Číslo 2 | Červenec | 2015 | Zdarma
IOP pod lupou Čtvrtletník Integrovaného operačního programu
Úspěšný břeclavský projekt sociální integrace str. 10
8 511 podpořených projektů v IOP, proplaceno 33,2 mld. Kč (údaje ke konci měsíce června 2015)
Integrovaný regionální operační program schválen Evropskou komisí str. 3
Chomutov a Břeclav – města, která rozkvetla díky IOP str. 6
IOP pod lupou • Vydává Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor řízení operačních programů, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 • Číslo 2, červenec 2015 • Redakce: Ing. David Sventek, MBA, Ing. Rostislav Mazal, Ing. Anna Vilímová, Mgr. Kateřina Kolářová • Šéfredaktor: Ing. Rostislav Mazal • Registrace: MK ČR E 19559 • Grafická a redakční úprava, tisk: Moravapress, s.r.o. Kontakty: www.mmr.cz, www.strukturalni-fondy.cz/iop
ÚVOdnÍ SLOVO
Vážené čtenářky a čtenáři, Česká republika 11. června 2015 završila vyjednávání s Evropskou komisí o operačních programech pro nové programové období 2014–2020. Zároveň byly schváleny poslední dva operační programy Praha – pól růstu a Operační program Technická pomoc. Týden předtím Evropská komise schválila také druhý největší program – Integrovaný regionální operační program (IROP), který má zásadní význam pro rozvoj našich regionů a sloučil v sobě osm původních operačních programů. Operační programy nového programového období nabízejí českým uchazečům o dotace celkem 644 miliardy korun, což je částka dosahující více než poloviny rozpočtu České republiky pro rok 2015. To je sice méně než v minulém období, kdy se jednalo o částku přesahující 800 miliard korun, ale stále je to mimořádně významná finanční injekce pro podporu hospodářského růstu, tvorbu pracovních míst, modernizaci průmyslu, vědy a školství a dalších oblastí v České republice. V novém období se podařilo snížit počet operačních programů z 26 na 15, započítáme-li i pět programů přeshraniční spolupráce. Snížení počtu programů a vznik IROP vede ke sjednocení podmínek a přehlednosti pro žadatele. Integrovaný regionální operační program stojí na zkušenostech předchozích let z Integrovaného operačního programu (IOP) a regionálních operačních programů. V podporovaných aktivitách došlo k určitým posunům, které reflektovaly vývoj ekonomiky a regionů v posledních letech a také evropské a celorepublikové strategické dokumenty. Ve vydání IOP pod lupou, které se vám dostává do rukou, se dočtete také o dvou městech, jejichž tvář se díky IOP v posledních letech výrazně změnila. Chomutov a Břeclav byla vybrána jako „vzorová města IOP“, kde se realizovala široká škála projektů z nejrůznějších oblastí. Šlo o projekty na zlepšení informačně-technologické infrastruktury a e-governmentu sloužícího občanům, na rozjezd sociálních podniků, na realizaci územních plánů měst, rekonstrukci bytů ve vyloučených lokalitách, revitalizaci veřejného prostranství, pořízení přístrojového vybavení nemocnic atd. Podrobnější reportáž jsme věnovali břeclavskému sociálnímu podniku Vexpa, který vyrábí pracovní oděvy a ochranné pomůcky, přičemž polovinu jeho zaměstnanců tvoří zdravotně postižení spoluobčané. Přeji vám zajímavé čtení. Karla Šlechtová ministryně pro místní rozvoj
2
| Číslo 2 | Červenec 2015
PŘedSTAVujeme
integrovaný regionální operační program schválen evropskou komisí n n Ke schválení Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), finančním objemem druhým nejvýznamnějším z osmi operačních programů, došlo po systematické oboustranné přípravě a vyjednávání s Evropskou komisí 4. června 2015. Od druhé poloviny roku 2015 budou v IROP vyhlašovány první výzvy, takže zájemci o dotace si již nyní mohou připravovat projekty. IROP bude financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Informovanost žadatelů Řídící orgán IROP v prvním pololetí letošního roku podpořil pomocí série seminářů konaných ve všech krajích České republiky a v Praze. IROP je komplexní program směřující k vylepšení kvality života v různých částech České republiky formou podpory rozvoje konkurenceschopnosti, infrastruktury, veřejné správy a dalších oblastí. Podpora bude diverzifikována podle analýz hodnotících skutečné dopady na konkurenceschopnost a bude více koncentrovaná než v předcházejícím období. IROP má čtyři prioritní osy a jednu prioritní osu technické pomoci. Hlavními oblastmi, do nichž bude podpora směřovat, jsou silnice II., případně III. třídy, dopravní obslužnost, Integrovaný záchranný systém, sociální služby, sociální bydlení, sociální podnikání, vybraná zdravotnická zařízení s důrazem na špičkovou specializovanou péči, vzdělávání, zlepšení energetické účinnosti v budovách a podpora nízkouhlíkových strategií, kultura, e-governement a územní plánování. V současné době Řídící orgán intenzivně pracuje na dokončování vnitřního prostředí pro realizaci programu, metodických postupů pro budoucí žadatele a příjemce, co nejlepší nastavení kritérií
a podmínek budoucích výzev. Všem příjemcům napříč Českou republikou by se mělo dostat stejně kvalitních informací a služeb. V současnosti probíhá také transformace zprostředkujícího subjektu Centra pro regionální rozvoj. V IROP se klade větší důraz než dříve na tzv. integrované nástroje. Integrované nástroje představují způsob, jak koncentrovat prostředky EU ve specifických typech území, tím podpořit další rozvoj těchto oblastí a zároveň přispět k vyrovnání územních rozdílů. Jedná se o Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD). Nositelé integrovaných nástrojů, tj. příslušná města či MAS, musí nejprve pro své území zpracovat integrovanou strategii, jejíž součástí je vymezení priorit, které mají být jejím prostřednictvím financovány. Integrované strategie přitom umožní financovat aktivity z více než jedné prioritní osy, jednoho či více operačních programů ESI fondů.
