INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA
INVESTICE A INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ RNDr. Radmila Sousedíková, Ph.D.
2014 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ESF napomáhá rozvoji lidských zdrojů a podnikatelského ducha.
Pojem investice Investice - kapitálová aktiva tvořena statky, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu (investiční statky, kapitálové statky nebo výrobní statky), ale jsou určeny pro užití ve výrobě spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků.
Makroekonomické pojetí investic Z makroekonomického (národohospodářského) pohledu se rozlišují:
hrubé investice, čisté investice.
Hrubé investice Hrubé investice - celková částka nových investičních statků (budov, strojů, výrobního a jiného zařízení, hmotných zásob), přidaná k existujícím investičním statkům v ekonomice za určité období.
Celkový produkt společnosti: spotřební statky + investiční statky Vyšší výroba investičních statků znamená v téže době nižší spotřebu a naopak. Dnes obětovaná spotřeba ve prospěch investičních statků vytváří předpoklady pro rychlejší růst ekonomiky v budoucnosti a tím i pro vyšší výrobu a spotřebu samotných spotřebních statků. Jedním z nejdůležitějších rozhodování na národohospodářské úrovni: rozhodování o vztahu „investice – spotřeba“.
Čisté investice: jsou tvořeny čistým přírůstkem zásob investičních statků v ekonomice v průběhu daného období. jsou hrubé investice snížené o opotřebovaný majetek (finančně o odpisy). V případě, že by hodnota opotřebovaného (znehodnoceného) majetku byla vyšší než nové investice, pak čisté investice budou mít zápornou hodnotu.
Investice snižují momentální spotřebu, současně zvyšují poptávku (nejprve po investičních statcích a následně po spotřebních předmětech), tím i výrobu a zaměstnanost.
Investice jsou zdrojem dlouhodobého ekonomického růstu celé společnosti.
Při rozdělování zdrojů na investice a spotřebu hrají důležitou úlohu: výnosy (resp. míra výnosů), která investice v budoucnosti slibují, jistota s jakou tyto výnosy přinesou.
Míra investování v národním hospodářství je závislá na: tempu růstu hrubého národního produktu,
výši úrokových měr, daňovém systému a výši zdanění příjmů,
míře očekávané jistoty, se kterou investoři mohou očekávat budoucí výnosy.
Důležitou úlohu v ovlivňování investiční aktivity má hospodářská politika vlády: fiskální (rozpočtová) politika, kterou vláda provádí pomocí státních (vládních) výdajů a daní, monetární (peněžní a úvěrová) politika, kterou vláda provádí pomocí stanovení povinných rezerv bank a jejich změn.
Podnikové pojetí investic statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků (spotřebních i výrobních) v budoucnu, jde také o budoucna,
odloženou
spotřebu
(užitek)
do
z finančního hlediska - jednorázově (v relativně krátké době) vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy během delšího budoucího období.
Rozhodování o investicích: kolik, do čeho, kdy, kde, jak investovat kapitál.
Rozhodování o investicích patří k nejdůležitějším manažerským rozhodnutím o budoucím vývoji podniku a jeho efektivnosti.
Investiční plán podniku vychází nebo je přímo součástí strategického podnikatelského plánu, který stanoví dlouhodobé cíle podniku.
Plánování investic vychází z dlouhodobých strategických cílů podniku,
hledá způsoby a cesty jak tyto cíle splnit, hledá zdroje pro zamýšlené investiční akce,
sestavuje kapitálové rozpočty, hledá použití pro volné finanční zdroje, tj. vyhledává investiční příležitosti, hodnotí efektivnost investičních projektů a vybírá nejefektivnější z nich, hodnotí uskutečněné investiční projekty aj.
Věcná stránka plánování investic rozhodování o technickém a výrobním charakteru investice: jaké stroje a zařízení mají být obnoveny, nebo nově pořízeny, jak mají být výrobní kapacity rozšířeny,
kdo zajistí projektovou přípravu, kdo bude dodavatelem, jaký bude časový průběh výstavby apod.
Fáze přípravy a realizace investičních projektů předinvestiční fáze, investiční fáze (zpracování projektové dokumentace, získání pozemků, výstavbu budov, kolaudace),
provozní fáze - záběh výroby a vlastní výroba.
Etapy předinvestiční fáze • identifikace investičních příležitostí (oportunity study), • předběžný výběr projektů (pre-feasibility study), • hodnocení projektů a jeho schválení nebo zamítnutí (feasibility study).
