Interpretace místního dědictví poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Interpretace místního dědictví poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. 4. 2016

…………………………………….. Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Interpretace místního dědictví poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Bakalářská práce

Autor: Vanda Sklenářová Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2016

Copyright © 2016 Vanda Sklenářová

Anotace SKLENÁŘOVÁ, Vanda: Interpretace místního dědictví poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 79 stran. Cílem bakalářské práce bude na základě sekundárních zdrojů informací nastínit problematiku interpretace místního dědictví, vymezit řešený objekt a vymezit informace, které jsou klíčové pro porozumění praktické části práce. Cílem praktické části bakalářské práce bude navrhnout šest interpretačních tabulí týkajících se poutního místa na Zelené hoře. Dílčím cílem bakalářské práce bude také interpretace provedeného kvalitativního výzkumu zaměřeného na srozumitelnost tabulí a jejich logickou výstavbu.

Klíčová slova Interpretace, místní dědictví, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Žďár nad Sázavou, interpretační panel.

Annotation SKLENÁŘOVÁ, Vanda: Interpretation Our heritage of pilgrimage church of St. John of Nepomuk at Green Hill. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Alice Šedivá Neckářová. Education degree: Bachelor. Jihlava, 2016. 79 pages. The aim of the thesis is based on secondary sources of information outlining the issues of local heritage, designed to define the object and determine the information that is crucial to understanding the practical part of this thesis. The aim of the practical part is about to propose six interpretative boards related to the pilgrimage place at Green Hill. A partial aim of the thesis is also the interpretation of qualitative research focused on the clarity boards and their logic structure.

Key words Interpretation, local heritage, the pilgrimage church of St. John of Nepomuk at Green Hill, Žďár nad Sázavou, interpretation board.

Poděkování Na tomto místě bych především velice ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Alici Šedivé Neckářové za veškerou pomoc, odborné rady a připomínky, a také za veškerý strávený čas nad mou prací. Děkuji za podporu i své rodině a příteli, kteří mi vždy ochotně pomohli při tvorbě mé práce.

Obsah Úvod................................................................................................................................ 12 1 Interpretace místního dědictví ..................................................................................... 14 1.1 Pojem interpretace a její vývoj ............................................................................. 14 1.2 Zásady interpretace ............................................................................................... 15 1.3 Cíle interpretace .................................................................................................... 16 1.4 Interpretační plán .................................................................................................. 16 1.5 Formy interpretace ................................................................................................ 18 1.6 Monitoring úspěšnosti interpretace ....................................................................... 19 2 Vymezení řešeného objektu ......................................................................................... 20 2.1 Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II ..................................................... 20 2.2 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou ...... 22 3 Kvalitativní výzkum .................................................................................................... 24 3.1 Rozdíl mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem ....................................... 24 3.2 Vyhodnocení kvalitativního výzkumu .................................................................. 25 4 Interpretační tabule – plán tvorby interpretace ............................................................ 26 5 Popis informačních tabulí ............................................................................................ 29 5.1 Interpretační tabule 1 ............................................................................................ 29 5.1.1 Technické parametry...................................................................................... 29 5.1.2 Charakteristika interpretační tabule ............................................................... 29 5.1.3 Ukázka interpretační tabule ........................................................................... 31 5.2 Interpretační tabule 2 ............................................................................................ 32 5.2.1 Technické parametry...................................................................................... 32 5.2.2 Charakteristika interpretační tabule ............................................................... 32 5.2.3 Ukázka interpretační tabule ........................................................................... 34 5.3 Interpretační tabule 3 ............................................................................................ 35 5.3.1 Technické parametry...................................................................................... 35

5.3.2 Charakteristika interpretační tabule ............................................................... 35 5.3.3 Ukázka interpretační tabule ........................................................................... 37 5.4 Interpretační tabule 4 ............................................................................................ 38 5.4.1 Technické parametry...................................................................................... 38 5.4.2 Charakteristika interpretační tabule ............................................................... 38 5.4.3 Ukázka interpretační tabule ........................................................................... 40 5.5 Interpretační tabule 5 ............................................................................................ 41 5.5.1 Technické parametry...................................................................................... 41 5.5.2 Charakteristika interpretační tabule ............................................................... 41 5.5.3 Ukázka interpretační tabule ........................................................................... 43 5.6 Interpretační tabule 6 ............................................................................................ 44 5.6.1 Technické parametry...................................................................................... 44 5.6.2 Charakteristika interpretační tabule ............................................................... 44 5.6.3 Ukázka interpretační tabule ........................................................................... 46 6 Kalkulace nákladů........................................................................................................ 47 7 Monitoring úspěšnosti interpretace .............................................................................. 48 7.1 Úvod do výzkumu ................................................................................................. 48 7.2 Charakteristika výzkumného souboru .................................................................. 48 7.3 Monitoring úspěšnosti interpretačních tabulí ....................................................... 49 7.4 Závěr monitoringu úspěšnosti ............................................................................... 53 Závěr ............................................................................................................................... 54 Použitá literatura ............................................................................................................. 56 Příloha ............................................................................................................................. 58

Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1 Plán interpretace (Ptáček, 2004; str. 19) ....................................................... 17 Obrázek 2 Rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem (Vaníček, 2012; str. 103) ........................................................................................................................... 24 Obrázek 3 Rozdíl mezi sběrem a analýzou dat u kvalitativního a kvantitativního výzkumu (Hendl, 2008; str. 224) .................................................................................... 25 Obrázek 4 Umístění interpretační tabule do dřevěného stojanu, vlastní zpracování ...... 27 Obrázek 5 První tabule - Cisterciácký řád, vlastní zpracování ....................................... 31 Obrázek 6 Druhá tabule - Sv. Jan Nepomucký, vlastní zpracování ............................... 34 Obrázek 7 Třetí tabule - Jan Blažej Santini – Aichel, vlastní zpracování ...................... 37 Obrázek 8 Čtvrtá tabule - Barokní gotika, vlastní zpracování ........................................ 40 Obrázek 9 Pátá tabule - Poutní místo na Zelené hoře, vlastní zpracování ...................... 43 Obrázek 10 Šestá tabule - Milujeme Žďár nad Sázavou, vlastní zpracování ................. 46

Seznam tabulek Tabulka 1 Výpis z rejstříku firem: Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou – II[4] 20

Úvod PROVOKOVAT. PROPOJOVAT. ODHALOVAT. Efektivní interpretaci místního dědictví lze definovat těmito třemi slovy. Pokud autor chce, aby si návštěvník z jeho tvorby odnesl informace, které sám chce, pak musí umět zaujmout. Zaujmout není vůbec jednoduché, a proto musí autor umět využít provokace. Pokud bude autor provokovat, návštěvníka snáze zaujme. Ve chvíli, kdy je návštěvníkova pozornost u intepretace, je důležité umět propojit souvislosti informací známých a neznámých, kde dojde k rozšíření znalostí návštěvníka. Správná interpretace také odhaluje skutečnosti a přibližuje návštěvníkovi místní dědictví zajímavou a netradiční formou. Ve své práci jsem se rozhodla vytvořit interpretační tabule, které budou umístěny do ambitu poutního areálu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. Tyto interpretační tabule budou návštěvníka seznamovat s nejdůležitějšími a nejzajímavějšími událostmi a osobami týkající se poutního místa. Historie poutního areálu je spjatá s historií bývalého cisterciáckého kláštera pod Zelenou horou, a z toho důvodu se první interpretační tabule věnuje cisterciáckému řádu. Na tuto první tabuli navazuje druhá tabule s tématem sv. Jana Nepomuckého, kterému je kostel zasvěcen. Třetí tabule se věnuje životu a dílu architekta poutního areálu Jana Blažeje Santini – Aichela. Čtvrtá tabule znázorňuje styl, ve kterém je poutní areál postaven – barokní gotika. Pátá tabule obsahuje zajímavé informace z kostela sv. Jana Nepomuckého a ambitu a poslední šestá tabule seznamuje čtenáře se Santiniho tvorbou na Žďársku. Jelikož důležitou součástí tvorby interpretace je také monitoring úspěšnosti interpretace, provedla jsem kvalitativní výzkum, kde jsem zjišťovala, zda návštěvníky interpretační tabule zaujaly a zda jim dobře porozuměli. Lze doufat, že realizace umístění interpretačních tabulí do ambitu poutního místa přispěje k větší návštěvnosti areálu. Prohlídky na Zelené hoře probíhají každou celou hodinu, a pokud návštěvník přijede o čtvrt hodiny déle, musí čekat v areálu do další prohlídky a často si tak návštěvu kostela odpustí. Návštěvník může využít volného času, který má k dispozici, a projít si ambit v areálu. Jelikož se z průvodních pěti kaplí v ambitu dochovala pouze jedna, návštěvník může využít času k prohlédnutí a pročtení interpretačních tabulí. 12

V teoretické části mé práce se věnuji objasnění pojmu intepretace, jejímu vývoji, jaké jsou zásady, cíle a formy interpretace. Dále je řešeno, jak má vypadat interpretační plán a co je monitoring úspěšnosti interpretace. Následně se věnuji samotnému poutnímu areálu sv. Jana Nepomuckého z hlediska vlastníka, Římskokatolické církve, a z pohledu vývoje areálu. Další část mé práce je věnována teorii kvalitativního výzkumu. V praktické části mé práce jsem se věnovala samotné tvorbě jednotlivých interpretačních tabulí, jejich obsahem, předmětem a hlavním sdělením. Nejdříve byl stanoven plán intepretace, na jehož podkladě byly vytvořeny veškeré další jednotlivé části práce. Po vytvoření možných nákresů těchto tabulí byl realizován kvalitativní výzkum, kde jsem se ptala návštěvníků, zda se jim mnou vytvořené tabule líbí a zda jim dobře rozumí. V závěru této bakalářské práce jsou shrnuty výsledky provedeného kvalitativního výzkumu.

