Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta Žadatel: Zpracovatel: Statutární město Opava

Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008 - 2015


Žadatel: Statutární město Opava

Horní náměstí 69, 746 26 Opava tel.: 553 756 111, www.opava-city.cz

Zpracovatel: Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum, s. r. o. Družstevní 294, 739 61 Třinec tel.: 558 321 280, www.hrat.org


1. OBSAH 1. OBSAH ....................................................................................................................2 2. ÚVODNÍ INFORMACE ............................................................................................5 3. ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA .......................................................................................................................7 3.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s IPRM .................................................................................................................................... 7 3.1.1 Souhrn strategických dokumentů............................................................................................. 7 3.1.2 Podrobná specifikace................................................................................................................. 8

3.2 Analýza ekonomické a sociální situace ....................................................................... 12 3.2.1 Základní geografické údaje...................................................................................................... 12 3.2.2 Demografické údaje.................................................................................................................. 14 3.2.2.1 Pohyb obyvatel ..................................................................................................................... 15 3.2.2.2 Věkové složení...................................................................................................................... 17 3.2.2.3 Národnostní složení .............................................................................................................. 18 3.2.2.4 Vzdělanost ............................................................................................................................ 18 3.2.2.5 Dojížďka................................................................................................................................ 24 3.2.3 Ekonomický vývoj města a regionu........................................................................................ 25 3.2.3.1 Makroekonomické ukazatele ................................................................................................ 25 3.2.3.2 Podnikatelské subjekty ......................................................................................................... 29 3.2.3.3 Vliv na zaměstnanost............................................................................................................ 31 3.2.3.4 Příjmy obyvatel ..................................................................................................................... 32 3.2.3.5 Nezaměstnanost ................................................................................................................... 32 3.2.3.6 Podpora podniků a plochy pro podnikání ............................................................................. 36 3.2.3.7 Výzkum, vývoj nových technologií ........................................................................................ 38 3.2.4 Občanská vybavenost .............................................................................................................. 38 3.2.4.1 Zdravotnictví ......................................................................................................................... 38 3.2.4.2 Sociální péče ........................................................................................................................ 40 3.2.4.3 Školství ................................................................................................................................. 43 3.2.4.4 Bydlení .................................................................................................................................. 48 3.2.4.5 Volný čas - kultura, sport ...................................................................................................... 49 3.2.5 Životní prostředí........................................................................................................................ 50 3.2.5.1 Ovzduší................................................................................................................................. 50 3.2.5.2 Voda...................................................................................................................................... 52 3.2.5.3 Krizový plán .......................................................................................................................... 53 3.2.5.4 Kanalizace ............................................................................................................................ 53 3.2.5.5 Hluk ....................................................................................................................................... 55 3.2.5.6 Odpady ................................................................................................................................. 56 3.2.5.7 Péče o krajinu ....................................................................................................................... 57 3.2.6 Městské prostředí ..................................................................................................................... 59 3.2.6.1 Bydlení .................................................................................................................................. 59 3.2.6.2 Infrastruktura pro kulturu, volný čas, cestovní ruch .............................................................. 61 3.2.6.3 Zanedbaná území a objekty, prostranství ............................................................................ 68 3.2.6.4 Rozvojová území .................................................................................................................. 69 3.2.7 Dostupnost, dopravní a technická infrastruktura ................................................................. 70 3.2.7.2. Dopravní infrastruktura ........................................................................................................ 70 2


3.2.8 Veřejná správa .......................................................................................................................... 82 3.2.8.1 Řídící a správní struktura...................................................................................................... 82 3.2.8.2 Informovaná společnost........................................................................................................ 84 3.2.8.3 Výměna zkušeností, partnerská města ................................................................................ 85 3.2.9 Finanční analýza města............................................................................................................ 86

3.3 SWOT analýza................................................................................................................ 90 3.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru tématu ........ 92

4.

POPIS TÉMATU ....................................................................................................94

4.1 Kvantitativní a kvalitativní popis tématu...................................................................... 94 4.1.1 Deskripce výchozího stavu...................................................................................................... 94 4.1.2 Deskripce cílového stavu......................................................................................................... 96 4.1.3 SWOT analýza - Přitažlivé město Opava ................................................................................ 98

4.3 Vize, globální cíl ............................................................................................................ 99 4.4 Stanovení cílů, strategie ............................................................................................... 99

5.

POPIS OPATŘENÍ, AKTIVIT...............................................................................101

5.1 Přehled závazných a indikativních částí popisu opatření a aktivit IPRM ................ 102 Opatření 1.1 Rozvoj a zpřístupnění infrastruktury pro kulturu, sport a volný čas.................... 102 Opatření 1.2 Rozvoj cestovního ruchu .......................................................................................... 104 Opatření 2.1 Regenerace objektů a lokalit (historických, architektonických, brownfield) ...... 106 Opatření 2.2 Regenerace veřejných prostranství a klidových zón, včetně mobiliáře .............. 107

5.2 Popis jednotlivých opatření........................................................................................ 109 5.2.1 Opatření 1.1 Rozvoj a zpřístupnění infrastruktury pro kulturu, sport a volný čas .......... 109 5.2.2 Opatření 1.2 Rozvoj cestovního ruchu ................................................................................. 111 5.2.3 Opatření 2.1 Regenerace objektů a lokalit (historických, . architektonických, brownfields) ........................................................................................................................................................... 112 5.2.4 Opatření 2.2 Regenerace veřejných prostranství a klidových zón, včetně mobiliáře . 113

6. POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ, VČETNĚ KVANTIFIKACE CÍLŮ A DEFINOVÁNÍ INDIKÁTORŮ..........................................................................114 7. FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM .........................................................116 7.1 Časový harmonogram................................................................................................. 116 7.2 Finanční harmonogram............................................................................................... 120

8. POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI PŘÍPRAVĚ A REALIZACI IPRM....................................................................................................122 8.1 Partnerství v IPRM....................................................................................................... 122 8.1.1 Partneři při výběru dílčích projektů v realizaci IPRM a Partneři ve fázi monitorování a hodnocení IPRM............................................................................................................................ 123 8.1.2 Způsob veřejného projednání, shrnutí závěrů a vypořádání připomínek vzešlých z projednání IPRM s veřejností a dalšími subjekty. ..................................................................... 126

8.2 Komunikace................................................................................................................. 126 8.2.1 Komunikace vůči Řídícímu orgánu ROP .............................................................................. 126 8.2.2 Komunikace vůči veřejnosti .................................................................................................. 127 8.2.2.1 Webové stránky města ....................................................................................................... 127 8.2.2.2 Média (zejména lokální)...................................................................................................... 127 8.2.2.3 Veřejná projednání ............................................................................................................. 127

9.

POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY A ZPŮSOBU ŘÍZENÍ IPRM..................128

9.1 Řídící struktura IPRM (nastavení informačních a komunikačních toků mezi jednotlivými subjekty implementace IPRM) .................................................................... 128 3


9.1.2 Statutární město Opava.......................................................................................................... 129 9.1.3 Řídící výbor ............................................................................................................................. 129 9.1.3.1 Postavení, práva a povinnosti členů Řídícího výboru......................................................... 130 9.1.3.2 Organizační zajištění činnosti Řídícího výboru................................................................... 131 9.1.4 Pracovní skupiny .................................................................................................................... 131 9.1.5 Manažer IPRM a tajemník Pracovní skupiny ........................................................................ 132 9.1.6 Regionální rada ....................................................................................................................... 132 9.1.7 Řídící orgán TOP..................................................................................................................... 133 9.1.8 Způsob výběru a schvalování dílčích projektů městem ..................................................... 133 9.1.8.1 Projekty předdefinované v IPRM ........................................................................................ 133 9.1.8.2 Projekty určené Řídícím výborem....................................................................................... 134 9.1.8.3 Projekty vybrané na základě volné soutěže – proces příjmů a hodnocení a výběru projektů ........................................................................................................................................................ 134 9.1.9 Realizace IPRM........................................................................................................................ 135 9.1.9.1 Předložení dílčích projektů ................................................................................................. 135 9.1.9.2 Výběr a schvalování projektů řídícím orgánem OP ............................................................ 136 9.1.9.3 Realizace projektů .............................................................................................................. 136 9.1.9.4 Monitoring IPRM a změny IPRM ........................................................................................ 136

