INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ - JESENICKO. Olomoucký kraj. Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu. Integrovaný plán rozvoje území - Jesenicko 1(153)

Integrovaný plán rozvoje území - Jesenicko

DRUH DOKUMENTU:

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ JESENICKO ZADAVATEL:

Olomoucký kraj Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu

1(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko OBSAH 1

Úvod .....................................................................................................4 1.1 Identifikační údaje .................................................................................... 4 1.2 Účel a forma zpracování ............................................................................ 4 1.3 Význam a účel IPRÚ .................................................................................. 5 1.4 Definice IPRÚ ............................................................................................ 5 1.5 Cíle IPRÚ................................................................................................... 6 1.6 Řešené území IPRÚ ................................................................................... 7 1.7 Vazba IPRÚ na strategické dokumenty ...................................................... 7 2 Analýza cestovního ruchu v daném území včetně swot analýzy a analýzy vazeb na další sektory ovlivňující prolematiku cestovního ruchu.....10 2.1 Analýza cestovního ruchu v daném území ............................................... 10 2.1.1 Přírodní památky a atraktivity CR ................................................... 10 2.1.2 Kulturní, technické památky a atraktivity CR Jeseník..................... 12 2.1.3 Infrastruktura a služby CR – lázeňství............................................. 14 2.1.4 Venkovský cestovní ruch ................................................................. 15 2.1.5 Hippoturistika ................................................................................. 16 2.1.6 Infrastruktura a služby CR – zimní sporty a rekreace ...................... 16 2.1.7 Letní sporty a rekreace, vodní atrakce, rybaření .............................. 18 2.1.8 Kongresový a incentivní cestovní ruch ............................................. 19 2.1.9 Infrastruktura a služby CR – ubytovací a stravovací zařízení ........... 19 2.1.10 Doprovodná infrastruktura, atraktivity a atrakce CR....................... 22 2.1.11 Informační centra............................................................................ 23 2.1.12 Dopravní systémy, Ski a cyklobusy ................................................. 24 2.2 Problémové oblasti cestovního ruchu v daném území .............................. 32 2.2.1 Faktory ovlivňující cíle IPRÚ ............................................................ 32 2.2.2 Definice tématických zón................................................................. 33 2.2.3 Vymezení a zaměření tématických zón CR na Jesenicku ................. 34 2.3 Možnosti rozvoje daného území ............................................................... 34 2.3.1 Definice potenciálu cestovního ruchu .............................................. 34 2.3.2 Přírodní potenciál a rekreační využití území .................................... 35 2.3.3 Návrh nosných segmentů poptávky cestovního ruchu .................... 39 2.3.4 Ekonomický význam cestovního ruchu a jeho potenciál .................. 42 2.4 Potenciál cestovního ruchu – srovnávací analýza horských oblastí a středisek cestovního ruchu ................................................................................ 47 2.5 Možnosti financování projektů prostřednictvím podpory rozvoje území ze SF EU ............................................................................................................... 56 2.6 Socioekonomická analýza území.............................................................. 57 2.6.1 Lokalizace a geografický popis ......................................................... 57 2.6.2 Kulturně historický vývoj................................................................. 59 2.6.3 Demografická a vzdělanostní struktura ........................................... 69 2.6.4 Životní prostředí a ochrana přírody ................................................. 72 2.7 SWOT analýza ......................................................................................... 76 2.8 Tématická SWOT území .......................................................................... 84 2.8.1 Atraktivity cestovního ruchu ........................................................... 84 2.8.2 Infrastruktura cestovního ruchu ..................................................... 85 2.8.3 Nabídka – služby, produkty, kvalita, lidské zdroje ........................... 86 2.8.4 Organizace, řízení, marketing a financování cestovního ruchu ........ 87 2.8.5 Poptávka – návštěvníci .................................................................... 88 2.9 Analýza vazeb na další sektory ovlivňující problematiku cestovního ruchu.. ............................................................................................................... 89 2.9.1 Vymezení bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu....................... 89

2(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 2.9.2 Popis bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu ............................. 90 3 Stanovení problémů, strategie řešení a cílů ve vztahu k využití potenciálu rozvoje území v cestovním ruchu ................................................94 3.1 Zásadnost a význam těchto problémů ..................................................... 94 3.2 Cíle a strategie řešení těchto problémů.................................................... 98 4 Popis aktivit naplňujících dosažení cílů a strategie řešení, včetně indikativního seznamu projektových záměrů .............................................101 4.1 Aktivity dle druhu sektoru národního hospodářství............................... 101 4.2 Aktivity 3.1 – veřejný a neziskový sektor................................................ 101 4.3 Aktivity 3.3 – soukromý sektor .............................................................. 104 4.4 Návrh parametrů pro výběr individuálních projektů .............................. 105 5 Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování relevantních indikátorů.............................................................107 5.1 Typické výstupy a výsledky aktivit rozvoje cestovního ruchu ................. 108 5.2 Typické dopady a přínosy aktivit rozvoje cestovního ruchu.................... 109 6 Finanční plán, včetně popisů způsobů financování – ativity soukromého sektoru.......................................................................................................111 6.1 Aktivity veřejného sektoru (prioritní) ..................................................... 111 6.2 Aktivity soukromého sektoru................................................................. 113 7 Časový harmonogram a návaznost jednotlivých aktivit.....................114 7.1 Časový harmonogram tvorby IPRÚ (od zveřejnění výzvy)........................ 114 7.2 Časový harmonogram administrace IPRÚ.............................................. 115 7.3 Časový harmonogram realizace jednotlivých aktivit IPRÚ ...................... 115 8 Popis administrativní kapacity a způsobů řízení IPRÚ ......................117 8.1 Organizační a personální zajištění přípravy, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ ............................................................................................... 117 8.2 Řídící struktura tvorby IPRÚ ................................................................. 117 8.3 Řídící struktura administrace IPRÚ....................................................... 122 8.4 Popis opatření k zajištění kapacit Koordinátora administrace IPRÚ ....... 127 8.5 Způsob sběru námětů projektů řešících aktivity IPRÚ ........................... 127 8.6 Popis projektu – Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko... 128 9 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci iprú, veřejné projednání iprú ......................................................................131 9.1 Identifikace a zdůvodnění zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ................. 131 9.2 Způsob zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ............................................. 132 9.3 Způsob zapojení partnerů při administraci IPRÚ ................................... 133 9.4 Popis realizace partnerství během tvorby i administrace IPRÚ............... 134 9.5 Veřejné projednání IPRÚ ....................................................................... 134 10 Analýza rizik IPRÚ ............................................................................136 11 Horizontální témata ve vztahu k IPRÚ ..............................................139 11.1 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace.............................................. 139 11.2 Udržitelný rozvoj ................................................................................ 139 Seznam Zkratek .........................................................................................144 Přílohy .......................................................................................................145

3(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko

1 ÚVOD 1.1

Identifikační údaje

Zadavatel Olomoucký kraj Jeremenkova 40a) 779 11 Olomouc Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu Kladská 1 787 01 Šumperk

Zpracovatel Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy Horní náměstí 5 772 00 Olomouc

Předkladatel Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu Kladská 1 787 01 Šumperk

Schvalující orgán Výbor Regionální rady NUTS II Střední Morava Jeremenkova 40b) 779 11 Olomouc 1.2

Účel a forma zpracování

Integrovaný plán rozvoje území Jesenicko (dále jen „IPRÚ“) byl zpracován za účelem plánovaného integrovaného rozvoje území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb v oblasti cestovního ruchu na území Jesenicka, a to ve vazbě na výzvu Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen RR RS SM) k předkládání IPRÚ v prioritní ose 3 Cestovní ruch, oblasti podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu.

4(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Vymezené území Jesenicko zahrnuje katastrální území obcí Jeseník, Lipová – lázně, Ostružná, Bělá pod Pradědem a Česká Ves. Projekty, jejichž realizace se předpokládá ve vymezeném území, budou následně, na základně samostatných, případně specifických výzev, předkládány jako žádosti o dotace z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP), a to konkrétně do prioritní osy 3 – Cestovní ruch, oblasti podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu a oblasti podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby. Forma a způsob zpracování dokumentu IPRÚ vychází z Metodického pokynu RR RS SM pro výzvu 02/2007. 1.3

Význam a účel IPRÚ

IPRÚ je jedním z účinných nástrojů regionální politiky, který zajišťuje koordinaci odvětvových politik v určitém území, a to zejména vazbou budoucích projektů v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu s jinými odvětvími (ochrana životního prostředí, dopravní dostupnost, vzdělávání a konkurenceschopnost, rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost aj). Zároveň může představovat pomocný nástroj pro čerpání finančních prostředků z různých zdrojů (fondů či rozpočtů) s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících rozvoj určitého území jako centra regionu prostřednictvím cílené a soustředěné alokace finančních prostředků do geograficky vymezeného území s všeobecným či tématickým zaměřením. V kontextu ROP je IPRÚ chápán jako odvětvový nástroj regionální politiky, zaměřený primárně na řešení problémů a rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu jako klíčového odvětví, s návazností na koordinaci s jiným odvětvovými politikami. V delším časovém horizontu by mohl IPRÚ sehrávat roli hlavního koordinačního mechanismu při realizaci regionální politiky cestovního ruchu ČR v kontextu jednotného územně-organizačního členění ČR (zejména s vazbou na turistické regiony) s návazností na možné čerpání podpory ze strukturálních fondů EU, případně dalších domácích zdrojů, budou-li takové existovat (např. programy Státního fondu rozvoje cestovního ruchu, krajské programy apod.). 1.4

Definice IPRÚ

Integrovaným plánem rozvoje území se obecně rozumí soubor vzájemně funkčně, tj. obsahově i časově, provázaných aktivit (opatření a intervencí), které směřují k rozvoji cestovního ruchu v daném území s důrazem na jejich provázanost a efektivitu, jsou realizovány v rámci odvětvového (tématického) přístupu na vymezeném území a směřují k dosažení stanovených cílů.

5(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko IPRÚ představuje nástroj podpory a zvyšování konkurenceschopnosti vymezeného území, jako destinace cestovního ruchu, ve vztahu k jiným domácím destinacím i vůči jiným státům. IPRÚ v kontextu ROP je základním koordinačním rámcem: -

-

1.5

navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje; za účelem identifikace, koordinace a řešení současných problémů a rozvoje atraktivit cestovního ruchu ve vymezeném území; ve vztahu potenciálu rozvoje cestovního ruchu k existujícím vnějším omezujícím podmínkám jeho realizovatelnosti, zejména s ohledem na ochranu přírody a krajiny, ochranu kulturního dědictví, rozvoj (eko)zemědělství, rozvoj dopravy, územní a urbánní rozvoj; v návaznosti na čerpání podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2007-2013, zejména ROP . Cíle IPRÚ

Hlavním cílem IPRÚ je podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje území prostřednictvím identifikace a koordinace aktivit a soustředění zdrojů (finančních, lidských) na řešení identifikovaných problémů v určité tématicky vymezené oblasti při současném využití socioekonomického rozvojového potenciálu území. Tento hlavní cíl IPRÚ vychází mj. z globálního cíle prioritní osy 3 Cestovní ruch – zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Specifické cíle IPRÚ povedou k naplňování globálního cíle postupnými kroky: a) b)

Snížení disproporcí v kapacitě a kvalitě jednotlivých vzájemně souvisejících druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu Zvýšení atraktivity území vyšší mírou využití potenciálu cestovního ruchu s rozvojem různorodosti infrastruktury a nabídky služeb

Efektivita IPRÚ je založena na integrovaném přístupu k rozvoji cestovního ruchu, který spočívá především v koncentraci a logické provázanosti jednotlivých realizovaných aktivit. Integrovaný přístup přináší významný synergický a multiplikační efekt, který efektivně mobilizuje jak veřejné, tak soukromé zdroje. Synergickým efektem se rozumí vzájemná podpora realizace a zvyšování efektivity dopadů jednotlivých aktivit, jsou-li plánovány, připravovány cíleně a koordinovaně. Multiplikační efekt pak představuje přelévání efektivity 6(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko dopadů aktivit i mimo oblast cestovního ruchu, např. do sociální oblasti, oblasti rozvoje občanské vybavenosti apod. Hlavní výhodou integrovaného přístupu je schopnost dlouhodobě dosahovat synergického a multiplikačního efektu při rozvoji území a také podpora uplatňování principu partnerství při strategickém plánování. Princip partnerství je založen na rozvoji vzájemné komunikace a spolupráce mezi subjekty působícími či podílejícími se na rozvoji cestovního ruchu ve vymezeném území, a to jak z řad soukromého, tak i veřejného a neziskového sektoru. V procesu strategického plánování je princip partnerství naplňován aktivní účastí jednotlivých relevantních zájmových skupin subjektů při tvorbě strategických dokumentů, včetně IPRÚ. 1.6

Řešené území IPRÚ

Jesenicko, jako vymezené území v kontextu definice prováděcího dokumentu ROP se sestává z území následujících obcí a jejich katastrů (dále jen „vymezené území“). Vymezené území se geograficky shoduje s územím dobrovolného svazku obcí Mikroregion Jesenicko.

Jesenicko

Tabulka 1: Obce náležející do vymezeného území

Název obce

Název místní části

Jeseník

Bukovice Dětřichov Jeseník Adolfovice Domašov Bělá Filipovice Česká Ves Horní Lipová Dolní Lipová Ostružná Ramzová Petříkov

Bělá pod Pradědem

Česká Ves Lipová - lázně Ostružná

Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 1013)

1.7

Vazba IPRÚ na strategické dokumenty

Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013) a současně také zpracovaná Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/8 – 2010 (výhled 2010 –2013) jsou strategickými dokumenty pro naplnění stanovených cílů rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Analytické části definují výchozí pozici. Návrhové části pak vize a cíle, kterých má být 7(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko dosaženo a strategii pro naplnění cílů formou jednotlivých opatření. Akční plány pak detailně popisují jednotlivé aktivity. IPRÚ zejména navazuje a dále rozpracovává obsah Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007-2009 (výhled 20102013) ve vztahu k vymezenému území. Nad rámec tohoto dokumentu IPRÚ identifikuje a hledá možná propojení aktivit vzájemně územně či předmětně souvisejících s vlivem na řešení identifikovaných problémů v oblasti cestovního ruchu. IPRÚ získané informace dále do větších podrobností a to s ohledem na výše uvedený účel a cíl IPRÚ.

rozpracovává,

IPRÚ čerpá z informací níže uvedených strategických či analytických dokumentů jak na místní, krajské tak celostátní úrovni.

Dokumenty zohledněné při zpracovávání IPRÚ:

Odvětvové strategické dokumenty: -

-

-

Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2007-2013; Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013) – (dále „APRCR OK 2007-2013“) ; Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/8 – 2010 (výhled 2010 – 2013); Kvantifikační analýza potenciálů (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Jesenicka, dále jen Kvantifikační analýza Jesenicka, nebo Kvantifikační analýza; ROP – hlavní cíl - zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Pro naplnění cíle ROP byly stanoveny SMART indikátory, a to počet projektů 147, počet podpořených podniků – 60, soukromé financování MSP – 67,5 mil Euro, počet podpořených propagačních nebo marketingových produktů – 4, podíl návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízeních regionu na návštěvnosti ČR (mimo Prahu) – 11,1%, počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů – 80.

Neodvětvové strategické dokumenty: -

Strategie regionálního rozvoje ČR; Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje; Generel dopravy a cestovního ruchu Jeseníky; Koncepce rozvoje kultury a památkové péče Olomouckého kraje;

8(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko -

-

Strategie rozvoje Mikroregionu jesenicko 2007-2013 Situační analýza Mikroregionu jesenicko 2007-2013 Situační analýza - Strategie rozvoje Jesenické místní akční skupiny 2007-2013 Návrh nové rajonizace cestovního ruchu České republiky zpracované v rámci výzkumného projektu - „Výzkum pro potřeby regionů MMR“ č. WB-08-04; Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013.

Jiné dokumenty: -

Programový a prováděcí dokument ROP NUTS II Střední Morava; Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města; Programový dokument - Integrovaný operační program pro období 2007-2013; Statuty organizací - sdružení cestovního ruchu; Projekt organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje; Pilotní projekt Horská rekreace v Jeseníkách; Geografie cestovního ruchu České republiky; Atlas cestovního ruchu České republiky; Analýza Aixplan;

9(153)


2 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V DANÉM ÚZEMÍ VČETNĚ SWOT ANALÝZY A ANALÝZY VAZEB NA DALŠÍ SEKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROLEMATIKU CESTOVNÍHO RUCHU 2.1

Analýza cestovního ruchu v daném území

Analýza cestovního ruchu se skládá z analýzy nabídky, tj. atraktivit, infrastruktury a služeb cestovního ruchu a z analýzy poptávky, tj. návštěvnosti a profilu návštěvníka – turisty apod. Analýza nabídky byla provedena strukturovaně dle jednotlivých druhů atraktivit a druhů infrastruktury typických pro určitou formu cestovního ruchu za jednotlivá sídla, oblasti spadající do vymezeného území. Analýza poptávky obsahuje zejména údaje o návštěvnosti vybraných (významných) atraktivit cestovního ruchu. Prostorová diferenciace se stala základním předpokladem turistické migrace. Z míst trvalého bydliště se rekrutuje účastník cestovního ruchu, který reprezentuje stranu poptávky uspokojovanou na trhu cestovního ruchu adekvátní nabídkou, jehož rozhodování ovlivňuje řada faktorů a vyplývajících potenciálů. Mezi nimi mají dominantní postavení životní úroveň, kvalita životního prostředí a v neposlední řadě i úroveň předkládané nabídky. Analýza cestovního ruchu obsahuje i ty atraktivity a infrastrukturu cestovního ruchu nenacházející se fyzicky na vymezeném území, ale má mající k němu relevantní vztah, zejména z pohledu využitelnosti návštěvníkem vymezeného území.

2.1.1 Přírodní památky a atraktivity CR Ve výčtech a tabulkách uvedených níže jsou uváděny veškeré významné prvky atraktivit, které se nachází či mají úzký vztah k vymezenému území. Jeseníky Téměř polovina Jeseníků spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a některá zvláště cenná území byla navíc vyhlášena národními přírodními rezervacemi. Největší a nejvýznamnější z nich je Praděd s Velkou a Malou kotlinou. V regionu jsou četné naučné stezky. Přehled chráněných území CHKO Jeseníky: Reliéf oblasti má charakter členité hornatiny s hluboce zaříznutými údolími. Geologicky je území tvořeno převážně kyselými 10(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko horninami s nízkým obsahem živin (ruly, svory, fylity). Hlavním zástupcem půd jsou kambizemní podzoly, v nejvyšších polohách převládají humusoželezité podzoly místy zamokřené a zrašelinělé. Potencionální vegetaci představují květnaté a kyselé horské bučiny, ve vyšších polohách přirozené smrčiny, alpínská společenstva a vrchoviště. Kleč je zde nepůvodní dřevinou. Nepřítomnost kosodřeviny v původní vegetaci je jedním z důvodů nesmírného druhového bohatství některých lokalit v alpínském pásmu. (Například u Sněžné kotliny se uvádí na 450 druhů vyšších rostlin, je to nejbohatší botanická lokalita v České republice.) Klimaticky je převážná část území řazena do chladné oblasti, hřebeny pak patří k nejchladnějším oblastem v republice. (Praděd má roční úhrn srážek 1440 mm a průměrnou roční teplotu 0,9 °C). Významným jevem jsou anemoorografické systémy, které se výrazně uplatnily při vzniku ledovcových karů a jejich floristické bohatosti. Tabulka 2: Národní přírodní rezervace – turistický region Jeseníky NPR Region Rozloha (ha) Přírodní oblast Rašeliniště Šumpersko 166,7 Hrubý Jeseník Skřítek Rejvíz Jesenicko 331,3 Hrubý Jeseník Šerák – Keprník Jesenicko 800,1 Hrubý Jeseník Králický Sněžník Hanušovicko 1694,7 Hrubý Jeseník Praděd Jesenicko 2031,4 Hrubý Jeseník Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody

Tabulka 3: Národní přírodní památky – turistický region Jesenicko NPP Region Rozloha (ha) Přírodní oblast Na Špičáku Jesenicko 7,1 Předhoří Hrubého Jeseníku Jeskyně Na Jesenicko 13,8 Hrubý Jeseník Pomezí Zdroj: Ústřední seznam ochrany přírody

Od r. 2002 nebyla vyhlášena na území turistického regionu Jeseníky žádná nová národní přírodní rezervace ani národní přírodní památka. Další maloplošná chráněná území na Jesenicku představují přírodní rezervace a přírodní památky. Významnou přírodní atraktivitu regionu tvoří Jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku, přičemž Jeskyně Na Pomezí jsou druhým nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Jeseníkách. Přírodní potenciál Jeseníků (Jesenicka) vytváří velmi vhodné podmínky pro všechny formy letní i zimní turistiky, aktivní a poznávací dovolené, odpočinku a relaxace v nenarušeném horském prostředí.

11(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 2.1.2 Kulturní, technické památky a atraktivity CR Jeseník Nejznámějším turistickým místem je Jesenický okruh, který zahrnuje trasu Jeseník - Křížový vrch - Zlatý Chlum (rozhledna) Čertovy kameny - Česká Ves – Krajník – Bezručův pramen - Pod Rumunským pramenem – Jeseník, Ramzová, Lipová - lázně – Jeskyně Na Pomezí. V Jeseníku se nachází Vodní tvrz (dnes sídlo Vlastivědného muzea), bývalé sídlo vrchnosti biskupského velkostatku, označovaný jako zámek, pochází z 13. století. Tato stavba je v jádru gotická, přestavěná v letech 1574-1583 v renesančním stylu. Původní půdorys byl jen málo pozměněn pozdějšími přístavbami k nimž patří i vstupní brána. Padací most na severní straně, připomínaný ještě v roce 1689, byl nahrazen kamenným mostem. Hrad je postavený celý z kamene a dodatečně byla vylámána vnější okna, původně jen úzké střílny. Osvědčil se jako pevnost ještě za švédského vpádu a později sloužil jako sídlo vrchnostenské správy jesenického velkostatku. Z církevních památek zasluhuje pozornost především farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. První zmínka o něm je z roku 1418. O jeho obnově v roce 1457, pravděpodobně po nějakém požáru, se píše ve farní kronice teprve na počátku 19. století, kdy o tom tehdejšímu faráři Rotherovi přinesl jeden měšťan listinu. Kostel měl nádherný hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, jíž byl kostel zasvěcen, a dva boční oltáře sv. Hedviky a sv. Ondřeje. Roku 1696 a 1737 kostel zničily požáry a roku 1804 byl kostel opět opraven. Ve srovnání se 17. stoletím se ovšem změnil vnitřek kostela. Boční oltáře byly nyní zasvěceny sv. Josefu a sv. Anně s obrazy malovanými v roce 1763 Eliášem Františkem Herbertem. Osada Jeseník Lázně vznikla na rozhraní 18. a 19. století a ještě v roce 1811 nebyla v topografickém popisu statku Jeseník zvlášť uvedena, protože byla počítána k městu Jeseník. Bylo zde několik dřevěných chalup a v jedné z nich se roku 1799 narodil Vincenz Priessnitz, světoznámý zakladatel vodoléčby. Další pamětihodnosti území: -

Bludný balvan - důkaz zásahu ledovce ve starších čtvrtohorách, umístěn v parčíku před Vodní tvrzí. Radnice pozdě renesanční z roku 1610. Měšťanský dům – Katovna – rokoko, 1782. Priessnitzův pomník – ve Smetanových sadech 1909, autor Josef Obeth. Busta N.V.Gogola – autor R. Chorý. Morový sloup Nejsvětější Trojice – 1. polovina 18.století. Pamětní deska K. Ditterse z Dittersdorfu - zakladatel něm. Komické opery. Priessnitzovo sanatorium, 1911. Rozhledna na Zlatém Chlumu, 1899. Pomník obětem čarodějnických procesů, 1622 – 1684.

12(153)


Český pomník se sochou Hygie, autor J. V. Myslbek. Léčebné prameny, v okolí lázní a města je na 70 pramenů.

Lipová - lázně Pomník obětem frývaldovské stávky ve středu obce. Bronzové sousoší z roku 1961 je dílem akademického sochaře R. Doležala. Na místním hřbitově hrobka rodiny Schrothů (u vstupní brány) i hrob jedné z obětí stávky v roce 1931 R. Haukeho. Naproti budově pošty – bývalá rychta, klasicistní architektura z přelomu 18. a 19. století.

Ostružná Pozdně barokní kostel sv. Tří králů z roku 1794 s obrazy od A. Handkeho.

Česká Ves Kostel sv. Josefa – vysvěcen v roce 1928 s ojedinělým dvouvěžovým řešením. Rodný dům Johana Schrotha. Pomník obětem I. světové války – autorem je sochař Franz Franke. Mariánský sloup - vytesán z bílého mramoru uznávaným kamenosochařem Rafaelem Kutzerem v roce 1876.

Bělá pod Pradědem Zřícenina hradu Adelsburg – založen cca ve 13.-14. století. Barokní kostel sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domařově z roku 1730. Barokní kostel sv. Jana Křtitele v Horním Domařově z roku 1797.

Tabulka 4: Hrady a zámky Jesenicko Název Okres Místo Popis objektu Plnila obrannou funkci. Na místě tvrze stála původní věž ze 14. stol. obklopená Jeseník Jeseník Vodní tvrz vodním příkopem, později přestavována a rozšiřována (v renesanci i baroku). Stálé expozice. Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu OK 2003

Tabulka 5: Jeskyně – turistický region Jeseníky Okres Místo Název objektu Vápenná Jeskyně Na Pomezí Jeseník Písečná Jeskyně Na Špičáku Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 1013)

13(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Tabulka 6: Rozhledny – turistický region Jeseníky Okres Místo Název objektu Jeseník

Jeseník

Zlatý Chlum


Tabulka 7: Muzea – výběr

Okres

Jeseník

Místo Česká Ves Jeseník Jeseník Lipová - lázně Lipová - lázně

Název instituce Muzeum veteránů Vlastivědné muzeum Muzeum Vincenze Priessnitze Muzeum Slezského Semmeringu Muzeum Johanna Schrotha


2.1.3 Infrastruktura a služby CR – lázeňství Lázeňství je nejen nedílnou součástí zdravotní péče, ale i významnou součástí cestovního ruchu. Vystupuje jako komplex ekonomických činností různých oborů a odvětví, které svými výkony zabezpečují uspokojování potřeb lázeňských hostů. Lázeňství patří mezi nejvýznamnější formy cestovního ruchu v České republice a s ohledem na minimální vlivy sezónnosti a výrazně delší průměrnou dobu pobytu patří pobyty v lázních zároveň mezi nejefektivnější formy cestovního ruchu. Lázeňství prochází nejen v Olomouckém kraji transformací, jelikož ubývá pacientů v rámci komplexní lázeňské léčby, kterým pobyt i léčení hradily zdravotní pojišťovny. Lázně se musí více orientovat na komerční klientelu, a to znamená diferencovat, inovovat a zejména zkvalitnit rozsah nabízených služeb.

Tabulka 8: Lázně a sanatoria Lázně

Hlavní léčebné zaměření

nemoci kožní, poruchy metabolismu (cukrovka, obezita), poruchy činnosti štítné žlázy. Priessnitzovy nemoci dýchacího a oběhového ústrojí, léčebné duševní poruchy, kožní a gynekologické lázně nemoci, nemoci z poruch výměny látkové Jeseník a žláz s vnitřní sekrecí. Lázně Dolní Lipová

Přírodní léčebné zdroje klima

klima

Zdroj: C.O.T. Business, doplněno

14(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Lázně Jeseník Lázně byly založeny zdejším rodákem, přírodním léčitelem Vincenzem Priessnitzem. V současné době mají lázně primát jako speciální neurotické lázeňské zařízení. Léčí se zde nemoci z povolání, krevní choroby, bronchitidy. V areálu lázní i nejbližším okolí je řada historických památek a objektů. Nejvýše položené je Priessnitzovo sanatorium z roku 1910 od architekta Bauera. Lázeňskou kolonádu zdobí několik pomníků. Ze středu lázní vede řada kondičních lázeňských okruhů pro pacienty. K rekreačním účelům slouží tzv. Jižní svah. Léčebné lázně - dýchací cesty, nervové choroby, budova Radnice, Vodní tvrz, budovy bývalého kláštera, měšťanský dům v Tovární ulici, řada pomníčků V. Priessnitzovi - zakladateli lázní.

Lázně Lipová Lázně byly založeny Johanem Schrothem (1798-1856), rodákem z České Vsi. První pacientka se zde léčila v roce 1837, avšak úřední povolení ke zřízení léčebného ústavu dostal Schroth až v roce 1840. Léčba byla založena na přísné redukční dietě. Po smrti J. Schrotha se správy lázní ujal jeho syn Emanuel. Léčba cukrovky, nemoci látkové výměny, turistické a lyžařské centrum, v blízkosti - Jeskyně Na Pomezí, vápencové a mramorové lomy. 2.1.4 Venkovský cestovní ruch Venkovský cestovní ruch je formou cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou bezprostředně spjaty s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Typickými projevy venkovského cestovního ruchu jsou ohleduplný vztah k přírodě a ke krajině, decentralizované ubytování s omezenou ubytovací kapacitou, což umožňuje rozmělnit četnost turistů a eliminovat tak negativní dopady cestovního ruchu, dále komorní, téměř rodinné prostředí a pochopení pro individuální přání a aktivity návštěvníků a turistů. Charakteristickým rysem je zázemí ve venkovských a podhorských oblastech, kde představuje originální nabídku produktu cestovního ruchu včetně poskytování čerstvých produktů hospodářství (často i ekologických potravin) hostům. Jednou z forem venkovského cestovního ruchu je agroturistika, která je provozována podnikateli v zemědělské výrobě a slouží jim jako hlavní nebo vedlejší příjem. Levnější prvotní vstupy umožňují přijatelné ceny služeb. Ekoagroturistika je forma agroturistiky, která se uskutečňuje v zemědělských usedlostech s ekologicky vedeným zemědělstvím. Nabízí možnost konzumace takto vypěstovaných potravin a dále aktivní odpočinek ve venkovském prostředí (např. pomoc při zemědělských pracích, jízdu na koni, na kole apod.)

15(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Ačkoliv vyvolává turistický region Střední Morava (zejména část Haná) silnou asociaci se zemědělstvím a s venkovem, nejsou zde příliš příznivé podmínky pro rozvoj agroturistiky ani venkovské turistiky. Lepší je situace v regionu Jeseníky, zejména v podhůří Jeseníků, ale ani zde se nedaří rozvíjet venkovský cestovní ruch ve větším měřítku. Tento stav dokládá skutečnost, že na webových stránkách organizace ECEAT (významné organizace působící v oblasti venkovského cestovního ruchu na území České republiky, www.ECEAT.cz) se v nabídce venkovského cestovního ruchu nachází pouze jeden subjekt na Střední Moravě (Velký Újezd) a 2 subjekty v Jeseníkách (Pension SAM a Ranch „M“, oba ve Vernířovicích) a na webových stránkách www.venkov.czechtourism.cz je v sekci agroturistika odkaz pouze na hřebčinec Marwin v Hynčicích. V katalogu Venkovská turistika v Olomouckém kraji je uvedeno celkem 34 subjektů, z toho většina je zaměřená na jízdu na koni. 2.1.5 Hippoturistika V turistickém regionu Jeseníky je připraven atraktivní projekt jezdecké stezky „Jeseníky na koni“. Jedná se o uzavřený okruh, který navazuje na již několik let fungující páteřní stezku Vernířovice – Malá Morávka – Kružberk – Vlkovice – Nový Jičín – Příbor a dále do Beskyd. Nový okruh je vedený kolem masívu Pradědu a s uvedenou páteřní stezkou má společný úsek Vernířovice – Malá Morávka. Pak se odklání k severu a vede po trase Vidly – Rejvíz a přes Českou Ves se stáčí k jihu přes Jeseník, Ostružnou a Brannou zpět do Vernířovic. Do této akce jsou kromě organizace „Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu“ zainteresováni Jízdárna „Černý kůň“ Staré Město, Stáj „Petra“ Velké Losiny, Ranch "M" Vernířovice, Ranč „Orel“ Česká Ves, Ranch Viktorie Šumperk a Ranč Dolní Studénky. Tento jesenický okruh bude napojen na páteřní jezdeckou stezku, která je budována v sousedním Pardubickém kraji a končí u hranic Severní Moravy na Ranči „Jeřáb“ u Červené Vody. Tato stezka bude pokračovat přes Podlesí (Arivaranch) do Starého Města a odtud jedním směrem do Branné a druhým směrem po trase Staré Město – Paprsek – Travná hora – Smrk – Horní Lipová – Jeskyně Na Pomezí – Česká Ves. 2.1.6 Infrastruktura a služby CR – zimní sporty a rekreace Jeseníky Pestrou, turisticky velmi atraktivní lyžařskou oblast Jeseníky tvoří Hrubý Jeseník a Nízký Jeseník, Králický Sněžník a Rychlebské hory. Leží zde jedny z nejznámějších zimních středisek České republiky, celou oblast protkávají četné lyžařské běžecké trasy. Jeseníky jsou obecně známy jako region pro zimní sporty.

16(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Sjezdové lyžování Tabulka 9: Vybraná lyžařská střediska (2007) – turistický region Jeseníky Celková Přepravní Počet délka kapacita Lokalita sjezdovek vleků vleků (m) osob/hod Praděd – Ovčárna 9 4 640 5 190 Ostružná 7 2 840 3 250 Petříkov 6 4 400 5 400 Ramzová – Šerák 10 7 260 5 290 Branná 5 2 440 2 220 Ski Centrum Miroslav – Lipová - lázně 4 2 700 3 000 Lázeňský vrch – Lipová - lázně 4 1 430 1 500 Snowpark Filipovice 2 700 1 300 Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 1013)

Tabulka 10: Hodnocení kvality a kapacity infrastruktury pro sjezdové lyžování Přepravní kapacita vleků (os/hod) 6 750 3 100 10 440

Průměrná délka Obec sjezdovek (v m) Bělá pod Pradědem 499,2 Lipová-lázně 575,0 Ostružná 947,5 Jeseník 175,0 20 290 700 Jesenicko Zdroj: Kvantifikační analýza Jesenicka Jesenicka

Přepravní kapacita vleků na km sjezdovky 1,13 1,35 0,69 0,00 0,85

Přepravní kapacita vleků na rozlohu obce 73,27 69,86 416,19 0,00 101,54

Úroveň vybavenosti území infrastrukturou pro sjezdové lyžování můžeme hodnotit na základě stanovení bazické úrovně únosné kapacity vybavenosti, kterou je např. oblast Krkonoš, jakožto území z nejvyšší intenzitou rozvoje a nejvyšší mírou využití potenciálu cestovního ruchu pro sjezdové lyžování. Základním ukazatelem hodnocení je „Přepravní kapacita vleků na rozlohu obce“ a jako doplňkové indikátory, hodnotící kvalitativní stránku vybavenosti. Byly využity ukazatele průměrné délky sjezdovek a přepravní kapacity vleků na km sjezdovky. Tabulka 9b) uvádí podrobný přehled hodnot jednotlivých ukazatelů za zkoumané obce. Průměrná přepravní kapacita vleků na km2 rozlohy obce je na Jesenicku 101,5 osob za hodinu. Úroveň vybavenosti infrastrukturou pro sjezdové lyžování je tak na Jesenicku na 43 % úrovně Krkonoš. Z pohledu kvality zaostává Jesenicko i v průměrné délce sjezdovek, i když ne nijak výrazně (90 % úrovně Krkonoš). Tento zdánlivě poměrně příznivý výsledek je však dán povahou ukazatele, který nezohledňuje četnosti rozložení délek jednotlivých sjezdovek a stírá rozdíly v extrémních (maximálních) hodnotách. Skutečnost je taková, že ve zkoumaném území chybí sjezdovky delší než 1 km. Poslední ukazatel (Přepravní kapacita vleků na km sjezdovky) hodnotí vyváženost mezi instalovanou kapacitou přepravních zařízení a délkou sjezdovek, tzn. jakousi kapacitní průchodnost sjezdovek. Hodnocení

17(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko současného stavu vybavenosti podle tohoto ukazatele je poměrně problematické, protože stanovení ideálního poměru je složité a závisí na mnoha dalších okolnostech. Uvádíme ho zde pouze jako podpůrný ukazatel pro hodnocení přepravní kapacity vleků. Jesenicko jako celek se podle tohoto ukazatele příliš neliší od lyžařských areálů v Krkonoších. Tyto výsledky jsou však výjimečným postavením Ramzové (jako jediné středisko může konkurovat délkou svých sjezdovek největším areálům v Krkonoších). Bez Ramzové, resp. katastrálního území Ostružná, již ukazatel převyšuje hodnotu 1 a indukuje malou délku sjezdovek vzhledem k přepravním kapacitám vleků. Běžecké lyžování

Tabulka 11: Běžecké trasy (2007) – Turistický region Jeseníky (Jesenicko) Lokalita Délka tratí v km Běžecké trasy na Jesenicku 113 Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 1013)

Lyžařské školy V Jeseníkách nabízí služby dětem i dospělým síť lyžařských škol: SUN SKI & BOARD School působí v 7 střediscích, další lyžařské školy v regionu jsou Ski MAX, Loap Ski School, Sherpa Ski School, SKI & SNOWBOARD School.

Snowtubing a Snowcart Na Ramzové je možnost vyzkoušet si Snowtubing a Snowcart (sjíždění svahů ve sněžných člunech).

Tabulka 12: Snowtubing a Snowcart (2007) – turistický region Jeseníky Snowtubing a Snowcart Ramzová, Snowtubing a Snowcart http://www.haltmar.cz Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 1013)

2.1.7 Letní sporty a rekreace, vodní atrakce, rybaření Možnosti pro koupání a vodní sporty nabízejí v Jeseníkách lomy na Žulovsku a přehradní nádrž v Dolním Bušínově na Zábřežsku. V celém regionu je nedostatečná nabídka koupání.

18(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 2.1.8 Kongresový a incentivní cestovní ruch Mezi perspektivní a ekonomicky výhodné formy cestovního ruchu patří i kongresový a incentivní ruch. Tabulka 13: Kapacity pro kongresový cestovní ruch Jesenicko Počet Název Místo Třída pokojů Hotel Slovan Jeseník **** 25 Priessnitzovy léčebné Jeseník . . lázně

Počet lůžek 63 .