13

1 Interpretace místního dědictví 1.1 Pojem interpretace a její vývoj V následující části práce bude nastíněna problematika interpretace a počátky jejího vývoje, které lze sledovat již v období antického Řecka a Říma, až do současnosti. Dle Tildena (1977, in Ptáček, 2012; str. 9) je interpretace „vzdělávací aktivita, která odkrývá hlubší smysl a vztahy za pomoci původních objektů, přímé zkušenosti a ilustrativních prostředků.“ Aldridge (1975, in Ptáček, 2012; str. 9) uvádí, že interpretace je „umění vysvětlit význam místa návštěvníkům s cílem podpořit myšlenku jeho ochrany.“ Z předchozích dvou definicí podle významných osobností v této oblasti jasně vyplívá, že interpretace je důležitou a velmi zajímavou součástí lidského života. Obecně je za hlavní cíl interpretace považována informace, ale toto ani jedna z definic nezmiňuje, jedná o chybné mínění. Interpretace má mnohem náročnější význam: snaží se člověku vysvětlit danou problematiku tak, aby se na chvíli zastavil a přemýšlel. Intepretace má vtáhnout do dané problematiky. Tímto se stává nelehkým úkolem pro toho, kdo se interpretací zabývá, tedy pro interpretátora. Počátky interpretace nejsou zcela známé. Již ve starém Egyptě máme zmínky o placených průvodcích a to v díle Herodota z Helikarnasu, kde se jednalo o prohlídky pyramid okolo roku 460 př. n. l. Následovalo období starověkého Řecka a Říma, kde jsou také doloženy záznamy o tom, že bylo pro zámožné Římany možné najmout si placeného průvodce, který jej provedl po místech, která jsou spojena s antickými autory. Ve středověku to byly dle Ruxe (2014; str. 19) cesty věřících na „poutní místa, kde se ve většině případů jednalo o pěší putování spojené s určitým stupněm námahy a nepohodlí.“ Významný nárůst zájmu o interpretaci lze identifikovat v období renesance, kdy se šlechtici vydávali na pěší túry za poznáním antického umění. V mnoha případech jim byl k dispozici vzdělaný učitel a ten je učil zažít si celou krajinu a místní zvyky. V polovině 19. století se stal nejdůležitější osobností Thomas Cook, který odstartoval první organizovaný výlet v roce 1841 a o čtyři roky později založil první cestovní 14

kancelář. Od té doby roste zájem o poznávání kultury, památek, přírody a mnoha dalších. (Ptáček; 2012; str. 11) Člověkem, který je považován za opravdového zakladatele interpretace, je Freeman Tilden pocházející ze Spojených států amerických, který napsal knihu Interpreting Our Heritage v roce 1957. Najdeme zde zmíněny jeho hlavní zásady, týkající se interpretace, které jsou platné dodnes: 1. Interpretace, která nějakým způsobem nesouvisí s tím, co je zobrazeno, nebo popsáno, k něčemu, co je blízké každé osobnosti nebo zkušenosti návštěvníka, zůstane nepochopeno. Interpretace musí být blízká publiku. 2. Informace není interpretace. Interpretace je nadřazena nad informací. Úspěšný výklad musí mít víc, než jen suchá fakta. 3. Interpretace je umění, které kombinuje mnoho dovedností. Jakékoliv umění je do jisté míry poučné. 4. Hlavním cílem výkladu není návod, ale provokace. Interpretace má povzbudit čtenáře k přemýšlení. 5. Interpretace by měla prezentovat celek před částmi. Výklad je koncepční a měl by vysvětlovat vztahy mezi věcmi. 6. Interpretace zaměřená na děti by neměla být výtahem informací pro dospělé, ale měla by mít zásadně odlišný přístup. Různé věkové skupiny mají různé potřeby a vyžadují různé interpretační formy. (Tilden, 1977; vlastní překlad; str. 1 - 2)

1.2 Zásady interpretace Jak už bylo zmíněno v úvodu, mezi další významné zásady interpretace podle Ptáčka patří: provokace, propojování a odhalování. Provokace - slovo provokace může někdo mít spojené s nepříjemnými pocity. U interpretace jde především o získání pozornosti návštěvníka a dosažení cíle interpretace. Návštěvník se má nad daným tématem interpretace zamyslet. Pokud se návštěvník dozví zajímavou informaci, i když je nepravděpodobná, začne o ní přemýšlet a je vtažen do dané problematiky. U provokace je důležité navíc nepřehánět a jen lehce doplnit objektivní interpretované informace. 15

Propojování - jedná se o hledání vztahu mezi obsahem interpretace a cílovým čtenářem, či posluchačem. Je důležité najít střed zájmu, což nebývá jednoduché. Odhalování - intepretace není pouze výčtem informací, ale ptá se po důvodech, smyslu a skrytých významech. Jedná se o začátek poznávání, kdy nabízí cestu k zamyšlení, ne k odpovědi. (Ptáček, 2012; str. 36 - 40)

1.3 Cíle interpretace Než vznikne nový interpretační plán, je důležité si stanovit téma, předmět a hlavní sdělení intepretace. Předmětem je samotné jádro – například ochrana přírody v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, výstavba cyklistické trasy, poutní areál na Zelené hoře a další. V případě, že se jedná o více informačních tabulí umístěných za sebou, je dobré si zvolit obecný předmět společný pro všechny tabule a také předmět pro každou tabuli samostatně. Ve chvíli, kdy je vybrán společný a samostatný předmět, je dobré si určit také hlavní sdělení. Hlavním sdělením je primárně jednoduchá věta, která komplexně obsahuje klíčové informace, které mají být předány návštěvníkovi. Toto sdělení by mělo být co nejvíce zajímavé a specifické a mělo by obsahovat prvek odhalení. Příklad převzatý z přenášky (Ptáček, 2015): Předmět interpretace:

Noční ptáci (kteří obývají naši rezervaci).

Hlavní sdělení:

Naše neznalost života a potřeb nočních ptáků ohrožuje jejich další přežití v naší rezervaci.

1.4 Interpretační plán Interpretační plán určuje postup, jakým se má správná interpretace tvořit. Nejdříve je důležité si položit otázku, proč má interpretace vzniknout. Jaké budou její cíle. Pokud je určen vhodný cíl, tak lze pokračovat otázkami: co a komu? Co se bude interpretovat a komu to je určeno. Pokud si interpretátor dokáže poradit s těmito otázkami, pak už se dostává přímo k samotné tvorbě interpretace: jakým způsobem se interpretační materiál bude zpracovávat, kam bude umístěn a k jakému prostředí se bude vztahovat. 16

Obrázek 1Plán interpretace (Ptáček, 2004; str. 19)

Ještě před samotnou tvorbou je důležité si uvědomit, jak bude interpretační materiál spravován. Například, jedná – li se o interpretační tabule, je důležité si stanovit, kdo tyto objekty bude udržovat čitelné a volně přístupné, z jakého materiálu budou vyrobeny a podle toho také, kde budou umístěny (jiný materiál bude vyžadovat venkovní prostor a jiný materiál vnitřní prostor) a kolik bude údržba tohoto materiálu stát peněz. Po realizaci interpretačních materiálů je nezbytný monitoring zpětné vazby a hodnocení. Lze se zeptat i návštěvníků na otázky, zda rozumí zpracování, zda se jim panel zdá 17

pochopitelný a jestli nad danou problematikou také sami přemýšlí. Interpretátor se může ptát, zda zpracování funguje tak, jak sám zamýšlel, jestli to splnilo jeho cíle a případně, jak by bylo možné interpretaci vylepšit. (Ptáček, 2004; str. 21 - 22)

1.5 Formy interpretace Existuje několik forem interpretace. První možností je komentovaná prohlídka s odborným průvodcem. Cílem průvodce by měl být zajímavý, jasný a srozumitelný výklad, ze kterého si návštěvník odnese zajímavé informace. Výklad pro průvodce má být jasně strukturován, jak uvádí Ptáček (2004, str. 60 – 62). Nejdříve se stanoví předmět a hlavní sdělení interpretace. Poté se uspořádá osnova celého výkladu v logickém sledu, ale úvod a závěr se zatím nespecifikuje. Až bude jasně určen obsah výkladu, lze zpracovat kvalitní úvod a závěr. Úvod je na začátku a jeho hlavním úkolem je upoutat pozornost posluchače. Měl by stručně seznámit s tím, co vše je obsaženo ve výkladu. Závěr je umístěn na konci výkladu a má za cíl shrnout hlavní sdělení, zdůraznit klíčové argumenty a zanechat co nejsilnější dojem. (Ptáček, 2015; str. 50 - 53) Další formou interpretace je využití informačních panelů a naučných stezek. V současné době se jedná o neoblíbenější formu interpretace, protože má mnoho výhod. Výroba panelu není příliš náročná, panely jsou levné, odolné a snadno vyměnitelné. Nevýhodou může být opotřebení, v případě, že jsou vystaveny povětrnostním podmínkám, a také poničení vandaly. Informační panely lze dělit na čtyři skupiny: orientační panely s mapou, nebo plánkem, regulační panely, které slouží k informování návštěvníků o pravidlech pohybu a chování v lokalitě, informační panely, které jsou využívány k propagaci programů a k pozvánkám na akce v dané lokalitě, a interpretační panely, které mají za cíl odhalovat hlavní sdělení týkající se kulturního a přírodního dědictví daného místa. (Ptáček, 2012; str. 66 - 72)

18

1.6 Monitoring úspěšnosti interpretace V průběhu samotné interpretace je velice

důležité dostávat

zpětnou

vazbu

od nezávislých lidí, kteří mohou významně pomoci svým názorem k lepšímu zpracování. Zpětná vazba je důležitá proto, že ten, kdo interpretaci vytváří, má jasnou představu o tom, zda jeho myšlenka a tvorba je správná, nebo ji naopak návštěvníci příliš nerozumí. Může se stát, že vznikne několik nádherných a drahých interpretačních tabulí, ale lidé se u nich nezastaví a nestráví chvilku nad jejich sdělením. V tuto chvíli je důležité si uvědomit, zda došlo k neporozumění, zda tabule obsahuje příliš mnoho neznámých pojmů a také obrovské množství textu, nebo jaké jsou další možné příčiny. Existuje několik způsobů, jak lze sledovat úspěšnost interpretace. Nejzákladnější forma zpětné vazby vychází z předpokladu, že se o interpretaci mluví. Je nezbytné vědět, co se o dané interpretaci říká, jestli se líbí návštěvníkům a chápou ji, nebo naopak. Nejlepší způsob se nabízí ve formě pozorování. Interpretátor, nebo jiná poučená osoba, může pozorovat, jaké jsou přímé reakce návštěvníků na danou interpretaci – pokud se jedná o interpretační tabule, pak jak se návštěvník při čtení tváří, zda si text opravdu čte, nebo

spíše

si

prohlíží

obrázky,

zda

čte

nahlas

pasáže

ostatním

a tak podobně. Jako další možná forma sledování úspěšnosti interpretace se nabízejí rozhovory s návštěvníky. Tato metoda zjišťování má výhodu v tom, že tazatel se může zaměřit na otázky, které jej zajímají nejvíce a případně otázku upravit, aby jí rozuměl každý. Nevýhodou je, že se tazatel může dostat mimo téma rozhovoru a také může získat zkreslené údaje tím, že dotazovaný bude odpovídat tak, jak si myslí, že by si tazatel přál. Rozhovory jsou také časově náročné pro zpracovávání. Další možnou metodou, kterou lze využít, je dotazníkové šetření. Jedná se o obecně nejpoužívanější zpětnou vazbu. Výhodou dotazníkového šetření je, že lze obsáhnout velké množství respondentů a získat dobře zpracovatelná kvantitativní data. Pokud se v dotazníku vyskytují otázky otevřené, na které se odpověď píše samostatně, pak vyhodnocení může být složitější, ale více přínosné. (Ptáček; 2012; str. 89 - 97)

19

2 Vymezení řešeného objektu 2.1 Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II Areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou je ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Žďár nad Sázavou – II. Farnost získala areál zpět v restitucích v srpnu roku 2014. Od té doby se aktivně věnuje rekonstrukci celé památky a také průvodcovské činnosti pro návštěvníky. Dále zajišťuje mše, které se konají každou sobotu v 16.30 hodin.

ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST ŽĎÁR NAD SÁZAVOU - II Základní údaje o subjektu IČ:

Právní forma:

48898813 Zámek 2/2, Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou 2,591 02 Církevní organizace a náboženské společnosti

Datum vzniku:

1. 7. 1994

E-mail:

[email protected]

Popis

Římskokatolická farnost

Sídlo:

Registr ekonomických subjektů Institucionální sektor

Neziskové instituce sloužící domácnostem soukromé národní

Velikostní kategorie dle počtu 6 - 9 zaměstnanců zaměstnanců Klasifikace ekonomických činností

94910 Činnosti náboženských organizací

Živnostenský rejstřík Živnosti

Vznik první živnosti: 27. 4. 2015

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Velkoobchod a maloobchod Obory činnosti

Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu

Druh

Živnost volná

Vznik oprávnění

27. 4. 2015

Tabulka 1Výpis z rejstříku firem: Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou – II [4]

20

Římskokatolická farnost je církevní organizací, která spravuje poutní areál na Zelené hoře, ale také farní kostel Baziliku minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše. Poutní místo na Zelené hoře je národní kulturní památkou, která je zapsána na seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Každý rok se vydává Roční monitorovací zpráva, která popisuje současný stav památky a její vývoj do budoucna. O veškeré organizační záležitosti týkající se areálu poutního místa na Zelené hoře se stará jeho kastelánka. Komentované prohlídky poutního areálu probíhají v průběhu roku od dubna do října. V dubnu a říjnu jsou prohlídky pouze o víkendech, od května do září pak celý týden od pondělí do neděle. Pokud má někdo zájem o prohlídku s průvodcem v době mimo prohlídkové časy, může se objednat na telefonním čísle, nebo přes webové stránky poutního místa, kde je k dispozici rezervační formulář.1 Prohlídka poutního areálu trvá přibližně 50 minut a zahrnuje v sobě tři části. První část se odehrává před hlavní vstupní branou do celého objektu. Zde je nádherný výhled do okolí a tak průvodce začíná své povídání o bývalém cisterciáckém klášteře, který je možné v krajině vidět. Navazuje na život architekta Jana Blažeje Santini – Aichela a jeho tvorbu. Dále se prohlídka přesouvá před hlavní vstupní vchod do kostela sv. Jana Nepomuckého. Zde se návštěvníci dozvídají o venkovní části celého místa, tedy o ambitu a „poli poutníků“, tedy prostoru, který se nachází mezi ambitem a kostelem. Prohlídka graduje, když se návštěvníci s průvodcem dostávají dovnitř kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Zde návštěvník vstřebává zajímavé věci o architektuře, výzdobě a o samotném životě Jana Nepomuckého. Po prohlídce je možné si kostel samostatně projít a pořídit si fotografii, pokud o to má návštěvník zájem. V kostele také probíhají různé akce, jako jsou koncerty, odborné přednášky pro veřejnost, nebo liturgické akce. [1]

1

Telefonický kontakt: +420 724 758 993; E – mailová adresa: [email protected] ; Webové stránky: www.zelena-hora.cz

21

2.2 Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou Historie poutního místa na Zelené hoře je bezpodmínečně spjata s vývojem bývalého cisterciáckého kláštera, který se nachází pod Zelenou horou, za Konventským rybníkem. V roce 1705 byl do čela kláštera, jako opat (představený kláštera), zvolen Václav Vejmluva. Václav byl velice silnou osobností v dějinách Žďáru nad Sázavou. Rok po zvolení do funkce zve do Žďáru významné umělce, mistra sochaře Řehoře Thényho, nebo architekta Jana Blažeje Santini – Aichela. Právě spolupráce opata Vejmluvy a architekta Santiniho byla velice přínosná. Jan Santini nejenže přestavěl část transeptu v kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, ale také se věnoval přestavbě staré románské Studniční kaple a stájí pro koně. Mimo jiné postavil pro cisterciácký řád ve Žďáře novou budovu Prelatury (osobní sídlo opata) a šlechtickou akademii, která se dnes v areálu nenachází. (Růžička, 2014; str. 157 - 167) V roce 1719 proběhla exhumace těla Jana Nepomuckého, kde v jeho svaté lebce byla nalezena část tkáně, nazývána jako Janův jazyk, tedy symbol mlčenlivosti. Podle legendy byl Jan Nepomucký zpovědníkem královny Žofie a nevyzradil její zpovědní tajemství králi Václavu IV. Ten jej nechal mučit a při mučení Jan umírá. Následně bylo za tmy Janovo tělo shozeno do řeky Vltavy z Karlova mostu. V místě utonutí se nad tělem Nepomuckého objevuje koruna z pěti šesticípých hvězd. Tento moment Santini podtrh ve své další stavbě – poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Tuto stavbu začíná realizovat na popud opata Vejmluvy ještě v samém roce exhumace Nepomuckého, v roce 1719. Do tří let byl již kostel postaven. V roce 1722 proběhlo slavnostní vysvěcení kostela. O rok později architekt Santini umírá a dostavba ambitu (zastřešené chodby kolem celého poutního místa) probíhala až do roku 1735. (Houbová, 2015) Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého je postaven ve stylu barokní gotiky. Jedná se o propojení charakteristických prvků gotického stylu a barokního stylu. V případě gotického stylu se jedná o symbol lomeného oblouku, který je pro tuto dobu typickým prvkem. Lomený oblouk lze najít v podobě oken, nebo dveří. Pro období baroka je charakteristické vyjádření oslavy, zdobnosti, a také pohybu. Krásnou ukázkou baroka 22

jsou vedlejší oltáře, které jsou zasvěceny čtyřem svatým evangelistům a jsou znázorněny s jejich atributy: sv. Jan s orlem, sv. Lukáš s býkem, sv. Marek se lvem a sv. Matouš s andělem. (Houbová, 2015) Dalším důležitým prvkem kostela je světlo. Santini se snažil vytvořit prostor, který má plno světla. Po příchodu do kostela má jeho návštěvník pocítit, že celý prostor je tvořen světlem a ne hmotou. Tomu také přispívá celkový počet oken, kterých Santini naplánoval v kostele celkem 38, a jejich důmyslné rozmístění. V den jarní a podzimní rovnodennosti lze pozorovat na hlavním oltáři nádhernou práci světla, kde oltář je hned na několika místech prosvícen. Je to způsobeno tím, že v rovnodennosti slunce zapadá v přímé linii východ – západ. Nedílnou součástí kostela je také jeho výzdoba. Téměř většina výzdoby, která se v kostele nachází, je vyrobena ze dřeva. Jsou to například oltáře, zábradlí na prvním i druhém ochozu, nebo lavice či kazatelna. Naopak ze dřeva není vyroben baldachýn, který se nachází na hlavním oltáři přímo za sv. Janem Nepomuckým. Tento baldachýn byl vyroben ze sádry. Sochařská výzdoba je z dílny mistra Jana Pavla Čechpauera a jeho pokračovatele Ignáce Rohrbacha. Na výzdobě se podílel také mistr Řehoř Thény, který se Santinim spolupracoval v rámci výzdoby klášterního kostela. (Mikule, 2012, str. 32 - 49) Areál poutního místa je tvořen kostelem sv. Jana Nepomuckého, který se nachází v centru celého areálu. Tento areál je ohraničen ambitem a mezi ambitem a kostelem se nachází „pole poutníků“. Tento prostor měl být původně čistě zatravněnou plochou sloužící poutníkům. V dnešní době se zde nachází hroby. Ale hroby v původním Santiniho plánu nebyly. V roce 1784 byl po velkém požáru zrušen cisterciácký klášter a poté ve Žďáře nezůstal nikdo, kdo by zajistil opravu poutního místa, kam se požár rozšířil. Úřady opravu potvrdily až o několik dalších let později s podmínkou, že kostel opraven bude, nicméně už nebude sloužit svému původnímu záměru, tedy jako poutní kostel, ale stane se z něj hřbitovní kaple. Za těchto podmínek kostel opraven byl a pohřbívalo se zde do roku 1996, kdy se v prostoru mezi ambitem a kostelem nashromáždilo až 800 hrobů. Od roku 1996 se hroby stěhují na Nový hřbitov, který se nachází v těsné blízkosti poutního místa. Aby památka mohla zůstat na prestižním seznamu památek UNESCO, musí hroby být odstraněny do dvaceti let od roku 1996, tedy do roku 2016. [1] 23

3 Kvalitativní výzkum 3.1 Rozdíl mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem V případě monitoringu úspěšnosti interpretace se provádí výzkum. Výzkum může být kvantitativní, nebo kvalitativní. Kvantitativní výzkum je zaměřen na získávání informací o četnosti výskytu jevů. Kvantitativní výzkum má jako výsledek číselné údaje, které jsou zjištěny sekundárními údaji, a využívá velkého souboru respondentů. Výsledky tohoto výzkumu jsou velmi dobře statisticky zpracovatelné. (Vaníček, 2012; str. 102) Kvalitativní výzkum zjišťuje příčiny a důvody. Jeho účelem je zjištění motivů, mínění a postoje dotazovaných. Na rozdíl od kvantitativního výzkumu je soubor respondentů výrazně menší a výsledky výzkumu nejsou často dobře statisticky zpracovatelné. Informace se mohou zjišťovat pomocí hloubkových rozhovorů, skupinových rozhovorů a jiných. Tazatel vede výzkum tak, aby dotazovaní vyjádřili své názory, pocity, myšlenky a nejsou omezováni při vyjadřování. Často je tazatel kvalifikovaný psycholog nebo sociolog, který dobře dokáže reagovat na změnu průběhu dotazování. V případě kvalitativního výzkumu se jedná o malý počet dotazovaných, kteří jsou vybráni náhodně, nebo ze vzorku. Hlavní rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem charakterizuje tabulka dle Vaníčka (2012; str. 103).