10. ANALÝZA RIZIK IPRM........................................................................................140 10.1 Analýza rizik jednotlivých fází IPRM ........................................................................ 140 10.1.1 Přípravná fáze IPRM ............................................................................................................. 140 10.1.2 Realizační fáze IPRM ............................................................................................................ 141 10.1.3 Fáze udržitelnosti IPRM........................................................................................................ 142 10.1.4 Shrnutí analýzy rizik ............................................................................................................. 142

10.2 Prevence, minimalizace a řízení rizik ....................................................................... 145 10.2.1 Prevence a minimalizace rizik v jednotlivých fázích IPRM............................................... 145 10.2.1.1 Rizika ve fázi přípravy IPRM............................................................................................. 145 10.2.1.2 Rizika ve fázi realizace IPRM ........................................................................................... 145 10.2.1.3 Rizika ve fázi udržitelnosti IPRM ...................................................................................... 147 10.2.2 Systém řízení rizik v rámci IPRM......................................................................................... 147

11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

IPRM A NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT .........................................149 PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP .......................................................151 SEZNAM ZKRATEK............................................................................................152 SEZNAM TABULEK............................................................................................153 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................155 SEZNAM OBRÁZKŮ ...........................................................................................155 SEZNAM PŘÍLOH ...............................................................................................155

4


2. ÚVODNÍ INFORMACE Název díla:


Objednatel:

Statutární město Opava Horní náměstí 69 746 26 Opava

Zhotovitel:

Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum s.r.o. Družstevní 294 739 61 Třinec

Kontaktní osoba:

Ing. Marian Razima, tel: + 420 558 321 280

Použité podklady, zdroje: Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007 až 2020 Odbory Magistrátu města Opavy MIC Opava, www.infocentrum.opava.cz Wikipedie, otevřená encyklopedie http://cs.wikipedia.org Oficiální stránky Statutárního města Opava, www.opava-city.cz Český statistický úřad, www.czso.cz Rozptylová studie II pro město Opava, www.opava-city.cz Opavský a hlučínský deník, http://opavsky.denik.cz Zpravodajský server iopavsko.cz Koncepce zahraniční spolupráce Statutárního města Opavy 20072010 Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb Statutárního města Opavy na období 2008-2010 Městský dopravní podnik Opava, a.s., www.mdpo.cz Regionální informační servis, www.risy.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí, http://portal.mpsv.cz Slezská univerzita v Opavě, www.slu.cz Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2006/2007, www.krmoravskoslezsky.cz

5


Ústav pro informace ve vzdělávání, www.uiv.cz Realitní kancelář AAABYTY.CZ, www.aaabyty.cz Místní program snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší pro město Opavu, www.zaopavu.cz Český hydrometeorologický ústav, www.chmi.cz Ministerstvo zdravotnictví, http://hlukovemapy.mzcr.cz Ekologický právní servis, www.eps.cz Národní památkový ústav, http://monumnet.npu.cz/ Slezské divadlo Opava, www.divadlo-opava.cz Administrativní registr ekonomických subjektů, wwwinfo.mfcr.cz/

Datum zpracování:

únor - červen 2008

6


3. ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA 3.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s IPRM Posuzování místních specifik je nutno provádět v kontextu stávajících strategií a platných dokumentů na místní úrovni. Je totiž zcela zásadní, aby Integrovaný plán rozvoje města byl v souladu nejen s potřebami a prioritami identifikovanými v rámci města, ale rovněž s prioritami vyššího územního celku – Moravskoslezského kraje, s Národním rozvojovým plánem určujícím čerpání strukturálních fondů od roku 2007 ad.

3.1.1 Souhrn strategických dokumentů IPRM navazuje na následující strategické dokumenty na úrovních: - města:

Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007 až 2020, http://www.opava-city.cz/assets/opava/0_plan_1.pdf Územně plánovací dokumentace, dostupná na Odboru hlavního architekta a územního plánu Magistrátu města Opavy, http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=14396 Akční plán rozvoje turistického ruchu na Opavsku, http://www.opavacity.cz/assets/files/903/05plan.pdf

- kraje:

Program rozvoje Moravskoslezského kraje 2005 - 2008, http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zip/prk_2k6_c.pdf Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko 2007 - 2013, Prováděcí dokument k výzvám od 1.2.2008, http://www.rr-moravskoslezsko.cz/file/244/ Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska, http://www.kr-moravskoslezsky.cz/rr_nuts3.html Vademecum pro přípravu integrovaných plánů rozvoje měst pro plánovací období 2007 2013

- národní úrovni

Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj, http://www.rr-moravskoslezsko.cz/file/248/ Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 - 2013, http://www.mmr.cz/index.php?show=001024004003 Národní strategický referenční rámec, http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalnipolitika/nsrr Národní rozvojový plán České republiky 2007 - 2013, http://www.strukturalnifondy.cz/regionalni-politika/narodni-rozvojovy-plan-ceske-republiky-2007-2013-prvnipracovni-navrh

7


Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 - 2013, http://www.mmr.cz/koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-2007-2013

3.1.2 Podrobná specifikace Strategické dokumenty na úrovni města Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007 až 2020 Prioritní oblast

Ekonomika

Priorita

E.2 Rozvoj cestovního ruchu

Opatření

E.2.1 Jednotná propagace turistické oblasti Opavské Slezsko

Aktivita

E.2.1.3 Produktové balíčky ve spolupráci města s podnikateli v oblasti CR

Prioritní oblast

Ekonomika

Priorita

E.2 Rozvoj cestovního ruchu

Opatření

E.2.2 Rozvoj stávajících atraktivit

Aktivita

E.2.2.3 Rozvoj kulturních a technických památek na území města

Prioritní oblast

Lidé

Priorita

L.3 Zvyšování kvality a volnočasových aktivit

Opatření

L.3.2 Rozvoj sportovní infrastruktury

Aktivita

L.3.2.1 Výstavba, případně rekonstrukce plaveckého a zimního stadionu

Prioritní oblast

Lidé

Priorita

L.3 Zvyšování kvality a volnočasových aktivit

Opatření

L.3.4 Rozvoj kulturní infrastruktury

Aktivity

L.3.4.3 Zřízení Obecního domu v prostorách bývalé Komerční banky L.3.4.4 Rekonstrukce a přístavba KD Na Rybníčku L.3.4.5 Revitalizace Dominikánského kláštera s kostelem sv. Václava (Dům umění) L.3.4.6 Zlepšení technických podmínek činnosti slezského divadla v Opavě

života

života

obyvatel

obyvatel

v oblastech

v oblastech

sportu,

sportu,

kultury

kultury

8


Akční plán rozvoje turistického ruchu na Opavsku Prioritní oblast

2. Sekundární rozvoj - přizpůsobování a vylepšování existujících zdrojů, které nejsou zatím pro turismus optimálně využívány

Opatření

2.1 Zpřístupnění a/nebo zatraktivnění vybraných zámků a historických budov pro turisty a návštěvníky Opavska

Aktivity

2.1.6 Víceúčelový městský sál Rybníček (rekonstrukce a zvýšení využitelnosti)

Strategické dokumenty na úrovni kraje Program rozvoje Moravskoslezského kraje 2005 - 2008 Prioritní oblast

5. Vzkvétající území

Strategický cíl

3. Regenerace měst jako center ekonomického rozvoje regionu

Opatření

3.1 Regenerace prostředí ve městech, zejména historických center, sídlištních celků a deprivovaných částí měst 3.2 Zlepšení podmínek života obyvatel měst

Aktivita

Regenerace kulturních a historických památek Rozšiřování kulturních a volnočasových zařízení a aktivit, podpora soudržnosti obyvatel s územím, kde žijí Rozvoj služeb odrážejících měnící se demografickou strukturu

Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko 2007 - 2013, Prováděcí dokument k výzvám od 1.2.2008 Prioritní osa

3. Rozvoj měst

Oblast podpory

3.1 Rozvojové póly regionu

Globální cíl

Všestranně zkvalitnit prostředí měst a jejich občanskou infrastrukturu v souladu s potřebami jejich udržitelného rozvoje

Specifický cíl

Zajistit rozvoj center měst a zvýšit atraktivitu měst - zvelebit centra, ve kterých je koncentrována velká část ekonomických a společenských aktivit a zkvalitnit sociální infrastrukturu pro obyvatele i návštěvníky.