ITI jsou chápány jako nástroj pro realizaci integrovaných strategií rozvoje území umožňující koordinaci navzájem provázaných a územně zacílených intervencí z různých prioritních os jednoho či více programů ESI fondů. Řešené území představuje sídelní aglomerace či konurbace a jejich spádové území vymezené na základě funkčních vazeb. Předpokladem realizace projektů je schválení integrované územní strategie, která definuje své cíle, stanoví indikátory a k jejich dosažení vymezí ve finančním plánu potřebné alokace z operačních programů. Specifikum v realizaci udržitelného rozvoje měst představují Integrované plány rozvoje území (IPRÚ). Je možné je (nikoli povinně) realizovat v Českých Budějovicích, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mladé Boleslavi a Zlíně včetně funkčního zázemí těchto měst. Jedná se o aglomerace krajských měst a jejich zázemí, které jsou regionálními póly růstu s přirozeným spádovým územím. Mladá Boleslav je statutárním městem, významným průmyslovým centrem a zdrojem růstu ekonomiky celé ČR. IPRÚ popisuje problémy a potřeby vymezeného území a cíle a priority z nich vycházející (včetně investičních a neinvestičních záměrů). IPRÚ systémově navazují na IPRM, realizované v programovém období 2007–2013, jsou však modifikovány pro potřeby širšího území. Komunitně vedený místní rozvoj je zaměřen na subregionální území se zapojením místních akčních skupin zastupující veřejné i soukromé zájmy s cílem zacílit podporu na místní potřeby daného venkovského území a rozvoj spolupráce aktérů na místní úrovni. Integrovaného nástroje CLLD bude využito ve venkovském území, konkrétně v území MAS tvořeném správními územími obcí s méně než 25 tisíci obyvateli. V rámci tohoto území budou zpracovávány strategie komunitně vedeného místního rozvoje. Pro více informací je k dispozici webová stránka www.dotaceeu.cz/IROP.
Číslo 2 | Červenec 2015 |
3
3
1
2
2
2
3
3
5
2
3
Územní plány
Vybrané úseky silnic II. a III. třídy
Deinstitucionalizace sociálních služeb (včetně SVL)
Sociální podnikání pro SVL
Vysoce specializovaná péče v oblastech onkogynekologie a perinatologie
Aktivity vedoucí k úplnému elektronickému podání
Regulační plány
Technická pomoc
Sociální podnikání
Kyberbezpečnost
Název výzvy
Prioritní osa / priorita Unie
průběžná
průběžná
kolová
3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje
5.1 Zajištění kvalitního řízení a implementace programu
2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
průběžná
průběžná
3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT
3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT
průběžná
2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví
kolová
2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
průběžná
1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T
kolová
průběžná
3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje
2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi
Druh výzvy
Specifický cíl
1 411 764 706
103 529 412
4 493 009 109
450 000 000
470 588 235
1 238 310 437
155 294 118
2 352 941 176
12 230 226 412
630 000 000
Celková alokace (CZK)
10/2015
10/2015
09/2015
09/2015
09/2015
09/2015
09/2015
09/2015
07/2015
07/2015
Plánované datum vyhlášení výzvy
05/2017
12/2015
12/2020
03/2017
06/2017
12/2017
12/2015
03/2016
12/2017
03/2017
Plánované datum ukončení příjmu žádostí o podporu
Celá ČR mimo hl. m. Praha
Celá ČR mimo hl. m. Praha
Území (místo dopadu)
Priojekty zaměřené na ochranu informačních a komunikačních technologií veřejné správy včetně její infrastruktury.
Sociální podnikání v obcích s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučená lokalita
Řízení, kontrola, zabezpečení činnosti implementační struktury, publicita, vzdělávání, evaluace
Pořízení regulačních plánů, nenahrazujících územní rozhodnutí
Podpora úplného elektronického podání
Zvýšení kvality vysoce specializované péče v oblastech onkogynekologie a perinatologie
Sociální podnikání v obcích s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučená lokalita
Organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, státní organizace, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, státní podniky
Osoby samostatně výdělečné činné, malé a střední podniky, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace, církve, církevní organizace
Obce s rozšířenou působností, na jejichž území se nenachází sociálně vyloučené lokality, mimo hl. m. Praha Celá ČR včetně hl. m. Praha
ŘO IROP, CRR
Obce s rozšířenou působností
Organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, státní organizace, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, státní podniky
Příspěvkové organizace zřizované ministerstvem zdravotnictví, subjekty poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče podle zákona č. 372/2011 Sb. nebo zákona č. 258/200 Sb.
