FORMULÁŘ ŢÁDOSTI Integrovaný plán rozvoje území JESENICKO

Tisk č.: 101-VRR-08 P16 V 08 IPRÚ Jesenicko

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI Integrovaný plán rozvoje území JESENICKO V 08 IPRÚ Jesenicko

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko

OBS AH 1. INFORM ACE O IPRÚ ..................................................................... 3 1.1. Název I RPÚ ............................................................................... 3 1.2. Číslo a název priorit ní osy/ oblast i podpor y .................................... 3 1.3. Územní vymezení I PRÚ ............................................................... 3 1.4. Předpokládaný celkový f inanční objem IPRÚ ................................. 3 2. INFORM ACE O Ţ AD ATELI ............................................................. 4 3. INFORM ACE O P AR TNERO VI/P AR TNERECH .................................. 7 4. STRUKTUR A A POPIS IP RÚ ........................................................ 18 4.1. Analýza cestovního ruchu v daném územ í včetně SW OT analýzy a analýzy vazeb na další sektor y ovlivňuj ící problematiku cestovního ruchu 18 4.2. Stanovení problém ů, strategie řešení a cílů ve vztahu k vyuţit í potenciálu rozvoje územ í v cest ovním ruchu ......................................... 48 4.3. Popis aktivit naplňuj ících dosaţení cílů a strateg ie řešení, včetně indikativního seznam u proj ektových záměrů ......................................... 52 4.4. Popis očekávaných výsledků a výst upů, včetně k vant if ikace cílů a def inování relevantních indikátorů ....................................................... 56 4.5. Časový harmonogram a návaznost jednotlivých aktivit .................. 59 4.6. Popis adm inistrat ivní kapacit y a způsobu ř ízení IPRÚ .................. 59 4.7. Popis realizace partnerst ví, zapojení partnerů při t vorbě a r ealizaci IPRÚ, veř ejné projednání IPRÚ ........................................................... 68 4.8. Analýza r izik IPRÚ .................................................................... 72 4.9. Horizontální témata ve vzt ahu k IPRÚ ......................................... 74 4.9.1. Rovné příleţitosti ...........................................................................................74 4.9.2. Udrţitelný rozvoj ............................................................................................75 4.10. Aktivit y f inancované z jiných pr ogramů ....................................... 77 5. FIN ANČNÍ PL ÁN IPRÚ ................................................................. 78 5.1. Plánovaný obj em f inančních prostředků IPRÚ .............................. 78 6. ČESTNÉ PROHL ÁŠ ENÍ .................................................................. 4 7. PŘÍLOHY ...................................................................................... 5

V 08 IPRÚ Jesenicko

Stránka 2 z 83


1.

INFORMACE O IPRÚ

1.1. Název IRPÚ Uveďte název IPRÚ v českém jazyce: Název IPRÚ - CZ

Integrovaný plán rozvoje území - Jesenicko

1.2. Číslo a název prioritní osy/oblasti podpory Uveďte číslo a název prioritní osy a oblasti podpory, v jehoţ rámci IPRÚ předkládáte: Číslo prioritní osy 3

Název prioritní osy Cestovní ruch

1.3. Územní vymezení IPRÚ Popište území realizace IPRÚ, které bude vymezeno jako místo realizace pro předkladatele projektů do IPRÚ, a místo dopadu IPRÚ. Místo realizace Název obce Jeseník Bělá pod Pradědem Česká Ves Lipová - lázně Ostruţná

Název okresu Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník

Místo dopadu Název obce Jeseník Bělá pod Pradědem Česká Ves Lipová - lázně Ostruţná

Název okresu Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník

1.4. Předpokládaný celkový finanční objem IPRÚ Uveďte předpokládaný celkový objem veškerých finančních prostředků, které budou potřeba na realizaci projektových záměrů IPRÚ. Celkový objem finančních prostředků bude zahrnovat prostředky ze všech zdrojů IPRÚ celkem v tis. Kč 117 800 tis. Kč

EUR (kurz): 28,463


Stránka 3 z 83


2.

INFORMACE O ŢADATELI

Informace o ţadateli Úplný úřední název ţadatele Právní forma IČ DIČ Typ ţadatele Oficiální adresa ţadatele Adresa pro doručení Webové stránky ţadatele

Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu Zájmové sdruţení právnických osob 68923244 Zájmové sdruţení právnických osob Kladská 1, 787 01 Šumperk Kladská 1, 787 01 Šumperk www.jeseniky-tourism.cz

Hlavní kontaktní osoba Příjmení Kouřilová Titul před Funkce osoby Ředitelka sekretariátu J-SCR Telefon 721996678 E-mail [email protected] Adresa pracoviště Kladská 1, 787 01 Šumperk Statutární zástupce Příjmení Titul před Funkce osoby Telefon E-mail Adresa pracoviště Další kontaktní osoby Příjmení Titul před Funkce osoby Telefon E-mail Adresa pracoviště

Zerzáň

Jméno Titul za

Marie

Fax

583283117

Jméno Titul za

Zdeněk

Předseda správní rady J- SCR Fax 602723460 [email protected] Kladská 1, 787 01 Šumperk

Lietavcová Asistentka 583283117 [email protected] Kladská 1, 787 01 Šumperk


583283117

Jméno Titul za

Lenka

Fax

583283117

Stránka 4 z 83


Zkušenosti ţadatele Název projektu/akce Název předkladatele Celkové výdaje projektu/akce Období realizace projektu/akce Místo realizace projektu/akce Zdroje financování/poskytovatel dotace Název grantu/ programu Popis projektu/akce Hlavní výsledky projektu/akce Popis zapojení ţadatele do přípravy, realizace a provozu projektu/akce

Zkušenosti ţadatele Název projektu/akce Název předkladatele Celkové výdaje projektu/akce Období realizace projektu/akce Místo realizace projektu/akce Zdroje financování/poskytovatel dotace Název grantu/ programu

Čarodějnická cyklotrasa J-SCR 1 022 000 Kč 2005 - 31.7.2006 Jeseníky INTERREG IIIA, J-SCR INTERREG IIIA Vyznačení cyklotrasy, vybudování pomníčků pamětních desek, vydání tištěného průvodce Vyznačení cyklotrasy, vybudování pomníčků pamětních desek, vydání tištěného průvodce Zcela

Studie lyţařsko-běţeckých tratí J-SCR 300 000 Kč 2005 Jeseníky PHARE CBC, J-SCR PHARE CBC

Popis projektu/akce

Zpracovaná studie

Hlavní výsledky projektu/akce

Zpracovaná studie

Popis zapojení ţadatele do přípravy, realizace a provozu projektu/akce

Zcela


Stránka 5 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Zkušenosti ţadatele Česko-polské pomezí – jedinečná lázeňská oblast Fond mikroprojektů INTERREG IIIA Název předkladatele J-SCR Celkové výdaje projektu/akce 314 000 Kč Období realizace projektu/akce 2006 Místo realizace projektu/akce Česko-polské pomezí Zdroje financování/poskytovatel Fond mikroprojektů INTERREG IIIA ,J-SCR dotace Název grantu/ programu Název projektu/akce

Popis projektu/akce

6 prezentací

Hlavní výsledky projektu/akce

Dokumentární film o jedinečnosti lázní v Česko – polském pomezí

Popis zapojení ţadatele do přípravy, realizace a provozu Zcela projektu/akce

Zkušenosti ţadatele Název projektu/akce Název předkladatele Celkové výdaje projektu/akce Období realizace projektu/akce Místo realizace projektu/akce Zdroje financování/poskytovatel dotace Název grantu/ programu Popis projektu/akce Hlavní výsledky projektu/akce Popis zapojení ţadatele do přípravy, realizace a provozu projektu/akce

Běţecké lyţování v Jeseníkách J-SCR 9 mil. Kč 2004-7 Jeseníky Olomoucký kraj,J-SCR Významné projekty Olomouckého kraje Pořízení roleb a náklady spojené s údrţbou běţecko lyţařských tras Pořízení roleb a náklady spojené s údrţbou běţecko lyţařských tras Zcela


Stránka 6 z 83


3.

INFORMACE O PARTNEROVI/PARTNERECH Informace o partnerovi Město Jeseník obec 00302724 CZ00302724 Masarykovo náměstí 1/167, 790 01 Jeseník www.mujes.cz; www.jesenik.org

Úplný úřední název partnera Právní forma IČ DIČ Oficiální adresa partnera Webové stránky partnera

Příjmení Titul před Funkce osoby Telefon E-mail Adresa pracoviště


Statutární zástupce partnera Jméno Procházka Petr Titul za Mgr. starosta Fax 584 498 151 584 498 156 [email protected] Město Jeseník, Masarykovo nám. 1/167, 790 01 Jeseník

Kontaktní osoby partnera Jméno Titul za

Cupal Vladimír Ing. místostarosta Fax 584 498 162 584 498 156 vladimí[email protected] Město Jeseník, Masarykovo nám. 1/167, 790 01 Jeseník Spolupráce při propagaci a prezentaci na veletrzích a workshopech cestovního ruchu, spolupráce při údrţbě lyţařských běţeckých tras, spolupráce při realizaci projektu Čarodějnická cyklotrasa, spolupráce při konferencích cestovního ruchu na Jesenicku, kampaň pro podporu domácího cestovního ruchu prostřednictvím infobusu, spolupráce při tvorbě strategických dokumentů pro rozvoj cestovního ruchu na Jesenicku. Spolupráce při přípravě projektů cestovního ruchu předkládaných v rámci fondu mikroprojektů.

Předchozí spolupráce partnera s ţadatelem

Zkušenosti partnera s projekty Stručný popis zapojení partnera do IPRÚ

Účast zástupce města na jednáních pracovní skupiny při přípravě IPRÚ, projednání priorit pro IPRÚ v radě města a zastupitelstvu města Jeseníku

Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRÚ

Vstupy:informace o potřebách v oblasti rozvoje cestovního ruchu Výstupy: realizovaný projekt „Wellness centrum Jeseník“


Stránka 7 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Informace o partnerovi Chráněná krajinná oblast Jeseníky Státní správa 62933591 Šumperská 93, 79001 Jeseník www.nature.cz


Statutární zástupce partnera Jméno Titul za


Příjmení Titul před Funkce osoby Telefon E-mail Adresa pracoviště .

Fax

Kontaktní osoby partnera Jméno Halfar Titul za Ing. vedoucí Správy CHKO Jeseníky Fax 584 458 659 [email protected] Šumperská 93, 790 01 Jeseník

Jan

584 458 646


Spolupráce na připomínkování a poskytování konzultací k údrţbě běţeckých lyţařských tras, tvorbě jezdeckých stezek, cyklotrasám a výstavbě turistických chat v Jeseníkách.

Zkušenosti partnera s projekty Stručný popis zapojení partnera do IPRÚ Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRÚ

Konzultace IPRÚ a připomínkování jednotlivých aktivit z hlediska moţného vlivu na CHKO Jeseníky Poskytnuté informace a účast na jednotlivých řešení


Stránka 8 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Informace o partnerovi Lesy české republiky,s.p. státní podnik 42196451 DIČ CZ 42196451 Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové www.lesycr.cz




Statutární zástupce partnera Jméno Novák Jiří Titul za Ing. generální ředitel Fax Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové

Kontaktní osoby partnera Jméno Komárková Titul za Ing. Referent pro dotace a veřejnost Fax 583250125, 724623939 [email protected] Potoční 22, 787 01 Šumperk

Hana

583250125

Spolupráce při zajišťování údrţby běţeckých lyţařských tras, spolupráce při tvorbě vozíčkářských stezek, spolupráce při tvorbě strategických dokumentů, spolupráce při řešení rozvojových aktivit, jeţ se dotýkají Lesů ČR. Spolupráce při prezentaci a propagaci Jeseníků.

Předchozí spolupráce partnera s ţadatelem Zkušenosti partnera s projekty Stručný popis zapojení partnera do IPRÚ Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRÚ

Obnova a realizace oddychových míst pro turisty Konzultace IPRÚ a připomínkování jednotlivých aktivit z hlediska moţného vlivu na Lesy ČR Účast na jednání pracovní skupiny, řešení problematických záleţitostí s pohledu lesů.


Stránka 9 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Informace o partnerovi Jesenická rozvojová o.p.s. Obecně prospěšná společnost 27776743




Masarykovo nám. 167/1, 79001 Jeseník www.jesenicko.eu

Statutární zástupce partnera Jméno Staňa Jiří Titul za MUDr Předseda představenstva Fax 777604625 [email protected] Město Jeseník, místostarosta města, Masarykovo nám. 167/1, 79001 Jeseník


Šos Ing. manaţer Fax 606720100 [email protected] Masarykovo nám. 167/1, 79001 Jeseník


Marcel

Spolupráce při propagaci a prezentaci Jeseníků, Spolupráce v rámci turistického informačního portálu. Jedná se o organizaci nově vzniklou za účelem rozvoje Jesenicka, realizované projekty v rámci této organizace nejsou z těchto důvodů ţádné. Pracovníci této organizace mají však dostatečné zkušenosti s řízením projektů podporovaných v rámci evropské pomoci


Aktivní Pověření činností v pracovní skupině za Unii neziskových organizací


Stránka 10 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Informace o partnerovi Priessnitzovy léčebné lázně, a.s. Akciová společnost 45193452 CZ45193452 Priessnitzova 299, 790 03 Jeseník www.priessnitz.cz




Statutární zástupce partnera Jméno Odehnal Vladimír Titul za Ing. Předseda představenstva Fax 602542452 584412168 [email protected] Priessnitzova 299, 790 03 Jeseník

Kontaktní osoby partnera Jméno Provazník Titul za Ing. Ekonomicko-personální ředitel Fax 724559665 [email protected]


Zkušenosti partnera s projekty Stručný popis zapojení partnera do IPRÚ Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRÚ .

Roman

584412168

Obecná spolupráce v rámci SCR, spolupráce při tvorbě dokumentárního filmu Česko polské pomezí jedinečná lázeňská oblast, spolupráce při marketingové komunikaci – zejména zaměření na pobaltské státy. Jako člen odborné sekce lázeňství při J-SCR účast při akcích konaných pro výměnu zkušeností v oblasti lázeňství a welnes a účast na přípravě studie účinků lázeňské péče a jednotlivých indikací na lidský organismus. Jako významný soukromý subjekt na Jesenicku má společnost Priessnitzovy léčebné lázně z minulých let bohaté zkušenosti s projekty cílenými do oblasti cestovního ruchu a lázeňství. Účast na jednáních pracovní skupiny, předkládání námětů na jednotlivé projekty v rámci IPRÚ Podklady – náměty konkrétních projektů , řešení synergických vazeb na ostatní rozvojové projekty.


Stránka 11 z 83




Příjmení Titul před Funkce osoby Telefon E-mail Adresa pracoviště .

Informace o partnerovi Jeseníky severní hřeben, o.s. Občanské sdruţení 27043941 CZ27043941 Horní Lipová 173/36

Statutární zástupce partnera Jméno Sekula Josef Titul za Ing. předseda Fax 737 283 770 584 421 614 [email protected]

Kontaktní osoby partnera Jméno Sekula Titul za Ing. předseda Fax 737 283 770 [email protected]

Josef

584 421 614

Členství od zaloţení sdruţení v r. 1999, činnost ve správní radě, úzká spolupráce při marketingové propagaci území, spolupráce při zajišťování kvalitní údrţby běţeckých lyţařských tras v jeseníkách. Spolupráce při kulturních akcích cestovního ruchu. Zkušenosti partnera s Spolupráce s J-SCR při realizaci projektu Běţecké lyţování projekty v Jeseníkách. Partner se aktivně podílel na analýze území Ol.kraje vč.návrh Stručný popis zapojení opatření na rozvoj cestovního ruchu v Ol.kraji se zaměřením na partnera do IPRÚ Jeseníky. Při tvorbě IPRÚ zastupuje podnikatelský sektor na jesenicku a informuje jej o výstupech PS. Vstupy a výstupy ze zapojení Návrhy několika projektů zapojených do IPRÚ, účast na řešení do IPRÚ jednotlivých aktivit. Pozn.:V případě více partnerů tabulku nakopírujte. Předchozí spolupráce partnera s ţadatelem


Stránka 12 z 83


Informace o partnerovi Biskupství ostravsko-opavské Církevní právnická osoba 65468953 CZ65468953 Kostelní náměstí 1, 728 02 Ostrava 1 www.doo.cz



Statutární zástupce partnera Jméno Lobkowicz František Václav Titul za Mons. O. Praem. biskup Fax 596 116 522 [email protected] Kostelní náměstí 1, 728 02 Ostrava 1


Kontaktní osoby partnera Jméno Přikryl Titul za Ing. Mgr. projektový manaţer Fax 604 163 568 [email protected] Kostelní nám. 1, 728 02 Ostrava 1

Miroslav

596 114 819

Partner byl zvolen do PS odbornou sekcí J-SCR Obnovy Kulturního dědictví, dosavadní spolupráce probíhala v rámci činností této sekce – zejména příprava projektů: Poutní místa na Jesenicku a Čarodějnická cyklotrasa.


Ano (Phare, Interreg, SROP, FM EHP/Norska) Účast na projednávání IPRÚ pro oblast Jesenicka Připomínkování IPRÚ při projednávání, návrh projektu do indikativního seznamu projektů


Stránka 13 z 83


Informace o partnerovi Regionální institut pro vzdělávání o.p.s. obecně prospěšná společnost 278 29 731 CZ278 29 731 Přerov I - Město, Dvořákova 819/21b, PSČ 750 02 http://www.riv-cz.eu/

Úplný úřední název partnera Právní forma IČ DIČ Oficiální adresa partnera Webové stránky partnera .


Statutární zástupce partnera Jméno Závěšický Jan Titul za PhDr. předseda správní rady Fax 605 958 575 [email protected] Přerov I - Město, Dvořákova 819/21b, PSČ 750 02


Kontaktní osoby partnera Jméno Martinková Petra Titul za Ing. členka správní rady Fax 607880324 [email protected] Přerov I - Město, Dvořákova 819/21b, PSČ 750 02

Předchozí spolupráce partnera s ţadatelem Zkušenosti partnera s projekty

Koncepce rozvoje lidských zdrojů v oblasti cestovního ruchu

Stručný popis zapojení partnera do IPRÚ Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRÚ

ESF Účast na jednání pracovních skupin, veřejných projednáních, konzultacích s představiteli veřejné správy a podnikatelského sektoru Odborné konzultace v oblasti rozvoje lidských zdrojů a dalšího potenciálu L.Z.; informace o vzdělávání a celoţivotním učení ve vazbě na trh práce a potřeby cestovního ruchu.


Stránka 14 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Informace o partnerovi Ing. František Kaštyl – KASTE Fyzická osoba 22991808 CZ411202461 Trocnovská 15, 772 00 Olomouc www.kaste.cz



Statutární zástupce partnera Jméno Kaštyl František Titul za Ing. Majitel Fax 587 419 826 587 419 827 [email protected] Hodolanská 32, 772 00 Olomouc


Kontaktní osoby partnera Jméno Libor Titul za Manager přípravy projektů pro dotační programy EU Fax 587 419 826 587 419 827 [email protected] Hodolanská 32, 772 00 Olomouc Hájek

Předchozí spolupráce partnera s ţadatelem Zkušenosti partnera s projekty Stručný popis zapojení partnera do IPRÚ Vstupy a výstupy ze zapojení do IPRÚ .

Členství od zaloţení sdruţení v r. 1999, činnost ve správní radě, úzká spolupráce při marketingové propagaci území, předsednictví v odborné sekci infrastruktury cestovního ruchu při J-SCR. Partner úspěšně realizoval 2 projekty s dotační podporou MMR a 2 projekty s dotační podporou SROP, další projekty připravuje nejen pro své rozvojové záměry, ale i pro některé objednatele mimo firmu Partner se aktivně podílel na analýze území Ol.kraje vč.návrh opatření na rozvoj cestovního ruchu v Ol.kraji se zaměřením na Jeseníky Návrhy několika projektů zapojených do IPRÚ a účast na řešení jednotlivých aktivit IPRÚ.


Stránka 15 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Informace o partnerovi PhDr. Jindřich Němčík OSVČ 490711123




Muzikantská stezka 504, 790 01 Jeseník -

Statutární zástupce partnera Jméno Němčík Jindřich Titul za PhDr. Odborný konzultant Fax 602 150 011 [email protected] Muzikantská 504, 790 01 Jeseník


dtto

Fax

Strategie rozvoje CR Jeseníky, Rada Sdruţení CR Jeseníky, předseda komise informací a propagace J-SCR, účast na tvorbě marketingové studie Olomouckého kraje, spolupráce na projektech zaměřených na propagaci Jeseníků. Účast na tvorbě turistického informačního portálu Jesesníků. Spoloupráce na řešení rezervačního systému Jeseníků. Jesnicko 2000, EMIRES Jeseníky, Strategie CR Horní Vsacko, IPRÚ Horní Vsacko,Strategie CR Vsetín, Strategie CR Střední Vsacko



Odborný konzultant Strategické dokumenty


Stránka 16 z 83


Informace o partnerovi Svazek měst a obcí Jesenicka SMOJ Právnická osoba




79061 Obecní úřad 396 , Lipová -lázně

Statutární zástupce partnera Jméno Ţmolík Lubomír Titul za Ing. Předseda Svazku Fax 602723505 584421271 [email protected] 79061 Lipová –lázně, Obecní úřad 396


Ţmolík Ing. Starosta obce Fax 602723505 [email protected] 79061 Lipová –lázně , obecní úřad 396


Lubomír

584421271

Spolupráce při zajišťování aktivit cestovního ruchu na Jesenicku ( údrţba a tvorba tras a stezek, propagace, turistické chaty apod.) činnost ve Správní radě – místopředseda , činnost v sekci lázeňství Partner úspěšně realizovat několik projektů s dotační podporou MMR, 2 projekty SROP, 1 projekt Interregn IIIA, stavební projekty v objemu cca 100 mil. Kč Partner se aktivně podílel na přípravě IPRÚ – situační analýza, soupis projektů apod. Návrhy projektů zapojených do IPRÚ


Stránka 17 z 83


4.

STRUKTURA A POPIS IPRÚ

4.1.

Analýza cestovního ruchu v daném území včetně SWOT analýzy a analýzy vazeb na další sektory ovlivňující problematiku cestovního ruchu

1. ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V DANÉM ÚZEMÍ Stávající strukturu dopravní sítě na území Jesenicka lze povaţovat při stávajícím stupni zatíţení za dostatečnou. Vzhledem k rozloze chráněných území a místy velmi zvrásněnému horskému reliéfu krajiny jsou moţnosti rozšiřování silniční sítě na určitých místech jiţ vyčerpány. Kvalita povrchu a šířkové profily většiny hlavních komunikací jsou po provedených investicích v minulých letech a investicích plánovaných v přijatelném stavu. Území Jesenicka je vybaveno základní technickou infrastrukturou.

Problémové oblasti a) Dopravní infrastruktura Od roku 2005 provozuje Connex Morava, a. s., ve spolupráci s významnými partnery působícími v oblasti cestovního ruchu a za podpory Olomouckého a Moravskoslezského kraje pravidelné cyklobusové linky na území Olomouckého kraje. Cyklobusy jsou určeny pro přepravu jak cyklistů s jízdními koly, tak i pěších turistů. Trasy cyklobusů v Jeseníkách: 1. Jeseník – Rejvíz – Głuchołazy (Polsko) – Zlaté Hory – Vrbno pod Pradědem – Karlova Studánka – Ovčárna – Malá Morávka – Karlov; 2. Krnov – Bruntál – Malá Morávka – Karlov – Karlova Studánka – Vrbno pod Pradědem –Zlaté Hory – Rejvíz – Jeseník; 3. Zábřeh - Šumperk– Rýmařov – Malá Morávka – Karlova Studánka – Vrbno pod Pradědem – Bělá pod Pradědem –– Kouty nad Desnou; Přehled skibusů v Jeseníkách v zimní sezóně 2006/2007: 1. Skibus č. 1: - Ostrava – Opava – Bruntál – Malá Morávka - Karlov – Hvězda – Ovčárna; 2. Skibus č. 2: - Olomouc – Litovel – Uničov – Rýmařov – Karlov – Hvězda – Ovčárna; 3. Skibus č. 3: - Krnov - Bruntál – Malá Morávka – Karlov – Hvězda – Ovčárna; 4. Skibus č. 4: - Zábřeh – Šumperk – Klepáčov – Skřítek – Rýmařov – Malá Morávka – Hvězda – Ovčárna; 5. Skibus č. 5: - Ostruţná – Ramzová – Lipová - lázně – Jeseník – Červenohorské sedlo; 6. Skibus č. 6: - Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo; 7. Skibus č. 7: - Karlova Studánka – Hvězda – Ovčárna;


Stránka 18 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko b) Přírodní památky a atraktivity CR Přírodní potenciál Jeseníků (Jesenicka) vytváří velmi vhodné podmínky pro všechny formy letní i zimní turistiky, aktivní a poznávací dovolené, odpočinku a relaxace v nenarušeném horském prostředí.

c) Kulturní, technické památky a atraktivity CR Jeseník Nejznámějším turistickým místem je Jesenický okruh, který zahrnuje trasu Jeseník - Kříţový vrch Zlatý Chlum (rozhledna) Čertovy kameny - Česká Ves – Krajník – Bezručův pramen - Pod Rumunským pramenem – Jeseník, Ramzová, Lipová - lázně – Jeskyně Na Pomezí. d) Infrastruktura a sluţby CR – lázeňství Lázeňství prochází nejen v Olomouckém kraji transformací, jelikoţ ubývá pacientů v rámci komplexní lázeňské léčby, kterým pobyt i léčení hradily zdravotní pojišťovny. Lázně se musí více orientovat na komerční klientelu,a to znamená diferencovat, inovovat a zejména zkvalitnit rozsah nabízených sluţeb. Lázně Lázně Dolní Lipová Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník

Hlavní léčebné zaměření nemoci koţní, poruchy metabolismu (cukrovka, obezita), poruchy činnosti štítné ţlázy. nemoci dýchacího a oběhového ústrojí, duševní poruchy, koţní a gynekologické nemoci, nemoci z poruch výměny látkové a ţláz s vnitřní sekrecí.