Metody používané při plánování investic analýza citlivosti, analýza bodu zvratu, simulační metody, rozhodovací stromy.
Analýza citlivosti (sensitivity analysis) zkoumá vliv proměnných veličin (tržeb, nákladů, velikosti trhu, podílu firmy na trhu) na plánovaný nebo prognózovaný zisk nebo cash flow.
Simulace Monte Carlo počítá se rozdělení pravděpodobnosti výsledku projektu, umožňuje řešit i úlohy s mnoha proměnnými a zjistit jejich pravděpodobnostní vliv na zisk nebo cash flow.
Rozhodovací strom graficky zachycuje víceetapová, postupná rozhodnutí, která ovlivňují výsledky projektu, umožňuje zachytit nejistotu a riziko spojené s projektem.
Rozhodovací stromy jsou užívány ve víceetapových rozhodovacích procesech, představují grafický nástroj zobrazení rozhodovacích procesů, který využívá elementů teorie grafů,
stromy se skládají z uzlů a hran, které tyto uzly spojují, rozlišujeme rozhodovací uzly a situační uzly.
hrany vycházející z rozhodovacích uzlů (znázorněných čtverečkem) odpovídají možným variantám rozhodování, ze situačních uzlů (kolečka) vycházejí větve znázorňující možné rizikové situace, které mohou nastat s danou pravděpodobností
nalezení optimální varianty je založeno na výpočtu očekávané hodnoty kriteria hodnocení pro situační uzly, jako optimální je zvolena varianta s nejlepší očekávanou hodnotou daného kriteria, v případě kriteria výnosového typu je to varianta s nejvyšší očekávanou hodnotou,
v případě kriteria nákladového s nejnižší očekávanou hodnotou.
typu
varianta
Příklad Investor má v průběhu následujících deseti let provést několik rozhodnutí. Nejprve se musí rozhodnout, zda koupí činžovní dům nebo pozemek. Jestliže koupí činžovní dům, mohou nastat dvě rizikové situace, které ovlivní budoucí výnos z investice: buď počet obyvatel města vzroste (s pravděpodobností 0,6) nebo zůstane stejný (s pravděpodobností 0,4). Pokud investor investuje do pozemku, za tři roky bude muset provést další rozhodnutí v závislosti na využití půdy.
60 000 000 Kč 0,60
2 koupě činžovního domu
růst počtu obyvatel 90 000 000 Kč
0,4 neměnný počet obyvatel
(-24 000 000 Kč)
růst počtu obyvatel 6 750 000 Kč
0,8
6 0,2
výstavba bytů (-24 000 000 Kč)
1
růst počtu obyvatel (3 roky, výnos 0 Kč)
(-6 000 000 Kč)
neměnný počet obyvatel
4 prodej půdy
koupě pozemku
13 500 000 Kč
69 000 000 Kč růst počtu obyvatel
0,6
3 0,4
komerční využití pozemku (-18 000 000 Kč)
7
0,3 0,7
neměnný počet obyvatel (3 roky, výnos 0 Kč)
21 000 000 Kč
30 000 000 Kč
neměnný počet obyvatel
5 prodej pozemku
6 300 000 Kč
Klasifikace investičních projektů Klasifikace se provádí:
z důvodů volby metody hodnocení efektivnosti investic, stanovení řídící úrovně v podniku, která o investici rozhoduje.
Klasifikace investičních projektů 1. náhrada zařízení – jde obvykle o nezbytnou náhradu opotřebovaného zařízení, provede se bez zvláštních analýz a rozhodovacích procesů, 2. výměna zařízení za účelem snížení nákladů – jde o výměnu provozuschopného, ale zastaralého zařízení, na němž je výroba nákladná, výměna musí být zdůvodněna podrobnější analýzou, obvykle srovnáním investičních nákladů (nákladů na výměnu) s úsporou výrobních nákladů. Rozhodovací úroveň je obvykle stanovena podle výše nákladů.
3. expanze dosavadního výrobku a rozšíření trhu – rozhodnutí je více komplexní a vyžaduje i průzkum trhu (odhad poptávky a budoucí ceny výrobku), rozhodnutí je v rukou vyšších stupňů řízení. 4. vývoj, výroba a prodej nového výrobku a expanze na nové trhy - vysoce nákladná a riziková záležitost, proto se vyžaduje detailní analýza, používají se náročné metody, schválení je obvykle v rukou vrcholového řídícího orgánu a celá akce bývá přímo součástí strategického plánu.
