ZOudějov,

zi 156 vesměs

42 dítkami

a

druhá

se

staví.

Učitelem

jest p. Englbert Ježíšek. Mimo to jest tu hospodéřeký podp. spolek. .Osazo· vání

se

stále vzmahá.

WEST

VIRGINIA.

Rock OOlVe, U pshur Co, má od třech rokli tři české pilné rodiny a slibuje si, že se tu česká osada roz­ množí neb jest tu baj krásný, zdravý s pozemky výborné po $ 8 za akr v hojnosti s pěknými lesy. První rodina tu byla p. Vlacha, ktelÝ koupil 240 akrů a vzdělává je s jedním sJnem. Zef jeho žije v městě a má SYOU dílnu obuvnickou. Dvě rodiny z Clevelandu si tu

zakoupily

Hofman

a

a

brzy

se

přistěhují (}J.

Josef Chadima). WISCONSIN.

Almond, okres Portage, čítá 6 če­ tikých rodin. 4 z nich živí se rolnietvím, 1 má obchod klempířský a 1 obuvní-

-

První- Čech Fridrich a počal

cký�

přibyli

sem

xa

tu osadil 1867 P: farmeřiti, ti ostatní

se

poslední

3

roky.

okres

ké

Annaton, Grant, má 3 čes­ rodiny rolnické, T. Lehovce, M.

Lepešku a Fr. Jelínka. Apoleton, 'okres Outagamie, čítá mezi 7000 obyvateli 5 českých rodin.

které budili První

mají s

18 dítek

a [sou svobodomyslní

vesměs pro­ národovci.

tu byl r. 1�71, pak přišly K.. inský, P. Terž, A. Schleis, Tomáš Schleis, a tak přibývají

Fr.ČN�meček

stále.

Ávoca, okres lowa,. čítá mezi 200 Cechft, a sice: 13 rolníkň,

rodinami 18

4 nádeníky a 1 řezníka. První li sem 1856 Jos. Kumera a Fr. od té doby stále přibývá.

přiby­ Jaěek,

Oarlton, okres Kewaunee, čítá 95 rodin hlavně rolnictvím se zabývajících. Při tom ale mají někteří následující obchody své: 1 grocerie a střižní ob­ chod, 5 hostinců, 2 obuvnicí, 2 kOláři, 2 truhláři, 1 mlynář, 1 dobytkář. Ško­ la tli dosud není, ale malí svlij vlastní

kostel farní sv. Josefa, kde jest duchov­ ním správcem p. P. Yqjtěch Oípín a má 90 rodin při kostele. Spolky jsou tu 3 kostelní české a sice: "Sv. CeciJie"

pěvecký spolek, který pěstuje český zpěv a dává 2 zábavy ročně pěvecké, hudební a deklamatorní; pak nábo­ ženský vzdělávací spolek sv. V áclav� který se prňvě tvoří. Mezi první Ce­ chy asi 1855 zde usedlé čítáme: Šimo­ na Kubička, Jos Bohmana, Jos. Meli: ehara a jiné. Čecnft sem přibývá stále. Oolby, okres Marathon, jest nově­ ji teprvé založené městečko, a má asi 300 obyvatelů, mezi nimiž jest 5 rodin českých, li sice: 2 dělníci, 1 grocerista, 1 kovář

a

mašinista

a

1 rolník.

Jsou

teprvé poslední dva roky. Oooperstoum, o. Manitowoc, má 250 rodin s mezi těmi· 120 rodin českých. Z těch jsou 103 farmáři, 4 mají hostince, 2 grocerie, 2 střižní obchody, 1 řez­ ník, 2 obuvníci,' 3 krejčí, 3 kováři, 1 řemenšř, 4 truhláři, 1 klempíř, 1 2 koláři, 4 ze­ mllnář,1 2 dobytkáři, hodinář, 3 tkalci, 1 fotograf, dníei, 1 zahradník, 2 vrtačí studní, 1 pošto­ vní, 1 lékař. Osazování tohoto townu

tu

.

-113

Čechy

započalo 1852,

a.

sice

přišli

S.

sem

Z;lruba, V. Zeman, M. Bílý, první: V. Doubek, Jan Kohout, Fr. Škvor, J. Líbal, Fr. Marek, Jan Sladký, atd.

Národní život [e-t tu velmi čilý. Neb jest tll česká soukromá škola, kde vy­ učuje učitel p. V ojtěch Harouš asi 40 dítek. Pak Jest tu český kostel sv. Václava, v němž při-luhúje jednou za měsíc p. P. J os. Malý a má 64 údy církve. Odbývají se tu pak schůze besední ku čtení novin a pohovoření o běžných šálcžitostech každé neděle a třikráte do roka české plesy. Čechů zde přibývá dosud. •

Dartford, okres Green Lake, má 1400 obyvatelů mezi těmi & Čechů,. z nichž tu byli nejprvnější 1863 bratří Košíškové.

.

Franklin, okres Kewaunee, čítá v celém townu 120 rodin českých, které počaly se tu osazovati r. 1852, a sice byli prvními osadníky zde Jos. Konop Ct), Šimon Konop (tj, J. Anderle, Fr. Volák a jiní, a přibývá sem stále. Čes­ ké obchody j-ou tu 2 grocerie. � ho­ stince, 1 střižní obchod, 2 obuvníci, I kovář a 1 truhlář. Dítek jest asi 200 Kostel ale české školy tu není ještě. však jest vystavěný již delší roky a jR věnovaný sv, Vavřinci. Vysluhuje zde obřady náboženskými p. P. Y. Cipín okres Iowa má 300 oby­ mezi těmi jest 25 českých vatelft, rodin. v okolí a 'lak jest asi 500 čes­ První Cechové se tu kých rolníků. osadili 1858 a jsou to Pavel Moravec, Fr. Podhola, J os, N ovotný, J os. Stěch sem a od té doby stále a jiní přibý­

Hiqhland, a

vají. Ceské obchody a závody tu jsou: 2 stfižui, 2 krejčí, 4 kováři, 1 řemenář, 5 tM\hlářft, 2 klempíři, 5 mlynářů, 18 dobytkářů, 2 lékárníci, 4 lékaři. Uči­ telem českým jest p. Karel Vaněk a Kostel Češi tu dítek českých asi 80. s Něrnci společný. mají Kewaunee, okres téhož jména, čítá mezi těmi 350 a na 1000 obyvatelů tu osazovati v se 'kteří Čechft, počali letech 1856-57. Od té dob:y jich ,stále přibývá. Obchodů českých Je tu více a

1

sice 4

hostince, sládek, 2 řezníci,

grocerie,

pekař, 1 cí, 7 krejčch,

2

2

kováři,

2

3 střižní, 4 ob

.vn��

řemenéři,

-

10 truhlářů, 1 modní obchod, 1 hodí­ nář, 2 tesaři, 2 koláři, 1 holič a 1 mlynář. Školy tu není, ale kostel jest. tu katolický český, kde vysluhuje pan P. Brunner a má asi 100 údů při sbo­

Národní život soustřeďuje se ve­ d vou spolcích, a sice: 1. ) Spolek Slo­ vanská Lípa a 2) Spolek Sokol. Ná· rodní zábavy se pořádají asi každý mě­ síc a někdy dává se zde divadlo. I'rv ní os idník tu byl, Vojta Stránský, jenž. teď bydlí v Kroktownu a přibyl sem 1853.

ru.

Koeeuthtoum, okres Manitowoc čitá. mezi 140 rodinami 80 českých. Mez] těmi jest 1 lékař, 3 grocerie, 6 hostin­ ců, 2 střižní obchody, 2 sládci, 3 řez­ níci, 6 obuvníků, 8 krejčích, 2 kováři,

5 truhlářů, 9 klempířů, 4 mlynáři, 2 dobytkáři. Čechove tu mají svou vlast­ ní školu, kde vyučuje p. V. Harouš asi 40 dítek. Mají tu .též kostel sv. Augustína, kdež jest duchovním správ­

cem p. P. Jos. Malý. Je tu též spo N ejprvnějším lek pojišťovací český. osadníkem tu byl Václav Vraný 1856.

Čechů

sem

přibývá.

'

okre s

Krokt-um; Kewaunee, má. mezi 60 rodinami �O českých, ostatní Čechové mají jsou Poláci a Němci. tu 1 grocerii, 1 hostinec, 1 střižní ob­ chod, 1 obu vníka a 1 kováře; ostatní jsou rolníci. Dítek jest asi 100 ale Jetu systavěný české školy tu není. český kostel sv. Jana Nepomuckého a časem dochází sem p P. V. Cipín, jenž čítá ku sboru svému 40 údů. R. 1856 počali se tu Čechové osazovati a mezi těmi byli prvními JOB. Hvězda, V. Horák, J. Kučera a jiní Vyhlídka na zařízení českých a česko anglických škol v tomto okresu jest dobrá, jakmile jen lid méně pokročilý nechá se pře­ svědčiti o potřebě toho. La Grosse. okres téhož jména, čítá. 13.000 obyvatelů a Čechoslovanů mezi nimi na 600, v okolí pak v okresu tom­ V mě'to a Vernon jest 100 rolníků. stě jest rozličných českých řemeslníků. avšak své vlastní závody mají jen 3, a sice: 1 řezník, 1 obuvník a 1 mouč­ ný obchod. Národní. život jest ve ta­ e­ vu smutném, vzdor tak veliké síle

Sč

chů

neboť ani pomocí církevního spol­ se tu na národní roli nic nepra-

čování

8

'"'-

.114

hubí. N eb jest tu sice čes­ a česká škola, kostel sv. V ác­ Java z cihel a počet dít-k ve škole přes 50, avšak knězem jest Němec P. .Baumworth a učitelkami anglické jep­ tišky, tak že ani v kostele ani ve škole -českou řeč nelze slyšeti. Spolek jest tu jediný kde se česká řeč pěstuje, a

enje spíše ký kostel

.

jest sv. Václavský římsko-katolický podporující. Po české síni národní "daleká cesta, marné volání". Zábavy

'ten

.

národní není leč asi 4kráte do roka pro pití a tanec"). První Čechové usa­ -dili se v městě '1856 a 57 a sice byli to Josef Lukáš, Jan Kuchař, Jun De­ bner, pak 1859 Vác. Kocanda, Mat. .Jelínek, Fr, Beránek. Jak. Dvořák. a Fr. Krása. N a venkově se usadili pak Bez­ Nedvíkové, Lusk, Brázda. ralcovi, atd. Od té doby stále sem

Šedivý,

(Jechů přibývá.

Medford, okres Taylor, jest mě­ stečko teprvé 2 roky staré a čítá mezi 600 obyvateli také už 10 českých rodin, -Z těch jest 1 rolníkem, 2 kováři. 1 tru­ Při po­ hlář a ostatní pracují na pile. čátcích arci ještě chudoba ale slibuje .sí tu k'aždý polepšení. Hichicott-town. okres Manitowoc, ·Čítá na 130 českých rodin vesměs rol­ .nictvím se živících. N ejprvnější přišli roku 1853 a 1854, a sice sem Češi' už byli to Jos. Slangl, J. Holub, J. Zá:..

hořík, Je s. l\Ialeček, atd., a přibývá jich stále. Českých obchodů jest tu málo, a sice 1 grocerie, 3 hostince, 2 obuvníci, 2 kováři, � truhláři a 1 krej­

Život náboženský jest tu značně vyvinutý, neb všichni náleží ku koste­ lu, který si sami vystavěli pod. názvem Panny .Marie, kde vysluhuje p. farář P. V. Cipín a pak se tu tvoří kostelní a 'Vzdělávací spolek sv. Václava, který hodlá spojiti se se spolkem téhož jména a účelu v Carltonu. Skoly tu není české dosud ale jest naděje, že se spolek no\'ý o ní zaujme. čí.

.

.) Dopisovatel náš z La Crosse vylévá 8VŮJ stesk o stavu tamní národností nšxledovněr "Véřte přátelé, že srdce mé krvácí při pomýšlení, ze nemohu vám z našeho mé-ta. kde lak veliká čá"t' rodá ň našícn žije, utěšenějéi zvěst ode, lati. O my nešt'astní, že cítíme-ll v sobě vřelou krev vlasteneckou a národní dustojnost 8VOU, musíme se nad sebou když jsme tak povoláni) abychom účty kladli Itfe celým českým národem ze svého pokusu n� rodohospodářského a z činnosti národní, A máme špat­ né vyhlídky na zlepšení stavu toho smutného, pokud lid náš nebude podporovati obchodní pour-iky IIvých krajanů, národní spolky a č�l'ko anglícké iikl'lly. Ty tři věci jsou nám nt'jvíce potřebné II téch zanedbávajíce hyneme."

zaslděti,

okres Kewauuee. čítá nedostavený kostel sv. V áclava, kapli Bolestné Panny Ma­ rie, 2 hostince, 1 grocerii, 2 kováře a 1 truhláře. P. V. Oipín sem dojíždí. 62

Montpellier.

má

rodiny české,

M'u8ooda, 30(J0

nimiž

okres

Grant,

mezi

čítá

byvatelí 27 českých rodin. mezi jest 50 dítek. Čeští obchodníci

o

jsou: 3 hostince,'2 řezníci, 2 obuvníci, 2 krejči, 2 kováři, 3 truhláři a 1 po­ mocník v. grocerii. Českou školu tu ještě nemáme, ale

už nškolikráte

tom mluvilo a- odkládá

se

o

ča­ brzy dočekáme. kostelní svato se

na

lepší

sy. Doufáme, že se jí Máme tu jeden spolek V áclavský a kostel je německo-český katolicky. kde jest knězem Polák F. Rademacher. Čechové počali se sem stěhovati 1865 a byli to Laurencové, K. Adamec, J. Panek, F. Novotný, J. Semerad a jiní. Od té doby stále V okolí města je asi ještě pribyvají. na 150 českých rodin, mezi nimiž mno­ ho ·bého vyznání, kteří mají také s v�i chrám a faru. Nejvíce jest Čechů v Blue Rioer, kde mají čes-

:protestantů

I

ký parní mlýn velký

a

český pivovar.

Je tam odtud asi 10 mil.

Newbwrg, okres Washington. čítá českých rodin, z nichž jest 54 rol­ níků, 1 grocerie, 2 hostince. 1 střižní 65

obchod,

1 kovář

a

6

truhlářů.

Národní

pěstuje se hlavně v ,.Ctenářském spolku". První Cechové, kteří přistě­ hovali se sem r. 1�52, byli J os. ,Mra­ život

zík, Josef Davídek, Váco Smith

Krejčí.

Od té

doby

stále

a

Jan

jich přibýva.

okres Oconto, čítá 4000 těmi 80 rodin českých, ob:yv. a svobodomyslných, kteří po­ bujarých čali se sem stěhovati rokem 1863. Prv ní byli Frank a Josef Fišerové. Od té doby stále Cechft přibývá. Vlastní ob­ chody mají 4 Češi, 1 hos tinec, 1 ko­ VěWna vář, 1 obuvník a 1 řemenát. jest lid pracovný. Velké lesy okolí vábí mnohé k honu a v celem o­ kolí jest tu znám A. Lažanský pod jme­ nem "Big Hunter." .

Oconto, a

mezi

zdejšího

Prairie du Ohien čítá na 4.800 O: a mezi těmi jest 67 rodin a v okolí 95 rolníků. V ,uestě mají Óeši 2 grocerie, 4 hostince a 1 jest krejčí. Jest tu založen 1 spolek· pod.

byvatelft

českjch

115-

-

blesku a ohně. Prv­ porujíci v ní Čechove sem přišli r. 1856 byli: J a1mb Bauer, M. Bečvář, M Hadáček, Fr Marvan a Jos. Sprostý, Od té do­ by stále přibývá, a jest naděje že se národní život trochu rozmůže zde čes­ ko-anglickou školou a národním spol­ kem, na které pomýšlí někteří probudí-

_yřipadu

1 kovář, 1 řezník, 1 obuvník. 3 hudeb­ níci a ostatní dělají na pilách. 1 abor

..

(dří ve Caledonia),

cine, jest nejstarší

a

okres Ra­ česká kde shro­

nejčetnější

osada rolnická v Americe, máždili se probudili ČechoslovanJ, ve­ směs téměř protestanté, kteří počali se usazovati u Racina v lesích a proměnili lejší je teď v krásné role a sady. Na 400 Raoine, ukres téhož jména, 'město rodin, Čechii a Moravanii, zalóžilo tu přístavní, čítá asi 15 000 obyv. a mezi obec, a od prvních počátků byli čin­ těmi v městě 13 českých rodin. První nými na národním poli. .Oni nejvíce osadníci se tu osazovali r. 1853, a sice se přičiňovali o založení prvního čes­ byli to Ant. Kroupa, Jos. Novotný, kého časopisu v Americe. a přispívali Fr. Kořízek, Jan Licgler, Jan Stříetc­ k němu valně. Mezi sebou založili 2 'ký, M. Zika. Od té doby stále sem 90 národní spolky, vystavěli českou školu okresu i do města přibývají Zdejší Ce­ na půdě Daniela Stříteckýho, později -chové ač malý jich počet .. pěstuji vzor­ vystavěli chrám evandělický, a drželi ně národní život, k čemuž' nejvíce n�­ se vždy svobodomyslných náhledů ná­ poámhá, že nalezá se tu česká tiskárna boženských. Mají ve spolcích značné kde se vydává český týdenník "Slavie" knihovny, opatřené a darované Vojto vedením p. Karla Jonáše a bratra je­ Náprstkem z Prahy. Spolkový život ho Bedřicha; české obchody jsou tu 1· I letecb poně­ zdá se, že v značné. Největší závod má M. M. Zi­ kud ochabnu, ale jest ještě dosti upří­ ka, velikou to 'dílnu na kufry asi se 100 mných národovců, kteří jistě povzbudí -dělníků, pak 1 'železářský velký obchod jej. Mají tu dva veliké onchodní zá­ (A. Kroupy) 2 kožešnícké, 2 grocerie, vody se vším zbožím a sice starobylý 2 hostince, 2 střižní 'obchody, 3 závo závod Jana Eliáše a nově založený J -dy obuvnické, 1 lékárník. Cechové si Peťmy. U jezera pak jest závod hrn­ udržují též českou školu v najaté síni čířský od mnohých let Ant. N ová�a, n� 6. uli�i, kde vyu?uje p. Fr, jediného snad Čecha, který v Amenc� .aSI 45 dítek, Pak Jest tu Podporující zhotovuje české nádobí. Jeden z neJ­ .Spolek "N árodní Jednota," který po­ starších osadníků a vlastenců, Daniel řádá též zábavy. divadla (asi 5kráte do Střítecký pěstuje včely a ovoce se zvlášt­ .roka) a plesy. V okresu na sever od ní pílí a mnoho lest mezi nimi též ře­ Racina nalezá se na 400 česko-slovan­ meslníků, kteří vedlé rolnictví pracují .ských rodin hlavně rolníků (viz Tábor). na řemesle. Ač každého roku odstě­ Racine vším právem nazýváme česko­ huje se někdo na západ, kde jsou piidy .americkým Betlémem, o.dtud po­ lacinější, přece přibývá stále nových, -čalo se r. 1860 pracovati úsilovně a kteří se tu osazují. Západní část osady pracuje se po dnes ku buzení a udržení té nalezá se v krásném položení při :národnosti české po všech státech. řece jíž nazvali tamní Moravané ,,::Mo­ a říká se tak celé té části. Po­ Sheboygan, okres téhož jména, pří­ slední dobou a jest tu založen český hřbi­ stavní město, 'čítá 8000 obyvatelii zvláštního od tov spolku. Osada tato Prv­ .mezi těmi asi 2;) českých rodin. vesměs a spů­ české zachovala mravy ale .ní Čech tu bydlel už r. 1�60, po: českou poctivost, vážnest, jen zději se odstěhoval. Teď jest t� �ezI soby že 'mla� po kolení vzriistá 1 asi 10 koželuhů, vlivu české národní školy, ač by bez O 18, R. v 1 banku. pnnčochář a tu mohl býti dobře český vydr­ stěhoval se sem Jiří Heller a o, té' žán třeba ve škole anglicko-česke.

národ�vci.

