INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad regionální rady

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem)

Mgr. Magdaléna Sikorová

Ing. Radek Eliáš

21. 12. 2010 1

OBSAH 1 Úvodní informace o IPRÚ ............................................................................................................................................. 3 1.1 Informace o zadavateli, zpracovateli, použitých dokladech a datu zpracování ........................................ 3 1.1.1 Zadavatel IPRÚ....................................................................................................................................................................................................... 3 1.1.2 Zpracovatel IPRÚ.................................................................................................................................................................................................. 3 1.1.3 Použité podklady .................................................................................................................................................................................................. 3 1.1.4 Datum zpracování: .............................................................................................................................................................................................. 3 1.2 Popis postupu zpracování dokumentu IPRÚ .................................................................................................. 3 2 Strukturované vyhodnocení IPRÚ .............................................................................................................................. 6 3 Popis výchozího stavu území ve vazbě na cestovní ruch ......................................................................................... 8 3.1 Popis území ........................................................................................................................................................... 8 3.1.1 Karlova Studánka.................................................................................................................................................................................................. 8 3.1.2 Malá Morávka ......................................................................................................................................................................................................... 9 3.1.3 Obec Ludvíkov ....................................................................................................................................................................................................... 9 3.1.4 Město Andělská Hora ........................................................................................................................................................................................ 9 3.1.5 Obec Dolní Moravice ......................................................................................................................................................................................... 9 3.1.6 Obec Světlá Hora .................................................................................................................................................................................................. 9 3.2 Soulad projektu a návaznost na Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v MSK 2009 – 2013 10 4 Marketingová analýza ................................................................................................................................................. 12 4.1 Analýza makroprostředí, socio-ekonomická analýza .................................................................................. 12 4.1.1 Ekonomická situace ......................................................................................................................................................................................... 12 4.1.2 Demografie ............................................................................................................................................................................................................ 18 4.1.3 Technologické ..................................................................................................................................................................................................... 23 4.1.4 Ekologické .............................................................................................................................................................................................................. 24 4.1.5 Sociálně-kulturní prostředí ......................................................................................................................................................................... 25 4.2 Analýza nabídky ................................................................................................................................................. 26 4.2.1 Přírodní předpoklady a potenciál cestovního ruchu .................................................................................................................. 26 4.2.2 Kulturně-historický potenciál a předpoklady cestovního ruchu ........................................................................................ 36 4.2.3 Potenciál infrastruktury cestovního ruchu ....................................................................................................................................... 39 4.3 Analýza poptávky .............................................................................................................................................. 41 4.4 Situační analýza zainteresovaných aktérů ..................................................................................................... 41 4.5 Problémové oblasti rozvoje cestovního ruchu .............................................................................................. 42 4.6 Potenciál rozvoje cestovního ruchu................................................................................................................ 43 4.7 SWOT analýza .................................................................................................................................................... 43 4.8 Závěr marketingové analýzy ............................................................................................................................ 44 5 Návrh cílů IPRÚ............................................................................................................................................................ 45 5.1 Stanovení vize rozvoje cestovního ruchu ....................................................................................................... 45 5.2 Popis očekávaných dopadů realizace IPRÚ .................................................................................................... 45 5.3 Popis očekávaných výsledků a výstupů realizace IPRÚ ................................................................................ 47 6 Návrh strategie IPRÚ................................................................................................................................................... 50 6.1 Stanovení koncepce konkurenční strategie pro dosažení cílů IPRÚ .......................................................... 50 6.2 Návrh marketingového mixu ........................................................................................................................... 51 7 Popis plánovaných aktivit realizace projektu ......................................................................................................... 57 7.1 Indikativní seznam projektů ............................................................................................................................ 57 7.2 Časový harmonogram realizace IPRÚ ............................................................................................................. 58 7.3 Finanční rámec realizace IPRÚ ........................................................................................................................ 62 8 Management IPRÚ ...................................................................................................................................................... 63 8.1 Popis plánování .................................................................................................................................................. 63 8.2 Řízení IPRÚ ......................................................................................................................................................... 63 8.2.1 Návrh složení řídícího výboru IPRÚ ....................................................................................................................................................... 63 8.2.2 Administrativní složka IPRÚ ....................................................................................................................................................................... 64 8.2.3 Hlavní zodpovědnosti řídícího výboru................................................................................................................................................. 64 8.2.4 Organizační a jednací řád řídícího výboru ......................................................................................................................................... 64 9 Řízení rizik .................................................................................................................................................................... 66 Analýza rizik IPRÚ ............................................................................................................................................................ 66 10 Seznamy ........................................................................................................................................................................ 71

2

1

ÚVODNÍ INFORMACE O IPRÚ 1.1 Informace o zadavateli, zpracovateli, použitých dokladech a datu zpracování

1.1.1

Zadavatel IPRÚ Úřad regionální Rady Moravskoslezsko Hrabákova 1/1861 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava

1.1.2

Zpracovatel IPRÚ ProFaktum, s. r. o. Střelniční 252/6 737 01 Český Těšín

1.1.3

1.1.4

Použité podklady Monitoring cestovního ruchu provedený agenturou CzechTourism (http://monitoring.czechtourism.cz/tabs.php) Agentura CzechTourism (http://www.czechtourism.cz/) Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013 Obec Karlova Studánka http://www.kstudanka.cz/index.asp Obec Malá Morávka http://www.malamoravka.cz/ Obec Ludvíkov (http://www.obecludvikov.cz/) Obec Andělská Hora (http://www.andelskahora.info/) Obec Dolní Moravice (http://www.obecdolnimoravice.estranky.cz/) Obec Světlá Hora (http://www.svetlahora.cz/) www.infocesko.cz Statická data a údaje obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) Ministerstvo práce a sociálních věcí (http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem) Český statistický úřad (http://www.czso.cz) Veřejná databáze českého statistického úřadu (http://vdb.czso.cz) Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2009, 2008 (http://www.ostrava.czso.cz) Světové trendy cestovního ruchu 2008 (http://www.czechtourism.cz) Ředitelství silnic a dálnic (http://www.rsd.cz/sdb_intranet/sdb/img/kraje/mo.png) Cyklisté vítáni (http://www.cyklistevitani.cz/) Mapy (http://www.mapy.cz) Datum zpracování: 03/2010 – 12/2010

1.2 Popis postupu zpracování dokumentu IPRÚ Tabulka č. 1 Harmonogram zpracování první části IPRÚ Aktivita/rok 01/2010 02/2010 Postupné zpracování dokumentu IPRÚ Zpracování profilu území a

03/2010

04/2010

05/2010

06/2010

3

sestavení pracovní skupiny 1. jednání pracovní skupiny seznámení s principem IPRÚ a zpracovaným profilem území 2. jednání pracovní skupiny – tvorba SWOT analýzy, vize a cílů Oslovení subjektů působících v cestovním ruchu na území Karlovy Studánky a Malé Morávky o zapojení do tvorby IPRÚ. Zasílání projektových listů 3. jednání pracovní skupiny – představení předložených námětů, diskuse nad dalším postupem Jmenování řídícího výboru 1. jednání řídícího výboru IPRÚ – schvalování indikativního seznamu projektů Prezentace postupu prací na IPRÚ na ÚRR Odevzdání IPRÚ zadavateli Zdroje: Vlastní zpracování Tabulka č. 2 Harmonogram zpracování rozšířené verze IPRÚ Aktivita/rok 10/2010 Postupné zpracování dokumentu IPRÚ Zpracování profilu území a sestavení pracovní skupiny, oslovení subjektů cestovního ruchu na území IPRÚ 1. jednání pracovní skupiny 26. 10. 2010 seznámení s principem IPRÚ a zpracovaným profilem území Zaslání projektových listů 2. jednání pracovní skupiny – seznámení s vypracovanou strategií IPRÚ (vize, strategické cíle), představení projektových záměrů Zasílání projektových listů 3. jednání pracovní skupiny – představení předložených námětů, diskuse nad dalším postupem Jmenování řídícího výboru 1. jednání řídícího výboru IPRÚ Prezentace postupu prací na IPRÚ na ÚRR 2. jednání řídícího výboru IPRÚ – schvalování

18. 3. 2010

8. 4. 2010

16. 4. 2010

do 28. 4. 2010 4. 5. 2010

4. 5. 2010 27. 5. 2010

26. 5. 2010 28. 6. 2010

11/2010

12/2010

16. 11. 2010

19. 11. 2010 7. 12. 2010

7. 12. 2010 7. 12. 2010 9. 12. 2010 14. 12. 2010

4

indikativního seznamu projektů Odevzdání IPRÚ zadavateli Zdroje: Vlastní zpracování

22. 12. 2010

Příloha č. 1 Pozvánky na pracovní setkání Příloha č. 2 Prezenční listiny pracovních setkání Příloha č. 3 Zápisy z pracovních setkání Příloha č. 4 Fotodokumentace Příloha č. 5 Oslovení subjektů působících v cestovním ruchu na území Karlovy Studánky a Malé Morávky

5

2

STRUKTUROVANÉ VYHODNOCENÍ IPRÚ

Integrovaný plán rozvoje území je dokument, jehož cílem je definovat základní strategické rozvojové směry v oblasti cestovního ruchu ve vybraných oblastech Moravskoslezského kraje. Jeho zpracování vychází z Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013. Cílem tohoto dokumentu je identifikovat vhodné rozvojové záměry v na území obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem), které budou následně podpořeny z ROP Moravskoslezsko. Na toto území bylo alokováno 138 milionů korun. Hlavním východiskem pro zpracování IPRÚ jsou analýzy sekundárních dat a práce s pracovní skupinou. Na základě závěrů analýzy sekundárních dat bylo podrobně specifikováno území s ohledem na rozvoj cestovního ruchu. Byly popsány základní souvislosti rozvoje území, zkonkretizována nabídka i poptávka v oblasti cestovního ruchu a popsán profil jeho typického návštěvníka. Zároveň byly specifikovány silné stránky, ale i hlavní problémové oblasti v rozvoji cestovního ruchu na území obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem). Pracovní skupina, do které byli zapojeni aktéři cestovního ruchu jak z veřejného, tak i podnikatelského sektoru, vytvořila SWOT analýzu území. Na základě této analýzy definovala vizi území a strategické cíle, které povedou k naplnění této vize. Z provedených analýz vyplývá, že území má vzhledem k přírodnímu prostředí, rozvinutému lázeňství a soustředěnosti velkého množství atraktivit velký potenciál rozvoje cestovního ruchu. Tento potenciál rozvoje podpoří projekty především v oblasti vytváření volnočasových aktivit zaměřených na rodiče s dětmi a seniory, orientací na náročnějšího návštěvníka ze zahraničí, zvýšením úrovně služeb a komplexností a propojeností aktivit cestovního ruchu. Byla definována tato vize: „Ekonomicky prosperující lázeňská lokalita nabízející aktivní využití volného času jak pro domácí tak zahraniční návštěvníky (rodina s dětmi a senioři) založená na čistém životním prostředí a komplexnosti služeb“ Pro dosažení uvedené vize byly stanoveny tyto dílčí strategické cíle:

Zlepšit spolupráci v cestovním ruchu s hlavními aktéry Vybudovat zázemí pro volnočasové aktivity Vytvořit moderní centrální marketingové a komunikační nástroje Zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu pěších a cyklostezek Zlepšit vnitřní dopravní infrastrukturu Zkvalitnit zázemí pro kulturní vyžití Zkvalitnit standard ubytovacích zařízení

Konkrétními kroky pro naplnění strategických cílů jsou projektové záměry. Předložených projektových záměrů bylo 42. V rámci všech předložených projektů bylo deklarováno vytvoření: 161,5 pracovních míst, 276 nově vytvořených či rekonstruovaných lůžek. V souhrnu šlo o investici 1 049 072 000 Kč z toho 623 571 000 Kč dotačních prostředků. Tabulka č. 3 Rozložení indikátorů a finančních prostředků v průběhu zpracování IPRÚ I. část II. část

celkem

počet záměrů

19

23

42

pracovní místa

76

85,5

161,5

163

113

276

investice v tis.

507 352

541 720

1 049 072

dotace v tis.

310 461

313 110

623 571

lůžka

Zdroje: Vlastní zpracování

6

Projekty byly následně vyhodnoceny externím posouzením z hlediska potřebnosti pro území a souladu s vizí a strategickými cíli, ekonomické přínosnosti a rizikovosti jejich realizace. Byl vytvořen management IPRÚ v čele s řídícím výborem, který byl zvolen pracovní skupinou. Byly stanoveny pravidla řízení a administrace IPRÚ. Mezi hlavní odpovědnosti řídícího výboru patří: schválení výstupů pracovní skupiny IPRÚ, schvalování zpracovaného IPRÚ a následných změnových verzí, schvalování aktualizace IPRÚ, dohled nad realizací časového i finančního plánu zpracovaného v rámci IPRÚ, dohled nad předkládáním a realizací individuálních projektů naplňujících indikátory výstupů IPRÚ, schválení indikativního seznamu aktivit IPRÚ případně jeho změn včetně seznamu předpokládaných projektových záměrů. Řídící výbor se bude pravidelně scházet po celou dobu realizace IPRÚ. Řídící výbor znovu zhodnotil předložené projekty především s ohledem na jejich potřebnost a přínosnost pro rozvoj území v oblasti cestovního ruchu a rizikovost přípravy realizace. Projekty hodnotil také v souvislosti se závěry analytických podkladů. Byl schválen indikativní seznam projektů v celkové alokaci 157 miliónů korun. Do indikativního seznamu byly schváleny tyto projekty: Modernizace lyžařského areálu Ovčárna - Praděd - Vlek C, Josef Figura Zábavní park v Kopřivné , Skiareál Kopřivná Sportovní centrum 2, Lázně Karlova Studánka Rekonstrukce rekreačního střediska BRANS Malá Morávka, Odborový svaz KOVO In - line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem, Obec Malá Morávka Rašelinové koupele, Lázně Karlova Studánka Rekonstrukce technologie malé vodní elektrárny budovy ME, Lázně Karlova Studánka Rekreační areál Nová Ves, Obec Dolní Moravice Modernizace ski areálu Myšák - sedačková lanovka, Obec Malá Morávka Lyžařský vlek Ludvíkov, Božena Pořízková Skanzen Jesenicka, Družstvo vlastníků půdy JESENÍKY Rekreačně sportovní zábavný park, SKI ANNABERG s.r.o. Přístavba sportovně-rehabilitačního a ubytovacího centra, BSZ Holding, a.s. Celková investice předložených projektů činí 273 234 tis. z toho dotace 156 516 tis. IPRÚ definovaného území proběhlo ve dvou fázích. V první fázi bylo zpracováno IPRÚ pouze obcí Karlova Studánka a Malá Morávka. Vzhledem k tomu, že průběhu zpracování první části IPRÚ nebyl identifikován dostatečný počet projektových námětů, které by splnily podmínky potřebnosti, přínosnosti a míry rizikovosti, aby byla vyčerpána celá předem přislíbená alokace. Zároveň nebyly identifikovány projekty naplňující některé předem stanovené cíle a také vzhledem k logice území bylo navrženo rozšíření území spadající do IPRÚ a doplnit jej o projekty identifikované v tomto území. Z provedené analýzy vyplynuly návrhy několika katastrů sousedních obcí, které logicky navazují na destinaci cestovního ruchu Rada kraje dne 23. 6. 2010 rozhodla o rozšíření IPRÚ o obce Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem). Na základě tohoto rozhodnutí bylo IPRÚ zpracováno komplexně i v tomto rozšířeném území.

7

3

POPIS VÝCHOZÍHO STAVU ÚZEMÍ VE VAZBĚ NA CESTOVNÍ RUCH 3.1 Popis území

Obce Malá Morávka, Karlova Studánka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) jsou součástí okresu Bruntál. Okres Bruntál je situován v severovýchodní části České republiky ve specifických podhorských a horských podmínkách. Je rozdělen na 6 mikroregionů: Osoblaha, Město Albrechtice, Vrbno pod Pradědem, Krnov, Bruntál a Rýmařov. Obec Malá Morávka je součástí mikroregionu Rýmařov a obec Karlova Studánka a Ludvíkov pod Pradědem je součástí mikroregionu Vrbno pod Pradědem. Obec Ludvíkov pod Pradědem je také součástí sdružení obcí Vrbenska, Dolní Moravice je součástí sdružení obcí Rýmařovska. Obce jsou ve vzájemném sousedství. Poloha i propojenost těchto obcí tvoří v rámci cestovního ruchu příležitost pro rozvoj komplexní nabídky. Sousedí s okresy Olomouc, Opava, Šumperk a Jeseník. Jeho severní hranici tvoří státní hranice s Polskou republikou v délce 86 km. V současné době má okres charakter průmyslově – zemědělské oblasti. Obrázek č. 1 Umístění okresu Bruntál

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Map_CZ_-_district_Bruntal.PNG

3.1.1

Karlova Studánka

Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského okresu (800 m n. m.). Je vstupní branou na druhý nejvyšší vrchol České republiky – Praděd (1492 m n. m.) V těchto místech jsou i nejatraktivnější naučné stezky, turistické a lyžařské trasy v Hrubém Jeseníku. Prioritou Karlovy Studánky je lázeňství, které stálo u zrodu obce, bezmála 200 let staré. Lázně v Karlově Studánce byly založeny v roce 1780 a léčba pod lékařským dozorem v roce 1785. Díky své ideální geografické poloze uprostřed jesenických hor, jsou tyto lázně známé svým jedinečným horským klimatem a výbornou minerální vodou, jejíž léčivé účinky jsou opředeny mnohými legendami. Tradice i klimatická měření o Karlově Studánce dokládají, že je zde nejčistší vzduch ve střední Evropě.

8

V obci žije kolem 209 stálých obyvatel, nicméně každoročně se obyvatelstvo rozroste o dalších 450 – 550 osob. Jsou to vesměs pacienti a rekreanti, kteří se zde jezdí léčit a odpočinout. Komunikace vedou třemi směry a ze všech větších měst v okolí je to i stejně daleko. Vzdálenost od okresního města Bruntál, Rýmařova nebo Jeseníku je kolem 25 km.

3.1.2

Malá Morávka

Obec ležící po obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, kterou zde tvoří řeka Moravice, jež obcí protéká. Má 656 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 6 158 ha. Ve slezské části obce se nacházejí Petrovy kameny i rozhledna a televizní vysílač na vrcholu Pradědu. První písemná zmínka o Malé Morávce pochází z roku 1594, první písemná zmínka o Karlově pod Pradědem je z roku 1680. Obec se nachází v nadmořské výšce 660 metrů. Obec Malá Morávka nabízí spousty možností rekreačního a sportovního vyžití. V zimním období jsou zde rozsáhlé možnosti lyžařských aktivit v letním pak zejména turistika a cykloturistika. 3.1.3

Obec Ludvíkov

Obec Ludvíkov leží mezi Vrbnem pod Pradědem a lázněmi Karlova Studánka. Celé území patří do CHKO Jeseníky. Zastavěná část obce se rozkládá v horském údolí podél řeky Bílá Opava. Nadmořská výška obce je 620 m n. m. a okolní hřebeny dosahují výše 1 000 m. K 31. 12. 2009 žilo v obci 327 obyvatel. Obec láká návštěvníky na jednu stranu jako oáza klidu uprostřed nádherné přírody a na druhé straně jako místo, odkud je pouze 3 km do lázní Karlova Studánka a 9 km do známého lyžařského střediska Praděd, nejvyšší hory Jeseníků. Největším lákadlem obce je stravovací a sportovní zařízení (autocamping, penziony, Ski areál, chystaná výstavba hřiště), které přispívají k rozvíjejícímu cestovnímu ruchu. 3.1.4

Město Andělská Hora

Andělská Hora byla v minulosti proslulá svými doly na zlato. Díky tomu byla v roce 1540 založena jako horní město. Dlouhou dobu byla součástí obce Světlá Hora a v roce 1990 se osamostatnila. Leží v nadmořské výšce 674 m n. m. K 31. 12. 2009 zde žilo 369 obyvatel. Město a její okolí nabízí pro své návštěvníky různé turistické zajímavosti (Anenská myslivna, Anenský vrch, pomník E. S. Engelsberga), sakrální stavby (kostel Narození Panny Marie, Poutní kostel sv. Anny), přírodní památky (PR Pustá Rudná, památné stromy), ale také turistické trasy a cyklotrasy. 3.1.5

Obec Dolní Moravice

Obec Dolní Moravice se nachází v jedné z nejvýše položených obcí v okrese Bruntál, v nadmořské výšce 600 - 827 m n. m a patří do CHKO Jeseníky. Obec leží na spojnici z Rýmařova do Malé Morávky a Karlové Studánky. K 31. 12. 2009 měla obec 435 obyvatel. V obci je spousta historických památek, památných stromů, cyklotrasy i turistické trasy a nechybí rovněž možnost ubytování a sportovního vyžití. V obci se nachází několik chráněných staveb, např. filiální kostel sv. Jakuba Staršího z roku 1795 s renesančním kněžištěm, barokní pilíř svaté trojice, socha Immaculaty, most Švédského typu aj. 3.1.6

Obec Světlá Hora

Obec leží v podhorské oblasti Hrubého Jeseníku, poblíž města Bruntál (8 km) ve směru na Vrbno pod Pradědem. Obec protíná hranice CHKO Jeseníky. K 31. 12. 2009 měla obec 1 485 obyvatel. Pro tuto práci jsou však zpracovány pouze tři části obce (Suchá Rudná, Stará Voda a Podlesí), které měli ke stejnému datu při součtu pouze 209 obyvatel. Většina obyvatel obce tedy žije ve zbylých části obce (Světlá a Dětřichovice).