Osoby samostatně výdělečné činné, malé a střední podniky, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace, církve, církevní organizace
Nestátní neziskové organizace, organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, církve, církevní organizace
Kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji
Obce s rozšířenou působností
Typy příjemců
N/R
Celá ČR mimo hl. m. Praha
Celá ČR včetně hl. m. Praha
Celá ČR
Obce s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučené lokality, mimo hl. m. Praha
Deinstitucionalizace sociálních služeb Celá ČR za účelem sociálního začleňování mimo hl. m. Praha a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce
Rekonstrukce, modernizace a výstavba vybraných úseků silnic II. a III. tříd s napojením na TEN-T
Pořízení územních plánů a změn územních plánů
Podporované aktivity
Harmonogram výzev pro IROP na rok 2015
2
2
3
1
1
2
3
4
Infrastruktura pro předškolní vzdělávání
Infrastruktura pro předškolní vzdělávání pro SVL
Revitalizace souboru vybraných památek
Podpora veřejné dopravy
Technika pro IZS
Energetické úspory v bytových domech
Elektronizace odvětví – eLegislativa, eSbírka, archivace
Provozní a animační výdaje
průběžná
průběžná
3.2 Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT
4.2 Posílení kapacit komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zlepšení řídících a administrativních schopností MAS
kolová
1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy
průběžná
kolová
3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví
2.5 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení
kolová
2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení
průběžná
kolová
2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení
1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof
průběžná
3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje
1 239 401 799
705 882 353
1 500 000 000
1 753 476 959
2 000 000 000
3 529 411 765
1 719 875 593
1 146 583 729
235 000 000
09/2015
12/2015
12/2015
12/2015
12/2015
11/2015
11/2015
11/2015
10/2015
11/2020
06/2016
06/2016
12/2017
03/2016
03/2016
03/2016
03/2016
03/2017
Provozní a animační výdaje
Celá ČR mimo hl. m. Praha
Celá ČR včetně hl. m. Praha
Celá ČR mimo hl. m. Praha
Snižování spotřeby energie zlepšením tepelných vlastností budov, podpora zařízení pro vytápění nebo přípravu teplé vody a podpora šetrných, ekologických zdrojů Elektronická legislativa, elektronická sbírka zákonů, národní digitální archiv
Exponovaná území, viz příloha č. 6 PD IROP
Technika pro IZS
Celá ČR mimo hl. m. Praha
Místní akční skupiny
Organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu
Vlastníci bytových domů a společenství vlastníků bytových jednotek – budovy se čtyřmi a více byty, kromě fyzických osob nepodnikajících
MV – Generální ředitelství HZS ČR, HZS krajů, Záchranný útvar HZS ČR, obce, které zřizují jednotky požární ochrany (§ 29 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně), jednotky sboru dobrovolných hasičů kategorie II a III (podle přílohy zákona o požární ochraně), Policejní prezidium ČR, krajská ředitelství Policie ČR, kraje (kromě hl. m. Prahy) jako zřizovatelé zdravotnické záchranné služby krajů, státní organizace, která zřizuje jednotku HZS podniku s územní působností
Kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, Ministerstvo dopravy ČR
Zařízení péče o děti do 3 let, školy a školská zařízení v oblasti předškolního vzdělávání, další subjekty podílející se na realizaci vzdělávacích aktivit, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, nestátní neziskové organizace
Obce s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučené lokality, mimo hl. m. Praha
Zvýšení bezpečnosti železniční, silniční, cyklistické a pěší dopravy, telematika, výstavba cyklostezek, cyklotras a doprovodné infrastruktury
Zařízení péče o děti do 3 let, školy a školská zařízení v oblasti předškolního vzdělávání, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, nestátní neziskové organizace
Obce s rozšířenou působností, na jejichž území se nenachází sociálně vyloučené lokality, mimo hl. m. Praha
Vlastníci nebo subjekty s právem hospodaření kromě fyzických osob nepodnikajících
Obce s rozšířenou působností
Celá ČR mimo hl. m. Praha
Revitalizace a zatraktivnění: – památek zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO – památek zařazených na Indikativní Celá ČR seznam světového dědictví UNESCO mimo hl. m. Praha – národních kulturních památek k 1. 1. 2014 – památek evidovaných v Indikativním seznamu národních kulturních památek k 1. 1. 2014
Infrastruktury pro předškolní vzdělávání – podpora zařízení péče o děti do 3 let, dětských skupin a mateřských škol
Infrastruktura pro předškolní vzdělávání – podpora zařízení péče o děti do 3 let, dětských skupin a mateřských škol
Pořízení územních studií
Zde otištěná veze harmonogramu je zjednodušená z důvodu rozsahu newsletteru. Plná verze je ke stažení na webových stránkách http://www.dotaceeu.cz/cs/Microsites/IROP/Dokumenty.