Zdroj: Kongresová a incentivní turistika 2004, doplněno

2.1.9 Infrastruktura a služby CR – ubytovací a stravovací zařízení Jeseníky Tabulka 14: Kapacity ubytovacích zařízení podle okresů Olomouckého kraje (k 31. 12. 2005) – turistický region Jeseníky Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Okres 2003 2005 2003 2005 2003 2005 Jeseník 113 109 2 022 1 981 5 585 5 528 Zdroj: ČSÚ

1. Ubytovací zařízení V turistickém regionu Jeseníky je počet ubytovacích zařízení rovnoměrně rozvrstven mezi okresy Jeseník a Šumperk. Zajímavé je porovnání počtu pokojů a samotných lůžek, kde dochází mírnému rozptylu. V okrese Jeseník připadají na jedno ubytovací zařízení pouze 50,7 lůžek. Co se týče celkového součtu za turistický region Jeseníky, tvoří zhruba 2/3 celkového počtu ubytovacích kapacit v Olomouckém kraji. U údajů v tabulce je zřejmé, že dochází k poklesu jak počtu ubytovacích zařízení, tak počtu pokojů, i k mírnému poklesu počtu lůžek. Tabulka 15: Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a podle okresů – Turistický region Jeseníky

Okres

Hotely

Hotely ****

Jeseník (2005) Jeseník (2006) Území Jesenicko (2006)

51 55

-

Počet Ostatní Ostatní lůžek Chatové hotely a ubytov. Kempy Ostatní osady celke penziony zařízení m 51 58 1 18 39 55 59 1 18 40 6235 4577

Zdroj: ČSÚ

19(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Z výše uvedené tabulky, která udává počet a druh hromadných ubytovacích zařízení v turistickém regionu Jeseníky, je patrné, že se v celém regionu v r. 2005 nebylo ani jedno zařízení, které by svou kvalitou odpovídalo náročnější klientele. Většinu zařízení tvořily hotely nižší kategorie (*** a méně), dále pak celá řada penzionů a také ubytování v soukromí, kde kvalita ubytování je velmi diferencovaná – od vynikající po zcela nevyhovující. V r. 2007 došlo k významné změně, jelikož byl po rekonstrukci opět zahájen provoz hotelu Slovan (63 lůžek) v Jeseníku. Hotel je zařazen mezi čtyřhvězdičkové ubytovací kapacity a zřetelně rozšířil nabídku ubytování vyšší kvality pro náročnější klientelu. V rámci této problematiky byl pro oblast Jesenicka potenciál ubytovacích možností hodnocen podrobněji (kvantifikační analýza). Srovnáme-li námi sledované území Jesenicka, zjistíme poměrně významné rozdíly mezi údaji oficiální statistiky a provedeným terénními výzkumy a internetovými informacemi, zejména v horských střediscích a lázních.1 Důvodů, resp. příčin těchto uvedených rozdílů je zde více. Prvním je fakt, že údaje ČSÚ jsou z roku 2006, naše údaje z roku 2008, což při značné dynamizaci výstavby nových či rekonstrukce ubytovacích zařízení v posledních letech nemusí být nic neobvyklého (např. v Ostružné). Navíc zde působí i problém určení „hromadného“ ubytovacícho zařízení či „etiky“ hlášení nových podnikatelů v oblasti ubytování ČSÚ. Významným ukazatelem „kvality“ středisek je také jejich druhová struktura, zejména podíl lůžek v hotelových a jim podobným zařízením. V tomto srovnání jsou na tom nejlépe tradičně lázeňská střediska (lázně Jeseník – 54 %, Lipová –lázně – 41 %), horská střediska již méně (Bělá pod Pradědem – 39 %, Ostružná – 12 %), nejméně příznivá situace je již v České Vsi – 26 %.

Tabulka 16: Analýza ubytovacích zařízení a jejich kapacit v oblasti Jesenicka

Obec

Česká Ves Bělá pod Pradědem Jeseník Lipová-lázně Ostružná Jesenicko celkem

databáze databáze ESF MU 2008 ČSÚ 2006 počet počet počet počet lůžka počet počet lůžek počet lůžek indiv. ubytovacích v ubyt. lůžek HUZ v v ubyt. HUZ zařízení zařízeních v nich HUZ HUZ zařízení celkem celkem 2 60 5 170 8 53 13 223 14 24 35 33 108

625 1 262 1 383 939 4 269

29 50 47 50 181

933 1 762 1 616 1 419 5 900

16 33 18 4 79

102 260 137 30 582

45 83 65 54 260

1 2 1 1 6

035 022 753 449 442

1

Metodický postup našeho šetření byl následující. Využití informací o hromadných ubytovacích zařízením ze statistiky ČSÚ za jednotlivé obce, následně prohledávání klíčových internetových portálů o cestovním ruchu pro sledované oblasti (např. www.Jeseník.net, dále webové stránky TIC ve sledovaných oblastech a konečně webové stránky jednotlivých obcí s případnými odkazy.

20(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Pozn.: Mezi individuálními ubytovacími zařízeními najdeme zejm. penziony, horské chaty a chalupy, apartmány, ubytování v soukromí

2. Stravovací zařízení Z níže uvedené tabulky je patrné, že většina provozoven stravovacích zařízení má celoroční charakter provozu s méně jak 20 zaměstnanci na jedno stravovací zařízení. Nejvíce provozoven s celoročním provozem je v okrese Šumperk (275 provozoven). Celé území Jeseníků pak tvoří jen okolo 27 % z celkového počtu provozoven v Olomouckém kraji.

Tabulka 17: Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu a podle kategorií počtu zaměstnanců (2005) – turistický region Jeseníky Charakter provozu Kategorie počtu zaměstnanců Kraj/okres celoroční sezónní 0-19 20 a více Jeseník 98 12 109 1 Zdroj: ČSU

Tabulka 18: Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu (2005) – turistický region Jeseníky Počet pohostinských provozoven Kraj/okres s podáváním s podáváním s ostatními celkem jídla nápojů službami Jeseník 110 43 65 2 Zdroj: ČSÚ

Ve většině provozoven je společný výdej jídla i nápojů, v menší míře je pak kombinovaný s dalšími službami. Větší počet provozoven je zaměřen pouze na výdej nápojů bez teplé kuchyně.

Tabulka 19: Počet pohostinských provozoven na 100 km2 podle charakteru provozu a podle kategorií velikosti odbytové plochy v m2 (2005) – turistický region Jeseníky Území (kraj, okres)

celkem

Jeseník

15,30

Pohostinské provozovny charakter provozu kategorie velikosti odbytové plochy celoroční sezónní do 50 51 - 100 100 a více

13,63

1,67

5,56

6,68

2,78

Zdroj: ČSÚ

Region má své gastronomické speciality jako např. bylinný likér Praděd, Jesenický Priessnitz liquer, pivo z pivovaru Hanušovice, biopotraviny z firmy PRO-BIO Staré Město a staroměstské máslové trubičky.

21(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 2.1.10

Doprovodná infrastruktura, atraktivity a atrakce CR

Turistické a naučné stezky, cyklostezky a hipostezky Nejznámější turistické trasy v Jeseníkách: -

Červenohorské sedlo – Praděd – Jelení studánka; Rýmařov – Jelení studánka; Loučná – Skřítek – U Škaredé jedle; Loučná nad Desnou – Hanušovice; Šumperk – Rabštějn;

Další populární trasy a okruhy: -

Bělá – Vysoký vodopád – Švýcárna – Praděd (10 km); Červenohorské sedlo – Vozka - Keprník – Šerák – Ramzová (16,5 km); Jeseník – Zlatý Chlum – Velké mechové jezírko (12,5 km); Lázně Jeseník – Bílé kameny – jeskyně na Špičáku (14,5 km); Malá Morávka – Velká kotlina – Ovčárna – Praděd (13,5 km); Karlova Studánka –NS Bílá Opava – Praděd – Červenohorské sedlo (18,5 km); Rejvíz – Kobrštejn – Rejvíz (8,5 km); Skřítek – Pecný – Vysoká hole – Ovčárna (12 km); Žulová – Ripperův kámen – Lázně Jeseník (14,5 km); Staré Město – Stříbrnice – Návrší – Králický Sněžník a zpět (24 km); Staré Město – Paprsek a zpět (16 km);

Tabulka 20: Naučné stezky – turistický region Jeseníky

Název Branná – Pasák Lesní ekostezka Švagrov

Km

Počet zastavení

12,5

14

4,5

12

9

8

16 3 6

12 5 7

flóra, fauna, geologie, geomorfologie příroda, ekologie (2 trasy) ohrožené druhy flory, fauny, vznik vrchovišť, půdní sesuvy hornictví, historie, geologie mechová jezírka, rašeliniště ekosystém

7,5

10

pohraniční opevnění

7

9

odkaz Vincenze Priessnitze, lázeňství

47

7

historie, příroda

12 136,5

10 100

historie, příroda

Červenohorské sedlo – Keprník – Šerák – Ramzová Hornická naučná stezka Rejvíz (NPR Rejvíz) Velká kotlina Staroměstská pevnostní oblast Naučná stezka Vincenze Priessnitze Domašov – Zlaté Hory (čarodějnická) Údolím lapků z Drakova Celkem

Zaměření

Zdroj: www. kr-olomoucky.cz, doplněno

22(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Oproti roku 2002 se zvýšil počet naučných stezek v turistickém regionu Jeseníky o čtyři naučné stezky (v tabulce jsou vyznačeny kurzívou), vznikla NS Staroměstská pevnostní oblast, NS Vincenze Priessnitze, „Čarodějnická“ NS Domašov – Zlaté hory a NS Údolím lapků z Drakova. Významné osobnosti: -

Vincenz Priessnitz - zakladatel lázní, 200 let výročí narození; Johann Schroth – zakladatel lázní; Rod Fuggerů z Augšpurku - podnikatelský rod z 16. století; Reginald Kneifel - pedagog a přírodovědec; Josef Neugebauer - prelát, farář; Edmund Weiss - vědec a astrolog; Prof. MUDr. Richard Werner – lékař přední odborník na poli zhoubných nádorů; Adolf Raymann - starosta města, textilní manufaktura;

2.1.11

Informační centra

Turistická informační centra jsou důležitým článkem praktické propagace města, regionu i celého státu. Agentura CzechTourism vnímá kvalitní nabídku informací pro turisty jako velmi významnou složku ve sféře cestovního ruchu. Ve spolupráci s krajskými úřady a s A.T.I.C. ČR (Asociace turistických informačních center) realizuje projekt podpory „oficiálních turistických informačních center“. Ten spočívá v zavedení jednotného značení turistických informačních center, která splňují vybraná kritéria.

Tabulka 21: Přehled míst poskytujících turistické informace Okres Jeseník

2003

2007

11

11

Zdroj: Rok 2003 – Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje. Rok 2007 – APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Na území turistického regionu Jeseníky je celkem 18 informačních center. Tabulka 22: Přehled informačních center Jesenicko Město/obec

Název

Člen A.T.I.C.


Informační centrum

Jeseník

Městské informační centrum

Ano

Lipová

Muzeum Johanna Schrotha

Ne

Ne

Zdroj: www.kr-olomoucky.cz

23(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 2.1.12

Dopravní systémy, Ski a cyklobusy

Od roku 2005 provozuje Connex Morava, a. s., ve spolupráci s významnými partnery působícími v oblasti cestovního ruchu a za podpory Olomouckého a Moravskoslezského kraje pravidelné cyklobusové linky na území Olomouckého kraje. Cyklobusy jsou určeny pro přepravu jak cyklistů s jízdními koly, tak i pěších turistů. Trasy cyklobusů v Jeseníkách: 1. Jeseník – Rejvíz – Głuchołazy (Polsko) – Zlaté Hory – Vrbno pod Pradědem – Karlova Studánka – Ovčárna – Malá Morávka – Karlov; 2. Krnov – Bruntál – Malá Morávka – Karlov – Karlova Studánka – Vrbno pod Pradědem –Zlaté Hory – Rejvíz – Jeseník; 3. Zábřeh - Šumperk– Rýmařov – Malá Morávka – Karlova Studánka – Vrbno pod Pradědem – Bělá pod Pradědem –– Kouty nad Desnou; Přehled skibusů v Jeseníkách v zimní sezóně 2006/2007: 1. Skibus č. 1: - Ostrava – Opava – Bruntál – Malá Morávka - Karlov – Hvězda – Ovčárna; 2. Skibus č. 2: - Olomouc – Litovel – Uničov – Rýmařov – Karlov – Hvězda – Ovčárna; 3. Skibus č. 3: - Krnov - Bruntál – Malá Morávka – Karlov – Hvězda – Ovčárna; 4. Skibus č. 4: - Zábřeh – Šumperk – Klepáčov – Skřítek – Rýmařov – Malá Morávka – Hvězda – Ovčárna; 5. Skibus č. 5: - Ostružná – Ramzová – Lipová - lázně – Jeseník – Červenohorské sedlo; 6. Skibus č. 6: - Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo; 7. Skibus č. 7: - Karlova Studánka – Hvězda – Ovčárna;

2.1 l) Návštěvnost vybraných cílů a atraktivit CR v Jeseníkách Tabulka 23: Vývoj návštěvnosti jeskyní – turistický region Jeseníky Okres

Místo

Název objektu

2002

2005

Vápenná

Na Pomezí

68 271

41 280

Písečná

Na Špičáku

15 500

23 907

Jeseník

2006

59 525 17 230

Index 2006/2002

–12,82 % 11,16 %

Zdroj: Oddělení cestovního ruchu KÚ Olomouckého kraje

24(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Tabulka 24: Vývoj návštěvnosti vybraných muzeí – turistický region Jeseníky Index Okres Místo Název instituce 2002 2005 2006 2006/20 02 Jeseník Vlastivědné muzeum 9789 15 598 10 855 10,89 % Muzeum Vincenze Jeseník 4 057 4 498 4 723 16,42 % Jeseník Priessnitze Moto muzeum Česká Ves 7 500 2 319 veteránů Zdroj: Oddělení cestovního ruchu KÚ Olomouckého kraje

Přírodní předpoklady a potenciál cestovního ruchu Přírodní podmínky, resp. přírodní potenciál, jsou rozhodujícími lokalizačními faktory většiny aktivit cestovního ruchu a rekreace, zejména jeho pobytových forem. Zároveň také určují základní funkčně-prostorové dimenze či diferenciace v rekreačním využití území. Přístupy k hodnocení přírodního potenciálu lze rozdělit do dvou základních problémových okruhů. První z nich akcentuje hodnocení potenciálu z hlediska celkových přírodních podmínek. Pro tento generalizující pohled na přírodní potenciál je možné využít ukazatele Potenciální rekreační plochy, který přehledným a syntetickým způsobem zobecňuje vliv přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území. Metodika sestavení ukazatele Potenciální rekreační plochy je poměrně jednoduchá. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Tyto údaje jsou obsaženy v tzv. ÚHDP (úhrnné hodnoty druhů pozemků, nebo též katastr nemovitostí), jehož registr spravuje ČÚZaK (Český úřad zeměměřičský a katastrální). Za rekreačně využitelné plochy z registru ÚHDP jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Tabulka 25: Hodnotící stupnice míry podílů potencionálních rekreačních ploch v turistickém oblasti Podíl potenciálních rekreačních ploch (v %) do 19,9

20,0 – 34,9 35,0 – 54,9 55,0 – 74,9 75,0 a více

Hodnocení zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách - pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami


25(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Prostorové rozložení podílu potenciálních rekreačních ploch v územní podrobnosti obcí Olomouckého kraje znázorňuje následující kartogram.

Potenciální rekreační plochy

Podíl PRP na celkové rozloze obce (v%) do 19,99 20,00 - 37,99 38,00 - 56,99 57,00 - 74,99 75,00 a více Územní vymezení IPRÚ Jesenicko Šumpersko

0

5

10

15

20 km

26(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Z kartogramu jednoznačně vyplývá, že přírodní potenciál cestovního ruchu v Olomouckém kraji je významně diferencován. Zatímco jihozápadní část kraje patří v rámci České republiky k přírodně nejméně atraktivním územím, pak především severní část kraje vykazuje velmi příznivé přírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Jde o horskou oblast masivu Hrubého Jeseníku a částečně Kralického Sněžníku a Rychlebských hor.

Tabulka 26: Potenciální rekreační plochy a využití půdy Název obce

Bělá pod Pradědem Česká Ves Jeseník Lipová-lázně Ostružná okres Jeseník Olomoucký kraj Česká republika

Podíl PRP (v %) 91,79 85,05 77,67 90,96 91,24 73,23 49,24 50,52

Podíl orné půdy (%) 5,49 9,63 4,81 2,93 4,77 20,61 40,30 38,82

Podíl lesních ploch (%) 79,65 67,83 61,85 75,38 81,68 59,30 34,71 33,53


Z pohledu vnitřní diferenciace vymezeného území lze konstatovat, že jde o region homogenní. Všechny obce podle výše uvedené metodiky vykazují velmi příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch (hodnota ukazatele Podílu PRP je vyšší než 75 %). Vysoce nadprůměrné hodnoty potenciálu dosahují čistě horské obce Bělá pod Pradědem, Ostružná a Lipová-lázně. Druhý pohled na přírodní potenciál cestovního ruchu je možný prostřednictvím vhodnosti území pro jednotlivé formy cestovního ruchu. Tento přístup byl zvolen v případě projektu Ústavu územního rozvoje „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR“ (Bína, 2001). Ten do přírodního subsystém potenciálu cestovního ruchu zahrnul následující funkční formy cestovního ruchu.

Tabulka 27: Bodové hodnocení jednotlivých forem cestovního ruchu dle jejich významu Složka potenciálu cestovního ruchu

Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek 1 2 3 10 20 45 5 10 15 10 15 20 7 15 30 3 7 10 10 20 40 7 13 20 3 7 10 3 7 15

27(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Vhodnost Vhodnost Vhodnost Vhodnost Vhodnost

krajiny krajiny krajiny krajiny krajiny

pro pro pro pro pro

horolezectví závěsné létání sportovní myslivost sportovní rybolov pozorování ptáků

2 2 2 2 1


Tabulka 28: Hodnocení přírodního potenciálu z hlediska jednotlivých forem cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnosti Pěší a horská turistika Cykloturistika Sjezdové zimní sporty Lyžařská turistika Rekrace u vody Rekrace typu lesy/hory2 Venkovská turistika Vodní turistika Ostatní formy


Česká Ves

Jeseník

Lipoválázně

Ostružná

Průměrná hodnota bodů

0 15 0 30 10 0

0 10 15 15 7 0

0 15 10 30 10 0

20 15 0 30 10 0

0 15 0 30 10 0

4,0 14,0 5,0 27,0 9,4 0,0

20 10 0 6

0 10 0 6

20 10 0 6

20 10 20 6

20 10 0 8

16,0 10,0 4,0 6,4


Z výše uvedené tabulky vyplývá, že zkoumané území disponuje vynikajícími podmínkami pro rozvoj sjezdových zimních sportů a dále pěší a horské turistiky spojenou s rekreací typu lesy/hory. Doplňkovou funkci k uvedeným formám plní v létě cykloturistika, v zimě lyžařská turistika.

Kulturně-historický potenciál cestovního ruchu Na úvod by bylo vhodné upozornit na některá specifika, která jsou pro kulturně-historický potenciál charakteristická. Základním specifikem kulturně-historického potenciálu, na rozdíl od přírodního potenciálu, je že byl vytvořen zásahem člověka do krajiny. Další odlišnost lze spatřovat v charakteru rozmístění kulturně-historického potenciálu, který je ve srovnání s areálovým a liniovým uspořádáním přírodního potenciálu uspořádán převážně bodově. Z hlediska činitele cestovního ruchu (na straně nabídky) má kulturněhistorický potenciál sekundární význam a spíše plní aditivní funkci atraktivitám přírodního charakteru. Základní složky kulturně-historického potenciálu tvoří:

2

Území s vysokým podílem zalesnění a nízkou intenzitou osídlení.

28(153)


Kulturně-historické památky Kulturní zařízení Společenské akce

Kulturně-historická atraktivita Jesenicka je malá. Kulturním centrem oblasti je město Jeseník s regionálním muzeem a bývalým klášterem řádu sv. Voršily. Celkově tedy kulturně-historické atraktivity plní pouze doplňkovou funkci formám založeným na přírodních předpokladech cestovního ruchu. Do kulturně-historického potenciálu však řadíme i lázeňství, i když svým charakterem přesahuje i do přírodního potenciálu cestovního ruchu. Na rozdíl od výše zmíněných složek kulturně-historického potenciálu hraje na Jesenicku lázeňská funkce významnou roli. Patří totiž mezi formy cestovního ruchu, která je primárním motivačním faktorem k návštěvě regionu. Na Jesenicku nachází dvě lázeňská místa: Jeseník a Lipová-lázně, jejichž význam v kontextu celé České republiky můžeme hodnotit na podkladě mapového listu „Lázeňství“ Atlasu cestovního ruchu České republiky (2006). Ten byl metodicky zpracován tak, že, v prostoru České republiky jsou zakresleny obce a města se statutem lázeňského místa a výše uvedené výjimky. Kategorizace lázeňských míst dle významu a atraktivity pro cestovní ruch navazuje do jisté míry na Rajonizaci cestovního ruchu ČSR z roku 1981 a je dále upravena dle aktuálního stavu. Aspekt kvantity přidává lázeňským místům počet disponibilních lůžek uplatnitelných v cestovním ruchu, tedy nejen lůžek v samotných lázeňských zařízeních, ale také lůžek v dalších hromadných ubytovacích zařízeních v místě (data z ČSÚ, 2004). Aspekt kvality doplňuje také indikace léčených chorob získaná z oficiálních internetových stránek lázeňských míst. Tyto jsou sloučeny do osmi základních skupin, přičemž v jednom lázeňském místě se vyskytují maximálně 4 skupiny léčených chorob. Mezi lázeňská místa s prvořadým mezinárodním společenským a kulturním významem, kde je lázeňství podstatnou funkcí a atraktivitou, se všeobecně vysokou úrovní vybavenosti a s uplatněním v zahraničním cestovním ruchu se řadí: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Luhačovice, Janské Lázně, Františkovy Lázně, Poděbrady, Teplice a Třeboň (kategorie A). Všechna tato lázeňská místa mají na svém území více než 2 tis. disponibilních lůžek (s výjimkou Třeboně, která se této hranici velmi přibližuje). Lázeňská místa širšího společenského a kulturního významu, s dobře vyvinutou lázeňskou funkcí, regionálního až národního významu zahrnují: Jáchymov, Jeseník, Lipová – Lázně, Karviná – Darkov, Konstantinovy Lázně, Bechyně, Teplice nad Bečvou, Hodonín, Lázně Kynžvart a Dubí (kategorie B).

29(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Ostatní lázeňská místa v ČR je možno považovat za místa s menším společenským významem, s nižší vybaveností a nižší atraktivitou pro cestovní ruch (kategorie C).

30(153)



2.2

Problémové oblasti cestovního ruchu v daném území

2.2.1 Faktory ovlivňující cíle IPRÚ Mezi hlavní problémové oblasti cestovního ruchu a faktory ovlivňující cíle IPRÚ v daném území patří: -

různá míra a kvalita vybavenosti území infrastrukturou obecně; různá struktura infrastruktury a služeb cestovního ruchu podle forem cestovního ruchu; různým způsobem využité území, strukturou a hustotou urbanizace; různý počet, struktura a význam atraktivit cestovního ruchu; různorodost přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu; různé způsoby ochrany a omezení využití území.

Z kvantifikační analýzy vyplývá, že se jedná o území s nadprůměrnými předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Tyto předpoklady však nejsou v rámci vymezeného území stejné. Jeho jednotlivé části disponují jak různou úrovní přírodních a socioekonomických podmínek, tak jsou vhodné pro různé formy cestovního ruchu. Je proto vhodné pro účely dalšího rozvoje cestovního ruchu na území Jesenicka zohlednit a zabývat se touto vnitřní rozdílností území. Je nutné provést identifikaci svým charakterem stejné či podobné části vymezeného území, a to především s podobnými: -

přírodními i antropogenními lokalizačními podmínkami rozvoje; strukturou stávající infrastruktury a aktivit cestovního ruchu.

Za takto stanovené části území identifikovat a zvolit preferovanou formu cestovního ruchu, jenž má za stávajících podmínek nejlepší předpoklady rozvoje svého potenciálu v tomto území. Pro každou formu cestovního ruchu je typická určitá infrastruktura a služby cestovního ruchu. Podle konkrétních vhodných forem cestovního ruchu pak bude předurčen i druh infrastruktury a služeb cestovního ruchu, jenž by měly být v dané části území umístěny a podporovány. Jednotlivá opatření a intervence v rámci administrativní a finanční podpory (ROP) rozvoje potenciálu cestovního ruchu ve vymezeném území tak budou cíleně směrována nejen do vymezeného území samotného (koncentrace intervencí v rámci území kraje), ale i v rámci jeho jednotlivých částí území (specializace intervencí v rámci vymezeného území).

Strana 32 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Jednotlivá opatření a intervence v oblasti cestovního ruchu tak budou optimalizována s ohledem na maximální dopad a přínos pro zvolenou preferovanou formu druh cestovního ruchu. Tím bude vyloučena přímá konkurence intervencí do jednotlivých částí vymezeného území i jednotlivých intervencí přímo mezi sebou, a to konkurence jak z hlediska druhů služeb cestovního ruchu, tak z hlediska jednotlivých poskytovatelů služeb v cestovním ruchu. Různé předpoklady rozvoje cestovního ruchu, zejména zaměření využití území, struktura a úroveň vybavenosti jednotlivých částí území znamenají, že v jednotlivých částech území je možné identifikovat různé problémy. Určité problémy, problémové oblasti jsou společné pro celé vymezené území Jesenicka, jiné jsou zcela specifické pro jednotlivé jeho části. Společným prvkem všech definovaných cílů musí být zaměření rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu konkrétní formu cestovního ruchu disponující největším potenciálem rozvoje v daném území/ tématické zóně. 2.2.2 Definice tématických zón Tématickou zónu z pohledu cestovního ruchu lze chápat jako část vymezeného území vyznačující se společnými znaky z hlediska přírodních a socioekonomických lokalizačních faktorů a vybavenosti území. Charakter lokalizačních předpokladů předurčil nejvhodnější formu cestovního ruchu, tedy i vhodnost (optimálnost) investic. Území tématické zóny se tak zpravidla již v minulosti profilovalo určitým způsobem a nabízí nyní určitý druh služeb cestovního ruchu a disponuje k tomu odpovídající infrastrukturou cestovního ruchu. V každé tématické zóně je možné identifikovat jednu či dvě formy cestovního ruchu, označené jako typické či tradiční. Z pohledu dalšího rozvoje cestovního ruchu se zpravidla jedná o formy cestovního ruchu, které mají i nadále nejlepší předpoklady k dalšímu rozvoji. Tématické zóny na sebe územně navazují či se částečně překrývají. Platí základní intervenční logika: Tématická zóna = podobná infrastruktura a služby cestovního ruchu = stávající zaměření na určitou formu cestovního ruchu = obdobné problémy v současné době = podobné potřeby rozvoje cestovního ruchu = stejné předpoklady rozvoje cestovního ruchu.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Budoucí rozdílná zaměření tématických zón by měla zabránit přímé vnitřní konkurenci mezi rozvojem infrastruktury a služeb cestovního ruchu mezi tématickými zónami navzájem. 2.2.3 Vymezení a zaměření tématických zón CR na Jesenicku Územní vymezení tématických zón cestovního ruchu ve vymezeném území bylo provedeno s ohledem na současnou míru atraktivity a celkový potenciál jednotlivých forem cestovního ruchu na Jesenicku.

Tabulka 29: Jesenicko – tématické zóny cestovního ruchu Tématická zóna CR Ostružná, Ramzová, Petříkov, Horní Lipová Lipová Lázně, Město Jeseník Bělá pod Pradědem, Česká ves

Nejvhodnější formy CR Zimní sporty a rekreace Letní sporty a rekreace Lázeňství Letní sporty a rekreace Zimní sporty a rekrace Letní sporty a rekreace

Zdroj: Zpracovatel

2.3

Možnosti rozvoje daného území

2.3.1 Definice potenciálu cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu lze chápat jako množinu schopností či také jako maximální míru schopností (teoretickou hranici) území plnit funkce umožňující vznik, existenci a další rozvoj cestovního ruchu. Velikost potenciálu cestovního ruchu je přímo úměrná míře naplnění přírodních a antropogenních (kulturně-historických, socioekonomických) lokalizačních a realizačních předpokladů území. Z lokalizačních předpokladů zejména vhodností přírodních podmínek území a míře jeho kulturně historického potenciálu. Z realizačních předpokladů zejména stupni nepoškozenosti/zachovalosti krajiny a vybavenosti území infrastrukturou a službami cestovního ruchu. Taktéž počtem a strukturou jiných atraktivit a zábavních atrakcí přispívajících k atraktivitě území z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Potenciál cestovního ruchu je maximální veličinou. Reálný současný stav je potenciálu více či méně vzdálen. Tento stav je možné nazvat současnou mírou zatíženosti území v cestovním ruchu. Míra zatíženosti území je v konkrétním čase reálně dosaženou měrou / stupněm využití schopností území plnit funkce pro cestovní ruch vzhledem k potenciálu cestovního ruchu.



Prostor mezi celkovým potenciálem a mírou zatíženosti území představuje nevyužitý potenciál cestovního ruchu. Tento prostor představuje mezeru rozvoje cestovního ruchu v území. Tento prostor je dále limitován existujícími vnějšími bariérami a omezeními rozvoje cestovního ruchu z hlediska jiných národohospodářských politik. 2.3.2 Přírodní potenciál a rekreační využití území Již v aktualizované Rajonizaci cestovního ruchu ČSR z roku 1982 (s.136) jsou Jeseníky charakterizovány jako oblast I. kategorie s vysokým podílem rekreačně vodných ploch a s nejvyšší potenciální kapacitní zatížeností ze všech oblastí cestovního ruchu. Základní směrná návštěvnost (v tis. osob)3 byla tehdy určena hodnotou 386, směrná lůžková kapacita (v tis. lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních) hodnotou 69. Srovnáme-li tyto před 26 lety doporučované údaje s dnešními skutečnými, zjistíme, že zdaleka nejsme u limitních mezí jak kapacitních tak návštěvnosti. Např. v roce 2000 bylo v Jeseníkách (okresy Bruntál, Jeseník a Šumperk) lokalizováno asi 20 tis. lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních (tedy jen necelých 30 % z původních návrhů, v současnosti při započtení i individuálních ubytovacích zařízení cca 1/3). Podobně pokud jde o realizovanou návštěvnost oblasti Jeseníků. Např. v letech 1999 - 2000 bylo v ubytovacích v zařízeních kolem 410 tis. hostů, tj. cca 1200 hostů denně, při zvážení koeficientu 15:1 v poměru mezi denními návštěvníky a turisty, dojdeme k celkové hodnotě cca 19 – 20 tis. návštěvníků a turistů denně (tj. pouze 5 % naplnění kapacitní únosnosti uvedené Rajonizace, při započtení i rekreantů v objektech individuální rekreace tak kolem 10 %, ovšem s velkými sezónními a víkendovými výkyvy (v zimní sezóně a o víkendech až 20ti násobné). Celkově tak lze hovořit o značných kapacitních rezervách oblasti Jeseníků pro cestovní ruch. Pochopitelně to byly pouze průměrné údaje za celou turistickou oblast Jeseníky. Podívejme se nyní podrobněji do vymezené oblasti Jesenicka. Jako ukazatele použijeme relativní míry, a to ukazatel Turisticko – rekreační funkce obce a Turisticko – rekreační zatížení území.4 Hodnocení je patrné z přiložené tabulky. Významnost hodnoty TRF (tedy poměru turisticko-rekreační a obytné funkce obce) lze u České Vsi a Jeseníku a označit jako malou, u Bělé pod Pradědem a Lipové-lázně jako významnou a u Ostružné jako zcela dominantní (nejvyšší hodnota v Jeseníkách, 17.

3

Maximálně denní přípustný počet pasantů a ubytovaných návštěvníků.

4 Turisticko-rekreační funkce vyjadřuje intenzitu turistické aktivity v dané destinaci (oblasti, regionu, obci). V nejobecnější poloze ji lze vyjádřit poměrem počtu dvou populací, a to populace navštěvující (hosté) a populace navštěvované (domácí bydlící obyvatelstvo). V našem případě přestavuje hodnotu čitatele počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních a počet lůžek v objektech individuální rekreace. Podobně je konstruován i druhý ukazatel, a to jako počet turistických a rekreačních lůžek na km2 rozlohy obce.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko nejvyšší mezi všemi obcemi ČR). Průměr za celou turistickou oblast Jeseníky činil 21,5 a zkoumané území Jesenicka 35,0.

Tabulka 30: Hodnoty TRF a TRZ obcí oblasti Jesenicka Obec Bělá pod Pradědem Česká Ves Jeseník Lipová – lázně Ostružná Jesenicko

TRF 2004 68,3 7,7 13,6 78,8 1075,6 35,0

TRZ 2004 13,5 8,0 44,3 46,0 66,9 30,5

Pramen: ČSÚ

Jiná situace je při hodnocení turisticko-rekreačního zatížení území. Jako celek je sice území Jesenicka ve srovnání s ČR mírně nadprůměrem, ale zdaleka nedosahuje hodnot některých jiných horských turistických oblastí. Například Krkonoše jsou vystaveny více než dvojnásobné zátěži ze strany cestovního ruchu (průměrná hodnota ukazatele je 66,1). Z tohoto hlediska můžeme hodnotit turisticko-rekreační zatížení zkoumané oblasti jako malé, které vytváří prostor pro další rozvoj cestovního ruchu.



Turisticko-rekreační funkce obcí

Turisticko-rekreační funkce zcela dominantní velmi významná významná rozvojová malá

Územní vymezení IPRÚ Jesenicko Šumpersko

0

5

10

15

20 km



Turisticko-rekreační zatížení území

Počet rekreačních a 2 turistických lůžek na km do 9,9 10,0 - 19,9 20,0 - 34,9 35,0 - 49,9 50,0 a více

Územní vymezení IPRÚ Jesenicko Šumpersko

0

5

10

15

20 km


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 2.3.3 Návrh nosných segmentů poptávky cestovního ruchu Návštěvnost je v České republice sledována Českým statistickým úřadem. Ten pravidelně sleduje návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních, tedy ubytovacích zařízeních s minimálně pěti pokoji či deseti lůžky. Ubytovací zařízení s nižší kapacitou nejsou předmětem pravidelného sledování. Vypovídací schopnost publikovaných dat dále snižuje nízká návratnost dotazníků od jednotlivých ubytovacích zařízení, která ČSÚ znemožňuje publikovat návštěvnost za nižší územní jednotky než jsou kraje. Díky tomu nám zcela chybí údaje o stavu, vývoji a struktuře návštěvnosti ve sledovaném území. Rámcovou představu o návštěvnosti Jeseníků si můžeme utvořit na základě přiložených kartogramů. V rámci České republiky vykazují okresy Šumperka a Jeseníků nadprůměrnou návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení. Zmíněné okresy uzavírají druhou desítku pořadí okresů ČR. Z hlediska původu návštěvníků je zkoumané území charakteristické nízkým zastoupením zahraničních návštěvníků. Jejich podíl činí pouze 14 %. Zahrneme-li i návštěvnost individuálních ubytovacích zařízení bude pravděpodobně podíl zahraničních návštěvníků ještě nižší. Nejčastějšími zahraničními návštěvníky jsou Poláci, následováni Slováky a v menší míře Němci. Jaké jsou tedy nejvýznamnější geografické a demografické segmenty zkoumaného území? Na základě výše uvedeného a expertního odhadu ostatních faktorů poptávky můžeme konstatovat následující: Návštěvnosti dominuje domácí návštěvník, který přijíždí do oblasti hlavně z velkých moravských měst (Brna, Olomouce, Prostějova, Přerova, Opavy, poněkud méně z Ostravy). Z nemoravských měst pochází návštěvnost z východočeských měst a hlavního města Prahy. Ve struktuře domácí návštěvnosti se jednoznačně uplatňuje faktor vzdálenosti, dopravního spojení a konkurence obdobné turistické nabídky v blízkosti trvalého bydliště potenciálních návštěvníků. Demografická struktura návštěvníků víceméně odpovídá průměrnému domácímu návštěvníkovi v ČR. Nejvíce jsou zastoupeni návštěvníci v produktivním věku přijíždějící společně s dětmi. Se vzrůstající vzdáleností trvalého bydliště návštěvníka od místa pobytu roste i jeho průměrný věk. Postavení Jesenicka a Šumperka v oblasti zahraniční návštěvnosti je slabé. Hlavním zahraničním segmentem je jednodenní návštěvnost polských návštěvníků (sjezdové lyžování, v létě poznávací turistika). Nejvýznamnějšími pobytovými návštěvníky jsou turisté ze Slovenska.



HOSTÉ CELKEM V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH Počet přenocování (v tis.) do 149 150 - 399 400 - 999 1 000 - 2 999 3 000 a více

DOMÁCÍ HOSTÉ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH

Počet přenocování (v tis.) do 99 100 - 199 200 - 499 500 - 999 1 000 a více

Zdroj dat: ČSÚ, 2003

0

40

80

120

160

200 km

Mapový podklad: ArcČR © 1997 ARCDATA PRAHA, s.r.o. Tematický obsah: ESF MU BRNO



ZAHRANIČNÍ HOSTÉ V HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH

Počet přenocování (v tis.) do 29 30 - 99 100 - 999 1 000 - 1 499 7 547 (Praha)

PODÍL ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ

Podíl zahraničních hostů na celkovém počtu přenocování (v %) do 14,9 15,0 - 24,9 25,0 - 49,9 50,0 - 69,9 89,6 (Praha)

Zdroj dat: ČSÚ, 2003

0

40

80

120

160

200 km

Mapový podklad: ArcČR © 1997 ARCDATA PRAHA, s.r.o. Tematický obsah: ESF MU BRNO



2.3.4 Ekonomický význam cestovního ruchu a jeho potenciál Pro hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu v oblasti Jesenicka použijme ukazatele podílu ekonomicky aktivních obyvatel v sektoru ubytování a pohostinství ze sčítání lidu z roku 2001, resp. podílu fyzicky podnikajících osob v sektoru ubytování a pohostinství v roce 2004 podle disponibilní struktury OKEČ. Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Na základě analýzy průměru souboru obcí a směrodatné odchylky počtu podnikatelů na 1000 EA obyvatel v pohostinství a ubytování byly obce kategorizovány do 5 skupin: •

Obce s velmi vysoce nadprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – zde byly zařazeny obce s hodnotu ukazatele vyšší než +1,67 směrodatné odchylky (σ) od průměru souboru obcí, počet podnikatelů na 1000 EA je vyšší než 70,9.

