MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV HUDEBNÍ VĚDY TEORIE INTERAKTIVNÍCH MÉDIÍ
MARIAN PÁNEK
INTERNET JAKO DISTRIBUČNÍ KANÁL HUDBY BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vedoucí práce: Mgr. Martin Flašar, Ph.D. 2010
Prohlašuji, ţe jsem předkládanou bakalářskou diplomovou práci zpracoval sám a uvedl jsem všechny pouţité prameny a literaturu.
V Brně dne 8.8.2010
....................................................... Marian Pánek
OBSAH 1.
Úvod.......................................................................................................................... 6
2.
Hudební portály v praxi ............................................................................................ 7
3.
4.
5.
6.
2.1.
Hledání hudby v praxi....................................................................................... 8
2.2.
Vyhledávání ...................................................................................................... 9
České hudební portály ............................................................................................ 10 3.1.
Bandzone.cz (www.bandzone.cz) ................................................................... 11
3.2.
i-legalne.cz (www.i-legalne.cz) ...................................................................... 13
3.3.
T-Music.cz (www.t-music.cz) ........................................................................ 15
3.4.
O2 Stream Music (www.o2.music.stream.cz) ................................................ 17
3.5.
Hudební scéna.cz (www.hudebni-scena.cz) ................................................... 19
3.6.
Mattoni music zone (www.musiczone.cz) ...................................................... 19
Zahraniční hudební portály ..................................................................................... 20 4.1.
Grooveshark (www.Grooveshark.com) .......................................................... 21
4.2.
Jamendo (www.jamendo.com) ....................................................................... 22
4.3.
MySpace (www.myspace.com) ...................................................................... 23
4.4.
last.fm (www.last.fm) ..................................................................................... 24
4.5.
iTunes (www.apple.com/itunes) ..................................................................... 26
Komparace domácích a zahraničních portálů ......................................................... 28 5.1.
Bandzone.cz a Jamendo .................................................................................. 28
5.2.
i-legalne.cz a i-Tunes ...................................................................................... 29
Peer to peer sítě ....................................................................................................... 31 6.1.
7.
Druhy peer to peer sítí .................................................................................... 32
6.1.1.
Gnutella ................................................................................................... 33
6.1.2.
Bittorrent ................................................................................................. 33
6.1.3.
eDonkey .................................................................................................. 34
6.1.4.
eXeem ..................................................................................................... 34
6.1.5.
FastTrack ................................................................................................ 35
6.1.6.
Kademlia ................................................................................................. 35
6.1.7.
Overnet.................................................................................................... 35
6.1.8.
Direct Connect ........................................................................................ 35
Internetová rádia ..................................................................................................... 37
7.1.
Play.cz (www.play.cz) .................................................................................... 37
7.2.
ABradio (www.abradio.cz) ............................................................................. 38
7.3.
Poslouchej.net (www.poslouchej.net) ............................................................ 38
7.4.
Podcasting ....................................................................................................... 39
8.
Závěr ....................................................................................................................... 41
9.
Resume.................................................................................................................... 42
10.
Summary ............................................................................................................. 43
11.
Seznam literatury a pramenů .............................................................................. 44
11.1.
Literatura ..................................................................................................... 44
11.2.
Internetové zdroje ....................................................................................... 44
Seznam tabulek ............................................................................................................... 51 Seznam příloh ................................................................................................................. 52 12.
Přílohy ................................................................................................................. 53
Zde bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce panu Mgr. Martinovi Flašarovi, Ph.D. za odborné vedení práce.
5
1. Úvod Internet je bezpochyby velmi významnou součástí ţivota velkého mnoţství lidí na celém světě. Tento informační a komunikační kanál nám umoţňuje v obrovském mnoţství dat hledat a nalézat to, co nás zajímá nebo to, co právě potřebujeme. Hudba je nedílnou součástí kaţdodenního ţivota jiţ odpradávna a je to tedy téma, které je stále aktuální. Já jsem si pro svou bakalářskou práci vybral propojení obou témat. Rád bych nahlíţel na internet jako na distribuční kanál hudby. Cílem této práce je zachytit způsoby a moţnosti, jakými se konzument hudby můţe prostřednictvím sítě internet k hudbě dostat. Internet a jeho obsah se vyvíjejí kaţdým dnem a je moţné, ţe po dokončení této práce budou existovat další desítky moţností, jak hudbu skrze internet získat, poslouchat či distribuovat. Nicméně je zřejmé, ţe se internet stal pro hudbu velmi důleţitým distribučním prostředkem s významným dopadem na hudební průmysl, i kdyţ je velmi obtíţné tyto dopady relevantně a komplexně zachytit. Práci jsem rozdělil do několika částí. Rád bych se věnoval hudebním portálům, které nabízejí informace o hudbě a ve většině případů také moţnost si hudební skladby zdarma nebo za poplatek stáhnout. Mojí snahou bude také zmapovat internetové obchody, kde je moţné si koupit hudební nosiče nebo skladby v různých digitálních formátech. Další částí jsou internetová rádia, kterých existuje nepřeberné mnoţství. Většina rádií, které známe z klasických přijímačů, má jiţ dnes i svou internetovou verzi. Je nezbytné říci, ţe existují portály, které jsou kombinací všech těchto moţností, jsou propojením hudebních knihoven, obchodu s hudbou a internetového rádia. Dále se budu věnovat Peer-to-peer sítím, kde uţivatelé sdílejí a šíří hudbu přímo mezi sebou. Zde bych také poukázal na problémy spojené s těmito sítěmi a ochranou autorských práv a zmínil některé způsoby, jimiţ se tvůrci snaţí nelegálnímu šíření skladeb zabránit. Zmíním také portály nabízející uţivatelům přímou recepci hudby v audiovizuálních formátech. Rád bych do své práce také zahrnul statistiky jednotlivých portálů, co se týče nabídky pro uţivatele. Práce rovněţ zahrnuje náhled na to, co uţivatel od portálů očekává, respektive jaké funkce očekává a komparaci domácích a zahraničních portálů dle svého zaměření.
6
2. Hudební portály v praxi Distribuce hudby byla před nástupem internetu odkázána především na nahrávací společnosti a kamenné obchody s hudebními nosiči. S převodem zvuku do digitálního formátu a s nástupem internetu se objevily zcela nové a unikátní moţnosti, jakými je moţné hudbu distribuovat. V dnešní době existují internetové portály, obchody nebo specializované stránky, které se hudbou zabývají. Nabízejí informace o nich, ale především i moţnost hudbu stahovat, recipovat a dokonce i prezentovat. Internetová síť umoţňuje rychlé a efektivní propojení veřejných a soukromých institucí. Informace hrají ve společnosti naprosto zásadní roli, především jejich uchovávání, výměna, sdílení a rychlé vyhledávání. Význam informací má natolik zásadní význam, ţe uţ více neţ třicet let mluvíme o nové éře informační společnosti.1 Jako posluchač se dnešní uţivatel internetu se na jedné takové stránce můţe dostat k milionům skladeb na jediném místě a v extrémně rychlém čase. Pokud je uţivatel sám interpretem, tak se mu nabízí obrovská moţnost jak seznámit s vlastní tvorbou širokou internetovou veřejnost. Jelikoţ internet stírá geografické hranice, tak jsou tyto moţnosti v podstatě celosvětové. Hudební portály a obchody s hudbou nabízí díky internetu rozsáhlé uţivatelské moţnosti. Co se týče informací o hudbě můţe uţivatel v extrémně krátkém čase vyhledávat a nalézat informace, které ho zajímají a to i informace, které byly publikovány několik let zpět. Takové vyhledávání je například v časopisech velmi sloţité a časově náročné. Obchody s hudbou a stránky, které poskytují poslech nebo staţení digitální hudby mají oproti kamenným obchodům nespornou výhodu v tom, ţe nabízí obrovské mnoţství skladeb. Pro kamenný obchod je nabídka takového mnoţství nahrávek v podstatě nemoţná. Další nespornou výhodou je i to, ţe uţivatel není nucen kupovat celá alba, můţe si stáhnout nebo zakoupit pouze vybrané skladby.
1
Zlatuška, J. Informační společnost Zpravodaj ÚVT MU 1998. č.4, s. 1-6.
7
2.1.
Hledání hudby v praxi
Uţivatel, který na internetu hudbu hledá má také nějaká očekávání. Chce, aby to, co hledá nalezl, co moţná nejrychleji a nejefektivněji. To klade jisté nároky na tvůrce stránek zabývajících se hudbou. V této kapitole jsem vyuţil zkušeností webdesignerského studia Oportune. Na základě konzultací s panem Milanem Slobodníkem mi byla poskytnuta řada informací, týkajících se tvorby moderních webových stránek a přístupů z hlediska uţivatele. Uţivatel internetu vyţaduje několik základních přístupů, díky nimţ je jeho orientace a vyhledávání efektivnější a snazší. Jedním z takových přístupů je pravidlo, aby uţivatel nebyl nucen přemýšlet. V praxi to znamená, ţe taková stránka by měla být intuitivní a pochopitelná (jak jen to je z pohledu člověka moţné).2 Znamená to tedy, ţe by člověk měl okamţitě pochopit, jaké má na stránce moţnosti, tedy zda jsou mu nabízeny moţnosti recepce či distribuce nebo kombinace obojího. Dále by měl být schopen v několika krocích nalézt poţadované informace nebo přímo skladbu, o kterou se zajímá. Toto pravidlo je velmi důleţité, protoţe na internetu existuje velké mnoţství stránek, které se hudbou zabývají. Internetové obchody, které hudbu prodávají si navzájem logicky konkurují. Stránky, které nabízejí informace či hudbu zdarma pak většinou spoléhají na příjmy z reklamy. Pokud je jejich projekt uţivatelsky příliš sloţitý, tak jednoduše návštěvník půjde jinam. Uţivatel stránky vlastně ani nečte, spíše přelétává a hledá slova, která by upoutala jeho pozornost, tedy ta, která se nejvíce blíţí tomu, co hledá. V tomto ohledu je pro návštěvníka stránek důleţitá volba slov. Pro návštěvníka, který hledá hudbu budou pravděpodobně klíčová slova: vyhledávání, interpret, album, MP3, reportáţ, rozhovor, koncert. Uţivatel jistě také ocení, pokud je mu okamţitě nabídnuta informace o konkrétních počtech interpretů, alb a skladeb. Je nezbytné zmínit, ţe většina moderních portálů, které se hudbou zabývají tyto počty na hlavní stránce zveřejňují (např. Bandzone.cz, i-legalne.cz, i-Tunes).
2
KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualizované vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2006,
s. 19
8
2.2.
Vyhledávání
Co se týče vyhledávání je to stejné, jako při nákupu v kamenném obchodě. Člověk má několik moţností, začne informaci hledat sám nebo se na konkrétní věc dotáţe. Rozdíl je v tom, ţe na webové stránce není nikdo, koho se návštěvník můţe zeptat. Ekvivalentem takového poradce je na internetu funkce vyhledávání, které uţivateli nabídne seznam odkazů, kde by poţadovaná informace mohla být k nalezení. Uţivatel tedy můţe prohledávat jednotlivé kategorie, které se mu zdají nejpravděpodobnější nebo zadá heslo do vyhledávacího pole.3 Co se kategorií týče, tak na stránkách s hudební tématikou většinou najdeme kategorie jako interpreti, alba, MP3, videoklipy, festivaly, rozhovory nebo reportáţe. Pokud si vezmeme portály (např. i-legalne.cz, i-Tunes), které nabízejí tisíce interpretů, desítky tisíc alb a stovky tisíc skladeb, tak bez funkce vyhledávání by orientace byla velmi obtíţná. Je nutné zmínit, ţe portály, které jsem uvedl v další kapitole se těmito zásadami řídí a vyhledávání funguje také přímo v kategoriích, coţ znamená ţe je nám umoţněno vyhledávat ve skladbách, interpretech či ţánrech. Pokud bych si měl jako uţivatel představit ideální hudební portál, tak by kombinoval několik zásadních prvků. Byl by pravděpodobně kombinací všech portálů, které uvádím v další kapitole. Měl by mít co moţná nejobsáhlejší databázi interpretů a hudebních nahrávek. Databáze by měla obsahovat široké spektrum hudebních ţánrů. Nahrávky by měly být dostupné buď zdarma nebo za mírný poplatek. Portál by měl být maximálně uţivatelsky přístupný, intuitivní, přehledný a měl by obsahovat kvalitní a podrobné vyhledávání. Měl bych zde být schopen nalézt informace o interpretech. Mohl by obsahovat systém na doporučování hudby, který by mi podle mého hudebního vkusu doporučoval podobné interprety. Dále by měl obsahovat novinky z hudebního světa a informace o hudebních akcích. Jako uţivatel bych přivítal, abych si mohl tyto informace selektovat podle oblastí svého zájmu, coţ znamená například podle ţánrů a lokalit. V dalších kapitolách se budu věnovat konkrétním domácím a zahraničním portálům z hlediska jejich zaměření, fungování a přínosu pro uţivatele.