5. investiční projekty v oblasti bezpečnosti práce a ekologie a jiné, které podnik musí provést, aby vyhověl různým nařízením a předpisům. Jsou nazývány mandatorními investicemi. 6. výzkum a rozvoj (R&D) – pro řadu podniků hlavní a nejdůležitější kapitálové výdaje, jsou značně rizikové, k jejich hodnocení se kromě metod hodnocení hmotných investic používá metoda rozhodovacích stromu.
7. dlouhodobé smlouvy, které přinášejí výnosy a vyžadují náklady po řadu let, jako jsou smlouvy o poskytování výrobků (např. počítačů) nebo služeb (údržba počítačů) specifickým zákazníkům. 8. ostatní investiční projekty - patří sem všechny ostatní investiční projekty, jako budování parkoviště nebo výstavba administrativní budovy. Jak se posuzují a kdo o nich rozhoduje, závisí na jejich velikosti.
Vzájemně zaměnitelné projekty a projekty nezaměnitelné vzájemně zaměnitelné (vzájemně se vylučující projekty) jsou ty, z nichž můžeme vybrat jenom jeden. vzájemně nezaměnitelné projekty můžeme uskutečnit všechny, pokud na ně máme finanční prostředky.
Klasifikace investic v podniku Z hlediska financování, účetnictví a daňových předpisů rozlišujeme tři základní skupiny investic: finanční investice hmotné investice nehmotné investice
Finanční investice (dlouhodobý finanční majetek) nákup dlouhodobých cenných papírů (obligace, zástavní listy, dlouhodobé směnky), vklady do investičních a jiných společností (účasti, podílové listy), dlouhodobé půjčky, nákup nemovitostí aj. s cílem obchodovat s nimi a získat úroky, dividendy nebo zisk.
Hmotné (věcné, fyzické) investice (dlouhodobý hmotný majetek) vytváří nebo rozšiřuje výrobní kapacitu podniku, výstavba nových budov, staveb, dopravních cest, nákup pozemků (vše bez ohledu na pořizovací cenu), strojů, výrobního zařízení, dopravních prostředků k další výrobě (s pořizovací cenou vyšší než 40 tis. Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok), označujeme je jako stálá aktiva.
Nehmotné (nemateriální) investice (dlouhodobý nehmotný majetek) nákup know-how, licencí, softwaru, autorských práv, výdaje na výzkumné a podobné činnosti, na vzdělání, sociální rozvoj, výdaje na zřízení podniku aj.
Podnik může investiční majetek získat: koupí – stroje, výrobní zařízení, pozemky aj. nemovitosti, dlouhodobé cenné papíry investiční výstavbou, a to:
dodavatelským způsobem – např. výstavbu haly provádí stavební firma, ve vlastní režii (obvykle menší akce)
bezúplatným nabytím na základě smlouvy o koupi najaté věci - finanční leasing, darováním.
Zdroje financování investic Investice mohou být financovány: z vlastních zdrojů (vlastním kapitálem) z cizích zdrojů (cizím kapitálem).
Vlastní zdroje vklady vlastníků nebo společníků, nerozdělený zisk (samofinancování), odpisy, výnosy z prodeje a z likvidace hmotného majetku a zásob.
Cizí zdroje obligace, nepřímo i krátkodobý úvěr (uvolní vlastní zdroje vázané v oběžném majetku),
dlouhodobé rezervy, splátkový prodej, leasing (nájem výrobního zařízení, dopravních prostředků), dotace ze státního nebo prostředky z fondů EU
místního
rozpočtu,
Hodnocení efektivnosti investic
Rozhodující kritéria pro posuzování investice : výnosnost (rentabilita) – vztah mezi výnosy, které investice za dobu své existence přinese, a náklady, které její pořízení a provoz stojí, rizikovost – stupeň nebezpečí, dosaženo očekávaných výnosů,
že
nebude
doba splacení (stupeň likvidity investice) – doba (rychlost) přeměny investice zpět do peněžní formy.
Ideální investice - má vysokou výnosnost, je bez rizika a co nejdříve se zaplatí. Ve skutečnosti jsou tato kritéria protikladná: - investice s vysokou výnosností je obvykle i vysoce riskantní, - málo riskantní a vysoce likvidní investice je zase málo výnosná.
