Internet z
„Síť sítí“ - síť typu WAN
z
celosvětový společný přístup od počítačů a sítí
z
globální rozšíření - stamilióny přímých či nepřímých uživatelů
z
přes 1 mil. serverů s více než 50 mil. WWW stránek
z
globální komunikační a informační médium
z z
decentrálně založená struktura bez centrálního řízení a kontroly využívání struktury zdarma
Inf2-06-08
1
Internet
Inf2-06-08
2
1
Internet Trendy z Každodenně rostoucí počet uživatelů z Rostoucí rychlost datových přenosů (Internet 2) z Multimediální informace z Integrace Internetových služeb (včetně komerčních) na WWW z přibývající komercionalizace z globalizace služeb, současný nárůst trhů Inf2-06-08
3
Internet Počet lidí na Internetu (podle jazyků)
Inf2-06-08
4
2
Internet Poč Počet lidí lidí na Internetu (podle svě světadí tadílů) – cca 1,1 mld.
Inf2-06-08
5
Internet Poč Počet lidí lidí na Internetu (podle svě světadí tadílů) – cca 1,1 mld.
Inf2-06-08
6
3
Internet (10 Gbs)
Síť ABILENE (USA)
7
Inf2-06-08
Internet (100 Gbs)
Síť ABILENE (USA)
Inf2-06-08
8
4
Internet Různé aspekty „Internetové kultury“ z z z z z z z z
Internet byl původně využíván v akademickém prostředí vzájemná pomoc a podpora důraz a respektování síťové etiky („netiqette“) možnost zneužití např. pro politické účely, pornografii,... ochrana dat („čirý“ Internetový uživatel) problematické hledání trestní a právní odpovědnosti kompromis mezi svobodou a cenzurou problematika bezpečnosti: viry, hakeři, fire wall 9
Inf2-06-08
Internet Historie vzniku Internetu z
Strategický problém v období studené války: Jak bude moci komunikovat armáda po atomové válce, bude-li zničena stávající informační infrastruktura?
z
Centrálně řízena síť je vynikající, ale zde nepoužitelná
z
Řešení v roce 1964: Síť bez centrálního řízení, všechny uzly mají stejný status a oprávnění k manipulaci se zprávami (odesílání, předávání a příjem). Nejsou posílány celé, ale jsou rozděleny do jednotlivých paketů
z
Datové pakety jsou postupně předávány od uzlu k uzlu. Výpadek uzlu nehraje žádnou roli, jeho roli přebírá nejbližší možný uzel
Inf2-06-08
10
5
Internet Od ARPANETu ... z
1968 - první síť pro oddělení Pentagonu (Advanced Research Project Agency)
z
1969 - vytvoření sítě o 4 uzlech - ARPANET
z
v sedmdesátých letech se připojují univerzity a výzkumné ústavy - přechod na civilní využívání
z
TCP/IP (Transmission Control Protocol / Internet Protocol) - etabluje se jakožto komunikační standard Inf2-06-08
11
Internet ... k Internetu z
od 90. let se hovoří o Internetu
z
13.2.1992 - uvedení Internetu do ČSFR (Cesnet)
Internet society - http://www.isoc.org Inf2-06-08
12
6
Internet
CESNET – 5/2007 – topologie
Inf2-06-08
13
Internet Topologie evropské evropské sítě GÉANT
Inf2-06-08
14
7
Internet
O co jde???