.

•

f.0sledních

.

Pal���

neboť,

rav;u"

kreJ�čI, } přeškoda,

'Cechy

lrl-

učitel,

doby jich přibývá ponenáhlu.

Point, okres Portage, i,oon obyvatelů � mezi. těmi je�t ženatí. Steoens

·Oechii, .těch

z

jsou

nichž Jen

1

obuvník,

4 J�ou 1 tesař, 1

má 15 Z

pekař,

Trenton town, okres Washington, čítá 38 českých rodin, 223 osobl' �ět­ šinou od Plzně v Čechách. Z tech Jest 23 rolníků, 1 oční lékař (Tom.

Částka),

-116....;_ 1 stavitel (V. Wachtl), 2 hostinští (J. Šmíd a Fr. Blecha), 1 tesař. 1 zámeč­ ník, 1 doutníkář, 1 krejčí, 1 hedvábník, 1 kovář. Nejstarší osadníci čeští zde

Wauzeka, okres Crawford, 12 mil východně od Prairie du Ohien, má 6 českých rodin, které mají své spojení národní

osedlí �fišli sem už 1848 a 4�, a mezi ty ,patřl J os. Laur z Liberce, Benedict Richter z Litoměřic. V letech 185053 sem přibyli Jan Masák z Plzně, V. Prošinkl z Moravy, Jos. Mrazík z Plzně, J" an Kovanda z Plzně, Do 1857 při­ !ryli Fr. Brun ze Slánska, J os. Šmíd, Fr. Padlovsky, Jos. Hrom, Jos. Fiala, K. Kiml, Jan Krejčí, Jos. Davídek. alezá se tu ku pěstování tenářský Spolek český s malou kni hovnou a je naděje na pokroky.

Čechy

Čmlynář, se

přistěhoval

sem a

r.

1856.

Spo­

národního života tu není,

Watertoum, okres Jefferson,

čítá

obyvatelů a mezi těmi 85 čes kých rodin, z nichž 17 jest farmerfí, 1 grocerie, 1 střižní obchod, 2 obuvníci, 7 krejčů, 1 kovář, 1 truhlář, 2 koláři a N ejprvnější éech zde. osa­ 1 bednář. dilý byl Leopold Kadiš, který přijel sem 1850 a byl velmi činný. Založil trhy na dobytek a koně, měl tu střižní a železář�ký obchod, pak obilní skla­ diště. Když pak vyhořel a skoro vše ztratil, odstěhoval se do Chicago a tu je do dnes. S ním tu byli t Anton Frencl, t Výborný, A. Procházka a V. Kois. Fr. Plachý přibyl roku 1855, a pak přibývali stále. Za posledních pět rokli však Čechii zde ubývá, ani se stěhují většinou dále na západ. N árod­ 10.000

tu smutno.

NEW YORK

pekařft,

Dodge,

1

vář,

řemenář,

1

truhlář,

4

klempíři,

mlynář, 1 lekárník, 1 obchod 8 ko­ berci a tapetami, 10 doutníkářii, 1 ob­ chod pohrobnícky, 1 lékárník. Pak tu jsou 4 lékaři, 2 právníci a 2 směnečný' obchody. Národní život jest tu velmi čilý a velikého povzbuzení dostalo se 1

mu

založením" N ew Y orkských Listft ",

a

vycházely dříve co tydeaník posledně od května co denník. Re­ daktorem jest p. J. V. Čapek.' �ol� působnosti má list veliké a bude se jlst� vždy šíře ujímati a prospívati, když které

.

okres čítá 26 mezi nimiž Jest 1 lékař, 1 obuvník. Prvním' Čechem zde byl Jan IIybša, který se přistěhoval HW1. Cechů zde za posledních 5 roků ubylo, jdou dále na západ.

MĚSTO*).

Město N ew York čítá asi 15.000 českých o byvatelft, k teří se tu počali usazovati od r, 1848 a stále se rozmno­ žovali. Z prvních osadníků jest jich tu velmi málo, neb se po nejvíce roze­ Pokud šli po západě aneb zemřeli, v Oechové naše mají sahají P!ameny N ew Yorku nšsledující samostatné zá­ vody a obchody: 10 grocerií, 24 hos­ tince, 5 střižních obchodii,. 10 1 sládek, t'\ řesníků, 4 obuvníci, 1 ko­

ního života tu není, neb nechce nikdo se nějaké národní činnosti ujmouti. Letos založil se tu kostelní spolek sv. "7áclava a má 31 údtL S kostelem a školou jdou Češi k Němcfím. Jeto ·tu celkem smutné s naší narodností. Více Čechti je osazeno v okolí města.

Waupun, českých rodin,

Prairie du Chien.

Od té doby tu stále �. Vojto Janeček. Osada tato česká leží Oechů přibývá. se na 18 ve dvou okresích a rozestírá Málo který Angličan neb mil délky. Ve škole tu bydlí. Němec mezi se vyučuje jen anglicky a národního Kéž by se tu někdo života tu není. z upřímných četných vlastenců ujal svých rodáků a do:pomohl jim k lepší­ mu zastoupení mezi osadami českými. Češi tu mají svůj kostel katolický ale kněze nemají. Jen asi 3kráte do roka Je sem přijde některý: Spolky žádné.

rodina.

rýž

v

Yuba, okres Vernon, čítá na 500 svém okolí, z nichž 2 dobytkáři, 1 lékař, 2 truhláři, 4 kováři, 2 krejči a 2 obuv­ níci. Čechové tu mají svou školu, jí� navštěvuje na 75 dítek. Zábavy pořa­ Prvními dají se skoro každý měsíc. osadníky tu �li r. 1852 Josef Bárta,-1 Ant. Sláma, Václav Hnilák, Jos. Urban

Wa8hington toum, okr. La Crosse, mi 45 četkých. čítá mezi 155 Vlastní závody neb ohchody tu Cecho­ vé nemají, ale jest jich 40 farmerů, 1 1 truhlář a 1 sládek. Prvním echem zde byl J. K. Nedvídek, kte­ lečenského

kostelní

Čechoslovanii ve jest 100 farmerů.

národnosti.

NČ

a

t) Jelikož do"!a nás zpráva tato po vytl�těni arch.ll IJll' předešlého, pflnUíme popis tento na konel statl..etlkY mo pořádek nálŠ. Rad.

-

117-

bude řádně vedený. Českých spolků jest tu veliký počet-asi 30-a sice jsou to následující: Podporujlci spolky v nemoci a v případu úmrtí. Těch jest 6 čísel, a

20

-

'SínB národní není tu žádné ač se ní iiž po delší dobu mluvilo a Národ­ ní Jednota má v účelu o ni pracovati. Měla by dobrého a hojného použití, téměř kdyby jí stávalo, neb se každé neděle divadlo a dávají se časté taneční a deklamatorní zábavy v síních cizích. Celkem lze říci, že národní živel v N ew Yorku roste, jakož i přistěho­ valců českých stále sem přibývá, tak že mezery, které povstanou stěhováním

hraje

..

30.�května

-

západ vždy

se na

-

na

se

vyplňují.

Dodateěné upozorněni ku

statistice.

Statistika tato jest první pokus toho druhu učiněný v Americe. Nemíníme přestati na tom, ale pokračovati rok od roku dále, až bu­ de statistika česká úplná. Nedostáváť se ještě mnoho. jak každý pozná, vzdor práci kterou jsme to�u vénoyali. Avšak doufáme, �e milí rodáci v Americe čtouce toto, poznají, jak důležito nám a prospěšno znáti se vzájemně, svou silu a horlivost, znáti své slabosti i pře­ kážky v národním �n!l'žení a pomšhatl si

Podébradoima. P01J,čn.é a zábavné

spolky jsou tu následující: Hlahol, pěvecký, drama­ tický a v nemoci podporující spolek,

byl založen 6. června. 1867 a čítá 100 údů. -Sokol, spolek. tělocvičný založen 'r. 1868 a čítá 90 údů.-Pokrok, zalo­ žen byl r. 1869 a má 20 členů. Tha­ lia, byla založena 17. března 1874 a čítá 35 údů. Národní Jednota byla založena 1875 a skládá se ze zástupců všech ostatních spolků.-Klub "Záboj" založen 1876 a čítá 40 údů. Klub založen 1874 a čítá 30 " Vlastimil" ňdů, I. Střelecký Sbor byl založen H. října 1874 a čítá 100 údů.

vzájemně

k udržení

a

šíření národnosti. A po­ ze všech osad českýeh, dosud uveřejněné, doplní

znavše to, že nám dopíši

opraví všecky chyby nedostatky tu a tam se nalézající, přidaj! po­ pisy těch osad které jsou letos vynechané, tak aby dílo budoucího roku bylo dokonalejší. A tu prosíme by páni dopisovatelé ve svých zprá­ vách řídili' se dle následujících otázek: L Okresn.í otázky.

-

I

-

1. Jméno

-

2. Kolik

(county)?

místa,

okresu a státu. rodin aai čítá

Ceských

celý okres

Kolik osad, měst neb townů v tomto okre­ jest Cechy cele neb částečně osazeno? 4. Jaká jsou jména těch osad, měst neb 3.

Damské spolky jsou tu následující: založen 20. července 1868 a čítá 150 členů •. "Lada", založen 10: října 1868 a čítá 150 členů ; "Vla8t�­ mila" , založen 6. května 1873 a čítá 90 členů: ,Vlasta", založen 1L prosmce 1875 a Čítá 114 členfí ; "LadÍ8lava'�, založen 28. února 11'77 a čítá 111 členů.

su

.,Libuše'"

v nichž Čechové bydlí v tomto okresu jak daleko jsou od sebe? 5. Kolik jest českých rodin asi v každém tom městě, místě, townu neb osadě. (Kdo neví to z dálkv může laskavě požádat někoho známé­ ho v místě tom, by to sdělil.)

townu a

.

Oírkevní katolické spolky jsou tu: Č. Hm. kat. obec Sl". Oyrila a Meto-. děje založena 12. února 1871, má aSI 150 'členft. Spolek v nemoci podp. rytíř-&. sv. Václava založen byl 6. .čer: vervence 1873. Správcem katolicke .církve české jest p. P. J. Vacula, �te­ rý má kostel sv. Cyrila a. Metoděje a při něm školu katolickou, v �íž v_yu­ čuje on a jedna. učitelka. Dítek Jest ve škole průměrně 50.

jest tu též Matějka asi

o

sice č. I. založeno 4. května 1i63, čítá 185 údů; č, II. založeno dne 11. list. 1870 a má 150 ňdů ; č. III. založeno 10. dubna 1871 čítá 185 údů; č, IV. .zal. 24. Mezna 1873 a má 60 ňdů ; č. V založeno 12. prosince 1874 má 30 údft; č, VI. založeno 1876 ta má 130 údů. Řád u. S. p. 8. "Svorno8t'· byl založen 9. dubna 1874 a má 90 údů. .Doutníkářský výpo­ mocný spolek "Oelconom" byl založen 20. ledna 1870 a má 90 údů. Řád Oddfelloio« čítá 4: �eské 16že, a sice slují tyto: HU8, Z iěka, Praha a Jiří Poděbrad. Mimo to jsou tu dvě žen­ ské lože pod jménem: Rebeka a Joha­ -

.Národní škola česká a v té vyučuje p. J. 25 dítek průměrně.

jedna

lL .M i8tní

otázky.

6. Kolik má místo to lik mezi nimi českých rodin neb

obJ:Vatelfi v.šech

svobodných' 7. Kolik

-

vody 8

ní,

-

atd

Cechfi

jaké?

Nalezají "učitelové,

9:

.

a

a

jak

se

a. ko­

jednotlivců

'.

má samostatné

obchody,

zá-

'č echy muži studovamezi kněží, lékaři, právníci, měřiči, .

se tu

jmenují!

Je tu české školy, č�ského kost�la, české národní síně lL jaké má Jméno'! (Vehce se za­ vděčí nám každý kdo by nám poslal nákres české síně, českého koneb obraz české stela vůbec obecné Čechy vlastněné budovy neb my bychom obraz ten budoucího-

Školy,

nějaké;

-118

roku v kalendáři otiskli. Ať se pošle jen na Aug. Geringra 463. Oanal str. Chicago Dl. On útraty zaplatí.) 10. Jsou tu české spolky národní, jak se jmenují, jaké mají účely, kdy jsou založené a jak silnéll 11. Jsou v tom okresu, townu neb obci zvo­ leni někteří čeští úřadníci a kteří? 12. Jak drahé jsou {>vzemky v okolí, jak do­ bré, co se nejlépe dařl a nejvíce pěstuje, jsou­ li v 'okresu ještě nějaké vládní pozemky pro homesteady neb jiné neosazené na prodej? 13. Jakých řemeslníků se tu nejvíce nedostá­ vá, kteří by tu nalezli práce, a jaké dobré podniky by se tu daly učiniti? Prosíme, aby milý rodáci z vlastenecké lás­ ky nám poslali z každého místa kam tento

"Amerikán" zavítá} zodpovídání těchto otázek třeba jiná sdělení, která za dobré uznají. Jest to práce ve prospěch národnosti naší a tu každá malá oběť nese vždy dobré ovoce. a

Na zdar! Fr. B. Zdrflbek. 463. 80.' Canal str.

Aug, Geringer, Chicago 111.

-

1869 v Iowa City, Iowa, redigovanf p. J. Bartou Letovským mladším.

"Pokrok Západu", založeni

6.

1810

I"..

Omaha a vydávaný teď i redi­ p. J. Rosickým.

v

govaný

1. Hlas", katolický časopis vy­ dávaný v St. Louis čeSKOU katolickou Redaktor není společností literární. jmenován. 8. "Ohiáag8ký Vě8tník", založe­ ný. r. 1873 v Chicago, vydávaný od p� J. Langmayera, redaktor není jméno­ "

ván ..

.,.Amerikán�', veliký

9.

ttdenník

založený při "Svornosti'�, v Chicago; pod redakcí p. Fr. B. Zdriibka r. 18'5.

"Duch Ča8u", obrázkový tý­ svobodomyslný a zábavný za­ ložený r. 1877, a vydávaný tiskárnou 10.

denník

V Americe můžeme se pochlu­ biti my Čechoslované, že máme časo­ pisů svých dosti a dobrých, které ves­ měs slouží lidu a národnosti dle všech sil svých. Čítáme teď dva denní listy, a sice: .

"Svorn08t" v Chicago, redak­ Zdrftbek, vydavatel p. A. Geringer, založena 8. října, 1815. 2. "New Yorkské Listy"'v New Yorku, vydávané p. J. V. Čapkem od 1.

tor p. Fr. B.

21. května

1811.

"Svornosti ". "ll

nnice Novověku", týden­ ník pro šíření zásad svobodomyslných, založený po úpadku "Pokroku" v Cle­ velandu O. dne 1. října 1811. Vyda­ vatel P: Fr, Kořízek a redaktor p. V. .

Šnajdr.

Mě8íčníky: "Hlas Jednoty Svobodo-mysl­ ný(Jh�', list svobodomyslný, založen r. 1872, vydávaný p. Lad. Klácelem, v 12.

Milwaukee.

jeden a sice: Trojtýdenník 3. "Dělnické Listy" v Clevelan­ du, vydávané společností, redigované p. L. J. Paldou. Vycházejí též v tý­ denním vydání pro venek. Týdenníky jsou: máme

13.

Ku

.

4.

"Slavie�', založena 1860 a re­ p. Karlem Jonášem v Racine

di�ovaná Wis. 5.

"Slovan Americkú", založený

.,Matice Svobody", vydávaná

od p. Fr. B. Zdrůbka (dříve v Omaha. teď v Ohicago) bude od nového roku 1878 vycházeti zase pravidelně každý měsíc.

v

dějinám

českého

vystěhovalství

Americe, jest nevyhnutelno znáti ži­

votopisv českých redaktorů, jeme této potřebě, ]>okud prameny v následujícím :

Vyhovu­

stačí naše

ŽIVOTOPISY českých redaktorů v Americe. Ladimír Klácel. Redaktor

"Hlas� Jednoty.

1808

Svobo­

největší učenec český Americe, narodil se v České Třebo­ vé v éechách (a nikoli na Moravě, jak "Slovník Naučný" tlí), dne 27. dubna

domyslných"

v

a

byl pokřtěn František KláceL Školy německé a latinské odbýval a

u v Litomyšli piaristů, kdež měl na filosofii nezapomenutelného prof. Roní­ V děčně vzpomínal na faeia Buzka. tohoto učitele, še jej přivedl na cestu

-

119-

ducha, "Ar�i dědictví to" Ladimír «láce!. "bylo všeho mého všedního neblahá neb ta fllosofia nahodila se ještě do té doby

osvojení

ano

ještě

Došlo to tak daleko až r. 1845 byl se­ sazen se stolice učitelské. načež odebral se do Prahy a odtud k šlechetnému .lidumilu p. Ant. Veithovi na zámek kdež ve společnosti faráře ermáka a mladého umělce V ác. Le­ vého trávil život tichý. Liběchov ná­ l�Ží. do diecese litoměřické Tamnější biskup starý, jenž byl dříve povol.mvyčistit diecesi od Bolzanismu a svobodomyslných duchovních, nestrp-Í Klá­ cela v útulk n jeho a pravil o Veithovi že " Veith sám jest hrubý Husita" � v;ypudil Klácela z Liběchova, kde byl žIl o samotě s Veitem přísněji nežli v klášteře � avrátil se vědě a umění. do brněnského kláštera a věnoval se v:ědám přírodnickým hlavllě pak rost­ Iinostoví. R. 184� opustil opět klášter hrněnský a zdržoval se v Praze, načež. byl povolán od moravského sn-rnu k A­ redakci novin národních do Brna. vsak nedařilo se. mu. mb trpěl veliké tísně duševní a když nastal zpátečnic­ ký převrat, byla i jeho činnost zasta­ v�na a 'on se odebral zase zpět do klá­ štera, zabávaje se studiemi soukromné.