Podstata hodnocení investic porovnání nákladů na investici s výnosy, které přinese, jedná se o rozpočtování jednorázových nákladů a ročních výnosů za období životnosti investice,
výnosem z investice je přírůstek čistého zisku (tj. zisku po zdanění) a přírůstek odpisů, které se vracejí podniku v ceně prodaných výrobků. Tyto dvě položky (a některé další) tvoří cash flow z investice.
Výsledek rozpočtování rozhodnutí, zda danou investici realizovat ,
v případě více investičních variant výběr nejlepší varianty
Hodnocení investice spočívá v následujících krocích: v určení kapitálových výdajů na investici, v odhadu budoucích čistých peněžních příjmů, které investice přinese (cash flow), a rizika, se kterým jsou tyto příjmy spojeny, v určení nákladů na kapitál (podnikové diskontní míry),
ve výpočtu současné hodnoty očekávaných výnosů a její porovnání s kapitálovými výdaji na investici.
Určení kapitálových výdajů na investici Stanovení kapitálových výdajů (investičních nákladů) na stroje, výrobní zařízení a dopravní prostředky je možné určit poměrně přesně: skládají se z nákupní ceny, dopravného a nákladů na instalaci včetně výdajů na projektovou a přípravnou dokumentaci, jedná-li se o hmotný investiční majetek pořízený ve vlastní režii, ocení se vlastními náklady.
Odhad ostatních výdajů
stavebních, výdajů na výzkum a vývoj, na přeškolení pracovníků, na ochranu životního a pracovního prostředí
obtížný a méně přesný
Nová investice obvykle vyvolá přírůstek zásob surovin, materiálů, nedokončené výroby a jiných součástí oběžného majetku - je nutné tuto částku, zvyšující majetek podniku, přičíst ke kapitálovým výdajům nové investice.
Na druhé straně v souvislosti s novou investicí obvykle vzrostou i krátkodobé závazky (např. dluhy u obchodních dodavatelů),
Přírůstek pracovního kapitálu investiční výdaje zvýšíme o rozdíl přírůstku oběžného majetku a přírůstku krátkodobých pasiv - přírůstek pracovního kapitálu.
Je-li pořízení nové investice spojeno s prodejem nebo likvidací dosavadního strojního zařízení nebo jiného majetku, potom o tyto příjmy upravíme kapitálové výdaje (včetně daňových vlivů vyplývajících z daňových zákonů).
Kapitálové výdaje tvoří: pořizovací cena investice (nákupní cena plus veškeré pořizovací aj. náklady), zvýšení čistého pracovního kapitálu (zvýšení oběžného majetku mínus zvýšení krátkodobých závazků), výdaje spojené s prodejem a likvidací nahrazovaného investičního majetku (o příjmy se investiční náklady snižují), daňové vlivy aj.
Příklad 1: Strojírenská akciová společnost buduje nový závod: v 1. roce činí investiční náklady 80 mil. Kč (převážně náklady na stavební práce), ve 2. roce zaplatí za stroje a výrobní zařízení včetně dopravních montážních prací 120 mil. Kč, koncem druhého roku bude závod uveden do provozu, což vyvolá zvýšení všech druhů zásob (materiálů, rozpracované výroby, hotových výrobků) o 16 mil. Kč, růst pohledávek o 4 mil. Kč, růst krátkodobých závazků o 2 mil. Kč.
Příklad 1 – pokračování: v souvislosti s vybudováním nového provozu budou likvidovány staré stroje a výrobní zařízení v zůstatkové ceně 26 mil. Kč a předpokládá se jejich prodej za 32 mil. Kč,
diskontní míra je 16%, podnik platí daň z příjmu ve výši 31 %.
Stanovte celkové kapitálové výdaje (investiční náklady) na výstavbu nového provozu:
Řešení: výstavba trvá 2 roky, musíme náklady diskontovat, tj. přepočítat náklady 2. roku na hodnotu 1. roku:
120 103,45 1 0,16
připočteme přírůstek čistého pracovního kapitálu
16 4 2 18
odečteme prodejní cenu 32 mil. Kč připočteme daňový efekt:
32 26 0,31 1,86
Celkem 80 103,45 18 32 1,86 171,31
Odhad budoucích příjmů obtížný, působí celá řada vlivů, jejichž sílu je obtížné odhadnout (vliv faktoru času, vliv inflace, vliv měnících se podmínek na trhu), zvýšené riziko, že očekávané příjmy nebudou dosaženy
Peněžní příjmy z investice - cash flow skutečný peněžní tok, který plyne z investice, při jeho výpočtu vycházíme z tržeb - tržby jsou peněžním výnosem získaným za prodanou produkci oproti příjmům stojí výdaje - mzdy zaměstnanců, platby za suroviny, materiál, energii, různé služby atd. - tedy platby za všechny nákladové položky kromě odpisů.