Přírodní léčebné zdroje klima

klima

e) Venkovský cestovní ruch Pro rozvoj venkovského cestovního ruchu jsou na Jesenicku dobré podmínky, zejména v podhůří Jeseníků, ale ani zde se nedaří rozvíjet venkovský cestovní ruch ve větším měřítku. Potenciál tkví zejména v hippoturistice.

f)

Infrastruktura a sluţby CR – zimní sporty a rekreace

Pestrou, turisticky velmi atraktivní lyţařskou oblast Jeseníky tvoří Hrubý Jeseník a Nízký Jeseník, Králický Sněţník a Rychlebské hory. Leţí zde jedny z nejznámějších zimních středisek České republiky, celou oblast protkávají četné lyţařské běţecké trasy. Jeseníky jsou obecně známy jako region pro zimní sporty.


Stránka 19 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Sjezdové lyţování Infrastruktura pro sjezdové lyţování Úroveň vybavenosti území infrastrukturou pro sjezdové lyţování můţeme hodnotit na základě stanovení bázické úrovně únosné kapacity vybavenosti. Tou je pro nás oblast Krkonoš, jakoţto území z nejvyšší intenzitou rozvoje a nejvyšší mírou vyuţití potenciálu cestovního ruchu pro sjezdové lyţování. Základním ukazatelem hodnocení je „Přepravní kapacita vleků na rozlohu obce“ a jako doplňkové indikátory, hodnotící kvalitativní stránku vybavenosti, byly vyuţity ukazatele průměrné délky sjezdovek a přepravní kapacity vleků na km sjezdovky. Následující tabulky uvádějí podrobný přehled hodnot jednotlivých ukazatelů za zkoumané obce. 2

Průměrná přepravní kapacita vleků na km rozlohy obce je na Jesenicku 101,5 osob za hodinu. Úroveň vybavenosti infrastrukturou pro sjezdové lyţování je tak na Jesenicku na 43 % úrovně Krkonoš. Z pohledu kvality zaostává Jesenicko i v průměrné délce sjezdovek, i kdyţ ne nijak výrazně (90 % úrovně Krkonoš). Tento zdánlivě poměrně příznivý výsledek je však dán povahou ukazatele, který nezohledňuje četností rozloţení délek jednotlivých sjezdovek a stírá rozdíly v extrémních (maximálních) hodnotách. Skutečnost je taková, ţe ve zkoumaném území chybí sjezdovky delší neţ 1 km. Poslední ukazatel (Přepravní kapacita vleků na jeden metr sjezdovky) hodnotí vyváţenost mezi instalovanou kapacitou přepravních zařízení a délkou sjezdovek, tzn. jakousi kapacitní průchodnost sjezdovek. Hodnocení současného stavu vybavenosti podle tohoto ukazatele je poměrně problematické, protoţe stanovení ideálního poměru je sloţité a závisí na mnoha dalších okolnostech. Uvádíme ho zde pouze jako podpůrný ukazatel pro hodnocení přepravní kapacity vleků. Jesenicko jako celek se podle tohoto ukazatele příliš neliší od lyţařských areálů v Krkonoších. Tyto výsledky jsou však dány výjimečným postavením Ramzové (jako jediné středisko můţe konkurovat délkou svých sjezdovek největším areálům v Krkonoších). Bez Ramzové, resp. katastrálního území Ostruţná, jiţ ukazatel převyšuje hodnotu 1 a indukuje malou délku sjezdovek vzhledem k přepravním kapacitám vleků. Hodnocení kvality a kapacity infrastruktury pro sjezdové lyţování - Jesenicko Přepravní kapacita vleků (os/hod) 6 750 3 100 10 440

Obec Bělá pod Pradědem Lipová-lázně Ostruţná Jeseník Jesenicko

20 290

Průměrná délka sjezdovek (v m) 499,2 575,0 947,5 175,0 700

Přepravní kapacita vleků na m sjezdovky 1,13 1,35 0,69 0,00 0,85

Přepravní kapacita vleků na rozlohu obce 73,27 69,86 416,19 0,00 101,54

Zdroj: KVANAL

Vybraná lyţařská střediska (2007) – turistický region Jeseníky Lokalita Praděd – Ovčárna Ostruţná Petříkov Ramzová – Šerák Branná Ski Centrum Miroslav – Lipová - lázně Lázeňský vrch – Lipová - lázně Snowpark Filipovice

Počet vleků

Celková délka sjezdovek (m)

9 7 6 10 5 4 4 2

4 640 2 840 4 400 7 260 2 440 2 700 1 430 700

Přepravní kapacita vleků osob/hod 5 190 3 250 5 400 5 290 2 220 3 000 1 500 1 300

Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 1013)


Stránka 20 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Běţecké lyţování Běţecké trasy (2007) – Turistický region Jeseníky (Jesenicko) Lokalita

Délka tratí v km

Běţecké trasy na Jesenicku

113

Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 1013)

g) Kongresový a incentivní cestovní ruch Mezi perspektivní a ekonomicky výhodné formy cestovního ruchu patří i kongresový a incentivní ruch. Kapacity pro kongresový cestovní ruch Jesenicko Počet

Počet

pokojů

lůžek

Název

Místo

Třída

Hotel Slovan

Jeseník

****

25

63

Priessnitzovy léčebné lázně

Jeseník

.

.

.

Zdroj: Kongresová a incentivní turistika 2004, doplněno

Infrastruktura a sluţby CR – ubytovací a stravovací zařízení V rámci této problematiky byl pro oblast Jesenicka hodnocen podrobněji potenciál ubytovacích moţností a potenciál sportovně-rekreační infrastruktury (lyţařská střediska).

Potenciál ubytovacích moţností Přesné zjištění ubytovacích kapacit a jejich druhé a velikostní struktury je na regionální i lokální úrovni v ČR poměrně pracné a obtíţné. Základní údaje o ubytovacích zařízeních poskytuje šetření ČSÚ. Ten však od roku 2002 podle doporučení Eurostatu zjišťuje celoplošně pouze hromadná ubytovací zařízení s 10 a více lůţky. To je přijatelné a reprezentativní pouze pro větší územní celky (NUTS II a NUTS III), pro podrobnější regionální analýzy však nedostatečné. Navíc, čím je území různorodější a specifičtější, tím je ubytovací struktura rozmanitější. To platí zejména pro horské a přímořské oblasti, lázně, pro města většinou ne. Srovnáme-li námi sledované území Jesenicka, zjistíme poměrně významné rozdíly mezi údaji oficiální statistiky a provedeným terénními výzkumy a internetovými informacemi, zejména v horských 1 střediscích a lázních. Důvodů, resp. příčin těchto uvedených rozdílů je zde více. Prvním je fakt, ţe údaje ČSÚ jsou z roku 2006, naše údaje z roku 2008, coţ při značné dynamizaci výstavby nových či rekonstrukce ubytovacích zařízení v posledních letech nemusí být nic neobvyklého (např. v Ostruţné). Navíc zde působí i problém určení „hromadného“ ubytovacícho zařízení či „etiky“ hlášení nových podnikatelů v oblasti ubytování ČSÚ. Významným ukazatelem „kvality“ středisek je také jejich druhová struktura, zejména podíl lůţek v hotelových a jim podobným zařízením. V tomto srovnání jsou na tom nejlépe tradičně lázeňská 1

Metodický postup našeho šetření byl následující. Vyuţití informací o hromadných ubytovacích zařízením ze statistiky ČSÚ za jednotlivé obce, následně prohledávání klíčových internetových portálů o cestovním ruchu pro sledované oblasti (např. www.Jeseník.net, dále webové stránky TIC ve sledovaných oblastech a konečně webové stránky jednotlivých obcí s případnými odkazy.


Stránka 21 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko střediska (lázně Jeseník – 54 %, Lipová –lázně – 41 %), horská střediska jiţ méně (Bělá pod Pradědem – 39 %, Ostruţná – 12 %), nejméně příznivá situace je jiţ v České Vsi – 26 %. Analýza ubytovacích zařízení a jejich kapacit v oblasti Jesenicka databáze ČSÚ 2006 databáze ESF MU 2008 počet počet počet Obec počet počet počet počet lůţek indiv. ubytovacích lůţek lůţek v HUZ HUZ v ubyt. zařízení v HUZ nich HUZ zařízení celkem Česká Ves 2 60 5 170 8 53 13 Bělá pod Pradědem 14 625 29 933 16 102 45 Jeseník 24 1 262 50 1 762 33 260 83 Lipová-lázně 35 1 383 47 1 616 18 137 65 Ostruţná 33 939 50 1 419 4 30 54 Jesenicko celkem 108 4 269 181 5 900 79 582 260

lůţka v ubyt. zařízeních celkem 223 1 035 2 022 1 753 1 449 6 442

Stravovací zařízení Z níţe uvedené tabulky je patrné, ţe většina provozoven stravovacích zařízení má celoroční charakter provozu s méně jak 20 zaměstnanci na jedno stravovací zařízení. Nejvíce provozoven s celoročním provozem je v okrese Šumperk (275 provozoven). Celé území Jeseníků pak tvoří jen okolo 27 % z celkového počtu provozoven v Olomouckém kraji. Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu a podle kategorií počtu zaměstnanců (2005) – turistický region Jeseníky Charakter provozu

Kategorie počtu zaměstnanců

celoroční

sezónní

0-19

20 a více

12

109

1

Kraj/okres Jeseník

98

Zdroj: ČSU

Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu (2005) – turistický region Jeseníky Počet pohostinských provozoven Kraj/okres celkem Jeseník

110

s

podáváním

s

podáváním

s

ostatními

jídla

nápojů

sluţbami

43

65

2

Zdroj: ČSÚ

Ve většině provozoven je společný výdej jídla i nápojů, v menší míře je pak kombinovaný s dalšími sluţbami. Větší počet provozoven je zaměřen pouze na výdej nápojů bez teplé kuchyně.


Stránka 22 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Pořadí obce v rámci okresu 2. 6. 5. 3. 1.

Název obce

Počet podnikatelů v pohostinství a ubytování na 1000 EA

Bělá pod Pradědem Česká Ves Jeseník Lipová-lázně Ostruţná okres Jeseník Olomoucký kraj ČR

79,8 39,8 57,2 68,4 376,8 44,9 21,5 23,1

Pramen: ČSÚ

Podnikatelská aktivita Jesenicka je nadprůměrná. Ţádná z obcí nevykazuje průměrnou či podprůměrnou intenzitu podnikatelské aktivity. Vnitřní diferenciaci podnikatelské aktivity v cestovním ruchu do značné míry odráţí rozdíly v turistické atraktivitě a funkční specializaci jednotlivých obcí. Nejvyšší aktivita se soustřeďuje do populačně malých horských obcí orientovaných především na zimní a letní rekreaci v horách (sjezdové lyţování tvoří nejvýznamnější formu realizovaného cestovního ruchu). O řád niţší aktivitu vykazují lázeňská střediska, která mají i jinou funkci (např. obytnou) neţ funkci rekreační. Přesto však cestovní ruch hraje v jejich odvětvové struktuře významnou roli. h) Doprovodná infrastruktura, atraktivity a atrakce CR Turistické a naučné stezky, cyklostezky a hipostezky Nejznámější turistické trasy v Jeseníkách: -

Červenohorské sedlo – Praděd – Jelení studánka; Rýmařov – Jelení studánka; Loučná – Skřítek – U Škaredé jedle; Loučná nad Desnou – Hanušovice; Šumperk – Rabštějn; Ostruţná – Petříkov – Paprsek a zpět.

Další populární trasy a okruhy: -

Bělá – Vysoký vodopád – Švýcárna – Praděd (10 km); Červenohorské sedlo – Vozka - Keprník – Šerák – Ramzová (16,5 km); Jeseník – Zlatý Chlum – Velké mechové jezírko (12,5 km); Lázně Jeseník – Bílé kameny – jeskyně na Špičáku (14,5 km); Malá Morávka – Velká kotlina – Ovčárna – Praděd (13,5 km); Karlova Studánka –NS Bílá Opava – Praděd – Červenohorské sedlo (18,5 km); Rejvíz – Kobrštejn – Rejvíz (8,5 km); Skřítek – Pecný – Vysoká hole – Ovčárna (12 km); Ţulová – Ripperův kámen – Lázně Jeseník (14,5 km); Staré Město – Stříbrnice – Návrší – Králický Sněţník a zpět (24 km); Staré Město – Paprsek a zpět (16 km);


Stránka 23 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Naučné stezky – turistický region Jeseníky Km

Počet zastavení

Branná – Pasák

12,5

14

Lesní ekostezka Švagrov Červenohorské sedlo – Keprník – Šerák – Ramzová Hornická naučná stezka Rejvíz (NPR Rejvíz) Velká kotlina Staroměstská pevnostní oblast Naučná stezka Vincenze Priessnitze Domašov – Zlaté Hory (čarodějnická) Údolím lapků z Drakova Celkem

4,5

12

9

8

16 3 6 7,5

12 5 7 10

7

9

47

7

historie, příroda

12 136,5

10 100

historie, příroda

Název

Zaměření flóra, fauna, geologie, geomorfologie příroda, ekologie (2 trasy) ohroţené druhy flory, fauny, vznik vrchovišť, půdní sesuvy hornictví, historie, geologie mechová jezírka, rašeliniště ekosystém pohraniční opevnění odkaz Vincenze Priessnitze, lázeňství

Zdroj: www.kr-olomoucky.cz

Oproti roku 2002 se zvýšil počet naučných stezek v turistickém regionu Jeseníky o čtyři naučné stezky (v tabulce jsou vyznačeny kurzívou), vznikla NS Staroměstská pevnostní oblast, NS Vincenze Priessnitze, „Čarodějnická“ NS Domašov – Zlaté hory a NS Údolím lapků z Drakova.

i)

Informační centra

Přehled míst poskytujících turistické informace Okres

2003

2007

Jeseník

11

11

Zdroj: Rok 2003 – Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje. Rok 2007 – APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Na území turistického regionu Jeseníky je celkem 18 informačních center. Přehled informačních center Jesenicko Název

Člen A.T.I.C.

Informační centrum

Ne

Jeseník

Městské informační centrum

Ano

Lipová

Muzeum Johanna Schrotha

Ne

Město/obec Bělá pod Pradědem

Zdroj: www.kr-olomoucky.cz

Závěr V rámci popisu problémových oblastí rozvoje cestovního ruchu na Jesenicku se z provedených analýz jeví jako prvořadé řešení problematiky sportovně - rekreačních zařízení a infrastruktury (léto,zima), jako druhořadé – budování infrastruktury pro běţnou turistiku, kulturní vyţití, incentivu a řešení dopravní dostupnosti včetně dopravy v klidu.


Stránka 24 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Odstraňování těchto problémů vytvoří potřebu pro zvyšování ubytovacích kapacit a doplňkových turisticko – rekreačních aktivit. Mezi hlavní problémové oblasti cestovního ruchu a faktory ovlivňující cíle IPRÚ v daném území patří: -

různá míra a kvalita vybavenosti území infrastrukturou obecně různá struktura infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu podle forem cestovního ruchu různým způsobem vyuţité území, strukturou a hustotou urbanizace různý počet, struktura a význam atraktivit cestovního ruchu různorodost přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu různé způsoby ochrany a omezení vyuţití území.

Moţnosti rozvoje daného území Přírodní podmínky, resp. přírodní potenciál, jsou rozhodujícími lokalizačními faktory většiny aktivit cestovního ruchu a rekreace, zejména jeho pobytových forem. Zároveň také určují základní funkčněprostorové dimenze či diferenciace v rekreačním vyuţití území. Přístupy k hodnocení přírodního potenciálu lze rozdělit do dvou základních problémových okruhů. První z nich akcentuje hodnocení potenciálu z hlediska celkových přírodních podmínek. Pro tento generalizující pohled na přírodní potenciál je moţné vyuţít ukazatele Potenciální rekreační plochy, který přehledným a syntetickým způsobem zobecňuje vliv přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového vyuţití území. Hodnotící stupnice míry podílů potencionálních rekreačních ploch v turistickém oblasti Podíl potenciálních Hodnocení rekreačních ploch (v %) zemědělsky velmi intenzivně vyuţívaná venkovská krajina – pro do 19,9 cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky většinou zemědělsky vyuţívaná venkovská krajina v níţinách a 20,0 – 34,9 pahorkatinách - pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro 35,0 – 54,9 cestovní ruch a rekreaci podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními 55,0 – 74,9 podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci povětšinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními 75,0 a více podmínkami Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Potenciální rekreační plochy a vyuţití půdy Název obce

Bělá pod Pradědem Česká Ves Jeseník Lipová-lázně Ostruţná okres Jeseník Olomoucký kraj Česká republika

Podíl PRP (v %)

Podíl orné půdy (%)

91,79 85,05 77,67 90,96 91,24 73,23 49,24 50,52

5,49 9,63 4,81 2,93 4,77 20,61 40,30 38,82


Podíl lesních ploch (%) 79,65 67,83 61,85 75,38 81,68 59,30 34,71 33,53

Stránka 25 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Z pohledu vnitřní diferenciace vymezeného území lze konstatovat, ţe jde o region homogenní. Všechny obce podle výše uvedené metodiky vykazují velmi příznivé přírodní podmínky pro cestovní ruch (hodnota ukazatele Podílu PRP je vyšší neţ 75 %). Vysoce nadprůměrné hodnoty potenciálu dosahují čistě horské obce Bělá pod Pradědem, Ostruţná a Lipová-lázně. Druhý pohled na přírodní potenciál cestovního ruchu je moţný prostřednictvím vhodnosti území pro jednotlivé formy cestovního ruchu. Tento přístup byl zvolen v případě projektu Ústavu územního rozvoje „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR“ (Bína, 2001). Ten do přírodního subsystém potenciálu cestovního ruchu zahrnul následující funkční formy cestovního ruchu.

Bodové hodnocení jednotlivých forem cestovního ruchu dle jejich významu Sloţka potenciálu cestovního ruchu

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek 1 2 3 10 20 45 5 10 15 10 15 20 7 15 30 3 7 10 10 20 40 7 13 20 3 7 10 3 7 15 2 2 2 2 1

Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyţařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létání Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování ptáků Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

Hodnocení přírodního potenciálu z hlediska jednotlivých forem cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnosti Pěší a horská turistika Cykloturistika Sjezdové zimní sporty Lyţařská turistika Rekrace u vody 2 Rekrace typu lesy/hory Venkovská turistika Vodní turistika

Bělá pod Pradědem

Česká Ves

Jeseník

Lipoválázně

Ostruţná

0 15 0 30 10 0 20 10 0

0 10 15 15 7 0 0 10 0

0 15 10 30 10 0 20 10 0

20 15 0 30 10 0 20 10 20

0 15 0 30 10 0 20 10 0

Průměrná hodnota bodů 4,0 14,0 5,0 27,0 9,4 0,0 16,0 10,0 4,0

6

6

6

8

6,4

Ostatní formy

6 Zdroj: APRCR OK 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013)

2

Území s vysokým podílem zalesnění a nízkou intenzitou osídlení.


Stránka 26 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe zkoumané území disponuje vynikajícími podmínkami pro rozvoj sjezdových zimních sportů a dále pěší a horské turistiky spojenou s rekreací typu lesy/hory. Doplňkovou funkci k uvedeným formám plní v létě cykloturistika, v zimě lyţařská turistika.

Kulturně-historický potenciál cestovního ruchu Z hlediska činitele cestovního ruchu (na straně nabídky) má kulturně-historický potenciál sekundární význam a spíše plní aditivní funkci atraktivitám přírodního charakteru. Základní sloţky kulturně-historického potenciálu tvoří: -

Kulturně-historické památky

-

Kulturní zařízení

-

Společenské akce

Kulturně-historická atraktivita Jesenicka je malá. Kulturním centrem oblasti je město Jeseník s regionálním muzeem a bývalým klášterem řádu sv. Voršily. Celkově tedy kulturně-historické atraktivity plní pouze doplňkovou funkci formám zaloţeným na přírodních předpokladech cestovního ruchu. Do kulturně-historického potenciálu však řadíme i lázeňství, i kdyţ svým charakterem přesahuje i do přírodního potenciálu cestovního ruchu. Na rozdíl od výše zmíněných sloţek kulturně-historického potenciálu hraje na Jesenicku lázeňská funkce významnou roli. Patří totiţ mezi formy cestovního ruchu, která je primárním motivačním faktorem k návštěvě regionu. Na Jesenicku nachází dvě lázeňská místa: Jeseník a Lipová-lázně.

Závěr Z kvantifikační analýzy vyplývá, ţe se jedná o území s nadprůměrnými předpoklady rozvoje cestovního ruchu. Tyto předpoklady však nejsou v rámci vymezeného území stejné. Jeho jednotlivé části disponují jak různou úrovní přírodních a socioekonomických podmínek, tak jsou vhodné pro různé formy cestovního ruchu. Je proto vhodné pro účely dalšího rozvoje cestovního ruchu na území Jesenicka zohlednit a zabývat se touto vnitřní rozdílností území. Je nutné provést identifikaci svým charakterem stejné či podobné části vymezeného území, a to především s podobnými: -

přírodními i antropogenními lokalizačními podmínkami rozvoje; strukturou stávající infrastruktury a aktivit cestovního ruchu.

Za takto stanovené části území identifikovat a zvolit preferovanou formu cestovního ruchu, jenţ má za stávajících podmínek nejlepší předpoklady rozvoje svého potenciálu v tomto území. Pro kaţdou formu cestovního ruchu je typická určitá infrastruktura a sluţby cestovního ruchu. Podle konkrétních vhodných forem cestovního ruchu pak bude předurčen i druh infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu, jenţ by měly být v dané části území umístěny a podporovány. Jednotlivá opatření a intervence v rámci administrativní a finanční podpory (ROP) rozvoje potenciálu cestovního ruchu ve vymezeném území tak budou cíleně směrována nejen do vymezeného území samotného (koncentrace intervencí v rámci území kraje), ale i v rámci jeho jednotlivých částí území (specializace intervencí v rámci vymezeného území).


Stránka 27 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Jednotlivá opatření a intervence v oblasti cestovního ruchu tak budou optimalizována s ohledem na maximální dopad a přínos pro zvolenou preferovanou formu druh cestovního ruchu. Tím bude vyloučena přímá konkurence intervencí do jednotlivých částí vymezeného území i jednotlivých intervencí přímo mezi sebou, a to konkurence jak z hlediska druhů sluţeb cestovního ruchu, tak z hlediska jednotlivých poskytovatelů sluţeb v cestovním ruchu. Různé předpoklady rozvoje cestovního ruchu, zejména zaměření vyuţití území, struktura a úroveň vybavenosti jednotlivých částí území znamenají, ţe v jednotlivých částech území je moţné identifikovat různé problémy. Určité problémy, problémové oblasti jsou společné pro celé vymezené území Jesenicka , jiné jsou zcela specifické pro jednotlivé jeho části. Společným prvkem všech definovaných cílů musí být zaměření rozvoje infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu konkrétní formu cestovního ruchu disponující největším potenciálem rozvoje v daném území/ tématické zóně.

Jesenicko – tématické zóny cestovního ruchu

Tématická zóna CR

Nejvhodnější formy CR

Ostruţná, Ramzová, Petříkov, Horní Lipová, Bělá pod Pradědem, Filipovice

Zimní sporty a rekreace Letní sporty a rekreace Lázeňství

Lipová Lázně, Město Jeseník

Letní sporty a rekreace Letní sporty, rekreace

Česká ves

Zimní sporty a rekrace

Zdroj: Zpracovatel

Z kvantifikační analýzy vyplývá, ţe jako celek je území Jesenicka v hodnocení rekreačního vyuţití území pod průměrem České republiky a je zde prostor pro další rozvoj cestovního ruchu.

Návrh nosných segmentů poptávky cestovního ruchu Návštěvnosti dominuje domácí návštěvník, který přijíţdí do oblasti hlavně z velkých moravských měst (Brna, Olomouce, Prostějova, Přerova, Opavy, poněkud méně z Ostravy). Z nemoravských měst pochází návštěvnost z východočeských měst a hlavního města Prahy. Ve struktuře domácí návštěvnosti se jednoznačně uplatňuje faktor vzdálenosti, dopravního spojení a konkurence obdobné turistické nabídky v blízkosti trvalého bydliště potenciálních návštěvníků. Demografická struktura návštěvníků víceméně odpovídá průměrnému domácímu návštěvníkovi v ČR. Nejvíce jsou zastoupeni návštěvníci v produktivním věku přijíţdějící společně s dětmi. Se vzrůstající vzdáleností trvalého bydliště návštěvníka od místa pobytu roste i jeho průměrný věk. Postavení Jesenicka a Šumperka v oblasti zahraniční návštěvnosti je slabé. Hlavním zahraničním segmentem je jednodenní návštěvnost polských návštěvníků (sjezdové lyţování, v létě poznávací turistika). Nejvýznamnějšími pobytovými návštěvníky jsou turisté ze Slovenska.


