IČO Natura pro Město Jablunkov, zakázka č.:

AQUATEST a. s. Geologická 4, 152 00 Praha 5

IČO 44 79 48 43

zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189

Kód zakázky:

Natura pro Město Jablunkov, Jablunkov zakázka č.: 972090113000

Popis zakázky:

Naturové posouzení dle §45i z.č. 114/1992 Sb. - hodnocení vlivů nového ového územního plánu města Jablunkov nkov na lokality soustavy Natura 2000

Pořadové č.:

1

Objednatel:

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., Spartakovců 3, 708 00 Ostrava-Poru Ostrava Poruba

Financováno:

Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., Spartakovců 3, 708 00 Ostrava-Poruba Ostrava Poruba

ÚZEMNÍ PLÁN JABLUNKOV-KONCEPT JABLUNKO Naturové posouzení dle §45i z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

Zpracovatel

RNDr. Jiří Urban, Ph.D. Aquatest, a.s., divize Brno, autorizovaný řešitel

Schválil

Mgr. Radim Kloza Aquatest, a.s.,ředitel ředitel divize d Brno

Za statutární orgán

Ing. Vladimír Kolaja Aquatest, a.s., člen představenstva a ředitel společnosti

Praha, Brno, květen 2009

Výtisk č.: 1

OBSAH OBSAH ......................................................................................................................................... 1 1. ÚVOD ....................................................................................................................................... 2 2. ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU ....................................................................................................... 3 3. ÚDAJE O EVL A PO .................................................................................................................... 5 3.1 IDENTIFIKACE DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000 ................................................................... 5 3.2. CHARAKTERISTIKA DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000 ............................................................ 6 3.2.1. EVL Olše (CZ0813516) ........................................................................................................... 6 3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089) ................................................................................................... 11 3.2.3. PO Beskydy (CZ0811022) .................................................................................................... 20 3.2.4. SCI Beskid Śląski (PLH240005) ............................................................................................ 21 3.2.6. SCI Beskid Żywiecki (PLH240006 ) ....................................................................................... 23 3.2.7. SCI Babia Góra (PLH120001)............................................................................................... 26 3.2.8. Územie európského významu Kysucké Beskydy (SKUEV0288) ........................................... 27 3.2.9. Územie európského významu Pilsko ................................................................................... 29 3.2.10. Územie európského významu Babia hora......................................................................... 31 3.2.5. Dotčené předměty ochrany................................................................................................ 32 4. HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVL A PO ............................................................... 37 4.1 HODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ PRO POSOUZENÍ ............................................................................... 37 4.2 MOŽNÉ VLIVY ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................................................................................ 37 4.3 HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU ................................................................................................. 38 4.3.1. Dotčené předměty ochrany EVL Olše .................................................................................. 38 4.3.2. Dotčené předměty ochrany EVL Beskydy ............................................................................ 42 4.3.3. Dotčené předměty ochrany ostatních lokalit soustavy Natura 2000 ................................. 48 4.3.4 Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit ....................................................................... 49 4.3.5. Hodnocení možných kumulativních vlivů ............................................................................ 50 5. ZÁVĚR .................................................................................................................................... 52 6. REJSTŘÍKY A SEZNAMY ............................................................................................................ 53 7. PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 54 1 Územní plán Jablunkov-koncept Naturové posouzení

1. ÚVOD Předmětem této studie je posouzení vlivů konceptu nového územního plánu města Jablunkov na lokality soustavy Natura 2000 (=naturové posouzení). Cílem naturového posouzení je zjistit, zda koncept nového územního plánu města Jablunkov má významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost dotčených lokalit soustavy Natura 2000 (evropsky významné lokality, ptačí oblasti). Naturové posouzení se zabývá pouze vlivy podle §§ 45h a 45i a neřeší vlivy z hlediska dalších zájmů zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, přestože zde dochází k věcným překryvům. Posuzovaný koncept územního plánu je lokalizován v Moravskoslezském kraji, okrese Frýdek-Místek, obci Jablunkov, k.ú. Jablunkov. Před zpracováním naturového posouzení byl proveden přírodovědný průzkum v řešeném území, adekvátní charakteru konceptu a potencionálně dotčeným lokalitám soustavy Natura 2000 a jejich předmětům ochrany. Byl proveden orientační průzkum celého řešeného území a dále průzkumy zaměřené na výskyt a kvalitu přírodních stanovišť ve vztahu k (navrhovaným) předmětům ochrany EVL Olše, na kvalitu biotopů pro výskyt mihule potoční a vydry říční, popř. dalších druhů vodních organismů, dále pochůzka v místech, dle dostupných informací dochází k migracím daných druhů velkých šelem. Byla využita všechna veřejně dostupná data o výskytech předmětů ochrany v území. V případě problematiky migrace velkých šelem přes řešené území byly z důvodu nutnosti širšího prostorového kontextu využity již zpracované studie a koncepce týkající se této problematiky v území a dále data poskytnutá KÚ Moravskoslezského kraje a Správou CHKO Beskydy.

Územní plán Jablunkov-koncept

2

Naturové posouzení

2. ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU Kraj Okres Obec Katastrální území

Moravskoslezský Frýdek-Místek Jablunkov Jablunkov (656305)

Mapa 1. Širší prostorové vztahy

Mapa 2. Lokalizace hranic řešeného území (k.ú. Jablunkov)

V kapitole "7. Přílohy" (Mapa č.1) je znázorněna koordinační situace konceptu územního plánu, vč. všech dílčích záměrů.


3


Důvodem pro pořízení nového ÚP Jablunkov je skutečnost, že od doby zpracování územně plánovacích dokumentací na území města Jablunkov a jejich schválení zastupitelstvem města došlo k četným a rozsáhlým změnám funkčního využití území vycházejícím z platného ÚPNSÚ města Jablunkov, vyžadující jeho aktualizaci, a současně je nutno uvést územní plán do souladu s novými právními předpisy, které nabyly účinnosti po jejich schválení. Předpokládaný rozsah těchto změn a úprav, včetně žádostí právnických a fyzických osob na změnu územního plánu města Jablunkov, spojený s požadavkem na digitální zpracování územního plánu na podkladu aktuální digitální katastrální mapy, vedl k rozhodnutí zastupitelstva města zahájit práce na novém územním plánu. Při řešení Územního plánu Jablunkov se vychází ze schválené Politiky územního rozvoje České republiky, ze schváleného Zadání a zpracovaného (v současné době projednávaného) návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, z Územního plánu velkého územního celku Beskydy a jeho schválených změn, z platné územně plánovací dokumentace na území města a z územních plánů sousedních obcí. Při jeho zpracování zohledněny i nové požadavky a názory na řešení územnětechnické problematiky. Charakteristika konceptu územního plánu, vč. jednotlivých záměrů a opatření, je uvedena v rámci vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu na životní prostředí (vyhodnocení SEA; zpracovatel: RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc., Aquatest, a.s.), jehož přílohou je toto naturové hodnocení.


4


3. ÚDAJE O EVL a PO 3.1 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 Posuzovaným konceptem územního plánu mohou být ovlivněny následující lokality soustavy Natura 2000 na území ČR: •

evropsky významná lokalita Olše (CZ0813516)

•

evropsky významná lokalita Beskydy (CZ0724089)

•

ptačí oblast Beskydy (CZ0811022).

Pouze EVL Olše je lokalizována uvnitř řešeného území (k.ú. Jablunkov). Hranice EVL Beskydy prochází při západním okraji řešeného území, pouze v SZ cípu po jeho hranici (v délce cca 400m). PO Beskydy je lokalizována západně od řešeného území, nejblíže cca 1,1 km. Mapa 3. Orientační lokalizace EVL Olše, EVL Beskydy a PO Beskydy vůči řešenému území

Pozn. zelená linie - hranice evropsky významné lokality, fialová linie-hranice ptačí oblasti, černo-fialová linei-hranice katastrálních území

Doplňování národního seznamu evropsky významných lokalit na základě připomínek Evropské komise se týká rovněž EVL Olše a EVL Beskydy. Ve vztahu k řešenému území je tento fakt významný u EVL Olše, u které je navrhováno rozšíření i v katastrálním území Jablunkova, vč. nově navrhovaných a zde přítomných předmětů ochrany (stávající i navrhovaná hranice viz. kapitola "7. Přílohy" /Mapa č.1/). Při naturovém posuzování konceptu územního plánu byla z důvodu předběžné ochrany posuzována rozšířená EVL Olše (provedeny rovněž odpovídající přírodovědné průzkumy). Řešené území je lokalizováno v Jablunkovské brázdě-v území mimořádné významnosti z hlediska migrací velkých šelem mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami. Zejména z tohoto důvodu, ale i z důvodu potencionálních vlivů na některé další předměty ochrany, posuzováno i možné ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000 na území Polska a Slovenska. Územní plán Jablunkov-koncept

5


•

SCI Beskid Śląski (PLH240005) - Polsko

•

SCI Beskid Żywiecki (PLH240006) - Polsko

•

SCI Babia Góra (PLH120001) - Polsko

•

Územie európského významu Kysucké Beskydy (SKUEV0288) - Slovensko

•

Územie európského významu Pilsko (SKUEV0188) - Slovensko

•

Územie európského významu Babia hora (SKUEV0189) - Slovensko

Do hodnocení nebyly zařazeny další lokality soustavy Natura 2000 lokalizované dále na východ.

3.2. Charakteristika dotčených lokalit soustavy Natura 2000 3.2.1. EVL Olše (CZ0813516) Evropsky významná lokalita Olše je jedinou lokalitou soustavy Natura 2000, zasahující přímo do řešeného území (k.ú. Jablunkov). V rámci doplňování národního seznamu evropsky významných lokalit je navrhováno její územní rozšíření, vč. nových předmětů ochrany. Stávající i navrhovaná hranice EVL po rozšíření v k.ú. Jablunkov viz. kapitola "7. Přílohy" (Mapa č.1). Rozloha

47,6771 ha (169,9545 ha1)

Navrhovaná kategorie ochrany

přírodní památka

Biogeografická oblast

kontinentální

Nadmořská výška

316-450 m n. m.

Poloha

tok řeky Olše mezi Vendryní a hranicí s Polskem (západně od obce Bukovec) v údolí mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy

Katastrální území

Bukovec u Jablunkova, Bystřice nad Olší, Hrádek, Jablunkov, Karpentná, Lyžbice, Návsí, Písek u Jablunkova, Vendryně, Dolní Líštná1

Ekotop2 Geologie: podloží tvořeno pleistocénními fluviálními štěrkovými sedimenty. Geomorfologie: lokalita leží v Jablunkovské brázdě na rozhraní okrsků Milíkovská plošina a Náveská pahorkatina. Jedná se o pahorkatinu, budovanou souvrstvím paleogenních jílovců a pískovců, na SZ geologický podklad z části překryt pleistocenními říčními nánosy, v SV části s výskytem pleistocenních náplavových kuželů a erozních říčních teras, v JZ části s erozně denudačním reliéfem se stopami pliocenního a pleistocenního zarovnání. Reliéf: meandrující údolní, říční niva.

1

návrh na rozšíření

2

převzato z http://www.nature.cz


6


Pedologie: v území převládají modální kambizemě a pseudogleje. Krajinná charakteristika: přirozené koryto řeky s převážně kamenitým až štěrkovým dnem a častými štěrkovými náplavami. V okolí toku je vyvinuta plochá údolní niva. Jedná se o střední tok řeky Olše v kulturní krajině se zástavbou, místy s břehovými porosty. Koryto většinou bez úprav. Biota3 Dno je kamenité až štěrkové, místy písčité až bahnité, vlastní vodní tok bez výskytu makrofyt. Časté jsou štěrkové, místy bahnité náplavy. Štěrkové náplavy jsou většinou porostlé vegetací. Tok je neregulovaný, břehy jsou zpevněné kolem mostních objektů. V okolí místy porosty jasanovo-olšových luhů a vrbových křovin štěrkových náplavů. Výskyt vydry říční a mihule potoční (významná lokalita z hlediska jejich výskytu). Předměty ochrany4 Druhy-živočichové: Lampetra planeri (mihule potoční) Lutra lutra (vydra říční) Přírodní stanoviště5: 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Charakteristika výskytu předmětů ochrany v řešeném území (k.ú. Jablunkov) •

Lampetra planeri (mihule potoční)

Vzhledem k charakteru územního plánu a dílčích záměrů nebyl proveden průzkum zaměřený na zjištění populačních dat druhu v řešeném území. Byl proveden průzkum zaměřený na zjištění kvality biotopu pro jeho výskyt. Při hodnocení vlivů územního plánu na tento druh bylo přistupováno v principu předběžné opatrnosti.

3


4

převzato z http://www.nature.cz; http://www.mzp.cz

5

návrh na rozšíření


7


Charakteristika výskytu druhu v rámci EVL Olše ( http://www.nature.cz) SP*

PP** (A→D)

Z*** (A→C)

I**** (A→C)

C*****

P

C

B

C

B

*SP (stálá populace): C-druh běžný, R-vzácný druh, V-velmi vzácný druh, P-druh je přítomen (pokud neexistují žádné údaje o populaci); **PP (podíl populace-početnost a hustota populace vyskytující se na lokalitě v poměru k populaci na území státu): A (100% až > 15%), B (15% až > 2%), C (2% až > 0%), D (nevýznamná populace); ***Z (zachovalost-zahrnuje 2 subkritéria: stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh, a možnosti obnovy): A-skvěle zachovaný, B-dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachovaný ; ****I (izolace-stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu): A-populace je (téměř) izolovaná, B-populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu; *****C (celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu): A-vysoce významná, B-velmi významná, C-významná

Druh je v řešeném území vázaný na samotný tok Olše, výskyt nelze vyloučit v některých jeho přítocích (nejsou již zahrnuty v EVL Olše). Tok Olše zde má vyjma úseku cca ve středu města přirozený charakter, se zachovanou a intenzivní erozně-akumulačními činností (tvorba štěrkových, popř. i pískových náplavů, výmolů ve dně, vysychající ramena vysokých stavech vody apod.). I v případě, že jsou břehy zpevněné, zůstává v takových místech obvykle dostatečně široké řečiště, kde dochází k výše uvedeným pochodům (kromě úseku cca ve středu města). Negativně z hlediska výskytu druhu se projevuje přítomnost 2 vysokých příčných překážek na toku (1 na hranicích s k.ú. Písek u Jablunkova, pravděpodobně již mimo řešené území) zabraňující protiproudovým migracím. Larvy mihule (tzv. minohy) potřebují v řečišti jemné bahnité náplavy, ve kterých žijí zahrabány v jemném sedimentu. V řešeném území převládají spíše úseky s převahou kamenitého, štěrkového až písčitého dna, vhodné naopak jako místa tření dospělců. Přesto v řečišti i místa s písčito-bahnitými až bahnitými náplavy (tišiny, výmoly, nadjezí apod.). •

Lutra lutra (vydra říční)