Podporovaná aktivita

Přitažlivá města

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska Turistická oblast

Opavské Slezsko

9


Strategická rozvojová oblast

2. Sekundární rozvoj

Opatření

2.6 Rozvoj sportovně-rekreačních areálů

Strategické dokumenty na národní úrovni Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města Prioritní oblast

4. Přitažlivá města

Aktivity

a) obnova zanedbaných území města pro podnikání a/nebo služby b) úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství c) zvýšení kvality exponovaných veřejných prostranství ve městech d) zvýšení kvality zón bydlení a veřejných služeb e) budování a/nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch f) ochrana a obnova památek a jejich využití pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch

Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 - 2013 Prioritní oblast

PO 3 Lidé a osídlení

Priorita

P.3.4 Rozvoj a regenerace měst

Cíl priority

Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity měst, zlepšení kvality života a prostředí ve městech

Prioritní oblast

PO 7 Kultura

Priorita

P.7.2 Rozvoj kulturní infrastruktury a služeb

Cíl priority

Rozvíjet kulturní akce místního, regionálního a nadregionálního významu a modernizovat kulturní infrastrukturu

Národní strategický referenční rámec Strategický cíl

Vyvážený rozvoj území

Cíl

Konvergence

Priorita

B. Rozvoj městských oblastí

10


Cíl priority

Posilování role měst jako akcelerátorů růstu a rozvoje regionů a podpora revitalizací I. Města nad 50 000 obyvatel

Národní rozvojový plán České republiky 2007 - 2013 Strategický cíl

Vyvážený rozvoj území

Prioritní oblast

Vyvážený a harmonický rozvoj území České republiky

Priorita

2. Rozvoj městských oblastí

Cíl priority

Posilování role měst jako akcelerátorů růstu a rozvoje regionů

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 - 2013 Priorita

Cíle priority

Opatření

2. Podpora budování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu Výrazné zkvalitnění nabídky kulturního dědictví a přírodního bohatství pro cestovní ruch. Výrazné zkvalitnění a rozšíření nabídky základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, zejména moderních ubytovacích zařízení, sportovně - rekreačních a kulturně-rekreačních zařízení a infrastruktury – budování těchto zařízení musí být přednostně lokalizováno mimo zvláště chráněná území a jejich ochranné zóny. 2. Podpora rekonstrukce kulturně-historických památek a zachování přírodních lokalit využívaných pro cestovní ruch s akcentem jejich sekundárního využití

11


3.2 Analýza ekonomické a sociální situace 3.2.1 Základní geografické údaje Obr. č. 1 - Poloha Statutárního města Opavy

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz

Opava je historickým městem. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Opava je významným správním, obslužným a výrobním centrem poměrně rozlehlého spádového území, je zdrojem pracovních příležitostí a centrem občanského vybavení pro okolní obce. Jsou zde zastoupeny funkce, které v okolních menších městech a obcích nemohou z ekonomických důvodů vzniknout - především v oblasti administrativní, zdravotnictví, sociálních služeb, školství, kultury, ubytování, obchodu a sportu. Opava je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích statutárním městem. Je tvořena 8 městskými částmi a 16 katastrálními územími. Opava byla nejvýchodnějším statutárním městem ČR do 1. července 2007, kdy se mezi statutární města připojil Frýdek-Místek. Opava je členem Komory statutárních měst, jejíž předsedou je Ing. Zbyněk Stanjura, primátor města Opava. Město leží na řece Opavě v úrodném údolí, ohraničeném na jihozápadě výběžky Nízkého Jeseníku. Východně od města se rozkládá Poopavská nížina. Střední nadmořská výška (centrum města) je 257 m. n. m., nadmořská výška nejnižšího místa - řeky pod Komárovem - je 236,5 m n. m. Nejvyšším místem je Hůrka jižně od Podvihova o nadmořské výšce 529,8. Rozloha Opavy činí 90 km2. Ze severu sousedí správní území města s Polskem, z východu 12


s obcí Oldřišov, Velké Hoštice, Štítina, Nové Sedlice, Mokré Lazce, z jihovýchodu s obcí Pustá Polom, z jihu s obcí Hlubočec, z jihozápadu s Vršovicemi, Raduní, Chvalíkovicemi, Brankou u Opavy, Oticemi a Slavkovem, ze západu s obcí Stěbořice, Neplachovice a Zadky. Z hlediska širších vztahů převládají vazby na Ostravu, která je centrem občanského vybavení vyššího významu. Město Opava se rozkládá v mírně zvlněné, poměrně bezlesé, otevřené krajině severně od vyvýšeného pásma Nízkého Jeseníku, v blízkosti státní hranice s Polskem. Osu oblasti tvoří řeka Opava přitékající od severozápadu a pokračující k východu. Pod městem se do Opavy vlévá řeka Moravice. Většina území vykazuje nížinný, výjimečně mírně zvlněný reliéf široké aluviální nivy podél řeky Opavy. Severní okraje území zasahují do Hlučínské pahorkatiny s mírně zvlněným reliéfem nesoucím stopy ledovcové modelační činnosti (zbytky náporové morény). Opavská pahorkatina představuje výběžek staré pevniny přemodelované zaledněním, které zde zanechalo mocné uloženiny písků a štěrkopísků, místy překrytých eolickými nánosy. Vytěžená lokalita sádrovce se nachází v severozápadní části Opavy (Stříbrné jezero). Podnebí je charakterizováno západním prouděním s převahou západních větrů, intenzivní cyklonální činností a poměrně hojnými srážkami. Projevuje se zde přímořský vliv a přibývá kontinentálních podnebních vlivů. - Průměrná roční teplota +8,2 ºC, - průměrný úhrn srážek 640 mm, - minimální teplota -35 ºC, - maximální teplota nad +35 ºC. Počet obyvatel Statutárního města Opavy byl k 31.12.2007 59 733, včetně cizinců žilo v Opavě 60 521 obyvatel. Pozice města v rámci ČR a regionu Opava patří k nejatraktivnějším městům Moravskoslezského kraje svým historickým vývojem, zachovaným historickým jádrem města, dostatečnou občanskou vybaveností a relativně dobrou dopravní dostupností. Rozlohou Opava zaujímá mezi statutárními městy ČR jedenácté místo (první Praha - 496,09 km2, poslední Mladá Boleslav - 28,95 km2). Opava je statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské muzeum v Opavě, založené 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice. V Opavě také sídlí Slezský ústav a expozitura Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Z výše uvedených údajů vyplývá, že na město Opavu jako na důležité centrum spádové oblasti jsou kladeny vysoké nároky především v oblasti hospodářské, sociální a kulturní, dále v oblasti občanské vybavenosti a rozvoje volnočasových aktivit obyvatel. Všechny tyto aspekty by se měly zobrazit ve zvýšení kvality života obyvatel města a okolí, kteří využívají obslužné či pracovní funkce města Opavy, a současně působit na všestranný rozvoj města a jeho udržitelný rozvoj.

13


3.2.2 Demografické údaje Ve městě Opava žilo k 31.12.2007 celkem 60 521 obyvatel včetně cizinců. Celkově ve městě Opava žije asi 33,6 % počtu obyvatel okresu Opava. Při srovnání rozlohy a počtu obyvatel k 31.12.2007 je hustota obyvatel města Opava je 673 obyvatel na km2. Trend vývoje počtu obyvatel v Opavě je klesající, stejně tak je tomu v Moravskoslezském kraji i ČR, pouze v okrese Opava byl posledním sledovaným rokem zaznamenán nárůst obyvatel. Z hlediska ČR, kraje, okresu i města převládají počty žen nad počty mužů, u obou těchto kategorií je zaznamenán trvalý pokles počtu.