'pramene�

praví

se

nehodí; ale já ji za to po� poklad života svého sebe, ač vždy v bídě:

LČiběchovský,

ldádám za nynější neb jsem jí nalezl

o��

bych bez tebe byl,

Zrlm-}i

co

bez tebe tsou

to

nevím,

na

však mrš«

sta tlsíce

mne

pojímá,

jinýr.b.

(Šiller. Purkyně,)

.Když byl Kl�cel

v

l?gice, byl prof

.

Bonifác odstranen s učitelské stolice. "N ástupcem jeho byl hodný prof. Mosněhož dostal Klácel tajné pri-

l�r, ?d

vilegium napsati pro vvtečnějěí spolužáky ve fisice dobrovědu ve smyslu prof. Bonifáce. Na zkoušce dělali študující "parádu" před biskupem hradeckým. a ?ěkanem Vorlem, jenž zvolal : "to .J� ?losofia !" chtěje potupiti prof. Bonifacia Buzka.

-'-

sestavil dílo

Kláeel

svobodomyslněji a prošpikoval to biblickými texty. Klácel záhy uvědoměl se národně, o CI. nernalou zá�luhu měl jeho strýc rada v Brne Anton Šmíd a pak gu_b. ll. 1627 vstoupil do SpISy Kollarovy. kláštera Augustiniánů v Starém Brně Spisy Klácelovy vyšlé v: E�I'0J.>ě Zdoko� .jsou: Básně, dva díly, v Brně 1�26 a kdež obdržel jméno ]fatouš. 1837; Ferina Lišák v Lipsku 184:5 ; naloval se tu v mateřštině pomocí česv Brné, Mostek spis filosoficky ; Bájky kněh po kých ze}?ř�lém :prof. N edělo- Bidpaiovy, 184:;'--50; Slovník pro čte­ Vl. R. 1830 složil reholm slib. za rok v Brně 1849; O socialismu náře novin stal se bibliotékářem klášterní� a 1832 a komunismu; Dobrov- da v Praze 1847 byl vysvěcen na kněžstvÍ. K vyzvání Kromě toho napsal Klácel četné člán­ preláta N appH, který si ho byl zalíbil, do českých i německých rozličných ky učinil sice tři rígoro-a z bohosloví časopisů. ale doktorátu nedosáhl. «bdržev zatím "Všude zmýlený o omrzelý v zou" jiné povolání. Stal se' totiž profesorem falé nadějnosti vstoupil Klácel na loď" filosofie 1835 na biskupském ústavu v A me­ Brně, v kterémž úřadě dovedl sobě II aby převezl se do světa nového, v J. Bárty p. od. veliké míře získati lásku svých žáků. riky. Byl vyzván Racine Wis., by přišel přišel do Arue­ V tom čase ponejprv vystoupil do veRoz· řejnosti co spisovatel svými básněmi. riky založiti s ním nový časopis. června 1869 a se s Prahou 28 louči] kterým, jakožto plodu svobodomyslníka 1. července vyplul z Bremen na lodi slovanského dostalo se velikého uznání. kamž při­ Působení Klácelovo na školní mlá- "Amerika" do New Yorku, na. vsedna dva a za večer :!1. dny dež ve smyslu vlasteneckém a oblíbe- byl Tu se v Racil.ě 2G mnoho mu poč,al� �ost jeh,o spůsobilo n�pří- d:�hu, octl. se p. Bártou ku vydání jemností. Brzo bylo slyšet z V ídně pnpravovatI v Iowa nového časopisu, který založili V Brně sedí od hraběte Bombellesa: Slovan Arneri­ Ioa. pod jménem mu "čítáno V City pRn-� nebezpený člověk." 1 čís�o vyšlo 6. listoslavistll (jméno v dobách tehdejších kánský' jehož Avšak 1 zkušen st ame­ 1869. kacířů, padu 'strachem v hrůzou naplňující) rická byla mu trudn u, a přišel brzy svouodomyslníků, atd., což bylo pro do ostrého což obaho se sp�ru s,::ydavatel�tvenl, zaRakousko mnoho. Nejvíce Zatím tížilo. velice byl valí, že prý "mládež na něm visí". obě strany to

.

.

..

.

,.

.

1'1

,

,.

-

120.-

zvoleném místě II pro střed- zahrady a Klácel odstěhoval se tam hnedle maje při sobě obezřelou pořadatelkyni, paní Zde zdstává po Molovou z Chicago, dnes Ladiměr nazývá místečko to. a píše téměř neustále a zastává též úřad poštmistra pošty nově zřízené tu pod jménem Krok" (od 23. února 1875). Má velikou zásobu rukopisů, mezi nimiž ,.Světomilu". rukopis dokončený 6· března 1875, ".D�i� a;�:erioké Unie", rukopis dokončen 13, září 1875. "Sest­ náote Ukřižovaný oh. Spasitelů'·, vyšlo tiskem u J. Nováka v Milwaukee 1. listopadu 1876. " Věf'ný kalendá'Ť"', ve liké dílo, z něhož vyšly dosud 2 sešity více a v Milwaukee u P: J. Nováka

ložil F B. Zdrftbek, redaktor "Pokro­ ku v Cedar Rapids Iowa Jednotu Svo­

bodomyslných,

a počal vydávati Organ Když pak v září 1871 odjel :fo Ameriky do Čech, požádal Klácel�, by se ujal Jednoty a Orzanu. Klácel učinil tak a započal vydá.vati "Hlas Jednoty Svobodomyslných", .ie­

jednoty

této.

-

"

hož 1 číslo vyšlo 19. února 1872. 14. února 1873 ztratil Klácel smrtí nejbliž­ šího svého příbuzného. jehož přivezl s sebou do Ameriky. s oteckou láskou jej choval av něhož naděje své pro své stáří kladl co do syna-- Karla Powera. V březnu počal vyjednávati se Svob. Obcí v Chicago o založení tu nového časopisu a �5. dubna přijel do Chicago

.

vydávati trojtýdenník "Svojan" jiných. 3. vedlé něhož i Hlus dále vycházel. Karel Jonáš. Než června vyšlo 1. číslo "Svojana". i podnik ten měl sklamati starce věří­ Narozen 30. října 1840 v Malešově. cího slovům lichometníků zlých, kte­ Navštěvoval hlavní školu v 1\' utné Ho­ rým ne prospěch- věci, ale sobeckosť ře, nižší a vyšší reálku a techniku v hyla hlavním cílem. "Svojan-' .sotva Praze. Přispíval do "Posla z Prahy" R. zaražen opět musel býti zastaven fl r. '867 Voj. Bělákem založeného. Kláce' s b lest nim srdcem odjel na 1859 vykonal k vybídnutí dra. Riegra .p.tzvání do Cooperstownu Mauitowoc cestu po Moravě a Slo- ensku. Po n Co. Wis, kde mu nabídnuta byla «d Nratu napsal brožuru v německém ja­ tamních Čechů správa katolické farno­ zyku" Ueber di,· Gr-rmanisation an den sti, nezadané biskupu, kde by mohl v Oesterreichischen Realschulen und Gym­ duchu svém působiti na lid. Na. sv. nasien", kteráž byla hned při tisku za:' V aclava měl první kázáni a «e-kou bavena; načež stal se předmětem stá­ mši. Zavedl pak český obřad křestní, lého stíhání pol. řiditele Patimana, jenž zavedl obecné zpytování t-ebe sama, spůsobil jeho vyloučení z techniky. nový obřad sňatku manželského a jiné Proti tomu podal námitky a nežli zále­ novoty v církvi své s obřady a jmény žitost vyřízena byla, zatknut jest a úvěz­ katolickým p dobnymi. Neš brzy se něn na policii pro domnělé účastenstí a

jal

se

.

i­

nabažilv cirkevníci novoty,

méllě než roku už málo kdo chodil na půl mši a kázání a v březnu 1874 odešel odtud za pomoci několika přátel do Kossuthu v témž okresn, kde usadil se na gruntě p. Krajníka. Držíval tu ve Slovanské Lípě přednášky a vykládal Fausta díl J. a II. díl. Hlas zatím vy­ 1. cházel v Omaha. líjna přišel do Kewaunee, Wis., kam pozval jej obě­ za

tavý p. Stránský a přijal nabídnutí

a

když

se

tu

ohlédl

p. Stránského, aby -e své usadil, že bude míti

tu do smrti celé opatření volné, přijal radostně a zvolal: "Inveni portum, spes et fortuna valete! " (Nalezl jsem přístav; naděje a štěstí nemylte runě dále).

Pan Stránský vystavěl Klácelovi pěkný zděný příbytek na ním samým

demonstraci studentstva a lidu o sv. Janě 1860 a konečně z Prahy vypověv

a internován v Malešově. Žádost o zrušení toho vypovězení k ministerstvu podaná byla zamítnuta; místodržitelstvo později svolilo, aby se mohl odebrati za hosp. správce na statek P: Václava Kratoch víla v Lounkách u Roudnice. Odtud podal žádost. aby ve studiích mohl ve Vídni pokračovati, však mezi tím odebral se tajně do Anglicka, opa­ třen odporučeními k dru. Strakovi fl Odtud Alex. Hercenovi v Londvně. psal dopi-y a články pro" Nár. Listy, zejména též obšírný článek "Kdo nám pomůše!', pro nějž byl dr. J ulius Grégr r. 1862 procesovšu a do žá.láře odsou­ V Londýně seznámil se též 8 zen. Bakuninem 8 nímž po delší dobu kažzen

-121-

dodenně obcoval. Napsal še politika", která vyšla

brožuru" N a­ v

Zene\'ě

ho ku

pokladníka, jež nepřijal. Téhož ro­ guvernér Taylor jmenoval jej čle­ nem řiditelstva státní školy reformační, R. 1876 zvolen za člena městké rady

r.

1�62.

V únoru 1863

k

svého

vyzvání přítele

Vojto Maška, redaktora Slavie, v Racině. vypravil se do Ameriky a převzal re­ Václav Šnajdr. dakei "Slavie". tehdy jediného českého listu v Americe, majícího as osm .set Narodil' se 26. záH 1847 v Českých odběratelů. Malý zábavník "Zvony". Budějovicích Rodiče jeho již po dvou' jejž vedle Slavie vydávati se jal, brzy, létech přesídlili se do Mladé Boleslavi. zaniknul. ll. 1865 vydal Tlumač čes­ Zde navštěvoval nižší gymnasium, dvě ko anglický. aby aspoň nejnl1léhavější leta na to ztrávil na gymnasiu Jindřicho­ potřebě v tom směru drobet bylo vy­ hradeckém, načež do Prahy se odebral, R"ku 1,�67 založil v Chicagu hověno. kde gymúasium dostudoval a na filoso­ časopis "Pokrok". R,. 187l) v červnu fické fakultě vzdělání svoje dovršiti vypravil se do Evropy, odkudž vrátil hodlal. Události pražské v létech 1867 ...

.

sklonku 1872. Shledav, že pustit přes hranice české, an mu vyslanec americký John J ay v� Vídni ochranu tu zaručiti nebyl s to,

až 1868

pokud nebylo smlouvy s Rakouskem, opatřil si odporučení vyslance Bancrofta v Berlíně a dovolení generalního štábu a pustil se na bojiště ve Francii za

měl časté soudem.

se

teprv

nemůže

na

se

armádou německou;' tam setrval až do uzavření míru zasílaje dopisy do Ame­ riky i do Prahy (tyto ovšem přes Ber-

lín). a

;,Žena

ve

.

.

.

N apss 1 " P orazžk a příčiny", dále

F rancie

a

.,

Je.ll

� Ra}wusk<:"Z "Fe?era�elidské zvláste

společnosti

a v Americe", kteréžto spisy Praze r. 1871. Navštiviv ko­ téhož roku, napsal tam nečně spis Americká federace a samospráva", jest 1". 18'j� v Praze. P� jenž návratu do Ameriky Jal, se vydávati týdenník "Amerikán", jenž b.rzy však postoupen byl p. Rosewaterovi v Oma­ R. v "Pokrok Západu". ze a v

Anzlii

vyšly Ov

Čechy '�ydán

splynul vydal "Slovník česko·anglický a anglicko-český" Maje dosti živé účastenství též v ak­ tivní politice. několikrát zastupoval mě­ sto Racine co delegát v konventech státních a k vyzvání volebního vtboru 1876

.

pro m� od den�., řadu řečí roku 1872 účinkoval, mel, lebních k občanstvu českemu. R. 1.872 ponavržen na tyketě ref,-d�mokratIcké v pro úřad registratora. Racm� Co�nty,

strany reformačně

vo­

dostal ze všech kandidátů největší počet hlasů, však tyketa a strana, ta byla poražena, R. 1873 po vitézství strany mu ref.-dem. ve Wisconsinu státníúradě v klerka místo depositního

nab"ídnuto

daly

životní dráze

jeho

obrat

neočekávaný. Zúčastniv se mezi před­ ními v tehdejším politickém hnutí, je­ hož jádrem bylo študentstvo pražské,

0vletačky s policií a zemsk'ým

Když pak po demonstracích, sběhly při svěcení druhého' řetě­ zového mostu. jemuž císař sám 'byl ,pfítomen; měl vyhlídku, že z velezrady žalován a souzen bude, odebral se tajně do Berlína, kde J. V. Frič, známý emigrant a spisovatel český, k vydá vá­ ní českého radikálního týdenníku se Pan Frič přijal V. Šnajdra chystal. ihned do redakce "Blaníka". Když "Blaník" již po několika měsíčném vycházení za příčinou přílišné bdělosti policie. a poštovských zašel, účastnil se v redakci autografovanych časopisů "Corespondance Tscheque" a" Tsche­ chische CorrespoudenzČasopisy tyto měly za účel seznamování ciziny s čes­ kou otázkou, již časopisectvo vídenské a peštské v křivém světle líčilo. Když fondy docházely, zároveň dopisoval, do chrudimské "Koruny" (vlastně "Po­ kroku",) kterýž byv v Praze od neu­ rvalé vládl. vojácké zastaven, do Chru­ dimi pod Jiným jménem se přestěho­ val, přispíval též do Olomuckého Na­ šince, jehož redaktor p. J. Černoch před rakouskou spravedlností do Ber­ lína se byl utekl a do es­ manachu "Ruchu" a almanachů za pobytu Již studentů �'. kých syého jež

se

básnickéhoČal­ "

několika d? ročníku "Ruchu�', kterázto km­ ha vznikla z myšlenky jiné. Tehdejší študent fil, .sofie p. L. Geitler (nyní dr. a profesor na vysokých školách v

Praze

prvního

přisp'ěl

básn�mI

-1�2

-

a V. Š. měli v úmyslu sbírku rázných pí-ní politických, tehož směru jako Herveghovy. I sdělili myšlenku tu spisovateli J. V. bládko­ vi, jehož spolupůsobení se dožadovali. Z toho vznikl později "Ruch" (jméno to vzato od tajného básnického spolku študentského, kterýž po dva neb tři členi výše roky v Praze trval a jmenovaní byli), kteryž jakkoli samé prvotiny básnické obsahoval, z nichž některé dosti neuzralé byly, p,řece jen základ k novému ruchu básnickému v Čechách položil. J. V Sládek, S va­ topluk Čech, ::ll Krajník a jiní uznaní básníci čeští jsou z té "školy". Ta�é do Barákovy .,Svobody''; přispěl V. S. r několika ráznými básněmi. k Když fondy vydávání autografo­ vaných korrespondenci Fričových do­ cházely, usmyslil vydavatel poslati své­ ho spolupracovníka do Ameriky, aby skrze Jonášovu "Slavii" zdejší vlaste­ k n,řÍspěvkům vyzval. R.. necké 1869 přibyl V. S. do Nového Yorku, odkud po krátkém pozdržení se do. Racina ve Wiscollsině se odebral. kdež od p. K. Jonáše za spolupracovníka ,.Slavie." přijat byl. Když p. K. J 0náš brzo na to do Evropy odcest-wal, Po pobytu vedl V. Š list samostatně téměř tříletém u .;Slavie" přijal redakcí "Pokroku Západu" v Omaha N eb., s nímž J onášův pěkný a laciný týdenník "Amerikána" spojil. Ježto mu .na zá­ nabídnu padě zdraví nesloužilo, přijal tou mu redakci , Pokroku H v Clevelan­ dě, Ohio, již na čtvrtý rok vede. Do časopisů, jež redigoval, přeložil celou řadu delších i kratších románů a DO­ vídek z angličiny a němčiny. Redak­ torstvÍ americké umořilo v něm básní­ ka. Chová v rukopisech množství bás­ ni z let mladších, hlavně 1867-68-69, jež ale vydati nemíní.

Chemnice, do Sas, kde přiučil 'se vv-. rábění látek hedvábných a seznárrnl se s hnutím dělnickým, k němuž ihned přilnul s celou duší, poněvadž zásady Za ty byly zásadami jeho vlastními. války prusko -rakouské opustil Sasko, navštívil rodiště své a na odjel do Svý­ Tu na­ car, kde prodlel asi půl roku. učil se pracovati na stavech meehanio­ kých. V roce 1867 koncem dubna při­ byl do Ameriky a živil se ponejprvé prací nádenickou v Clevelandu, pak 186� 'účastnil tkalcovinou v Michigan. se velmi činně v veřejném a národním životě v Clevelandu a psával často do časopisů ., Slavie+ a "Pokrok ". V pod­ zimku téhož roku navštívil Pittsburgh a Filadefíi, načež usadil se pak v N ew Yorku, kde se přiučil živnosti doutní­ kářské. R 1870 povolán byl za redak­ tora ;,Národních .Novínv od p. J. B. V Bělohradského do Ohicago. na­ vení tom byl neúplných 6 měsíc čež zařfdilj-i v N ew Yorku s přítelem V. J andusem české knihkupectví. Pod­ nik ten se nezdařil. Ztrativ v něm čas i peníze vzdal se podílnictí a odebral se v květnu 1871 do Clevelandu, kde zařídili si živnost doutníkářskou, již provozoval po několik rokli s prospě­ chem. H. 1875 na ja e založil s příte­ lem Fr. Škardou v Clevelandu "Děl­ nické Listl", uvázal se v jich redakci a pokračuje v zdárném tom působení na poli sociálním a dělnickém co nej­ nejúsilovněji a šťastně neboť list ten věnovaný hlavně zájmftm dělnickým, rozmohl se v obcích českých velice a vydává se teď co trojtydenník a tý­ denník.

