INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ

Úřad Regionální rady

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ obcí Jablunkov, Hrčava, Písečná, Bukovec, Písek, Dolní Lomná

Ing. Aleš Husník

Ing. Radek Eliáš

2010-06-28 1

OBSAH  1  Úvodní informace o IPRÚ ....................................................................................... 4  1.1 

Informace o zadavateli, použitých dokladech a datu zpracování .................................. 4 

1.1.1  Zadavatel IPRÚ ........................................................................................................................................................ 4  1.1.2  Zpracovatel IPRÚ ................................................................................................................................................... 4  1.1.3  Použité podklady.................................................................................................................................................... 4  1.1.4  Datum zpracování : ............................................................................................................................................... 4  1.2 

Popis postupu zpracování dokumentu IPRÚ ..................................................................... 4 

2  Strukturované vyhodnocení IPRÚ ........................................................................ 6  3  Popis výchozího stavu území ve vazbě na cestovní ruch ................................... 9  4  Marketingová analýza ........................................................................................... 11  4.1 

Analýza makroprostředí, socio-ekonomická analýza ..................................................... 11 

4.1.1  Ekonomická situace ............................................................................................................................................ 11  4.1.2  Demografie (velikost populace, struktura obyvatelstva, prognózy vývoje, vzdělanost, …) 14  4.1.3  Technologické (informační technologie, doprava) ........................................................................... 16  4.1.4  Ekologické (přírodní prostředí) .................................................................................................................... 17  4.1.5  Sociálně-kulturní prostředí (zvyky, tradice, společenské hodnoty).......................................... 17  4.1.6  Politicko-právní prostředí ............................................................................................................................... 17  4.2 

Analýza nabídky .................................................................................................................... 18 

4.2.1  Přírodní předpoklady a potenciál cestovního ruchu ........................................................................ 18  4.2.1.1  Letní turistika ......................................................................................................................................................................................... 18  4.2.1.2  Infrastruktura zimních sportů ...................................................................................................................................................... 21 

4.2.2  Kulturně-historický potenciál a předpoklady cestovního ruchu ............................................... 21  4.2.3  Potenciál infrastruktury cestovního ruchu ............................................................................................ 23  4.3 

Analýza poptávky .................................................................................................................. 24 

4.4 

Situační analýza ..................................................................................................................... 24 

4.5 

Problémové oblasti rozvoje cestovního ruchu ................................................................. 25 

4.6 

Potenciál rozvoje cestovního ruchu................................................................................... 27 

4.7 

SWOT analýza ........................................................................................................................ 27 

5  Návrh cílů IPRÚ ...................................................................................................... 29  2

5.1 

Stanovení vize rozvoje cestovního ruchu v území ........................................................... 29 

5.2 

Popis očekávaných dopadů realizace IPRÚ ...................................................................... 29 

5.3 

Popis očekávaných výsledků a výstupů realizace IPRÚ .................................................. 30 

6  Návrh strategie IPRÚ ............................................................................................. 32  6.1 

Stanovení koncepce konkurenční strategie pro dosažení cílů IPRÚ ............................ 32 

6.2 

Návrh marketingového mixu .............................................................................................. 33 

6.2.1  PRODUKT – Hodnota z hlediska zákazníka .......................................................................................... 33  6.2.2  CENA – Náklady pro zákazníka .................................................................................................................... 36  6.2.3  DISTRIBUCE – Pohodlí...................................................................................................................................... 37  6.2.4  Dopravní napojení a dostupnost................................................................................................................. 38  6.2.5  MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE – Komunikace ........................................................................... 38  6.2.5.1  Komunikace vzhledem k aktérům a subjektům působícím v cestovním ruchu na území ......................... 38  6.2.5.2  Komunikace vzhledem k cílovému návštěvníkovi............................................................................................................. 39 

7  Popis plánovaných aktivit realizace IPRÚ .......................................................... 40  7.1 

Indikativní seznam projektů ............................................................................................... 40 

7.2 

Časový harmonogram realizace IPRÚ................................................................................ 41 

7.3 

Finanční rámec realizace IPRÚ ........................................................................................... 43 

7.3.1  Alokace dotačních prostředků ROP .......................................................................................................... 43  7.3.2  Maximální dotace na projekt ........................................................................................................................ 43  7.3.3  Finanční plán realizace projektů .................................................................................................................. 43 

8  Management IPRÚ (plánovací úroveň – organizace, řízení, výběr a realizace projektů, monitoring a hodnocení) ........................................................................... 44  8.1 

Popis plánování ..................................................................................................................... 44 

8.2 

Řízení IPRÚ ............................................................................................................................. 44 

8.2.1  Návrh složení řídícího výboru IPRÚ ........................................................................................................... 44  8.2.2  Administrativní složka IPRÚ .......................................................................................................................... 45  8.2.3  Hlavní zodpovědnosti řídícího výboru ..................................................................................................... 45  8.2.4  Organizační a jednací řád řídícího výboru.............................................................................................. 45 

9  Řízení rizik ............................................................................................................... 47  10  Seznamy................................................................................................................... 51 

3

1

ÚVODNÍ INFORMACE O IPRÚ

1.1 Informace o zadavateli, použitých dokladech a datu zpracování 1.1.1

Zadavatel IPRÚ Úřad regionální Rady Moravskoslezsko Hrabákova 1/1861 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava

1.1.2

Zpracovatel IPRÚ ProFaktum, s. r. o. Střelniční 252/6 737 01 Český Těšín

1.1.3                      1.1.4

Použité podklady Monitoring cestovního ruchu provedený agenturou CzechTourism Agentura CzechTourism Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013 Město Jablunkov Obec Bukovec Obec Hrčava Obec Písek Obec Písečná Obec Dolní Lomná www.infocesko.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí Český statistický úřad Veřejná databáze českého statistického úřadu Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2009, 2008 Světové trendy cestovního ruchu 2008 Ředitelství silnic a dálnic Silesion Slezsko-Beskydský informační systém Těšínské Beskydy World Tourism Organisation World Travel & Tourism Council Mapy (http://www.mapy.cz); Datum zpracování : 03/2010 – 06/2010

1.2 Popis postupu zpracování dokumentu IPRÚ Tabulka 1 - Harmonogram zpracování IPRÚ

4

Aktivita/rok Postupné zpracování dokumentu IPRÚ Zpracování profilu území a sestavení pracovní skupiny 1. jednání pracovní skupiny seznámení s principem IPRÚ a zpracovaným profilem území 2. jednání pracovní skupiny – tvorba SWOT analýzy, vize a cílů Zasílání projektových listů Oslovení subjektů působících v cestovním ruchu o zapojení do IPRÚ, spadající do daného území 3. jednání pracovní skupiny – představení předložených námětů, diskuse nad dalším postupem Jmenování řídícího výboru 1. jednání řídícího výboru IPRÚ – schvalování indikativního seznamu projektů Prezentace postupu prací na IPRÚ na ÚRR 2. jednání řídícího výboru IPRÚ – schvalování dokumentu IPRÚ Schválení IPRÚ řídícím výborem Odevzdání IPRÚ zadavateli

01/2010

02/2010

03/2010

04/2010

05/2010

06/2010

17. 3. 2010

1. 4. 2010

28. 4. 2010

28. 4. 2010 31. 5. 2010

26.5. 2010 24. 6. 2010 24. 6. 2010 28. 6. 2010

Zdroje: Vlastní zpracování

Oslovení subjektů působících v cestovním ruchu, pozvánky, prezenční listiny a zápisy z jednání pracovní skupiny a řídícího výboru IPRÚ obcí Jablunkov, Hrčava, Písečná, Bukovec, Písek, Dolní Lomná – doloženo v příloze č. 4.

5

2

STRUKTUROVANÉ VYHODNOCENÍ IPRÚ

Integrovaný plán je jedním z účinných nástrojů regionální politiky, který zajišťuje koordinaci odvětvových politik v určitém území. Zároveň může představovat pomocný nástroj pro čerpání intervencí podporující rozvoj určitého území, jako centra regionu prostřednictvím cílené a soustředěné alokace finančních prostředků geograficky vymezeného území s všeobecným či tematickým zaměřením. Integrovaný plán rozvoje území je dokument, jehož cílem je definovat základní strategické rozvojové směry v oblasti cestovního ruchu ve vybraných oblastech Moravskoslezského kraje. Jeho zpracování vychází z Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013. Cílem tohoto dokumentu je identifikovat vhodné rozvojové záměry na území obcí Jablunkov, Bukovec, Hrčava, Písek, Písečná a Dolní Lomná, které budou následně podpořeny z ROP Moravskoslezsko. Na toto území bylo předběžně alokováno 150 milionů korun. Hlavním východiskem pro zpracování IPRÚ jsou analýzy sekundárních dat a práce s pracovní skupinou, která byla složena ze zástupců obcí, aktérů a subjektů působících v cestovním ruchu na daném území. Na základě závěrů analýzy sekundárních dat bylo podrobně specifikováno území s ohledem na rozvoj cestovního ruchu. Byly popsány základní souvislosti rozvoje území, zkonkretizována nabídka i poptávka v oblasti cestovního ruchu a popsán profil jeho typického návštěvníka. Zároveň byly specifikovány silné stránky, ale i hlavní problémové oblasti v rozvoji cestovního ruchu na sledovaném území, obcí Hrčava, Bukovec, Písek, Písečná, Jablunkov a Dolní Lomná Z vnějších vlivů působí současně na celý cestovní ruch dopady ekonomické a finanční krize projevující se v rostoucí nezaměstnanosti a poklesu návštěvnosti území. Část území se nachází v CHKO Beskydy a převažující důvod návštěvy je tedy turistika, sport a relaxace. Do budoucna budou cestovní ruch ovlivňovat celosvětové trendy, Jedním z těchto trendů bude bezesporu stárnutí obyvatelstva, rostoucí důraz na faktor zdraví a bezpečí při volbě destinace, trend kratších cest, stále se zvětšující význam internetu k propagaci území, rezervací apod. Analýza nabídky prokázala dostatečné množství přírodních atraktivit a zajímavosti, turistických a cyklistických stezek (současných a připravovaných). Schází zde však více doplňkových služeb pro návštěvníky a hlavně děti a více kulturního vyžití. Na území chybí také určitá předstihová atraktivita, která by přilákala více návštěvníků (do budoucna by mohli být touto atraktivitou termální lázně nebo Slezský skanzen v přírodě). Dále na území schází propojenost jednotlivých atraktivit a ubytovacích zařízení. Typickým návštěvník je Čech ve věku 16 – 59 let, který přijel osobním automobilem ze vzdálenosti 51 – 100 km. Návštěvník přicestoval s partnerem, partnerkou, přáteli nebo známými. Na území byl více jak 4x. Většina návštěv je jednodenních, případně na území stráví 1 -2 noci a to v penzionu nebo u známých. Návštěvník přijel za turistikou, sportem a relaxací. Informace o oblasti získal od známých nebo příbuzných. Většinu služeb hodnotí zákazník jako „spíše dobré“. K problémovým oblastem rozvoje cestovního ruchu patří:   

vnější faktory: CHKO Beskydy, povodí Odry, Natura 2000, legislativa v cestovním ruchu a nedostatek kvalifikovaných osob vnitřní faktory: nerovnoměrně rozmístěné ubytovací kapacity a jejich kvalita, nedostatečná kapacita kvalita dopravní infrastruktury a sítě dle průzkumu agentury CzechTourism: větší využití společenských a kulturních akcí, atrakce a aktivity pro děti

Potencionál rozvoje cestovního ruchu spočívá v následujících oblastech:   

Ověření a využití potenciálu termálních a léčivých zdrojů vody Využití rozsáhlého a dostupného trhu cestovního ruchu a využití strategické polohy území (trojmezí 3 států) Zaměřit se na zlepšení dopravní infrastruktury pro návštěvníka území 6

  

Zvýšit komunikace subjektů působících v cestovním ruchu a zkvalitnění propagace území Plné využití NPR Mionší Zaměření se na místní tradice a folklór

Pracovní skupina, do které byli zapojeni aktéři cestovního ruchu jak z veřejného, tak i podnikatelského sektoru, vytvořila SWOT analýzu území. Na základě této analýzy definovala vizi území a strategické cíle, které povedou k naplnění této vize. Byla definována tato vize: „Region bude v horizontu roku 2015 pro vybrané skupiny návštěvníků místem, kam se  rádi vracejí pro nové zážitky a odpočinek v klidném a čistém prostředí Beskyd“.   Pro dosažení uvedené vize byly stanoveny tyto dílčí strategické cíle:      

Vytvořit komplexní produkty cestovního ruchu Vybudovat předstihové atraktivity Dobudovat interaktivní atraktivity cestovního ruchu, založené na regionálních tradicích Dobudovat a zvýšit standard ubytovacích kapacit Zefektivnit spolupráci a komunikaci subjektů v CR, aktivnější zapojení podnikatelů Vytvořit nástroje společné prezentace

Konkrétními kroky pro naplnění strategických cílů jsou projektové záměry. Předložených projektových záměrů bylo 32. V rámci všech předložených projektů bylo deklarováno vytvoření: 144,7 pracovních míst, 164 nově vytvořených či rekonstruovaných lůžek. V souhrnu šlo o investici 637 023 milionů z toho 373 552 milionů dotačních prostředků. Projekty byly následně vyhodnoceny nezávislým externím posouzením z hlediska potřebnosti pro území a souladu s vizí a strategickými cíli, ekonomické přínosnosti a rizikovosti jejich realizace. Byl vytvořen management IPRÚ v čele s řídícím výborem, který byl zvolen pracovní skupinou. Byly stanoveny pravidla řízení a administrace IPRÚ. Mezi hlavní odpovědnosti řídícího výboru patří: schválení výstupů pracovní skupiny IPRÚ, schválení zpracovaného IPRÚ a následných změnových verzí, schvalování aktualizace IPRÚ, dohled nad realizací časového i finančního plánu zpracovaného v rámci IPRÚ, dohled nad předkládáním a realizací individuálních projektů naplňujících indikátory výstupů IPRÚ, schválení indikativního seznamu aktivit IPRÚ případně jeho změn včetně seznamu předpokládaných projektových záměrů. Řídící výbor se bude pravidelně scházet po celou dobu realizace IPRÚ. Na své první schůzce řídící výbor znovu zhodnotil předložené projekty především s ohledem na jejich potřebnost a přínosnost pro rozvoj území v oblasti cestovního ruchu a rizikovost přípravy realizace. Projekty hodnotil také v souvislosti se závěry analytických podkladů. Byl schválen indikativní seznam projektů v celkové alokaci 165,055 miliónů korun, objem schválených projektů přesahuje výši určené alokace o 10 %. Dále byl schválen seznam náhradních programů bez dalšího pořadí kromě prvního náhradního projektu a to Matice slezské „Areál Matice slezské“. Do indikativního seznamu byly schváleny tyto projekty:          

Hotel Ameryka Doprovodná infrastruktura NS Mionší Informační centrum s muzeem lidových tradic Obnovení rozhledny pod Velkým Polomem Slezský skanzen v přírodě I. Etapa - Salaš Lomňaské muzeum Wellnes hotel pod Skanzenem Interaktivní ekologické centrum v Dolní Lomné Rozvoj lyžařského areálu Severka Rekonstrukce autokempu pod Viaduktem 7

      

Cestujeme po Evropě Naučná stezka – Kulturní a přírodní dědictví Jablunkovska Venkovní procedury Wellness hotelu Bahenec Vybavení dětské lyžařské školky Konferenční centrum Beskyd Slezský skanzen v přírodě II. etapa - křesťanství v Beskydech Naučná In-line fitness stezka

Náhradní projekty v rámci IPRÚ obcí Jablunkov, Hrčava, Písečná, Bukovec, Písek, Dolní Lomná:            

Areál Matice slezské (první náhradní projekt) Výstavba hotelu Penzion na Kempě Rekonstrukce, modernizace penzionu SKI ARMADA Therme Písek u Jablunkova Obnovení cihelny Výstavba bobové dráhy BioHotel Smyrečí Městský les - příležitost pro aktivní trávení volného času Výstavba sedačkové lanovky Lyžařský areál v Písku u Jablunkova Sportovně relaxační venkovní centrum

Celková investice předložených projektů činí 283,570 mil. Z toho dotace 165,055 mil. Individuální projekty budou předkládány v souladu se stanovým harmonogramem a finančním plánem. Byla stanovena a popsána hlavní rizika a navrženy způsoby jejich eliminace.

8

3

POPIS VÝCHOZÍHO STAVU ÚZEMÍ VE VAZBĚ NA CESTOVNÍ RUCH

Území katastru obcí Jablunkov, Hrčava, Písečná, Bukovec, Písek a Dolní Lomná je součástí turistické oblasti Těšínské Beskydy. Všechny tyto obce spadají pod okres Frýdek-Místek. Území obcí lze jednotně popsat jako území spojující nejvýchodnější část Slezských a Moravskoslezských Beskyd. Jablunkov Byl založen v roce 1435 a městská práva získal již v roce 1560. Město, v němž byly tradičními řemesly hrnčířství, plátenictví a soukenictví, se postupně změnilo v obchodní a turistické centrum významné pro celou oblast. Dnes je vstupní branou do Beskyd, východiskem a oblíbeným cílem turistických a cykloturistických tras. Hrčava Malá horská vesnice jen s 278 obyvateli. Obec má výjimečnou lidovou architekturu, místní kroj, folklórní tradice a zvyky. V katastru obce se nachází „Trojmezí“ třech států: České republiky, Slovenské republiky a Polska. Písečná Malá obec na úbočí Slezských Beskyd. Vznikla jako předměstí Jablunkova. Turisté mohou do obce zavítat po modré turistické značce, vedoucí z Jablunkova k chatě Bahenec pod Velkým Stožkem. Bukovec Obec Bukovec s nejvýchodnějším bodem České republiky s dlouholetou historií, živou současností. Obec Bukovec patří k nejstarším obcím Těšínského Slezska, zakládající listina pochází z roku 1353. Ke klenotům obce patří řada roubených domů z 19. století s dřevěnými půlkruhově ukončenými vstupními portály, které byly typické pro oblast Těšínska.Obec je bránou do Jablunkovského regionu, je zde hraniční přechod s Polskem, který umožňuje turistům poznávat krásu Beskyd po obou stranách hranice. Písek Obec v údolí řeky Olše s nejmladším zděným kostelem v regionu. Kostel Božího milosrdenství byl postaven a vysvěcen až v roce 1995. Z Písku vedou lesní asfaltové silnice na dvě rekreační střediska: na Polanku a Bahenec ležící na protilehlých svazích. Turisté zde najdou značené turistické i cykloturistické trasy. Speciální nabídka čeká na nevidomé a slabozraké spoluobčany, pro které je vyznačena speciální cyklotrasa sjízdná na tandemových kolech. Dolní Lomná Dolní Lomná leží v malebném údolí říčky Lomné. Kromě běžných rodinných domů se zde nachází i několik stavení lidové architektury a množství rekreačních chat a chalup. Obec je významným rekreačním centrem s řadou možností pro pěší a cyklo turistiku, v zimě pro běžkaře. Na počátku července zde probíhá folk a country „Festival na Pomezí“ a na počátku září potom národopisné slavnosti „Slezské dny“. Dle Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013 byly na základě vybraných kritérií vyselektovány tři prioritní lokality, které mohou pro okruh aktivit využít vyhrazené prostředky z ROP Moravskoslezsko. Jedná se o tyto prioritní lokality:   