Zvláštní postavení úroků z úvěrů úroky podobně jako odpisy jsou náklady, tedy snižují čistý zisk, úroky se však berou v úvahu při diskontování peněžních příjmů na současnou hodnotu., kdybychom je odečetli, snižovaly by zisk 2x: jednou jako součást nákladů, podruhé při diskontování jako součást diskontní míry. Úroky z cizího kapitálu proto nesmíme do nákladů zahrnovat, resp. je nesmíme odečítat z provozního zisku.
Oportunitní náklady do nákladů je nutno zahrnout i oportunitní náklady, výnos z nejlepší varianty, který nemohl být získán, protože zdroje byly vynaloženy na danou investici, ušlý zisk proto připočteme k nákladům analyzované varianty, snadno zjistitelným nejnižším ušlým výnosem je úrok z termínovaného vkladu v bance nebo výnos ze státních obligací.
investice obvykle vyvolá přírůstek zásob všeho druhu a předpokládaný růst tržeb zvyšuje pohledávky, růst obou položek aktiv vyvolá potřebu dodatečných zdrojů (pasiv),
rozdíl mezi přírůstkem provozních aktiv a přírůstkem provozních pasiv je změna čistého pracovního kapitálu, je-li tato změna kladná, ukazuje se, že jsou nutné dodatečné finanční zdroje.
po vyřazení investice z provozu na konci její životnosti se čistý pracovní kapitál mění v peníze (nepotřebné zásoby surovin a materiálu, paliva, hotových výrobků jsou prodány), v peníze se mění i celá opotřebovaná investice (stroje, výrobní zařízení atd.), je-li na konci životnosti prodána.
Rozpočet cash flow sestavujeme v tabulce, první sloupec zachycuje výdaje na investici, další sloupce příjmy z investice.
2. příklad Podnik chce uvést na trh nový výrobek, pro jehož výrobu musí vybudovat nové výrobní kapacity (pořídit nové strojní zařízení): pořizovací cena strojů a zařízení je 58 mil. Kč, výdaje na dopravu a instalaci strojů a zařízení činí 4, mil. Kč, odpisová sazba hmotného majetku je 12,5 % (životnost 8 let, pro zjednodušení počítáme stejnou výši odpisů po celou dobu životnosti),
2. příklad - pokračování předpokládaná prodejní cena strojů a zařízení při jejich vyřazení je 10 mil. Kč, počáteční přírůstek pracovního kapitálu bude 14,5 mil. Kč (růst zásob o 16 mil. Kč, růst krátkodobých pasiv o 1,5 mil. Kč, prodej nového výrobku by měl přinést zvýšení tržeb, a to v 1. roce o 80 mil. Kč, v dalších letech o 120 mil. Kč, provozní náklady (kromě odpisů) činí 60 % z celkových tržeb, odpisy se počítají podle výše uvedené odpisové sazby,
2. příklad - pokračování daň z příjmu je 31 %, výrobek by se měl prodávat 5 let, po ukončení jeho výroby bude přírůstek pracovního kapitálu uvolněn v předpokládané výši 14,5 mil. Kč.
Řešení: celkové investiční náklady: mil. Kč pořizovací cena strojů a zařízení
58,0
:
výdaje na dopravu a instalaci strojů a zařízení
4,4
přírůstek pracovního kapitálu
14,5
investiční náklady
62,4
výdaje celkem
76,9
roční peněžní příjmy a výdaje (cash flow): 1. rok Položka tržby 80,000 provozní náklady kromě odpisů 48,000 odpisy 7,800 zisk před zdaněním 24,200 daň 7,502 zisk po zdanění 16,698 odpisy 7,800 cash flow z provozu 24,498 uvolnění pracovního kapitálu příjem z prodeje strojů a zařízení cash flow 24,498
1. rok
1. rok
1. rok
1. rok
120,000 72,000 7,800 40,200 12,462 27,738 7,800 35,538
120,000 72,000 7,800 40,200 12,462 27,738
120,000 72,000 7,800 40,200 12,462 27,738
120,000 72,000 7,800 40,200 12,462 27,738
7,800 35,538
7,800 35,538
7,800 35,538 14,500
35,538
35,538
35,538
10,000 60,038
Určení podnikové diskontní míry Investice může být financována různými způsoby, které se liší použitým druhem kapitálu: podnik může financovat investici z vlastních zdrojů (vlastním kapitálem), pak nákladem je požadovaný výnos z kapitálu (vyjádřený např. v dividendách) nebo výnos dosahovaný jinými možnými projekty, jestliže je investice financována cizími zdroji (úvěrem, obligacemi), pak nákladem je úrok z úvěru; úroky, za které podnik obdržel úvěr, musíme upravit na úroky po zdanění: úroková míra po zdanění = nominální úroková míra * (1-daňová sazba).