Nebyl proveden speciální průzkum zaměřený na výskyt druhu v řešeném území. Byla provedena pochůzka v kolem vodních toků v řešeném území (k.ú. Jablunkov). Kromě samotné řeky Olše (EVL Olše) je dle SCHKO Beskydy (RNDr. Dana Bartošová) potvrzen pravidelný výskyt v toku Lomná (EVL Beskydy), která ústí v řešeném území do řeky Olše. Výskyty zaznamenány dále v potoce Ošetnici a Lísky. Výskyty (pravidelné, přechodné) v řešeném území nelze vyloučit na dalších přítomných vodních tocích. Charakteristika výskytu druhu v rámci EVL Olše (http://www.nature.cz) SP*

PP** (A→D)

Z*** (A→C)

I**** (A→C)

C*****

P

C

B

C

B



8


•

3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů; 3240 Alpínské řeky a jejich 6 dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos)

Tato dvě přírodní stanoviště jsou navržena jako předměty ochrany v rámci navrhovaného rozšíření EVL Olše, které se dotýká i řešeného území (viz. kapitola "7. Přílohy" /Mapa č.1/). V řešeném území byl proveden průzkum zaměřený na výskyt těchto stanovišť (1 terénní pochůzka v polovině května 2009), resp. odpovídajících biotopů (dle Chytrý et al., 2001). Počet zaznamenaných rostlinných druhů je poznamenán dobou průzkumu (1 pochůzka v jarním období), rovněž determinace v tomto období sterilních lodyh trav a dalších druhů problematické či neprovedeno. V řečišti jsem několikrát pozoroval Natrix natrix (užovka obojková). Řeka Olše má v řešeném území většinou přirozený charakter, úpravami je nejvíce poznamenán úsek toku cca ve středu města. Místy jsou břehy zpevněny zídkou, časté je zešikmení a navýšení břehu (lichoběžníkovitý tvar) v zastavěném území. I v těchto místech zůstává často dostatečně široké řečiště, v kterém dochází k intenzivní erozně-akumulační činnosti toku, tvorbě náplavů, výmolů apod. Tok má charakter rychle proudícího toku s kolísavým průtokem a kombinací hloubkové eroze s větvením toku. Náplavy, zejména štěrkové, bývají vyvinuty jak ve středu toku (větvení toku), tak po jeho stranách, kde jsou k tomu prostorové předpoklady. Nejméně náplavů vyvinuto v úseku toku cca ve středu města (kromě části u silničního mostu-po proudu toku), v různé míře vyvinuty směrem k okrajům katastru, od cca rozsáhlých náplavů ve středu a po stranách toku, po nevýrazné náplavy při březích toku. Důležitým faktorem v tomto smyslu míra a charakter zpevnění břehů (šířka koryta). Erozně-akumulační činnost toku ovlivněna v daných úsecích vybudováním 2 vysokých příčných překážek v toku (1 na hranicích s k.ú. Písek u Jablunkova, pravděpodobně již mimo řešené území) a několika v současné době již nevýrazných stupňů. Přírodnímu stanovišti "3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů" odpovídá v řešeném území biotop "M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites)" (dle Chytrý et al., 2001), stanovišti "3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos)" pak biotop "K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů". Kromě těchto dvou biotopů se na štěrkových náplavech dále vytváří biotop "M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace" (není navrhovaným předmětem ochrany EVL). Výše uvedené biotopy na řece Olši v řešeném území na sebe často navazují a tvoří mozaiku. Jsou vyvinuty v těch částech toku v řešeném území, které nejsou postihnuty nevhodnými úpravami toku a probíhá zde intenzivní erozně-akumulační činnost (viz. výše). Štěrkové náplavy bez vegetace (biotop M4.1) jsou v bezprostředním kontaktu s říčním tokem, zejména ostrůvky v korytu, popř. i při březích, dosud nekolonizované vegetací. Jsou silně pohyblivé, při každé velké vodě, zejména během jarního tání nebo při větších neperiodických záplavách po letních bouřkách, staré zanikají a jinde naopak vznikají nové. Na náplavech, které jsou více stabilizované, je vyvinut biotop "M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites)". Při pravidelných jarních záplavách dochází často k destrukci porostů přeplavováním a přemisťováním štěrku. Nachází se v nezastíněných polohách. Na relativně vyvýšenějších polohách v toku či při jeho březích je vyvinut biotop "K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů". Vyvíjí se v místech, kde k přeplavování a destrukci vyšších částí náplavů s keřovou vegetací při jarních záplavách dochází pouze zřídka. 6

návrh na rozšíření EVL Olše


9


Stanoviště "3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos)", resp. odpovídající biotop "K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů", se v katastrálním území Jablunkova na řeci Olši vyskytuje na větší části jeho délky (obvykle izolované porosty na náplavech), s různou reprezentativností a kvalitou porostů (fragmentárně rovněž mimo EVL Olše, např. toky Lomná, Ošetnice). Z diagnostických druhů biotopu se vyskytují v keřovém patře Salix purpurea (vrba nachová), Salix elaeagnos (vrba šedá) a Salix daphnoides (vrba lýkovcová). Z dalších druhů vrb se vyskytují Salix triandra (vrba trojmužná) a Salix fragilis (vrba křehká). V bylinném patře se uplatňují vlhkomilné a ruderální druhy z okolní vegetace nebo různé druhy splavené z vyšších poloh. Jsou to např. Taraxacum sect. Ruderalia (pampeliška "lékařská"), Chaerophyllum hirsutum (krabilice chlupatá), Mentha spp. (r. máta), Ranunculus repens (pryskyřník plazivý), Ranunculus lanuginosus (pryskyřník kosmatý), Cardamine amara (řeřišnice hořká), invazní druh Impatiens parviflora (netýkavka malokvětá), Urtica dioica (kopřiva dvoudomá), Alliaria petiolata (česnáček lékařský), Geranium phaeum (kakost hnědočervený), Rumex obtusifolius (šťovík okrouhlolistý), Veronica beccabunga (rozrazil potoční), Caltha palustris (blatouch bahenní), Filipendula ulmaria (tužebník jilmový), Stellaria uliginosa (ptačinec mokřadní), Stellaria nemorum (ptačinec hajní), Barbarea vulgaris (barborka obecná), Armoracia rusticana (křen selský), Lychnis flos-cuculi (kohoutek luční), Glechoma hederacea (popenec břečťanovitý), Valeriana excelsa (kozlík výběžkatý), invazní Reynoutria spp. (r. křídlatka), Symphytum officinale (kostival lékařský), Scirpus sylvaticus (skřípina lesní), Equisetum arvense (přeslička rolní). Plošně nejrozsáhlejší porosty křovitých vrb jsou lokalizovány naproti ústí potoka Radvanov, na náplavech lokalizovaných dále proti proudu toku za školských zařízením na ulici Lesní, dále proti proudu toku za areálem národopisných slavností (pod jezem) a od silničního mostu na ulici Bukovecká proti proudu toku směrem k hranicím katastrálního území. Stanoviště "3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů", resp. odpovídající biotop "M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites)" je v řešeném území charakterizován druhově chudými porosty s dominancí trav a zastoupením širokolistých bylin (místy dominance devětsilu). Mnoho zjištěných druhů pouze přechodně uchycených na náplavech s ojedinělým výskytem (splavené diaspory). Zastoupené druhy trav byli v době průzkumu (polovina května) představovány pouze sterilními lodyhami (+ další druhy), s jistotou jsem tedy determinoval pouze Phalaris arundinacea (chrastice rákosovitá), která na mnoha místech tvořila dominantu porostů. Z dalších druhů trav lze očekávat výskyt Calamagrostis pseudophragmites (třtina pobřežní)diagnostický druh biotopu7, dále se mohou vyskytovat např. Agrostis gigantea (psineček veliký), Poa palustris (lipnice bahenní) či P. trivialis (l. obecná). Z dalších druhů jsem zaznamenal Chaerophyllum hirsutum (krabilice chlupatá), Mentha spp. (r. máta), Petasites hybridus (devětsil lékařský), Ranunculus repens (pryskyřník plazivý) a ojediněle druhy s přechodným výskytem (splavené diaspory)-viz. výše (bylinné patro křovitých vrb na náplavech). V řídkém a nepravidelně vyvinutém (často chybí) keřovém patře zastoupena zejména Salix purpurea (vrba nachová), popř. další druhy vrb, přesahující z biotopu "K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů". Vzhledem ke skutečnosti, že jediným diagnostickým druhem tohoto biotopu je třtina pobřežní, kterou jsem s jistotou nemohl determinovat ve sterilním stavu, spoléhám se v tomto smyslu na informace z mapování biotopů, kdy tento biotop byl vymapován v k.ú. Jablůnkov pouze v části od školského zařízení na ulici Lesní proti proudu toku Olše až k hranicím katastrálního území. V tomto úseku má tok z větší části přirozený

7

viz. mapování biotopů na http://www.nature.cz


10


charakter (nicméně časté je zpevnění alespoň 1 břehu, vybudovány zde 2 jezy), přítomny jsou místy rozsáhlé štěrkové lavice porostlé travino-bylinnou vegetací (a křovitými vrbami). V ostatních částech katastrálního území na řece Olši, včetně úseků s dobře vyvinutými štěrkovými náplavy a travinobylinnou vegetací (např. u železničního mostu, naproti ústí potoka Radvanov, za silničním mostem ve středu města) tento druh pravděpodobně chybí (nestabilizované porosty představující iniciální stadia sukcese křovin na čerstvě vytvořených štěrkových lavicích, častá dominance chrastice rákosovité). •

91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

Stanoviště je v řešeném území zastoupeno biotopem "L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy". Kolem řeky Olše v k.ú. Jablunkov je vyvinut pouze fragmentárně a ve většině nereprezentativní porosty (podjednotka L2.2B). Kvalitnější porost je vyvinut pouze u železničního mostu přes řeku (dle mapování biotopů8 řazen k podjednotce L2.2A; samotný most v současné době přestavován, terénními úpravami postihnuty rovněž okolní plochy). V době průzkumu lokality (polovina května 2009) zde nebyl zjištěn téměř žádný diagnostický druh biotopu. Ve stromovém patře v této ploše dominují vrby (Salix fragilis, S. alba), dále jsou zastoupeny např. Fraxinus excelsior (jasan ztepilý)diagnostický druh biotopu a Alnus incana (olše šedá). V keřovém patře zastoupeny zmlazující dřeviny stromového patra, Prunus padus (střemcha obecná), Sambucus spp. (r. bez). V bylinném patře dominovala Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha), dále zaznamenány druhy Chaerophyllum hirsutum (krabilice chlupatá), Stellaria nemorum (ptačinec hajní), Galium aparine (svízel přítula), Geum rivale (kuklík potoční), Urtica dioica (kopřiva dvoudomá), Geranium phaeum (kakost hnědočerný), Filipendula ulmaria (tužebník jilmový), Ranunculus lanuginosus (pryskyřník kosmatý), Silene dioica (knotovka červená), Galeobdolon luteum (pitulník žlutý), invazní Reynoutria spp. (r. křídlatka), Lamium purpureum (hluchavka nachová), Equisetum arvense (přeslička rolní). Místy patrná ruderalizace biotopu (blízkost zástavby). Mimo EVL Olše (rozšířená verze) se toto stanoviště vyskytuje v k.ú. Jablůnkov místy rovněž kolem přítoků Olše-Radvanov, Lomná, Lísky, Ošetnice. Jedná se vesměs o fragmentární porosty malé reprezentativnosti, náležející k biotopu "L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy" (podjednotka L2.2B). Podél toku Ošetnice je toto stanoviště rovněž zastoupeno biotopem "L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana)". 3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089) Evropsky významná lokalita Beskydy se nachází západně od katastrálního území Jablůnkova. Její hranice prochází nedaleko západního okraje řešeného území, pouze v SZ cípu po jeho hranici (v délce cca 400m). V rámci doplňování národního seznamu evropsky významných lokalit je navrhováno rozšíření předmětů ochrany o několik nových typů přírodních stanovišť (viz. níže). Rozloha

120386,5332 ha

Navrhovaná kategorie ochrany

chráněná krajinná oblast


kontinentální

Nadmořská výška

330-1320 m n. m.

8

viz. http://www.nature.cz


11


Poloha

představuje rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR; vymezeno státní hranicí se SR na východě, na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy


Zlínský kraj: Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Hážovice, Horní Bečva, Horní Lideč, Hovězí, Huslenky, Hutisko, Janová, Karolinka, Krhová, Leskovec, Lidečko, Lužná u Vsetína, Malá Bystřice, Malé Karlovice, Nový Hrozenkov, Prostřední Bečva, Pulčín, Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Solanec pod Soláněm, Střelná na Moravě, Střítež nad Bečvou, Tylovice, Ústí u Vsetína, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velká Lhota u Valašského Meziříčí, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří Moravskoslezský kraj: Bílá, Bocanovice, Bordovice, Bukovice u Dobratic, Čeladná, Dobratice, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštěm, Guty, Hodslavice, Horní Lomná, Hostašovice, Janovice u FrýdkuMístku, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, Krásná pod Lysou Horou, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov u Nového Jičína, Lubno, Malenovice, Milíkov u Jablunkova, Morávka, Mořkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Oldřichovice u Třince, Ostravice 1, Ostravice 2, Pražmo, Raškovice, Řeka, Smilovice u Třince, Staré Hamry 1, Staré Hamry 2, Trojanovice, Tyra, Vendryně, Veřovice, Vyšní Lhoty

Vzhledem k rozsáhlosti EVL Beskydy, její poloze vůči řešenému území a okruhu řešených problémů v tomto posouzení není uvedena charakteristika ekotopu a bioty EVL, dostupná je na www.nature.cz (AOPK ČR). Předměty ochrany9 Druhy-rostliny: Aconitum firmum ssp. moravicum (oměj tuhý moravský) Buxbaumia viridis (šikoušek zelený) Druhy-živočichové: Rhysodes sulcatus

9

převzato z http://www.nature.cz; http://www.mzp.cz


12


Triturus montandoni (čolek karpatský) Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) Cucujus cinnaberinus (lesák rumělkový) Ursus arctos (medvěd hnědý) Myotis myotis (netopýr velký) Lynx lynx (rys ostrovid) Carabus variolosus (střevlík hrbolatý) Unio crassus (velevrub tupý) Canis lupus (vlk obecný) Lutra lutra (vydra říční) Přírodní stanoviště (vč. návrhu na rozšíření): 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7220 Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 5130 Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících Územní plán Jablunkov-koncept