Obrázek 2Rozdíl mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem (Vaníček, 2012; str. 103)

24

3.2 Vyhodnocení kvalitativního výzkumu Vyhodnocení kvalitativního výzkumu není vůbec jednoduché, protože je zpravidla k dispozici obrovské množství odpovědí. Při sběru dat kvalitativního výzkumu je dobré zpracovat četnosti daných odpovědí. Odpovědi s největší četností lze řadit na začátek vyhodnocení i s jejich vyjádřením opakovaných hodnot a zajímavých odchylek vztahujících se k odpovědi stejného charakteru. Takto lze seřadit nejvíce se opakující odpovědi, až po ty méně se vyskytující odpovědi. Další samostatnou kapitolou mohou být ostatní odpovědi, které zaujaly jedinečností svého názoru, pokud se takové ve výzkumu objevily. Pro kvalitativní výzkum je charakteristické, že sběr dat probíhá současně s analýzou těchto dat, což je odlišné od kvantitativního výzkumu, jak ukazuje Obrázek 3. (Hendl, 2008; str. 223 - 224)

Obrázek 3 Rozdíl mezi sběrem a analýzou dat u kvalitativního a kvantitativního výzkumu (Hendl, 2008; str. 224)

25

4 Interpretační tabule – plán tvorby interpretace V návaznosti na plán interpretace dle Ptáčka (2004; str. 19) si lze sestavit vlastní plán interpretace. Plán, který bude využit pro umístění interpretačních tabulí do ambitu poutního areálu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, je zpracován v této kapitole. Odůvodnění intepretace Poutní areál sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře se nachází na kopci, nad bývalým cisterciáckým klášterem ve Žďáře nad Sázavou. Návštěvník, který do Žďáru přichází, má zájem navštívit tuto národní kulturní památku zapsanou na seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Prohlídky s průvodcem probíhají každou celou hodinu, a pokud má turista čas do další prohlídky, může využít interpretační tabule rozmístěné v ambitu poutního místa ke svému zabavení a relaxaci. Přijde tak na prohlídku již seznámen s některými informacemi a snáze si tyto informace připomene a zapamatuje. Pokud přijde návštěvník na prohlídku okamžitě, po prohlídce má možnost si ještě projít tyto tabule a případně si zopakovat informace zajímavou formou. Také jim zpracování lépe pomůže pochopit některé souvislosti mezi teorií a praxí, například propojení baroka a architektury z jiného pohledu. Cíl intepretace Předmět:

Areál poutního místa sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou

Hlavní sdělení:

Seznámit návštěvníka pomocí interpretačních tabulí se základními okolnostmi vzniku poutního místa, jeho nejdůležitějších

činitelů,

architektury,

zajímavostí

a symboliky se zaměřením na architekta Santiniho a Žďársko. Cílová skupina interpretace Interpretační tabule jsou tvořeny pro obecného návštěvníka bez ohledu na věk. Malé děti zaujme denní režim mnicha, jejich pokrm, kreslení soch Síly a Mlčenlivosti, nebo možnost zapsat se na památku do deníčku. Lidé, kteří jsou znalí problematiky poutního areálu, se mohou dozvědět další informace, které neznali, jako denní režim mnicha

26

a podobné zajímavosti. Lidé, kteří naopak neznají prostředí poutního areálu Zelené hory, se mohou dozvědět něco nového prostřednictvím vlastního poznání místa. Způsob, jakým bude památka interpretována Jak již bylo zmíněno, cílem této práce je vytvoření šesti interpretačních tabulí, které na sebe budou tematicky navazovat. Tyto tabule mají seznámit návštěvníka s nejdůležitějšími a nejznámějšími okolnostmi poutního místa na Zelené hoře. Technické parametry Velikost pro tyto tabule je stanovena na papír A0, který má výšku 1118 mm a šířku 840 mm. Připravené návrhy interpretačních tabulí budou vytištěny na samolepící fólii a tato fólie bude následně umístěna na dřevěný podklad stejné velikosti. Takto připravená tabule bude umístěna do dřevěného stojanu.

Obrázek 4 Umístění interpretační tabule do dřevěného stojanu, vlastní zpracování

27

Pravděpodobná cena Pravděpodobná cena za zpracování šesti interpretačních tabulí s ostatními náklady činí 57 780 Kč. Tato cena je stanovena obecně podle současných cen grafického studia a truhláře.

Monitoring hodnocení úspěšnosti intepretace Monitoring hodnocení bude proveden před samotným zadáním požadavku na výrobu interpretačních tabulí. Pokud bude většina dotazovaných souhlasit s umístěním tabulí do ambitu poutního místa, pak se bude řešit jejich zpracování. Poté je doporučeno každé dva roky provádět krátké dotazníkové šetření s cílem zachování, nebo odstranění této formy interpretace.

28

5 Popis informačních tabulí 5.1 Interpretační tabule 1 5.1.1 Technické parametry Výška:

1118 mm

Šířka:

840 mm

Formát:

A0

Materiál:

Samolepící fólie umístěná na dřevěném podkladu Dřevěný stojan

Umístění:

ambit poutního areálu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, 1. kaple

5.1.2 Charakteristika interpretační tabule Předmět:

Cisterciácký řád

Hlavní sdělení:

Naše poznání založení žďárského kláštera, života mnichů v klášteře a jejich denního harmonogramu a jídelníčku.

Tématem první tabule je cisterciácký řád. Toto téma bylo vybráno záměrně, protože má za cíl přenést čtenáře do začátků vzniku kláštera. Pokud se má návštěvník dozvědět, kdo byl Václav Vejmluva, jak architekt Santini dostal zakázku na výstavbu poutního areálu na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou, jaký byl život v klášteře a další informace, je důležité zahrnout i kapitolu, která samotné stavbě poutního místa předchází. Cisterciáčtí mniši přicházejí do oblasti Žďáru nad Sázavou v polovině 13. století, když jim byly darovány pozemky panem Přibyslavem z Křižanova. Společně tak založili cisterciácký klášter, kde v roce 1705 byl do funkce opata zvolen Václav Vejmluva. Vejmluva pozval do Žďáru jedinečného architekta Jana Santini – Aichela, který pomohl realizovat přestavbu kláštera, poté výstavbu poutního kostela na Zelené hoře.

29

Obsah interpretační tabule seznamuje čtenáře s denním režimem cisterciáckého mnicha v klášteře. Pomocí hodin, na kterých je zobrazen celý jeden den, lze vyjádřit, co v daný čas měl mnich dělat. Jednotlivé bloky jsou zvýrazněny barevně. Spánek je vyznačen modrou barvou. Z hodin je patrné, že mniši vstávali každý den ve dvě hodiny ráno a ihned se přemístili do kostela k ranním modlitbám, vigiliím. Mniši se řídili řádovou řeholí sv. Benedikta, která nám zkráceně dá heslo: „Ora et Labora“, neboli „Modli se a pracuj“. Mniši se tak po modlitbách věnovali manuální práci. Následovalo „lectio divina“, neboli „duchovní studium“, což je studium náboženských textů. Následoval čas, který mniši strávili v kapitulní síni, kde se předčítala kapitola z řehole a také zde byl prostor pro řešení přestupků mnichů. (Charvátová, 2013; str. 33 - 41) V poledne následoval oběd, což bylo první jídlo dne. Mniši směli jíst pokrmy z obilnin, ovoce, zeleniny a mléčných výrobků. Maso bylo zakázáno, s výjimkou rybího masa. Mniši mohli také pít víno a pivo. Po obědě následoval dvě a půl hodiny dlouhý odpočinek a poté druhá část manuální práce. Poté další modlitby a večeře. Večeře byla podávána pouze v letním období. V zimním čase slunce zapadá brzy a mniši také chodili dřív spát. V zimě chodili spát kolem čtvrté hodiny odpoledne a v letním čase kolem osmé hodiny večerní. Nejdůležitějším prostorem v klášteře byl kostel. Na snímku interpretační tabule je zachycen hlavní oltář z bývalého Žďárského kláštera. Vedle snímku je zobrazen erb cisterciáckého řádu s heslem „Cistercium Mater Nostra“, což lze přeložit jako „Citeaux je naší matkou“. Toto heslo vychází z filiační vazby šíření tohoto řádu, kde první založený klášter byl ve Francii, v Citeaux. Na interpretační tabuli je také uvedena báseň, která má seznámit čtenáře s problematikou kláštera ve Žďáře nad Sázavou, jeho vznikem a denním režimem mnicha z dalšího pohledu. Součástí tabule je kvíz, kde se čtenář po správném zodpovězení otázky poskládáním prvních písmen odpovědí, dozví téma následující tabule. Na této tabuli je tajenka „Svatý Jan“, která napovídá, že další tabule je věnována svatému Janu Nepomuckému. V rámu tabule jsou použity vysvětlivky a také filiační vazba Žďárského kláštera, která začíná v Citeaux, pokračuje přes Morimond a Ebrach do českého Pomuku a odtud už do Žďáru nad Sázavou v roce 1251. (Charvátová, 2013; str. 90) 30

5.1.3 Ukázka interpretační tabule

Obrázek 5 První tabule - Cisterciácký řád, vlastní zpracování

31

5.2 Interpretační tabule 2 5.2.1 Technické parametry Výška:

1118 mm

Šířka:

840 mm

Formát:

A0

Materiál:


Umístění:



Svatý Jan Nepomucký

Hlavní sdělení:

Pochopení souvislostí legendy, pravdy a procesu exhumace českého světce sv. Jana Nepomuckého, včetně jeho zobrazování a spojitosti s vodou.

Svatý Jan Nepomucký je velkou osobností českých dějin.

K tomu světci se váže

několik legend o jeho životě a úmrtí. Další zajímavou součástí této osobnosti je exhumace těla sv. Jana v době 18. století a proces prohlášení za svatého. Jakožto český patron má sv. Jan Nepomucký chránit národ před nepřízní vody, povodní, a také je patronem veslařů a vodáků. Podle legendy byl Jan Nepomucký zpovědníkem královny Žofie, a nechtěl vyzradit její zpovědní tajemství králi Václavu VI., což jej rozzlobilo. Nechal Jana Nepomuckého mučit, aby tajemství prozradil, ale Jan mlčel. Údajně mu byl vyříznut jazyk. Na následky mučení Jan Nepomucký umírá. Jeho tělo bylo svázáno do kozelce a vhozeno do řeky Vltavy z Karlova mostu v Praze. V místě utonutí Jana Nepomuckého se objevila koruna z pěti šesticípých hvězd, což do té doby byl symbol mariánský. (Mikule, 2012; str. 4 - 9) 32

Skutečný Jan Nepomucký se stal generálním vikářem (sekretářem) pražského arcibiskupa Jana z Jenštějna. Na příkaz pražského arcibiskupa stvrdil volbu nového opata do kladrubského kláštera, což velice rozhněvalo krále. Král chtěl na toto místo dosadit jinou osobu. Z tohoto důvodu se král pomstil sv. Janu Nepomuckému, když jej nechal mučit. Při mučení sv. Jan umírá po úderu do hlavy, kdy se dostal do bezvědomí, ze kterého se již neprobral. (Houbová, 2015) V průběhu 17. století se objevují snahy o svatořečení Jana Nepomuckého. V roce 1719 bylo dovoleno exhumovat Janovo tělo, které je uloženo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. V jeho lebce se našla část živé tkáně označovaná za Janův jazyk, tedy symbol mlčenlivosti. Na tento popud dává opat Vejmluva zakázku architektu Santinimu na výstavbu poutního místa zasvěceného Janu Nepomuckému – ještě před Janovým svatořečením. V roce 1721 byl sv. Jan blahoslaven a začal proces kanonizace. Papež uznal čtyři zázraky vztahující se k životu Jana Nepomuckého a tak byl Jan prohlášen roku 1729 za svatého. Vzhledem k tomu, že Janovo tělo bylo spojováno s vodou, tak se pro český národ stal ochráncem před vodními živly a proto také jeho sochy najdeme často na mostech a u vodních toků. Stal se také patronem námořníků, veslařů a vodáků. Nad vstupními branami ambitu byly umístěny velké sochy Janových ctností, kterých bylo celkem pět. Nejhlavnější a nejdůležitější Janova ctnost je socha Víry, která se nachází nad hlavní vstupní branou směrem od bývalého kláštera. Socha Víry hledí dalekohledem k Polárce. Další Janovou ctností je socha Zdrženlivosti od hříchu, která je opásána řetězem a poslední dochovaná socha Janovy ctnosti je Čistota duše, která si houbou umývá obličej. Do současné doby se nepodařilo zrestaurovat fragmenty dalších dvou

soch

Janových

ctností,

kterými

jsou

socha

Mlčenlivost

a

Síla.