•

Obce s vysoce nadprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – jsou to obce s hodnotou ukazatele vyšší než +1 σ a nižší než +1,67 σ od průměru obcí, počet podnikatelů na 1000 EA se pohybuje v intervalu 52,1 – 70,8.

•

Obce s nadprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – obce s hodnotou ukazatele vyšší než +1/3 σ a nižší než +1 σ od průměru obcí, počet podnikatelů na 1000 EA se pohybuje v intervalu 33,3 – 52,0.

•

Obce s průměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – jsou to obce od +1/3 σ do –1/3 σ od průměru souboru obcí, počet podnikatelů na 1000 EA se pohybuje v intervalu 14,5 – 33,2.

•

Obce s podprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – jsou to obce s hodnotou ukazatele nižší než –1/3 σ od průměru souboru hodnocených obcí, počet podnikatelů na 1000 EA je nižší než 14,4.

Tabulka 31: Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Pořadí obce v rámci okresu 2. 6. 5. 3. 1.

Název obce

Bělá pod Pradědem Česká Ves Jeseník Lipová-lázně Ostružná okres Jeseník Olomoucký kraj ČR

Počet podnikatelů v pohostinství a ubytování na 1000 EA

79,8 39,8 57,2 68,4 376,8 44,9 21,5 23,1

Pramen: ČSÚ


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Podnikatelská aktivita Jesenicka je nadprůměrná. Žádná z obcí nevykazuje průměrnou či podprůměrnou intenzitu podnikatelské aktivity. Vnitřní diferenciaci podnikatelské aktivity v cestovním ruchu do značné míry odráží rozdíly v turistické atraktivitě a funkční specializaci jednotlivých obcí. Nejvyšší aktivita se soustřeďuje do populačně malých horských obcí orientovaných především na zimní a letní rekreaci v horách (sjezdové lyžování tvoří nejvýznamnější formu realizovaného cestovního ruchu). O řád nižší aktivitu vykazují lázeňská střediska, která mají i jinou funkci (např. obytnou) než funkci rekreační. Přesto však cestovní ruchu hraje v jejich odvětvové struktuře významnou roli.



Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu

Počet podnikatelů na 1000 EA (v %) do 14,4 14,5 - 33,2 33,3 - 52,0 52,1 - 70,8 70,9 a více Územní vymezení IPRÚ Jesenicko Šumpersko

0

5

10

15

20 km


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Zaměstnanost v cestovním ruchu Na základě analýzy průměru souboru obcí a směrodatné odchylky podílu ekonomicky aktivních v pohostinství a ubytování na celkovém počtu EA obyvatel byly obce kategorizovány do 5 skupin: •

Obce s velmi nadprůměrnou intenzitou – zde byly zařazeny obce s hodnotu ukazatele vyšší než +1 směrodatné odchylky (σ) od průměru souboru obcí. Hodnota ukazatele je vyšší než 5,8.

•

Obce s nadprůměrnou intenzitou – jsou to obce s hodnotou ukazatele vyšší než +1/3 σ a nižší než +1 σ od průměru obcí. Podíl EA v pohostinství a ubytování se pohybuje v intervalu 4,1 – 5,8 %.

•

Obce s průměrnou intenzitou – jsou to obce od +1/3 σ do –1/3 σ od průměru souboru obcí. Podíl EA v pohostinství a ubytování se pohybuje v intervalu 2,3 – 4,0 %.

•

Obce s podprůměrnou intenzitou – zde jsou obce s hodnotou ukazatele nižší než -1/3 σ a vyšší než -1 σ od průměru obcí. Podíl EA v pohostinství a ubytování se pohybuje v intervalu 0,5 – 2,2 %.

•

Obce s velmi podprůměrnou intenzitou – jsou to obce s hodnotou ukazatele nižší než –1 σ od průměru souboru hodnocených obcí. Hodnota ukazatele je nižší než 0,5.

Tabulka 32: Ekonomicky aktivní obyv. v pohostinství a ubytování Pořadí obce v rámci okresu 5. 10. 4. 3. 1.

Obec

Bělá pod Pradědem Česká Ves Jeseník Lipová-lázně Ostružná okres Jeseník Olomoucký kraj ČR

% EA obyvatel v pohostinství a ubytování 6,1 4,0 6,3 6,8 43,2 5,0 3,2 3,8

Pramen: ČSÚ

Uvedená data jasně prokazují dominantní význam cestovního ruchu ve struktuře pracovních příležitostí místního obyvatelstva. Postavení v rámci ČR je ještě silnější, než-li v případě podnikatelské aktivity v cestovním ruchu. Kromě České Vsi všechny obce dosahují velmi nadprůměrné intenzity zaměstnanosti v cestovním ruchu.



Zaměstnanost v cestovním ruchu

Podíl ekonomicky aktivních osob v pohostinství a ubytování (%) do 0,4 0,5 - 2,2 2,3 - 4,0 4,1 - 5,8 5,9 a více Územní vymezení IPRÚ Jesenicko Šumpersko

0

5

10

15

20 km


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 2.4

Potenciál cestovního ruchu – srovnávací analýza horských oblastí a středisek cestovního ruchu

Dominujícími a nejatraktivnějšími geografickými jednotkami z hlediska cestovního ruchu ve vymezených územích IPRÚ Jesenicka a Šumperska jsou horské oblasti Hrubého Jeseníku. Druhou rozhodující atraktivitu pak představují lázeňská střediska. Na těchto atraktivitách také bude dokument IPRÚ stavět. Pro zvolení správné strategie, stanovení hlavních a specifických cílů a následně navržení rozhodujících rozvojových aktivit pro podporu rozvoje cestovního ruchu je nutné učinit základní zodpovězení následujících otázek: a) Proč podporovat rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech Hrubého Jeseníku? b) Jaké jsou kvantitativní i kvalitativní charakteristiky sekundárního potenciálu cestovního ruchu v horských střediscích v území IPRÚ Jesenicka a Šumperska? c) Kam soustředit rozhodující podporu rozvoje cestovního ruchu v nich a jaké efekty lze od této podpory očekávat? a) Proč podporovat rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech Hrubého Jeseníku? Rozhodující nabídku cestovního ruchu ČR je možné členit do následujících tématických oblastí (viz KONCEPCE státní politiky cestovního ruchu v České republice, 2007, s.4): Městský a kulturní cestovní ruch - Dovolená v přírodě - Sportovní a aktivní dovolená - Lázeňský cestovní ruch - Kongresový a incentivní cestovní ruch. V tomto kontextu se především dovolená v přírodě a sportovní a aktivní dovolená realizuje v horských oblastech. Jejich význam pro cestovní ruch lze dokumentovat následujícími údaji (ATLAS cestovního ruchu ČR, 2006). Mezi 240 středisky cestovního ruchu s více než 400 lůžky v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2004 bylo v ČR celkem 60 horských středisek (tj. každé čtvrté) s celkovou kapacitou kolem 82 tis. lůžek, tj, kolem 21 % lůžkových kapacit v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR). Jejich funkční vymezení a základní prostorové rozmístění dokumentuje následující obrázek. Významnost těchto horských středisek měřenou pořadím mezi nejvýznamnější 240 středisky cestovního ruchu a počtem lůžek dokumentuje níže uvedená tabulka. Prostorové rozmístění níže uvedených horských středisek jasně demonstruje současnou atraktivitu našich horských oblastí. Dominantní je zde především postavení Krkonoš (42,9 % lůžek z úhrnu uvedených 60 středisek a 11 středisek) a Jizerských hor (16,1 % lůžek a 12 středisek), následují Jeseníky (10 % lůžek a 9 středisek), Šumava (8,3 % lůžek a 7 středisek) a Beskydy ( 6,6 % lůžek a 7 středisek). Z kartografického i tabelárního přehledu je patrné, že rozvoj cestovního ruchu v našich horských oblastech byl a je diametrálně rozdílný. Zatímco


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko v Krkonoších a částečně v Jizerských horách šlo o masivní kvantitativní budování „super středisek“ z důvodů jejich polohy a atraktivnosti5, a to nejen pro cestovní ruch ale i pro „druhé bydlení“. Podobný charakter měl i vývoj v Beskydech a částečně i na Valašsku, i když v daleko menší míře intenzity. Rozvoj cestovního ruchu v Jeseníkách, podobně i na Šumavě a na Vysočině neměl charakter klasické koncentrace do několika středisek, naopak charakterem přírodních podmínek (velkoplošná zalesněná území s řídkou sítí málo lidnatých obcí) i svou periferní polohou vůči hlavním centrům osídlení a lze ho označit za převážně extenzivní. Tato situace se začala měnit až po roce 1990. Podíváme- li se nyní blíže do Jeseníků lze konstatovat, že z uvedených 9 středisek jsou dlouhodobě nejvýznamnějšími Malá Morávka a Staré Město, následovaná Loučnou nad Desnou, Ostružnou, Karlovou Studánkou a Bělou pod Pradědem, k těm menším se pak řadí Oskava, Sobotín a Vrbno pod Pradědem. V oblasti Jesenicka leží Bělá pod Pradědem – 128. v pořadí a Ostružná – 81. v pořadí a 2 v oblasti Šumperska pak Loučná nad Desnou – 71. v pořadí a „s přimhouřením očí“ i Sobotín – 206. v pořadí. Toto postavení jak celé oblasti Jeseníků tak jeho středisek jasně dokumentuje nejen celkovou významnost ale především oprávněnost intervence do podpory rozvoje cestovního ruchu jeho hlavních středisek.

5 Základy rozvoje již v 30. letech, následně zejm. masivní rozvoj podnikové rekreace v 60. až 80. letech jako rekreačního zázemí Prahy, částečně Liberce a Hradce Králové, atraktivní poloha i pro zahraniční návštěvnost ze Saska a Polska


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Tabulka 33: Nejvýznamnější horská střediska cestovního ruchu v ČR (2004) Poř.

3 5 8 9 12 17 21 23 27 29 32 37 39 42 44 47 48 49 55 56 59 61 65 69 71 79 81 84 99 104 Zdroj:

Obec

Počet lůžek

Špindlerův Mlýn 9000 Pec pod Sněžkou 7500 Harrachov 4800 Rokytnice n. Jizerou 4800 Janské Lázně 3500 Železná Ruda 2739 Kořenov 2652 Deštné v O. horách 2383 Malá Morávka 2091 Bzenecko 1956 Janov nad Nisou 1727 Malá Úpa 1527 Vítkovice 1500 Horní Bečva 1493 Josefův Důl 1401 Bedřichov 1384 Staré Město 1379 Velké Karlovice 1377 Staré Hamry 1215 Strážné 1205 Stachy 1185 Černý Důl 1147 Desná 1048 Ostravice 1000 Loučná n. Desnou 983 Albrechtice v J. h. 897 Ostružná 886 Horní Maršov 865 Boží Dar 797 Karlova Studánka 785 Kvantifikační analýza Jesenicka

Krkonoše

Jizerské hory

Beskydy

lůžka/ zařízení

Poř.

Obec

Počet lůžek

lůžka/ zařízení

57,7 36,9 57,8 55,2 70,0 40,0 45,7 74,5 34,9 46,6 36,0 30,5 30,0 43,9 37,9 46,1 51,1 49,9 63,9 34,4 43,9 38,2 43,7 52,6 61,4 29,9 27,7 27,9 34,7 78,5

105 106 121 124 125 126 128 130 143 151 156 161 163 168 175 182 184 187 192 195 198 200 201 203 206 210 229 230 235 240

Kvilda Bílá Lučany nad Nisou Čeladná Kunčice p. Ondř. Trojanovice Bělá p. Pradědem Sněžné Svratka Srní Prostřední Bečva Morávka Dolní Morava Dolní Bečva Čenkovice Hutisko-Solanec Vysoké n. Jizerou Oskava Kubova Huť Nová Pec Fryšava Nové Hutě Malenovice Bílý Potok Sobotín Dolní Dvůr Smržovka Jestřabí v Krkonoš. Rokytnice v Orl. h. Vrbno p. Pradědem

780 779 717 700 700 700 695 692 634 609 589 572 564 555 538 520 517 513 500 497 493 487 487 482 478 468 425 422 408 406

35,5 59,9 44,8 43,8 58,3 58,3 53,5 49,4 79,3 46,8 84,1 52,0 70,5 55,5 33,6 52,0 39,8 85,5 41,7 41,4 49,3 37,5 97,4 80,3 47,8 39,0 53,1 38,4 37,1 36,9

Šumava

Jeseníky

Orlické hory

ostatní oblasti

b) Jaké jsou kvantitativní i kvalitativní charakteristiky sekundárního potenciálu cestovního ruchu v horských střediscích v území IPRÚ Jesenicka a Šumperska? Pro následné srovnání výše uvedených 60 nevýznamnějších horských středisek cestovního ruchu byly zvoleny ukazatele hodnocení turistickorekreační funkce (počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace ku počtu trvale bydlícího obyvatelstva x 100) a turisticko-rekreačního zatížení (počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace na km2 rozlohy obce) na jedné straně a hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu v nich na straně druhé. První krok hodnocení provádíme za marketingové turistické oblasti vymezené Českou centrálou cestovního ruchu (Czech-tourism). Základní srovnávací údaje poskytuji následující tabulka a kartogramy. Z nich jsou patrné některé již uvedené skutečnosti, které lze znovu shrnout následovně. V uvedených srovnávaných ukazatelích jsou Jeseníky jako celek i jejich střediska nejméně Strana 49 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko zatížená, resp. přetížená. Při hodnocení turisticko-rekreační funkce se Jeseníky zařadily na předposlední místo mezi 7. srovnávanými horskými oblastmi, což dokazuje extenzivní využití a celoplošně nízkou úroveň jak vybavenosti lůžkovou kapacitou v hromadných ubytovacích zařízeních tak zejména nižší intenzitou využití Jeseníků různými formami druhého bydlení (chataření, chalupaření, rekreační byty), samozřejmě s akceptováním ovlivnění stávající strukturou osídlení. Podobně na srovnávací úrovni V námi uvedených 60 středisek se Jeseníky řadí na poslední místo.6 sledovaných územích Jesenicka zaujímá Bělá pod Pradědem 56. místo, Ostružná vzhledem k malému počtu obyvatel je 4., v Šumpersku pak Loučná nad Desnou 50. místo a Sobotín 57. místo. Toto tvrzení o nízké intenzitě turisticko-rekreačního využití přírodního potenciálu Jeseníků stejně tak (možná i větší míře reprezentativnosti) potvrzuje i analýza turisticko-rekreačního zatížení území. Tam je oblast Jeseníků jako celek jednoznačně nejméně zatíženou horskou oblastí v ČR, podobné tvrzení platí i při srovnání uvedených 60 největších horských středisek cestovního ruchu v ČR. V námi sledovaných územích Jesenicka zaujímá Bělá pod Pradědem 59. místo, Ostružná 34. místo, v Šumpersku pak Loučná nad Desnou 54. místo a Sobotín 58. místo. Tyto závěry jsou důležité jak při argumentaci a vyjednávání hlavních aktérů v cestovním ruchu s orgány ochrany životního prostředí (CHKO) o možnostech rozvoje cestovního ruchu v územích Jesenicka a Šumperska (resp. v územích ležících v CHKO) tak při jednáních s potenciálními investory a podnikatelským sektorem s pádnými argumenty rozvojového potenciálu výše uvedených středisek. Poslední a nejdůležitější srovnání činíme v oblasti hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu pro uvedená horská střediska ČR. Jako základní ukazatel je použit % podíl EA obyvatelstva v pohostinství a ubytování. Uvedená data jsou sice již ze sčítání lidu 2001, analogická data za podnikatelskou aktivitu fyzických osob v uvedených oblastech cestovního ruchu z roku 2004 jsou téměř ve 100 % korelaci. Dominance krkonošských a do určité míry i „jizerských“7 středisek cestovního ruchu je neoddiskutovatelná (i zde samozřejmě nejvyšších hodnot dosahují málo lidnaté obce - z 18 obcí s méně než 500 obyvateli je jich 14 v prvních 30 střediscích). Hodnocení obcí z oblasti Jeseníků ani zde nevyznívá velmi příznivě (jen 3 střediska mezi prvními 30, v našich oblastech IPRÚ Jesenicka a Šumperska pouze malá obec Ostružná obsadila 21. místo, Bělá pod Pradědem 48. místo, Loučná nad Desnou 41. místo a Sobotín 54. místo). Rozdíly mezi těmito středisky a 10 největšími horskými středisky jsou přitom zcela zásadní (trojnásobně nižší hodnoty). Je přitom jasné, že zaměstnanost v pohostinství a v ubytování je sice podstatná, zdaleka však nevyjadřuje skutečný význam 6 Nejvyšších hodnot logicky dosahují málo lidnaté obce ( z 18 obcí s méně než 500 obyvateli jsou všechny v prvních 30 střediscích). 7 pomineme-li zde větší převážně průmyslové obce


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko celého sektoru cestovního ruchu. Navíc zde uvádíme pouze strukturu zaměstnanosti domácího trvale bydlícího obyvatelstva. Vezmeme- li do úvahy i dojížďku do zaměstnání a porovnáme strukturu pracovních příležitostí v horských střediscích, obdržíme daleko vyšší významnost cestovního ruchu. Např. v námi provedených výzkumech v Libereckém kraji v roce 2001 odhadovali např. starostové Harrachova podíl pracovních příležitostí v celém sektoru cestovního ruchu až kolem 70 %, Rokytnice nad Jizerou kolem 60 %, Vítkovic kolem 40 %, Benecka kolem 1/3, apod. To jsou rovněž silné argumenty pro zřetelný reálný růstový potenciál horských středisek Jeseníků, již také v souladu s významným specifickým cílem IPRÚ, totiž zvýšit zaměstnanost místního obyvatelstva v cestovním ruchu.

c) Kam soustředit rozhodující podporu rozvoje cestovního ruchu v nich a jaké efekty lze od této podpory očekávat? V první geografické studii cestovního ruchu v rekreační oblasti Jeseníků konstatovala její autorka S. ŠPRINCOVÁ (1968) při hodnocení vybavenosti horských i lázeňských středisek nevybavenost středisek výtahy a lanovkami, nedostatek lyžařských vleků a lyžařských můstků, absenci zimních stadionů, zřetelný nedostatek koupališť a bazénů pro letní rekreaci (v oblastech IPRÚ pouze bazény v Jeseníku, Šumperku, Velkých Losinách a Rapotíně – zde i koupaliště), dále konstatuje naprostý nedostatek parkovišť ve všech střediscích cestovního ruchu (kromě měst a lázní), v roce 1965 byl v oblasti pouze 1 autokemping v Lipové–lázních. O dalších sportovněrekreačních zařízeních se autorka nezmiňuje, lze předpokládat jejich neexistenci. Podobné konstatování o nízkém stupni vybavenosti Jeseníků sportovněrekreační infrastrukturou a službami v cestovním ruchu se uvádí v aktualizované Rajonizaci cestovního ruchu ČSR z roku 1981. Tolik historické srovnání. Jaká je dnešní situace? Do značné míry se v posledních 15 letech zlepšila ubytovací a gastronomická infrastruktura v uvedených horských i lázeňských střediscích (nová a kvalitnější ubytovací zařízení převážně „rodinného typu“ – penziony, chaty a chalupy). V druhové struktuře chybí do určité míry hotelová zařízení vyšší kvality. Hlavním problémem zde není přitom absolutní nárůst lůžkových kapacit ve střediscích, ale postupné dovybavení středisek komplexní a moderní sportovně-rekreační infrastrukturou a nabídkou dalších typických služeb cestovního ruchu. Bez zvýšení celkové nabídkové atraktivity nebudou postupně tato střediska konkurenceschopná, a to jak pro zahraniční tak i pro domácí turisty. Při stále se blížící a vyrovnávající se cenové hladiny našich a alpských středisek jsou především stále více navštěvována alpská střediska na úkor našich zejména v zimní sezóně. To platí ve stejné míře i pro letní sezónu, kde rozhodující podíl má domácí návštěvnost. Při současném trendu dělení volného času a dovolené do více kratších pobytů a


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko velké oblibě letní dovolené u moře mohou hory konkurovat pouze výrazným zkvalitněním a zatraktivněním své nabídky. To může především učinit nabídka široké palety sportovně-rekreačních forem cestovního ruchu v Jeseníkách, a to se silným multiplikačním efektem (fáze oživení destinace). Nová moderní infrastruktura postupně přitáhne investorský zájem do budování dalších ubytovacích kapacit, apod. Zároveň lze očekávat další zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu. To je důležitý efekt zvlášť pro „chudou“ periferní oblast Jeseníků s vysokou nezaměstnaností. Ve stručném hodnocení vybavenosti území IPRÚ Jesenicka sportovněrekreační infrastrukturou lze konstatovat velký deficit této nabídky v Ostružné, Jeseníku i v Lipové-lázně a České Vsi (výjimku lze učinit pouze u Bělé pod Pradědem – před 3 lety zbudovány dva moderní sportovně-rekreační areály). Chybí moderní zařízení jak pro letní tak pro zimní rekreační pobyty (bazény a koupaliště, více funkční sportovní areály a haly, kvalitní doplňkové služby. Rizika a střety s ochranou přírody zde nemusí být výrazné, neboť většina zvažované infrastruktury a zařízení je možné lokalizovat ve stávajících intravilánech obcí a jejich místních částí. Podobným problémem je komplexní řešení dopravní obslužnosti a dopravy v klidu s cílem prostorového rozptylu návštěvnosti.

Tabulka 34: Vybrané ukazatele intenzity cestovního ruchu vybraných horských oblastí ČR (2004) Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních

Oblast Krkonoše Jizerské hory Beskydy-Valašsko Orlické hory a Podorlicko Šumava Vysočina Jeseníky ČR

49 14 20 13 31 18 21

Počet lůžek v objektech individuální rekreace

304 967 742 869 921 423 840

492 338

27 22 67 36 73 99 39

876 744 244 724 076 868 532

1 577 136

Hodnota Počet lůžek turistickocelkem rekreační funkce

Hodnota turistickorekreačního zatížení

77 181 37 711 87 986 50 593 104 997 118 291 61 372

72,1 20,7 23,2 25,2 40,7 23,2 21,5

66,1 76,3 36,9 23,6 17,3 17,4 15,6

2 069 474

20,3

26,2

Pozn.: ve vymezení marketingových turistických oblastí Zdroj: Kvantifikační analýza Jesenicka

Tabulka 35: Turisticko-rekreační funkce nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu (2004) Poř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Obec Malá Úpa Pec pod Sněžkou Strážné Ostružná Bedřichov Špindlerův Mlýn Boží Dar Čenkovice Nové Hutě Deštné v O. horách

TRF 1810 1463 1151 1076 849 717 694 683 609 589

Poř. 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

Obec Ostravice Černý Důl Bzenecko Rokytnice v Orl. h. Rokytnice n. Jizerou Kunčice p. Ondř. Železná Ruda Neladná Sněžné Horní Maršov

TRF 254 218 220 216 216 214 202 190 183 162


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Albrechtice v J. h. Kvilda Vítkovice Kubova Huť Jestřabí v Krkonoších Malenovice Kořenov Morávka Janské Lázně Dolní Dvůr Staré Hamry Bílá Malá Morávka Fryšava Karlova Studánka Srní Janov nad Nisou Josefův Důl Harrachov Dolní Morava

584 564 544 496 478 466 432 427 412 382 382 368 360 339 336 313 307 304 298 259

41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

Nová Pec Stachy Vysoké n. Jizerou Horní Bečva Trojanovice Lučany nad Nisou Bílý Potok Prostřední Bečva Staré Město Velké Karlovice Oskava Dolní Bečva Hutisko-Solanec Loučná n. Desnou Desná Bělá p. Pradědem Svratka Sobotín Smržovka Vrbno p. Pradědem

157 148 147 147 132 128 126 113 112 108 91 84 80 79 69 68 65 44 43 12

Zdroj: Kvantifikační analýza Jesenicka Pozn.: pořadí označené šedě – obce s méně jak 500 obyvateli

Krkonoše

Jizerské hory

Beskydy

Šumava

Jeseníky

Orlické hory

ostatní oblasti

Tabulka 36: Turisticko-rekreační zatížení nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu (2004) Poř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Obec Karlova Studánka Kubova Huť Janské Lázně Janov nad Nisou Josefův Důl Ostravice Čenkovice Kunčice p. Ondř. Rokytnice n. Jizerou Pec pod Sněžkou Lučany nad Nisou Benecko Malenovice Harrachov Špindlerův Mlýn Jestřabí v Krkonoš. Deštné v O. horách Bedřichov Strážné Smržovka Vysoké n. Jizerou Fryšava Malá Úpa Horní Bečva Prostřední Bečva Kořenov Trojanovice Albrechtice v J. h. Dolní Bečva Černý Důl

TRZ 1717,2 410,8 264,2 247,0 216,8 213,1 212,6 211,3 191,8 170,5 159,7 152,3 148,1 138,3 121,3 112,8 111,5 94,8 99,0 98,6 94,5 89,4 84,9 83,9 79,9 78,3 78,0 77,6 75,2 73,9

Poř. 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

Obec Čeladná Svratka Vítkovice Ostružná Stachy Horní Maršov Dolní Dvůr Sněžné Železná Ruda Hutisko-Solanec Morávka Malá Morávka Bílý Potok Velké Karlovice Boží Dar Rokytnice v Orl. h. Srní Staré Město Staré Hamry Sobotín Nové Hutě Oskava Bílá Desná Kvilda Dolní Morava Loučná n. Desnou Nová Pec Bělá p. Pradědem Vrbno p. Pradědem

TRZ 69,2 69,1 67,2 66,9 64,2 62,0 60,6 58,7 53,0 51,3 49,7 42,9 44,0 35,3 32,4 30,6 29,9 26,6 25,8 24,5 24,4 22,5 21,1 21,0 20,7 20,2 16,4 14,6 13,5 10,8

Zdroj: Kvantifikační analýza Jesenicka

Krkonoše

Jizerské hory

Beskydy

Šumava

Jeseníky

Orlické hory

ostatní oblasti


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Tabulka 37: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v pohostinství a ubytování Poř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Obec Malá Úpa Pec pod Sněžkou Špindlerův Mlýn Boží Dar Nové Hutě Srní Strážné Bedřichov Železná Ruda Harrachov Dolní Dvůr Jestřabí v Krkonoších Malá Morávka Deštné v O. horách Kvilda Janské Lázně Benecko Vítkovice Kubova Huť Albrechtice v J. h. Ostružná Černý Důl Rokytnice n. Jizerou Horní Maršov Velké Karlovice Kořenov Josefův Důl Karlova Studánka Bílá Janov nad Nisou

% EA v CR 41,6 37,2 36,0 27,6 27,1 26,7 26,7 26,3 23,1 22,7 22,3 22,0 21,2 20,6 19,0 18,3 17,6 17,2 15,9 13,9 13,5 12,0 11,7 11,4 11,3 11,2 11,0 10,4 9,9 9,8

Poř. 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

Obec Stachy Staré Město Morávka Horní Bečva Staré Hamry Sněžné Dolní Morava Fryšava Čenkovice Dolní Bečva Loučná n. Desnou Hutisko-Solanec Ostravice Trojanovice Svratka Prostřední Bečva Vysoké n. Jizerou Bělá p. Pradědem Neladná Kunčice p. Ondřejníkem Malenovice Nová Pec Vrbno pod Pradědem Sobotín Lučany nad Nisou Oskava Desná Rokytnice v Orl. horách Smržovka Bílý Potok

% EA v CR 9,6 9,2 9,1 9,1 8,8 8,7 8,5 8,2 7,6 7,9 7,5 7,4 7,3 7,1 7,0 6,7 6,4 6,1 6,0 5,8 5,4 5,0 5,0 4,7 4,6 4,5 4,3 4,2 3,1 3,0

Zdroj: Kvantifikační analýza Jesenicka

Krkonoše

Jizerské hory

Beskydy

Šumava

Jeseníky

Orlické hory

ostatní oblasti




Integrovaný plán rozvoje území - Jesenicko Z analýz a terénního šetření v oblasti Jesenicka jasně vyplývá, že rozhodujícími formami cestovního ruchu, na které by se prioritně měl IPRÚ soustředit, jsou (seřazeno podle pořadí významnosti): 2.5

zimní sporty a rekreační pobyty v horách, letní rekreace a pobyty v horách, lázeňské a wellness pobyty, pěší turistika a cykloturistika, alternativně specifické formy venkovské turistiky, městská turistika. Možnosti financování projektů prostřednictvím podpory rozvoje území ze SF EU

Dotační možnosti pro rozvoj cestovního ruchu v České republice jsou primárně řešeny regionálními operačními programy, v tomto případě regionu soudržnosti Střední Morava. Jedná se o prioritní osu 3 – Cestovní ruch. Alternativa o možnosti využití dotačního titulu – Integrovaný operační program ČR 2007 – 2013 je zcela vyloučena, kdy z programového dokumentu vyplývá, že „Ani jedna z prioritních os není zaměřena na přímou podporu infrastruktury cestovního ruchu, ta je podporována pouze z Regionálních operačních programů“ (kapitola 3.5. a 3.6. – Výchozí stav/zdůvodnění prioritních os 4a, 4b (strana 143 dokumentu). Dalším možným dotačním titulem je Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013, prioritní osa 2 Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu Jedná se o projekty zaměřené na ochranu a obnovu kulturního a přírodního bohatství, rozvoj cyklistických tras a stezek, hippostezek, turistických a lyžařských stezek a tras, zlepšení vybavenosti pro volnočasové aktivity, zřizování a činnost turistických informačních center, tvorba nových produktů cestovního ruchu a jejich propagace apod. Při přípravě projektu do OP přeshraniční spolupráce pak je nutno mít na zřeteli přímý přeshraniční efekt a dopad tak, jak vyplývá ze znění kapitoly 8.3.1. Prováděcího dokumentu k ROP, pasáž koordinace s intervencemi dalších programů (strana 92 verze č. 0.6).

56(153)


Socioekonomická analýza území

2.6.1 Lokalizace a geografický popis Jesenicko Oblast Jesenicka se nachází v nejsevernějším výběžku Moravy a Slezska při hranicích s Polskou republikou. Jeho povrch se postupně snižuje od mohutných hřebenů Hrubého Jeseníku na jihu přes Rychlebské hory a Zlatohorskou vrchovinu k rovinám při polských hranicích. Téměř polovina Jesenicka spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKO). Vedle přírodních krás oplývá území i množstvím kulturních památek. Z administrativního pohledu v Olomouckém kraji.

se

Z pohledu geografie cestovního turistického regionu Jeseníky.

Jesenicko

ruchu se

nachází

Jesenicko

v okrese

nachází

Jeseník,

na

území

Město Jeseník Centrum jesenické oblasti leží na soutoku řeky Bělé a Staříče (440m) na hlavní silnici č. I/44, která je spojnicí s Mikulovicemi. Jeseník je zároveň okresním městem, které má 12 944 obyvatel. Město má tři integrované části Bukovice, Dětřichov a Lázně Jeseník. Leží pod severními svahy hor, v hluboké kotlině, kterou obklopují ze tří stran zalesněné kopce Hrubého Jeseníku a Sokolského hřbetu, který je součástí Rychlebských hor. Nad samotným městem se vypíná Zlatý chlum (885m). Celková katastrální výměra obce je 3 822 ha.

Česká Ves Obec navazuje bezprostředně na severní část města Jeseník; v nadmořské výšce kolem 400 m se táhne údolím řeky Bělé a zároveň podél silniční (silnice č. I/44) a železniční trasy, která směřuje severovýchodním směrem k Mikulovicím a dále do Polska. Poměrně velký katastr v rozloze 2.451 ha se však rozprostírá spíše směrem na západ a na druhé straně na východ od tohoto údolí, jednak do kopců a lesů severního výběžku Rychlebských hor, jednak do Zlatohorské vrchoviny.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Lipová - lázně Obec Lipová - lázně se nachází na rozhraní pohoří Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor v údolí, kterým protéká potok Staříč. Lipová - lázně vznikla sloučením obcí Dolní Lipová a Horní Lipová v roce 1960. Dolní Lipová má střední nadmořskou výšku 498 m a rozkládá se v údolí a na svazích kolem dolního toku Staříče, který zde teče směrem na východ k městu Jeseníku, kde se vlévá do řeky Bělé. Terén katastru se zvedá jednak směrem na sever k sedlu Na Pomezí (576 m), které rozděluje Rychlebské hory na Hornolipovskou hornatinu a Sokolský hřbet, jednak na jih do severních svahů hrubého Jeseníku, zejména skupiny Keprníku a Šeráku. Nejblíže je turisticky vyhledávaný Smrčník (799 m) a Jeskyně Na Pomezí. Obec se táhne údolím říčky Staříče a Hornolipovského či Ramzovského potoka od Dolní Lipové na jihozápad stále do kopců (střední nadmořská výška 537m) až po Ramzovské sedlo a Ramzovou, která leží v nadmořské výšce 745 m na rozmezí Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Přes Ramzovské sedlo a kolem Horní Lipové prochází také železnice a důležitá silnice z jihu od Hanušovic k městu Jeseníku. Obec měla mimořádně rozsáhlý katastr, který je až na malé výjimky hornatý a zalesněný. Na západě je vyplněn Hornolipovskou hornatinou a nejvyšší horou Rychlebských hor - Smrkem (1125 m). Na opačné straně směrem k východu a jihu zasahuje katastr hluboko do kopců a lesů Hrubého Jeseníku až po Šerák (1351m).

Bělá pod Pradědem Celá obec je součástí území CHKO Jeseníky (dále také „CHKOJ“). Ves Bělá pod Pradědem vnikla v roce 1964 spojením obcí Domašov, Bukovic a Adolfovic, rozrůstala se postupně podél horního toku říčky Bělé, na jih od Jeseníku při silnici, která stoupá stále výše a přibližně uprostřed vesnice (střední nadmořská výška 532 m.n.m.) se rozvětvuje jednak k osadě Filipovice a následně na jihozápad k Červenohorskému sedlu, jednak přes Horní Domašov k bývalé osadě Bělá a dále na jihovýchod k sedlu Vidly, odtud ke Karlově Studánce, resp. k Vrbnu pod Pradědem. Bělá pod Pradědem měla i před integrací mimořádně velký, na Jesenicku vůbec největší, katastr dnes v rozsahu 9212 ha. Táhne se od Adolfovic po obou stranách údolí Bělé až do nejvyšších částí Hrubého Jeseníku na jihu, po Malý Děd (1355 m) a Červenohorské sedlo (1011 m). Naprostá převaha domašovského katastru má horský ráz a je pokryta lesy.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Ostružná V roce 1960 byla k Ostružné připojena osada Ramzová. Katastrální výměra se tím rozšířila na 2508 ha a v roce 1991 v tomto areálu žilo 125 osob ve 36 trvale obydlených domech. V letech 1975 - 1990 byla Ostružná s osadami formálně připojena k Branné. Bez Ramzové měl katastr obce rozlohu 2443 ha, z nichž 1820 ha připadalo na katastrální území Ostružné a 623 ha na katastrální území Petříkova. Osou je údolí Černého potoka s prameny pod Smrkem (1125 m), Brouskem (1114 m) a Travnou horou (1120 m) v severní části petříkovského katastru. Proti toku Černého potoka směřuje železniční trať z Hanušovic do Jeseníku, severně od Ostružné opouští údolí a společně se silnicí stoupá do Ramzovského sedla. Východní část katastru Ostružné je pokryta Keprnickou hornatinou, pod Keprníkem (1423 m) a Šerákem (1351 m) pramení řeka Branná. Střední nadmořská výška Ostružné je 694 m.