3
KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualizované vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2006, s. 45-48
9
České hudební portály V této kapitole bych rád představil a zmapoval české hudební portály. Zástupci byli vybíráni podle návštěvnosti a nabízených funkcí pro uţivatele. Kaţdý z těchto zástupců se nějakým způsobem odlišuje a nabízí pro své uţivatele něco zajímavého a originálního. Portály, které jsou zde zařazeny nejsou ţánrově vymezeny. Zaměřují se na hudbu jako celek a nabízejí tak pro svého návštěvníka moţnost nalézt právě to, co ho zajímá. Ţánrově vymezených stránek a portálů je obrovské mnoţství a vydaly by podle jednotlivých ţánrů na samostatnou práci. Je nezbytné zmínit, ţe se jednotlivé portály podobají v řadě svých funkcí, jako například moţností registrace uţivatele, nabídkou skladeb v digitálním formátu, moţností shlédnout videoklipy a podobně. To, co je navzájem odlišuje, je zaměření na amatérské kapely, jako je to v případě portálu Bandzone.cz, zaměření čistě na prodej skladeb v digitálním formátu (i-legalne.cz) propojením hudebního portálu a internetové televize (O2 Stream Music), a také například kombinace hudebního portálu a internetového obchodu s hudbou (T-Music). Server Hudební scéna.cz je zajímavým svým hudebním bazarem a slovníkem pojmů. Mattoni music zone jsem zařadil jelikoţ je velmi dobře strukturován, a i kdyţ nabízí „pouze“ informace z hudebního světa, tak je to způsobem, který svým návštěvníkům má bezesporu co nabídnout.
10
2.3.
Bandzone.cz (www.bandzone.cz)
Tento hudební portál patří k nejvýznamnějším na českém internetu a v květnu tohoto roku oslaví páté výročí od svého vzniku. Jedná se o hudebně-komunitní server, který poskytuje moţnost prezentace hudebníkům a kapelám. Zaměření je zde hlavně na českou hudební scénu, ale nacházejí se zde i interpreti například ze Slovenska. Cílem tvůrců portálu je vytvoření co moţná nejobsáhlejší hudební databáze a rozvoj české hudební scény, to vše pod heslem „Ţijeme hudbou“.4 Uţivatel, který má zájem o rozšířené funkce portálu, si nejdříve zaloţí profil takzvaného fanouška, čímţ se stane registrovaným uţivatelem. Tímto krokem si zaloţí osobní profil, kam má moţnost vloţit informace o sobě a také například fotografie nebo obrázky. Dalšími funkcemi jsou „Oblíbené kapely“, kam si uţivatel můţe přidávat ty, které jsou mu blízké a také sekce „Přátelé“, kam si můţe přidávat ostatní uţivatele a udrţovat s nimi kontakt. Těmito funkcemi se portál podobá i jiným komunitním serverům, ale zde jde především o témata spojená s hudbou. V profilu se také nachází hudební přehrávač, který po přidání alespoň pěti kapel do sekce oblíbené, generuje k poslechu skladby právě těchto kapel. Zajímavou funkcí je i blog, do kterého uţivatel přispívá svými postřehy nebo má moţnost publikovat hudební články. Pokud je fanoušek členem nějaké kapely a má zájem ji prezentovat, tak dalším krokem je zaloţení jejího profilu. Celý proces je jednoduchý a intuitivní. Postačí vyplnit název, ţánr, který kapela hraje a kraj, ze kterého pochází. V profilu se nachází sekce fanoušci, kam se přihlašují uţivatelé, jeţ chtějí skupině fandit. Je zde i sekce tzv. „Spřízněné“, kde se nachází vybrané kapely a mohou se tak vzájemně podpořit. Důleţitou funkcí jsou tzv. „Názory“, do nich uţivatelé píší příspěvky, které se týkají tvorby dané kapely a vytváří se tak zpětná vazba mezi hudebníky a publikem. Do profilu jsou následně přidávány skladby ve formátu MP3 a je zde moţnost vkládat i videoklipy. Jako úloţiště prezentovaných videoklipů dlouhou dobu slouţil portál Youtube. Tvůrci Bandzone navázali spolupráci s projektem O2 Stream Music, který patří k vyhledávači Seznam.cz. Michal Novák, jeden ze zakladatelů Bandzone.cz uvedl: „K 4
KŘÍŢOVÁ, Denisa. Zahraj to znovu, Same, a dej to na web. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 9. 7. 2008, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW:
.
11
přesunu našeho video kanálu z YouTube jsme se rozhodli z toho důvodu, že O2 Stream Music nám nabídl možnost s kapelami a zajímavými videoklipy pracovat a dále pomoci jejich propagaci, ať už formou reklamy či např. rozhovorů s interprety v rámci Stream.cz. V neposlední řadě je pro nás důležité i napojení Streamu na Seznam.cz. Věříme, že spolupráce největšího českého hudebního webu s největším českým video serverem přinese mnoho užitku nejenom oběma projektům, ale hlavně pomůže mladým kapelám a talentovaným tvůrcům videoklipů na sebe výrazněji upozornit“.5 O tom, ţe si tvůrci portálu kladou za cíl pomáhat hudebníkům, svědčí nemálo skutečností. Jednou z nich je například i způsob, jakým probíhá aktivace nového profilu kapely. Po jeho vytvoření se automaticky profil neaktivuje, ale zařadí se do fronty. Tvůrci aktivují profily v určitých časových blocích, coţ má velmi dobrý důvod. Kaţdé z nově přidaných kapel věnují určitý čas na první stránce v sekci „Nové skupiny“. Tím mají uţivatelé dostatek prostoru se s její tvorbou seznámit. Vyhýbají se tak moţnosti, ţe by se v jednom časovém úseku přidalo větší mnoţství profilů a některé z nich by tak mohly zůstat bez povšimnutí.6 Další skutečností je, ţe tvůrci portálu spolupracují s některými vydavatelstvími a mohou tak na ni upozornit na základě oblíbenosti kapely. Tvůrci portálu umisťují také kaţdý týden vybraného interpreta na hlavní stránku, na takzvanou promo-pozici.7 Tímto se také otevírá významná moţnost, ţe si jej všimne některé hudební vydavatelství, či pořadatel hudební akce. Je nezbytné zmínit, ţe mezi registrovanými kapelami jsou také například „dýdţejové“ a jiné druhy interpretů, kteří nejsou kapelami v pravém smyslu slova. Registrovaných skupin
22526
Registrovaných fanoušků
109178
MP3 skladeb v databázi
116673
5
O2 Stream Music hlásí 30 000 klipů a velké změny. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 22. 2. 2010, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW:
. 6 Bandzone.cz : Žijeme hudbou [online]. c2005 [cit. 2010-04-10]. Často kladené dotazy. Dostupné z WWW:
. 7 ADÁMEK, Petr. Bandzone.cz : Skutečně výjimečných kapel je u nás málo. Musicserver.cz [online]. 04.12.2009, 1, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: .
12
Dnes přehraných MP3
11275
Tabulka 1 BandZone.cz
Portál nabízí hudebním nadšencům také pozvánky na nejrůznější hudební akce. V sekci „Koncerty“ jsou prezentovány konkrétní akce s nezbytnými informacemi o místě a datu konání a na co se mohou návštěvníci těšit. Nejrůznější informace, které se hudbou a vším kolem ní zabývají, má uţivatel moţnost nalézt v sekci Blog. V několika rubrikách se zde nachází články věnované novinkám na portálu, upozornění na chystané akce, soutěţe pro interprety, reportáţe a také například rozhovory. Není bez zajímavosti, ţe Bandzone.cz pořádá i vlastní hudební festival pod názvem Bandzone.cz fest.
2.4.
i-legalne.cz (www.i-legalne.cz)
Portál i-legalne.cz zahájil svou činnost v roce 2006. Byl prvním takto zaměřeným internetovým obchodem a nyní je předním prodejcem on-line hudby na českém internetu. V principu nabízí svým zákazníkům moţnost legálně koupit a následně stáhnout skladby v digitálním formátu. Portál je kombinací internetového obchodu, hudebního portálu, přehrávače a klienta umoţňujícího správu hudebních nahrávek. Co se nabídky týče, hudební katalog je rozsáhlý a dal by se označit jako univerzální, jelikoţ se nespecializuje na konkrétní typ hudby, ale jeho snahou je nabídnout zákazníkovi, co nejširší spektrum ţánrů. Široké spektrum ţánrů a interpretů je umoţněno tím, ţe skladby jsou pořizovány od největších hudebních vydavatelství. Zaniknutím spousty nahrávacích společností jiţ v roce 2003 ovládala 75% trhu tzv. „velká pětka“ – Universal, Warner, Sony, BMG a EMI. Sníţení konkurence následně vedla k nárůstu cen hudebních nahrávek.8 Skladeb
972 982
Alb
78 178
Interpretů
98 213
Tabulka 2 I-legalne.cz
8
DONÁT, Jiří. Kdy zemře hudební průmysl? Ekonom, 2003, roč. XXXXVII, č. 17, s. 48.
13
Uţivatel má moţnost zde nalézt i informace ze světa hudby a hudebního průmyslu. Na portálu je moţné nalézt hudební magazín, který se této tématice věnuje v několika rubrikách. Nicméně hlavní funkcí i-legalne.cz je právě prodej skladeb. Princip nákupu v tomto internetovém obchodě je z pohledu uţivatele jednoduchý. Uţivatel se zaregistruje a vytvoří si účet, skrze který realizuje nákup skladeb. Je nezbytné zmínit, ţe z technického hlediska i-legalne.cz pracuje s technologií Microsoft PlaysForSure, coţ je technologie, která umoţňuje přehrávání skladeb ve formátu WMA, které jsou chráněny DRM. DRM (Digital Rights Management) je technologie, která chrání data z hlediska autorského práva. Omezuje nakládání s multimediálním souborem tak, aby uţivatel neměl moţnost svévolně soubor kopírovat, přehrávat nebo upravovat. Uţívání takto chráněných skladeb je podmíněno vlastnictvím softwarových produktů firmy Microsoft, v tomto případě operačního systému Windows a přehrávače Windows Media Player. Přehrávání skladeb je umoţněno pouze zařízeními, která podporují technologii firmy Microsoft a to platí i pro mobilní přehrávače.9 Je nezbytné zmínit, ţe portál dělá pokroky ve věci kolem ochrany skladeb a díky postupnému uvolňování omezení ze strany vydavatelství ochrana DRM postupně mizí i z portálu i-legalne.cz. Portál nabízí za poplatek několik druhů sluţeb, které se liší moţnostmi pro uţivatele a moţnostmi nakládání se skladbami. Lze říci, ţe zákazník má na výběr, zda se skladba stane jeho trvalým vlastnictvím, přičemţ má moţnost konkrétní skladbu třikrát aţ pětkrát znovu stáhnout do počítače, aniţ by ji byl nucen znovu zaplatit, to pro případ, ţe by si zákazník například pořídil nový počítač. Druhou moţností je zaplacení předplatného, kdy je moţno skladby přehrávat pouze po dobu trvání tohoto předplatného, to pokud vyprší, tak je není moţné přehrávat ani pokud jsou staţeny v počítači zákazníka. Pouţívaní souborů je moţné opět aţ po zaplacení předplatného.10 V roce 2009 portál přišel se zajímavou sluţbou pro své zákazníky pod názvem ízy music. Jedná se o tzv. subskripční model distribuce hudby, coţ v principu znamená, ţe za paušální měsíční poplatek můţe uţivatel pouţívat kompletní hudební katalog. 9
BEDNÁŘ, Vojtěch. Rok i-legálního stahování hudby. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 6. 11. 2007, 1, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z WWW: . 10 I-legalne.cz : stahuj hudbu i legálně [online]. c2006 [cit. 2010-04-11]. PŘEHLED SLUŢEB PORTÁLU ILEGÁLNĚ.CZ. Dostupné z WWW: .