9

V okolí obce se zvedají zalesněné stráně kopců. Světlá Hora je rekreační obcí s několika penziony. V severní části obce je statek s chovem koní a s možností projížděk na koních. Obcí prochází značená cyklistická trasa, i turistická trasa. Suchá Rudná je stará hornická obec, kde se těžilo zlato. Rozprostírá se na východním okraji Hrubého Jeseníku mezi Vrbnem pod Pradědem a Bruntálem. Nachází se zde lyžařský areál Suchá Rudná. Mezi významné kulturní památky obce patří rovněž kaple nejsvětější Trojice, památník 1. Světové války. Stará Voda je vesnice, která se nachází asi 0,5 km na severozápad od Světlé Hory. Je zde také památník hrdinům padlým ve světové válce. Podlesí se nachází asi 3,5 km na jihozápad od Světlé Hory. V obci se nachází dřevěná kaple sv. Josefa. Nad ní je památný strom jasan, který se v celostátní anketě strom roku umístil na celkovém 4. místě. Obrázek č. 2 Umístění obcí IPRÚ

Zdroj: www.mapy.cz

3.2 Soulad projektu a návaznost na Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v MSK 2009 – 2013 Území obcí Karlova Studánka a Malá Morávka bylo vybráno na základě analýz provedených v rámci zpracování Marketingové strategie cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013 jako jedna z lokalit, která může pro okruh aktivit využít vyhrazené prostředky z ROP Moravskoslezsko, oblasti podpory 2.2. K tomuto území byly na základě provedené analýzy rozvoje cestovního ruchu přiřazeny další obce - Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda a Podlesí). Tyto obce vytváří společně s předchozími komplexní území, které má svoji propojeností v oblasti cestovního ruchu předpoklady pro rozvoj další spolupráce V rámci akčního plánu této Marketingové strategie byla formulována strategická opatření a prioritní osy. Strategická opatření 3. prioritní osy - Realizační předpoklady CR pro prioritu 2: Turistická oblast Jeseníky, jsou formulována v následující tabulce.

10

Tabulka č. 4 Priorita 2: Turistická oblast Jeseníky Prioritní osa Opatření Realizační Rozvoj dopravní infrastruktury – silnic Výstavba nových cyklostezek předpoklady CR Rozvoj pěších turistických tras a doprovodné infrastruktury Rozvoj atraktivit poznávací turistiky Rozvoj lyžařských areálů – výstavba infrastruktury, údržba běžkařských tras Rozvoj možností pro relaxaci/wellness a doprovodných služeb v lázních Rozvoj hippoturistiky a venkovské turistiky Rozvoj oblastí Slezská Harta, Osoblažsko a lokality Jánské Koupele Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení penzion a hotel*** a více Rozvoj možností pro aktivní pobyt Zdroj: Marketingová strategie cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013

Marketingová strategie dále doporučuje podporu následujících tematických okruhů do rámce finanční podpory prioritních oblastí. Jedná pouze o indikativní seznam tematických okruhů. Území obcí Karlova Studánka a Malá Morávka a později doplněného území Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem):

Dopravní infrastruktura pro návštěvníky Sportovní a relaxační / wellness areály a infrastruktura Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení1

Z východisek a závěrů tohoto dokumentu také vychází zpracování této analýzy. Konečný indikativní seznam projektů respektuje principy metodiky IPRÚ a jeho následného financování ROP Moravskoslezsko, oblasti 2.2, zejména co se týče typu podporovaných aktivit.

1

Zdroj: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 - 2013 11

4

MARKETINGOVÁ ANALÝZA 4.1 Analýza makroprostředí, socio-ekonomická analýza

Makroprostředí, které ovlivňuje vývoj a trendy cestovního ruchu, se skládá z několika činitelů. Jde většinou o činitele na makroúrovni, které z pohledu obce nejsou ovlivnitelné, přesto významnou měrou ovlivňují její chod a vývoj ve všech oblastech. 4.1.1

Ekonomická situace

Východiska: Ekonomickou situaci obyvatel oblasti lze odvodit od:

obecného trendu růstu HDP a životní úrovně v Moravskoslezském kraji výzkumů spokojenosti s životem přímo v obcích výší a vývojem nezaměstnanosti v oblasti přítomností podnikatelských subjektů v obcích

Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt je jedním z měřitelných údajů ekonomického stavu obyvatelstva. Během roku 2008, především v jeho posledním čtvrtletí, došlo k meziročnímu poklesu nárůstu hrubého domácího produktu a zároveň tak ke snížení ekonomického růstu v ČR. Dle aktuální informace o růstu HDP v České republice, kterou ČSÚ zveřejnil dne 12. 2. 2010, hrubý domácí produkt za rok 2009, očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy, klesl ve srovnání s rokem 2008 o 4,3 %. V 1. čtvrtletí roku 2010 vzrostl podle předběžného odhadu hrubý domácí produkt proti stejnému období loňského roku o 1,2 % (v reálném vyjádření a po očištění o sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní). Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl HDP větší o 0,2 %. Na meziroční i mezičtvrtletní vývoj hrubé přidané hodnoty měl pozitivní vliv především zpracovatelský průmysl, naopak negativně se vyvíjelo odvětví stavebnictví. Zatímco HDP v uplynulém čtvrtletí rostl, celková zaměstnanost v pojetí národních účtů dále klesala. K jejímu meziročnímu i mezičtvrtletnímu snížení o 2,0 %, resp. 0,8 % přispěl zejména zpracovatelský průmysl, a to jak svou vahou, tak i rozměrem poklesu. Ve většině ostatních odvětví zůstává i nadále zaměstnanost v zásadě stabilizovaná. Následující graf znázorňuje minulý a předpokládaný vývoj HDP.

12

Graf č. 1 Hrubý domácí produkt

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/e_pruzkumy_makro_prognoz_51003.html#G6

Po nečekaném propadu HDP by mělo dojít k mírnému oživení v roce 2010 a následně ke zvýšení růstové dynamiky. Mzda Dalším kriteriem ekonomické síly obyvatelstva je pohyb hrubé nominální měsíční mzdy. Následující graf znázorňuje minulý a budoucí vývoj mezd a platů v ČR. Graf č. 2 Mzdy a platy


Strmé zpomalení růstu objemu mezd a platů v letošním roce by mělo být následováno obnovováním růstové dynamiky. V Moravskoslezském kraji, se hrubá měsíční mzda do roku 2008 stále meziročně zvyšovala.

13

Tabulka č. 5 Vývoj průměrné nominální mzdy v letech 2004 - 2008 podle krajů 2004

2005

relace k ČR v %

2006

relace k ČR v %

2007

relace k ČR v %

2008

relace k ČR v %

relace k ČR v %

Údaje ČSÚ

Kč

Hl. m. Praha

22 437

124,4

23 795

125,3

25 280

125,0

26 813

123,6

29 408

124,9

Středočeský kraj

17 704

98,1

18 634

98,1

19 812

98,0

21 621

99,7

23 057

97,9

Jihočeský kraj

15 771

87,4

16 632

87,6

17 732

87,7

19 106

88,1

20 389

86,6

Plzeňský kraj

16 831

93,3

17 627

92,8

18 731

92,6

20 059

92,5

21 663

92,0

Karlovarský kraj

15 414

85,4

16 002

84,3

16 998

84,1

18 146

83,6

19 411

82,5

Ústecký kraj

16 320

90,5

17 094

90,0

18 097

89,5

19 583

90,3

20 962

89,0

Liberecký kraj

16 231

90,0

17 009

89,6

18 120

89,6

19 495

89,9

21 170

89,9

Královéhradecký kraj

15 732

87,2

16 371

86,2

17 313

85,6

18 603

85,8

20 195

85,8

Pardubický kraj

15 579

86,4

16 357

86,1

17 269

85,4

18 569

85,6

20 096

85,4

Vysočina

15 562

86,3

16 294

85,8

17 622

87,2

18 963

87,4

20 616

87,6

Jihomoravský kraj

16 226

89,9

16 986

89,4

18 355

90,8

19 893

91,7

21 554

91,6

Olomoucký kraj

15 448

85,6

16 193

85,3

17 087

84,5

18 508

85,3

20 011

85,0

Zlínský kraj

15 629

86,6

16 420

86,5

17 387

86,0

18 778

86,6

20 401

86,7

Moravskoslezský kraj

16 909

93,7

17 618

92,8

18 690

92,4

20 057

92,5

21 570

91,6

100,0

18 992

100,0

20 219

100,0

21 694

100,0

23 542

100,0

18 041 Česká republika celkem Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/1797

Kč

Kč

Kč

Kč

Průměr za Moravskoslezský kraj je dlouhodobě pod průměrem České republiky a tento rozdíl se dále zvyšuje. Je předpoklad, že vývoj výše mzdy v Moravskoslezském kraji bude kopírovat vývoj platů v celé České republice. Životní úroveň Tendence v růstu životní úrovně obyvatelstva je možné sledovat na základě statistik spotřeby domácností. Níže je zobrazen výhled vývoje spotřeby domácností do roku 2012.

14

Graf č. 3 Spotřeba domácností


Je předpoklad, že po stagnaci dojde vlivem fiskální konsolidace v roce 2010 obnovování dynamiky. Nezaměstnanost Nezaměstnanost v okrese Bruntál patří v porovnání s ostatními okresy tradičně k nejvyšším v ČR. K 30. 9. 2010 bylo na Úřadu práce v Bruntále evidováno 7 265 dosažitelných uchazečů, což představuje míru nezaměstnanosti 14,9%. V porovnání s ostatními 77 okresy v ČR je na 2. místě Míra nezaměstnanosti v obci Karlova Studánka se v porovnání s ostatními obcemi pohybuje spíše na nižší úrovni. V období sezóny (léto), začala mírně klesat, naopak v měsíci září opět stoupla. S dlouhodobého pohledu má spíše stoupající charakter. Tento trend kopíruje trend celé ČR a souvisí s globální ekonomickou krizí. V obci Ludvíkov dochází k pozvolnému nárůstu nezaměstnanosti bez významného vlivu na sezónu. Tabulka č. 6 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Vrbno pod Pradědem 4/2010

5/2010

6/2010

7/2010

8/2010

9/2010

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

celke m

v%

celke m

v%

celke m

v%

celke m

v%

celke m

v%

celke m

v%

Karlova Studánka

20

16,0

19

14,4

19

14,4

16

12,8

14

11,2

18

14,4

Karlovice

91

15,6

76

12,9

78

13,2

83

14,1

78

13,2

91

15,3

Ludvíkov

23

15,6

20

13,5

23

16,3

24

17,0

23

16,3

27

19,2

Široká Niva

58

19,3

49

16,2

43

14,2

46

14,5

47

14,9

48

15,2

Vrbno pod Pradědem

486

14,6

439

13,3

429

12,9

456

13,8

455

13,6

468

13,9

mikroregion celkem

678

15,1

603

13,5

592

13,2

625

14,0

617

13,7

652

14,4

Zdroj: Statistický zpravodaj ÚP v Bruntále leden 2010, http://portal.mpsv.cz/sz/local/br_info/trh_prace/zpravodaj

V obci Dolní Moravice je míra nezaměstnanosti v porovnání s ostatními obcemi spíše vyšší a stále mírně stoupá.

15

Míra nezaměstnanosti v obci Malá Morávka se pohybuje se v porovnání s ostatními obcemi na nižší úrovni. Vzhledem k velkému množství ubytovacích zařízení podléhá vývoj nezaměstnanosti sezónním výkyvům. Tabulka č. 7 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Rýmařov 4/2010

5/2010

6/2010

7/2010

8/2010

9/2010

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

celke m

v%

celke m

v%

celke m

v%

celke m

v%

celke m

v%

celke m

v%

Břidličná

296

14,9

266

13,7

264

13,7

268

14,1

272

14,3

272

14,3

Dolní Moravice

31

17,1

29

16,6

31

17,1

31

17,1

34

18,9

34

18,7

Horní Město

123

25,1

112

22,8

114

23,2

109

22,4

94

19,5

101

21,1

Jiříkov

40

28,4

43

29,8

44

30,5

42

29,8

47

33,3

56

39,7

Malá Morávka

56

14,1

53

13,0

50

12,5

48

12,0

49

12,3

52

13,3

Malá Štáhle

13

18,8

13

18,8

12

17,4

12

17,4

11

15,9

13

18,8

Rýmařov

663

13,3

632

12,8

598

11,9

597

12,2

590

12,1

594

12,1

Ryžoviště

57

15,5

52

14,3

49

14,0

49

14,0

48

13,5

46

12,9

Stará Ves

42

16,4

34

13,3

37

13,7

36

13,3

30

10,9

29

10,6

Tvrdkov

24

19,7

23

18,8

24

19,7

22

18,0

25

21,4

20

17,1

Velká Štáhle

33

22,5

20

13,6

18

12,2

17

11,6

21

14,3

20

13,6

mikroregion celkem

1 378

15,1

1 277

14,1

1 241

13,6

1 231

13,7

1 221

13,7

1 237

13,8


V obci Andělská Hora nezaměstnanost s příchodem sezóny klesla a tuto úroveň si udržela i v září. Naopak obec Světlá Hora má míru nezaměstnanosti ve srovnání s ostatními obcemi poměrně vysokou a sezonní vlivy jí nijak významně neovlivňují. Tabulka č. 8 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Bruntál 4/2010

5/2010

6/2010

7/2010

8/2010

9/2010

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

UoZ

Mnz

celke m

v%

celke m

v%

celke m

v%

celke m

v%

celke m

v%

celke m

v%

Andělská Hora

40

17,5

36

15,3

38

16,6

31

13,5

31

13,0

31

13,0

Bílčice

19

15,7

16

12,4

18

14,9

20

16,5

20

16,5

18

14,1

Bruntál

1 545

16,0

1 434

14,9

1 364

14,3

1 430

15,1

1 440

15,2

1 471

15,5

Dětřichov nad Bystřicí

48

20,2

47

19,3

44

18,5

43

17,6

38

15,5

40

16,3

Dlouhá Stráň

8

33,3

8

33,3

7

29,2

7

29,2

7

19,2

6

25,0

16

Dvorce

144

18,2

142

18,2

133

16,9

128

16,4

121

15,5

121

15,5

Horní Benešov

251

19,7

242

19,2

208

16,5

211

16,8

201

16,3

195

15,8

Horní Životice

40

23,4

38

23,4

36

22,1

34

20,1

34

21,4

33

20,8

Křišťanovice

34

19,7

32

18,5

29

16,8

30

17,3

26

14,5

26

14,5

Leskovec nad Moravicí

38

16,0

32

13,0

36

15,1

31

13,0

35

14,7

39

16,4

Lomnice

72

25,8

63

23,1

57

20,5

59

21,6

62

22,4

60

21,3

Mezina

28

20,5

25

18,2

25

18,9

26

19,7

25

18,2

24

16,7

Milotice nad Opavou

47

24,1

44

23,0

41

20,9

41

21,5

41

21,5

44

23,0

Moravskoslezský Kočov

54

20,2

51

19,4

48

18,3

51

19,0

51

19,0

52

19,0

Nová Pláň

2

13,3

2

13,3

2

13,3

1

6,7

1

6,7

1

6,7

Nové Heřminovy

27

21,8

23

18,6

23

18,6

22

17,7

22

17,7

21

16,9

Oborná

33

19,0

28

16,1

29

16,7

30

16,7

28

16,1

30

17,2

Razová

53

20,2

50

19,1

43

16,3

51

19,8

53

20,6

55

21,4

Roudno

15

13,5

14

13,5

14

14,6

16

16,7

18

18,8

21

21,9

Rudná pod Pradědem

30

15,0

33

16,5

32

15,5

36

18,0

34

17,0

40

19,0

Staré Heřminovy

19

21,1

17

18,9

18

20,0

17

18,9

19

20,0

20

21,1

Staré Město

58

16,4

51

14,6

46

13,2

44

12,9

45

13,2

57

16,7

Světlá Hora

143

18,9

130

17,3

124

16,6

135

18,2

140

18,9

143

18,6

Svobodné Heřmanice

51

18,1

46

15,9

40

14,4

43

15,1

41

14,8

39

14,0

Václavov u Bruntálu

51

20,0

45

17,3

44

17,3

49

18,8

50

19,2

52

20,0

Valšov

29

22,0

29

21,2

26

19,7

25

18,9

26

19,7

27

19,7

2 879

17,4

2 678

16,2

2 525

15,4

2 611

16,0

2 609

16,0

2 666

16,3

mikroregion celkem


Nejvýznamnější zaměstnavatelé v oblasti Nejvýznamnějšími zaměstnavateli v oblasti jsou:

17

Tabulka č. 9 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v oblasti odvětví

zaměstnavatel

plastikářská výroba

Advanced Plastics s.r.o. Vrbno pod Pradědem

lázeňská péče

Státní léčebné lázně s.p. Karlova Studánka

lesnictví

Pradědský lesní závod, a. s. Vrbno pod Pradědem

textilní průmysl

Odetka, a.s. Vrbno pod Pradědem

hutnictví neželezných kovů

AL INVEST Břidličná, a.s.

dřevozpracující a stavební průmysl

Rodinné domky Rýmařov s.r.o.

zdravotnictví

Podhorská nemocnice, a.s. Rýmařov (Rýmařov + Bruntál)

lesnictví + dřevo-zpracující průmysl

KATR, a.s. Stará Ves

textilní průmysl Hedva, a.s. závod Rýmařov Zdroj: Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v 1. pololetí 2009 a předpokládaný vývoj ve druhém pololetí 2009, http://portal.mpsv.cz/sz/local/br_info/trh_prace/analyza Závěry Z provedené analýzy ekonomické situace ve sledovaných oblastech vyplývají tyto závěry:

4.1.2

Obecný trend HDP a spotřeby domácností má klesavou tendenci, jde o důsledek celosvětové hospodářské krize. Je předpoklad, že po stagnaci dojde v roce 2010 ke zlepšování a postupnému opětovnému růstu. o tento trend se odráží ve všech ekonomických oblastech a nepřímo ovlivňuje i rozvoj cestovního ruchu ve sledovaných oblastech o podpora rozvoje cestovního ruchu přinese do oblasti finanční prostředky, které podpoří růst životní úrovně obyvatelstva v oblastech V obcích v posledním období nebyly provedeny žádné analýzy spokojenosti občanů se životem v obci. V posledním čtvrtletí roku 2009 se začala nezaměstnanost v obcích postupně zvyšovat, tento trend je patrný v celé ČR. V některých obcích dochází v letním období k poklesu nezaměstnanosti, pravděpodobně jde o důsledek přijímání pracovníků na sezónní práce ve službách spojených s cestovním ruchem. o poměrně vysoká nezaměstnanost v oblasti znamená potřebu vytváření pracovních míst o připravovaný IPRÚ přináší pracovní příležitosti pro obyvatele obcí v oblasti cestovního ruchu o rozvoj cestovního ruchu oživí ekonomiku oblastí o mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v obcích patří v obci Karlova Studánka Státní lázně Karlova Studánka s.p. a v obci Malá Morávka Ferrum Form s.r.o. a služby v cestovním ruchu v ostatních obcích jde především o služby spojené s cestovním ruchem (ubytovací zařízení) a výrobní podniky o nejdůležitější podnikatelské subjekty v obcích dobře prosperují, nehrozí tak v nejbližší době výraznější zvýšení nezaměstnanosti, které by mohlo ve svém důsledku ovlivnit rozvoj území

Demografie

Východiska: Demografické ukazatele ovlivňují rozvoj území z těchto pohledů:

vývoj počtu a věková struktura obyvatelstva – trendy ve stárnutí obyvatelstva vývoj počtu obyvatelstva – trendy v migraci obyvatelstva do větších měst