13


6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Charakteristika výskytu předmětů ochrany v řešeném území (k.ú. Jablunkov) Jak již bylo uvedeno výše, řešené území není lokalizováno uvnitř EVL Beskydy. Hranice EVL prochází západně od řešeného území, přičemž v jeho v SZ cípu po jeho hranici (v délce cca 400m). Většina předmětů ochrany nemůže být koncepcí dotčena vzhledem k jejímu charakteru, nebo maximálně v zanedbatelné míře (většina z nich se v řešeném území nevyskytuje). U vydry říční, která se vyskytuje v k.ú. Jablunkov, se problematika její ochrany v řešeném území částečně kryje s její ochranou v rámci EVL Olše (rovněž u výše zmíněných přírodních stanovišť-navrhovaných předmětů ochrany EVL Olše). Potencionální významně negativní vliv může mít koncepce na populace velkých šelem (medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk obecný)-předměty ochrany EVL Beskydy (a uvedených lokalit soustavy Natura 2000 v Polsku a na Slovensku)-problematika migrací mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami přes Jablunkovskou brázdu. S ohledem na výše zmíněné jsou tedy uvedeny charakteristiky výskytu v daném prostoru pouze u těchto druhů. •

Ursus arctos (medvěd hnědý)

Nebyl proveden speciální průzkum zaměřený na výskyt druhu v řešeném území. Byla provedena pochůzka v místech, kde dle dostupných informací dochází k migracím tohoto druhu skrze zájmové území (např. pod estakádou silnice I/11 u hranic s k.ú. Mosty u Jablunkova, v prostoru Nižní LyskiVyšní Lyski). Při této pochůzce jsem nezaznamenal žádné pobytové stopy druhu. Pro zhodnocení významu řešeného území z hlediska migrací druhu musela být využita dlouhodobá data o jeho sledování v širším území (Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy, Jablůnkovská vrchovina). Charakteristika výskytu druhu v rámci EVL Beskydy (http://www.nature.cz) SP*

PP** (A→D)

Z*** (A→C)

I**** (A→C)

C*****

V

A

B

B

A


Medvěd hnědý se v řešeném území (k.ú. Jablunkov) nevyskytuje trvale, ale slouží mu jako významný migrační koridor mezi Moravskoslezskými Beskydami a Slezskými Beskydami. V Moravskoslezských Beskydech patří k velmi vzácným druhům, přičemž se jedná maximálně o několik jedinců se známkami stálého výskytu v různých místech Beskyd (+přechodné výskyty zatoulaných jedinců). Velkým problémem pro udržení populace druhu je pytláctví a úmrtnost na dopravních koridorech. Populace v EVL Beskydy je zcela závislá na migracích ze Slezských Beskyd a dále navazujících zalesněných horských oblastí v Polsku a na Slovensku (karpatský oblouk). Moravskoslezské Beskydy představují nejzápadnější výspu výskytu v tomto širším geografickém prostoru. V rámci České republiky jsou jednotlivé záznamy o jeho výskytu pouze v hraničních karpatských pohořích a to zejména v Moravskoslezských a Slezských Beskydech. EVL Beskydy je jedinou lokalitou Natura 2000 v rámci ČR, kde je tento druh předmětem ochrany. Z toho vyplývá i mimořádný význam této lokality ve vztahu k ochraně tohoto druhu v ČR. Územní plán Jablunkov-koncept

14


Území Jablunkovské brázdy, jejíž součástí je i řešené území (k.ú. Jablunkov), spojující Slezské a Moravskoslezské Beskydy je oblastí mimořádného významu z hlediska migrace velkých savců nejen v republikovém, ale i evropském kontextu. Dle platných metodik je řazeno mezi prostory nejvyšší kategorie (Anděl et al., 2007) a uzavření zdejších migračních koridorů by mohlo mít významný negativní vliv na EVL Beskydy. Skutečnost, že velké šelmy přecházejí do České republiky ze Slovenska a Polska Jablunkovským průsmykem je dlouhodobě známá a prokázána. Vznikající beskydské populace šelem (z posledních let konkrétně vlků), se vždy nejdříve formovaly v této východní části Beskyd. O významu tohoto území svědčí starší i současné informace o přítomnosti velkých šelem v lesích po obou stranách Jablunkovské brázdy. Medvědi, vlci a rysové byli zjištěni jak v oblasti Gírové ve Slezských Beskydech, tak v nejvýchodnější části Moravskoslezských Beskyd, která má v Jablůnkovské brázdě návaznost na Slezské Beskydy. Dle Anděl et al. (2007) existují v Jablunkovské brázdě pouze dva prostory, které při přijetí příslušných opatření mohou dlouhodobě plnit funkci migračních koridorů (viz. kapitola "7. Přílohy" /Mapa č.2/): •

koridor na rozhraní obcí Jablunkov a Mosty u Jablunkova-součást řešeného území

•

koridor u státní hranice mezi celnicemi ČR a SR-není součástí řešeného území

Z místních podmínek a limitů platných metodik vyplývá, že pro dlouhodobé zajištění migrace je nezbytné realizovat oba tyto koridory. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že tuto problematiku nelze posuzovat pouze v rámci samotného řešeného území (k.ú. Jablunkov), ale nutno hodnotit v širším geografickém kontextu a respektovat již navržená řešení z hlediska migrací velkých šelem v tomto prostoru. Dle informací SCHKO Beskydy (RNDr. Dana Bartošová) byla v prostoru Jablůnkovské brázdy a okolí učiněna v letech 2007-2009 např. tato pozorování medvěda (poskytnuty i další údaje o pozorování druhu v tomto území): 2.7.2007: stopy 1 ex., Kozubová - členové mysliveckého sdružení (MS), sdělení ing. Lipowski, lesní správce LS Jablunkov září 2007: D. Lomná, jestřábí - přímé pozorování 1 ex - členové MS, sdělení ing. Lipowski, lesní správce LS Jablunkov září 2007: ex stopy, Mosty u j. oblast Gírové - členové MS, sdělení ing. Lipowski, lesní správce LS Jablunkov Dle Anděl et al. (2007) byla v posledních letech ve výše uvedeném prostoru zaznamenána tato pozorování medvěda hnědého: I. Moravskoslezské Beskydy Léto 2004: 1-2 ex. – dvě vyležená kola v trávě a u nich medvědí trus – PR Velký Polom, k.ú. Horní Lomná (sdělení ing. František Lipowski, lesní správce – LČR, LS Jablunkov). 7.6. 2004: 1 medvěd (menší) - stopa – Velký Polom, k.ú. Horní Lomná (pozorovatelé Miloš Turek, stráž ochrany přírody, Jaroslava Turková, SCHKOB, Mgr. Jiří Lehký, Správa CHKO Beskydy).


15


20.5. 2005: 1 medvěd - stopa – NPR Mionší, k.ú. Horní Lomná (pozorovatel Dan Křenek, ZO ČSOP Rožnov p.R.). 2005: medvědí trus - lok. Kadečka, k.ú. Horní lomná (Ing. František Lipowski, LS Jablunkov). Cca 6.6. 2006: přímé pozorování medvědice s mládětem – Přeláč, k.ú. Horní Lomná (pozorovatel – místní občan, viz. sdělení Ing. František Lipowski, LS Jablunkov). II. Slezské Beskydy 2005: výskyt medvěda v Bukovci, šel směrem k Jablunkovu, pak se vrátil (viz. sdělení Jiřina Pivcová, Bukovec 230). květen 1996: medvěd sražený kamionem v Mostech u Jablunkova. 2000: pozorování 2 medvědů na Gírové. •

Canis lupus (vlk obecný)

Nebyl proveden speciální průzkum zaměřený na výskyt druhu v řešeném území. Byla provedena pochůzka v místech, kde dle dostupných informací dochází k migracím tohoto druhu skrze řešené území (např. pod estakádou silnice I/11 u hranic s k.ú. Mosty u Jablunkova, v prostoru Nižní LyskiVyšní Lyski). Při této pochůzce jsem nezaznamenal žádné pobytové stopy druhu. Pro zhodnocení významu řešeného území z hlediska migrací druhu musela být využita dlouhodobá data o jeho sledování v širším území (Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy, Jablůnkovská vrchovina). Charakteristika výskytu druhu v rámci EVL Beskydy (http://www.nature.cz) SP*

PP** (A→D)

Z*** (A→C)

I**** (A→C)

C*****

V

A

B

B

A


Vlk obecný se v řešeném území (k.ú. Jablunkov) nevyskytuje trvale, ale slouží mu jako významný migrační koridor mezi Moravskoslezskými Beskydami a Slezskými Beskydami. V Moravskoslezských Beskydech patří k velmi vzácným druhům. V polovině 90. let se zde objevila asi pětičlenná smečka v odlehlé části Beskyd, projevující znaky stálého usídlení. Ta byla velice pravděpodobně nelegálně likvidována, až došlo kolem roku 1997 k jejímu zániku (+ možný návrat na Slovensko). V zimě 1998/99 se vlk objevoval vzácně pouze v pohraniční části na Jablunkovsku i v jižní části Beskyd. V roce 2000 bylo zastřeleno nejméně 7 vlků na slovenské straně Beskyd. Na různých místech Beskyd je i v současnosti pravidelně prokazován výskyt vlka (odhad stálé populace maximálně několik jedinců). Kromě Beskyd byl v rámci ČR v posledních letech zjištěn výskyt minimálně dvou vlků také na


16


Šumavě10. EVL Beskydy je jedinou lokalitou Natura 2000 v rámci ČR, kde je tento druh předmětem ochrany. Z toho vyplývá i mimořádný význam této lokality ve vztahu k ochraně tohoto druhu v ČR. Význam řešeného území (k.ú. Jablunkov), resp. širšího okolí Jablunkovské brázdy, z hlediska migrací druhu mezi Moravskoslezskými Beskydami a Slezskými Beskydami obdobný jako u medvěda hnědého (viz. výše). Dle informací SCHKO Beskydy (RNDr. Dana Bartošová) byla v prostoru Jablůnkovské brázdy a okolí učiněna v letech 2007-2009 např. tato pozorování vlka (poskytnuty i další údaje o pozorování druhu v tomto území): 18.1. a 21.1. 2007: stopy vždy 1 ex, Mosty u J. , rozcestí za Motyčankou - směr lom - D.Bartošová 3.3. 07: stopy 1 ex. pod Estakádou a další stopy možná téhož jedince na cestě u kapličky (Bartošová, ing. Milan Škrott, SCHKOB) 6.4. 2007: 2 vlci přímo pozorováni, pod V.Polomem - členové MS, sdělení ing. Lipowski, lesní správce LS Jablunkov 11.2.2008: 1 vlk přímo pozorován, přeběhl v noci přes cestu před autem - D. Lomná - v úseku pod sjezdovkou (sdělení Mgr. Petr Chytil, SCHKOB) 14.5. 2009: 1 vlk stopy (starší) pod estakádou v Mostechu J., 1 vlk stopy na místní cestě u silnice za objektem RESA mezi Jablunkovem a Pískem u J., 1 vlk stopy na lesní cestě u bývalé celnice v Bukovci (D. Bartošová) Dle Anděl et al. (2007) byla v posledních letech ve výše uvedeném prostoru zaznamenána tato pozorování vlka obecného: I. Moravskoslezské Beskydy 1.1. 2004: 2 vlci – čerstvé stopy - hraniční hřeben, k.ú. Mosty u Jablunkova (pozorovatel Ing. Rostislav Chýlek, člen místního mysliveckého sdružení, sdělení, že vlci zde touto trasou chodí pravidelně). 21.2. 2004: 2 vlci – stopy - slovenská strana MS Beskyd, lok. Klokočov –Malý Polom, CHKO Kysuce, (pozorovatel Ing. Ivan Pavlišin, SCHKO Kysuce). 12.4. 2005: 2 vlci – stopy, 1 vlčí trus Přeláč a Muřinkův vrch, další vlčí trus lok. Kyčmol, k.ú. Horní Lomná (pozorovatel RNDr. Dana Bartošová, SCHKOB). 24.4. 2005: vlčí trus – na 3 různých místech – nedaleko PR Velký Polom, k.ú. Horní Lomná (pozorovatelé Veronika Macková, Jan Macek, Dita Žváčková, Eva Ženková, vlčí hlídky Hnutí DUHA). 7.6. 2005: 1 vlk- trus – Velký Polom (pozorovatel Bc. Tomáš Myslikovjan, SCHKOB). 6.7. 2005: 1 vlk stopy a trus – Velký Polom (pozorovatel Libor Dvořák, SCHKO Moravský kras).

10

dle http://www.nature.cz


17


22.9. 2005: 1 vlk – stopy, vlčí trus na několika místech – pohraniční hřeben, Muřinkův vrch, Velký Polom (pozorovatel RNDr. Dana Bartošová, SCHKOB). 12.11. 2005: vlčí trus – hřeben mezi Úplazem a Velkým Polomem, k.ú Horní Lomná (pozorovatel Pavel Reich, stráž ochrany přírody). 15.4. 2006: přímé pozorování vlka a následně jeho stop - Kyčmol, k.ú. Horní Lomná (pozorovatel Martin Bartoš, dobrovolný spolupracovník OP). 18.1. 2007: 1-2 vlci – stopy – lesní svážnice, k.ú.Mosty u Jablunkova (pozorovatelé RNDr. Dana Bartošová, Ing. Milan Škrott, Ing. Dana Morcinková, SCHKO Beskydy). 22. 1. 2007: 1 vlk – stopy – lesní svážnice, k.ú. Mosty u Jablunkova (pozorovatel RNDr. Dana Bartošová, SCHKOB). II. Slezské Beskydy 16.10. 2005: 1 vlk - stopy – hřeben Velké Čantoryje, 1 vlk - stopy pod hřebenem (pozorovatel RNDr. Dana Bartošová, SCHKO Beskydy). Prosinec 2006: 6 vlků - stopy, k.ú.Bukovec , vlci se údajně zdrželi krátce a zase se stáhli na slovenskopolskou stranu (pozorovatelé místní myslivci, viz. sdělení Ing. Jezowicz, MěÚ Jablunkov). •

Lynx lynx (rys ostrovid)

Nebyl proveden speciální průzkum zaměřený na výskyt druhu v řešeném území. Byla provedena pochůzka v místech, kde dle dostupných informací dochází k migracím tohoto druhu skrze řešené území (např. pod estakádou silnice I/11 u hranic s k.ú. Mosty u Jablunkova, v prostoru Nižní LyskiVyšní Lyski). Při této pochůzce jsem nezaznamenal žádné pobytové stopy druhu. Pro zhodnocení významu řešeného území z hlediska migrací druhu musela být využita dlouhodobá data o jeho sledování v širším území (Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy, Jablůnkovská vrchovina). Charakteristika výskytu druhu v rámci EVL Beskydy (http://www.nature.cz) SP*

PP** (A→D)

Z*** (A→C)

I**** (A→C)

C*****

R

A

B

B

A


Rys ostrovid se v řešeném území (k.ú. Jablunkov) nevyskytuje trvale, ale slouží mu jako významný migrační koridor mezi Moravskoslezskými Beskydami a Slezskými Beskydami. V Moravskoslezských Beskydech patří k vzácně se vyskytujícím druhům, přičemž v rámci ČR představují spolu s oblastí jihozápadních Čech jediné oblasti stálého výskytu (+dvě oblasti se značně kolísavou početností-