Tab. č. 1 - Počet obyvatel v letech 2001 - 2006 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Celkem

61 145

60 731

60 252

59 843

59 426

59 156

Ženy

31 730

31 521

31 283

31 055

30 825

30 692

Muži

29 415

29 210

28 969

28 788

28 601

28 464

181 168

180 769

180 573

180 430

180 260

180 305

Ženy

92 759

92 585

92 480

92 330

92 194

92 179

Muži

88 409

88 184

88 093

88 100

88 066

88 126

1 265 912

1 262 660

1 260 277

1 257 554

1 250 769

1 249 290

Ženy

647 780

646 150

644 781

643 223

639 474

638 189

Muži

618 132

616 510

615 496

614 331

611 295

611 101

10 206 436

10 203 269

10 211 455

10 220 577

10 251 079

10 287 189

Ženy

5 238 450

5 236 563

5 236 715

5 239 664

5 248 431

5 261 005

Muži

4 967 986

4 966 706

4 974 740

4 980 913

5 002 648

5 026 184

Opava

Okres Opava Celkem

MSK Celkem

ČR Celkem


Pokles počtu obyvatel v Opavě může být zapříčiněn dvěma faktory, a to stárnutím obyvatelstva a zvyšující se mírou migrace obyvatel.

Tab. č. 2 - Počet obyvatel města podle městských částí k 31.12.2007 Městská část Opava

2005

2006

2007

53 292

52 875

52 450

Malé Hoštice

1 839

1 824

1 852

Komárov Suché Lazce

1 400 1 016

1 410 1 021

1 401 1 022

Podvihov Zlatníky

658 337

656 347

662 355

Milostovice

266

265

277 14


Vlaštovičky Vávrovice

396

397

355

1 308

1 300

1322

Zdroj: Magistrát města Opavy, Pozn. : bez cizinců

Nejméně obyvatel bydlí v Milostovicích, Vlaštovičkách a Zlatníkách i přesto, že v Milostovicích a Zlatníkách se počty obyvatel za rok 2007 zvýšily. Tab. č. 3 - Hustota obyvatelstva na 1 km2 ve statut. městech, okrese, MSK a ČR Havířov

České Budějovice

Teplice

Kladno

2 394,97

2 147,31

1 733,38

1 703,94

Ostrava

Plzeň

FrýdekMístek

Karviná

1 442,91

1 186,91

1 151,66

1 096,55

Olomouc

Liberec

Hradec Králové

969,36

931,13

891,84

857,71

Opava

Jihlava

Děčín

MSK

652,88

579,56

443,23

230,20

2 625,59 Mladá Boleslav 1 517,23

Hl. m. Praha

Karlovy Vary

Chomutov

Brno

1 702,30

1 592,93 Ústí nad Labem

Pardubice 1 068,49

1 006,59

Přerov

Most

Zlín

802,16

778,58

657,30

ČR

Okres Opava

130,44

160,00

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz, Pozn.: Srovnání stavu ke 31.12.2006

Město Opava se řadí mezi statutární města s nejmenší hustotou obyvatelstva, menší hustota obyvatel se vyskytuje už jen u Jihlavy a Děčína, avšak v porovnání s hustotou obyvatel v okrese Opava, Moravskoslezském kraji či ČR je to nadprůměrný stav. 3.2.2.1 Pohyb obyvatel Jak je patrné z hodnot v následujících tabulkách, popisujících změnu počtu obyvatel přirozeným přírůstkem či stěhováním, přirozený přírůstek ve městě Opava v posledních dvou sledovaných letech nabývá kladných rostoucích hodnot, to znamená, že počet narozených přesáhl počet zemřelých obyvatel. I když počet vystěhovalých převyšuje počet přistěhovalých, přírůstek stěhováním se v roce 2006 značně zvýšil.

Tab. č. 4 - Vývoj pohybu obyvatel Opavy 2001-2006 2001 Celková změna počtu obyvatel z toho ženy Přirozený přírůstek obyvatel z toho ženy

2002

2003

2004

2005

2006

-328

-414

-479

-409

-417

-270

-182

-209

-238

-228

-230

-133

-89

-6

-62

-28

8

20

-61

-12

-46

-23

14

21

15


Počet živě narozených z toho ženy Počet zemřelých z toho ženy Přírůstek stěhováním z toho ženy Počet přistěhovalých z toho ženy Počet vystěhovalých z toho ženy

522

592

548

578

625

626

242

278

271

276

304

306

611

598

610

606

617

606

303

290

317

299

290

285

-239

-408

-417

-381

-425

-290

-121

-197

-192

-205

-244

-154

642

659

590

603

654

673

315

348

313

309

342

345

881

1 067

1 007

984

1 079

963

436

545

505

514

586

499


V Moravskoslezském kraji či okrese Opava došlo v posledním roce ke zvýšení celkové změny počtu obyvatel, v okrese Opava se tato hodnota vyšplhala na 45.

Tab. č. 5 - Vývoj pohybu obyvatel v MSK, okrese Opava MSK

Okres Opava

2004

2005

2006

2004

2005

2006

Celková změna počtu obyvatel

-2 723

-2 488

-1 479

-143

-170

45

Přirozený přírůstek obyvatel

-1 220

-814

-276

-102

-35

2

Počet živě narozených

11 821

12 177

12 381

1 741

1 783

1 854

Počet zemřelých

13 041

12 991

12 657

1 843

1 818

1 852

Přírůstek stěhováním

-1 503

-1 674

-1 203

-41

-135

43

Počet přistěhovalých

5 834

4 983

5 201

1 316

1 397

1 455

Počet vystěhovalých

7 337

6 657

6 404

1 357

1 532

1 412


V ČR na celkový přírůstek obyvatel (36 110) měl výrazný vliv v roce 2006 přírůstek stěhováním (34 720 osob), zatímco přirozený přírůstek dosahoval 1 390 obyvatel, což je v posledních třech letech jediná kladná hodnota.

Tab. č. 6 - Pohyb obyvatel ČR, vývoj v letech 2004-2006 2004

2005

2006

9 122

30 502

36 110

Přirozený přírůstek obyvatel

-9 513

-5 727

1 390

Počet živě narozených

97 664

102 211

105 831

107 177

107 938

104 441

Celková změna počtu obyvatel

Počet zemřelých

16


Přírůstek stěhováním

18 635

36 229

34 720

Počet přistěhovalých

53 453

60 294

68 183

Počet vystěhovalých

34 818

24 065

33 463


3.2.2.2 Věkové složení Tab. č. 7 - Podíl věkových skupin 0-14 na celkovém počtu obyvatel (v %) 0-2 roky

3-4 roky

5 let

6-9 let

10-14 let

Opava

2,59

1,73

0,85

4,60

6,92

Okres Opava

2,67

1,87

0,96

4,70

6,89

MSK

2,70

1,90

1,00

4,80

6,90

ČR

2,60

1,70

0,90

4,60

6,30

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz, Pozn.: Data dostupná z 1.3.2001

Ve srovnání s okresem, krajem či ČR má Opava průměrně o 0,4 % nižší podíl obyvatel ve věku 0-14 let. Jak je patrno z následující tabulky a grafu, snižuje se podíl obyvatel ve věkové kategorii 0-14 let - předproduktivního obyvatelstva (r. 2000 - 16,8 %, r. 2006 14,1 %), zatímco v kategorii 65 a více se podíl obyvatel zvyšuje (r. 2000 - 12,6 %, r. 2006 14,2 %), což dokazuje, že obyvatelstvo Opavy pomalu stárne. V roce 2000 žilo v Opavě 12,6 % obyvatel ve věku nad 65 let a v roce 2006 je to již 14,2 %. Ve věkové kategorii 0 - 14 let došlo v porovnání let 2000 a 2006 k poklesu počtu o 2,7 %.

Tab. č. 8 - Složení obyvatel Opavy podle věku k 31.12. příslušného roku Věková kategorie

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

0-14 let

16,8%

16,2%

15,7%

15,1%

14,5%

14,4%

14,1%

15-64

70,6%

70,9%

71,4%

71,7%

72,3%

71,7%

71,6%

65 a více

12,6%

12,9%

12,9%

13,2%

13,2%

13,9%

14,2%


17


Graf č. 1 - Věková struktura obyvatel Opavy v letech 2000 - 2006 45 000 40 000 35 000 Počet obyvatel

30 000 25 000

2000

20 000

2001 2002

15 000

2003

10 000

2004

5 000

2005

0

2006 0-14 let

15-64

65 a více

Věk

Analýza demografických údajů města Opavy prokázala, že počet obyvatel v Opavě je klesající a to jednak z důvodu stárnutí obyvatel a zvyšující se migrace obyvatel. Počet obyvatel, kteří se vystěhovali převyšuje počet přistěhovaných. To může svědčit o nedostatečné kvalitě služeb pro obyvatele města zejména se zaměřením na rodiny s dětmi. To rovněž potvrzuje fakt, že věková skupina obyvatel 0-14 let má již několik let v řadě za sebou výrazně klesající tendenci a dochází tak ke stárnutí obyvatelstva.