území obcí Karlova Studánka a Malá Morávka území obcí Ostravice a Staré Hamry území obcí Jablunkov, Hrčava, Písečná, Bukovec, Písek a Dolní Lomná

9

Obrázek 1 - Umístění obcí Bukovec, Písek, Písečná, Jablunkov, Hrčava a Dolní Lomná (vlastní zpracování)

Kritéria pro identifikaci a následnou podporu daných prioritních lokalit byla stanovena tak, aby díky následné podpoře byly odlišeny skutečné nadregionální konkurenční výhody v cestovním ruchu. Podporovány budou aktivity, které povedou k významnému odlišení vybraných prioritních lokalit, případně takové, jejichž realizace povede k dosažení vyšší kvalitativní úrovně těchto lokalit v cestovním ruchu. Tři prioritní lokality byly vybrány na základě zjištění v analýze, kdy pro návštěvníky jsou důležité faktory jako dopravní dostupnost, ubytovací zařízení vyšší kategorie (i v přípravě), atraktivity poznávací turistiky, atraktivity pro aktivní turistiku, wellness nebo lázeňská zařízení, vyžití v zimě. Z technického hlediska je pak důležitá připravenost projektů a aktivita aktérů. Důležité rovněž je, že díky iniciaci může ve všech třech oblastech dojít ke zvýraznění významných konkurenčních výhod (lázeňství, termální prameny, wellness, aktivní turistika i v zimě, hory, poznávací turistika) a vytvoření významných nadregionálních center cestovního ruchu. Tabulka 2 - Realizační předpoklady dle marketingové strategie rozvoje CR MSK pro rok 2009 - 2013

Prioritní osa

Opatření Rozvoj dopravní infrastruktury – silnic s důrazem na I/11 Rozvoj možností pro relaxaci/wellness a lázeňství – termální prameny Rozvoj pěších turistických tras a doprovodné infrastruktury Výstavba nových cyklostezek Rozvoj kulturních zařízení a akcí – folklórní tradice Realizační předpoklady CR Rozvoj atraktivit poznávací turist. – muzea, archeopark Chotěbuz, zámek Fryštát Rozvoj a výstavba golfových hřišť a doprovodných produktů Výstavba a rekonstrukce ubytovacích zařízení, penzionů a hotelů*** a více Rozvoj lyžařských areálů – výstavba infrastruktury, údržba běžeckých tras Rozvoj obecné nabídky atraktivit a služeb cestovního ruchu Zdroj: Marketingová strategie cestovního ruchu Moravskoslezského kraje Co se týče dopravní dostupnosti, pak u všech uvedených lokalit je v dosahu silnice první třídy (I/11 a I/56). Oblast je rovněž důležitým cílem pro poznávací turistiku, zejména co se týče přírodních památek a architektury. V okolí Jablunkova je navíc důležitá tzv. gorolská tradice a místní folklór. Z hlediska aktivní turistiky jsou prioritní lokality velice konkurenceschopné, protože poskytují možnosti pro aktivní pobyt v průběhu celého roku. Silnou stránkou vybraných prioritních lokalit jsou možnosti v oblasti lázeňství a wellness. Potenciál představují nevyužité termální prameny v okolí Jablunkova.. Území obcí Jablunkov, Hrčava, Písečná, Bukovec, Písek, Dolní Lomná  

Sportovní a relaxační / wellness areály a infrastruktura Využití potenciálu termálních vod

Mimo jiné z vybraných obcí na území Jablunkovska má zpracovanou strategii rozvoje turismu obec Bukovec. 10

4

MARKETINGOVÁ ANALÝZA

Cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které zahrnuje nejrůznější služby a je napojeno na mnoho dalších hospodářských činností. Má dopad na taková odvětví jako je doprava, stavebnictví, kultura, maloobchod a na mnohá další odvětví, která vytváří produkty související s poskytováním služeb týkajících se volného času. Přestože v tomto odvětví působí i několik velkých podniků, převládají v něm především malé a střední podniky. Jedná se o odvětví sektoru služeb, který v ekonomikách některých států představuje až dvoutřetinový podíl na HDP. I v rámci služeb, které jako celek vykazují vysokou dynamiku, patří cestovní ruch k rychle rostoucím.

4.1 Analýza makroprostředí, socio-ekonomická analýza 4.1.1

Ekonomická situace

Podle odhadů Světové organizace cestovního ruchu (World Tourism Organisation, UNWTO) počet mezinárodních příjezdů dosáhne v roce 2020 téměř 1,6 mld.

Obrázek 2 - Vize vývoje příjezdů mezinárodního cestovního ruchu do roku 2020 (Pramen: UNWTO)

Dle výzkumu World Travel & Tourism Council (WTTC), jehož výstupem jsou tzv. fiktivní satelitní účty cestovního ruchu1, se očekává nárůst příspěvku cestovního ruchu k hrubému domácímu produktu v ČR z 10,9 % (417, 7 mld. Kč) v roce 2009 na 12,0 % (809,5 mld. Kč) do roku 2019. Nárůst příspěvku z pohledu zaměstnanosti se předpokládá ze 497 tis. pracovních míst v roce 2009 (10, 1 % celkové zaměstnanosti) na 517 tis pracovních míst (11,0 % celkové zaměstnanosti) do roku 2019. U reálného růstu HDP vztaženého k cestovnímu ruchu se očekává zvýšení z -1,7 % v roce 2009 na 5,1 % ročně v průběhu příštích 10 let. Exportní výnos z návštěvy zahraničních turistů byl v roce 2009 349,4 mld. Kč (11,1 % z celkového exportu). Do roku 2019 se očekává nárůst na 747 mld. Kč (10,3 % z celkového exportu). Ve statistikách jsou brány v úvahu i nepřímé efekty cestovního ruchu. Česká republika se řadí na 36. místo v absolutní velikosti ekonomiky cestovního ruchu na celém světě a 14. v zemích EU. Dále ČR zaujímá 65. místo na světě v relativním přínosu k národním ekonomikám a 10. v zemích EU. V horizontu 10 let v dlouhodobém růstu pak zaujímá 60. a 10. v zemích EU. Celkový počet zemí, který byl podroben výzkumu, je 181 (dle WTTC).

1

Data nejsou považována mnohými zahraničními státy i mezinárodními organizacemi za oficiální a založená na dostatečně spolehlivých informacích. Jedná se o velice hrubé odhady, které nepracují s detailními informacemi nutnými pro sestavení TSA. Tato data jsou využívaná z důvodu dostupnosti pouze prozatímních dat z TSA za ČR ze zdrojů ČSÚ. ČSÚ na zavedení TSA intenzivně pracuje. 11

Měřeno výše uvedenými charakteristikami je význam cestovního ruchu v České republice nad celosvětovým i nad průměrem EU. Mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP patří tradiční turisticky atraktivní země Rakousko, Švýcarsko, dále pak státy při Středozemním moři Španělsko, Chorvatsko, Řecko. Nejvyšší závislost národních ekonomik na cestovním ruchu vykazují malé ostrovní státy Malta a Kypr. Cestovní ruch hraje důležitou roli v rozvoji většiny evropských regionů i krajů ČR. Infrastruktura vybudovaná pro účely cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a městské obnově, jsou vytvářeny či udržovány pracovní příležitosti dokonce i v oblastech, kde dochází k úpadku průmyslu či venkova. Potřeba zvýšit přitažlivost regionů je pro stále více destinací a zúčastněných stran podnětem k zaměření se na udržitelnější a ekologičtější postupy a politiku. Udržitelný cestovní ruch hraje důležitou roli při zachování a posílení kulturního a přírodního dědictví ve stále větším počtu oblastí, od umění k místní gastronomii, řemeslům či ochraně biologické rozmanitosti. To vše má kladný dopad na vytváření pracovních příležitostí a přispívá k ekonomickému růstu. Níže uvedený graf nám znázorňuje přímý dopad cestovního ruchu v ČR na zaměstnanost a hrubý domácí produkt. Z grafu je zřejmé, že poptávka a HDP v následujících letech poroste naopak přímý vliv na zaměstnanost v oboru cestovního ruchu bude mírně klesat.

Obrázek 3 - přímý dopad cestovního ruchu v ČR (Pramen:WTTC)

Hrubý domácí produkt (HDP) je nejlepším ukazatelem pro určování výkonnosti ekonomiky států. HDP je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území.

12

Obrázek 4 - procentní vývoj HDP ve světě (Pramen:IMF) EU a ČR červená linka

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že růst globální produkce a obchod by se měly v roce 2010 vrátit na úroveň roku 2007. V prvním čtvrtletí roku 2010 a i v následujících letech by mělo roční HDP opět meziročně růst. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že současná situace v ČR z hlediska HDP se pravděpodobně po letech úpadku v prvním čtvrtletí roku 2010 dostane do mírného růstu, který by měl pokračovat i v následujících letech. Vzhledem k předpokládanému růstu ekonomiky je smysluplné investování i v případě investic do cestovního ruchu.

Obrázek 5 - Prognóza růstu HDP (Prtamen:ČNB)

Výdaje domácností na spotřebu podle tabulky uvedené níže budou dle odhadu Ministerstva financí České republiky v letech 2011 – 2013 růst a tím bude v logické návaznosti růst obecně i poptávka po službách a také specifická poptávka po službách v oblasti cestovního ruchu.

13

Tabulka 3 - Výdaje domácností na spotřebu (pramen: MFČR)

Výdaje domácností na spotřebu 1)

mld. Kč 2000 růst v %

2004

2005

2006

2007

2008 předb.

2009 odhad

2010 pred .

2011 pred .

2012 výhl.

2013 výhl.

1309

1342

1411

1481

1534

1556

1544

1574

1613

1676

2,9

2,5

5,2

5,0

3,6

1,4

-0,8

2,0

2,5

3,8

Zdroj: MFČR

1) Spotřeba neziskových institucí je zařazena do spotřeby sektoru domácností.

Při hodnocení nezaměstnanosti byla použita data z Frýdecko-Místeckého okresu, která budou mít nejužší návaznost na výsledky doporučených záměrů z tohoto plánu. V tomto ekonomickém ukazateli je třeba využít silných stránek tohoto okresu, jako jsou: relativně nízké náklady na pracovní sílu, mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s průměrem ČR, pracovní síla zvyklá na dojížďku za prací, dostatečná kapacita vzdělávacích zařízení, příhraniční poloha okresu (s Polskou a Slovenskou republikou), turisticky atraktivní prostředí Beskyd, kulturní a přírodní potenciál okresu. Naopak mezi slabé stránky patří např.: omezená možnost hospodaření v CHKO, pásmech hygienické ochrany vod, významné soustředění těžkého průmyslu, velká vzdálenost od ostatních regionů ČR a EU, kapacitně a kvalitně ne zcela dostačující infrastruktura. 4.1.2

Demografie (velikost populace, struktura obyvatelstva, prognózy vývoje, vzdělanost, …)

V této části budou použita data ukazující demografický vývoj v České republice. Tabulka 4 - demografie v tis. osob koncem roku (Pramen: MFČR)

Zdroj: MFČR

14

Populace v České republice stárne, což představuje určitou hrozbu. Tyto údaje jsou důležité z hlediska určení velikosti cílových skupin.

Obrázek 6 - věkové skupiny (Pramen: MFČR)

15

Obrázek 7 - Strom života do roku 2050 (Pramen:ČSÚ)

4.1.3

Technologické (informační technologie, doprava)

Internet se stal v uplynulých pěti letech primárním zdrojem informací o cestovním ruchu na nejpokročilejších trzích internetových uživatelů, které jsou zároveň turisticky nejproduktivnějšími trhy. Přístup k internetu má v současné době více než 10 % světové populace a tento podíl dále roste. Velkou dynamiku přitom vykazují trhy východní Evropy. V České republice více jak polovina dospělé populace používá internet, přesněji jde o 54 % jednotlivců ve věku 16 let a starších. V absolutním vyjádření jsme se tak přiblížili k magickému počtu 5 miliónu (4,8) uživatelů internetu. Evropané, kteří při zařizování svých cest využívají pomoci internetu, loni poprvé převýšili ty, kteří tak nečiní. A využití internetu při online rezervacích roste ještě rychleji než využití pro pouhé vyhledávání informací. Podíl online rezervací (alespoň pro část cesty) vzrostl z 32 % ze všech zahraničních dovolených v roce 2006 na 41 % v roce 2008.

Obrázek 8 - Rezervační kanály evropských turistů, 2008 (podíl na celkovém počtu cest v %)

Zdroj: IPK International, European Travel Monitor

Sledovaným územím z pohledu dopravního napojení a dostupnosti prochází hlavní železniční a silniční tah směrem na Slovensko (Ostrava - Žilina). V současně době probíhá revitalizace železničního koridoru a dále je plánovaná i přeložka hlavního silničního tahu I/11, která povede mimo hlavní sídelní území. Nejbližší letiště je vzdáleno 70 km, což představuje cca 50 min jízdy autem. Území je tedy z hlediska dojezdu a dopravní dostupnosti velmi dobře situováno a tento fakt může být velmi dobrou konkurenční výhodou. Na druhou stranu je nutné pro kvalitu a komfort cestovní dokončení revitalizace III. železničního koridoru a přeložky silnice I/11. 16

4.1.4

Ekologické (přírodní prostředí)

Přírodní prostředí je kapitolou, která je pro ubytovací zařízení v oblasti cestovního ruchu velmi důležitou. Přírodní podmínky hrají jednu z hlavních rolí v možnostech aktivního trávení volného času v místě klientova pobytu. Sledované obce se nachází v oblasti Beskyd. Beskydy jsou výjimečné svou přírodní hodnotou, zejména zbytky původních pralesovitých lesů s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin. Pozoruhodné jsou také druhově pestré louky a pastviny, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Beskydská krajina má dosud mimořádnou estetickou hodnotu, která vznikla historickým soužitím člověka s horami. Beskydy jsou bezesporu turistickou oblastí, která má své místo v cestovním ruchu nejen v Moravskoslezském kraji, ale i v celé ČR potažmo v Polsku a na Slovensku. 4.1.5

Sociálně-kulturní prostředí (zvyky, tradice, společenské hodnoty)

V současné společnosti lze vysledovat tyto jevy, které mají přímou návaznost na cestovní ruch:       4.1.6

rostoucí tlak společnosti v oblasti kvalitního trávení volného času zvyšování zájmu o péči a zdraví a aktivní trávení volného času zvyšování požadavků na komplexnost služeb v oblasti cestovního ruchu obecný požadavek na dobrou dopravní dostupnost a možnost zábavy přímo v místě pobytu výuka lyžování zakotvená do školních osnov – pozitivní vliv na lyžařskou základnu rostoucí obezita obyvatelstva, zejména dětí a mládeže Politicko-právní prostředí

Organizace cestovního ruchu je ovlivňována na národní úrovni Ministerstvem pro místní rozvoj. Na krajské úrovni jsou za rozvoj cestovního ruchu odpovědné krajské úřady. Směrodatným dokumentem cestovního ruchu na národní úrovni je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 -2013. Tato koncepce představuje střednědobý strategický dokument, který vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice a účinnými nástroji podněcuje jeho další rozvoj. Základním atributem Koncepce je rozvoj odvětví cestovního ruchu, který vychází z mobilizace zejména privátních zdrojů zaměřených na cestovní ruch a dále také rozvoj systémového a koncepčního přístupu veřejné správy na všech úrovních jako zdroje konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářského růstu zejména v územích s vhodným potenciálem pro efektivní rozvoj tohoto odvětví. Hlavní strategické cíle Koncepce jsou vyjádřeny v následujících čtyřech prioritách: 1) 2) 3) 4)

Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů Priorita 4: Vytváření organizační struktury cestovního ruchu

Dokument Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013 (aktualizovaný s výhledem do roku 2015) definuje následující strategická opatření: 1) prioritní osa Spolupráce (management destinace) 2) prioritní osa Marketing (rozdělení na domácí a zahraniční klientelu) 3) prioritní osa Realizační předpoklady cestovního ruchu (Moravskoslezský kraj a jednotlivé turistické oblasti) Dále můžeme do skupiny organizací, jež ovlivňují cestovní ruch, zahrnout i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ministerstvo je tvůrcem legislativy, která dává povinnost žákům sedmé třídy základní školy a prvního ročníku střední školy účastnit se lyžařského výcviku. Cestovní ruch je v legislativě ČR pevně zakotven a lze tedy předpokládat, že se v této oblasti nebudou dít žádné velké změny. To znamená, že můžeme prostředí považovat za stabilní, ve kterém je možné plánovat středně až dlouhodobé projekty v oblasti cestovního ruchu.

17

4.2 Analýza nabídky 4.2.1

Přírodní předpoklady a potenciál cestovního ruchu

4.2.1.1 Letní turistika Turistický region poskytuje vhodné podmínky pro sportovně-rekreační vyžití, a to nejen v zimní sezóně. V letní sezóně je region ideální pro turistiku (převážně horskou) a horskou cykloturistiku. Ráz krajiny inspiruje k záměrům na výstavbu rozhleden, které jsou v letní sezóně vyhledávaným turistickým cílem. Na studovaném území se žádná taková nenachází, pouze jedna rozhledna je postavena v oblasti Těšínských Beskyd a to na Čantoryji. 

pěší turistika

Region je pokryt hustou sítí značených turistických cest. zaměřením. 

V regionu se také nachází naučné stezky s různým

infrastruktura turistických stezek

V místě výskytu mimořádných přírodních nebo i kulturně historických zajímavostí jsou v terénu značeny naučné stezky nebo významné přírodní objekty. Jejich základním cílem je zvýšení atraktivity těchto míst turistům prostřednictvím poskytnutí potřebných informací. Tabulka 5 - Naučné stezky

Název stezky Jablunkov - Girová - Hrčava (číslo trasy 51)

Naučná stezka Mionší, Dolní Lomná

Popis stezky Trasa dlouhá 13,5 km s maximální výškou 775 m.n.m a převýšením 395 m začíná v Jablunkově, odkud vede po zelené stezce kolem chaty Polanka až na rozcestí Štipionka, pokračuje přes Čertí mlýny na horu Girová a končí ve vesnici Hrčava. Po 16 letech zde byla znovu otevřena Naučná stezka Mionší, která vede okrajovými partiemi pralesa Mionší mimo území NPR. Přístup je z obce Dolní Lomná, asi 200m od autobusové zastávky Matyščina louka, v ústí doliny potoka Mionší. U zastávky je rovněž možné odstavit auto na novém parkovišti. Naučná stezka je asi 7 km dlouhý okruh, který má 10 zastávek s informačními panely s česko-polskými texty. Vstup dovnitř pralesa není povolen. Stezka má sezónní provoz - je přístupná pouze od 1. června do 15. září. Po dohodě s obecním úřadem v D. Lomné si lze objednat průvodce.

Naučná stezka k nejvýchodnějšímu bodu České republiky

Naučná stezka vede nedaleko obce Bukovec v Moravskoslezských Beskydech (nejvýchodnější obec v České republice) od odstavného parkoviště u silnice blízko česko-polského hraničního přechodu Bukovec– Jasnowice kolem přírodní rezervace Bukovec k nejvýchodnějšímu místu České republiky. Je 0,5 km dlouhá, a je na ní 7 zastávek s informačními panely. Seznamuje s obcí Bukovec, životem místních horalů, faunou, flórou atd. Trasa je doplněna dřevěnými lavičkami a odpočívadly.