2.6.2 Kulturně historický vývoj Jeseník Město nazývané "perlou Jesenicka" vzniklo kolem roku 1260. Zprvu zde vznikla ves a krátce poté i město, uváděné poprvé r.1267. Už kolem r.1290 bylo střediskem vikbildu, právního okrsku deseti vsí, v nichž městský fojt vykonával hrdelní právo. Opěrným bodem města bez hradeb byl hrad. Počátkem 14. století město velice trpělo nájezdy loupeživých rytířů a právě z té doby (1326) se datují důležité zmínky o hamrech v blízkosti města, jichž bylo 13. Lze se domnívat, že šlo o výrobu železa dobré jakosti, protože podle dvou zpráv z konce 14. století se prodávalo v Anglii. S poklesem těžby rudy zanikly i hamry včetně hornických vsí a počátkem 15. století se tu kulo železo jen na dvou místech. V tu dobu byl městským fojtem Hynek Mušín, který byl pro své sympatie k husitství zbaven fojtství. Nový rozmach těžby nejen železné rudy, ale i zlata a stříbra vynesl městu r.1506 horní statut a stalo se dokonce majetkem evropsky známé podnikatelské firmy Fuggerů z Augšpurku. Ta, když rudné bohatství vytěžila, prodala město i s okolními vesnicemi roku 1547 zpět biskupství vratislavskému. V Jeseníku sídlil vrchnostenský úředník, spravující do r.1848 oblast od Mikulovic až po Ramzovou a Filipovice. Vidina horního podnikání se ještě v 16. století rozplynula a město se chopilo skromnějšího, ale trvalejšího zdroje výživy - plátenictví. Zejména předměstí Svoboda bylo zabydleno přadláky a pláteníky, kteří hotové výrobky vyváželi do celé Evropy i nově objevených zámořských osad. Řemeslnický ráz města potvrzují i četné cechovní řády, udělené městu na rozhraní 16. a 17. století. Strana 59 (celkem 153)


Druhou význačnou osobností, která na sklonku feudálního období vtiskla městu svůj punc, byl Vincenz Priessnitz (1799-1851), který svou vodoléčbou získal v celé Evropě i v Americe nevídanou popularitu. Známý je Gräfenberk nad Jeseníkem, kde zbudoval řadu lázeňských objektů. Nová organizace veřejné správy po zániku feudalismu přinesla Jeseníku nový zisk, protože se stal od roku 1850 sídlem okresního hejtmanství, spravujícího oblast od Zlatohorska po Javornicko. Koncentrace průmyslové výroby stále více přitahovala vesnické obyvatelstvo a přetvářela je v městský proletariát. Ten se vlivem sociálně demokratických snah začal organizovaně bránit stupňovanému vykořisťování v Raymannových podnicích a několika menších továrnách, k nimž přibyly v roce 1890 i rukavičkárna B. Blühdorna, zaměstnávající na 400 osob. S významem města rostl i počet jeho obyvatel. Jestli zde v r.1836 žilo 2518 osob, pak se tento počet do r.1869 zdvojnásobil na 5242 obyvatel. Roku 1921 čítalo město 6722 lidí a roku 1930 se tu napočítalo 8261 obyvatel. Ustavičný růst počtu obyvatel vyžadoval řadu nových zařízení, jež ve městě citelně chyběla. Přičiněním ženského podpůrného spolku byla r.1890 zbudována nemocnice, rozšířená roku 1928 o nový trakt. Nutný byl i nový vodovod (1876), když staré dřevěné vedení, instalované roku 1840 z iniciativy lázeňského hosta barona Wesselényiho, se opotřebovalo. Neobyčejným dobrodiním pro město bylo železniční spojení na Hanušovice a Glucholazy, dokončené roku 1888. Malé nádraží brzy nevyhovovalo velkému provozu a bylo roku 1912 rozšířeno do nynější podoby. Vlakovým spojením podstatně zesílil turistický ruch, cílevědomě pěstovaný od r.1881 sudetským horským spolkem. Stále rostoucímu počtu návštěvníků poskytovalo vítané osvěžení místní koupaliště (1882) i zlepšené ubytování v novém hotelu U koruny (1890), dnes hotel Jeseník. Bydlení ve městě zpříjemnilo zavedení plynu (1900) a elektrifikace (1920). O protipožární ochranu se staral od r.1871 hasičský sbor. Čilý hospodářský ruch podporovaly peněžní instituce, a to Záloženský spolek (1865) a Městská spořitelna (1872). Spolkový život, odezíráme-li od střeleckého spolku, jehož do 16. století, se začal rozvíjet až po roce 1850. Skromné se omezovaly zprvu na podpůrné cíle. První jesenické noviny 1874 (Volksfreund) a měly katolický charakter, zatímco protiváha (Mährisch-slesische Presse) se ukázala teprve Obě tiskoviny zanikly v roce 1938.

začátky spadají spolkové snahy se objevily roku jejich liberální v roce 1883.

Nedostatečně bylo odedávna postaráno o školství. Více než pětitisícové město dostalo chlapeckou školu (dnešní gymnázium) až r.1872, r.1887 byla doplněna dívčí školou (dnes ZŠ Komenského). Nedostatek školních místností neodstranila ani obecná (1881) a měšťanská škola (1888) řádu Voršilek, které tu vybudovaly velký školní komplex s obchodní a rodinnou školou Strana 60 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko (1902). Teprve r. 1913 vzniklo v Jeseníku reformní reálné gymnázium, umístěné nouzově v chlapecké obecné škole. Výchovou učňovského dorostu se od r.1883 obírala pokračovací škola. Za první republiky českým dětem poskytovala vzdělání skromně zařízená menšinová škola. První světová válka stála Jeseník 185 mrtvých. Vznik československého státu přijaly tyto skupiny obyvatelstva s obavami, zejména když při prvních volbách r. 1919 zvítězila sociální demokracie. Když však k zásadnímu sociálnímu zvratu nedošlo, smířila se německá buržoazie na čas s novou skutečností. Nástup hitlerismu našel v místním obyvatelstvu nadšenou odezvu, vrcholící okupací Sudet německou armádou počátkem října 1938. Výsledek druhé světové války je však přesvědčil, že podlehlo falešným iluzím. Květnem 1945 začala nová epocha v dějinách města za zcela změněných národnostních a sociálních podmínek. Demokratický systém, který měl navázat na tradice první republiky, vystřídal po únoru 1948 nástup nového totalitního, tentokrát komunistického režimu. Ten se na vzhledu města podepsal ponejvíce téměř nulovou údržbou historického dědictví, které vzhledem k jeho německému původu nechtěli noví vládci nikterak zachovávat či rozvíjet. Tak zaniklo nebo bylo necitlivě zničeno mnoho kulturních památek, domů a staveb, které nahradily uniformní panelové domy, a to dokonce přímo na náměstí. Jaké dopady však mělo jeho působení na morální stav společnosti a výchovu už od školních let zhodnotí snad až budoucí generace. Dne 1.7.1960 se doposud samostatný okres Jeseník v rámci dělení územního uspořádání začlenil do okresu Šumperk. Revoluci v listopadu 1989 přivítali občané města s nadšením na tradičním místě, kterému vrátili původní název - Masarykovo náměstí. Jsou navazovány opět vztahy s původním obyvatelstvem, které přes nespornou vinu svých předků na Jesenicko nikdy zcela nezapomnělo. I s jeho pomocí postupně dochází k obnově nebo záchraně některých památek (komplex poutního místa Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách, Dittersovo muzeum v Javorníku, pamětní desky významným osobnostem ap.). Od roku 1990 pak ve městě začíná probíhat důsledné odstátňování majetku a v průběhu malé a velké privatizace tak podniky získávají nový, většinou soukromý charakter. Pomalu se začíná i měnit tvář města, během krátké doby vyrostlo mnoho nových obchodů, malých, středních i větších podniků. V r. 1993 byla zcela nově zrekonstruována bývalá klášterní kaple, která dnes slouží široké veřejnosti jako koncertní a výstavní síň, dokončeny některé významné projekty (nový vstup do nemocnice, domov důchodců) a mnoho veřejných staveb dostává nový kabát.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Česká Ves Jméno vsi, která je i v němčině označena jako Böhmischdorf, lze vykládat tak, že označovalo místní české či moravské obyvatelstvo. Toto národnostní určení není však jednoznačné, mohlo totiž jít o kolonisty, asi horníky, kteří sem, ať již byli české či německé národnosti, přišli z Čech; existuje i domněnka, že zmíněný přívlastek dostala ves podle slovanského původu majitelů vsi z rodu Muščínů. Do katastru České Vsi patřila jedna část osady Gräfenberk, která byla v r.1958 spojena s druhou částí při městě Jeseníku. K Jeseníku byla nakonec v r. 1976 připojena i Česká Ves, ale ta se opět v r. 1990 osamostatnila. Na pečetním typáři obce byla původně vyryta písmena IHS se třemi hřeby, jimiž byl Kristus přibit na kříž. Koncem 18. století bylo pořízeno nové pečetidlo s postavou archanděla Michaela. Ves patřila v posledních stoletích k největším na Jesenicku. Počet jejích obyvatel stále pomalu vzrůstal. Rok 1900 s 2446 obyvateli a 315 domy můžeme oprávněně považovat za střed této stoupající křivky, protože v r. 1930 bylo v České Vsi dosaženo vrcholu s 2.693 obyvateli ve 371 domech. Vzdor názvu to byla do první světové války bez výjimky německá obec, teprve v r. 1918 se na krátkou dobu kolem dvaceti rodin přihlásilo k české národnosti (v r. 1930 tu bylo registrováno opět jenom 33 Čechů). Po druhé světové válce a výměně obyvatelstva počet usedlíků značně klesl a v r. 1950 tu bylo 1511 obyvatel a 362 domů. V souvislosti s rozvojem zdejšího průmyslu a následném sloučení s Jeseníkem došlo v posledních desetiletích opět k rozvoji této lokality. To vedlo v r. 1991 k nárůstu počtu obyvatel na 2296 žijících v 413 domech; část z nich tvořily domy s více byty. Česká Ves se objevuje v pramenech poměrně pozdě, až v r. 1416, pravděpodobně z toho důvodu , že zdejší usedlíci byli předtím zahrnováni do rámce mnohem větší vsiv údolí Bělé s názvem Waltersdorf (Waltherovici), která je uváděna již r. 1284. Česká Ves od první zmínky náležela k zájmovému okruhu a od r. 1547k bezprostřednímu majetku vratislavských biskupů a jejich frývaldovského dominia. V té době se počet osadníků podstatně zvýšil v souvislosti s intenzívním dolováním zlatonosné rudy, i když tato zlatokopecká horečka měla jen krátkého trvání. Třicetiletá válka ves příliš neponičila, to platilo spíše o zdejších obětech čarodějnických procesů. Politický vývoj v České Vsi byl téměř stejný jako ve všech okolních obcích. Zpočátku získávala nejvíce voličů německá křesťanskosociální strana, nakonec však před rokem 1938 i zde zvítězila Henleinova Sudetoněmecká strana před sociálními demokraty. Význam obce byl zdůrazněn i tím, že při zdejším kostele, původní kapli z r. 1695, byla v r. 1929 zřízena fara; kostel byl v takovém stavu, že byl před několika lety zbořen. Roku 1689 tu byl opět již úctyhodný počet 70 sedláků a 54 zahradníků i domkářů, takže v následujícím století to byla největší vesnice na Frývaldovsku. V držení zdejšího fojtství (šoltéství) se shodou okolností v určitých obdobích vystřídaly rody Schrothů i Priessnitzů, z nichž později vzešli Strana 62 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko známí propagátoři vodoléčby. V 19. století se značná část obyvatel živila přadláctvím a u řeky Bělé bylo několik bělidel. Vyučování dětí v místě bylo zajištěno již před rokem 1796. V roce 1836 bylo ve vsi celkem 1626 obyvatel a 254 domů. Po roce 1848 Českou Ves stále více ovlivňovalo sousedství s Frývaldovem, kde byla také soustředěna okresní politická i soudní a finanční správa. Největší změnu ve vývoji obce přineslo v roce 1894 založení akciové továrny na řetězy, která se rozvinula do poměrně velkého podniku a po roce 1936 se dostala do rukou Báňské a hutní společnosti v Ostravě. Průmyslový potenciál obce posílila za první republiky také menší výrobna zemědělských strojů a dvě pily. V České Vsi se narodil zakladatel lázní v Dolní Lipové Johann Schroth (1798 - 1856) a do jisté míry sem náleží i Vincenz Priessnitz, protože část Gräfenberku patřila v jeho době také k této obci. Ve východní části areálu obce se nachází skalní útvar Čertovy kameny pod Zlatým chlumem (ten však je již na katastru Širokého Brodu). Po druhé světové válce a novém osídlení se v životě České Vsi ještě více než dříve prosadila zdejší továrna na řetězy, která byla znárodněna a po různých organizačních změnách se nakonec dostala do kolosu Třineckých železáren. Většina menších závodů a živností postupně zanikla, zůstala výrobna krmiv Společného zemědělského podniku, nově zřízená stavební správa Agrostavu a distribuční sklad Benziny. Místní JZD bylo založeno v roce 1951, ale v roce 1972 se spojilo s Písečnou a již o dva roky později bylo zařazeno do velkého zemědělského komplexu JZD Velké Kunětice. Má zde sídlo správa polesí Lesního závodu Jeseník. Obec si udržela úplnou základní školu a základní uměleckou školu, ale dřívější kino bylo zrušeno. V roce 1990 tu byla pošta, železniční zastávka, tři obchody, hotel, restaurace, pohostinství, areál služeb, tělocvična a krytý plavecký bazén. Některé objekty jsou využívány k rekreaci.

Lipová - lázně Lipová - lázně vznikla spojením obcí Dolní Lipová a Horní Lipová. Český název i německá podoba Lindenwiese (lipová louka) je jednoznačný, přívlastek Dolní (Nieder) byl pevně použit až počátkem 19. století k rozlišení od Horní Lipové. Do katastru náleží obec Bobrovník, německy Bieberteich (tj. bobří rybník). Po spojení s Horní Lipovou v r. 1960 se celá obec nazývá úředně Lipová - lázně, ale je používán i termín Lázně Lipová. Na obecní pečeti Lipové byla podle názvu zobrazena lípa, která byla původně provázena po stranách dvěma květinami s názvem NIEDER LINDEWIESE GEMEIN SIGILI. D. L. vděčí za svůj rozkvět především zdejším lázním. Již v 19. stol. patřila k největším obcím na Frývaldovsku. V pol. 19. století tu bylo kolem 2200 obyvatel a v roce 1900 celkem 2952 osob a 375 domů, z toho v osadě Bobrovník 98 os. a 15 domů. Po I. svět. válce v této německé oblasti rostla česká menšina (hlavně zásluhou železničářů a lázeňských hostů), v r. 1930 se k této národnosti Strana 63 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko přihlásilo 293 osob, celkový počet tehdy dosáhl 3470 osob. Po úplné výměně obyvatel v důsledku II. svět. války klesly v r. 1950 počty na 1987 osob a 441 domů, ale to byl jev pouze dočasný. R. 1991 měla Dolní Lipová 2171 obyvatel a 384 domů, z toho na Bobrovníku 15 obyvatel a 6 domů. Celá spojená obec Lipová - lázně měla tehdy katastr 4436 ha a na něm 2506 obyvatel v 529 domech. První zmínka je z r. 1290, potom až v letech 1372,1420 a 1552, což bylo asi způsobeno tím, že obec byla zakládána postupně a ne vždy se zdarem. Roku 1547 převzalo panství Frývaldov do přímé správy vratislavské biskupství, bylo podporováno klučení lesů a usazování dřevorubců a zemědělců. Koncem 16. století bylo v Lipové již 57 sedláků a byla zde také velká pila. V době 30 leté války a po jejím skončení postihla Lipovou jedna z vln čarodějnických procesů. Přímo v Dolní Lipové získali za první republiky ve volbách nejvíc hlasů němečtí křesťanští sociálové a za nimi sociální demokraté, později jako téměř ve všech německých obcích přívrženci K. Henleina. Pro českou menšinu tu byla v roce 1924 zřízena česká škola, ale ta měla jen krátké trvání. K německé obecné škole přibyla v tomto období i škola měšťanská. Nové osídlení po druhé světové válce a společenské změny přinesly radikální obrat i v osudech Dolní Lipové. Lázně byly zestátněny a po překonání tradičních metod se orientovaly hlavně na léčení obezity a nemocí žláz s vnitřní sekrecí. Ročně se zde vystřídá kolem tří tisíc pacientů. Přitažlivost této lokality zvýšilo zpřístupnění jeskynního systému Na Pomezí v roce 1950 a rozšíření tohoto podzemního labyrintu v roce 1954. Již v r. 1947 vznikala v Dolní Lipové učňovská škola, která byla od r. 1969 určena pro mládež vyžadující zvláštní péči. Zůstala zde také úplná základní škola. V r. 1990 zde byla mimo uvedené školy také katolická fara, železniční stanice se dvěma zastávkami, pošta a zdravotní středisko, byla zde budována kina, deset obchodů, několik lázeňských, pohostinských a ubytovacích zařízení a mnoho rekreačních objektů. V celém areálu Lipové - lázních bylo v uvedeném roce 37 podnikových rekreačních zařízení, 52 rekreačních chalup a 47 rekreačních chat, z toho však připadal značný podíl na Horní Lipovou. V osadě Bobrovník je moderní autokempink, dětský tábor a turistická ubytovna. V Dolní Lipové stojí za shlédnutí zejména areál lázní, kde najdeme i pomníčky věnované J. Schrothovi a jeho synu Emanuelovi. Zdejší kostel sv. Václava byl vybudován v letech 1787-1788 a nese rysy josefíinské strohosti. Památkově chráněná je bývalá rychta, postavená kolem r. 1800. Nejčastěji jsou navštěvovány Jeskyně Na Pomezí, nedaleko odtud se nachází chata Na Smrčníku. Lipovským rodákem je Reginalt Kneifl (1761-1826), profesor přírodovědy a autor čtyřsvazkové historické topografie rakouského Slezska z r. 1806. Narodila se zde také známá řádová sestra Marie Klára Feitzová (1905-1937), u níž se uvažuje o blahoslavení. I na tomto místě je třeba znovu vyzvednout osobu zakladatele lázní J. Schrotha (1798-1856) Strana 64 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko a jeho pokračovatelů, zejména Emanuela Schrotha (1830-1890) a MUDr. Vinvenze Schrotha (1865-1915). Název vyjadřuje polohu vesnice vůči Dolní Lipové, od níž se postupně oddělila. Označení Horní se u Lipové začíná objevovat až koncem 17. století, konkrétně v roce 1689. Po další osídlovací vlně v poslední čtvrtině 18. století se vesnice dále protáhla do horských údolí a r. 1786 vznikla osada Ramzová, která dostala jméno podle jednoho z ředitelů biskupských statků Ramzy. V údolí Mordové rokle pod Ramzovou založil vratislavský biskup počátkem 19. století sklárnu, která byla po roce 1884 přeložena do Dolní Lipové; byla zde též potašovna. Po roce 1848 byla Horní Lipová začleněna do soudního a politického okresu Frývaldov. Nová éra nastala pro tuto obec po zahájení provozu na železniční trati z Hanušovic do Frývaldova v r. 1888. Z historických památek v Horní Lipové je pozoruhodná jedině budova bývalého šoltézství (fojtství, čp. 36), která je však dnes úplně přestavěna pro rekreační účely a jenom na čelní zdi zůstal znak s letopočtem 1696. Vedle zemědělství a lesnictví se stále více obyvatel zabývalo předením, od konce 17. století se tu také dobýval vápenec a pálilo vápno. Někteří obyvatelé se věnovali opracování dřeva a dřevořezbářství. V roce 1779 byl v Dolní Lipové vojenský špitál a z něj se rozšířila nějaká nákaza, která zahubila několik set osob. Nový kostel s farou sv. Václava i se školou získala ves v letech 1787-1788. Nový směr vývoje Dolní Lipové určil Johann Schroth, sedlák a lidový léčitel, který podobně jako V. Priessnitz začal léčit vodou, ale používal jiné metody a soustředil se spíše na trávicí trakt. V roce 1840 získal povolení ke zřízení léčebného ústavu, o dva roky později byla postavena první lázeňská budova, a tak vlastně vznikly zdejší lázně, kterých se v roce 1865 ujal Schrothův syn Emanuel. V roce 1848 byly zavedeny instituce hejtmanství a okresního soudu, soustředěné ve Frývaldově. V roce 1911 založili dědici z rodiny Schrothů akciovou společnost, která pak vlastnila lázně až do roku 1945. Po roce 1909 si zde zřídil vlastní léčebný dům také MUDr. Max Mader. Dalšímu rozvoji napomohlo také otevření železniční trati z Hanušovic do Glucholaz v roce 1888 a potom i odbočky právě z Dolní Lipové do Javorníka. Od druhé poloviny 19. století se začíná uplatňovat těžba a zpracování žuly a mramoru. Největší podnik na výrobu mletého vápence byl od r. 1930 umístěn na Pomezí. Tam se také v letech 1934-1936 podařilo objevit první jeskyně, ale k důkladnějšímu průzkumu zdejšího krasu došlo až po II. světové válce. V celém areálu Lipové - lázních bylo v roce 1990 37 podnikových rekreačních zařízení, 52 rekreačních chalup a 47 rekreačních chat, z toho však připadal značný podíl na Horní Lipovou.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V osadě Bobrovník je moderní autokempink, dětský tábor a turistická ubytovna. V Horní Lipové je železniční stanice a pošta, v obci Ramzová železniční zastávka. V Ramzové zůstala ubytovna pro mládež, která byla rozšířena pro rekreaci odborářů, a turistická chata v bývalém hotelu. Nově vyrostlo v okolí několik podnikových i soukromých rekreačních středisek a chalup. Další impuls pro rozvoj turistického ruchu přinesla lanovka, jejíž první úsek z Ramzové na Černavu byl dokončen v roce 1977 a dále na Šerák v roce 1981. Tato sedačková lanovka je dlouhá 3.200 m a překonává výšku 450 m. Ani tak ještě není plně využito všech přírodních krás v okolí Horní Lipové, k nimž patří i Obří skály pod Šerákem.

Bělá pod Pradědem Vysvětlení názvu Domašov (nesprávně Domášov) poskytuje německé Thomasdorf, tedy Tomášova ves. Od začátku 19. století byl rozlišován Dolní a Horní Domašov. K obci patřily od konce 18. století osady Filipovice (Phillipsdorf) a Valdenburk (Waldenburg), které byly pojmenovány podle vratislavských biskupů. Valdenburk byl v roce 1949 přejmenován na Bělou a v roce 1964 byla dokonce jako Bělá pod Pradědem označena spojená obec, která vedle Domašova a jeho osad zahrnovala i Adolfovice. Domašov měl na obecní pečeti zobrazené trojvrší s větším listnatým stromem a s menšími jehličnany po stranách. Přes poměrně výhodnou polohu při hlavní silniční trase z Moravy do slezského Jeseníku a dále ke státním hranicím se počet obyvatel neobvykle velkého Domašova od poloviny 19. století pomalu snižoval, a to z přibližně 3000 na 2734 osob ve 453 domech v roce 1900; z toho bylo 229 obyvatel s 50 domy ve Valdenburku a 145 obyvatel s 25 domy ve Filipovicích. Byla to vesnice až do roku 1918 výhradně německá, potom s nepatrnou českou menšinou (v roce 1930 jenom 10 Čechů). Vzhledem k odsunu německých rodin po roce 1945 došlo k podstatnému poklesu obyvatel až na 1297 ve 474 domech v roce 1950. Tento stav se v následujících desetiletích nezlepšil a při sčítání v roce 1991 bylo zjištěno v celé obci Bělé pod Pradědem (včetně Adolfovic) 1715 obyvatel a 434 trvale obydlených domů, z toho v Domašově to bylo 914 osob a 239 domů, v části Bělá 24 osob a 8 domů a ve Filipovicích 20 osob a také 8 domů. Ves byla založena snad někdy před rokem 1284 a jejím lokátorem byl zřejmě Tomáš (Thomas), pokud ovšem bylo tehdy předpokládané vysazení osady s názvem Thomasberg vůbec realizováno. Jméno vsi, jako pusté lokality, se objevuje znovu v pramenech až počátkem 15. století. K novému osídlení Domašova došlo až někdy v polovině následujícího století.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Kolonizace proti proudu Bělé pokračovala i v dalších desetiletích, zejména koncem 18. století, napřed do Horního Domašova, potom po roce 1777 do Filipovic a nakonec po roce 1796 do Valdenburku. Domašov byl tehdy největší vesnicí na frývaldovském dominiu, i když většinu usedlíků tvořili bezzemci. V roce 1730 byla v Dolním Domašově zřízena fara s novým kostelem sv. Tomáše Apoštola, také se školou, a to v místech hraničících s Adolfovicemi. Pro Horní Domašov s Filipovicemi a Valdenburkem byla zřízena roku 1793 další škola, roku 1796 také kaplanství a následujícího roku zde byl postaven kostel sv. Jana Křtitele; lokálie byla roku 1843 povýšena na faru. Třetí škola ve Valdenburku vznikla kolem roku 1808. Roku 1836 bylo v Domašově 2444 obyvatel a 364 domů, ve Filipovicích 156 obyvatel a 23 domů a ve Valdenburku 303 obyvatel a 47 domů. Po druhé světové válce se Domašov stále výrazněji přeměňoval v rekreační a turistickou oblast, což platilo zejména pro osady Filipovice a Bělou. V roce 1980 bylo v Bělé pod Pradědem již celkem 89 rekreačních objektů, z toho 62 soukromých chalup i chat a 27 podnikových zařízení, odborářských zotavoven a dětských táborů. Z větších je třeba jmenovat aspoň odborářské zotavovny ve Filipovicích a na Červenohorském sedle (zde však již v katastru Loučné nad Desnou), rekreační zařízení Masarykovy Univerzity z Brna v Domašově a podnikové středisko Dopravních staveb v Olomouci v bývalé Bělé. K historickým památkám patří jen zdejší katolické barokní kostely sv. Tomáše Apoštola v Dolním Domašově z roku 1730, který měl původně mimořádně cennou malířskou výzdobu, a sv. Jana Křtitele v Horním Domašově z roku 1797. Z přírodních zajímavostí v katastru Domašova je třeba jmenovat alespoň Vysoký vodopád pod Malým Dědem, přírodní rezervaci Borek v okolí Zaječího potoka a Sněžnou kotlinu pod Červenou horou. Podstatná část katastru patří do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Nakonec je třeba ještě připomenout, že Domašov vzhledem ke své poloze trpěl často různými přírodními pohromami, zejména bouřemi a povodněmi, z nichž největší přišly v roce 1903 a potom 1921, tehdy včetně velkých svahových sesuvů (mur). Je spojena s pronikáním dřevorubců do hor podél horního toku Bělé od Adolfovic. Roku 1579 se nová osada osamostatnila a brzy se zde objevila i pila. Po třicetileté válce postihly i tuto ves čarodějnické procesy. Roku 1689 tu bylo již 67 sedláků a 97 zahradníků a domkářů, což bylo velké soustředění obyvatel. Z usedlíků se ovšem již tehdy jen menší část zabývala zemědělstvím, zbývající živil les, značně se rozvinulo i přadláctví. Roku 1836 bylo v Domašově 2444 obyvatel a 364 domů, ve Filipovicích 156 obyvatel a 23 domů a ve Valdenburku 303 obyvatel a 47 domů. V Domašově byla v té době pila, dvě potašovny a huť na výrobu drátu, ve Valdenburku také pila, potašovna, bělidlo a kovárna na výrobu kos. Po roce 1848 připadl nový Domašov k soudnímu i politickému okresu Frývaldov.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Po roce 1945 a zejména 1948 mnoho zdejších malých závodů a živností zaniklo. Udržel se jen dočasně pilařský průmysl a výroba pil, než došlo ke koncentraci do větších závodů, částečně v sousedních Adolfovicích. Budovy továrny na pily využil v posledním období k výrobě garnýží podnik Jesan, resp. jeho závod v Adolfovicích, který také postavil v Domašově nové výrobní haly; sortiment výroby se však i nadále měnil, v posledním období to byly hole a vázání pro běžecké lyže a nábytkářský sortiment. JZD zde bylo založeno až v roce 1955, ale již v roce 1962 se spojilo s JZD v Adolfovicích a s ním v roce 1974 vstoupilo do zemědělského družstva v Jeseníku; v Domašově byl zaveden chov ovcí. Rozsáhlé lesy v okolí byly svěřeny do péče dvěma polesím Lesního závodu Jeseník, a to v Domašově a v Bělé. Zůstal zde také provoz Severomoravských dřevařských závodů (1990). Ostružná Klíčem k vysvětlení českého jména obce je její německý název. Ten však původně zněl Spaarrenhau ve významu místo, kde se kácely klády. Z původního názvu vzniklo nářeční Spornhau (Sporn- ve významu ostruha) a jeho překladem koncem 19. století dnešní Ostružná. Částí Ostružné je osada a katastrální obec Petříkov (německý Peterswald), které dal jméno její zakladatel Hanuš Petřvaldský. Zatímco Ostružná měla ve znaku na pečeti dva kopáče přeložené křížem, na petříkovské pečeti byla radlice. Počet obyvatel Ostružné se od poloviny 19. století neustále snižoval. V roce 1869 zde žilo 869 obyvatel, do roku 1900 se jejich počet snížil na 791 ve 144 domech. Až na jednoho se tehdy všichni hlásili k německé obcovací řeči. Avšak postupně se zde po roce 1918, zejména zásluhou železničních zaměstnanců, vytvořila česká menšina (v roce 1930 bylo ze 708 obyvatel 51 Čechů). Pro její rozvoj bylo důležité zřízení železniční stanice na trati z Hanušovic do Frývaldova v roce 1888. Po roce 1945 se hospodářsky málo atraktivní obec začala vylidňovat. Na zemědělské půdě od roku 1949 hospodařil staroměstský státní statek. Na druhé straně se v místě zvyšoval turistický ruch a Ramzová (zvláště po vybudování lanovky na Šerák), ale i Petříkov, se staly oblíbenými turistickými a zejména lyžařskými středisky. V roce 1990 byl v Ostružné hotel, prodejna smíšeného zboží, v Petříkově řada objektů podnikové a individuální rekreace. Význam Ramzovského sedla se již na konci 19. století zvyšoval mj. s počínajícím rozvojem turistiky. Tehdy jako dnes turisté využívali Ramzové jako výchozího bodu k tůrám do oblastí Králického Sněžníku či Hrubého Jeseníku, jejichž je Ramzovské sedlo předělením. V počátcích turistiky sloužily k ubytování tehdy ještě nepočetných návštěvníků hor pouze soukromé hostince, které však časem přestaly jak svou kapacitou, tak úrovní postačovat potřebám doby. Zájem o vybudování vlastní české chaty právě v oblasti Strana 68 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Jeseníků projevila po vzniku československého státu v roce 1918 také česká turistická obec. Úkolu se ujala nově ustavená Severomoravská župa Klubu českých turistů (KČST). V průběhu let se několikrát změnily názory na to, kde by česká chata měla stát; uvažovalo se o okolí Švýcárny či Ovčárny (oblast Pradědu), Červenohorského sedla, Králickém Sněžníku a též i o Ramzové. Ta také byla v r. 1927 pro výstavbu chaty zvolena. Velkorysý záměr vybudovat zde místo chaty velký hotel ve spolupráci KČST, Německého cizineckého svazu a čs. státu byl však na tehdejší dobu zřejmě finančně příliš náročný, takže k realizaci výstavby nakonec nedošlo. Po celé akci zbylo jen 10 tisíc pohlednic s vyobrazeným návrhem chaty, které byly vydány na propagaci výstavby Jesenickou župou KČST. Naši tehdejší němečtí spoluobčané byli praktičtější a cílevědomější. Již v roce 1926 vybudovali při železniční stanici první soukromý turistický hotel s restauračními místnostmi, dvěma hostinskými pokoji a několika společnými noclehárnami. Šlo na tehdejší dobu o moderní stavbu. Po r. 1945 se tento objekt dostal do nájmu správce Ladislava Bazgera, později jej převzala organizace Restaurace a jídelny. V průběhu doby byl hotel značně zmodernizován a propojen provozně s vedlejší budovou.

2.6.3 Demografická a vzdělanostní struktura Celkový počet obyvatel Jesenicka je 19 513 (31. 12. 2005), tj. 46,58 % z počtu obyvatel okresu Jeseník. Hustota obyvatel je velice nízká a činí 86 obyvatel na 1 km2 (průměr za ČR je 129.7 obyvatel na 1 km2), což je způsobeno jeho geomorfologickým charakterem a historickým vývojem. Tendence desetiletého vývoje v letech 1995 – 2005 je charakteristická snižujícím se počtem trvale žijících obyvatel v území. Sídelní struktura je soustředěna hlavně do nížinných oblastí území. Region patří mezi ekonomicky méně vyspělé regiony. Míra nezaměstnanosti je na území Jesenicka (respektive v okrese Jeseník) ve srovnání s republikovým průměrem dvojnásobná. Průměrná mzda nedosahuje ani na krajský průměr. I z tohoto důvodu se jeví rozvoj cestovního ruchu jako jedna z významných příležitostí pro rozvoj regionu.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Počet a struktura obyvatel v Jesenicku Tabulka 38: Počet - produktivní obyvatelstvo k 31. 12. 2005 Průměrný Počet Produktivní věk obyvatel obyvatel obyvatelstvo Jeseník Česká Ves Lipová - lázně Ostružná Okres Jeseník

12377 2566 2594 162 41891

35,4 33,3 35,4 37,8 38,7

8395 1798 1757 99 29952

Produktivní obyvatelstvo v % 67,83 70,10 67,73 61,11 71,5

Zdroj: ČSÚ Olomouc

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že největší počet obyvatel v Jesenicku žije ve městě Jeseníku (63,4 % obyvatel Jesenicka), naopak nejméně v obci Ostružná (0,8 % obyvatel Jesenicka). Poměr produktivního obyvatelstva ve všech obcích Jesenicka se pohybuje v rozmezí 67-69 %, s výjimkou obce Ostružná, kde je poměr produktivního obyvatelstva pouze 61,11 %. Průměrný věk obyvatel Jesenicka je 35,5 let. Nejvyšší věkový průměr obyvatel je obci Ostružná a nejnižší v obci Česká Ves. Tabulka 39: Vývoj celkového počtu obyvatelstva Jesenicka (2001-2005) k 31.12. 2001 Jeseník Česká Ves Lipová - lázně Bělá pod Pradědem Ostružná Okres Jeseník ČR

12617 2504 2564 1785 156 42597 10224192

2002 12517 2516 2563 1802 157 42399 10200774

2003

2004

2005

12457 2554 2590 1820 156 42251 10201651

12431 2568 2601 1819 158 42148 10206923

12377 2566 2594 1814 162 42014 10234092

Zdroj: ČSÚ

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že počet obyvatel od roku 2001 klesá především v obci Jeseník, kde dochází neustále k úbytku počtu obyvatel, způsobenému především migrací, V ostatních obcích Jesenicka dochází k nárůstu počtu obyvatel, který je pozvolný. Celkově se počet obyvatel v Jesenicku od roku 2001 nijak výrazně nemění, ale celkový počet má spíše klesající tendenci.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Tabulka 40: Vývoj obyvatelstva na Jesenicku (údaje 2004) Živě narození

Jeseník Česká Ves Lipová lázně Bělá pod Pradědem Ostružná

-

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Přírůstek (úbytek) celkově celkově Muži Ženy

Muži

Ženy

Muži

Ženy

Muži

Ženy

Muži

Ženy

66 9

65 20

49 5

53 7

126 41

127 28

155 35

152 37

-12 10

-14 4

-26 14

10

13

9

14

38

38

33

32

6

5

11

7

8

10

4

21

23

28

18

-10

9

-1

0

0

1

1

4

2

2

0

1

1

2

Zdroj: ČSÚ

Z pohledu natality a mortality lze konstatovat, že v roce 2004 kromě obce Ostružná byla větší porodnost než úmrtnost. A v rámci celého Jesenicka byl přirozený přírůstek + 45 osob. Je zajímavé, že v rámci celkového přírůstku/ úbytku je nulový rozdíl vůči roku předchozímu.

Vzdělanost obyvatelstva Tabulka 41: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (rok 2001, počet obyv.)

Jeseník Česká Ves Lipová - lázně Bělá pod Pradědem Ostružná Okres Jeseník

Základní

Vyučení a střední odborné bez maturity

Úplné střední odborné s maturitou

Vyšší odborné a nástavbové

Vysokoškolské

Bez vzdělání a nezjištěno

2276 546 457

4020 814 932

2661 455 424

463 65 72

1062 108 109

169 46 69

413

622

305

29

75

31

54 14334

29 7279

1 1060

5 2016

9 838

28 9390 Zdroj: Sčítání lidu 2001

Tabulka 42: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (rok 2001, v %)

21,37 26,84

Vyučení a střední odborné bez maturity 37,73 40,02

22,15

45,18

20,55

3,49

5,28

3,34

28,01

42,16

20,68

1,97

5,08

2,05

22,22

42,86

23,02

0,79

3,97

7,15

37,49

33,48

3,56

14,92

4,69

2,11

Základní

Jeseník Česká Ves Lipová lázně Bělá pod Pradědem Ostružná Okres Jeseník

Úplné střední odborné s maturitou

Vyšší odborné a nástavbové

Vysokoškolské

Bez vzdělání a nezjištěno

24,98 22,37

4,09 3,20

9,97 5,31

1,59 2,26


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Zdroj: Sčítání lidu 2001

V rámci vzdělanosti obyvatel Jesenicka převažuje základní a učňovské, resp. úplné střední odborné vzdělání. Při porovnání s okresem Jeseník, ale zejména s Českou republikou jako celkem, lze konstatovat, že se vzdělanost obyvatelstva Jesenicka liší především nižším procentem středo a vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a vyšším procentem obyvatelstva se základním vzděláním. Významné odlišení lze vidět zejména u procenta vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, které je výrazně nižší než průměr za ČR.

2.6.4 Životní prostředí a ochrana přírody Péče o krajinu Velká část území Jesenicka je krajinářsky velmi pestrá a relativně zachovalá. Péče o krajinu je založena na respektování územních systémů ekologické stability (dále jen „ÚSES“) nadregionálního, regionálního a místního významu. Tento soubor je vytvářen vzájemně propojenými biocentry a biokoridory. Cílem je zvýšit stabilitu krajiny při respektování principu trvale udržitelného rozvoje. Souběžně jsou realizována protierozní opatření a revitalizace říčních systémů. Zákon č. 114/1992 Sb. definuje ÚSES jako vzájemně propojený soubor chráněných území (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky), regionální a nadregionální biocentra a biokoridory ÚSES, přírodní parky a soubor významných krajinných prvků. Vymezení územních systémů ekologické stability zajišťují orgány ochrany přírody a orgány územního plánování na základě podrobného mapování v krajině. Plány a projekty územních systémů ekologické stability schvalují příslušné orgány (u místních ÚSES obecní a městská zastupitelstva) v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí. Chráněná krajinná oblast Jeseníky (CHKO Jeseníky) rozloha 740 km2 vyhlášena v roce 1969. Posláním Chráněné krajinné oblasti Jeseníky je ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí. K typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření včetně vodních toků a ploch, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, jakož i rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu, sídlištní struktura oblasti, urbanistická skladba sídlišť, místní zástavba lidového rázu i monumentální nebo dominantní stavební díla. CHKO Jeseníky se rozprostírá v bruntálském, šumperském a jesenickém okrese. Území Jesenicka tvoří hranice Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, pouze obec Bělá pod Pradědem leží uvnitř této oblasti. V rámci CHKO Jeseníky bylo vyhlášeno několik maloplošných chráněných území. Na území Jesenicka byla v souladu


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko s § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyhlášena jako zvláště chráněná území: 1. Přechodně chráněné plochy (na dobu 10 let -

Katastrální území Dolní Lipová směr Vápenná - zachování mokřadního biotopu s výskytem bledule jarní); Katastrální území Horní Lipová – Sněženky;

2. Přírodní rezervace -

Borek u Domašova; Vysoký vodopád;

Vodní hospodářství – ochrana vod Jesenicko, tak jako celý okres je významnou pramennou oblastí a zdrojem pitné vody i pro Polsko. Hlavním cílem vodohospodářské problematiky je ochrana podzemních zdrojů pitné vody, a to v souvislosti s ukládáním odpadů a zemědělským hospodařením, obnovení ekologické stability krajiny a její retenční funkce. Dále ochrana vodního toku Bělá v souvislosti s jeho ochranou na polské straně jako povrchového zdroje pitné vody. V oblasti Jeseníků je vzhledem ke geografickému členění jakost vody sledována jednak povodím Odry v Ostravě, jednak povodím Moravy v Brně. Ze současných i výhledových vodárenských funkcí vyplývá mimořádný význam vývoje úrovně čistoty vodních toků.