14
Tato sluţba však neumoţňuje zálohovat skladby na CD nebo DVD. Je však moţné hudbu stahovat do dvou počítačů a synchronizace se dvěma mobilními zařízeními.11 Tvůrci portálu navázali také spolupráci s mobilním operátorem Vodafone, čímţ pro uţivatele vzniká moţnost si pořídit hudební nahrávky například do mobilního telefonu s finanční úsporou.
2.5.
T-Music.cz (www.t-music.cz)
Hudební portál T-Music je projektem mobilního operátora T-Mobile. Svým uţivatelům nabízí nejen informace ze světa hudby a moţnost stahování skladeb, ale také například vyzváněcí melodie do mobilních telefonů. Vzhledem k propojení portálu s mobilním operátorem, je u určitých sluţeb, jako například nakupování skladeb, vyţadováno být zákazníkem tohoto mobilního operátora, přesněji řečeno vlastnictví telefonního čísla od tohoto operátora, bez něj není moţné se do systému přihlásit.12 Portál je rozdělen do několika sekcí. První z nich je Hudební Magazín, který poskytuje aktuální informace z dění na české a zahraniční hudební scéně. Tento magazín je dále rozdělen na dalších 7 subkategorií ( Novinky, Recenze, Blogy, Rozhovory, Reportáţe, Videoreportáţe a Zápisky Kryštofovy ). Všechny zmíněné kategorie se věnují domácí i zahraniční hudební scéně, poslední zmíněná kategorie Zápisky Kryštofovy, je blogem české hudební skupiny Kryštof. Další sekcí portálu jsou Hudební akce, kde jsou pozvánky na události spojené s hudbou nebo pozvánky na koncerty. Sekce T-Music Komunita nabízí uţivatelům moţnost se zaregistrovat a aktivně se zapojit do dění na portálu. Registrace je velmi podobná s jinými hudebními portály. Uţivatel si vytvoří profil, jenţ opatří fotografií nebo obrázkem, vyplní o sobě informace, které povaţuje za zajímavé pro ostatní a sestaví si ţebříček oblíbených interpretů. V sekci T-Music Komunita se mohou uţivatelé účastnit soutěţí, je jim zpřístupněna aplikace chat, skrze kterou mezi sebou mohou komunikovat a je zde také kategorie videokanály, na kterých je moţné sledovat například videoklipy. Samostatnou 11 Portál i-legalne.cz představuje revoluční sluţbu pro neomezené stahování hudby. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 31. 5. 2008, 1, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702. 12
T-music : powered by T-mobile [online]. c2008 [cit. 2010-04-14]. Nákup celých skladeb a alb na portálu t-music (hudební obchod t-music PLAY!). Dostupné z WWW: .
15
sekcí je i T-Music Chart, coţ je hitparáda, do které hlasují nejen uţivatelé portálu, ale také posluchači rádia Evropa 2. Poslední sekcí je Hudební Databáze, která odkazuje přímo na stránky projektu Stage.cz, který primárně umoţňuje prezentaci amatérských kapel a hudebníků. Nacházejí se zde ale také profily profesionálních hudebníků a kapel. Interpreti mají také moţnost zde prezentovat své hudební výtvory. Mimo vyhledávání kapel se zde nacházejí také pozvánky na koncerty, profily klubů a také například fórum, kde spolu uţivatelé mohou komunikovat. Velmi zajímavou sluţbou, kterou portál poskytuje je staţení skladeb za poplatek ve formátu MP3. Michal Němec, ředitel sluţeb mobilních portálů společnosti T-Mobile CZ, uvedl: „Rádi bychom vycházeli vstříc potřebám mladých lidí v oblasti hudby a nových technologií, a to nejen jako informační hudební kanál, ale zejména jako všem dostupná interaktivní zábava s jednoduchým a legálním přístupem k novinkám z různých hudebních žánrů “. 13 Katalog skladeb je rozsáhlý a případný zájemce má z čeho vybírat. Celkem interpretů
244180
Zahraničních interpretů
240734
Domácích interpretů
3446
Celkem alb
432713
Alb ke koupi
215888
Celkem skladeb
1633740
Skladeb ke koupi:
1458018
Videí k interpretům
23691
Tabulka 3 T-Music.cz
Nicméně je právě tato sluţba, respektive její pouţívání, podmíněna vlastnictvím telefonního čísla operátora T-Mobile, skrze toto číslo se uţivatel přihlašuje a zároveň se i provádějí platby.
13
Portál T-Music nabízí legální stahování hudby . Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 14. 2. 2007, 1, [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: .
16
Není bez zajímavosti, ţe se portál T-Music rozhodl poskytnout ke staţení celá alba vybraných interpretů za dobrovolný poplatek. V roce 2009 to byla alba kapel Wohnout, Vypsaná fiXa a Horkýţe Slíţe. Na dobrovolných poplatcích kapely Wohnout to bylo 257 000 Kč14 a v případě kapely Horkýţe Slíţe 135 343 Kč.15 Uţivatel portálu není odkázán pouze na text, ale má moţnost sledovat i video a některé funkce jsou spojeny s mobilním telefonem, čímţ portál propojuje internet, mobilní telefon a televizi.
2.6.
O2 Stream Music (www.o2.music.stream.cz)
Internetový hudební projekt O2 Stream Music vznikl v roce 2009 na základě spolupráce internetové televize Stream, která patří k vyhledávači Seznam a mobilního operátora Telefonica O2. Databáze obsahovala 10.000 hudebních klipů uţ v den svého spuštění a ve velmi dobré kvalitě, tedy ve vysokém rozlišení. Umístění takového mnoţství videoklipů na web, který patří k internetové televizi, vyţadovalo náleţité právní ošetření z hlediska autorských práv. Na umístění videoklipů se autoři O2 Stream Music dohodli s tak významnými vydavatelstvími jako Warner Music, Universal a Sony Music. Smlouvy s předními vydavatelstvími umoţňují i exkluzivní prezentaci videoklipů od českých a slovenských tvůrců s několikadenním předstihem před televizemi.16 V roce 2010 se přidalo i vydavatelství EMI. Celkový počet videoklipů přesáhl hranici 30.000. K rozšíření databáze přispěla i spolupráce mezi O2 Stream Music a hudebním portálem Bandzone.cz.
14
Wohnout: Sám rozhodni, kolik zaplatíš!. T-mobile : Tiskové centrum [online]. 27.05.2009, 1, [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: . 15 Horkýţe Slíţe získali od návštěvníků t-music.cz více neţ 135 tisíc korun. T-mobile : Tiskové centrum [online]. 30.10.2009, 1, [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW:
press.cz/tiskove_zpravy/2009/1035/>. 16
O2 [online]. 15.4.2009 [cit. 2010-04-15]. Legální videoklipy zdarma na O2 Stream Music. Dostupné z WWW: .
17
Tento hudební portál začal přesouvat videoklipy svých uţivatelů z původního úloţiště na Youtube právě na O2 Stream Music.17 Na otázku, jak vznikl projekt O2 Stream Music, odpověděl jeho šéf Martin Krušina takto: „Když vznikl Stream.cz, bylo jasné, že pokud se profiluje jako video server, tak jeho součástí musí být i hudební videa. Uvědomovali jsme si, že právě hudební videa patří mezi nejvyhledávanější obsah na Internetu. Už od začátku jsme byli rozhodnuti jít legální cestou a nechtěli jsme se tak, jako například Youtube, vydat cestou legalizování kradeného obsahu. Abychom mohli bezesmluvně a legálně vysílat videoklipy, tak jsme vytvořili hudební „televizi“, do které jsme nasypali asi tisíc klipů a návštěvníci Streamu si tu televizi mohli pustit, ale nemohli rozhodovat o tom, které video v danou chvíli poběží. Tento kanál byl sice populární, ale uživatelsky nepříliš komfortní. Proto jsme se rozhodli uzavřít smlouvy se všemi velkými hudebními vydavatelstvími, které vlastní práva ke konkrétním klipům a vytvořit službu na vyžádání, která obsahuje právě hudební klipy.“18 Na webu O2 Stream Music můţeme nalézt mimo databáze videklipů i například hudební pořady. Jedním z nich je pořad Mixér, který přináší novinky a zajímavosti ze světa hudby. Dále se zde nacházejí i dva pořady, které byly původně k nalezení na Stream.cz. Jedná se o pořad Osudové okamţiky, v němţ jeho tvůrce rozděluje do tří osudových okamţiků ţivot a kariéru, některého ze slavných interpretů. Druhým z nich je pořad Hudební videoarchiv, který na základě nějakého tématu sestavuje kompilaci videoklipů. Další sekcí jsou Hudební reportáţe, kde se nachází směs nejrůznějších reportáţí, které se týkají jak domácí, tak i zahraniční hudební scény.
17
O2 Stream Music hlásí 30 000 klipů a velké změny. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 22.2.2010, 1, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702. 18 VYLEŤAL, Martin. Martin Krušina: nechtěli jsme jít cestou legalizování kradeného obsahu . Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 24. 2.2010, 1, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702.
18
2.7.
Hudební scéna.cz (www.hudebni-scena.cz)
Server hudební scéna.cz nabízí některé klasické funkce, jako je moţnost registrace na stránce, stáhnutí skladby ve formátu MP3, sledování videoklipů, prezentace kapel, informace o domácí a zahraniční hudební scéně a informace o konkrétních interpretech. Portál však nabízí i některé netradiční funkce pro své uţivatele. Jednou z nich je slovník hudebních pojmů, který nabízí téměř tři stovky hesel. Další funkcí je diskusní fórum, kde si uţivatelé mohou vyměňovat názory o hudbě, nástrojích a o všem, co k tvorbě hudby patří. Jednou z nejzajímavějších funkcí na portálu je bezesporu hudební bazar. V několika sekcích je zde moţnost nakupovat a prodávat hudební nástroje, osvětlovací techniku, zvukové nosiče,
dokonce je zde moţné nalézt inzeráty na pronájem
zkušebních prostor a inzeráty, ve kterých kapely hledají nové členy nebo naopak hudebníků a zpěváků, kteří hledají uplatnění.
2.8.
Mattoni music zone (www.musiczone.cz)
Mattoni music zone funguje od roku 2002. Hudební fanoušek zde nalezne články, recenze, reportáţe, rozhovory a profily interpretů. Dalšími rubrikami jsou bleskové zprávy a diskuse. Redakce serveru se skládá ze studentů, muzikantů ale i z profesionálních hudebních publicistů. Cílovou skupinou pro tento server jsou lidé 15-35 let. Tvůrci spolupracují i s hudebními vydavatelstvími, díky kterým mají přístup k aktuálním informacím. Server si zakládá i na aktivní spolupráci s hudebníky, díky které je zde moţnost nalézt články například od Anety Langerové a dalších významných českých interpretů. Server je velmi dobře strukturován a umoţňuje jednoduchou orientaci pro své uţivatele.19
19
Mattoni MusicZone [online]. .
2009
[cit.
2010-04-16].