World Wide Web (WWW) z WWW je informační systém na bázi hypertextových dat v grafickém uživatelském prostředí z vznikl v roce 1989 v CERNu (Ženeva) jako IS pro tamní výzkumné pracovníky z hypermediální systém - umožňuje ve WWW dokumentech vzájemnou vazbu a propojení mezi multimediálními daty (texty, grafikou, audiosoubory, videosoubory,…)
z k WWW dokumentům je možný přístup z klientských počítačů prostřednictvím tzv. WWW-browserů Inf2-06-08
15
Internet Adresy v Internetu z IP adresy z doménové (symbolické) adresy z uživatelské adresy z e-mailové adresy z URL adresy
Inf2-06-08
16
8
Internet IP adresy v Internetu z MAC adresa - Medium Access Control hardwarová adresa síťového adaptéru pevně stanovená výrobcem (v případě Ethernetu má 12 hexadecimálních číslic)
z DHCP- Dynamic Host Configuration Protocol z BOOTP - Bootstrap Protocol starají se o přiřazení IP adres MAC adresám v LAN (nebo se IP adresy dají nastavit ručně na každém zařízení)
17
Inf2-06-08
Internet Adresace - IP- adresa (IPv4) z
IP-Adresa je složena ze čtveřice čísel (< 256), jež jsou od sebe odděleny tečkami. Společně vytváří jednu určitou adresu na Internetu.
z
Teoreticky lze adresovat 232 adres (4,29 miliardy)
z
Experimentálně se provozuje nové adresní schéma (128 bitů - IPv6) Př. : Internetovská adresa: 124. 37. 4. 7 analogie Poštovní adresa: Čísla domů Ulice Místo Země
z
Inf2-06-08
18
9
Internet Adresace - IPv4 - adresa V závislosti na rozsahu sítě se používají 3 formáty adres: ¾ adresy třídy A (7,24) - pro rozsáhlé sítě s mnoha počítači; adresa sítě je 7 bitů, adresa hosta v síti 24 bitů 7 24
0
netid
hostid
¾
adresy třídy B (14,16) - pro střední sítě 2 14 16
¾
adresy třídy C (21,8) - pro menší sítě 3 21
10
netid
110
hostid
8 hostid
netid
19
Inf2-06-08
Internet Adresace - IPv4 - adresa Adresy třídy A a B mohou vytvářet vlastní adresaci subsítí: 2
10
14 netid
16 subnetid
hostid
Tabulky obsahující systém přidělených adres musí být k dispozici na příslušných směrovačích (routerech). • Centrální evidence přidělených IP adres i systém přidělování nových domén se vede a organizuje v USA (evidence je k dispozici na www.INTERNIC.NET). http://www.internic.net/ Inf2-06-08
20
10
Internet Adresace - IPv6 z
Teoreticky lze adresovat 2128 adres (667 miliard adres)
z
možnost adresace mobilních telefonů, každého přístroje
možnost vlastní identifikace pro každý přístroj
0
vyšší náklady přechodu na novou technologii
hierarchická struktura sítě
0
zabudované bezpečnostní prvky
je nutný upgrade síťového vybavení
0
nativní podpora kvality služeb
je třeba přizpůsobit aplikace komunikující po síti
flexibilní hlavička
0
přínos nasazení pro řadu systémů a aplikací je nejistý 21
Inf2-06-08
Doménové adresy v Internetu ¾ doménová adresa - symbolické symbolické pojmenová pojmenování uzlu - umožň uje snadně umožňuje snadnější organizaci adres v Internetu; ¾ domény 1. úrovně - cz, cz, fi, fi,… - zkratky stá států nebo speciá speciální lní domé domény (com (com,, edu, edu, net, net, mil, mil, gov, gov, org); org);
¾ domény 2. úrovně - vslib. vslib.cz, cz, vlá vláda.cz da.cz,,…; ¾ domény 3. úrovně – tyto.vslib tyto.vslib..cz, cz, aquila. aquila.vslib. vslib.cz ¾… ¾ doménová adresa uzlu - home.tyto. vslib..cz, home.tyto.vslib cz,…; ¾ DNS - Domain Naming System - zajiš zajišťuje př převod IP adres na domé doménové nové adresy a naopak.