3.2.2.3 Národnostní složení Z hlediska složení obyvatel statutárního města Opavy převažuje národnost česká (92,46 %). Ke slezské národnosti se hlásí 2,05 % obyvatel, ke slovenské 1,35 %. Ostatní národnosti (romská, polská, německá, ruská, ukrajinská a vietmamská) jsou zastoupeny méně než jedním procentem. Ve srovnání s okresem Opava (91,09 %), Moravskoslezským krajem (87,17 %) či ČR (90,42 %) je v Opavě největší podíl osob s českou národností. 3.2.2.4 Vzdělanost V Opavě je zastoupeno základní, střední i vysoké školství. Tab. č. 9 - Školství v Opavě Stupeň

Počet škol

Základní škola

19

Základní umělecká škola

2

Jazyková škola

2

Střední škola

15

Konzervatoř

1

Vyšší odborná škola

2

Vysoká škola

1

Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, www.uiv.cz 18


Následující struktura obyvatelstva podle vzdělání lze zjistit pouze ze sčítání lidu, nejsou proto uvedena aktuálnější data. Obecně se vzdělanostní struktura zvyšuje - ve městě Opava bylo k 1.3.2001 (poslední sčítání) 51 140 obyvatel starších 15 let, u kterých se vzdělanost zjišťovala. Největší podíl je v Opavě osob vyučených a se středním odborným vzděláním bez maturity (36 %), následuje skupina s úplným středním vzděláním s maturitou (26 %) a v závěsu za ní jsou osoby se základním vzděláním včetně neukončeného (21 %). Vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je v Opavě 11 % a vyšší odborné či nadstavbové vzdělání mají 4 % obyvatel starších 15 let. Bez vzdělání je 1 % obyvatel Opavy.

Graf č. 2 - Vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let v Opavě

4%

11%

1%

Bez vzdělání

1%

21% Základní vč. neukončeného Vyučen a stř. odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nadstavbové Vysokoškolské

26%

36%

Nezjištěno

Při porovnání s MSK a ČR se vzdělanost obyvatelstva Opavy liší ve vzdělání vysokoškolském, úplném středním s maturitou, vyšším odborném a nadstavbovém (vyšší procento). Oproti tomu je v Opavě menší podíl osob než v MSK či ČR se vzděláním vyučen a střední odborné bez maturity a základní - viz následující tabulka.

Tab. č. 10 - Srovnání vzdělanostní struktury, procentní podíly Typ vzdělání

Opava

MSK

ČR

Bez vzdělání

0,73

0,53

0,04

Základní vč. neukončeného

21,25

25,24

23,03

Vyučen a stř. odborné bez maturity

35,92

38,72

37,96

Úplné střední s maturitou

26,43

23,36

24,90

3,60

3,05

3,45

10,74

7,75

8,89

1,32

1,35

1,32

Vyšší odborné a nadstavbové Vysokoškolské Nezjištěno

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz, SLDB 2001

19


Tab. č. 11 - Vývoj vzdělanosti v Opavě od roku 1991 do 2001 (%) Typ vzdělání

1991

2001

2,12

0,73

Základní vč. neukončeného

26,61

21,25

Vyučen a stř. odborné bez maturity

34,82

35,92

Úplné střední s maturitou

23,13

26,43

-

3,60

7,67

10,74

-

1,32

Bez vzdělání a nezjištěno

Vyšší odborné a nadstavbové Vysokoškolské Nezjištěno Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz, Profil SMO

Z porovnání mezi dvěma SLDB (1991 a 2001) vyplývá výrazný nárůst podílu obyvatel s vysokoškolským vzděláním (+3,07 p.b.) a s úplným středním s maturitou (+3,3 p.b.). Je zde patrný výrazný pokles podílu osob se základním vzděláním (-5,36 p.b.). Vývoj vzdělanosti v Opavě mezi dvěma SLDB v roce 1991 a 2001 lze hodnotit jako pozitivní - dochází ke zvyšování vzdělanosti mezi obyvateli Opavy. K 24.4.2008 bylo v okrese Opava 639 volných míst na středních školách. Nejvíce volných míst vykazoval okres Ostrava (1 676) a nejméně Nový Jičín (433).

Tab. č. 12 - Počty žáků na školách v okrese Opava Rok sběru dat

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Základní školy

18 698

17 969

17 192

17 158

16 431

15 538

8 272

8 275

8 466

8 968

8 901

8 820

223

235

231

227

220

290

Střední školy Vyšší a vyšší odborné školy

Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, www.uiv.cz

V České republice převážná část populace pokračuje po ukončení základní školy ve středním vzdělávání: 80 % žáků prochází odborným vzděláváním, necelých 20 % pak všeobecným. Se základním vzděláním zůstává 6 až 8 % populačního ročníku, obvykle až po neúspěchu ve studiu na střední škole.

3.2.2.4.1 Vývoj na Slezské univerzitě v Opavě Tab. č. 13 - Počet absolventů Slezské univerzity v Opavě v letech 2000 - 2007 Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Počet absolventů

508

570

564

557

562

612

403

492

Zdroj: Slezská univerzita v Opavě, www.slu.cz

20


Graf č. 3 - Vývoj počtu absolventů Slezské univerzity v Opavě 700 600 500 400 300 200 100 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Počet absolventů Slezské univerzity do r. 2005 vystoupal na nejvyšší počet za sledované období (562), současně rostl i celkový počet studentů, následujícím rokem došlo k výraznému poklesu o 209 absolventů. V loňském roce již byl zaznamenán nárůst.

Tab. č. 14 - Vývoj počtu studentů Slezské univerzity v Opavě 2003-2006 Studium

Forma

2003

2004

2005

2006

452

611

752

1 222

Prezenční

1 079

1 522

2 338

2 877

Celkem

1 531

2 133

3 090

4 099

248

155

104

106

Prezenční

1 997

1 736

1 435

1 236

Celkem

2 245

1 891

1 539

1 342

Kombinovaná

17

36

39

66

Prezenční

33

43

48

51

Celkem

50

79

87

117

3 826

4 103

4 716

5 558

Kombinovaná Bakalářské

Kombinovaná Magisterské a navazující magisterské

Doktorské

Celkový součet

Počet přijatých studentů na Slezskou univerzitu se rok od roku zvyšuje, nejvyšší nárůst ve srovnání let 2003 a 2006 je zřejmý v bakalářském prezenčním studiu (nárůst 1 798 studentů). V magisterském studiu (vč. navazujícího) došlo k poklesu studentů v obou formách studia o 903. Doktorské studium zaznamenalo nárůst v kombinované formě o 49 student a prezenční o 18. Důležité je vytvořit takové podmínky, aby absolventi neodcházeli z regionu.

21


Graf č. 4 - Vývoj množství studentů Slezské univerzity 4200 3900 3600 3300 3000 2700 2400 2100 1800 1500

;

2003

1200 900 600

2004 2005

300 0

2006 Bakalářské

Magisterské vč. navazujícího

Doktorské

Počet studentů magisterských a navazujících magisterských studijních programů na Slezské univerzitě klesá, zatímco v bakalářských programech je možné zaznamenat rychlý růst. Z pohledu univerzity je příznivý především růst počtu studentů v doktorských studijních programech. Studenty na Slezskou univerzitu lákají například obory spojené s cestovním ruchem, k nimž letos přibude ještě další atraktivní obor: Lázeňství a turismus. Na Fakultě filozoficko-přírodovědecké, Fakultě obchodně-podnikatelské v Karviné a Matematickém ústavu Slezské univerzity studuje téměř pět tisíc vysokoškoláků. Zhruba 7,5 % obyvatel Opavy jsou studenti. Slezská univerzita zatím nemá takové jméno jako jiné univerzity, ale má co nabídnout. Obory na Slezské univerzitě jsou rozmanité a rozhodně zajímavé. Spojení filozofické a přírodovědecké fakulty, tak jak je to řešeno na Slezské univerzitě, není právě obvyklé. Dají se tu studovat rozdílné obory jak z oblasti fyziky, informatiky, tak i z humanitních studií, historických věd nebo filologie. Mimo tyto obory nabízí fakulta i obory jako je knihovnictví, tvůrčí fotografie nebo kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo. Fakulta obchodně-podnikatelská (sídlí v Karviné) nabízí množství oborů z oblastí ekonomiky, managementu, financí, bankovnictví nebo obory zaměřené na cestovní ruch. Zvláštní postavení na Slezské univerzitě má Matematický ústav, který zastřešuje výuku oborů obecná matematika, aplikovaná matematika nebo geometrie a podobně.