(Mikule, 2012; str. 5 - 9) Na interpretační tabuli je umístěn obrázek těchto dvou nedochovaných soch jako otazník s prázdným prostorem, kde bude nalepena tabule na fix pro děti, které budou moci namalovat představu vlastních soch. Tato aktivita může být vhodná i pro dospělé osoby, které rády tvoří.

33


Obrázek 6 Druhá tabule - Sv. Jan Nepomucký, vlastní zpracování

34


1118 mm

Šířka:

840 mm

Formát:

A0

Materiál:


Umístění:



Jan Blažej Santini – Aichel

Hlavní sdělení:

Seznámení se s neobyčejným životem architekta Santiniho a poznání jeho nejvýznamnějších staveb.

V pořadí třetí interpretační tabule se zabývá životem a tvorbou architekta Jana Blažeje Santini – Aichela. Santini v průběhu svého života realizoval okolo osmdesáti staveb, které mu jsou připisovány. Z tohoto počtu vyplívá, že není možné čtenáře prostřednictvím takovéto interpretační tabule seznámit se všemi stavbami. Pro tyto účely byly vybrány nejznámější objekty, které architekt Santini projektoval. Tato tabule má formu stop života. Janův život sledujeme od narození až po konec jeho života. První dvě zastavení jsou charakteristická tím, že se zde nachází osoby bez tváře. Do současné doby se nedochoval žádný portrét samotného mistra, ale v literatuře se lze často setkat s popisem „hrbáč či kulhavý“ a to je také důvod, proč je osoba na druhém obrázku shrbena a o holi. Cesta životem pokračuje do Janova mládí. Janova rodina byla velice vážená z důvodu rodinného tradičního řemesla, kamenictví. Santini se kamenictví díky svému handicapu věnovat nemohl a tak vystudoval malířství a architekturu u významného stavitele Jeana Baptisty Matheye, kde na obrázku je vidět Trojský zámek 35

od tohoto umělce. Po vyučení se Santini vydává na tovaryšskou cestu do Říma, kde se setkává s dílem Francesca Borrominiho – architekta, který byl italskými současníky považován za blázna. [2] Po návratu zpět do českých zemí dostává Jan své první zakázky. Ve svých dvaceti třech letech dostává Jan za úkol vést stavbu konventu cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi. Poté se střetává se třemi nejvýznamnějšími opaty: opatem sedleckého kláštera Jindřichem Snopkem, opatem žďárského kláštera Václavem Vejmluvou a opatem plaského kláštera Eugenem Tyttlem. Nejdříve realizuje přestavbu klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory. Sedlecký opat Snopek byl s prací architekta Santiniho natolik spokojen, že jej doporučil i dalším dvěma opatům ve Žďáře a v Plasích. Pro plaský klášter Santini projektoval přestavbu konventu, který se nachází na velmi nestabilním podloží, takže zde Santini musel prokázat schopnost zvládnout i náročný terén, jako byl prostor pobřežní nivy řeky Střely. Další stavbou byl poutní kostel Zvěstování Panny Marie a cisterciácké probošství v Mariánské Týnici, vedle města Kralovice. (Růžička, 2014; str 17 – 29) Jelikož se Jan stal velmi bohatým mužem, mohl si dovolit koupit Valkounský dům v Praze, což byla velmi drahá záležitost. Další opat, který si pozval na přestavbu klášterního kostela architekta Santiniho, byl žďárský opat Václav Vejmluva. Spolupráce Santiniho a Vejmluvy byla natolik přínosná, že Santini také přestavěl prostor Studniční kaple, stájí pro koně, a přistavěl nové budovy v prostorách kláštera: budovu Prelatury a šlechtické akademie. V průběhu těchto stavebních prací Santini navštěvoval další objekty, kde projektoval opravy, nebo nové stavby. Další zakázkou byla přestavba benediktýnského klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta v Kladrubech, nebo realizace nové stavby poutního kostela Jména Panny Marie ve Křtinách. Tou nejtajemnější stavbou však navždy zůstane poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který Santini projektoval a postavil na sklonku života. Jako důkaz, že Santini nestavěl pouze pro významné církevní řády, ale i pro šlechtice, je Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou postavena pro hraběte Kinského. Santini umírá ve věku čtyřiceti šesti let a byl pochován v Praze, kde se dnes nachází malostranská zástavba. [2]

36


Obrázek 7 Třetí tabule - Jan Blažej Santini – Aichel, vlastní zpracování

37


1118 mm

Šířka:

840 mm

Formát:

A0

Materiál:


Umístění:



Barokní gotika

Hlavní sdělení:

Pochopení tvorby architekta Santini – Aichela ve smyslu propojení uměleckých stylů baroka a gotiky do barokní gotiky.

Čtvrtá interpretační tabule má čtenáře seznámit s pojmem barokní gotika. Barokní gotika, nebo také gotizující baroko je umělecký styl, který v sobě zahrnuje období gotické i barokní. Jan Santini projektoval poutní kostel na Zelené hoře v roce 1719, kdy proběhla exhumace těla sv. Jana Nepomuckého a byl učiněn zázračný nález jazyka, symbol mlčenlivosti. Právě jazyk má tvar podobný lomenému oblouku a mohla to být jedna z příčin, která zaujala architekta Santiniho. (Houbová, 2015) Interpretační tabule je rozdělena na tři tematické části. První částí je charakteristika gotického stylu, v další části je popsáno barokní umění a v průniku těchto dvou stylů se nachází barokní gotika. Tento tvar nebyl vybrán bez příčiny. Tabule má tvar lomeného oblouku, což je charakteristické pro gotické umění a pro baroko jsou typické elipsy a osovost. Cílem této tabule také bylo uvědomění si této spojitosti, totiž že i samotná tabule je zobrazena ve stylu barokní gotiky.

38

Gotický umělecký sloh se začal projevovat v druhé polovině dvanáctého století, a navazoval na sloh románský. Období gotického slohu trvalo kolem tří století, kdy jej vystřídala renesance, která se snažila gotické období popřít a navázat na antické umění. Mezi charakteristické znaky gotického slohu patří vertikalismus, což můžeme chápat jako „snahu při uplatňování vertikální linie.“ [5] V období gotického slohu se stavitelé snažili své stavby stavět co nejvýše, aby se mohli co nejvíce přiblížit nebi. Pokud bude jedinec stát před hlavním vstupem do objektu, bude mít pocit, že tato stavba se dotýká nebes. Dalším charakteristickým rysem je lomený oblouk. Tento tvar může připomínat ruce spjaté k modlitbě, nebo pochvu na meč. K další neopomenutelné součásti barokního umění patří opěrné systémy, vnitřní i vnější. (Houbová, 2015) Vnitřní opěrný systém se skládal z klenebních žeber, které byly svedeny do přípor předsazených před pilíři. Odlehčila se váha stropu, která byla svedena do úzkých částí a bylo tak možné vyplnit velké prostory okny. Vnější opěrný systém je z venkovní části stavby a tyto opěry zachycovali tlak klenby. (Netolička, 2007; str. 25 – 28) Období baroka přichází v době konce šestnáctého století do Evropy. Jeho smyslem je vyjádření pohybu, zdobnosti, oslavy a propojování architektury, malířství a sochařství. V baroku převládaly velmi zajímavé půdorysy staveb, ať už to byly chrámové, nebo zámecké prostory. Pro Santiniho je typické, že žádná z jeho staveb nevypadá stejně. Například kostel Navštívení Panny Marie v Obyčtově na Žďársku má půdorys želvy, což je zcela neobvyklý tvar. K baroku patří elipsy, a také osovost. Každá stavba je symetrická podle své osy. V rámci sochařství se objevovali sochy, které vyjadřovali určitou formu pohybu. (Netolička, 2007; str. 45 – 50) Barokní gotika propojuje prvky, které jsou typické pro období gotiky a baroka. Všechny obrázky uvedené na interpretační tabuli 4, které se nachází v průniku barokní gotiky, jsou z poutního areálu na Zelené hoře. Vertikalismus lze vnímat z venkovní strany, ale také přímo uvnitř kostela. Tvar lomeného oblouku se objevuje jako tvar dveří, oken, vchodů, ale i vchodů v ambitu. Poutní areál má nejzajímavější tvar půdorysu. Ambit je postaven ve tvaru deseticípé hvězdy, kostel pak ve tvaru pěticípé hvězdy. Jedná se o kostel hvězdu v hvězdě, což symbolizuje hvězdy nad hlavou sv. Jana Nepomuckého. Dalším velice důležitým prvkem celého místa je světlo. Každý, kdo přijde do prostoru kostela, má získat dojem, že kostel je tvořen světlem, nikoliv hmotou. (Houbová, 2015)

39


Obrázek 8 Čtvrtá tabule - Barokní gotika, vlastní zpracování

40

5.5 Interpretační tabule 5

5.5.1 Technické parametry Výška:

1118 mm

Šířka:

840 mm

Formát:

A0

Materiál:


Umístění:



Poutní místo na Zelené hoře

Hlavní sdělení:

Pochopení základních tvarů a prostoru poutního areálu, jeho symboliky v podobě hvězd a čísel, a dalších okolností vzniku.