18

Z globálního hlediska s ohledem na budoucí vývoj a zaměření na cílové skupiny se bude věkové složení obyvatel vyrovnávat – bude klesat počet dětí a ekonomicky aktivních obyvatel a bude růst počet obyvatel v důchodovém věku – viz dva následující grafy, které srovnávají věkové složení obyvatel v roce 2009 s odhadovaným věkovým složením v roce 2066. Graf č. 4 Složení obyvatel ČR dle věku v roce 2009 a odhad vývoje v roce 2066

Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz)

Obce Malá Morávka, Karlova Studánka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda a Podlesí) patří do okresu Bruntál. V rámci okresu jde rozsahem a počtem obyvatelstva spíše o menší obce. V okrese Bruntál je 90 802 obyvatel. K 31. 12. 2009 žilo v obci Karlova Studánka 209 obyvatel, v obci Malá Morávka 656, v obci Ludvíkov 327 obyvatel, v obci Andělská Hora 369 obyvatel a v obci Dolní Moravice 435 obyvatel. Ve vybraných částech města Světlá Hora žilo ke stejnému dni 209 obyvatel. Tabulka 3 - Počet obyvatel ve vybraných částech obce Světlá Hora Stav k 31. 12. 2006 2007 Suchá Rudná Stará Voda Podlesí Celkem

71 58 88 217

2008 67 57 93 217

2009 66 55 91 212

64 56 89 209

Zdroj: Obec Světlá Hora Graf 2 - Vývoj počtu obyvatel ve vybraných částí obce Světlá Hora

Zdroj: Vlastní zpracování

Tabulka 4 - Počet obyvatel v obci Andělská Hora Počet obyvatel v tom podle pohlaví k 31. 12. muži Ženy 1991 1992

390 402

198 201

v tom ve věku 0 – 14 let 192 201

97 90

15 – 64 let 250 268

65 a více let 43 44 19

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

412 423 422 420 420 429 404 396 382 371 362 369 366 368 365 369 369

202 209 210 209 204 210 199 198 186 178 171 176 179 177 172 172 170

210 214 212 211 216 219 205 198 196 193 191 193 187 191 193 197 199

79 79 65 62 61 61 48 43 60 57 54 48 48 49 47 50 51

290 298 312 310 307 316 306 304 279 276 269 282 280 280 280 283 277

43 46 45 48 52 52 50 49 43 38 39 39 38 39 38 36 41

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEMCU001&&kapitola_id=370 Graf 3 - Vývoj počtu obyvatel v obci Andělská Hora

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 5 - Počet obyvatel v obci Ludvíkov Počet obyvatel v tom podle pohlaví k 31. 12. muži ženy 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

301 321 319 317 326 330 325 329 342 338 341 348 352 359 352 337 335

157 169 171 170 178 180 177 178 184 182 170 172 173 179 177 172 169

v tom ve věku 0 – 14 let 144 152 148 147 148 150 148 151 158 156 171 176 179 180 175 165 166

58 67 64 62 66 72 66 72 76 70 80 78 69 64 55 40 37

15 – 64 let 193 200 201 204 211 211 210 205 214 216 214 226 239 256 259 261 264

65 a více let 50 54 54 51 49 47 49 52 52 52 47 44 44 39 38 36 34 20

2008 2009

334 327

170 167

164 160

32 28

266 263

36 36

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEMCU001&&kapitola_id=370 Graf 4 - Vývoj počtu obyvatel v obci Ludvíkov

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 6 - Počet obyvatel v obci Dolní Moravice Počet obyvatel v tom podle pohlaví k 31. 12. Muži ženy 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

348 352 344 342 350 353 354 352 349 359 360 374 379 381 396 407 423 433 435

180 179 173 170 176 178 177 181 182 183 184 189 189 189 199 207 207 209 213

v tom ve věku 0 – 14 let 168 173 171 172 174 175 177 171 167 176 176 185 190 192 197 200 216 224 222

80 83 68 67 70 71 71 72 66 69 69 76 71 71 73 72 75 79 80

15 – 64 let 227 226 233 229 231 231 231 227 230 244 249 259 269 269 280 279 291 292 292

65 a více let 41 43 43 46 49 51 52 53 53 46 42 39 39 41 43 56 57 62 63

Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEMCU001&&kapitola_id=370 Graf 5 - Vývoj počtu obyvatel v obci Dolní Moravice


21

Tabulka č. 10 Počet obyvatel v obci Malá Morávka Počet v tom podle pohlaví obyvatel k muži ženy 31. 12. 1991 706 362 1992 701 358 1993 732 373 1994 732 369 1995 722 362 1996 718 359 1997 714 355 1998 711 350 1999 703 346 2000 692 341 2001 753 373 2002 740 370 2003 734 363 2004 711 351 2005 689 342 2006 680 338 2007 674 335 2008 675 335 2009 656 326 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=19&

v tom ve věku 15 až 64 let

0 až 14 let

65 a více let

344 343 359 363 360 359 359 361 357 351 380 370 371 360 347 342 339 340

162 154 135 129 117 114 109 110 112 105 125 120 121 104 101 98 85 88

468 475 517 522 528 526 522 517 510 503 539 531 524 516 496 489 492 488

76 72 80 81 77 78 83 84 81 84 89 89 89 91 92 93 97 99

330

84

475

97

Graf č. 5 Vývoj počtu obyvatel v obci Malá Morávka


Tabulka č. 11 Počet obyvatel v obci Karlova Studánka Počet v tom podle pohlaví obyvatel k muži ženy 31. 12. 1991 224 106 1992 232 112 1993 236 116 1994 243 120 1995 244 120 1996 242 121 1997 242 121 1998 236 118 1999 228 116 2000 221 110 2001 232 112 2002 236 115 2003 236 118

v tom ve věku 15 až 64 let

0 až 14 let 118 120 120 123 124 121 121 118 112 111 120 121 118

56 57 54 50 54 51 52 49 43 43 43 40 40

156 165 170 179 176 178 175 172 171 166 173 181 179

65 a více let 12 10 12 14 14 13 15 15 14 12 16 15 17 22

2004 224 112 2005 221 108 2006 216 104 2007 217 103 2008 205 98 2009 209 101 Zdroj: http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=19&

112 113 112 114 107 108

41 40 35 34 28 28

167 164 162 162 155 158

16 17 19 21 22 23

Graf č. 6 Vývoj počtu obyvatel v obci Karlova Studánka


Závěry:

4.1.3

Počet obyvatel ve sledovaných obcích většinou pomalu klesá. Tato skutečnost je nejspíš způsobena stárnutím populace a migrací mladých rodin do větších měst. Výjimku tvoří pouze obec Dolní Moravice, kde od roku 2003 dochází k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel. o odliv obyvatel do větších měst znamená nedostatek pracovních příležitostí a zároveň nedostatečné zázemí pro život mladých rodin o integrovaný plán rozvoje území by měl podpořit projekty, které zatraktivní tyto oblasti, přinesou pracovní příležitosti, pomohou rozvoji cestovního ruchu a tím i podpoří zkvalitnění zázemí pro život mladých rodin

Technologické

Východiska: Technologie, které nejvýznamněji zasahují do rozvoje cestovního ruchu

informační technologie dopravní infrastruktura – jak je obec dostupná pro návštěvníky a obyvatele

Internet Informační technologie, které jednoznačně ovlivňují i rozvoj cestovního ruchu je možnost přístupu a práce na internetu. V souvislosti s cestovním ruchem jde o jeden z hlavních komunikačních a distribučních kanálů. V současné době si návštěvníci vyhledávají ubytování i okruhy svých výletů převážně na internetu. Systém objednávaní (ubytování, návštěvy turistických památek atd.) je rovněž většinou přístupný na internetových stránkách jednotlivých subjektů.

23

Databáze internetového připojení, kde jsou publikovány i subjekty v oblastech Malé Morávky a Karlovy Studánky jsou například: http://www.ubytovani.cz/, http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php, www.ceskehory.cz, www.k.studanka.cz webové stránky obcí atd. Doprava Vzhledem k tomu, že jde o obce v horských oblastech je i jejich dostupnost omezená. V loňském roce bylo zrušeno železniční spojení Malá Morávka – Bruntál. Nejbližším větším městem s železniční stanicí je okresní město Bruntál a Vrbno pod Pradědem. Nejbližším městem se složitější železniční infrastrukturou je Olomouc, kde je možnost přestupu na rychlíky, IC, EC a Pendolino. Obce mezi sebou propojují linky městské hromadné dopravy. Prochází jimi silnice II. třídy. Pro kvalitní spojení s Ostravou, Olomoucí a Jeseníkem chybí rychlostní komunikace. Závěry:

4.1.4

Využití internetu je stěžejní oblastí pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti informačních technologií. o internetová inzerce oblastí cestovního ruchu u obou obcí dobře funguje, jsou zde odkazy na jednotlivé ubytovací zařízení, případně i s možností jejich on-line rezervace o slabinou internetové propagace území je, že neexistuje žádný společný portál území, který by zajistil provázanost nabídky atraktivit cestovního ruchu v oblasti Dopravní dostupnost je důležitým faktorem pro rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech o dopravní dostupnost do obcí není v současné době dostatečná o s rozvojem cestovního ruchu v rámci IPRÚ by měla být dopravní dostupnost rozšířena Ekologické

Východiska: Ekologické a přírodní prostředí ovlivňuje rozvoj území z těchto pohledů:

jaké jsou přírodní a ekologické podmínky v oblasti tyto podmínky ovlivňují a zasahují do rozvoje území

Území obcí spadá do okresu Bruntál. Z obecného pohledu je sídelní struktura okresu ovlivněna horským pásmem Hrubého a Nízkého Jeseníku a pohraniční polohou, která neskýtá zvlášť výhodné podmínky pro osídlení. Rozdíly v nadmořské výšce jsou značné, od 201 m n. m. na Osoblažsku do 1 492 m n.m. na vrchol Pradědu. Průměrná nadmořská výška je 580 m n. m., okres Bruntál lze klasifikovat jako převážně horský.

24

Obrázek č. 3 Oblast CHKO Jeseníky a umístění obcí Všechny obce jsou umístěny přímo v oblasti nebo na okraji CHKO Jeseníky. Vysoká kvalita životního prostředí má předpoklad k rozvoji cestovního ruchu. V okrese je nadprůměrné zastoupení zeleně a lesních porostů – představují 46% z celkové rozlohy. Závěry:

4.1.5

Obce jsou umístěny přímo nebo v v těsné blízkosti chráněné krajinné oblasti ve velmi dobrém a rozlehlém přírodním prostředí obklopeném lesním porostem. o je zde velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, ale zároveň chráněná krajinná oblast představuje určitá omezení především při stavebních pracích o při plánování projektů je třeba brát ohled na tato omezení a souvislosti

Sociálně-kulturní prostředí

Východiska: Tradice, které přitahují návštěvníky a podporují cestovní ruch v obci

tradiční společenské akce určené pro širokou veřejnost

V obci Karlova Studánka je pravidelně pořádáno slavnostní zahájení lázeňské sezóny. V průběhu roku probíhají promenádní koncerty, jednou ročně pořádá SDH Karlova Studánka hasičské bály, plesy a společenské večery. V rámci nabídky kulturních akcí pořádá SLL KS pravidelné odborné i cestopisné přednášky, organizuje koncerty vrcholných umělců MS kraje, pravidelné prodejní výstavy lidových umělců. Vrcholnou společenskou událostí lázní v Karlově Studánce je reprezentační ples Státních léčebných lázní Karlova Studánka. V obci Malá Morávka probíhá tradičně několik společenských akcí. Mezi největší akce patří „Borůvkové hody“ které se každoročně konají koncem srpna. Začátkem srpna se také koná akce „Den obce Malá Morávka“. Dále se zde organizuje řada drobnějších akcí, jako jsou ples obce, den dětí, maškarní karneval atd. Ve městě Andělská Hora probíhají v průběhu roku drobnější společenské akce typu Anenská pouť, dětský den spojený s kácením májky, Žabák a Praděd Cup (Tenis Cup). V obci Ludvíkov se po revoluci 1989 zavedla tradice stavění máje a pálení čarodějnic, oslavy dětského dne spojené s kácením májky a lampionový průvod na rozloučení s létem.

25

V obci Dolní Moravice se organizuje řada drobnějších akcí, jako jsou závody v lovu ryb na rybníku na Nové Vsi, oslavy dětského dne spojené s kácením májky, pálení čarodějnic spojené se stavěním májky, silvestrovský běh a zavírání a otevírání studánek. V obci Světla Hora se konají v průběhu roku rovněž drobnější společenské akce. Jedná se o pálení čarodějnic, stavění májky a následné kácení májky, Kotlíkový guláš, Dětský den, Dostihový den, různé obecní zábavy, Rozsvěcování vánočního stromu a Silvestrovský turnaj v kuželkách pro veřejnost. V kapli Nejsvětější trojice se každý rok koná Vánoční koncert.

Závěry:

V obcích probíhá tradičně několik akcí, které přitahují návštěvníky. Souvisí s rozvinutým lázeňstvím a místními tradicemi. o z těchto tradičních akcí lze vycházet pro další rozvoj nabídky pro návštěvníky území

4.2 Analýza nabídky 4.2.1

Přírodní předpoklady a potenciál cestovního ruchu

Z výše provedené analýzy vyplývá, že území obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda a Podlesí), má velký potenciál ve svém přírodním prostředí, které nabízí mnoho předpokladů pro podporu rozvoje cestovního ruchu. Na území obcí je mnoho přírodních památek. Všechny obce jsou celé nebo částečně v CHKO Jeseníky. Reliéf odpovídá členité hornatině s hluboce zaříznutými údolími a táhlými zaoblenými hřbety. Vegetaci představují květnaté a kyselé horské bučiny, ve vyšších polohách přirozené smrčiny, alpínská společenstva a vrchoviště. Nepřítomnost kosodřeviny v původní vegetaci je důvodem nesmírného druhového bohatství lokalit v alpínském pásmu. Letní turistika - pěší turistika Přírodní památky Tabulka č. 12 Přírodní památky Petrovy kameny v Jeseníkách

Chráněná rezervace Petrovy kameny má mezinárodní význam. Při turistice v okolí Pradědu je můžeme vidět z dálky, jsou dominantou krajiny a orientačním bodem. Rozkládají se nad chatou Ovčárna, na svahu Vysoké hole (1464 m n.m.), jsou součástí přírodní rezervace Praděd a rozkládají se na 19,1 ha. Chráněny jsou pro významný výskyt subalpínské květnaté nivy, vegetace vrcholové skály - endemitické druhy zvonek jesenický a lipnice jesenická spolu s další vzácné druhy rostlin. Skupina skal je složena s chlorotických břidlic a rul.

Přírodní památka Štola pod jelení cestou u Karlovy Studánky

Přírodní památka byla vyhlášena r. 1989, na rozloze 0,03 ha. Jižně od obce Karlova Studánka, v katastrálním území Malé Morávky, mimo turistické stezky. Důvod k ochraně je zimoviště vzácných netopýrů v bývalém rudném dole z 18. století. Těžba zde zanikla v r. 1840.

Praděd nejvyšší vrchol Jeseníků a Moravy

Praděd je nejen nejvyšší vrchol Hrubého a Nízkého Jeseníku, ale zároveň nejvyšší horou Moravy, tyčí se do výše 1491 metrů n. m. Dnes na vrcholu Pradědu stojí 26

televizní věž, která je 145 metrů vysoká, pochází z roku 1970. Před ní tady stála rozhledna od roku 1912, ale byla odstraněna. Masív Pradědu je přírodní rezervací, na severozápadní straně se nachází Tabulové kameny s mnoha druhy mechů, lišejníků a jiných vzácných rostlin. Kvůli vzácným rostlinám je přístup na vrchol Pradědu povolen pouze po značených turistických cestách! Skalnatý Vrch v Hrubém Jeseníku

936,4 m n. m. Výhledový vrch se skalami severně od obce Karlova Studánka. 50 m vysoká rulová skála. Přístup od silnice Karlova Studánka - Vidly, po modré značce.

Bílá Opava (Bílá Opava vodopády)

Bílá Opava, řeka, jedna ze zdrojnic Opavy. Pramení na jižním svahu Praděda v nadm. výšce 1 260 m a po 13,2 km toku ústí u Vrbna pod Pradědem do Střední Opavy; průměrný průtok u ústí 0,45 m3/s. Pstruhová voda po celé délce toku. V nejhořejším úseku peřeje, kaskády a vodopád. Na horním toku stejnojmenná SPR s rozlohou 238 ha chrání prales jeřábové smrčiny a květenu pramenišť. Vede jí naučná stezka.

Přírodní rezervace Pustá Rudná

Je tvořena suchými a vlhkými loukami na svazích vrcholku Kamenná hůrka, který se zvedá severovýchodním směrem od obce Pustá Rudná. Místní louky jsou rozčleněny remízky a kamenitými mezemi. Daří se zde autochtonním dřevinám, smrčinám, ohrožené lilii cibulkonosné, pětiprstky žežulek a vemeníku dvoulistém. Jako přírodní rezervace byla tato oblast vyhlášena v roce 1989 a zaujímá rozlohu 1,92 ha. Tato památná dřevina je přírodním doplňkem pomníku E. S. Engelsberga, rodáka z Andělské Hory. Strom byl zřejmě zasazen v roce 1881 při odhalení pomníku. Památný strom „Lípa u kříže pod Anenskou studánkou“, vyhlášený v roce 2001. Strom je živým pamětníkem kulturně- historického místa, kde bývala tradiční zastávka při poutích na Anenský vrch. Obvod kmene je 390 cm, výška stromu 25 m a stáří se odhaduje na 180 – 230 let. Strom vyhlášený za památný v roce 2002. Dřevina uniká pozornosti v zahradě za rodinnými domy. Javor je nejstatnějším a nejstarším stromem svého druhu v okolí. Javory mléče na rozdíl od javorů klenů se objevují již jen ojediněle. Obvod kmene je 339 cm, výška stromů 20 m a stáří se odhaduje na 180 – 230 let. Na vrcholu stojí poutní barokní kostel svaté Anny. V jeho blízkosti se nachází výletní restaurace s venkovním posezením. Na úbočí vrcholku byla vybudována sjezdová trať. Z Anenského vrchu je krásný výhled do okolí panorama vrcholků Jeseníků s dominantním Pradědem, město Bruntál či Vrbno pod Pradědem. V sousedství kostela je rozcestí červené a žluté turistické trasy. Rybník byl vybudován roku 1964. Původně se postavil

Buk lesní

Lípa srdčitá

Javor mléč

Anenský vrch

Rybník

27

pro kejdové závlahy, dnes slouží k rekreaci a částečně k rybolovu. Nachází se v CHKO Jeseníky. Do rybníka vtéká Světlohorský potok. Zdroj: www.infocesko.cz ; http://www.andelskahora.info/prirodni_pamatky.html; http://www.jeseniky.ochranaprirody.cz/;

http://www.obecludvikov.cz/

Infrastruktura turistických stezek V oblasti Jesenicka je velké množství turistických tras. Bruntálsko je součástí Nízkého Jeseníku, nachází se východně od hlavního hřebene Hrubého Jeseníku. Mapka zobrazuje oblast od Karlovy Studánky a Malé Morávky na západě, po Milotice nad Opavou na východě a od Komory a Vrbna pod Pradědem na severu po Valšov na jihu. Výškově se krajina pohybuje v pásmu 450 m.n.m. až 800 m.n.m. Vody jsou odváděny řekami Opavicí, Opavou a Moravicí a všechny směřují jihovýchodním směrem od hlavního hřebene. Řeka Opava sbírá vodu ze tří pramenišť. Od Rejvízu je to Černá Opava, od Vidlí pod Pradědem Střední Opava a od Barborky pod Pradědem Bílá Opava. Jejich soutok je ve Vrbně pod Pradědem.

Obrázek č. 4 Turistické trasy v oblasti

U obce Karlova Studánka, je turistické rozcestí a parkoviště Hvězda, odkud je řízena kyvadlová autobusová doprava na Ovčárnu. Od 8 do 16,30 hod., vždy celou hodinu nahoru a každou půlhodinu dolů. Výjezd na Ovčárnu je jinak pouze na povolenku (pro ubytované apod.).