čtvrtek, 3. kvě května 2007
Internet
22
11
Internet Adresace - Domain Name System (DNS) z Alternativní forma adresace z je rovněž vystavěna hierarchicky z adresa DNS obsahuje komponenty, které jsou od sebe odděleny tečkami: host.subdomain.domain.topleveldomain (např.: www.hf.vslib.cz) • častá adresace (toplevel domain): v USA:
označení zemí:
com komerční organizace mil vojenské organizace gov vládní organizace edu vzdělávací organizace org ostatní organizace
de Německo ch Švýcarsko at Rakousko uk Velká Británie cz Česká republika
23
Inf2-06-08
Uživatelské adresy v Internetu ¾ adresa uživatele v Internetu:
user@adresa-uzlu ¾ user - uživatelské jméno, ¾ využití zejména při on-line komunikaci v
síti...
čtvrtek, 3. kvě května 2007
Internet
24
12
E-mailové adresy v Internetu ¾ e-mail - (čti „ímejl“ mejl“) - elektronická elektronická poš pošta; ¾ e-mailová adresa:
jméno-uživatele@doména ¾ jméno-uživatele - nemusí nemusí odpoví odpovídat
uživatelské ivatelskému jmé jménu; ¾ doména - většinou pouze ná název domé domény, nikoliv adresa konkré konkrétní tního uzlu.
čtvrtek, 3. kvě května 2007
Internet
25
Internet Uniform Resource Locator (URL) z Browser musí „poznat“, kde se nachází hledaný dokument; tuto adresu obsahuje URL z URL je složen z: - identifikace Internetovské služby (HTTP, FTP, ...) - Internetovské adresy serveru (IP-adresy nebo jména domény) - umístění dokumentu na serveru z Hypertext ve WWW stránkách je založen na automatickém propojení URL (spojení) Inf2-06-08
26
13
URL adresy v Internetu ¾ URL - Uniform Resource Locator - umožň uje umožňuje identifikovat informač informační zdroj na Internetu;
¾ URL adresa: protokol://[user@]uzel[:port][/cesta][/soubor][?parametry] nebo mailto:e mailto:e--mailová mailová-adresa
Příklady: http://www.ders http://www.ders..cz/ cz/obd/ obd/jcu ftp:// novak@ @home. ftp://novak home.hf. hf.vslib. vslib.cz mailto: jcu..cz mailto:pavel.satrapa@ pavel.satrapa@jcu telnet:// home..hf. telnet://home hf.vslib. vslib.cz news:// news..vslib. news://news vslib.cz čtvrtek, 3. kvě května 2007
Internet
27
Internet Browser z z z
= přístupový program k WWW původně určen k prohlížení webovských stránek dnes: univerzální Internetovské uživatelské rozhraní
Internet Explorer: z WWW browser od firmy Microsoft z podíl na trhu: cca. 70% další: z z
Netscape Communicator – ústup ze „slávy“ Firefox, Mozilla, Mosaic, Opera
Inf2-06-08
28
14
Internet Vyhledávací služby z 2 základní formy: vyhledávací stroj, katalog z vyhledávací stroj: zadání hledaného pojmu, výstup ve formě vyhledaných webovských adres (AltaVista, Lycos) z katalog: vyhledávání podle strukturovaného seznamu Webovských stránek (Yahoo, Seznam) ¤
robot, respektive spider-program pro automatickou výstavbu katalogu a indexů vyhledávacích strojů
¤
zlepšení vyhledávání za pomoci komplexních dotazů (logické operátory,…)
Inf2-06-08
29
Internet Vyhledávací stroje z Fulltextové indexní systémy z dotazovací jazyky z jednoduché zadávání dotazů z pokročilé dotazování (booleovská logika) z řazení dotazů podle relevance
Inf2-06-08
30
15
Internet Elementy vyhledávacích strojů z Robot 9 prochází web a získává stránky z Index 9 vytváří a udržuje databázi klíčových slov a odkazů na stránky, které tato slova obsahují z vyhledávací stroj 9 vyhodnocuje dotazy a z indexu získává informace o stránkách, které vyhovují dotazu Inf2-06-08
31
Internet
Inf2-06-08
32
16
Internet
33
Inf2-06-08