investice může být financována i kombinovaným způsobem, tj. částečně z vlastních zdrojů a částečně z cizích zdrojů. Náklady na tento druh financování se nazývají průměrné kapitálové náklady (Weighted Average Cost of Capital WACC) a vypočítají jako vážený aritmetický průměr podle následujícího vztahu:
k0 Wi ki (1 t ) Wp k p We ke
K0 Ki T Kp Ke
Wi, Wp, We
průměrná míra kapitálových nákladů podniku (podniková diskontní míra), úroková míra pro nové úvěry před zdaněním, míra zdanění zisku vyjádřená desetinným číslem, míra nákladů na prioritní akcie (míra prioritních dividend), míra nákladů na nerozdělený zisk a základní jmění (ve výši míry dividend ze společných akcií), váhy jednotlivých kapitálových složek určené procentem z celkových zdrojů (vše měřeno v tržních hodnotách).
Příklad Jednotlivé položky kapitálu mají následující podíl na celkových zdrojích: dluhy Wi=30 % prioritní akcie Wp=10 % základní kapitál a nerozdělený zisk We=60 %
Náklady na tyto složky jsou: ki=18 % kp=14 % ke=19 %
Firma platí 31 % daň z příjmu (t=0,31).
Vypočítejte podnikovou diskontní míru.
Řešení: k0=0,3*18*(1-0,31) +0,1*14+0,6*19=16,526 %
4. příklad Základní kapitál firmy je rozdělen na: 50 000 akcií, tržní cena 1 akcie je 980 Kč, akcionáři očekávají výnosnost 18 %,
cizí kapitál je ve formě obligací o účetní hodnotě 25 mil. Kč, které se obchodují za 96 % své nominální hodnoty, výnos do doby splatnosti je 14 %, daň z příjmu je 31 %.
Řešení: Vypočteme strukturu kapitálu: vlastní kapitál = cizí kapitál = celkový kapitál =
50 000*980 = 49 000 000, tj. 67,12 % 25 000*0,96 =24 000 000, tj. 32,88 % 73 000 000, tj. 100 %
vlastní kapitál cizí kapitál k0=15,258 %
0,6712*18 = 12,082 % 0,3288*14*(1-0,31)= 3,176 %
= =
Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů n CFn CFt CF1 CF2 SHCF 1 2 n t (1 k ) (1 k ) (1 k ) t 1 1 k
kde: SHCF současná hodnota cash flow v období t, CFt očekávaná hodnota cash flow v období t (t = 1 až n), k míra kapitálových nákladů na investici (podniková diskontní míra), t období 1 až n (roky), n očekávaná životnost investice v letech.
5. příklad Vyjdeme z údajů příkladu 2. Vypočítáme současnou hodnotu cash flow. Řešení: 24,498 35,538 35,538 35,538 60,038 SHCF 1 0,165 1 0,1652 1 0,1653 1 0,1654 1 0,1655 21,028 26,184 22,476 19,293 27,977 116,958
Metody hodnocení efektivnosti investic Obecně lze výnosnost (míru výnosnosti) určit následovně: částka obdržená částka investovaná výnosnost (míra výnosnosti) částka investovaná
Metody hodnocení investic se obvykle dělí na : metody statické, které nepřihlížejí k působení faktoru času, metody dynamické, které přihlížejí k působení faktoru času a jejichž základem je aktualizace (diskontování) všech vstupních dat vstupujících do výpočtu. Statické metody se používají u méně významných projektů – u projektů s krátkou dobou životnosti a v případech, kdy diskontní faktor je nízký. V ostatních případech se používají dynamické metody.