Lev J. Palda.

Jan Rosický.

Narodil se ve Vodňanech, kraj Pí­ 28. října 1847. Otec jeho provo­ zoval ži vnosť krupařskou. Zde chodil do škály do 14 roků stáří svého a pro studoval 2 nižší reálky. V roku 1861 odjel v podzimku do Vídně, kde měl pokračovati ve studiích. Rodiče však by li chudí a Oll nech těle přijímati mi-

Narodil se v HumpolrJc._ v kraji čá­ slavském. dne 17. pros. 1815, jsa jedí­ ným hochem ze tří dítek .... Otec jeho měl samostatný obchod pekařský. však v době té žil v poměrech velice nuzných. Později se poměry zlepšily a obchod zkvétal, čímž umožněno otci dáti h chu aspoň částečně v zdělšn! školního. Šk0-

záhřebských)

vJ:dati

.

)ehož

.

Čechy

secký

lostí od jiných. jak dí, oddal se tkal­ covině a za 8 neděl se vyučiv, vrátil Tu se z Vídně do ,rodiště svého zpět. nějaký čas spravoval tkalcovský závod svého strýce. R. 1865 ode bral se do

[,osta­ .

-123 Ia kterou hoch navštěvoval; byla pouze 3 třídní a běhy 4. třídy, jakož i první reálky prošel hoch soukromě- pod říze­ ním schopného učitele evangelické ško­ Iy, p;. J. �lu�íčka a složil zkoušky v Pelhřimově. Druhou třídu reální odbyl s dobrým prospěchem na české výšši reálce v Praze. Klesání obchodu nedovolovalo dálší náklad na syna a mladík I.ůstal doma, vstoupiv později co prakti kant do úřadu duchodního v rodišti svém. kdež přes dva roky vytrval Klesání obchodu soukenického, kterýž jest hlav­ ním oborem průmyslu v Humpolci, mělo v zápětí klesání obchodů všech a bylo příčinou touhy po Americe, kteráž též v rodině Rosických vznikla. S jara r. 1861 vypraven byl mladý J. Rosic­ ký, tehdy mladík ne z cela šestnáctile­ .

se strýcem svým do Ameriky a usadil se mezi krajany na venku blíže Muscoda Wis. Následující zimy přije­ ly sem též rodiče a se skromným zbyt­ kem majetku svého, který se cestou notně ztenčil, zakoupili si malou far míčku, kterouž Jan po 3 roky vzdělá­ vati pomáhal. Bylo to v době, kdy lítice války bratrovražedné zuřily v ze mi této a mladík bral, jako skoro každý, vřelé účastenstv.í v dějinách té doby. Často projevoval chuť postaviti se v řady obránců této jeho nové vlasti, však jsa jedináček, nemohl svolení ro­ dičů dosáhnouti. aniž chtěl jich opustí ti. jsa j'ejich výdatnou podporou. Po tříletem pobytu na venku vznikla v něm .touha, podí vati se v šírý svět a února odebral se do Milwau­

tý,

.

počátkem kee,

kdež ihned zúčastnil se ruchu, stav se členem Slovanské LI­ učitelem české nedělní školy. Ob­

D�

rodniho,

py a držel tu zaměstknálll ve velkoobchodu pla grocerním, však s tak za­ tem, že brzy počal se ohlížeti �o ruc ne­ se A městnání jiném. když května se naskytovalo neb 7 6 do Chicago, kdež následujícich tu v ob­ rokli ztrávil. �rvu chodu moučné� a když Sl po dvou le­ vstoupil do tech část

-

do by ve spolku obchod grocerní dobu

k��sem

prac?val

-

peněz uspořil

spolku

s

dosavádním zaměstnavatel�m

svého

všímal si ruchu členem Sokola, Slovanské Lípy a Ochotníků.

pobytu

národního, jsa číným Hlaholu,

Příležitostně

byl dopisovatelem Slavie, pak pravidelným dopisovatelem N árod­ ních Novin v St. Louis a později když �. N. do (;hicago přeloženy byly, za redakce J. V. Sládka, částečným spo­ lupracovníkem. Velký požár chicagský v r. 1871 za­ chvátil též obchod [eho, zmčív jej úpl­ ně. Rozmrzen nad nehodou která Jej potkala, nad ú�lným zmarem své mno­ holeté úsilovne práce. umínil si pro­ hlednonti si daleký západ. Jel až do

Kalifornie a ztráviv v St. Francisco dva měsíce marným hledáním zaměst' nání, odebral se do Oregonu Zde prožil 14 měsíců, však touha po větší české společnosti, po příležitosti k prá­ ci na ,.národa roli dědičné" hnala jej zpět do " států." .N a cestě zpáteční zalíbily se mu lu­ hy Nebrasky a usadil se v Crete, kdež v podzim v roku 1873 stal se spole­ čníkem v obchodu ve zboží smíšeném. V podzim roku 1874 oženil se pojav za manželku Marii Ba yerovu � Chicago. Koncem roku 1875 vystoupil z ob­ chodu a stal ee cestujícím jednatelem "Pokroku Západu", když pak redaktor dřívější, p. J os. N ovinský, vzdal se

redigování listu, ujmul postavení

to

v

V červnu roku kterémž též setrvává. 1877 ujal se i vydavatelství listu toho. V celku byl dosud život jeho velmi

měnivý

pohyblivý, příležitosti

poskytnul

a

mu

rozbírati se v mnohých obo­ rech, v rolnictví. dělnictví i obchodu. mnohých skušenosti. ktcréž v nynějším

svém' postavení

'ch8;�rn1m

odebral,

švagrem svým té� provozoval. Po celou

se

k

platnosti přivádí.

Jan Milostín Bárta Letovskř,

redaktor "Slovana Amerického" narozen

v

Letovicích

prosince přibyl s rodiči

ledna

Moravě

jest dne

osmiletý hoch svými do Ameriky 4.

1845

15.

na

Co

zažil veškeré bldšenosti v Americe. otec jeho Jan Barta Letovský 1854

a

prvních českých pionéřů K

dyž dlo�ho; redIgoval "tUovana Amerikánskýho" op�t Wis. založeného od Fr. Koříz­ Racine ��(llku. Později zařídil )edn�telstvI po­ ka 1860, přidržel syna svého ku jišfovací a přpplavli, při čemz J(oslednf šak ne na. p.. J. Prausem. měsících třech vystouplI .Již po ,

�

v

ze

r.

sa-

-124

zečství v

něm a Jan Milostín zůstal té i později, když ze Slovana

při

práci

vznikla ,.Slavie". Později tiskárně českého časopisu

pracoval

"Pozor"

v v

Louis, a když otec jeho založil sám "Slovana Amerikánskýho 1869 v lowa St.

City za reci akce prof. L. Klácela z Br­ na povolaného. pracoval mladý Jan Milostín. v tiskárně otce svého. Když pak prof. L. Klácel od Slovana Am". odstoupil, převzal J. M. Barta Letov­ ský sám redakci listu toho 25. dubna 1873 a pracuje věrně na národ a roli dědičné po dnes. V Iowa Oity požívá i v politických kruzích důvěry občan­ roku zvolen do stva a byl minulého městské rady. .,

Frant Boleslav Zdriibek. se

26. července 1842

v

Bez­

dědicích u Hostomic, kraj pražský na břehu potoka Chumavy (odtud Chu­

mayský)

a

když byl

2

roky stár, pře­

stěhovali se rodiče jeho do Hostomic," kde byl vychován. Pečlivý otec, ač si záležeti s velikou péčí a dal chudý, svědomitostí na jeho vychování a v mládí stále vedlé školy vyučoval jej sám doma a přidržoval ku čtení. Když .

stár už prý předčítával knížek. Později Jej přidržoval biblí a d-jepisných otec pilně k čtení Otec přísně hleděl na děl. mra? a pod jeho vedením vyvinul se v dítku základ nšboženského směru.

byl

otci

4

roky

z

Chodil do škol domácích

a

když byl

rodiče je­ ho do Prahy. Na přání strýce svého zanechal školy a počal se učiti řemes­ lu sýťařskému v Karlíně .. Když ale mistr po p111 roce učinil úpadek, a mladý Zdrdbek byl pochytil počátky němec­ kého jazyka, šel z novu do školl far­ ni u sv. Haštala, z té na hlavm sv. Jakuba a. odtud teprvé 1857 na star ,­ městské gymnasium. Zatím zemřela mu matka a 2 sestry nejmladší zde a. otec jeho s 5 ostatními bratry nedospělý­ mi odstěhoval se zpět do Hostomic. František' zůstal v Praze sám a vydr­ žoval se ve školšch přízní přátel 11 rok-ti.

a

stár, přestěhovali

se

stálým soukromým vyučováním

pil do kláštera milosrdných bratří přís­ né observance v Štyrském Hradci. okolnostmi a zkušenos­ Zde teprv tí klášterní k tomu přiveden, samostat­ světu ně mysleti a souditi o člověku. náboženství. a Neuvědomělý s dostatek cit svobodné mravnosti člověka překonal v něm vi­ tu s její obřady a Z vystoupil z kláštera prvně cítě se svým. Študoval pak v Praze s nemalými obtížemi dále 7. a 8. třídu gymnasia soukromně. Když pak počala se v' něm znovu buditi tou­ ha po důkladném poznání všeho toho, čemu sv-t řiká hůh, věčnost, nadpřiro­ zenost, atd., poslouchal jeden ročník katolického bohosloví v Praze, nenale­ za je však uspokojení své touhy, a se­ znrimiv se s bohoslovci evandělickými, nadál se, že lepší uspokojenosti a kýže­ ného věďuí nalezne v bohosloví pro­ I přestoupil k: vyznání testanském helvetskému a odebral se na studie do kde byl přijat Basileje ve Pilně tamní. za občana studoval a bádal v písmě, zvHště pak má co děkovati přednáškám prof. Schult­ volného ze, že upevnil v sobě zásady Odtud zkoumání nauk náboženských. odebral se vyslán jsa do Ameriky, kde přibyl 12. května 18tH, aby tu sloužil

p?tal

.

..

Narodil

-

men­

ších dítek. Směr jeho celého vychová­ ní byl nábožensko-ascetický, což jej přivedlo ze 6 latinské k tomu, že vatou-

Švýcařích, nmversitJ

duchovním potřebám Své poslání pojal v

Čechoslovanův. nejširším slova

církve refor­ classis She­ a zamítnuv dvě fary němec­ boyganké ké, usadil se v Caledonii u Racina W is. by obsluhoval dvě církve Česko- plO ravských Bratří ním ustavené, a sice jednu v Oaledonii a druhou v Chicago. Dojížděl každých 14 dní do Chicago.

smyslů

a

přijav ordinaci října 1867 od

muvané 18.

Synoda

slíbilá

mu

platiti tyto cesty.

Služného měl slíbeno od každé církve $ 130 na rok. Zásadou jeho bylo ká­ zati čistotu mravů a lásku, upřímnost ve všem jednání a národní uvědomění; ze zásad věroučných církevních neostý­ chal se vylučovati ty, které vadí mrav­ nosti uvědomělé, lásce a pokroku vše­ obecnému, hleděl pokud to šlo smíře­ to vati vědu s náboženstvím, a kde nešlo, držel se vědy. Církevní správa synody ač znala jeho smýšlení, trpěla to, neb jsouc svobodomyslná a snášen­ livá, nekladla mu v cestu žádné pře­ kážky. Udře bylo však 8 těmi církev-

-125-

níky, kteří nebyli zvyklí náhledům vol­ nějším. Získal si vedle četných přátel

V. S. týkající kého faráře

v

kuchařky, byl

obou církvích také nepřátel. Obno­ vil v době té v Caledonii školu českou a vyučoval rfes zimu dítky y ní a cvi­ čil je ve zpevu národním dí tek byl velmi utěšený. Zatím byl za­ ložen p. K. J ouášem v Chicago svo­

Úspěch

"

II

I

zůstal ve službě církve Oaledonské listu. Dne 4. f3rplla přivezl mu pří­ tel jeho a spolužák p. Josef Sládek, teď profesor v Praze, zasnoubenou mu Lindu roz. Raišlovu z Prahy a v Ra­ cině odbyl se sňatek téhož dne 'za pří­ tomnosti většiny národovců tamních. do v až Redigoval. "Pokrok" Racině .konce srpna 1869, kde přest-hoval jej majitel p. K. Jonáš do Cedar Rapids Iowa, a tu pobyl s ním Zdrůbek do 9. a

a

1!.nora 1871, kdy byl prodán společnosti Ceské Tiskárny v Clevelandu, kamž se též přestěhoval. V Cedar Rapids co člen Čten. Spolku pomáhal zbudovati národní

síň, která

s

velkou obětavostí

byla započata a čas čes­ dokončena, po nějaký ké di vadlo ochotmcké. Jal se vydá­ národovců

tamních

a

řídil

Česko-Anglic�ou mlu nedokončil. vša� Boleslava TroJana,

vati po sešitech vnici, kterouž

.

Založil tu pomOCI nadšeného' pro svobodu a pravdu, syna dr. Trojana z Rakovníka, Jednotu SV?­

m� bodomyslných 8. listopadu 1860, k obcí přihlásilo se hnedle na 30 českých v rozličných státech. Pro článek jeden zaslaný z Cleve­ landu od spolehlivého dopisovatele p.

Clevelandského čes a

jeho

stíhán soudně pro uráž­ ku na cti v okresu Linn, a když se přestěhoval" do Clevelandu, P. Řepiš pokračoval v soudním svém stíhání dále, což stálo mnoho mrzutostí, času a peněz. Když mělo přijítik r zhodu­ jícímu přelíčení, a Zdrůbek zvěděl, že ti, kteří sdělili mu látku k článku zá vadnému, koupili si svědka dr. Habe­ nichta za $ 50, a když svědek ten ještě k tomu utekl z Clevelandu na západ, aby prý nemusel křivě svědčiti, a když manželka dr. Habenichta Zdrůbka prosila liro v-e na světě, aby svědectví Její muže nežádal a nepoužíval, jelikož by bylo křivé, rozmrzel se Zdrtibek na nep, -eti vé jednání vyvolatelů soudu a zaurítnuv ro-hodně hájení se falešným svědectvím a koupenou přísahou, došel se svědkem p. Landou ku knězi Řepi­ šoví a nabídnul mu smíření. Kněz slíbil odvolati soud, odvolá-li Zdrůbek své tvrzení, a Zdrůbek odvolal to. co nemohl čestně zastávati, a dal společ­ nosti' České Tiskárny čtvrtletní výpo­ věd z redasce. aby si Společnost nalezla redaktora jiného. Spplečnost povolala p. J. V. Capka z Cl'ch a Zdl'U bek odebral se do Čech 4. října 1871, maje .

bodomyslný časopis "Pokrok", jehož byl p. J os Pastor redaktorem. Ždrů­ bek přispíval do něho ,.hanáekými do­

pisy-' tendenčními. Po jaře 1868 od­ I' okroku ", list stoupil p. Pastor od se přestěhoval do Racina Zdrůbek vzdor odporu svému pro život 'veřejný by 1 přiměn uj mouti se redakce, 'což učinil tím svědomitěji an viděl, že co kazatel živobytí neudělá, nebude-li chtíti chopiti se sprostého řemeslování v chrá­ mě a vvdíračství svatouškářského, je­ hož se štítil pouechávaje každému na dobré vůli, čím na církev přispěti chce. Z malé mzdy do roka neobdržel ani dvě třetiny a z toho ještě musel cesty po dráze do Chicago platiti. N evyplá­ celo se tedy farářování. Převzav redakci "Pokroku" přestal jezditi do Chicago

se

Řepiše (Pimprle)

.

_

vyhlídky na práci tam za doby ČecMm příznivé vlády Hohenwartovy. Nežli však příjel do Prahy, byla vláda Ho­ henwartova padla a 8 ní i jeho vyhlíd­ ky. I zdržel se tu 4 měsíce jen a 26. ledna nž zase jel zpět do Ameriky, a a Kubu sice přes Španělsko, Nový Orleans do Texas s p. Tom. Batlem, který vyzval jej a pomohl mu na ces­ tu. by y Texas zařídil česko-anglické školy. Přijeda do Texas a jsa úplně bez p'rostředkli, vstoupil do tiskárny "Houston Daily Times': co sazeč, kte­ réž práci byl se při redigování dHve naučil. Po dva měsíce tu pracoval v noční práci, až pak «bdržel povolání od české osady ve Veselý, Austin Co.­ za učitele a kazatele sboru' Česko Mo­ ravských Bratří. I zařídil školu ěesko anglickou s 80 dítkami a kázal ve smyslu svobodomyslné mravnosti. Získal četných přátel ve všech. okre­ sích Cechy osazených ale i protivníků je-: dnotlivých mezi farlsejskými svatouškáři, kterým šlo o holý obřad, nikoli však o .

.

_-

ducha

126druhou

Mimo to čistou. zimnice a manželka �ížila jej jeho byla poražená 9 měsíčn í nemocí těžkou, že se ani v Iůžku pohnouti ne­ mohla po celou tu dobu. Vedlé po­ volání svého sestavil tu Novou Anglic­ kou Mluvnici, kterou 1874 vydal p. A. Geringer tiskem v Chicago. a

mravnost

V srpnu

r,

1874 nabídl

mu

p. E.

Šnajdra.

Stísněné rodinné poměry jednak, a mezi tim vzrostlá nechuť ku povolání kazatelskému přiměly jej k přijmutí nabídky té. Bez meškání odebral se do Staré Tšayy, kdež dostalo se mu a osmi jiným Cechům laskavého přijetí se strany řiditele ústavu p. Rummer a.

rické", již vydal p. Aug. Geringer v Chicago 1R75, druhé opravené vydání 1877.