18


Jeseníky, Labské pískovce)11. Dle informací SCHKO Beskydy (RNDr. Dana Bartošová) se v oblasti Moravskoslezských Beskyd v současné době trvale vyskytuje cca 15 jedinců rysa. V rámci soustavy Natura 2000 je tento druh kromě EVL Beskydy předmětem ochrany dále v EVL Šumava, EVL Boletice a EVL Blanský les. Význam řešeného území (k.ú. Jablunkov), resp. širšího okolí Jablunkovské brázdy, z hlediska migrací druhu mezi Moravskoslezskými Beskydami a Slezskými Beskydami obdobný jako u medvěda hnědého a vlka obecného (viz. výše). Dle informací SCHKO Beskydy (RNDr. Dana Bartošová) bylo v prostoru Jablunkovské brázdy a okolí učiněno v letech 2007-2009 např. toto pozorování rysa (poskytnuty i další údaje o pozorování druhu v tomto území): 23.2. 2007: stopy 1 ex., Horní lomná, Burkov vrch - Libor Dvořák, SCHKO Moravský kras Dle Anděl et al. (2007) byla v posledních letech ve výše uvedeném prostoru zaznamenána tato pozorování rysa ostrovida: I. Moravskoslezské Beskydy 22.2. 2004: 1 rys - stopy - nedaleko vleků u Severky v oblasti V. Polomu, k.ú. Dolní Lomná (pozorovatel Miloš Turek, stráž ochrany přírody). 13.3. 2004: 1 rys - stopy – mezi Malým Polomem a Polomkou, k.ú. Horní Lomná (pozorovatelé Ing. Martin Krupa, Barbora Jůzová, ZO ČSOP Salamandr). 6.7. 2005: 1 rys - stopy – Velký Polom, k.ú. Horní Lomná (pozorovatel Libor Dvořák, SCHKO Moravský kras). únor 2006: zjištěn výskyt rysů - Slovensko, CHKO Kysuce – Makov, Kysučné (viz. sdělení Ing. Ivan Pavlišin, zoolog Správy CHKO Kysuce). 22.-23. 9.2006: stopy dvou rysů - mezi Mionším a Úplazem, k.ú. Horní Lomná (sdělení Miroslav Kutal, Vlčí hlídky Hnutí DUHA). II. Slezské Beskydy Zima 2006-2007: přímé pozorování 3 rysů (rysice a 2 mladí) nedaleko horské chaty Gírová (viz. sdělení Jiřina Pivcová, Bukovec 230-chovatelka ovcí). •


Nebyl proveden speciální průzkum zaměřený na výskyt druhu v řešeném území. Byla provedena pochůzka kolem vodních toků v řešeném území (k.ú. Jablunkov). Problematika ochrany tohoto druhu v řešeném území, ve vztahu k EVL Beskydy, se částečně kryje s jeho ochranou v rámci EVL Olše. Kromě samotné řeky Olše (EVL Olše) je dle SCHKO Beskydy (RNDr. Dana Bartošová) potvrzen pravidelný výskyt v toku Lomná (EVL Beskydy), která ústí v řešeném území do řeky Olše. Výskyty

11

dle http://www.nature.cz


19


zaznamenány dále v potoce Ošetnici a Lísky. Výskyty (pravidelné, přechodné) v řešeném území nelze vyloučit na dalších přítomných vodních tocích. Charakteristika výskytu druhu v rámci EVL Beskydy (http://www.nature.cz) SP*

PP** (A→D)

Z*** (A→C)

I**** (A→C)

C*****

R

A

C

B

A


3.2.3. PO Beskydy (CZ0811022) Ptačí oblast Beskydy se nachází západně od katastrálního území Jablůnkova, nejblíže se hranice PO k řešenému území přibližuje na vzdálenost cca 1,1 km. Rozloha

41702,0373 ha


kontinentální

Nadmořská výška

384-1320 m n. m.

Poloha

území se nachází ve V části České republiky, na severní Moravě při státní hranici se Slovenskem a rozkládá se mezi obcemi Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Bečva, Hostašovice, Morávka, Komorní Lhotka a Dolní Lomná; pokrývá zhruba jednu třetinu severní části plochy CHKO Beskydy; území je plošně rozsáhlé, na délku měří 51 km a na šířku 1,5-17 km


Zlínský kraj: Dolní Bečva, Horní Bečva, Prostřední Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Zubří Moravskoslezský kraj: Bordovice, Čeladná, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštěm, Guty, Hodslavice, Horní Lomná, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, Krásná pod Lysou Horou, Malenovice, Milíkov u Jablunkova, Morávka, Mořkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Oldřichovice u Třince, Ostravice 1, Ostravice 2, Řeka, Smilovice u Třince, Staré Hamry 1, Staré Hamry 2, Trojanovice, Tyra, Vendryně, Veřovice, Vyšní Lhoty

Vzhledem k rozsáhlosti PO Beskydy, její poloze vůči řešenému území a okruhu řešených problémů v tomto posouzení není uvedena podrobnější charakteristika PO, dostupná je na http://www.nature.cz. 20 Územní plán Jablunkov-koncept Naturové posouzení

Předměty ochrany12 Ciconia nigra (čáp černý) Dryocopus martius (datel černý) Picoides tridactylus (datlík tříprstý) Bonasa bonasia (jeřábek lesní) Glaucidium passerinum (kulíšek nejmenší) Ficedula parva (lejsek malý) Strix uralensis (puštík bělavý) Dendrocopos leucotos (strakapoud bělohřbetý) Tetrao urogallus (tetřev hlušec) Picus canus (žluna šedá) Nebyl proveden průzkum zaměřený na výskyt těchto druhů v řešeném území. Dle názoru autora hodnocení nebyl takový průzkum na úrovni posouzení koncepce nutný, vzhledem k lokalizaci PO Beskydy vůči řešenému území (k.ú. Jablunkov), ekologii a charakteru výskytu předmětů ochrany v rámci PO (většina druhů vázána na lesní porosty Beskyd). U těch druhů, u kterých nelze vyloučit přesah populací (přechodný, popř. i trvalý výskyt) do řešeného území, je vzhledem k charakteru koncepce a dílčích záměrů možné vyloučit významný negativní vliv na jejich populace v rámci PO Beskydy. Tato problematika může být v případě nutnosti řešena na úrovni naturového posuzování jednotlivých záměrů a opatření, vyplývajících z posuzované koncepce. Charakteristiky výskytu druhů v rámci PO Beskydy uvedeny na http://www.nature.cz. 3.2.4. SCI Beskid Śląski (PLH240005) SCI Beskid Śląski je situována na území Polska, u hranic ČR/Polsko, ve Slezských Beskydech. Nachází se východně od řešeného území (k.ú. Jablunkov), nejblíže pak cca 2 km. Lokalizace viz. Mapa 4. Tato lokalita je zařazena do naturového posouzení zejména z důvodu migrací velkých šelem přes Jablunkovskou brázdu (vč. k.ú. Jablunkov) mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami (EVL Beskydy). Tato problematika viz. podkapitola "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)". Rovněž u některých dalších předmětů ochrany nelze vyloučit ekosystémové a populační vazby k řešenému území.

12



21


Mapa 4. Lokalizace SCI Beskid Śląski (PLH240005)

Pozn. SCI Beskid Śląski-zeleně šrafovaná plocha

Předměty ochrany SCI Beskid Śląski13 Druhy-živočichové: Cerambyx cerdo (tesařík obrovský) Osmoderma eremita (páchník samotářský) Lampetra planeri (mihule potoční) Barbus meridionalis (parmička středomořská) Cottus gobio (vranka obecná) Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) Triturus cristatus (čolek velký) Triturus montandoni (čolek karpatský) Canis lupus (vlk obecný) Lutra lutra (vydra říční) Lynx lynx (rys ostrovid) Myotis myotis (netopýr velký ) Rhinolophus hipposideros (vrápenec malý)

13

převzato z http://natura2000.mos.gov.pl/natura2000/


22


Přírodní stanoviště: 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91D0 Rašelinný les 9140 Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7230 Zásaditá slatiniště 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti Charakteristika této lokality je dostupná na webových stránkách http://natura2000.mos.gov.pl. Z předmětů ochrany této lokality jsou v řešeném území, popř. jeho blízkém okolí, kromě druhů velkých šelem (rys, vlk), některých přírodních stanovišť (viz. nově navrhované předměty EVL Olše), vydry říční a mihule potoční (viz. podkapitoly "3.2.1. EVL Olše (CZ0813516)" a "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)"), rovněž záznamy o výskytu vranky obecné (minimálně řeka Lomná, informace SCHKO Beskydy). U ostatních druhů bylo v hodnocení postupováno v principu předběžné opatrnosti. 3.2.6. SCI Beskid Żywiecki (PLH240006 ) SCI Beskid Żywiecki je situována na území Polska, u hranic SR/Polsko. Nachází se jihovýchodně od řešeného území (k.ú. Jablunkov), nejblíže pak cca 15 km. Lokalizace viz. Mapa 5.


23


Mapa 5. Lokalizace SCI Beskid Żywiecki (PLH240006 )

Pozn. SCI Beskid Żywiecki-zeleně šrafovaná plocha

Tato lokalita je zařazena do naturového posouzení z důvodu migrací velkých šelem přes řešené území. Problematika migrací těchto druhů a význam řešeného území je uvedena v rámci podkapitoly "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)". Předměty ochrany SCI Beskid Żywiecki14 Druhy-rostliny: Aconitum firmum subsp. moravicum (oměj tuhý moravský) Campanula serrata Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) Tozzia carpatica Druhy-živočichové: Carabus variolosus (střevlík hrbolatý ) Lampetra planeri (mihule potoční) Barbus meridionalis (parmička středomořská) Cobitis taenia (sekavec písečný) Cottus gobio (vranka obecná) Bombina variegata (kuňka žlutobřichá)

14



24


Triturus cristatus (čolek velký) Triturus montandoni (čolek karpatský) Canis lupus (vlk obecný) Lutra lutra (vydra říční) Lynx lynx (rys ostrovid) Microtus tatricus (hrabošík tatranský) Myotis myotis (netopýr velký) Ursus arctos (medvěd hnědý) Přírodní stanoviště: 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 7230 Zásaditá slatiniště 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 4070 Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhodohendron hirsutum (MugoRhododendretum hirsuti) 9140 Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 4080 Subarktické vrbové křoviny 7110 Aktivní vrchoviště 91D0 Rašelinný les 4060 Alpínská a boreální vřesoviště Územní plán Jablunkov-koncept

25


6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 3.2.7. SCI Babia Góra (PLH120001) SCI Babia Góra je situována na území Polska, u hranic SR/Polsko. Nachází se východně od řešeného území (k.ú. Jablunkov), nejblíže pak cca 50 km. Lokalizace viz. Mapa 6. Mapa 6. lokalizace SCI Babia Góra (PLH120001)

Pozn. SCI Babia Góra - zeleně mřížkovaná plocha

Tato lokalita je zařazena do naturového posouzení z důvodu migrací velkých šelem přes řešené území. Problematika migrací těchto druhů a význam řešeného území je uvedena v rámci podkapitoly "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)". Předměty ochrany SCI Babia Góra15 Druhy-rostliny: Aconitum firmum subsp. moravicum (oměj tuhý moravský) Druhy-živočichové: Carabus variolosus (střevlík hrbolatý) Pseudogaurotina excellens (tesařík zimolezový) Lynx lynx (rys ostrovid) Microtus tatricus (hrabošík tatranský)

15



26


Přírodní stanoviště: 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 4070 Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhodohendron hirsutum (MugoRhododendretum hirsuti) 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 9140 Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 4060 Alpínská a boreální vřesoviště 91D0 Rašelinný les 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 6170 Alpine and subalpine calcareous grasslands 4080 Subarktické vrbové křoviny 7230 Zásaditá slatiniště 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 8110 Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) 3.2.8. Územie európského významu Kysucké Beskydy (SKUEV0288) Lokalita je situována na území Slovenska, u hranic SR/Polsko. Nachází se jihovýchodně od řešeného území (k.ú. Jablunkov), nejblíže pak cca 17 km. Lokalizace viz. Mapa 7.


27


Mapa 7. Lokalizace Územie európského významu Kysucké Beskydy

Pozn. Územie európského významu Kysucké Beskydy - červeně šrafovaná plocha plocha

Tato lokalita je zařazena do naturového posouzení z důvodu migrací velkých šelem přes řešené území. Problematika migrací těchto druhů a význam řešeného území je uvedena v rámci podkapitoly "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)". Předměty ochrany územie európského významu Kysucké Beskydy16 Druhy-rostliny: Cypripedium calceolus (střevíčník pantoflíček) Campanula serrata Druhy-živočichové: Cottus gobio (vranka obecná) Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) Triturus montandoni (čolek karpatský) Lutra lutra (vydra říční) Rosalia alpina (tesařík alpský) Lynx lynx (rys ostrovid) Myotis myotis (netopýr velký) Ursus arctos (medvěd hnědý)

16

převzato z http://www.sopsr.sk/natura/


28


Canis lupus (vlk obecný) Microtus tatricus (hrabošík tatranský) Přírodní stanoviště: 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6520 Horské sečené louky 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 7230 Zásaditá slatiniště 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 3.2.9. Územie európského významu Pilsko Lokalita je situována na území Slovenska, u hranic SR/Polsko. Nachází se východně od řešeného území (k.ú. Jablunkov), nejblíže pak cca 40 km. Lokalizace viz. Mapa 8.


29


Mapa 7. Lokalizace Územie európského významu Pilsko

Pozn. Územie európského významu Pilsko-červeně šrafovaná plocha plocha

Tato lokalita je zařazena do naturového posouzení z důvodu migrací velkých šelem přes řešené území. Problematika migrací těchto druhů a význam řešeného území je uvedena v rámci podkapitoly "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)". Předměty ochrany územie európského významu Pilsko17 Druhy-rostliny: Aconitum firmum subsp. moravicum (oměj tuhý moravský) Druhy-živočichové: Triturus montandoni (čolek karpatský) Lynx lynx (rys ostrovid) Canis lupus (vlk dravý) Přírodní stanoviště: 4060 Alpínská a boreální vřesoviště 4070 Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhodohendron hirsutum (MugoRhododendretum hirsuti) 17



30


6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7110 Aktivní vrchoviště 8110 Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 3.2.10. Územie európského významu Babia hora Lokalita je situována na území Slovenska, u hranic SR/Polsko. Nachází se východně od řešeného území (k.ú. Jablunkov), nejblíže pak cca 50 km. Lokalizace viz. Mapa 8. Mapa 8. Lokalizace Územie európského významu Babia hora

Pozn. Územie európského významu Babia hora-červeně šrafovaná plocha plocha

Tato lokalita je zařazena do naturového posouzení z důvodu migrací velkých šelem přes řešené území. Problematika migrací těchto druhů a význam řešeného území je uvedena v rámci podkapitoly "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)".