Metody hodnocení efektivnosti investic metoda výnosnosti investic (Return on Investment – ROI), metoda doby splácení (doby návratnosti, Payback Method), metoda čisté současné hodnoty (Net Present Value of Investment - NPV),
metoda vnitřního výnosového procenta (Internal Rate of Return = IRR), metoda nákladová.
Metoda výnosnosti (ziskovosti, rentability) investic Za efekt z investice se považuje zisk. Vychází se z toho, že jak změny v objemu výroby, tak změny v nákladech, které investice vyvolá, se promítnou v zisku, který tak dostatečně charakterizuje přínos investice.
Zr ROI IN kde: Zr IN
průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice, náklady na investici.
6. příklad Vyjdeme z údajů příkladu 2. Vypočítáme výnosnost investice. Řešení: Vypočteme průměrný roční zisk:
16,698 4 27,738 127,65 25,53 5 5 Pak výnosnost investice je: 25,53 ROI 0,332 76,9
, tj. 33,2 %
Metoda doby splacení Dobou splacení (dobou návratnosti nebo úhrady – payback period) rozumíme období (počet let, resp. měsíců), za které tok příjmů (čistý cash flow) přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici. Jsou-li příjmy v každém roce životnosti investice stejné, pak
náklady na investici DS roční cash flow
Doba splacení investice v případě rozdílných hodnot výnosů v jednotlivých letech Dobu splacení zjistíme postupným načítáním ročních částek cash flow, až se kumulovaná hodnota cash flow bude rovnat investičním nákladům.
7. příklad Investice přinese:
1. rok 40 000 Kč, 2. rok 60 000 Kč, 3. rok 80 000 Kč, 4. rok 60 000 Kč.
Investice stála 200 000 Kč. Vypočítejte dobu splacení.
Řešení: Rok
Cash flow
cash flow kumulovaně
1
40
40
2
60
100
3
80
180
4
60
240
doba splacení: DS = 3roky + 20/60 = 3 1/3 roku (20 v čitateli zlomku je chybějící část od 180 do 200).
8. příklad Vypočítejte dobu splacení investice z příkladu 2. Rok
Cash flow
cash flow kumulovaně
0
-76,900
-76,900
1
24,498
-52,402
2
35,538
-16,864
3
35,538
18,674
4
35,538
54,212
5
60,038
114,250
celkem
114,25
x
Z tabulky je zřejmé, že investice se zaplatí za více než 2 roky, přesněji: 35,538………1 rok 16,864………x roku
x/1 = 16,864/35,538, tedy x = 0,475 roku, tj, 5,7 měsíce. Investice se tedy zaplatí za 2 roky a 5,7 měsíců.
Metoda čisté současné hodnoty Čistá současná hodnota (Net Present Value) představuje rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných příjmů (cash flow) a náklady na investici.
n
CFt NPV PVCF IN IN t t 1 (1 k )
NPV 0, pak investici lze přijmout. Je-li v diskontní míře zahrnuta i riziková prémie, pak investici můžeme přijmout i přes její riziko NPV = 0, pak bylo docíleno právě požadované výnosnosti (požadovaného zúročení) investovaných peněz, investici lze přijmout, NPV 0, pak investici musíme odmítnout.
9. příklad Vypočítejte čistou současnou hodnotu investice z příkladu 2. Řešení: SHCF = (viz příklad 5.) IN=76,9 ČSH=SHCF - IN = 16,958 - 76,9 = 40,058
Index současné hodnoty (index výnosnosti) PVCF IV IN Je-li hodnota indexu IV 1, pak lze investici přijmout. Výpočet je zbytečný, když čistá současná hodnota investice je kladná. Index současné hodnoty se využívá i při srovnávání variant – ze dvou variant se vybere ta, jejíž index výnosnosti je větší.
10. příklad Vypočítejte index výnosnosti pro investici z příkladu 2. Řešení:
116,958 IV 1,521 76,9
Metoda vnitřního výnosového procenta (IRR – Internal Rate of Return) založena na koncepci současné hodnoty. jde o nalezení takové diskontní úrokové míry, při které se současná hodnota očekávaných výnosů z investice rovná současné hodnotě výdajů na investici, což znamená, že čistá současná hodnota je rovna nule:
PVCF IN n
CFt IN t t 1 (1 k )
vnitřního výnosového procenta se stanovuje iterativně, postupně se rozdíl levé a pravé strany rovnice snižuje, až dosáhneme jeho nulové hodnoty. je-li vnitřní výnosové procento větší než diskontní míra zahrnující riziko, je projekt přes své riziko přijatelný je-li investice na úvěr, mělo by být vnitřní výnosové procento vyšší, než je úroková míra.