28

Sbíhá se zde červená, modrá a žlutá značka; žlutá pokračuje směrem z Ovčárny na Ovčí vrch, červená na Malou Morávku, modrá od chaty Barborka pod Pradědem směrem Vrbno pod Pradědem. Stěžejní turistickou trasu vedoucí mezi obcemi Karlova Studánka a Malá Morávka shrnuje následující tabulka. Tabulka č. 13 M 6 Malá Morávka - Karlova Studánka informační místo nadm. výška km dotyk tras Malá Morávka, ČD 645 0,0 Č 133, Z 17, Žl 25 Malá Morávka, Rychta 650 1,0 Č 133, Z 17, Žl 25 Karlov, rozc. 670 2,0 Z 17, Žl 25 Karlov, Moravice 745 4,0 Z 17 Slezská cesta 845 6,0 Velký kotel, nástup NS 1293 8,5 Nad Velkým kotlem 1360 10,0 Žl 25 Nad Ovčárnou 1401 10,5 Žl 25 Sedlo u Petrových kam. 1432 11,5 Č 1 Pod Petrovými kameny 1370 12,5 Č 1, Žlm 33 U Barborky 1310 13,0 Barborka, tur.ch. 1325 13,5 Žl 26 Pod Ovčárnou 1213 14,5 Žl 26 Nad Vodopády 1160 15,5 Žl 26 Rezervace Bílé Opavy 972 17,0 Žl 26 Karlova Studánka, horní část 815 19,0 Č133, M136, Z18, Žl 26, Žl 142 Zdroj:http://www.jeseniky.net/index.php?obl=1&kat=11&sluz=53&pol=2545

úsek 1,0 1,0 2,0 2,0 2,5 1,5 0,5 1,0 1,0 0,5 0,5 1,0 1,0 1,5 2,0 -

převýš. - 10, +10 + 20 + 70 + 100 + 20 450 + 70 + 40 + 30 - 60 - 60 + 10 -110 - 50 - 90 - 160 -

Přístupová trasa od jihovýchodu do skupiny Vysoké hole a Pradědu romantickým údolím Moravice. Od rozcestníku Karlov, Moravice vede souběžně s naučnou stezkou rezervací Velká kotlina v délce 7 km. Po výstupu na hřeben se vyskytne nádherný panoramatický pohled, jemuž vévodí vrchol Pradědu. Následuje procházka vysokohorskou loukou kolem nepřístupných Petrových kamenů, sem umístili inkviziční soudci z Velkých Losin dějiště čarodějnických sabatů. Sestup na rozcestí pod Petrovými kameny je volen velkým obloukem, z něhož jsou výhledy na Františkovu myslivnu a horní nádrž vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, která byla v r. 2007 zvolena největším divem České republiky. Další úsek je haťový chodník přes slať. Na rozcestí U Barborky je centrální orientace s turistickou vývěsní mapou. Cesta pokračuje kolem chaty Barborka, klesá údolím počínající říčky Bílé Opavy a míjí vodopády, které lze navštívit po Žl 26. Sestup končí v klimatických lázních Karlova Studánka. Z Karlova na Ovčárnu vede značená Naučná stezka Velká kotlina. Je dlouhá asi 11 km a na její trase je 7 zastavení. Je zaměřena na flóru a faunu NPR Praděd. Její návštěva je omezena zimním obdobím. Správcem stezky je CHKO Jeseníky. Cykloturistika V oblasti je velmi rozvinutá infrastruktura cyklotras: Tabulka č. 14 Cyklotrasy Cyklotrasa č. 6075 Červenohorské Sedlo - Karlova Studánka, Hvězda Cyklotrasa Malá Morávka - Skřítek - Malá Morávka, Cyklotrasa č. 6073 Malá Morávka - Skrochovice, Cyklotrasa č. 6077 Malá Morávka - Rýmařov, Cyklotrasa č. 553 Drakov - Rýmařov, Cyklotrasa Karlova Studánka-Starý Rejvíz-Karlova Studánka, Cyklotrasa Vrbno p. P. - Karlova Studánka - Bruntál Zdroj: http://www.jeseniky.net/index.php?obl=2&kat=11&sluz=52 Tradičně zde v letním období funguje také několik cyklobusových tras.

29

Tabulka č. 15 Cyklobusy Jeseníky 2009 1. trasa Krnov - Bruntál - Malá Morávka - Karlov p. Prad. - Hvězda - Ovčárna 2. trasa Olomouc - Šternberk - Rýmařov - Malá Morávka - Hvězda - Ovčárna 3. trasa Šumperk - Skřítek - Rýmařov - Malá Morávka - Hvězda - Ovčárna - Karlova Studánka -Vrbno p. Prad. 4. trasa Cyklobusová kyvadlová doprava: Karlova Studánka - Hvězda - Ovčárna a zpět Zdroj: http://www.malamoravka.cz/index.php?nid=6046&lid=CZ&oid=943661 Vodní sporty V oblasti vodních sportů jsou pro tuto oblast nejvýznamnější Státní lázně Karlova Studánka s.p., kde je nový rehabilitační bazén, který byl otevřen v prosinci roku 2007. Bazén se slanou vodou je součástí lázeňského komplexu. Bazén a další atrakce jsou k dispozici jak lázeňským hostům, tak veřejnosti.

Infrastruktura zimních sportů Lyžařský areál Figura na Pradědu Lyžařský areál leží v nejatraktivnější části Jeseníků na úbočí Petrových kamenů pod vrcholem Praděd. Sníh se zde udrží až do jarních měsíců. Je nejvýše položeným centrem lyžování v České republice, 1438 m n .m., právě proto jsou zde tradičně nejlepší sněhové podmínky.

Obrázek č. 5 Sjezdovky LA Figura

Tabulka č. 16 Sjezdovky Sjezdovky Délka [m] Typ Sjezdovka A 850 vlek Velký Václavák 500 vlek Malý Václavák 250 vlek Sjezdovka C 600 vlek Sjezdovka C – turistická 800 vlek Sjezdovka D 350 vlek Sjezdovka B 600 vlek Sjezdovka B - turistická 600 vlek LV Švýcárna 200 vlek Zdroj: http://www.figura.cz/lyzovani-top/sportovni-aktivity-1/art_18788/lyzarske-arealy.aspx

Obtížnost těžká lehká lehká středně těžká lehká středně těžká středně těžká lehká lehká

V okolí je udržováno několik běžeckých tratí. Tabulka č. 17 Běžecké tratě Trať Název tratě Náročnost 29 Ovčárna - Praděd 30 Ovčárna - Švýcarna - zpět méně náročná trasa s max. převýšením 126 m 31 Karlov - Mravencovka - Alfrédka - Mravenčí méně náročná trasa po upravivaných stopách sedlo - Nová Ves - Jelení Potok – Karlov vedoucí převážně lesními úseky 32 Ovčárna - Švýcárna - Červenohorské sedlo náročná trasa délkou a převýšením a zpět 33 Ovčárna - Petrovy Kameny - Jelení studánka náročná trasa délkou a převýšením Skřítek - zpět Zdroj: http://www.figura.cz/lyzovani-top/sportovni-aktivity-1/bezecke-trate/art_18789/bezecke-trate.aspx

Délka 4km 9km 24km 24km 30km

30

Ski centrum Malá Morávka Karlov Lyžařské centrum leží v horské oblasti Jeseníky v obci Malá Morávka, část Karlov. Údolí Karlova pod Pradědem se vyznačuje dlouhou zimou, vysokou sněhovou pokrývkou a překrásnými lyžařskými terény. Je proto vyhledávaným místem pro rozvíjení všech zimních sportovních aktivit. Lyžařům je k dispozici 13 lyžařských vleků a několik tras pro turistiku na běžkách. Lyžařské terény vyhoví všem, od začátečníků po velmi zdatné lyžaře. Tratě jsou upravované, osvětlené, technicky zasněžované, o celkové délce přes 9 km. Parkování je zajištěno u jednotlivých vleků, stejně jako stravování a ubytování. Obrázek č. 6 Sjezdovky SC Malá Morávka

Tabulka č. 18 Vleky Vlek/Lanovka: Kopřivná - 1 vlek

Délka: 450 m

Kapacita: 1200 os./hod.

jednotný odbavovací systém

Myšák - 2 vleky

850 m

1000 os./hod.


Kazmarka - 1 vlek

600 m

1000 os./hod.

SKI Karlov - 3 vleky

650 m

300 os./hod.

Nad horskou službou - 1 vlek

450 m

500 os./hod.

Pawlin - 5 vleků

600 m

1800 os./hod.


650 m 360 os./hod. Olomoučák - 1 vlek Zdroj: http://www.ceskehory.cz/ski-areal/vleky-sjezdovky/mala-moravka-karlov.html Tabulka č. 19 Sjezdovky Sjezdovka: Kopřivná

Délka: 370 m

Převýšení: 40 m

Myšák A

600 m

150 m

Myšák B

800 m

150 m

Myšák C

1200 m

150 m

Ostroják

600 m

150 m

Zmola

700 m

150 m

Kazmarka

900 m

150 m

Roháč

750 m

124 m

Pawlin I.

500 m

80 m

Pawlin II.

200 m

50 m

Pawlin III.

400 m

80 m

Pawlin IV.

800 m

120 m

U Pradědu I.

800 m

120 m

600 m U Pradědu II. Zdroj: http://www.ceskehory.cz/ski-areal/vleky-sjezdovky/mala-moravka-karlov.html

120 m

V okolí střediska navíc vede téměř sto kilometrů strojově upravovaných běžkařských tras. V oblasti v sezóně rovněž jezdily v zimní sezóně 2009/2010 skibusy:

31

Tabulka č. 20 Trasy skibusů BUS 1 Ostrava - Opava – Bruntál – Malá Morávka - Karlov – Hvězda – Ovčárna (jede od 25.12.2009 do 27.12.2009, od 2.1.2010 do 28.3.2010 o víkendech a ve dnech státních svátků) BUS 2 Olomouc – Litovel - Uničov – Rýmařov – Malá Morávka – Karlov – Hvězda – Ovčárna (jede od 25.12.2009 do 3.1.2010 denně, od 13.2.2010 do 21.2.2010 denně, od 9.1.2010 do 28.3.2010 o víkendech) BUS 3 Krnov - Bruntál – Malá Morávka – Karlov – Hvězda – Ovčárna (jede od 25.12.2009 do 5.4.2010 denně) BUS 4

Karlova Studánka – Hvězda – Ovčárna (provoz denně)

Zdroj: http://www.veolia-transport.cz/tmpl/ExtensionPage.aspx?id=33391&epslanguage=ML

Skibusy jsou provozovány jako běžné autobusové linky a mohou je využít k přepravě jak lyžaři s lyžemi, tak i všichni ostatní cestující.

Ski areál Avalanche Ski areál se nachází na okraji obce Dolní Moravice. K dispozici je 5 vlastních propojených sjezdovek v areálu hotelu Avalanche. Obrázek č. 7 Ski areál Avalanche

V areálu je čtyřsedačková lanovka Avalanche dlouhá 1000 m a 2 vleky (POMA „VYDRA“ – 500 m, VLEK REMÍZ – 500 M). Dále se v areálu nachází snowpark se 2 vleky, mezi jehož atrakce patří bowle, U-rampa, skokánek, big air, rail a side bedna. Ski areál nabízí lyžařskou škola pro děti i dospělé, půjčovnu lyží a bruslí, skiservis.

32

Tabulka č. 21 Popis ski areálu Avalanche 700 – 825 m n. m. Převýšení

40 – 110 m

Obtížnost

modrá, červená

Kapacita

4 000 osob/hod.

Počet vleků

4

Počet lanovek

1 (čtyřsedačková)

Počet sjezdovek

5 (až 1 500 m)

Zdroj: http://www.ceskehory.cz/ski-areal/skiareal-avalanche.html Areál Ski Annaberg – Andělská Hora – Suchá Rudná Lyžařské středisko Ski Annaberg je rozděleno do dvou částí, a to na areál Andělská Hora a areál Suchá Rudná. Pro obě střediska platí jednotný odbavovací systém. Obrázek č. 8 Areál Ski Annaberg

Suchá Rudná

Lyžařský areál se nachází v malebném údolí v podhůří Jeseníků mezi Bruntálem a Vrbnem pod Pradědem. Lyžařský areál Suchá Rudná (700 – 761 m n. m.) nabízí na severním svahu dvě upravované a umělé zasněžované sjezdovky o délce 650 m, večerní lyžování, snowboardové překážky, snowtubing a také dětské hřiště pro děti s trampolínou. K dispozici je půjčovna lyžařského a snowboardového vybavení. Sjezdovky jsou zvláště vhodné pro začínající lyžaře a snowboardisty, a pro výuku školních lyžařských kurzů. Dětské hřiště je vybaveno pohodlným vlekem pro nejmenší lyžaře. Mezi hlavní sjezdovkou a dětským hřištěm jsou umístěny překážky pro snowboardisty. Tabulka č. 22 Sjezdovka areálu Suchá Rudná Sjezdovka

Převýšení

Hlavní 60 m Školní 30 m Dětské hřiště 10 m Zdroj: http://www.annaberg.cz/index.php?&typm=uvod&clanek=sjezdovky

Délka

Obtížnost 350 m 150 m 60 m

Středně těžká Lehká Lehká

33

Andělská Hora

Lyžařský areál Andělská Hora (700 – 821 m n. m.) se nachází 1 km za městem Andělská Hora u hlavní cesty mezi Vrbnem pod Pradědem a Bruntálem. V areálu Andělská Hora se nachází dvě upravované sjezdovky na slunném jihovýchodním svahu o délce 650 m a dětské hřiště. Areál je vhodný jak pro zdatné lyžaře, tak i pro začátečníky, snowboardisty, ale hlavně pro rodiny s dětmi. Dětské hřiště se nachází ve spodní části areálu a je vybaveno dětským vlekem. Kromě sjezdovek mohou lyžaři využít volný terén okolo hlavní sjezdovky. Tabulka č. 23 Sjezdovky areálu Andělská Hora Sjezdovka

Převýšení

Hlavní U lesa Dětské hřiště

Délka 120 m 120 m 10 m

Obtížnost 650 m 650 m 60 m

Lehká Středně těžká Lehká

Zdroj: http://www.annaberg.cz/index.php?&typm=uvod&clanek=sjezdovky V okolí areálu Ski Annaberg je udržováno několik běžeckých tratí. Ski Areál Ludvíkov Nově zrekonstruovaný a rozšířený lyžařský areál se nachází u penzionu Grizzly v obci Ludvíkov v nadmořské výšce 640 – 790 m n. m., mezi Vrbnem pod Pradědem a Karlovou Studánkou. Lyžařský svah je určený jak pro pokročilé, tak i pro začátečníky. Areál je zasněžovaný a průběžně upravovaný rolbou. Areál nabízí večerní lyžování, lyžařskou školu a úschovnu lyží. Obrázek č. 9 Ski areál Ludvíkov

Tabulka č. 24 Sjezdovka ve Ski Areálu Ludvíkov Sjezdovka Modrá

Převýšení

Délka 60 m

Obtížnost 200 m

Lehká

Zdroj: http://www.ceskehory.cz/ski-areal/ludvikov.html Běžecké tratě V této oblastí se nachází také několik strojově upravovaných lyžařských běžeckých tratí.

34

Obrázek č. 10 Běžecké tratě

Tabulka č. 25 Běžecké tratě Označení 2A 3A 3B 3C 6A 6B 6C 3C

Trasa Nová Ves – Dolní Moravice Místní tréninkový okruh – v nejbližším okolí Vrbna pod Pradědem Suchá Rudná – Anenská myslivna – Anenský vrch Anenská myslivna – Malá Hvězda – Hvězda nad Karlovou Studánkou Rudná – Ranná – Stará Voda – Malá Hvězda Dva okruhy v Suché Rudné – žlutý a červený Stadiónek Suchá Rudná – nástup na turistickou trasu Suchá Rudná Anenská myslivna – Malá Hvězda – Hvězda nad Karlovou Studánkou Malá Hvězda – Suchá Rudná – cesta na Podlesí – Železný vrch

Délka 5 km 11 km 8 km 14,5 km 10 km 2 a 2,5 km 1,6 km 20 km 8,4 km

Zdroj: http://www.annaberg.cz/index.php?&typm=uvod&clanek=bezecke-trate Zdroj: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/4456_MSK-Jeseniky_1.pdf

35

Obrázek č. 11 Běžecká mapa oblasti

4.2.2

Kulturně-historický potenciál a předpoklady cestovního ruchu

Kulturní a technické památky V oblasti obcí Malá Morávka je mnoho kulturních a technických památek, které vytvářejí velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Tabulka č. 26 Přehled hlavních kulturních památek v oblasti Základní kámen nového farního kostela Nejsvětější Trojice byl položen v roce 1790. Dokončen a Farní kostel slavnostně vysvěcen byl 22. října 1793. Obraz na hlavní oltář dodal Jan František Greipel, zatímco nesvětější trojice boční oltář Jana Nepomuckého, situovaný na evangelijní straně, je dílem N. Kindermanna. Oltář v Malé Morávce Svatého Kříže na protější straně vytvořil sochař Ondřej Koschatský. Původní varhany od Josefa Staudingera z Andělské Hory nahradil v roce 1915 nástroj Riegrovy firmy z Krnova. Spolu s barokní farou z r. 1770 tvoří malebný celek. Kaple v obci Malá Morávka byla postavena r. 1690 Václavem Schilderem na Kapličkovém vrchu. Kaple nesvětější Měla zděný presbytář, ale loď roubenou ze dřeva. trojice v Malé Kapli přestavěli bratři Karel Josef, Jan Kašpar Weissové. Pozemek, na němž kaple stála, získal totiž Morávce Antonín Weiss (otec) spolu s č. p. 75 po rodině Schilderově. Původní přesbytář ponechali, ale na místě roubené lodi dali postavit loď novou, zděnou a poněkud větší. Ze staré kaple byly do nové 36

Vesnická památková zóna

Kostel Svaté Anny na Anenském vrchu u Andělské Hory

Kostel Narození Panny Marie

Kříž

přeneseny stropní kazety. Jejich původní jednoduchou malovanou výzdobu nahradily obrazy s výjevy ze života Ježíšova, poprsími evangelistů, apoštolů a dalších novozákonních osob. V obci Malá Morávka byla vyhlášena roku 1995 vesnická památková zóna a mnohé z chalup jsou zapsány jako památky lidové architektury. Kolem roku 1790 stálo v Malé Morávce více než sto padesát domů, ponejvíce roubených ze dřeva. Od počátku 19. století si nahrazovali nejbohatší obyvatelé staré stavby novými, zděnými z kamene a cihel. Většina usedlostí však stále zůstávala dřevěná a stejný materiál se používal na přístavby. Z etnografického hlediska spadají zdejší chalupy do kategorie domů sudetoněmeckého jesenického typu. Ponejvíce se jedná o jednodomy s obytnou a hospodářskou částí, tzv. “pod jednou střechou”. Mají vždy průchozí chodbu, z níž se na jedné straně vchází do velké obytné světnice. K ní se teprve později přistavovaly malé úzké světničky, zvané zadní. Na protější straně chodby se velmi často stavěla jiná malá místnost, označovaná jako “zvláštní světnička”. Obývali ji zpravidla podnájemníci, nejčastěji nádeníci, podruzi a pomocní dělníci. Obydlí výměnkářů byla různá. Buď šlo o pouhé světničky, ale často o celé výměnkářské byty nebo dokonce samostatné výměnkářské domky. V obci Andělská Hora, asi 9 km SZ od města Bruntál, na dnes tzv. Anenském vrchu (861 m), bylo odedávna oblíbené místo pro setkávání mládeže z farnosti. Původní dřevěná kaple byla postavena r. 1696 a zvyšujícím se počtem poutníků byla rozšířena a přestavěna v druhé polovině 18. století na poutní barokní kostel sv. Anny. Místo i kaple zaznamenaly největší rozkvět od konce 18. století do poloviny dvacátého. Od té doby místo upadlo a je porušena a zpustošena i samotná kaple. Přesto se stojí za to sem vydat a nechat na sebe dýchnout něco z té minulosti a rozhlédnout se do kraje. Kaple je ve správě farního úřadu Andělská Hora. Obec se snaží dnes kostel opravit a vrátit místu svůj význam. Byla obnovena pouť. Kostel je trojlodní stavbou stojící ve svahu uprostřed čtvercového náměstí v obci Andělská Hora. Západní průčelí představuje vysoká hranolová věž s polygonální nadstavbou. K severní a jižní straně lodi přiléhají přízemní předsíně čtvercového půdorysu s odsazenými zaoblenými nárožími, přistavěné po požáru z roku 1732. Jako první provedl archivní výzkum farář Martin Niesner v roce 1771. Z rozdílných archivních záznamů usoudil, že původní stavba byla zbudována kolem roku 1638 a vysvěcena v červnu 1655 olomouckým sufragánem Janem z Gobaru. Jeho pokračovatelem je farář Josef Hirt z Opavy, který se domníval, že stavba je spojena s pány z Vrbna, z jejichž rukou mělo panství přejít do vlastnictví řádu německých rytířů roku 1618. Kostel s farou měl pak znovu založit řádový velmistr Jan Kašpar ze Stadionu v roce 1637.