3
Územní studie
Okénko do regionu
Chomutov s problémovými zónami si díky IOP polepšil n n Město Chomutov na severozápadě Čech má historii starou přes 700 let. Lze tu navštívit řadu historických památek, ale ve městě je i velká sídlištní aglomerace zahrnující i sousední Jirkov se zhruba 68 tisíci obyvateli. Chomutov využil v minulých letech řadu možností evropské podpory pro řešení svých problémů. Jedním z programů, které využil, byl také Integrovaný operační program (IOP). Povídali jsme si o tom s primátorem Chomutova Danielem Černým.
Daniel Černý
S jakými hlavními problémy se Chomutov potýkal či ještě potýká? Chomutov se stále ještě nevzpamatoval ze změn, které přišly s logickým útlumem těžkého průmyslu po roce 1989. Stále příliš vysoká míra nezaměstnanosti, nízká vzdělanostní úroveň, odchod talentů do atraktivnějších míst v ČR a zahraničí. A s tím vším souvisejí sociální problémy či drobná a drogová kriminalita. Jakou roli hrály v jejich řešení projekty podpořené v posledních letech Integrovaným operačním programem? Podpora Integrovaného operačního programu nám umožnila zlepšit vzhled i zvýšit kvalitu bytového fondu panelových sídlišť Březenecká, Kamenná, Zahradní, Písečná. Podařilo se zkvalitnit a zpřístupnit veřejný prostor pro trávení volného času různých věkových skupin. Dříve nepřístupná hřiště u sídlištních škol prošla obnovou a jsou otevřená veřejnosti a podařilo se vybudovat také dnes módní záležitost, hřiště pro seniory. Nejvíce projektů směřovalo na sídliště Kamenná, které bylo v Gabalově studii označováno jako sociálně vyloučená lokalita. Právě na Kamenné se městu asi nejlépe podařilo propojit investice do komunikací, chodníků, parkovišť, dětských hřišť, sportovišť s projekty zaměřenými na revitalizaci bytových domů a především investicí do spuštění a zajištění provozu Sociálního centra Kamínek. Jedná se o příklad dobré praxe propojení investic s tzv. měkkými aktivitami zaměřenými na podporu rodin s dětmi a zaměstnanost. Takových chytrých investic bychom ale potřebovali mnohem více.
6
| Číslo 2 | Červenec 2015
Jak funguje v rámci vašeho města Sociální centrum Kamínek? Sociální centrum Kamínek se po roce a půl od svého otevření (září 2013) určitě může pochlubit dobrými výsledky. Služby pro rodiny s dětmi využilo již více než 150 klientů. Mladí lidé centrum aktivně navštěvují, za uplynulý rok je registrováno přibližně 5000 návštěv. Klienti se na pracovníky Kamínku nejvíce obracejí v souvislosti s hledáním zaměstnání a doplněním kvalifikace. Často se také objevují požadavky na řešení tíživé finanční situace rodin. Zaměstnání se podařilo za pomoci obou služeb najít dvěma desítkám klientů. Program „Chci studovat“ pomohl téměř deseti klientům k přijetí na střední školu. Nyní jsme vysoutěžili poskytování sociálních služeb na další období, a to až do konce roku 2018. Občanské sdružení Světlo Kadaň, které výběrové řízení vyhrálo, tak má zajištěn stabilní příjem pro výkon svých služeb, což bývá po tyto organizace každoročně zásadní, aby vůbec byly schopné udržet svůj chod. Město má pak naopak jistotu, že služby budou po tu dobu poskytovány stabilně a v dostatečné kvalitě především ve směru ke klientům. V Chomutově se zrealizovalo velké množství projektů na revitalizaci by-
tového fondu. Kterých částí města se zejména dotkly? Klíčové bylo, že se aktivně zapojili vlastníci bytových domů již ve fázi přípravy integrovaného plánu, to byl asi nejdůležitější faktor úspěchu. Výsledkem bylo přes 30 revitalizačních projektů s dopadem na více než 2000 bytových jednotek, a to v lokalitách všech sídlišť spadajících do zóny IPRM IOP, tedy na sídlištích Březenecká, Kamenná, Písečná a Zahradní. Vím, že tato aktivita probíhala poměrně úspěšně také v sousedním Jirkově. Došlo také k obnově veřejných prostranství a vzniku sportovišť pro mládež. Jak byly vybírány dané lokality a s jakým se to setkalo ohlasem? Výhodou bylo, že příprava IPRM probíhala zároveň s aktualizací územního plánu města. Jeho veřejná projednávání přinesla podněty od občanů před zahájením vlastní realizace IPRM, tj. v roce 2008. V té době veřejnost vnímala nejpalčivěji nedostatek parkovacích míst, herních ploch pro děti a mládež a také pocit nebezpečí v některých konkrétních lokalitách. Projekty byly plánovány buď na základě těchto diskuzí, nebo na základě iniciativy občanů, kteří se spojili k prosazení vlastních představ o změnách na sídlišti. Takto vzniklo streetwor-
Okénko do regionu