31


Předměty ochrany územie európského významu Babia hora18 Druhy-rostliny: Aconitum firmum subsp. moravicum (oměj tuhý moravský) Druhy-živočichové: Triturus montandoni Lynx lynx (rys ostrovid) Ursus arctos (medvěd hnědý) Canis lupus (vlk dravý) Microtus tatricus (hrabošík tatranský) Přírodní stanoviště: 4060 Alpínská a boreální vřesoviště 4070 Křoviny s borovicí klečí (Pinus mugo) a pěnišníkem Rhodohendron hirsutum (MugoRhododendretum hirsuti) 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 8110 Silikátové sutě horského až niválního stupně (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 3.2.5. Dotčené předměty ochrany V předešlých kapitolách byla provedena identifikace a charakteristika dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a výskyt předmětů ochrany v řešeném území (k.ú. Jablunkov), resp. jeho širším okolí. V Tab. 1 je provedena identifikace předmětů ochrany potencionálně dotčených realizací územního plánu, vč. stručné specifikace vlivu. Ostatní předměty ochrany uvedených lokalit soustavy Natura 2000 nemohou být realizací územního plánu dotčeny.

18



32


Tabulka 1. Identifikace předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000 potencionálně dotčených územním plánem Předmět ochrany

Ovlivnění Možnost ovlivnění

Stručná specifikace vlivu (nikoliv hodnocení významnosti vlivů)*

Dotčené předměty ochrany EVL Olše Lampetra planeri (mihule potoční)

ano

průběžná údržba dna a svahů vodních toků, možné riziko znečišťování vodních toků, možnost narušování vodních toků při výstavbě dílčích záměrů přilehlých k řece a při při obnovení spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 (+infrastrukturní záměry a opatření)


ano

průběžná údržba dna a svahů vodních toků, možné riziko znečišťování vodních toků, možnost narušování vodních toků při výstavbě dílčích záměrů přilehlých k řece a při při obnovení spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 (+infrastrukturní záměry a opatření), případně nevhodné technické řešení přestavby/rekonstrukcí mostních objektů přes vodní toky, záměr využití ploch zeleně kolem řeky Olše a Lomná pro denní rekreaci obyvatel

3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů**

ano


3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos)**

ano


91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)**

ano

průběžná údržba dna a svahů vodních toků, možnost narušování ploch výskytu stanoviště při výstavbě dílčích záměrů přilehlých k řece (+infrastrukturní záměry a opatření), záměr využití ploch zeleně kolem řeky Olše a Lomná pro denní rekreaci obyvatel

Dotčené předměty ochrany EVL Beskydy Ursus arctos (medvěd hnědý)


ano

snížení migrační průchodnosti řešeného území, v širším širším kontextu Jablunkovské brázdy (propojení Slezských a Moravskoslezských Beskyd)

33



ano



ano



ano

průběžná údržba dna a svahů vodních toků, možné riziko znečišťování vodních toků, možnost narušování vodních toků při výstavbě dílčích záměrů přilehlých k řece a při při obnovení spádového stupně na Olši v ř. km 64,555, případně nevhodné technické řešení přestavby/rekonstrukcí mostních objektů přes vodní toky, záměr využití ploch zeleně kolem řeky Olše a Lomná pro denní rekreaci obyvatel

ostatní předměty ochrany

ne (nebo pouze velice okrajově) Dotčené předměty ochrany PO Beskydy

Vzhledem k lokalizaci PO Beskydy vůči řešenému území (k.ú. Jablunkov), ekologii a charakteru výskytu předmětů ochrany v rámci PO (většina druhů vázána na lesní porosty Beskyd), charakteru řešeného území a charakteru koncepce a dílčích záměrů lze vyloučit významný negativní vliv. Toto platí i u těch předmětů ochrany, u kterých nelze vyloučit přesah populací do řešeného území (přechodný, popř. i trvalý výskyt, potravní příležitosti). Tato problematika může být v případě nutnosti řešena na úrovni naturového posuzování jednotlivých záměrů a opatření, vyplývajících z posuzované koncepce (v rámci územního plánu není třeba navrhovat minimalizační opatření ve vztahu k těmto druhům). Dotčené předměty ochrany SCI Beskid Śląski Canis lupus (vlk obecný)

ano



ano


Potencionální dotčení nelze rovněž vyloučit u těch předmětů ochrany, vázaných na vodní prostředí, konkrétně tok řeky Olše a jejich přítoků na území Polska-charakter výskytu zde není znám, tedy přistupováno v principu předběžné opatrnosti (širší ekosystémové vazby, "říční kontinuum"): Lutra lutra (vydra říční), Barbus meridionalis (parmička středomořská), Cottus gobio (vranka obecná), Lampetra planeri (mihule potoční), popř. některá přírodní stanoviště (viz. nově navrhované předměty EVL Olše)

ano

průběžná údržba dna a svahů vodních toků, možné riziko znečišťování vodních toků, možnost narušování vodních toků při výstavbě dílčích záměrů přilehlých k řece a při při obnovení spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 (+infrastrukturní záměry a opatření), případně nevhodné technické řešení přestavby/rekonstrukcí mostních objektů přes vodní toky, záměr využití ploch zeleně kolem řeky Olše a Lomná pro denní rekreaci obyvatel


ne (nebo pouze velice okrajově) Dotčené předměty ochrany SCI Beskid Żywiecki


34



ano

snížení migrační průchodnosti řešeného území, v širším širším kontextu Jablunkovské brázdy


ano



ano



ne Dotčené předměty ochrany SCI Babia Góra


ano


ne


Dotčené předměty ochrany územie európského významu Kysucké Beskydy Ursus arctos (medvěd hnědý)

ano



ano



ano



ne Dotčené předměty ochrany územie európského významu Pilsko


ano



ano



ne Dotčené předměty ochrany územie európského významu Babia hora


ano



ano



ano

snížení migrační průchodnosti řešeného území, v širším širším kontextu


35


Jablunkovské brázdy ostatní předměty ochrany

ne

* hodnocení významnosti provedeno v následující kapitole; ** návrh na rozšíření EVL Olše


36


4. HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVL A PO 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Podklady pro posouzení územního plánu na lokality soustavy Natura 2000 a jejich předměty ochrany byly dostatečné. Před zpracováním naturového posouzení byl proveden přírodovědný průzkum v řešeném území, adekvátní charakteru územního plánu a potencionálně dotčeným lokalitám soustavy Natura 2000 a jejich předmětům ochrany. Byl proveden orientační průzkum celého řešeného území a dále průzkumy zaměřené na výskyt a kvalitu přírodních stanovišť ve vztahu k (navrhovaným) předmětům ochrany EVL Olše, na kvalitu biotopů pro výskyt mihule potoční a vydry říční, popř. dalších druhů vodních organismů, dále pochůzka v místech, dle dostupných informací dochází k migracím daných druhů velkých šelem. Byla využita všechna veřejně dostupná data o výskytech předmětů ochrany v území. V případě problematiky migrace velkých šelem přes řešené území byly z důvodu nutnosti širšího prostorového kontextu využity již zpracované studie a koncepce týkající se této problematiky v území a dále data poskytnutá KÚ Moravskoslezského kraje a Správou CHKO Beskydy. V případě nedostatečnosti některých dat bylo přistupováno v principu předběžné opatrnosti. V tomto principu bylo přistupováno i u těch dílčích záměrů a opatření územního plánu, u kterých vzhledem k určité míře jeho obecnosti nebylo možné přesně kvantifikovat významnost vlivů. V takovém případě může být v případě jejich realizace požadováno naturové posouzení těchto dílčích záměrů.

4.2 Možné vlivy územního plánu •

riziko narušování a degradace přírodních stanovišť

•

riziko znečišťování vodního toku Olše a jejich přítoků

•

riziko narušování vodního ekosystému řeky Olše a jejich přítoků vlivem průběžného udržování dna a svahů a při obnovení spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 (tento návrh nepředstavuje z pohledu územního plánu nárok na zábor půdy, úprava je plánována v rámci toku)

•

snížení migrační propustnosti řešeného území pro velké šelmy (migrace Slezské BeskydyMoravskoslezské Beskydy, vč. širších populačních vazeb na území Polska a Slovenska)

•

riziko zvýšené úmrtnosti některých předmětů ochrany vlivem plánovaných úprav dopravní infrastruktury


37


4.3 Hodnocení vlivů územního plánu Tab. 2. Stupnice významnosti vlivů (dle Anonymus, 2007)

Cílem naturového hodnocení je zjistit, zda má územní plán významný negativní vliv (hodnota -2 na stupnici), ostatní hodnoty doplněny pro úplnost. Při hodnocení vlivů územního plánu byly rovněž posuzovány přeshraniční vlivy. 4.3.1. Dotčené předměty ochrany EVL Olše Lutra lutra (vydra říční ) Ekologie a rozšíření v ČR19: V rámci svého areálu osídluje vydra říční téměř všechny typy vodních biotopů od vodních toků přes jezera, mokřady a skalnatá mořská pobřeží. Populace obývající naše území obsazuje tři rozdílné typy biotopů - horské oligotrofní vodní toky, vrchovinné toky s kaskádami malých a středních rybníků a ploché rybniční oblasti. Vydra nemá pevnou dobu páření, s mláďaty se můžeme setkat během celého roku. Péče o mláďata trvá téměř jeden rok. V potravě vydry výrazně převažují ryby, doplňkově též obojživelníci, korýši, drobní savci, vodní hmyz a další. Charakteristiky výskytu v řešeném území jsou uvedeny v podkapitole "3.2.1. EVL Olše (CZ0813516)", identifikace vlivů územního plánu v Tab. 1. Územní plán nenavrhuje žádné nové plochy využití, které by zasahovali přímo do toku řeky Olše či jejich přítoků. Rovněž nezasahuje do ploch v rámci hranic EVL (stávající i navrhované k rozšíření). U těch dílčích záměrů, které jsou situovány v plochách přilehlých k vodním tokům, nelze v současné fázi

19

převzato z http://www.biomonitoring.cz


38


vzhledem k obecnému charakteru koncepce vyhodnotit významnost vlivu. Jedná se např. o plochy P71, P72, Z37, Z49, Z50, P62, P44, P69, P65, P59, Z71, Z72. Řeky Olše či jejich přítoků (a ploch v rámci hranic EVL) se dotýkají rekonstrukce či přestavby dopravní infrastuktury (např. přestavba mostu na železniční trati přes řeku Olši-již probíhá, mostní konstrukce přes řeku Lomná v části Městská Lomná) a technické infrastruktury. U těchto vlivů nelze v současné fázi vzhledem k obecnému charakteru koncepce vyhodnotit významnost vlivů. V takovém případě záleží zejména na zvoleném technickém řešení. Z hlediska posouzení územního plánu se jedná o nulový či mírně negativní vliv. U výše zmíněných ploch by vliv mohl vyplývat např. ze stavební činnosti, která by mohla zasáhnout do vodního koryta toků a doprovodných břehových porostů či ze znečišťování vodního toku při stavební činnosti. Rovněž u zmíněných opatření spočívajících v průběžné údržbě dna a svahů vodních toků a obnově spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 nelze zhodnotit významnost vlivů, i když by takové zásahy představovaly negativní vlivy na vodní ekosystémy toku a tedy i na populace druhu. Tato opatření nicméně nepředstavují z pohledu územního plánu nárok na zábor půdy a úpravy by tedy byly prováděny pouze v rámci toku. U opatření využití ploch zeleně kolem vodních toků pro denní rekreaci obyvatel nejsou navrhovány takové záměry (plochy), které by se vyznačovali významně negativním vlivem (st. -1, mírně negativní vliv-případné vyrušování druhu). Z hlediska čistoty vody v řece Lomná a jejich přítocích je navrhováno u nové zástavby využití stávající jednotné kanalizace, doplněné o nové úseky splaškové kanalizace (odvedení do ČOV Jablunkov v k.ú. Bocanovice; dále návrh dle variantního řešení ČOV Bocanovice či nové mechanicko-biologické čistírny odpadních vod; návrh samostatné čistírny odpadních vod pro průmyslovou zónu v Městské Lomné). Z hlediska ochrany druhu se tato opatření jeví jako dostatečná (maximálně tedy -1, mírně negativní vliv). Na základě výše uvedeného bude vliv na tento předmět ochrany v případě realizace územního plánu Jablunkova maximálně: -1, mírně negativní vliv, u některých dílčích záměrů a opatření: 0, nulový vliv. Významnost vlivů dílčích záměrů a opatření závisí na jejich technickém řešení. Zmíněná opatření spočívající v průběžné údržbě dna a svahů vodních toků a obnově spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 nepředstavují z pohledu územního plánu nárok na zábor půdy a vliv nelze v této fázi hodnotit: ?, vliv nelze hodnotit. V rámci územního plánu není třeba navrhovat žádná minimalizační opatření. Lampetra planeri (mihule potoční) Ekologie a rozšíření v ČR20: Mihule potoční je neparazitickým druhem vyskytujícím se výhradně ve sladkých tekoucích vodách s jemnými bahnitými náplavami ve kterých žijí larvy (zvané minohy) zahrabány v jemném sedimentu. Úseky s písčitým až štěrkovitým dnem využívají dospělé mihule jako místa tření. Živí se především detritem, rozsivkami, řasami a jemnými zbytky rostlin. Většinou ve čtvrtém nebo pátém roce života dochází k metamorfóze, kdy se z larev stávají plodní dospělci. Dospělí jedinci již potravu nepřijímají a po tření hynou. Česká republika leží na hranici evropského areálu rozšíření mihule potoční (výskyt v povodí Labe a Odry), v povodí Moravy (Dunaje) je objevuje jen několik izolovaných (sub)populací. Charakteristiky výskytu v řešeném území jsou uvedeny v podkapitole "3.2.1. EVL Olše (CZ0813516)", identifikace vlivů územního plánu v Tab. 1.