Muzeum v obci Ludvíkov

Pískovcová zlidovělá sochařská práce z roku 1815 představující složitou kompozici Ukřižování s Marií a Janem Evangelistou pod křížem. Ve spodní částí podstavce pod nápisem je reliéf plačící Maří Magdaleny. Barokní plastika z roku 1724, přemístěna na nynější místo v roce 1771. Kvalitní kamenosochařská práce z pískovce s donátorským nápisem s chronogramem. Dnešní podoba pomníku nahrazuje pomník z roku 1881. Nachází se v parku. Roku 1947 jej však místní občané zničili. Nově byl odhalen v roce 1998 u příležitosti vysvěcení obecního praporu. Původní Wilhelmova huť, později továrna na výrobu dřevěného zboží, sudů, kádí a nábytku. Nyní je tento objekt ve vlastnictví firmy Mader, která se zabývá výrobou pelet a řeziva. Kostel je v majetku obce Ludvíkov. Jeho počátek je v německé kronice spojen s rokem 1775. Říká se v ní:"V tomto roce přinesla paní Marie Pompe obraz Navštívení Panny Marie, náš nynější oltářní obraz do Ludwigsthalu pro který původně nechala pořídit dřevěnou kapličku" V roce 1793, tedy po 18ti letech na stejném místě, byl dne 4. září nasazením kopule zcela dokončen kamenný kostelík a zasvěcen ke cti Boží a slávě Blahoslavené Panny marie. Místní obyvatelé přispěli k vybudování kostelíka kapitále 350 zlatých rakouské měny. Duchovní správa obce příslušela původně farnímu úřadu ve Světlé Hoře, od roku 1723 do Vrbna. V letech 1945 - 1989 se žádné opravy, nebo zlepšení neprováděly. Až v roce 1992 bylo provedeno vymalování kostela, venkovní fasáda. V nynější době je prováděna rekonstrukce interiéru spojena s výmalbou, rekonstrukcí elektroinstalace, za dohledu pracovníků památkové péče. Nachází se v prostorách Obecního úřadu. Možnost shlédnutí sbírek, týkajících se historie této obce a výrobků zdejších proslulých sléváren, které vyráběly výrobky z litiny, mědi i jiných kovů.

Filiální kostel sv. Jakuba Staršího

Filiální kostel sv. Jakuba Staršího je chráněna stavba z roku 1795 s renesančním kněžištěm a věží z roku 1593, pilíř svaté trojice – barokní sochařská práce z roku 1752.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní plastika z roku 1751.

Socha Immaculaty

Kvalitní plastika moravské provenience z roku 1764.

Socha sv. Jana Nepomuckého Pomník E. S. Engelsberga Budova továrny Fa Mader Kostel Navštívení Pany Marie

37

Most Švédského typu Kaple Nejsvětější Trojice

Ojedinělá konstrukce o dvou mostních polích.

Dřevěná kaple se nachází v místní části Suchá Rudná. Byla postavena v roce 1796, některé prameny však hovoří o letopočtu cca 1720. Objekt byl původně postaven v sousední obci Karlova Studánka a v polovině 19. stol. byl rozebrán a postaven v obci Suchá Rudná. Kaple sv. Josefa Kaple se nachází v místní části Podlesí. Dřevěná kaple pochází z 18. Století a nejprve sloužila jako zvonice s věžičkou. Roku 1812 místní obyvatelé obnovili před kaplí kříž z modřínového Podlesí dřeva. Roku 2004 byla kaple i s areálem hřbitova označena za kulturní památku. Zdroj: http://www.andelskahora.info; http://www.svetlahora.cz; http://www.obecdolnimoravice.estranky.cz/

Mezi městské památky obce Andělská Hora patří rovněž 6 domů, které se v obci nacházejí. Domy pochází z 18. století a jsou charakteristické svými architektonickými detaily.

Tabulka č. 27 Turistické zajímavosti Andělská Hora Zajímavost

Popis

Anenská myslivna

Anenská myslivna je rozcestí červené a žluté turistické trasy. Nachází se jižním směrem od města Vrbno pod Pradědem a na severním úbočí vrcholku Anenský vrch (860 m n. m.). V současnosti slouží myslivna jako rekreační středisko. Studánka Nachází se vedle bývalé cesty, která spojovala Andělskou Horu a Suchou Rudnou. Cesta se dochovala v podobě „cesty polní“. Studánka se nachází na cestě na Anaberg. Voda ze Studánky není pitná, ale je zde možnost odpočinku ve stínu líp. Zdroj: http://www.andelskahora.info/turisticke_zajimavosti.html www.infocesko.cz

Mezi technické památky patří historie rudného hornictví v oblasti a geologické muzeum. Přímo v Karlově Studánce v komplexu lázní je technická památka – malá vodní elektrárna.

Lázeňství V oblasti je rozvinuté tradiční lázeňství. V obci Karlova Studánka jsou Státní lázně Karlova Studánka s. p. Karlova Studánka jsou moderní a ojedinělé přebudované lázně uprostřed krásné jesenické přírody. První zmínky o léčivých pramenech jsou z počátku 18. století. Lázně založil nejmladší syn Marie Terezie Maxmilián II. - František v r. 1780. Pod lékařským dohledem je lázeňská léčba řízena od roku 1785. Dnešní název Karlova Studánka lázně získaly v roce 1803 po nejslavnějším habsburském vojevůdci Karlovi, který jako první evropský válečník porazil Napoleona u Aspern v roce 1809.

38

Tradice i klimatická měření o Karlově Studánce dokládají, že je zde nejčistší vzduch ve střední Evropě. Leží v panenské přírodě na východní straně nejvyšší hory Jeseníků Pradědu, v údolí horské říčky Bílé Opavy. Pro svoji jedinečnou polohu a léčivé klima je Karlova Studánka ideálním místem pro léčbu pacientů s onemocněním dýchacích cest. Ideální je pobyt zejména pro osoby s chronickými záněty hrdla, dutin, hlasivek, nosu, průdušek, plic a u nemocných s průduškovým astmatem. Lázeňské místo je vhodné i pro léčení nemocí onkologických (po ukončení základní léčby), pro léčbu vysokého krevního tlaku a onemocnění cév. Souběžně se léčí i doprovodné pohybové nemoci - kloubní a páteřní potíže. K dispozici je solná jeskyně, Vacu Well, Vibrosauna a bazén se slanou vodou, teplou 32°C - 34°C, řadou vodoléčebných metodik skrytých ve Obrázek č. 12 Letní zámek SLKS stěnách a dnu bazénu, resp. na podvodních lehátkách a lavicích, whirpoolech, dále finská sauna, tepidárium a zajímavé netradiční ochlazovací metodiky. K přírodním léčivým zdrojům patří minerální voda a přírodní oxid uhličitý získávaný z hloubky 127 m. Přírodní minerální voda má vysoký obsah kyseliny uhličité a metakřemičité. Slouží k přípravě uhličitých koupelí i rašelinových 2 zábalů, dále k inhalaci a k pití. Ojedinělé je čisté léčivé klima. 4.2.3

Potenciál infrastruktury cestovního ruchu

Vzhledem k velkému potenciálu turistických atraktivit v oblasti je zde poměrně velká nabídka možností ubytovacích zařízení. Na základě především dat ČSÚ, případně přímo z rozpočtů obcí, byl sledován nejen počet lůžek v ubytovacích zařízeních, ale také jejich vytíženost. Není k dispozici statistický údaj za jednotlivé obce o průměrném počtu nocí, které zde ubytovaný návštěvník stráví. Budeme brát proto v úvahu data za Moravskoslezský kraj v příslušném roce – výsledek tedy může být v počtu návštěvníků mírně zkreslený. Tabulka č. 28 Počet a vytíženost ubytovacích zařízení v obcích Karlova Malá Ludvíkov Andělská Studánka Morávka hora počet ubyt zařízení 7 58 9 1 počet lůžek 821 2186 470 43 počet přenocování 80 000 66 842 17 787 1 000 průměrná doba přenocování v 3,2 MSK počet návštěvníků 25000 20 888 5558 326 (počet přenocování/průměrná doba přenocování) Vytíženost lůžek (průměrně za 27% 8% 10% 6% rok), (100% vytíženost lůžek HUZ v roce (počet lůžek x 365 dní)/skutečný počet přenocování)

Světlá Hora 3 248 19 079

Dolní Moravice 6 202 4 889

5962

1528

21%

7%

Zdroje: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/tourism.aspx; http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?childsel0=1&cislotab=CRU9010CU&kapitola_id=654&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel 0=1&druh_1_18=51&pro_7_31=554979; údaje přímo z obcí nebo jejich internetových stránek

2 Zdroj: http://www.k.studanka.cz/

39

V oblasti poměrně velká nabídka různých služeb. Jejich druh se odvíjí od specifikace území dle atraktivit cestovního ruchu. Nejvíce je zde ubytovacích zařízení společně se službami pro lyžaře a cyklisty. Počet ubytovacích zařízení v poměru k jejich vytíženosti je dobrá. Návštěvníci by ocenili jejich vyšší standard. Tabulka č. 29 Spokojenost návštěvníků se službami v oblasti v okolí Pradědu (v %) VELMI DOBŘE SPÍŠE DOBŘE SPÍŠE ŠPATNĚ Ubytovací služby (pokud jste zde ubytováni) Úroveň veřejného stravování Služby pro motoristy Služby pro cykloturisty Služby pro lyžaře Úroveň personálu ve službách cest. ruchu Péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid, wc) Cenová úroveň služeb Zdroj: www.monitoring.cz

-

VELMI ŠPATNĚ -

48

4

72 12 2 52 60

18 20 12 40 28

38

54

6

-

56

36

4

-

6 8 4 -

2 12 -

Návštěvníci oblasti hodnotí velmi dobře především úroveň veřejného stravování a úroveň personálu ve službách. Stravování Možnosti stravování v oblasti v těchto zařízeních: Chata Kopřivná, Na Rychtě, Penzion Pod Kapličkou, U Kovárny, U Křížku, Občerstvení u Praděda, Penzion Restaurace Na Hvězdě - Karlova Studánka, Hvězda - Malá Morávka, Praděd. Další možnosti jsou v ubytovacích zařízeních. Informační centra V obcích chybí informační centra pro návštěvníky. Nejbližší informační centrum je Městské informační centrum Bruntál, nám. Míru 7, 792 20 Bruntál.

Závěry:

V oblasti je obrovský potenciál v přírodním prostředí a počtu přírodních památek. Území je rovněž bohaté na kulturní a technické památky. Je zde velmi rozsáhlá síť cyklotras a turistických stezek a tras. V oblasti chybí podrobnější sít cyklostezek. Vzhledem k horskému prostředí oblasti jsou zde velmi dobře zavedeny a rozvíjeny zimní sporty. V okolí obou obcí jsou dva rozsáhlé lyžařské areály s několika sjezdovkami a běžeckými tratěmi. V oblasti jsou zavedeny linky cyklobusů i skibusů. Vzhledem k tomu, že oblast je tradičně vyhledávána turisty, je zde kvalitní infrastruktura ubytovacích zařízení. V oblasti je pevně zakotveno lázeňství. Státní lázně Karlova Studánka s.p. patří mezi významnou turistickou lokalitou. Hrají také velmi významnou roli mezi ubytovacími zařízeními. V obcích jsou početné ubytovací kapacity, které však většinou nejsou plně vytíženy. Nejlépe jsou vytížena ubytovací zařízení v ocích Karlova Studánka a Světlá Hora. V obcích chybí informační centra.

40

4.3 Analýza poptávky Profil návštěvníka Typický návštěvník oblasti obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem):

je ve věku 35 – 49 let 99 % návštěvníků jsou Češi má vysokoškolské vzdělání nebo střední s maturitou přijíždí z místa bydliště vzdáleného nad 100 km, ze kterého přijede nejčastěji autem nejčastěji zvolí k ubytování penzion, návštěvník lázní je ubytován v hotelu ∗∗∗ a více hledá zde poznání a zlepšení zdraví za největší atraktivitu oblasti považuje pěší turistiku a zimní sporty zůstane zde nejčastěji jeden den, návštěvníci lázní zůstávají často i déle než 7 dní informace o možnostech turistického vyžití v oblasti získává nejčastěji od přátel a známých nebo na internetu obecně velmi pozitivně hodnotí přátelskost místních lidí pozitivně také hodnotí ubytovací a stravovací kapacity a úroveň jejich služeb nejčastěji mu v oblasti chybí možnosti atrakcí pro děti a nákupní příležitosti nepříliš pozitivně hodnotí hromadnou dopravu v oblasti nejlépe hodnotí služby pro lyžaře3

Závěry:

z hlediska dopravní infrastruktury je zde nedostatečné zajištění hromadnými dopravními prostředky a vzájemná propojenost mezi jednotlivými atraktivitami cestovního ruchu chybí rychlostní komunikace z analýzy ubytovacích zařízení vyplývá, že v oblasti je poměrně velké množství ubytovacích zařízení jedním z nejdůležitějších ubytovacích zařízení jsou Státní lázně Karlova Studánka s. p., které nabízejí velké kapacity ubytování na vysoké úrovni je zde velký potenciál přilákat do oblasti více cizinců pro výše uvedené schází větší počet ubytovacích kapacit se zvýšenými standarty a nadstandardy přírodní horské prostředí významně ovlivňuje zdejší cestovní ruch, návštěvníci sem jezdí za pěší turistikou, zlepšením zdraví a zimními sporty návštěvníci by uvítali zlepšení služeb pro cyklisty i pro lyžaře

4.4 Situační analýza zainteresovaných aktérů Tabulka č. 30 Situační analýza 5C složky Company (společnost)

hlavní a doplňkové produkty image na trhu technika a zkušenosti kultura

3

charakteristické skutečnosti ubytovací zařízení, ski areály, pěší turistika (turistické a cyklotrasy), lázně pozitivní reference z oblasti lázeňství a sportovního vyžití - lyžování tradice v oblasti lázeňství lyžování – několik ski areálů akcent na cestovní ruch společenské akce v lázních (ples, hudební program, cestopisné přednášky, prodejní výstavy lidových umělců

Zdroj: monitoring.czechturism.cz 41

velikost trhu tržní segmenty

atd.) tradiční obecní akce Zkvalitnit a rozvíjet služby v cestovním ruchu v oblasti a v kontextu regionu. subjekty cestovního ruchu na území (provozovatelé ubytovacích zařízení, ski areálů atd.) cestovní kanceláře (nejvýznamnější ATIS) chybí informační centra v celé oblasti celá ČR + cizinci (hlavně Poláci a Slováci) rodiny s dětmi, senioři, zahraniční turisté

výhody pro zákazníky

propojenost atraktivit v území

prodejní cesty

internet, osobní návštěva území

zdroje informací pro zákazníky

nepřímí konkurenti

internetové stránky cestovního ruchu, internetové stránky obcí, publicita území, publicita nabídky atraktivit (lázně, jednotlivá ubytovací zařízení) vytváření atraktivit pro rodiny s dětmi, jejich vzájemné propojování, nároky na vyšší standard poskytovaných služeb investiční záměry v okolních turistických destinacích potencionální konkurencí by mohly být duplicitní záměry uvnitř území ostatní regiony Moravskoslezského kraje

silné a slabé stránky konkurence

silné

cíle Collaborators (spolupracovníci)

dodavatelé distributoři

Custommers (zákazníci)

trendy

Competitors (konkurenti)

aktuální nebo potenciální konkurenti

− − − slabé − − −

Climate nebo Context (klima nebo kontext)

politické prostředí a právní regulace ekonomické prostředí

sociálně-kulturní prostředí technické prostředí

přírodní prostředí (CHKO Jeseníky) tradice turistického ruchu v oblastech turistické atraktivity (golf atd.)

atraktivity nejsou propojené nemají dostatek doplňkových služeb nemají služby přímo zaměřené na rodiny s dětmi či seniory vliv na poskytování dotačních prostředků na podporu cestovního ruchu (trendy dle vývoje politické situace) celosvětová hospodářská a ekonomická krize – vliv na rozvoj cestovního ruchu (nezaměstnanost, menší finanční potenciál turistů) trendy v poptávce po turistických atraktivitách, metody komunikace s turisty vliv instituce CHKO, nové technologie zvyšující standard služeb poskytovaných v cestovním ruchu


4.5 Problémové oblasti rozvoje cestovního ruchu Problémovými oblastmi cestovního ruchu jsou:

Neexistence turistických atraktivit, jako doplňkových služeb pro již tradiční turistické cíle na území (lázně, zimní sporty). Nepropojenost jednotlivých atraktivit na území obou obcí mezi sebou, v rámci okolních obcí i celého regionu. Nedostatečná místní i regionální dopravní infrastruktura. 42

Nízký standard nabídky ubytovacích služeb.

4.6 Potenciál rozvoje cestovního ruchu Hlavními oblastmi potenciálu rozvoje cestovního ruchu území jsou:

Přírodní prostředí. Rozvoj pěší turistiky, cyklotras a služeb pro lyžaře. Podpora a ubytovacích zařízení, rozvoj lázeňství. Získání zahraniční klientely. Zkvalitnění dopravní infrastruktury. Hledání atraktivit, které by propojily území jako celek mezi sebou.

4.7 SWOT analýza Na základě výše uvedených skutečností byla vypracována SWOT analýza, která byla vztažena k oblasti cestovního ruchu na území obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem). Tabulka č. 31 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

Body

SLABÉ STRÁNKY

Body

Cenově dostupná lokalita

9

Nedostatečná spolupráce v území

8

Přírodní zdroje

8

Neexistence doplňkových služeb

8

Praděd

8

Dopravní infrastruktura

6

Architektura, památkový ráz

6

Marketingová roztříštěnost území

4

Historie rudného hornictví

2

Absence pěších a cyklo stezek

4

Geologická expozice

2

Neochota dohodnout se na společných věcech

3

Dlouhé stráně

2

Nejsou podmínky pro investory

1

Koncentrace atraktivit

2

Nedostatečná propagace

0

Slezská Harta

1

Existující vazby odsunutých obyvatel

0

PŘÍLEŽITOSTI

Body

OHROŽENÍ

Body

Rozvoj volnočasových aktivit

9

Ztráta rázu klidného a chráněného území

13

Zlepšení komunikace, propagace

8

Nezájem/nenalezení investorů

7

Rozvoj kongresové turistiky

5

Institut CHKO

5

Rozvoj celoročních služeb

4

Masová turistika

3

Vzájemná doplňkovost nabídky

3

Zaměření na rodiny s dětmi

3

Potenciál polského trhu

3

Využití kulturních tradic

2

Rozvoj lázeňství

1

Zaměřit se na důchodce

1

Přilákat cizince do regionu

0

Využití územních vazeb

0

Běžecké lyžování, pěší turistika

0

Přírodní prostředí

0

Zdroj: Vlastní zpracování + pracovní skupina IPRÚ

43

Závěry

mezi příležitosti pro rozvoj území byly identifikovány hlavně rozvoj volnočasových aktivit a zlepšení komunikace a propagace zainteresovaných aktérů největší ohrožení vidí aktéři území jednoznačně ve ztrátě rázu klidného a chráněného území velmi důležitou silnou stránkou je cenová dostupnost nabízených služeb mezi silné stránky území rovněž patří jednoznačně přírodní prostředí v oblasti obou obcí jako slabé stránky území byly zhodnoceny nespolupráce aktérů v cestovním ruchu na území a neexistence doplňkových služeb

4.8 Závěr marketingové analýzy

Z provedené podrobné analýzy území (sekundární data – makroprostředí, nabídka, poptávka, situační analýza) a následné navazující práce pracovní skupiny (SWOT analýza) vyplynuly jak problémové oblasti, tak i příležitosti pro rozvoj infrastruktury cestovního ruchu v oblasti. Tyto závěry jsou východisky pro definování společné vize a strategických cílů.

44

5

NÁVRH CÍLŮ IPRÚ 5.1 Stanovení vize rozvoje cestovního ruchu

Byla formulována vize rozvoje cestovního ruchu území: „Ekonomicky prosperující lázeňská lokalita nabízející aktivní využití volného času jak pro domácí tak zahraniční návštěvníky (rodina s dětmi a senioři) založená na čistém životním prostředí a komplexnosti služeb“ Pro dosažení uvedené vize byly stanoveny tyto dílčí strategické cíle:

Zlepšit spolupráci v cestovním ruchu s hlavními aktéry Vybudovat zázemí pro volnočasové aktivity Vytvořit moderní centrální marketingové a komunikační nástroje Zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu pěších a cyklostezek Zlepšit vnitřní dopravní infrastrukturu Zkvalitnit zázemí pro kulturní vyžití Zkvalitnit standard ubytovacích zařízení

5.2 Popis očekávaných dopadů realizace IPRÚ V rámci pracovní skupiny byla na základě sekundárních analytických dat a SWOT analýzy definována vize území a strategické cíle, které povedou k jejímu naplnění. Vize popisuje představu území z hlediska cestovního ruchu za několik let (v roce 2015). Pracovní skupina se shodla na tom, že rozvoj cestovního ruchu bude směřovat k těmto dílčím vizím:

Cestovní ruch bude nadále směřovat k rozvoji lázeňství. Bude se soustředit na náročnějšího zákazníka. Hlavními cílovými skupinami budou - rodiny s dětmi a senioři. Návštěvníky území bude tvořit ve větší míře i zahraniční klientela. Přírodní prostředí si zachová současnou čistotu a neporušenost. Vznikne několik nových turistických atraktivit, které budou zaměřeny na volný čas a budou doplňovat stávající nabídku. Jednotlivé atraktivity cestovního ruchu se budou navzájem doplňovat a nabízet různé formy volnočasového vyžití.