Jablunkov- Příroda Jablunkovska

Trasa naučné stezky je situována v katastrálním území města Jablunkova. Na této naučné stezce v délce 8 km je umístěno 10 informačních tabulí, ze kterých se dozvíte nejen o floře, fauně a vodních tocích regionu Jablunkovska, ale seznámíte se i s historií města Jablunkova, kláštera Alžbětinek a jablunkovského sanatoria. Stezka je vhodná jak pro pěší turisty, rodiny s dětmi tak i cykloturisty. Místy je nutno kolo vést.

Zdroj: http://www.risy.cz/naucne_stezky_beskydy_cz

18

Tabulka 6 - sportovní akce v přírodě

Název akce

Pořadatel

Mánesovou stezkou – turistický a cykloturistický pochod Beskydami s trasami 12 - 52 km pro pěší, 25, 45, 65 km pro cyklo u příležitosti konání Slezských dnů v Dolní Lomné, kde je i cíl této akce Cyklistický výlet k pramenům Olzy – Jedná se o mezinárodní vícegenerační cyklistický výlet Jablunkov - Ganczorka (PL) a zpět. Cílem trasy je úpatí hory Ganczorka v Polsku k hlídanému parkovišti, pak následuje pěší výstup k pramenům Olzy. Výlet je doplněn kulturním programem. Běh na Kozubovou – český pohár v běhu do vrchu

Klub českých turistů Třinec

Beskydský duatlon – Mezinárodní závod v běhu a cyklistice. (běh - 7 km, cyklistika - 30 km, běh 3 km) Akce je určena široké veřejnosti (7 kategorií). Gírman a Jadwiga – soutěžní odpoledne pro širokou sportovní i nesportovní veřejnost, pořádané na chatě Gírová.

Termín konání září

PTTS Beskid Sląski

červen

TJ Dolní Lomná, oddíl lyžování

červenec

TJ Spartak Jablunkov, Město Jablunkov Tandem Bike

srpen srpen

Zdroj: www.jablunkovsko.cz



cykloturistika (cyklobusy)

Na sledovaném území se nachází relativně hustá síť cyklotras včetně přeshraničních nebo tematicky zaměřených. Na druhou stranu je tu neexistence speciálních autobusových linek, což je částečně řešeno vlakovou dopravou (lokalita leží na hlavní železniční trati) Tabulka 7 - Cyklistické trasy v Těšínských Beskydech

Druh Evropské

Regionální

Místní

Název Cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko Greenway Wien – Morava – Krakov Jablunkovským údolím

6080

Popis Na našem území ji tvoří cyklotrasa č. 56 (Bohumín/Chalupki, CZ/PL - Orlová Havířov -Těrlicko - Vělopolí - Střítež - Smilovice - Oldřichovice - Milíkov Jablunkov - Bukovec/Jasnowice, CZ/PL ). Celý cyklistický okruh je dlouhý téměr 220 km. Na této trasy jsou v regionu Těšínských Beskyd vytýčeny dvě etapy. Etapa A1: Jablunkovsko a podhůří Beskyd Délka trasy: 38,5 km Etapa A2: Těšínsko Délka trasy: 25,1 km Je tvořena těmito cyklotrasami č. 56, 561, 6081, 6086, 6087, 6085 (Vřesová stráň – Mosty u Jablunkova – Hrčava – Písek – Nýdek – Bystřice – Vendryně – Třinec – Rovné – Milíkov) Cyklookruh, vyznačený v lokalitě Slezských Beskyd a Jablunkovské brázdy, vedoucí povětšinou po stávajících vyznačených cyklotrasách (Jablunkov – Písek – Filipka - Nýdek – Třinec – Milíkov – Jablunkov). Trasa je dlouhá 58 km. Rozšiřující okruh z Jablunkova do Horní Lomné je dlouhý 22 km. Třinec – Vendryně – Bystřice – Nýdek – Filipka – Bahenec – Písek – Bukovec – Hrčava – Mosty u Jablunkova – Bocanovice – Milíkov – Třinec Délka 81 km, lehká trasa, vhodná pro trekingová a horská kola, možnost využití cyklopůjčovny v železniční stanici Jablunkov-Návsí. Jablunkov - Pláňava - Studeničný -– Labajov 10 km

6081

Bocanovice - Kyčera - Pod Beskydem – Šance

11 km

6082

Bocanovice - U Slavíče - Kozubová – Košařiska

24 km

6086

Vendryně - Nýdek - Filipka - Bahenec - Písek – Pláňava

36 km

6101

Pod Kamenitým - Kozí hřbet - Lačnov - Horní Lomná

11 km

Po stopách hutnictví

Slezskými Beskydami na Trojmezí Místní

Zdroj: Koncepce cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje. Zdroj: Cyklotrasy Těšínské Beskydy: http://www.risy.cz/cyklotrasy_tesinske_beskydy_cz

19

Tabulka 8 - Služby pro cyklisty v Těšínských Beskydech

Název Tandem Rucki

Místo Jablunkov

Zdroj: Turismus zdroj obživy



hipoturistika

Všeobecně je na území malá saturace služeb a zařízení na alternativní rekreační turistické aktivity včetně hipoturistiky. Na území se nenachází žádná značená síť hipostezek a je zde jen jedno jezdectví poskytující možnost vyjížděk na koních. Tabulka 9 - Hipoturistika

Název Jezdectví - JK Beskyd

Místo Jablunkov

Popis nutná telefonická objednávka

Zdroj: Turismus zdroj obživy



vodní sporty (koupání, rybaření, vodáctví)

Možnosti pro koupání a vodní sporty jsou v této oblasti velmi malé. V celém regionu je nedostatečná nabídka koupání, která je omezena jen na jeden venkovní bazén a menší bazény, které jsou součástí některých horských chat a rekreačních zařízení. Ve sledovaném území se nenachází žádná větší vodní plocha, pouze zde protéká řeka Olše a vodní tok Lomná, které by mohly být využívány k rybolovu. Pro vodáctví je možné využít řeku Olši. Problém ovšem může být počet sjízdných dnů v roce. Tabulka 10 - koupaliště, bazény

Název Koupání u chaty Gírové Bazén u penzionu Beskydka Bazén u Turistické chaty Severka Ameryka Bazén u Hotelu Bahenec Bazén u Hotelu Polanka

Místo Bukovec Dolní Lomná Dolní Lomná Jablunkov Písek Písek

Popis

letní koupaliště

Zdroj: Turismus zdroj obživy Tabulka 11 - sjízdnost řeky Olše

horní střední dolní

Úsek Jablunkov - Bystřice Bystřice - Dětmarovice Dětmarovice - ústí do Odry

Říční km 64.6 - 55.5 55.5 - 15.6 15.6 - 0.0

Obtížnost WII ZW ZW

Zdroj: Raft.cz



in-line bruslení

V současnosti jsou cyklistické trasy vedeny po komunikacích pro motorová vozidla nebo po nezpevněných cestách. Za úvahu stojí zvážení vhodného povrchu alespoň dílčích částí cyklostezek a cyklotras pro alternativní využití, jako jsou například in-line brusle. Toto odvětví nemá v regionu zastoupení. 

ostatní (golf, agroturistika, nordic walking, adrenalinové sporty – seskoky padákem, paragliding, horolezectví apod.)

20

Oblast je vhodná i pro ostatní sportovní a rekreační vyžití jako je agroturistika nebo nordic walking. V případě nordic walkingu se nově nachází okruhy v oblasti Bukovce. Území je také vhodné pro provozování adrenalinových sportů jako je paragliding, v případě horolezectví se již takovýto potenciál nenachází. Tabulka 12 - Nordic walking

Název Nordic walking park Gorolia

Místo Bukovec

Popis Celkem 36 km na území Bukovce (možnost zapůjčení hůlek) a Istebne (PL)

Zdroj: www.bukovec.cz

4.2.1.2 Infrastruktura zimních sportů  sjezdové lyžování Území představuje oblast, která je v rámci České republiky relativně vhodnou pro rozvoj sjezdového lyžování. Hlavní výhodou tohoto území je na podmínky ČR dlouhá zimní sezóna se stálou sněhovou pokrývkou. Určitou slabinou může být v porovnání s některými českými a zejména zahraničními pohořími (sousední Slovensko) nižší nadmořská výška středisek, která znamená větší riziko nepříznivého vlivu v případě sezónních klimatických výkyvů. Potenciál sjezdového lyžování je vysoký, ale komplexnost a úroveň nabízených služeb nižší (pouze jeden skibus). Tabulka 13 - Sjezdové lyžování

Název Lyžařské středisko Severka

Místo Dolní Lomná

Skiareál Armáda

Dolní Lomná

Kempaland

Bukovec

Bahenec Polanka

Písek Písek

Popis 5 vleků 2700 os./hod, 2 svahy, 3 tratě o délce, skibus, večerní lyžování 120 m umělé zasněžování, jeden vlek 1100 os./hod, 1 svah, půjčovna, večerní lyžováním, 860 m lyžařský areál - umělé zasněžování, večerní lyžování, 1 vlek, půjčovna, skiservis, 600 m svah, lyžařský areál; snowtubing, lyžařský vlek lyžování - umělé zasněžování, 450 m, večerní lyžování, 2 vleky

Zdroj: www.jablunkovsko.cz



běžecké lyžování

Turistický region nabízí velmi dobré podmínky pro běžecké lyžování. Kromě relativně dlouhé zimní sezóny s dostatečným množstvím sněhové pokrývky představuje výhodu tohoto území také příhodná konfigurace terénu. Nadmořská výška některých tras je kolem 800 m.n.m. Vhodnost terénu pro rozvoj běžeckého lyžování vynikne i v přímém srovnání s některými vyššími českými pohořími. Vysoký potenciál běžeckého lyžování je dlouhodobě rozpoznán a je také úspěšně rozvíjen. Základem je příprava a údržba kvalitních lyžařských běžeckých stop, na kterých se v současné době podílí jednotlivé obce, podnikatelé a sdružení. Rozsah a intenzita, ale stále neodpovídá potenciálu, který region má. Přírodní potenciál oblasti vytváří velmi vhodné podmínky pro všechny formy letní i zimní turistiky, aktivní a poznávací dovolené, odpočinku a relaxace v nenarušeném horském a podhorském prostředí. 4.2.2 

Kulturně-historický potenciál a předpoklady cestovního ruchu kulturní a technické památky

21

Tabulka 14 - lidová architektura, muzea, kina

Název Dřevěný kostel Cyrila a Metoděje na Hrčavě

Roubené domy a usedlosti v Bukovci Amfiteátr Městský les v Jablunkově

Amfiteátr Matice Slezské v Dolní Lomné Regionální muzeum v Bukovci Minimuzeum Hrčava Lomňanské muzeum

Kino Mír Jablunkov Výstavní síň v Jablunkově

Popis V nejvýchodnější části České republiky se nachází nejmladší z dřevěných kostelů na Severní Moravě a ve Slezsku, rázovitý dřevěný kostel sv. Cyrila a Metoděje. Leží poblíž trojmezí tří státu - České republiky, Slovenska a Polska v obci Hrčava. Byl postaven v roce 1936, má bohatě vyřezávanou křtitelnici od místního řezbáře Ondřeje Zogaty. Dnes je filiálním kostelem římskokatolického farního úřadu v Jablunkově. Celkem 6 kulturních památek – dřevěné domy, usedlosti a stodoly z 19. století. Amfiteátr se nachází v Městském lese na břehu řeky Olše v blízkosti centra Jablunkova. Kolem zastřešeného jeviště je postavena řada srubů. Areál je volně přístupný, pořádají se zde tradiční společenské a kulturní akce, nejvýznamnější jsou každoroční srpnové národopisné slavnosti polské národnostní menšiny Gorolskie Świeto. Přírodní amfiteátr tvořící spolu s roubenými chalupami areál Matice Slezské. Areál je volně přístupný, pořádají se zde každý rok v září Národopisné slavnosti Slezské dny. prohlídky na tel. objednávku: ve dnech školního vyučování v provozu pouze ve dnech školního vyučování, nutná telefonická objednávka 12:00 – 14:00 hod Muzeum v Dolní Lomné bylo slavnostně otevřeno v říjnu roku 2008. Muzeum najdete v dřevěnici, která je replikou původní školy odvezené v roce 1974 do depozitáře muzea v Rožnově. Stálá expozice je zaměřena na historii a lidové tradice města Jablunkova a jeho blízkého okolí.

Zdroj: http://www.risy.cz/lidova_architektura_beskydy#Těšínské beskydy, Silesion



společenské akce

Tabulka 15 - Kulturní akce spojené s místním folklórem

Název akce

Termín konání

Nejvýznamnější folklórní akce v TB Gorolski Święto - Jablunkov Mezinárodní přehlídka folklórních souborů z ČR, Slovenska, Polska, aj. Slezské dny - Dolní Lomná Mezinárodní přehlídka folklórních souborů. Jarmark rukodělné výroby, výstava, slezský krmáš Festival na Pomezí – Dolní Lomná Tradiční mezinárodní folk - country festival s účastí mnoha hvězd tohoto hudebního žánru.

srpen září červenec

Další akce Cyrilometodějská pouť – Hrčava Jablunkovský jarmark – Jablunkov Mezinárodní dětský folklorní festival Jackové dětem Vystoupení dětských folklorních souborů z České republiky, Polska, Slovenska a vystoupení místních dětských kapel a zpěváků.

červenec červenec červen

Rockové festivaly Jablunkovský Trilobeat Festival rockové a současné populární hudby Rockový festival „Gorolski Dym“ – Jablunkov

květen září

Zdroj: http://www.jablunkovsko.cz/akce/tradicni_akce4.htm



lázeňství

Na území se nachází pivní lázně a to v hotelu Bahenec. Jedná se o výjimečnou proceduru s léčivými účinky, jejíž součástí je finská sauna, koupel s přísadami, ze kterých se vaří pivo, regenerace organismu na lůžku z ovesné slámy a odpočinek u sauny, kdy se vstřebávají kladné účinky z pivních procedur. Relaxační služby jsou poskytovány i v rámci některých ubytovacích zařízení. 22

4.2.3 

Potenciál infrastruktury cestovního ruchu ubytovací zařízení

Na území se nachází pivní lázně a to v hotelu Bahenec. Jedná se o výjimečnou proceduru s léčivými účinky, jejíž součástí je finská sauna, koupel s přísadami, ze kterých se vaří pivo, regenerace organismu na lůžku z ovesné slámy a odpočinek u sauny, kdy se vstřebávají kladné účinky z pivních procedur. Ve sledovaném území je tedy celkově k dispozici 900 lůžek v penzionech, hotelech, turistických a ostatních chatách, 260 míst v chatkách a 130 míst pro stany a karavany (Příloha č. 1). 

počet přenocování

Tabulka 16 - Délka pobytu v regionu

Délka pobytu v regionu sledované území

Severní Morava a Slezsko

Celkem

37% 28% 29% 6% 100%

; 22% 20% 10% 100%

44% 22% 23% 10% 100%

N

358

11484

106582

jednodenní-bez noclehu 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů delší

ČR

Zdroj: Agentura CzechToursim



stravování

Ve sledovaném území se nachází 36 stravovacích zařízení různého zastoupení (Příloha č. 1). Lze tedy využít služeb pohostinství, horských chat, pizzerií, restaurací apod. informační centra Jablunkovské informační centrum; po-pá: 8.00 - 16.00, so-ne: 8.30 - 12.30 (pouze v červenci a srpnu) 

cestovní kanceláře

Cestovní agentura Jan Sadový

23

4.3 Analýza poptávky Data byla použita z primárního průzkumu agentury Czech Tourism (Příloha č. 2)              

Návštěvník je Čech (95 %) a přijel ze vzdálenosti 51 – 100 km a to automobilem Návštěvník je ve věku od 16 – 59 let, přičemž převažuje skupina návštěvníků v rozmezí 35 – 49 let. Návštěvník přijel nejčastěji s partnerem, partnerkou, přáteli, známými Většina návštěvníků tu byla více než 4 krát. Návštěvník přijel za turistikou a sportem, případně relaxací Pro většinu návštěvníků je nejlákavější pěší turistika, dále pak cykloturistika, horská cyklistika a v zimním období lyžování Více než třetina návštěv je jednodenních, ale v případě přenocování zde stráví 1 – 2 noci téměř 30 % návštěvníků a to samé v případě 3 – 7 nocí V případě vícedenních návštěv využije penzion nebo ubytování u známých/příbuzných, příp. vlastní chata/chalupa 82 % návštěvníků využije stravování v restauračním zařízení, případně částečně 84 % respondentů návštěvu určitě zopakuje, z toho 42 % v brzké době (do ½ roku) Průměrný návštěvník utratí za den 201 – 500 Kč Informace o území návštěvník získává nejčastěji od příbuzných a známých, případně z internetu Nejvíce chybí návštěvníkovi větší využití společenských a kulturních akcí a atrakce a aktivity pro děti Většinu nabízených služeb zákazník hodnotí jako „spíše dobrou“

4.4 Situační analýza Analýza 5C Situační analýza zahrnuje rozbor aktuální marketingové situace. Obsahuje analýzu prostředí (externí analýzu) – makroprostředí a mikroprostředí - a analýzu samotného území (interní analýzu). Situační analýza území je znázorněna pomocí 5C (viz tabulka č. 17) : COMPANY – podnik neboli v případě IPRÚ – COUNTRY – země (analýza vnitřního území), COLLABORATORS – spolupracující subjekty, CUSTOMERS – zákazníci, COMPETITORS – konkurenti, CLIMATELCONTEX – makroekonomické faktory.

Tabulka 17 - Analýza 5C

"5C" Company

složky produkty

image na trhu technika a zkušenosti kultura cíle

charakteristické skutečnosti pěší turistika cykloturistika, horská cyklistika lyžování, zimní sporty poznávací turistika společenský život a zábava návštěvy kulturních akcí nabídka ubytovacích kapacit nabídka stravovacích zařízení poradenské služby – infocentrum pivní lázně značka Těšínské Slezsko nedostatečná jednotná propagace malý důraz na kvalitu zkušenosti v oblasti možné spolupráce obcí akcent na turistiku, cykloturistiku akcent na folklór a regionální tradice vytvořit komplexní produkty cestovního ruchu vybudovat předstihové atraktivity 24

Collabolators Custommers

dodavatelé (poskytovatelé služeb) velikost trhu tržní segmenty výhody pro zákazníky prodejní cesty zdroje informací pro zákazníky frekvence nákupu trendy

Competitors

aktuální nebo potenciální konkurenti

nepřímí konkurenti silné stránky konkurence

slabé stránky konkurence Clima

politické prostředí a právní regulace ekonomické prostředí sociálně-kulturní prostředí technické prostředí

dobudovat interaktivní atraktivity cestovního ruchu, založené na regionálních tradicích dobudovat a zvýšit standard ubytovacích kapacit zefektivnit spolupráci a komunikaci subjektů v CR, aktivnější zapojení podnikatelů vytvořit nástroje společné prezentace vzájemná nedůvěra a nedostatečná spolupráce primárně oblast Těšínského Slezska, Ostrava, Karviná sekundární ČR, PL, SK primárně rodina s dětmi aktivní turisté neexistence věrnostního programu neexistence zážitkových karet, ucelených produktů, balíčků internet na místě osobní návštěva internetové prezentace veletrhy spíše krátkodobého charakteru častá globalizace, internet, hledání levnějších produktů poroste vzdělanost, poroste zájem o kulturu oteplování životního prostředí nárůst počtu seniorů zážitky z cesty, splnění cílů, přání, vztahy mezi hostem a domácími západní styl života: léčebné pobyty, wellness atd., nikové trhy větší význam informačních a rezervačních technologií, platby před internet zákazník se bude rozhodovat na základě image hůře dostupné destinace budou poškozeny oblast Ostravice oblast Valašska Česká pohoří Polská strana Beskyd Slovenská pohoří regiony ne hornatého charakteru, města zavedené značky jednotná propagace kvalitnější služby možné spojení hor a lázeňství neexistence typického folklóru stabilní relativně stabilní vývoj tradice důraz na kvalitu

Zdroj: Vlastní zpracování

4.5 Problémové oblasti rozvoje cestovního ruchu Z provedené vstupní analýzy i z uskutečněných jednání pracovní skupiny jasně vyplývají tyto problémové oblasti rozvoje cestovního ruchu.