Pátá interpretační tabule se věnuje samotnému areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Cílem této tabule je poukázat na některé zajímavosti této památky UNESCO, jako je tvar areálu, světlo, umístění a tvar oken, symbolika v podobě hvězd a čísel, zajímavost z venkovního prostoru o Německé kapli a v neposlední řadě informace o staviteli poutního místa Václavu Vejmluvovi. Areál poutního kostela je fotogenický z blízka i z dálky. Nejkrásnější snímky lze pořídit z výšky, kde je podtržen půdorys kostela ve tvaru pěticípé hvězdy a ambitu ve tvaru deseticípé hvězdy. Ambit bylo místo určeno pro mnichy sloužící k jejich odpočinku, a zároveň se zde mohli schovat před nepřízní počasí. V ambitu se původně nacházelo pět bran a pět kaplí. V současné době jsou zde celkem tři brány: hlavní vstupní brána vedoucí od kláštera, brána, která vede na Nový hřbitov a brána vedoucí k parkovišti. Z původních pěti kaplí se zachovala pouze jedna. Tato kaple je známá jako Německá, 41

nebo Bavorská kaple a říkalo se jí tak proto, že se zde sloužili mše pro obyvatele z okolí Jihlavy v německém jazyce. Jako jediná dochovaná kaple má výmalbu s oltářem a dřevěné dveře z vnitřní strany. (Mikule, 2012; str. 32 – 46) Pro poutní kostel sv. Jana Nepomuckého je velice důležité světlo. Světlo prostupuje vším. V kostele se nachází celkem třicet osm oken, která jsou systematicky rozmístěna. V průběhu dne není možné v kostele najít tmavý kout, právě díky dokonalému rozmístění těchto oken. Jak je patrné z interpretační tabule, okna mají celkem tři tvary. Prvním tvarem je lomený oblouk, který odkazuje na gotický sloh, a svým tvarem připomíná jazyk sv. Jana Nepomuckého, symbol mlčenlivosti. Druhým tvarem okna je biskupská mitra, pokrývka hlavy, která se jako opatský odznak, a součást erbu vztahují ke stavebníkovi Václavu Vejmluvovi. Posledním, třetím tvarem oken je sférický rovnostranný trojúhelník odkazující na Nejsvětější Trojici. [1] V prostoru celého poutního místa se často opakuje motiv hvězd a čísla pět. Jedná se o legendu vztahující se k umučení sv. Jana Nepomuckého. Janovo tělo bylo po mučení vhozeno do řeky Vltavy z Karlova mostu a údajně se nad místem utonutí sv. Jana objevila koruna z pěti šesticípých hvězd. Do této doby byla šesticípá hvězda přisuzována pouze Panně Marii, ale od tohoto zázraku byla také spojována s Janem Nepomuckým, jako „svatojánská hvězda.“ Touto legendou se nechal inspirovat architekt Santini při projektování poutního areálu. Původně se v ambitu nacházelo pět bran, pět kaplí, pět zvonů a také pět soch nad každou branou. V kostele je pět vchodů, pět oltářů, pět andělů na hlavním oltáři, pět hvězd na zeměkouli a další. Hvězdy se také objevují ve venkovním a vnitřním prostoru. Krásným příkladem je klenba kostela, kde se nachází hned několik hvězd: šesticípé, osmicípé, deseticípé a dvanácticípé hvězdy. Spodní část interpretační tabule je věnována staviteli opatu Václavu Vejmluvovi, který zadal architektu Santinimu zakázku na výstavbu poutního areálu. Václav se narodil do rodiny sládka z pivovaru na Starém Brně. Ačkoliv nepocházel ze šlechtického roku, tak se mu dostalo výborného vzdělání. Po absolvování noviciátu se v roce 1705 dostal do funkce opata Žďárského kláštera. O rok později pozval do Žďáru architekta Santiniho a další významné osobnosti. V roce 1737 byl v klášteře úmyslně založen požár a opat Vejmluva dostal infarkt, na který o rok později umírá. [1]

42


Obrázek 9 Pátá tabule - Poutní místo na Zelené hoře, vlastní zpracování

43

5.6 Interpretační tabule 6

5.6.1 Technické parametry Výška:

1118 mm

Šířka:

840 mm

Formát:

A0

Materiál:


Umístění:

kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou


Milujeme Žďár nad Sázavou

Hlavní sdělení:

Architekt Santini a jeho vliv na krajinné prostředí Žďárska.

Cílem poslední interpretační tabule je seznámit čtenáře s dalšími stavbami architekta Santiniho, které se nachází v blízkosti poutního areálu na Zelené hoře. Jsou to stavby ve Žďáře nad Sázavou a jeho blízkém okolí. Jako první jsou zde uvedeny objekty, které se nachází v prostorách bývalého cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou. Důvod, proč byl Santini do Žďáru pozván, byla přestavba konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše. Zde se Jan věnoval nejvíce části transeptu, kde velice netradičně umístil varhany. Tento hudební nástroj je tradičně v kostele umístěn nad hlavním vstupem do kostela, na západní straně. V prostoru žďárského kostela jsou varhany situovány do prostoru transeptu, příčné lodi, která protíná další tři lodě. Na prostor s varhany navazují chórové lavice, které jsou neodmyslitelnou součástí cisterciáckého kostela. [2]

44

Další prostor, který Santini upravil, je Studniční kaple na rajském dvoře. Rajský dvůr byl součástí uzavřené klauzury, prostoru určeného jen pro mnichy a tento dvůr byl v srdci tohoto prostoru – uprostřed. Rajský dvůr měl zpodobňovat ráj, který čeká na mnicha po smrti. Součástí rajského dvora bylo lavatorium, tedy místo se zdrojem vody. Pro Žďárský klášter to byla Studniční kaple. Architekt Santini realizoval také nové stavby v prostorách kláštera. Byla to budova prelatury, osobního sídla opata, nacházející se po levé straně kostela, a budova šlechtické akademie, která se do současnosti nedochovala. Naproti bývalému klášteru vznikla další stavba pod pohledem Santiniho, hospodářský dvůr Lyra. Tento název dostal kvůli svému tvaru, který z výšky hudební nástroj lyru skutečně připomíná. Jsou zde dva domy naproti sobě, které mají sedm oken v řadě, což symbolizuje počet strun na hudebním nástroji. Původně v prostoru dvora byly vysazeny dvě lípy v místě ladících kolíků. Zhruba sto metrů od kláštera směrem ven z města se nachází Dolní (také známý jako Morový) hřbitov. Tento hřbitov byl tvořen třemi kaplemi, které byly spojené zdí. Z výšky prostor připomínal lidskou lebku. O několik let později byla přistavena další kaple a současný tvar hřbitova připomíná spíše ovál. Architekt Santini realizoval pro žďárský klášter další stavby, které se nachází v okolních vesnicích na Žďársku. Jedná se o kostel sv. Petra a Pavla v Horní Bobrové, kostel sv. Václava ve Zvoli, kostel Navštívení Panny Marie s půdorysem želvy v Obyčtově, a panskou hospodu ve tvaru W v Ostrově nad Oslavou. Na interpretační tabuli jsou uvedeny mapy s popisy uvedených míst. Kvíz, který se nachází na této poslední tabuli, je stejný jako všechny ostatní. Má však jednu drobnou výjimku. Pokud čtenář správně odpoví na otázky, tak dostane z prvních písmen odpovědí místo, kde se může na památku zapsat a získat drobnou odměnu. V tajence je ukryto slovo POKLADNA, kde bude pro návštěvníka připraven sešit, kam se může zapsat, i s datem návštěvy a e-mailovou adresou. Jednou za měsíc bude probíhat losování a výherce získá drobnou odměnu za návštěvu této památky. Rám obsahuje informace o zpracování a tisku interpretačních tabulí a také poděkování za spolupráci při tvorbě těchto materiálů.

45


Obrázek 10 Šestá tabule - Milujeme Žďár nad Sázavou, vlastní zpracování

46

6 Kalkulace nákladů

Zpracování informačních tabulí

zdarma

Náklady na výrobu jedné interpretační tabule*

Samolepící fólie s ochranou před vodou a sluncem

600 Kč

Podklad pod samolepící fólii

4 000 Kč

Výroba dřevěného stojanu

5 000 Kč

Cena za kus celkem

9 600 Kč

Náklady na šest interpretačních tabulí*

Cena za šest interpretačních tabulí

6x

9 600 Kč

Tabule 2: Cena za tabuli na fix + fixy

100 Kč

Tabule 6: Zapisovací deník

80 Kč

Cena celkem

57 780 Kč

*Ceny jsou pouze orientační, sestaveny obecně podle současných hodnot za uvedené materiály a služby dle cenové nabídky firem. 47

7 Monitoring úspěšnosti interpretace 7.1 Úvod do výzkumu Výzkum

monitoringu

úspěšnosti

interpretace

byl

proveden

v

termínu:

20. – 22. dubna 2016 v prostorách poutního areálu svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. Náhodně bylo vybráno celkem deset respondentů – návštěvníků poutního areálu, kteří byli rozřazeni do dvou skupin, podle stupně znalosti poutního místa. Tazatel si nejdříve identifikoval osobu, která byla ochotna stát se respondentem. Výzkum probíhal formou řízeného rozhovoru, kde tazatel měl k dispozici notebook, na němž prezentoval interpretační tabule. Návštěvníků se ptal na předem připravené otázky uvedené ve formuláři (Příloha A) a řídil směr rozhovoru k jednoznačným odpovědím. Otázky ve formuláři byly zaměřeny na srozumitelnost, čitelnost a logickou výstavbu interpretačních tabulí. Při poslední otázce mohl respondent uvést, zda má nějaké další připomínky k tabuli a zda by v tabuli doporučil provést úpravy grafické, nebo stylistické. Výsledky tohoto výzkumu byly zpracovány a jsou k dispozici na následujících stranách. Veškeré připomínky respondentů byly tazatelem pečlivě zaznamenány a v případě zpracování zakázky na zhotovení těchto interpretačních tabulí budou úpravy vyplívající z těchto připomínek zohledněny ve finálním designu tabulí.

7.2 Charakteristika výzkumného souboru Respondentů bylo celkem deset. Vzhledem k tomu, že řízený rozhovor s jedním dotazovaným trval přibližně hodinu, lze konstatovat, že počet respondentů je přiměřený. Tito respondenti se rozdělili do dvou skupin: první skupina respondentů označovaná jako Velmi dobře, charakterizuje dotazované, kteří areál poutního místa velmi dobře znají a také jsou seznámeni s významnými osobnostmi a zajímavostmi z okolí Zelené hory. Druhá skupina označovaná jako Spíše neznám, jsou respondenti, kteří mají základní znalost o areálu poutního místa. Toto rozdělení bylo učiněno z důvodu, že jiný pohled na obsah interpretačních tabulí bude mít historik, znalec poutního místa, nebo průvodce a jiný pohled na tuto formu interpretace bude mít návštěvník neznalý této problematiky. 48