Stránka 28 z 83


Ekonomický význam cestovního ruchu a jeho potenciál Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu Pořadí obce v rámci okresu 2. 6. 5. 3. 1.

Název obce

Počet podnikatelů v pohostinství a ubytování na 1000 EA

Bělá pod Pradědem Česká Ves Jeseník Lipová-lázně Ostruţná

79,8 39,8 57,2 68,4 376,8

okres Jeseník Olomoucký kraj ČR

44,9 21,5 23,1

Pramen: ČSÚ

Podnikatelská aktivita Jesenicka je nadprůměrná. Ţádná z obcí nevykazuje průměrnou či podprůměrnou intenzitu podnikatelské aktivity. Vnitřní diferenciaci podnikatelské aktivity v cestovním ruchu do značné míry odráţí rozdíly v turistické atraktivitě a funkční specializaci jednotlivých obcí. Nejvyšší aktivita se soustřeďuje do populačně malých horských obcí orientovaných především na zimní a letní rekreaci v horách (sjezdové lyţování tvoří nejvýznamnější formu realizovaného cestovního ruchu). O řád niţší aktivitu vykazují lázeňská střediska, která mají i jinou funkci (např. obytnou) neţ funkci rekreační. Přesto však cestovní ruchu hraje v jejich odvětvové struktuře významnou roli.

Zaměstnanost v cestovním ruchu Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v pohostinství a ubytování Pořadí obce v rámci okresu 5. 10. 4. 3. 1.

Obec

% EA obyvatel v pohostinství a ubytování

Bělá pod Pradědem Česká Ves Jeseník Lipová-lázně Ostruţná

6,1 4,0 6,3 6,8 43,2

okres Jeseník Olomoucký kraj ČR

5,0 3,2 3,8

Pramen: ČSÚ

Uvedená data jasně prokazují dominantní význam cestovního ruchu ve struktuře pracovních příleţitostí místního obyvatelstva. Postavení v rámci ČR je ještě silnější, neţ-li v případě podnikatelské aktivity v cestovním ruchu. Kromě České Vsi všechny obce dosahují velmi nadprůměrné intenzity zaměstnanosti v cestovním ruchu.


Stránka 29 z 83


Potenciál cestovního ruchu – srovnávací analýza horských oblastí a středisek cestovního ruchu (společné pro Jesenicko i Šumpersko) Dominujícími a nejatraktivnějšími geografickými jednotkami z hlediska cestovního ruchu ve vymezených územích IPRÚ Jesenicka a Šumperka jsou horské oblasti Hrubého Jeseníku. Druhou rozhodující atraktivitu pak představují lázeňská střediska. Na těchto atraktivitách také bude dokument IPRÚ stavět. Pro zvolení správné strategie, stanovení hlavních a specifických cílů a následně navrţení rozhodujících rozvojových aktivit pro podporu rozvoje cestovního ruchu je nutné učinit základní zodpovězení následujících otázek: a) Proč podporovat rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech Hrubého Jeseníku? b) Jaké jsou kvantitativní i kvalitativní charakteristiky sekundárního potenciálu cestovního ruchu v horských střediscích v území IPRÚ Jesenicka a Šumperska? c) Kam soustředit rozhodující podporu rozvoje cestovního ruchu v nich a jaké efekty lze od této podpory očekávat? a) Proč podporovat rozvoj cestovního ruchu v horských oblastech Hrubého Jeseníku? Rozhodující nabídku cestovního ruchu ČR je moţné členit do následujících tématických oblastí (viz KONCEPCE státní politiky cestovního ruchu v České republice, 2007, s.4): Městský a kulturní cestovní ruch - Dovolená v přírodě - Sportovní a aktivní dovolená - Lázeňský cestovní ruch Kongresový a incentivní cestovní ruch. V tomto kontextu se především dovolená v přírodě a sportovní a aktivní dovolená realizuje v horských oblastech. Jejich význam pro cestovní ruch lze dokumentovat následujícími údaji (ATLAS cestovního ruchu ČR, 2006). Mezi 240 středisky cestovního ruchu s více neţ 400 lůţky v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2004 bylo v ČR celkem 60 horských středisek (tj. kaţdé čtvrté) s celkovou kapacitou kolem 82 tis. lůţek, tj, kolem 21 % lůţkových kapacit v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR). Jejich funkční vymezení a základní prostorové rozmístění dokumentuje následující obrázek. Významnost těchto horských středisek měřenou pořadím mezi nejvýznamnější 240 středisky cestovního ruchu a počtem lůţek dokumentuje níţe uvedená tabulka. Prostorové rozmístění níţe uvedených horských středisek jasně demonstruje současnou atraktivitu našich horských oblastí. Dominantní je zde především postavení Krkonoš (42,9 % lůţek z úhrnu uvedených 60 středisek a 11 středisek) a Jizerských hor (16,1 % lůţek a 12 středisek), následují Jeseníky (10 % lůţek a 9 středisek), Šumava (8,3 % lůţek a 7 středisek) a Beskydy ( 6,6 % lůţek a 7 středisek). Z kartografického i tabelárního přehledu je patrné, ţe rozvoj cestovního ruchu v našich horských oblastech byl a je diametrálně rozdílný. Zatímco v Krkonoších a částečně v Jizerských horách šlo o 3 masivní kvantitativní budování „super středisek“ z důvodů jejich polohy a atraktivnosti , a to nejen pro cestovní ruch ale i pro „druhé bydlení“. Podobný charakter měl i vývoj v Beskydech a částečně i na Valašsku, i kdyţ v daleko menší míře intenzity. Rozvoj cestovního ruchu v Jeseníkách, podobně i na Šumavě a na Vysočině neměl charakter klasické koncentrace do několika středisek, naopak charakterem přírodních podmínek (velkoplošná zalesněná území s řídkou sítí málo lidnatých obcí) i svou periferní polohou vůči hlavním centrům osídlení a lze ho označit za převáţně extenzivní. Tato situace se začala měnit aţ po roce 1990. Podíváme- li se nyní blíţe do Jeseníků lze konstatovat, ţe z uvedených 9 středisek jsou dlouhodobě nejvýznamnějšími Malá Morávka a Staré Město, následovaná Loučnou nad Desnou, Ostruţnou, Karlovou Studánkou a Bělou pod Pradědem, k těm menším se pak řadí Oskava, Sobotín a Vrbno pod Pradědem. V oblasti Jesenicka leţí Bělá pod Pradědem – 128. v pořadí a Ostruţná – 81. v pořadí a 2 v oblasti Šumperska pak Loučná nad Desnou – 71. v pořadí a „s přimhouřením očí“ i Sobotín – 206. v pořadí.

3

Základy rozvoje jiţ v 30. letech, následně zejm. masivní rozvoj podnikové rekreace v 60. aţ 80. letech jako rekreačního zázemí Prahy, částečně Liberce a Hradce Králové, atraktivní poloha i pro zahraniční návštěvnost ze Saska a Polska


Stránka 30 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Toto postavení jak celé oblasti Jeseníků tak jeho středisek jasně dokumentuje nejen celkovou významnost ale především oprávněnost intervence do podpory rozvoje cestovního ruchu jeho hlavních středisek. Nejvýznamnější horská střediska cestovního ruchu v ČR (2004) Poř.

Obec

Počet lůţek

lůţka/ zařízení

Poř.

Obec

Počet lůţek

lůţka/ zařízení

3 5 8 9 12 17 21 23 27 29 32 37 39 42 44 47 48 49 55 56 59 61 65 69 71 79 81 84 99 104

Špindlerův Mlýn Pec pod Sněţkou Harrachov Rokytnice n. Jizerou Janské Lázně Ţelezná Ruda Kořenov Deštné v O. horách Malá Morávka Bzenecko Janov nad Nisou Malá Úpa Vítkovice Horní Bečva Josefův Důl Bedřichov Staré Město Velké Karlovice Staré Hamry Stráţné Stachy Černý Důl Desná Ostravice Loučná n. Desnou Albrechtice v J. h. Ostruţná Horní Maršov Boţí Dar Karlova Studánka

9000 7500 4800 4800 3500 2739 2652 2383 2091 1956 1727 1527 1500 1493 1401 1384 1379 1377 1215 1205 1185 1147 1048 1000 983 897 886 865 797 785

57,7 36,9 57,8 55,2 70,0 40,0 45,7 74,5 34,9 46,6 36,0 30,5 30,0 43,9 37,9 46,1 51,1 49,9 63,9 34,4 43,9 38,2 43,7 52,6 61,4 29,9 27,7 27,9 34,7 78,5

105 106 121 124 125 126 128 130 143 151 156 161 163 168 175 182 184 187 192 195 198 200 201 203 206 210 229 230 235 240

Kvilda Bílá Lučany nad Nisou Čeladná Kunčice p. Ondř. Trojanovice Bělá p. Pradědem Sněţné Svratka Srní Prostřední Bečva Morávka Dolní Morava Dolní Bečva Čenkovice Hutisko-Solanec Vysoké n. Jizerou Oskava Kubova Huť Nová Pec Fryšava Nové Hutě Malenovice Bílý Potok Sobotín Dolní Dvůr Smrţovka Jestřabí v Krkonoš. Rokytnice v Orl. h. Vrbno p. Pradědem

780 779 717 700 700 700 695 692 634 609 589 572 564 555 538 520 517 513 500 497 493 487 487 482 478 468 425 422 408 406

35,5 59,9 44,8 43,8 58,3 58,3 53,5 49,4 79,3 46,8 84,1 52,0 70,5 55,5 33,6 52,0 39,8 85,5 41,7 41,4 49,3 37,5 97,4 80,3 47,8 39,0 53,1 38,4 37,1 36,9

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR. 2006.

b) Jaké jsou kvantitativní i kvalitativní charakteristiky sekundárního potenciálu cestovního ruchu v horských střediscích v území IPRÚ Jesenicka a Šumperska? Pro následné srovnání výše uvedených 60 nevýznamnějších horských středisek cestovního ruchu byly zvoleny ukazatele hodnocení turisticko-rekreační funkce (počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace ku počtu trvale bydlícího obyvatelstva x 100) a turisticko-rekreačního zatíţení (počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech 2 individuální rekreace na km rozlohy obce) na jedné straně a hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu v nich na straně druhé. První krok hodnocení provádíme za marketingové turistické oblasti vymezené Českou centrálou cestovního ruchu (Czech-tourism). Základní srovnávací údaje poskytuje následující tabulka. Z ní jsou patrné některé jiţ uvedené skutečnosti, které lze znovu shrnout následovně. V uvedených srovnávaných ukazatelích jsou Jeseníky jako celek i jejich střediska nejméně zatíţená, resp. přetíţená. Při hodnocení turisticko-rekreační funkce se Jeseníky zařadily na předposlední místo mezi 7. srovnávanými horskými oblastmi, coţ dokazuje extenzivní vyuţití a celoplošně nízkou úroveň jak vybavenosti lůţkovou kapacitou v hromadných ubytovacích zařízeních tak zejména niţší intenzitou vyuţití Jeseníků různými formami druhého bydlení (chataření, chalupaření, rekreační byty),


Stránka 31 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko samozřejmě s akceptováním ovlivnění stávající strukturou osídlení. Podobně na srovnávací úrovni 4 uvedených 60 středisek se Jeseníky řadí na poslední místo. V námi sledovaných územích Jesenicka zaujímá Bělá pod Pradědem 56. místo, Ostruţná vzhledem k malému počtu obyvatel je 4., v Šumpersku pak Loučná nad Desnou 50. místo a Sobotín 57. místo. Podíváme-li se nyní podrobněji do vymezené oblasti Jesenicka. Jako ukazatele pouţijeme relativní 5 míry, a to ukazatel Turisticko – rekreační funkce obce a Turisticko – rekreační zatížení území. Hodnocení je patrné z přiloţené tabulky. Významnost hodnoty TRF (tedy poměru turisticko-rekreační a obytné funkce obce) lze u České Vsi a Jeseníku a označit jako malou, u Bělé pod Pradědem a Lipové-lázně jako významnou a u Ostruţné jako zcela dominantní (nejvyšší hodnota v Jeseníkách, 17. nejvyšší mezi všemi obcemi ČR). Průměr za celou turistickou oblast Jeseníky činil 21,5 a zkoumané území Jesenicka 35,0.

Hodnoty TRF a TRZ obcí oblasti Jesenicka Obec

TRF 2004

Bělá pod Pradědem Česká Ves Jeseník Lipová – lázně Ostruţná Jesenicko

68,3 7,7 13,6 78,8 1075,6 35,0

TRZ 2004 13,5 8,0 44,3 46,0 66,9 30,5

Pramen: ČSÚ

Toto tvrzení o nízké intenzitě turisticko-rekreačního vyuţití přírodního potenciálu Jeseníků stejně tak (moţná i větší míře reprezentativnosti) potvrzuje i analýza turisticko-rekreačního zatíţení území. Tam je oblast Jeseníků jako celek jednoznačně nejméně zatíţenou horskou oblastí v ČR, podobné tvrzení platí i při srovnání uvedených 60 největších horských středisek cestovního ruchu v ČR. V námi sledovaných územích Jesenicka zaujímá Bělá pod Pradědem 59. místo, Ostruţná 34. místo, v Šumpersku pak Loučná nad Desnou 54. místo a Sobotín 58. místo. Tyto závěry jsou důleţité jak při argumentaci a vyjednávání hlavních aktérů v cestovním ruchu s orgány ochrany ţivotního prostředí (CHKO) o moţnostech rozvoje cestovního ruchu v územích Jesenicka a Šumperska (resp. v územích leţících v CHKO) tak při jednáních s potenciálními investory a podnikatelským sektorem s pádnými argumenty rozvojového potenciálu výše uvedených středisek. Poslední a nejdůleţitější srovnání činíme v oblasti hodnocení ekonomického významu cestovního ruchu pro uvedená horská střediska ČR. Jako základní ukazatel je pouţit % podíl EA obyvatelstva v pohostinství a ubytování. Uvedená data jsou sice jiţ ze sčítání lidu 2001, analogická data za podnikatelskou aktivitu fyzických osob v uvedených oblastech cestovního ruchu z roku 2004 jsou 6 téměř ve 100 % korelaci. Dominance krkonošských a do určité míry i „jizerských“ středisek cestovního ruchu je neoddiskutovatelná (i zde samozřejmě nejvyšších hodnot dosahují málo lidnaté obce - z 18 obcí s méně neţ 500 obyvateli je jich 14 v prvních 30 střediscích). Hodnocení obcí z oblasti Jeseníků ani zde nevyznívá velmi příznivě (jen 3 střediska mezi prvními 30, v našich oblastech IPRÚ Jesenicka a Šumperska pouze malá obec Ostruţná obsadila 21. místo, Bělá pod Pradědem 48. místo, Loučná nad Desnou 41. místo a Sobotín 54. místo). Rozdíly mezi těmito středisky a 10 největšími horskými středisky jsou přitom zcela zásadní (trojnásobně niţší hodnoty). Je přitom jasné, ţe zaměstnanost v pohostinství a v ubytování je sice podstatná, zdaleka však 4

Nejvyšších hodnot logicky dosahují málo lidnaté obce ( z 18 obcí s méně neţ 500 obyvateli jsou všechny v prvních 30 střediscích). 5 Turisticko-rekreační funkce vyjadřuje intenzitu turistické aktivity v dané destinaci (oblasti, regionu, obci). V nejobecnější poloze ji lze vyjádřit poměrem počtu dvou populací, a to populace navštěvující (hosté) a populace navštěvované (domácí bydlící obyvatelstvo). V našem případě přestavuje hodnotu čitatele počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a počet lůţek v objektech individuální rekreace. Podobně je konstruován i druhý ukazatel, a to jako počet turistických a rekreačních lůţek na km2 rozlohy obce. 6 pomineme-li zde větší převáţně průmyslové obce


Stránka 32 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko nevyjadřuje skutečný význam celého sektoru cestovního ruchu. Navíc zde uvádíme pouze strukturu zaměstnanosti domácího trvale bydlícího obyvatelstva. Vezmeme- li do úvahy i dojíţďku do zaměstnání a porovnáme strukturu pracovních příleţitostí v horských střediscích, obdrţíme daleko vyšší významnost cestovního ruchu. Např. v námi provedených výzkumech v Libereckém kraji v roce 2001 odhadovali např. starostové Harrachova podíl pracovních příleţitostí v celém sektoru cestovního ruchu aţ kolem 70 %, Rokytnice nad Jizerou kolem 60 %, Vítkovic kolem 40 %, Benecka kolem 1/3, apod. To jsou rovněţ silné argumenty pro zřetelný reálný růstový potenciál horských středisek Jeseníků, jiţ také v souladu s významným specifickým cílem IPRÚ, totiţ zvýšit zaměstnanost místního obyvatelstva v cestovním ruchu. c) Kam soustředit rozhodující podporu rozvoje cestovního ruchu v nich a jaké efekty lze od této podpory očekávat? V první geografické studii cestovního ruchu v rekreační oblasti Jeseníků konstatovala její autorka S. ŠPRINCOVÁ (1968) při hodnocení vybavenosti horských i lázeňských středisek nevybavenost středisek výtahy a lanovkami, nedostatek lyţařských vleků a lyţařských můstků, absenci zimních stadionů, zřetelný nedostatek koupališť a bazénů pro letní rekreaci, dále konstatuje naprostý nedostatek parkovišť ve všech střediscích cestovního ruchu (kromě měst a lázní), v roce 1965 byl v oblasti pouze 1 autokemping v Lipové–lázních. O dalších sportovně-rekreačních zařízeních se autorka nezmiňuje, lze předpokládat jejich neexistenci. Podobné konstatování o nízkém stupni vybavenosti Jeseníků sportovně-rekreační infrastrukturou a sluţbami v cestovním ruchu se uvádí v aktualizované Rajonizaci cestovního ruchu ČSR z roku 1981. Tolik historické srovnání. Jaká je dnešní situace? Do značné míry se v posledních 15 letech zlepšila ubytovací a gastronomická infrastruktura v uvedených horských i lázeňských střediscích (nová a kvalitnější ubytovací zařízení převáţně „rodinného typu“ – penziony, chaty a chalupy). V druhové struktuře chybí do určité míry hotelová zařízení vyšší kvality. Hlavním problémem zde není přitom absolutní nárůst lůţkových kapacit ve střediscích, ale postupné dovybavení středisek komplexní a moderní sportovně-rekreační infrastrukturou a nabídkou dalších typických sluţeb cestovního ruchu. Bez zvýšení celkové nabídkové atraktivity nebudou postupně tato střediska konkurenceschopná, a to jak pro zahraniční tak i pro domácí turisty. Při stále se blíţící a vyrovnávající se cenové hladiny našich a alpských středisek jsou především stále více navštěvována alpská střediska na úkor našich zejména v zimní sezóně. To platí ve stejné míře i pro letní sezónu, kde rozhodující podíl má domácí návštěvnost. Při současném trendu dělení volného času a dovolené do více kratších pobytů a velké oblibě letní dovolené u moře mohou hory konkurovat pouze výrazným zkvalitněním a zatraktivněním své nabídky. To můţe především učinit nabídka široké palety sportovně-rekreačních forem cestovního ruchu v Jeseníkách, a to se silným multiplikačním efektem (fáze oţivení destinace). Nová moderní infrastruktura postupně přitáhne investorský zájem do budování dalších ubytovacích kapacit, apod. Zároveň lze očekávat další zvýšení zaměstnanosti v cestovním ruchu. To je důleţitý efekt zvlášť pro „chudou“ periferní oblast Jeseníků s vysokou nezaměstnaností. Ve stručném hodnocení vybavenosti území IPRÚ Jesenicka sportovně-rekreační infrastrukturou lze konstatovat velký deficit této nabídky v Ostruţné, Jeseníku i v Lipové-lázně a České Vsi (výjimku lze učinit pouze u Bělé pod Pradědem – před 3 lety zbudovány dva moderní sportovně-rekreační areály). Chybí moderní zařízení jak pro letní tak pro zimní rekreační pobyty (bazény a koupaliště, více funkční sportovní areály a haly, kvalitní doplňkové sluţby. Rizika a střety s ochranou přírody zde nemusí být výrazné, neboť většina zvaţované infrastruktury a zařízení je moţné lokalizovat ve stávajících intravilánech obcí a jejich místních částí. Podobným problémem je komplexní řešení dopravní obsluţnosti a dopravy v klidu s cílem prostorového rozptylu návštěvnosti.


Stránka 33 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Vybrané ukazatele intenzity cestovního ruchu vybraných horských oblastí ČR (2004) Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních

Oblast

Počet lůţek v objektech individuální rekreace

Počet lůţek celkem

Hodnota turistickorekreační funkce

Hodnota turistickorekreačního zatíţení

Krkonoše Jizerské hory Beskydy-Valašsko Orlické hory a Podorlicko Šumava Vysočina Jeseníky

49 304 14 967 20 742 13 869 31 921 18 423 21 840

27 876 22 744 67 244 36 724 73 076 99 868 39 532

77 181 37 711 87 986 50 593 104 997 118 291 61 372

72,1 20,7 23,2 25,2 40,7 23,2 21,5

66,1 76,3 36,9 23,6 17,3 17,4 15,6

ČR

492 338

1 577 136

2 069 474

20,3

26,2

Pozn.: ve vymezení marketingových turistických oblastí Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Turisticko-rekreační funkce nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu (2004) Poř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Obec Malá Úpa Pec pod Sněţkou Stráţné Ostruţná Bedřichov Špindlerův Mlýn Boţí Dar Čenkovice Nové Hutě Deštné v O. horách Albrechtice v J. h. Kvilda Vítkovice Kubova Huť Jestřabí v Krkonoších Malenovice Kořenov Morávka Janské Lázně Dolní Dvůr Staré Hamry Bílá Malá Morávka Fryšava Karlova Studánka Srní Janov nad Nisou Josefův Důl Harrachov Dolní Morava

TRF 1810 1463 1151 1076 849 717 694 683 609 589 584 564 544 496 478 466 432 427 412 382 382 368 360 339 336 313 307 304 298 259

Poř. 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

Obec Ostravice Černý Důl Bzenecko Rokytnice v Orl. h. Rokytnice n. Jizerou Kunčice p. Ondř. Ţelezná Ruda Neladná Sněţné Horní Maršov Nová Pec Stachy Vysoké n. Jizerou Horní Bečva Trojanovice Lučany nad Nisou Bílý Potok Prostřední Bečva Staré Město Velké Karlovice Oskava Dolní Bečva Hutisko-Solanec Loučná n. Desnou Desná Bělá p. Pradědem Svratka Sobotín Smrţovka Vrbno p. Pradědem

TRF 254 218 220 216 216 214 202 190 183 162 157 148 147 147 132 128 126 113 112 108 91 84 80 79 69 68 65 44 43 12

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR. 2006. Pozn.: pořadí označené šedě – obce s méně jak 500 obyvateli


Stránka 34 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Turisticko-rekreační zatíţení nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu (2004) Poř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Obec Karlova Studánka Kubova Huť Janské Lázně Janov nad Nisou Josefův Důl Ostravice Čenkovice Kunčice p. Ondř. Rokytnice n. Jizerou Pec pod Sněţkou Lučany nad Nisou Benecko Malenovice Harrachov Špindlerův Mlýn Jestřabí v Krkonoš. Deštné v O. horách Bedřichov Stráţné Smrţovka Vysoké n. Jizerou Fryšava Malá Úpa Horní Bečva Prostřední Bečva Kořenov Trojanovice Albrechtice v J. h. Dolní Bečva Černý Důl

TRZ 1717,2 410,8 264,2 247,0 216,8 213,1 212,6 211,3 191,8 170,5 159,7 152,3 148,1 138,3 121,3 112,8 111,5 94,8 99,0 98,6 94,5 89,4 84,9 83,9 79,9 78,3 78,0 77,6 75,2 73,9

Poř. 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

Obec Čeladná Svratka Vítkovice Ostruţná Stachy Horní Maršov Dolní Dvůr Sněţné Ţelezná Ruda Hutisko-Solanec Morávka Malá Morávka Bílý Potok Velké Karlovice Boţí Dar Rokytnice v Orl. h. Srní Staré Město Staré Hamry Sobotín Nové Hutě Oskava Bílá Desná Kvilda Dolní Morava Loučná n. Desnou Nová Pec Bělá p. Pradědem Vrbno p. Pradědem

TRZ 69,2 69,1 67,2 66,9 64,2 62,0 60,6 58,7 53,0 51,3 49,7 42,9 44,0 35,3 32,4 30,6 29,9 26,6 25,8 24,5 24,4 22,5 21,1 21,0 20,7 20,2 16,4 14,6 13,5 10,8


Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v pohostinství a ubytování Poř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Obec Malá Úpa Pec pod Sněţkou Špindlerův Mlýn Boţí Dar Nové Hutě Srní Stráţné Bedřichov Ţelezná Ruda Harrachov Dolní Dvůr Jestřabí v Krkonoších Malá Morávka Deštné v O. horách Kvilda Janské Lázně Benecko Vítkovice Kubova Huť Albrechtice v J. h.