20



39


Problematika hodnocení významnosti vlivů územního plánu na populace mihule potoční v EVL Olše je obdobná s hodnocením významnosti vlivů na populace vydry říční a souvisí se zásahy do koryta vodních toků a s čistotou vody v nich (viz. výše). Na základě provedené analýzy bude vliv na tento předmět ochrany v případě realizace územního plánu Jablunkova maximálně: -1, mírně negativní vliv, u některých dílčích záměrů a opatření: 0, nulový vliv. Významnost vlivů dílčích záměrů a opatření závisí na jejich technickém řešení. Zmíněná opatření spočívající v průběžné údržbě dna a svahů vodních toků a obnově spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 nepředstavují z pohledu územního plánu nárok na zábor půdy a vliv nelze v této fázi hodnotit: ?, vliv nelze hodnotit. V rámci územního plánu není třeba navrhovat žádná minimalizační opatření. 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů Toto přírodní stanoviště je předmětem ochrany v rámci navrhovaného rozšíření EVL Olše. Popis21: Jedná se o travinná, případně vysokobylinná dvoj- až trojvrstevná společenstva, která jsou druhově chudá díky převaze třtiny pobřežní a chrastice rákosovité. Stanoviště tvoří štěrkopískové lavice a ostrůvky v korytech toků, jež jsou podmáčené a podemílané proudící vodou a na kterých se střídá litorální a terestrická fáze. Tyto náplavy jsou vzhledem k rychlejšímu proudění vody hrubozrnné, štěrkovité až kamenité. Jemnozem se akumuluje pouze mezi kameny, a nebo vytváří na povrchu vrstvičku silnou několik centimetrů. Porosty vytvářejí podél břehů charakteristické lemy různé šířky i délky. Charakteristiky výskytu v řešeném území jsou uvedeny v podkapitole "3.2.1. EVL Olše (CZ0813516)", identifikace vlivů územního plánu v Tab. 1. Územní plán nenavrhuje žádné nové plochy využití, které by zasahovali do hranic rozšířené EVL Olše, resp. do ploch výskytu tohoto přírodního stanoviště. U ploch dílčích záměrů, které přiléhají k hranicím rozšířené EVL, záleží významnost vlivu na jejich technickém řešení (možnost narušování a degradace stanoviště v průběhu jejich výstavby, možnost znečišťování toku). Toto platí i pro záměry technické infrastuktury, které se případně mohou dotýkat ploch výskytu stanoviště (dopravní infrastuktura-přestavba železničního mostu přes řeku Olši již probíhá). Z hlediska územního plánu kvantifikovány tyto vlivy jako nulové či mírně negativní. Z hlediska čistoty vody jsou navržená opatření územního plánu dostatečná. Zmíněná opatření spočívající v průběžné údržbě dna a svahů vodních toků a obnově spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 nepředstavují z pohledu územního plánu nárok na zábor půdy a tento vliv nelze v této fázi hodnotit. Na základě výše uvedeného bude vliv na tento předmět ochrany v případě realizace územního plánu Jablunkova: 0, nulový vliv, případně -1, mírně negativní vliv. Významnost vlivů dílčích záměrů a opatření závisí na jejich technickém řešení. Zmíněná opatření spočívající v průběžné údržbě dna a svahů vodních toků a obnově spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 nepředstavují z pohledu územního plánu nárok na zábor půdy a vliv nelze v této fázi hodnotit: ?, vliv nelze hodnotit. V rámci územního plánu není třeba navrhovat žádná minimalizační opatření.

21



40


3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) Toto přírodní stanoviště je předmětem ochrany v rámci navrhovaného rozšíření EVL Olše. Popis22: Vegetace křovitých vrb na březích a štěrkových náplavech toků vytváří více nebo méně uzavřené porosty dosahující výšky 2–5 m. Složení bylinného patra je zpravidla velmi různorodé. Uplatňují se druhy různých ekologických nároků včetně druhů vlhkomilných, druhů nitrofilní bylinné vegetace i druhů ruderálních. Mechové patro ve většině porostů chybí. Osidlují břehy řek a větších potoků od nížin do podhůří a štěrkové náplavy na středních a horních tocích. Vrbové křoviny jsou vystaveny mechanickému působení silného vodního proudu, který omezuje rozvoj stromové vegetace. U divokých podhorských toků bývá vegetace poškozována hrubozrnným štěrkem přemísťovaným při povodních. Půdy jsou převážně slabě vyvinuté. Porosty nesnášejí větší zastínění. Charakteristiky výskytu v řešeném území jsou uvedeny v podkapitole "3.2.1. EVL Olše (CZ0813516)", identifikace vlivů územního plánu v Tab. 1. Problematika hodnocení významnosti vlivů územního plánu na toto přírodní stanoviště v rámci EVL Olše je obdobná s hodnocením významnosti vlivů na přírodní stanoviště "3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů" (viz. výše). Na základě výše uvedeného bude vliv na tento předmět ochrany v případě realizace územního plánu Jablunkova: 0, nulový vliv, případně -1, mírně negativní vliv. Významnost vlivů dílčích záměrů a opatření závisí na jejich technickém řešení. Zmíněná opatření spočívající v průběžné údržbě dna a svahů vodních toků a obnově spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 nepředstavují z pohledu územního plánu nárok na zábor půdy a vliv nelze v této fázi hodnotit: ?, vliv nelze hodnotit. V rámci územního plánu není třeba navrhovat žádná minimalizační opatření. 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Toto přírodní stanoviště je předmětem ochrany v rámci navrhovaného rozšíření EVL Olše. Popis23: Jednotka zahrnuje lužní lesy v nejnižších částech aluvií řek a potoků, kde jsou hlavním ekologickým faktorem pravidelné záplavy způsobené povrchovou vodou nebo zamokření způsobené podzemní vodou. Patří sem nezapojené vrbo-topolové porosty (měkký lužní les) rozšířené v záplavových územích větších řek a olšiny podél potoků a menších řek ve vyšších polohách. Charakteristicky se uplatňují nitrofilní a hygrofilní druhy. Charakteristiky výskytu v řešeném území jsou uvedeny v podkapitole "3.2.1. EVL Olše (CZ0813516)", identifikace vlivů územního plánu v Tab. 1. Územní plán nenavrhuje žádné nové plochy využití, které by zasahovali do hranic rozšířené EVL Olše, resp. do ploch výskytu tohoto přírodního stanoviště. U ploch dílčích záměrů, které přiléhají k hranicím rozšířené EVL, záleží významnost vlivu na jejich technickém řešení (možnost narušování a

22


23



41


degradace stanoviště v průběhu jejich výstavby). Toto platí i pro záměry technické infrastuktury, které se případně mohou dotýkat ploch výskytu stanoviště. Z hlediska rekonstrukce, resp. přebudování železničního mostu přes řeku Olši a přilehlých úseků trati se jedná o stávající vliv, neboť tato již v současné době probíhá (dochází k částečnému narušování stanoviště v těchto plochách). Z hlediska územního plánu kvantifikovány tyto vlivy jako nulové či mírně negativní. V tomto smyslu záleží na technickém řešení těchto jednotlivých záměrů (zejména možnost narušování a degradace stanoviště v průběhu jejich výstavby).Zmíněná opatření spočívající v průběžné údržbě dna a svahů vodních toků a obnově spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 nepředstavují z pohledu územního plánu nárok na zábor půdy a tento vliv nelze v této fázi hodnotit. U zmíněného opatření využití ploch zeleně kolem vodních toků pro denní rekreaci obyvatel nejsou navrhovány takové záměry (plochy), které by se vyznačovali významně negativním vlivem (st. -1, mírně negativní vliv, možné rušení či sešlap-degradace biotopu). Na základě výše uvedeného bude vliv na tento předmět ochrany v případě realizace územního plánu Jablunkova: 0, nulový vliv, případně -1, mírně negativní. Významnost vlivů dílčích záměrů a opatření závisí na jejich technickém řešení. Přestavba železničního mostu přes řeku Olši již probíhá (stávající vliv). Zmíněná opatření spočívající v průběžné údržbě dna a svahů vodních toků a obnově spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 nepředstavují z pohledu územního plánu nárok na zábor půdy a vliv nelze v této fázi hodnotit: ?, vliv nelze hodnotit. V rámci územního plánu není třeba navrhovat žádná minimalizační opatření. 4.3.2. Dotčené předměty ochrany EVL Beskydy Ursus arctos (medvěd hnědý) Ekologie a rozšíření v ČR24: V rámci celého svého areálu obývá široké spektrum prostředí. Osidluje lesy, stepi, tundru i okraje pouští. V podmínkách střední Evropy s hustým lidským osídlením je jeho výskyt omezen na nepřístupné lesní celky v horách. Medvěd je všežravec, jeho potrava sestává z aktuální nabídky. Především je rostlinná, v severních a horských oblastech jsou to hlavně různé bobule, v jižních semena a oříšky, dále hmyz, ryby, mršiny apod. Na většině území České republiky byl medvěd hnědý vyhuben v průběhu 17. a 18. století. V Čechách byla posledním místem výskytu Šumava, kde se udává datum zástřelu tzv. poslední šumavské medvědice rok 1856. Poněkud déle se medvědi udrželi na Moravě. V Jeseníkách byli vyhubeni na konci 18. století, v Beskydech bylo ještě po roce 1885 uloveno alespoň 6 kusů. Po druhé světové válce se medvěd poprvé znovu objevil až v roce 1973 v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Začátkem 80. let byli medvědi v této oblasti zaznamenáni vícekrát, přičemž bylo prokázáno i přezimování. Po roce 1983 se medvědi pravděpodobně stáhli do řídce osídlené hraniční oblasti, kde byl téměř každoročně potvrzen výskyt. Od konce 80. let došlo k další migraci medvědů, jednak na jih, ale především směrem západním. Jednalo se spíš o zatoulané kusy, jejich výskyt byl víceméně dočasný. Sledování pobytových značek medvěda v Beskydech prokázalo v současné době přítomnost několika jedinců se známkami stálého výskytu v různých místech Beskyd. Charakteristiky výskytu v řešeném území a jeho širším okolí jsou uvedeny v podkapitole "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)", identifikace vlivů územního plánu v Tab. 1. 24



42


Při hodnocení významnosti vlivů územního plánu na populaci medvěda hnědého v EVL Beskydy je nutné přihlížet k níže uvedeným skutečnostem. •

EVL Beskydy je jedinou lokalitou v rámci sítě Natura 2000 v České republice, kde je tento druh předmětem ochrany.

•

V rámci EVL Beskydy jsou údaje maximálně o několika jedincích medvěda se známkami stálého výskytu.

•

Populace medvěda hnědého v EVL Beskydy je zcela závislá na migracích z oblasti Slezských Beskyd, resp. v širším prostorovém měřítku z oblastí výskytu v prostoru horských celků na polskoslovenském pomezí a východněji položených oblastech (v Moravskoslezských Beskydech nejzápadnější výskyty v daném geografickém prostoru-karpatský oblouk).

•

Izolace subpopulace v Moravskoslezských Beskydech by vedla k jeho vymizení z EVL Beskydy.

•

I když řešené území není lokalizováno v EVL Beskydy, má zásadní význam při jeho migracích do Moravskoslezských Beskyd, resp. EVL Beskydy (viz. podkapitola "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)" (oblast mimořádného významu nejen v republikovém, ale i evropském kontextu).

Na základě výše zmíněného a ekologie druhu je zřejmé, že nelze hodnotit řešené území izolovaně, ale nutno nahlížet v širším prostorovém měřítku, vč. hlediska kumulace negativních vlivů. Migraci přes Jablunkovskou brázdu omezuje kombinovaný účinek 3 migračních bariér: •

dopravní provoz na silnici I/11; kumulativním účinkem ve vztahu k dané problematice byla výstavba průmyslového závodu Hyundai v Nošovicích, vlivem které došlo k nárůstu dopravních intenzit na této silnici; rozšíření této komunikace na čtyřpruhové směrově dělené uspořádání

•

obytná a průmyslová zástavba velkého rozsahu, zcelování původně rozptýlené zástavby

•

železniční trať Jablunkov-státní hranice; v současné době se připravuje, popř. již probíhá její přestavba na rychlostní koridor (v řešeném území /k.ú. Jablunkov/ v současné době probíhá rekonstrukce mostu přes řeku Olši a přilehlých úseků trati).

•

masová výstavba na polské a slovenské straně hranice

Všechny tyto vlivy se vyznačují navzájem kumulativním účinkem. V zájmovém území Jablunkovské brázdy existují v současné době poslední dva prostory, které při přijetí příslušných opatření mohou dlouhodobě plnit funkci migračních koridorů (viz. kapitola "7. Přílohy" /Mapa č.2/): •

1) koridor na rozhraní obcí Jablunkov a Mosty u Jablunkova

•

2) koridor u státní hranice mezi celnicemi ČR a SR

Pro dlouhodobé zajištění migrace je nezbytné realizovat oba tyto koridory. Zatímco koridor 2) u státní hranice, kde je plánována výstavba migračního nadchodu, není součástí řešeného území, koridor 1) prochází v jižní části řešeného území. Návrh migračního koridoru viz. kapitola "7. Přílohy" /Mapa č.1, 2/. Migrační koridor v řešeném území je navržen v jeho jižní části, Z-V orientace. Spojuje lesní celky na svazích Zelené Hory (604 m n.m.) a v údolí Lomné mezi vrchy Malá Skalka (797 m n.m.) a Malá Kyčera (744 m n.m.). V prostoru Nižní Lyski odpojena větev jižním směrem. Šířka migračního koridoru kolísá (neklesá pod 200m), nejužší místo v řešeném území je v prostoru přechodu pod mostní estakádou silnice I/11 (dle informací zadavatele posouzení v těchto místech šířka koridoru 100m). Tato mostní estakáda (délka 448m, výška 18m) je v současnosti z hlediska migrací druhu-průchodnosti zcela vyhovující (v celé délce silnice I/11 v Jablunkovké brázdě se z tohoto pohledu vyznačuje nejlepšími parametry-viz. Anděl et al. /2007/).