Energetické zdroje a komunální odpad Problematika energetických zdrojů na bázi obnovitelných zdrojů energie a zároveň řešení energetického využití komunálního odpadu (bioodpady apod.), tj. problém celého Jesenicka. Nedostatek energie, ale i její přebytek vyvolávají ekonomické, sociální a ekologické problémy. Z tohoto důvodu musí být snahou regulovat jak zdroje, tak i spotřebu energie za účelem nalezení rozumné rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou, která by uspokojovala potřeby za přijatelné ceny a s minimálními dopady na životní prostředí. V téměř celém Jesenicku je zaveden rozvod zemního plynu a toto palivo představuje dominantní zdroj energie. Ve městě Jeseník to je cca 81 %, elektřina se podílí z 16% a zbytek připadá na biomasu – 3 %. V ostatních plynofikovaných obcích má zemní plyn cca 60 % podíl, využití biomasy se pohybuje v rozmezí cca 7-25 %, ostatní podíl tvoří elektřina. S ohledem na neustálé zvyšování cen zdrojů energií – plyn a elektřina lze předpokládat nárůst podílu biomasy (dřeva) včetně možnosti využití alternativních zdrojů energie (např. větrná, vodní, sluneční energie, geotermální energie apod.). Je však nutno si uvědomit Strana 73 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko i omezené možnosti, a to s ohledem na zachování životního prostředí i pro příští generace, kdy větrná či vodní energie je na území CHKO značně omezena či již v dnešní době vyloučena. Problematika likvidace odpadů je v okrese Jeseník a rovněž tak Jesenicku v současné době řešena ukládáním převážné části komunálního odpadu na skládky. V letech 1991–1995 bylo intenzivně zaváděno oddělené shromažďování využitelných složek komunálních odpadů a vytvořila se síť separačních kontejnerů na plasty, papír, sklo, kovy a textil. Třídění odpadů však bylo zachováno, a to i přes řadu nedostatků a zejména přes ekonomickou nevýhodnost systému. V roce 2000 byla Sdružením města a obcí Jesenicka přijata „Koncepce nakládání s odpady“, kterou vypracovaly Technické služby Jeseník a.s., a kterou se všechny obce zavázaly, že bude i nadále fungovat zavedený systém. V současné době ve většině obcích okresu je prováděn „separovaný“ sběr (papír, plast, kovy, sklo). Textil již dnes není separován, neboť zde není na trhu jeho odbyt, a proto končí na skládkách. Roztříděný odpad je pak odvážen dle schváleného kalendáře svozu na dotřiďovací linku Technických služeb Jeseník a.s. v Jeseníku. Tento pravidelný provoz je výhodný nejen pro Jesenicko, ale i pro provoz dotřiďovací linky. V obcích jsou kovové kontejnery se spodním výsypem, v posledním období se objevují i plastové kontejnery a to zejména díky společnosti EKO-KOM a.s. Praha a Krajskému úřadu Olomouckého kraje. Již několikrát byla řešena úvaha zrušení kontejnerů na kov, který by mohl být vhazován do kontejnerů na papír, popř. na plast a na dotřiďovací lince vyseparován magnetickým separátorem, který zde již je namontován a funguje. Obce se i přes značně neekonomický systém rozhodly tento stav zachovat. V rámci Jesenicka byl v roce 2001 vybudován jediný sběrný dvůr a to v Jeseníku u areálu TSJ a.s., který se jednoznačně osvědčil. Zbytkový komunální odpad je z obcí Jesenicka svážen Technickými službami Jeseník a.s. a je ukládán na provozované skládce TKO v Supíkovicích (S-OO). V okrese jsou v činnosti další skládky. Kapacitu stávajících skládek není možno v budoucnu rozšiřovat a je tedy nutné se soustředit na separaci odpadu včetně biologicky rozložitelného komunálního odpadu a možnosti využití tohoto odpadu jako druhotné suroviny a na skládky ukládat pouze zbytkový odpad. Na celém území okresu není provozována žádná skládka nebezpečných odpadů. Nejbližší je v Rapotíně (okres Šumperk). Je zajišťován i sběr velkoobjemového odpadu, převážně 2 x ročně, a to na jaře a na podzim, do velkých kontejnerů, které se poté odváží na skládku, kde dojde k roztřídění odpadů.

Kvalita ovzduší Imise - množství znečisťujících příměsí je v Jesenicku kontrolováno a vyhodnocováno monitorovacími stanicemi, které jsou umístěny na ulicích Strana 74 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Bezručova, Šumperská a Lipovská, jedna stanice je umístěna v Jeseníku - lázních. Na ulicích Bezručova, Šumperská a Lipovská jsou kontrolovány imise oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Tyto stanice provozuje město Jeseník. Na monitorovací stanici v Jeseníku-lázních jsou kontrolovány mimo imisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku také imise polétavého prachu. Tato stanice vyhodnocuje rovněž meteorologické údaje a provozuje ji Český hydrometeorologický ústav.

Lesnictví a myslivost Zalesnění Jesenicka je velmi významné a přesahuje 70,2 % pokryvnosti území. Velká část původních lesních porostů byla nahrazena druhově skromnou skladbou dřevin - převážně smrkovými porosty. V oblasti Jeseníků se zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa (vodohospodářská, krajinotvorná, půdoochranná, rekreační, klimatická) stává hlavním důvodem jeho obnovy. Bezprostředně je ohrožena horní hranice lesa, vzniká nebezpečí jejího snížení. Imisní holiny zvyšují nebezpečí urychlení erozivních jevů a značně narušují vodohospodářskou funkci území, vyhlášeného za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Převážná část výměry lesů se nachází v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů. Požadavky na zvyšování reprodukčního procesu v lesním hospodářství budou i nadále nepříznivě ovlivněny působením emisí. Vedle znečištěného ovzduší se podílí na poškození lesa klimatické faktory, zejména vliv větru, sněhu a námrazy, dále pak hmyzí škůdci a zvěř. Lesní hospodářství není schopno zamezit nepříznivému vlivu imisí na porosty, proto budou uplatňována preventivní náhradní opatření, která pouze zmírní současný trend poškozování lesa. Jde zejména o: -

změnu druhové skladby ve prospěch odolnějších listnatých dřevin; snížení kyselosti půdy vápněním a hnojením; dosažení únosných stavů zvěře; zvýšení kvality pěstovaného sadebního materiálu.

Lesy ČR i nové majitele čeká do budoucna úkol zásadně přeměnit druhovou skladbu lesa, kdy např. v Jeseníkách by měla klesnout monokultura smrku, výrazně by měl vzrůst podíl buků, ale i modřínů, javorů, jedle - čili návrat k původní symbióze porostů. Harmonická rovnováha výskytu zvěře ovlivňuje přírodní bohatství a tím i zlepšuje životní prostředí. Myslivost ovlivňuje tuto činnost. Území je prostoupeno většími či menšími komplexy lesů, jež skýtají dobrý úkryt pro zvěř, s možností vycházet za potravou do polí. Na území Jesenicka se vyskytuje pestrá škála zvěře. Z mysliveckého hlediska je nejvýznamnější zvěř srnčí a černá, dále pak zvěř jelení. Myslivostí rozumíme činnost zabývající se ochranou, využíváním a zkvalitňováním chovu zvěře a péči o její životní podmínky. Protože zvěř je součástí přírodní složky krajiny, myslivostí není rozuměna jen zájmová činnost omezeného okruhu osob, ale jedna z aktivit směřujících k uchování a zlepšení přírodního bohatství, Strana 75 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko přírody a krajiny vůbec. Jesenicko je svým členěním a zastoupením lesních a zemědělských porostů velmi vhodný pro myslivecký chov a lov zvěře. 2.7

SWOT analýza

Silné stránky: Poloha mikroregionu Jesenicko (řešené území tvoří jeho významnou součást) -

-

Četnost hraničních přechodů. Poloha mezi několika horskými uskupeními – Zlatohorská vrchovina, Hynčická hornatina a Bělská pahorkatina, ale zejména pak Hrubý Jeseník jehož součástí je Medvědská hornatina a jeho turisticky velmi známé a zajímavé lokality – Rejvíz, Ramzová, Červenohorské sedlo, blízký Praděd, Rychlebské hory. Zřízení železničního hraničního přechodu v Glucholazech a železniční propojení Ostružná –Nysa a Ostružná –Opole. Relativní blízkost dálnice A4, která propojuje Polsko (Krakov-Wroclaw) s Německem.

Přírodní zdroje -

-

-

Pestrá a harmonicky utvářená krajina s některými výjimečnými přírodními bloky. Významná část mikroregionu je tvořena zalesněnými plochami (až 70 % pokryvnosti území) a většina jeho území je součástí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Existují zde rovněž chráněná území NATURA 2000. Vysoká úroveň srážek je v zimním období z pohledu cestovního ruchu velice silnou stránkou pro zimní sporty a rekreaci. Rada unikátních chráněných území, resp. přírodních rezervací (NPR Šerák – Keprník, PR Sněžná Kotlina, katastrální území Dolní Lipová směr Vápenná, Borek u Domašova, Vysoký vodopád, další – NPR Praděd, Národní přírodní rezervace Rejvíz. Existence biotypů řady vzácných rostlinných a živočišných druhů. Image území jako regionu se snad nejčistším ovzduším v ČR, to vše ve spojení Chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky.

Atraktivity -

-

Přírodní atraktivity – Naučná stezka Rejvíz vč. rašeliniště a Velkého a Malého mechového jezírka, Jeskyně Na Pomezí a rovněž řada chráněných rostlin (bledule v Lipové -lázních atd.). Atraktivity architektonicko – historického charakteru Jeseník - Vodní tvrz, osada Jeseník - lázně, pozdně renesanční radnice z roku 1610, Strana 76 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Měšťanský dům, Priessnitzovo sanatorium, Rozhledna na Zlatém Chlumu, Lipová - lázně – bývalá rychta a existence architektonicky cenných tradičních staveb. - Atraktivity sakrálního charakteru Jeseník – farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Morový sloup Nejsvětější Trojice, Ostružná – barokní kostel sv. Tří králů. - Ostatní atrakce s historickou a kulturní hodnotou Jeseník – Bludný balvan, Priessnitzův pomník, pomník obětem čarodějnických procesů, Český pomník se sochou Hygie, Lipová - lázně – pomník obětem frývaldovské stávky, hrobka rodiny Schrothů. - Významné historické osobnosti (Vincenz Priessnitz - zakladatel lázní, Johann Schroth – zakladatel lázní Dolní Lipová, Rod Diggerů z Augšpurku - podnikatelský rod z 16. století, Reginald Kneifel - pedagog a přírodovědec, Josef Neugebauer - prelát, farář, Edmund Weiss - vědec a astrolog, Prof. MUDr. Richard Werner – lékař přední odborník na poli zhoubných nádorů)., sestra Klára Fietz – blahořečená jeptiška. - Dvoje lázně – Priessnitzovy léčebné lázně a.s. v Jeseníku a Lázně Dolní Lipová – Schroth s.r.o. v Lipové - lázních. - Rovněž velké množství pramenů (cca 60), z nichž většina vyvěrá v místech zlomů zemské kůry a propojení tradic lázeňství se zachovalou přírodou a krajinou zvyšuje atraktivitu území. - Trasy pro cykloturistiku pro běžecké lyžování. - Sjezdovky pro sjezdové lyžování. - Turistické stezky (např. Jesenický okruh). - Rozvinuté lesnictví s výrazným potenciálem pro myslivost. Ekonomická situace -

-

-

-

Nejvýznamnějšími sektory podle počtu subjektů se jeví obchod, stravovací a ubytovací služby, průmysl, stavebnictví, zemědělství a lesnictví. Zejména stravovací a ubytovací služby jsou nabízeny v poměrně rozsáhlých kapacitách, což může tvořit solidní základ pro podnikání v cestovním ruchu. Velmi významným rysem jsou konkurenceschopné ceny služeb spojených s cestovním ruchem, a to nejen pro „západní“ turisty, ale také dobrý rozsah atraktivních cen pro domácí a regionální turisty - zvláště konkurenceschopné v porovnání s regiony Krkonoše a Šumava. Většina významných průmyslových podnikatelských subjektů již prošla hlavní transformační vlnou a dá se předpokládat jejich další stabilní vývoj. Dobře vytvořené portfolio podnikatelských aktivit v mikroregionu (cestovní ruch, lázeňství, zemědělství a lesnictví, průmysl). V sektoru zemědělství jsou v regionu vhodné podmínky spíše pro živočišnou výrobu - chov jatečného skotu (0,4% podíl v ČR) a ovcí (0,5% podíl v ČR).


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Ostatní -

-

-

-

-

Podpora Jeseníků ČCCR, jako jedné ze 6 turistických oblastí s národním i mezinárodním významem. Nízká hustota osídlení, nabízející pro rekreanty relativně vysokou anonymitu. Členství obcí mikroregionu v Euroregionu Praděd – umožňující propojení na společné projekty s polskými partnery s využitím financování z fondů EU. Zainteresovanost řady podnikatelských subjektů na rozvoji mikroregionu a jejich ochota participovat na rozvojových aktivitách. Podpora rozvoje cestovního ruchu ze strany obcí mikroregionu. Členství zástupců mikroregionu v profesních organizacích CR (Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, Destinační management Moravsko-Slezský o.p.s.) a odborných komisích CR na regionální úrovni (Komise pro rozvoj cestovního ruchu Rady Olomouckého kraje, Komise cestovního ruchu Euroregionu Praděd, Komise cestovního ruchu Sdružení města a obcí Jesenicka). Provoz cyklobusů a skibusů pro turisty. Existence prvních subjektů zabývajících se agroturistikou a biozemědělstvím. Existence a praktické využívání specializovaných krajinotvorných programů (praktická zkušenost s tvorbou a fundraisingem projektů péče o krajinu se zapojením místních obyvatel - Hnutí Brontosaurus). Existence silnic I. Třídy I./44 a I./60. Existence železniční tratě Hanušovice-Jeseník –Mikulovice – Glucholazy (PL) – Ostrava. Existence Integrovaného dopravního systému. Jednotný systém sběru komunálního odpadu (jedna svozová společnost, jednotný plán odpadového hospodářství Sdružení města a obcí Jesenicka). Malé množství průmyslového odpadu. Potenciál obnovitelných energetických zdrojů (dřevo, biomasa apod.). Dobře fungující Integrovaný záchranný systém. Dobrá úroveň středního školství. Dlouhodobě fungující partnerství subjektů česko-polského příhraničí (např. zrcadlové projekty podpořené programy EU).


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Slabé stránky

Poloha mikroregionu Mikroregion se nachází v severovýchodní části ČR v blízkosti hranic s Polskem, avšak mimo hlavní obchodní a dopravní tahy, ať již z pohledu evropského, či i z pohledu republikového.

Dostupnost mikroregionu -

-

-

Horší dopravní dostupnost a obslužnost, zejména pak v zimním období, je slabinou mikroregionu. Tato slabina se týká jak nákladní tak osobní dopravy. Zejména se jedná o dostupnost mikroregionu z vnitrozemí (hlavně v zimním období). Horší kvalita komunikací (jejich povrchů) a nízká propustnost (podjezd v Ostružné, špatná kvalita mostů). Tyto nedostatky se týkají jak napojení na okolí a hlavní dopravní tahy, tak vnitřní dopravní obslužnosti mikroregionu. Slabinou je rovněž nedostatečné silniční a informační značení (orientace v obcích), které je velmi nepříjemným nedostatkem zejména pro zahraniční návštěvníky a návštěvníky ze vzdálenějších částí ČR.

Přírodní zdroje -

-

-

Mikroregion se nachází v chladné oblasti, s vysokými hodnotami srážek rozloženými v podstatě do celého roku a v létě nepříznivě ovlivňujícími rekreační přitažlivost. Drsnější klima s kratším vegetačním obdobím a větším erozním ohrožením půd (větší citlivost půd na změnu chemismu). Lokálně silně poškozená krajina a krajinný ráz (lom Smrčník, sedlo Pomezí, vzdušné vedení el. energie např. v okolí Lázní – Muzikantské stezky, lokálně v Adolfovicích). Nedostatečné využití biomasy v mikroregionu. Místy velké plochy druhově nevyhovujících a nestabilních lesů (smrkové monokultury).

Atraktivity -

Nedostatečné je zajištění takovým charakterem atrakcí, které by vhodně dotvářely program turistů v případě špatného počasí a v zimní sezóně (např. sportovní atrakce – aquaparky a fitcentra, zábavní centra, nákupní centra atd.). Strana 79 (celkem 153)


Nedostatečná je údržba běžeckých stop a sjezdových tratí v lyžařských střediscích.

Ekonomická situace -

-

Zejména z pohledu zemědělské - rostlinné výroby je problematické drsné podnebí a kopcovitý charakter krajiny, způsobující nízké hektarové výnosy. Z pohledu porovnání může být za slabinu považována nezaměstnanost, která je v současné době téměř dvojnásobně vyšší než průměr v ČR. Nízká veřejná podpora podnikatelských subjektů v cestovním ruchu (zejména provozujících či uvažujících o provozování agroturistiky). Malá provozní stabilita subjektů žádajících o různé druhy grantů a podpor. Nedostatek místního kapitálu k rozvoji podnikání. Nižší kupní síla obyvatelstva mikroregionu.

Lidské zdroje -

-

-

Z pohledu úrovně vzdělanosti je mikroregion pod průměrem ČR. Chybí větší podíl SŠ a VŠ vzdělaných pracovníků. Slabá je rovněž jazyková vybavenost obyvatelstva. Zjevný je nedostatek zkušeností a profesionality v plánování, rozvoji a fungování cestovního ruchu, roztříštěnost a nedostatečná komunikace jednotlivých organizací jak v soukromém tak i ve veřejném a neziskovém sektoru. Pasivita a nízké sebevědomí místního obyvatelstva.

Služby/infrastruktura -

Nedostatečná kvalita ubytovacích kapacit a doprovodných služeb. Nízká úroveň nabídky finančních služeb (směnárny, bankomaty, bezhotovostní platby). Nízká úroveň služeb pro motoristy, drahé pohonné hmoty. Neexistence standardizace služeb pro cestovní ruch, provázaných s národními standardy.

Informovanost/propagace -

Neoddiskutovatelnou slabinou je kvalita propagace a informovanosti o možnostech a nabídce mikroregionu v cestovním ruchu a kooperace při sestavování propagačních materiálů. Strana 80 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Ostatní -

-

-

Nedostatek kooperace a komunikace mezi klíčovými subjekty v regionu. Špatná proorganizovanost cestovního ruchu v regionu. Problémy s vlastnictvím zařízení cestovního ruchu (část kapacit je vlastněna subjekty, které zdědily ubytovací kapacity a dnes je pronajímají), které způsobují často nedostatek oddanosti sektoru a stagnující rozvoj zařízení a služeb. Přetrvávající nižší úroveň propracovanosti a připravenosti produktů cestovního ruchu. Nízká úroveň pronikání do národního a mezinárodního cestovního ruchu pokud se týká znalosti plného rozsahu atrakcí v oblasti - region je jen velmi omezeně uváděn v národní a mezinárodní nabídce cestovního ruchu. Nedostatek pracovních míst pro čerstvé absolventy. Nedostatečné podmínky pro rozvoj malého podnikání. Nedostatečná jazyková vybavenost personálu v ubytovacích a stravovacích službách. Horší dostupnost lázeňské péče pro zájemce z řad návštěvníků neubytovaných v lázních. Dopad globálního oteplování a s tím spojené výkyvy počasí v zimě. Nedořešený integrovaný dopravní systém. Špatné technické parametry železniční sítě. Neexistence likvidace biologicky rozložitelných odpadů. Nedostatečná vytříděnost využitelných odpadů z komunálního odpadu.

Příležitosti -

-

-

-

-

Celkově dobré příležitosti pro rozvoj regionálního/místního cestovního ruchu, jelikož je zde v dostupné blízkosti větší populační základna - trhy (Ostravsko, také zejména sousední region Polska - Nysa, Wroclaw). Zájem o „produktové balíky“ v cestovním ruchu, spojené s rostoucím zájmem turistů o atrakce, související i se speciálními a historickými výrobami (vápenictví, kamenictví atd.). Dobré příležitosti pro rostoucí (speciální) volnočasové a hobby trhy (outdoorové aktivity - sjezdové lyžování, běžecké lyžování, cyklistika, pěší a horská turistika, a dále agroturistika). Využití zdravé horské a podhorské krajiny s čistým životním prostředím pro další rozvoj cestovního ruchu (zejména agroturistiky a hippoturistiky - celoroční, dlouhodobější pobyty). Rozvoj poznávacího cestovního ruchu realizací individuálních, specializovaných programů propojených s vnímáním a poznáváním krajiny („prožívání, zážitek“ z krajiny).



-

-

-

Rostoucí zájem Čechů o domácí turistiku (roste podíl těch, kteří mají zájem více poznávat krásy České republiky a pro něž zahraniční dovolená se stává ekonomicky stále náročnější). Rostoucí zájem o vlastní zdraví na národní i mezinárodní úrovni (lázeňské a wellness pobyty). Vzrůstající obliba produktů zdravé výživy (propojení zdravého životního stylu se zdravým stravováním). Využití zdravé přírody a krajiny jako zdroje léčiv a kvalitních, zdravých potravin (např. ovoce, čaje, med aj). Zájem původních obyvatel a jejich potomků o vlastní historii. S ohledem na charakter území (přírodní hodnoty národního i evropského významu) a ekonomický profil regionu (vysoká nezaměstnanost a nízká úroveň kvalifikace pracovních sil) je příležitost získat veřejnou finanční podporu na úrovni Olomouckého kraje, NUTS II, ČR i EU. Zvýšení atraktivity území odstraněním lokálních poškození krajinného rázu a vzhledu sídel (např. kabelizace elektrického vedení, rekultivace). Vytvoření regionálního managementu – jako koordinátora rozvojových aktivit a postupné uvedení jeho činnosti do života. Růst národní a mezinárodní podpory využívání obnovitelných a druhotných energetických zdrojů (energetické plodiny, dřevný odpad – piliny, štěpka a kůra apod.). Rostoucí poptávka a orientace na produkty z přírodních materiálů a zejména z mramoru, kamene a dřeva. Zájem zahraničních investorů o oblasti ve střední a východní Evropě. Napojení Mikroregionu na silniční síť SEVER – JIH v rámci Olomouckého kraje. Dobudování a modernizace páteřního dopravního systému a jeho napojení na nadřazenou síť. Elektrifikace železniční sítě a napojení na krajskou dopravní síť. Spolupráce s polskou stranou v oblasti dopravy – stejné dopravní společnosti: CONNEX, ČD, AD. atd. Výstavba lanovek a vleků pro rozvoj CR, včetně alternativního pohonu těchto systémů. Dobudování systému cyklostezek a zimních běžeckých tras. Zavedení Schengenského prostoru – zlepšení propustnosti hranic s Polskem. Možnosti napojení silniční a železniční sítě na polskou dopravní síť (dálnice A4 Krakow-Katowice-Berlin). Využití tradic lázeňství a odkazu Vincenze Priessnitze a Johanna Schrotha.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Hrozby -

-

-

-

-

Pokud nebudou podniknuta aktivní opatření, jiné regiony/mikroregiony v České republice a zejména na severní Moravě se chopí dostupných příležitostí v cestovním ruchu, aby se dostaly na přední místo spolu s Prahou, Karlovými Vary a Jižními Čechami. Potenciální ekonomické přínosy z cestovního ruchu by byly pro mikroregion ohroženy - kdy alternativní průmyslová odvětví není tak snadné zřídit. Rostoucí konkurence v boji o získání investic do regionu. Zhoršování životního prostředí a poškození významných přírodních zdrojů zejména z důvodu neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu. Riziko výrazného negativního poškození přírody a krajinného rázu i vod ve vztahu k rozsáhlým infrastrukturním záměrům – riziko ztráty image regionu se zachovalou přírodou a krajinou, obdobně riziko ztráty ploch využitelných pro pěstování léčivých plodin či biopotravin. Přetrvávající nízká kooperace a spolupráce mezi subjekty činnými v cestovním ruchu a zemědělství. Trvající nedostatečná či nulová podpora některých odvětví (včelařství, ovocnářství, biopotravinářství). Neexistence menších a středních potravinářských zpracovatelských jednotek (nemožnost např. i vývozu zdravých produktů z kvalitních místních surovin do zahraničí). Necitlivé úpravy architektury a rozbití, rozmělnění obrazu sídel v krajině realizací architektonicky, pozičně či barevně nevhodných staveb. Riziko ztráty harmonie krajiny v případě kácení vzrostlých mimolesních dřevin bez adekvátní náhrady. Z důvodu spoléhání se především na domácí (a sousední) trhy je sektor cestovního ruchu citlivý na jakékoliv zvraty celkové ekonomické situace na těchto trzích. Nedostatek koncepčnosti a podpory ze strany veřejné správy. Blízkost regionů/mikroregionů s některými konkurujícími si programy (Beskydy, Orlické hory, Krkonoše). Zhoršování ekonomické situace v ČR. Možná averze místního obyvatelstva k přílivu turistů. Konkurenční lázeňská zařízení v Čechách (Karlovy Vary, Mariánské Lázně) i na Moravě (Hodonín, Ostrožská Nová Ves, Smrdáky). Změna financování lázeňské péče (přechod na samoplátce). Zásadní zhoršení životního prostředí v mikroregionu přechodem na nízkokvalitní paliva (hnědé uhlí, plasty…). Globální aspekty (oteplení planety a posun pásma sněhu do vyšších poloh, přívalové deště apod.). Nedostatek kvalitního personálu vlivem vyšší migrace z mikroregionu. Nedostatek financí na nákladnější rozvojové projekty (zejména v cestovním ruchu). Oddalování rekonstrukce páteřních dopravních sítí a jejich napojení na nadřazenou síť. Strana 83 (celkem 153)


Špatná propustnost hranic i po zavedení Schengenského prostoru. Odliv „mozků“ z mikroregionu do metropolních oblastí. Tématická SWOT území

Níže uvedené dílčí SWOT analýzy obsahují stávající charakteristiky na území turistického regionu Jeseníky 2.8.1 Atraktivity cestovního ruchu Silné stránky -

Lázeňství a jeho silná tradice; Dobré přírodní podmínky pro zimní i letní turistiku; Atraktivní přírodní prostředí (hory, údolí, naučné stezky, jeskyně); Velká pestrost atraktivit na relativně malém území; Kulturně historické památky (zámky, rozhledny); Potenciál historických událostí Praděd jako symbol Jeseníků.

Slabé stránky -

-

Chybějící atraktivity volnočasového, relaxačního a zábavního charakteru; Průměrné povědomí o turistických atraktivitách Jeseníků v Čechách a nízké povědomí v příhraničních oblastech Polska a bývalého východního Německa, jako hlavních zahraničních zdrojových trhů; Nedostatečná údržba a z toho pramenící špatný stav některých kulturních památek; Absence pravidelných akcí nadregionálního významu.

Příležitosti -

-

-

Možnost rozšíření a vybudování atraktivit volnočasového, relaxačního a zábavního charakteru, zvýšení povědomí o regionu v Čechách a zahraničí,zlepšení údržby kulturních památek využitím fondů EU; Rostoucí zájem: • zdravý životní styl a z toho pramenící zájem o aktivní dovolenou; • šetrné formy cestovního ruchu spojené s poznáním; • technické památky; Propojení cestovního ruchu s kulturou a historií.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Ohrožení -

Podcenění významu připravenosti na čerpání prostředků z EU především z podnikatelské sféry; Nekoncepční investice do atraktivit cestovního ruchu bez vazby na skutečné potřeby regionu; Nízké investice do údržby a obnovy kulturních a historických památek; Podcenění významu doprovodných služeb; Rostoucí konkurence atraktivit jiných destinací.

2.8.2 Infrastruktura cestovního ruchu

Silné stránky -

Potenciál v počtu lázeňských zařízení; Výborné podmínky pro rozvoj běžeckého lyžování; Hustá, atraktivní a dobře značená síť turistických stezek; Provoz skibusů a cyklobusů; Koncepční přístup Olomouckého kraje k modernizaci v Jeseníkách; Rozvíjející se síť cyklotras.

silniční

sítě

Slabé stránky -

Nedostatek doplňkové infrastruktury ubytovacích zařízení pro relaxaci a wellness; Špatná technická infrastruktura některých významných lyžařských areálů, absence moderního lyžařského areálu; Ubytovací zařízení v nevyhovující struktuře; Nevyhovující kvalita ubytování některých lázeňských zařízení; Nedostatečná kilometráž cyklistických stezek, zvláště ucelených stezek jako produktů CR a infrastruktury s nimi spojených; Špatná dopravní dostupnost celého regionu a nevyhovující stav vozovek, nedostatek sezónních parkovacích míst; Nevyhodnocení rozvojového potenciálu.

Příležitosti -

-

Možnost využití prostředků z EU, Olomouckého kraje a dalších zdrojů na modernizaci a budování infrastruktury cestovního ruchu jak pro veřejnou tak podnikatelskou sféru; Podpora projektů PPP.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Ohrožení -

Nepřipravenost a podcenění významu čerpání prostředků z EU především z podnikatelské sféry; Nekoncepční investice do infrastruktury cestovního ruchu bez vazby na skutečný potenciál regionu; Špatná komunikace mezi institucemi cestovního ruchu a ochrany životního prostředí.

2.8.3 Nabídka – služby, produkty, kvalita, lidské zdroje

Silné stránky -

Přijatelná cenová úroveň služeb i produktů cestovního ruchu v regionu; Nízká průměrná mzda v regionu.

Slabé stránky -

Absence nových a originálních produktů cestovního ruchu regionu Jeseníky uplatnitelných v rámci České republiky i v zahraničí; Nedostatek produktů pro víkendy a mimosezónu; Nedostatečná kvalifikace personálu veřejných i podnikatelských služeb (pohostinnost, jazykové znalosti, .. ); Špatná dopravní obslužnost některých atraktivit cestovního ruchu; Termínová nekoordinovanost a časově pozdní připravenost plánu akcí v regionu.

Příležitosti -

Využití nadprůměrného potenciálu k vytváření nových nosných produktů cestovního ruchu; Nové systémy certifikace jakosti jako nástroj zvyšování kvality; Projekt MMR „Vzdělávání v cestovním ruchu“.

Ohrožení -

Nepochopení zásadního významu tvorby nových a inovovaných produktů a neschopnost vytvoření cílených produktů a produktových balíčků; Konkurence produktů jiných regionů; Podcenění významu zvyšování kvality služeb; Podcenění významu lidských zdrojů.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 2.8.4 Organizace, řízení, marketing a financování cestovního ruchu

Silné stránky -

-

Koncepční zajištění podpory Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu ze strany Olomouckého kraje; Program rozvoje cestovního ruchu a dílčí marketingové strategie a programy rozvoje cestovního ruchu na území celého regionu; Snaha o progresivní formy marketingu v oblasti cestovního ruchu (komunikační kampaň, street a road marketing, Olomouc Region Card jako nástroj podpory prodeje, fam tripy a press tripy); Prezentace na veletrzích a výstavách cestovního ruchu; Poměrně velký počet informačních středisek; Kvalitní prezentace na internetu některých měst, středisek a turistických cílů.

Slabé stránky -

Do nedávné doby zcela chybějící komunikační strategie a její realizace v praxi; Nepropojenost www stránek, nejednotný a doposud omezený informační systém a chybějící rezervační systém; Neexistující zpětná vazba s návštěvníky; Nezájem incommingových cestovních kanceláří o region Jeseníky; Region zasahuje do dvou administrativních celků: Olomouckého a Moravskoslezského kraje; Nízká koordinace činností jednotlivých institucí zabývajících se CR a bariéry ve spolupráci jednotlivých subjektů na trhu CR (podnikatelská sféra, neziskový sektor, veřejná správa).

Příležitosti -

Financování marketingových aktivit z fondů EU; Podpora a zefektivnění činnosti Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu; Podpora partnerství v cestovním ruchu; Spolupráce s Polskem a s celou destinací Morava.

Ohrožení -

Podcenění přípravy kvalitních a klíčových projektů financovaných ze SF EU a nezískání potřebných fin.zdrojů; Nevhodná segmentace, zacílení, umístění produktů a špatný návrh a realizace komunikačních kampaní; Přetrvávání neschopnosti;



spolupráce a prosazování partikulárních zájmů jednotlivých subjektů cestovního ruchu a nízké zapojení podnikatelů v oblasti cestovního ruchu do přípravy a realizace projektů financovaných ze SF EU.

2.8.5 Poptávka – návštěvníci

Silné stránky -

Vysoké Vysoké Vysoké Vysoký

procento návštěvníků, kteří přijíždějí za lázeňstvím a relaxací; procento návštěvníků, kteří přijíždějí ze vzdálenosti přes 100 km; počet návštěvníků, přijíždějících do regionu opakovaně; podíl domácích návštěvníků.

Slabé stránky -

Nízký a stagnující podíl zahraničních návštěvníků; Pokles počtu turistů z Polska.

Příležitosti -

Rostoucí zájem o zdravý životní styl a produkty s tím spojené – cykloturistika, aktivní dovolená, wellness, fitness; Nárůst podnikových „eventů“ a incentivního cestovního ruchu; Rostoucí zájem o domácí cestovní ruch a některých nových zahraničních cílových segmentů.

Ohrožení -

Silná konkurence (zejména v oblasti kvality a ceny) jiných podobných regionů; Neschopnost oslovit cílový trh vhodnou a atraktivní nabídkou; Změna financování lázeňské péče (úbytek pobytů pacientů hrazených zdravotními pojišťovnami).



Analýza vazeb na další sektory ovlivňující problematiku cestovního ruchu

Vazby a vztahy odvětví cestovního ruchu k území jako takovému a k dalším odvětvím národního hospodářství mají z pohledu přítomnosti a rozvoje cestovního ruchu v území charakter bariéry či omezení. Typickou bariérou rozvoje území jsou geografické charakteristiky území a typickým omezením je dosavadní kulturně-historický vývoj území. Mezi geografické charakteristiky patří podmínky přírodní, z charakteru reliéfu, klimatu a hydro-biologických poměrů území.

vyplývající

Z pohledu kulturně-historického vývoje zejména intenzita využití území, existence i jiných způsobů využití území, existence či neexistence ochrany přírody, krajiny, kulturního dědictví apod.

2.9.1 Vymezení bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu Bariéry (hranice) a omezení (limity) rozvoje cestovního ruchu lze chápat jako exogenní (vnější) podmínky omezující celkový potenciál rozvoje cestovního ruchu v území na využitelný potenciál rozvoje cestovního ruchu v území. Mezi typická omezení z pohledu rozvoje cestovního ruchu patří: -

stávající stávající stávající stávající stávající stávající

struktura a urbanizace a hustota osídlení; struktura a intenzita industrializace území; druh a intenzita zemědělské výroby v území; struktura a hustota dopravní infrastruktury; struktura a kapacity technické infrastruktury; podmínky z hlediska územního plánování a rozvoje území.

Mezi typické bariéry rozvoje cestovního ruchu zejména patří: -

ochrana životního prostředí; ochrana přírodního a kulturního dědictví; bezpečnostní politika státu.

Bariéry a omezení rozvoje území jsou tak zpravidla dlouhodobě stálé, nikoliv však neměnné. Zda-li je určitá exogenní podmínka charakteru bariéry nebo omezení, záleží zpravidla na její subjektivní interpretaci z časového hlediska. Bariéru je možné za určitých podmínek z dlouhodobého hlediska chápat pouze


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko jako omezení a naopak některá omezení se mohou za určitých podmínek proměnit v bariéru. Bariéry a omezení rozvoje cestovního ruchu jsou zpravidla výstupem celospolečenského kompromisu o charakteru, podmínkách a intenzitě využití území. Při přijímání celospolečenského kompromisu by se měli především zohledňovat zásady dlouhodobě udržitelného rozvoje území z pohledu ekonomické, ekologické a sociální politiky, tedy nejen z pohledu cestovního ruchu. 2.9.2 Popis bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu Urbanizace a industrializace území Sídelní struktura na území Jesenicka vykazuje nízkou hustotu urbanizace a nízkou hustotu osídlení, převážně charakteru individuálních staveb s výjimkou Města Jeseník, které má vyšší hustotu osídlení s charakterem bytových domů. Rozloha průmyslových areálů podniků a průmyslových zón na území Jesenicka je vzhledem k rozloze celého území nevýznamná. Charakter stávajících průmyslových aktivit v území neovlivňuje významným způsobem okolní živé i neživé složky životního prostředí ani nezatěžuje okolí exhalacemi, hlukem či nadměrnou prašností. Stávající struktura a stupeň urbanizace a industrializace území Jesenicka nepředstavuje bariéru ani významné omezení rozvoje cestovního ruchu.

Zemědělská výroba a údržba krajiny V současné době se na území Jesenicka neprovozuje ve větší míře intenzivní forma zemědělství. Naopak v uplynulých letech došlo k návratu k extenzivním formám údržby horských luk a pastvin. Zemědělství v současné době nepředstavuje ani bariéru ani omezení rozvoje cestovního ruchu, naopak vytváří předpoklady rozvoj určitých forem cestovního ruchu.