% EA v CR 41,6 37,2 36,0 27,6 27,1 26,7 26,7 26,3 23,1 22,7 22,3 22,0 21,2 20,6 19,0 18,3 17,6 17,2 15,9 13,9


Poř. 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50

Obec Stachy Staré Město Morávka Horní Bečva Staré Hamry Sněţné Dolní Morava Fryšava Čenkovice Dolní Bečva Loučná n. Desnou Hutisko-Solanec Ostravice Trojanovice Svratka Prostřední Bečva Vysoké n. Jizerou Bělá p. Pradědem Neladná Kunčice p. Ondřejníkem

% EA v CR 9,6 9,2 9,1 9,1 8,8 8,7 8,5 8,2 7,6 7,9 7,5 7,4 7,3 7,1 7,0 6,7 6,4 6,1 6,0 5,8

Stránka 35 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Ostruţná Černý Důl Rokytnice n. Jizerou Horní Maršov Velké Karlovice Kořenov Josefův Důl Karlova Studánka Bílá Janov nad Nisou

21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

13,5 12,0 11,7 11,4 11,3 11,2 11,0 10,4 9,9 9,8

51 52 53 54 55 56 57 58 59 60

Malenovice Nová Pec Vrbno pod Pradědem Sobotín Lučany nad Nisou Oskava Desná Rokytnice v Orl. horách Smrţovka Bílý Potok

5,4 5,0 5,0 4,7 4,6 4,5 4,3 4,2 3,1 3,0


Z analýz a terénního šetření v oblasti Jesenicka jasně vyplývá, ţe rozhodujícími formami cestovního ruchu, na které by se prioritně měl IPRÚ soustředit, jsou (seřazeno podle pořadí významnosti): -

zimní sporty a rekreační pobyty v horách, letní rekreace a pobyty v horách, lázeňské a wellness pobyty, pěší turistika a cykloturistika, alternativně specifické formy venkovské turistiky, městská turistika.

Moţnosti financování projektů prostřednictvím podpory rozvoje území ze SF EU Dotační moţnosti pro rozvoj cestovního ruchu v České republice jsou primárně řešeny regionálními operačními programy, v tomto případě regionu soudrţnosti Střední Morava. Jedná se o prioritní osu 3 – Cestovní ruch. Alternativa o moţnosti vyuţití dotačního titulu – Integrovaný operační program ČR 2007 – 2013 je zcela vyloučena, kdy z programového dokumentu vyplývá, ţe „Ani jedna z prioritních os není zaměřena na přímou podporu infrastruktury cestovního ruchu, ta je podporována pouze z Regionálních operačních programů“ (kapitola 3.5. a 3.6. – Výchozí stav/zdůvodnění prioritních os 4a, 4b (strana 143 dokumentu). Dalším moţným dotačním titulem je Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013, prioritní osa 2 – Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu. Jedná se o projekty zaměřené na ochranu a obnovu kulturního a přírodního bohatství, rozvoj cyklistických tras a stezek, hippostezek, turistických a lyţařských stezek a tras, zlepšení vybavenosti pro volnočasové aktivity, zřizování a činnost turistických informačních center, tvorbu nových produktů cestovního ruchu a jejich propagaci apod. Při přípravě projektu do OP přeshraniční spolupráce je pak nutno mít na zřeteli přímý přeshraniční efekt a dopad tak, jak vyplývá ze znění kapitoly 8.3.1. Prováděcího dokumentu k ROP, pasáţ koordinace s intervencemi dalších programů.


Stránka 36 z 83


1.4 Socioekonomická analýza Lokalizace a geografický popis Jesenicko Oblast Jesenicka se nachází v nejsevernějším výběţku Moravy a Slezska při hranicích s Polskou republikou. Jeho povrch se postupně sniţuje od mohutných hřebenů Hrubého Jeseníku na jihu přes Rychlebské hory a Zlatohorskou vrchovinu k rovinám při polských hranicích. Téměř polovina Jesenicka spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKO). Vedle přírodních krás oplývá území i mnoţstvím kulturních památek. Z administrativního pohledu se Jesenicko nachází v okrese Jeseník, v Olomouckém kraji. Z pohledu geografie cestovního ruchu se Jesenicko nachází na území turistického regionu Jeseníky. Město Jeseník Centrum jesenické oblasti leţí na soutoku řeky Bělé a Staříče (440m) na hlavní silnici č. I/44, která je spojnicí s Mikulovicemi. Jeseník je zároveň okresním městem, které má 12 944 obyvatel. Město má tři integrované části Bukovice, Dětřichov a Lázně Jeseník. Leţí pod severními svahy hor, v hluboké kotlině, kterou obklopují ze tří stran zalesněné kopce Hrubého Jeseníku a Sokolského hřbetu, který je součástí Rychlebských hor. Nad samotným městem se vypíná Zlatý chlum (885m). Celková katastrální výměra obce je 3 822 ha. Česká Ves Obec navazuje bezprostředně na severní část města Jeseník; v nadmořské výšce kolem 400 m se táhne údolím řeky Bělé a zároveň podél silniční (silnice č. I/44) a ţelezniční trasy, která směřuje severovýchodním směrem k Mikulovicím a dále do Polska. Poměrně velký katastr v rozloze 2.451 ha se však rozprostírá spíše směrem na západ a na druhé straně na východ od tohoto údolí, jednak do kopců a lesů severního výběţku Rychlebských hor, jednak do Zlatohorské vrchoviny. Lipová - lázně Obec Lipová - lázně se nachází na rozhraní pohoří Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor v údolí, kterým protéká potok Staříč. Lipová - lázně vznikla sloučením obcí Dolní Lipová a Horní Lipová v roce 1960. Dolní Lipová má střední nadmořskou výšku 498 m a rozkládá se v údolí a na svazích kolem dolního toku Staříče, který zde teče směrem na východ k městu Jeseníku, kde se vlévá do řeky Bělé. Terén katastru se zvedá jednak směrem na sever k sedlu Na Pomezí (576 m), které rozděluje Rychlebské hory na Hornolipovskou hornatinu a Sokolský hřbet, jednak na jih do severních svahů hrubého Jeseníku, zejména skupiny Keprníku a Šeráku. Nejblíţe je turisticky vyhledávaný Smrčník (799 m) a Jeskyně Na Pomezí. Obec se táhne údolím říčky Staříče a Hornolipovského či Ramzovského potoka od Dolní Lipové na jihozápad stále do kopců (střední nadmořská výška 537m) aţ po Ramzovské sedlo a Ramzovou, která leţí v nadmořské výšce 745 m na rozmezí Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Přes Ramzovské sedlo a kolem Horní Lipové prochází také ţeleznice a důleţitá silnice z jihu od Hanušovic k městu Jeseníku. Obec měla mimořádně rozsáhlý katastr, který je aţ na malé výjimky hornatý a zalesněný. Na západě je vyplněn Hornolipovskou hornatinou a nejvyšší horou Rychlebských hor - Smrkem (1125 m). Na opačné straně směrem k východu a jihu zasahuje katastr hluboko do kopců a lesů Hrubého Jeseníku aţ po Šerák (1351m).


Stránka 37 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Bělá pod Pradědem Celá obec je součástí území CHKO Jeseníky (dále také „CHKOJ“). Ves Bělá pod Pradědem vnikla v roce 1964 spojením obcí Domašov, Bukovic a Adolfovic, rozrůstala se postupně podél horního toku říčky Bělé, na jih od Jeseníku při silnici, která stoupá stále výše a přibliţně uprostřed vesnice (střední nadmořská výška 532 m.n.m.) se rozvětvuje jednak k osadě Filipovice a následně na jihozápad k Červenohorskému sedlu, jednak přes Horní Domašov k bývalé osadě Bělá a dále na jihovýchod k sedlu Vidly, odtud ke Karlově Studánce, resp. k Vrbnu pod Pradědem. Bělá pod Pradědem měla i před integrací mimořádně velký, na Jesenicku vůbec největší, katastr dnes v rozsahu 9212 ha. Táhne se od Adolfovic po obou stranách údolí Bělé aţ do nejvyšších částí Hrubého Jeseníku na jihu, po Malý Děd (1355 m) a Červenohorské sedlo (1011 m). Naprostá převaha domašovského katastru má horský ráz a je pokryta lesy. Ostruţná V roce 1960 byla k Ostruţné připojena osada Ramzová. Katastrální výměra se tím rozšířila na 2508 ha a v roce 1991 v tomto areálu ţilo 125 osob ve 36 trvale obydlených domech. V letech 1975 - 1990 byla Ostruţná s osadami formálně připojena k Branné. Bez Ramzové měl katastr obce rozlohu 2443 ha, z nichţ 1820 ha připadalo na katastrální území Ostruţné a 623 ha na katastrální území Petříkova. Osou je údolí Černého potoka s prameny pod Smrkem (1125 m), Brouskem (1114 m) a Travnou horou (1120 m) v severní části petříkovského katastru. Proti toku Černého potoka směřuje ţelezniční trať z Hanušovic do Jeseníku, severně od Ostruţné opouští údolí a společně se silnicí stoupá do Ramzovského sedla. Východní část katastru Ostruţné je pokryta Keprnickou hornatinou, pod Keprníkem (1423 m) a Šerákem (1351 m) pramení řeka Branná. Střední nadmořská výška Ostruţné je 694 m.

Demografická a vzdělanostní struktura Celkový počet obyvatel Jesenicka je 19 513 (31. 12. 2005), tj. 46,58 % z počtu obyvatel okresu 2 Jeseník. Hustota obyvatel je velice nízká a činí 86 obyvatel na 1 km (průměr za ČR je 129.7 obyvatel 2 na 1 km ), coţ je způsobeno jeho geomorfologickým charakterem a historickým vývojem. Tendence desetiletého vývoje v letech 1995 – 2005 je charakteristická sniţujícím se počtem trvale ţijících obyvatel v území. Sídelní struktura je soustředěna hlavně do níţinných oblastí území. Region patří mezi ekonomicky méně vyspělé regiony. Míra nezaměstnanosti je na území Jesenicka (respektive v okrese Jeseník) ve srovnání s republikovým průměrem dvojnásobná. Průměrná mzda nedosahuje ani na krajský průměr. I z tohoto důvodu se jeví rozvoj cestovního ruchu jako jedna z významných příleţitostí pro rozvoj regionu.

Počet a struktura obyvatel v Jesenicku Počet - produktivní obyvatelstvo k 31. 12. 2005 Počet Průměrný věk obyvatel obyvatel Jeseník 12377 35,4 Česká Ves 2566 33,3 Lipová - lázně 2594 35,4 Ostruţná 162 37,8 Okres Jeseník 41891 38,7

Produktivní obyvatelstvo 8395 1798 1757 99 29952

Produktivní obyvatelstvo v % 67,83 70,10 67,73 61,11 71,5

Zdroj: ČSÚ Olomouc


Stránka 38 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Z výše uvedeného přehledu vyplývá, ţe největší počet obyvatel v Jesenicku ţije ve městě Jeseníku (63,4 % obyvatel Jesenicka), naopak nejméně v obci Ostruţná (0,8 % obyvatel Jesenicka). Poměr produktivního obyvatelstva ve všech obcích Jesenicka se pohybuje v rozmezí 67-69 %, s výjimkou obce Ostruţná, kde je poměr produktivního obyvatelstva pouze 61,11 %. Průměrný věk obyvatel Jesenicka je 35,5 let. Nejvyšší věkový průměr obyvatel je obci Ostruţná a nejniţší v obci Česká Ves. Vývoj celkového počtu obyvatelstva Jesenicka (2001-2005) k 31.12.

Jeseník Česká Ves Lipová - lázně Bělá pod Pradědem Ostruţná Okres Jeseník ČR

2001

2002

2003

2004

2005

2617 2504 564 785 56 2597 0224192

12517 2516 2563 1802 157 42399 10200774

2457 554 590 820 56 2251 0201651

2431 568 601 819 58 2148 0206923

2377 566 594 814 62 2014 0234092

Zdroj: ČSÚ

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, ţe počet obyvatel od roku 2001 klesá především v obci Jeseník, kde dochází neustále k úbytku počtu obyvatel, způsobenému především migrací, V ostatních obcích Jesenicka dochází k nárůstu počtu obyvatel, který je pozvolný. Celkově se počet obyvatel v Jesenicku od roku 2001 nijak výrazně nemění, ale celkový počet má spíše klesající tendenci. Vývoj obyvatelstva na Jesenicku (údaje 2004)

Jeseník Česká Ves Lipová - lázně Bělá pod Pradědem Ostruţná

Ţivě narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Muţi 6 9 0

Ţeny 5 0 3

Muţi 9 5 9

Ţeny 3 7 4

Muţi 26 1 8

Ţeny 27 8 8

Muţi 55 5 3

Ţeny 52 7 2

Přírůstek (úbytek) celkově celkově Muţi Ţeny  12 14 26 0 4 4 6 5 1

7

8

0

4

1

3

8

8

10

9

1

0

0

1

1

4

2

2

0

1

1

2

Zdroj: ČSÚ

Z pohledu natality a mortality lze konstatovat, ţe v roce 2004 kromě obce Ostruţná byla větší porodnost neţ úmrtnost. A v rámci celého Jesenicka byl přirozený přírůstek + 45 osob. Je zajímavé, ţe v rámci celkového přírůstku/ úbytku je nulový rozdíl vůči roku předchozímu.

Obyvatelstvo podle pohlaví a věku podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností k 31. 12. 2006 - Statistická ročenka Olomouckého kraje 2007 Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností

Obyvatelstvo ve věku

0 - 14

15 - 64

Jeseník

6 200

30 246

Jeseník

14,8

72,3

Muţi ve věku

65 a více 0 - 14 15 - 64 65 + 5 381 3 147 15 548 % 12,9 15,2 74,9

Ţeny ve věku

65 a více 0 - 14 15 - 64 65 + 2 054 3 053 14 698 9,9

14,5

69,7

65 a více 65 + 3 327 15,8

Zdroj: http://www.czso.cz/xm/edicniplan.nsf/kapitola/13-7101-07-2007-13


Stránka 39 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Nezaměstnanost (stav k 31. 12. 2006) Uchazeči o zaměstnání Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností

Jeseník

Ekonomicky 1) aktivní

2005 2004

21 765

4 012

celkem

Míra nezaměstnanosti (%)

2006

2005

2)

2006

dosadosa- 2004 dosadosacelkem celkem celkem ţitelní ţitelní ţitelní ţitelní

3 610 3 471

3 236 3 077 18,43

16,59 15,95

14,87 14,14

dokončení Z uchazečů o zaměstnání celkem Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností Jeseník 1) 2)

ţeny 2004 1 888

2005 1 741

absolventi škol 2006 2004 1 729 247

ve věku 50 a více let

2005 2006 2004 241 96 959

2005 2006 995 965

v evidenci více neţ 12 měsíců 2004 2005 1 417 1 421

SLDB k 1. 3. 2001

míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1. 3. 2001

Zdroj: http://www.czso.cz/xm/edicniplan.nsf/kapitola/13-7101-07-2007-13

V rámci vzdělanosti obyvatel Jesenicka převaţuje základní a učňovské, resp. úplné střední odborné vzdělání. Při porovnání s okresem Jeseník, ale zejména s Českou republikou jako celkem, lze konstatovat, ţe se vzdělanost obyvatelstva Jesenicka liší především niţším procentem středo a vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a vyšším procentem obyvatelstva se základním vzděláním. Významné odlišení lze vidět zejména u procenta vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, které je výrazně niţší neţ průměr za ČR.

Ţivotní prostředí a ochrana přírody Péče o krajinu Velká část území Jesenicka je krajinářsky velmi pestrá a relativně zachovalá. Péče o krajinu je zaloţena na respektování územních systémů ekologické stability (dále jen „ÚSES“) nadregionálního, regionálního a místního významu. Tento soubor je vytvářen vzájemně propojenými biocentry a biokoridory. Cílem je zvýšit stabilitu krajiny při respektování principu trvale udrţitelného rozvoje. Souběţně jsou realizována protierozní opatření a revitalizace říčních systémů. Vymezení územních systémů ekologické stability zajišťují orgány ochrany přírody a orgány územního plánování na základě podrobného mapování v krajině. 2

Chráněná krajinná oblast Jeseníky (CHKO Jeseníky) rozloha 740 km vyhlášena v roce 1969. Posláním Chráněné krajinné oblasti Jeseníky je ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků, aby tyto hodnoty vytvářely vyváţené ţivotní prostředí. Území Jesenicka tvoří hranice Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, pouze obec Bělá pod Pradědem leţí uvnitř této oblasti. V rámci CHKO Jeseníky bylo vyhlášeno několik maloplošných chráněných území. Na území Jesenicka byla


Stránka 40 z 83

2006 1 088

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko v souladu s § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyhlášena jako zvláště chráněná území: -

Přechodně chráněné plochy (na dobu 10 let -

-

Katastrální území Dolní Lipová směr Vápenná - zachování mokřadního biotopu s výskytem bledule jarní); Katastrální území Horní Lipová – Sněţenky;

Přírodní rezervace -

Borek u Domašova; Vysoký vodopád;

Vodní hospodářství – ochrana vod Jesenicko, tak jako celý okres je významnou pramennou oblastí a zdrojem pitné vody i pro Polsko. Hlavním cílem vodohospodářské problematiky je ochrana podzemních zdrojů pitné vody, a to v souvislosti s ukládáním odpadů a zemědělským hospodařením, obnovení ekologické stability krajiny a její retenční funkce. Dále ochrana vodního toku Bělá v souvislosti s jeho ochranou na polské straně jako povrchového zdroje pitné vody. V oblasti Jeseníků je vzhledem ke geografickému členění jakost vody sledována jednak povodím Odry v Ostravě, jednak povodím Moravy v Brně. Ze současných i výhledových vodárenských funkcí vyplývá mimořádný význam vývoje úrovně čistoty vodních toků.

Lesnictví a myslivost Zalesnění Jesenicka je velmi významné a přesahuje 70,2 % pokryvnosti území. Velká část původních lesních porostů byla nahrazena druhově skromnou skladbou dřevin - převáţně smrkovými porosty. V oblasti Jeseníků se zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa (vodohospodářská, krajinotvorná, půdoochranná, rekreační, klimatická) stává hlavním důvodem jeho obnovy. Bezprostředně je ohroţena horní hranice lesa, vzniká nebezpečí jejího sníţení. Imisní holiny zvyšují nebezpečí urychlení erozivních jevů a značně narušují vodohospodářskou funkci území, vyhlášeného za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Převáţná část výměry lesů se nachází v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů. Poţadavky na zvyšování reprodukčního procesu v lesním hospodářství budou i nadále nepříznivě ovlivněny působením emisí. Vedle znečištěného ovzduší se podílí na poškození lesa klimatické faktory, zejména vliv větru, sněhu a námrazy, dále pak hmyzí škůdci a zvěř. Lesní hospodářství není schopno zamezit nepříznivému vlivu imisí na porosty, proto budou uplatňována preventivní náhradní opatření, která pouze zmírní současný trend poškozování lesa. Jde zejména o: -

změnu druhové skladby ve prospěch odolnějších listnatých dřevin; sníţení kyselosti půdy vápněním a hnojením; dosaţení únosných stavů zvěře; zvýšení kvality pěstovaného sadebního materiálu.

Na území Jesenicka se vyskytuje pestrá škála zvěře. Z mysliveckého hlediska je nejvýznamnější zvěř srnčí a černá, dále pak zvěř jelení. Jesenicko je svým členěním a zastoupením lesních a zemědělských porostů velmi vhodný pro myslivecký chov a lov zvěře.


Stránka 41 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko 2. SWOT analýza (obecná) Silné stránky 1. Četnost hraničních přechodů. 2. Poloha mezi několika horskými uskupeními – Zlatohorská vrchovina, Hynčická hornatina a Bělská pahorkatina, ale zejména pak Hrubý Jeseník jehoţ součástí je Medvědská hornatina a jeho turisticky velmi známé a zajímavé lokality – Rejvíz, Ramzová, Červenohorské sedlo, blízký Praděd, Rychlebské hory. 3. Zřízení ţelezničního hraničního přechodu v Glucholazech a ţelezniční propojení Ostruţná – Nysa a Ostruţná – Opole. 4. Relativní blízkost dálnice A4, která propojuje Polsko (Krakov-Wroclaw) s Německem. 5. Pestrá a harmonicky utvářená krajina s některými výjimečnými přírodními bloky. 6. Významná část mikroregionu je tvořena zalesněnými plochami (aţ 70 % pokryvnosti území) a většina jeho území je součástí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Existují zde rovněţ chráněná území NATURA 2000. 7. Vysoká úroveň sráţek je v zimním období z pohledu cestovního ruchu velice silnou stránkou pro zimní sporty a rekreaci. 8. Rada unikátních chráněných území, resp. přírodních rezervací (NPR Šerák – Keprník, PR Sněţná Kotlina, katastrální území Dolní Lipová směr Vápenná, Borek u Domašova, Vysoký vodopád, další – NPR Praděd, Národní přírodní rezervace Rejvíz. 9. Image území jako regionu se snad nejčistším ovzduším v ČR, to vše ve spojení Chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky. 10. Přítomnost atraktivit přírodních, sakrálních, lázní, tras pro cykloturistiku a běţecké lyţování, sjezdovky, turistické stezky a zařízení pro cyklo a in-line sporty. 11. Kapacitně silný sektor pohostinství a ubytovacích sluţeb s atraktivními cenami. 12. Nízká hustota osídlení, nabízející pro rekreanty relativně vysokou anonymitu. 13. Existence silnic I. třídy I./44 a I./60. 14. Existence ţelezniční tratě Hanušovice-Jeseník –Mikulovice – Glucholazy (PL) – Ostrava. 15. Existence Integrovaného dopravního systému. 16. Dobře fungující Integrovaný záchranný systém. 17. Dobrá úroveň středního školství. 18. Dlouhodobě fungující partnerství subjektů česko-polského příhraničí (např. zrcadlové projekty podpořené programy EU). Slabé stránky 1. Horší dopravní dostupnost a obsluţnost, zejména pak v zimním období. 2. Horší kvalita komunikací (jejich povrchů) a nízká propustnost (podjezd v Ostruţné, špatná kvalita mostů). 3. Nedostatečné silniční a informační značení (orientace v obcích). 4. Drsnější klima s kratším vegetačním obdobím, vysokými hodnotami sráţek i v létě a větším erozním ohroţením půd (větší citlivost půd na změnu chemismu). 5. Lokálně silně poškozená krajina a krajinný ráz (lom Smrčník, sedlo Pomezí, vzdušné vedení el. energie např. v okolí Lázní – Muzikantské stezky, lokálně v Adolfovicích). 6. Velké plochy druhově nevyhovujících a nestabilních lesů (smrkové monokultury). 7. Nedostatek doprovodných akcí k rekreacím. 8. Nedostatečná je údrţba běţeckých stop a sjezdových tratí v lyţařských střediscích. 9. Vysoká nezaměstnanost. 10. Malá provozní stabilita subjektů ţádajících o různé druhy grantů a podpor. 11. Nedostatek místního kapitálu k rozvoji podnikání. 12. Niţší kupní síla obyvatelstva mikroregionu. 13. Chybí větší podíl SŠ a VŠ vzdělaných pracovníků. Slabá je rovněţ jazyková vybavenost obyvatelstva.