Však brzo měl poznati sklamání své. Místo pravidelného 'vyučování předmě­ tům učiteli nevyhnutelně potřebných, museli chovanci �očtem as "5 věnovati se pracím domšcím a polním a zbýva­ jící čásť dne byla pak vy:plněna vyučo V ida že by takto váním náboženským. kýženého cíle nedosáhl. vrátil se po .ro­ ce z�ět do vlasti a nemoha pro nepří­ znive poměry v studiích svých pokra­ čovati, vstoupil 1869 do učení v tis­ kárně J. R. Portově kteráž byla jaksi střediskem plzeňského ruchu národního.

založil

ochotnický který dával před­ .stavení v síni p. V. Kučery v Praze {předměstí to Omahy). ll. 1875 počal vyjednávati s :po Germgerem o založení velikého časopisu v Chicago, až koneč ně přijel do Chicago 15. srpna 1875 a založili s jmenovaným p. A. Geringe­

.spolek "Klicpera�',

prvm denní časopis "Svorno8t", při něm týdenník ".A.merikán" v jichž redakci zfistává po dnes podpo­ .rován při místních zprávách ve "Svor­ nt lsti" švagrem STým nadaným Gusta­ rem

.a

B

Reišlem V době té sqpsal po prázdných chvílích "Druhou Oítanku pro čeeko amerŮJké školy", vydanou p. A. Geringerem 1876, a posledně sebral látku pro tento kalendář ".A.merikán" vem

a

spracoval ji. •

Gustav

Bedřich

Reišl,

spoluredaktor Svornosti" pro záležitos­ ti místní, narozen 30. dubna 1855 v Praze z rodičův chudých. V nejútlejším mládí svém přišel 8 rodiči do Plzně, kdež 1861 počal navštěvovati národní hlavní školu a odbyv tuto s úspěchem nejlepším, vstoupil 18r;5 na gymnasium premonstrátův, maje v ú­ myslu věnovati se po odbytých studiích .kazatelství evandělickému. Odbyv s. ňspéchem dohrým první i "

svými

gymnasia

úplném

redakci listu tohoto uprázdněnou odchodem p. V. Přijal ji a 15. září St, Louis do Oma­ přes přibyl Tu vedle redigování listu založil ha. .".MatŮfi; Svobody·', jíž vydal 5 sešitů (1. Rodopis boha. 2. Svět a jeho po­ vstání. 3. vývoj práva aneb: Co je hřích a co není. 4. Ježíšovo mládí. 5. Ustava Soustátí Amerického). Pak sepsal .,První čítanku pro školy ame­ d.u:

Omaze

paralelku

do třetího ročníku té doby stávalo pouze těchto dvou ročníků českých. Hned v prvních měsících ročníku 1867 a 1868, dostalo se R. vyzvání od dů. stojného faráře české církve pražské, p. Benjamina Košuta, by věnoval se učitelství a odporučen mu učitelský ústav v Staré Tšavě (v Pruském Slez­ sku) kdež by bezplatně a při zaopatření učitelský běh odbyti si mohl.

Rosewater, vydavatel "Pokroku Zápa

V

českou

plzeňského, vstoupil německého, jelikož

14: denní

Přiučiv se zde sazečství, byl 1873 povolán švagrem svým Fr. ll. Zdrůb­ kem, tehdy redaktorem "Pokroku Zá­ padu" do Omahy, Neb. kdež vedlé sazečství příspíval do listu tohoto. Po ne celoročním pobytu odebral se do Chicaga, kdež nalezl zaměstnání v tis­ kárně Geringerově a po založení "Svornosti" její příspívatelem a konečně druhým redaktorem se stal, zau.ěstnš­ vaje se mimo to překlady, z nichž vyšli nákladem knlhkupectví Geringrova

Dumasův "Otec La Ruiue" v ,.Domácí Bibliotéce" a povídka Derne­ ry ova "Dva sirotci." Redigoval též

román

nějaký čas r. 187s humoristický malý týdenník "Raráška." Brzo po

příchodu svém do Chicago přidružil se R několika národním spol­ kům, jichžčinným a horli vým údem byl a u mnohých různé úřady zastával.

127

-

Capek,

Slovanskou Lipou v N ew Yorku zalo­ "New Yorkských Listů", politic­ žených přibyl do Ameriky v srpnu 1871 a kého_týdenník u. redakci převzal "Pokroku" v Cleve­ Když vydavatelský výbor učinil úpa­ land, O. R. 1872 však. odstoupil ůd dek Vykoupil za pomoc: několika přátel t. "Pokroku založil humoristický obráz­ tiskárnu a vydával Iist dále, až v květnu kový týdenník "Diblík" a když se 1877 změnil list svůj v denník, který dobře, z.rp.ěnil,iej v politický týden­ u�al d.osud �yd�vá a rediguje. (Bližších zpráv ník "Národm které však brzo životopisnýeh nemohli jsme od něho Novmy", zašly. R. 1875 přijal redakci právě Q bdržeti. Ř.) .J�

V.

:

.

.

Zákon

poštovní

Veškeré ztráty a nepravidelnosti poště mají býti sděleny do W ashing­ tonu pod adresou: Post Offíce Depart­ ment, Division of Mail Depredations, Mimo to však jest dobře sděliti to zvláštním poštovním jednatelům, a sice ze státu Michigan, Wisconsin, Minnesota, Iowa, Indiana a Illinois pod adresou: Special Agent U. ll. Hawley Chicago III., a xe státu Missouri, Arkansas, Kansas, Indianské Území a západní Tennesse a Ketnucky pod adresou: T. W. S chaurte St. Louis Speciál Agent na

,

Mo.

Při adresování psaní neopomefite nikdy udati jméno, kom u píšete, místo okres (county) a stát. kde bydlí, Ve velkých městech přidá se ulice a číslo -domu, Když se posýlá psaní do Evropy, má se připsati jméno země (Bohemia, Moravia, Austria, France atd.) a slovo Při neúplné adrese zdržltie Europe. "

"

.se

psaní

a

často

se

i

bloudění vrací do rukou

po

dlouhém

v

Soustátí.

Poštovní známky mají býti přile­ peny do hořenního pravého rohu na obálce na straně. té, kde je adresa. Rozstřihané neb roztrhané poštovní známky, neb vyřezané z obálek kolko­ vých, pošpiněné, neb kolky důchodní

nepřijímají šle

se

se a

poštou,

psaní

s

takovými

nepo­

ale zůstane ležeti,

Poštmistři nejsou povinni přijimati poštovní známky roztrhané a zkaže­ né papírové ieníze, neb drobné centy v obnosu přes 25 centů; nej sou povinni přilepovati:" známky na psaní aneb dá­ vati zp�tky drobné na velké peníze. Kdo by užíval známku poštovní, která už jednou byla ušívaná propadá pokutě $ 50. Když užíváte poštovní kartu, ne­ pište na. stranu adresovou pranic mimo adresu a nepřilepte pranic na žádnou její stranu, neb musí se za to platit pokuta. Každé psaní, které má jíti poštou známku. z místa, musí míti tří()entovO'l,� na sobě. Když má méně, platí přijí­ za

pisatele. Užívejte dobrých a pevných obálek matel 6 centu za ně bez toho, co na psaní i na novmy, aby se tyto cestou 'V poštovních vacích nepotrhaly lehce a zasylatel byl zaplatil. Každé �saní má býti posláno poštou; nepůsobllo to mrzuto.st. se někomu věci neb cenné dokázalo, že nosí N kdyby peníze epos'ýlejte nekolkovaná alebrž psaní z místa na místo v registrujte obyčejnych psaních Z taková psaní vždy. Kdo pošle cenné za plat, byl by pokutován $ 150. ne může někdo však laskavosti psaní věci neb peníze v obyčejném psaní, kolkované někam donésti a doručit bez nejen uvádí se v nebezpečí ztratiti je, •• ale i přivádí poštovní zřízence v poku­ pokuty. e Ir á Kaž dý kd o o db' neJak' y casopis .šení a často je příčinou zničení něktepoštou, má oznámiti vydavatelstvu kaž­ rého poštovního neb klerka. dou změnu své adresy, aby pošta ne­ které Na obálku každého psaní, musela přijimati a posýlati zpět časo zasýláto, napište neb nechte vytisknouti mu a poslané. v rohu jméno své, místo, okres stát. pisy Veškeré balíky posýlané poštou ahv se to psaní mohlo k vám vrátiti, poštovním, nemohla býti třetí třídy s lacinějším adre�ovaná osoba kďyh,r nežli psaní, musí býti tak zabaleny, nalezena. V·

v

-128

aby je mohl poštmistr lehce otevříti A na takových balí­ a prohlednouti. kách může býti na obálce napsaná adresa zasylatele se slovem .,f'rom" (od) a mftže napsati na obálce neb vytisknouti jméno té veci v balíku

ziti se

za

ného.

Takové věci musejí

se zabaliti tak, aby je poštmistr bez roztržení obálky otevříti obsahu a o jich se přesvědčiti. Jsou-li takové. balíky zalepené a nedají se otevříti, platí se za ně jako za psaní. Kdyby bylo v nich něco psaného, platí se též jako za psaní. Co se může na povrchu jejich napsati jest jméno a adresa zasýlatele na obálce. Poštovní karty mohou býti �sané neb tiš­ těné Když se o ně nikdo na poště nepřihlásf v 60 dnech a nemohou 'se doručiti, zničí se a, nepošlou se do úřadovny: pro mrtvá psaní ve Washingtonu. N a přední stranu nesmí se psáti pranic leč adresa, nesmí se na ně nic přilepiti neb přišpendliti, sice platí se za ně jako za psaní. Ani adresa se nesmí lepiti na ně .• Stojí po celém Soustátí 1 cent, do Canady a do Evropy 2 centy. Nemohou se poštou posýlati ňasledujíc předměty: balíky s tekutinami, jedy, třaskaviny, sklo, živá zvířata, ostré a bodavé předměty, cukr, neb vše co by: mohlo poškoditi obsah

mohl

.se nesmí nic psáti neb tisknouti na. to. K do by v takovém balíku poslal něco p-aného, platí·$ 5 pokuty, aneb obdržitel platí za to poštovné jako 7.a

..

..

Poštovné za rukopisy pro časopisy obnáší 3 centy za půl unce neb mé. ně. Hudební" rukopis též platí jako psaní. Balíky poštou zaslané mohou vážiti nejvíce 4 libry kus Obnos poštovného měří se dle dhy psaní. Za půl unce a méně platí se 3 centy v celém Soustátí, dvakrát tolik platí se za psaní vážící od i do 1 unce; třikráte tolik přes 1 unci až do 1 t unce; a tak dále za každou půl unci a její čásť. Na místní psaní, která msjí se doručiti poštovními posly v tom místě, kde byla odevzdaná, ,-platí se pouze dvoucentový kolek za půl unce. N a místní psaní, která si vyzved­ ne obdržitel sám na poště, platí se

cestě a nemohou poškoditi poštovnf ZcL takové neb poštovní zřízence. platí každou unci neb její čásť 1 cent postov­

na

vaky

obsažené; více

psaní.

-

.

í

poštovní neb zřízenec s tím zacházející. Psaní neb kurty, na jichž obálce nalezají se ne­ slušné a nemravné poznámky psané, tištěné

vaku

neb kreslené, psaní neb oběžníky loterní, a I všecky jiné podobné věci nepošlou se. nemravné, rozpustilé a neslušné knihy, obrazy, listy, tiskopi�y a jiné podobné se neposýlají. Psaní registrovaná. Registrovati nechají se psaní neb jiné předměty poštovní zásylky, když už jest za ně obyčejné poštovné zapla­ k se tomu ceno. A' připlatí za registrování na. psaní pro celé Soustátí deset centů zvlášť. Za ztrátu neregistrovaného psaní není poštovní jeden cent za půl unce. Poštovné třídy platí pro zpráva zodpovědna. větší pro registraci určené musejí psaní zalepené, zalepené balívy, zá býti Balíky dobře zalepené, svázané a musejí míti co vše cele neb částečně psané, sylky plnou adresu zasýlatele i obdržite le. Poštmistrové neregistrují žádné psaní neb jest tak zalepeno, že to nemůže :r,ošt. mistr prohlédnouti bez roztržení obálky; zásilky v neděli. Poštmistrové nemají prohlížeti obsah psaní pak balíky, v nichž jest přiloženo něco neb balíků zasílaných, leda pokud se to týká a psaného, třeba jen malá poznámka věci, které pošta nesmí dopravovati. rukopisy k uveřejnění v časopisech. Re�istrované psaní nesmějí se odevzdati žádné Jiné osobě, kterou poštmistr zná, že je Poštovné druhé třídy. Sem patří časopisy k v!zdvižení jich splnomocněná. tištěné, pravidelně vydávávané v určité doby Když by někdo posýla1 pokažené II potr­ od jistého vydavatele, k nimž není přidána hané peníze papírové do Washingtonu k vy­ žádná psaná poznámka neb znamení a zasýlané měnění jich za lepší, musí mu poštmistr dáti pravidelným odběratelům. Za takové platí vy­ registrování bezplatně a zasýlatel ten platí jen za časopisy davatel dle libry jich váhr., a sice za obyčejné poštovné dle váhy psaní. 1 Jh, a za vydávané týdně neb častěji 2 cty časopisy řidčeji než týdně vydávané 3 cty za musíKdo obdrží registrované psaní neb zásylku, podepsati zpáteční recepis poštovního na libru. důkaa že obdržel zásylku. Recepis ten pode­ se poštou odběra­ které posýlají Časoplsy; psaný vrátí se k zasýlateli zpět II jest mu telům v témž okresu; v němž časopis se vydá­ dodán. vá, dodávají se poštou bezplatně v celém okre­ Do Evropy a do všech jiných zemí regi­ su, když Sl je odběratel sám na poště strují se též psaní a zásylky, a sice rlatí se ne1,. když se posýlají po listonoši, plat se za kazdé číslo listu 1 cent. za registrací tutéž jen 10 centf1 zvlál'lť mimo Poštovné třetí třídy. Sem náleží pamflety, poštovné obyčejné. Při těch zásylkách však přílěžttostné tiskopisy, přechodní časopisy, ne­ neposýlá pošta zpáteční recepis zasýlateli do zapečetěné oběžníky, magaziny, plakáty, pro­ ruky, ko­ volání, knihy, rukopisy pro knihy. archy Když by se registrované psaní z Evropy došlé nemolilo odevzdati, pošle' ho poštmistr rektury, mapJ, rrtiny, vzorky zboží, semena, cibtilovité byliny, a jiné podobné, do Washingtonu do oboru pro mrtvá psaní a kořenr, 4 tam se on dále postarají. nejvýse libry vážící, které se nemohou poka-

první

.

.

.

Ylzved­

.

-129 Poštovní

peněžné

Peněžní po­

rOUkáZkY.

ukázky (Money orders pečnější a nejrychlejš

poštovní jsou nejbez-. cestou k zasýlání peněz po celém Soustátí i do ciziny. Kdo chce poslati peníze na poštovní pou­ kázku, dojde na poštu která jest oprávněná vydávati poukázky, vyplniv lístek mu podaný a složiv peníze, obdrží poukázku poštovní na modrém papíru, kterou musí vložiti do svého psaní, pfilepiti na obálku obyčejné jen poštov­ né a zaslati tomu, komu chce, aby b:t"ly peníze ty vyplaceny. Ten kdo obdrží poštovní tu poukázku, dojde s ní na poštu, dosvědčí, že jest to on, jemuž adresa zní a obdrží od po­ štovského vyplacenu celou částku na poukázce naznačenou, když podpíše poukázku tu. Za poštovní poukázky platí zasýlatel na své poště při vyzvedání JICh: 10 ctů. Za poukázku až do $15 15 -od $15 do $30 20" $30 $40 25 $40" $50 u.. Kdo by chtěl zaslati více nežli $50 najed­ nou, musí vzíti více než jednu poukázku, neb Poštmistr se nevystavují vyšší poukázky. však nesmí posf.lati v jednom dnu od jednoho zasýlatele na tehož obdržitele více nez 3 pou­ kázk_y poštovní. Velice na tom záleží, aby bylo udáno dobře jméno zasýlatele a jeho adresa. Když pro nějakou příčinu obdržitel poukáz­ ky poštovní nechce neb nemůže peníze na po­ ukázku vyzvednouti, jest oprávněn podpisem svVm na druhé straně poukázky splnomocniti poštmistra, aby vyplatil poukázku jiné třetí o­ sobě. Poštmistr ale musí se přesvědčiti, že to­ to splnomocnění jest pravdivé. Poštovní může vyplatiti zpět peníze n� po­ ukázku přijaté tomu, kdo poukázku vyzvedal, pakli není poukázka ta starší nežli jeden rok a není-li více nežli jednou podepsaná. Kdo by udal poštmistrovi na poukázku ně­ eo chybného a chtěl by to opraviti, peníze jiné osobě neb na jiné místo zaslati, může poukáz­ ku přinésti na poštu, poštovský mu ji vyplatí a napíše mu za ni jinou, za kterou ale musí za­ sylatel zaplatit zvlášť povinnou částku. Kdyby zasylatel neb obdržitel ztratil poš­ tovní poukázku, musí se přihlásiti u poštmistra svého který mu vymůže duplikát, když se a sice zdarma' přesvědčí že jest vše pořádku, na obnosy Poukázky poštovní se vydávají od 1 centu do $50, ale půl centy neb zlomky se "

"

.

"

"

""

-_

""

-

"

nepřijímají.

Když poštovský jednou vyplatí poukázku komukoli od koho obdržel dostatečné osvědčení, není pak' více pošta za poukázku odl?9v,ědná. Když jest p'oukázka pvštovní starsí J��noho �le roku, nemMe Ji poštovský žádný vyplatiti, pošle ji do Washingtonu, a když se tam pre­ ta yy?}ace�a, .vy­a !Vědčf, že nebyla. poukázka dají za ni duplikát, pošlou jej pnhláslteh ten obdrží ji pak vyplacenou.

-

Horu, Francii,

a

všecky země s těmito spojeně. týká se psaní, poštovních ka­

Smlouva tato

ret, novin, tiskopisů, kněh, obrazů, listin úřad­ ních a vzorků obchodních. Všecky tyto předměty mohou v těchto ze­ mích

býti registrovány.

Na. všeckyzásylky docizozemska musí se platiti poštovné napřed nevyhnutelně, sic se nepošlou, jen psaní se nemusí napřed vyplatit, ale za to platí ob držitel v cizině dvojnásobnou cenu poš­ tovného. Noviny a jiné věci nevyplacené neb jen částečně vyplacené nezašlou se. Největší váha vzorků na zbož! zasvlaných poštou do cízozemska může obnášeti 250 gramů (Si unce), největší váha jiných zásylek mimo psaní může býti 1000 gramů neb 2 lb. 3 unce.