19
O
NÁS.
Dostupné
z
WWW:
3. Zahraniční hudební portály V této kapitole bych rád představil zástupce zahraničních hudebních portálů. Zástupci byly vybrání vzhledem ke své oblíbenosti u internetových uţivatelů a vzhledem k jejich přínosu pro uţivatele. Jednotliví zástupci se od sebe značně liší. Portál Grooveshark jsem zařadil vzhledem k jeho originalitě, co se zpracování týče, protoţe funguje jako aplikace, která se spouští přímo v internetovém prohlíţeči a nabízí rozsáhlý hudební katalog. Portál Jamendo byl vybrán vzhledem ke svému zaměření, tedy na nezávislé interprety, kteří zde prezentují svou tvorbu pod jednoduchými licencemi Creative Commons, které velmi jednoduše řeší otázky ohledně autorských práv jak ze strany autora, tak i konzumenta hudby. Sociální síť MySpace sama o sobě není klasickým hudebním portálem, nicméně díky projektu MySpace Music a zaloţením vlastní nahrávací společnosti, která se zajímá právě o hudebně aktivní uţivatele MySpace, se z něj stal velmi zajímavý projekt v hudebním světě. Portál last.fm je bezesporu unikát, nabízí svým uţivatelům velké mnoţství funkcí a moţností, které se týkají hudebníků, kapel a hudby vůbec. Stejně jako u domácích portálů, jsem i zde zařadil jednoho zástupce on-line obchodu z hudbou, v tomto případě portál iTunes.
20
3.1.
Grooveshark (www.Grooveshark.com)
Sluţba Grooveshark byla zaloţena třemi studenty Floridské univerzity. Jedná se o vyhledávací aplikaci, která se po zadání adresy spouští přímo v internetovém prohlíţeči. Umoţňuje přímé přehrávání vyhledaných skladeb a také jejich přidávání do databáze. Zpočátku však Grooveshark fungoval na jiném principu neţ je tomu dnes. Uţivatelé, kteří měli skladby uloţeny na svém počítači, je poskytovali jiným uţivatelům k přímému poslechu skrze aplikaci. Grooveshark jim za to odváděl poplatek, a naopak ti, kteří skladbu poslouchali, odváděli poplatek tvůrcům aplikace. Tento systém umoţnil tvůrcům vytvořit obrovskou databázi skladeb čítající stovky tisíc nahrávek.20 Pro vyhledávání a přehrávání skladeb není nezbytně nutná registrace. Výhodou registrace je potom moţnost ukládání si oblíbených skladeb a podobně. Je důleţité zmínit, ţe sluţba dnes není nijak zpoplatněna. Princip je zcela jednoduchý, pokud uţivatel zadá heslo, tedy název skladby nebo interpreta, a to je v databázi nalezeno, tak se spustí rádio a je moţné si skladbu poslechnout ve vysoké kvalitě a plné délce. Sluţba tedy pracuje jako internetové rádio na přání. Poslech není nijak omezen, z vyhledaných skladeb je moţné si sestavit playlist, například ze všech skladeb některého alba nebo více skladeb od různých interpretů najednou, moţnosti jsou tedy neomezené. Uţivatel můţe rozesílat odkazy na jím vybrané skladby svým přátelům například na sociální sítě. Ti si poté skrze tento odkaz mohou skladbu poslechnout. Na obsahu databáze se díky moţnosti nahrávat skladby na server, podílí samotní uţivatelé. Tím získávají například amatérské kapely prostor pro prezentaci svých výtvorů. Zde je ovšem problém z hlediska autorského práva. K databázi má přístup kaţdý člověk s připojením na internet, včetně přístupu skrze mobilní telefon. Není moţné si sice vyhledané skladby stáhnout přímo do počítače, ale pokud si je uţivatel uloţí do oblíbených, tak si tím svým způsobem můţe vytvořit neomezenou sbírku, ke které má neomezený přístup.
20
ČÍŢEK, Jakub. Grooveshark: Miliony písniček zdarma. Živě.cz : Computer [online]. 10. 8. 2009, 1, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: .
21
To se pochopitelně nelíbí vlastníkům práv na daná díla. Tvůrci sluţby uvádějí, ţe rozšiřují spolupráci s hudebními vydavatelstvími, aby se tak sluţba stala naprosto bezproblémovou z hlediska autorského práva.21
3.2.
Jamendo (www.jamendo.com)
Portál Jamendo je platformou pro legální nahrávání, stahování skladeb a jejich poslech v digitálním formátu. Je zde vytvořena rozsáhlá komunita tvůrců z celého světa, kteří zde mají moţnost prezentovat svoji tvorbu. Na druhou stranu se zde vytváří i rozsáhlá komunita fanoušků, kteří díla stahují a poslouchají. Princip je zaloţen na registraci, díky které je umoţněno nahrávání skladeb a nakládání s nimi. Na portálu nechybí vyhledávání interpretů a skladeb, nacházejí se zde diskusní fóra, ţebříčky nejoblíbenějších skladeb a moţnost výběru ţánrových on-line rádií, která hrají přímo tvorbu uţivatelů. Celý systém distribuce, stahování a poslechu hudebních děl je zaloţen na licencích Creative Commons. Tyto licence byly vytvořeny americkou neziskovou organizací, která usiluje o rozšiřování autorských děl tak, aby je mohla veřejnost legálně vyuţívat a sdílet. Dílo, které je takovou licencí opatřeno, posiluje pozici autora a ten výběrem některé z licencí, či výběrem několika licencí dohromady, rozhoduje o tom, jakým způsobem můţe být dílo prezentováno nebo jakým způsobem do něj můţe být zasahováno.22 Uţivatel, který chce dané dílo pouţít, tak velmi jednoduše zjistí, jakým způsobem je mu dovoleno s dílem nakládat. Čtyři základní vlastnosti licencí:
Attribution - Umoţňuje ostatním rozmnoţovat, rozšiřovat, vystavovat a prezentovat dílo a z něj odvozená díla pouze s uvedením autora.
Noncommercial - Umoţňuje ostatním rozmnoţovat, rozšiřovat, vystavovat a prezentovat dílo a z něj odvozená díla pouze k nevýdělečným účelům.
21
ČÍŢEK, Jakub. Grooveshark: Miliony písniček zdarma. Živě.cz : Computer [online]. 10. 8. 2009, 1, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: . 22 Creative Commons Česká republika [online]. c2010 [cit. 2010-04-17]. Licence Creative Commons. Dostupné z WWW: .
22
Non Derivative Works - Umoţňuje ostatním rozmnoţovat, rozšiřovat, vystavovat a prezentovat dílo pouze v původní podobě, nikoli díla z něj odvozená.
Share Alike - Umoţňuje ostatním rozšiřovat odvozená díla pouze za podmínek identické licence.23 Tvůrci, kteří prezentují na portálu svá díla, si zde mohou vydělat i peníze.
Uţivatelé mohou své oblíbené interprety skrze stránku finančně podporovat. Tvůrci portálu také rozdělují 50% z příjmu z reklamy mezi aktivní tvůrce na portálu. Další moţností je zapojení tvůrců do komerčních projektů jichţ se portál účastní.24 Díky těmto moţnostem mají hudební nadšenci prostor pro tvorbu hudby na téměř profesionální úrovni a mohou být za svou práci finančně ohodnoceni. Publikovaných alb
33789
Uţivatelských recenzí alb
214490
Aktivních členů
772850
Tabulka 4 Jamendo
3.3.
MySpace (www.myspace.com)
Projekt MySpace je jednou z nejpouţívanějších sociálních sítí na internetu. Historie tohoto projektu začala v roce 2003. Princip je stejný jako u jiných sociálních sítí. Uţivatel si vytvoří profil, kde vyplní informace o sobě a můţe jej doplnit o fotografie, obrázky, videa a podobně. Moţnosti jsou u MySpace skutečně velké, profil si uţivatel můţe utvořit přesně podle svých představ a potřeb. Je nutné zmínit, ţe je pouţívání tohoto portálu omezeno věkovou hranicí 14 let. S postupem času si vytvářelo na MySpace profily čím dál více známých osobností. Nacházejí se zde mimo jiné filmaři, zpěváci hudebníci a další umělci. Díky svým profilům jsou schopni efektivně prezentovat svou tvorbu a díky aktualitám informovat o aktuálním dění okolo své činnosti.
23
Jamendo : open your ears [online]. 2009 [cit. 2010-04-17]. Creative Commons licences. Dostupné z WWW: . 24 Jamendo [online]. 2009 [cit. 2010-04-17]. FAQ : How it works . Dostupné z WWW: .
23
Co se hudby týče, tak kaţdý uţivatel můţe skrze svůj profil prezentovat své výtvory a dostat svou tvorbu na veřejnost. Není bez zajímavosti, ţe někteří dnes jiţ slavní umělci začali svou profesionální kariéru právě díky MySpace. Takovými umělci jsou například Lily Allen nebo Sean Kingston. Díky obrovskému mnoţství uţivatelů, kteří se mezi sebou rádi informují o zajímavých věcech, na které narazili, se otevírá téměř neomezený prostor pro publikování v podstatě čehokoliv. Vzhledem k těmto moţnostem si MySpace zřídil i vlastní nahrávací společnost pod názvem MySpace Records, která spolupracuje právě s interprety, kteří prezentují svá díla na tomto portálu a nemají ţádnou smlouvu s jinou nahrávací společností.25 V roce 2008 spustilo MySpace projekt MySpace Music, který má konkurovat portálu iTunes od společnosti Apple. Projekt je zaloţen na spolupráci se čtyřmi největšími hudebními vydavatelstvími, tedy s Universal Music Group, se Sony BMG Music Entertainment, s Warner Music Group a s EMI Music. Uţivatel můţe bezplatně vybírat z obrovské databáze skladeb a zdarma je poslouchat. Pokud by si chtěl uţivatel skladby stáhnout a pouţít například v mobilním přehrávači, tak by si je musel koupit na internetovém obchodě Amazon.com.26 MySpace Music dále nabízí videoklipy, ţebříčky, upozornění na chystané hudební události a také například diskusní fóra.
3.4.
last.fm (www.last.fm)
Projekt last.fm kombinuje komunitní server, internetové rádio, hudební encyklopedii a systém pro doporučování hudby. Vše začalo u systému Audioscrobbler, který zkoumal u uţivatelů jakou hudbu poslouchají a stahují a tento systém pak vytvářel různé hudební statistiky.
V roce 2005 se systém Audioscrobbler spojil s last.fm, čímţ vznikl
multifunkční portál tak, jak jej uţivatelé znají dnes.27 Bez registrace můţe návštěvník sledovat videa, prohlíţet profily kapel, sledovat ţebříčky, poslouchat hudební ukázky nebo se dočíst o hudebních událostech, vše je samozřejmě patřičně ţánrově rozděleno. Události jsou zobrazovány i podle toho v jaké 25
MySpace launches record label. USA TODAY [online]. 11.3.2005, 1, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: . 26 ČTK. MySpace spouští nabídku hudby zdarma, ale s reklamou . Technet.cz [online]. 26.3. 2008, 1, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: . 27 Last.fm : Listen to internet radio and the largest music catalogue online [online]. c2010 [cit. 2010-0417]. Frequently Asked Questions. Dostupné z WWW: .
24
lokalitě, tedy zemi se návštěvník nachází. Uţivatel, který má zájem o funkce, na kterých je tento projekt zaloţen, se na portálu zaregistruje, čímţ si vytvoří svůj profil. Profil je poté sám aktualizován a dotvářen aktivitou samotného uţivatele v tom smyslu, jakou hudbu poslouchá, a které skladby a interpreti jej zaujaly. Informace o aktivitě uţivatele jsou shromaţďovány z jeho přehrávače, který má nainstalován v počítači, takový přehrávač je doplněn pluginem, tedy přídavným softwarem, který tyto informace shromaţďuje a odesílá. Druhým způsobem je shromaţďování informací skrze last.fm rádio, které uţivatel poslouchá pomocí last.fm přehrávače. V profilu se zobrazuje výčet nejposlouchanějších, tedy nejoblíbenějších skladeb za různá časová období i s počtem přehrání. S přibývajícím počtem přehrání skladeb systém vygeneruje uţivateli seznam lidí, kteří mají podobný hudební vkus jako on. Souběţně je vytvořen seznam interpretů a kapel, které právě tito lidé poslouchají. Čímţ vzniká pro uţivatele doporučení, jaké další skladby by se mu mohly líbit. Struktura portálu je obsáhlá a zároveň uţivatelsky dobře zpracovaná:
Knihovna-zde se nacházejí profily kapel a interpretů, které uţivatel nejvíce poslouchá.