11. příklad Vypočítejte vnitřní výnosové procento investice z příkladu 2. Řešení: Pro úrokovou míru 16,5 % vyšla čistá současná hodnota kladná, tedy hodnota vnitřního výnosového procenta musí být vyšší než 16,5 %. Zvolíme např. diskontní míru 30 %. Touto mírou diskontujeme všechny hodnoty cash flow:
24,498 35,538 35,538 35,538 60,038 2 3 4 5 1 0,3 1 0,3 1 0,3 1 0,3 1 0,3 18,845 21,028 16,176 12,443 16,170 84,662 SHCF
Dostáváme 84,666, což je hodnota vyšší než 76,9, proto musíme zvýšit diskontní míru. Pro 35 % je SHCF=76,18, pro 0,345 je SHCF=76,96. Vnitřní výnosové procento investice je tedy 34,5 %.
Porovnávání investičních variant Je-li pouze jedna možnost investování kapitálu, pak rozhodnutím může být buď přijetí nebo odmítnutí této možnosti. Použije-li se k hodnocení: metoda doby splacení, musí být vypočtená doba kratší než je doba životnosti investice, metoda čisté současné hodnoty, musí velikost čisté současné hodnoty být kladná, metoda vnitřního výnosového procenta, musí pak vnitřní výnosové procento vyšší než minimálně přijatelné procento (např. podniková diskontní sazba nebo tržní úroková míra.
Existuje-li více možností pro investování kapitálu, mohou nastat dvě situace: kapitál stačí na jednu akci – pak je nutné vybrat ze zaměnitelných variant tu nejvýhodnější, kapitál stačí na více akcí – pak je nutné stanovit pořadí jejich výhodnosti.
Výběr ze zaměnitelných vzájemně se vylučujících variant pro hodnocení investičních variant s krátkou dobou výstavby a se stejnou dobou životnosti lze použít statickou nákladovou metodu založenou na srovnávání provozních a jednorázových nákladů. vychází se z toho, že jedna varianta má vyšší provozní náklady, druhá vyšší jednorázové náklady, přičemž se svými výnosy neliší.
Koeficient efektivnosti, doba návratnosti dodatečných investičních nákladů koeficient efektivnosti
k ef
N p ( A) N p ( B) N j ( B) N j ( A)
N j ( B) N j ( A) 1 doba návratnosti d n kef N p ( A) N p ( B) kde: Np Nj A, B
provozní náklady, jednorázové náklady, investiční varianty.
12. příklad Máme se rozhodnout mezi dvěma technologickými variantami: varianta A má jednorázové náklady 250 tis. Kč a roční provozní náklady 160 tis. Kč, varianta B 300 tis. Kč a 140 tis. Kč. Předpokládaná životnost obou variant je 4 roky.
Řešení: 160 140 20 k ef 0,4 300 250 50 300 250 50 dn 2,5 160 140 20 Výhodnější je varianta B, neboť její dodatečné náklady (20 tis. Kč) se uhradí již za 2,5 roku, přičemž v provozu bude ještě dalšího 1,5 roku.
Řešení pomocí absolutních hodnot Varianta A bude během životnosti stát celkem
250 000 4 160 000 890 000 Kč
varianta B celkem
300 000 4 140 000 860 000 Kč
Investiční riziko riziko charakterizujeme pravděpodobností možných výsledků, očekávaná (střední) hodnota zisku: n
Z Z i pi i 1
kde: Zi pi n
zisk dosažený s pravděpodobností pi, pravděpodobnost výskytu určité výše zisku Zi, počet možných velikostí zisku.
Riziko Riziko vyjádříme pomocí rozptylu, resp. variačního koeficientu:
n
rozptyl=
Zi −Z
2
pi
i=1 směrodatná odchylka= rozptyl variační
směrodatná odchylka koeficient= očekávaná hodnota zisku
Přizpůsobení diskontní míry riziku očekávaná výnosnost jakéhokoli projektu se skládá ze tří částí:
investičního
očekávaná výnosnost = bezriziková úroková míra + inflační prémie + riziková prémie,
za bezrizikovou investici se považují státní dluhopisy, jejichž úroková míra s inflací počítá: očekávaná výnosnost = úroková míra státních obligací + tržní riziková prémie.