Knihy, noviny

a

tiskopisy musejí

se

posla­

ti pod jednoduchou obálkou, a nesmí býti v nich nic psaného posláno. Smlouva tato zapovídá posýlati v psaních neb balíčkách poštou zasýlaných zlaté neb stří­ brné peníze, klenoty a jiné věci cenné podléhající clu. Dle smlouvy této platí se za jednoduché psaní vážící nejvice půl unce (15 gramů) následovně: .

.

3

centy do: Mexika po pevnině, do Baha­ mas, Kanada. 5 centů do: Aspinwal1, Austrálie (přes San Francisco), Austrie (celé Rakousko-Uhersko)

Belgie. Cuba, Dánsko, Egypt, Ostrovy Fiji, Německo, Řecko, Nizozemsko, Italie, Japonsko (přes San Francisco) Moldavie, Norvéžsko, Pol­ sko, Portu gal Rumunsko, Rusko, Srbsko, Špa­ nělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Valašsko, Západní Indie. .

6 centů na: Havaiské ostrovy, New-Foundland. 7 ctů do: Tripoli a Tunis přes Italii, 10 ctů do: Francouské osady, Hong kong v •

Číně,

Indie přes Italii, Mexiko po vodě, Vene­ zuela a Zanzibar. 15 ctů na: záp. břeh Afriky, Australii přes Anglii, Liberia, Morroco.

NemohOU se poštou poslati následujicí předměty; balíky s tekutinami, jedy, sklo, tras­ kaviny, živá zvířata, ostré a bodavé předmět�, cukr neb vše co by mohlo poškoditi vaku POi­ tovního neb osoby poštovního zřízence s tím zacházející. Psaní neb karty, na �ichž obálce nalézají se neslušné a nemravne poznámky í neb oběžní­ psané, tištěné neb kres.�e�é,· ky loterní, podvodné a JIDe podobné věci nepo­ I všecky nemravné, rozpustilé a ne­ šlou se. slušné knihy, obrazy, listy, tiskopisy a jiné podobné se neposýlají.

psan.

.

Skráceniny jmen států a území pro adresy na psaní a zásylky poštovní. N a adresu píše se jméno adresáta napřed, místo (v městech číslo a ulice) pak okres a konečně stát. Všecko to má býti psáno zřetelně a plně, a sice násle­ jen jméno státní se může skrátiti dovně: Miss. Alabama Ala. MississiJ?pi MiSSOUrI Mo. Alaska Alaska území Mont Montanaúz. Arizona Ariz. Nebraska Neb. Arkansas Ark. Nevada Nev. California Cal. N.H. N ew Hampshire Colorado Colo.

pak

Poštovné do cizích zemí. uzavřena v :Mezin�odní poštovní smlouva Bernu ve svýcarsku 1874 vešla v platnost) 1. července 1875 a obsahuje ndsledující zem�.:

Soustátí, Rakousko, Německo, Uhersko,z. �elg��, Dánsko Egypt, Spanělsko, Velkou .tmta_nll,

Britick�u Indii, zemí

Recko,

Itali �orvéžsko�NIZO­

Lqxemburg Portugal, Rakousko,

Srbsko,

Svédako,

'ŠvýclArskO,

TureckO,

usko,

ernou

...

9

-130 New Jersey N. J. Comi. Connecticut Dak. Dakota úz. N .Mex, Mexico Delaware N. Y. New York DeI. D. C. District of Columbia N. C. North Oarolína Flo. Florida O(hio) Ohio Ga. Georgia Oreg. Oregon Idaho úz. Pa. Iaho Pennsylvania Rhode Island lllinois R. I. m. South Carolina Indiana S. C. Ind. Ind. T. Indian Territory Tenn. Tennessee .

Přehled

-

loa. Kans.

Iowa Kansas

Kentucky

Ky

La Me. 1fld. Mass. Mich. Minn.

Louisiana Maine

Maryland

Massachuaetta

Michigan

Minnesota

světových za

Tex. Vtah

Texas Vtah úz. Vermont Vírctnta

Vt. Va. Wash. Washil!gton ÚZe W Va. West. Virginia Wis. Wisconsin Wyo. Wyoming úz.

udal o stí

rok 1811.

Rok 1877 jest velmi bohatý na dů­ ležité udalosti světodějné a takové, je­ jichž následky dobré či zlé budou se Jeviti po mnoho let následujících v ze­ mích, jichž se týkají. Jak v novém tak i v starém světě dály a dějí se věci důležité a nemělo hy býti aru jediného

člověka, který by nečetl pravidelně svůj

časopis, aby se dověděl každý den neb aspoň kašdý týden, co nového se u-

dálo Tím právě v celém světě. stává se člověk celým člověkem, když stará se o rodinu člověčenskou. cítí s ní radost i bolest, touží po tom aby zvěděl, co se s člověčenstvem děje a z toho ze všeho vybírá si poučení, vzdělání a povsnešeuí, Podáváme tu­ to hlavnějších těch udalostí z celeho světa.

}?řehled

AMlDR.J:KA

.

.

Nastolení presidenta Iiayese. bylo nejdůležitější politickou udalostí toho­ to roku v Soustátí a jeho dobré ná sledky neočekávané šíří se po celé

zemi.

Volby presidentské, odbývané

mi.

nulého roku v listopádu, odbyly se ve velkém rozčilení obou národních stran; avšak výsledek jejich nebylo ke do-­ cíliti, poněvadž z některých států již­ ních byly uveřejněny nepravé sčítací listiny. Jednalo se hlavně o jediuý neb měl hlas volitelů presidentských, Tilden demokratický čekanec ze 185 hlasů zabezpečeno 184 a o teir poslední Demokraté tvrdili že se rozcházelo. tři státy jižní, Jižní Carolin a, Lousiana a Florida mají většiny demokratické a že tudíž jest zvolení a nastolení demo­ kratického čekance Samo J. 'I'ildéna jisté. N a druhé' straně zase republika­ né přisvoiovali si většiny jmenovaných

států, tvrdíce že poctivě je dobyli, a že republikánský čekanec Rutherford B. Hayes má i ty nerozhodné tři hlasy v to počítaje 185 hlasů volitelských, což

právě stačí ku zvolení. Obě strany tvrdily své právo a žádná nechtěla u­ pustiti, a když byly po dlouhém a ve-

konečně hlasy v jmeno­ třech státech sčítány, vyčítáno rozhčných podvodů sčítacím výborům a nastala z toho bouře velmi vážná v celé zemi mezi stranami, a bylo se če­ ho obávati ba. už ozývaly se blasy u veřejnosti v tom že z toho smyslu vypukne. vzpoura a snad' nová občan­ ská válka. likém

napnutí

vauých

-

-

Byly ci

to

J?řesmutné doby

v

prosin­

lednu a ještě smutnější vyhlídky .do budoucnosti. Kongres sešel se pra­ videlně v prosinci ale nemohl dlouho nic ujednati. Všech zraky k němu hleděly a od něho klidné rozluštění očekávaly. Od presidenta Grunta nebylo lze ničeho o­ čekávati dobrého, neb ten ve vojáckém duchu pojímaje občanské zále­ žitosti, byl si umínil.. že ponechá voj­ sko v Louisiana a Jižní Oarolina, aby tam udržovalo vládní přívržence u vlš­ dy; Chandler, Morton a Cameron, rád­ cové Grantoví, radili mu k neustupné tvrdosti, předstírajíce spásu své strany (republikánské) míti na zřeteli. Nový rok byl v L, nsianě zahájen nastoupením VOjácké politiky. Grant poručil obsaditi saěmovnn státní voja

všeckř.

-

skem a tak Demokratičtí

131

státu toho. porušil práva kteří do

členové,

nebyli

sněmovny vpuštění, sešli se ve zvláštní síni a zahájili též, zasedání sněmovní, tak že byly státní sněmy zde dva gu vernéfi dva a úřady státní vesměs po

ven

jakým má býti vypočítán o ne

dvou. To samé dvojité hospodářství bylo zavedeno v Jižní Carolině, kde Granto­ sněmovně provedlo týž vo vojsko ve a nastaly dva sněmy, dvě vlády. výstup V e Washingtonu nevěděli si rady Až tak daleko to došlo, ani pomoci. že 7. ledna v orgánu presidenta Granta,

"Washington.

ChroIŮ�le" bylo pojedná­

váno zcela opravdově o tom, aby kon­ vůbec gres dodatkem k ústavě zrušil úřad presidentský a aby se správa spolková odevzdala pouze sedmi spol kovým tajemníkům, kteří tvoří teď presidentův kabinet. Očekávalo se. že Hayes i Tilden sřeknou se všech svých nároků a že bude jednou pokoje docí­ leno dobrou radikální cestou.

Avšak doe.lilo se to cestou jinou. zvolil výbory z obou sněmo­ a ti uradili se 17. ledna o spůsobu,

Kongres

president

nastávající

února. Výbory sněmovní navrhli abv se zvolil národ­ ní sčítací výbor,' se�t�iva.i,cí z 5 sená­ torů, 5 zásmpců a 5 nejvyšších soudců. Ti budou vyšetřovati celou záleži­ tost a odhlasuji i rozhodnou, kdo má býti presidnetem. Dne 25. ledna přijal senát tento nový návrh, zastupitelstvo přijalo jel 26. ledna HJ1 hlasy proti 86, a dne 1. únor.i sešel se sčítací národní výbor ku s é práci. Po celé zemi no vé napnutí. nové rozčilení právě ja­ ko minulého listopadu při volbách. Do J. btezna byl v.ýhor:::; prací hotov I l ayesovi 1S5 h'asří potřeb­ a vypočítal ných a prohlásil -jej za ZVI,IE:ného. Bayes hyl uustoleu slavné 4. března, slíbil v nástupni r'eč vše, co mohlo i demokrat v HS ok- Ijiti a o celé zemi z ůstal klid a l'" '0.i neporušeuý 14.

..

.

..

-

132-

president zvolil si za tajem­ P!O .kabinet svíij následujicí obča­ ny: lri·lham M. ElJurts z N ew Yorku za tajemníka zahraničních záležitostí; John Sherman. z Ohio za taj. poklad­ Ge01>ge lV. Ma. Orary z Iowa za ny; N O\'ý

níky

.

taj. války;

Riahard·W.

Thompson

z

Indiana za taj. .Ioďstva; Oharles Deoens z Massachusets za vrchního ná vladního; .David .M. Key z Tennessee, demokrat, za vrchního poštmistra. a Ka'l'el Sakura z Missouri za tajemníka vnitra. Zvolením tímto vybavil 8e Hayes z přísných rukou Grantovskycli lidí

jako jsou Morton, Blaine, Chandler, Oameron a jiní. kteří se na něho velice rozhněvali a přisahali mu těžkou po­ Také se spikli a počali osnovati mstu.

avšak nedokázali ni­ že více nedokážou. Prvním krokem u vládě bylo. že Hayes ustanovil si politiku vůči jihu, a sice politiku smířlivou, odvolání voj­ ska a odendání sprá "Iry států Lousíana řádně zvoleným demo­ a J. Caroliny kratickým gm'ernerům Nichollsovi a Hamptonovi. Dále umínil si prosaditi dle možnosti opraTy v úřadech. Na těch předmětech počal pracovati. U pokOlení jižních států dalo mnoho práce. President zavolal si 24. března Hamptona i Chamberlaina, guvernery v J. Carolina do Washingtonu a do Louisiany poslal komisi vyšetřující zvláštní. Dne 3. dubna konečně od­ volal president spolkové vojsko z J. Caroliny a Wade Hampton pak klidně Ko­ a bez bouře ujal se správy státu. nečně byla propasť zacelena a sever s jihem usmířeni odvoláním vojska z Louisiany dne 21. dubna. Od té doby ozývali se tu a tam ještě někteří ne­ smiřitelní proti Hayesovi a politice je­ ho, ale hlasy jejich stále slábly a ten­ čily se, až bylo dílo celé vykonáno v pořádku a celý národ se přesvědčil, to dohře že uděláno, co Hayes udelal. Vedlé politic­ Indiánská válka. událostízajímala mnoho pozor­ kých nosti a poutá dosud každého válka in­ diánská, která tuk dlouho už trvá na dalekém západu americkém a nebéře konce. Příčinu k válkám těm dali hlavně vládní úřadníci, kteří' jsou usta­ noveni ku spravování záležitostí indián-

proti renstvi čeho

a

mu,

bezpochyby

jest

.

skich a, k dodávání jim vládou po­ skytnutýclj a smlouvami zabezpečených potřeb. Úřadníci ti Indiány okrádali stále, šidili, obelhávali,

klamali, a In­ diané k zoufalosti rozčileni chopili se zbraně a hájili svá práva. Mimo to bylo dálší příčinou osazení Černých Vrchů v Dakotě bělochy zlatokopy, kteří porušením smlouvy se Siouxy. překročili zákon zapovídající bělochům tam se usazovati. Z těchto dvou pří­ čin započala dlouhá válka indiánská před dvěma roky a trvá dosud. Nej­ větší ztráty při ní nese na lidech i na penězích vláda spolková. V ojíni spol. koví zkusí strašně na pláních západ­ ních, zvláště v zimě a nic' nemohou proti rudochům svésti. Roku minulé­ ho na jaře gen. Orook se navrátil z vý­ pravy strašné s nepořízenou, pak ale v letě nějaké výhody nad nimi získal u Rosebud. Pak gen. Terry a gen. l\Iiles dlouho hlavního p,r,'následovali vůdce indiánského, Sedícího Býka, až jej letos zahnali po značných ztrátá �h na jeho straně přes hranice do Kanady. Teď s ním chce vláda spolková vyje­ dnávati, aby se vzdal a navrátil se do některé reservace a žil se svým lidem pokojně. Není však naděje, že se po­ daři komisi vládní její poslání. Zatím však vzbouřili se letošního jara v Idaho rudoši kmene Propíchá­ ných Nosů (Nez Perees), kteří sebrali

ozbrcjení pod náčelníkem Josefem,

se

odolali útokům spolkového vojska, a nadělali mu mnoho škod a porážek a jsou teď stíhání někde v Montaně od gen. Howarda. I mnoho jiných menšíclx kmenů. v rozličných končinách jest nepokojno a vypukají tu a tam malé vzpoury a s nimi spojené loupení a vraždění.

Dělnické povstání, nejrozsáhlejší světě snad, zvedlo se letos po ce­ lém Soustátí následkem nekonečného utlačování, kterého si zaměstnavatelé a kapitalisté na nebohých dovolovali. na

Nepořádek

.

životě, neshoda

vystoupila

už

v

a

na

národohospodářském

nespravedlivost jeho ten nejvyšší stupeň,

konečně ukázalo dělnictvo téměř celém Soustátí, že ví, že jest na ča­ po se aby se hlásilo o svá práva k životu. a

tu

-

133-

Nastaly rozsáhlé stávky nejprvé zřízencil železničních a pak konečně té­ měř všech dělníků a stávky odbývaly

nářků pohraničních občanů v Texas. Až když, všeobecné mínění ujalo se záležitosti té nařídila gen. Ordovi, jenž, jest velitelem spolkového vojska v Te­ xas', aby se svým vojskem každou lu­ pičskou tlupu mexickou pronásledoval až na mexickou půdu přes RioGrande, dokud by lupiče nepochytal a nepo­ trestal. V Mexiku z toho rozkazu po­ vstal veliký hluk a nejen tam ale i v Soustátí bylo mnoho lidí, kteří mlu­ vili o bližící se válce mezi Soustátím a .Mexlkem. Avšak zájem těchto vá­ lečníků byl zcela jiný nežli spravedl­ nost mezinárodních zákonů vyžaduje. Jedni chtěli dokazovati tím. že Ame­ rika potřebuje velikou armádu, jiní zase dělali si laskominy na několik sever­ ních států mexických s jich stříbrnými doly, jako bychom takových věcí ne­ měli už u nás dost. Celý mrak dosti už hrozivý byl však zahnán a vše 'se Vláda mexická naří­ dobře srovnalo. dila svému pohraničnímu veliteli v Ma­ tamora-, aby každého lupiče z Texas uprchlého stíhal a americkému vojsku l\ dyž pak se odevzdal. ku .

�e místy kl�dně a po!ádně, místy však, jako v Baltimore. Pitts burgu a Chicaao

vedly až ku. krveprolití. Uřady mís�í nevěděly jiné rady nežli sáhnouti k prost; edku tomu nejhoršímu, k moci surové a poslali na dělníky policisty ozbrojené, v<'jáky státní a sebranou luzu z města, která do lidu jala se stH leti a tak ty nejsmutnější výjeyy vyvo­

lala.

Ve dvou státech bylo povoláno i spolkové vojsko s děly na pomoc, ale nel.ylo mu zapotřebí užívati zbra­ ně. Yýsledek stávky té byl: celkem značně úspěšný. neb daleko větší čásť dělnictva dobyla si uznání bezpostřed­ ního a zvýšení mzdy, nepřímo však následky velikého povstání toho jsou ještě větší. neb celá země byla upozor­ něná a obeznámena s hnutím dělnic­

•

kým, všecky ·časopisy byly a jsou nu­ �eny o tom přemýšleti, každý občan lest pohnut o tom přemýšleti a státní­ ci musí přemýšleti, co lze učiniti, aby se předešlo podobným výst'apfim pro .

budoucnost. Jistě že zákonodárství v jednotli­ vých státech a kongres spolkovy budou se zabávati otázkou dělnickou a učiní nějaké kroky k její vyřízení. Dělnic­ tvo pak samo posilnilo a otužilo se ve �v�m boji, tíhne pevněji k sobě, spo­ JUJe

se

ve

spolky, jednoty,

kluby

a v

stranu, která počíná už teď politikům naháněti strachu, ač je teprvé v plenkách. ,

potrestání

v srPl!u P??úbnt případ, lllexi��é úřady chytily trl lupiče a odevzdali Je úřadům americkým, bylo viděti, že se v dobrotě a opět mluví spor dá ukliditi Také bychom s se o válce jen málo.

udál

.

.:\láme území až válkou nic nesvedli. nemůžeme že zbyt, to. ani osaditi, což bychom dělali s nU\-y1111 ještě pustinarui a suchopáry, které bez 'zavodnování umělého nic nerodi � �le­ v

xiko má teď dobrého

.