Žebříčky-zde se nachází přehled nejposlouchanějších interpretů, alb a skladeb.
Události - zde jsou uvedeny přehledy hudebních akcí z celého světa, uţivatel má moţnost zaznamenat, zda se takové události jiţ účastnil, či se jí zúčastní, díky tomu je moţné vidět seznam účastníků akce.
Přátelé - tato sekce je shodná například se sociálními sítěmi, zde je seznam přátel, které si můţe uţivatel přidávat, přidávání přátel vyţaduje autorizaci.
Sousedé - v této sekci uţivatel vidí seznam padesáti lidí z celého světa, kteří mají nejpodobnější hudební vkus.
Skupiny - zde se uţivatel můţe přidat k některé z existujících tématických skupin nebo svou vlastní zaloţit.
Deník - do tohoto veřejně přístupného deníku si uţivatel můţe zaznamenávat jakékoli své poznámky k albům, interpretům, událostem a podobně. Pokud by uţivatel poslouchal interpreta, který se nenachází v databázi, tak by
byl systémem automaticky vytvořen jeho profil. Ostatním uţivatelům by bylo následně umoţněno jej doplnit o další informace, které by se daného interpreta
25
týkaly. Kaţdý interpret, který se v databázi nachází, má svůj profil, ve kterém se mimo jiné nacházejí i informace o počtu uţivatelů, kteří interpreta poslouchají a celkový počet přehrání skladeb. Profil interpreta je rozdělen do několika sekcí:
Biografie - obsahuje informace o zaloţení kapely a jejím vývoji v čase.
Obrázky a videa - zde jsou publikována videa a fotografie daného interpreta.
Alba - přehled vydaných alb daného interpreta nebo skupiny, alba mohou být seřazena podle oblíbenosti či roku vzniku.
Skladby - seznam nejoblíbenějších skladeb autora s přesnými počty jejich přehrání.
Události - přehled událostí, které se interpreta týkají, tedy například koncerty.
Žebříčky - přehled o skladbách a albech interpreta, co se oblíbenosti týče za různá časová období.
Podobní umělci - v této sekci je moţné nalézt umělce, kteří se svou tvorbou nejvíce podobají danému interpretovi.
Posluchači - jedná se o seznam uţivatelů, kteří v posledním čase interpreta poslouchali nebo těch, kteří jsou jeho dlouhodobými příznivci.
Deník - přehled deníků uţivatelů.
Skupiny - přehled všech uţivatelských skupin, které se nějakým způsobem týkají daného interpreta. Je nezbytné zmínit, ţe pokud se uţivatel nachází mimo Spojené státy, Velkou
Británii nebo Německo, tak je nucen za pouţívání last.fm platit. Částka byla stanovena na 3 Eura za měsíc. Portál nabízí přes 7 milionů skladeb od bezmála 300 000 interpretů.28
3.5.
iTunes (www.apple.com/itunes)
Jedná se o portál, který umoţňuje správu audio a video souborů na osobních počítačích, mobilních telefonech a mobilních přehrávačích. Součástí tohoto portálu je iTunes Store, který umoţňuje stahování a nákup hudebních skladeb, filmů, videoklipů a dalších multimediálních souborů. 28
KUŢNÍK, Jan. Last.fm zdarma končí. Za poslech budete muset platit. Technet.cz [online]. 26.3. 2009, 1, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: .
26
Je nutné zmínit, ţe se společnost Apple rozhodla poskytovat skladby bez ochrany DRM (Digital Rights Management). Tedy bez ochrany, která ošetřuje kopírování, přehrávání a úpravu skladeb.29 Díky spolupráci s Universal Music Group, Sony BMG, Warner Music Group a EMI nabízí uţivatelům na výběr z více neţ 11 milionů skladeb. V roce 2009 mělo iTunes na kontě 6 miliard prodaných skladeb a 75 milionů uţivatelů.30 Cenu jednotlivých skladeb stanovují tvůrci portálu podle dohody s nahrávací společností. Mají tři cenové kategorie 69 centů, 99 centů a 1,29 dolaru a většina kompletních alb stojí 9,99 dolaru.31 V roce 2010 překročil prodej skladeb 10 miliard, v katalogu se nachází 12 milionů skladeb, 55 tisíc epizod televizních pořadů, 8,5 tisíce filmů a 2,5 tisíce videí ve vysokém rozlišení.32 Tato čísla mluví jasně, iTunes je největším internetovým obchodem s multimediálními soubory na internetu.
29
BEDNÁŘ, Vojtěch. Hudba bez DRM: pocit za všechny peníze. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 12. 1. 2009, 1, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: . 30 KASÍK, Pavel. Apple nabízí 10 milionů písniček bez kopírovací ochrany. Češi mají smůlu . Technet.cz [online]. 7.1.2009, 1, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: . 31 Apple iTunes [online]. c2010 [cit. 2010-04-17]. ITunes A to Z. Dostupné z WWW: . 32 Apple iTunes [online]. c2010 [cit. 2010-04-17]. ITunes Store Tops 10 Billion Songs Sold. Dostupné z WWW: .
27
4. Komparace domácích a zahraničních portálů V této kapitole je mým úmyslem porovnat hudební portály podle jejich zaměření. Ke komparaci jsem v prvním případě vybral jeden domácí a jeden zahraniční portál, které uţivatelům umoţňují prezentaci svých vlastních hudebních děl. Ve druhém případě se jedná o dva internetové obchody s hudbou, taktéţ jeden domácí a zahraniční zástupce. Je nezbytné zmínit, ţe většina hudebních portálů, které jsem uvedl v minulých dvou kapitolách se mimo svého hlavního zaměření snaţí nabízet i řadu doplňkových sluţeb. Důvod je jednoduchý, snaţí se oslovit, co moţná nejširší spektrum uţivatelů a působit na ně komplexním dojmem.
4.1.
Bandzone.cz a Jamendo
Oba tyto hudební servery mají jedno společné, jejich cílem je umoţnit interpretům prezentovat sami sebe a svá hudební díla. Rozdíl je ale uţ v tom, ţe Bandzone.cz se zaměřuje především na českou a slovenskou hudební scénu, kdeţto uţivatelé Jamenda se rekrutují z celého světa. Pokud porovnáme uţivatelské statistiky, tak je jasné, ţe Jamendo je projekt mnohem vyuţívanější, právě díky uţivatelům z celého světa. Publikovaných alb
33789
Uţivatelských recenzí alb
214490
Aktivních členů
772850
Tabulka Jamendo
Registrovaných skupin
22526
Registrovaných fanoušků
109178
MP3 skladeb v databázi
116673
Dnes přehraných MP3
11275
Tabulka BandZone.cz
Co se týče vzhledu portálů a atraktivity, tak lze jednoznačně říci, ţe projekt Jamendo působí daleko moderněji a propracovaněji. Jak je vidět na portálu Bandzone.cz, tak jeho uţivatelům jde především o funkčnost portálu a design je prvkem ne aţ tak důleţitým. Bandzone.cz těţí právě ze svého zaměření na lokální produkci a
28
vytváří tak velmi oblíbené místo, kde se lokální hudebníci prezentují. O oblíbenosti tohoto portálu svědčí právě počet aktivních členů, kteří se rekrutují jednak z řad konkrétních interpretů, ale i z řad fanoušků, kteří si rádi poslechnou hudbu i mimo hlavní proud. Pokud se zaměříme na funkčnost portálů, tak jsou si v jádru velmi podobné. Nabízí kategorie jako interpreti, alba, koncerty, ţebříčky skladeb apod.. Umoţňují vyhledávání v interpretech a nabízí moţnost si hudbu na portálu přímo poslechnout. Bandzone.cz je jednodušší, nabízí základní funkce díky kterým projekt dobře plní své poslání, coţ je umoţnit prezentaci vlastní tvorby uţivatelů. Dále nabízí několik málo doplňkových funkcí jako je inzerce a blog. Projekt Jamendo je mnohem propracovanější a nabízí mimo základní funkce, také funkce rozšiřující jako například internetová rádia, diskusní fóra apod.. Je nezbytné zmínit, ţe celý projekt je atraktivní také díky způsobu licencování skladeb, tedy licencemi Creative Commons, kterým jsem se věnoval v předešlé kapitole. Je zřejmé, ţe tvůrci portálu chtějí, aby se zde prezentovalo co moţná nejvíce interpretů nejrůznějších ţánrů. Snaţí se nabídnout široké spektrum hudby.
4.2.
i-legalne.cz a i-Tunes
V tomto případě se jedná o srovnání dvou internetových obchodů s digitální hudbou. Proti sobě stojí domácí i-legalne.cz a americký i-Tunes. Rozdíl mezi nimi je vidět na první pohled, co se týče počtu nabízených nahrávek. Skladeb
972 982
Alb
78 178
Interpretů
98 213
Tabulka I-legalne.cz
Pokud se podíváme na čísla i-legalne.cz, je zřejmé, ţe nabídka je velmi rozsáhlá. Nicméně i-Tunes je největším internetovým obchodem s multimediálními soubory, který lze dnes na internetu najít. Jak uţ bylo uvedeno v předešlé kapitole. Skrze tento portál bylo prodáno více neţ 10 miliard nahrávek. V databázi se nachází více neţ 12 milionů skladeb a tím nabídka nekončí. K dostání jsou například televizní seriály a filmy.
29
Je evidentní, ţe i-legalne.cz nabízí své sluţby především domácím uţivatelům a i-Tunes je celosvětovým hráčem. Portál i-Tunes těţí ze své příslušnosti ke společnosti Apple, jenţ je výrobcem počítačů, mp3 přehrávačů, iPodů atd.. Uţivatelé těchto výrobků jsou přímo navedeni k pouţívání i-Tunes, protoţe si svou zakoupenou elektroniku přímo přes tento portál doplňují o hudbu, filmy a vůbec všechno, co je moţné si v digitálním formátu přehrát a slouţí také jako aplikace pro organizování multimediálních souborů. Portál i-Tunes je po stránce designu i co uţivatelské nabídky velmi moderní. Přes rozsáhlé uţivatelské moţnosti jako je jiţ zmíněný organizátor, obchod s multimediálními soubory a mnoho dalšího, si zachovává přehlednost a je velmi intuitivní. Portál i-legalne.cz nekonkuruje i-Tunes a ani se o to nesnaţí. Spíše je jeho záměrem prodávat legální hudbu a snaţí se svým uţivatelům mimo prodeje hudby nabídnout i doplňkové sluţby. Uţivatel si tak mimo nákupu hudby můţe v kategoriích podle ţánru přečíst články o hudbě. Co se designu týče, tak portál působí poněkud přeplněně. Na hlavní stránce je příliš mnoho informací najednou, nicméně návštěvníkovi je okamţitě jasné, ţe se nachází v internetovém obchodě s hudbou.