Internet Dotazovací jazyky z Jednoduché dotazy Æseznam slov Æfráze v uvozovkách Æ+ a - operátory z Pokročilé dotazy ÆBooleovské logika (AND, OR, NOT) Æsdružování do závorek Ækontextové operátory title: domain:
link:
Inf2-06-08
34
17
Internet Vyhledávací stroje - výhody a nevýhody z Výhody: Ævelký rozsah, př. Altavista Æjednoduchý přístup i pro „nepoučené“ uživatele
z Nevýhody Æmnoho nerelevantních odkazů Æčasto neaktuální odkazy Æřazení odkazů Inf2-06-08
35
Internet Vyhledávací služby z Předmětové katalogy z ručně zpracované seznamy z strukturovaný model informací z většinou prověřené zdroje
Inf2-06-08
36
18
Internet Hlavní kategorie katalogu Yahoo
Inf2-06-08
37
Internet Kategorie „Business and Economics“ na Yahoo
Inf2-06-08
38
19
Internet Kategorie „Business and Economics“ na Yahoo
Inf2-06-08
39
Internet Předmětové katalogy z Výhody: z záruka kvality z zpřesňující vyhledávání z Nevýhody: z menší rozsah z obecnost popisů z platnost odkazů z časová náročnost vyhledávání
Inf2-06-08
40
20
Internet Přehled: Důležité služby Internetu E-Mail
Gopher
Newsgroups
WWW
WAIS, ARCHIE
FTP Telnet IRC 41
Inf2-06-08
Internet
O co jde???
FTP z File Transfer Protocol (FTP) z slouží k přenosu libovolných souborů (text, obraz, zvuk, videosekvence) mezi různými počítači prostřednictvím sítě z jedna z nejpoužívanějších služeb Internetu z přenos: - “privátních“ souborů (odpovídající přístupová práva) - celosvětově volně přístupné soubory (anonymní FTP)
Inf2-06-08
42
21
Internet
O co jde???
Telnet z standardní služba pro připojení na vzdálené počítače (remote login) z uživatel může ze svého počítače pracovat na počítači vzdáleném (terminálová emulace) z není využívána vlastní výpočetní kapacita, ale kapacita zvoleného vzdáleného hostitelského počítače z možnost pouze textové emulace z současné využití: přístup ke knihovním katalogům a k databankám
43
Inf2-06-08
Internet a internet ¾ internet - výraz pro obecnou rozlehlou počítačovou
síť, sestávající alespoň ze dvou nebo více menších, vzájemně propojených a komunikace schopných sítí; ¾ Internet - celosvětová síť sítí - stále častěji se ale
používá i označení „internet“; ¾ intranet - privátní síť; ¾ extranet - vnější síť; ¾ firewall - uzel oddělující intranet od extranetu. čtvrtek, 3. kvě května 2007
Internet
44
22
Internet Intranet • je založen na využití technologie WWW pro zajištění některých funkcí podnikových informačních systémů • umožňuje připravovat a zveřejňovat informace v rámci podnikové počítačové sítě stejným způsobem jako v Internetu - prostřednictvím WWW stránek • obsah stránek spojen s prvky informačního systému organizace, je řízen a ochraňován proti neoprávněným přístupům • je určen převážně pro veřejné sdělitelná data uvnitř organizace • není svázán s produkty jedné firmy, tvoří otevřený standard, provozovatelný pod různými operačními systémy a na různých technických platformách • umožňuje jednotný přístup k různým dokumentům, které byly vytvořeny různými aplikacemi. • umožňuje propojení podnikových databází s prostředím WWW Inf2-06-08
45
Internet Tvorba webových stránek - možnosti Dvě možnosti vytváření: • Strukturní editory • upravuje přímo výsledný kód • je třeba znát jazyk HTML
• WYSIWYG editory • zobrazují stránku už při psaní tak, jak bude vypadat v prohlížeči • zdrojový kód se generuje automaticky • žádná znalost jazyka není potřeba.
Inf2-06-08
46
23
Internet Tvorba webových stránek – možnosti Strukturní editory • na první pohled těžkopádné, ale kdo umí HTML, dokáže s nimi bez problémů pracovat • program vypadá jako obyčejný textový soubor, ale umožňuje trochu sofistikovanější zadávání kódu.