25

Vnější faktory: 

 

Část území leží v chráněné krajinné oblasti Beskydy. V rámci budování evropské soustavy chráněných území Natura 2000 byla celá CHKO navržena jako Evropsky významná lokalita a v roce 2005 zde byly zřízeny hned 2 ptačí oblasti – Beskydy a Horní Vsacko (Příloha č. 3). Z tohoto vyplývá zásadní omezení budování další infrastruktury cestovního ruchu. Navíc dotčeným územím prochází řeka Olše, která je zařazena v rámci Natury 2000 jako evropsky významná lokalita z důvodu ochrany vydry říční a mihule potoční. Povodí Odry – část území se nachází v tzv. hranici zátopy poldru – výhledové vodní nádrže. Toto území se nachází z části na katastru Dolní Lomné Legislativa v oblasti cestovního ruchu – např. neexistence satelitních účtů cestovního ruchu, nedostatek odborně vzdělaných pracovníků v cestovním ruchu apod.

Vnitřní faktory: 

 

Na území se nachází dostatečné množství ubytovacích kapacit, které jsou ale vzhledem k velikosti území nerovnoměrně rozmístěny. Na území je také nutné zvýšit celkovou kvalitu ubytovacích zařízení a vyhovět tak bonitním návštěvníkům. Problémovou oblastí je také nedostatečná kapacita a kvalita hlavně silniční a železniční infrastruktury. Tento problém je však již řešen přeložkou silnice I/11 a revitalizací mezinárodního železničního koridu. Možné negativní vnímání cestovního ruchu místními obyvateli.

Hlavní problémové oblasti vyplývající z průzkumu agentury CzechTourism (viz tabulka č. 18):  

využití společenských a kulturních akcí atrakce a aktivity pro děti

Tabulka 18 - V regionu nejvíce schází / vadí

V regionu nejvíce schází. vadí procento

Severní Morava a Slezsko

ČR

Celkem

6% 1% 4% 1% 2% 1% 4% 2% 3% 2% 1% 3% 1% 1% 73% 105%

5% 2% 3% 1% 2% 1% 3% 2% 3% 2% 1% 2% 0% 0% 62% 106%

5% 1% 1% 2% 2% 1% 3% 1% 2% 1% 1% 1% 0% 0% 69% 106%

N

358

11484

106582

spokojenost/nic nechybí horší kvalita služeb/nedostatečné spektrum služeb chybí aktivity/atrakce/akce pro děti/špatná úroveň dětských chybí bazény/koupaliště/špatná úroveň koupání/ chybí moře/to chybí nákupní možnosti/málo obchodů/špatná úroveň obchodů/má chybí WC/špatná úroveň WC/požadavek bezplatného WC nedostatečné společenské vyžití/málo kulturních akcí/více akcí nevyhovující dostupnost/autobusem/málo spojů k zajímavostem nevyhovující stav komunikací/špatné silnice/neupravované chodníky problémy s dopravou (přetížená doprava/zácpy/objížďky) chybí restaurace/občerstvení/cukrárny/kavárny/vinné sklípky/ nedostatečná nabídka sportovního vyžití/málo sportovišť chybí pěší zóna pro turisty/v centru stojí auta/provoz v cen chybí lanovky/málo lanovek/měly by být kryté lanovky/více vleků neví

Zdroj: Agentura CzechToursim

26

4.6 Potenciál rozvoje cestovního ruchu      

Ověření a využití potenciálu termálních a léčivých zdrojů vody Využití rozsáhlého a dostupného trhu cestovního ruchu a využití strategické polohy území (trojmezí 3 států) Zaměřit se na zlepšení dopravní infrastruktury pro návštěvníka území Zvýšit komunikace subjektů působících v cestovním ruchu a zkvalitnění propagace území Plné využití NPR Mionší Zaměření se na místní tradice a folklór

4.7 SWOT analýza Silné stránky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Stále existující a živé folklórní zvyky Strategická poloha mikroregionu na rozhraní tří států Dobré přírodní a geografické podmínky pro sport, turismus a jiné trávení volného času Existence pralesa Mionší jako tur. atraktivity Kapacitně dostačující ubytovací zařízení Poměrně dobré železniční a silniční spojení s okolím Rozsáhlá síť turistických a cykloturistických tras

Slabé stránky 1. Nedostatečná komunikace a nejednotná propagace regionu 2. – 5. Absence ucelených produktů, služeb CR 2. – 5. Nedostatečná spolupráce subjektů cestovního ruchu a kooperace ze strany privátního sektoru 2. – 5. Nedostatek alternativních atrakcí cestovního ruchu jako alternativy v případě špatného počasí 2. – 5. Omezená nabídka aktivit pro nejmenší návštěvníky mikroregionu 6. – 8. Nedostatečná profesionalizace organizace CR 6. – 8. Slabá dopravní infrastruktura pro pobyt návštěvníka 6. – 8. Nedostatek kvalitních a rovnoměrně rozmístěných ubytovacích kapacit 9. Limity CHKO, Lesů ČR, apod. pro rozvoj CR

Příležitosti 1. – 2. Využití termálních a léčivých zdrojů vody 1. – 2. Zaměření na specifickou cílovou skupinu 3. – 5. Maximální využití dostupných podpůrných programů 3. – 5. Rozsáhlý a dostupný velký trh CR (Polsko, Ostravsko, Karvinsko) 3. – 5. Využití regionálních tradic a folkloru 6. – 9. Plné využití potenciálu NPR Mionší (možnost zařazení do UNESCO) 6. – 9. Podpora rozvoje agroturistiky 6. – 9. Respektování nových trendů cestovního ruchu a adaptace stávajících struktur na nové podmínky (moderní informační a komunikační technologie) 6. – 9. Rozvíjení partnerství a spolupráce veřejné správy, soukromého sektoru a neziskových organizací v rámci existujících struktur CR v Těšínských Beskydech 10. – 11. Integrovaný dopravní systém 10. – 11. Vývoj a prodej turistických produktů (produktových balíčků) sestavených z již stávajících služeb

Ohrožení 1. – 3. Neochota ke spolupráci na cíleném a systematickém zlepšování potenciálu mikroregionu 1. – 3. Nevyužití umístění regionu na česko-polsko-slovenském pomezí, a tím vznik určité izolace 1. – 3. Odliv poptávky v důsledku nenalezení dostačující kvality služeb

27

4. Konkurence mezi investičními záměry při získávání finančních prostředků v rámci fondů EU resp. od příp. investorů 5. Převažující zájmy jiných odvětví nad zájmy segmentu cestovního ruchu 6. Restriktivní politika státních orgánů v oblasti životního prostředí 7. Rostoucí konkurence jiných turistických destinací s komplexním marketingem 8. Špatně nastavený informační systém

28

5

NÁVRH CÍLŮ IPRÚ

5.1 Stanovení vize rozvoje cestovního ruchu v území Byla formulována vize rozvoje cestovního ruchu území:

„Region bude v horizontu roku 2015 pro vybrané skupiny návštěvníků místem, kam se rádi vracejí pro nové zážitky a odpočinek v klidném a čistém prostředí Beskyd“. Pro dosažení uvedené vize byly pracovní skupinou stanoveny tyto dílčí strategické cíle:      

Vytvořit komplexní produkty cestovního ruchu Vybudovat předstihové atraktivity Dobudovat interaktivní atraktivity cestovního ruchu, založené na regionálních tradicích Dobudovat a zvýšit standard ubytovacích kapacit Zefektivnit spolupráci a komunikaci subjektů v CR, aktivnější zapojení podnikatelů Vytvořit nástroje společné prezentace

5.2 Popis očekávaných dopadů realizace IPRÚ Realizací IPRÚ bude dosaženo naplnění specifických cílů. Jejich realizací vznikne ucelené zázemí pro různé druhy volnočasových aktivit, které v souladu s rozvojovou strategií eliminují základní nedostatky, vyskytující se v současné nabídce. Dopady realizace individuálních projektů na splnění strategických cílů:  





všechny individuální projekty povedou ke zvýšení počtu návštěvníků a mohou tak i přispět k zvýšení počtu přenocování budou vytvořeny komplexní produkty cestovního ruchu o Obnovení rozhledny pod Velkým Polomem o Naučná in-line stezka (spolu s ostatními okolními atrakcemi vznikne komplexní produkt) o Rozvoj lyžařského areálu Severka (vytvoří komplexní produkt pro letní i zimní vyžití) o Doprovodná infrastruktura NS Mionší (projekt spolu s ostatními vytvoří komplexní produkt) o Lomňaské muzeum (projekt spolu s ostatními vytvoří komplexní produkt, projekt je také založen na regionálních tradicích) o Venkovní procedury Wellness Hotelu Bahenec o Naučná stezka – Kulturní a přírodní dědictví Jablunkovska (projekt je průřezový a bude realizován na území všech 6 obcí) o Vybavení dětské lyžařské školky dobudují se interaktivní atraktivity cestovního ruchu založené na regionálních tradicích o Cestujeme po Evropě (interaktivní in-line stezka) o Slezský skanzen v přírodě (založené na regionálních tradicích) o Informační centrum s muzeem lidových tradic (na trojmezí s PL a SR) o Interaktivní ekologické centrum (projekt také přispěje k ekologické osvětě návštěvníka) dobudují se ubytovací zařízení a zvýšení standardu o Wellness hotel pod Skanzenem (vznikne v části území, kde je nedostatečná nabídka ubytovacího zařízení, navíc v blízkosti sportovně zábavního komplexu) o Hotel Ameryka (v blízkosti zábavního centra) o Rekonstrukce autokempu pod Viaduktem o Konferenční centrum Beskyd

29

Nepodařilo se identifikovat projekty vedoucí k vytvoření kvalitního nástroje pro propagaci území. Dále pak projekty, které by přímo vedli k zefektivnění spolupráce a komunikace subjektů v CR a zapojení podnikatelů (i když toto částečně naplňovalo samotné tvoření integrovaného plánu území). A v neposlední řadě se nepodařilo nalézt projekt, který by se dal přímo definovat jako předstihová atraktivita, i když ambici toto naplnit by mohl mít projekt Interaktivní ekologické centrum.

5.3 Popis očekávaných výsledků a výstupů realizace IPRÚ Monitorovací indikátory Prostřednictvím realizace IPRÚ dojde k naplnění cílů a uspokojení potřeb v území. Realizací IPRÚ vznikne řada nové vzájemně se doplňující infrastruktury pro volnočasové vyžití, ale také potřebné zázemí pro návštěvníky. Zrealizované projekty v rámci IPRÚ budou naplňovat řadu monitorovacích indikátorů. Povinně sledovanými indikátory jsou:

Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí jednotka Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí jednotka Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření

Zdroj měření Periodicita měření

Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí jednotka Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření

Zdroj měření

Periodicita měření

INDIKÁTOR VÝSTUPU Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet 0 17 Počet předložených projektů v rámci IPRÚ korespondujících s obsahem aktivit pro oblast podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu. Měřit se bude na základě uzavřených Smluv o poskytnutí dotace na předložené individuální projekty. Příjemci dotací na projekty realizované v rámci IPRÚ Hrčava, Jablunkov, Bukovec, Písek, Písečná, Dolní Lomná Bude vyhodnoceno min. 1x ročně. INDIKÁTOR VÝSTUPU Počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet 0 41,2 Počet nových pracovních míst vzniklých díky realizaci projektů v rámci IPRÚ Hrčava, Jablunkov, Bukovec, Písek, Písečná, Dolní Lomná Počty pracovních míst budou sledovány na základě informací poskytnutých příjemcem dotace, povinnost udržet pracovní místa bude vyplývat ze Smlouvy o poskytnutí dotace mezi příjemcem dotace a Regionální radou regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Předložené monitorovací hlášení/monitorovací zpráva od příjemce dotace včetně dokladů prokazujících vytvoření a udržení pracovního místa. Bude vyhodnoceno min. 1x ročně. INDIKÁTOR VÝSTUPU Počet nově vybudovaných nebo rekonstruovaných lůžek počet 0 78 Jedná se o vybudování nových lůžek v rámci podpořených individuálních projektů. Podkladem budou informace od příjemce dotace předložené v monitorovacích hlášeních a monitorovací zprávě a projektová dokumentace pro stavební povolení, případně realizační dokumentace. Monitorovací zpráva Monitorovací hlášení Projektová dokumentace pro stavební povolení, Realizační projektová dokumentace Bude vyhodnoceno min. 1x ročně. 30

Nepovinnými indikátory, které budou sledovány řídícím výborem a budou sloužit pro kontrolu naplňování vize a cílů IPRÚ jsou tyto:

Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí jednotka Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí jednotka Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

INDIKÁTOR VÝSTUPU Zvýšení počtu návštěvníků v území v% 0 3–5 Jedná se o zvýšení návštěvnosti území díky realizaci IPRÚ. Měření bude probíhat ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Dalším podkladem budou údaje od příjemců dotace dodávané v monitorovacích hlášeních. Český statistický úřad Monitorovací hlášení příjemců dotace Bude vyhodnoceno min. 1x ročně. INDIKÁTOR VÝSTUPU Prodloužení délky pobytu návštěvníků v rámci území počet dnů 3,2 (průměrný počet dnů přenocování návštěvníka MSK) 4,2 (o 1) Jedná se o počet dnů, které stráví návštěvníci v území déle. Bude měřeno ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a monitorovacími hlášeními od příjemců podpory. Český statistický úřad Monitorovací hlášení Bude vyhodnoceno min. 1x ročně.

31

6

NÁVRH STRATEGIE IPRÚ

6.1 Stanovení koncepce konkurenční strategie pro dosažení cílů IPRÚ Území obcí spadající do IPRÚ, ale i okolních obcí bude vždy lákat návštěvníky na tradiční zvyky a folklór. Cílovou skupinou IPRÚ bude také návštěvník (rodina s dětmi), který přijede za pěší turistikou a cykloturistikou. Během přípravy IPRÚ byly definovány hlavní silné a slabé stránky území, příležitosti k rozvoji cestovního ruchu a potencionální hrozby. Hlavní silné stránky území a jejich využití v konkurenční strategii pro dosažení cílů IPRÚ jsou následující: Silná stránka: Stále existující a živé folklórní zvyky. Příležitost: Využití regionálních tradic a folklóru     

svébytný gorolský folklór prozrazuje mnoho o někdejším životě horalů, o jejich sepjetí s přírodou, o srdečné povaze a pohostinnosti. díky poloze na trojmezí tu silně zakořenily regionální tradice Česka, Polska a Slovenska. všechny národní komunity si zachovaly svůj dialekt, pestré folklorní zvyky, osobitou gastronomii i nádherné svátky. původní zvyky a obyčeje se dnes zrcadlí ve známých folklorních přehlídkách, které se za léta své existence rozvinuly v mezinárodní festivaly znovu ožívají dávno zapomenuté tradice jarmarků

Strategické cíle podporující silnou stránku území a příležitosti k dalšímu rozvoji místních tradic a folklóru:   

dobudovat další atraktivity založené na regionálních tradicích zvýšit standard ubytovacích kapacit a jejich rovnoměrné rozmístění vytvořit komplexní produkty cestovního ruchu

Projekty přispívající k naplňování strategických cílů: 

k naplňování strategických cílů přispívají všechny projekty uvedené v indikativním seznamu

Silná stránka: Strategická poloha mikroregionu na rozhraní tří států. Příležitost: Rozsáhlý a dostupný velký trh   

území je velmi dobře dostupné po silniční a železniční síti s napojením na polskou a slovenskou silniční a železniční síť část území je součástí CHKO Beskydy, kde se nachází řada přírodních atraktivit a zajímavostí (NPR Mionší) slabou stránkou jsou turisté, kteří na území zavítají nejčastěji na jeden den, tedy bez přenocování. Důležité tedy je podpořit strategickou polohu budováním komplexních produktů a zkvalitnění ubytovacích kapacit na území a tím i zatraktivnění území.

Strategické cíle podporující silnou stránku území a příležitosti k dalšímu rozvoji: 

silnou stránku území a podporu rozvoje území napomáhají všechny stanovené strategické cíle

Projekty přispívající k naplňování strategických cílů: 

k naplňování strategických cílů přispívají všechny projekty uvedené v indikativním seznamu

Silná stránka: Strategická poloha mikroregionu na rozhraní tří států. Příležitost: Využití termálních a léčivých zdrojů vody  

bezesporu největší přínos nejen pro zapojené obce, ale i pro široké okolí navýšení počtu návštěvníků a prodloužení délky pobytu 32

 

plné využití strategické polohy území rozvoj dalších atraktivit

Strategické cíle podporující silnou stránku území a příležitosti k dalšímu rozvoji: 

ověření a případné plné využití zdrojů termálních a léčivých vod

Projekty přispívající k naplňování strategických cílů: 

k naplňování strategických cílů nebyl identifikován projektový záměr, který by naplnil podmínky Regionálního operačního programu, oblasti podpory 2.2 z pohledu přijatelnosti

Hlavními konkurenčními výhodami tedy jsou:       

Stále existující a živé folklórní zvyky Strategická poloha mikroregionu na rozhraní tří států Dobré přírodní a geografické podmínky pro sport, turismus a jiné trávení volného času Existence pralesa Mionší jako tur. atraktivity Kapacitně dostačující ubytovací zařízení Poměrně dobré železniční a silniční spojení s okolím Rozsáhlá síť turistických a cykloturistických tras

Atraktivity, které vzniknou díky realizaci IPRÚ, se doplňují i s atraktivitami v blízkém okolí a navzájem si nekonkurují. Vytvoří tak kvalitní nabídku cestovního ruchu v území i v jeho okolí. V dlouhodobém horizontu by pak mohlo být území místem, kam se návštěvníci rádi vracejí pro nové zážitky v klidném a čistém prostředí Beskyd.

6.2 Návrh marketingového mixu Kapitola popisuje prvky marketingového mixu 4P – 4C. Jako produkt se zde rozumí samotný Integrovaný plán rozvoje území a individuální projekty v rámci něho realizované. Cena je zde chápána ve dvou rovinách, a to jako cena individuálních projektů a cena, kterou bude platit návštěvník v území. Komunikace IPRÚ bude probíhat jak vzhledem k aktérům a subjektům v území působícím, tak především vzhledem k cílovému návštěvníkovi. Distribuce popisuje místo, kde budou individuální projekty realizovány a přístupnost služeb návštěvníkovi. 6.2.1

PRODUKT – Hodnota z hlediska zákazníka

Produktem je Integrovaný plán rozvoje území obcí Hrčava, Bukovec, Písek, Písečná, Jablunkov a Dolní Lomná. Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) je strategický koncepční dokument, který analyzuje stávající situaci v oblasti cestovního ruchu v území (analýza nabídky, poptávky, cílový návštěvník), vymezuje potřeby a problémy v území, definuje vizi a cíle území v dlouhodobém horizontu, prostředky a aktivity, prostřednictvím nichž dojde k uspokojení potřeb a naplnění cílů území. Integrovaný plán rozvoje území bude naplňován následujícími projekty:

33

Tabulka 19 - Projekty schválené k realizaci v rámci IPRÚ

Název projektu Název žadatele Hotel Ameryka Petr Mokroš Doprovodní infrastruktura NS Mionší Obec Dolní Lomná Informační centrum s muzeem lidových tradic Obec Hrčava

Obnovení rozhledny pod Velkým Polomem SN Hotel etřev s.r.o.