koutové hřiště, které se díky skupině mladých lidí žijících na sídlištích podařilo do IPRM rovněž zařadit. Na kvalitním zapojení místní veřejnosti do přípravy projektů jsme spolupracovali se specialisty s organizace AGORA CE. Při diskuzích s veřejností samozřejmě zaznívala i kritika k již realizovaným projektům. Týkala se realizace sportoviště na sídlišti Kamenná nebo vybudování Sociálního centra Kamínek. Tyto výtky se pak řešily individuálně za účasti různých složek magistrátu od investičních techniků, po zástupce městské policie atp. se snahou zajistit v daných lokalitách nakonec spokojenost na všech stranách. V současnosti řešíme stran veřejnosti především podněty k odstranění následků vandalismu na nově vybudovaných hřištích a sportovištích. Jak funguje a prospívá Chomutovsku podnik Onza, který byl podpořen v nedalekém Jirkově? Městský sociální podnik ONZA a.s. působí téměř výhradně na území Jirkova a v rekultivovaných oblastech hnědouhelných dolů. Vím, že firma s úspěchem zaměstnává dlouhodobě nezaměstnané osoby a obyvatele místních sociálně vyloučených lokalit. Navíc práce těchto lidí je vidět v uklizených ulicích Jirkova. Myslím, že ONZA vytvořila model přenositelný do dalších měst v ČR. Jak pomáhá vašemu městu Integrovaný plán rozvoje města (IPRM)? Jako hlavní přínos vnímám princip rezervace alokovaných prostředků a její postupné čerpání, což umožňuje efektivněji plánovat připravované projekty v daném území. Víme tak, jaké projekty
skutečně realizovat budeme a můžeme lépe plánovat doplňková opatření či napnout síly jinde, kam podpora tzv. neteče. Netříští se tak finanční ani lidské zdroje na to, že se pokoušíme sehnat peníze na vše a pak se uskuteční jen zlomek potřebných investic. Je třeba rovněž poznamenat, že si město prostřednictvím IPRM také vyzkoušelo koordinační roli při vyhlašování výzev a spolupráci se žadateli téměř na úrovni činností malého zprostředkujícího subjektu, přispělo to tedy i k profesionalizaci úřednického týmu, který na městě tyto záležitosti řeší. Jak vaše město využilo finanční nástroj Jessica? Bohužel i přes fakt, že město umožnilo vlastníkům bytových domů využití tohoto nástroje, nakonec k jeho „odzkoušení“ u nás nedošlo vůbec. Jednak byla absorpční kapacita poměrně významně vyčerpána díky projektům „s dotací“ a ti vlastníci, kteří měli o Jessicu zájem bohužel nesplnili podmínky, které stanovila pro čerpání úvěru banka. Zatím si tedy nejsme úplně jisti, zda se k využití tohoto nástroje v budoucnu přikloníme. Jaké máte zkušenosti s podáváním projektů? Připravovali jste si je sami, nebo s pomocí poradenských firem? Přípravu všech projektů podávaných za město do IPRM jsme zvládli prostřednictvím úseku, který na městě má tyto záležitosti na starosti a rovněž zajišťoval administraci výběru projektů do opatření na revitalizaci bytových domů. V rámci IPRM jsme však také realizovali některé projekty především zaměřené na energetické úspory ve veřejných budovách,
kde jsme také využili konzultantských služeb. V jaké oblasti byste ocenili změnu v procesu podávání projektů nebo jeho zjednodušení? Myslím, že většina starostů a primátorů by zde odpověděla, že největší problém je v systému zadávání veřejných zakázek. Když si se zakázkou v rámci projektu nakonec poradíme, nejvíce nás pak po úspěšném ukončení projektu trápí nerespektování výsledků kontrol kontrolami následnými. Jsme v podstatě pak v permanentním napětí, což někdy demotivuje i v přípravě dalších akcí. Určitě pro nás bylo velmi výhodné, že pobočka Centra pro regionální rozvoj sídlí přímo v našem městě. To se nyní bohužel změní, takže některé záležitosti již nebude možné řešit tak operativně, jak jsme byli dosud zvyklí. Máte v plánu podat projekt nebo více projektů také v současném programovém období? Na jaké oblasti se chcete zaměřit a co byste pomocí projektů z nového Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) chtěli zlepšit? Z dosavadních plánů, které máme, pro nás budou zásadní především projekty směřující na zlepšení dopravní situace ve městě, ať se jedná o bezpečnost a modernizaci křižovatek, rozvoj cyklodopravy nebo modernizaci vozového parku našeho dopravního podniku. Pokračovat rovněž chceme v rozvoji infrastruktury pro sociální služby, která je v některých oblastech v Chomutově dlouhodobě poddimenzovaná.
Číslo 2 | Červenec 2015 |
7
Okénko do regionu
Byty, hřiště, ICT, iktové centrum – to je IOP v Břeclavi n n Jedním z měst, kde je vidět podpora Integrovaného operačního programu téměř na každém kroku, je město Břeclav. Břeclav je město s dlouho historií, nacházející se nadosah mimořádně atraktivního Lednicko-valtického areálu. Jako každé město však má i své problémy, které se snaží dlouhodobě řešit. Jak k jejich vyřešení přispěly projekty podpořené Integrovaným operačním programem a na zkušenosti s evropskými dotacemi jsme se zeptali starosty Břeclavi Pavla Dominika. vání veřejných služeb samosprávy zúčastněných měst a obcí. Zejména bylo dosaženo rychlejšího a spolehlivějšího poskytování veřejných služeb městského úřadu širší veřejnosti. Lze vyjádřit číselně, jak se zlepšil život obyvatel Břeclavi díky podpoře z IOPu? Byla prováděna regenerace bytových domů, která spočívala v zateplování, ať už komplexním či dílčím, a dále pak v úpravě společných prostor (vnitřní rozvody atd.). Tato opatření se dotkla 481 bytů. Plocha revitalizovaného území činí kolem 80 tisíc m2.