Zpracovaná vize území bude naplňována jednotlivými strategickými cíli. Pracovní skupina se shodla, že k rozvoji cestovního ruchu v oblasti přispějí projekty zaměřené na rozvoj těchto oblastí:

Prohlubování vzájemné komunikace a spolupráce mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu – obce, lázně, podnikatelské subjekty, turistické oblasti, euroregion, CHKO atd. o Povede k propojenosti a komplexnosti nabízených služeb. Rozvoj a budování v oblasti atraktivit zaměřených na volný čas. o V současné době v oblasti chybí různorodost nabízených služeb tak, aby návštěvník mohl využít jejich komplexnosti a pobýval tak v oblasti déle. Rozvoj komunikačních a marketingových technologií. o Pro marketing území chybí moderní komunikační technologie, které by mohly výrazně přispět k propagaci území a zvýšení jeho návštěvnosti. Rozvoj v oblasti doprovodné infrastruktury pěších a cyklostezek.

45

Vzhledem k bohatému a přírodnímu prostředí je v této oblasti velký potenciál rozvoje. Protože v oblasti již jsou turistické stezky a cyklostezky, jde hlavně o zkvalitnění doprovodné infrastruktury a jejich rozvoj. Rozvoj vnitřní dopravní infrastruktury. o Velkou slabinou sledovaného území je vnitřní dopravní propojenost. Je nezbytné tuto situaci řešet, V současné době jsou již některé projekty ke zlepšení vnitřní dopravy v realizaci. Rozvoj zázemí pro kulturní akce. o Rozvoj aktivit, které návštěvníka pozdrží na území na delší dobu. Nabídka kulturních akcí je jednou z takových možností. Prostředí lázní je svým zázemím pro tyto aktivity vhodné. Zvýšení standardů ubytovacích zařízení. o V oblasti obcí zahrnutých do definovaného území je velké množství ubytovacích zařízení, některé z nich jsou však ve velmi špatném technickém stavu. Pro přilákání náročnějšího zákazníka, případně i ze zahraničí je nutné zvýšit jejich úroveň. o

Konkrétními kroky pro realizaci těchto cílů budou předkládané projektové záměry.

Předpoklad konkrétních dopadů IPRÚ na základě již předložených projektů V oblasti Karlovy Studánky a Malé Morávky byly shromážděny projektové záměry, které byly předloženy subjekty cestovního ruchu na tomto území. Některé z těchto záměrů jsou v souladu s vizí a strategickými cíli a přímo podporují rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Svými konkrétními projekty definují koncepci konkurenční strategie pro dosažení cílů IPRÚ. Z těchto projektů vyplývají tyto hlavní body koncepce:

Zvýšení standardu ubytovacích zařízení

Výstupy IPRÚ zvýšení standardu ubytovacích zařízení Současnost rekreační středisko (bez certifikace) -

výstup IPRÚ certifikovaný 3* hotel (67 rekonstruovaných lůžek) nově vybudované rekreační středisko (10 nových lůžek) přístavba v rámci sportovněrehabilitačního centra (32 nových lůžek)

= 109 nově vybudovaných či zrekonstruovaných lůžek v zrekonstruovaných ubytovacích zařízeních

Vybudování zázemí pro volnočasové aktivity

Výstupy IPRÚ → → → → → → →

2 x sportovně-rekreační zábavní park sportovní centrum in – line a cyklo okruh 3 x lyžařský vlek lázeňství - koupele technická památka sportovně-rehabilitační centrum 46

→ skanzen → rekreační areál - rozhledna = 12 rekonstruovaných atraktivit, které přímo podporují cestovní ruch v oblasti, propojují definované území a vytvářejí infrastrukturu pro volný čas

Zlepšení spolupráce hlavních aktérů v cestovním ruchu Zkvalitnění a rozšíření infrastruktury pěších a cyklostezek Zlepšení vnitřní dopravní infrastruktury

Tyto cíle budou v rámci IPRÚ rovněž naplňovány. Projekty, které směřují k rozvoji v cestovním ruchu a nesplňují podmínky oblasti podpory ROP 2.2 Rozvoj cestovního ruchu, budou předloženy do jiných oblastí podpory v ROP nebo jiných operačních programech. Případně budou naplňovány projekty z vlastních zdrojů. V souvislosti s ostatními cíli nebyly v rámci IPRÚ doposud předloženy žádné projekty. Důsledkem realizovaných konkrétních kroků budou:

Počet projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu – 13.

Zvýšení počtu pracovních míst – o 51.

Zvýšení počtu nově vybudovaných či zrekonstruovaných lůžek – o 109.

Zvýšení návštěvnosti o 3 – 5 %

Prodloužení délky pobytu návštěvníků na území o 1 den.4

5.3 Popis očekávaných výsledků a výstupů realizace IPRÚ Monitorovací indikátory Prostřednictvím realizace IPRÚ obcí na Jesenicku dojde k naplnění cílů a uspokojení potřeb v území. Realizací IPRÚ vznikne řada nové vzájemně se doplňující infrastruktury pro volnočasové vyžití, ale také potřebné zázemí pro návštěvníky. Zrealizované projekty v rámci IPRÚ budou naplňovat řadu monitorovacích indikátorů. Povinně sledovanými indikátory jsou:

Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí jednotka Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

INDIKÁTOR VÝSTUPU Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu počet 0 13 Počet předložených projektů v rámci IPRÚ korespondujících s obsahem aktivit pro oblast podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu. Měřit se bude na základě uzavřených Smluv o poskytnutí dotace na předložené individuální projekty. Příjemci dotací na projekty realizované v rámci IPRÚ obcí na Jesenicku Bude vyhodnoceno min. 1x ročně.

4

Jde o interní cíle, které bude vyhodnocovat řídící výbor a využije ho pro své interní dosahování cílů realizace projektů. 47

Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí jednotka Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření

Zdroj měření Periodicita měření


Zdroj měření

Periodicita měření


Zdroj měření


INDIKÁTOR VÝSTUPU Počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu počet 0 51 Počet nových pracovních míst vzniklých díky realizaci projektů v rámci IPRÚ obcí na Jesenicku Počty pracovních míst budou sledovány na základě informací poskytnutých příjemcem dotace, povinnost udržet pracovní místa bude vyplývat ze Smlouvy o poskytnutí dotace mezi příjemcem dotace a Regionální radou regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Předložené monitorovací hlášení/monitorovací zpráva od příjemce dotace včetně dokladů prokazujících vytvoření a udržení pracovního místa. Bude vyhodnoceno min. 1x ročně. INDIKÁTOR VÝSTUPU Počet nově vybudovaných lůžek počet 0 42 Jedná se o vybudování nových lůžek v rámci podpořených individuálních projektů. Podkladem budou informace od příjemce dotace předložené v monitorovacích hlášeních a monitorovací zprávě a projektová dokumentace pro stavební povolení, případně realizační dokumentace. Monitorovací zpráva Monitorovací hlášení Projektová dokumentace pro stavební povolení, Realizační projektová dokumentace Bude vyhodnoceno min. 1x ročně. INDIKÁTOR VÝSTUPU Počet rekonstruovaných lůžek počet 0 67 Jedná se o rekonstruovaná lůžka v rámci podpořených individuálních projektů. Podkladem budou informace od příjemce dotace předložené v monitorovacích hlášeních a monitorovací zprávě a projektová dokumentace pro stavební povolení, případně realizační dokumentace. Monitorovací zpráva Monitorovací hlášení Projektová dokumentace pro stavební povolení, Realizační projektová dokumentace Bude vyhodnoceno min. 1x ročně.

Nepovinnými indikátory, které budou sledovány řídícím výborem a budou sloužit pro kontrolu naplňování vize a cílů IPRÚ jsou tyto:

Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí jednotka Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření

INDIKÁTOR VÝSTUPU Zvýšení počtu návštěvníků v území v% 0 3–5 Jedná se o zvýšení návštěvnosti území díky realizaci IPRÚ. Měření bude probíhat ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Dalším podkladem budou údaje od příjemců dotace dodávané v monitorovacích hlášeních. Český statistický úřad 48


Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí jednotka Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Monitorovací hlášení příjemců dotace Bude vyhodnoceno min. 1x ročně.

INDIKÁTOR VÝSTUPU Prodloužení délky pobytu návštěvníků v rámci území počet dnů 3,2 (průměrný počet dnů přenocování návštěvníka MSK) 4,2 (o 1) Jedná se o počet dnů, které stráví návštěvníci v území déle. Bude měřeno ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a monitorovacími hlášeními od příjemců podpory. Český statistický úřad Monitorovací hlášení Bude vyhodnoceno min. 1x ročně.

49

6

NÁVRH STRATEGIE IPRÚ 6.1 Stanovení koncepce konkurenční strategie pro dosažení cílů IPRÚ

Cílovou skupinou IPRÚ je návštěvník, který přijíždí do oblasti za atraktivitami cestovního ruchu. Dle provedených analýz sekundárních dat byl definován profil současného návštěvníka. Strategie rozvoje cestovního ruchu definovaná vizí a naplňovaná strategickými cíly povede ke změně tohoto profilu - viz tabulka č. 32. Tabulka č. 32 Profil návštěvníka profil současného návštěvníka je ve věku 35 – 49 let 99 % návštěvníků jsou Češi přijíždí s místa bydliště vzdáleného nad 100 km ze kterého přijede nejčastěji autem nejčastěji zvolí k ubytování penzion, návštěvník lázní je ubytován v hotelu ∗∗∗ a více hledá zde poznání a zlepšení zdraví za největší atraktivitu oblasti považuje pěší turistikou a zimními sporty zůstane zde nejčastěji jeden den, návštěvníci lázní zůstávají často i déle než 7 dní informace o možnostech turistického vyžití v oblasti získává nejčastěji od přátel a známých nebo na internetu obecně velmi pozitivně hodnotí přátelskost místních lidí pozitivně také hodnotí ubytovací a stravovací kapacity a úroveň jejich služeb, návštěvník Karlovy Studánky tuto oblast hodnotí lépe nejčastěji mu v oblasti chybí možnosti atrakcí pro děti a nákupní příležitosti nepříliš pozitivně hodnotí hromadnou dopravu v oblasti nejlépe hodnotí služby pro lyžaře Zdroj: monitoring.czechturism.cz, vlastní zpracování

profil návštěvníka dle vize a strategických cílů rodiny s dětmi a senioři 10% tvoří zahraniční návštěvníci přijíždí s místa bydliště vzdáleného nad 100 km ze kterého přijede nejčastěji autem, ale i hromadnou dopravou zvolí k ubytování v hotelu ∗∗∗ a více hledá kromě poznání, lázeňství a zimních sportů také atraktivity zaměřené na další aktivity volného času, rovněž zaměřené na děti zůstane v průměru 5 dní informace o možnostech turistického vyžití získává prostřednictvím moderních způsobů komunikačních technologií je náročný jak na standardy ubytování, tak na úroveň stavování a dalších doprovodných služeb pro návštěvu turistických atraktivit chce využívat dopravní spojení přímo na území vyžaduje komplexnost nabízených služeb

Pracovní skupina na základě SWOT analýzy identifikovala silné stránky území: Tabulka č. 33 Silné stránky dle SWOT analýzy silné stránky

Cenově dostupná lokalita

Přírodní zdroje

Praděd

Architektura, památkový ráz

Historie rudného hornictví

Geologická expozice

Dlouhé stráně

Koncentrace atraktivit

Slezská Harta

Existující vazby odsunutých obyvatel


50

Hlavními konkurenčními výhodami území jsou:

rozvinuté lázeňství čistý vzduch a nedotčené přírodní prostředí cenová dostupnost koncentrace atraktivit architektura a památkový ráz území

Koncepce konkurenční strategie pro dosažení cílů IPRÚ bude vycházet s již existujících konkurenčních výhod území se zaměřením na jejich rozvoj. Rozvoj bude realizován konkrétními projektovými záměry, které budou naplňovat definovanou vizi a strategické cíle se zaměřením na cílového návštěvníka.

6.2 Návrh marketingového mixu Kapitola popisuje prvky marketingového mixu 4P – 4C. Jako produkt se zde rozumí samotný Integrovaný plán rozvoje území Karlovy Studánky a Malé Morávky a individuální projekty v rámci něho realizované. Cena je zde chápána ve dvou rovinách, a to jako cena individuálních projektů a cena, kterou bude platit návštěvník v území. Komunikace IPRÚ bude probíhat jak vzhledem k aktérům a subjektům v území působícím, tak především vzhledem k cílovému návštěvníkovi. Distribuce popisuje místo, kde budou individuální projekty realizovány a přístupnost služeb návštěvníkovi.

PRODUKT – Hodnota z hlediska zákazníka Produktem je Integrovaný plán rozvoje území Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) je strategický koncepční dokument, který analyzuje stávající situaci v oblasti cestovního ruchu v území (analýza nabídky, poptávky, cílový návštěvník), vymezuje potřeby a problémy v území, definuje vizi a cíle území v dlouhodobém horizontu, prostředky a aktivity, prostřednictvím nichž dojde k uspokojení potřeb a naplnění cílů území. Integrovaný plán rozvoje území bude naplňován následujícími projekty:

Tabulka č. 34 Projekty schválené k realizaci v rámci IPRÚ Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) Název projektu Stručný popis projektu a jeho zaměření Název žadatele Cílem projektu je modernizace lyžařského areálu v lokalitě na Ovčárně zahrnující Modernizace lyžařského úpravu a rozšíření sjezdovky C, výměnu technologie vleku, nákup obslužné techniky areálu Ovčárna - Praděd a odbavovacího systému, zvýšení kapacity a bezpečnosti provozu na sjezdovce. Vlek C Komplexní modernizace sjezdové trati C, která přispěje k zatraktivnění turistické oblasti vrcholu Pradědu s nadregionálním významem a s jedinečnými klimatickými Josef Figura podmínkami pro lyžování v rámci celé ČR. Cílem projektu je vytvořit zábavní park v areálu Kopřivná v Malé Morávce pro všechny věkové kategorie se záměrem celoročního rozvoje volnočasových aktivit pro zájemce o využití volného času. V rámci projektu dojde k vytvoření prostředků pro zábavní aktivity pro všechny Zábavní park v Kopřivné věkové skupiny. Pro malé děti bude vytvořeno dětské hřiště s moderními herními Skiareál Kopřivná prvky. Dále budou k využití připraveny dětské čtyřkolky se samostatnou tratí. Pro starší děti pak dětské lanové centrum, skalní městečko a další aktivity. Pro teenagery pak rozšíření nově budovaného bike-parku a doskoková vzduchová matrace pro freestyle. Pro všechny věkové kategorie pak downhillová vozidla pro jízdu na sjezdovce a bungee trampolína. Pro starší nebo méně sportovně založené 51

Sportovní centrum 2 Lázně Karlova Studánka

Rekonstrukce rekreačního střediska BRANS Malá Morávka Odborový svaz KOVO

In - line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem Obec Malá Morávka

Rašelinové koupele Lázně Karlova Studánka

Rekonstrukce technologie malé vodní elektrárny budovy ME Lázně Karlova Studánka Rekreační areál Nová Ves Obec Dolní Moravice Modernizace ski areálu Myšák - sedačková lanovka Obec malá Morávka Lyžařský vlek Ludvíkov Božena Pořízková Skanzen Jesenicka Družstvo vlastníků půdy JESENÍKY Rekreačně sportovní zábavný park SKI ANNABERG s.r.o. Přístavba sportovněrehabilitačního a ubytovacího centra BSZ Holding, a.s.

návštěvníky pak výuka lukostřelby, kurzy nordic walking. K realizaci projektu není nutné stavební povolení a územní rozhodnutí. Cílem projektu je přestavba areálu dílen a skladů v místě bývalých dílen na sportovně relaxační centrum se zázemím. Jedná se o přestavbu chátrajícího objektu dílen a skladů na golfový trenažer a kryokomoru se zázemím, velké fitness centrum, solárium, kosmetika atd. Cílem projetu je rekonstrukce dvoupodlažního rekreačního střediska na certifikovaný hotel 3* s 67 lůžky, wellness centrum a parkoviště pro 24 aut. Objekt ze 70. let (bývalý pionýrský tábor) se nachází 100 m od SKI areálu Kopřivná, do roku 2000 zde byly rezervace až 5 měsíců dopředu. Nevyhovující sociální zařízení (8 sprch v suterénu na 92 lůžek) znamenaly pokles návštěvnosti (od r. 2008 duben a říjen zavřeno), hrozí úplné zavření objektu a jeho devastace. Proto je nutná jeho rekonstrukce. Projekt řeší vybudování 500 m dlouhého in-line a cyklo osvětleného okruhu po obvodu prostoru obecního tábořiště v Karlově pod Pradědem, který nabídne možnost k aktivnímu strávení volného času turistickým návštěvníkům obce. Projekt řeší vybudování okruhu in-line a cyklo stezky po obvodě pozemku obecního tábořiště, která bude v délce 500 m a šířce 3 m s asfaltovým povrchem, vytvoření dětského hřiště s interaktivními herními prvky, přístřešek s lavičkami pro přezouvání bruslí, prostor pro příjezd a otáčení vozidel. Stezka bude osvětlená, osazena lavičkami pro odpočinek a dvěma informačními tabulemi, které budou popisovat jak přírodu, tak historii dané lokality. Cílem projektu je vytvoření nové, atraktivní a žádané lázeňské procedury. Projektem dojde k rozvoji lázeňství a atraktivit pro volný čas (koupele budou přístupné veřejnosti, ne jen pacientům lázní) a recyklaci přírodního léčivého zdroje. Tato procedura v tomto rozsahu zatím není v nabídce lázní. Jde o velmi žádanou proceduru. Realizací projektu dojde k vybudování kompletního technické a odpočinkového zázemí. Bude vybudován ve stávajících prostorách lázní, nyní určených pro jiné potřeby. Cílem projektu je rekonstrukce MVE - navázání na historicky funkční zdroj EE. Jde o technickou památku. Realizací projektu vznikne nová turistická atraktivita. Jde o rekonstrukci zchátralého objektu. V rámci projektu dojde k vybudování i doprovodné infrastruktury památky – popisné tabule, průvodce apod. V lokalitě Dolní Moravice, místní části Nová Ves je záměrem obce vybudovat rozhlednu. Právě lokalita mezi Novovéským vrchem a Štěrkovcem nabízí nádherný výhled na hlavní hřeben Hrubého Jeseníku a také na Nízký Jeseník. Cílem projektu je odstranění staré technologie lyžařského vleku a jeho nahrazení čtyřsedačkovou lanovou dráhou. Dále potom rozšíření zasněžovacího systému a terénní úpravy 1 200 m dlouhé turistické lyžařské sjezdovky a vybudování sociálních zařízení pro veřejnost. Vlek bude určen pro méně náročné lyžaře, rodiny s dětmi. Cílem projektu je vybudování nového lyžařského vleku, zasněžovacího systému včetně provozního zázemí. Záměr představuje přeložku stávajícího vleku pro snowtubing, doplnění nového vleku, výstavbu jímacího objektu, čerpací stanice a výstavbu provozního objektu s odpočinkovou místností. Turistické a poznávací centrum pro širokou veřejnost a nejen návštěvníky regionu, týkající se zejména poznatků o hornické důlní činnosti v historických souvislostech v dané oblasti, procesu a zvláštnostech osídlování dané oblasti od dob Přemyslovců. Pro rodiny s dětmi budou tyto historické exkurzy zpestřeny o pověsti a báje Děda Praděda a to formou tištěných, keramických a jiných artefaktů. Cílem projektu je vybudování sportovně rekreačního areálu převážně s využitím v zimních měsících s komplexními službami pro širokou veřejnost. Obsahem projektu je rekonstrukce a modernizace stávajícího lyžařského vleku včetně osvětlení, technická budova včetně ČOV (bufet, ubytování, půjčovna sportovních potřeb), trafostanice, vysokotlaký rozvod pro zasněžování . Clem projektu je výstavba kvalitního ubytovacího zařízení a rozšíření doprovodné infrastruktury a stravovacích služeb s celoročním provozem a atraktivním doprovodným sportovním zařízením s rehabilitačně - relaxačními prvky - bazén velký a dětský, sauna, bowling, tělocvična, streetball, posilovna, masáže, dětská 52

herna, venkovní hřiště (tenis, volejbal, basketbal), půjčovna lyží, kol, lyžárna, úprava příjezdové cesty, parkoviště. Zdroj: Vlastní zpracování

Všech 13 výše uvedených projektů naplňuje vizi i cíle definované v území a řeší problémy a potřeby, které se v území vyskytují. Pro území přináší IPRÚ vysokou přidanou hodnotu, neboť díky realizaci dílčích projektů dojde v území k vybudování nových atraktivit cestovního ruchu a potřebného zázemí, které se vzájemně doplňují a do budoucna podpoří rozvoj cestovního ruchu na území obcí Jesenicka.