Slezský skanzen v přírodě I. Etapa - Salaš Obec Bukovec

Lomňaské muzeum Obec Dolní Lomná

Wellness Hotel pod Skanzenem Martin Sikora

Interaktivní ekologické centrum Dolní Lomná Infinity Progres

Stručný popis projektu a jeho zaměření Předmětem projektu je vybudování hotelu v bezprostřední blízkosti rekreačního areálu „Ameryka“ v Jablunkově jehož součástí je zejména letní koupaliště, dále pak lanové centrum greengolf. Obohatit naučnou stezku a dobudovat infrastrukturu. Výstavba salaše,a zřízení lesní zoo. V současné době probíhá studie AOPK ČR k možnému zápisu do UNESCO Výstavba stylové dřevěnky s informačním centrem, stylovým venkovním posezením a sociálním zázemím pro turisty. Rozhledna, postavená v roce 1924 plnící funkci vodojemu pro zásobování pitou vodou, se nachází v blízkosti penzionu Kamenná chata a hotelu Tetřev. Jedná se o rekonstrukci (udržovací práce) stávajícího objektu, který je v dnešní době zchátralý a v havarijním stavu. Svou historií připomínají dlouhá léta oblíbenou a turisty hojně navštěvovanou turistickou destinaci. Trasy vedoucí kolem těchto objektů jsou využívány pro pěší turistiku a horskou cyklistiku. Cílem projektu je rozšířit nabídku služeb v regionu, oblasti Těšínských Beskyd. Jedná se o I. etapu vybudování Slezského skanzenu v přírodě v Bukovci. Bude obsahovat zřízení příjezdové komunikace do prostoru na kopci Kempa, kde bude probíhat výstavba skanzenu, zřízení parkoviště, inženýrských sítí (přípojka vodovodu a úpravna vody, přípojka elektro, přípojka kanalizace a ČOV), budovy Salaše s rozhlednou, bacowky (dřevostavba pro uzení sýrů) a stodolu s ohradou. Výstavba salaše - stodola s ohradou, výstavní galerie se sociálním zařízením, bacowka na kopci Kempa, příjezdová komunikace a parkoviště, inženýrské sítě. Cílem projektu je vybudovat výjimečnou atraktivitu cestovního ruchu, která bude sloužit pro klienty všech věkových skupin, bude mít interaktivně – edukační a relaxační podtext. I. etapa má za cíl vyřešit příjezd, napojení areálu na inženýrské sítě a vytvořit základní zázemí víceúčelové budovy pro návštěvníky včetně atraktivit cestovního ruchu – salaše a rozhledny. Na místě budou už po realizaci této první etapy probíhat kulturní akce zaměřené na tradiční kulturu pastevectví, výroby ovčích sýrů apod. Rozhledna bude sloužit jako samostatná atraktivita s rozhledem do všech čtyř světových stran, zážitek umocní panoramatické mapy, které budou umístěny u výhledů s rozhledny. Zajistit aktivní živé muzeum v přírodě, interaktivní promítání z NPR, exponáty, přednášková místnost včetně vybavení, pořízení filmu o Mionší, propagační materiály, zázemí pro živé muzeum a zateplení budovy. Jedná se vybudování wellness hotelu v lokalitě vznikajícího Slezského skanzenu v přírodě v Bukovci. V lokalitě nejsou v současné době k dispozici žádné ubytovací kapacity. Navíc chybí i další turisticky atraktivní služby jako je wellness. Projekt řeší výstavbu hotelu rekonstrukcí zchátralé budovy bývalého bytového domu a novou přístavbou. Vznikne tak 16 pokojů s vlastním sociálním zázemím, restaurace s kuchyní, přednáškový sál a wellness část, která bude obsahovat relaxační bazén, saunu, vířivku, solnou jeskyni a zázemí pro další wellness služby jako masáže apod. Součástí projektu bude vybudování hotelového parkoviště pro 8 automobilů, oplocení, krytá terasa. Vytápění bude řešeno vybudováním tepelných čerpadel. V těsné blízkosti Mionši bude využit starý rekreační areál, který bude kompletně redesignován na prezentační a vzdělávací interaktivní prostor vytvořený moderními technologiemi vstřícnými k životnímu prostřední (pasivní budovy, nízkonergetické standardy) včetně funkčních ukázek alternativních zdrojů energie (vodní elektrárna, fotovoltaická elektrárna, tepelná čerpadla, modely větrných elektráren, pěstování energetických plodin atd.). V prostoru bude instalována nejmodernější prezentace

34

(s důrazem na interaktivitu, vzdělávání skrze zkoušení a hraní) s tématem životní prostředí, udržitelný rozvoj, obnovitelné zdroje energie a zdravý životní styl. Prostor bude doplněn o zázemí, které bude sloužit k prezentaci regionálních atraktivit a produktů. Rozvoj lyžařského areálu Severka Lyžařský klub Severka Rekonstrukce autokempu pod Viaduktem Obec Dolní Lomná

Cestujeme po Evropě Obec Bukovec

Naučná stezka – Kulturní a přírodní dědictví Jablunkovska Obec Písečná

Venkovní procedury Wellness Hotelu Bahenec IEG Fire Safety a.s.

Vybavení dětské lyžařské školky TS Bukovec

Konferenční centrum Beskyd Město Jablunkov + soukromý investor

Slezský skanzen v přírodě II. etapa – křesťanství v Beskydech Obec Bukovec

Naučná In-line fitness

Výstavba sedačkové lanovky včetně obslužné stanice, umělé zasněžování, výstavba sociálního zařízení a ČOV. Zvýšení atraktivity autokempu a návštěvnosti výstavbou dvou dřevěných srubů, sociálního zařízení, kuchyňky ve správní budově Jedná se o vybudování venkovního zábavního areálu „Cestujeme po Evropě.“ Atrakci tvoří venkovní in – line okruh, uvnitř kterého bude vzájemně propojený systém stezek s kopiemi objektů a zajímavostí typických pro Evropské destinace (např. Eiffelova věž z Paříže), zábavných prvků, (např. vzduchová trampolína) a dopravních prvků jako tunel, železniční přejezd se závorou, přechod pro chodce atd. s dopravním značením, které budou pro dětí atraktivní a zároveň budou mít vzdělávací prvky v bezpečnosti silničního provozu, zeměpisu, geologie apod. Hlavním stavebním prvkem bude dřevo. Objekty budou divácky atraktivní, s výraznými barvami, se vzdělávacími a zábavnými prvky. Součástí stavby bude i obslužné parkoviště, osvětlení a zeleň. Atrakce „ cestujeme po Evropě“ bude komunikačně napojená na stavbu „ Naučná in – line fitness stezka“ a vhodně doplní vznikající areál s dominantou „ Slezského skanzenu v přírodě.“ Naučná stezka – Kulturní a přírodní dědictví Jablunkovska bude vytvořena na území 6 obcí v délce cca 25 km. Stezku budou tvořit zastavení s informačními panely, krytými odpočívkami umístěnými v každé obci poblíž turisticky významné atraktivity. Stezka bude návštěvníkům přibližovat kulturní a přírodní dědictví jednotlivých obcí i regionu a současně propojí jednotlivé obce a jejich turisticky zajímavá místa. Stezka bude propojena s již připravovanou „beetagovou stezkou“ budovanou v regionu. Jedná se o venkovní úpravy pro venkovní procedury - speciální masáže, prováděné v odpočinkové zóně pod hotelem, koupě autobusu pro přepravu hostů do jednotlivých blízkých středisek (prodloužení pobytu návštěvníků). Projekt obsahuje zakoupení pohyblivého přenosného modulárního chodníku,který slouží k bezpečné a pohodlné přepravě lyžařů na svah.Dále pak dětského kolotoče,sloužícího k učení základního lyžařského postoje,nebo k vození nejmenších lyžařů na tubingových duších.Oba prostředky jsou využitelné po celý rok.Dále pak by se pořídil plachtový stan s ohřevem, pro vedení teoretické přípravy a také sloužící jako úkryt. Projekt řeší vytvoření konferenčního centra v Jablunkově včetně zázemí. Navazuje na cíle IRPÚ. V Jablunkově i v celém regionu doposud není tento prvek cestovního ruchu zastoupen. Město Jablunkov má ve vlastnictví budovu, která je přímo spojená s hotelem a v současné době není využitá. V rámci projektu vznikne multifunkční konferenční centrum s konferenčním sálem a s dalším zázemím. Budou rekonstruovány ubytovací jednotky, restaurace. V rámci objektu bude dobudována doprovodná infrastruktura (např. masáže, bowling, wellness centrum s bazény, stylová kavárnička s galerií lidových tvůrců, dětský koutek, ). Vše bude laděno do tradičního, místního horalského stylu. Vznikne tímto komplex vhodný pro např. konferenční turistiku, komplex vhodný pro dovolené rodin s dětmi (Jablunkov je bránou a výchozím bodem pro výlety do Beskyd). Jedná se o II. etapu vybudování Slezského skanzenu v přírodě. Bude obsahovat naučnou stezku zaměřenou na témata historie křesťanství v Beskydech, která bude zakončena kaplí na kopci Kempa. Stezka bude začínat v centru obce Bukovec, kde bude záchytné parkoviště o kapacitě 16 automobilových stání. Následně bude vytvořena tematická stezka pro pěší turisty se 14 zastaveními evokující křížovou cestu. Každé zastavení by mělo kromě této religiózní symbolické roviny i naučný charakter, kde by byly postupně odkrývány historické milníky vývoje křesťanství a jeho dopady na vývoj společnosti a kultury v Beskydách. Jedná se o vybudování naučné in – line stezky s venkovním fitness centrem. 35

stezka Obec Bukovec

Délka stezky – 1 000 m, šířka 1,5 – 3m. Součástí stezky budou odpočívadla s outdoorovým vybavením - venkovními posilovacími a strečingovými stroji, informační tabule s texty o aktivním a efektním tréninku těla na zdravém vzduchu, strečinku a fyziologii lidského těla zaměřeného na zdravý životní styl, lavičky, osvětlení, zeleň. Projekt zapadá do komplexu opatření směřujícího k vytvoření jedinečného areálu.

Zdroj: Vlastní zpracování

Všech 17 výše uvedených projektů naplňuje vizi i cíle definované v území a řeší problémy a potřeby, které se v území vyskytují. Pro území přináší IPRÚ vysokou přidanou hodnotu, neboť díky realizaci dílčích projektů dojde v území k vybudování nových atraktivit cestovního ruchu a potřebného zázemí, které se vzájemně doplňují a do budoucna podpoří rozvoj cestovního ruchu na daném území. 6.2.2

CENA – Náklady pro zákazníka

Příprava IPRÚ, nepřinese v území žádné dodatečné náklady. Zadavatelem IPRÚ je Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Na realizaci projektů realizovaných v rámci IPRÚ byla vyčleněna finanční alokace ve výši 150 mil. Kč. Náklady, neboli-cena, kterou musí žadatel (předkladatel projektů v rámci IPRÚ) zaplatit, souvisí se spolufinancováním předložených projektů. Dle pravidel Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko byla stavena míra dotace a vypočtena výše poskytnuté dotace. Náklady na spolufinancování musí uhradit žadatel sám. Výši dotace a výši spolufinancování uvádí tabulka č. 20 výše investice u jednotlivých projektů je orientační a může se vzhledem k projektové přípravě měnit jakožto i míra dotace vzhledem k pravidlům ROP Moravskoslezsko. Výše stanovené dotace představuje maximální finanční částku, kterou může žadatel na realizaci projektu získat. Tabulka 20 - Projekty realizované v rámci IPRÚ

Název projektu

Hotel Ameryka Doprovodná infrastruktura NS Mionší Informační centrum s muzeem lidových tradic Obnovení rozhledny pod Velkým Polomem Slezský skanzen v přírodě I. Etapa -– Salaš Lomňaské muzeum Wellnes hotel pod Skanzenem Interaktivní ekologické centrum Dolní Lomné Rozvoj lyžařského areálu Severka Rekonstrukce autokempu pod Viaduktem Cestujeme po Evropě Naučná stezka – Kulturní a přírodní dědictví Jablunkovska

Míra dotace Výše investice Výše dotace (v %) (v tis. Kč) (v tis. Kč)

Míra Výše spolufinancování spolufinancování (v %) (v tis. Kč)

25,570

60,0 %

15,342

40,0 %

10,228

3,000

92,5 %

2,775

7,5 %

225

3,000

92,5 %

2,775

7,5 %

225

5,000

92,5 %

4,625

7,5 %

375

25,000

92,5 %

23,125

7,5 %

6,875

7,000

92,5 %

6,475

7,5 %

525

42,500

60,0 %

25,500

40,0 %

17,000

40,000

10 %

4,000

90,0 %

36,000

51,500

42,7 %

22,000

57,3 %

29,500

2,000

40, 0 %

800

60,0 %

1,200

9,800

92,5 %

9,065

7,5 %

735

2,000

92,5 %

1,850

7,5 %

150

36

5,000

60,0 %

3,000

40,0 %

2,000

2,500

60,0 %

1,500

40,0 %

1,000

40,000

60,0 %

24,000

40,0 %

36,000

9,800

92,5 %

9,065

7,5 %

725

9,900

92,5 %

9,158

7,5 %

742

Venkovní procedůry Wellness hotelu Bahenec Vybavení dětské lyžařské školky Konferenční centrum"Beskyd" Slezský skanzen v přírodě II. etapa - křesťanství v Beskydech Náučná In-line fitness stezka Zdroj: Vlastní zpracování

Ve fázi udržitelnosti se každý žadatel zavazuje zajistit financování provozu výstupů projektu. 6.2.3

DISTRIBUCE – Pohodlí

Integrovaný plán se týká rozvoje území obcí Hrčava, Jablunkov, Bukovec, Písek, Písečná, Dolní Lomná Informace o realizaci a možnosti zapojení do IPRÚ byla podána všem subjektům působícím v cestovním ruchu na území přímým oslovením (emailem/dopisem), dále byla vyvěšena na úřední desku obcí. Aktéři působící v cestovním ruchu v území byli osloveni telefonicky. Jednání užší pracovní skupiny složené ze zástupců obcí, subjektů a aktérů působících v cestovním ruchu probíhala na dotčeném území. Na území města Jablunkova budou realizovány 2 projekty, na území obce Bukovec 6 projektů, na území obce Hrčava 1 projekt, na území obce Písek 1 projekt, na území obce Dolní Lomná 6 projektů. Jeden projekt bude realizován na všech zapojených územích. (viz tabulka č. 21). Tabulka 21 - Projekty realizované v rámci IPRÚ – dle území

Název projektu

Území

Hotel Ameryka

Jablunkov

Doprovodní infrastruktura NS Mionší

Dolní Lomná

Informační centrum s muzeem lidových tradic

Hrčava

Obnovení rozhledny pod Velkým Polomem

Dolní Lomná

Slezský skanzen v přírodě I. Etapa - Salaš

Bukovec

Lomňaské muzeum

Dolní Lomná

Wellness Hotel pod Skanzenem

Bukovec

Interaktivní ekologické centrum Dolní Lomná

Dolní Lomná

Rozvoj lyžařského areálu Severka

Dolní Lomná

Rekonstrukce autokempu pod Viaduktem

Dolní Lomná

Cestujeme po Evropě

Bukovec

Naučná stezka – Kulturní a přírodní dědictví Jablunkovska

Písečná, Písek, Jablunkov, Bukovec, Dolní Lomná

Venkovní procedury Wellness Hotelu Bahenec

Písek

Hrčava,

37

Vybavení dětské lyžařské školky

Bukovec

Konferenční centrum Beskyd

Jablunkov

Slezský skanzen v přírodě II. etapa – křesťanství v Beskydech

Bukovec

Naučná In-line fitness stezka

Bukovec

6.2.4

Dopravní napojení a dostupnost

Území se nachází na trojmezí ČR, Slovenska a Polska. Nejbližší hraniční přechod je v Bukovci a v Mostech u Jablunkova. Územím prochází hlavní silniční a železniční tah. Jedná se o silnici I. třídy vedoucí z Českého Těšína na Slovensko a železniční koridor vedoucí z Ostravy na Žilinu. Městem Jablunkovem prochází také silnice II. třídy, jinak se v obcích nachází pouze komunikace III. tříd. V současné době probíhá revitalizace železničního koridoru a rekonstrukce a přeložky silnice I/11.

Obrázek 9 - Mapa silniční sítě

6.2.5

MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE – Komunikace

6.2.5.1 Komunikace vzhledem k aktérům a subjektům působícím v cestovním ruchu na území Komunikace v přípravné fázi Komunikace směrem k subjektům působícím v cestovním ruchu v území probíhala formou přímého oslovení a vyvěšením na úřední desku. Toto oslovení probíhalo od 16. 4.2010 – 4. 5.2010. S vybranými subjekty probíhala komunikace osobně na jednáních pracovní skupiny, telefonicky a emailem. Komunikace směrem k aktérům působícím v cestovním ruchu probíhala telefonicky, emailem a osobně na jednáních pracovní skupiny. Komunikace se zástupci území (starosta města Jablunkova, starosta obce Hrčava, starosta obce Bukovec, starosta obce Písek, starosta obce Písečná a starostka obce Dolní Lomná) probíhala telefonicky, emailem a osobně na jednáních pracovní skupiny. Komunikace v realizační fázi Komunikaci v realizační fázi bude směrem k členům řídícího výboru a předkladatelům projektům provádět určený zástupce Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko.

38

Veškeré informace k IPRÚ bude možno získat na adrese: Úřad regionální rady Hrabákova 1/1861 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava telefon: +420 552 303 501 fax: +420 552 303 503 e-mail: [email protected] Informace pro předkladatele projektů a vyhlášené výzvy pro předkládání projektu budou dostupné na internetových stránkách Úřadu regionální rady: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/ Komunikace výstupů dílčích projektů bude stanovena v každém projektu individuálně dle jeho zaměření vzhledem k cílovým skupinám a adekvátně k předpokládaným výstupům. Komunikace ve fázi udržitelnosti Komunikace bude probíhat ve spolupráci s Úřadem regionální Rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko a jím stanovenými zástupci. Komunikace výstupů dílčích projektů bude stanovena v každém projektu individuálně dle jeho zaměření vzhledem k cílovým skupinám a adekvátně k výstupům projektu. Může se jednat o: Rezervační systém, větší území – prezentovat v rámci širší oblasti 6.2.5.2 Komunikace vzhledem k cílovému návštěvníkovi Komunikace vzhledem k cílovému návštěvníkovi bude probíhat v rámci individuálně realizovaných a provozovaných projektů. Protože se však jedná o území jako celek, mělo by být takto také prezentováno a komunikováno vůči návštěvníkům. Tato komunikace bude zajišťována prostřednictvím připravované strategie turistické destinace, jejímž úkolem bude zajistit společnou propagaci a spolupráci v území. Území se může vůči návštěvníkům prezentovat jako celek např. formou:      

společných internetových stránek propagačními letáky komplexními mapami s vyznačením atraktivit produktovými balíčky TV spoty účastmi na veletrzích apod.