Pavel Dominik
Které z problémů, jež město Břeclav tížily v posledních letech, se podařilo zlepšit s pomocí Integrovaného operačního programu? Finanční prostředky poskytnuté z Integrovaného operačního programu přispěly ke zlepšení situace v mnoha oblastech. Především revitalizaci sídliště Na Valtické bychom bez nich pravděpodobně nezrealizovali. S pomocí Integrovaného operačního programu se podařilo především zlepšit stav bytových domů a veřejných prostranství této lokality. Téměř 90 % způsobilých výdajů bylo poskytnuto na regeneraci bytových domů a 10 % výdajů bylo využito na revitalizaci veřejných prostranství. Díky zrealizovaným opatřením se zvýšila kvalita života obyvatel tohoto sídliště. Podpořeny byly také projekty týkající se modernizace informačně-technologického vybavení zaměřeného na veřejné služby. Zřízeno bylo technologické centrum, u obcí v naší působnosti byla doplněna spisová služba a provedena vnitřní integrace Městského úřadu v Břeclavi. Projevily se na běžném životě v Břeclavi projekty zaměřené na informační technologie a na e-governement? Díky realizaci bylo zkvalitněno poskyto-
8
| Číslo 2 | Červenec 2015
Na ulici Valtická v Břeclavi byly zregenerovány a zatepleny byty a byly tam také opraveny chodníky a veřejná prostranství. Vzniklo tu i hřiště pro děti. Toto všechno bylo uskutečněno prostřednictvím několika projektů, které realizovalo město Břeclav a tamní společenství vlastníků a bytová družstva. Byly tyto projekty realizovány postupně? Jak probíhala jejich koordinace? Projekty byly realizovány postupně, vše záviselo na délce přípravy a povolovacím procesu. V roce 2009, kdy byly vyhlášeny první výzvy, konkrétně kontinuální výzva
na veřejné prostranství a výzva na regeneraci bytových domů č. 1, nebyl zájem velký. Bylo to dáno také tím, že žadatelé z řad vlastníků bytových domů přistupovali k možnosti regenerace bytových domů skepticky. V průběhu roku 2009 proběhlo několik veřejných projednání, na kterých byli zástupci bytových domů blíže seznámeni s možnostmi získání prostředků v rámci Integrovaného operačního programu. Informování žadatelů probíhalo také formou tisku a webu města. V roce 2010 byly podány první žádosti na regeneraci bytových domů a žádost na vybudování dětských hřišť. Myslím, že i realizace prvních projektů přispěla k tomu, že v roce 2011 byly podány další žádosti o finanční podporu zaměřené na regeneraci bytových domů. Podpořen byl také další projekt zaměřený na úpravu veřejných prostranství. V roce 2013 byly podány žádosti o podporu v rámci regenerace bytových domů, které vyčerpaly alokované finanční prostředky pro oblast 5.2 b. V posledních letech tohoto programu, tzn., 2014 a 2015, byly podány poslední žádosti o finanční podporu na revitalizaci veřejných prostranství – městský kamerový dohledový systém a regenerace chodníků.
Okénko do regionu
Jak slouží občanům iktové centrum v břeclavské nemocnici? Žádost o dotační prostředky na financování „iktového centra“ a celkově projekt modernizace centra, který spočíval v zakoupení vybavení s cílem zkvalitnění péče o pacienty v závažných stavech vyžadujících intenzivní péči, si řešila Nemocnice Břeclav nezávisle na Městu Břeclav. Finanční náročnost na vybavení tohoto centra byla poměrně vysoká, čemuž nasvědčují také poskytnuté finanční prostředky ve výši 15,1 milionu Kč. Díky tomuto příspěvku může sloužit toto moderně vybavené centrum potřebným pacientům k plné spokojenosti. Jak pomáhá vašemu městu Integrovaný plán rozvoje města (IPRM)? Integrovaný plán rozvoje města či lokality je potřebným dokumentem, který umožňuje rozvoj města v souladu se stanovenými strategickými cíli. Umožňuje tak postupnými realizacemi dílčích projektů dosáhnout předem definovaných představ a záměrů. Hraje tak nezastupitelnou roli v procesu rozvoje klíčových oblastí města, jeho infrastruktury a kvality života v něm. Jaké máte zkušenosti s podáváním projektů? Připravovali jste si je sami nebo s pomocí poradenských firem? Zkušenosti s evropskými dotacemi
máme kladné, díky těmto prostředkům se nám daří realizovat značnou část akcí, které bychom bez tohoto finančního zdroje nemohli vůbec uskutečňovat. Akce, především v oblasti rozvoje města, životního prostředí, kultury a rozvoje lidských zdrojů, byly podpořeny z různých operačních programů. Podávání projektů do Integrovaného operačního programu vzhledem ke skutečnosti, že se žádosti a veškerá administrace řeší přes CRR, v našem případě Brno, je bezproblémové. Administrátoři z CRR jsou vstřícní a účastnili se i počátečních projednání s veřejností. Vzhledem k našim zkušenostem jsme podání projektů řešili většinou svépomocí. Žadatelé z řad vlastníků bytových domů většinou řešili přípravu projektů, jejich podání a administraci pomocí poradenských firem. V jaké oblasti byste ocenili změnu v procesu podávání projektů nebo jeho zjednodušení? Proces podávání projektů je jasně daný a zaběhnutý. Díky tomu, že se měnil minimálně, potencionální žadatelé jasně věděli, co je potřeba doložit. Zjednodušení bychom viděli v předkládání žádostí pouze v elektronické formě a veškerou administraci probíhající v jednotném prostředí, což nás dle aktuálních informací čeká v novém dotačním období.