43


Při hodnocení dostatečnosti navrženého trasování a parametrů koridoru je nutné vycházet ze skutečnosti, že prostor v jižní části řešeného území představuje jedinou větší nezastavěnou proluku v Jablunkovské brázdě. Z hlediska mimořádné významnosti této migrační trasy nesmí dojít k významnějšímu omezení migrační prostupnosti řešeného území. Je otázkou, do jaké míry je pouze navržený koridor schopen plnit tyto funkce, při navrhovaném a v budoucnu dalším možném zahušťování zástavby v této části řešeného území. V naturovém posouzení vzhledem k významu řešeného území z hlediska migrací tohoto předmětu ochrany a celistvosti EVL Beskydy přistupuji v principu předběžné opatrnosti. Na základě analýzy situace doporučuji následující25. Do navrženého koridoru neumisťovat novou zástavbu. S tímto požadavkem je v řešeném území v konfliktu navrhovaná plocha Z61 (bydlení individuální v rodinných domech venkovské). Vzhledem ke kumulativnímu účinku vlivů, vyplývající z nově navrhované zástavby v prostoru Vyšní Lyski a Nižní Lyski a okolních plochách, je tento vliv kvantifikován stupněm -2 (významně negativní vliv). Vzhledem ke skutečnosti, že migrační koridor propojuje poměrně vzdálené lesní celky (vzdálenost 3,5-4 km), nelze se spoléhat pouze na plochu migračního koridoru a to v situaci, kdy v přilehlých plochách je navrhováno zahušťování zástavby individuálního bydlení a tedy kumulativní účinek rušení (světelné a hlukové emise, zvýšená přítomnost lidí) a postupné zastavování proluk v roztroušené zástavbě. Významnost tohoto aspektu by se zvýšila v tom případě, kdy dojde k nové výstavbě, nikoliv však už k realizaci vegetačních úprav koridoru (viz. níže). Konkrétně se jedná o navrhovanou zástavbu rodinných domů zejména v prostoru Vyšní Lyski a Nižní Lyski, popř. v okolních plochách. Jsou to plochy: Z 39, Z40, Z41, Z42, Z43, Z44, Z45, Z46, Z47, Z48, Z49, Z50, Z51, Z52, Z53, Z54, Z55, Z56, Z57, Z58, Z59, Z60, Z61, Z62 a Z63. Na jihozápadě řešeného území pak plochy Z67, Z68 a Z69. Kvantifikovat kumulativní účinek výše zmíněných rušivých vlivů z této nově navrhované zástavby je obtížné, je tedy nutno vzhledem k mimořádnému významu problematiky přistupovat v principu předběžné opatrnosti. Nedoporučuji tedy v předpokládaných směrech migrace druhu (a dalších velkých šelempředmětů ochrany EVL Beskydy) zcelovat původně roztroušenou zástavbu do uzavřených zastavěných pásů, které omezují migrační prostupnost území. Většina nově navrhované zástavby v Nižní Lyski je lokalizována v prostoru, kde již vzhledem k současné zástavbě a předpokládaným migracím druhu a dalších velkých šelem je tato významně omezena či neprobíhá. Vliv této nově navrhované zástavby, včetně kumulativního účinku rušení možné kvantifikovat stupněm -1 (mírně negativní vliv). U nově navrhované zástavby na plochách Z56 a Z57, kdy dochází ke zcelení proluky mezi stávající zástavbou a vytvoření souvislého bloku S-J orientace (kumulativně spolu s navrhovanými plochami Z54, Z55, Z58, P55, P56, + další v okolí), v prostoru v blízkosti migračního koridoru, kde Z-V směrem nejsou souvislé pruhy stávající zástavby, je tento vliv v kumulativním účinku kvantifikován na -2 (významně negativní vliv). Problematické se rovněž jeví zahušťování zástavby v samém JV cípu řešeného území (navrhované plochy rodinných domů Z59, Z60, Z62, Z63, P57). V tomto prostoru sice nedochází ke zcelování roztroušené výstavby, ale její zahuštění omezuje migrační propustnost v místech potencionálně vhodných pro migrace. Každý tento dílčí záměr samostatně může být kvantifikován s mírně negativním vlivem, nicméně v kumulativním působení navzájem a vůči sousedním plochám (zahušťování zástavby severně a západně, popř. v k.ú. Mosty u

25

požadavky na technické a ekologické parametry koridorů obecně i v zájmovém území Jablunkovské brázdy viz. Anděl et al. (2007); Červený (2007) Územní plán Jablunkov-koncept

44


Jablunkova) jako -2 (významně negativní vliv). Řešením by mohlo být např. vyjmutí navrhovaných ploch Z59 a Z60, aby v současné i nově navrhované zástavbě zůstali dostatečně široké proluky. Prostor, kde migrační koridor podchází mostní estakádu silnice I/11 (délka 448m, výška 18m), je v současné době jediným zcela vhodným přechodem pro migrace druhu přes tuto silnici v Jablunkovské brázdě (tzn. mimořádně významný). Situaci by měla zlepšit výstavba ekomostu v prostoru u státní hranice mezi celnicemi ČR a SR. Významnost zachování funkčnosti tohoto podchodu je vysoká. V konfliktu s tímto zájmem je navrhovaná výstavba průmyslové zóny a plocha obytné zástavby Z69. Negativní vliv vyplývá jednak ze značného zastavění této proluky (zbývající šířka proluky cca 100 m při neúměrné délce), jednak z rušení druhu při migracích (zvýšené světelné a hlukové emise). V tomto smyslu je na tento prostor nutné nahlížet rovněž v kumulaci vlivů se stávající a nově navrhovanou výstavbou v jižní části řešeného území, s dopravním provozem na komunikaci I/11 (a navrhovaným rozšířením na čtyři pruhy), v širším měřítku rovněž vliv provozu na železničním koridoru, místních komunikacích apod. Na základě výše uvedeného je tento vliv kvantifikován stupněm -2 (významně negativní vliv). Navrhuji vyjmutí plochy Z69 a Z85 (tato zástavba v těsné blízkosti podchodu by mohla mít významně negativní vliv na funkci podchodu pro migrace velkých šelem, délka zúžené části koridoru /šířka 100 m/ je v tomto prostoru příliš velká, s významně negativním dopadem na jeho funkčnost). Proluka mezi plochou Z84 a zástavbou v k.ú. Mosty u Jablunkova by měla činit minimálně 100m (v souladu s Anděl et al., 2007; Červený, 2007) a nutné realizovat minimalizační opatření z hlediska zachovaní funkčnosti koridoru v tomto prostoru - 1. opatření eliminující hlukové emise z průmyslové zóny (zemní val, popř. protihluková stěna-zde problém šíření hluku z fasád objektů-ventilace apod.), 2. opatření eliminující světelné emise z průmyslové zóny (viz. opatření proti hluku+např. usměrnění toku světla u uličních lamp k zemi), 3. vegetační úpravy migračního koridoru navádějící šelmy do tohoto prostoru. Uvedená minimalizační opatření je nutné realizovat současně s výstavbou průmyslové zóny. V územním plánu je navrhována přestavba silnice I/11 na čtyřpruhovou směrově rozdělenou kategorii (v současné době dva pruhy), jejíž součástí je i úprava mimoúrovňové křižovatky se silnicí III/01151. Z pohledu vlivů na tento předmět ochrany, resp. jeho migrací, se jedná o mírně negativní vliv (stupeň -1). V daném prostoru dostatečně široký a vysoký podchod pro migrace velkých šelem v linii migračního koridoru (mostní estakáda) a rozšíření samotné vozovky nebude mít významnější vliv na jeho funkci (migrace velkých šelem přes samotnou silnici I/11 je již v současné době prakticky nemožná vzhledem k vysoké dopravní zátěži). Významná v tomto prostoru je nicméně kumulace vlivů vyplývající z výstavby průmyslové zóny a obytné zástavby (viz. výše). V prostoru Jablunkovské brázdy je z hlediska migrace druhu a dalších velkých šelem rovněž důležitým faktorem železniční trať č. 320, u které je navrhována optimalizace a modernizace na vyšší traťovou rychlost. V rámci této modernizace je řešena i problematika migrační prostupnosti pro velké šelmy (netýká se řešeného území). Územním plánem je navrhována přestavba úseku přemostění Olše a přilehlých úseků, tzn. v prostoru, kde nedochází k migracím medvěda a dalších druhů velkých šelem (přestavba již probíhá). Vliv územní plánu Jablunkova je z tohoto pohledu tedy nulový (stupeň 0), i když se provoz na železniční trati projevuje kumulativním účinkem spolu s ostatními vlivy. Z hlediska funkčnosti navrženého migračního koridoru v řešeném území je důležité, že po jeho zaústění do lesního celku v údolí Lomné mezi vrchy Malá Skalka (797 m n.m.) a Malá Kyčera (744 m n.m.), již mimo řešené území, kde rovněž vede tato železniční trať, je na trati vyhovující situace z hlediska migrací velkých šelem (viz. Anděl et al., 2007). Územní plán Jablunkov-koncept

45


Na základě provedené analýzy bude vliv na tento předmět ochrany v případě realizace územního plánu Jablunkova: -2, významně negativní vliv (v kumulativním účinku s výše zmíněnými dílčími záměry a stávajícími vlivy se jedná o plochy Z56, Z57, Z59, Z60, Z61, Z69, Z85). U některých dalších dílčích záměrů (v prostoru navrhované průmyslové zóny) nutnost realizace minimalizačních opatření, současně s jejich realizací. Canis lupus (vlk obecný) Ekologie a rozšíření v ČR26: Původní prostředí vlka tvořila široká škála biotopů od arktické tundry, přes lesy všeho druhu, po stepi a lesostepi v jižní Evropě. Sociální jednotka je tvořena párem nebo smečkou, vlci však často žijí i samotářsky. Kořistí jsou větší druhy kopytníků a drobná zvířata, významnou součástí potravy je i rostlinná strava a mršiny. V Evropě převažuje u vlka noční aktivita, přičemž ve dne smečka nebo jedinec odpočívá v úkrytu. Velikost teritoria je závislá na dostupnosti potravy, takže obecně platí, že v létě je výrazně menší než v zimě, na jihu dosahuje teritorium menší rozlohy než v severních oblastech. Jedinci i menší skupiny se někdy potulují mimo rámec vlastní smečky. Při těchto potulkách jsou schopni uběhnout 18-28 km za den, při pronásledování kořisti byla zaznamenána vzdálenost až 200 km za 24 hodin. V českých zemích došlo k úbytku vlka v 18. století. Ještě na konci 19. století docházelo k ojedinělým zástřelům v oblasti Šumavy, nejdéle se patrně udržel ve východní části Moravy hlavně v Beskydech. Zde byl vlk zaznamenán i na počátku 20. století, pravděpodobně se však už jednalo o migranty ze Slovenska. Epizodně se vlci objevovali i na jiných místech ČR, většinou šlo o jedince uprchlé ze zajetí, kteří se mohli v některých případech i množit (Šumava – 70. léta). V polovině 90. let se objevila asi pětičlenná smečka v odlehlé části Beskyd, projevující znaky stálého usídlení. Ta byla velice pravděpodobně nelegálně likvidována, až došlo kolem roku 1997 k jejímu zániku. Část vlků se mohla také vrátit zpět na Slovensko. V zimě 1998/99 se vlk objevoval vzácně pouze v pohraniční části na Jablunkovsku i v jižní části Beskyd. V roce 2000 bylo zastřeleno nejméně 7 vlků na slovenské straně Beskyd. Na různých místech Beskyd je i v současnosti pravidelně prokazován výskyt vlka (odhad stálé populace maximálně několik jedinců). V posledních letech byl zjištěn výskyt minimálně dvou vlků také na Šumavě. Charakteristiky výskytu v řešeném území a jeho širším okolí jsou uvedeny v podkapitole "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)", identifikace vlivů územního plánu v Tab. 1. Problematika hodnocení významnosti vlivů územního plánu na populace vlka obecného v EVL Beskydy je obdobná s hodnocením významnosti vlivů na populace medvěda hnědého (viz. výše). Na základě provedené analýzy bude vliv na tento předmět ochrany v případě realizace územního plánu Jablunkova: -2, významně negativní vliv (v kumulativním účinku s výše zmíněnými dílčími záměry a stávajícími vlivy se jedná o plochy Z56, Z57, Z59, Z60, Z61, Z69, Z85). U některých dalších dílčích záměrů (v prostoru navrhované průmyslové zóny) nutnost realizace minimalizačních opatření, současně s jejich realizací.

26



46


Lynx lynx (rys ostrovid) Ekologie a rozšíření v ČR27: Za primární prostředí rysa v Evropě a na Sibiři se považují lesy všeho druhu, obývá však i tundru v severních oblastech, středoasijské stepi a polopouště. Je to samotářské teritoriální zvíře, okrsky jedinců stejného pohlaví se mohou z malé části překrývat. Teritorium samce bývá větší a obsahuje i více teritorií samic. Rys je aktivní hlavně v noci. Jeho potrava je dosti rozmanitá, nejdůležitější složku tvoří menší kopytníci. V našich podmínkách je zcela dominantní srnec. V oblastech, kde zvěř nebyla na přítomnost rysa zvyklá dosahuje zastoupení srnce v potravě vyšší podíl, než v místech s tradičním výskytem rysa. Na většině území České republiky byl rys vyhuben v průběhu 18. století. V současné době jsou v České republice dvě hlavní oblasti stálého výskytu (jihozápadní Čechy a Beskydy) a dvě oblasti se značně kolísavou početností (Jeseníky a Labské pískovce). Charakteristiky výskytu v řešeném území a jeho širším okolí jsou uvedeny v podkapitole "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)", identifikace vlivů územního plánu v Tab. 1. Problematika hodnocení významnosti vlivů územního plánu na populace rysa ostrovida v EVL Beskydy je obdobná s hodnocením významnosti vlivů na populace medvěda hnědého a vlka obecného (viz. výše). Na základě provedené analýzy bude vliv na tento předmět ochrany v případě realizace územního plánu Jablunkova: -2, významně negativní vliv (v kumulativním účinku s výše zmíněnými dílčími záměry a stávajícími vlivy se jedná o plochy Z56, Z57, Z59, Z60, Z61, Z69, Z85). U některých dalších dílčích záměrů (v prostoru navrhované průmyslové zóny) nutnost realizace minimalizačních opatření, současně s jejich realizací. Lutra lutra (vydra říční) Ekologie a rozšíření v ČR: viz. podkapitola "Dotčené předměty ochrany EVL Olše". Charakteristiky výskytu v řešeném území jsou uvedeny v podkapitole "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)", identifikace vlivů územního plánu v Tab. 1. Problematika hodnocení významnosti vlivů územního plánu na populace vydry říční v EVL Beskydy je z důvodu překryvů populace v EVL Beskydy (řeka Lomná a přítoky) a EVL Olše v rámci řešeného území obdobná s hodnocením významnosti vlivů na populace vydry v rámci EVL Olše (viz. výše). Na základě provedeného hodnocení bude vliv na tento předmět ochrany v případě realizace územního plánu Jablunkova maximálně: -1, mírně negativní vliv, u některých dílčích záměrů a opatření: 0, nulový vliv. Významnost vlivů dílčích záměrů a opatření závisí na jejich technickém řešení. Zmíněná opatření spočívající v průběžné údržbě dna a svahů vodních toků a obnově spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 nepředstavují z pohledu územního plánu nárok na zábor půdy a vliv nelze v této fázi hodnotit: ?, vliv nelze hodnotit. V rámci územního plánu není třeba navrhovat žádná minimalizační opatření.