39

7

POPIS PLÁNOVANÝCH AKTIVIT REALIZACE IPRÚ

7.1 Indikativní seznam projektů Řídící výbor IPRÚ obcí Jablunkovska na svém jednání dne 31. 5. 2010 schválil do indikativního seznamu tyto projekty (seznam není řazen dle pořadí): Tabulka 22 - Indikativní seznam projektů

Název projektu

Hotel Ameryka Doprovodná infrastruktura NS Mionší Informační centrum s muzeem lidových tradic Obnovení rozhledny pod Velkým Polomem Slezský skanzen v přírodě I. Etapa - Salaš Lomňaské muzeum Wellnes hotel pod Skanzenem

Název žadatele

Rekonstrukce autokempu pod Viaduktem Cestujeme po Evropě Naučná stezka – Kultruní a přírodní dědictví Jablunkovska Venkovní procedůry Wellness hotelu Bahenec Vybavení dětské lyžařské školky

Požadovaná dotace (v tis. Kč)

25,570

15,342

3,000

2,775

3,000

2,775

5,000

4,625

25,000

23,125

7,000

6,475

42,500

25,500

40,000

4,000

51,500

22,000

2,000

800

Obec Bukovec

9,800

9,065

Obec Písečná

2,000

1,850

IEG Fire Safety a.s.

5,000

3,000

TS Bukovec

2,500

1,500

Petr Mokroš Obec Dolní Lomná Obec Hrčava SN Hotel Tetřev s.r.o. Obec Bukovec Obec Dolní Lomná Martin Sikora

Infinity Interaktivní ekologické Progres centrum Dolní Lomné Rozvoj lyžařského areálu Severka

Výše investice (v tis. Kč)

Lyžařský klub Severka Obec Dolní Lomná

Kontaktní osoba žadatele

Ing. Petr Mokroš [email protected] tel.: 739 042 181 Renata Pavlínová [email protected] tel.: 602 868 645 Josef Szkandera [email protected] tel.: 602 258 755 Markéta Šostoková [email protected] tel.: 724 035 107 Monika Czepczorová [email protected] tel.: 774 718 066 Renata Pavlínová [email protected] tel.: 602 868 645 Martin Sikora [email protected] tel.: 608 133 775 Mgr. Jana Karpecká [email protected] tel.: 775 230 350 Ing. Albín Malyrz [email protected] tel.: 777 565556 Renata Pavlínová [email protected] tel.: 602 868 645 Monika Czepczorová [email protected] tel.: 774 718 066 Bc. David Čmiel [email protected] tel.: 725 146 249 Alexandr Hradil [email protected] tel.: 603 144 440 Jiří Heczko [email protected] tel.: 777 046 830

40

Konferenční centrum"Beskyd" Slezský skanzen v přírodě II. etapa křesťanství v Beskydech Náučná In-line fitness stezka

Město Jablunkov + soukromý investor

40,000

24,000

Obec Bukovec

9,800

9,065

Obec Bukovec

9,900

9,158

Petr Sagitarius [email protected] tel.: 602 794 572

Monika Czepczorová [email protected] tel.: 774 718 066 Monika Czepczorová [email protected] tel.: 774 718 066

Zdroj: Vlastní zpracování

Celková investice předložených projektů činí 283,570 mil. Z toho dotace 165,055 mil.

7.2 Časový harmonogram realizace IPRÚ Jednotlivé projektové žádosti budou předkládány k hodnocení a schválení RR dle podmínek ROP v rámci vyhlášené kontinuální výzvy IPRÚ. Termíny předkládání žádostí jsou plánovány s ohledem na připravenost projektů a rovnoměrnost čerpání v letech 2010 - 2012, s ukončením realizace a vyúčtováním dotace ROP nejpozději do roku 2015. Na základě harmonogramu realizace IPRÚ je plánováno předložení:   

v roce 2010 - 4 projekty v roce 2011 - 10 projektů v roce 2012 - 3 projekty

Časový harmonogram realizace projektů v rámci IPRÚ (Obrázek č. 10) Hodnocení a schválení projektu RR je předpokládáno cca 3 měsíce od předložení žádosti. Kontrola ex-ante, příprava a podpis grantové smlouvy RR je předpokládán cca 2 měsíce od ukončení hodnocení.

41

Obrázek 10 - Časový a finanční harmonogram realizace IPRÚ (vlastní zpracování) 

42

7.3

Finanční rámec realizace IPRÚ

7.3.1

Alokace dotačních prostředků ROP

Celková alokace IPRÚ ve výši 150 mil. Kč byla naplněna dostatečně přínosnými projekty s akceptovatelnou mírou rizika pro úspěšné naplnění cílů IPRÚ. Řídicí výbor IPRÚ schválil 17 projektů k realizaci s celkovou požadovanou dotací ROP ve výši 165 055 tis. Kč. Dalších 12 projektů s požadovanou dotací ROP ve výši 193 122 tis. Kč je schváleno v zásobníku projektů, které byly doporučeny jako náhradní. 7.3.2

Maximální dotace na projekt

Výše dotace v tis. Kč schválená řídícím výborem pro jednotlivé projekty je maximální, kterou může nositel projektu v rámci žádosti požadovat a čerpat. Finanční rámec vychází z předpokládaných rozpočtů projektových záměrů, které jsou považovány za v tuto chvíli způsobilé v rámci ROP. Míra podpory v % má pouze orientační charakter a může se změnit v souladu s podmínkami ROP (např. snížením rozpočtu / způsobilých nákladů). V rámci dalšího zpracování a přípravy projektu může být maximální míra podpory snížena v důsledku naplnění podmínek režimu veřejné podpory. V případě, že skutečná výše rozpočtu (způsobilých výdajů) projektu bude vyšší, je žadatel povinen navýšit své spolufinancování o tyto výdaje. Pokud dojde po upřesnění rozpočtu (způsobilých výdajů) projektu ke snížení (úsporám), případně bude přiznána nižší dotace, bude tato alokace nabídnuta dalším projektům, které jsou v zásobníku doporučených náhradních projektů IPRÚ. Náhradní projekt bude vybrán a schválen ŘV. 7.3.3

Finanční plán realizace projektů

Na základě časového harmonogramu realizace IPRÚ je plánováno předložení:   

v roce 2010 - 5 projektů s požadovanou dotací 30 625 tis. Kč v roce 2011 - 9 projektů s požadovanou dotací 100 565 tis. Kč v roce 2012 - 3 projekty s požadovanou dotací 33 865 tis. Kč

Finanční rámec realizace IPRÚ je uveden na obrázku č. 10 - Časový a finanční harmonogram realizace IPRÚ Realizace všech projektů bude dokončena a dotace ROP vyčerpána nejpozději do roku 2015.

43 43

8

MANAGEMENT IPRÚ (PLÁNOVACÍ ÚROVEŇ – ORGANIZACE, ŘÍZENÍ, VÝBĚR A REALIZACE PROJEKTŮ, MONITORING A HODNOCENÍ)

8.1 Popis plánování V rámci tvorby IPRÚ byl dodržen princip partnerství, kdy byli zapojeni nejen zástupci veřejného sektoru, ale také zástupci soukromé a neziskové sféry působící v oblasti cestovního ruchu na daném území. Při vyhledávání vhodných projektových záměrů bylo osloveno prostřednictvím obcí široké spektrum možných nositelů záměrů, z nichž mnozí se aktivně podíleli na tvorbě IPRÚ v rámci ustavené pracovní skupiny. V průběhu tvorby IPRÚ proběhla 3 setkání pracovní skupiny, kdy po úvodním setkání věnovaném analýze území, byla zpracována SWOT analýza, navržena vize a strategické cíle. Následně byly iniciovány a projednávány vhodné projekty. Na 3. jednání pracovní skupiny byl zvolen řídící výbor, který následně schvaloval indikativní seznam a celý IPRÚ. Plánovací proces byl veden externím konzultantem. Na čtvrtém setkání, které již proběhlo pouze za účasti členů řídícího výboru, byly diskutovány a schváleny konkrétní předložené projektové náměty – indikativní seznam.

8.2 Řízení IPRÚ Řídící strukturu IPRÚ v oblasti cestovního ruchu v obcích Hrčava, Jablunkov, Bukovec, Písek, Písečná a Dolní Lomná tvoří řídící výbor, který je hlavním řídícím prvkem. Zajištění koordinace a implementace realizační fáze IPRÚ bude zajišťovat pracovník Úřadu regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko, který bude vykonávat administrativní zázemí. 8.2.1

Návrh složení řídícího výboru IPRÚ

V řídícím orgánu jsou zastoupeny jednotlivé obce, jejichž území spadá do IPRÚ, dále zástupci Moravskoslezského kraje, zástupce turistické destinace Těšínské Beskydy. Tabulka 23 - Složení řídícího výboru IPRÚ

Subjekt

osoba

pozice

e-mail

Město Jablunkov

Petr Sagitarius

starosta

[email protected]

Obec Dolní Lomná

Renata Pavlínová

starostka

[email protected]

Obec Písek

Oldřich Rathouský

starosta

[email protected]

Obec Písečná

Bc. David Čmiel

starosta

[email protected]

Obec Bukovec Obec Hrčava

Petr Jalowiczor Josef Szkandera

starosta starosta

[email protected] [email protected]

Turistická destinace Těšínské Beskydy Krajský úřad MSK

Per Kolčárek

tajemník regionální rady rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci náměstek hejtmana kraje

[email protected]

Krajský úřad MSK

Ing. Richard Žabka

oddělení cestovního ruchu KÚ

[email protected]

Ing. Jiří Vzientek

[email protected]

Zdroj: vlastní zpracování

Členové řídícího výboru (starostové) mohou být na jednání zastoupeni místostarostou, kterého k tomu pověří na základě plné moci.

44 44

8.2.2

Administrativní složka IPRÚ

Je servisní složkou řídícího orgánu. Tuto roli bude vykonávat pověřený pracovník Úřadu regionální rady regionu soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko – projektový manažer. 8.2.3       

8.2.4

Hlavní zodpovědnosti řídícího výboru Schválení výstupů pracovní skupiny IPRÚ Schvalování zpracovaného IPRÚ a následných změnových verzí Schvalování aktualizace IPRÚ Dohled nad realizací časového i finančního plánu zpracovaného v rámci IPRÚ Dohled nad předkládáním a realizací individuálních projektů naplňujících indikátory výstupů IPRÚ Schválení indikativního seznamu aktivit IPRÚ případně jeho změn včetně seznamu předpokládaných projektových záměrů Doba činnosti řídícího výboru je omezena délkou programovacího období a možnou dobou realizace projektů. Organizační a jednací řád řídícího výboru

Organizační struktura Předsednictvo  

Předseda řídícího výboru – svolává a vede jednání řídícího výboru, zastupuje řídící výbor navenek Členové řídícího výboru – účastní se jednání řídícího výboru a spolurozhodují o aktualizaci IPRÚ a přijímají rozhodnutí či dávají doporučení k dalšímu postupu.

Administrativní složkou řídícího výboru je pověřený pracovník ÚRR (projektový manažer) - připravuje podklady pro jednání a dohlíží nad implementací IPRÚ. Jednací řád Jednání řídícího výboru se konají pololetně případně častěji dle potřeby. Předmětem jednání je kontrola plnění strategie definované v rámci IPRÚ, indikátorů a stavu přípravy a realizace jednotlivých projektů. Výstupy z jednání týkající se dosavadního postupu a plánu jsou poskytovány zástupcům Úřadu regionální rady. Výbor je pětičlenný. Řídící výbor nese zodpovědnost za realizaci časového i finančního plánu zpracovaného v rámci IPRÚ. Z každého jednání řídícího výboru se pořizuje zápis, který je distribuován všem členům řídícího výboru. Řídící výbor v rámci realizace IPRÚ zejména:     

Dohlíží nad realizací individuálních projektů v rámci IPRÚ a naplňování monitorovacích indikátorů IPRÚ. Projednává monitorovací hlášení a zprávy o průběhu realizace IPRÚ v závislosti na termínech stanovených ÚRR ROP Moravskoslezsko. Schvaluje změny v realizaci IPRÚ před jejich předložením Úřadu regionální rady. Schvaluje aktualizaci IPRÚ. Navrhuje a iniciuje kroky vedoucí k úspěšné realizaci IPRÚ.

Způsob rozhodování výboru Řídící výbor přijímá rozhodnutí a navrhuje doporučení k jednotlivým projektům, obsaženým v indikativním seznamu IPRÚ. Usnášeníschopný je výbor při účasti na jednání nadpoloviční většiny všech členů. Při rozhodování o jednotlivých projektech, jejich začlenění na indikativní seznam je nutný souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů IPRÚ. Každý člen řídícího výboru má jeden hlas. Všichni členové výboru mají rovné hlasovací právo. Účast na jednáních je povinná s výjimkou vážných důvodů. 45 45

Řídící výbor se při svých rozhodnutích v průběhu realizace IPRÚ řídí podmínkami schváleného IPRÚ a ve vztahu k jednotlivým projektům dotačními podmínkami ROP Moravskoslezsko. Administrativní složka IPRÚ Projektový manažer, není členem řídícího výboru. Hlavními úkoly projektového manažera ve vztahu k řídícímu výboru jsou:   

Administrativní a organizační zabezpečení a koordinace příprav a průběhu jednání Řídícího výboru Příprava podkladů pro zasedání Řídícího výboru Koordinace informačních a organizačních vazeb mezi Řídícím výborem a dalšími orgány působícími na krajské úrovni, zejména Úřadem regionální rady ROP Moravskoslezsko

46 46

9

ŘÍZENÍ RIZIK

Každý projekt je realizován během různě dlouhého budoucího období, což vede přirozeně k tomu, že prakticky všechny předpoklady či parametry, na nichž je projekt dnes analyzován a hodnocen, se mohou vyvíjet jinak či jiným směrem, než se původně očekávalo, případně se mohou objevit i zcela nové faktory, které vůbec nebyly předpokládány. Z toho důvodu je vhodné se snažit porozumět všem možným scénářům případného budoucího vývoje a jejich dopadu na projekt. V průběhu zpracovávání byla identifikována následující rizika, která mohou nastat v jednotlivých fázích přípravy, realizace a fáze udržitelnosti IPRÚ území obcí Jablunkov, Hrčava, Písečná, Bukovec, Písek, Dolní Lomná: Přípravná fáze            

R01 nedostatečná analýza na vstupu ‐ struktura nabídky, poptávky  R02 nepřesný odhad potenciálu CR a vhodných forem CR v území  R03 nedostatečná identifikace problémů a problémových okruhů  R04 nekvalitně nadefinované cíle v závislosti na problémech  R05 nepřesně zvolená strategie realizace cílů  R06 nepřesná interpretace cílů v aktivitách  R07 nenalezení dostatečného množství vhodných projektových námětů  R08 nezajištění shody týkající se výběru indikativních projektů  R09 nesprávně nastavená struktura řízení tvorby integrovaného plánu v přípravné fázi  R10 nezájem aktérů území o zapojení se aktérů do přípravy IPRÚ  R11 neakceptace smyslu IPRÚ v oblasti CR zapojenými subjekty  R12 možná úskalí v rámci širších vazeb na výběr území z pohledu okolních obcí nezapojených do IPRÚ 

Realizační fáze               

R13 indikativní seznam projektů nesplňuje podmínky ROP, oblast podpory 2.2  R14 nedostatečné administrativní zázemí  R15 špatně nastavený časový harmonogram realizace IPRÚ a zodpovědnosti za řízení  R16 změny rozpočtů projektů indikativního seznamu (změny v cenách stavebních prací, změny v cenách  stavebních materiálů, změny v cenách vstupních služeb)  R17 povětrnostní či geologické vlivy mající vliv na harmonogram realizace projektů  R18 nevyčerpání přislíbené finanční alokace  R19 změna přislíbené výše dotace z důvodu přečerpání finanční alokace u posledního podaného projektu  R20 nedodržení závazných indikátorů souvisejících s implementací IPRÚ  R21 nedostatek finančních zdrojů na spolufinancování a profinancování individuálních projektů naplňující  aktivity IPRÚ  R22 nepředkládání jednotlivých projektových žádostí dle časového a finančního plánu  R23 nedostatečné personální a koordinační zázemí  R24 změna členů řídícího výboru a změna priorit  R25 nedodržení platné legislativy ČR a podmínek dotačního programu  R26 kolize projektových záměrů s principy CHKO Beskydy, LČR  R27 nenaplňování vize a cílů 

Fáze udržitelnosti    47

R28 nedostatečná marketingová komunikace výstupů IPRÚ  R29 zajištění finančních prostředků na udržitelnost projektů  R30 dopad poklesu počtu uživatelů resp. osob majících z projektů prospěch 

47

 

R31 skutečné naplnění indikátorů a jejich udržení po dobu udržitelnosti  R32 výsledky projektů nenaplňují vize a cíle 

Rizikové faktory byly hodnoceny dle kvalitativní analýzy rizik. Následující analýza zohledňuje jak pravděpodobnost, tak rozsah dopadu rizikového faktoru. Tabulka 24 - Popis pravděpodobnosti

Označení

Deskriptor

Popis pravděpodobnosti výskytu rizikového faktoru

A

téměř jisté

očekává se, že se objeví prakticky ve všech situacích

B

velmi pravděpodobné

očekává se, že se objeví prakticky ve většině situací

C

Pravděpodobné

očekává se, že se občas objeví

D

spíše nepravděpodobné

očekává se, že by se někdy mohl objevit

E

téměř vyloučené

očekává se, že by se mohl objevit spíše výjimečně

Tabulka 25 - Popis důsledků

Označení

Deskriptor

Popis pravděpodobnosti výskytu rizikového faktoru

1

Nevýznamné

prakticky žádné výrazné finanční ztráty

2

Malé

citelné, ale nikoliv významné ztráty

3

Střední

poměrně velké finanční ztráty

4

Značné

značné finanční ztráty

5

Kritické

obrovské finanční ztráty

Tabulka 26 – Popis matice kvalitativní analýzy rizik

Pravděpodobnost

Důsledky 1

2

3

4

5

nevýznamné

malé

střední

značné

obrovské

A

téměř jisté

velké r.

velké r.

extrémní r.

extrémní r.

extrémní r.

B

velmi pravděpodobné

střední r.

velké r.

velké r.

extrémní r.

extrémní r.

C

pravděpodobné

malé r.

střední r.

velké r.

extrémní r.

extrémní r.

D

spíše nepravděpodobné

malé r.

malé r.

střední r.

velké r.

extrémní r.

E

téměř vyloučené

malé r.

malé r.

střední r.

velké r.

velké r.