Bude

předu.

zdárn� ku uznání všestran­

jistě pokračovati

až domůže

se

ného. 8 .MeiJJikem přišla vláda Soustátí do sporu, z něhož hnedle by bylo při­ šlo k válGe. Příčiny toho byly. že z Mexika přicházejí lupičské tlupy Mexi­ kánů a Indiánů' přes Rio Graride do Texas, loupí skot a koně, a vraždí po případu obhájce majetku toho. Vláda mexická jest stále slabá, domácími ne­ pokoji. :, vrtkaná a nedovede na hranice texanské postaviti tak silnou stráž, aby zabránila podobným vpádům, které ruší mezinárodní p!,ávo a dávají pod­ nětu k válkám. Vláda Soustátí byla dlouho až příliš shovívavá a nedbala

do�ř�

na

presidenta

bodomyshiého, Diaze, ať a povznáší pod sv'ouodnon a prospívá.

se.

a 8VO·

vzdělává

ústavou

svou

.

.Neštěstí udala se letos v Americe velmi četná a veliká. Velkým neštés­ tím u Ashtabula, O., kde He vlak pro­ bořil s mostem do řeky 75 stop hlu­ 1 boké spadl a :l� ).0 os?b, ukončil se rok starý. Nez!l byli ssut�ny mostu uklizeny a mrtvoly z pod nich vytahány, už spadl vlak na dr,�ze Trunk s hráze 15 stop vy�()ke vysinuv V Lykens se z kolejí k vůli závějím. Pa. vypukl a Short Mountain Valley tuho ohromný' požár dolový, kterýž dll Ve­ hrozil. zničiti uhlodolv celé a hoře-l liká lavina strhla se 7. ledna v Colo­ Hall a zasypala 6 mužů, rado s

poch:,valT

(�:and

hory

-134

Dne 27. března v a 1 dítě. Sta:fford Conn. strhlo se 9 hrází nádr žek tamních II voda udělala za čtvrt milionu škody. �9. března sn -žina za­ sypala a pohřbila 35 osob pod horou 11. Summit u 'dolň měděných Batts. dubna shořel v St. Louisu hotel South­ ern a v něm asi �;) osob, mnoho jiných pak se při vyskakování okuy ranilo.­ Ve východních státech při kannad­ ských hranicích rozzuřily se lesní po žáry v du bnn a nadělaly mnoho škod. V západních státech počaly se s ja­ rem líhnouti kobylky ale nepříznivá povětrnost jich \rě'tší počet zničila tak, že letos nikde velké škody neučinily 9. května výbuch v ač silně hrozily. uhlodolu Hick! 'ry II St. Clair v Pa. V Rock­ zabil 6 a ranil 8 délníků. ford III. sesula se polohotová radnice a zasypala 19 lidí, z nichž 8 bylo mrt­ V polovině vých, ostatní raněné. května až do června zuřily lesní požary y severním Wisconsinu a l\fichigan a V loděnici vesniček. několik pálily Chesterské u Filadelfie 22. května při spouštění lodě Saratoga bylo 10 dělní­ 4. června vichřice zbořila ků. zabito. téměř celé městečko Carmel '{ llI. 15 osob hned zabito. asi l- I) raněno. Ško­ da půl milionu dolarů.i+- Dne 8. června Conn. by 10 při požáru v zasvpáno 11 osob. 1 éhož dne shořelo v Galvestonu Tex. za II milionu dola­ 20. června v St. John rů majetku. N ew Brunswick požár zničil majetku Dne 24. 'června při za $15.000.00'. kohoutí potyčce vznikl oheň v hotelu v Marbleheads .Mass a zničil majetku za půl milionů dol.. Vichřice 7. čer­ vence zničila úplně městečko Pensaukee 11 Greenbav Wis. 6 osob zabito a 6 potlučeno. "Skoda $100.000.- V dolech 11 Sharon Pa. !·H> havířů udušeno vinou společnosti nedbalé 11. července. Dne 4. srpna uhořelo 17 osob v chu­ dobinci v Simcoe, Ontario při požáru. 25. srpna s bořil vichr most II Omaha přes řeku Missouri shodiv dva oblouky do vod v, :Yost už je hotový zase.1 ženu

-

-

-

-

-

-

I3ridueport

-

-

-

-

-

Dne 29. srpna u Des Moines loa. vlak probořil se; 18 osob zabito a 40 raněno.

znepokojovali mysle ob­ amerických na mnoze, neboť byli pobuřováni částečně svými vůdci, hlav­ ně starým Brizhamem Youngem a pak rozličnými úřadolovci, kteří chtěli lid ten v' Dtah pobouřiti, aby vojsko mu­ selo zakročiti a aby vláda dosadila sem nové úřadníky nemormony. Když pak ápoštol bývalý a biskup mormonský. Morrnoné

čanů

John D. Lee 'byl souzen pro účasten ství v krveprolití na Mountain Meadow před 20 roky spáchaném, byl odsouzen a 23. března také popraven, čekaly se bouře. Nedošlo však k nim, neb 1\101'­ moné spíše se obávali dálšího stíháni, kterým oylo vyhrožováno i jich hlavě, proroku a papeži Brigham Y oung: rvi. Než však zasáhla ho ruka spravedlno­ sti, zemřel tento 29. srpna na choleru a po něm ujali se církevní i vlády svét­ ské apoštolové, v jichž čele stojí nej­ Jaké následky hude starší Taylor. míti smrt hlavy mormonské církve, již nikdo nedovede nahraditi, ukáže nám nejbližší budoucnost.

Černé Vrchy tošního kterouž

poctivě

během le· v Dakotě roku ztratily značné přízně, si byly dřívější dva roky buď buď podvodně získaly u Ame­

rikánů zlatochtivýeh. Nestěhují se tam teď tak o přítrž a nevracejí se od tam­ l\Inoho musí tamní zlato­ tud boháči. kopové zkusiti od Indiánů, neb nedo­ kázalo toho spolkové vojsko, aby když jednou bělochům tam jíti dovolilo, je též zachránilo: .

Úroda' byla

letos po celé Americe Jen za mnoho let. v Oalifornii následkem sucha letos sot­ va polovici sklidili co jindy, A v Texas se zase letos ukázaly housenk}', které v některých okresích i našinci osaze­ ných hrozí velikou zkázou na bavlně. Cena obilí jest k vůlí evropské válc.e velmi a rolníci naši po několika letém stížení jednou si oddechnou a

veliká, jaké nebylo

pěkná

polepší.

---------.------

-135

-

EVR.OPA.

Válka rusko-turecká.

Dvě léta

povstalci herce­

bojovali govští a bosenští, Černohorci a rok bojovali Srbové za tu drahou milou svobodu. Když' nadešli vánoce 1876, bylo po válce, Srbsko bylo pokořeno, Bosňané a Hereegovci rozprášeni a jen Černá Hora držela se dosud neústupně nedopouštějíc, aby svatá domácí půda byla zprzněna nohou sveřepého Turka. O vánocích těch sešla

se

v

Cařihradě

konfeTence zástupců velmocenských, aby tu

porokovala o záležitostech o nichž se válka, o tom, aby porta ně­ učinila křestanům ústupky pod jtjí jhem úpícím, sice že se Evropa vedla které

celá do toho vloží a svobodu křesťanům dobude. Myslelyť velmoci, že se Tu­ recko lekne a povolí dobrovolně vše, co si Evropa přeje. A však Turek ne­ povolí raděj zhyne. Nežli aby křesfan­ rovnoprávnost a' ským Slovanům a z bavi se tak otroků, tll raději volil Turek ztratiti vše i svůj vlastní život. Pravilť úst)' Midhat pa­ šete lordu Salisburymu: Turci nepři­ jmou žádných podmínek od Evropy tý·

,dal

-

samosrrávu

kajících

se

samosprávy Bulharska, Bos:

ny a Hercegoviny. My chceme d.átl celé zemi nějakych oprav dle t?ho, Jak se nám to činiti dá, ale 'vynutit Sl to ne­ dáme. Chce-li Evropa a?�: chom udělali co ona vell, toz jest JeJl přání, abychom si sami podřezali To neuděláme ale; ať nám to udelá Evropa chce-li a musíli to býti. Přišlo nás do málo, půjde nás málo odtud." To bylo smýšlení porty při konferenci a na tom zůstala také, Zárovefi při zahájení. konference prohlásilo Turecko novou ústavu pro celou říši, která však po dnes Konference neměla jiného na papíře. že prodloužila pří�ěří nežli výsledku, do 1. března a že poznaly velmoci ne­ povolnost p'orty. R�sko ňsilovně celou zimu zbrojilo a přIpra�?y�lo vše ku poslání armády k Dunaji a do ,Malé u Ki­ Asie. Veliké síly vojenské šiněva při rumunských hranicích. konferenci, svolala Když bylo do Cařihradu, ob­ u" r vellwu porta hodnostářd. říše ze všech končin. Bylo mezi nimi též 60 křesfa­ slavném zasedání nfi. Hned v

�ás n�t�ti,

kr�y.

'Evrl..)py

z�st�la

�t�ly

sahují�l180

JO

prvním

.

po' dlouhých výkladech o stavu' věci volala celá rada u vlasteneckém nadšení: "Raději smrt nežli hanbu!" a usneslo

aby porta v tom nejmenším nepo­ evropským ďaurům. Nejvíce hluku v záležitosti té na­ dělala Anglie hubou. Její státníci neustále tloukli jazykem o zuby a mohli si hubu roztrhnouti zakřikujíce brzy Rusko, brzy Německo, brzy Rakousko a bylo to k popukání vidět ty vážné politiky v těch zmatcích. Lid anglický se,

volovala

-

byl téměř stále na straně Slovana a pomáhal jim též značně, a právě to pohnulo státníky k tolika klábosení, aby ospravedlnili a omluvili svou poli­ tiku směřující stále ve prospěch porty. 30. ledna odbývala se v Kišeněvu ve­ liká vojenská ňrada všech velitelů voj­ ska ruského, v níž byly ujednány plány

pro celé další hnutí. Zatím porta naléhala na Srbsko, aby od něho dobyla nějaké záruky pro budoucnost, aby nemohlo vésti už vál­ ku. Srbsko obrátila se k velmocem a tu hlavně zakročila Anglie u porty, tak že porta ustala od požadavků svých Z'fi.stalo to v Srbsku jak to bylo před válkou a pevnosti, které chtěla porta obsaditi svým vojskem, zůstaly neobsa­ zeny. Dne 5. února upadl Midhat paše u Sultána, v nemilost a sebera se ujel z Cařihradu a bloudí dosud po světě. Změna u vládě na to následující zna­ čila pak větší bojechtivost. Midhat byl veliký· pletichář prý h přísnější Turek nežli sám sultán, a r.roto nechtěl po­ voliti sultánu v rozličných opravách, které tento p'rý chtěl zavésti. Tím v nennlost. upadl Dne 15. února stálo v Kišiněvu 130.000 mužů vojska ruského se 438 děly' v Oděse pak stály dva sbory váleČné s kterými celá výprava čítala mušů a 720 děl. Koncem února nechalo Rusko Pvře­ dělati veškeré rumunské tratě na šířku tratí I !;ských železnic, aby vozy ruské mohly bez zastavení tudy jezditi. Až dosud hledalo Rusko stále přá­ telství a společenství B Rakouskem, ale se vidouc, že to nevede k .

.

.

Y

200.000'

přštelství jeho Německo nou.

s

S

c.m, v�d�lo Sl upln� smlouvu taJ­ mír se

sabezpečilo

nímž vešlo v února dojednal k e map ort I) u,

K�ncem

mezi Srb

a

kdy�

-136

srbští zástupci přišli do Cařihradu 27. února podepsali smlouvu, která válku srbsko-tureckou z roku 1876 roz­ hodně ukončila. Podmínky smlouvy té byly, že Turci vyklidili území srbské ve 12 dnech a zástupci srbští podají portě písemnou záruku dobrého .chová­ ní a přátelství k portě. Skupština srb ská přijala podmínky a byl pokoj.

byli

tureckých a žádal velmoci, by jej po­ depsaly, když jej turecká vláda přijme

a

a

a

za

to

že dle něho zavede opravy v a velmoci že budou o to dbáti'

ručiti,

aby

0r,ravy ty byly

skutečně provedeny, slíbilo Rusko, že ihned odzbrojí a vojsko své rozpustí, když velmoc pak jedna po druhé pro­ i Anghe po a když tokol dlouhem váhání a vyjedn4vání ho po­ celé za to, de(>sala, mělo se v Evropě že Jest mír zabezpečen a 17, 18. a 19. března jásala Evropa že z války obá­ vané nebude nic. Avšak 'její očekává­ ní se nesplnilo.

podpisovaly

Oerná, Hora měla své zástupce ty dny v Cařihradě, ale k vyjednání smíru nedošlo. Příměří bylo prodlou­ ženo ale mír nebyl uzavřen. Černá Hora měla vyjednáno se Srbskem smlouvu, že nepodnikne žádná strana

nic válečného bez druhé ani nic ného. Když ale Srbsko uzavřelo srnu s portou bez Černé Hory, vyčítal to Nikita Milanovi. Tento však se omlu­ v_il,. že míru bylo nevyhnutelně zapo­ třebí a že si nemohl pomoci. Zůstalo

Když byl protokol portě předložen, napřed se zaklínala že jej ne­ přijme. .19. března pak byl zahájen nový turecký sněm ústavní (?) a sultán zahájil jej řečí, v níž poukazoval na

pokoJ­

ta hned

V smířlivost ale i na svou sílu, Cařihradě bylo veliké rozčilení lidu vedeného softya kdyby byl sněm neb sultán přijal protokol, bylo by bezpo­ chyby vypuklo vzbouření vážné. Pro­ tokol byl konečně předložen portě 5. dubna, avšak za 4 dny jej sněm turec­ na mír. ký zavrhl a bylo po vší Porta odmítla všeliké míchám se vel­ mocí do její záležiosti a rozhodně se opřela všem požadavkům Evropy. Po všech dvořích evropských nastal po­ plach. z Cařihradu a z Petrohradu šle­ haly blesky a černé mraky se kupily z jihu a ze severu, hrozíce zhoubnou bouří. V několika dnech bylo mezi Tureckem a Ruskem uzavřeno diplo­ matieké jednání a obě armády ne12řá­ telské vočaly se opravdově hýbati. Cer­ nohorci už 1�. dubna svedli bitvu u Nikšiče, ale car vydal válečné pro.Yo­ lání k velmocem až 20. dubna a odjel přímo do Kišiněvu. V provolání svém dí car: Jelikož zmařeno veškeré úsilí mé k docí­ jest lení míru následkem tvrdohlavosti por ty, kdežto stav křesťanů v Turecku se nezlepšil a jich životům i majetku do­ sud hrozí stejné nebezpečí, proto já co přírozený ochrance slovanských národů svou

Černohorci v Cařihradě vyjednávali, žádajíce pevnost Nikšič připojiti ku svén.u území a jeden pří­ stav. Vyjednávalo se až do 9. dubna, na

slíbí,

říši své

I

to

-

tom.

neb porta nechtěla

určitě odpovědíti, :tle .konečně odpověděla, že podmínky Cerné Hory přijmouti nemůže, zástupci odebrali se domů a kníže připravoval se

naději

k válce.

Zatím dály se .veliké věci v Gorčakov složil protokol, v němž velmoci se vyslovují o stavu věcí

Evropě.

.

na východě a ze zájmu lidskosti jsem přinucen vojenskou mocí hleděti taký ch

záruk pro mé stíhané souvěrce na dě turecké, jakých jest nevyhnute ně třeba k zabezpečení jich hudoucího blahobytu. Dne 24:. dubna vydal car

Im­

Knížf1 Alebandťr Michal Gorěakov,

-137

prohlášení války svému vojsku a Gorčakov poslal velmocem oběžník o za­ početí války. A už se hrnulo ruské vojsko přes řeku Prut do Rumunska. Za dva dni bylo na pudě rumunské 50.000 'Rusů a 15.000 jich už sedělo v Barbošci, kde obsadili železniční most, aby jej nemohli Turci zničiti. Zároveň přestoupilo ruské vojsko turec­

ké hranice v Asii do Armenie nici ku Karsu. Dne 27.dubna sultán provolání a

ž� ,spoleh�

války

na

pomoc

které

smířlivé, však

stranu

na

by

přivedly

Ruska

a

Angli

Slovanstva. Rakousko­

však propadly. stále vyjednávalo s Anglií proti Rusku, avšak nepřivedlo to nikam. Německo zůstávalo chladné jsouc v duchu tajně I na straně Ruska. V první polovici května svedly se' bitvy v Asii u Batum a u Karsu tll většinou zůstávali Turci vítězi, až když Rusové dobyli pevnosti Ardahan po zuři vé bitvě a drší ho do dnes v ru­ kou s vých. V Evropě však nemohla žádná strana nic podniknouti, neb roz­

vůbec, ty

sil­ učinil

na

vyslovil

-

'

se,

bOŽÍ, že ty nevě­

říci křesťany porubá. Velmoci pak všecky zůstaly zaražené a tiché, které dříve nejvíce hlučily, jako Anglie.

vodněný Dunaj nepřipustil toho, aby se učinil nějaký pokrok. Počátkem června, když Ardahan byl v Asii dobyt Rusy, vzbouřili se softové

velké síle a hrozili náeilnic převratem, tak že sultán a jeho ministři měli co dělati, aby uspokojili lid a teprv když veliký počet softů pozatýkali a částečně odvedli k v-jeku a částečně poslali do vyhnanství, byl ve

kým

zjednán pokoj. Římský papež prohlásil se, když' to počalo již do t�hého, pro Turky a nařídil, aby se neJen v Bosně, kde JSou katoličtí poddaní, ale všude jinde odbý­ valy modlitby za zdar tnreckých zbra­ ní, aby nezvítězil odpadlý prý křes­ ťanský Rns ale byl strestán, pon�vadž je větším nepřítelem Říma, nežli sám v

Turek.

-

V Rak()'usku udála se 30. května důležitá změna v tom, že byl propu štěn ministr války a na jeho místo do­

,

Velkokníže Mikuláš

Nikolaj_evič.

Velkokníže Mikuláš,

sazen ner v

bratr carův,

'dvora

byl postaven za vrchního vůdce celé armády podunajské. a velkokníže Mi­ chael za vůdce celé armády asijské. Z Asie bylo hnedle první dni slyšeti o bitvách a o ruských porážkách, v Evropě ale bylo pokroku rychlejšímu

A.