Dopravní a technická infrastruktura Stávající strukturu dopravní sítě na území Jesenicka lze považovat při stávajícím stupni zatížení za dostatečnou. Vzhledem k rozloze chráněných Strana 90 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko území a místy velmi zvrásněnému horskému reliéfu krajiny jsou možnosti rozšiřování silniční sítě na určitých místech již vyčerpány. Kvalita povrchu a šířkové profily většiny hlavních komunikací jsou po provedených investicích v minulých letech a investicích plánovaných v přijatelném stavu. Území Jesenicka je vybaveno základní technickou infrastrukturou. Rekonstrukce a opravy silnic II. a III. třídy Návrh oprav a rekonstrukcí silnic byl zpracován na základě podkladů Olomouckého kraje a SSOK a je v souladu s výsledkem multikriteriálního hodnocení stavu silnic. Řeší zlepšení stavu silnic ve stávající trase, odstranění bodových závad, úprav povrchů, rekonstrukce křižovatek, úpravy dopravně problémových míst a nehodových míst v síti silnic Olomouckého kraje. V tabulce jsou silniční úseky rozděleny podle okresů. Návrh seznamu bude sloužit pro další přípravu staveb, pro případné aktuální zařazení do plánu staveb při získání dalších finančních prostředků pro tento účel. Okres Jeseník Silnice II. třídy Poř. Číslo číslo silnice

Popis úseku

Délka [km]

Náklady [tis. Kč]

Termín realizace [předpokládaný]

Poznámky

1.

456

Žulová - Červená Voda - Stará Červená Voda

9,0

54 020

2007

2.

457

Javorník -Travná

4,0

28 557

2007

3.

457

26,0

209 511

2008

4.

453

Javorník - Mikulovice Jeseník - Rejvíz - Dolní Údolí - Horní Údolí

20,0

99 422

2008

5.

369

hr. Okresu - Lipoválázně

úseky

25 000

2009

rekonstrukce opravy úseků po objížďce při rek. ČHS

6.

453

Bukovice - Rejvíz

2,0

12 000

2009

oprava

vybrané úseky rekonstrukce a oprava vybrané úseky kompletní rekonstrukce, část oprava

428 510 Silnice III. třídy Poř. Číslo číslo silnice

Popis úseku

Délka [km]

Náklady [tis. Kč]

Termín realizace

Poznámky


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko [předpokládaný] 1.

3693

Ostružná - Petříkov

2,3

58 438

2009

zpracovaná studie

2.

4531

Bílý Potok - Bílá Voda

7,0

55 935

2008

rekonstrukce

3.

4532

Bílá Voda

0,9

3 798

2010

rekonstrukce

4.

45313 Vojtovice-Bergov

2,5

15 789

2011

5.

4537

Buková - Bernartice, opěrné zdi

2,2

53 220

2010

rekonstrukce zpracovaný investiční záměr

6.

4551

Písečná - Nová Ves

3,6

27 037

2009

rekonstrukce

7.

4562

Nová Červená Voda

2,0

14 754

2010

8.

4576

Hukovice - hr. s PR Horní Heřmanice

3,8

28 512

2011

9.

4571

3,1

10 007

2008

rekonstrukce vybrané úseky kompletní rekonstrukce, část oprava rekonstrukce, bez mostů, DZS

3,0

18 000

2008

oprava

10.

Travná - Zálesí Jeseník(Lipovská ul.)45319 Lipová-lázně

285 490 Zdroj: Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013.

Územní plánování a rozvoj Územní plány měst a obcí ve vymezeném území významným způsobem preferují funkční využití jednotlivých rozvojových ploch ve prospěch cestovního ruchu, jako dlouhodobě perspektivního odvětví národního hospodářství. Územní plánování a rozvoj nepředstavuje omezení rozvoje cestovního ruchu.

Ochrana přírody a krajiny Na území Jesenicka se nachází velkoplošné chráněné území – CHKO Jeseníky a několik maloplošných chráněných území. Uplatňování zásad ochrany přírody a krajiny dle Zákona o ochraně přírody krajiny 114/92 Sb. Správou Chráněné krajinné oblasti, velmi omezuje způsob a zejména intenzitu využití takto chráněného území, nejen z pohledu cestovního ruchu. Lze říci, že ochrana přírody a krajiny zamezuje v CHKO jakémukoliv využití.



Za určitých podmínek je možné ochranu přírody a krajiny považovat za pozitivní z pohledu rozvoje cestovního ruchu, neboť čistá krajina a nezničená příroda je z dlouhodobého hlediska jedním z hlavních faktorů rozvoje trvale udržitelného cestovního ruchu, zejména v případech, je-li potenciál cestovního ruchu závislý zejména na charakteru přírodních podmínek území a jeho vnímání jako atraktivního z hlediska volnočasových aktivit. V současné době představuje ochrana přírody a krajiny významnou bariéru rozvoje cestovního ruchu.



3 STANOVENÍ PROBLÉMŮ, STRATEGIE ŘEŠENÍ A CÍLŮ VE VZTAHU K VYUŽITÍ POTENCIÁLU ROZVOJE ÚZEMÍ V CESTOVNÍM RUCHU Z kvantifikační analýzy a analýzy SWOT vyplývá, že hlavními problémy cestovního ruchu na území Jesenicka jsou: Hlavní problém/y: H1: Nejednoznačné zaměření infrastruktury a služeb na konkrétní formu/y cestovního ruchu; H2: Disproporce mezi kapacitami a kvalitou jednotlivých souvisejících druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu; H3 Existence nevyužitého potenciálu rozvoje cestovního ruchu vzhledem k využitelnému potenciálu cestovního ruchu v území; Specifické problémy: S1: Absence určitých druhů služeb a infrastruktury cestovního ruchu; S2: Nevyhovující struktura infrastruktury a kvalita služeb cestovního ruchu. S3: Nedostatečná kapacita infrastruktury a služeb cestovního ruchu;

3.1

Zásadnost a význam těchto problémů

H1: hlavní problém 1 Nejednoznačné zaměření infrastruktury a služeb na konkrétní formu/y cestovního ruchu. Na první pohled není tento problém vidět. Každá část vymezeného území disponuje určitou infrastrukturou a službami cestovního ruchu. Proč se však stále nedaří do území přilákat více návštěvníků a turistů a na delší dobu než krátkou? Jednou z hlavních příčin je „nepřehlednost a nečitelnost“ nabídky služeb daného území pro potenciálního zákazníka. Příklad: Pokud se řekne Karlovy Vary, ihned se většině dotázaných vybaví spojení – lázně / hotely – filmový festival – golf /letiště – cizinci / Rusové apod. Ve stále se zostřující konkurenci jednotlivých destinací cestovního ruchu mezi sebou bude tento problém stále více významným při úspěšnosti v získávání návštěvníků pro území Jesenicka a Jeseníků samotných.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko H2: hlavní problém 2 Disproporce mezi kapacitami a kvalitou jednotlivých souvisejících druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu Existují kvantitativní i kvalitativní disproporce ve struktuře současné vybavenosti území jednotlivými druhy infrastruktury a služeb cestovního ruchu typickými pro nejvhodnější formy cestovního ruchu. Některé druhy či prvky infrastruktury a služeb cestovního ruchu nejsou zastoupeny (nabízeny) vůbec. Nabídka služeb určitého druhu je závislá na nabídce jiného druhu služeb, stejně jako se ovlivňuje nabídka služeb individuálního nabízejícího s jeho konkurencím. Mohou si buď vzájemně prospívat, doplňovat se, sdílet společné zákazníky nebo si vzájemně škodit, přímo konkurovat a přetahovat se o každého zákazníka. Pouze druhově ucelená a kapacitně vyvážená struktura služeb cestovního ruchu může být maximálně funkční a tím dlouhodobě konkurenceschopná. H3 - hlavní problém 3 Nevyužitý potenciál cestovního ruchu v území – možnost dalšího rozvoje Výsledky kvantifikační analýzy potvrzují, že stále existuje nemalý prostor ke zvýšení současné míry zatíženosti území. tj existuje mezera mezi současným stupněm využití, mírou vybaveností území infrastrukturou a službami cestovního ruchu a celkovým využitelným potenciálem cestovního ruchu, tohoto území. Jednotlivé specifické problémy S1, S2, S3 jsou interpretovány z pohledu jednotlivých druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Údaj uvedený v závorce uvádí druh „potenciálu infrastruktury“ této infrastruktury. Druh „potenciálu infrastruktury“ vyjadřuje míru důležitosti (nezbytnosti) daného druhu infrastruktury pro další rozvoj cestovního ruchu.

Specifické problémy: Atraktivity cestovního ruchu (primární) Přírodní památky a atraktivity: 1) Potřeba nalezení dlouhodobého kompromisu v míře a způsobu využití a ochrany přírodních památek a přírodních zdrojů; 2) Potřeba nalezení dlouhodobého kompromisu v míře a způsobu využití území a územní ochranou chráněných území CHKO, NPR a jiných; 3) Potřeba rozšíření nabídky doprovodných služeb poskytovaných provozovateli přírodních památek a atraktivit. Strana 95 (celkem 153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 4) Nevyužitý potenciál některých přírodních atraktivit v oblasti cestovního ruchu (zpřístupnění, nabídka programů zaměřených na očistu ducha a mysli, meditace, antistresové programy); 5) Nevyužitý potenciál pro zatraktivnění krajiny doplněním drobných staveb a zařízení v krajině - zejména obnova existujících (altány, výhledy, odpočívadla apod.). Kulturní / Technické památky a atraktivity: 1) Nedostatečná údržba a špatný současný technický stav kulturních a technických památek a atraktivit cestovního ruchu; 2) Nevyužitý potenciál historického odkazu rodáků a slavných osobností Jesenicka; 3) Nedostatečné propojení kulturních a technických památek na další aktivity cestovního ruchu. 4) Nevyužitý potenciál v ekonomizaci památek v oblasti cestovního ruchu;

Specifické problémy: Infrastruktura cestovního ruchu (primární potenciál) Zimní sporty a rekreace: 1) Absence či nedostatečné kapacity infrastruktury a služeb pro běžecké lyžování (sítě udržovaných tras, horské boudy, drobná infra. apod.); 2) Potřeba zvýšení kvality poskytovaných služeb zimních sportů. 3) Absence či nedostatečná kapacita navazující infrastruktury a služeb typu zábavních zařízení navazujících na zimní sporty (bowling, krytá sportoviště apod.); 4) Absence či nedostatečný počet sportovních akcí a soutěží provázaných s infrastrukturou a službami zimních sportů. 5) Nevyužitý potenciál přírodních podmínek pro zimní sporty (skiareály); Letní sporty a rekreace: 1) Nedostatečná kapacita infrastruktury a služeb letních sportů (venkovní sportoviště, koupaliště, sítě značených tras, drobná infrastruktura v území); 2) Absence infrastruktury a služeb letních sportů (golfová hřiště, krytá sportoviště, kryté bazény apod.); 3) Nevyužitý potenciál rozvoje letních sportů a rekreace na horách (budování inline stezek apod.); 4) Nevyužitý potenciál rozvoje cykloturistiky v návaznosti na napojení lokálních cyklostezek na regionální a dálkové cyklostezky; 5) Absence či nedostatečný počet sportovních akcí a soutěží provázaných s infrastrukturou a službami letních sportů. 6) Absence či nedostatečné kapacity navazující doprovodné infrastruktury a služeb typu zábavních zařízení navazujících na letní sporty.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Lázeňství (včetně vodních atrakcí): 1) Nevyužitý potenciál (tradice) lázeňství a relaxačních a ozdravných pobytů 2) Nedostatečná kapacita a kvalita současné infrastruktury a služeb lázeňských zařízení (typu wellness, relax, rehab, balneo) 3) Absence významné infrastruktury vodních sportů (vodní atrakce typu aqua-, wellness-, balneocenter) 4) Absence či nedostatečné kapacity navazující doprovodné infrastruktury a služeb typu zábavních zařízení navazujících na lázeňství. Kulturně-poznávací cestovní ruch: 1) Absence pravidelných kulturních akcí nadregionálního významu; 2) Nízký počet pravidelných a nepravidelnost kulturních akcí regionálního a místního významu; 3) Nízká míra provázanosti pořádaných kulturních akcí na jiné aktivity cestovního ruchu (míra spolupráce jiných poskytovatelů služeb, dostupnost informací pro návštěvníky) Venkovská turistika (eko-, hippo-, agroturistika apod.): 1) Nevyužitý potenciál rozvoje venkovského cestovního ruchu; 2) Neexistence specifické infrastruktury pro rozvoj služeb - sítě značených hippostezek a hippotras; 3) Malá kapacita infrastruktury a kvalita služeb venkovského cestovního ruchu (ranče, farmy). 4) Absence či nedostatečný počet sportovních akcí a soutěží provázaných s infrastrukturou a službami venkovské turistiky.

Specifické problémy – Infrastruktura a služby CR (sekundární) 1) Absence některých typů hromadných ubytovacích zařízení ve stávající struktuře nabídky (zejména vyšších standardů ubytování a stravování); 2) Nízký počet oficiálně certifikovaných hromadných ubytovacích zařízení; 3) Nízká (nevyhovující) úroveň kvality hromadných ubytovacích zařízení; 4) Nevyužitý potenciál rozvoje dalších ubytovacích a stravovacích služeb; 5) Nedostatečná provázanost této infrastruktury a služeb formou produktů cestovního ruchu na některý z druhů primární infrastruktury a služeb. Specifické problémy – Technická a dopravní infrastruktura 1) Potřeba vybudování kvalitních velkokapacitních parkovišť a odstavných ploch pro automobily v těsné blízkosti významné infrastruktury jednotlivých forem cestovního ruchu 2) Potřeba vybudování kvalitních velkokapacitních parkovišť a odstavných ploch pro automobily v zázemí turistických center s napojením na alternativní způsob dopravy (systém cyklo-, ski-, busů a vlaků)


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 3) Potřeba koordinovaného zkapacitňování technické infrastruktury a vybraných silnic ke zkapacitňované či nově budované infrastruktuře a službám cestovního ruchu. 3.2

Cíle a strategie řešení těchto problémů

Vize Vzhledem k jednotnému přístupu ke strategickému a koncepčnímu rozvoji cestovního ruchu na území Olomouckého kraje je vhodné ztotožnit či navázat vizi rozvoje Jesenicka na vizí rozvoje celého turistického regionu Jeseníky, v jehož srdci se vymezené území Jesenicka nachází.

Jeseníky – jednotná, dobře dostupná a profesionálně řízená destinace cestovního ruchu s moderními turistickými středisky národního a středoevropského významu, jedinečná v oblasti přírodního bohatství a pestré nabídky volnočasových aktivit, rozhodujícím způsobem přispívající k ekonomické prosperitě a trvale udržitelnému rozvoji Jeseníků i Olomouckého kraje. Zdroj: Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007 – 2009, upraveno

Definování vize vychází z předpokladů, že využití především přírodního ale i kulturního potenciálu Jeseníků pro rozvoj cestovního ruchu je ovlivněno nejednotností celého území ve společném postupu organizace a řízení cestovního ruchu, v marketingu a propagaci cestovního ruchu, v neexistenci produktů cestovního ruchu, v pomalé modernizaci infrastruktury a chybějících službách a volnočasových aktivitách. Vize bude realizována formou koordinovaného rozvoje jednotlivých druhů využití území z pohledu trvale udržitelného rozvoje území s důrazem na rozvoj nejvhodnějších forem cestovního ruchu při současné podpoře extenzivního a ekologického zemědělství a odklonu od další industrializace území, s ohledem na stabilizaci trvale žijící populace a sídelní struktury urbanizovaného území.

Hlavní cíl Podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje území prostřednictvím identifikace a koordinace aktivit a soustředění zdrojů (finančních, lidských) na řešení identifikovaných problémů v určité tématicky vymezené oblasti při současném využití socioekonomického rozvojového potenciálu území Jesenicka, prostřednictvím rozvoje:


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 1) nejvhodnějších forem cestovního ruchu s největším potenciálem: -

zimní sporty a rekreační pobyty v horách, letní rekreace a pobyty v horách, lázeňské a wellness pobyty, pěší turistika a cykloturistika, alternativně specifické formy venkovské turistiky, městská turistika.

2) se zaměřením na konkrétní výsledky rozvoje cestovního ruchu: -

zvyšování kvality poskytovaných služeb a kvalifikace pracovníků; zvyšování počtu návštěvníků a jejich průměrných denních výdajů; prodlužování průměrné délky pobytu návštěvníků; zvýšení zaměstnanosti vytvářením nových pracovních míst v oboru.

Rozvoj a podpora infrastruktury uvedených nejvhodnějších forem cestovního ruchu přímo navazuje na stávající strukturu a stupeň vybavenosti území infrastrukturou a službami cestovního ruchu a naplňuje předpokládané dopady IPRÚ.

Specifické cíle rozvoje cestovního ruchu (IPRÚ) a strategie řešení problémů

Specifický cíl 1. 1. kvalitativní fáze rozvoje cestovního ruchu - období realizace cca 2007-11 Snížení disproporcí mezi kapacitami a kvalitou jednotlivých souvisejících druhů infrastruktury a nabídky služeb cestovního ruchu na stávajícím stupni využití potenciálu cestovního ruchu. Specifickým cílem v tomto období bude stabilizace stávající struktury vybavenosti území, tj. infrastruktury a služeb, budování dosud zcela chybějí infrastruktury cestovního ruchu, včetně zvyšování kvality současné nabídky služeb cestovního ruchu, rekonstrukce vybraných atraktivit cestovního ruchu min. regionálního významu (kulturních, technických a jiných památek) památek a jejich intenzivnější využití v oblasti cestovního ruchu Současně s takto pojatým cílem rozvoje infrastruktury bude probíhat další rozvoj a prohlubování systematizujících opatření v oblasti společného marketingu a propagace turistického regionu Jeseníky, tvorby a podpory


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko prodeje produktů cestovního ruchu, koordinace sběru a poskytování informací pomocí jednotného informačního a rezervačního systému cestovního ruchu. Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu bude i nadále provádět koordinaci a řízení cestovního ruchu a prohlubovat vzájemnou spolupráci s poskytovateli služeb na straně nabídky i poptávky cestovního ruchu, součinnost při administraci IPRÚ a individuálních projektů cestovního ruchu.

Specifický cíl 2. 2. kvantitativní fáze rozvoje cestovního ruchu - období realizace cca 2011-15 Zvýšení atraktivity území rozvojem infrastruktury a nabídky služeb cestovního ruchu a zvýšení míry využití potenciálu cestovního ruchu. Specifickým cílem v tomto období bude koordinované zvyšování kapacit, kvality a certifikace nabídky služeb a stávajících druhů infrastruktury cestovního ruchu, budování nových druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu, rekonstrukce a intenzivnější využití dalších (i méně významných) atraktivit cestovního ruchu (kulturních, technických a jiných památek), a to vše v zájmu dosažení vyššího stupně využití potenciálu cestovního ruchu vyšší návštěvnosti Jeseníků. Současně s takto pojatým cílem rozvoje infrastruktury a nabídky služeb cestovního ruchu bude probíhat další rozvoj a prohlubování systematizujících opatření v oblasti společného marketingu a propagace turistického regionu Jeseníky, tvorby a podpory prodeje produktů cestovního ruchu, koordinace sběru a poskytování informací pomocí jednotného informačního a rezervačního systému cestovního ruchu, nabídka palety produktů incentivního cestovního ruchu. Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu bude i nadále provádět koordinaci a řízení cestovního ruchu a prohlubovat vzájemnou spolupráci s poskytovateli služeb na straně nabídky i poptávky cestovního ruchu, součinnost při administraci IPRÚ a individuálních projektů cestovního ruchu.



4 POPIS AKTIVIT NAPLŇUJÍCÍCH DOSAŽENÍ CÍLŮ A STRATEGIE ŘEŠENÍ, VČETNĚ INDIKATIVNÍHO SEZNAMU PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ 4.1

Aktivity dle druhu sektoru národního hospodářství

Před identifikací konkrétních aktivit rozvoje cestovního ruchu je potřeba zmínit základní zásadu podmiňující dlouhodobou spolupráci a koordinovaný rozvoj jakýchkoliv aktivit v cestovním ruchu, a to vyjasnění rolí veřejného, soukromého a neziskového sektoru při rozvoji cestovního ruchu. Subjekty veřejného sektoru by se z charakteru své funkce měly zaměřovat na opatření a aktivity veřejného zájmu, či s převažujícím veřejným zájmem, jenž jsou typické jejich roli v rámci regionálního rozvoje. Doplňkově je možné, aby z konkrétních důvodů byli nositeli aktivit, jenž jsou typické pro soukromý sektor. Těmito důvody může být ekonomická nerentabilita či vysoké riziko spojené s realizací určitých investic. Subjekty soukromého sektoru by se z charakteru své funkce měly zaměřovat na opatření a aktivity podnikatelského, zejména ziskového charakteru vedoucí k rozšiřování a zkvalitňování služeb typických pro trh cestovního ruchu. Doplňkově je možné, aby z konkrétních důvodů zástupci soukromého sektoru realizovali i investice „kvaziveřejného“ zájmu, zpravidla poskytované za jiných než tržních podmínek. Subjekty neziskového sektoru by se z charakteru své funkce měly zaměřovat na „kvaziveřejná“ opatření či aktivity, jenž jsou zpravidla poskytovány na jiném než tržním principu, ale jejich poskytování nenáleží do typických aktivit veřejného sektoru. Role aktivit neziskového sektoru je z pohledu cestovního ruchu spíše doplňková. Zpravidla se jedná o neinvestiční aktivity s cestovním ruchem související, ale primárně zaměřené na ekologii, ochranu životního prostředí, osvětu, prevenci a volnočasové aktivity, rozvoje lidského duševního potenciálu, vzdělávání, kulturu a nehmotné kulturní dědictví a další. Navrhované konkrétní aktivity či okruhy aktivit naplňujících cíle IPRÚ. 4.2

Aktivity 3.1 – veřejný a neziskový sektor

Konkrétní aktivity uvedené níže prezentují typické aktivity nejvhodnějších forem cestovního ruchu na území Jesenicka a zároveň aktivity, jenž by měly být vzhledem k filozofii tvorby a zaměření intervencí z ROP SM, oblasti podpory 3.1


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko – Integrovaný rozvoj cestovního ruchu, způsobilé k podpoře právě z tohoto opatření. Jednotlivé níže uvedené soubory aktivit představují konkrétní opatření k naplnění výše definovaných cílů rozvoje cestovního ruchu a odpovídají strategii řešení problematiky rozvoje etapách, pomocí specifického cíle 1 a 2.

Aktivita 3.1 A – Sportovně-rekreační zařízení a infrastruktura (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (venkovní a kryté sportovně-rekreační areály včetně golfových hřišť a sportovně-zábavní centra, např. fittness, bowling apod.), s vazbou na lázeňství a relaxaci (wellness a balneo centra a sanatoria, venkovní a kryté plavecké areály a bazény), případně i budování klíčové nové infrastruktury, pouze nenachází-li se dosud daný druh infrastruktury na vymezeném území. (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (venkovní a kryté sportovně-rekreační areály včetně golfových hřišť a sportovně-zábavní centra, např. fittness, bowling apod.), s vazbou na lázeňství a relaxaci (wellness a balneo centra a sanatoria, venkovní a kryté plavecké areály a bazény), případně i budování nových i stávajících druhů infrastruktury cestovního ruchu

Aktivita 3.1 B – Infrastruktura pro turistiku a zimní sporty (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Budování, rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu s vazbou na zimní sporty a rekreaci (sítě udržovaných běžeckých tras a stezek včetně údržby), jednotného systému značení turistických tras a stezek (pěších, cyklo, běžkařských, inline, tématicko-naučného charakteru), případně včetně drobných staveb a mobiliáře (lavičky, přístřešky, odpočívadla, veřejná WC, studánky, altány, tančírny, rozhledny)


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Aktivita 3.1 C – Dopravní dostupnost a doprava v klidu (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Budování, rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury, pro dopravu v klidu (parkoviště apod.) včetně nezbytné technické infrastruktury, zejména v návaznosti na systém integrované dopravy ve vymezeném území (systém záchytných parkovišť a dopravy typu Auto-SKI bus/vlak, Auto-CYKLO bus/vlak).

Aktivita 3.1 D – Specifické formy cestovního ruchu (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Rekonstrukce, modernizace a stavební úpravy hippostezek, hippotras a jejich sítí, včetně adaptace stávajících objektů s přímou návazností na využití v oblasti venkovské turistiky, zejména agroturistiky, ekoturistiky a hippoturistiky.

Další podpůrné aktivity ve vazbě na oblast podpory 3.1 - Podpora neinvestičních aktivit v cestovním ruchu (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Příprava a realizace marketingu a propagace produktů cestovního ruchu a destinace cestovního ruchu, podpora statistiky a informačních technologií a informačních, komunikačních a rezervačních systémů v cestovním ruchu, standardizace a zkvalitňování služeb Podpora realizace neinvestičních aktivit cestovního ruchu, či zaměřených na turisty, zejména v oblasti volnočasových aktivit, kultury a kulturního dědictví, ochrany životního prostředí apod. (festivaly, kulturní akce a produkce, výroční a folklorní akce, sportovní turnaje a zábavní soutěže, jiné zájmové aktivity). Poznámka zpracovatele: Tato aktivita nebude realizována pomocí intervence IPRÚ z oblasti podpory 3.1 či 3.3. ROP NUTS II Střední Morava. Většina uvedených aktivit je způsobilá k čerpání v rámci oblasti podpory 3.4. Propagace a řízení. Návaznost neinvestičních aktivit v cestovním ruchu na budování a rozvoj infrastruktury a služeb je nezbytnou podmínkou dosažení cílů stanovených v IPRÚ.



Aktivity 3.3 – soukromý sektor

V této kapitole uvedené aktivity musí svým charakterem a věcným obsahem navazovat na podmínky vytvořené realizací aktivit (projektů) podpořených intervencí oblasti podpory 3.1 za dodržení zásady integrovaného přístupu a využití synergických efektů jednotlivých intervencí. Současně musí být respektován partnerský princip veřejného a soukromého sektoru. Konkrétní aktivity uvedené níže prezentují typické aktivity nejvhodnějších forem cestovního ruchu na území Jesenicka a zároveň aktivity, jenž by měly být vzhledem k filozofii tvorby a zaměření intervencí z ROP SM, oblasti podpory 3.3 – Podnikatelská infrastruktura a služby, způsobilé k podpoře právě z tohoto opatření. Aktivita 3.3 A – Sportovně-rekreační zařízení a infrastruktura (specifický cíl 1 – období 2007 – 2011 i specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na letní a zimní sporty a rekreaci na horách (venkovní a kryté sportovně-rekreační areály včetně golfových hřišť a sportovně-zábavní centra, např. fittness, bowling, sjezdové areály, vleky a lanovky, snowtubing, snowboard parky, sítě udržovaných běžeckých tras a stezek včetně údržby apod.), s vazbou na lázeňství a relaxaci (wellness a balneo centra a sanatoria, venkovní a kryté plavecké areály a bazény), jednotného systému značení turistických tras a stezek (pěších, cyklo, běžkařských, inline, hippo, tématicko-naučného charakteru), případně včetně drobných staveb a mobiliáře (lavičky, přístřešky, odpočívadla, veřejná WC, studánky, altány, tančírny, rozhledny) případně i budování nových i stávajících druhů infrastruktury cestovního ruchu pouze ve vazbě na dosud již vybudovaný druh infrastruktury na vymezeném území. Aktivita 3.3 B – Hromadná ubytovací zařízení (specifický cíl 1 – období 2007 – 2011 i specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Budování, rekonstrukce, modernizace, zvyšování standardů kvality ubytovacích zařízení hotelového či obdobného typu včetně interiérového vybavení za podmínky současného rozšiřování doprovodných služeb (sport-, relax-, wellness charakteru) zejména v kategorii Hotel, Motel, Penzion v kategorii *** a vyšší včetně Garni, s podmínkou povinné certifikace takového zařízení v uvedených kategoriích. Podpořeny budou pouze aktivity navazující na podmínky vytvořené realizací aktivit (projektů) podpořených intervencí oblasti


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko podpory 3.1, které jsou svou povahou významné (klíčové) a kvantitativně výrazné. Uvedení konkrétního projektového námětu (záměru) v indikativním seznamu nijak nezavazuje poskytovatele dotace, aby nositeli námětu na jeho budoucí realizaci poskytl dotační prostředky. Uvedení námětu zejména napomáhá nositelům s plánováním jejich přípravy a realizace do konkrétní priority či oblasti podpory Regionálního operačního programu NUTS II Střední Morava či jiných operačních programů v České republice. 4.4

Návrh parametrů pro výběr individuálních projektů

Na základě doporučení pracovní skupiny IPRÚ byly navrženy následující parametry pro výběr individuálních projektů: Návrhy jsou dvojího charakteru: -

preference určitého druhu přijatelných aktivit; omezení celkové výše dotace na jeden individuální projekt pro oblast podpory 3.3 – Podnikatelská infrastruktura a služby a to jako dotační strop ve výši max. 50 mil. Kč.

Preference druhu přijatelných aktivit pro oblast podpory 3.3: Preference by mohla být zajištěna v zásadě dvěma způsoby: -

jednoznačným zúžením výčtu stávajících přijatelných aktivit; bodovým zvýhodněním projektů při jeho vlastním hodnocení.

V současné době jsou v Prováděcím dokumentu ROP NUTS II Střední Morava uvedeny přijatelné aktivity v oblasti podpory 3.3 Tyto aktivity by pro účely administrace IPRÚ byly zúženy na rozsah přijatelných aktivit odpovídající aktivitám potřebným z hlediska realizace strategie IPRÚ, tedy aktivit uvedených v kapitole IPRÚ 4.3 – oblast podpory 3.3. Bodové zvýhodnění by vyjadřovalo míru shody s dokumentem IPRÚ jako koncepčním (strategickým) dokumentem. Pokud by předmět projektu zcela odpovídal zaměření aktivity IPRÚ uvedených v předchozích podkapitolách, pak by získal plný počet bodů, v opačném případě by body za takto pojaté kritérium hodnocení nezískal žádné.


Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Pro zjednodušení hodnocení budou parametry rozděleny do třech základních skupin dle jejich váhy a to jako parametry klíčové, parametry žádoucí a parametry podpůrné.

Aktivita 3.3 A – Sportovně-rekreační zařízení a infrastruktura Parametry pro aktivitu 3.3 A Klíčový parametry: − Nadregionální význam investice; − Zvýšení konkurenceschopnosti území; − Neexistence obdobného zařízení ve spádovém území (minimálně vymezené území); − Zvýšení návštěvnosti území turisty. Žádoucí parametr: − Přímá vazba na projekty 3.1. Podpůrné parametry: − Přímá vazba na ostatní projekty 3.3; − Soulad s trendy v oblasti sportu a cestovního ruchu; − Míra citlivosti zásahu do krajinného rázu.

Aktivita 3.3 B – Hromadná ubytovací zařízení Parametry pro aktivitu 3.3 B Klíčový parametr: − Komplexnost služeb);

poskytovaných

služeb

(široká

nabídka

doprovodných

Žádoucí parametr: − Kvalitativní faktor. Podpůrný parametr: − Míra citlivosti zásahu do krajinného rázu.



5 POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ, VČETNĚ KVANTIFIKACE CÍLŮ A DEFINOVÁNÍ RELEVANTNÍCH INDIKÁTORŮ Popis očekávaných výsledků a výstupů jednotlivých aktivit jsou uvedeny v identifikačních listech jednotlivých aktivit, které tvoří přílohu IPRÚ. Jednotlivé indikátory výstupů, výsledků a dopadů jednotlivých aktivit jsou přehledně uvedeny v následující tabulce. Druh indikátoru Indikátory výstupu: počet podpořených projektů počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení počet nových / zrekonstruovaných zařízení doplňkové infrastruktury Délka nových / nově značených stezek a tras Počet km udržovaných běžeckých tras počet nových a zrekonstruovaných záchytných parkovišť. Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení doplňkové infrastruktury Počet nových nebo zrekonstruovaných ubytovacích zařízení Počet nových / zkvaliněných služeb nabízených ubytovacími zařízeními počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro venkovskou turistiku Indikátory výsledku: nárůst počtu přenocování Indikátory dopadu: počet vytvořených pracovních míst zvýšení počtu návštěvníků území

hodnota indikátoru (minimální) jednotka 3.1 A 3.1B

3.1C

3.1D

3.3A

3.3B

ks

2

1

2

1

4

6

ks

2

0

0

0

4

0

ks

0

10

0

0

0

0

km

0

0

10

0

0

0

km

0

0

10

0

0

0

ks

0

0

1

0

0

0

ks

0

0

0

1

0

0

ks

0

0

0

0

0

6

ks

0

0

0

0

0

6

ks

0

0

0

0

0

0

v%

5

0

0

1

5

0

ks

5

1

1

1

5

1

v%

10

1

1

1

10

1

Zdroj: zpracovatel



Typické výstupy a výsledky aktivit rozvoje cestovního ruchu

Zohledníme-li typické výstupy aktivit realizovaných v cestovním ruchu, dostaneme množinu dalších možných indikátorů výstupů a výsledků těchto aktivit, které je možné využít při detailnějším monitoringu administrace a udržitelnosti výstupů intervencí v rámci IPRÚ. Tabulka 43: Další možné indikátory výstupů a výsledků aktivit

Atraktivity a atrakce cestovního ruchu

Infrastruktura a služby CR

-

počet ks rekonstruovaných přírodních památek a atraktivit; počet ks rekonstruovaných technických památek a atraktivit; počet ks rekonstruovaných kulturních památek a atraktivit; počet ks realizovaných kulturních akcí nadregionálního významu; počet ks realizovaných kulturních akcí regionálního významu; počet ks realizovaných sportovních akcí nadregionálního významu; počet ks realizovaných sportovních akcí regionálního významu; počet ks realizovaných společensko-zábavních akcí nadreg.významu; počet ks realizovaných společensko-zábavních akcí reg.významu; počet ks realizovaných jiných tématických akcí nadreg.významu; počet ks realizovaných jiných tématických akcí reg.významu; počet ks nově zřízených / rekonstruovaných TIC; počet bm/km rekonstruovaných komunikací; počet m2 rekonstruovaných parkovacích ploch; počet ks rekonstruovaných parkovacích míst; počet ks rekonstruovaných parkovacích míst pro postižené; počet bm/km nových komunikací; počet m2 nových parkovacích ploch; počet ks nových parkovacích míst; počet ks nových parkovacích míst pro postižené; počet ks nových / inovovaných dopravních systémů; počet ks nakoupených dopravních prostředků; počet bm rekonstruovaných lanových a jiných drah; počet bm nově vybudovaných lanových a jiných drah; počet bm rekonstruované technické infrastruktury; počet bm nové technické infrastruktury; počet bm rekonstruovaných /modernizovaných stezek a tras; počet bm značených / udržovaných stezek a tras; počet ks pořízených specifických strojů a zařízení na údržbu stezek a tras; počet ks instalovaného / rekonstruovaného značení stezek a tras; počet ks nových / rekonstruovaných veřejných sociálních zařízení; počet ks instalovaných / rekonstruovaných informačních tabulí a směrovek (jakéhokoliv druhu); počet ks nových / rekonstruovaných prvků drobné doplňkové infrastruktury; počet ks nových / rekonstruovaných vleků a sjezdovek; kapacita osob/hod. nových / rekonstruovaných vleků a sjezdovek; počet ks nových / rekonstruovaných venkovních sportovišť; počet ks nových / rekonstruovaných krytých sportovišť; počet ks nových / inovovaných služeb (půjčoven, předmětů apod.); počet ks nových služeb venkovského cestovního ruchu; počet ks nových / rekonstruovaných lázeňských objektů; počet ks nakoupených lázeňských strojů a zařízení;



kapacita osob/hod. u nových / inovovaných lázeňských procedur; počet ks nových / modernizovaných lůžek v lázních a sanatoriích; počet ks nových / rekonstruovaných ubyt/stra.zařízení; počet ks nových / zmodernizovaných pokojů/lůžek; počet ks nových / zmodernizovaných míst v restauracích apod.; počet ks nových / udržených pracovních míst (ubyt/stra.zařízení); počet ks nových / modernizovaných doprovodných služeb ubytovacího zařízení; kapacita osob/hod. nového / modernizovaného stra.zařízení; počet ks nových / modernizovaných míst v sálech a saloncích; počet ks nových / modernizovaných zábavních zařízení; počet ks specifické kapacity zábavních atrakcí (bowlingových drah, kulečníkových stolů, strojů a zařízení apod.);

Zdroj: zpracovatel

5.2

Typické dopady a přínosy aktivit rozvoje cestovního ruchu

Obdobně jako existují typické výstupy aktivit v cestovním ruchu, tak i dopady a přínosy jsou mnoha aktivitám v cestovním ruchu společné. Další možné indikátory dopadů využitelné při administraci a monitoringu IPRÚ jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 44: Další možné monitorovací indikátory dopadů aktivit Atraktivity a atrakce cestovního ruchu

-

Infrastruktura a služby CR

-

počet ks domácích návštěvníků přírodních památek a atraktivit; počet ks zahraničních návštěvníků přírodních památek a atraktivit; počet ks domácích návštěvníků technických památek a atraktivit; počet ks zahraničních návštěvníků technických památek a atraktivit; počet ks domácích návštěvníků kulturních památek a atraktivit; počet ks zahraničních návštěvníků kulturních památek a atraktivit; počet ks vzniklých / udržených pracovních míst památky a atraktivity; počet ks domácích návštěvníků kulturních akcí nadreg.významu; počet ks zahraničních návštěvníků kulturních akcí reg.významu; počet ks domácích návštěvníků sportovních akcí nadreg.významu; počet ks zahraničních návštěvníků sportovních akcí reg.významu; počet ks domácích návštěvníků společensko-zábavních akcí nadreg.významu; počet ks zahraničních návštěvníků společensko-zábavních akcí reg.významu; počet ks domácích návštěvníků jiných tématických akcí nadreg.významu; počet ks domácích návštěvníků jiných tématických akcí reg.významu; počet ks nově vzniklých/udržených pracovních míst akcí; počet ks návštěvníků TIC; počet ks nově vzniklých pracovních míst v TIC; počet ks návštěvníků využívajících stezky a trasy; počet ks nově vzniklých/udržených pracovních míst (údržba stezek); počet ks návštěvníků (uživatelů) veřejných sociálních zařízení; počet ks nově vzniklých/udržených pracovních míst; počet ks domácích návštěvníků (uživatelů) vleků a sjezdovek;



počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet počet

ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks

zahraničních návštěvníků vleků a sjezdovek; nových/udržených pracovních míst (vleky a sjezdovky); domácích návštěvníků venkovních sportovišť; zahraničních návštěvníků venkovních sportovišť; domácích návštěvníků krytých sportovišť; zahraničních návštěvníků krytých sportovišť; nových/udržených pracovních míst (sport, půjčovny); nově vzniklých/udržených pracovních míst (lázně); nových/udržených pracovních míst (ubyt/stra.zařízení); domácích návštěvníků ubytovacího/stravovacího zařízení; zahraničních návštěvníků ubyt./stravovacího zařízení; nových/udržených pracovních míst (zábavní atrakce); domácích návštěvníků zábavních atrakcí; zahraničních návštěvníků zábavních atrakcí;

Zdroj: Zpracovatel

Dle varianty a modifikace konkrétního monitorovacího indikátoru by bylo možné analogicky odvodit dílčí ukazatele z těchto základních: -

zvýšení standardu a kvality poskytovaných služeb; zvýšení spokojenosti návštěvníka s poskytovanými službami; zvýšení obratů, výnosů provozovatelů infrastruktury cestovního ruchu; zvýšení obratů a výnosů poskytovatelů služeb cestovního ruchu; zvýšení obratů a výnosů provozovatelů a poskytovatelů jiných zařízení a služeb v území; zvýšení daňové výtěžnosti a poplatků místních samosprávných orgánů; zvýšení průměrné mzdy zaměstnanců v cestovním ruchu a příbuzných oborech; snížení míry nezaměstnanosti v cestovním ruchu a území obecně; zvýšení spokojenosti místních obyvatel a úrovně kvality života; rozšíření variety a dostupnosti služeb pro místní obyvatele.