48 48

Tabulka 27 - Výsledná matice kvalitativní analýzy rizik

Pravděpodobnost

Důsledky

A

téměř jisté

B

velmi pravděpodobné

C

pravděpodobné

D

spíše nepravděpodobné

E

téměř vyloučené

1

2

3

4

5

nevýznamné

malé

střední

značné

obrovské

R01,R02,R06,R12,R14, R14,R16,R17,R22,R28

R03,R05,

R04,R07,R08,R09,R10, R11,R19,R24

R18,R23,

R28,R30,R31

R22,R20,R21

R13,R15,R25,R26,R27, R32

Nepřijatelné Přijatelné Přijatelné, ale nutno dále analyzovat

49

Níže jsou popsány aktivity, které byly ze strany žadatele učiněny pro minimalizaci rizika, popř. další komentář, který blíže rozvádí některé konkrétní kroky, rozhodnutí, skutečnosti apod. Přijatelná rizika, která je však nutné dále analyzovat R01 – R06 zpracování podrobné kvantifikační analýzy vycházející z aktuálních dat, diskuze na pracovní skupině, jejímiž členy jsou klíčoví aktéři v oblasti cestovního ruchu v území R07 – R08

projednání na řídícím výboru a společné odsouhlasení

R10 – R11

diskuze na pracovní skupině, aktivní oslovení nejširšího spektra subjektů působících v území

R12

včasná a jasná komunikace s okolím o výběru území, projektů a procesu tvorby IPRÚ

R13

projednání s úřadem regionální rady a respektování podmínek ROP, upozornění rizikových projektů na možná úskalí

R13 – R14

projednání na řídícím výboru, stanovení koordinátora a administrátora IPRÚ

R15 vzhledem k tomu, že projekty budou realizovány v relativně stabilním ekonomickém prostředí, nevykazuje cenová dynamika vysokou míru rizika, částky předpokládané dotace dle indikativního seznamu projektů jsou nyní maximální možné, případné vícenáklady ponese vždy nositel projektu R16 nelze eliminovat, v realizační fázi bude kladen důraz na včasné předkládání žádostí a dostatek času na samotnou realizaci projektů R18

realizace transparentní a průběžné publicity přípravy a realizace IPRÚ

R19 kvalitní zpracování projektů na základě předložených projektových listů, průběžná kontrola dodržování indikátorů administrátorem IPRÚ R20 – R21 kvalitní zpracování detailních rozpočtů a harmonogramu čerpání finančních prostředků, zapracování potřebných zdrojů do městských a obecních rozpočtů a rozpočtových výhledů, řešení projektů odpovídajících finančním možnostem jednotlivých municipalit a neziskových organizací, prověření finančního zdraví žadatelů a dohled nad prokázáním schopnosti profinancovat a spolufinancovat projekt R24

kvalitně a přesně prováděný monitoring individuálních projektů naplňující aktivity IPRÚ

R25

konzultace a schválení individuálních projektů záměrů příslušnými orgány činnými v oblasti ochrany přírody v dostatečném časovém předstihu

R26 - R27

průběžné zpřesňování a realizace marketingové strategie IPRÚ

R28

zajištění finančních prostředků v rámci finančních plánů obcí i dalších nositelů, projekty by měly zahrnovat realistický finanční plán

R29 – R31

průběžné zpřesňování a realizace marketingové strategie IPRÚ

Přijatelná rizika R17

sestavení seznamu náhradních projektů, dohled nad naplánovaným časovým harmonogramem předkládání a realizace projektů

R22 – R23

projednání na řídícím výboru, všechny změny musí být odsouhlasený nadpoloviční většinou přítomných a musí být v souladu s vizí a cíli IPRÚ

50

10 SEZNAMY Tabulka 1 - Harmonogram zpracování IPRÚ ................................................................................................................................................................. 4  Tabulka 2 - Realizační předpoklady dle marketingové strategie rozvoje CR MSK pro rok 2009 - 2013 .................................... 10  Tabulka 3 - Výdaje domácností na spotřebu (pramen: MFČR)........................................................................................................................ 14  Tabulka 4 - demografie v tis. osob koncem roku (Pramen: MFČR) ............................................................................................................... 14  Tabulka 5 - Naučné stezky .................................................................................................................................................................................................... 18  Tabulka 6 - sportovní akce v přírodě .............................................................................................................................................................................. 19  Tabulka 7 - Cyklistické trasy v Těšínských Beskydech ........................................................................................................................................... 19  Tabulka 8 - Služby pro cyklisty v Těšínských Beskydech ...................................................................................................................................... 20  Tabulka 9 - Hipoturistika ....................................................................................................................................................................................................... 20  Tabulka 10 - koupaliště, bazény ......................................................................................................................................................................................... 20  Tabulka 11 - sjízdnost řeky Olše ........................................................................................................................................................................................ 20  Tabulka 12 - Nordic walking ................................................................................................................................................................................................ 21  Tabulka 13 - Sjezdové lyžování ........................................................................................................................................................................................... 21  Tabulka 14 - lidová architektura, muzea, kina ........................................................................................................................................................... 22  Tabulka 15 - Kulturní akce spojené s místním folklórem .................................................................................................................................... 22  Tabulka 16 - Délka pobytu v regionu.............................................................................................................................................................................. 23  Tabulka 17 - Analýza 5C ......................................................................................................................................................................................................... 24  Tabulka 18 - V regionu nejvíce schází / vadí ............................................................................................................................................................... 26  Tabulka 19 - Projekty schválené k realizaci v rámci IPRÚ .................................................................................................................................... 34  Tabulka 20 - Projekty realizované v rámci IPRÚ ....................................................................................................................................................... 36  Tabulka 21 - Projekty realizované v rámci IPRÚ – dle území ............................................................................................................................ 37  Tabulka 22 - Indikativní seznam projektů .................................................................................................................................................................... 40  Tabulka 23 - Složení řídícího výboru IPRÚ ................................................................................................................................................................... 44  Tabulka 24 - Popis pravděpodobnosti ........................................................................................................................................................................... 48  Tabulka 25 - Popis důsledků ................................................................................................................................................................................................ 48  Tabulka 26 – Popis matice kvalitativní analýzy rizik .............................................................................................................................................. 48  Tabulka 27 - Výsledná matice kvalitativní analýzy rizik........................................................................................................................................ 49 

Obrázek 1 - Umístění obcí Bukovec, Písek, Písečná, Jablunkov, Hrčava a Dolní Lomná (vlastní zpracování)......................... 10  Obrázek 2 - Vize vývoje příjezdů mezinárodního cestovního ruchu do roku 2020 (Pramen: UNWTO) .................................. 11  Obrázek 3 - přímý dopad cestovního ruchu v ČR (Pramen:WTTC) .............................................................................................................. 12  Obrázek 4 - procentní vývoj HDP ve světě (Pramen:IMF) EU a ČR červená linka.................................................................................. 13  Obrázek 5 - Prognóza růstu HDP (Prtamen:ČNB) ................................................................................................................................................... 13  Obrázek 6 - věkové skupiny (Pramen: MFČR) ........................................................................................................................................................... 15  Obrázek 7 - Strom života do roku 2050 (Pramen:ČSÚ) ........................................................................................................................................ 16  Obrázek 8 - Rezervační kanály evropských turistů, 2008 (podíl na celkovém počtu cest v %) ...................................................... 16  Obrázek 9 - Mapa silniční sítě ............................................................................................................................................................................................. 38  Obrázek 10 - Časový a finanční harmonogram realizace IPRÚ (vlastní zpracování) ............................................................................ 42 

Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Příloha č. 6

Ubytovací a stravovací zařízení Data z průzkumu agentury Czech Tourism Ochrana přírody a krajiny Oslovení subjektů působících v cestovním ruchu - kopie pozvánek - zápisy z jednání + prezenční listiny Usnesení zastupitelstev Fotodokumentace

51

PŘÍLOHA Č. 1 Ubytovací a stravovací zařízení

52

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v turistických oblastech podle kategorie ubytovacího zařízení v roce 2008toto (důvěrné nebo nespolehlivé údaje jsou nahrazeny tečkou) v tom podle kategorie Území (turistický region, turistická oblast)

Kód

Celkem

Česká republika celkem Severní Morava a Slezsko Beskydy – Valašsko Ostravsko Poodří Opavské Slezsko Těšínské Slezsko Jeseníky

14 1438 1439 1440 1441 1442 1443

12 835 886 1 029 747 . 155 004 13 617 . 60 995 .

Česká republika celkem Severní Morava a Slezsko Beskydy – Valašsko Ostravsko Poodří Opavské Slezsko Těšínské Slezsko Jeseníky

14 1438 1439 1440 1441 1442 1443

39 283 474 3 336 932 . 445 329 38 424 . 371 119 .

Česká republika celkem Severní Morava a Slezsko Beskydy – Valašsko Ostravsko Poodří Opavské Slezsko Těšínské Slezsko Jeseníky

14 1438 1439 1440 1441 1442 1443

3,1 3,2 . 2,9 2,8 . 6,1 .

Česká republika celkem Severní Morava a Slezsko Beskydy – Valašsko Ostravsko Poodří Opavské Slezsko Těšínské Slezsko Jeseníky

14 1438 1439 1440 1441 1442 1443

4,1 4,2 . 3,9 3,8 . 7,1 .

hotely *****

hotely ****

hotely ***

hotely **

Hosté 3 013 777 4 079 254 515 223 100 336 288 331 . 40 525 130 415 . . 49 969 . . . 16 759 . 18 145 . 11 393 . . Přenocování 10 683 1 891 638 8 636 826 625 1 461 474 201 393 646 291 . 84 405 265 790 . . 91 989 . . . 31 903 . 38 641 . 30 162 . . Průměrný počet přenocování 2,4 2,9 2,6 2,8 2,0 2,2 . 2,1 2,0 . . 1,8 . . . 1,9 . 2,1 . 2,6 . . Průměrná doba pobytu 3,4 3,9 3,6 3,8 3,0 3,2 . 3,1 3,0 . . 2,8 . . . 2,9 . 3,1 . 3,6 . . 779 850 -

v tom podle kategorie hotely *

hotely garni

penziony

kempy

chatové osady

212 252 . . . . . . .

273 866 24 588 15 446 . . .

1 214 054 . . . . . 7 003 .

Hosté 882 307 131 948 . . 29 158 7 460 . . . . . Přenocování

532 456 . . . . . . .

735 906 58 023 37 025 . . .

3 484 915 . . . . . 12 528 .

2,5 . . . . . . .

2,7 2,4 2,4 . . .

3,5 . . . . . . .

3,7 3,4 3,4 . . .

turistické ubytovny

ostatní jinde neuvedená

308 975 . . . . . . .

1 424 380 188 407 . 13 461 4 356 . 23 707 82 376

2 417 874 621 389 1 015 534 . . . 76 720 23 677 . . . . . . . . . . . Průměrný počet přenocování 2,9 2,7 4,7 3,3 . . . . . 2,6 3,2 . . . . . . . . . 1,8 . . . . . . Průměrná doba pobytu 3,9 3,7 5,7 4,3 . . . . . 3,6 4,2 . . . . . . . . . 2,8 . . . . . .

7 801 837 1 246 744 . 164 271 14 738 . 297 574 546 525 5,5 6,6 . 12,2 3,4 . 12,6 6,6 6,5 7,6 . 13,2 4,4 . 13,6 7,6

53

Název zařízení Penzion Beskydka Horské apartmány „GÓRAL“ Penzion Helena Penzion Lomná Penzion Armáda Penzion Bělá Penzion Na Kamyncu Hotel Pod Akáty *** Hotel Bulawa *** Hotel Horal *** Wellness hotel Bahenec Hotel Polanka

Rekreační středisko Polana Středisko Vojtěchov Chata Gírová Turistická chata Baník Kamenná chata Horská chata Lučebník Chata Matice Slezská Roubenka Pod Pralesem Horská chata Severka Turistická chata Kamenitý Apartmán „U TURKA“ Hospoda u Turka Ubytování Na statku Privát na Dolině Privát p. Sikora Ubytování při Hospůdce Na Vyhlídce Privát p. Bestwina Privát p. Vawrzaczová Privát p. Husarová Apartmán Bulawa Privát: Chalupa v Jablunkově Ubytování U Muzikanta Privát: p. Lysková Privat Jarka Privát U Křížů Autocamp U Viaduktu

Místo

Popis (kapacita) Penziony Dolní Lomná 68 lůžek v chatkách, 30 lůžek + 16 přistýlek v budově, sauna, vířivka, bazén, hřiště Dolní Lomná 7 lůžek Dolní Lomná 16 lůžek Dolní Lomná 28 lůžek v penzionu + 55 v chatkách, hřiště Dolní Lomná 47 lůžek na pokojích, 41 lůžek v chatkách a 31 lůžek v malých letních chatkách, sauna, hřiště, lyžařský vlek Jablunkov 8 lůžek, sauna, kurt, whirpool Jablunkov 20 lůžek, tenisový kurt Hotely Dolní Lomná 46 lůžek, bezbariérový přístup, solárium, masáže Jablunkov 28 lůžek Jablunkov 40 lůžek Písek 56 lůžek, sauna, bazén, pivní lázně, lyžařský vlek Písek 80 lůžek a 18 přistýlek, bowling, sauna, relaxační centrum Rekreační střediska Dolní Lomná 30 lůžek v chatkách, 50 ve srubové budově, bazén, hřiště Jablunkov 28 lůžek, 36 lůžek v chatkách, hřiště Chaty, ubytování Bukovec 25 + 30 lůžek Bukovec 18 lůžek Dolní Lomná 21 lůžek Dolní Lomná 35 lůžek, hřiště Dolní Lomná 23 lůžek, v prostorách národopisného areálu Dolní Lomná 14 lůžek Dolní Lomná 65 lůžek, bazén, sauna, lyžařský vlek Dolní Lomná 19 lůžek Ostatní Bukovec 8 lůžek Bukovec 4 lůžka Dolní Lomná 7 lůžek Dolní Lomná 12 lůžek Dolní Lomná 6 lůžek Hrčava 6 lůžek Hrčava 6 lůžek Hrčava 9 lůžek Hrčava 6 lůžek Jablunkov 7 lůžek Jablunkov 5 lůžek Jablunkov 14 lůžek Písečná 12 lůžek Písečná 8 lůžek + 1 přistýlka Písek 10 lůžek Kempy Dolní Lomná 130 míst, tábořiště pro stany a karavany

Zdroj: Silesion, Těšínské Beskydy, vlastní zpracování

54

55

Název stravovacího zařízení

Místo

Chata Baník Chata Gírová Restaurace Hotelu pod Akáty Pohostinství Beskyd Horská chata Severka Restaurace penzionu Beskydka Kamenná chata Turistická chata Kamenitý Restaurace Mánes Cukrárna – Pekárna Horská chata Lučebník Hospůdka „Doma“ Pohostinství Pod Javorem DENY BAR Hospůdka Na Vyhlídce Hospoda U Sikory Penzion Bělá Pizzerie Verdi Pizzerie Piccolo Restaurace Ameryka Restaurace Bowling Rekreační středisko Vojtěchov Penzion Na Kamyncu Restaurace Čertův mlýn Čajovna a kavárna MONBASSA ESKO bar Hotel Bullawa Hotel Horal Rybárna Stern Bistro Lucullus Cafe Bar Kavárna Klub Klub Zahrádkář Hotel Bahenec Hotel Polanka Restaurace U Kuby

Bukovec Bukovec Dolní Lomná Dolní Lomná Dolní Lomná Dolní Lomná Dolní Lomná Dolní Lomná Dolní Lomná Dolní Lomná Dolní Lomná Dolní Lomná Hrčava Hrčava Hrčava Hrčava Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Písek Písek Písek

Popis

místní speciality

součást Národopisného areálu Matice Slezské

omezený provoz pizzerie pizzerie

Zdroj: Turismus zdroj obživy

56

57

PŘÍLOHA Č. 2 Data z průzkumu agentury Czech Tourism

58



volba typu ubytovacího zařízení

Využívaný typ ubytování sledované území

ČR

Celkem

9% 6% 13% 8% 11% 10% 13% 30% 100%

7% 6% 10% 4% 7% 4% 15% 47% 100%

9% 6% 13% 6% 5% 5% 14% 42% 100%

N

358

11484

106582

sledované území

Severní Morava a Slezsko

Celkem

57% 20% 5% 4% 12% 1% 0% 100%

56% 16% 11% 4% 6% 4% 2% 100%

60% 13% 10% 7% 4% 2% 3% 100%

N

358

11484

106582

Hotel *** nebo více Hotel * nebo **, motel Penzion Kemp/tábořiště Jiné hromadné ubytovací zařízení Pronajatý pokoj, apartmán, chata apod. U známých/příbuzných, příp. vlastní chata/chalupa Nejsem zde ubytován (a)



Severní Morava a Slezsko

způsob dopravy Využívaný dopravní prostředek

auto vlak autobus-linkový autobus-zájezdový kolo pěšky jiný



ČR

délka pobytu Délka pobytu v regionu sledované území

Severní Morava a Slezsko

Celkem

37% 28% 29% 6% 100%

48% 22% 20% 10% 100%

44% 22% 23% 10% 100%

N

358

11484

106582

jednodenní-bez noclehu 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů delší



ČR

důvod návštěvy Převažující důvod návštěvy sledované území

Severní Morava a Slezsko

ČR

59

Celkem

17% 32% 33% 4% 3% 5% 1% 5% 0% 100%

17% 18% 22% 6% 10% 8% 6% 10% 3% 100%

29% 16% 17% 5% 9% 6% 4% 10% 4% 100%

N

358

11484

106582

sledované území

Severní Morava a Slezsko

Celkem

53% 31% 27% 31% 7% 7% 16% 4% 3% 11% 4% 14% 208%

38% 20% 18% 22% 8% 14% 30% 6% 5% 15% 7% 24% 207%

40% 21% 15% 13% 5% 9% 45% 6% 6% 16% 5% 22% 203%

N

358

11484

106582

Poznání Relaxace Turistika a sport Zdraví Práce Zábava Nákupy Návštěvy příbuzných nebo známých Tranzit



preference aktivit

Nejlákavější aktivity v regionu – souhrn

Pěší turistika Cykloturistika, horská cyklistika Koupání, vodní sporty Lyžování, zimní sporty Jiný aktivní sport, který provozujete Péče o fyzickou a duševní kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštěvy kulturních akcí Návštěvy sportovních akcí Společenský život a zábava

ČR

Pozn.: respondent mohl vybírat až 3 aktivity. Součet proto dává více než 100 % 

profil návštěvníka Čech versus cizinec sledované území

Severní Morava a Slezsko

ČR

Celkem

95% 5% 100%

88% 12% 100%

79% 21% 100%

N

358

11484

106582

Čech Cizinec

Vzdálenost od místa bydliště (Češi)

60

sledované území

Severní Morava a Slezsko

Celkem

23% 29% 31% 17% 100%

27% 28% 18% 26% 100%

20% 21% 19% 39% 100%

N

341

10158

84253

do 20 km 21 až 50 km 51 až 100 km nad 100 km

ČR

První versus opakovaná návštěva regionu sledované území

Severní Morava a Slezsko

Celkem

18% 31% 51% 100%

18% 25% 57% 100%

30% 28% 42% 100%

N

358

11484

106582

Ne, jsem tu poprvé Ano, byl (a) jsem, zde 1 až 3 krát Ano, byl (a) jsem, zde už vícekrát

ČR

Přijel sám nebo s někým sledované území

Severní Morava a Slezsko

Celkem

11% 59% 16% 14% 100%

21% 53% 14% 12% 100%

21% 56% 12% 11% 100%

N

358

11484

106582

Sám/sama S partnerem, partnerkou, přáteli, známými S malými dětmi/dítětem Se staršímí dětmi/dítětem

ČR

Stravování v restauračním zařízení sledované území

Severní Morava a Slezsko

Celkem

37% 45% 18% 100%

31% 48% 21% 100%

34% 46% 20% 100%

N

358

11484

106582

Ano, téměř vždy Částečně - jak kdy Ne - téměř nikdy

ČR

61

Plán zopakovat návštěvu regionu sledované území

Severní Morava a Slezsko

Celkem

42% 42% 6% 10% 100%

52% 31% 3% 14% 100%

39% 36% 5% 20% 100%

N

358

11484

106582

Ano - v brzké době (do 1/2 roku) Ano - ale někdy později Spíše ne Nevím, nedokážu říci

ČR

Útrata na osobu a den sledované území

Severní Morava a Slezsko

Celkem

20% 44% 23% 7% 6% 100%

23% 38% 25% 10% 4% 100%

20% 37% 28% 11% 4% 100%

N

358

11484

106582

Do 200 Kč 201 až 500 Kč 501 až 1000 Kč 1001 Kč až 2000 Kč Více než 2000 Kč

ČR

Věková kategorie sledované území

Severní Morava a Slezsko

Celkem

23% 27% 34% 11% 5% 100%

19% 27% 31% 15% 8% 101%

18% 27% 31% 16% 8% 100%

N

358

11484

106582

Do 25 let 26 až 34 let 35 až 49 let 50 až 59 let 60 a více let

ČR

Vzdělání sledované území

Severní Morava a Slezsko

Celkem

17% 51% 32% 100%

18% 25% 57% 100%

30% 28% 42% 100%

N

358

11484

106582

Bez maturity S maturitou Vysokoškolské

ČR

62

PŘÍLOHA Č. 3 Ochrana přírody a krajiny

63

64

65

PŘÍLOHA Č. 4 Oslovení subjektů působících v cestovním ruchu - kopie pozvánek - zápisy z jednání + prezenční listiny

66

Tvorba Integrovaného plánu rozvoje území v oblasti cestovního ruchu – obce Jablunkov, Dolní Lomná, Písečná, Písek, Bukovec a Hrčava Vážení, naše obec je zapojena do tvorby Integrovaného plánu rozvoje území v oblasti cestovního ruchu (dále IPRÚ). V současné době probíhá zpracování tohoto koncepčního dokumentu, na základě kterého bude alokována do území dotační částka 150 mil Kč z prostředků strukturálních fondů Evropské unie. V této chvíli je definována jednotná vize a hlavní cíle směřující k rozvoji, uvedená níže. Vize:

Region bude v horizontu roku 2015 pro vybrané skupiny návštěvníků místem, kam se rádi vracejí pro nové zážitky a odpočinek v klidném a čistém prostředí Beskyd.