3.2.2.4.2 Vývoj v MSK Střední vzdělání (bez výučního listu i maturity) Ve školním roce 2006/2007 bylo v oborech středního vzdělání v MSK vyučováno 210 žáků v oborových skupinách Zdravotnictví, Pedagogika, Učitelství a sociální péče a Obecně odborná příprava. Vzhledem k předcházejícímu školnímu roku došlo v tomto stupni vzdělání ke zvýšení počtu o 16 žáků (o 8,2 %). 22


Střední vzdělání s výučním listem Ve školním roce 2006/2007 se v denní formě vzdělávalo celkem 17 080 žáků. Počet žáků v tomto stupni vzdělání se ve srovnání s rokem 2004/2005 snížil o 858 žáků, tj. o 4,7 %, tím i nadále pokračoval několik let trvající trend poklesu počtu žáků v uvedeném stupni vzdělání. Střední vzdělání s maturitní zkouškou Struktura oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou byla v kraji zastoupena celkem 25 skupinami oborů. Ve školním roce 2006/2007 se nejvíce žáků připravovalo ve skupině oborů Obecná příprava (obory gymnázií). V této oborové skupině bylo ve všech formách vzdělávání celkem 17 300 žáků (o 363, tj. o 2,1 % žáků více než v roce předchozím), tj. 31,1 % z celkového počtu žáků (55 627) ve všech formách oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou. Dalšími skupinami oborů s vysokým počtem žáků jsou: Ekonomika a administrativa (5 185 žáků, tj. 9,3 %), Elektrotechnika, Telekomunikační a výpočetní technika (5 029 žáků, tj. 9 %), Podnikání v oborech, odvětví (4 627 žáků, tj. 8,3 %), Gastronomie, Hotelnictví a turismus (3 225 žáků, tj. 5,8 %) a Strojírenství a strojírenská výroba (3 218 žáků, tj. 5,8 %). Vzdělávání v konzervatoři Ve školním roce 2006/2007 působily v MSK dvě konzervatoře, a to Janáčkova konzervatoř v Ostravě, příspěvková organizace a Církevní konzervatoř Opava. V obou školách se vzdělávalo celkem 494 žáků v denní formě vzdělávání, tj. o 68 žáků více než v předchozím školním roce. V ostatních formách vzdělávání se vzdělávalo 23 žáků, což je o 6 žáků více než ve školním roce 2005/2006. Vyšší odborné vzdělávání Ve vyšších odborných školách se ve školním roce 2006/2007 vzdělávalo celkem 2 271 studentů (pokles o 113, což činí 4,7 %). V denní formě vzdělávání se vzdělávalo 1 809 studentů (pokles o 93, tj. 9,2 %) a v ostatních formách vzdělávání 462 studentů (pokles o 20, tj. 4%).

Vysoké školy Ve školním roce 2006/2007 v Moravskoslezském kraji poskytovaly vysokoškolské vzdělání tři veřejné univerzity a jedna soukromá vysoká škola neuniverzitního typu. Na 14 fakultách těchto škol studovalo celkem 38 154 studentů, což představuje v meziročním srovnání skokový nárůst o 3 318 studentů (o 9,5 %). V prezenční formě studovalo celkem 25 933 studentů a 12 297 studujících navštěvovalo distanční a kombinovanou formu studia. I nadále se projevuje tendence ústupu od magisterského studijního programu k navazujícímu magisterskému typu, především však k bakalářskému typu studijního programu. V meziročním srovnání vykazuje nenavazující magisterský program o 1 933 studentů méně, naopak v navazujícím magisterském programu se zvýšil počet studentů o 895, u bakalářského studia dokonce o 2 495. Ve srovnání s předchozím školním rokem zaznamenala citelný nárůst i distanční a kombinovaná forma studia, a to o 1 868 studentů. V rámci této formy vykazuje úbytek pouze nenavazující magisterský typ studijního programu.

23


3.2.2.5 Dojížďka Tab. č. 15 - Vybrané proudy meziobecní dojížďky do zaměstnání a do škol za roky 1980, 1991 a 2001 Obec dojížďky Opava

Obec vyjížďky Hradec nad Moravicí Kravaře Štěpánkovice

Dojíždějící do zaměstnání

Dojíždějící do škol

1980

1991

2001

1991

2001

874

976

810

233

261

1 096

1 197

952

179

259

516

505

504

75

127

Ostrava

Opava

1 837

1 689

757

733

546

Hradec nad Moravicí

Opava

856

813

498

5

41


Do Opavy přijíždějí za prací či do škol obyvatelé Hradce nad Moravicí, Kravař a Štěpánkovic. Naopak z Opavy vyjíždí lidé do měst: Ostrava, Hradec nad Moravicí. Snížil se také počet zaměstnaných vyjíždějících za prací z Opavy do okolních měst. Z hlediska situace v okrese Opava došlo ke zvýšení počtu dojíždějících za prací do okresu mezi léty 1980 až 2001, naopak se snížil počet vyjíždějících za prací - rozdíl mezi dojíždějícími a vyjíždějícími za prací v okresu se snižuje, neustále však vyjíždějící převyšují dojíždějící. Dojíždějících žáků a studentů do Opavy se mezi léty 1991 a 2001 zvýšil, zatímco se snížila vyjížďka do škol mimo Opavu. Z obcí okresu Opava vyjíždí denně za prací více než 87 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, v ČR vyjíždí za prací z obcí 83,1 %.

Obr. č. 2 - Podíl denní vyjížďky na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání v okresech


24


3.2.3 Ekonomický vývoj města a regionu 3.2.3.1 Makroekonomické ukazatele

Ekonomický potenciál Opavy musí vycházet z kontextu okresu a kraje, které tvoří nejbližší relevantní prostředí města. Moravskoslezský kraj zůstává, vzhledem ke zlepšujícímu se ekonomickému vývoji v posledních letech, jedním z hospodářsky nejvýznamnějších regionů v ČR - HDP neustále roste. Dokládají to následující ukazatele charakterizující postavení kraje a vývojové trendy, které v něm probíhají.

Tab. č. 16 - Makroekonomické ukazatele Moravskoslezského kraje 2002 Hrubá přidaná hodnota v základních cenách Hrubý domácí produkt v běžných cenách (mil. Kč) Podíl kraje na HDP ČR, (%)

2003

2004

2005

2006

213 162,0

223 813,0

254 853,0

279 572,0

304 315,0

234 510,0

246 170,0

283 574,0

311 712,0

337 926,0

9,5

9,6

10,1

10,4

10,5

77,0

77,5

82,0

85,3

85,9

Tvorba hrubého fixního kapitálu (mil. Kč)

66 302,0

53 920

57 812,0

63 816,0

84 315,0

Podíl regionu na THFK, ČR = 100, (%)

9,8

7,8

8,0

8,6

10,6

79,2

63,7

64,7

69,9

87,1

142 638,0

146 757,0

151 753,0

161 193,0

170 718,0

11,2

11,0

11,0

11,2

11,1

90,4

89,2

89,3

91,3

90,8

HDP na 1 obyvatele, ČR = 100, (%)

THFK na 1 obyvatele, ČR = 100, (%) Čistý disponibilní důchod domácností (mil. Kč) Čistý disponibilní důchod domácností, ČR = 100, (%) Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele, ČR = 100, (%)


Tab. č. 17 - Dlouhodobý vývoj Moravskoslezského kraje v letech 2000-2006

Hustota obyvatelstva Počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.) Průměrný věk obyvatel celkem Míra ekonomické aktivity

Měřicí jednotka osoby / 2 km osoby

1993 229,50

1995 229,30

1999 230,70

2000 230,10

2001 227,90

1 285 105,00 1 284 482,00 1 276 929,00 1 273 537,00 1 261 503,00

roky

35,60

36,10

37,50

37,80

38,20

%

59,50

60,00

59,20

58,60

58,60

25


Míra registrované nezaměstnanosti

%

6,63

Měřicí jednotka Hustota obyvatelstva Počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.) Průměrný věk obyvatel celkem

osoby/km osoby

2002

2

228,10

5,07 2003 227,70

14,94 2004

15,13 2005

227,20

230,50

15,11 2006 230,20

1 258 251,00 1 255 910,00 1 253 257,00 1 250 769,00 1 249 290,00

roky

38,50

38,80

39,10

39,40

39,70

Míra ekonomické aktivity

%

58,70

58,10

57,60

58,50

57,30

Míra registrované nezaměstnanosti

%

15,89

16,84

16,85

14,23

12,58


Ve srovnání s ostatními kraji České republiky má Moravskoslezský kraj největší HDP, předstihla ho pouze Praha. Na celkovém HDP České republiky se podílí 10,46 %.