Stránka 42 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko 14. Nedostatek zkušeností a profesionality v plánování, rozvoji a fungování cestovního ruchu, roztříštěnost a nedostatečná komunikace jednotlivých organizací jak v soukromém tak i ve veřejném a neziskovém sektoru. 15. Pasivita a nízké sebevědomí místního obyvatelstva. 16. Nedostatečná kvalita ubytovacích kapacit a doprovodných sluţeb. 17. Nízká úroveň nabídky finančních sluţeb (směnárny, bankomaty, bezhotovostní platby). 18. Nízká úroveň sluţeb pro motoristy, drahé pohonné hmoty. 19. Neexistence standardizace sluţeb pro cestovní ruch, provázaných s národními standardy. 20. Kvalita propagace a informovanosti. 21. Centralizace a propojení informačních systémů. 22. Nedostatek kooperace a komunikace mezi klíčovými subjekty v regionu. 23. Špatná proorganizovanost cestovního ruchu v regionu. 24. Problémy s vlastnictvím zařízení cestovního ruchu (část kapacit je vlastněna subjekty, které zdědily ubytovací kapacity a dnes je pronajímají), které způsobují často nedostatek oddanosti sektoru a stagnující rozvoj zařízení a sluţeb. 25. Přetrvávající niţší úroveň propracovanosti a připravenosti produktů cestovního ruchu. 26. Nízká úroveň pronikání do národního a mezinárodního cestovního ruchu pokud se týká znalosti plného rozsahu atrakcí v oblasti - region je jen velmi omezeně uváděn v národní a mezinárodní nabídce cestovního ruchu. 27. Nedostatek pracovních míst pro čerstvé absolventy. 28. Nedostatečné podmínky pro rozvoj malého podnikání. 29. Horší dostupnost lázeňské péče pro zájemce z řad návštěvníků neubytovaných v lázních. 30. Dopad globálního oteplování a s tím spojené výkyvy počasí v zimě. 31. Špatné technické parametry ţelezniční sítě. Příleţitosti 1. Dobré příleţitosti pro rozvoj regionálního/místního cestovního ruchu. 2. Zájem o „produktové balíky“ v cestovním ruchu, spojené s rostoucím zájmem turistů o atrakce, související i se speciálními a historickými výrobami (vápenictví, kamenictví atd.). 3. Dobré příleţitosti pro rostoucí (speciální) volnočasové a hobby trhy (outdoorové aktivity sjezdové lyţování, běţecké lyţování, cyklistika, pěší a horská turistika, a dále agroturistika). 4. Vyuţití zdravé horské a podhorské krajiny s čistým ţivotním prostředím pro další rozvoj cestovního ruchu (zejména agroturistiky a hippoturistiky - celoroční, dlouhodobější pobyty). 5. Rozvoj poznávacího cestovního ruchu realizací individuálních, specializovaných programů propojených s vnímáním a poznáváním krajiny („proţívání, záţitek“ z krajiny). 6. Rostoucí zájem Čechů o domácí turistiku. 7. Rostoucí zájem o vlastní zdraví na národní i mezinárodní úrovni (lázeňské a wellness pobyty). 8. Vzrůstající obliba produktů zdravé výţivy. 9. Vyuţití zdravé přírody a krajiny jako zdroje léčiv a kvalitních, zdravých potravin (např. ovoce, čaje, med aj). 10. Zájem původních obyvatel a jejich potomků o vlastní historii. 11. Získat veřejnou finanční podporu na rozvoj cestovního ruchu. 12. Vytvoření regionálního management. 13. Zájem zahraničních investorů o oblasti ve střední a východní Evropě. 14. Napojení Mikroregionu na silniční síť SEVER – JIH v rámci Olomouckého kraje. 15. Dobudování a modernizace páteřního dopravního systému a jeho napojení na nadřazenou síť. 16. Elektrifikace ţelezniční sítě a napojení na krajskou dopravní síť. 17. Spolupráce s polskou stranou v oblasti dopravy – stejné dopravní společnosti: CONNEX, ČD, AD. atd. 18. Výstavba lanovek a vleků pro rozvoj CR, včetně alternativního pohonu těchto systémů. 19. Dobudování systému cyklostezek a zimních běţeckých tras. 20. Zavedení Schengenského prostoru – zlepšení propustnosti hranic s Polskem. 21. Moţnosti napojení silniční a ţelezniční sítě na polskou dopravní síť (dálnice A4 KrakowKatowice-Berlin).


Stránka 43 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko 22. Vyuţití tradic lázeňství a odkazu Vincenze Priessnitze a Johanna Schrotha. 23. Podmínky pro rozvoj golfového sportu. 24. In-line stezka Ostruţná – Nysa. Hrozby 1. Rostoucí konkurence v boji o získání investic do regionu. 2. Zhoršování ţivotního prostředí a poškození významných přírodních zdrojů zejména z důvodu neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu. 3. Riziko výrazného negativního poškození přírody a krajinného rázu i vod ve vztahu k rozsáhlým infrastrukturním záměrům – riziko ztráty image regionu se zachovalou přírodou a krajinou, obdobně riziko ztráty ploch vyuţitelných pro pěstování léčivých plodin či biopotravin. 4. Přetrvávající nízká kooperace a spolupráce mezi subjekty činnými v cestovním ruchu a zemědělství. 5. Trvající nedostatečná či nulová podpora některých odvětví (včelařství, ovocnářství, biopotravinářství). 6. Neexistence menších a středních potravinářských zpracovatelských jednotek (nemoţnost např. i vývozu zdravých produktů z kvalitních místních surovin do zahraničí). 7. Necitlivé úpravy architektury a rozbití, rozmělnění obrazu sídel v krajině realizací architektonicky, pozičně či barevně nevhodných staveb. 8. Riziko ztráty harmonie krajiny v případě kácení vzrostlých mimolesních dřevin bez adekvátní náhrady. 9. Blízkost regionů/mikroregionů s některými konkurujícími si programy (Beskydy, Orlické hory, Krkonoše). 10. Moţná averze místního obyvatelstva k přílivu turistů. 11. Konkurenční lázeňská zařízení v Čechách (Karlovy Vary, Mariánské Lázně) i na Moravě (Hodonín, Ostroţská Nová Ves, Smrdáky). 12. Změna financování lázeňské péče (přechod na samoplátce). 13. Zásadní zhoršení ţivotního prostředí v mikroregionu přechodem na nízkokvalitní paliva (hnědé uhlí, plasty…). 14. Nedostatek kvalitního personálu vlivem vyšší migrace z mikroregionu. 15. Nedostatek financí na nákladnější rozvojové projekty (zejména v cestovním ruchu). 16. Oddalování rekonstrukce páteřních dopravních sítí a jejich napojení na nadřazenou síť. 17. Špatná propustnost hranic i po zavedení Schengenského prostoru. 18. Odliv „mozků“ z mikroregionu do metropolních oblastí.

3. ANALÝZA VAZEB Silné stránky SWOT analýzy charakterizují území jako velmi příznivé pro rozvoj cestovního ruchu, a to zejména jeho polohou mezi horskými uskupeními, pestrou a harmonicky utvářenou krajinou, vysokou úrovní sráţek, řadou unikátních přírodních atraktivit, čistým ovzduším a přítomností přírodních sakrálních lázeňských atraktivit, tras pro cykloturistiku, běţecké lyţování sjezdovky, turistické stezky a jiné. (S - 2, 5, 6, 7, 8, 9, 10) Slabé stránky SWOT analýzy charakterizují území jako nerozvíjející se potřebným tempem ať uţ z pohledu doprovodných akcí k rekreacím, nedostatečnou údrţbou běţeckým a sjezdových tratí, nízkou kvalitou ubytovacích kapacit a doprovodných sluţeb, neexistencí standardizace sluţeb pro cestovní ruch, špatnou proorganizovanosti cestovního ruchu a niţší úrovní připravenosti produktů. (W – 7, 8, 10, 14, 16, 19, 20, 22, 23, 25, 26). Veškeré analýzou popsané slabé a silné stránky vytvářejí výrazný potenciál rozvoje cestovního ruchu, který se shrnut do dvou specifických cílů, a to 1 – sníţení disproporcí mezi kapacitami a kvalitou, 2 – zvýšení atraktivity území rozvojem infrastruktury a nabídky sluţeb. K naplnění těchto cílů pak bude slouţit realizace plánovaných aktivit, a to zejména infrastruktura cestovního ruchu s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (S – 2,5,8,9,10; W – 7), infrastruktura cestovního ruchu vázaná na zimní


Stránka 44 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko sporty (S – 2,5,7,8,9,10; W – 7,8),a dopravní infrastruktura nabízející alternativní způsoby dopravy (S – 1, 3, 13, 14, 15; W – 1, 2). Aktivita Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko by měla odstranit W – 14, 20, 22, 23, 25. Aktivity 3.3 A a 3.3 B (viz dále kapitola 4.3, oblast podpory 3.3) jsou provázány s S – 2, 5, 9, 10; W – 7, 8, 16 a v souladu s oběma specifickými cíli. Pozn.: S = Silné stránky, W = Slabé stránky. Vazby a vztahy odvětví cestovního ruchu k území jako takovému a k dalším odvětvím národního hospodářství mají z pohledu přítomnosti a rozvoje cestovního ruchu v území charakter bariéry či omezení. Typickou bariérou rozvoje území jsou geografické charakteristiky území a typickým omezením je dosavadní kulturně-historický vývoj území. Mezi geografické charakteristiky patří podmínky přírodní, vyplývající z charakteru reliéfu, klimatu a hydro-biologických poměrů území. Z pohledu kulturně-historického vývoje zejména intenzita vyuţití území, existence i jiných způsobů vyuţití území, existence či neexistence ochrany přírody, krajiny, kulturního dědictví apod.

Vymezení bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu Bariéry (hranice) a omezení (limity) rozvoje cestovního ruchu lze chápat jako exogenní (vnější) podmínky omezující celkový potenciál rozvoje cestovního ruchu v území na vyuţitelný potenciál rozvoje cestovního ruchu v území. Mezi typická omezení z pohledu rozvoje cestovního ruchu patří: -

stávající struktura a urbanizace a hustota osídlení; stávající struktura a intenzita industrializace území; stávající druh a intenzita zemědělské výroby v území; stávající struktura a hustota dopravní infrastruktury; stávající struktura a kapacity technické infrastruktury; stávající podmínky z hlediska územního plánování a rozvoje území.

Mezi typické bariéry rozvoje cestovního ruchu zejména patří: -

ochrana ţivotního prostředí; ochrana přírodního a kulturního dědictví; bezpečnostní politika státu.

Bariéry a omezení rozvoje území jsou tak zpravidla dlouhodobě stálé, nikoliv však neměnné. Zda-li je určitá exogenní podmínka charakteru bariéry nebo omezení, záleţí zpravidla na její subjektivní interpretaci z časového hlediska. Bariéru je moţné za určitých podmínek z dlouhodobého hlediska chápat pouze jako omezení a naopak některá omezení se mohou za určitých podmínek proměnit v bariéru. Bariéry a omezení rozvoje cestovního ruchu jsou zpravidla výstupem celospolečenského kompromisu o charakteru, podmínkách a intenzitě vyuţití území. Při přijímání celospolečenského kompromisu by se měli především zohledňovat zásady dlouhodobě udrţitelného rozvoje území z pohledu ekonomické, ekologické a sociální politiky, tedy nejen z pohledu cestovního ruchu.


Stránka 45 z 83


Popis bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu Urbanizace a industrializace území Sídelní struktura na území Jesenicka vykazuje nízkou hustotu urbanizace a nízkou hustotu osídlení, převáţně charakteru individuálních staveb s výjimkou Města Jeseník, které má vyšší hustotu osídlení s charakterem bytových domů. Rozloha průmyslových areálů podniků a průmyslových zón na území Jesenicka je vzhledem k rozloze celého území nevýznamná. Charakter stávajících průmyslových aktivit v území neovlivňuje významným způsobem okolní ţivé i neţivé sloţky ţivotního prostředí ani nezatěţuje okolí exhalacemi, hlukem či nadměrnou prašností. Stávající struktura a stupeň urbanizace a industrializace území Jesenicka nepředstavuje bariéru ani významné omezení rozvoje cestovního ruchu. Zemědělská výroba a údrţba krajiny V současné době se na území Jesenicka neprovozuje ve větší míře intenzivní forma zemědělství. Naopak v uplynulých letech došlo k návratu k extenzivním formám údrţby horských luk a pastvin. Zemědělství v současné době nepředstavuje ani bariéru ani omezení rozvoje cestovního ruchu, naopak vytváří předpoklady rozvoj určitých forem cestovního ruchu. Dopravní a technická infrastruktura Stávající strukturu dopravní sítě na území Jesenicka lze povaţovat při stávajícím stupni zatíţení za dostatečnou. Vzhledem k rozloze chráněných území a místy velmi zvrásněnému horskému reliéfu krajiny jsou moţnosti rozšiřování silniční sítě na určitých místech jiţ vyčerpány. Kvalita povrchu a šířkové profily většiny hlavních komunikací jsou po provedených investicích v minulých letech a investicích plánovaných v přijatelném stavu. Území Jesenicka je vybaveno základní technickou infrastrukturou. Rekonstrukce a opravy silnic II. a III. třídy Návrh oprav a rekonstrukcí silnic byl zpracován na základě podkladů Olomouckého kraje a SSOK a je v souladu s výsledkem multikriteriálního hodnocení stavu silnic. Řeší zlepšení stavu silnic ve stávající trase, odstranění bodových závad, úprav povrchů, rekonstrukce křiţovatek, úpravy dopravně problémových míst a nehodových míst v síti silnic Olomouckého kraje. V tabulce jsou silniční úseky rozděleny podle okresů. Návrh seznamu bude slouţit pro další přípravu staveb, pro případné aktuální zařazení do plánu staveb při získání dalších finančních prostředků pro tento účel.


Stránka 46 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Jeseník Silnice II. třídy Číslo silnice Popis úseku

Délka [km]

hr. Okresu - Lipová-lázně Bukovice - Rejvíz

369 453

Silnice III. třídy Číslo silnice Popis úseku

3693 45319

Ostruţná - Petříkov Jeseník(Lipovská ul.)Lipová-lázně

úseky 2,0

Délka [km]

Náklady

[tis. Kč]

25 000 12 000

Náklady

Termín realizace [předpokládaný]

Poznámky opravy úseků - po objíţďce při rek. ČHS oprava

2009 2009

[tis. Kč]

Termín realizace [předpokládaný]

Poznámky

2,3

58 438

2009

zpracovaná studie

3,0

18 000

2008

oprava

Územní plánování a rozvoj Za hlavní kritéria a podmínky při rozhodování o změnách v území je především za potřebí: a) vytvářet předpoklady pro dosaţení vyváţených podmínek udrţitelného rozvoje území v koordinaci s ochranou přírody a krajiny; b) vytvářet podmínky pro zlepšení a stabilizaci ţivotní úrovně obyvatel; c) zlepšit atraktivitu území pro investory; d) vytvářet podmínky pro vyšší vyuţití rekreačního potenciálu oblasti, zejména pro pobytovou a dlouhodobou rekreaci a lázeňství; e) zlepšit dopravní dostupnost území; f) vytvářet podmínky pro zajištění jak zájmů ochrany přírody, tak zájmů ekonomických a sociálních. Jako základní úkoly pro územní plánování jsou v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu chápány zejména: a) propojit systém pěších a cyklistických tras se sousedním Polskem a koncepčně tvořit systém dálkových tras; b) vytvářet územní předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, zejména vymezením vhodných rozvojových území a pravidel pro umísťování těchto aktivit v obcích i v krajině v koordinaci s ochranou přírody a krajiny; c) prověřit v územně plánovací dokumentaci krajů moţnosti vyuţití rekreačního potenciálu na území horských masivů Jeseníků, zejména pro zimní rekreaci; d) stanovit opatření pro zajištění ekologického pilíře v rámci udrţitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilíři. Z výše uvedeného vyplývá akcent důrazu na ekonomický pilíř trvale udrţitelného rozvoje při plném (nikoliv nadřazeném) respektování zachování rozvojového pilíře ekologického. To však neznamená absolutní přednost projektům cestovního ruchu. Určitá opatrnost proti megalomanským projektům, zejm. v budování „super“ lyţařských areálů je namístě (viz Beskydy, resp. Krkonoše). Cesta zvolená v posledních letech v Jeseníkách však naznačuje „optimální“ směr, totiţ „citlivou transformaci původně obytné funkce malých horských obcí na funkci obytně-rekreační aţ rekreační s postupnou rozptýlenou dostavbou ubytovací a sportovně-rekreační infrastruktury.


Stránka 47 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Další podpůrné aktivity ve vazbě na oblast podpory 3.1 - Podpora neinvestičních aktivit v cestovním ruchu Příprava a realizace marketingu a propagace produktů cestovního ruchu a destinace cestovního ruchu, podpora statistiky a informačních technologií a informačních, komunikačních a rezervačních systémů v cestovním ruchu, standardizace a zkvalitňování sluţeb Podpora realizace neinvestičních aktivit cestovního ruchu, či zaměřených na turisty, zejména v oblasti volnočasových aktivit, kultury a kulturního dědictví, ochrany ţivotního prostředí apod. (festivaly, kulturní akce a produkce, výroční a folklorní akce, sportovní turnaje a zábavní soutěţe, jiné zájmové aktivity). Poznámka zpracovatele: Tato aktivita nebude realizována pomocí intervence IPRÚ z oblasti podpory 3.1 či 3.3. ROP NUTS II Střední Morava. Většina uvedených aktivit je způsobilá k čerpání v rámci oblasti podpory 3.4. Propagace a řízení. Návaznost neinvestičních aktivit v cestovním ruchu na budování a rozvoj infrastruktury a služeb je nezbytnou podmínkou dosažení cílů stanovených v IPRÚ.

4.2.

Stanovení problémů, strategie řešení a cílů ve vztahu k vyuţití potenciálu rozvoje území v cestovním ruchu

Z kvantifikační analýzy a analýzy SWOT vyplývá, ţe hlavními problémy cestovního ruchu na území Jesenicka jsou: Hlavní problém/y: H1: H2: H3: H4:

Ochrana přírody a krajiny; Nejednoznačné zaměření infrastruktury a sluţeb na konkrétní formu/y cestovního ruchu; Disproporce mezi kapacitami a kvalitou jednotlivých souvisejících druhů infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu; Existence nevyuţitého potenciálu rozvoje cestovního ruchu vzhledem k vyuţitelnému potenciálu cestovního ruchu v území;

Specifické problémy: S1: S2: S3:

Absence určitých druhů sluţeb a infrastruktury cestovního ruchu; Nevyhovující struktura infrastruktury a kvalita sluţeb cestovního ruchu. Nedostatečná kapacita infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu;

ÚZEMNÍ VYMEZENÍ Olomoucký kraj, Jesenicko - obce: Jeseník, Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Lipová – lázně, Ostruţná.

ZDŮVODNĚNÍ ZVOLENÉ STRATEGIE Vzhledem k jednotnému přístupu ke strategickému a koncepčnímu rozvoji cestovního ruchu na území Olomouckého kraje je vhodné ztotoţnit či navázat vizi rozvoje Jesenicka na vizí rozvoje celého turistického regionu Jeseníky, v jehoţ srdci se vymezené území Jesenicka nachází.


Stránka 48 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Jeseníky – jednotná, dobře dostupná a profesionálně řízená destinace cestovního ruchu s moderními turistickými středisky národního a středoevropského významu, jedinečná v oblasti přírodního bohatství a pestré nabídky volnočasových aktivit, rozhodujícím způsobem přispívající k ekonomické prosperitě a trvale udrţitelnému rozvoji Jeseníků i Olomouckého kraje. Zdroj: Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007 – 2009, upraveno

Definování vize vychází z předpokladů, ţe vyuţití především přírodního ale i kulturního potenciálu Jeseníků pro rozvoj cestovního ruchu je ovlivněno nejednotností celého území ve společném postupu organizace a řízení cestovního ruchu, v marketingu a propagaci cestovního ruchu, v neexistenci produktů cestovního ruchu, v pomalé modernizaci infrastruktury a chybějících sluţbách a volnočasových aktivitách.

Jesenicko – tématické zóny cestovního ruchu Tématická zóna CR

Nejvhodnější formy CR

Ostruţná, Ramzová, Petříkov, Horní Lipová, Bělá pod Pradědem (Filipovice)

Zimní sporty a rekreace Letní sporty a rekreace Lázeňství Letní sporty a rekreace Letní sporty a rekreace Zimní sporty a rekrace

Lipová lázně, Město Jeseník Česká ves Zdroj: Zpracovatel

Mezi hlavní problémy oblasti cestovního ruchu, které IPRÚ řeší v daném území patří: -

různá míra a kvalita vybavenosti území infrastrukturou obecně různá struktura infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu podle forem cestovního ruchu různým způsobem vyuţité území, strukturou a hustotou urbanizace různý počet, struktura a význam atraktivit cestovního ruchu různorodost přírodních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu různé způsoby ochrany a omezení vyuţití území

CÍL IPRÚ Jeseníky – jednotná, dobře dostupná a profesionálně řízená destinace cestovního ruchu s moderními turistickými středisky národního a středoevropského významu, jedinečná v oblasti přírodního bohatství a pestré nabídky volnočasových aktivit, rozhodujícím způsobem přispívající k ekonomické prosperitě a trvale udrţitelnému rozvoji Jeseníků i Olomouckého kraje. Hlavní cíl Podpora dlouhodobě udrţitelného rozvoje území prostřednictvím identifikace a koordinace aktivit a soustředění zdrojů (finančních, lidských) na řešení identifikovaných problémů v určité tématicky vymezené oblasti při současném vyuţití socioekonomického rozvojového potenciálu území Jesenicka, prostřednictvím rozvoje: 1) nejvhodnějších forem cestovního ruchu s největším potenciálem: -

zimní sporty a rekreační pobyty v horách, letní rekreace a pobyty v horách, lázeňské a wellness pobyty, pěší turistika a cykloturistika,


Stránka 49 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko -

alternativně specifické formy venkovské turistiky, městská turistika.

2) se zaměřením na konkrétní výsledky rozvoje cestovního ruchu: -

zvyšování kvality poskytovaných sluţeb a kvalifikace pracovníků; zvyšování počtu návštěvníků a jejich průměrných denních výdajů; prodluţování průměrné délky pobytu návštěvníků; zvýšení zaměstnanosti vytvářením nových pracovních míst v oboru.

Rozvoj a podpora infrastruktury uvedených nejvhodnějších forem cestovního ruchu přímo navazuje na stávající strukturu a stupeň vybavenosti území infrastrukturou a sluţbami cestovního ruchu a naplňuje předpokládané dopady IPRÚ. Specifické cíle rozvoje cestovního ruchu (IPRÚ) a strategie řešení problémů Specifický cíl 1. 1. kvalitativní fáze rozvoje cestovního ruchu - období realizace cca 2007-11 Sníţení disproporcí mezi kapacitami a kvalitou jednotlivých souvisejících druhů infrastruktury a nabídky sluţeb cestovního ruchu na stávajícím stupni vyuţití potenciálu cestovního ruchu. Specifickým cílem v tomto období bude stabilizace stávající struktury vybavenosti území, tj. infrastruktury a sluţeb, budování dosud zcela chybějí infrastruktury cestovního ruchu, včetně zvyšování kvality současné nabídky sluţeb cestovního ruchu, rekonstrukce vybraných atraktivit cestovního ruchu min. regionálního významu (kulturních, technických a jiných památek) památek a jejich intenzivnější vyuţití v oblasti cestovního ruchu Současně s takto pojatým cílem rozvoje infrastruktury bude probíhat další rozvoj a prohlubování systematizujících opatření v oblasti společného marketingu a propagace turistického regionu Jeseníky, tvorby a podpory prodeje produktů cestovního ruchu, koordinace sběru a poskytování informací pomocí jednotného informačního a rezervačního systému cestovního ruchu. Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu bude i nadále provádět koordinaci a řízení cestovního ruchu a prohlubovat vzájemnou spolupráci s poskytovateli sluţeb na straně nabídky i poptávky cestovního ruchu, součinnost při administraci IPRÚ a individuálních projektů cestovního ruchu.

Specifický cíl 2. 2. kvantitativní fáze rozvoje cestovního ruchu - období realizace cca 2011-15 Zvýšení atraktivity území rozvojem infrastruktury a nabídky sluţeb cestovního ruchu a zvýšení míry vyuţití potenciálu cestovního ruchu. Specifickým cílem v tomto období bude koordinované zvyšování kapacit, kvality a certifikace nabídky sluţeb a stávajících druhů infrastruktury cestovního ruchu, budování nových druhů infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu, rekonstrukce a intenzivnější vyuţití dalších (i méně významných) atraktivit cestovního ruchu (kulturních, technických a jiných památek), a to vše v zájmu dosaţení vyššího stupně vyuţití potenciálu cestovního ruchu vyšší návštěvnosti Jeseníků. Současně s takto pojatým cílem rozvoje infrastruktury a nabídky sluţeb cestovního ruchu bude probíhat další rozvoj a prohlubování systematizujících opatření v oblasti společného marketingu a propagace turistického regionu Jeseníky, tvorby a podpory prodeje produktů cestovního ruchu,


Stránka 50 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko koordinace sběru a poskytování informací pomocí jednotného informačního a rezervačního systému cestovního ruchu, nabídka palety produktů incentivního cestovního ruchu. Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu bude i nadále provádět koordinaci a řízení cestovního ruchu a prohlubovat vzájemnou spolupráci s poskytovateli sluţeb na straně nabídky i poptávky cestovního ruchu, součinnost při administraci IPRÚ a individuálních projektů cestovního ruchu.

STRATEGIE ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY VE VZTAHU K VYUŢITÍ POTENCIÁLU Výsledky kvantifikační analýzy potvrzují, ţe stále existuje nemalý prostor ke zvýšení současné míry zatíţenosti území. tj existuje mezera mezi současným stupněm vyuţití, mírou vybaveností území infrastrukturou a sluţbami cestovního ruchu a celkovým vyuţitelným potenciálem cestovního ruchu, tohoto území. Kaţdá strategie v cestovním ruchu musí být zaloţena na podpoře rozvoje těch nejsilnějších stránek dané oblasti, střediska, tedy na jejím potenciálu. Základní princip nabídky je zaloţen na aktivacích primárních, sekundárních a terciárních potenciálů cestovního ruchu, které jsou lokalizovány do míst, jenţ disponují pro cestovní ruch optimálními přírodními atraktivitami, z nichţ jsou nejvýznamnějšími klima, reliéf, hydro, zoo- a fytogeografické systémy spolu se společenskými atraktivitami, kde největší gravitaci lze pozorovat u církevních a světských historických staveb, architektonicky zachovalých návesních komplexů vesnic, muzeí, galérií, skansenů, technických památek, sportovních akcí, místních lidových tradic, řemesel a tradiční kuchyně. Přírodní a společenské atraktivity jsou primárním potenciálem, který podle své atraktivnosti vytváří základní předpoklady pro návštěvnost sledovaného území. Skutečné ekonomické zhodnocení přitaţlivosti primárního potenciálu přináší sekundární potenciál vytvářený infrastrukturou sluţeb a terciární potenciál vytvářený destinačním managementem a veřejným sektorem. Takto chápaný a prezentovaný potenciál představuje na trhu cestovního ruchu stranu nabídky. CÍLE IPRÚ S CÍLEM OPERAČNÍHO PROGRAMU Cíl IPRÚ (ve vazbě na cíl globální a cíle specifické viz níţe) je plně v souladu s cílem Regionálního operačního programu Střední Morava, prioritní osy 3 a oblasti podpory 3.1 – „ Zvýšení atraktivnosti území s vysokou koncentrací infrastruktury a sluţeb prostřednictvím zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu. Dále je v souladu s aktualizovaným Programem rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje (cíle uvedeny výše) a Studií lyţařsko-běţeckých tratí, Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu.