30
5. Peer to peer sítě Dalším způsobem, jakým můţe uţivatel prostřednictvím sítě internet hudbu získat jsou takzvané peer to peer sítě (zkratka P2P). Jedná se o reálné modely počítačových sítí, kde spolu komunikují uţivatelé přímo skrze své počítače. Je důleţité říci, ţe komunikací se v tomto případě rozumí vzájemné sdílení a stahování souborů. Jedná se většinou o hudbu, filmy, software a hry. Mimo peer to peer sítě je dnes také velmi oblíbené stahování hudby a multimediálních souborů skrze nejrůznější uloţiště dat jako je například Rapidshare.com. Uţivatel, který chce hudbu stáhnout musí odkaz na konkrétní soubor vyhledat na diskusním fóru, k tomu určenému. Výhodou toho je, ţe nemusí stahovat a instalovat ţádný program a stačí se pouze zaregistrovat na některém z nepřeberného mnoţství diskusních fór a začít vyhledávat. Na hudebních portálech jsou většinou díla poskytována v souladu s autorským zákonem a takové dílo je nějakým způsobem chráněno proti svévolnému nakládání ze strany uţivatele. Uţivatel musí za dílo zaplatit nebo je mu poskytnuto zdarma se souhlasem autora nebo nahrávací společnosti, existuje tedy nad jeho šířením jistá forma kontroly. Z toho vyplývá, ţe vlastníci autorských práv za dané dílo dostanou zaplaceno a pokud jej poskytují zdarma, tak je to čistě jejich rozhodnutí. Na druhé straně, pokud jsou díla šířena skrze výměnné sítě, tak neexistuje kontrola ţádná a vlastníci autorských práv nezískají za šíření a pouţívání díla ţádné finanční prostředky. Tato činnost je povaţována za počítačové pirátství, jelikoţ jsou díla chráněná autorskými právy šířena bez souhlasu autora. Šíření děl prostřednictvím výměnných sítí je masovou záleţitostí, nejedná se o jednotlivce, ale o miliony uţivatelů na celém světě, kteří tímto způsobem sdílejí a stahují právě například hudbu. Dle údajů IFPI bylo v roce 2005 ilegálně vyměněno nebo stáhnuto skoro 20 bilionů písní.33 S takto získaným dílem je uţivatel schopen nakládat podle svého uváţení. Dílo, které stáhne, můţe dále sdílet nebo jej kopírovat na nejrůznější digitální média (CD, DVD apod.). Tím se dílo naprosto bez kontroly šíří mezi dalšími uţivateli geometrickou řadou. Existují dvě základní varianty takových sítí. První variantou je tzv. „klientserver“, uţivatel se napojí na zprostředkovatele, kterým je server, na kterém jsou k nalezení seznamy souborů. Tyto soubory jsou označeny názvem, tedy o jaké dílo se 33
IFPI. The Recording Industry 2006 – Piracy Report. London, 2006.
31
konkrétně jedná, je zde uvedena jeho velikost, případně kvalita a délka díla. Uţivatel se k takovému systému většinou připojuje skrze program, který vyţaduje uvedení jeho přihlašovacího jména a hesla. V nastavení určí, kam se soubory budou po staţení ukládat a nic mu uţ nebrání ve stahování.34 Na tomto principu pracovala síť Napster, která byla jednou z prvních svého druhu a uţivatelsky velmi oblíbená. Byla první výměnná síť, která se vyuţivala celosvětově, byl Napster. Vytvořil ji Shawn Fanning v roce 1999 se svými dvěma kamarády v americké Virginii a síť dostala jméno dle autorovi přezdívky. Napster slouţil výhradně k distribuci hudebních nahrávek ve formátu mp3.35 „Měli neuvěřitelnou příleţitost, protoţe všichni posluchači na internetu pouţívali stejnou sluţbu. Bylo to, jako kdyby kaţdý poslouchal stejné rádio. Kdyţ byl Napster zavřen, těch 40 milionů lidí se rozešlo k různým sluţbám.“36 Její činnost skončila, jelikoţ proti ní bylo vzneseno několik ţalob pro porušování autorských práv. Proti síti Napster vedla ţalobu americká asociace nahrávacího průmyslu (RIAA). Činnost Napsteru nebyla nicméně zakázána a dnes pracuje jako placená sluţba. Druhou variantou je „klientklient“, kdy jsou si uţivatelé v komunikaci rovni. Komunikace je přímá, v některých případech pouze pomáhá server jako zprostředkovatel komunikace, tedy pouze pro navázání dané komunikace.
5.1.
Druhy peer to peer sítí
Pouţívání a rozvoj peer to peer sítí začal v roce 1999. Do té doby se ke sdílení souborů pouţívaly programy jako například ICQ, které je primárně určeno jako komunikátor, tedy uţivatelé si z skrze něj mohou posílat psané zprávy, nicméně tento program umoţňuje i odesílání a přijímání souborů. Jak jiţ bylo zmíněno, první masově vyuţívanou výměnnou sluţbou byl Napster, který pouţívalo zhruba 25 milionů uţivatelů. I kdyţ došlo k jeho zrušení kvůli nelegálnímu šíření obsahu, tak je nezanedbatelnou součástí historie těchto sítí, protoţe otevřel cestu ke vzniku dalších peer to peer sítí. Napster také upozornil nahrávací společnosti a autory na to, jak
34
Kolektiv autorů. KaZaA, DirectConnect, eDonkey, BitTorrent a další : průvodce výměnou souborů přes Internet. Praha : Computer Press, 2004. 192 s. ISBN 80-251-0465-6. 35 Tamtéţ 36 TŘEŠNÁK, Petr. Kam se řítí hudba. Respekt, 2007, roč. XVIII, č. 47, s. 38.
32
jednoduše lze hudbu distribuovat bez jejich vědomí. Následkem toho vznikly ve většině zemí organizace a zákony na ochranu autorských práv. V České republice je jakékoliv sdílení, kopírování a rozmnoţování děl chráněných autorským zákonem trestné. Nejznámější je případ skladby „I Disappear“ od skupiny Metallica, která objevila demo této své skladby na Napsteru ještě před jejím vydáním. Napster byl závislý na centrálním serveru, který nebylo obtíţné následně po prohraných soudních sporech vypnout. Výměnné sítě, které začaly vznikat po Napsteru se snaţí fungovat nezávisle bez jednotného centra, protoţe je obtíţné napadnout jejich fungování.37
5.1.1.
Gnutella
Tento systém v roce 2005 vyuţívalo 2,2 milionu uţivatelů, z nichţ bylo v průměru současně připojeno 750 tisíc aţ 1 milion uţivatelů. Poté, co byl uveřejněn zdrojový kód této aplikace, tak začalo vznikat velké mnoţství modifikací tohoto systému (například BearShare a Shareaza), ale princip a pouţití těchto sítí zůstalo nezměněno. Princip systému Gnutella je jednoduchý, kaţdý uţivatel si musí najít dalšího uţivatele, na kterého se připojí. Uţivatel vyšle poţadavek, ten se rozešle dalším připojeným uţivatelům a skrze ně na další, na které jsou tito připojeni. Pokud je soubor nalezen, tak se zahájí přenos dat, tedy začne stahování souboru. Sytém měl však své nevýhody, jelikoţ se uţivatelé neustále připojovali a odpojovali a to způsobovalo nestabilitu sítě. Tyto nevýhody byly odstraněny rozlišováním mezi jednotlivými počítači na ty, které jsou připojeny stabilně a přes ně jsou řešeny poţadavky a na ty, které stabilní nejsou a tedy jsou nevhodné ke zpracovávání poţadavků.38
5.1.2.
Bittorrent
Tento systém byl vytvořen k šíření objemných dat bez nutnosti vynaloţení finančních prostředků. Pro Bittorent také vzniklo mnoho modifikací (například uTorrent a Azureus). Tato síť je odlišná především ve své absenci vyhledávání. K vyhledávání jsou určeny stránky, na kterých se nacházejí soubory (torrenty), které obsahují metadata, tedy informace o souboru, jako název velikost a podobně. Soubory jsou rozděleny na 37
KOPTA, Martin. Napster uţ není, co býval. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 5. 2. 2002, 1, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: . 38 KRASEK, Jáchym. Peer to peer sítě od A do Z: Gnutella a Ares. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 18. 7. 2008, 1, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702.
33
bloky, se kterými systém umí pracovat tak, aby pokud jeden zdroj přestane fungovat, nahradí jej jiný. Tímto nedojde k přerušení stahování. Není bez zajímavosti, ţe tento systém vyuţívají na oficiální úrovni i například tvůrci her. Společnost Blizzard, která je autorem populární hry World of warcraft vyuţívá bittorent pro šíření aktualizací této hry.39
5.1.3.
eDonkey
Mezi nejpouţívanější modifikace tohoto systému patří eDonkey2000 a Emule. Systém je z části závislý na centrálních serverech, které umoţňují například vyhledávání. Vyhledávání funguje podle názvu nebo velikosti souboru. Servery tohoto systému jsou po celém světě. Ty, které se nacházejí v USA mají kolem 1,5 milionu uţivatelů a v celkovém objemu má tento systém více neţ 10 milionů uţivatelů. Nevýhodou systému je čekací doba na staţení souboru, upřednostňováni jsou ti uţivatelé, kteří sdílejí nejvíce dat. Čím více souborů uţivatel poskytuje, tím méně musí čekat. 40
5.1.4.
eXeem
Původní myšlenkou tohoto systému bylo vytvořit obdobu Bittorrentu, která by nebyla absolutně závislá na ţádném centrálním serveru. To se ovšem úplně nepodařilo, jelikoţ je server vyţadován po připojení do systému. Síť pracovala na principu superuzlů, tedy počítačů, které byly odpovědné za seznamy poskytovaných souborů a podobně. Pokud došlo k odpojení takové uzlu, jeho funkce přešla na uzel jiný, coţ zaručovalo kontinuitu stahování. Kaţdý z uzlů se však musel hlásit k centrálnímu serveru, coţ byla skutečnost, díky které celý systém přestal fungovat. V roce 2005 došlo ke zrušení centrálního serveru, tedy i ke konci celého systému. Tento případ dokládá snahu programátorů o nalezení stabilní a nenapadnutelné varianty výměnné sítě, která se však nesetkala s úspěchem.41
39
KRASEK, Jáchym. Peer to peer sítě od A do Z: Bittorrent a eDonkey. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 25. 7. 2008, 1, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: . 40 Tamtéţ 41
KRASEK, Jáchym. Peer to peer sítě od A do Z: eXeem, FastTrack a Kademlia. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 1. 8. 2008, 1, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: .
34
5.1.5.
FastTrack
Tento typ P2P sítě byl v roce 2003 jedním z nejpouţívanějších pro stahování hudebních skladeb. Systém při stahování rozděluje soubory na jednotlivé segmenty, které se jednotlivě stahují z různých zdrojů. Zajímavostí je, ţe tento systém vytvořil stejný tým programátorů, který vytvořil oblíbený komunikační program Skype. Systém po svých uţivatelích vyţaduje, aby pokud chtějí stahovat, zároveň soubory sdíleli, potaţmo odesílali. Na tomto systému pracuje oblíbená modifikace Kazaa, která měla miliony uţivatelů po celém světě.42
5.1.6.
Kademlia
Tento systém je plně samostatný a nepouţívá ţádný centrální server. nabízí kvalitnější vyhledávání neţ je to u staršího systému Gnutella. Tento systém se stal inspirací pro další sítě, jelikoţ je dobře naprogramovaný a spolehlivý. Některé prvky tohoto systému byly implementovány také do Bittorrentu pro zkvalitnění jeho fungování.43
5.1.7.
Overnet
Jeho fungování je zaloţeno na předešlém systému. V roce 2006, kdyţ tento systém dosáhl vrcholu, bývalo v průměru připojeno více neţ 600 tisíc uţivatelů najednou. Americká asociace nahrávacího průmyslu (RIAA) tento systém napadla a ten byl nucen se přestěhovat jako modifikace MLdonkey. Vyhledávání funguje podle klíčových slov nebo podle názvu souboru a právě díky kvalitě vyhledávání je tato síť velmi oblíbená.44
5.1.8.