CENA – Náklady pro zákazníka Příprava IPRÚ Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem), nepřinese v území žádné dodatečné náklady. Zadavatelem IPRÚ je Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Na realizaci projektů realizovaných v rámci IPRÚ Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) byla vyčleněna finanční alokace ve výši 138 mil. Kč. Náklady, nebo-li cena, kterou musí žadatel (předkladatel projektů v rámci IPRÚ) zaplatit, souvisí se spolufinancováním předložených projektů. Dle pravidel Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko byla stavena míra dotace a vypočtena výše poskytnuté dotace. Náklady na spolufinancování musí uhradit žadatel sám. Výši dotace a výši spolufinancování uvádí tabulka č. 35 výše investice u jednotlivých projektů je orientační a může se vzhledem k projektové přípravě měnit jakožto i míra dotace vzhledem k pravidlům ROP Moravskoslezsko. Výše stanovené dotace představuje maximální finanční částku, kterou může žadatel na realizaci projektu získat. Tabulka č. 35 Projekty realizované v rámci IPRÚ Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) Název projektu Výše Míra Výše dotace Míra Výše investice dotace (v tis. Kč) spolufinancování spolufinancování (v tis. Kč) (v %) (v %) (v tis. Kč) Modernizace lyžařského areálu 91 034 60,0 54 621 40,0 36 413 Ovčárna - Praděd Vlek C Zábavní park v 3 000 60,0 1 800 40,0 1 200 Kopřivné Sportovní centrum 2 Rekonstrukce rekereačního střediska BRANS Malá Morávka In - line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem Rašelinové koupele Rekonstrukce technologie malé vodní elektrárny budovy ME Rekreační areál Nová Ves Modernizace ski areálu Myšák - sedačková

22 000

50,0

11 000

50,0

11 000

40 000

60,0

24 000

40,0

16 000

4 500

85,0

3 825

15,0

675

2 000

50,0

1 000

50,0

1 000

2 000

85,0

1 700

15,0

300

15,0

1 125

60,0

18 000

7 500 30 000

85,0 40,0

6 375 12 000

53

lanovka Lyžařský vlek Ludvíkov

4 000

Skanzen Jesenicka

5 900

Rekreačně sportovní zábavný park Přístavba sportovněrehabilitačního a ubytovacího centra Celkem

21 300

60,0 85,0 60,0

40 000

2 400 5 015 12 780

40,0

1 600

15,0

885

40,0

8 520

50,0

20 000

20 000 50,0

273 234

156 516

116 718


Ve fázi udržitelnosti se každý žadatel zavazuje zajistit financování provozu výstupů projektu.

DISTRIBUCE – Pohodlí Integrovaný plán se týká rozvoje území obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) Informace o realizaci a možnosti zapojení do IPRÚ byla podána všem subjektům působícím v cestovním ruchu na území Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) přímým oslovením (emailem/dopisem), dále byla vyvěšena na úřední desku obou obcí. Aktéři působící v cestovním ruchu v území byli osloveni telefonicky. Jednání užší pracovní skupiny složené ze zástupců obcí, subjektů a aktérů působících v cestovním ruchu probíhala na území Karlovi Studánky. Na území obce Karlova Studánka bude realizováno 4 projekty, na území obce Malá Morávka 4 projekty, na území obce Ludvíkov pod Pradědem 1 projekt, na území obce Andělská Hora ve Slezsku 1 projekt, na území obce Dolní Moravice 2 projekty a na území části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) 1 projekt (viz tabulka č. 36). Tabulka č. 36 Projekty realizované v rámci IPRÚ Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) – rozdělení dle území Název projektu Území Modernizace lyžařského areálu Ovčárna - Praděd - Vlek C

Karlova Studánka

Zábavní park v Kopřivné

Malá Morávka

Sportovní centrum 2

Karlova Studánka

Rekonstrukce rekereačního střediska BRANS Malá Morávka

Malá Morávka

In - line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem

Malá Morávka

Rašelinové koupele

Karlova Studánka

Rekonstrukce technologie malé vodní elektrárny budovy ME

Karlova Studánka

Rekreační areál Nová Ves

Dolní Moravice – místní část Nová ves

Modernizace ski areálu Myšák - sedačková lanovka

Malá Morávka

Lyžařský vlek Ludvíkov

Ludvíkov pod Pradědem

Skanzen Jesenicka

Dolní Moravice

Rekreačně sportovní zábavný park

Andělská Hora ve Slezsku 54

Přístavba sportovně-rehabilitačního a ubytovacího centra

Světlá Hora – Suchá Rudná


Obrázek č. 13 Území obcí a jejich okolí

Dopravní napojení a dostupnost

Obrázek č. 14 Dopravní dostupnost

Obce definované v rámci IPRÚ se nacházejí nedaleko hranic s Polskou republikou. Nejbližším hraničním přechodem je Krnov – Petrowice.

55

Vzhledem k tomu, že jde o obce v horských oblastech je i jejich dostupnost omezená. V loňském roce bylo zrušeno železniční spojení Malá Morávka – Bruntál. Nejbližším větším městem s železniční stanicí je okresní město Bruntál a Vrbno pod Pradědem. Nejbližším městem se složitější železniční infrastrukturou je Olomouc, kde je možnost přestupu na rychlíky, IC, EC a Pendolino. Do obou obcí je možné spojení místní autobusovou dopravou. Obcemi procházejí silnice II. třídy. Pro kvalitní spojení s Ostravou, Olomoucí a Jeseníkem chybí rychlostní komunikace. V obci Karlova Studánka byl zrealizován projekt na rekonstrukci hlavní silnice, která protíná obec.

MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE – Komunikace Komunikace vzhledem k aktérům a subjektům působícím v cestovním ruchu na území Komunikace v přípravné fázi Komunikace směrem k subjektům působícím v cestovním ruchu v území probíhala formou přímého oslovení a vyvěšením na úřední desku. Toto oslovení probíhalo od 16. 4.2010 – 4. 5.2010 a od 26. 11. 2010 do 19. 11. 2010. S vybranými subjekty probíhala komunikace osobně na jednáních pracovní skupiny, telefonicky a emailem. Komunikace směrem k aktérům působícím v cestovním ruchu probíhala telefonicky, emailem a osobně na jednáních pracovní skupiny. Komunikace se zástupci území (starostové zapojených obcí) probíhala telefonicky, emailem a osobně na jednáních pracovní skupiny. Komunikace v realizační fázi Komunikaci v realizační fázi bude směrem k členům řídícího výboru a předkladatelům projektů provádět určený zástupce Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Veškeré informace k IPRÚ bude možno získat na adrese: Úřad regionální rady Hrabákova 1/1861 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava telefon: +420 552 303 501 fax: +420 552 303 503

e-mail:

[email protected]

Informace pro předkladatele projektů a vyhlášené výzvy pro předkládání projektu budou dostupné na internetových stránkách Úřadu regionální rady: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/ Komunikace výstupů dílčích projektů bude stanovena v každém projektu individuálně dle jeho zaměření vzhledem k cílovým skupinám a adekvátně k předpokládaným výstupům.

56

Komunikace ve fázi udržitelnosti Komunikace bude probíhat ve spolupráci s Úřadem regionální Rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko a jím stanovenými zástupci. Komunikace výstupů dílčích projektů bude stanovena v každém projektu individuálně dle jeho zaměření vzhledem k cílovým skupinám a adekvátně k výstupům projektu. Může se jednat o: Rezervační systém, větší území – prezentovat v rámci širší oblasti

Komunikace vzhledem k cílovému návštěvníkovi Komunikace vzhledem k cílovému návštěvníkovi bude probíhat v rámci individuálně realizovaných a provozovaných projektů. Protože se však jedná o území jako celek, mělo by být takto také prezentováno a komunikováno vůči návštěvníkům. Tato komunikace bude zajišťována prostřednictvím připravované strategie turistické destinace, jejíž úkolem bude zajistit společnou propagaci a spolupráci v území.

Území se může vůči návštěvníkům prezentovat jako celek např. formou:

7 7.1

společných internetových stránek propagačními letáky komplexními mapami s vyznačením atraktivit produktovými balíčky TV spoty účastmi na veletrzích apod.

POPIS PLÁNOVANÝCH AKTIVIT REALIZACE PROJEKTU Indikativní seznam projektů

Řídící výbor IPRÚ na svém jednání dne 27. 5. 2010 a 14. 12. 2010 schválil do indikativního seznamu tyto projekty (seznam není řazen dle pořadí): Tabulka č. 37 Indikativní seznam projektů Název projektu Název žadatele

Modernizace lyžařského areálu Ovčárna - Praděd Vlek C Zábavní park v Kopřivné Sportovní centrum 2 Rekonstrukce rekereačního střediska BRANS Malá Morávka In - line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem Rašelinové koupele

Josef Figura

Ski Areál Kopřivná, a.s. Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s.p. Odborový svaz KOVO základní organizace při BRANO a.s., Hradec nad Moravicí Obec Malá Morávka Státní léčebné lázně

Výše investice (v tis. Kč) 91 034

Požadovaná dotace (v tis. Kč) 54 621

3 000

1 800

22 000

11 000

40 000

24 000

4 500

3 825

2 000

1 000

Kontaktní osoba žadatele

[email protected] 602 749 232 [email protected] 777 74 53 70 [email protected] 603 96 50 55 [email protected] 605 72 7 9 95

[email protected] 554 27 30 95 [email protected] 57

Karlova Studánka, s.p. Státní léčebné lázně Karlova Studánka, s.p.

2 000

1 700


7 500

6 375

Modernizace ski areálu Myšák - sedačková lanovka Lyžařský vlek Ludvíkov

Obec Malá Morávka

30 000

12 000

Božena Pořízková

4 000

2 400

Skanzen Jesenicka

Družstvo vlastníků půdy JESENÍKY SKI ANNABERG s.r.o.

5 900

5 015

21 300

12 780

BSZ Holding, a.s.

40 000

20 000

273 234

156 516

Rekonstrukce technologie malé vodní elektrárny budovy ME Rekreační areál Nová Ves

Rekreačně sportovní zábavný park Přístavba sportovněrehabilitačního a ubytovacího centra celkem Zdroj: Vlastní zpracování, ARES

603 96 50 55 [email protected] 603 96 50 55 [email protected] 733 70 61 26 [email protected] 604 99 77 99 [email protected]

736 18 64 15 [email protected] 777 74 24 04 [email protected] 77704 81 56 [email protected] 724 25 91 11

Požadovaná dotační částka na podporu schválených projektů je 156 516 tis. Kč. Řídící výbor dále schválil seznam náhradních projektů (seznam není řazen dle pořadí). Tabulka č. 38 Seznam náhradních projektů Název projektu

Název žadatele

investice v tis. Kč

dotace v tis. Kč

Rekonstrukce a nástavba restaurace Hvězda Rekonstrukce Hotelu Sauna

WACHAL s.r.o.

20 000

10 000

Jiří Slavík

12 000

7 200

Lyžařské středisko Vysoká Hora

Lesní společnost Ludvíkov a.s.

68 000

40 800

Lanová dráha a související zázemí

SKI AREÁL KOPŘIVNÁ a.s.

45 000

27 000

Sportovní centrum

Lázně Karlova Studánka

24 000

12 000

169 000

97 000

celkem Zdroj: Vlastní zpracování

7.2

Časový harmonogram realizace IPRÚ

Jednotlivé projektové žádosti budou předkládány k hodnocení a schválení RR dle podmínek ROP v rámci vyhlášené kontinuální výzvy IPRÚ. Termíny předkládání žádostí jsou plánovány s ohledem na připravenost projektů v letech 2010 - 09/2012, s ukončením realizace a vyúčtováním dotace ROP nejpozději do 05/2014. Na základě harmonogramu realizace IPRÚ je plánováno předložení: o

v roce 2010 - 1 projekt

o

v roce 2011 - 11 projektů

o

v roce 2012 - 1 projekt

Časový harmonogram realizace projektů v rámci IPRÚ je uveden v následující tabulce č. 39.

58

Hodnocení a schválení projektu RR je předpokládáno cca 3 měsíce od předložení žádosti. Kontrola ex-ante, příprava a podpis grantové smlouvy RR je předpokládán cca 2 měsíce od ukončení hodnocení.

59

Tabulka č. 39 Časový harmonogram realizace IPRÚ ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE PROJEKTŮ V RÁMCI IPRÚ

2

In - line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem

3

R

Ž

H, R

G

H

G

R

1 800

Ž

H

G

R

85,0%

1 700

Ž

H

G

R

4 000

60,0%

2 400

Ž

H

G

5 900

85,0%

5 015

Ž

H

G, R

40 000

50,0%

20 000

Ž

H, R

G

3 825

Rekreačně sportovní zábavný park

SKI ANNABERG s.r.o.

21 300

60,0%

12 780

4

Sportovní centrum 2


22 000

50,0%

11 000

5

Zábavní park v Kopřivné

Skiareál Kopřivná

3 000

60,0%


2 000

Božena Pořízková

6

Rekonstrukce technologie malé vodní elektrárny budovy ME

7

Lyžařský vlek Ludvíkov

8

Skanzen Jesenicka

9

Přístavba sportovně-rehabilitačního a ubytovacího centra

Družstvo vlastníků půdy JESENÍKY

BSZ Holding, a.s.

Ž

R

60

3.Q

G

85,0%

2.Q

H

4 500

1.Q

Ž

Obec Malá Morávka

2013 4.Q

R

3.Q

G

24 000

2.Q

H

60,0%

1.Q

Ž

40 000

4.Q

3.Q

Odborový svaz KOVO

2.Q

Rekonstrukce rekereačního střediska BRANS Malá Morávka

2012

1.Q

1

2011 4.Q

Název žadatele

3.Q

Název projektu

Požadovaná dotace (v tis. Kč)

2.Q

Poř.

Míra podpory (v %)

1.Q

2010 Výše investice (v tis. Kč)

4.Q

10

Rašelinové koupele


2 000

50,0%

1 000

Ž

H

G

R

Ž

H

G

R

Ž

H

G

Ž

H, R

11

Modernizace ski areálu Myšák sedačková lanovka

Obec Malá Morávka

30 000

40,0%

12 000

12

Modernizace lyžařského areálu Ovčárna - Praděd - Vlek C

Josef Figura

91 034

60,0%

54 621

7 500

85,0%

6 375

13

Rekreační areál Nová Ves


Požadovaná dotace Ž H G R

156 516

24 000

126 141

R

6 375

0

Příprava projektu a předložení žádosti o dotaci Hodnocení a schválení projektu RR (cca 3 měsíce) Kontrola ex-ante a grantová smlouva RR (cca 4 měsíce) Realizace projektu


61

7.3

Finanční rámec realizace IPRÚ

ALOKACE DOTAČNÍCH PROSTŘEDKŮ ROP Celková alokace IPRÚ ve výši 138 mil. Kč byla naplněna dostatečně přínosnými projekty pro úspěšné naplnění cílů IPRÚ. Řídicí výbor IPRÚ schválil 13 projektů k realizaci s celkovou požadovanou dotací ROP ve výši 156 516 tis. Kč.

MAXIMÁLNÍ DOTACE NA PROJEKT Výše dotace v tis. Kč schválená ŘV pro jednotlivé projekty je maximální, kterou může nositel projektu v rámci žádosti požadovat a čerpat. Finanční rámec vychází z předpokládaných rozpočtů projektových záměrů, které jsou považovány za v tuto chvíli způsobilé v rámci ROP. Míra podpory ROP v % vychází z aktuálně známých informací projektových záměrů a je rovněž maximální. V dalšího zpracování a přípravy projektu může být maximální míra podpory snížena v důsledku naplnění podmínek režimu veřejné podpory. V případě, že skutečná výše rozpočtu (způsobilých výdajů) projektu bude vyšší, je žadatel povinen navýšit své spolufinancování o tyto výdaje. Pokud dojde po upřesnění rozpočtu (způsobilých výdajů) projektu ke snížení (úsporám), případně bude přiznána nižší dotace, bude tato alokace nabídnuta dalším projektům, které jsou v zásobníku doporučených náhradních projektů IPRÚ. Náhradní projekt bude vybrán a schválen ŘV.

FINANČNÍ PLÁN REALIZACE PROJEKTŮ Na základě časového harmonogramu realizace IPRÚ je plánováno předložení: o

v roce 2010 - 1 projekt s požadovanou dotací 24 000 tis. Kč.

o

v roce 2011 - 11 projektů s požadovanou dotací 126 141 tis. Kč.

o

v roce 2012 - 1 projekt s požadovanou dotací 6 375 tis. Kč.

Realizace všech projektů bude dokončena a dotace ROP vyčerpána nejpozději do roku 2015.

62

8 8.1

MANAGEMENT IPRÚ Popis plánování

V rámci tvorby IPRÚ byl dodržen princip partnerství, kdy byli zapojeni nejen zástupci veřejného sektoru, ale také zástupci soukromé a neziskové sféry působící v oblasti cestovního ruchu na daném území. Při vyhledávání vhodných projektových záměrů bylo osloveno prostřednictvím obcí široké spektrum možných nositelů záměrů, z nichž mnozí se aktivně podíleli na tvorbě IPRÚ v rámci ustavené pracovní skupiny. V průběhu tvorby IPRÚ proběhla 3 setkání pracovní skupiny, kdy po úvodním setkání věnovaném analýze území, byla zpracována SWOT analýza, navržena vize a strategické cíle. Následně byly iniciovány a projednávány vhodné projekty. Na 3. Jednání pracovní skupiny byl zvolen řídící výbor, který následně schvaloval indikativní seznam a celý IPRÚ. Plánovací proces byl veden externím konzultantem. Na čtvrtém setkání, které již proběhlo pouze za účasti členů řídícího výboru, byly diskutovány a schváleny konkrétní předložené projektové náměty – indikativní seznam.

8.2

Řízení IPRÚ

Řídící strukturu IPRÚ v oblasti cestovního ruchu v obcích Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) tvoří řídící výbor, který je hlavním řídícím prvkem. Zajištění koordinace a implementace realizační fáze IPRÚ bude zajišťovat pracovník Úřadu regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko, který bude vykonávat administrativní zázemí. 8.2.1

Návrh složení řídícího výboru IPRÚ

V řídícím orgánu jsou zastoupeny jednotlivé obce, jejichž území spadá do IPRÚ, dále zástupci Moravskoslezského kraje, zástupce euroregionu manažeři MAS obcí spadajících do definovaného území. Jednotlivé obce jsou v řídícím výboru zastoupeny jejich starosty. Zastupování obcí starosty vyplývá ze statusu obce. Výpisy z usnesení zastupitelstev o pověření starostů k zastupování obcí a schválení dokumentu IPRÚ, budou předloženy na prvním zasedání řídícího výboru. Tabulka č. 40 Složení řídícího výboru IPRÚ Subjekt osoba

pozice

e-mail

telefon

Obec Karlova Studánka

Radka Chudová

starostka

[email protected]

554 77 20 25

Obec Malá Morávka Obec Ludvíkov pod Pradědem Město Andělská Hora ve Slezsku Obec Dolní Moravice Obec Světlá Hora Euroregion Praděd MAS Hrubý Jeseník MAS Rýmařovsko Krajský úřad MSK

Ondřej Holub

starosta

[email protected]

554 27 30 95

Ing. Dana Selingerová

starostka

[email protected]

554 75 14 52

Miroslav Novotný

starosta

[email protected]

554 73 70 30

Pavel Kopeček

starosta

[email protected]

554 27 32 96

Václav Vojtíšek

starosta

[email protected]

554 77 31 50

Ing. Zdeněk Jarmar

ředitel

[email protected]

554 23 01 78

Bc. Ivana Metelková

manažer MAS

Petr Pecha

manažer MAS

[email protected]; [email protected] [email protected]

732 66 30 06 739 20 25 39 554 25 43 09

Ing. Jiří Vzientek

MSK náměstek hejtmana kraje

[email protected]

595 62 26 11

63

Krajský úřad MSK

Ing. Martin Radvan

MSK - Odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu

[email protected]

595 62 23 16

Zdroj: vlastní zpracování

Členové řídícího výboru mohou být na jednání zastoupeni osobou, kterou k tomu pověří na základě plné moci.