Mollinary, dř�vějří gt�ver­ UkaZUJe to, ze u

Chorvatsku.

počiná

vítěziti politika slovanská a maďarské.

proti něniecké

Na Černou HOTU vedl se útok 'se Z jihu útočil s dvou stran. silou Ali Saib a od severu k dužskemu průsmyku tlačil se, se malé, vetšl a Bitvy Turci, trpěh ohromne ztráty. Do dne 4. června ztratil Sulejman 3000 mužů Krstačem po pětidenní bitvě 'a

veli�oll

,

zabráněno rozvodněním všech řek v Rumunsku a Dunaje samého. Když se nemohlo přes .rozvodně­ ný Dunaj, počalo se přes něj stříleti avšak bez všelikého výsledku. Moc­ nosti ztistávaly klidné, jen Poláci a Maďaři dá vali na jevo své sympatie B Turky proti, Rusku a tvořili legie do­ brovolné pro Turky. V parlamentu anglickém podal Gladston návrhy

byl

vedly

Sul�iu�an ya,ša. neus�ale

před průchod průsmykell� dužským.. �ne 16. června

.

op.ět

svedli

gernoliorCl bltv�

jihu, od Cerné. Hory u �_puže s Ah Sajbem a. porubah 2000 Turků. Tu a po­ porta sebrala ltde jaké síly měla do verné stran tří se slala je Hory. na

-

70.000 Turktl

přívalilo

Horu, aby ji udusilo

se

a na

138-

na Černou kopytách ko-

ť svých ji odneslo. Dlouho se bráni­ la a ohromné ztráty Turkům připravila, ale konečně přece protáhli Turci její územím. Avšak neopovážili se ani do Cetyně; neodnesli na kopyt ách koní ničeho, alebrž vyklidili se ze země klidně a tiše neb zatím započala válka u Dunaje a těch 70'.000 muselo tam naproti Rusům. Neztratila tedy nic Černá Hora, ano sebrala své bujaré .

-

syny znovu pod prapory válečné, doby­ la v září zase Nikšiče a postupuje dále k severu do Hercegoviny.

Rusové zatím čekali na susší cesty Až dne 22. dlouho otáleli. června nastal ten pro Rusy veselý den, že překročili Dunaj a dostali se na půdu Bulharska. Gen. Zimmerman, ve­ litel levého křídla armády stojící u Ibrajlova a Galacu, zbudoval mosty a

dlouho,

přes Dunaj a překročil na turecký břeh, aniž by byl té nejmenší překážky zakusil, neboť nečekali ho

tu Turci a neměli tu sílu k odporu připravenou. ještě obsadili Rusi pevnost Maem. Dne 26. června pak překvapili Rusové Turky u Svišťova překročí vše od Zimnice Dunaj v noci, opevnivše si postavení a započavše budovati most. Podařilo se jim to a tak měli hlavní Turec­ cestu do Bulharska otevřenou. ké vojsko před nimi všude couvalo po malých šrůtkách. Jakmile byli Ruso­ vé na půdě Bulharska, nemeškali a ba :přílišN spěšně rozlívali své sp-ěšně, zemi. SIly po ejprvnější poslali od­ dělení vojska k Jihu až k bývalému hlavnímu městu Trnovu a odtud zrovna do Balkánu do průsmyku kte­ rýž jest zvláště pevný. V Trnovu byla usazena nová zem­ ská vláda a Bulharsko bylo prohlášeno neodvislým od Turecka státem. Trnovo a bylv obsazeny, nežli se Turci nadáli a teď obraceli Rusové pozornost .svou na Ruščnk oblehajíce ho silně. Dne 6. července stálo v Bulharsku 220.uoo Rusů, mezi nimi bylo 20.000 jízdy a 250 děl. Tato síla stála od Svišťova k jihu. Dále východně stálo 80.000. V Dobrněi bylo .50.000 Tu­ recká armáda shromššdovala se v okolí

,!ýž,,.,ďen

,

Aehmed Xuehtar paša.

.

V Asii zatím dařilo se ruskému vojsku napořád zle. Roztříštily se síly jeho příliš, že uernohlo Rúsko nikde podniknouti větší boj ale m nselo cou­ vati před lIuchtar pašetem, Ob lehání

•

Šipka,

Šipka

Šumenu

(Šumla).

Abdul Kerlm paša.

139

Karsu nevedlo k

žádnému cíli a ač ruské značně k zápa­ du, muselo vrátiti se zpět a zanechati l1iplně eelého svého podniku. Do pfíl června bylo hotovo se vší prací a od té doby nedělalo téměř nic. Avšak i :turecké vojsko není tam silné, neb ani -ono nepočíná nic většího a nejspíše že používajf obě strany sil svých v Evro­ pě ve 'válce a tam nechávají vše ležeti nedodělané, až nadejde doba.

lezení a tlačil se ponenáhlu proti Gur­ V několika bitvách menších i kovi, větších hyl sice zatlačen poražen částečně avšak brzy se obrátil, ruský :: list a Gurko počal couvati.

postoupilo vojsko

Dne 15. července

učinili

V

Bulharsku

ru

armáda užitečného vítězství.

a

6000 dne

'

Rusové

�iký pokrok. .N a seve­ carevičova dobyla slavného

dobývati Nikopole a to se jí a ostrém. boji také podařilo aajala

'

Turků

s

se

při

tom

dvěma. pašaty. ruské vojsko

Trnovo hlavním tak Osmana našete a Mehemet Aliho táhnouti se přes Balkan. Zatím měl gen. Gurka pevně postaviti se pod Balkanem a udržeti cestu přes Balkán průsmy­ kem otevřenoů, jakož i pečI,vati o to, aby se nemohl y síly obou pašat tureckých spojiti. Tak aby se byl

k

Téhož překročilo Balkán a vylilo se v počtu 10.000 jezd­ ců do Rumelie k Drinopolu směřujíc. V Cařihradu

Balkánu, nechati

stanem

svým

a

přinutiti

�pět

toho

povstal veliký strach, jakoby nepřítel stál už před branami města a veškeré vojsko, které mohla porta sehnati, posýlalo 'se k Dri­ nopolu. A přece to by I létací ruský sbor bez děl a zavazadel, tak že ne­ mohl nic velikého započíti Hlavní sbor ruský byl ještě y horách zpět. Ve třech dnech ale dostalo se přes Balkán 45.000 mužů s jízdou a děly pod vedením gen. Gurky. Obořili se nejprvé na Rauf pašete, který měl ob­ z

P «čátkem srpna počalo ruské ne­ štěstí válečné se ukazovati a tížilo ar­ mádu po celý ten měsíc. N ejprvé přišla porážka u Plevna, které. chtěli Rusové dobýti a nedo redli toho po četných útocích ale utrpěli hrůzné ztráty. První válečný plán ruský, jako onen v Asii dfí ve, tak teď v Evrcpě

potkal se 8 úpadem .velikym před opev­ něným postavením Turků u Plevna, Účel ruských generalů byl zřejmě zabočiti levým a pravým křídlem svým

totiž

po silném a

a,

.

ve

Jala

-

Šipka

.

plán povedl, jak byl vvmýšlen, by­ lo by arci vše jinak dopadlo. Rusové překročili Dunaj a drali Turci pak velikou silou. se do země zůstávali chladnými a nečinnými ve svých táborech. To ubezpečilo Rusy Tur­ a ukolébalo v jistotu, jako by se kfí neměli pranic co báti a ti mysleli že budou· mo·i postupovati až k Oafi­ nežli se jim Turci postaví. hradu

sazený prtismyk Šipku a zahnali jt->j, tak že průsmyk dostal se jim úplně do rukou a oni osadili ho, zdokonalili pev­ nosti a hradby na obě strany proti přepadení a octli se tu jako doma. Pak Rauf paša táhli dále ku Kazanliku. neniohl se jim postaviti v cestu pro svou slabost, Čekal teď na Sulejrnana

teprvé

čekala se všeobecná bitva rozhodne celou válku. velká, Takové plané myšlení a roztrhání všech sil přivedlo Rusy k ohromné porážce a U ku zmaření celého tohoto plánu. zůstali z Oerné kterou pašete, který přicházel rychle počali obléhati, Plevny, Hory se svými asi 30 neb 40.000 na po­ Rusové vězeti s většinou svých sil a moc Raufovi. nemohou dále, dokud nopřemohou 08man pášete á nezaženou Mehemet Ali­ Až k Drinopoli šlo to Rusům ho a Sulejmana pašete, kteří táhnou všude dohře; až :potud provázelo je na. pomt e. Rusko i Turecko štěstí a TurCI byli stále biti a k velké, Osmanovi všech sil, aby vy­ se teď ze namáhají nema­ nemohli žádné bitvě. to přivésti brali ze svých. zemí veškeré prameny Už celé sil. 8 dostatek Evropě po [íee a podpory. aby se vší možnou panovali pověsti, že Rusko blíží se k síly neb druhý a rozhodností [eden mocí 'Cařihradu, že co nevidět tam dojde, že zvítězil. bude válka jedním rázem' rozhodnuta. V Londýně iněli nad porážkou Tu postavil se Gurkovi do cesty Sulej­ 11. Plevna ohromnou radosť a přá­ Rusů které všecko sebral vojsko, man, který že dostali takovou ránu, že li k naRusňm, vůbec jižně pod Balkánem bylo Tam

která

.

I

-140

-

Car Aleksandr II.

-

141

nezpamatuií a že zatím příkvapí Su­ lejman paša a rozbije celou armádu na cucky. Car hned vydal provolání ku od­ vedení a na bojiště posláni 188.000

Rusům

nedopřáli ani toho nejmenšího odpočinku, použili všech válečných lstí a chytrostí, ale nepodařilo se jim přece dobyti průsmyku a zatlačiti Rusy odtud.

ee

Na 10.000 mužů ztratili tu Turci a Ruso­ vé asi 51100 mrtvých a raněných. Turci dobyli dvou redut u vchodu do prů­ smyku, což jim však nic nespomohlo. Gen. Radecký. nástupce Gurkův u ve­ leni, držel a drží průsmyk ten do dnes

.

V celé říši odvádělo s všeobecným jásotem, neb se jest cely národ pro válku \}adclmutý. Dne 1. srpna sešli se dva císařové, německý Vilím a rakouský. Franta J 0sef v Išlu a jich rozmluva arci byla pro průběh války velice důležitá, ne­ bOť bezpochyby císař německý

zemské

-

obrany.

:rak

(20. září.) Z RAKOUSI\A

působil

..

rakouského, aby tento nespojoval se Rakousko stojí s mečem v jedné s Angličany neb Turky proti Rusku. K· ruce pohotově, aby aspoň nahnalo dopečení toho, co rozdělalo se mezi císa­ strachu Rusům a ukázalo, že také něco fl, sešli se v polovic září zase Bismark dovede, kdyby umělo. Pro každý pří­ .s hrabětem Andraším v Solnohradě a 11ale bude hledět useknouti si kus pad mluvili se dokona. Má se pevně za Turecka, až je Rus dobude, stane-li se to, že Rakousko, Německo a Rusko to. Maďaři dělali strašné blázny ze se­ tvoří dohromady spolek trojcísařský, be ke cti a ch vále Turků, poslali do který má společné zájmy pro případ Cařihradu deputaci studentů s 'ť\estnou vítězství ruského a společně bude �e šavlí, nutili vládu k zakročení proti podporovati pro případ úpadku Ruska. Rusku, ale nic nesvedli. Vláda až do­ Po veliké porážce své u Plevna snd drží se zpět a od té doby, co císař počali Rusové, kteří podrželi všecka Rakouský sešel se v Išlu s císařem .svá postavení, shromažďovati všecký Německým, a Andráši s Bismarkem v své sily před Plevnou, stavěti obléhací Solnohradě, vyhlíži to ve Vídni mno­ děla a hotoviti se nejen k pomstě ní hem klidnější a Rusům přizuivější. veliké porážky své ale k dobytí posta­ Jeto pro ně velice choulostivá o­ vení tureckého a zahnání Osman paše­ tázka, ta turecká. Rusovi celé Turecko te. ·Car povolal rumunské kníže Kar Utvoření velké 8]0. dáti, to nechce. na

..

la

armádou asi 40.000 mnžů ku Plevnu a odevzdal mu velení celého vojska zde. s

jeho

Největší nepřítel

byly

které .se

v

červenci

a

vyžadovaly počítá, že na

ruského

vojska

srpnu nemoce četné, mnoho obětí, tak že.. 60.000 mužstva bylo

pro nemoce boje neschopných Ha bojišti, tak že stále překáželo to rychlému hnu­ tí a vyžadovalo značný náklad. Všeobec­ ně se odpočívalo na obou stranách a čekalo se na posily aby se mohl zapo­ číti boj nový ještě zuřivější. Co se toto vše dálo u Plavna, gen. Gurko byl utekl se před Sulejma nem do průsmyku Šipka na nejvyšší jeho místa opevněná a ohradil se tu nedobytně. Sulejman sebral vše kde co měl a 8 nějakými 50.000 muži ude­ řfl. na průsmyk, aby Rusy z něho vy­ hnal. Od 20. srpna bojováno tu s tou největsí zuřivostí po 7 dní dnem. i nocí. Turci neustále hnali útokem na opevněná místa a stříleli do nich, aby

na místě Turecka to také nebo .by to podněcovalo stále rakouské Slovany k pokračování v poSamo kus Turecka Slovan­ žadavcích. ského by už bralo. třeba celou Bosnu zaokrouhlila ta a Hercegovinu, aby se holá a pustá Dalmácie, ale i to bude míti zase zlé následky pro Němce, kteří až dosud ovládali polovici říše a myslí že mají na to patent do soudné­ Bude-li žive1 ho dne. více sesílen v Rakousku, pak cítí Něm­ ci, že neodolají a podlehnou a [sou pak Jen aby jim pak nespláceli ztracení.

vanské říše

neehee,

.

slovansktještě

Siované dvojnásobně vše,

dobrého se

bojí

a

učinili za své vším právem.

jim vlády.

co

Němci Toho

A.NGLIE.

Říše

sluje, jest

Velkobtitánská, jak vlastně

největší

ská říše na zemi, neboť více Mohamedáni mezi svými, nežli cařihradský

Anglie

mohamedán­ čítá v Asii

poddanými

sultán.

A.

.

-

142

když uvidí­ tak velikém '<\ltvění vůči válce .rusko­ turecké. Proti Turecku pracovati ne­ smí, to ji ukládá' nejen její mahome­ dánskožídovskš duše ale i Zájllly její peněžníků, kteří mají u porty uložené proto nebude' nám divno,

letos An&� zimničnatém me

tuto

v

.

peníze. .

S Tureckem proti Rusku také se neopováěí, ne b ví, že by se ihned při­ dalo k Rusku Německo, vystoupilo s uím na bojiště a toho Anglie se bojl. Vůbec obává se Anglie vystoupiti roz­ hodně jen proto, aby nes účastnily se všecky velmoce ve válce, při čemž by Anglie špatně mohla pochoditi. Nic­ méně nadělala Anglie nejvíce hluku a rámusu ze všech mocí a každý den se čekalo že vypoví v álku Rusku a potá­ ba snad i do Pe­ hne do Cařihradu trohradu. A však štěkavý pes nekouše, a pro­ strach. Ži­ to neměl z Anglie nikdo dovský ministr první dosti se šklebil, nic na plat, Gorčakov přece provedl své plány diplomatické. Země .zůstane kramářskou a národ kramářem už pro vždy, � každý plnou hubou chvástá se svým křesťanstvím, avšak zůstane žo­ kem bavlněným ku všem ukrutnostem od Turků na křesťanech páchaným. Když lid počal se ujímati křesťanů slo ianských a v přečetných, tisíci pod­

bl

-

danými navštívených schůzích protesto val proti tomu, aby vláda podporovala Turka hmotně neb Jen mravně, nic to nesp( nnohlo a Disrreli zů stal stejně

bez citu a dobré vůle, .tak že on nese celou vinu na sobě, pakli národ stal se nená\-iděnim aneb povdeným k vů­ li necitelnosti své.

VE FRANCII

hezky zar.0čalo s tou .Mac Mahono­ republikou, ale kam to dojde, kdož ví, Až do' jara 1877 spravovala Francie své vnitřní záležitosti pilně a prospívala velice. Až pojednou napadlo to

von

Mahonoví. kdo v� kterou Evou svedenému, dělat trochu rámus' napřed

Mac

a pak hubou, Zařinčel trochu vojáky ale Moltke ho zkrotil hnedle, požšdav u říšského sněmu o 13. poručíka při pluku, kterýž mu byl povolen. Ye Francii to stichlo v tom směru, ale 16. května pojednou překvapil Mac

zbraní

-

Mahon

zemi

velikým listem. kterým propustil polo svobodomyslné minister­ .

Simonovo a rozpustil sněm zem­ ský, zvolil si pak urinistry, z. nichž každý nosí kapucinskou kapuci, a s tím čeká nyní na nastávající volby 14. říj­ na. Zpátečníci všech druhů zajásali ale republikáné jsou pronásledováni v republice, svoboda tisku zrušena, svo­ boda slova trestána a chodí to tam hůře, nežli v Rakousku. Semít po· dlouhých a velmi ostrých hádkách ko-. nečně sch válil rozpuštění kmuolfy zá�� stupců v červnu a tak odehrálo- se 'první dějství velikého převratu, který Mac Mahon připravuje. ač stále se- ho nosí, že hledá. Jen míru a udrženi ň­ stavy republikánské. Všeobecné pozór� nost jest teď obrácená na volby .řijnové a jich výsledek. Očekává se, že lid zvolí opět tytéž zástupce do sněmovny Mah. LL oI>_ře nš­ a že pak se jim Mac K dobrému aspoň to ve Francii silně. neukazuje. Němeeko aspoň cítí se tím ohroženo, neb očekává, že povede-li se převrat ku monarchii, tato bude spolčena. se všemi živly ultramontánskými a pov�· de �ak boj proti jednotě N ělllec�é a proti jednotě Itálie. Vzdor nepokojům vnitřním a vzdor válce rusko turecké připravuje se v Paříži nová světová vý­ stava ve větších rozměrch. nežli byla. která předešlá a má býti v květnu 1878otevřena. stvo

..

NĚMECKÁ ŘíŠE. Minulého roku ukončil říšský sněm tříleté své zasedání a přivedl ku konci velikou práci, opl'a vu v soudnictví, když byl dříve provedl opravu mincovní, uepořšdání bankovnictví a zákon německé obrany. Nové volby daly pak politikům lámání hlavy, neb bylo vel­ mi silné hnutí socialuích demokrata. v lidu a toho se všecky strany obévaly. Pracovalo se proti nému silně avšak sociální demokraté obdrželi dohromady v celé říší 485.000 hlasů a prosadili 13 míst v říšském sněmu. Byli v něm pak činnými, neb učinili hned návrh na zákon ku ochran-cl dělník ti, který odevzdán byl výboru k dálšÍmu vyše­ tření. Jedná se v něm hlAVIH� o ob­ mezení práce dětské H. ženské, přísnější ustanovení o nedělní práci, o pečován o učenníky atd. Celá říše a řišskj