Stránka 51 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko 4.3.

Popis aktivit naplňujících dosaţení cílů a strategie řešení, včetně indikativního seznamu projektových záměrů Aktivita

Číslo strategického cíle Název aktivity Stručný popis aktivity a její zdůvodnění Vliv na cílovou skupinu Popis výchozího stavu Popis cílových výsledků, výstupů a dopadů aktivity

1+2 Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko Personální a organizační zabezpečení realizace, koordinace, monitoring a průběţné hodnocení plnění IPRÚ. Dále provádění sběru námětů na aktivity řešící IPRÚ, komunikace a řízení aktivit s potenciálními příjemci dotací, aj. Pozitivní, nepřímý, podpůrný Příprava, tvorba IPRÚ Počet realizovaných aktivit v rámci přípravy a realizace integrovaných projektů, integrovaných plánů rozvoje území a individuálních projektů“- 5 ks. Koordinované řízení a věcné naplňování cílů a aktivit IPRÚ, prostřednictvím řídící struktury IPRÚ (Řídící výbor, manaţer a pracovní skupina).

Vhodní příjemci aktivity

Neziskový sektor, zájmové sdruţení právnických osob

Objem finančních prostředků aktivity Přepokládaná struktura financování

5 mil. Kč, ROP – oblast podpory 4.2 100 % dotace

Oblast podpory 3.1 - Integrovaný rozvoj cestovního ruchu Aktivita 3.1 A 1+2 Vodní plocha s celoročním vyuţitím Vybudování nové klíčové infrastruktury nabízející dosud chybějící sluţby cestovního ruchu a jevící se nedostatkovou ve vazbě na poptávku: - s vazbou na lázeňství a relaxaci, zejména kryté zařízení vodních sportů a radovánek (typu wellness a balneo centra s vazbou na lázeňskou infrastrukturu, nebo krytý plavecký bazén / areál), - s vazbou na letní sporty a rekreaci na horách (krytý sportovně-rekreační areál s vazbou na venkovní sportoviště). Míra vlivu: Významný, pozitivní, přímý. Druhy cílových skupin: - domácí a zahraniční návštěvníci (turisté), - místní podnikatelé zejména v cestovním ruchu, - místní obyvatelé (okrajově). Vybudování dosud neexistující infrastruktury cestovního ruchu bude mít významný vliv na rozvoj cestovního ruchu jako celku, neboť návštěvníci budou moci nově uspokojovat ty potřeby, které doposud nemohly být ţádným jiným způsobem naplněny. Zařízení bude mít klíčový význam i ve vztahu k jiným dosud nabízeným sluţbám cestovního ruchu v regionu. Stávající poskytovatelé sluţeb budou moci svoji současnou nabídku

Číslo strategického cíle Název aktivity

Stručný popis aktivity a její zdůvodnění

Vliv na cílovou skupinu


Stránka 52 z 83


Popis výchozího stavu

Popis cílových výsledků, výstupů a dopadů aktivity

sluţeb rozšířit a zatraktivnit i o moţnost vyuţití sluţeb nového zařízení. Jedná se o infrastrukturu, pro cílovou skupinu ţádoucí, nezajímavou však z pohledu podnikatelského sektoru, zejména z hlediska neekonomičnosti (ztrátovosti) provozu. Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch – min 1 ks, Počet návštěvníků podpořeného zařízení po prvním roce provozu – cca 10 000. Zvýšení počtu návštěvníků turistické oblasti – min. 4 %. Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení 2 vyuţitých primárně pro cestovní ruch – min. 2 000 m Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení 2 vyuţitých primárně pro cestovní ruch – min. 2 000 m

Vhodní příjemci aktivity

Obce, města, případně jimi zřízené či zaloţené organizace

Objem finančních prostředků aktivity Přepokládaná struktura financování

cca 107mil. Kč Dotace ROP cca 90mil. Kč, vlastní zdroje cca 17mil.Kč

Číslo strategického cíle Název aktivity

Stručný popis aktivity a její zdůvodnění

Vliv na cílovou skupinu

Popis výchozího stavu Popis cílových výsledků, výstupů a dopadů aktivity


Aktivita 3.1 B 1+2 Infrastruktura pro turistiku Budování, rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu s vazbou na hlavní formy turistiky a rekreaci (sítě udrţovaných běţeckých tras a stezek včetně údrţby), jednotného systému značení turistických tras a stezek (pěších, cyklo, běţkařských, hippo tras a stezek, inline, tématicko-naučného charakteru), případně včetně drobných staveb a mobiliáře (lavičky, přístřešky, odpočívadla, veřejná WC). Míra vlivu: Významný, pozitivní, přímý. Druhy cílových skupin: - domácí a zahraniční návštěvníci (turisté), - místní podnikatelé zejména v cestovním ruchu, - místní obyvatelé (okrajově). Atraktivita turistických oblastí či regionů je závislá jak na atraktivitě přírody a krajiny, tak i na míře a kvalitě vybavenosti infrastrukturou a sluţbami cestovního ruchu. Zkvalitňování, rozšiřování a pravidelná úprava sítí nejrůznějšího typu stezek a tras bude mít všeobecný pozitivní dopad na všechny zástupce cílových skupin. Zejména jim umoţní kvalitní záţitek z vyuţití tohoto druhu infrastruktury, navíc bez nutnosti přímé platby za jejich uţívání. Tím dojde ke zatraktivnění celé oblasti s přímým pozitivním vlivem na rozvoj sluţeb cestovního ruchu. Z pohledu trendů rozvoje cestovního ruchu je dnes bohatá síť kvalitních a udrţovaných stezek a tras tvoří jednu ze základních součástí kaţdé turistické oblasti či regionu. V území se trasy a stezky vyskytují, ale značení tras je nevyhovující, pouze malá část má charakter ucelených okruhů či je napojena na nadregionální sít těchto tras či stezek, včetně nedostatečného napojení do Polska. Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch – min 2 ks, Počet návštěvníků podpořeného zařízení po prvním roce

Stránka 53 z 83


Vhodní příjemci aktivity Objem finančních prostředků aktivity Přepokládaná struktura financování

provozu – cca 1000 (v tom 500 z 3.1 C). Zvýšení počtu návštěvníků turistické oblasti min. o 2 %. Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch – nerelevantní. Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení 2 vyuţitých primárně pro cestovní ruch – min. 30 000 m Neziskový sektor, obce a města, případně jimi zřízené či zaloţené organizace, zájmová sdruţení právnických osob. cca 10,7mil. Kč Dotace ROP cca 9,1mil. Kč, vlastní zdroje cca 1,6mil.Kč

Finanční plány realizace kaţdé výše uvedené aktivity Finanční plán IPRÚ - viz bod 5.

Vazba na oblast podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a sluţby, kde mohou být IPRÚ zúţeny aktivity pro podporu podnikatelských subjektů. Pro aktivity z této oblasti podpory je navrţen dotační strop a to ve výši 50 mil. Kč / 1 projekt.

Oblast podpory 3.3 Aktivity 3.3 – soukromý sektor Konkrétní aktivity uvedené níţe prezentují typické aktivity nejvhodnějších forem cestovního ruchu na území Jesenicka a zároveň aktivity, jenţ by měly být vzhledem k filozofii tvorby a zaměření intervencí z ROP SM, oblasti podpory 3.3 – Podnikatelská infrastruktura a sluţby, způsobilé k podpoře právě z tohoto opatření. Aktivita: Hromadná ubytovací zařízení a sportovně-rekreační infrastruktura Rekonstrukce, modernizace a výstavba infrastruktury cestovního ruchu, s vazbou na zimní a letní sporty a rekreaci na horách včetně zvyšování standardů kvality ubytovacích zařízení hotelového či obdobného typu. Tyto aktivity lze rozšířit o doprovodnou infrastrukturu typu přístupové komunikace, parkoviště, stravovací kapacity. Budou podporovány projekty komplexního charakteru rozšiřující stávající nabídku sluţeb v území. Indikátory: 1. Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch: ks 2. Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruchu: 2 m 2 3. Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch: m 4. Zvýšení počtu návštěvníků turistické oblasti: % 5. Počet návštěvníků podpořeného zařízení po prvním roce v provozu: osoby


Stránka 54 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Návrh parametrů pro výběr individuálních projektů Na základě doporučení pracovní skupiny IPRÚ byly navrţeny následující parametry pro výběr individuálních projektů: Návrhy jsou dvojího charakteru: -

preference určitého druhu přijatelných aktivit; omezení celkové výše dotace na jeden individuální projekt pro oblast podpory 3.3 – Podnikatelská infrastruktura a sluţby a to jako dotační strop ve výši max. 50 mil. Kč.

Preference druhu přijatelných aktivit pro oblast podpory 3.3: Preference by mohla být zajištěna v zásadě dvěma způsoby: -

jednoznačným zúţením výčtu stávajících přijatelných aktivit; bodovým zvýhodněním projektů při jeho vlastním hodnocení.

V současné době jsou v Prováděcím dokumentu ROP NUTS II Střední Morava uvedeny přijatelné aktivity v oblasti podpory 3.3 Tyto aktivity by pro účely administrace IPRÚ byly zúţeny na rozsah přijatelných aktivit odpovídající aktivitám potřebným z hlediska realizace strategie IPRÚ, tedy aktivit uvedených v kapitole IPRÚ 4.3 – oblast podpory 3.3. Bodové zvýhodnění by vyjadřovalo míru shody s dokumentem IPRÚ jako koncepčním (strategickým) dokumentem. Pokud by předmět projektu zcela odpovídal zaměření aktivity IPRÚ uvedených v předchozích podkapitolách, pak by získal plný počet bodů, v opačném případě by body za takto pojaté kritérium hodnocení nezískal ţádné. Pro zjednodušení hodnocení budou parametry rozděleny do třech základních skupin dle jejich váhy a to jako parametry klíčové, parametry ţádoucí a parametry podpůrné. Aktivita: Hromadná ubytovací zařízení a sportovně-rekreační infrastruktura Parametry pro aktivitu Klíčové parametry: Nadregionální význam investice; Zvýšení konkurenceschopnosti území; Počet provozních dnů v zimní sezoně (počet sněţných dnů) – pro zimní sporty; Zvýšení návštěvnosti území; Komplexnost poskytovaných sluţeb. Podpůrné parametry: Soulad s trendy v oblasti sportu a cestovního ruchu; Celoroční vyuţití projektu Míra citlivosti zásahu do krajinného rázu. Indikativní seznam projektových záměrů IPRÚ Jesenicko - viz příloha č. 4 aţ 8.


Stránka 55 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko 4.4.

Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování relevantních indikátorů pro oblast podpory 3.1 a 4.2

Indikátory Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Plánovaná hodnota Popis indikátoru

Popis způsobu měření

Zdroj měření Periodicita měření

Počet realizovaných aktivit v rámci přípravy a realizace integrovaných projektů, integrovaných plánů rozvoje území a individuálních projektů“. počet 0 1 Počet realizovaných aktivit v rámci přípravy a realizace Integrovaného plánu rozvoje území Jesenicko Sčítání - Kontrola evidence subjektu Koordinátora IPRÚ, zejména údaje o počtu konzultací (osobních, emailem, telefonicky), o počtu obchodních schůzek s klienty, o počtu kontrol plnění podmínek čerpání dotace ve fázi realizace či udrţitelnosti projektu. Monitorovací zprávy, jiné písemné výstupy z činnosti Koordinátora IPRÚ (např. prezentace, publikace, články tiskové zprávy, apod.) Průběţně

Indikátory Název indikátoru Měrná jednotka Výchozí hodnota Plánovaná hodnota Popis indikátoru Popis způsobu měření Zdroj měření Periodicita měření

Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch ks 0 3 Zařízení pro sportovní, rekreační účely, značení běţeckých tratí, hippotrasy. Sčítání - Kontroly interim, ex-post dodrţování podmínek čerpání dotace příjemci v rámci plnění povinností Koordinátora IPRÚ Monitorovací zprávy, písemné zápisy z kontrol Průběţně


Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruchu 2 m 0 2 32 000 m Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruchu Sčítání – celkové plochy zařízení vybudovaných, rekonstruovaných, modernizovaných při prováděných kontrolách ex-post u jednotlivých příjemců Koordinátorem IPRÚ Monitorovací zprávy, písemné zápisy z kontrol Průběţně


Stránka 56 z 83



Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch 2 m 0 2 2 000m Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruchu Sčítání – celkové plochy zařízení vybudovaných, rekonstruovaných, modernizovaných při prováděných kontrolách ex-post u jednotlivých příjemců Koordinátorem IPRÚ Monitorovací zprávy, písemné zápisy z kontrol Průběţně



Počet návštěvníků podpořeného zařízení po prvním roce provozu osoby 0 11 000 (v tom 10 000 3.1 A + 1 000 3.1 B) Počet návštěvníků podpořeného zařízení po prvním roce provozu Sčítání – počtu návštěvníků zejména podle počtu prodaných vstupenek či jiného poplatku za vyuţití sluţeb daného zařízení. Monitorovací zprávy, písemné výkazy o statistice a počtu návštěvnosti konkrétního příjemce dotace. Průběţně

Zvýšení počtu návštěvníků turistické oblasti % 0 2-3 %* Zvýšení počtu návštěvníků turistické oblasti Sčítání – počet hostí v Hromadných ubytovacích zařízeních, SKI areálů, lázní (vč. wellness), sportovně-rekreačních areálů. Min. 5 míst s prováděním sčítání – zejména u významných poskytovatelů sluţeb cestovního ruchu Monitorovací zprávy Průběţně

Vysvětlení: * - hodnota indikátoru byla stanovena na základě expertního odhadu vycházejícího z aktuálních dat ČSÚ o návštěvnosti turistického regionu Jeseníky za rok 2007 s přihlédnutím k trendu vývoje návštěvnosti a statistikám Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu, z.s.p.o. K číslu 2-3 % se došlo prostým průměrem hodnot tohoto indikátoru u jednotlivých aktivit.


Stránka 57 z 83


hodnota indikátoru (minimální) jednotka 4.2 3.1 A 3.1 B 3.3

Druh indikátoru Indikátory výstupu: Počet realizovaných aktivit v rámci přípravy a realizace integrovaných projektů, integrovaných plánů rozvoje území a individuálních projektů Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruchu Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení vyuţitých primárně pro cestovní ruch Počet návštěvníků podpořeného zařízení po prvním roce provozu Zvýšení počtu návštěvníků turistické oblasti

ks

1

1

2

4

ks

-

1

2

4

m

2

-

2000

30000

6000

m

2

-

2000

-

1000

osoby

-

10000 1000

%

-

4

2

1

ks

1

1

2

4

ks

-

1

2

4

Délka nových / nově značených stezek a tras

km

-

-

10

-

Počet km udrţovaných běţeckých tras

km

-

-

10

-

Počet nových nebo ubytovacích zařízení

ks

-

-

-

2

Délka nových / zrekonstruovaných sjezdovek

m

-

-

-

1000

Délka nových / zrekonstruovaných lanovek a vleků

m

-

-

-

1000

Celková přepravní kapacita nových / zrekonstruovaných lanovek a vleků

Os/hod

-

-

-

1500

Počet nových / zkvalitněných sluţeb

ks

-

-

-

10

počet vytvořených pracovních míst ks 2 0 zvýšený počet návštěvníků území % 4 2 Poznámka: pomlčka znamená, že indikátor je pro danou aktivitu irelevantní

6 1

Vlastní indikátory počet podpořených projektů počet nových a zrekonstruovaných infrastruktury cestovního ruchu

objektů

zrekonstruovaných

15500

Indikátory dopadu:


Stránka 58 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko 4.5. Časový harmonogram a návaznost jednotlivých aktivit Harmonogram IPRÚ Datum zahájení přípravy IPRÚ Datum zahájení realizace IPRÚ Datum ukončení realizace IPRÚ

10 / 2007 07. - 08. / 2008 31.07.2015 3.1A – 1Q/2009, 3.1B – 3Q/2008, 3.3 – 3Q/2008

Vyhlášení specifické výzvy na předkládání projektů do IPRÚ Popis časové realizace IPRÚ

Plán aktivit (fyzická realizace projektů)

Průběţně

2007

2008

2009

2010

2011

1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q

Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko Vodní plocha s celoročním vyuţitím Infrastruktura pro turistiku Plán aktivit (fyzická realizace projektů)

2012

2013

2014

2015

1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q

Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko Vodní plocha s celoročním vyuţitím Infrastruktura pro turistiku Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko – pro celé období bez ohledu na pravidlo n+3 nebo n+2.

4.6. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRÚ Předkladatel dokumentu IPRÚ Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. Odpovědná osoba: Marie Kouřilová – ředitelka sekretariátu Předkladatel projektu „Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko“ Úřad Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava

Koordinátor administrace IPRÚ Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. Odpovědná osoba: Marie Kouřilová – ředitelka sekretariátu


Stránka 59 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Řídící struktura tvorby IPRÚ Pro účely efektivního administrativního zajištění přípravy a odborného zpracování dokumentu IPRÚ Předkladatel IPRÚ vytvořil následující strukturu řídících, výkonných a poradních orgánů: -

Řídící výbor IPRÚ Řešitelský tým IPRÚ Pracovní skupinu IPRÚ

Předkladatel IPRÚ má nepřenositelné kompetence: -

vybrat konkrétního Zpracovatele IPRÚ navrhovat, vybírat a schvalovat členy Řídícího výboru IPRÚ a jejich změny, mění-li se druh subjektu zastoupeného v něm.

Předkladatel IPRÚ je po celou dobu tvorby IPRÚ odpovědný za řádné a včasné provedení veškerých nutných aktivit a činností nezbytných k tvorbě IPRÚ. Kompetence a odpovědnosti řídící struktury tvorby IPRÚ Předkladatel IPRÚ převedl jednotlivým orgánům řídící struktury některé ze svých kompetencí a odpovědností, které jsou obsaţeny v následujících tabulkách. Řídící výbor IPRÚ Role: Kompetence:

– –

– – – – – – – – Odpovědnost:

–

– – – Sloţení:

– –

nejvyšší výkonný a rozhodovací orgán přípravy a tvorby IPRÚ řídit, dohlíţet a kontrolovat na provádění aktivit přípravy a tvorby IPRÚ, zejména informování veřejnosti o tvorbě IPRÚ, jeho významu a moţném zapojení veřejnosti ve formě partnerů v rámci Pracovní skupiny IPRÚ na přípravě a tvorbě dokumentu IPRÚ navrhovat kompetence a odpovědnosti Řešitelského týmu IPRÚ schvaluje sloţení a změny v rozsahu a sloţení Pracovní skupiny IPRÚ navrhovat a schvalovat harmonogram a obsah aktivit vykonávané Řešitelským týmem IPRÚ rozhodování o provádění aktivit a o způsobech řešení problémů během přípravy a tvorby IPRÚ Řešitelským týmem IPRÚ na jeho ţádost právo účasti na jednáních Řešitelského týmu IPRÚ, jednání Pracovní skupiny IPRÚ právo být informován o všech činnostech, výstupech aktivit prováděných Řešitelským týmem IPRÚ právo vznášet připomínky k činnostem Řešitelského týmu IPRÚ a vyţadovat nápravu nedostatků v nich. Právo připomínkování dílčích výstupů IPRÚ, schvalování celkového dokumentu IPRÚ a rozhodnutí o jeho předloţení Řídícímu orgánu ROP za řádné a včasné splnění všech činností, které na něj delegoval Předkladatel IPRÚ a podmínek vyplývajících z ROP NUTS II Střední Morava, zejména veřejné projednání IPRÚ, zapojení partnerů během tvorby IPRÚ a připomínkování a schválení IPRÚ za řádné a včasné provádění všech činností podřízenými orgány řídící struktury, tj. Řešitelským týmem IPRÚ a Pracovní skupinou IPRÚ za rychlé efektivní řešení sporů a konfliktních situací znamenajících rizika pro tvorbu IPRÚ za řádné a včasné informování Předkladatele IPRÚ o všech důleţitých událostech během tvorby IPRÚ zástupce Řešitelského týmu IPRÚ zástupce Olomouckého kraje


Stránka 60 z 83


Členové

– – – – – – – – – –

zástupce Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. zástupce Střední Morava – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. hosté - odborníci na oblast cestovního ruchu RNDr. Ivan Kosatík, hejtman Olomouckého kraje Ing. Pavel Horák,1. náměstek hejtmana Olomouckého kraje Ing. Jakub Kulíšek – Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy zpracovatel, Alena Křetínská – oddělení cestovního ruchu Kanceláře hejtmana KÚOK, Mgr. Radka Pluskalová – oddělení projektového řízení Odboru strategického rozvoje KÚOK, Marie Kouřilová – Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. Mgr. Djamila Králíková – Střední Morava – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o.

Zdroj: zpracovatel

Řešitelský tým IPRÚ Role: Kompetence:

– – – – – –

Odpovědnost:

– – –

Sloţení: Členové

– – – – – –

výkonný orgán přípravy a tvorby IPRÚ právo být informován o rozhodnutích Předkladatele IPRÚ či Řídícího výboru IPRÚ právo být účasten na jednání Řídícího výboru IPRÚ právo řídit a koordinovat a zajišťovat tvorbu IPRÚ právo ţádat součinnost ze strany Pracovní skupiny IPRÚ a Řídícího výboru IPRÚ právo ţádat o rozhodnutí ve věci závaţných událostí či řešení problémů znamenající potenciální rizika tvorby IPRÚ apod. odpovědnost za řádné a včasné splnění všech povinností delegovaných na něj ze strany Předkladatele IPRÚ, Řídícího výboru IPRÚ i Zpracovatele IPRÚ odpovědnost za řádné a včasné předání dokumentu IPRÚ k veřejnému projednání, a schválení Řídícím výborem IPRÚ odpovědnost za včasné provádění všech činností podřízenými orgány řídící struktury, tj. Pracovní skupinou IPRÚ zástupce Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. odborníci z oblasti cestovního ruchu Ing. Jakub Kulíšek – Regionální agentura pro střední Moravy zpracovatel, Ing. Michal Běhan – konzultant, Ing. Miroslava Švadlenková – konzultant, Bc. Lenka Zdráhalová - konzultant

Zdroj: zpracovatel

Pracovní skupina IPRÚ Role: Kompetence:

– –

hlavní poradní orgán přípravy a tvorby IPRÚ právo vyjadřovat se ke skutečnostem na ţádost Řídícího výboru IPRÚ, Řešitelského týmu IPRÚ


Stránka 61 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko – – – Odpovědnost:

– – –

Sloţení:

Členové:

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

právo být informován Řešitelským týmem IPRÚ o postupu zpracování IPRÚ a jeho dosavadních výstupech právo připomínkovat dílčí výstupy činnosti Řešitelského týmu IPRÚ, části dokumentu IPRÚ právo diskutovat v rámci Pracovní skupiny IPRÚ nejrůznější témata a tvořit stanoviska za Pracovní skupinu IPRÚ předkládaná Řešitelskému týmu IPRÚ na vědomí. informovat o činnosti Pracovní skupiny IPRÚ všechny instituce a subjekty, jeţ zastupuje v Pracovní skupině IPRÚ zprostředkovávat zpětnou vazbu od jednotlivých subjektů a institucí vůči Pracovní skupině IPRÚ, Řešitelskému týmu IPRÚ případně i Řídícímu výboru IPRÚ za řádné a včasné plnění kontrolních činností a plnění úkolů zadaných Řešitelským týmem IPRÚ či Řídícím výborem IPRÚ zástupce Řešitelského týmu IPRÚ zástupce Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. hosté – nezávislí odborníci na cestovní ruch zástupci místní samosprávy zástupce organizace ochrany přírody a krajiny zástupce vlastníka lesů zástupce neziskových organizací zástupce vlastníka památek zástupce občanských sdruţení představitelé jednotlivých významných subjektů v území. (Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o.) (Město Jeseník – starosta) (Mikroregion Jesenicko – předseda sdruţení) (CHKO Jeseníky a ekologická sdruţení) (Lesy České republiky,s.p.) (Unie NNO Olomouckého kraje) (Jesenická rozvojová, o.p.s.) (Jeseníky severní hřeben, o.s.) (Biskupství ostravsko-opavské) (Regionální institut pro vzdělávání, o.p.s.)