7.3 Monitoring úspěšnosti interpretačních tabulí Pro každou interpretační tabuli bylo položeno šest otázek, které měli za cíl zjistit jejich srozumitelnost, logickou výstavbu, a grafické zpracování. Na závěr byla položena poslední otázka, která zjišťovala, zda návštěvník souhlasí s umístěním interpretačních tabulí do ambitu poutního místa na Zelené hoře. Odpovědi respondentů jsou uvedeny v tabulkách v Příloze B. Cílem první otázky, jejíž přesné znění bylo: „Prosím, podívejte se zběžně na první (druhou, třetí, čtvrtou, pátou, šestou) interpretační tabuli a napište jednou větou, jak ji vnímáte a zda by Vás lákala k přečtení/prohlédnutí obrázků,“ bylo zjistit, zda by tato interpretační tabule zaujala návštěvníka a na základě zaujetí by došlo k prohlédnutí, nebo k přečtení tabule. První tabule zaujala většinu návštěvníků, ale zároveň také návštěvníci uvedli, že je částečně odradilo mnoho textu umístěném v interpretační tabuli. Polovina z dotazovaných by si prohlédla hlavně obrázky a druhá polovina by tabuli přečetla. Jeden respondent uvedl, že by jej tabule příliš nezaujala, ale přečetl by ji. Druhá interpretační tabule zaujala devět z deseti respondentů. Tři dotazovaní, kteří areál spíše neznají, uvedli, že by si prohlédli hlavně obrázky a dva z nich by si tabuli přečetli. Čtyři respondenti, kteří areál znají velmi dobře, by tabule přečetli. Jeden respondent, který zná dobře areál Zelené hory, uvedl, že jej tabule nezaujala, ale přečetl by ji ve volné chvíli. Třetí interpretační tabule popisuje architekta Santiniho z hlediska jeho stop života. Tato tabule zaujala sedm respondentů, z toho by si ji čtyři přečetli a jeden by se podíval především na obrázky. Respondent, který areál příliš nezná, uvedl, že jej tato interpretační tabule nezaujala. Respondenti, kteří areál znají, charakterizovali svůj první vjem jako zmatený, protože nevěděli, kde začít číst na tabuli. Po chvilce se zorientovali a změna vnímání prostoru byla vítaným prvkem. Čtvrtá interpretační tabule zaujala všechny respondenty svým grafickým zpracováním. Často bylo zmíněno, že se jedná o nejlépe zpracovanou tabuli, jejímž námětem je barokní gotika. Interpretační tabule, která je v pořadí pátá, zaujala osm dotazovaných. Dva z dotazovaných, kteří areál znají dobře, by se zaměřili na text; jeden z dotazovaných, 49

který areál spíše nezná, by se zaměřil na obrázky tabule. Dva respondenti, jeden ze skupiny velmi dobře zná a jeden dotazovaný, který areál spíše nezná, uvedli, že je tabule na první pohled příliš nezaujaly. Poslední interpretační tabule zaujala všechny dotazované. Pět z dotazovaných, dva, kteří areál znají, a tři, kteří areál spíše neznají, by se zaměřilo spíše na obrázky a dva respondenti, kteří areál příliš neznají, by tabuli přečetli. Cílem druhé otázky, jejíž přesné znění bylo: „Teď si prosím lépe tuto tabuli prohlédněte. Je tato tabule dobře čitelná?“, bylo zjistit, zda je daná interpretační tabule pro návštěvníka přehledná a dobře čitelná. První tabule s tématem cisterciáckého kláštera je dobře čitelná a srozumitelná pro všechny dotazované. Respondent, který areál dobře zná, uvedl, že čitelnost podpoří také pracovní listy pro děti, v případě, že by tabule sloužily k edukačním účelům. Druhá interpretační tabule je pro dotazované také velmi dobře čitelná a přehledná. Dva z dotazovaných, kteří areál spíše neznají, uvedli, že je zde ale mnoho textu a informací, které by mohli vést k nepozornosti při čtení interpretační tabule. Pro třetí interpretační tabuli respondenti uváděli, že bylo nutné se nejdříve zorientovat v prostoru tabule a poté se jim zalíbil nápad začátku na konci. Respondent, který areál zná velmi dobře, doplnil, že se mu líbí propojení obrazu a textu. V případě čtvrté interpretační tabule byly velmi nadšené reakce respondentů, kde se jim líbil nápad tvarů barokní gotiky. Všichni dotazovaní uvedli, že tabule je dobře čitelná, přehledná a pochopitelná. Pro pátou i šestou interpretační tabuli dotazovaní uvedli velmi dobrou strukturu tabule a čitelnost. Ze strany jednoho respondenta, který areál spíše nezná, bylo uvedeno, že text vztahující se k hospodářskému dvoru Lyra by mohl být umístěn pod obrázky Lyry. Cílem třetí otázky, která zněla: „Dokážete určit, co je hlavní sdělení?“ bylo, zda návštěvníci rozumí tématu konkrétní tabule a dokáží jej správně určit. Všichni respondenti dokázali správně určit téma u všech interpretačních tabulí s naprosto minimální odchylkou. U první tabule jde o téma cisterciáckých mnichů, jejich každodennosti a založení kláštera ve Žďáře nad Sázavou, u druhé tabule se jedná o osobnost svatého Jana Nepomuckého, ve třetí tabuli je tématem život a dílo architekta 50

Santiniho, pro čtvrtou tabuli je tématem barokní gotika, v páté tabuli se jedná obecně o symboliku a osobnost poutního areálu na Zelené hoře a v šesté tabuli je tématem Santini a jeho architektura na Žďársku. Čtvrtá otázka, jejíž přesné znění pro první tabuli bylo: „Máte rádi kvízy? Dokážete vyluštit tajenku? Jestliže ano, co je obsahem tajenky?“, je zaměřená na kvízy. Všichni respondenti uvedli, že mají rádi kvízy a také správně určili tajenku: Svatý Jan, která odkazuje na následující tabuli. Na další interpretační tabule se vztahuje pouze otázka obsahu tajenky. Ve druhé interpretační tabuli je tajenka Santini, která napovídá téma následující interpretační tabule. Všichni respondenti vyřešili tajenku správně. Třetí interpretační tabule obsahuje tajenku: Umění, a opět všichni respondenti správně dokázali vyřešit tento kvíz. V případě páté interpretační tabule se jedná o kvíz s tajenkou: VV. VV znamená Václav Vejmluva, tedy opat žďárského kláštera v době, kdy se stavěl poutní areál na Zelené hoře. Tuto tajenku vyluštili správně téměř všichni respondenti. Jeden respondent, který areál zná velmi dobře, tajenku vyřešil špatně z důvodu nepozornosti. Tajenka pro pátou tabuli zní: Žďársko a odkazuje zaměřením na poslední tabuli. Tuto tajenku vyluštili opět všichni respondenti správně. Poslední tajenkou v šesté interpretační tabuli je: Pokladna. Odkazuje tak na místo, kde bude možné se zapsat. Pokud se návštěvník zapíše, je možné, že bude vybrán při losování, které se uskuteční jednou za měsíc. V případě, že bude vylosován, bude mu zaslán malý dar na památku. Všichni respondenti správně vyřešili tento poslední kvíz. Pátá otázka, jejíž přesné znění je: „Co si myslíte, že je napsáno po stranách tabule, tzv. v rámu?“, se zaměřila na text, který se nachází v krajích interpretační tabule. V případě všech interpretačních tabulí odpověděli respondenti správně. Jedná se o vysvětlivky, poznámky, doplňující informace k tématu interpretační tabule a v případě šesté tabule se jedná o poděkování. Poslední otázka, vztahující se přímo k interpretačním tabulím, jejíž přesné znění je: „Máte nějaké další připomínky?“, se zaměřuje na osobní názory respondentů, jejich doporučení a nápady na zlepšení tabulí. Pro první interpretační tabuli uvedli respondenti, kteří areál znají velmi dobře, nápady na vylepšení tabule. Jedná se například o změnu fotografie hlavního oltáře z Baziliky minor Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše ve Žďáře nad Sázavou, nebo grafickou změnu kvízu. 51

Pro druhou interpretační tabuli byly uvedeny následující doporučení: zredukovat obsah textu v tabuli, opticky oddělit kvíz od ostatního textu, doplnit informaci, že ctností je celkem pět, také doplnit informaci, že jazyk svatého Jana je ve skutečnosti mozek. V připomínkách respondenti také uvedli, že se jim líbí nápad zapojení interaktivního prvku. Připomínky pro třetí interpretační tabuli zahrnují upravení obrázků – dát všem obrázkům stejnou velikost, nebo upravit zarovnání textu pod obrázky. Dále by bylo vhodné upravit druhý obrázek dítěte, který znázorňuje architekta Santiniho jako dítě o holi. Respondent, který areál příliš nezná, uvedl, že by umístil hlavní nadpis nahoru, jako u předešlých tabulí. V případě čtvrté interpretační tabule byly uvedeny připomínky na grafickou úpravu zadání kvízu. Respondent, který areál zná velmi dobře, uvedl, že by změnil obrázek pohybu, protože nevystihuje podstatu myšlenky. Pro pátou interpretační tabuli, respondenti, kteří areál znají, doporučují lépe členit text a nepoužívat dvojtečky u názvů. Dále uvedli, že není třeba se tolik věnovat problematice německé kaple. Respondent, který areál příliš nezná, doporučil oddělit VV od sebe, aby toto spojení nepůsobilo jako dvojité v. V šesté interpretační tabuli byly uvedeny připomínky od respondentů znajících areál velmi dobře. Jedná se například o další možný název: Zajímá nás Žďársko, nebo stylistickou úpravu textu v rámu. Respondenti, kteří areál neznají příliš dobře, uvedli, že by změnili umístění popisu hospodářského dvora Lyry, nebo upravili obrázky map.

52

7.4 Závěr monitoringu úspěšnosti Na závěr řízeného rozhovoru byla respondentům položena poslední a nejdůležitější otázka, jejíž přesné znění je: „Souhlasíte s umístěním těchto (případně upravených) interpretačních tabulí do ambitu poutního areálu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře?“ V případě odpovědi ano i ne byli respondenti požádáni, aby uvedli důvod svého rozhodnutí.

Všichni

dotázaní

respondenti

uvedli,

že

souhlasí

s umístěním

interpretačních tabulí do areálu poutního místa. Respondenti, kteří areál velmi dobře znají, uvedli, že se jedná o obecné a rozšiřující informace, které lépe pomohou návštěvníkovi pochopit souvislosti, přispějí k zastavení návštěvníka na delší dobu a zabaví je po dobu čekání na prohlídku. Respondenti, kteří areál spíše neznají, uvedli, že „se jedná o nevšední tvar tabulí, který architektonicky zapadá k poutnímu areálu na Zelené hoře.“ Opět byl zmíněn přínos pro návštěvníka, který čeká na prohlídku. Z výsledků

kvalitativního

výzkumu

vyplívá,

že

návštěvníkům

se

myšlenka

interpretačních tabulí líbí, a po grafické a stylistické úpravě budou tyto návrhy předloženy vlastníku poutního areálu, Římskokatolické církvi, ke zpracování a umístění do ambitu poutního místa na Zelené hoře.