27



47


4.3.3. Dotčené předměty ochrany ostatních lokalit soustavy Natura 2000 V kapitole "3. Údaje o EVL a PO" byla provedena identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a jejich předmětů ochrany. Souhrn dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a jejich předmětů ochrany, včetně identifikace vlivů je uveden v Tabulce 1. Kromě hodnocení významnosti vlivů územního plánu na EVL Olše a EVL Beskydy a jejich předměty ochrany (viz. výše) bylo identifikováno několik dalších lokalit na území ČR, Polska a Slovenska, jež by mohli být realizací územního plánu dotčeny. Jedná se na území ČR o PO Beskydy, na území Polska o SCI Beskid Śląski, Beskid Żywiecki, Babia Góra a na Slovensku o územie európského významu Kysucké Beskydy, Pilsko, Babia hora. PO Beskydy se nachází západně od katastrálního území Jablůnkova, nejblíže se hranice PO k řešenému území přibližuje na vzdálenost cca 1,1 km. Vzhledem k ekologii předmětů ochrany a charakteru jejich výskytu v rámci ptačí oblasti (většina druhů vázána na lesní porosty Beskyd), charakteru řešeného území a jeho poloze vůči ptačí oblasti a charakteru územního plánu a dílčích záměrů a opatření se tento nevyznačuje významně negativním vlivem na předměty ochrany ptačí oblasti (maximálně možný je mírně negativní vliv) a to rovněž u těch druhů, u kterých nelze vyloučit přesah populací (přechodný, popř. i trvalý výskyt, potravní příležitosti apod.) do řešeného území. Tato problematika může být v případě nutnosti řešena na úrovni naturového posuzování jednotlivých záměrů a opatření. Z hlediska ochrany předmětů ochrany ptačí oblasti je tedy konstatován vliv: 0, nulový vliv, popř. maximálně -1, mírně negativní vliv. Na úrovni územního plánu není třeba navrhovat žádná minimalizační opatření. U lokalit soustavy Natura 2000 na území Polska a Slovenska je z hlediska ochrany jejich předmětů ochrany a celistvosti významné hledisko migrací druhů šelem skrze řešené území mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami (tato problematika viz. např. podkapitola "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)" či "4.3.2. Dotčené předměty ochrany EVL Beskydy"). Jak vyplývá z hodnocení v podkapitole "4.3.2. Dotčené předměty ochrany EVL Beskydy", nesplňuje navržený migrační koridor pro velké šelmy v některých aspektech podmínky pro jeho ekologickou funkčnost. Z toho důvodu byl z pohledu vlivů územního plánu na dané předměty ochrany (medvěd hnědý, vlk obecný, rys ostrovid) v rámci EVL Beskydy konstatován významně negativní vliv. Přežití populací výše uvedených druhů šelem v rámci zmíněných lokalit soustavy Natura 2000 na území Polska a Slovenska (kde jsou předměty ochrany) nezávisí na migracích skrze Jablunkovskou brázdu jako v případě EVL Beskydy (ty představují nejzápadnější hranici trvalého výskytu v daném geografickém prostoru), ale na kontaktu s populacemi v horských oblastech dále na východ. Tyto lokality jsou nicméně geograficky blízké a to i s ohledem na teritoriální nároky těchto druhů (přesah populací). Z důvodu celistvosti těchto lokalit a populací těchto předmětů ochrany je u těch geograficky bližších, z hlediska vlivů územního plánu, resp. některých jeho dílčích záměrů s významným negativním vlivem na funkci migračního koridoru skrze řešené území (viz. podkapitola "4.3.2. Dotčené předměty ochrany EVL Beskydy"), nutné konstatovat vliv: -2, významně negativní vliv. U těch vzdálenějších pak -1, mírně negativní vliv (do hodnocení nebyly zařazeny další lokality soustavy Natura 2000 lokalizované dále na východ, než ty posuzované). Na základě výše uvedeného je identifikován vliv územního plánu: -2, významně negativní vliv u těchto lokalit soustavy Natura 2000 na území Polska a Slovenska a předmětů ochrany: Územní plán Jablunkov-koncept

48


SCI Beskid Śląski - Canis lupus (vlk obecný) a Lynx lynx (rys ostrovid), SCI Beskid Żywiecki - Ursus arctos (medvěd hnědý), Canis lupus (vlk obecný), Lynx lynx (rys ostrovid), Územie európského významu Kysucké Beskydy-Ursus arctos (medvěd hnědý), Canis lupus (vlk obecný) a Lynx lynx (rys ostrovid). Na základě výše uvedeného je identifikován vliv územního plánu: -1, mírně negativní vliv u těchto lokalit soustavy Natura 2000 na území Polska a Slovenska a předmětů ochrany: SCI Babia Góra - Lynx lynx (rys ostrovid), Územie európského významu Pilsko - Canis lupus (vlk obecný), Lynx lynx (rys ostrovid), Územie európského významu Babia hora - Ursus arctos (medvěd hnědý), Canis lupus (vlk obecný), Lynx lynx (rys ostrovid). U některých dalších předmětů ochrany SCI Beskid Śląski nelze rovněž vyloučit ovlivnění územním plánem. Jedná se zejména o ty předměty ochrany, které jsou svým výskytem vázány na vodní prostředí, konkrétně tok řeky Olši a jejich přítoků na území Polska. Vzhledem ke skutečnosti, že autorovi naturového hodnocení nejsou známy charakteristiky výskytu daných druhů/přírodních stanovišť v této lokalitě, je přistupováno v principu předběžné opatrnosti (tzn. dané druhy či přírodní stanoviště se na Olši a jejich přítocích na území SCI Beskid Śląski vyskytují). Ovlivnění územním plánem by se tak mohlo dotýkat druhů Lutra lutra (vydra říční), Barbus meridionalis (parmička středomořská), Cottus gobio (vranka obecná), Lampetra planeri (mihule potoční), popř. i některých přírodních stanovišť (91E0, 3220). Charakteristiky výskytu druhů Lutra lutra (vydra říční) a Lampetra planeri (mihule potoční) a daných přírodních stanovišť (91E0, 3220) v řešeném území viz. pokapitoly "3.2.1. EVL Olše (CZ0813516)" a "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)". Dále dle informací SCHKO Beskydy se v řece Lomná vyskytuje Cottus gobio (vranka obecná). Z hlediska výše uvedených předmětů ochrany této SCI je stejně jako u předmětů ochrany-druhů živočichů EVL Olše (a přírodních stanovišť 91E0, 3220) a vydry říční v rámci EVL Beskydy (vranka není předmětem ochrany této EVL) nutné dbát na ochranu vodních ekosystémů vodního toku Olše a jejich přítoků a hodnocení významnosti vlivů je obdobné jako u těchto předmětů ochrany. Na základě provedeného hodnocení (viz. podkapitoly "4.3.1. Dotčené předměty ochrany EVL Olše" a "4.3.2. Dotčené předměty ochrany EVL Beskydy") bude vliv na výše zmíněné předměty ochrany v případě realizace územního plánu Jablunkova maximálně: -1, mírně negativní vliv, u některých dílčích záměrů a opatření: 0, nulový vliv. Významnost vlivů dílčích záměrů a opatření závisí na jejich technickém řešení. Zmíněná opatření spočívající v průběžné údržbě dna a svahů vodních toků a obnově spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 nepředstavují z pohledu územního plánu nárok na zábor půdy a vliv nelze v této fázi hodnotit: ?, vliv nelze hodnotit. V rámci územního plánu není třeba navrhovat žádná minimalizační opatření. 4.3.4 Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit Hodnocení vlivů územního plánu na celistvost jednotlivých lokalit soustavy Natura 2000, resp. na soustavu Natura 2000 jako celku je v tomto případě mimořádně důležité.


49


Tento aspekt je významný zejména ve vztahu k těm lokalitám, v nichž jsou předmětem ochrany velké šelmy (medvěd hnědý, vlk obecný, rys ostrovid) (viz. podkapitola "3.1 Identifikace dotčených lokalit"). I když řešené území (k.ú. Jablůnkov) není lokalizováno v žádné takové lokalitě, je mimořádně významné z hlediska migrací těchto druhů mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami (viz. např. podkapitola "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)" či "4.3.2. Dotčené předměty ochrany EVL Beskydy") a tedy mezi uvedenými lokalitami soustavy Natura 2000 (do hodnocení nebyly zařazeny další lokality soustavy Natura 2000 lokalizované dále na východ, než ty posuzované). Jak vyplývá z analýzy situace v řešeném území, resp. v Jablunkovské brázdě a širším okolí, mohlo by schválení územního plánu v současné podobě mít významně negativní vliv na celistvost EVL Beskydy z hlediska těchto druhů, neboť existence zdejších populací je zcela závislá na migracích ze Slezských Beskyd (a horských oblastí položených dále na východ). V řešeném území se přitom nachází jeden ze dvou posledních migračních koridorů, které toto umožňují. Významnější omezení těchto migrací by tedy mohlo způsobit vyhynutí těchto druhů v EVL Beskydy. V územním plánu navržený migrační koridor v některých aspektech nesplňuje podmínky pro jeho ekologickou funkčnost a z toho důvodu byl konstatován významně negativní vliv (st. -2)(viz. podkapitola "4.3.2. Dotčené předměty ochrany EVL Beskydy"). Na tuto problematiku je třeba nahlížet rovněž v kontextu mimořádného významu této lokality v ČR z hlediska těchto předmětů ochrany (viz. podkapitola "3.2.2. EVL Beskydy (CZ0724089)"). Přežití populací výše uvedených druhů šelem v rámci zmíněných lokalit soustavy Natura 2000 na území Polska a Slovenska nezávisí na migracích skrze Jablunkovskou brázdu jako v případě EVL Beskydy (představují nejzápadnější hranici trvalého výskytu v daném geografickém prostoru), ale zejména v těch blíže lokalizovaných byl z důvodu zachování jejich celistvosti a celistvosti soustavy Natura 2000 konstatován z výše uvedených důvodů rovněž významně negativní vliv (viz. podkapitola "4.3.3. Dotčené předměty ochrany ostatních lokalit soustavy Natura 2000"). Problematika celistvosti lokalit soustavy Natura 2000 a soustavy jako takové se týká u daných lokalit rovněž v případě některých dalších předmětů ochrany a ekosystémových vazeb. Jedná se např. o vydru říční (a některé další předměty ochrany), jejíž populace v EVL Beskydy (řeka Lomná a přítoky) a EVL Olše je v kontaktu skrze řešené území a prostřednictvím řeky Olše např. dále do SCI Beskid Śląski v Polsku. Vzhledem k charakteru územního plánu nicméně nebyl identifikován ve vztahu k těmto dalším předmětům ochrany významně negativní vliv na celistvost. 4.3.5. Hodnocení možných kumulativních vlivů Hledisko kumulace vlivů je mimořádně významné zejména ve vztahu k migracím velkých šelem. V prostoru Jablunkovské brázdy, jehož součástí je i řešené území, omezuje migrace kombinovaný účinek několika migračních bariér: •

dopravní provoz na silnici I/11; kumulativním účinkem byla i výstavba průmyslového závodu Hyundai v Nošovicích, vlivem které došlo k nárůstu dopravních intenzit na této silnici; navrhované rozšíření silnice na čtyři pruhy;

•

obytná a průmyslová zástavba velkého rozsahu, zcelování původně rozptýlené zástavby;

•

železniční trať Jablunkov-státní hranice; v současné době se připravuje, popř. již probíhá její přestavba na rychlostní koridor (v řešeném území /k.ú. Jablunkov/ v současné době probíhá rekonstrukce mostu přes řeku Olši a přilehlých úseků trati);

•

masová výstavba na polské a slovenské straně hranice.

Hledisko kumulace vlivů z výše uvedené problematiky a ve vztahu k posuzovanému územnímu plánu bylo bráno při hodnocení v úvahu, přičemž bylo vycházeno i z již vypracovaných studií a koncepcí. 50 Územní plán Jablunkov-koncept Naturové posouzení

Toto se týká i některých dalších předmětů ochrany (viz. kapitola "4. Hodnocení vlivů územního plánu na EVL a PO".


51


5. ZÁVĚR Hodnocený územní plán města Jablunkov (k.ú. Jablunkov) má významný negativní vliv (st. -2) na celistvost a předměty ochrany EVL Beskydy: Ursus arctos (medvěd hnědý) Canis lupus (vlk obecný) Lynx lynx (rys ostrovid) V kumulativním účinku s dalšími uvedenými dílčími záměry a stávajícími vlivy (viz. podkapitola "4.3.2. Dotčené předměty ochrany EVL Beskydy") se jedná o plochy Z56, Z57, Z59, Z60, Z61, Z69, Z85). U některých dalších dílčích záměrů nutnost realizace minimalizačních opatření, současně s jejich realizací. Hodnocený územní plán města Jablunkov (k.ú. Jablunkov) má významný negativní vliv (st. -2) na celistvost a předměty ochrany těch lokalit soustavy Natura 2000 na území Polska a Slovenska, v kterých jsou předměty ochrany některé z výše uvedených druhů velkých šelem a nacházejících se v relativně blízkém geografickém prostoru od řešeného území. Jsou to na území Polska: SCI Beskid Śląski a předměty ochrany Canis lupus (vlk obecný) a Lynx lynx (rys ostrovid). SCI Beskid Żywiecki a předměty ochrany Ursus arctos (medvěd hnědý), Canis lupus (vlk obecný) a Lynx lynx (rys ostrovid). Jsou to na území Slovenska: Územie európského významu Kysucké Beskydy a předměty ochrany Ursus arctos (medvěd hnědý), Canis lupus (vlk obecný) a Lynx lynx (rys ostrovid). Identifikace dílčích záměrů a opatření vyznačujících se významně negativním vlivem (v kumulaci vlivů) je totožná jako v případě EVL Beskydy. U některých dílčích záměrů a opatření územního plánu nebylo možné vzhledem k jeho obecnosti možné zhodnotit významnost vlivů na lokality soustavy Natura 2000 a jejich předměty ochrany (závislost na technickém řešení apod.). V těchto případech musí respektovat ochranu lokalit soustavy Natura 2000 a případně být zhodnoceny dle §45i zák. č. 114/1992 Sb. na úrovni záměru.


52


6. REJSTŘÍKY A SEZNAMY Anděl, P. et al. 2007. Zajištění migrační prostupnosti Jablunkovské brázdy pro velké savce v souvislosti s předpokládaným navýšením automobilového provozu na silnici I/11 v úseku Jablunkovstátní hranice ČR/SR po zahájení provozu závodu Hyundai Motor Company v průmyslové zóně Nošovice. Evernia, Liberec. Anonymus, 2007. Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle §45i zákona č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP ČR, ročník XVII, částka 11, s. 1-23. Bartošová, D. 2009. Migrace šelem Jablunkovsko (některá zoologická pozorování 2007-2009). Správa CHKO Beskydy, Rožnov p.R. Červený, J. 2007. Posudek na studii "Zajištění migrační prostupnosti Jablunkovské brázdy pro velké savce v souvislosti s předpokládaným navýšením automobilového provozu na silnici I/11 v úseku Jablunkov-státní hranice ČR/SR po zahájení provozu závodu Hyundai Motor Company v průmyslové zóně Nošovice (Evernia, 2007)". Praha. Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M. (eds.) 2001. Katalog biotopů ČR. AOPK ČR. Hudec, K. et al. 2005. Fauna ČR, Ptáci, díl II/1 a II/2. Academia. Šťastný, K. et al. 2006. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR 2001-2003. AVENTINUM.

http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ http://merkur.nature.cz/mapmaker/aopk/portal/ http://www.biolib.cz http://www.nature.cz http://www.biomonitoring.cz http://www.mzp.cz/ http://natura2000.mos.gov.pl/natura2000/ http://www.sopsr.sk/natura/

Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit Územní plán Jablunkov-koncept

53


7. Přílohy Mapa 1. Územní plán Jablunkov-koordinační výkres Mapa 2. Migrační koridory přes Jablunkovskou brázdu (převzato z Anděl et al., 2007)


54


IČO Natura pro Město Jablunkov, zakázka č.:

Recommend Documents