• Zástupci: • Macromedia HomeSite • UltraEdit • EasyPad (český) • PSPad (český) • Poznámkový blok neboli Notepad (nepodporuje žádné automatické zadávání kódu)
47
Inf2-06-08
Internet Tvorba webových stránek – možnosti Strukturní editory • ačkoli v minulých letech zdálo, že lidé z pohodlnosti přejdou od strukturních editorů k wysiwyg editorům, nestalo se tak • strukturní editory význam naopak neztrácejí • používají je ale zejména profesionální tvůrci dynamických a jinak specifických stránek, z důvodu naprosté kontroly nad vytvářeným kódem
• většina těchto editorů navíc dokáže třeba takové drobnosti jako zkontrolovat syntaxi jazyka HTML, ověřit všechny odkazy, apod.
Inf2-06-08
48
24
Internet Tvorba webových stránek – možnosti Wysiwyg editory • • • •
wysiwyg = "What you see is what you get", tedy "co vidíš, to dostaneš„ práce s nimi je velmi pohodlná vhodné i pro začátečníky Nevýhody: • neukazují úplně přesně to, co je výsledkem v prohlížeči • občas přidávají do kódu zbytečnosti
• všechny slušné wysiwyg editory dnes nabízejí možnost přímé úpravy kódu Inf2-06-08
• Zástupci: • Microsoft FrontPage • Macromedia Dreamweaver • Adobe GoLive • Pro vytváření stránek lze použít i Microsoft Word
49
Internet Tvorba webových stránek – technologie • HTML (HyperText Markup Language) • Hypertextový značkovací jazyk sloužící k vytváření webových stránek • XHTML (extensible hypertext markup language) • nástupce značkovacího jazyka HTML. • značkovací jazyk založený na specifikaci XML, pro tvorbu hypertextových dokumentů v prostředí WWW
• CSS (Cascading Style Sheets) • Jedná se o jazyk pro formátování způsobu zobrazení stránek napsaných v jazycích HTML, XHTML nebo XML.
Inf2-06-08
50
25
Internet Tvorba webových stránek – technologie • PHP (PHP: Hypertext preprocesor) • PHP je skriptovací jazyk nezávislý na platformě, jehož skripty se začleňují přímo do struktury jazyka HTML a jsou prováděny na straně serveru a uživatel vidí např. jen vygenerovaný HTML kód • syntaxe kombinuje několik programovacích jazyků (Perl, C, Pascal a Java) • vhodné použití PHP je např. pokud vkládáme do HTML kódu prvky, které se opakují na všech stránkách webu (např. navigační lišta, menu).
• Další technologie: • ASP (konkurence PHP) • XML • …
Inf2-06-08
51
Internet Tvorba webových stránek – technologie XHTML + CSS (kaskádové styly) • oddělení obsahu a formy • spojení těchto technologií je v současné době dostatečně vyspělou metodou, jak vytvářet webové stránky • technologie CSS se využívá k formátování obsahu HTML, XHTML a XML dokumentů. • kaskádové styly umožňují přesně určit, jak bude který element vypadat
• stylem můžeme definovat jednotný vzhled celého webu nebo dokumentu (např. všechny nadpisy druhé úrovně budou červené)
Inf2-06-08
52
26
Internet Tvorba webových stránek – technologie XHTML + CSS (kaskádové styly) • stejně tak můžeme pomocí stylu nadefinovat vzhled pro jediný výskyt určitého prvku v dokumentu • výhody, které kaskádové styly přinášejí, jsou redukce množství použitého kódu a přehlednost kódu • navíc, pokud budeme chtít např. změnit barvu písma všech nadpisů třetí úrovně na celém webu, postačí pozměnit jen jednu položku v souboru kaskádových stylů
• pokud bychom chtěli to samé udělat na webu, který byl vytvořen jen pomocí HTML, museli bychom měnit všechny příslušné atributy u každého nadpisu třetí úrovně
Inf2-06-08
53
27