Integrovaný plán rozvoje území - Jesenicko

6 FINANČNÍ PLÁN, VČETNĚ POPISŮ ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ – ATIVITY SOUKROMÉHO SEKTORU 6.1

Aktivity veřejného sektoru (prioritní) Plánovaný objem finančních prostředků IPRÚ (v tis. Kč)

Plánovaný objem způsobilých výdajů Aktivita Název: Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (SF a SR) z toho soukromé Aktivita Název: Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (85 %) z toho soukromé (15 %) Aktivita Název Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (85 %) z toho soukromé (15 %) Aktivita Název Celkové předpokládané zdroje

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko1 5 mil. Kč

450 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

5 mil. Kč

450 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

Vybudování wellness centra v Jeseníku – I. etapa 107 mil. Kč 90 mil. Kč 17 mil. Kč

53,5 mil. Kč 45 mil. Kč 8,5 mil. Kč

53,5 mil. Kč 45 mil. Kč 8,5 mil. Kč

Podpora rozvoje a údržba lyžařských, běžeckých tratí v Jeseníkách 7,5 mil. Kč

1,5 mil. Kč

6,375 mil. Kč 1,125 mil. Kč

1,275 mil. Kč 0,225 mil. Kč

3 mil. Kč

3 mil. Kč

2,55 mil Kč 2,55 mil Kč 0,45 mil. Kč

0,45 mil. Kč

Podpora rozvoje skibusů, cyklobusů a tripbusů v Olomouckém kraji 1,7 mil. Kč

300 tis. Kč

700 tis. Kč

700 tis. Kč

111(153)


z toho veřejné (85 %) z toho soukromé (15 %) Aktivita Název Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (85 %) z toho soukromé (15 %) Plánované zdroje Celkem za IPRÚ z toho veřejné (85 %) z toho veřejné (40 %) z toho soukr. 1Není

1,445 mil. Kč 0,255 mil. Kč

255 tis. Kč

595 tis. Kč

595 tis. Kč

45 tis. Kč

105 tis. Kč

105 tis. Kč

Jeseníky na koni 1,5 mil. Kč 1,275 mil. Kč 0,225 mil. Kč

300 tis. Kč

400 tis. Kč

400 tis. Kč

400 tis. Kč

255 tis. Kč

340 tis. Kč

340 tis. Kč

340 tis. Kč

45 tis. Kč

160 tis. Kč

160 tis. Kč

160 tis. Kč

100 mil. Kč 85 mil. Kč 0 mil.Kč 15 mil. Kč

součástí alokace ze 3.1, financováno z prostředků Technické pomoci ROP SM.

Náhradní aktivity k financování v případě nepodpoření aktivit ve výše uvedené tabulce (prioritních) Aktivita Název Celkové předpokládané zdroje

Záchytné parkoviště vč. informačního střediska pro lokalitu Ostružná, Ramzová, Petříkov 20 mil. Kč

6 mil. Kč

7 mil. Kč

7 mil. Kč

z toho veřejné (85 %)

17 mil.Kč

5,1mil. Kč

5,95 mil. Kč

5,95

z toho soukromé (15 %)

3 mil. Kč

0,9 mil. Kč

1,05 mil. Kč

1,05

Aktivita Název Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (40 %) z toho soukromé (60 %)

Sportovně - rekreační centrum Lipová – lázně 20 mil. Kč

5 mil. Kč

5 mil. Kč

5 mil. Kč

5 mil. Kč

8 mil. Kč 12 mil. Kč







Aktivity soukromého sektoru Plánovaný objem finančních prostředků IPRÚ (v tis. Kč)

Plánovaný objem způsobilých výdajů

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Aktivita

Individuální či integrované projekty soukromého sektoru (bez omezení)

Název: Celkové předpokládané zdroje 3.3.1 z toho veřejné (SF a SR) 1 z toho soukromé

288,333 mil. Kč 144,166 mil. Kč 144,166 mil. Kč

Celkové předpokládané 66,666 mil. Kč zdroje 3.3.3 z toho veřejné (SF a SR)

33,333 mil. Kč

z toho soukromé

33,333 mil. Kč

10 mil. Kč

60 mil. Kč

70 mil. Kč

70 mil. Kč

70 mil. Kč

5 mil. Kč

30 mil. Kč

35 mil. Kč

35 mil. Kč

35 mil. Kč

5 mil. Kč

30 mil. č

35 mil. Kč

35 mil. Kč

35 mil. Kč

33,333 mil.Kč 16,6665 mil.Kč 16,6665 mil.Kč

33,333 mil. Kč 16,6665 mil.Kč 16,6665 mil.Kč

8,3 mil. Kč

10 mil. Kč

4,15 mil. Kč 4,15 mil. Kč


2015


7 ČASOVÝ HARMONOGRAM A NÁVAZNOST JEDNOTLIVÝCH AKTIVIT 7.1 č. 1.

2.

3.

Časový harmonogram tvorby IPRÚ (od zveřejnění výzvy) činnost Setkání řešitelského týmu IPRÚ – seznámení s výzvou, definitivní metodikou pro IPRÚ, projednání administrativních a organizačních podmínek tvorby IPRÚ Zadání zpracování "Kvantifikační analýzy potenciálu cestovního ruchu" zacílené na území Jesenicka (termín pro dodání 25. 01. 2008) Jednání pracovní skupiny - seznámení s výzvou, definitivní metodikou pro IPRÚ a projednání aktuálnosti analytických dokumentů, případně dílčí aktualizace, projednání integrace záměrů veřejného a soukromého sektoru (jednání řešitelského týmu s ÚRR Zlín)

zajišťuje

termín

Zpracovatel

19. 12. 2007

Předkladatel + zpracovatel

19. 12. 2007


03. 01. 2008

4.

Ukončení sběru projektových námětů

Předkladatel

5.

3. jednání řídícího výboru k IPRÚ – konzultace dílčích postupů, schválení dalších výstupů


6.

Tvorba IPRÚ, operativní jednání pracovní skupiny a řešitelského týmu dle potřeb


7.

Zveřejnění oznámení o 2. veřejném projednání záměru IPRÚ

8.

4. jednání řídícího výboru – seznámení s výstupy a prezentace pracovní verze IPRÚ k připomínkování

9.

První předložení záměru IPRÚ ÚRR k připomínkování

Předání vypořádaných připomínek z 2. veřejného projednání záměru IPRÚ předkladateli a Olomouckému kraji Jednání ROK, případné schválení IPRÚ (eventuálně 15. podmínečné)

Předkladatel + zpracovatel Předkladatel + zpracovatel Předkladatel + zpracovatel Předkladatel + zpracovatel Předkladatel + zpracovatel Předkladatel + zpracovatel Předkladatel + zpracovatel Předkladatel + zpracovatel Předkladatel + zpracovatel

16. Případné zapracování připomínek ROK do IPRÚ

Zpracovatel

10. 3. jednání pracovní skupiny 11. 2. veřejné projednání záměru IPRÚ 12. Předložení záměru IPRÚ do ROK 13. Ukončení sběru připomínek z veřejného projednání IPRÚ 14.

17. 4. jednání pracovní skupiny (elektronická komunikace) 18. Schválení IPRÚ ŘV a předkladatelem 19. Předložení IPRÚ Úřadu Regionální rady ke schválení

20.

Průběžná jednání s ÚRR, případně řídícího výboru a pracovních skupin

Předkladatel + zpracovatel Předkladatel + zpracovatel Předkladatel Předkladatel + zpracovatel

05. 01. 2008 07. 01. 2008 08. 01. – 29. 02. 2008 11. 02. 2008 13. 02. 2008 14. 02. 2008 18. 02. 2008 19. 02. 2008 22. 02. 2008 26. 02. 2008 27. 02. 2008 28. 02. 2008 05. 03. 2008 10. 03. 2008 15. 03. 2008 20.03. – 28. 03. 18.2008 do schválení IPRÚ

114(153)


21. Schválení IPRÚ Výborem regionální rady

ÚRR

05/2008

22. První výzvy pro projekty naplňující cíle IPRÚ

ÚRR

06/2008

7.2

Časový harmonogram administrace IPRÚ

č.

Činnost

koordinátor administrace IPRÚ jmenuje řídící výbor, ustanoví pracovní skupinu a schvaluje na návrh řídícího výboru 1. manažera IPRÚ setkávání řídícího výboru IPRÚ, pracovní skupiny, informační podpora jednotlivým nositelům záměrů s přípravou 2. individuálních žádostí a koordinace kroků přípravy jednotlivých částí projektů; 3.

navrhuje vyhlašování specifických výzev do oblasti podpory 3.1 a 3.3

dohled na čerpání nákladů a monitoring realizace a výstupů 4. jednotlivých individuálních záměrů tvořících integrovaný projekt; výše uvedené aktivity budou probíhat průběžně během celého 5. období realizace a monitoringu realizace aktivit v rámci aktivit a záměrů tvořících integrovaný projekt/projekty; ukončení realizačních a koordinačních aktivit souvisejících s 6. IPRÚ a závěrečné vyhodnocení výstupů a výsledků integrovaného projektu/ů.

zajišťuje

Termín

Předkladatel IPRÚ

07/2008

Předkladatel

průběžně

Předkladatel

průběžně

Předkladatel

Průběžně

Předkladatel

Průběžně

Předkladatel

12/2013

Zdroj: zpracovatel

7.3

Časový harmonogram realizace jednotlivých aktivit IPRÚ Harmonogram IPRÚ

Datum zahájení přípravy IPRÚ Datum zahájení realizace IPRÚ Datum ukončení realizace IPRÚ Vyhlášení specifické výzvy na předkládání projektů do IPRÚ Popis časové realizace IPRÚ

10 / 2007 07. - 08. / 2008 2015 Průběžně

115(153)


Plán aktivit

2007

2008

2009

2010

2012

2013

2014

2015

2011

Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko Vybudování wellness centra v Jeseníku Podpora rozvoje a údržba lyžařských, běžeckých tratí v Jeseníkách Podpora rozvoje skibusů, cyklobusů a tripbusů v Olomouckém kraji Jeseníky na koni

Plán aktivit

Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko Vybudování wellness centra v Jeseníku Podpora rozvoje a údržba lyžařských, běžeckých tratí v Jeseníkách Podpora rozvoje skibusů, cyklobusů a tripbusů v Olomouckém kraji Jeseníky na koni

Aktivity 3.1 Název projektu Vybudování wellness centra v Jeseníku Podpora rozvoje a údržba lyžařských, běžeckých tratí v Jeseníkách Podpora rozvoje skibusů, cyklobusů a tripbusů v Olomouckém kraji Jeseníky na koni

Návrh termínu výzvy 06/2008

Návrh finanční alokace 90 mil. Kč

06/2008

6,375 mil. Kč

06/2008

1,445 mil. Kč

09/2008

1,53 mil. Kč

V případě náhradních projektů lze vypsat výzvu ihned po zjištění skutečnosti, že prioritní projekty nebyly úspěšné či jejich předkladatel se rozhodl nepodat žádost.

Aktivity 3.3 Název aktivity Návrh termínu výzvy Návrh finanční alokace 3.3 A 06/2008 70 mil. Kč 3.3 B 06/2008 74 mil. Kč

116(153)


8 POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY A ZPŮSOBŮ ŘÍZENÍ IPRÚ 8.1

Organizační a personální zajištění monitoringu a hodnocení IPRÚ

přípravy,

koordinace,

Předkladatel dokumentu IPRÚ Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o. Odpovědná osoba: Marie Kouřilová – ředitelka sekretariátu

Předkladatel projektu „Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko“ Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Odpovědná osoba. Ing. Ivan Matulík – ředitel

Koordinátor administrace IPRÚ Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o. Odpovědná osoba: Marie Kouřilová – ředitelka sekretariátu 8.2

Řídící struktura tvorby IPRÚ

Pro účely efektivního administrativního zajištění přípravy a odborného zpracování dokumentu IPRÚ Předkladatel IPRÚ vytvořil následující strukturu řídících, výkonných a poradních orgánů: -

Řídící výbor IPRÚ Řešitelský tým IPRÚ Pracovní skupinu IPRÚ

Předkladatel IPRÚ má nepřenositelné kompetence: -

vybrat konkrétního Zpracovatele IPRÚ navrhovat, vybírat a schvalovat členy Řídícího výboru IPRÚ a jejich změny, mění-li se druh subjektu zastoupeného v něm.

Předkladatel IPRÚ je po celou dobu tvorby IPRÚ odpovědný za řádné a včasné provedení veškerých nutných aktivit a činností nezbytných k tvorbě IPRÚ.

117(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Kompetence a odpovědnosti řídící struktury tvorby IPRÚ Předkladatel IPRÚ převedl jednotlivým orgánům řídící struktury některé ze svých kompetencí a odpovědností, které jsou obsaženy v následujících tabulkách. Řídící výbor IPRÚ Role: nejvyšší výkonný a rozhodovací orgán přípravy a tvorby IPRÚ Kompetence: - řídit, dohlížet a kontrolovat na provádění aktivit přípravy a tvorby IPRÚ, zejména informování veřejnosti o tvorbě IPRÚ, jeho významu a možném zapojení veřejnosti ve formě partnerů v rámci Pracovní skupiny IPRÚ na přípravě a tvorbě dokumentu IPRÚ - navrhovat kompetence a odpovědnosti Řešitelského týmu IPRÚ - schvaluje složení a změny v rozsahu a složení Pracovní skupiny IPRÚ - navrhovat a schvalovat harmonogram a obsah aktivit vykonávané Řešitelským týmem IPRÚ - rozhodování o provádění aktivit a o způsobech řešení problémů během přípravy a tvorby IPRÚ Řešitelským týmem IPRÚ na jeho žádost - právo účasti na jednáních Řešitelského týmu IPRÚ, jednání Pracovní skupiny IPRÚ - právo být informován o všech činnostech, výstupech aktivit prováděných Řešitelským týmem IPRÚ - právo vznášet připomínky k činnostem Řešitelského týmu IPRÚ a vyžadovat nápravu nedostatků v nich. - Právo připomínkování dílčích výstupů IPRÚ, schvalování celkového dokumentu IPRÚ a rozhodnutí o jeho předložení Řídícímu orgánu ROP Odpovědnost: - za řádné a včasné splnění všech činností, které na něj delegoval Předkladatel IPRÚ a podmínek vyplývajících z ROP NUTS II Střední Morava, zejména veřejné projednání IPRÚ, zapojení partnerů během tvorby IPRÚ a připomínkování a schválení IPRÚ - za řádné a včasné provádění všech činností podřízenými orgány řídící struktury, tj. Řešitelským týmem IPRÚ a Pracovní skupinou IPRÚ - za rychlé efektivní řešení sporů a konfliktních situací znamenajících rizika pro tvorbu IPRÚ - za řádné a včasné informování Předkladatele IPRÚ o všech důležitých událostech během tvorby IPRÚ Složení: − zástupce Předkladatele IPRÚ − zástupce Řešitelského týmu IPRÚ − zástupce Olomouckého kraje − zástupce Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, 118(153)


Členové

z.s.p.o. − hosté - odborníci na oblast cestovního ruchu − Hejtman Olomouckého kraje RNDr. Ivan Kosatík, 1. náměstek hejtmana Olomouckého kraje Ing. Pavel Horák, − Ing. Jakub Kulíšek - RARSM, Alena Křetínská – oddělení cestovního ruchu Kanceláře hejtmana KÚOK, Mgr. Radka Pluskalová – oddělení projektového řízení Odboru strategického rozvoje KÚOK, Marie Kouřilová – Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu, Djamila Králíková – Střední Morava – Sdružení cestovního ruchu

Zdroj: zpracovatel

Řešitelský tým IPRÚ Role: Kompetence:

-

Odpovědnost:

-

Složení:

-

Členové

-

výkonný orgán přípravy a tvorby IPRÚ právo být informován o rozhodnutích Předkladatele IPRÚ či Řídícího výboru IPRÚ právo být účasten na jednání Řídícího výboru IPRÚ právo řídit a koordinovat a zajišťovat tvorbu IPRÚ právo žádat součinnost ze strany Pracovní skupiny IPRÚ a Řídícího výboru IPRÚ právo žádat o rozhodnutí ve věci závažných událostí či řešení problémů znamenající potenciální rizika tvorby IPRÚ apod. odpovědnost za řádné a včasné splnění všech povinností delegovaných na něj ze strany Předkladatele IPRÚ, Řídícího výboru IPRÚ i Zpracovatele IPRÚ odpovědnost za řádné a včasné předání dokumentu IPRÚ k veřejnému projednání, a schválení Řídícím výborem IPRÚ odpovědnost za včasné provádění všech činností podřízenými orgány řídící struktury, tj. Pracovní skupinou IPRÚ zástupce Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o. zástupce Předkladatele IPRÚ odborníci z oblasti cestovního ruchu Ing. Jakub Kulíšek – RARSM, Ing. Michal Běhan – konzultant, Ing. Miroslava Švadlenková – konzultant, Bc. Lenka Zdráhalová – konzultant

Zdroj: zpracovatel

119(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Pracovní skupina IPRÚ Role: Kompetence:

-

Odpovědnost:

-

Složení:

-

Členové:

-

hlavní poradní orgán přípravy a tvorby IPRÚ právo vyjadřovat se ke skutečnostem na žádost Řídícího výboru IPRÚ, Řešitelského týmu IPRÚ právo být informován Řešitelským týmem IPRÚ o postupu zpracování IPRÚ a jeho dosavadních výstupech právo připomínkovat mezi výstupy činnosti Řešitelského týmu IPRÚ, části dokumentu IPRÚ právo diskutovat v rámci Pracovní skupiny IPRÚ nejrůznější témata a tvořit stanoviska za Pracovní skupinu IPRÚ předkládaná Řešitelskému týmu IPRÚ na vědomí. informovat o činnosti Pracovní skupiny IPRÚ všechny instituce a subjekty, jež zastupuje v Pracovní skupině IPRÚ zprostředkovávat zpětnou vazbu od jednotlivých subjektů a institucí vůči Pracovní skupině IPRÚ, Řešitelskému týmu IPRÚ případně i Řídícímu výboru IPRÚ za řádné a včasné plnění kontrolních činností a plnění úkolů zadaných Řešitelským týmem IPRÚ či Řídícím výborem IPRÚ zástupce Řešitelského týmu IPRÚ hosté – nezávislí odborníci na cestovní ruch zástupci místní samosprávy zástupce organizace ochrany přírody a krajiny zástupce vlastníka lesů zástupce neziskových organizací zástupce vlastníka památek zástupce občanských sdružení představitelé jednotlivých významných subjektů v území. (Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o.) (Město Jeseník - místostarosta) (Mikroregion Jesenicko – předseda sdružení) (CHKO Jeseníky a ekologická sdružení) (Lesy České republiky,s.p.) (Unie NNO Olomouckého kraje) (Jesenická rozvojová, o.p.s.) (Jeseníky severní hřeben, o.s.) (Biskupství ostravsko-opavské)

Zdroj: zpracovatel

Z jednání Řídícího výboru IPRÚ, jednání Řešitelského týmu IPRÚ a jednání Pracovní skupiny IPRÚ se pořizují písemné či zvukové záznamy, které jsou bezprostředně poskytnuty všem členům daného orgánu, zaslány orgánu nadřízenému a na vyžádání i orgánu podřízenému. Dále jsou veřejně

120(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko přístupné na webových stránkách Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o.

Obrázek 1: Organizační diagram tvorby IPRÚ

Zdroj: zpracovatel

121(153)


Řídící struktura administrace IPRÚ

Koordinátor administrace IPRÚ za účelem administrace IPRÚ vytvoří následující řídící strukturu orgánů: -

Řídící výbor IPRÚ Manažer IPRÚ Pracovní skupina IPRÚ

Koordinátor administrace IPRÚ má nepřenositelné kompetence: -

navrhovat, vybírat a schvalovat členy Řídícího výboru IPRÚ a jejich změny, mění-li se druh subjektu zastoupeného v něm schvaluje (potvrzuje) návrh Řídícího výboru IPRÚ na jmenování/odvolání Manažera IPRÚ. schvaluje výběr aktivit IPRÚ schvaluje Smlouvu o poskytnutí dotace na koordinaci IPRÚ a její dodatky schvaluje žádosti o podstatné změny IPRÚ během administrace

Koordinátor administrace IPRÚ je po celou dobu administrace IPRÚ odpovědný za řádné a včasné provedení veškerých nutných aktivit a činností nezbytných k řízení, koordinaci, monitoringu a hodnocení IPRÚ dle podmínek stanovených ŘO ROP NUTS II Střední Morava a dosažení konečných výsledků IPRÚ. Koordinátor administrace IPRÚ převedl jednotlivým orgánům řídící struktury některé ze svých kompetencí a odpovědností, které jsou obsaženy v následujících tabulkách.

Kompetence a odpovědnosti řídící struktury administrace IPRÚ Kompetence a odpovědnosti jednotlivých orgánů a osob řídící struktury IPRÚ jsou uvedeny v následujících tabulkách: Řídící výbor IPRÚ Role: Kompetence:

-

nejvyšší kontrolní a rozhodovací orgán realizace, koordinace a monitoringu a hodnocení IPRÚ. právo řídit, kontrolovat realizaci a výstupy aktivit Manažera IPRÚ a Pracovní skupiny IPRÚ navrhovat a schvalovat harmonogram aktivit a způsob jejich provádění Manažerem IPRÚ schvalovat návrhy řešení problémů během administrace IPRÚ na žádost Manažera IPRÚ účast na jednáních Manažera IPRÚ a Pracovní skupiny IPRÚ vznášet připomínky k činnostem Manažera IPRÚ a Pracovní skupiny IPRÚ a vyžadovat jejich nápravu. 122(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Odpovědnosti:

-

-

Složení:

-

Členové:

-

odpovědnost za splnění plnění podmínek Koordinátora administrace IPRÚ stanovených v dokumentech ROP NUTS II Střední Morava a smlouvou o poskytnutí dotace na projekt Administrace přípravy a realizace IPRÚ odpovědnost za řádné a včasné vykonávání pravomocí delegovaných mu Koordinátorem administrace IPRÚ, zejména povinnost řádně informovat veřejnost o IPRÚ, odpovědnost za kontrolu řádné a včasné realizace všech aktivit Koordinátora administrace IPRÚ delegovaných na Manažera IPRÚ zástupci Koordinátora IPRÚ

(Olomoucký kraj – kancelář hejtmana, oddělení cestovního ruchu), (Olomoucký kraj – Odbor strategického rozvoje kraje) (Olomoucký kraj – radní kraje) (Jeseníky- SCR, z.s.p.o. – ředitelka Sekretariátu)

Zdroj: Zpracovatel

Manažer IPRÚ Role:

-

Kompetence:

-

Odpovědnost:

-

výkonný a řídící orgán řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ. realizace aktivit řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ sběr projektových námětů komunikace, koordinace a řízení aktivit s potenciálními příjemci a příjemci dotací na individuálních projektech kontrola, dohled nad plněním povinností příjemců dotací na individuální projekty řízení, koordinace a kontrola činnost pracovní skupiny IPRÚ zajištění chodu orgánů řídící struktury IPRÚ za řádné a včasné splnění úkolů zadaných Řídícím výborem IPRÚ za řádné a včasné splnění úkolů příjemci dotací na individuální projekty za řádné a včasné splnění všech aktivit Koordinátora administrace IPRÚ delegovaných Řídícím výborem IPRÚ za řádnou a včasnou kontrolu plnění úkolů a povinností ze strany členů pracovní skupiny IPRÚ za řádné administrativní zajištění a chod orgánů řídící struktury IPRÚ 123(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Složení / členové:

-

Osoba výkonného manažera IPRÚ (zaměstnanec Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o)

Zdroj: Zpracovatel

Pracovní skupina IPRÚ Role:

-

Kompetence:

-

Odpovědnost:

-

Složení:

-

Členové:

-

hlavní poradní orgán řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ úkolem je navrhovat stanoviska a připomínkovat skutečnosti na žádost manažera IPRÚ či Řídícího výboru IPRÚ úkolem je vyjadřovat se k výkonu práce manažera IPRÚ a zasílat svá stanoviska Řídícímu výboru IPRÚ úkolem je dohlížet na výkon práce manažera IPRÚ, naplňování podmínek Koordinátora IPRÚ úkolem je zprostředkovávat zpětnou vazbu od všech institucí a subjektů, jejichž zástupci jsou členy pracovní skupiny IPRÚ informování o činnosti Pracovní skupiny IPRÚ všem členům institucí a subjektů, jež člen zastupuje v Pracovní skupině IPRÚ za řádné a včasné plnění kontrolních činností a plnění úkolů zadaných manažerem IPRÚ a Řídícím výborem IPRÚ Osoba výkonného manažera IPRÚ zástupce Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu,, z.s.p.o. stálí hosté - odborníci na cestovní ruch, lidské zdroje zástupce místní samosprávy zástupci podnikatelů z/mimo odvětví cestovního ruchu zástupce organizací ochrany přírody a krajiny zástupce vlastníků lesů zástupce NNO / občanských sdružení / sportovních klubů zástupce vlastníků a provozovatelů památek představitelé jednotlivých významných subjektů v území (Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o.) (Město Jeseník – starosta) (Mikroregion Jesenicko – předseda sdružení) (CHKO Jeseníky a ekologická sdružení) (Lesy České republiky,s.p.) (Unie NNO Olomouckého kraje) (Jesenická rozvojová, o.p.s.) (Jeseníky severní hřeben, o.s.) 124(153)


(Biskupství ostravsko-opavské) (Regionální institut pro vzdělávání, o.p.s.)

Zdroj: Zpracovatel

Z jednání Řídícího výboru IPRÚ a jednání pracovní skupiny IPRÚ se pořizují písemné zápisy či zvukové záznamy, které jsou bezprostředně poskytnuty všem členům zmíněných orgánů a všem orgánům nadřízeným. Zápisy z jednání orgánů řídící struktury administrace IPRÚ budou veřejně přístupné na internetových stránkách Koordinátora IPRÚ, na stránkách Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o. a případně i na stránkách partnerských subjektů. Manažer IPRÚ pořizuje ze své činnosti výkazy práce a záznamy o měřitelných veličinách realizovaných činností a jejich výstupů. Výběr členů Pracovní skupiny IPRÚ bude probíhat otevřeně a nediskriminačně. Účast jakéhokoliv subjektu na administraci IPRÚ je dobrovolná. Osloveny budou všechny relevantní organizace a sdružení subjektů působících v území (obdobně jako při tvorbě IPRÚ). V případě zájmu dalších subjektů během administrace účastnit se administrace IPRÚ, rozhodne Manažer IPRÚ po dohodě s Řídícím výborem IPRÚ na formě přímé či nepřímé účasti nového subjektu ve struktuře Pracovní skupiny IPRÚ. Zejména s ohledem na velikost a akceschopnost Pracovní skupiny IPRÚ.

125(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Obrázek 2: Organizační diagram administrace IPRÚ

Zdroj:zpracovatel

126(153)


Popis opatření k zajištění kapacit Koordinátora administrace IPRÚ

Organizace / prostory: -

zřízení jednoho nového pracovního místa – výkonný manažer IPRÚ vybavení jednoho nového pracovního místa využití prostor zasedací místnosti pro potřeby jednání manažera IPRÚ, Řídícího výboru IPRÚ, Pracovní skupiny IPRÚ

Lidské zdroje / odbornost: -

přijetí/převedení jednoho zaměstnance na funkci výkonného manažera IPRÚ; doplnění/zvýšení odborné kvalifikace zaměstnance pro výkon této funkce.

Náklady / financování: Náklady na zřízení pracovního místa, jeho vybavení kancelářskou technikou a potřebami, mzdové náklady i provozní náklady výkonu činnosti výkonného manažera IPRÚ budou financovány ve 100% z rozpočtu projektu Administrace přípravy a realizace IPRÚ Jesenicko. 8.5

Způsob sběru námětů projektů řešících aktivity IPRÚ

Sběr námětů projektů řešících aktivity IPRÚ bude zajišťovat manažer IPRÚ přímo či nepřímo pomocí partnerů IPRÚ. Sběr námětů projektů bude probíhat průběžně během celého období realizace IPRÚ. Informace o sběru námětů projektů budou poskytovány v rámci výkonu aktivit Koordinátora IPRÚ, zejména prostřednictvím webových stránek Koordinátora IPRÚ, v rámci poskytování informací Koordinátorem IPRÚ, na akcích pořádaných Koordinátorem IPRÚ (informační setkání, workshopy) Získané náměty projektů budou evidovány, vhodné náměty projektů budou zatříděny dle aktivit IPRÚ a uchovány pro potřeby Koordinátora IPRÚ, ŘO ROP NUTS II Střední Morava, Olomouckého kraje. Nositelé vhodných námětů projektů odpovídajících aktivitám IPRÚ budou informování před termínem výzev v rámci oblasti podpory 3.1. a 3.3. o možnosti rozpracování námětu do podoby žádosti o dotaci.

127(153)


Popis projektu – Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko

Veškeré aktivity související se zajištěním přípravy, řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ Jesenicko budou součástí projektu s názvem „Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko“. Tento projekt je jednou z aktivit IPRÚ Jesenicko. Aktivity projektu Příprava a tvorba IPRÚ Aktivity ve fázi přípravy a tvorby IPRÚ budou spočívat zejména v zajištění: - Návrh a vytvoření orgánů řídící struktury přípravy a tvorby IPRÚ - Oznámení o přípravě, tvorbě a významu IPRÚ veřejnosti - Příprava a realizace informačních setkání s veřejností - Vyhlášení sběru, sběr a zpracování námětů projektů do IPRÚ - Příprava a realizace jednání orgánů řídící struktury (řídící výbor, pracovní skupina) - Zajištění zpracování dílčích analýz a studií potřebných k tvorbě IPRÚ - Příprava a realizace veřejného projednání IPRÚ - Příjem, vyřízení a odpověď na připomínky z veřejného projednání IPRÚ - Zapracování připomínek veřejnosti do IPRÚ - Předložení IPRÚ ke schválení Radou Olomouckého kraje - Předložení IPRÚ ke schválení Výboru Regionální rady NUTS II Střední Morava

Monitoring a hodnocení IPRÚ Aktivity budou spočívat zejména v zajišťování povinných činností a funkcí koordinátora IPRÚ vyplývajících přímo z podmínek programového, prováděcího dokumentu ROP NUTS II Střední Morava a Příručky pro žadatele, Příručky pro příjemce, včetně Metodických pokynů, zejména: -

interní kontrola a dohled nad naplňováním monitorovaných ukazatelů výstupů a výsledků integrovaných projektů pravidelná kontrola stavu realizace jednotlivých individuálních projektů apod. zpracovávání monitorovacích zpráv IPRÚ a zajišťování jejich příloh ve vztahu k řídícímu orgánu ROP SM zpracovávání zpráv obsahujících hodnocení celkového kontextu IPRÚ v daném území zajišťování veškerých činností a dodržování podmínek vyplývajících z čerpání dotace na činnosti Koordinátora IPRÚ. 128(153)


Koordinace a řízení: Aktivity budou spočívat zejména zajišťování chodu orgánů Řídící struktury IPRÚ a zajišťování dostatečné absorpční kapacity projektů v oblasti cestovního ruchu, zejména: -

zajišťování běžné provozní agendy koordinátora IPRÚ ve vztahu k jednotlivým orgánům řídící struktury IPRÚ koordinace absorpční kapacity spočívající v iniciaci vzniku, sběru a dalšího využití v oblasti cestovního ruchu koordinace a řízení vzniku a zaměření námětů projektů v souladu s podmínkami aktivit IPRÚ koordinace a řízení přípravy námětů projektů s ohledem na jejich vzájemné funkční a prostorové návaznosti koordinace a součinnost při přípravě námětů projektů z jiné oblasti než cestovního ruchu mající úzkou vazbu na cestovní ruch (dopravní a technická infrastruktura, opatření v oblasti zemědělství a životního prostředí, ochrany přírody a krajiny)

Komunikace a partnerství: Aktivity spočívají zejména v poskytování informací veřejnosti i podnikatelským subjektům v cestovním ruchu o současných a budoucích aktivitách koordinátora IPRÚ a navazování dlouhodobé spolupráce s relevantními subjekty působícími v území, zejména: -

-

-

informování odborné i laické veřejnosti o aktuálním vývoji při přípravě a realizaci individuálních projektů v oblasti cestovního ruchu informování odborné veřejnosti o přípravě, hodnocení, realizaci, a administraci individuálních projektů pořádání tématických informačních a pracovních setkání (workshopů) pro potenciální žadatele - předkladatele individuálních projektů pořádání tématických pracovních setkání (workshopů) pro příjemce dotací během realizace a administrace individuálních projektů lze předpokládat, že v rámci jiných organizačních složek koordinátora IPRÚ (nad organizační i finanční rámec IPRÚ) bude probíhat komunikace i na jiná společná témata v cestovním ruchu, jako jsou produkty CR, marketing a propagace CR, zavádění společných služeb v CR apod. spolupráce a navazování partnerství se stávajícími podnikateli v cestovním ruchu, či v odvětvích úzce souvisejících s cestovním ruchem, tj. gastronomie, hotelnictví, provozovatelé všech druhů památek a další. spolupráce a navazování partnerství s představiteli místní a územní samosprávy na koordinaci rozvojových aktivit a ohledem na cestovní ruch

129(153)


-

-

komunikace a spolupráce s přestaviteli složek státní správy, jejichž aktivity úzce souvisí, či by mohli významnou měrou omezit rozvojové aktivity jiných subjektů v oblasti cestovního ruchu spolupráce a partnerství s neziskovými organizacemi a sdruženími, jejichž aktivity či rozvojové projekty mají úzký vztah k cestovnímu ruchu. komunikace a spolupráce se subjekty, představující potenciální domácí či zahraniční investory do oblasti cestovního ruchu a dalšími subjekty jejichž zájmy a záměry jsou relevantní z hlediska integrovaného přístupu k rozvoji cestovního ruchu.

Poradenství a metodická pomoc: Aktivity nad rámec přímých povinností a činností vykonávaných Koordinátorem IPRÚ, poskytované subjektům veřejného i soukromého sektoru v oblasti přípravy, řízení, administrace individuálních projektů a mající přímou vazbou na plnění podmínek realizace a administrace individuálních projektů podpořených z ROP SM v oblasti podpory 3.1. a 3.3., zejména: -

-

poradenství přípravou, realizací a monitoringem realizace a udržitelnosti individuálních projektů jednotlivými příjemci dotace. poradenství při plnění podmínek povinné publicity, postupů dle zákona o zadávání veřejných zakázek a další podmínky na straně příjemce dotace poradenství při nutnosti provedení změn v parametrech realizovaných individuálních projektů tvořících integrovaný projekt

130(153)


9 POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI TVORBĚ A REALIZACI IPRÚ, VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ IPRÚ 9.1

Identifikace a zdůvodnění zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ

Na prvním zasedání Řídícího výboru tvorby IPRÚ bylo rozhodnuto o způsobu naplnění principu partnerství při tvorbě dokumentu IPRÚ. Jako vhodní partneři byly identifikovány subjekty soukromého, neziskového a veřejného sektoru, mající relevantní vliv na rozvoj cestovního ruchu ve vymezeném území. K zapojení partnerů do procesu tvorby IPRÚ byla zvolena forma přímého zapojení představitelů partnerských subjektů. Vzhledem k počtu subjektů, byla zvolena dvoustupňová forma jejich zapojení. Jednotlivé skupiny subjektů do pracovní skupiny nominovaly svého zástupce, který pak zastupoval celou skupinu subjektů. V ojedinělých případech byl členem pracovní skupiny konkrétní veřejný, neziskový či soukromý subjekt. Do pracovní skupiny tak byli navoleni členové zastupující všechna klíčová odvětví cestovního ruchu ve vymezených území. Do pracovní skupiny byli navoleni či delegováni na základě volby odborných sekcí Jeseníky – sdružení cestovního ruchu, provedené nediskriminačním způsobem. Členové pracovní skupiny zastupující subjekty veřejného sektoru předsedové mikroregionu, místo/starostové - dostali mandát volbou do funkce předsedy mikroregionu či svazku, obdobně místo/starostové. Složení členů pracovní skupiny v tomto složení bylo schváleno Správní radou Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu. PRACOVNÍ SKUPINA JESENICKO: 1) Kouřilová Marie, ředitelka J-SCR: zástupce koordinátora 2) Ing. Jan Halfar, CHKOJ – zastupuje CHKO Jeseníky, organizace, jíž se výrazným způsobem dotýká rozvoj cestovního ruchu a realizace jednotlivých záměrů v rámci IPRÚ 3) Ing. Křížek Pavel, Lesy ČR: zástupce organizace, jíž se dotkne převážná většina záměrů 4) Ing. Lubomír Žmolík, předseda SMO Jesenicka a předseda Mikroregionu Jesenicka – zastupuje v PS obce ve vymezeném území Jesenicka 5) PhDr. Jindřich Němčík, předseda odborné sekce J-SCR Marketing, propagace a informační systémy – zastupuje tuto odbornou sekci

131(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko 6) Ing. Cupala Vladimír, místostarosta Města Jeseník – zastupuje v PS Město Jeseník 7) Ing. Marcel Šos, Jesenická rozvojová o.p.s a UNO OK – zastupuje v PS neziskový sektor (na doporučení UNO OK a převážné většiny neziskových organizací působících v CR na Jesenicku) 8) Ing. František Kaštyl, předseda odborné sekce J-SCR Infrastruktury – zastupuje tuto odbornou sekci 9) Ing. Josef Sekula, předseda Jeseníky severní hřeben o.s. – v PS zastupuje podnikatelský sektor – hoteliéry, vlekaře… ( zvolen odbornou sekcí J-SCR Aktivní turistiky) 10) Ing. Vladimír Odehnal, předseda představenstva Priessnitzových lázní Jeseník – zastupuje v PS odbornou sekci lázeňství (zástupce byl zvolen členy této odborné sekce pro IPRÚ Jesenicko) 11) Ing. Miroslav Přikryl, Arcibiskupství ostravsko-opavské zastupuje v PS odbornou sekci Obnovy kulturního dědictví ( zástupce byl do PS zvolen členy této Odborné sekce J-SCR) PhDr. Jan Závěšický, Regionální institut pro vzdělávání o.p.s. – 12) zástupce zvolen do PS odbornou sekcí J-SCR Vzdělávání lidských zdrojů.