Direct Connect
Tento systém byl primárně určen pro zjednodušení komunikace a výměny dat mezi zaměstnanci firem. Kolem tohoto systému začala vznikat komunita uţivatelů, kteří mezi sebou začali sdílet hudbu, filmy atd.. Direct Connect (zkratka DC) nezůstal bez povšimnutí organizace RIAA (Americká asociace nahrávacího průmyslu). Tvůrci DC s obavami před postihem ze strany RIAA systém přenechali komunitě a vzdali se 42
KRASEK, Jáchym. Peer to peer sítě od A do Z: eXeem, FastTrack a Kademlia. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 1. 8. 2008, 1, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: . 43
Tamtéţ KRASEK, Jáchym. Peer to peer sítě od A do Z: Overnet, Manolito a Soulseek. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 8. 8. 2008, 1, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: . 44
35
nároků k němu. Nejznámější modifikace tohoto systému jsou DC++ a Strong DC++. Tento systém také pracuje na principu segmentového stahování, coţ znamená, ţe se jednotlivé části souboru stahují samostatně. Systém je částečně centralizovaný, uţivatelé se přes program připojují na servery, které zprostředkovávají vyhledávání a komunikaci mezi uţivateli. Takto fungující servery se nazývají huby. Takových serverů je nepřeberné mnoţství a existují přímo internetové stránky, které zveřejňují přímo jejich seznamy. Uţivatel si můţe zvolit, na který z nich se připojí. Vybírat můţe podle viditelných parametrů jako sdílený počet dat uţivatelů přítomných na serveru nebo zda server vyţaduje od uţivatele sdílet určitý objem dat, aby mu umoţnil přístup. Počet uţivatelů se na jednotlivých z nich pohybuje od několika set po několik tisíc.45
45
KRASEK, Jáchym. Peer to peer sítě od A do Z: Direct Connect. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 15. 8. 2008, 1, [cit. 2010-05-07]. Dostupný z WWW: .
36
6. Internetová rádia Internetová rádia patří mezi jedny z velmi populárních sluţeb na internetu. Z velké části se jedná o on-line verze klasických FM rádií. Je evidentní, ţe náklady na zřízení a provoz on-line rádia jsou nepoměrně niţší neţ je tomu u klasické rádiové stanice. Výhodou on-line rádia je moţnost se zaměřit na konkrétní skupiny posluchačů, například podle ţánru. Další výhodou je, ţe on-line rádio má moţnost zaujmout diváka téměř kdekoliv na světě, protoţe přenos probíhá skrze síť internet a ne skrze rádiové vlny. Co se týče finančních prostředků, tak většina rádií vydělává na reklamách, které jsou zobrazovány přímo na stránce odkud se na rádio uţivatel připojuje nebo přímo ve vysílání. Provoz on-line rádia je sice niţší neţ je tomu u klasické rádiové stanice, nicméně peníze jsou potřebné. V USA, kde se tento typ rádií těší velké oblibě, je zvykem, ţe jeho posluchači rádiu za sluţbu přímo platí nebo se vyuţívá systém finanční podpory, kdy uţivatel sám rozhodne o tom zda a případně kolik takové stanici přispěje. Příjem on-line rádia bývá problematický, z průzkumů vyplynulo, ţe posluchač internetového rádia při poslouchání provádí i jiné činnosti, tudíţ je reklama, kterou poslouchá málo účinná, coţ zadavatele reklamy odrazuje. V České republice je kolem stovky internetových rádií a uţivatel má moţnost mimo jiné navštívit některý z rozhlasových portálů, které uvádějí odkazy na rádia, moţnost přímého poslechu a také například články věnující se této tématice.46
6.1.
Play.cz (www.play.cz)
Portál umoţňuje vyhledávání stanic podle názvu, ţánru nebo datového toku. Uţivatel můţe vybírat z nabídky jak domácích rádií, tak i zahraničních. Je zde také uveden přehled on-line televizních stanic. Nachází se zde také aktuální přehled o tom, kolik posluchačů, ve který čas poslouchalo internetová rádia skrze tento portál. 6.5.2010 ve 12:00 to bylo přes 33 tisíc posluchačů. TOP 10 rádií na portálu: Dance Radio, Evropa 2, Country Radio, Impuls, Beat, Radio 1, Kiss Jiţní Čechy, ČRo1, Frekvence 1, Free Rádio 107 FM.47
46
VYLEŤAL, Martin. Nejasná budoucnost internetových rádií. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 7. 2. 2008, 1, [cit. 2010-05-06]. Dostupný z WWW: . 47 PLAY.cz [online]. c2006-2010 [cit. 2010-05-06]. Statistika rádií. Dostupné z WWW: .
37
6.2.
ABradio (www.abradio.cz)
Rozhlasovým portálem je také ABradio, které nabízí přehled dostupných on-line rádií společně se statistikami. Je moţné si zde zřídit i vlastní on-line rádio. „ABradio se zaměřuje především na poskytování služeb souvisejících s šířením rozhlasového vysílání prostřednictvím internetu, především pak vytvářením vlastních internetových rádií různých žánrů. Specifickou oblastí působnosti ABradio je vytváření internetových rádií na míru, podle přání klienta. Z těchto rádií byl vytvořen evropský portál pro posluchače z celého světa, který má ambice stát se největším portálem svého druhu na světě. ABradio oficiálně vzniklo, tehdy ještě jako Internetradio.cz, 15.2.2000. Prvních šest internetových rádií bylo spuštěno 15.4.2000. Postupně se ABradio rozrůstalo až do dnešního stavu, kdy provozuje více než 100 rádií. ABradio vzniklo jako alternativa ke klasickým rádiím vysílající v éteru. ABradio se snaží posluchačům nabízet něco jiného, než na co jsou u klasických rádií zvyklí. Vysílá hudbu všech žánrů, ovšem s originálním a specifickým výběrem, humor, mluvené slovo, speciální informace atd. Zároveň však pomáhá FM rádiím šířit signál prostřednictvím internetu, a tím i získávat nové posluchače.“ 48 Co se statistik týče, tak nejposlouchanějšími stanicemi skrze tuto stránku byly ke dni 5.5.2010: Dance radio, Fajn radio, Rádio BLANÍK, Helax 93,7, Rádio BLANÍK CZ, Radio Humor, Rádio HEY! (Slovensko), Hitradio Orion, Radio City, Radio Beat.
6.3.
Poslouchej.net (www.poslouchej.net)
Portál se věnuje internetovým rádiím a všemu kolem nich. Nabízí také moţnost stahování skladeb ve formátu MP3 od interpretů, kteří svá díla poskytují zdarma. Dále se zde nacházejí fotografie z nejrůznějších hudebních akcí, pozvánky na hudební akce, rozhovory, diskusní fórum a prodej audio techniky. Stránka nabízí 770 rádií, které si uţivatel můţe poslechnout, jedná se o on-line rádia z celého světa. Ke dni 6.5. 2010 byly nejposlouchanější domácí stanice: Evropa 2, Frekvence 1, Dance rádio, Impuls, Blaník, ČRo 1 Radioţurnál, Hip Hop Vibes Radio, Country Radio, Rádio 1, Kiss Hády a ze zahraničních 247 Drum and Bass, DnB radio, Bass Drive,
48
ABradio.cz [online]. c2000-2010 [cit. 2010-05-06]. O nás. Dostupné z WWW: .
38
Ragga Kings, Afterhours Radio, Big Up Radio, 2HP.ca Radio, Beat Basement, Black Beats FM, 95.5 Jazz.49
6.4.
Podcasting
Podcasting je jednoduchý způsob jak rychle, efektivně, zdarma a legálně stahovat informace, hudbu a filmy z internetu. Zájemci si mohou objednat záznamy rozhlasových pořadů klasických FM rádií, autorské programy, ale například i pirátské nahrávky koncertů a kopie celých alb. Podcasting bývá někdy nazýván rádiem na přání. Tento systém funguje v zahraničí a v ČR je stále ještě v začátcích. Pouţívat tento systém můţe i uţivatel z ČR, jen je omezen výběrem českých podcastů. Jedná se o nastavené, pravidelné a automatické stahování audio souborů (mluvené slovo, hudba atd.) a video souborů (filmy, návody, videa například z YouTube atd.) z internetu, které si nastaví uţivatel. Audio soubory nejčastěji ve formátech MP3 a OGG. Staţené zvukové soubory lze jednoduše přehrávat v počítači nebo v jakémkoliv přenosném přehrávači. Co se videa týče, tak můţe uţivatel narazit na komplikace, některé videopodcasty jsou přímo upraveny pro spuštění například v iPodu, přehrávači Zune nebo Creative ZEN. Majitelé jiných přístrojů si musí vţdy ověřit, zda je ten jejich schopen v daném formátu video přehrát. Podcasty jsou archivovány na stránkách poskytovatelů tohoto systému a uţivatel si je můţe stáhnout kdykoliv, tedy nikoliv pouze v den, kdy jsou například vysílány na příslušném rádiu apod.. Jedním z mála poskytovatelů podcastu je Český rozhlas. Pokud má uţivatel na této stanici svůj oblíbený pořad a nestíhá jej sledovat nebo má zájem si některé díly přehrát znovu, tak řešením je právě podcasting. Jediné co je k tomuto systému potřeba, je jednoduchý program, pomocí kterého se uţivatel přihlásí k odběru pořadů. Tento program také automaticky zjišťuje nové díly navolených pořadů při kaţdém spuštění internetu a ty posléze automaticky ukládá do počítače, vše samozřejmě zdarma. Uţivatel si můţe objednat podcasty z celého světa, například ţánrovou hudbu.
49
Poslouchej.net [online]. c2003-2010 [cit. 2010-05-06]. Homepage. Dostupné z WWW: .
39
Podcasty poskytuje například hudební televize MTV a zpravodajské stanice Reuters a CNN. Uţivatel můţe odebírat například i nejoblíbenější videa z portálu Youtube. Podcasty si uţivatel stahuje pomocí různých programů (například Podcast ready nebo Zune).50
50
KUŢNÍK, Jan; NÝVLT, Václav. Rozhodněte, které rádio je nejhorší a které nejlepší. Technet.cz [online]. 11.12. 2008, 1, [cit. 2010-05-06]. Dostupný z WWW: .
40
7. Závěr Cílem této práce bylo zmapovat moţnosti uţivatele internetu, kterými můţe hudbu recipovat, získávat, prezentovat a nakupovat. Distribuce hudby na internetu je dle mého názoru aktuálním tématem stejně jako hudba sama, jelikoţ se způsoby této distribuce neustále mění a vyvíjejí. V kapitole České hudební portály jsme na konkrétních příkladech ukázali fungování těchto portálů, které umoţňují stahování hudby, prezentování vlastní tvorby, informace o hudbě a její nákup v digitálních formátech. Stejný cíl jsme si kladli v případě zahraničních portálů, které jsou ovšem, co do návštěvnosti, či prodejů skladeb v drtivé převaze. Jelikoţ s hudebními skladbami neoddělitelně souvisí i autorské právo, tak jsme poukázali na formy ochrany skladeb nebo na způsoby jakými jsou skladby například licencovány a druhy těchto licencí. V kapitole věnované výměnným sítím jsme se snaţili zmapovat způsoby, jakými uţivatelé internetu porušují autorský zákon, kdy sdílejí a stahují díla bez vědomí autora nebo nahrávací společnosti. Tento způsob distribuce hudby je neoddělitelnou součástí tématu, vzhledem k masovému rozšíření mezi internetovými uţivateli. Uvedli jsme několik systémů, díky nimţ je moţné skladby masově šířit a získávat, a také způsob jakým fungují. Závěrečná kapitola je věnována internetovým rádiím a portálům, které se jimi zabývají a zprostředkovávají poslech on-line rádií. Zaměřili jsmr se především na domácí on-line rádia. Do této práce jsou zahrnuty i statistiky, které ukazují rozsah hudebních katalogů jednotlivých portálů, prodej skladeb, počty uţivatelů na jednotlivých portálech nebo oblíbenost internetových rádií u uţivatelů. Dále je zde uveden náhled do informační architektury portálů jako takových. Jaké přístupy vyţaduje uţivatel a jaké nároky to klade na tvůrce portálů. V kapitole komparace domácích a zahraničních portálů jsem v prvním případě porovnal zástupce portálů, které umoţňují prezentaci interpretům a jejich hudebním dílům. Ve druhém případě jsem porovnal zástupce domácího a zahraničního obchodu s digitální hudbou.