Tab. č. 18 - Porovnání HDP jednotlivých krajů (v mil. Kč) za rok 2006 Česká republika

Kraj

2 910 154

% podíl na HDP ČR

Hlavní město Praha

706 464

24,28

Moravskoslezský kraj

304 315

10,46

Středočeský kraj

298 969

10,27

Jihomoravský kraj

291 371

10,01

Ústecký kraj

188 249

6,47

Jihočeský kraj

160 656

5,52

Plzeňský kraj

146 634

5,04

Královéhradecký kraj

135 267

4,65

Zlínský kraj

135 172

4,64

Olomoucký kraj

134 573

4,62

Vysočina

122 129

4,20

Pardubický kraj

117 336

4,03

Liberecký kraj

103 170

3,55

65 849

2,26

Karlovarský kraj Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz, Pozn.: V běžných cenách

V Moravskoslezském kraji převládá mezi ekonomickými činnostmi zpracovatelský průmysl. Nejmenší zastoupení má ubytování a stravování spolu s finančním zprostředkováním.

26


Tab. č. 19 - HDP dle OKEČ v MSK (v %) 2004

2005

2006

254 853,0

279 572,0

304 315,0

Zemědělství, myslivost, lesnictví

2,1

1,7

1,6

Rybolov a chov ryb

0,0

0,0

0,0

Těžba nerostných surovin

6,2

7,1

6,4

32,6

33,2

33,9

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

4,6

4,0

3,9

Stavebnictví

6,2

6,1

5,8

10,0

11,6

11,8

Ubytování a stravování

1,6

1,5

1,3

Doprava, skladování a spoje

8,8

7,7

8,2

Finanční zprostředkování

1,5

1,3

1,2

Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti

8,5

8,7

8,5

Veřejná správa, obrana; povinné sociální zabezpečení

5,3

5,2

5,1

Vzdělávání

4,9

4,6

4,6

Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti

5,0

4,5

4,7

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

2,7

2,7

2,9

Činnosti Hrubá přidaná hodnota celkem (mil. Kč) v tom podíl odvětví (%):

Zpracovatelský průmysl

Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost


Tab. č. 20 - Ekonomické subjekty v okrese Opava (k 31.12.2006) Převažující OKEČ ekonomických subjektů Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Stavebnictví Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) Ubytování a stravování Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním Zemědělství, myslivost a související činnosti Ostatní činnosti Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení)

% podíl v kraji

% podíl v okrese

21,91

17,85

9,72

13,07

7,29

8,72

4,32 3,63 3,57 3,41

4,16 3,13 4,54 2,92

3,32

3,90

27


Činnosti v oblasti nemovitostí Pozemní a potrubní doprava Činnosti odborových, profesních a podobných organizací j. n. Rekreační, kulturní a sportovní činnosti Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot Vzdělávání Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti Výroba elektrických strojů a zařízení j. n. Lesnictví a související činnosti Činnosti v oblasti výpočetní techniky Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j. n. Výroba potravinářských výrobků a nápojů Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba textilií a textilních výrobků Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Výroba a opravy strojů a zařízení j. n. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování Výroba pryžových a plastových výrobků Spoje Výzkum a vývoj Recyklace druhotných surovin Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů Těžba a úprava ostatních nerostných surovin Rybolov, chov ryb a související činnosti Shromažďování, úprava a rozvod vody Výroba kancelářských strojů a počítačů Ostatní podnikatelské činnosti

3,06 2,40 2,38 2,26

2,40 2,70 2,10 2,55

2,07

3,09

1,99

2,29

1,69 1,57 1,51 1,37 1,20 1,04

1,38 1,43 1,64 1,95 1,10 1,01

0,76

0,46

0,73 0,61 0,61 0,54

0,62 0,99 0,82 0,88

0,50

0,41

0,40 0,39 0,35

0,54 0,26 0,62

0,32

0,20

0,30 0,26

0,37 0,27

0,21

0,26

0,15

0,06

0,13 0,07 0,06 0,06

0,13 0,04 0,03 0,07

0,06

0,07

0,05 0,04 0,03 0,03

0,02 0,02 0,03 0,03

0,02

0,03

0,02 0,02 0,01 0,00 13,54

0,03 0,02 0,02 0,01 10,76

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz 28


K 31.12.2006 bylo v okrese Opava nejvíce ekonomických subjektů, které provozují činnost v maloobchodu, stavebnictví a velkoobchodu.

Tab. č. 21 - Makroekonomické ukazatele města Opavy 2002 1)

2003

2004

2005

2006

Celkové příjmy města

1 024 907

1 419 535

1 541 459

1 185 470

1 061 111

1)

443 055

575 782

627 439

653 555

640 661

104 550

114 096

123 519

135 887

139 210

Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti

90 957

109 329

118 547

126 344

126 991

Daň z příjmu fyzických osob z podnikání

57 037

53 274

55 016

51 914

35 072

Daň z přidané hodnoty

162 511

171 902

181 997

213 303

224 724

1)

1 064 736

1 403 677

1 368 242

1 085 806

1 271 873

243 930

267 459

262 369

173 848

350 884

Příjmy z daní celkem

Daň z příjmu právnických 1) osob

Výdaje města celkem 2)

Investiční výdaje

Míra nezaměstnanosti v % Opava

11,43

11,13

11,00

10,64

10,07

Okres Opava

11,66

12,15

11,30

11,11

10,66


15,89

16,84

15,66

14,23

12,60

Průměrná měsíční mzda (Kč) Okres Opava

13 237

14 406

15 057

15 733

nesleduje se


14 923

15 837

16 909

17 618

19 145

Zdroj: Statutární město Opava, www.opava-city.cz; Pozn.: 1) Sníženo o daň z příjmu právnických osob, 2) Nejedná se o celkové investiční výdaje

Míra nezaměstnanosti v Opavě, okrese i Moravskoslezském kraji postupně klesá. Průměrná měsíční mzda v kraji převyšuje průměrnou mzdu v okrese, i když v posledních dvou letech se vývoj rozdílu zpomalil. 3.2.3.2 Podnikatelské subjekty Město Opava je významným průmyslovým centrem. Nejvýznamnějším a největším výrobním podnikem ve městě je Ostroj, a.s. Dalším důležitým podnikem je IVAX Pharmaceuticals, s.r.o. (bývalá Galena). 29


V oblasti výroby jsou na území města nejvíce zastoupeny (podniky se sídlem v Opavě): Ostroj, a.s. - strojírenství, IVAX Pharmaceuticals, s.r.o. - farmacie, Model Obaly, a.s. - papírenský průmysl, ISOTRA, a.s. - strojírenství. Z obchodních organizací zaujímá nejvýznamnější roli obchodní družstvo TEMPO. Dále ve městě působí podniky:

Bivoj, a.s, Seliko Opava, a.s. - potravinářská výroba, Slezská tvorba - v.d - textilní výroba, Witzenmann Opava, s.r.o. - strojírenská a metalurgická výroba a služby.

Podniky a závody působící na území města Opavy se sídlem mimo Opavu, které mají významný vliv na podnikatelské aktivity a zaměstnanost ve městě:

Opavia - LU, a.s. - výroba trvanlivých pekárenských výrobků, výroba cukrovinek, Nowaco Opava, s.r.o - výroba mražených krémů a zpracování mléka, Moravskoslezské cukrovary, a.s. - výroba cukru, Opavská lesní a.s. - Pěstování lesa a těžba dřeva.