9.2

Způsob zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ

Partneři byli v rámci tvorby IPRÚ zapojení formou Pracovní skupiny IPRÚ. Zástupci jednotlivých výše vyjmenovaných institucí či organizací byli jednotlivými členy pracovní skupiny. Pracovní skupina IPRÚ Role: Kompetence:

Odpovědnost:

Složení:

− hlavní poradní orgán přípravy a tvorby IPRÚ - úkolem je vyjadřovat se ke skutečnostem na žádost Řídícího výboru IPRÚ, Řešitelského týmu IPRÚ, - úkolem je připomínkovat mezi výstupy činnosti Řešitelského týmu IPRÚ, části dokumentu IPRÚ - úkolem je diskutovat v rámci Pracovní skupiny IPRÚ a tvořit stanoviska za Pracovní skupinu IPRÚ - informování o činnosti Pracovní skupiny IPRÚ všem členům institucí subjektů, jež zastupuje v Pracovní skupině IPRÚ - za řádné a včasné plnění kontrolních činností a plnění úkolů zadaných Manažerem IPRÚ a Řídícím výborem IPRÚ − zástupce Řešitelského týmu IPRÚ − hosté – nezávislí odborníci na cestovní ruch, lidské zdroje − zástupci místní samosprávy

132(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko − − − − − − Členové:

− − − − − − − − − − −

zástupce organizace ochrany přírody a krajiny zástupce vlastníka lesů zástupce neziskových organizací zástupce vlastníka památek zástupce občanských sdružení představitelé jednotlivých významných subjektů v území. (Jeseníky -Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o.) (Město Jeseník - místostarosta) (Mikroregion Jesenicko – předseda sdružení) (CHKO Jeseníky a ekologická sdružení) (Lesy České republiky,s.p.) (Unie NNO Olomouckého kraje) (Jesenická rozvojová, o.p.s.) Priessnitzovy lázně Jeseník (Jeseníky severní hřeben, o.s.) (Biskupství ostravsko-opavské) (Regionální institut pro vzdělávání, o.p.s.)

Zdroj: zpracovatel

9.3

Způsob zapojení partnerů při administraci IPRÚ

Partneři budou při administraci IPRÚ zapojeni formou ustavení Pracovní skupiny IPRÚ, a to stejným způsobem jako při tvorbě IPRÚ, neboť tento způsob zapojení partnerů během tvorby IPRÚ se velmi osvědčil. Způsobem jakým byla Pracovní skupina IPRÚ sestavena se dosáhlo efektivního a akceschopného zapojení maximálního počtu relevantních subjektů v území podílejících se na rozvoji cestovního ruchu na samotné tvorbě IPRÚ. Jednotliví členové Pracovní skupiny IPRÚ budou vystupovat nejen jako zástupci určité skupiny sdružených či nesdružených subjektů, ale zároveň budou členy této skupiny. Manažer IPRÚ řídící jednání Pracovní skupiny IPRÚ tak má možnost získat během jednání rychlou zpětnou vazbu od všech relevantních skupin subjektů v území. V případě potřeby širšího konsenzu, pak každý zástupce skupiny subjektů použije ustálený způsob komunikace s ostatními subjekty, které zastupuje a zprostředkuje jejich zpětnou vazbu. Tímto způsobem je možné integrovat a partnersky navázat jakoukoliv skupinu subjektů či jednotlivý subjekt individuálně.

133(153)


Popis realizace partnerství během tvorby i administrace IPRÚ

Realizace a naplnění partnerství spočívalo v konkrétním zapojení členů pracovní skupiny do činností tvorby IPRÚ a bude obdobného charakteru při zapojení členů pracovní skupiny při administraci IPRÚ. O právech a kompetencích členů pracovní skupiny vypovídají kompetence Pracovní skupiny IPRÚ. Tato práva a povinnosti byly uplatněny při běžné činnosti Pracovní skupiny IPRÚ, která spočívala zejména v: (během tvorby IPRÚ) - součinnost při informování jednotlivých subjektů zastupovaných jednotlivými členy Pracovní skupiny IPRÚ - součinnost při zprostředkovávání názorů na konkrétní témata od jednotlivých subjektů zastupovaných konkrétním členem Pracovní skupiny a naopak směrem k Manažerovi IPRÚ a Řídícímu výboru IPRÚ prostřednictvím zástupce v Pracovní skupině IPRÚ - součinnost při informování o sběru, pomoc se sběrem záměrů, doporučování záměrů k zařazení do integrovaného projektu či nikoliv - návrhy optimalizace konkrétních námětů projektů z hlediska rozvoje cestovního ruchu, míru relevance a návaznosti na aktivity veřejného sektoru a další aktivity. - připomínky a vyjádření k identifikovaným problémům, návrhům cílů, strategiím řešení i jednotlivých okruhů aktivit IPRÚ, zejména s ohledem na specifické výzvy ROP 3.3 - součinnost při zajištění dostatečné publicity a účasti subjektů na veřejném projednání IPRÚ případně pomoc při zodpovídání dotazů ze strany veřejnosti směrem k IPRÚ a jeho částem - součinnost a pomoc při zapracovávání připomínek k veřejně projednanému IPRÚ (během administrace IPRÚ navíc) - součinnost s Manažerem IPRÚ během administrace IPRÚ při sběru námětů projektů, zajišťování informovanosti o realizaci IPRÚ a jeho výstupech, koordinace činností na přípravě a realizace individuálních projektů ze strany jejich nositelů - součinnost při zajišťování monitoringu, hodnocení IPRÚ a dosahování monitorovacích indikátorů výstupu IPRÚ 9.5

Veřejné projednání IPRÚ

Veřejné projednání bylo zabezpečeno v souladu s podmínkami ROP NUTS II Střední Morava, dle Metodického pokynu – Integrovaný plán rozvoje území. 1. veřejné projednání se konalo v Jeseníku dne 9. 10. 2007 a účastnilo se ho 23 účastníků. Na tomto veřejném projednání byly účastníci informováni o strategii financování projektů z ROP prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje území a to v prioritní ose 3 – Cestovní ruchu, oblasti podpory 3.1 –

134(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Integrovaný rozvoj cestovního ruchu a 3.3 – Podnikatelská infrastruktura a služby. V rámci prezentace byl představen návrh struktury IPRÚ včetně seznámení s filozofií integrovaného přístupu k přípravě, realizaci a udržitelnosti projektu a principy partnerství jednotlivých aktivit v dané oblasti. 2. veřejné projednání se konalo v Jeseníku dne 19. 2. 2008 a účastnilo se ho 13 účastníků. Na tomto veřejném projednání byl prezentován vlastní dokument IPRÚ s cílem informovat veřejnost o zjištěných výstupech a navržených aktivitách. V oblasti podpory 3.1 konkrétně, v oblasti podpory 3.3 rámcově (tématicky). Veřejné projednání mělo charakter veřejně přístupného semináře a informace o jeho konání byla zveřejněna na webových stránkách předkladatele a adresně rozeslána potenciálním účastníkům. Veřejných projednáních byla veřejnost informována 5 pracovních dnů přede den tohoto projednání. Současně jim byla poskytnuta stejná lhůta na podání připomínek k IPRÚ. O vypořádání těchto připomínek bude veřejnost informována prostřednictvím webových stránek předkladatele.

135(153)


10 ANALÝZA RIZIK IPRÚ Rizika – předkladatel -

špatná analýza na vstupu – struktura nabídky, struktura poptávky špatný odhad potenciálu CR a nejvhodnějších forem CR z území špatná identifikace problémů a problémových okruhů špatná definice cílů v závislosti na problémech špatně zvolená strategie realizace cílů špatná interpretace cílů v aktivitách špatně odhadnutá / malá absorpční kapacita námětů projektů špatně nastavená struktura řídících orgánů administrace špatně identifikované činnosti během administrace špatně stanovené náklady na zajištění činností administrace špatně nastavený časový harmonogram administrace vady partnerských smluv

Následující analýza rizik uvádí všechna relevantní rizika a uvádí také adekvátní způsoby jejich eliminace. V rámci tabulkového přehledu analýzy rizik byla použita následující stupnice:

Závažnost rizika: Katastrofická … 4 (ohrožení a zastavení dalšího vývoje projektu, pokud nemá být projekt ukončen, je třeba provést zásadní opatření k obnovení vývoje) Kritická … 3 (zásadní narušení vývoje projektu, případně jeho pozastavení. Vyžaduje opatření k tomu, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů v plánovaných termínech) Významná … 2 (narušení vývoje projektu. Správným řízením je požadovaných parametrů v plánovaných termínech)

možno

dosáhnout

Nevýznamná … 1 (nepodstatné narušení vývoje projektu. Operativním řízením lze obnovit plánovaný vývoj)

Pravděpodobnost/četnost výskytu rizika: Častá … 4 (je častý výskyt, nebezpečí je trvalé) Občasná

…

3

136(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko (lze očekávat, že nebezpečí nastane několikrát) Malá … 2 (vyskytne se někdy během životního předpokládat, že nebezpečí nastane)

cyklu

projektu,

je

rozumné

Nepravděpodobná … 1 (výskyt je nepravděpodobným, ale možný, lze předpokládat, že nebezpečí může výjimečně nastat)

Předcházení/eliminace rizika: Popsány aktivity, které byly ze strany žadatele učiněny pro minimalizaci rizika, popř. další komentář, který blíže rozvádí některé konkrétní kroky, rozhodnutí, skutečnosti apod.

Tabulka 45: Analýza rizik Druh rizika

špatný odhad potenciálu CR a nejvhodnějších forem CR z území špatná identifikace problémů a problémových okruhů špatná definice cílů v závislosti a problémech a špatně zvolená strategie realizace cílů špatně odhadnutá / malá absorbční kapacita námětů projektů špatná interpretace cílů v aktivitách

Závažnost rizika

Pravděpodobnost/ četnost výskytu Předcházení/eliminace rizika rizika Technická rizika - věcná

2

2

Zpracování kvantifikační analýzy, diskuze na pracovní skupině a řídícím výboru

3

2

Zpracování kvantifikační analýzy, diskuze na pracovní skupině a řídícím výboru

3

3

Komunikace na pracovní skupině, řídícím výboru, kvantifikační analýza, projednání s veřejností

3

3

Jednání pracovní skupiny, veřejné projednání záměru IPRÚ

4

2

Projednání aktivit na řídícím výboru, pracovní skupině, veřejném projednání

Finanční rizika špatně stanovené náklady na zajištění činností administrace špatně nastavený časový harmonogram administrace

2

2

projednání na řídícím výboru

3

3

projednání na řídícím výboru

Právní rizika Vady partnerských smluv

4

špatně nastavená

2

2 Provozní rizika 2

projednání na pracovní skupině Jednání řídícího výboru

137(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko struktura řídících orgánů administrace špatně identifikované činnosti během administrace

2

2

Jednání řídícího výboru

138(153)


11 HORIZONTÁLNÍ TÉMATA VE VZTAHU K IPRÚ 11.1 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Cestovní ruch patří mezi odvětví výrazně napomáhající prosazování zásady rovných příležitostí v praxi, neboť v rámci rozvoje aktivit cestovního ruchu vzniká v tomto odvětví větší množství nových pracovních míst, jenž jsou charakteristická svojí rozdílnou náročností na potenciální pracovní sílu. Vznikají tak pracovní místa pro nekvalifikované, méně kvalifikované i vysoce kvalifikované pracovníky. Většinu pracovních míst lze obsadit pracovníkem, který prošel rekvalifikačním kurzem. Charakter náplně činností jednotlivých pracovních míst nevnáší výrazné specifické požadavky na potenciálního pracovníka, zejména z pohledu pohlaví, fyzické a psychické náročnosti. Věková, národnostní či náboženská různorodost případných pracovníků je s ohledem na kontakt s návštěvníky z různých zemí spíše výhodou než nedostatkem. Při vhodném plánování vzniku a obsazení specifických pracovních míst v oblasti cestovního ruchu je možné najít uplatnění i pro tělesně postižené či pracovníky se změněnou pracovní schopností. Kromě psychosomatických a kvalifikačních předpokladů na pracovní sílu pro konkrétní nově vzniklá pracovní místa nebudou uplatňovány vůči žádné skupině uchazečů ani uchazeči jako jednotlivci žádná další opatření či vznášeny dodatečné požadavky, které by mohly naplňovat znaky diskriminačního jednání. 11.2 Udržitelný rozvoj Oblast Jesenicka a celý okres Jeseník patří mezi ekonomicky méně vyspělé regiony České republiky. Míra nezaměstnanosti je na území okresu Jeseník ve srovnání s republikovým průměrem dvojnásobná. Průměrná mzda nedosahuje ani na krajský průměr. Přírodní podmínky, členitost reliéfu a ochrana přírody a krajiny nepatří mezi ideální z hlediska lokalizace průmyslu. Periferní geografická poloha oblasti Jesenicka nepatří mezi ideální z hlediska lokalizace významných úřadů, institucí a poskytovatelů veřejných služeb. Zejména z těchto důvodu se jeví rozvoj cestovního ruchu jako jedna z významných příležitostí pro dlouhodobý a vyvážený rozvoj celého regionu. Koncentrovaná a systematická podpora aktivit a dalšího rozvoje cestovního ruchu pomocí opatření a intervencí administrativní a finanční povahy jednoznačně přispívá k nastartování rychlého rozvoje regionu a tím

139(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko i postupnému vyvažování stávajících disparit mezi tímto periferním územím Olomouckého kraje a dalšími územími kraje. Největším přínosem pro cestovní ruch z hlediska životního prostředí je jedinečný charakter a druhová skladba živých i neživých složek přírody, reliéf krajiny a klimatické podmínky území a čistý vzduch. Příprava, tvorba, navrhované cíle a strategie řešení i jednotlivé navrhované okruhy aktivit IPRÚ zohledňují zásady trvale udržitelného rozvoje území, zejména pak zásady trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu na území turistického regionu Jeseníky. Znečišťování a poškozování životního prostředí je v rozporu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Další rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu bude proto realizován především na základě kompromisu mezi cíli rozvoje potenciálu cestovního ruchu území a cíli péče a ochrany přírody a krajiny. Veškerá zásadní opatření a intervence plánovaná v oblasti cestovního ruchu budou předem projednávána s relevantními zástupci státní správy a samosprávy v oblasti ochrany životního prostředí, přírody a krajiny, zejména s orgány: -

Chráněné krajinné oblasti Jeseníky; Agentury ochrany přírody a krajiny ČR; Českým svazem ochránců přírody ČR; Ministerstvem životního prostředí ČR; Olomouckým krajem, odborem životního prostředí; Obcemi s rozšířenou působností.

Mezi zásadní opatření a intervence jsou zařazeny akce: -

většího územního rozsahu (zejména projekty liniového charakteru); mající za následek skokový nárůst návštěvnosti v území; mající za následek nevratné změny krajinného rázu; hrozící trvalým zhoršením a ohrožením podmínek životního prostředí (zejména v případě havárií apod.).

Vlivy jednotlivých aktivit na udržitelný rozvoj Aktivity 3.1 A, 3.1.B, 3.3.A, 3.3. B Výsledky uvedených aktivit budou mít podobu zpravidla rekonstrukce či modernizace již existujících objektů, budov či zařízení, tedy bez nároku na rozšiřování urbanizovaného území na úkor přírody a krajiny. V ojedinělých případech budování zcela nového druhu infrastruktury cestovního ruchu pak bude docházet k novým záborům půdy. Vzhledem

140(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko k územní ochraně dle zákona o ochraně přírody a krajiny a o ochraně zemědělského půdního fondu je prostor pro umístění nové stavby do krajiny značně omezen, neboť vydání stavebního povolení bude u každé takové stavby muset investor získat kladné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny, který zodpovídá za trvale udržitelný rozvoj z hlediska ochrany životního prostředí, případně EIA. Vzhledem k útlumu některých výrob a průmyslových činností existuje dostatečné množství rozvojových ploch v rámci stávajícího urbanizovaného území. Také územní plány obcí preferují revitalizaci a znovu využití stávajících ploch před investicemi na zelené louce. Z hlediska možného narušení podmínek životního prostředí a vlivu na udržitelný rozvoj území jsou nejrizikovější investice spočívající ve výstavbě nových lyžařských středisek sjezdového lyžování. Umístění nových středisek (či kapacit ve stávajících střediscích) bude předcházet odborná diskuse zejména s orgány regionálního rozvoje a orgánů ochrany přírody a krajiny. Aktivity 3.1.C, 3.1. D Předmětem aktivit bude zejména budování parkovišť a odstavných ploch pro automobily. Stávající stav, kdy automobily v období zimní sezony parkují na místech tomu neurčených, zejména na zamrzlých a zasněžených loukách a ostatních zelených loukách je neudržitelný. Hrozí riziko úniků ropných látek a maziv z automobilů, které je z hlediska vlivu na životní prostředí nepřípustné. Částečné nahrazení individuální automobilové dopravy hromadnou dopravou, zejména v období turistické sezóny, povede ke snížení množství emisí výfukových plynů z provozů automobilů. Obdobným způsobem na životní prostředí působí i aktivity venkovské turistiky ve spojení s rozvojem hippoturistiky. Typickými výstupy aktivit budou značené hippotrasy a stezky. Provozování hippoturistiky na nich je jednou z nejšetrnějších forem cestovního ruchu. Výsledky těchto aktivit mají přímý pozitivní vliv na životní prostředí či v důsledku jejich realizace dochází ke zlepšení podmínek životního prostředí oproti stávajícímu stavu. Aktivity definované v kapitole 4 vychází z aktivit a činností uvedených jako přijatelné v Prováděcím dokumentu ROP NUTS II Střední Morava a také z Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje. Tyto výchozí dokumenty a jejich aktivity byly zkoumány z hlediska jejich vlivu na životní prostředí (SEA) se závěrem, že definované aktivity nemají významný negativní vliv na životní prostředí. Tento výrok pak lze analogicky aplikovat i na veškeré aktivity definované v IPRÚ.

141(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tabulka 1: Obce náležející do vymezeného území .................................................... 7 Tabulka 2: Národní přírodní rezervace – turistický region Jeseníky ...................... 11 Tabulka 3: Národní přírodní památky – turistický region Jesenicko ..................... 11 Tabulka 4: Hrady a zámky Jesenicko .................................................................... 13 Tabulka 5: Jeskyně – turistický region Jeseníky .................................................. 13 Tabulka 6: Rozhledny – turistický region Jeseníky ................................................ 14 Tabulka 7: Muzea – výběr...................................................................................... 14 Tabulka 8: Lázně a sanatoria ................................................................................ 14 Tabulka 9: Vybraná lyžařská střediska (2007) – turistický region Jeseníky .......... 17 Tabulka 10: Hodnocení kvality a kapacity infrastruktury pro sjezdové lyžování .... 17 Tabulka 11: Běžecké trasy (2007) – Turistický region Jeseníky (Jesenicko) .......... 18 Tabulka 12: Snowtubing a Snowcart (2007) – turistický region Jeseníky............... 18 Tabulka 13: Kapacity pro kongresový cestovní ruch Jesenicko.............................. 19 Tabulka 14: Kapacity ubytovacích zařízení podle okresů Olomouckého kraje (k 31. 12. 2005) – turistický region Jeseníky ......................................................... 19 Tabulka 15: Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a podle okresů – Turistický region Jeseníky .......................................................... 19 Tabulka 16: Analýza ubytovacích zařízení a jejich kapacit v oblasti Jesenicka ...... 20 Tabulka 17: Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu a podle kategorií počtu zaměstnanců (2005) – turistický region Jeseníky .......................... 21 Tabulka 18: Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu (2005) – turistický region Jeseníky ..................................................................................... 21 Tabulka 19: Počet pohostinských provozoven na 100 km2 podle charakteru provozu a podle kategorií velikosti odbytové plochy v m2 (2005) – turistický region Jeseníky21 Tabulka 20: Naučné stezky – turistický region Jeseníky........................................ 22 Tabulka 21: Přehled míst poskytujících turistické informace ................................ 23 Tabulka 22: Přehled informačních center Jesenicko.............................................. 23 Tabulka 23: Vývoj návštěvnosti jeskyní – turistický region Jeseníky ..................... 24 Tabulka 24: Vývoj návštěvnosti vybraných muzeí – turistický region Jeseníky ...... 25 Tabulka 25: Hodnotící stupnice míry podílů potencionálních rekreačních ploch v turistickém oblasti.............................................................................................. 25 Tabulka 26: Potenciální rekreační plochy a využití půdy ....................................... 27 Tabulka 27: Bodové hodnocení jednotlivých forem cestovního ruchu dle jejich významu ............................................................................................................... 27 Tabulka 28: Hodnocení přírodního potenciálu z hlediska jednotlivých forem cestovního ruchu .................................................................................................. 28 Tabulka 29: Jesenicko – tématické zóny cestovního ruchu.................................... 34 Tabulka 30: Hodnoty TRF a TRZ obcí oblasti Jesenicka ........................................ 36 Tabulka 31: Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu.......................................... 42 Tabulka 32: Ekonomicky aktivní obyv. v pohostinství a ubytování ........................ 45 Tabulka 33: Nejvýznamnější horská střediska cestovního ruchu v ČR (2004)........ 49 Tabulka 34: Vybrané ukazatele intenzity cestovního ruchu vybraných horských oblastí ČR (2004) .................................................................................................. 52 Tabulka 35: Turisticko-rekreační funkce nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu (2004)........................................................................................ 52 Tabulka 36: Turisticko-rekreační zatížení nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu (2004)........................................................................................ 53 Tabulka 37: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v pohostinství a ubytování ............. 54 Tabulka 38: Počet - produktivní obyvatelstvo k 31. 12. 2005 ................................ 70 Tabulka 39: Vývoj celkového počtu obyvatelstva Jesenicka (2001-2005) k 31.12. . 70 Tabulka 40: Vývoj obyvatelstva na Jesenicku (údaje 2004) ................................... 71 Tabulka 41: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (rok 2001, počet obyv.).............. 71

142(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Tabulka Tabulka Tabulka Tabulka

42: 43: 44: 45:

Vzdělanostní struktura obyvatelstva (rok 2001, v %) ......................... 71 Další možné indikátory výstupů a výsledků aktivit .......................... 108 Další možné monitorovací indikátory dopadů aktivit ....................... 109 Analýza rizik.................................................................................... 137

Obrázek 1: Organizační diagram tvorby IPRÚ...................................................... 121 Obrázek 2: Organizační diagram administrace IPRÚ ........................................... 126

143(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko SEZNAM ZKRATEK CHKO – Chráněná krajinná oblast CR – Cestovní ruch ÚRR SM – Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava ROP NUTS II Střední Morava – Regionální operační program Střední Morava

144(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Indikativní seznam potenciálních projektových záměrů veřejných subjektů způsobilých k financování z oblasti podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu. Příloha č. 2 - Indikativní seznam potenciálních projektových záměrů veřejných subjektů způsobilých k financování z jiných dotačních titulů /prioritních os ROP, sesbíraných v rámci přípravy IPRÚ Jesenicko. Příloha č. 3 - Indikativní seznam potenciálních projektových záměrů podnikatelských subjektů způsobilých k financování z oblasti podpory 3.3 - Podnikatelská infrastruktura a služby, sesbíraných v rámci přípravy IPRÚ Jesenicko. Příloha č. 4 - Indikativní seznam potenciálních projektových záměrů podnikatelských subjektů způsobilých k financování z jiných dotačních titulů, sesbíraných v rámci přípravy IPRÚ Jesenicko. Příloha č. 5 - Indikativní seznam potenciálních projektových záměrů sesbíraných mimo přípravu IPRÚ Jesenicko, vycházejících z databáze SROP 3.3 - Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje, Aktualizace programu rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji na období 2007-2009 (výhled 2010-2013). Příloha č. 6 - Aktivita: 3.1 A - Sportovně rekreační zařízení a infrastruktura Příloha č. 7 – Aktivita 3.1 B - Infrastruktura pro turistiku a zimní sporty Příloha č. 8 – Aktivita 3.1 C - Dopravní dostupnost a systém integrované dopravy Příloha č. 9 – Aktivita 3.1 D - Specifické formy cestovního ruchu Příloha č. 10 – Jednací řád Řídícího výboru IPRÚ Jesenicko.

145(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Příloha č. 6 Název aktivity: 3.1 A Sportovně rekreační zařízení a infrastruktura Zdůvodnění a popis aktivity: Jen dobře vybavené destinace cestovního ruchu a rekreační střediska v nich mohou být při současném stavu domácí i zahraniční nabídky v cestovním ruchu konkurenceschopná. K tomu nestačí jen sjezdovky, cyklostezky, památky či ubytovací a gastronomická zařízení. Potenciální návštěvník a turista si žádá daleko větší paletu možností pro svůj volný čas. To platí jak pro zimní sezónu, tak zejména pro letní sezónu, kdy je konkurence mezi destinacemi cestovního ruchu (a zejména horská střediska) největší. Snižování návštěvnosti v Jeseníkách je patrné zejména v letní sezóně. Zlepšení nabídky služeb v oblasti sportovně-rekreačního vyžití v horských i lázeňských střediscích je proto jasnou prioritní aktivitou IPRÚ. Níže uvedené aktivity mohou nedostatky výrazně eliminovat a přispět k aktivizaci stávajícího zejména přírodního potenciálu Jeseníků. Doporučené / přijatelné aktivity / projekty: (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (venkovní a kryté sportovně-rekreační areály, golfová hřiště a sportovně-zábavní centra, např. fittness, bowling, lanová centra apod.), s vazbou na lázeňství a relaxaci (wellness a balneo centra a sanatoria, venkovní a kryté plavecké areály a bazény), případně i budování infrastruktury, pouze nenachází-li se daný druh infrastruktury na vymezeném území. (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (venkovní a kryté sportovně-rekreační areály, golfová hřiště a sportovně-zábavní centra, např. fittness, bowling apod.), s vazbou na lázeňství a relaxaci (wellness a balneo centra a sanatoria, venkovní a kryté plavecké areály a bazény), případně i budování jakéhokoliv z výše uvedených druhů infrastruktury cestovního ruchu. Nositel Název projektu Náklady projektu Mikroreg. Vybudování wellnes centra v 200 - 240 Jesenicko Jeseníku mil. Kč Obec Lipová Sportovně - rekreační centrum Lipová 50 mil Kč Lázně – Lázně (náhradní projekt) Výchozí stav dané problematiky:

Období realizace 20082013 20082011

V oblasti Jesenicka se postupně zlepšují možnosti sportovně-rekreačního vyžití

146(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko v letní i zimní sezóně pro domácí i zahraniční návštěvníky. Relativní nedostatek přírodních koupališť vyžaduje budování bazénů s celoročním využitím, podobně jsou potřebné víceúčelové sportovní haly, resp. areály pro letní aktivity návštěvníků. Skrytý potenciál je v lázeňských střediscích pro zřizování fitness a wellness center. Výchozí hodnota hlavních indikátorů: Indikátory výstupu: - počet podpořených projektů – min. 2 - počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení – min. 2 Indikátory výsledku: - počet přenocování – zvýšení o 5 % Indikátory dopadu: - počet vytvořených pracovních míst – min. 5 (předpoklad 5-10) - zvýšení počtu návštěvníků území: - min. o 10 % Cílové skupiny: - domácí a zahraniční návštěvníci a turisté - místní obyvatelé - místní podnikatelé a subjekty zajišťující služby Předpokládané cílové výsledky, výstupy a dopady dané aktivity: Rozšíření nabídky služeb pro aktivní využití volného času v létě, zimě i mimosezónu, v případě krytých zařízení i za špatného počasí, nejen že postupně zvýší návštěvnost území jako celku či jednotlivých středisek, ale jako synergický efekt lze očekávat výstavbu nových ubytovacích zařízení včetně gastronomie ze strany podnikatelské sféry, podobný efekt může být v zaměstnanosti místního obyvatelstva v cestovním ruchu. Dojde také k výraznějšímu zvýšení návštěvnosti v letní sezóně. Vhodní příjemci: -

obce a města, případně jimi zřízené či založené organizace

147(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Příloha č. 7 Název aktivity: 3.1 B Infrastruktura pro turistiku a zimní sporty Zdůvodnění a popis aktivity: Jen dobře vybavené destinace cestovního ruchu a rekreační střediska v nich mohou být při současném stavu domácí i zahraniční nabídky v cestovním ruchu konkurenceschopná. Musí disponovat zejména dostatečným počtem a délkou sjezdovek, přepravní kapacitou vleků a nabídkou doprovodných služeb. Pro zimní a letní rekreaci na horách je nezbytné, aby destinace cestovního ruchu disponovala dostatečným množstvím značených a zejména udržovaných sítí a sytému tras a stezek pro letní i zimní formy turistiky a jejich napojení na regionální a mezinárodní sítě těchto stezek apod. Současným trendem v cestovním ruchu je budování nových druhů stezek, zejména inline bruslaře, či speciální tématicko-naučné stezky. Existence této infrastruktury v destinaci je velkou konkurenční výhodou oproti jiným domácím a zahraničním reigonům. Doporučené / přijatelné aktivity / projekty: (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Budování, rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu s vazbou na zimní sporty a rekreaci (sítě udržovaných běžeckých tras a stezek včetně údržby), jednotného systému značení turistických tras a stezek (pěších, cyklo, běžkařských, inline, tématicko-naučného charakteru), případně včetně drobných staveb a mobiliáře (lavičky, přístřešky, odpočívadla, veřejná WC, studánky, altány, tančírny, rozhledny) Nositel projektu Jeseníky – SCR

Název projektu Podpora rozvoje a údržba lyžařských, bežeckých tratí v Jeseníkách

Náklady 7,5 mil Kč

Období realizace 2008-2010

Výchozí stav dané problematiky: Na území Jeseníků je vyznačeno velké množství pěších a cyklo turistických tras, na území CHKO pak i tématické či naučné stezky. V současné sobě postupně probíhá značení nových celků lyžařských běžkařských tras. V území se dosud nenachází žádná inlinestezska. Existuje prostor pro zkvalitnění napojení jednotlivých sítí, zejména směrem do Polska.

148(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Výchozí hodnota hlavních indikátorů: Indikátory výstupu: - počet podpořených projektů – min. 1 ks - Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení doplňkové infrastruktury – min. 10 ks - Délka nových / nově značených stezek a tras - min. 10 km - Počet km udržovaných běžeckých tras – min. 10 km Indikátory výsledku: - počet přenocování Indikátory dopadu: - počet vytvořených pracovních míst - min. 1 - zvýšení počtu návštěvníků území – 1% Cílové skupiny: - domácí a zahraniční návštěvníci a turisté přijíždějící do regionu - obyvatelé regionu - místní podnikatelé a subjekty zajišťující služby Předpokládané cílové výsledky, výstupy a dopady dané aktivity: Celkový zvýšení atraktivity území pro návštěvníky a turisty. Rozšíření nabídky primárních lákadel (důvodů) k návštěvě území, případně prodloužení délky pobytu v něm. Vhodní příjemci: - obce a města, případně jimi zřízené či založené organizace

149(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Příloha č. 8 Název aktivity: 3.1 C Dopravní dostupnost a systém integrované dopravy Zdůvodnění a popis aktivity: Složitý horský terén v CHKO Jesenících je určitou bariérou pro větší rozvoj automobilové dopravy. Moderní systémy přepravy turistů a návštěvníků speciální veřejnou dopravou představují daleko šetrnější formy zatížení ŽP těchto cenných horských území. Území disponuje předpoklady pro zavedení integrovaného systému dopravy, odstavných či centrálních parkovišť. Zkapacitnění stávajících komunikací v Jeseníkách a ochrana životního prostřední (snížení množství exhalací pomocí usměrnění individuální dopravy turistů je jednou z priorit dlouhodobé udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu. Doporučené/ přijatelné aktivity / projekty: (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Budování, rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury, v návaznosti na usměrnění dopravy v klidu (záchytná, centrální parkoviště apod.) včetně nezbytné technické infrastruktury, zejména v návaznosti na systém integrované dopravy ve vymezeném území (systém záchytných parkovišť a dopravy typu Auto-SKI bus/vlak, Auto-CYKLO bus/vlak) Nositel Název projektu Náklady Období projektu realizace Obec Záchytné parkoviště vč. 20 mil. 2008-2010 Ostružná informačního střediska pro lokalitu Ostružná, Ramzová, Petříkov (náhradní projekt) Jeseníky – Podpora rozvoje skibusů, cyklobusů 1,7 mil 2008-2010 SCR a tripbusů v Olomouckém kraji Kč Výchozí stav dané problematiky: Stávající systém řešení dopravy v klidu je v současnosti v horských střediscích (Bělá pod Pradědem, Ostružná, Ramzová, Petříkov) nevyhovující (malá kapacita, chybí zde služby). Míra využití současného systému sezónních SKI a CYKLO busů je stále nedostatečná. Výchozí hodnota hlavních indikátorů: Indikátory výstupu: - počet podpořených projektů: min. 2 - počet nových a zrekonstruovaných záchytných parkovišť. – min. 1

150(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Indikátory výsledku: - počet přenocování: Indikátory dopadu: - počet vytvořených pracovních míst: - min. 1 zvýšení počtu návštěvníků území: min. o 1 % Cílové skupiny: - domácí a zahraniční návštěvníci a turisté přijíždějící do regionu - obyvatelé regionu - místní podnikatelé a subjekty zajišťující služby Předpokládané cílové výsledky, výstupy a dopady dané aktivity: Výrazné zvýšení dopravní obslužnosti území a středisek šetrnou formou, zlepšení životního prostředí v Jeseníkách, zvýšení návštěvnosti a atraktivnosti lyžařských areálů a středisek, zvýšení konfortu využití služeb turisty (hlídané parkoviště apod.) Vhodní příjemci: - obce a města, jimi zřízení či založené organizace

151(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko Příloha č. 9 Název aktivity: 3.1 D Specifické formy cestovního ruchu Zdůvodnění a popis aktivity: V podhorských venkovských oblastech a střediscích v ČR jsou ideální podmínky pro rozvoj specifických forem venkovské turistiky, např. agro – a ekoturistiky, rodinných (např. koňských) farem. Tyto formy je také vhodné podporovat, především jako integrované specifické produkty cestovního ruchu, navíc i s možností jejich rozšíření v rámci přeshraniční spolupráce s polskou stranou. Doporučené / přijatelné aktivity / projekty: (specifický cíl 1 – období 2007 - 2011) (specifický cíl 2 – období 2011 – 2015) Rekonstrukce, modernizace a stavební úpravy hippostezek, hippotras a jejich sítí, včetně adaptace stávajících objektů s přímou návazností na využití v oblasti venkovské turistiky, zejména agroturistiky, ekoturistiky a hippoturistiky Nositel Název projektu Náklady Období projektu realizace Jeseníky – Jeseníky na koni 1,5 mil 2008-2011 SCR Kč Výchozí stav dané problematiky: Zázemí pro rozvoj uvedených integrovaných forem venkovské turistiky existuje nejen oblasti Jesenicka. Infrastruktura a služby tohoto druhu teprve vznikají, chybí však společná podpora ve formě produktů cestovního ruchu a ucelená síť značených stezek a tras tohoto typu, včetně propojení na systémy v jiných destinacích cestovního ruchu. Výchozí hodnota hlavních indikátorů: Indikátory výstupu: - počet podpořených projektů. min. 1 - počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro venkovskou turistiku - Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení doplňkové infrastruktury – 1 ks Indikátory výsledku: - počet přenocování: - zvýšení návštěvnosti o 1 % Indikátory dopadu: - počet vytvořených pracovních míst: min. 1 - zvýšení počtu návštěvníků území: min. o 1 % Cílové skupiny: - domácí a zahraniční návštěvníci a turisté přijíždějící do regionu - obyvatelé regionu - místní podnikatelé a subjekty zajišťující služby

152(153)

Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko - subjekty působící v neziskovém sektoru, profesní sdružení, obce a svazky obcí Předpokládané cílové výsledky, výstupy a dopady dané aktivity: Podpora rozvoje těchto alternativních forem cestovního ruchu znamená na jedné straně podporu zaměstnanosti místního obyvatelstva v problémových podhorských oblastech Jeseníků, na straně druhé i jde o zpestření nabídky cestovního ruchu i o snížení koncentrace návštěvnosti v nejexponovanějších lokalitách v CHKO Jeseníky. Vhodní příjemci: - obce a města, případně jimi zřízené či založené organizace

153(153)

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ - JESENICKO. Olomoucký kraj. Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu. Integrovaný plán rozvoje území - Jesenicko 1(153)

Recommend Documents