41
8. Resume Internet je důleţitou součástí ţivota významné části populace a hudba je součástí kaţdodenního ţivota jiţ odnepaměti. Tato práce obě témata propojuje a zabývá se internetem jako distribučním kanálem hudby. S nástupem internetu se moţnosti, jakými je distribuována, značně rozšířily a vzhledem k moţnostem, které dnes na síti existují, je zřejmé, ţe je internet pro hudbu významným distribučním prostředkem. Mým záměrem je zachytit způsoby, jakými se má dnešní uţivatel internetu moţnost k hudbě dostat, tedy ji získat, poslouchat nebo prezentovat. Jelikoţ se internet vyvíjí velmi rychlým tempem, tak je moţné, ţe po dokončení této práce budou existovat další desítky takových způsobů. Mou snahou je zmapovat ty, které jsou uţivatelsky nejpouţívanější a jsou nějakým způsobem jiné neţ ostatní. Uvedl jsem ty, které jsou v souladu s autorským zákonem a recepce hudby je tedy naprosto legální a také i ty, které jsou za hranicí zákona, jelikoţ i to jsou způsoby, jakými je dnes moţné hudbu získávat. První kapitola je věnována domácím hudebním portálům, tedy těm, které se nacházejí na českém internetu a jejich uţivatelé se rekrutují především z České Republiky. Druhá kapitola je věnována naopak portálům zahraničním, jejichţ uţivatelé jsou z celého světa. Tyto kapitoly jsou věnovány způsobům, které jsou v drtivé většině v souladu s autorským zákonem a jejich fungování je tedy legální. Třetí kapitola popisuje peer to peer sítě, které naopak nejsou v souladu s autorským zákonem, nicméně jde o masově vyuţívaný způsob, jakým je hudba na internetu získávána. Závěrečná kapitola je věnována internetovým rádiím, které jsou zajímavou alternativou, jakou lze hudbu poslouchat.
42
9. Summary The Internet is an important part for the lives of significant group of population and the music belongs to daily live since time immemorial. This work joins both topics together and it is concerned with the Internet as a distributive music channel. Qwing to the onset of the Internet the possibilities how is the music distributed greatly spread and according to the possibilities which exist on the network nowadays is obvious that the Internet is significant distributive means of the music. My aim is to catch the ways how is possible for current users to get to music which means to gain, listen or present it. Because the Internet is being developed very fast, it is possible that on completion of this work there will be dozens more similar ways. I would like to find out ones which are the most widely used by the users and are different to the others in some way. I devided them into two groups - that ones which are under the copyright law so the music reception is definitely legal and the other ones which are not under the copyright law because this is also the way how to gain the music nowadays. The first chapter is devoted to national music portals which we can find on the Czech Internet and their users are recruited mainly from the Czech Republic whereas the second chapter is concerned about foreign portals whose users are from all over the world. This chapters are related to the ways which are under the copyright law in absolute majority so its functioning is legal. The third chapter describes peer-to-peer networks which are not under the copyright law however it is highly exploited way how is the music gained on the Internet. The final chapter is devoted to the internet radio which is really interesting option how to listen to the music.
43
10. Seznam literatury a pramenů 10.1. Literatura [1]
DONÁT, Jiří. Kdy zemře hudební průmysl? Ekonom, 2003, roč. XXXXVII, č. 17.
[2]
IFPI. The Recording Industry 2006 – Piracy Report. London, 2006.
[3]
Kolektiv autorů. KaZaA, DirectConnect, eDonkey, BitTorrent a další : průvodce výměnou souborů přes Internet. Praha : Computer Press, 2004. 192 s. ISBN 80-251-0465-6.
[4]
KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualizované vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2006. 169 s. ISBN 80-251-1291-8.
[5]
TŘEŠŇÁK, Petr. Kam se řítí hudba. Respekt, 2007, roč. XVIII, č. 47.
[6]
ZLATUŠKA, Jiří. Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU. 1998, roč. VIII, č. 4. ISSN 1212-0901.
10.2. Internetové zdroje [7]
KŘÍŢOVÁ, Denisa. Zahraj to znovu, Same, a dej to na web. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 9. 7. 2008, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702.
[8]
O2 Stream Music hlásí 30 000 klipů a velké změny. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 22. 2. 2010, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW:
000-klipu-a-velke-zmeny/>. ISSN 1213-0702.
44
[9]
Bandzone.cz : Žijeme hudbou [online]. c2005 [cit. 2010-04-10]. Často kladené dotazy. Dostupné z WWW: .
[10] ADÁMEK, Petr. Bandzone.cz : Skutečně výjimečných kapel je u nás málo. Musicserver.cz [online]. 04.12.2009, 1, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z
WWW:
vyjimecnych-kapel-je-u-nas-malo/>. ISSN 1803-6309. [11] BEDNÁŘ, Vojtěch. Rok i-legálního stahování hudby. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 6. 11. 2007, 1, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z WWW:
.
ISSN 1213-0702. [12] I-legalne.cz : stahuj hudbu i legálně [online]. c2006 [cit. 2010-04-11]. PŘEHLED SLUŢEB PORTÁLU I-LEGÁLNĚ.CZ. Dostupné z WWW: . [13] Portál i-legalne.cz představuje revoluční sluţbu pro neomezené stahování hudby. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 31. 5. 2008, 1, [cit. 2010-04-11].
Dostupný
z
WWW:
zpravy/portal-i-legalne-cz-predstavuje-revolucni-sluzbu/>.
ISSN
1213-
0702. [14] T-music : powered by T-mobile [online]. c2008 [cit. 2010-04-14]. Nákup celých skladeb a alb na portálu t-music (hudební obchod t-music PLAY!). Dostupné z WWW: . [15] Portál T-Music nabízí legální stahování hudby . Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 14. 2. 2007, 1, [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW:
45
. ISSN 1213-0702. [16] Wohnout: Sám rozhodni, kolik zaplatíš!. T-mobile : Tiskové centrum [online]. 27.05.2009, 1, [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: . [17] Horkýţe slíţe získali od návštěvníků t-music.cz více neţ 135 tisíc korun. T-mobile : Tiskové centrum [online]. 30.10.2009, 1, [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: . [18] O2 [online]. 15.4.2009 [cit. 2010-04-15]. Legální videoklipy zdarma na O2 Stream Music. Dostupné z WWW: . [19] O2 Stream Music hlásí 30 000 klipů a velké změny. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 22.2.2010, 1, [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW:
000-klipu-a-velke-zmeny/>. ISSN 1213-0702. [20] VYLEŤAL, Martin. Martin Krušina: nechtěli jsme jít cestou legalizování kradeného obsahu . Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 24. 2.2010,
1,
[cit.
2010-04-15].
Dostupný
z
WWW:
. ISSN 1213-0702. [21] Mattoni MusicZone [online]. 2009 [cit. 2010-04-16]. O NÁS. Dostupné z WWW: .
46
[22] ČÍŢEK, Jakub. Grooveshark: Miliony písniček zdarma. Živě.cz : Computer [online]. 10. 8. 2009, 1, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-8554. [23] Creative Commons Česká republika [online]. c2010 [cit. 2010-04-17]. Licence
Creative
Commons.
Dostupné
z
WWW:
. [24] Jamendo : open your ears [online]. 2009 [cit. 2010-04-17]. Creative Commons
licences.
Dostupné
z
WWW:
. [25] Jamendo [online]. 2009 [cit. 2010-04-17]. FAQ : How it works . Dostupné z WWW: . [26] MySpace launches record label. USA TODAY [online]. 11.3.2005, 1, [cit. 2010-04-17].
Dostupný
z
WWW:
. [27] ČTK. MySpace spouští nabídku hudby zdarma, ale s reklamou . Technet.cz [online]. 26.3. 2008, 1, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: . [28] Last.fm : Listen to internet radio and the largest music catalogue online [online]. c2010 [cit. 2010-04-17]. Frequently Asked Questions. Dostupné z WWW: . [29] KUŢNÍK, Jan. Last.fm zdarma končí. Za poslech budete muset platit. Technet.cz [online]. 26.3. 2009, 1, [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW:
47
. [30] BEDNÁŘ, Vojtěch. Hudba bez DRM: pocit za všechny peníze. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 12. 1. 2009, 1, [cit. 2010-04-17]. Dostupný
z
WWW:
penize/>. ISSN 1213-0702. [31] KASÍK, Pavel. Apple nabízí 10 milionů písniček bez kopírovací ochrany. Češi mají smůlu . Technet.cz [online]. 7.1.2009, 1, [cit. 2010-04-17]. Dostupný
z
WWW:
pisnicek-bez-kopirovaci-ochrany-cesi-maji-smulu-1z6/tec_audio.asp?c=A090107_115034_tec_technika_pka>. [32] Apple iTunes [online]. c2010 [cit. 2010-04-17]. ITunes A to Z. Dostupné z WWW: . [33] Apple iTunes [online]. c2010 [cit. 2010-04-17]. ITunes Store Tops 10 Billion
Songs
Sold.
Dostupné
z
WWW:
. [34] Kolektiv autorů. KaZaA, DirectConnect, eDonkey, BitTorrent a další : průvodce výměnou souborů přes Internet. Praha : Computer Press, 2004. 192 s. ISBN 80-251-0465-6. [35] KOPTA, Martin. Napster uţ není, co býval. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 5. 2. 2002, 1, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702. [36] KRASEK, Jáchym. Peer to peer sítě od A do Z: Gnutella a Ares. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 18. 7. 2008, 1, [cit. 2010-04-20].
48
Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702. [37] KRASEK, Jáchym. Peer to peer sítě od A do Z: Bittorrent a eDonkey. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 25. 7. 2008, 1, [cit. 2010-0420]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702. [38] KRASEK, Jáchym. Peer to peer sítě od A do Z: eXeem, FastTrack a Kademlia. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 1. 8. 2008, 1, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702. [39] KRASEK, Jáchym. Peer to peer sítě od A do Z: Overnet, Manolito a Soulseek. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 8. 8. 2008, 1, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702. [40] KRASEK, Jáchym. Peer to peer sítě od A do Z: Direct Connect. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 15. 8. 2008, 1, [cit. 2010-05-07]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0702. [41] VYLEŤAL, Martin. Nejasná budoucnost internetových rádií. Lupa.cz : Server o českém internetu [online]. 7. 2. 2008, 1, [cit. 2010-05-06]. Dostupný
z
WWW:
internetovych-radii/>. ISSN 1213-0702. [42] PLAY.cz [online]. c2006-2010 [cit. 2010-05-06]. Statistika rádií. Dostupné z WWW: .
49
[43] ABradio.cz [online]. c2000-2010 [cit. 2010-05-06]. O nás. Dostupné z WWW: . [44] Poslouchej.net [online]. c2003-2010 [cit. 2010-05-06]. Homepage. Dostupné z WWW: . [45] KUŢNÍK, Jan; NÝVLT, Václav. Rozhodněte, které rádio je nejhorší a které nejlepší. Technet.cz [online]. 11.12. 2008, 1, [cit. 2010-05-06]. Dostupný z WWW: .
50
Seznam tabulek Tabulka 1 BandZone.cz .................................................................................................. 13 Tabulka 2 I-legalne.cz..................................................................................................... 13 Tabulka 3 T-Music.cz ..................................................................................................... 16 Tabulka 4 Jamendo ......................................................................................................... 23
51
Seznam příloh Příloha 1 Bandzone.cz .................................................................................................... 53 Příloha 2 i-legalne.cz ...................................................................................................... 53 Příloha 3 last.fm .............................................................................................................. 54 Příloha 4 iTunes .............................................................................................................. 54
52
11. Přílohy
Příloha 1 Bandzone.cz
Příloha 2 i-legalne.cz
53
Příloha 3 last.fm
Příloha 4 iTunes
54