Máte v plánu podat projekt nebo více projektů také v současném programovém období? Na jaké oblasti se chcete zaměřit a co byste pomocí projektů z nového Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) chtěli zlepšit? Samozřejmě plánujeme využívat dotační prostředky i v současném programovém období. Je spousta věcí, které je ve městě potřeba realizovat a jak víme, vlastní prostředky měst a obcí se postupně omezují. Tzn., je nutno se poohlížet po dalších zdrojích, z nichž výrazně vystupují dotační prostředky. I nadále je potřeba zlepšovat infrastrukturu (cyklostezky, silnice, chodníky atd.), dále pak řešit problematiku sociálního bydlení, postupně zvyšovat úroveň elektronizace veřejné správy, řešit problematiku veřejných prostranství, zeleně atd. Více o úspěšných projektech nejen z Břeclavi a Chomutova se můžete dozvědět v nové publikaci Integrovaného operačního programu, která obsahuje 25 projektů a jejich zajímavých fotografií. Katalog úspěšných projektů IOP je ke stažení na www.dotaceeu.cz/IROP v sekci Novinky.
Číslo 2 | Červenec 2015 |
9
Reportáž
Úspěšný břeclavský projekt sociální integrace n n Pro zdravotně postiženého člověka není až tak jednoduché najít práci. Pokud navíc jde o ženu kolem padesátky, je celá věc ještě složitější. A zaměstnavatelů, kteří by s touto svým způsobem ohroženou skupinou obyvatel počítali a vytvářeli pro ni pracovní nabídky, je jako šafránu. Jedním z nich je společnost Vexpa se sídlem v Břeclavi.
Projekt, který pomohl Společnost Vexpa v Břeclavi nepřehlédnete, až k jejímu sídlu vás ulicemi města provede velmi dobře propracovaný orientační systém. Zákazníci, kteří sem směřují, prostě nemohou zabloudit. Firma, která vznikla v roce 2007, se před časem rozhodla změnit dosavadní systém práce a začala hledat řešení. „Od samotného začátku se zabýváme prodejem pracovních oděvů a ochranných pracovních pomůcek, postupně jsme je začali – jak je dáno zákonem – opatřovat logy zaměstnavatelů,“ říká jednatel společnosti Pavel Svoboda. „Samotné pracovní oděvy a příslušenství jsme dlouhá léta odebírali od firem, které se zabývají jejich šitím. Postupem času nám však forma subdodávek přestala vyhovovat, protože jsme se stále častěji dostávali do tlaku daného tím, že dodavatel nebyl schopen námi stanovený
10 | Číslo 2 | Červenec 2015
termín dodržet. A tady někde vznikla myšlenka oprostit se od závislosti na subdodávkách a začít šít pracovní oděvy a rukavice vlastními silami.“ Předmětem projektu, který byl zaměřen na zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb a na sociální integraci, byly stavební úpravy vlastních prostor společnosti na šicí dílnu a nákup technologie. Firma, která od svého vzniku zaměstnává i zdravotně postižené pracovníky, se zavázala zaměstnat dalších osm zdravotně postižených osob na plný úvazek jako obsluhu šicích strojů a pracovníky pro šití rukavic. Společnost v dotačním řízení uspěla a projekt Rozšíření činnosti sociálního podniku Vexpa s.r.o. byl spolufinancován z Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Výše investice přesáhla 2,8 milionu korun bez DPH, podpora ve formě do-
tace přitom představovala 2,26 milionu korun. Posláním projektu bylo rozšíření portfolia služeb sociálního podniku o novou službu: zakázkové šití pracovních oděvů, což se povedlo. Vexpa pořídila nové stroje a vytvořila nové pracoviště. „Bez dotace z Integrovaného operačního programu bychom náš projekt realizovat nemohli,“ říká Pavel Svoboda. „Šlo sice o administrativně náročný proces, ale vyplatil se. Jsme soběstační a schopní realizovat zakázky takzvaně na klíč, od ušití oděvů až po jejich opatření vyšívanými logy. Zákazníků máme dost nejen z republiky, ale i ze sousedního Rakouska.“ Vytvoření nových pracovních míst Projekt, který byl ukončen v srpnu 2014, byl kromě jiného zaměřen na „...zvýšení úrovně kvality života sociálně znevýhod-
Reportáž