Zdroj: zpracovatel

Z jednání Řídícího výboru IPRÚ a jednání Pracovní skupiny IPRÚ se pořizují písemné či zvukové záznamy, které jsou bezprostředně poskytnuty všem členům daného orgánu, zaslány orgánu nadřízenému a na vyţádání i orgánu podřízenému. Zápisy z jednání Pracovní skupiny jsou veřejně přístupné na webových stránkách Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o.

Řídící struktura administrace a koordinace IPRÚ Koordinátor administrace IPRÚ za účelem administrace IPRÚ vytvoří následující řídící strukturu orgánů: -

Řídící výbor IPRÚ Manaţer IPRÚ Pracovní skupina IPRÚ

Koordinátor administrace IPRÚ má nepřenositelné kompetence: -

navrhovat, vybírat a schvalovat členy Řídícího výboru IPRÚ a jejich změny, mění-li se druh subjektu zastoupeného v něm schvaluje (potvrzuje) návrh Řídícího výboru IPRÚ na jmenování/odvolání Manaţera IPRÚ. schvaluje výběr aktivit IPRÚ


Stránka 62 z 83


schvaluje Smlouvu o poskytnutí dotace na koordinaci IPRÚ a její dodatky (projekt administrace realizace koordinace IPRÚ) schvaluje ţádosti o podstatné změny IPRÚ během administrace

Koordinátor administrace IPRÚ je po celou dobu administrace IPRÚ odpovědný za řádné a včasné provedení veškerých nutných aktivit a činností nezbytných k řízení, koordinaci, monitoringu a hodnocení IPRÚ dle podmínek stanovených ŘO ROP NUTS II Střední Morava a dosaţení konečných výsledků IPRÚ. Koordinátor administrace IPRÚ převedl jednotlivým orgánům řídící struktury některé ze svých kompetencí a odpovědností, které jsou obsaţeny v následujících tabulkách.

Kompetence a odpovědnosti řídící struktury administrace IPRÚ Kompetence a odpovědnosti jednotlivých orgánů a osob řídící struktury IPRÚ jsou uvedeny v následujících tabulkách:

Řídící výbor IPRÚ Role:

–

Kompetence:

– – – – –

Odpovědnosti:

–

– – Sloţení:

– – – –

Členové:

– – – – – – –

nejvyšší kontrolní a rozhodovací orgán realizace, koordinace a monitoringu a hodnocení IPRÚ. právo řídit, kontrolovat realizaci a výstupy aktivit Manaţera IPRÚ a Pracovní skupiny IPRÚ navrhovat a schvalovat harmonogram aktivit a způsob jejich provádění Manaţerem IPRÚ schvalovat návrhy řešení problémů během administrace IPRÚ na ţádost Manaţera IPRÚ účast na jednáních Manaţera IPRÚ a Pracovní skupiny IPRÚ vznášet připomínky k činnostem Manaţera IPRÚ a Pracovní skupiny IPRÚ a vyţadovat jejich nápravu. odpovědnost za splnění plnění podmínek Koordinátora administrace IPRÚ stanovených v dokumentech ROP NUTS II Střední Morava a smlouvou o poskytnutí dotace na projekt administrace realizace a koordinace IPRÚ odpovědnost za řádné a včasné vykonávání pravomocí delegovaných mu Koordinátorem administrace IPRÚ, odpovědnost za kontrolu řádné a včasné realizace všech aktivit Koordinátora administrace IPRÚ delegovaných na Manaţera IPRÚ zástupce Olomouckého kraje zástupce Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. zástupce - Střední Morava – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. hosté - odborníci na oblast cestovního ruchu RNDr. Ivan Kosatík, hejtman Olomouckého kraje, Ing. Pavel Horák,1. náměstek hejtmana Olomouckého kraje Ing. Jakub Kulíšek – Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy zpracovatel, Alena Křetínská – oddělení cestovního ruchu Kanceláře hejtmana KÚOK, Mgr. Radka Pluskalová – oddělení projektového řízení Odboru strategického rozvoje KÚOK, Marie Kouřilová – Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. Mgr. Djamila Králíková – Střední Morava – Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o.

Zdroj: Zpracovatel


Stránka 63 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Manaţer IPRÚ Role: Kompetence:

– – – – –

Odpovědnost:

– – – –

Sloţení / členové:

– – –

výkonný orgán, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ. realizace aktivit řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ sběr projektových námětů komunikace, koordinace a řízení aktivit s potenciálními příjemci a příjemci dotací na individuálních projektech kontrola, dohled nad plněním povinností příjemců dotací na individuální projekty zajištění chodu orgánů řídící struktury IPRÚ za řádné a včasné splnění úkolů zadaných Řídícím výborem IPRÚ za řádné a včasné splnění všech aktivit Koordinátora administrace IPRÚ delegovaných Řídícím výborem IPRÚ za řádnou a včasnou kontrolu plnění úkolů a povinností ze strany členů pracovní skupiny IPRÚ za řádné administrativní zajištění a chod orgánů řídící struktury IPRÚ Osoba výkonného manaţera IPRÚ (zaměstnanec Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o)

Zdroj: Zpracovatel

Pracovní skupina IPRÚ Role: Kompetence:

– – – – –

Odpovědnost:

– –

Sloţení:

Členové:

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

hlavní poradní orgán řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ úkolem je navrhovat stanoviska a připomínkovat skutečnosti na ţádost manaţera IPRÚ či Řídícího výboru IPRÚ úkolem je vyjadřovat se k výkonu práce manaţera IPRÚ a zasílat svá stanoviska Řídícímu výboru IPRÚ úkolem je dohlíţet na výkon práce manaţera IPRÚ, naplňování podmínek Koordinátora IPRÚ úkolem je zprostředkovávat zpětnou vazbu od všech institucí a subjektů, jejichţ zástupci jsou členy pracovní skupiny IPRÚ informování o činnosti Pracovní skupiny IPRÚ všem členům institucí a subjektů, jeţ člen zastupuje v Pracovní skupině IPRÚ za řádné a včasné plnění kontrolních činností a plnění úkolů zadaných manaţerem IPRÚ a Řídícím výborem IPRÚ Osoba výkonného manaţera IPRÚ zástupce Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o. stálí hosté - odborníci na cestovní ruch, lidské zdroje zástupce místní samosprávy zástupci podnikatelů z/mimo odvětví cestovního ruchu zástupce organizací ochrany přírody a krajiny zástupce vlastníků lesů zástupce NNO / občanských sdruţení / sportovních klubů zástupce vlastníků a provozovatelů památek představitelé jednotlivých významných subjektů v území (Jeseníky - Sdruţení cestovního ruchu, z.s.p.o.) (Město Jeseník – starosta) (Mikroregion Jesenicko – předseda sdruţení) (CHKO Jeseníky a ekologická sdruţení) (Lesy České republiky,s.p.) (Unie NNO Olomouckého kraje) (Jesenická rozvojová, o.p.s.) (Jeseníky severní hřeben, o.s.) (Biskupství ostravsko-opavské) (Regionální institut pro vzdělávání, o.p.s.)

Zdroj: Zpracovatel


Stránka 64 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Z jednání Řídícího výboru IPRÚ a jednání pracovní skupiny IPRÚ se pořizují písemné zápisy či zvukové záznamy, které jsou bezprostředně poskytnuty všem členům zmíněných orgánů a všem orgánům nadřízeným. Zápisy z jednání Pracovní skupiny IPRÚ budou veřejně přístupné na internetových stránkách Koordinátora IPRÚ, případně i na stránkách partnerských subjektů. Manaţer IPRÚ pořizuje ze své činnosti výkazy práce a záznamy o měřitelných veličinách realizovaných činností a jejich výstupů. Výběr členů Pracovní skupiny IPRÚ bude probíhat otevřeně a nediskriminačně. Účast jakéhokoliv subjektu na administraci IPRÚ je dobrovolná. Osloveny budou všechny relevantní organizace a sdruţení subjektů působících v území (obdobně jako při tvorbě IPRÚ). V případě zájmu dalších subjektů během administrace účastnit se administrace IPRÚ, rozhodne Manaţer IPRÚ po dohodě s Řídícím výborem IPRÚ na formě přímé či nepřímé účasti nového subjektu ve struktuře Pracovní skupiny IPRÚ. Zejména s ohledem na velikost a akceschopnost Pracovní skupiny IPRÚ.

Popis opatření k zajištění kapacit Koordinátora administrace IPRÚ Organizace/prostory: – zřízení jednoho nového pracovního místa – výkonný manaţer IPRÚ; – vybavení jednoho nového pracovního místa; – vyuţití prostor zasedací místnosti pro potřeby jednání manaţera IPRÚ, Řídícího výboru IPRÚ, Pracovní skupiny IPRÚ Lidské zdroje/odbornost: – –

přijetí/převedení jednoho zaměstnance na funkci výkonného manaţera IPRÚ; doplnění/zvýšení odborné kvalifikace zaměstnance pro výkon této funkce.

Náklady/financování: Náklady na zřízení pracovního místa, jeho vybavení kancelářskou technikou a potřebami, mzdové náklady i provozní náklady výkonu činnosti výkonného manaţera IPRÚ budou financovány ve 100% z rozpočtu projektu Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko.

Popis projektu – Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko Veškeré aktivity související se zajištěním přípravy, řízení, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ Jesenicko budou součástí projektu s názvem „Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko“. Tento projekt je jednou z aktivit IPRÚ Jesenicko. Aktivity projektu

Příprava a tvorba IPRÚ Aktivity ve fázi přípravy a tvorby IPRÚ budou spočívat zejména v zajištění: - Návrh a vytvoření orgánů řídící struktury přípravy a tvorby IPRÚ - Oznámení o přípravě, tvorbě a významu IPRÚ veřejnosti


Stránka 65 z 83


Příprava a realizace informačních setkání s veřejností Vyhlášení sběru, sběr a zpracování námětů projektů do IPRÚ Příprava a realizace jednání orgánů řídící struktury (řídící výbor, pracovní skupina) Zajištění zpracování dílčích analýz a studií potřebných k tvorbě IPRÚ Příprava a realizace veřejného projednání IPRÚ Příjem, vyřízení a odpověď na připomínky z veřejného projednání IPRÚ Zapracování připomínek veřejnosti do IPRÚ Předloţení IPRÚ ke schválení Radou Olomouckého kraje Předloţení IPRÚ ke schválení Výboru Regionální rady NUTS II Střední Morava

Monitoring a hodnocení IPRÚ Aktivity budou spočívat zejména v zajišťování povinných činností a funkcí koordinátora IPRÚ vyplývajících přímo z podmínek programového, prováděcího dokumentu ROP NUTS II Střední Morava a Příručky pro ţadatele, Příručky pro příjemce, včetně Metodických pokynů, zejména: -

interní kontrola a dohled nad naplňováním monitorovaných ukazatelů výstupů a výsledků integrovaných projektů pravidelná kontrola stavu realizace jednotlivých individuálních projektů apod. zpracovávání monitorovacích zpráv IPRÚ a zajišťování jejich příloh ve vztahu k řídícímu orgánu ROP SM zpracovávání zpráv obsahujících hodnocení celkového kontextu IPRÚ v daném území zajišťování veškerých činností a dodrţování podmínek vyplývajících z čerpání dotace na činnosti Koordinátora IPRÚ.

Koordinace a řízení: Aktivity budou spočívat zejména zajišťování chodu orgánů Řídící struktury IPRÚ a zajišťování dostatečné absorpční kapacity projektů v oblasti cestovního ruchu, zejména: -

zajišťování běţné provozní agendy koordinátora IPRÚ ve vztahu k jednotlivým orgánům řídící struktury IPRÚ koordinace absorpční kapacity spočívající v iniciaci vzniku, sběru a dalšího vyuţití v oblasti cestovního ruchu koordinace a řízení vzniku a zaměření námětů projektů v souladu s podmínkami aktivit IPRÚ koordinace a řízení přípravy námětů projektů s ohledem na jejich vzájemné funkční a prostorové návaznosti koordinace a součinnost při přípravě námětů projektů z jiné oblasti neţ cestovního ruchu mající úzkou vazbu na cestovní ruch (dopravní a technická infrastruktura, opatření v oblasti zemědělství a ţivotního prostředí, ochrany přírody a krajiny)

Komunikace a partnerství: Aktivity spočívají zejména v poskytování informací veřejnosti i podnikatelským subjektům v cestovním ruchu o současných a budoucích aktivitách koordinátora IPRÚ a navazování dlouhodobé spolupráce s relevantními subjekty působícími v území, zejména: -

informování odborné i laické veřejnosti o aktuálním vývoji při přípravě a realizaci individuálních projektů v oblasti cestovního ruchu informování odborné veřejnosti o přípravě, hodnocení, realizaci, a administraci individuálních projektů pořádání tématických informačních a pracovních setkání (workshopů) pro potenciální ţadatele - předkladatele individuálních projektů pořádání tématických pracovních setkání (workshopů) pro příjemce dotací během realizace a administrace individuálních projektů


Stránka 66 z 83


lze předpokládat, ţe v rámci jiných organizačních sloţek koordinátora IPRÚ (nad organizační i finanční rámec IPRÚ) bude probíhat komunikace i na jiná společná témata v cestovním ruchu, jako jsou produkty CR, marketing a propagace CR, zavádění společných sluţeb v CR apod. spolupráce a navazování partnerství se stávajícími podnikateli v cestovním ruchu, či v odvětvích úzce souvisejících s cestovním ruchem, tj. gastronomie, hotelnictví, provozovatelé všech druhů památek a další. spolupráce a navazování partnerství s představiteli místní a územní samosprávy na koordinaci rozvojových aktivit a ohledem na cestovní ruch komunikace a spolupráce s přestaviteli sloţek státní správy, jejichţ aktivity úzce souvisí, či by mohli významnou měrou omezit rozvojové aktivity jiných subjektů v oblasti cestovního ruchu spolupráce a partnerství s neziskovými organizacemi a sdruţeními, jejichţ aktivity či rozvojové projekty mají úzký vztah k cestovnímu ruchu. komunikace a spolupráce se subjekty, představující potenciální domácí či zahraniční investory do oblasti cestovního ruchu a dalšími subjekty jejichţ zájmy a záměry jsou relevantní z hlediska integrovaného přístupu k rozvoji cestovního ruchu.

Poradenství a metodická pomoc: Aktivity nad rámec přímých povinností a činností vykonávaných Koordinátorem IPRÚ, poskytované subjektům veřejného i soukromého sektoru v oblasti přípravy, řízení, administrace individuálních projektů a mající přímou vazbou na plnění podmínek realizace a administrace individuálních projektů podpořených z ROP SM v oblasti podpory 3.1 a 3.3, zejména: -

poradenství přípravou, realizací a monitoringem realizace a udrţitelnosti individuálních projektů jednotlivými příjemci dotace. poradenství při plnění podmínek povinné publicity, postupů dle zákona o zadávání veřejných zakázek a další podmínky na straně příjemce dotace poradenství při nutnosti provedení změn v parametrech realizovaných individuálních projektů tvořících integrovaný projekt

Způsob sběru námětů projektů řešících aktivity IPRÚ Sběr námětů projektů řešících aktivity IPRÚ v období přípravy IPRÚ zajišťoval předkladatel IPRÚ a v období jeho realizace jej bude zajišťovat manaţer IPRÚ přímo či nepřímo pomocí partnerů IPRÚ. Sběr náměrů projektů bude probíhat průběţně během celého období realizace IPRÚ. Informace o sběru námětů projektů budou poskytovány v rámci výkonu aktivit Koordinátora IPRÚ, zejména prostřednictvím webových stránek Koordinátora IPRÚ, v rámci poskytování informací Koordinátorem IPRÚ, na akcích pořádaných Koordinátorem IPRÚ (informační setkání, workshopy) Získané náměty projektů budou evidovány, vhodné náměty projektů budou zatříděny dle aktivit IPRÚ a uchovány pro potřeby Koordinátora IPRÚ, ŘO ROP NUTS II Střední Morava, Olomouckého kraje. Nositelé vhodných námětů projektů odpovídajících aktivitám IPRÚ budou informování před termínem výzev v rámci oblasti podpory 3.1 a 3.3 o moţnosti rozpracování námětu do podoby ţádosti o dotaci.


Stránka 67 z 83


4.7.

Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRÚ, veřejné projednání IPRÚ

Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRÚ, veřejné projednání IPRÚ Identifikace a zdůvodnění zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ Na prvním zasedání Řídícího výboru tvorby IPRÚ bylo rozhodnuto o způsobu naplnění principu partnerství při tvorbě dokumentu IPRÚ. Jako vhodní partneři byly identifikovány subjekty soukromého, neziskového a veřejného sektoru, mající relevantní vliv na rozvoj cestovního ruchu ve vymezeném území. K zapojení partnerů do procesu tvorby IPRÚ byla zvolena forma přímého zapojení představitelů partnerských subjektů. Vzhledem k počtu subjektů, byla zvolena dvoustupňová forma jejich zapojení. Jednotlivé skupiny subjektů do pracovní skupiny nominovaly svého zástupce, který pak zastupoval celou skupinu subjektů. V ojedinělých případech byl členem pracovní skupiny konkrétní veřejný, neziskový či soukromý subjekt. Do pracovní skupiny tak byli navoleni členové zastupující všechna klíčová odvětví cestovního ruchu ve vymezených území. Do pracovní skupiny byli navoleni či delegováni na základě volby odborných sekcí Jeseníky – sdruţení cestovního ruchu, provedené nediskriminačním způsobem. Členové pracovní skupiny zastupující subjekty veřejného sektoru - předsedové mikroregionu, místo/starostové - dostali mandát volbou do funkce předsedy mikroregionu či svazku, obdobně místo/starostové. Sloţení členů pracovní skupiny v tomto sloţení bylo schváleno Správní radou Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu. PRACOVNÍ SKUPINA JESENICKO: 1) Kouřilová Marie, ředitelka J-SCR: zástupce koordinátora 2) Ing. Jan Halfar, CHKOJ – zastupuje CHKO Jeseníky, organizace, jíţ se výrazným způsobem dotýká rozvoj cestovního ruchu a realizace jednotlivých záměrů v rámci IPRÚ 3) Ing. Kříţek Pavel, Lesy ČR: zástupce organizace, jíţ se dotkne převáţná většina záměrů 4) Ing. Lubomír Ţmolík, předseda SMO Jesenicka a předseda Mikroregionu Jesenicka – zastupuje v PS obce ve vymezeném území Jesenicka 5) PhDr. Jindřich Němčík, předseda odborné sekce J-SCR Marketing, propagace a informační systémy – zastupuje tuto odbornou sekci 6) Ing. Cupala Vladimír, místostarosta Města Jeseník – zastupuje v PS Město Jeseník 7) Ing. Marcel Šos, Jesenická rozvojová o.p.s a UNO OK – zastupuje v PS neziskový sektor (na doporučení UNO OK a převáţné většiny neziskových organizací působících v CR na Jesenicku) 8) Ing. František Kaštyl, předseda odborné sekce J-SCR Infrastruktury – zastupuje tuto odbornou sekci 9) Ing. Josef Sekula, předseda Jeseníky severní hřeben o.s. – v PS zastupuje podnikatelský sektor – hoteliéry, vlekaře… ( zvolen odbornou sekcí J-SCR Aktivní turistiky)


Stránka 68 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko 10) Ing. Vladimír Odehnal, předseda představenstva Priessnitzových lázní Jeseník – zastupuje v PS odbornou sekci lázeňství (zástupce byl zvolen členy této odborné sekce pro IPRÚ Jesenicko) 11) Ing. Miroslav Přikryl, Arcibiskupství ostravsko-opavské - zastupuje v PS odbornou sekci Obnovy kulturního dědictví ( zástupce byl do PS zvolen členy této Odborné sekce J-SCR) 12) PhDr. Jan Závěšický, Regionální institut pro vzdělávání o.p.s. – zástupce zvolen do PS odbornou sekcí J-SCR Vzdělávání lidských zdrojů.

Způsob zapojení partnerů při administraci IPRÚ Partneři budou při administraci IPRÚ zapojeni formou ustavení Pracovní skupiny IPRÚ, a to stejným způsobem jako při tvorbě IPRÚ, neboť tento způsob zapojení partnerů během tvorby IPRÚ se velmi osvědčil. Způsobem jakým byla Pracovní skupina IPRÚ sestavena se dosáhlo efektivního a akceschopného zapojení maximálního počtu relevantních subjektů v území podílejících se na rozvoji cestovního ruchu na samotné tvorbě IPRÚ. Jednotliví členové Pracovní skupiny IPRÚ budou vystupovat nejen jako zástupci určité skupiny sdruţených či nesdruţených subjektů, ale zároveň budou členy této skupiny. Manaţer IPRÚ řídící jednání Pracovní skupiny IPRÚ tak má moţnost získat během jednání rychlou zpětnou vazbu od všech relevantních skupin subjektů v území. V případě potřeby širšího konsenzu, pak kaţdý zástupce skupiny subjektů pouţije ustálený způsob komunikace s ostatními subjekty, které zastupuje a zprostředkuje jejich zpětnou vazbu. Tímto způsobem je moţné integrovat a partnersky navázat jakoukoliv skupinu subjektů či jednotlivý subjekt individuálně.

Popis realizace partnerství během tvorby i administrace IPRÚ Realizace a naplnění partnerství spočívalo v konkrétním zapojení členů pracovní skupiny do činností tvorby IPRÚ a bude obdobného charakteru při zapojení členů pracovní skupiny při administraci IPRÚ. O právech a kompetencích členů pracovní skupiny vypovídají kompetence Pracovní skupiny IPRÚ. Tato práva a povinnosti byly uplatněny při běţné činnosti Pracovní skupiny IPRÚ, která spočívala zejména v: (během tvorby IPRÚ) -

součinnost při informování jednotlivých subjektů zastupovaných jednotlivými členy Pracovní skupiny IPRÚ součinnost při zprostředkovávání názorů na konkrétní témata od jednotlivých subjektů zastupovaných konkrétním členem Pracovní skupiny a naopak směrem k Manaţerovi IPRÚ a Řídícímu výboru IPRÚ prostřednictvím zástupce v Pracovní skupině IPRÚ součinnost při informování o sběru, pomoc se sběrem záměrů, doporučování záměrů k zařazení do integrovaného projektu či nikoliv návrhy optimalizace konkrétních námětů projektů z hlediska rozvoje cestovního ruchu, míru relevance a návaznosti na aktivity veřejného sektoru a další aktivity. připomínky a vyjádření k identifikovaným problémům, návrhům cílů, strategiím řešení i jednotlivých okruhů aktivit IPRÚ, zejména s ohledem na specifické výzvy ROP 3.3 součinnost při zajištění dostatečné publicity a účasti subjektů na veřejném projednání IPRÚ případně pomoc při zodpovídání dotazů ze strany veřejnosti směrem k IPRÚ a jeho částem součinnost a pomoc při zapracovávání připomínek k veřejně projednanému IPRÚ


Stránka 69 z 83


(během administrace IPRÚ navíc) -

součinnost s Manaţerem IPRÚ během administrace IPRÚ při sběru námětů projektů, zajišťování informovanosti o realizaci IPRÚ a jeho výstupech, koordinace činností na přípravě a realizace individuálních projektů ze strany jejich nositelů součinnost při zajišťování monitoringu, hodnocení IPRÚ a dosahování monitorovacích indikátorů výstupu IPRÚ

Veřejné projednání IPRÚ Veřejná projednání byla zabezpečena v souladu s podmínkami ROP NUTS II Střední Morava, dle Metodického pokynu – Integrovaný plán rozvoje území. 1. veřejné projednání se konalo v Jeseníku dne 9. 10. 2007 a účastnilo se ho 23 účastníků. Na tomto veřejném projednání byly účastníci informováni o strategii financování projektů z ROP prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje území a to v prioritní ose 3 – Cestovní ruchu, oblasti podpory 3.1 – Integrovaný rozvoj cestovního ruchu a 3.3 – Podnikatelská infrastruktura a sluţby. V rámci prezentace byl představen návrh struktury IPRÚ včetně seznámení s filozofií integrovaného přístupu k přípravě, realizaci a udrţitelnosti projektu a principy partnerství jednotlivých aktivit v dané oblasti. 2. veřejné projednání se konalo v Jeseníku dne 19. 2. 2008 a účastnilo se ho 13 účastníků. Na tomto veřejném projednání byl prezentován vlastní dokument IPRÚ s cílem informovat veřejnost o zjištěných výstupech a navrţených aktivitách. V oblasti podpory 3.1 konkrétně, v oblasti podpory 3.3 rámcově (tématicky). Veřejné projednání mělo charakter veřejně přístupného semináře a informace o jeho konání byla zveřejněna na webových stránkách předkladatele a adresně rozeslána potenciálním účastníkům. Veřejných projednáních byla veřejnost informována 5 pracovních dnů přede den tohoto projednání. Současně jim byla poskytnuta stejná lhůta na podání připomínek k IPRÚ. O vypořádání těchto připomínek byla veřejnost informována prostřednictvím webových stránek předkladatele.