53

Závěr Poutní areál svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou je neobyčejnou a velice zajímavou památkou, která v České republice, ani ve světě nemá obdoby. Samotným důkazem je bezesporu netypický půdorys, kdy kostel svatého Jana Nepomuckého je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy, ambit, který obklopuje poutní areál, je postaven ve tvaru deseticípé hvězdy. Jedná se o motiv kostela – hvězdy uprostřed druhé hvězdy. Interpretovat takový prostor proto není vůbec jednoduché. Vzhledem k tomu, že pro poutní prostor je důležitá symbolika čísla pěti a symbolika hvězd, rozhodla jsem se, že v ambitu na místech původních pěti kaplí umístím pět interpretačních tabulí, které se budou vztahovat k poutnímu místu na Zelené hoře. Šestá interpretační tabule bude umístěna přímo do centra poutního areálu – do kostela sv. Jana Nepomuckého. Jelikož má poutní areál netypický tvar, tak i tyto tabule nebudou pouze obdélníkového tvaru, ale budou mít tvar gotického oblouku, který je také pro kostel sv. Jana Nepomuckého charakteristický. Cílem této bakalářské práce bylo vytvoření návrhu šesti interpretačních tabulí, které budou umístěny do areálu poutního místa, a následné provedení monitoringu úspěšnosti interpretace pomocí kvalitativního výzkumu. V teoretické části práce jsem se věnovala pojmu interpretace místního dědictví, poutnímu areálu svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře z pohledu vlastníka, Římskokatolické církve, a obecně, a dále také teorii kvalitativního výzkumu. V praktické části své práce jsem se věnovala tvorbě návrhu interpretačních tabulí a monitoringu úspěšnosti interpretace. Výběr témat interpretačních tabulí souvisí se zajímavými tématy vztahující se k poutnímu místu na Zelené hoře. První téma se týká cisterciáckého řádu, další osobnosti svatého Jana Nepomuckého, na kterou navazuje osobnost architekta Jana Blažeje Santini – Aichela. Čtvrté téma se vztahuje k architektuře a páté téma se týká poutního areálu a jeho symboliky. Poslední téma interpretační tabule má návštěvníka seznámit s dalšími stavbami architekta Santiniho v nejbližším okolí Žďáru nad Sázavou.

54

Po vytvoření těchto interpretačních tabulí jsem provedla kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit názor návštěvníků poutního areálu na umístění těchto interpretačních tabulí do ambitu poutního místa. Z výsledku monitoringu úspěšnosti interpretace vyplívá, že návštěvníkům se tato forma interpretace líbí a přijde jim zajímavá. V případě, že tyto interpretační tabule uvidí, je pravděpodobné, že si je půjdou prohlédnout důkladněji. U některých tabulí často návštěvníci uváděli, že je zde umístěno mnoho textu, což je pro mě podmětnou připomínkou a impulsem pro mírnou redukci textu. Obrázky, umístěné na tabulích, se návštěvníkům líbily. Tabule jim přišly dobře čitelné, srozumitelné a přehledné. Všichni dotazovaní hodnotili kladně využití kvízu, jehož tajenka vždy odkazuje na další interpretační tabuli. Všichni respondenti dokázali bez problémů určit správnou odpověď na otázky. Informace, které jsou uvedeny v rámu tabule, slouží k vysvětlení a doplnění textu, což také všichni dotazovaní správně určili. Jsem velice vděčná za veškeré připomínky, které mi návštěvníci uvedly. Na základě těchto připomínek se budou interpretační tabule upravovat do finální podoby a po domluvě s vlastníkem objektu, Římskokatolickou církví, budou zhotovené interpretační tabule umístěny do ambitu areálu poutního místa na Zelené hoře. Tyto tabule budou sloužit k rozšíření a doplnění znalostí návštěvníků zajímavou a nevšední formou, stejně, jako samotný poutní areál svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Cíl této bakalářské práce byl tímto naplněn.

55

Použitá literatura Odborná literatura HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha : Portál, 2008. 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. HORYNA, Mojmír. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. 2. vyd. V Telči: Národní památkový ústav - územní odborné pracovniště v Telči, 2009. ISBN 978-80-904240-1-2. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2200-2. LAŠTOVIČKA, František a kol. Bez retuše: Zakladatelské osobnosti Žďárského kláštera. 1. vydání. Brno: Kartuziánské nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-87864-39-5. LAŠTOVIČKA, František a kol. Portrét imaginární tváře: Umělecké osobnosti Žďárského kláštera. 1. vydání. Brno: Kartuziánské nakladatelství, 2009. ISBN 978-8086953-30-4. MIKULE, Stanislav. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře: České dědictví UNESCO. 2. vydání, doplněné. Město Žďár nad Sázavou, 2012. NETOLIČKA, Vladimír. Dějiny umění pro průvodce v cestovním ruchu. Jihlava, 2007. Skripta. Vysoká škola polytechnická Jihlava. PTÁČEK, Ladislav (ed.). Interpretace místního dědictví: příručka pro plánování a tvorbu prezentací místních zajímavostí. Vyd. 1. Brno: Nadace Partnerství, 2004. Metody komunitního rozvoje. ISBN 80-239-2068-5. PTÁČEK, Ladislav. Jak pře(d)kládat svět: základy dobré interpretace. 1. vyd. Brno: Nadace Partnerství, 2012. ISBN 978-80-904918-5-4. RUX, Jaromír. Dějiny turismu: Vysokoškolská skripta. Jihlava, 2014. Skripta. Vysoká škola polytechnická Jihlava. RŮŽIČKA, Stanislav. Jan Blažej Santini Aichel: a brief guide to the life and work of a Czech baroque-gothic genius. Havlíčkův Brod: Video-foto-Kunc, 2014. ISBN 97880-905429-6-9. TILDEN, Freeman. Interpreting our heritage. 3d ed. Chapel Hill: University of North Carolina Press, 1977. ISBN 08-078-4016-5. URBANČÍKOVÁ, J. a L. PTÁČEK. První interpretační plán CHKO BÍLÉ KARPATY: .. a co s ním?. 1. vydání. Veselí nad Moravou, 2014. VANÍČEK, Jiří. Marketing služeb a cestovního ruchu. Opava, 2012. Skripta. Slezská univerzita v Opavě, Filosoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě. VLNAS, Vít. Jan Nepomucký, česká legenda. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1993. ISBN 80-204-0358-2.

56

Internetové zdroje [1] Zelená hora: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: www.zelena-hora.cz [2] Putování za Santinim: Jan Blažej Santini - Aichel [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: www.santini.cz [3] Interpretace: Ing. Ladislav Ptáček [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://interpretaceptacek.cz/ [4] Římskokatolická farnost: Podnikatel [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/rejstrik/rimskokatolicka-farnost-zdar-nad-sazavou-ii48898813/#vztahy [5] Slovník cizích slov: Vertikalismus [online]. [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/vertikalizmus-vertikalismus

Přednáška Kurz interpretace místního dědictví, Ing. Ladislav Ptáček, Vysoká škola polytechnická Jihlava, 3. 4. 2015

Průvodcovské texty HOUBOVÁ, Lenka. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou: Sylabus průvodcovského textu. 1. vydání. Žďár nad Sázavou, 2015. ŠIMO, Lenka. Zámek Žďár nad Sázavou: Průvodcovský text. 1. Vydání. Žďár nad Sázavou, 2015.

Televizní pořad Pořad České televize Národní klenoty: Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře tajemství jazyka [online]. [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10361869257-narodni-klenoty/211563235200007kostel-sv-jana-nepomuckeho-na-zelene-hore-tajemstvi-jazyka/video/

57

Příloha Příloha A: Záznamové archy k interpretačním tabulím Příloha B: Rekapitulace realizovaného kvantitativního výzkumu

Příloha A: Záznamové archy k interpretačním tabulím

Interpretace místního dědictví poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Dobrý den, dostává se Vám do rukou arch k záznamu kvalitativního výzkumu zaměřeného na hodnocení

vytvořených

interpretačních

tabulí,

které

budou

pravděpodobně

umístěny do ambitu poutního areálu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Veškeré údaje jsou anonymní a budou sloužit jako podklad pro moji bakalářskou práci. Na následujících stranách jsou vždy dva papíry, které se vztahují k jednotlivým interpretačním tabulím. Na první straně jsou otázky, na které můžete odpovídat dle vlastního názoru, na dalším papíru máte k dispozici náhled na možnou podobu interpretační tabule. Na tomto listu jsou uvedeny otázky, které pomohou lépe roztřídit Vaše odpovědi. Děkuji Vám za pomoc.  Vanda Sklenářová

Jak dobře znáte poutní místo sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře? (prosím zakroužkovat odpověď)

Velmi dobře

Spíše ne

Tabule č. 1 1. Prosím, podívejte se zběžně na první interpretační tabuli a napište jednou větou, jak ji vnímáte a zda by Vás lákala k přečtení/prohlédnutí obrázků.

2. Teď si prosím lépe tuto tabuli prohlédněte. Je tato tabule dobře čitelná?

3. Dokážete určit, co je hlavní sdělení?

4. Máte rádi kvízy? Dokážete vyluštit tajenku? Jestliže ano, co je obsahem tajenky?

5. Co si myslíte, že je napsáno po stranách tabule, tzv. „v rámu“?

6. Máte nějaké další připomínky?

Tabule č. 2 1. Prosím, podívejte se zběžně na druhou interpretační tabuli a napište jednou větou, jak ji vnímáte a zda by Vás lákala k přečtení/prohlédnutí obrázků.



4. Dokážete vyluštit tajenku? Jestliže ano, co je obsahem tajenky?



Tabule č. 3 1. Prosím, podívejte se zběžně na třetí interpretační tabuli a napište jednou větou, jak ji vnímáte a zda by Vás lákala k přečtení/prohlédnutí obrázků.






Tabule č. 4 1. Prosím, podívejte se zběžně na čtvrtou interpretační tabuli a napište jednou větou, jak ji vnímáte a zda by Vás lákala k přečtení/prohlédnutí obrázků.






Tabule č. 5 1. Prosím, podívejte se zběžně na pátou interpretační tabuli a napište jednou větou, jak ji vnímáte a zda by Vás lákala k přečtení/prohlédnutí obrázků.






Tabule č. 6 1. Prosím, podívejte se zběžně na šestou interpretační tabuli a napište jednou větou, jak ji vnímáte a zda by Vás lákala k přečtení/prohlédnutí obrázků.





Závěr Na závěr mám pro Vás poslední otázku, která je pro mě ze všeho nejdůležitější:

Souhlasíte s umístěním těchto (případně upravených) interpretačních tabulí do ambitu poutního areálu sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře? (prosím zakroužkovat odpověď)

Ano

Ne

V případě jakékoliv odpovědi prosím uveďte důvod Vašeho rozhodnutí:

Pokud jste se dostali až sem, pak Vám ještě jednou moc děkuji za veškerou pomoc, kterou jste mi tímto poskytli. Moc Vám děkuji za spolupráci a budu se těšit při prohlídce poutního místa na Zelené hoře. Přeji Vám krásný zbytek dne 

Vanda Sklenářová

Příloha B: Rekapitulace realizovaného kvantitativního výzkumu

Příloha 1 Odpovědi respondentů vztahující se k první interpretační tabuli

Příloha 2 Odpovědi respondentů vztahující se k druhé interpretační tabuli

Příloha 3 Odpovědi respondentů vztahující se ke třetí interpretační tabuli

Příloha 4 Odpovědi respondentů vztahující se ke čtvrté interpretační tabuli

Příloha 5 Odpovědi respondentů vztahující se k páté interpretační tabuli

Příloha 6 Odpovědi respondentů vztahující se k šesté interpretační tabuli

Příloha 7 Odpovědi respondentů na závěrečnou otázku

Interpretace místního dědictví poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Recommend Documents