To, že nesedím na jednom místě, je pro mě dobré. Jsem po operaci páteře, v níž mám vsazeny čtyři šrouby, takže mám pohybové omezení.“ Podobně je na tom zdravotně také Violeta Boshkova z Bulharska, která do České republiky přišla za prací v roce 1998. „Pracovala jsem jako švadlena v několika firmách, prala jsem v hotelu a působila i jako technička v obchodním řetězci. Jenže ve svých 57 letech a s částečným invalidním důchodem po operaci páteře, s osteoporózou, revmatoidní artritidou a dalšími diagnózami práci hledám těžko. Takže jsem moc ráda, že jsem se do Vexpy dostala.“
něné skupiny obyvatel prostřednictvím začlenění do podnikatelského pracovního prostředí, kdy dojde ke zvýšení kvality života a společenského postavení těchto osob...“ To se podařilo naplnit beze zbytku. „Namísto původně stanoveného počtu osmi pracovníků jich dnes zaměstnáváme deset. A pokud vše půjde i nadále stejným tempem, je pravděpodobné, že primárně danou kvótu zdvojnásobíme na šestnáct pracovních míst,“ pokračuje jednatel firmy Vexpa, ale zároveň dodává, že sehnat kvalifikované zaměstnance nebylo tak jednoduché, přestože firma dlouhodobě spolupracuje i s Úřadem práce v Břeclavi. „I to se nakonec zdařilo a my tu dnes máme poměrně stabilizovaný kolektiv,“ konstatuje Pavel Svoboda a vchází do velké světlé místnosti s několika pracovními stoly opatřenými profesionálními šicími stroji. V tomto i vedlejším prostoru jsou i další technologie, bez nichž se zakázkové šití pracovních oděvů neobejde. Práce je v plném proudu. Soustředěně se jí věnuje i Monika Radkovičová, která je ve firmě zaměstnána od února letošního roku. „Pracovala jsem už ve více podnicích zaměřených na šití oděvů, Název projektu Oblast intervence Příjemce Období realizace Výše dotace z EU + SR
takže to pro mě není nic nového,“ vzhlíží od šití padesátiletá žena z Hlohovce, která nabídku práce ve Vexpě našla na internetu. „Mám tu příjemné kolegyně a vyhovuje mi i práce. Jsem spokojená. Není to jen o šití, přecházím na pracoviště, dělám i střihy, prostě, co je potřeba.
Investice do budoucnosti Společnost Vexpa nyní nabízí šití na zakázku průmyslovým firmám především z oboru stavebnictví, automobilového, zpracovatelského a chemického průmyslu i zemědělství, sortiment je zaměřen i na oblečení pro wellness a relaxační studia. To, že se nyní nemusí spoléhat na subdodávky, umožnilo rozšíření objemu výroby a firma, která začínala s jedním pracovníkem, jich nyní má 30, z toho 27 zaměstnanců se zdravotním postižením. „V týmu zatím sice žádného vozíčkáře nemáme, ale pokud by měl zájem, není problém, naše pracoviště je bezbariérové,“ uzavírá Pavel Svoboda.
Rozšíření činnosti sociálního podniku Vexpa s.r.o. 3.1 Vexpa s.r.o. 1. 2. 2013 – 31. 8. 2014 2 267 340 Kč
Číslo 2 | Červenec 2015 | 11
Informujeme
Patnáctý Monitorovací výbor IOP
V pořadí již patnáctý Monitorovací výbor IOP se sešel 16. června 2015 v sále dominikánského kláštera v Praze. Členové MOV IOP schválili potřebné úpravy Programového dokumentu IOP, které budou předloženy Evropské komisi, a projednali další aktuální agendu.
Úspěšné projekty IOP byly představeny členům MOV IOP i hostům v podobě lidského příběhu, který ukazoval, jak se projekty IOP prolínají do našeho každodenního života. Projekty umožňující přeměňovat ústavy sociální péče na téměř běžné bydlení se sociální podporou, získat práci hendikepovaným v sociálních
podnicích, vylepšení podmínek a služeb úřadů práce, pořizovat modernější hasičskou a zdravotnickou techniku, dávat nový život chátrajícím památkám a mnohé další může využít téměř každý z nás a díky nim se zlepšuje kvalita života občanů České republiky.
Zábavně o fondech EU na Ladronkafestu Ministerstvo pro místní rozvoj – Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) bude propagovat přínosy fondů EU festivalu volnočasových aktivit Ladronkafest 2015. Hlavním předmětem prezentace bude propagace přínosů fondů EU
12 | Číslo 2 | Červenec 2015
mezi návštěvníky festivalu, které tvoří zejména mladí lidé a rodiny s dětmi. Vedle toho MMR-NOK nabídne také doplňkové aktivity, hry a soutěže pro děti i dospělé s evropskou tematikou, jejichž cílem bude přilákat širokou veřejnost
ke stanu MMR-NOK, vzbudit zájem návštěvníků o hlavní předmět prezentace a upozornit na probíhající soutěž „Vyfoť projekt“ a rozbíhající se soutěž „Navrhni projekt“ pro studenty středních škol a jejich pedagogy.