Strategické cíle: •

Vytvořit komplexní produkty cestovního ruchu

•

Vybudovat předstihové atraktivity

•

Dobudovat interaktivní atraktivity do cestovního ruchu, které budou založené na regionálních tradicích

•

Dobudovat a zvýšit standard ubytovacích kapacit

•

Zefektivnit spolupráci a komunikaci subjektů v CR, aktivnější zapojení podnikatelů

•

Vytvořit nástroje společné prezentace

Obracíme se na Vás s možností zapojení se do tvorby IPRÚ prostřednictvím návrhu konkrétních projektů, které přispějí k naplnění stanovené vize a strategických cílů. Vámi navržené projekty se tak mohou stát součástí dokumentu IPRÚ a po splnění dalších podmínek být po schválení řídícím orgánem IPRÚ předkládány jako žádosti o dotace do v budoucnu vyhlášených výzev v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko. V případě, že máte zájem zapojit se do Integrovaného plánu a navrhnout konkrétní projekt, obraťte se lng. Aleše Husníka ([email protected]; tel: 733 122 528), ze společnosti ProFaktum, s.r.o., která je zpracovatelem IPRÚ.

S pozdravem

Jméno Příjmení Starosta/ka obce/města

67

68

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94

PŘÍLOHA Č. 5 Usnesení zastupitelstev

95

Město J a b l u n k o v – okres Frýdek- Místek Usnesení 30. zasedání Zastupitelstva města Jablunkova konaného dne 8. června 2010 v 8.00 hodin v sále jablunkovské radnice

1) Zastupitelstvo města schválilo 30/431 umístění sociální služby – domova se zvláštním režimem pro osoby s Alzheimerovou nemocí, demencí a duševními poruchami, který hodlá provozovat Charita Jablunkov v budově č.p. 497 v Jablunkově a uděluje souhlas s realizací tohoto projektu na území města Jablunkova uzavření dodatku k darovací smlouvě se zapracováním připomínek členů zastupitelstva města, kterou dne 16. října 2006 uzavřeli Město Jablunkov a Charita Jablunkov, ve znění dodatku č. 1, spočívající v prodloužení lhůty pro získání dotace nezbytné k financování rekonstrukce budovy č.p. 497 v Jablunkově, z 31. prosince 2010 do 30. září 2011, kdy tímto dodatkem č. 2 současně dojde k rozšíření možností využití předmětné budovy č.p. 497 také pro poskytování pobytové sociální služby – odlehčovací služby, která je poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení a o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí (cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek) 30/432 1) revokaci usnesení z 29. zasedání ZMJ ze dne 16.3.2010 č. 29/422-17) ve znění: převod bytové jednotky č. 616/11 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 5352/81319 na společných částech budovy č.p. 616 a spoluvlast. podílu o velikosti 5352/81319 na pozemku parc. č. 82 v k.ú. Jablunkov manželům Heleně Samcové a Romanu Samcovi, Sadová 616, Jablunkov za cenu 140.046,- Kč 2) převod bytové jednotky č. 616/11 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 5352/81319 na společných částech budovy č.p. 616 a spoluvlast. podílu o velikosti 5352/81319 na pozemku parc. č. 82 v k.ú. Jablunkov p. Heleně Samcové, Sadová 616, Jablunkov za cenu 140.046,- Kč 3) převod bytové jednotky č. 512/9 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 9122/63808 na společných částech budovy č.p. 512 a spoluvlast. podílu o velikosti 9122/63808 na pozemku parc. č. 575 v k.ú. Jablunkov manželům Jarmile Nowakové a Martinu Nowakovi, Zahradní 512, Jablunkov za cenu 250.518,- Kč 4) převod bytové jednotky č. 841/1 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 6852/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 6852/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. Ludmile Sekerkové, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 185.696,- Kč 5) převod bytové jednotky č. 841/2 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 6223/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 6223/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. RNDr. Vladimíře Demkové, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 168.649,- Kč 6) převod bytové jednotky č. 841/3 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 5986/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 5986/161879 na 96

pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. Anně Vlčkové, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 162.226,- Kč 7) převod bytové jednotky č. 841/4 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 5966/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 5966/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov manželům Ludmile Byrtusové a Petru Byrtusovi, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 161.684,- Kč 8) převod bytové jednotky č. 841/5 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 5981/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 5981/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. Heleně Kluzové, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 162.091,- Kč 9) převod bytové jednotky č. 841/6 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 6356/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 6356/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov manželům Věře Michalíkové a Radku Michalíkovi, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 172.253,- Kč 10) převod bytové jednotky č. 841/7 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 5276/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 5276/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov manželům Mgr. Beatě Michalik a Marianu Michalikovi, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 142.984,- Kč 11) převod bytové jednotky č. 841/8 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 5966/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 5966/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. Aleně Szlaurové, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 161.684,- Kč 12) převod bytové jednotky č. 841/9 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 5981/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 5981/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. Anně Kutrové, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 162.091,- Kč 13) převod bytové jednotky č. 841/10 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 7286/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 7286/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. Hedvíce Komárkové, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 197.457,- Kč 14) převod bytové jednotky č. 841/12 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 5976/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 5976/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. Martinu Rusnokovi, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 161.955,- Kč 15) převod bytové jednotky č. 841/14 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 7286/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 7286/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. Mgr. Lence Krenželokové, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 197.457,- Kč 16) převod bytové jednotky č. 841/15 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 6286/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 6286/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov manželům Janě Niedobové a Vladislavu Niedobovi, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 170.356,- Kč 17) převod bytové jednotky č. 841/16 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 6180/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 6180/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov manželům Kateřině Burianové, Nádražní 841, Jablunkov a Pavlu Burianovi, Dolní Libochová 22, Strážek za cenu 167.484,Kč 18) převod bytové jednotky č. 841/17 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 5950/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti

97

5950/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. Rudolfu Műllerovi, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 161.250,- Kč 19) převod bytové jednotky č. 841/18 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 6600/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 6600/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov manželům Libuši Mojakové a Josefu Mojakovi, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 178.866,- Kč 20) převod bytové jednotky č. 841/19 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 6640/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 6640/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov manželům Lence Kropové a Miroslavu Kropovi, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 179.950,- Kč 21) převod bytové jednotky č. 841/20 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 6190/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 6190/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. Jiřímu Pyszkovi a p. Lucii Niedobové, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 167.755,- Kč 22) převod bytové jednotky č. 841/21 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 6180/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 6180/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov manželům Věře Pszczolkové a Brunovi Pszczolkovi, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 167.484,- Kč 23) převod bytové jednotky č. 841/22 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 6630/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 6630/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov manželům Petře Sikorové a René Sikorovi, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 179.679,- Kč 24) převod bytové jednotky č. 841/23 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 6405/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 6405/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. Františku Macurovi, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 164.935,- Kč 25) převod bytové jednotky č. 841/24 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 6075/161879 na společných částech budovy č.p. 841 a spoluvlast. podílu o velikosti 6075/161879 na pozemku parc. č. 1333 v k.ú. Jablunkov p. Růženě Kozákové, Nádražní 841, Jablunkov za cenu 156.437,- Kč 30/433 Prodej pozemku p.č. 988 a části pozemku p.č. 987/7 k.ú. Jablunkov o výměře stanovené v geometrickém plánu manž. Petru Nieslanikovi, Jablunkov 940 a Sylvii Nieslanikové, Alej míru 532, Jablunkov za cenu 300,- Kč za m2. 30/434 Prodej 2 ks kotlů VVP 1000 a 1 ks kotle VVP 250 za cenu stanovenou znaleckým posudkem ze dne 26.5.2010 vypracovaným Janem Petrášem, Nýdek 145. 30/435 Prohlášení vlastníka budovy (Města Jablunkova) dle ustanovení § 4 zákona č. 72/1994 Sb. (zákon o vlastnictví bytů) pro: a) bytový dům č.p. 580 situovaný na pozemku parc. č. 372/1 v k.ú. Jablunkov b) bytový dům č.p. 581 situovaný na pozemcích parc. č. 372/2, 372/3 a 372/4 v k.ú. Jablunkov c) bytový dům č.p. 541 a 542 situovaný na pozemku parc. č. 2061 v k.ú. Jablunkov 30/436 98

„Zprávu o hospodaření města Jablunkov v roce 2009“ (závěrečný účet města Jablunkov za rok 2009) a vyjadřuje souhlas s celoročním hospodařením, a to bez výhrad. 30/437 „Rozpočtový výhled Města Jablunkov do roku 2012“ ve znění dle přílohy č. 1. 30/438 Rozpočtové opatření číslo 3 spočívající v celkovém navýšení rozpočtu příjmů i výdajů celkem o 408.200,00 Kč Příjmy 408 200,0

Výdaje

4223

Přijaté investiční transfery od regionálních rad

3639

zpracování "Studie využití jodobromových vod" - dokončení projektu zahájeného v roce 2010

238 000,0

6409

Ostatní činnosti - rezerva na realizaci vybrané investiční akce, případně na spolupodíl k dotaci

170 200,0

Úpravy rozpočtu celkem (navýšení příjmů a výdajů)

408 200,0

408 200,0

30/439 a) přistoupení města Jablunkov k tvorbě Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ) v oblasti cestovního ruchu (Jablunkov, Hrčava, Písečná, Bukovec, Písek, Dolní Lomná). IPRÚ je zpracováván pro potřeby následného čerpání dotačních prostředků z ROP Moravskoslezsko. A pověřuje starostu města Petra Sagitaria k zastupování města při tvorbě řízení IPRÚ a k následnému schválení nadefinovaného IPRÚ. A dále pověřuje starostu města Petra Sagitaria k podpisu memoranda o přijetí IPRÚ mezi Regionální radou NUTS II Moravskoslezsko a městem Jablunkov. b) zapojení projektu „Konferenční centrum Beskyd“ do Integrovaného plánu rozvoje území obcí Jablunkov, Hrčava, Písečná, Bukovec, Písek, Dolní Lomná c) realizaci zahájení přípravy projektové dokumentace, řešení majetkoprávních vztahů a realizace projektu s pracovním názvem „Konferenční centrum Beskyd“. 30/440 Smlouvu o poskytnutí dotace Polskému kulturně-osvětovému svazu v ČR, místní skupině Jablunkov na pořádání 63. ročníku Mezinárodních folklorních setkání Gorolski Święto ve výši 70.000,- Kč dle znění v příloze.

2) Zastupitelstvo města neschválilo 30/441 Prodej budovy bez č.p./č.e., objekt občanské vybavenosti situované na pozemku parc. č. 1644, a pozemků parc. č. 1644, zastavěná plocha a nádvoří, a parc. č. 1645/7, ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha, vše v k.ú. Jablunkov panu M. Rusnokovi.

99

30/442 Prodej pozemku p.č.218/6 a objektu bez čp. (garáže) situované na pozemku p.č. 218/6 k.ú. Jablunkov Milanu Husárovi, Mosty u Jablunkova 194. 30/443 Zrušení dětského hřiště na ulici Bukovecké.

C. Zastupitelstvo města odložilo 30/444 a) záměr pronájmu budovy č.p. 52 situované na pozemku p.č. 1 k.ú. Jablunkov b) záměr prodeje budovy č.p. 52 situované na pozemku p.č. 1 k.ú. Jablunkov 30/445 Rozpočtové opatření číslo 3 spočívající v celkovém navýšení rozpočtu příjmů i výdajů celkem o 1.000.000,00 Kč 3612

Bytové hospodářství - nájem z bytového fondu města Bytové hospodářství - údržba bytového fondu ve správě TS, a.s.

3613

Nebytové hospodářství - správa a údržba nebytových prostor ve správě města, dofinancování stavebních úprav v budově čp. 479 (bývalá speciální škola)

Úpravy rozpočtu celkem (navýšení příjmů a výdajů)

Příjmy 1 000 000,0

Výdaje 350 000,0 650 000,0

1 000 000,0

1 000 000,0

30/446 3) revokaci usnesení č. 24/344 ve znění a) výši úhrady neinvestičních výdajů dle varianty E – 2.500,-Kč b) dohody o úhradě neinvestičních výdajů základní školy za žáky plnící povinnou školní docházku ve škole zřízené jinou obcí mezi Městem Jablunkov a obcemi Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Návsí, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Písečná, Písek v předloženém znění 4) dohody o úhradě neinvestičních výdajů základní školy ve výši …………… Kč za žáky plnící povinnou školní docházku ve škole zřízené jinou obcí za školní rok 2009/2010 na jednoho žáka mezi Městem Jablunkov a obcemi Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Návsí, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Písečná, Písek v předloženém znění 5) úhradu neinvestičních výdajů základní školy za žáky plnící povinnou školní docházku ve škole zřízené jinou obcí za školní rok 2009/2010 v plné výši (tj. v částce 4.202,-Kč za jednoho žáka navštěvujícího Základní školu Jablunkov, Lesní 190, příspěvkovou organizaci, a v částce 5.778,-Kč za jednoho žáka navštěvujícího Základní školu H. Sienkiewicze s polským jazykem vyučovacím Jablunkov - Szkoła Podstawowa H.Sienkiewicza z polskim językiem nauczania Jablunkov, Školní 438, příspěvkovou organizaci) obcím, které neschválí dohodu o úhradě neinvestičních výdajů základní školy za žáky plnící povinnou školní docházku ve škole zřízené jinou obcí za školní rok 2009/2010 100

D. Zastupitelstvo města vzalo na vědomí c) d) e) f) g) h)

30/447 Zprávu o kontrole plnění úkolů zadaných Zastupitelstvem města Jablunkova. 30/448 Žádost od paní Zuzany Vacovské.

i) j)

k) 30/449 a) „Zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření města za rok 2009“ b) Informaci o stavu vybraných pohledávek a závazků k 31. 12. 2009 l) 30/450 Informaci o rozpočtových opatřeních schválených radou města v období od 16. 03. 2010 do 07. 06. 2010. m) 30/451 Postup Krizového štábu města Jablunkov a způsob financování záchranných prací při sesuvu půdy na ul. Lesní, Jablunkov 30/452 Závěrečný účet hospodaření Sdružení obcí Jablunkovska za rok 2009. 30/453 Náměty občanů na zlepšení prostředí sídliště v centru Jablunkova ve znění v příloze č.4. n) 30/454 Zápis ze 4. jednání Výboru pro strategický a regionální rozvoj dne 25. února 2010. Zápis z 5. jednání Výboru pro strategický a regionální rozvoj dne 24. března 2010. Zápis z 6. jednání Výboru pro strategický a regionální rozvoj dne 29. dubna 2010. Zápis ze 7. jednání Výboru pro strategický a regionální rozvoj dne 3. června 2010.

města Jablunkov konaného města Jablunkov konaného města Jablunkov konaného města Jablunkov konaného

o) 30/455 Zápis č. 16 z jednání finančního výboru ze dne 2. června 2010. p) 30/456 Zápis č. 1 ze zasedání kontrolního výboru při Zastupitelstvu města Jablunkova ze dne 19. května 2010.

101

E. Zastupitelstvo města rozhodlo uložit úkol 30/64 Zahájit přípravu veškerých podkladů s cílem získání územního a stavebního povolení – pro realizaci odvodu dešťových vod z lokality Vojtěchov. Zodp.: V. Janiczek, ved.odboru MH, ve spolupráci s T. Hanzlíkem, TS-Technické služby, a.s. Termín: neprodleně 30/65 Jednání se Správou železniční dopravní cesty ohledně odvodu dešťových vod – Vojtěchov, případně spolufinancování akce odvodnění Bělá. Zodp.: P. Sagitarius, starosta města Termín: 28. června 2010 30/66 Prověřit, zda lze získat dotaci na dešťovou kanalizaci a připravit další podpůrné informace. Zodp.: Mgr. P. Karlubík, projektový manažer Termín: 28. června 2010 30/67 Připravit a aktualizovat podklady projektu ,,Prodloužení splaškové kanalizace ul. Polní“. Zodp.: V. Janiczek, ved.odboru MH Termín: neprodleně 30/68 Připravit metodiku na vymáhání pohledávek města, v rámci kterého by při okamžité úhradě vzniklých pohledávek bylo dlužníkům prominuto penále. Zodp.: Advokátní kancelář Hajduk a partneři, s. r. o. Termín: 28. června 2010 30/69 Připravit návrh na zlepšení prostředí hrádku dle návrhů občanů a zajistit častější obhlídku na ul. Bukovecké. Zodp.: Mgr. T. Műllerová, ved. odboru ŠaK, P. Kufa, velitel MěP, V. Janiczek, ved.odboru MH ve spolupráci s TS-technickými službami, a.s. Termín: 28. června 2010

Petr Sagitarius starosta města

Stanislav Jakus místostarosta města 102

103

104

105

;

106

107

108

Obec Písek usnesení zastupitelstva nedodala.

109

PŘÍLOHA Č. 6 Fotodokumentace

110

111

112

113