Veřejná projednání IPRÚ Jesenicko (jednání řídícího výboru, pracovní skupiny a veřejné workshopy) Pracovní skupina Datum konání 19. 11. 2007 28. 11. 2007 18. 02. 2008

Čas konání 15:00 14:00 14:00

Místo konání Malá zasedací místnost – Radnice Jeseník Malá zasedací místnost – Radnice Jeseník Malá zasedací místnost – Radnice Jeseník


Stránka 70 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Veřejné projednání Datum konání

Čas konání

Místo konání

31. 10. 2007

09. 10. 2007

15:00

MěÚ, Masarykovo nám. 1/167,Jeseník, velká zasedací místnost

19. 02. 2008

12:30

Velká zasedací místnost radnice v Jeseníku


Způsob propagace Zveřejněno na www.strukturalnifondy.cz, dále byly prezentovány www stránky kde budou zveřejňovány aktuální info o jednotlivých IPRÚ (pro Jesenicko a Šumpersko www.jeseniky-tourism.cz, www.rarsm.cz Dne 4.10. byla zveřejněna pozvánka na web. portálu www.jeseniky-tourism.cz,www.rarsm.cz, www.jeseniky.org - odkaz IPRÚ, i na www.sumperk.cz. – Šumpersko – písemně vyvěšení potvrdily na portálu IC Šumperk www.infosumperk.cz i některé obce; – bylo zadáno k tisku – plakáty A3 – výlep Šumperk, Jeseník, okolní obce – rozvoz plakátů a pozvánek na obecní úřady a vyvěšení na vývěsky; tohoto dne obdrţeli členové pracovní skupiny IPRÚ kteří zastupují jednotlivé sektory cestovního ruchu a i ostatní jeţ se IPRÚ dotýká (NNO, podnikatelé apod.) - ti jsou odpovědni za informovanost a komunikaci vůči sektoru, jeţ zastupují; – členové J- SCR – pozvánka e-mailem; – podnikatelé – pozvánka e-mailem; – novináři, televize – pozvánka e-mailem, Inzerce v deníku Právo, komerčně redakční příloha o Jeseníkách – propagace IPRÚ říjen 2007 13.2.2008 byly zveřejněny pozvánky na 2. veřejné jednání IPRÚ (datum konání 19.2.2008) – 8.00 pozvánka na web. portálu www.jesenikytourism.cz (odkaz IPRÚ); – 8.10 pozvánka na web. portálu www.rarsm.cz (odkaz IPRÚ) – 8.05 pozvánka na web. portálu www.jeseniky.org (odkaz IPRÚ) – 12.2.2008 ve 12:50 - obdrţeli členové pracovní skupiny IPRÚ, kteří zastupují jednotlivé sektory cestovního ruchu a i ostatní jeţ se IPRÚ dotýká (NNO, podnikatelé apod.) - ti jsou odpovědni za informovanost a komunikaci vůči sektoru, jeţ v pracovní skupině zastupují; – 8.28 hod. novináři, televize; – 8.29 hod. členové J- SCR; – 8.32 hod. obecní úřady a informační centra; – 9.24 hod. podnikatelské subjekty; – 9.29 p. Ţmolík znovu, vrátilo se to; – 9.53 další podnikatelské subjekty dle doplněných projektových záměrů v rámci sběru do indikativního seznamu – 14.00 potvrzení o vyvěšení na www.sumperk.cz – v sekci Tisk a tiskové zprávy; – 15:00 zvláštní příloha Infobulletinu Jeseníky – Sdruţení cestovního ruchu (v tištěné i elektronické podobě).

Stránka 71 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Řídící výbor Datum konání 06. 11. 2007 03. 12. 2007

Čas konání 09:00 09:00

13. 02. 2008

09:00

25. 03. 2008

11:00

Místo konání Krajský úřad Olomouckého kraje, Jeremenkova 40a),místnost č. 320 Krajský úřad Olomouckého kraje, Jeremenkova 40a),místnost č. 320 Krajský úřad Olomouckého kraje, Jeremenkova 40a),zasedací místnost ROK, 10. patro Regionální centrum Olomouc, s.r.o., 14. patro, Jeremenkova 40B

Způsob vypořádání připomínek je uveden v příloze č. 9.

4.8. Analýza rizik IPRÚ Rizika – předkladatel -

špatná analýza na vstupu – struktura nabídky, struktura poptávky špatný odhad potenciálu CR a nejvhodnějších forem CR z území špatná identifikace problémů a problémových okruhů špatná definice cílů v závislosti na problémech špatně zvolená strategie realizace cílů špatná interpretace cílů v aktivitách špatně odhadnutá / malá absorpční kapacita námětů projektů špatně nastavená struktura řídících orgánů administrace špatně identifikované činnosti během administrace špatně stanovené náklady na zajištění činností administrace špatně nastavený časový harmonogram administrace vady partnerských smluv

Následující analýza rizik uvádí všechna relevantní rizika a uvádí také adekvátní způsoby jejich eliminace. V rámci tabulkového přehledu analýzy rizik byla pouţita následující stupnice: Závaţnost rizika: Katastrofická … 4 (ohroţení a zastavení dalšího vývoje projektu, pokud nemá být projekt ukončen, je třeba provést zásadní opatření k obnovení vývoje) Kritická … 3 (zásadní narušení vývoje projektu, případně jeho pozastavení. Vyţaduje opatření k tomu, aby bylo dosaţeno poţadovaných parametrů v plánovaných termínech) Významná … 2 (narušení vývoje projektu. Správným řízením je moţno dosáhnout poţadovaných parametrů v plánovaných termínech) Nevýznamná … 1 (nepodstatné narušení vývoje projektu. Operativním řízením lze obnovit plánovaný vývoj)


Stránka 72 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko Pravděpodobnost/četnost výskytu rizika: Častá … 4 (je častý výskyt, nebezpečí je trvalé) Občasná … 3 (lze očekávat, ţe nebezpečí nastane několikrát) Malá … 2 (vyskytne se někdy během ţivotního cyklu projektu, je rozumné předpokládat, ţe nebezpečí nastane) Nepravděpodobná … 1 (výskyt je nepravděpodobným, ale moţný, lze předpokládat, ţe nebezpečí můţe výjimečně nastat) Předcházení/eliminace rizika: Popsány aktivity, které byly ze strany ţadatele učiněny pro minimalizaci rizika, popř. další komentář, který blíţe rozvádí některé konkrétní kroky, rozhodnutí, skutečnosti apod. Tabulka: Analýza rizik Druh rizika

špatný odhad potenciálu CR a nejvhodnějších forem CR z území špatná identifikace problémů a problémových okruhů špatná definice cílů v závislosti a problémech a špatně zvolená strategie realizace cílů špatně odhadnutá / malá absorpční kapacita námětů projektů špatná interpretace cílů v aktivitách

Závaţnost rizika

Pravděpodobnost/č etnost výskytu rizika Technická rizika - věcná

Předcházení/eliminace rizika

2

2

Zpracování kvantifikační analýzy, diskuze na pracovní skupině a řídícím výboru

3

2

Zpracování kvantifikační analýzy, diskuze na pracovní skupině a řídícím výboru

3

3

Komunikace na pracovní skupině, řídícím výboru, kvantifikační analýza, projednání s veřejností

3

3

Jednání pracovní skupiny, veřejné projednání záměru IPRÚ

4

2

Projednání aktivit na řídícím výboru, pracovní skupině, veřejném projednání

Finanční rizika špatně stanovené náklady na zajištění činností administrace

2

2


projednání na řídícím výboru

Stránka 73 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko špatně nastavený časový harmonogram administrace

3

3

projednání na řídícím výboru

Právní rizika Vady partnerských smluv

4

2

projednání na pracovní skupině

Provozní rizika špatně nastavená struktura řídících orgánů administrace špatně identifikované činnosti během administrace

2

2

Jednání řídícího výboru

2

2

Jednání řídícího výboru

4.9. Horizontální témata ve vztahu k IPRÚ 4.9.1. Rovné příleţitosti

Rovné příleţitosti Název kritéria rovných příleţitostí Popis kritéria Vliv na cílovou skupinu Rovné příleţitosti Název kritéria rovných příleţitostí Popis kritéria Vliv na cílovou skupinu

Zvýšení bezpečnosti bezmotorové dopravy Podpora rozvoje cyklobusů Významný pozitivní -provozem cyklobusů

Pohyb znevýhodněných osob dle dokumentace ROP Odstraňování bariér Pozitivní - realizované aktivity budou vţdy zohledňovat umoţnění pohybu znevýhodněným osobám

Rovné příleţitosti Název kritéria rovných příleţitostí Popis kritéria Vliv na cílovou skupinu

Zpřístupnění či sníţení znevýhodnění vlivem nových či zlepšených prvků technických a stavebních Odstraňování bariér Pozitivní - Realizované aktivity budou vţdy zohledňovat umoţnění pohybu znevýhodněným osobám

Cestovní ruch patří mezi odvětví výrazně napomáhající prosazování zásady rovných příleţitostí v praxi, neboť v rámci rozvoje aktivit cestovního ruchu vzniká v tomto odvětví větší mnoţství nových pracovních míst, jenţ jsou charakteristická svojí rozdílnou náročností na potenciální pracovní sílu. Vznikají tak pracovní místa pro nekvalifikované, méně kvalifikované i vysoce kvalifikované pracovníky. Většinu pracovních míst lze obsadit pracovníkem, který prošel rekvalifikačním kurzem. Charakter náplně činností jednotlivých pracovních míst nevnáší výrazné specifické poţadavky na potenciálního pracovníka, zejména z pohledu pohlaví, fyzické a psychické náročnosti. Věková,


Stránka 74 z 83

Formulář ţádosti Integrovaný plán rozvoje území – Jesenicko V 08 IPRÚ Jesenicko národnostní či náboţenská různorodost případných pracovníků je s ohledem na kontakt s návštěvníky z různých zemí spíše výhodou neţ nedostatkem. Při vhodném plánování vzniku a obsazení specifických pracovních míst v oblasti cestovního ruchu je moţné najít uplatnění i pro tělesně postiţené či pracovníky se změněnou pracovní schopností. Kromě psychosomatických a kvalifikačních předpokladů na pracovní sílu pro konkrétní nově vzniklá pracovní místa nebudou uplatňovány vůči ţádné skupině uchazečů ani uchazeči jako jednotlivci ţádná další opatření či vznášeny dodatečné poţadavky, které by mohly naplňovat znaky diskriminačního jednání.

4.9.2. Udrţitelný rozvoj Oblast Jesenicka a celý okres Jeseník patří mezi ekonomicky méně vyspělé regiony České republiky. Míra nezaměstnanosti je na území okresu Jeseník ve srovnání s republikovým průměrem dvojnásobná. Průměrná mzda nedosahuje ani na krajský průměr. Přírodní podmínky, členitost reliéfu a ochrana přírody a krajiny nepatří mezi ideální z hlediska lokalizace průmyslu. Periferní geografická poloha oblasti Jesenicka nepatří mezi ideální z hlediska lokalizace významných úřadů, institucí a poskytovatelů veřejných sluţeb. Zejména z těchto důvodu se jeví rozvoj cestovního ruchu jako jedna z významných příleţitostí pro dlouhodobý a vyváţený rozvoj celého regionu. Koncentrovaná a systematická podpora aktivit a dalšího rozvoje cestovního ruchu pomocí opatření a intervencí administrativní a finanční povahy jednoznačně přispívá k nastartování rychlého rozvoje regionu a tím i postupnému vyvaţování stávajících disparit mezi tímto periferním územím Olomouckého kraje a dalšími územími kraje. Největším přínosem pro cestovní ruch z hlediska ţivotního prostředí je jedinečný charakter a druhová skladba ţivých i neţivých sloţek přírody, reliéf krajiny a klimatické podmínky území a čistý vzduch. Příprava, tvorba, navrhované cíle a strategie řešení i jednotlivé navrhované okruhy aktivit IPRÚ zohledňují zásady trvale udrţitelného rozvoje území, zejména pak zásady trvale udrţitelného rozvoje cestovního ruchu na území turistického regionu Jeseníky. Znečišťování a poškozování ţivotního prostředí je v rozporu se zásadami trvale udrţitelného rozvoje. Další rozvoj infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu bude proto realizován především na základě kompromisu mezi cíli rozvoje potenciálu cestovního ruchu území a cíli péče a ochrany přírody a krajiny. Veškerá zásadní opatření a intervence plánovaná v oblasti cestovního ruchu budou předem projednávána s relevantními zástupci státní správy a samosprávy v oblasti ochrany ţivotního prostředí, přírody a krajiny, vţdy v souladu s platným národním právem, zejména s orgány: -

Chráněné krajinné oblasti Jeseníky; Agentury ochrany přírody a krajiny ČR; Českým svazem ochránců přírody ČR; Ministerstvem ţivotního prostředí ČR; Olomouckým krajem, odborem ţivotního prostředí; Obcemi s rozšířenou působností.

Mezi zásadní opatření a intervence jsou zařazeny akce: -

většího územního rozsahu (zejména projekty liniového charakteru); mající za následek skokový nárůst návštěvnosti v území; mající za následek nevratné změny krajinného rázu;


Stránka 75 z 83


hrozící trvalým zhoršením a ohroţením podmínek ţivotního prostředí (zejména v případě havárií apod.).

Vlivy jednotlivých aktivit na udrţitelný rozvoj Aktivity 3.1A, 3.1B, 3.3A, 3.3B Výsledky uvedených aktivit budou mít podobu zpravidla rekonstrukce či modernizace jiţ existujících objektů, budov či zařízení, tedy bez nároku na rozšiřování urbanizovaného území na úkor přírody a krajiny, vyjma jednoduchých projektů na značení jiţ vyuţívaných či nových turistických tras (léto, zima). V ojedinělých případech budování zcela nového druhu infrastruktury cestovního ruchu pak bude docházet k novým záborům půdy. Vzhledem k územní ochraně dle zákona o ochraně přírody a krajiny a o ochraně zemědělského půdního fondu je prostor pro umístění nové stavby do krajiny značně omezen, neboť vydání stavebního povolení bude u kaţdé takové stavby muset investor získat kladné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny, který zodpovídá za trvale udrţitelný rozvoj z hlediska ochrany ţivotního prostředí, případně EIA. Vzhledem k útlumu některých výrob a průmyslových činností existuje dostatečné mnoţství rozvojových ploch v rámci stávajícího urbanizovaného území. Také územní plány obcí preferují revitalizaci a znovu vyuţití stávajících ploch před investicemi na zelené louce. Z hlediska moţného narušení podmínek ţivotního prostředí a vlivu na udrţitelný rozvoj území jsou nejrizikovější investice spočívající ve výstavbě nových lyţařských středisek sjezdového lyţování. Umístění nových středisek (či kapacit ve stávajících střediscích) bude předcházet odborná diskuse zejména s orgány regionálního rozvoje a orgánů ochrany přírody a krajiny. Aktivity 3.1C Částečné nahrazení individuální automobilové dopravy hromadnou dopravou, zejména v období turistické sezóny, povede ke sníţení mnoţství emisí výfukových plynů z provozů automobilů. Obdobným způsobem na ţivotní prostředí působí i aktivity venkovské turistiky ve spojení s rozvojem hippoturistiky. Typickými výstupy aktivit budou značené hippotrasy a stezky. Provozování hippoturistiky na nich je jednou z nejšetrnějších forem cestovního ruchu. Výsledky těchto aktivit mají přímý pozitivní vliv na ţivotní prostředí či v důsledku jejich realizace dochází ke zlepšení podmínek ţivotního prostředí oproti stávajícímu stavu. Aktivity definované v kapitole 4 vychází z aktivit a činností uvedených jako přijatelné v Prováděcím dokumentu ROP NUTS II Střední Morava a také z Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje.


Stránka 76 z 83


4.10.

Aktivity financované z jiných programů

Aktivity Číslo strategického cíle Název aktivity

1+2 In-line stezka, cyklostezka

Stručný popis aktivity

Lipová lázně, Mikulovice, Jeseník, Bělá pod Pradědem

Objem finančních prostředků aktivity

120 mil. Kč Přepokládaná struktura financování ROP SM, oblast podpory 1.3, OP ČR – Polsko (85% Intervenčního programu dotace). Pozn.:U každé další aktivity tabulku nakopírujte.


1+2 Vzdělávací programy


Vzdělávací programy v cestovním ruchu

Objem finančních prostředků aktivity Přepokládaná struktura Intervenčního programu

ESF – 100% dotace


1+2 Výstavba větrné elektrárny s vyhlídkou


Větrná elektrárna s vyhlídkou

Objem finančních prostředků aktivity Přepokládaná struktura Intervenčního programu

-

financování

90 mil. Kč

financování OPPI (40% dotace)


Stránka 77 z 83


FINANČNÍ PLÁN IPRÚ

5. -

-

Financování rozpočtu realizace a koordinace IPRÚ bude financováno z projektu Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko, který bude ve formě ţádosti o dotaci předloţen Výboru regionální rady Úřadem regionální rady SM. Obsahem tohoto projektu budou aktivity a náklady vlastní realizace IPRÚ; Uznatelné náklady lze očekávat zejména v kategorii neinvestičních nákladových poloţek, zejména poloţky osobní náklady, náklady na sluţby a dodávky, cestovní náklady a náhrady, nákupy materiálu, provoz kanceláře, poradenské a konzultační sluţby apod. Lze předpokládat, ţe vymezení uznatelných nákladů bude plně pokývat skutečné druhy nákladových poloţek vzniklých během prací na koordinaci IPRÚ Jesenicka.

5.1. Plánovaný objem finančních prostředků IPRÚ Územní přesah a výše finančních prostředků, o které se jedná. U aktivit veřejného sektoru nebude územní přesah a u soukromých aktivit se územní přesah nepředpokládá, tudíţ nelze odhadovat.


Stránka 78 z 83

Plánovaný objem finančních prostředků IPRÚ (v tis. Kč) Plánovaný objem způsobilých výdajů

2008

Aktivita:

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Administrace realizace a koordinace IPRÚ Jesenicko

Název: Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (SF a SR) z toho soukromé

2009

5 mil. Kč

450 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

5 mil. Kč

450 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

650 tis. Kč

Aktivity veřejného sektoru Plánovaný objem finančních prostředků IPRÚ (v tis. Kč) Plánovaný objem způsobilých výdajů

2008

2009

2010

2011

2012

Aktivita: 3.1 A Vodní plocha s celoročním vyuţitím

Název: Celkové předpokládané zdroje z toho veřejné (84,1 %) z toho soukromé (15,9 %)

107 000 tis. Kč

35 700 tis. Kč

35 700 tis. Kč

35 600 tis. Kč

90 000 tis. Kč 17 000 tis. Kč

30 000 tis. Kč 5 700 tis. Kč

30 000 tis. Kč 5 700 tis. Kč

30 000 tis. Kč 5 600 tis. Kč

2013

2014

2015


Aktivita:

3.1 B Infrastruktura pro turistiku

Název: Celkové předpokládané zdroje

10 700 tis. Kč

4 375 tis. Kč

2 975 tis. Kč

2 975 tis. Kč

375 tis. Kč

z toho veřejné (85 %)

9 095 tis. Kč

3 718 tis. Kč

2 529 tis. Kč

2 529 tis. Kč

319 tis. Kč

z toho soukromé (15 %)

1 605 tis. Kč

657 tis. Kč

446 tis. Kč

446 tis. Kč

56 tis. Kč

Plánované zdroje Celkem za IPRÚ z toho veřejné (84,2 %) z toho veřejné (15,8 %)

117 700 tis. Kč

4 375 tis. Kč

38 675 tis. Kč

38 675 tis. Kč

35 975 tis. Kč

99 095 tis. Kč

3 718 tis. Kč

32 529 tis. Kč

32 529 tis. Kč

30 319 tis. Kč

18 605 tis. Kč

657 tis. Kč

6 146 tis. Kč

6 146 tis. Kč

5 656 tis.Kč


Stránka 2 z 83


Aktivity soukromého sektoru Plánovaný objem finančních prostředků IPRÚ (v tis. Kč) 2008

Plánovaný objem způsobilých výdajů

2009

2010

2011

2012

2013

Aktivita Individuální či integrované projekty soukromého sektoru (bez omezení)

Název: Celkové předpokládané zdroje 3.3.1 z toho veřejné (SF a SR) 1

288 333 tis. Kč 10 000 tis. Kč

60 000tis. Kč 70 000 tis. Kč

70 000 tis. Kč 70 000 tis. Kč

8 333 tis. Kč

144 166,5 tis.

30 000tis. Kč 35 000 tis. Kč

35 000 tis. Kč 35 000 tis. Kč

4 166,5 tis. Kč

5 000 tis. Kč 30 000 tis. Kč 35 000 tis. Kč

35 000 tis. Kč 35 000 tis. Kč

4 166,5 tis. Kč

Kč

z toho soukromé

144 166,5 tis. Kč

Celkové předpokládané zdroje 3.3.3

66 666 tis. Kč

z toho veřejné (SF a SR)

33 333 tis. Kč

z toho soukromé

5 000 tis. Kč

33 333 tis. Kč


33 333 tis. Kč 33 333 tis. Kč 16 666,5 tis.

16 666,5 tis.

Kč 16 666,5 tis. Kč

16 666,5 tis.

Kč Kč

Stránka 3 z 83

2014

2015


6.

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

- ke dni podání Integrovaného plánu rozvoje území (dále jen IPRÚ) mám vypořádané veškeré splatné závazky (včetně věcných) vůči orgánům státní správy, samosprávy, územním rozpočtům, dále z úvěrů, půjček a podpor poskytnutých z veřejných zdrojů (posečkání s úhradou závazků nebo dohoda o úhradě závazků a její řádné plnění se povaţují za vypořádané závazky): jedná se o závazky vůči finančním úřadům, České správě sociálního zabezpečení (pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotním pojišťovnám, Celní správě, Fondu národního majetku ČR, Pozemkovému fondu ČR, Státnímu fondu ţivotního prostředí, Státnímu fondu rozvoje bydlení, Státnímu fondu dopravní infrastruktury, Státnímu fondu kultury, Státnímu fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu a dále vůči krajům, obcím a svazkům obcí a rovněţ i o závazky z jiných projektů financovaných ze strukturálních fondů nebo Fondu soudrţnosti vůči orgánům, které prostředky z těchto fondů poskytují; - v době podání IPRÚ, ani v uplynulých třech letech nebyl na majetek předkladatele prohlášen konkurz, nebylo potvrzeno nucené vyrovnání ani nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku, není proti předkladateli veden výkon rozhodnutí, předkladatel není v úpadku či v likvidaci; - proti mně jako statutárnímu orgánu (statutárním orgánům předkladatele, pokud z příslušného zákona, statutů organizací apod. vyplývá, ţe oprávněných členů statutárního orgánu je více neţ jeden) není zahájeno nebo vedeno trestní řízení a nebyl jsem/nebyli jsme odsouzen/i pro trestný čin, jehoţ skutková podstata souvisela s předmětem činnosti organizace, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku; - IPRÚ (jeho realizace i výstupy) nemá prokazatelně negativní vliv na ţádnou z horizontálních témat (rovné příleţitosti a udrţitelný rozvoj, resp. ţivotní prostředí). V případě ţivotního prostředí musí předkladatel dodrţovat zákonné normy; - IPRÚ je v souladu s příslušnou legislativou České republiky a Evropské unie (zadávání veřejných zakázek, ochrana hospodářské soutěţe, vliv na ţivotní prostředí a rovné příleţitosti, atd.); - elektronické verze dokumentů na CD jsou zcela shodné s originálními přílohami v tištěné verzi; - budu respektovat pravidla vyplývající z platných dokumentů ROP Střední Morava a příslušné výzvy; - souhlasím se zpracováním osobních údajů v souladu se zákonem č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, které jsem sdělil nebo sdělím Regionální radě za účelem realizace IPRÚ. Souhlas uděluji na dobu určitou, a to ode dne podání IPRÚ, nejdéle však do 31. 12. 2020; - souhlasím rovněţ s uveřejněním dat z IPRÚ v monitorovacím systému pro programové období 2007 - 2013 či v rámci dalších aktivit, které bude ŘO ROP Střední Morava realizovat. - prohlašuji, ţe veškeré údaje uvedené v IPRÚ, jeho přílohách a v tomto čestném prohlášení jsou pravdivé a úplné a jsem si vědom/a právních následků nepravdivého prohlášení, včetně případné trestně právní odpovědnosti podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Uvedení nepravdivých údajů je bráno jako podstatné porušení povinností vyplývajících z podmínek ROP Střední Morava, které zakládá právo ŘO ROP Střední Morava odstoupit od podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace nebo Smlouvy o poskytnutí dotace. Příjemce bude povinen vrátit ŘO ROP Střední Morava veškeré finanční prostředky, které od něj na základě Smlouvy o poskytnutí dotace obdrţel. V tomto případě se uplatní postup podle ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, o porušení rozpočtové kázně. V 08 IPRÚ Jesenicko

Stránka 4 z 83


Statutární zástupce Příjmení Titul před

Jméno Titul za

Podpis Datum

7.

PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Jednací řád Řídícího výboru IPRÚ Příloha č. 2 - Doklady o právní subjektivitě (dle specifikace uvedené v Příloze č. 2 PPŢ – Povinné přílohy) Příloha č. 3 - Podklady pro posouzení finančního zdraví (dle specifikace uvedené v Příloze č. 2 PPŢ – Povinné přílohy) Příloha č. 4 – 8 – Indikativní seznam projektových záměrů Příloha č. 9 – Způsob vypořádání připomínek Příloha č. 10 – Výchozí podklady


Stránka 5 z 83

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI Integrovaný plán rozvoje území JESENICKO

Recommend Documents