8.2.2

Administrativní složka IPRÚ

Je servisní složkou řídícího orgánu. Tuto roli bude vykonávat pověřený pracovník Úřadu regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko – projektový manažer.

8.2.3 8.2.4

Hlavní zodpovědnosti řídícího výboru Schválení výstupů pracovní skupiny IPRÚ Schvalování zpracovaného IPRÚ a následných změnových verzí Schvalování aktualizace IPRÚ Dohled nad realizací časového i finančního plánu zpracovaného v rámci IPRÚ Dohled nad předkládáním a realizací individuálních projektů naplňujících indikátory výstupů IPRÚ Schválení indikativního seznamu aktivit IPRÚ případně jeho změn včetně seznamu předpokládaných projektových záměrů Doba činnosti řídícího výboru je omezena délkou programovacího období a možnou dobou realizace projektů. Organizační a jednací řád řídícího výboru

Organizační struktura Předsednictvo

Předseda řídícího výboru – svolává a vede jednání řídícího výboru, zastupuje řídící výbor navenek Členové řídícího výboru – účastní se jednání řídícího výboru a spolurozhodují o aktualizaci IPRÚ a přijímají rozhodnutí či dávají doporučení k dalšímu postupu.

Administrativní složkou řídícího výboru je pověřený pracovník ÚRR (projektový manažer) - připravuje podklady pro jednání, zodpovědnost a dohled nad implementací IPRÚ. Jednací řád Jednání řídícího výboru se konají pololetně případně častěji dle potřeby. Předmětem jednání je kontrola plnění strategie definované v rámci IPRÚ, indikátorů a stavu přípravy a realizace jednotlivých projektů. Výstupy z jednání týkající se dosavadního postupu a plánu jsou poskytovány zástupcům Úřadu regionální rady. Výbor je pětičlenný. Řídící výbor nese zodpovědnost za realizaci časového i finančního plánu zpracovaného v rámci IPRÚ. Z každého jednání řídícího výboru se pořizuje zápis, který je distribuován všem členům řídícího výboru. Řídící výbor v rámci realizace IPRÚ zejména:

Dohlíží nad realizací individuálních projektů v rámci IPRÚ a naplňování monitorovacích indikátorů IPRÚ. Projednává monitorovací hlášení a zprávy o průběhu realizace IPRÚ v závislosti na termínech stanovených ÚRR ROP Moravskoslezsko. Schvaluje změny v realizaci IPRÚ před jejich předložením Úřadu regionální rady. 64

Schvaluje aktualizaci IPRÚ. Navrhuje a iniciuje kroky vedoucí k úspěšné realizaci IPRÚ.

Způsob rozhodování výboru Řídící výbor přijímá rozhodnutí a navrhuje doporučení k jednotlivým projektům, obsaženým v indikativním seznamu IPRÚ. Usnášeníschopný je výbor při účasti na jednání nadpoloviční většiny všech členů. Při rozhodování o jednotlivých projektech, jejich začlenění na indikativní seznam je nutný souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů IPRÚ. Každý člen řídícího výboru má jeden hlas. Všichni členové výboru mají rovné hlasovací právo. Účast na jednáních je povinná s výjimkou vážných důvodů. Řídící výbor se při svých rozhodnutích v průběhu realizace IPRÚ řídí podmínkami schváleného IPRÚ a ve vztahu k jednotlivým projektům dotačními podmínkami ROP Moravskoslezsko. Administrativní složka IPRÚ Projektový manažer, není členem řídícího výboru. Hlavními úkoly projektového manažera ve vztahu k řídícímu výboru jsou:

Administrativní a organizační zabezpečení a koordinace příprav a průběhu jednání Řídícího výboru Příprava podkladů pro zasedání Řídícího výboru Koordinace informačních a organizačních vazeb mezi Řídícím výborem a dalšími orgány působícími na krajské úrovni, zejména Úřadem regionální rady ROP Moravskoslezsko

Připravuje podklady pro jednání a dohlíží nad implementací IPRÚ

65

9

ŘÍZENÍ RIZIK

Analýza rizik IPRÚ Každý projekt je realizován během různě dlouhého budoucího období, což vede přirozeně k tomu, že prakticky všechny předpoklady či parametry, na nichž je projekt dnes analyzován a hodnocen, se mohou vyvíjet jinak či jiným směrem, než se původně očekávalo, případně se mohou objevit i zcela nové faktory, které vůbec nebyly předpokládány. Z toho důvodu je vhodné se snažit porozumět všem možným scénářům případného budoucího vývoje a jejich dopadu na projekt. V průběhu zpracovávání byla identifikována následující rizika, která mohou nastat v jednotlivých fázích přípravy, realizace a fáze udržitelnosti IPRÚ území Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem): Přípravná fáze

R01 nedostatečná analýza na vstupu - struktura nabídky, poptávky v oblasti Karlovy Studánky, Malé Morávky, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) R02 nepřesný odhad potenciálu CR a vhodných forem CR v území R03 nedostatečná identifikace problémů a problémových okruhů v souvislosti s oběma obcemi R04 nekvalitně nadefinované cíle v závislosti na problémech R05 nepřesně zvolená strategie realizace cílů IPRÚ území R06 nepřesná interpretace cílů v aktivitách R07 nenalezení dostatečného množství vhodných projektových námětů v oblasti IPRÚ obcí na Jesenicku R08 nezajištění shody týkající se výběru indikativních projektů R09 nesprávně nastavená struktura řízení tvorby integrovaného plánu v přípravné fázi R10 nezájem aktérů území o jejich zapojení se do přípravy IPRÚ R11 neakceptace smyslu IPRÚ v oblasti CR zapojenými subjekty z obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem)

Realizační fáze

R12 indikativní seznam projektů nesplňuje podmínky ROP, oblast podpory 2.2 R13 nedostatečné administrativní zázemí R14 špatně nastavený časový harmonogram realizace IPRÚ a zodpovědnosti za řízení R15 změny rozpočtů projektů indikativního seznamu (změny v cenách stavebních prací, změny v cenách stavebních materiálů, změny v cenách vstupních služeb) R16 povětrnostní či geologické vlivy mající vliv na harmonogram realizace projektů R17 nevyčerpání přislíbené finanční alokace na definované území R18 změna přislíbené výše dotace z důvodu přečerpání finanční alokace u posledního podaného projektu R19 nedodržení závazných indikátorů souvisejících s implementací IPRÚ R20 nedostatek finančních zdrojů na spolufinancování a profinancování individuálních projektů naplňující aktivity IPRÚ R21 nepředkládání jednotlivých projektových žádostí dle časového a finančního plánu R22 nedostatečné personální a koordinační zázemí R23 změna členů řídícího výboru a změna priorit R24 nedodržení platné legislativy ČR a podmínek dotačního programu R25 vzhledem k přírodnímu prostředí je zde velké riziko kolize projektových záměrů s principy CHKO Jeseníky, LČR

66

R26 nenaplňování vize a cílů stanovenými pracovní skupinou subjektů CR obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem)

Fáze udržitelnosti

R27 nedostatečná marketingová komunikace výstupů IPRÚ R28 zajištění finančních prostředků na udržitelnost projektů R29 dopad poklesu počtu uživatelů resp. osob majících z projektů prospěch R30 skutečné naplnění indikátorů a jejich udržení po dobu udržitelnosti R31 výsledky projektů nenaplňují vize a cíle

Rizikové faktory byly hodnoceny dle kvalitativní analýzy rizik. Následující analýza zohledňuje jak pravděpodobnost, tak rozsah dopadu rizikového faktoru.

Tabulka č. 41 Popis pravděpodobnosti Označení Deskriptor A téměř jisté B velmi pravděpodobné C pravděpodobné D spíše nepravděpodobné E téměř vyloučené

Popis pravděpodobnosti výskytu rizikového faktoru očekává se, že se objeví prakticky ve všech situacích očekává se, že se objeví prakticky ve většině situací očekává se, že se občas objeví očekává se, že by se někdy mohl objevit očekává se, že by se mohl objevit spíše výjimečně

Tabulka č. 42 Popis důsledků Označení Deskriptor 1 Nevýznamné 2 Malé 3 Střední 4 Značné 5 Kritické

Popis pravděpodobnosti výskytu rizikového faktoru prakticky žádné výrazné finanční ztráty citelné, ale nikoliv významné ztráty poměrně velké finanční ztráty značné finanční ztráty obrovské finanční ztráty

Vyhodnocení analýzy rizik je v následující tabulce.

67

Tabulka č. 43 Vyhodnocení rizik

Pravděpodobnost

Důsledky

A

téměř jisté

B

velmi pravděpodobné

C

Pravděpodobné

D

spíše nepravděpodobné

E

téměř vyloučené

1

2

3

4

5

nevýznamné

malé

střední

značné

obrovské

Nepřijatelné Přijatelné Přijatelné, ale nutno dále analyzovat Zdroj: Vlastní zpracování

R01,R02,R06,R13,R14,R 15,R16,R21,R27

R03,R05,R23

R04,R08,R09,R10,R11,R 17,R19,

R25

R18,R22

R28,R29,R30,R07

R22,R19,R20

R12,R14,R24, R26, R31

Níže jsou popsány aktivity, které byly ze strany žadatele učiněny pro minimalizaci rizika, popř. další komentář, který blíže rozvádí některé konkrétní kroky, rozhodnutí, skutečnosti apod. Přijatelná rizika, která je však nutné dále analyzovat R01 – R06

zpracování podrobné kvantifikační analýzy vycházející z aktuálních dat, diskuze na pracovní skupině, jejímiž členy jsou klíčoví aktéři v oblasti cestovního ruchu na území obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem)

R07

vzhledem k tomu, že toto riziko bylo v průběhu zpracování IPRÚ na obce Malá Morávka a Karlova Studánka jako velké, proto bylo území IPRÚ rozšířeno o další obce - Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem). Po zahrnutí tohoto rozšířeného území do zpracování IPRÚ byla míra toto rizika významně snížena.

R08

aktivní zapojení všech starostů obcí zapojeného území, projednání na řídícím výboru a společné odsouhlasení

R09

příprava řízení v předem připravené struktuře a její dodržování, schválení struktury vedení řídícím výborem

R10 – R11

diskuze na pracovní skupině, aktivní oslovení nejširšího spektra subjektů v CR působících v území

R12

projednání s úřadem regionální rady a respektování podmínek ROP, upozornění rizikových projektů na možná úskalí

R13 – R14

projednání na řídícím výboru, stanovení koordinátora a administrátora IPRÚ

R15

vzhledem k tomu, že projekty budou realizovány v relativně stabilním ekonomickém prostředí, nevykazuje cenová dynamika vysokou míru rizika, částky předpokládané dotace dle indikativního seznamu projektů jsou nyní maximální možné, případné vícenáklady ponese vždy nositel projektu

R16

vzhledem k přírodnímu prostředí Jeseníků nelze toto riziko eliminovat, v realizační fázi bude kladen důraz na včasné předkládání žádostí a dostatek času na samotnou realizaci projektů

R17

oslovení širokého spektra subjektů působících v oblasti cestovního ruchu na území obcí Karlova Studánka, Malá Morávka Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem), případně vytvoření seznamu náhradních projektů, vzhledem k úzkému vymezení území nelze úplně eliminovat

R19

kvalitní zpracování projektů na základě předložených projektových listů subjektů cestovního ruchu na území vybraných obcí Jesenicka, průběžná kontrola dodržování indikátorů administrátorem IPRÚ

R20 – R21

kvalitní zpracování detailních rozpočtů a harmonogramu čerpání finančních prostředků, zapracování potřebných zdrojů do městských a obecních rozpočtů a rozpočtových výhledů, řešení projektů odpovídajících finančním možnostem jednotlivých municipalit a neziskových organizací, prověření finančního zdraví žadatelů a dohled nad prokázáním schopnosti profinancovat a spolufinancovat projekt

R23

projednání na řídícím výboru, všechny změny musí být odsouhlaseny nadpoloviční většinou přítomných a musí být v souladu s vizí a cíli IPRÚ

R24

kvalitně a přesně prováděný monitoring individuálních projektů naplňující aktivity IPRÚ

69

R26 - R27

průběžné zpřesňování a realizace marketingové strategie IPRÚ, hledání projektů, které budou tyto cíle naplňovat

R28

zajištění finančních prostředků v rámci finančních plánů obcí Karlova Studánka, Malá Morávka Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) a dalších nositelů projektů, projekty by měly zahrnovat realistický finanční plán

R29 – R31

průběžné zpřesňování a realizace marketingové strategie IPRÚ, průběžná kontrola výstupů řídícím výborem, hledání vhodných projektů

Přijatelná rizika R18

realizace transparentní a průběžné publicity přípravy a realizace IPRÚ, vzhledem k nevyčerpání alokace na oblast Jesenicka není toto riziko aktuální

R22

projednání na řídícím výboru, všechny změny musí být odsouhlaseny nadpoloviční většinou přítomných a musí být v souladu s vizí a cíli IPRÚ vybraných obcí na území Jesenicka

Nepřijatelná rizika R25

při hodnocení projektů řídícím výborem byly vyžádány další podklady pro posouzení projektů související se zařazením projektů do územních plánů dotčených obcí, některé projekty vzhledem ke své rizikovosti z pohledu připravenosti v souvislosti s požadavky CHKO Jeseníky nebyly řídícím výborem zařazeny do indikativního seznamu

70

10 SEZNAMY Seznam Tabulek Tabulka č. 1 Harmonogram zpracování první části IPRÚ ............................................................................................................................................3 Tabulka č. 2 Harmonogram zpracování rozšířené verze IPRÚ ..................................................................................................................................4 Tabulka č. 3 Rozložení indikátorů a finančních prostředků v průběhu zpracování IPRÚ .......................................................................6 Tabulka č. 4 Priorita 2: Turistická oblast Jeseníky .......................................................................................................................................................... 11 Tabulka č. 5 Vývoj průměrné nominální mzdy v letech 2004 - 2008 podle krajů ..................................................................................... 14 Tabulka č. 6 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Vrbno pod Pradědem ................................................................................................. 15 Tabulka č. 7 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Rýmařov .............................................................................................................................. 16 Tabulka č. 8 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Bruntál.................................................................................................................................. 16 Tabulka č. 9 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v oblasti .............................................................................................................................................. 18 Tabulka č. 10 Počet obyvatel v obci Malá Morávka ..................................................................................................................................................... 22 Tabulka č. 11 Počet obyvatel v obci Karlova Studánka .............................................................................................................................................. 22 Tabulka č. 12 Přírodní památky ................................................................................................................................................................................................ 26 Tabulka č. 13 M 6 Malá Morávka - Karlova Studánka................................................................................................................................................. 29 Tabulka č. 14 Cyklotrasy ................................................................................................................................................................................................................ 29 Tabulka č. 15 Cyklobusy Jeseníky 2009 ................................................................................................................................................................................. 30 Tabulka č. 16 Sjezdovky.................................................................................................................................................................................................................. 30 Tabulka č. 17 Běžecké tratě.......................................................................................................................................................................................................... 30 Tabulka č. 18 Vleky ........................................................................................................................................................................................................................... 31 Tabulka č. 19 Sjezdovky.................................................................................................................................................................................................................. 31 Tabulka č. 20 Trasy skibusů ......................................................................................................................................................................................................... 32 Tabulka č. 21 Popis ski areálu Avalanche ............................................................................................................................................................................ 33 Tabulka č. 22 Sjezdovka areálu Suchá Rudná ................................................................................................................................................................... 33 Tabulka č. 23 Sjezdovky areálu Andělská Hora ............................................................................................................................................................... 34 Tabulka č. 24 Sjezdovka ve Ski Areálu Ludvíkov ............................................................................................................................................................. 34 Tabulka č. 25 Běžecké tratě.......................................................................................................................................................................................................... 35 Tabulka č. 26 Přehled hlavních kulturních památek v oblasti ............................................................................................................................... 36 Tabulka č. 27 Turistické zajímavosti Andělská Hora .................................................................................................................................................... 38 Tabulka č. 28 Počet a vytíženost ubytovacích zařízení v obcích .......................................................................................................................... 39 Tabulka č. 29 Spokojenost návštěvníků se službami v oblasti v okolí Pradědu (v %) ............................................................................. 40 Tabulka č. 30 Situační analýza.................................................................................................................................................................................................... 41 Tabulka č. 31 SWOT analýza ....................................................................................................................................................................................................... 43 Tabulka č. 32 Profil návštěvníka ................................................................................................................................................................................................ 50 Tabulka č. 33 Silné stránky dle SWOT analýzy ................................................................................................................................................................ 50 Tabulka č. 34 Projekty schválené k realizaci v rámci IPRÚ Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem).................................................................................................................................................................................................................................... 51 Tabulka č. 35 Projekty realizované v rámci IPRÚ Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) .............................................................................................................................................................................................................................................. 53 Tabulka č. 36 Projekty realizované v rámci IPRÚ Karlova Studánka, Malá Morávka, Ludvíkov pod Pradědem, Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice a části obce Světlá Hora (Suchá Rudná, Stará Voda v Jeseníkách a Podlesí pod Pradědem) – rozdělení dle území ............................................................................................................................................................................................ 54 Tabulka č. 37 Indikativní seznam projektů ........................................................................................................................................................................ 57 Tabulka č. 38 Seznam náhradních projektů ...................................................................................................................................................................... 58 Tabulka č. 39 Časový harmonogram realizace IPRÚ .................................................................................................................................................... 60 Tabulka č. 40 Složení řídícího výboru IPRÚ ....................................................................................................................................................................... 63 Tabulka č. 41 Popis pravděpodobnosti ................................................................................................................................................................................ 67 Tabulka č. 42 Popis důsledků...................................................................................................................................................................................................... 67 Tabulka č. 43 Vyhodnocení rizik............................................................................................................................................................................................... 68

71

Seznam grafů Graf č. 1 Hrubý domácí produkt .............................................................................................................................................................................................. 13 Graf č. 2 Mzdy a platy ...................................................................................................................................................................................................................... 13 Graf č. 3 Spotřeba domácností .................................................................................................................................................................................................. 15 Graf č. 4 Složení obyvatel ČR dle věku v roce 2009 a odhad vývoje v roce 2066 ........................................................................................ 19 Graf č. 5 Vývoj počtu obyvatel v obci Malá Morávka.................................................................................................................................................. 22 Graf č. 6 Vývoj počtu obyvatel v obci Karlova Studánka .......................................................................................................................................... 23 Seznam obrázků Obrázek č. 1 Umístění okresu Bruntál .....................................................................................................................................................................................8 Obrázek č. 2 Umístění obcí IPRÚ ............................................................................................................................................................................................. 10 Obrázek č. 3 Oblast CHKO Jeseníky a umístění obcí ................................................................................................................................................... 25 Obrázek č. 4 Turistické trasy v oblasti ................................................................................................................................................................................... 28 Obrázek č. 5 Sjezdovky LA Figura............................................................................................................................................................................................. 30 Obrázek č. 6 Sjezdovky SC Malá Morávka .......................................................................................................................................................................... 31 Obrázek č. 7 Ski areál Avalanche .............................................................................................................................................................................................. 32 Obrázek č. 8 Areál Ski Annaberg .............................................................................................................................................................................................. 33 Obrázek č. 9 Ski areál Ludvíkov ................................................................................................................................................................................................. 34 Obrázek č. 10 Běžecké tratě......................................................................................................................................................................................................... 35 Obrázek č. 11 Běžecká mapa oblasti ...................................................................................................................................................................................... 36 Obrázek č. 12 Letní zámek SLKS ............................................................................................................................................................................................... 39 Obrázek č. 7 Území obcí a jejich okolí .................................................................................................................................................................................. 55 Obrázek č. 8 Dopravní dostupnost ......................................................................................................................................................................................... 55 Seznam příloh Příloha č. 1 Pozvánky na pracovní setkání .............................................................................................................................................................................5 Příloha č. 2 Prezenční listiny pracovních setkání ...............................................................................................................................................................5 Příloha č. 3 Zápisy z pracovních setkání..................................................................................................................................................................................5 Příloha č. 4 Fotodokumentace ......................................................................................................................................................................................................5 Příloha č. 5 Oslovení subjektů působících v cestovním ruchu na území Karlovy Studánky a Malé Morávky ............................5

72

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ

Recommend Documents