Provozovny nadnárodních obchodních společností: Hypermarkety a supermarkety Globus a Tesco, OBI a Kaufland, Hypernova, Billa. Tyto provozovny mají také značný vliv na kvalitu života ve městě Opava.

K 31.12.2006 bylo v Opavě evidováno 13 672 podnikatelských subjektů, přičemž nejvíce subjektů je v kategorii obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství.

Graf č. 5 - Hospodářská činnost v Opavě podle právní formy k 31.12.2006 8,2%

0,6% 0,7%

5,8% 1,7%

8,7%

Státní organizace 0,1%

Akciové společnosti Obchodní společnosti Družstevní organizace Podnikatelé - fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání

74,1%

Ostatní právní formy


Dle právní formy převažují podnikatelé - fyzické osoby (74,1 %), následují obchodní společnosti (8,7 %) a ostatní právní formy (8,2 %).

30


3.2.3.3 Vliv na zaměstnanost Malé a střední firmy do 250 zaměstnanců mají rozhodující podíl na udržení stávajících i tvorbě nových pracovních příležitostí v Opavě. Největší počet podnikatelských subjektů je v kategorii osob samostatně výdělečně činných bez dalších zaměstnanců a v mikrofirmách do 10 zaměstnanců.

Tab. č. 22 - Vývoj malých firem a zaměstnanosti v okrese Opava Ukazatel

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Počet OSVČ

13 931

14 226

14 509

14 736

14 947

14 047

13 485

13 163

3 130

3 190

3 157

3 201

3 273

3 268

3 310

3 331

15 660

15 858

15 646

16 104

16 841

16 573

16 798

16 545

Počet malých firem do 25 zam. Počet zam. v malých firmách Zdroj: Profil SMO

Počet OSVČ rostl do roku 2004, do 2006 klesá. Předpokládané důvody poklesu: promítla se zde změna daňových zákonů a přijetí institutu minimálního daňového základu, rovněž se zde projevilo neustálé zvyšování odvodů sociálního a zdravotního pojištění OSVČ. Samostatná činnost je často jediným východiskem z nezaměstnanosti. Pomocí při zahájení podnikání poskytuje začínajícím podnikatelům z řad uchazečů o zaměstnání Úřad práce v Opavě formou školení v oboru živnostenského podnikání a finanční výpomoci. V malých firmách počet zaměstnanců do roku 2004 rostl, v dalších letech má sestupnou tendenci. Na tomto vývoji mají pravděpodobně velký podíl odbytové problémy malých prodejen v souvislosti s otevíráním supermarketů a hypermarketů, vývoj je rovněž důsledkem zostřujícího se konkurenčního boje v mnoha dalších oborech a nedostatečná podpora drobného podnikání ze strany státu, zejména v oblasti plateb sociálního a zdravotního pojištění, daňové oblasti i ve značně obtížné dostupnosti finančních prostředků pro podnikatele z tohoto sektoru. Velikostní struktura se trvale mění ve prospěch menších zaměstnavatelů. Od roku 1999 do 2006 přibylo v okrese Opava 201 firem s počtem zaměstnanců do 25 osob. Opava je spádovým městem poskytujícím pracovní příležitosti i pro obyvatele okolních obcí. I přesto, že ve městě působí několik velkých podniků, je ekonomika města více diverzifikovaná než v jiných velkých městech Moravskoslezského kraje. Velká část pracovních příležitostí je vytvářena ve službách a obchodě. Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva se sleduje pouze při SLDB. Převážná většina ekonomicky aktivního obyvatelstva je tvořena obyvateli ve věku 15-59 let.

Tab. č. 23 - Vývoj podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva v Opavě na celkovém počtu obyvatel 2001 65,75 %

2002 66,039 %

2003 66,134 %

2004 66,153 %

2005 66,079 %


Podle vývoje obyvatel ve věku 15-59 let lze usoudit, že tento počet pozvolna klesá a navíc se tempo poklesu zrychluje. V roce 2004 činil pokles 259 osob, v roce 2005 již 320. 31


3.2.3.4 Příjmy obyvatel Nárůst průměrné měsíční mzdy obyvatelstva okresu Opava je poměrně stabilní, ale v posledním období je nižší než je republikový nárůst. Průměrně je mzda v okrese ve výši 89 % průměrné mzdy v kraji a 83 % průměrné mzdy v ČR.

Tab. č. 24 - Příjmy obyvatel MSK podle hlavních tříd zaměstnání v 4. čtvrtletí 2007 Hlavní třída zaměstnání

Průměr Kč/hod.

1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci

243,21

2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci

197,16

3 Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci

146,90

4 Nižší administrativní pracovníci

100,84

5 Provozní pracovníci ve službách a obchodu

79,60

6 Dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

98,20

7 Řemeslníci, výrobci a zpracovatelé

115,10

8 Obsluha strojů a zařízení

116,20

9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

78,71

C E L K E M - podnikatelská sféra

126,35

1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci

213,87

2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci

146,67

3 Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci

139,81

4 Nižší administrativní pracovníci

100,04

5 Provozní pracovníci ve službách a obchodu

100,10

6 Dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

89,46

7 Řemeslníci, výrobci a zpracovatelé

90,71

8 Obsluha strojů a zařízení

95,10

9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

66,93

C E L K E M - nepodnikatelská sféra

128,73

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, http://portal.mpsv.cz

Průměrná mzda v kraji je ve čtvrtém čtvrtletí v nepodnikatelské sféře vyšší o 2,38 Kč/h než v podnikatelské sféře. Oproti 2. čtvrtletí 2007 došlo ke zvýšení hodinové mzdy v podnikatelské sféře o 6,56 Kč, v nepodnikatelské sféře o 5,97 Kč. 3.2.3.5 Nezaměstnanost Nezaměstnanost jak v Opavě tak v okrese i kraji neustále klesá. Vzhledem k okresní úrovni nezaměstnanosti je ve městě nižší. Stejně tak klesá počet dosažitelných uchazečů spolu s volnými místy.

32


Tab. č. 25 - Vývoj nezaměstnanosti v Opavě Dosažitelní Ekonomicky aktivní uchazeči celkem obyvatelstvo

Období

Míra nezaměstnanosti

Volná místa

2007 leden

3 218

10,20 %

425

únor

3 149

10,00 %

400

březen

2 983

9,50 %

488

duben

2 818

8,90 %

555

květen

2 633

8,30 %

551

červen

2 580

8,20 %

563

červenec

2 645

8,40 %

547

srpen

2 626

8,30 %

591

září

2 463

7,80 %

636

říjen

2 309

7,30 %

586

listopad

2 244

7,10 %

593

prosinec

2 365

7,50 %

565

7,50 %

564

7,20 %

531

6,80 %

519

31 533

2008 leden

2 351

únor

2 285

březen

2 138

31 533


Ve sledovaném období dochází v Opavě k trvalému poklesu míry nezaměstnanosti, v březnu 2008 klesla na 6,8 %. Graf č. 6 - Vývoj míry nezaměstnanosti v Opavě 11,0% 10,0% 9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0%

8 .0 I II

08 II.

8 I .0

7

7 XI I .0

XI .0

X. 07

7 IX .0

7

7 VI II . 07

VI I .0

VI .0

V. 07

7 IV .0

7 .0 I II

07 II.

I .0

7

0,0%

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, http://portal.mpsv.cz 33


Opava je po Novém Jičíně a Frýdku-Místku třetím okresem s nejmenší mírou nezaměstnanosti v kraji, s největší se potýká okres Karviná, kde v březnu poklesla pod 13 %.

Tab. č. 26 - Nezaměstnanost v jednotlivých okresech MSK leden - březen 2008 Období

Míra nezaměstnanosti

Volná místa

Bruntál leden 08

11,10 %

526

únor 08

10,70 %

502

březen 08

10,10 %

506

Frýdek-Místek leden 08

7,70 %

1 565

únor 08

7,30 %

1 694

březen 08

6,70 %

1 691

Karviná leden 08

13,40 %

1 989

únor 08

13,10 %

1 876

březen 08

12,70 %

1 774

Nový Jičín leden 08

6,10 %

1 823

únor 08

5,90 %

1 786

březen 08

5,40 %

1 862

Opava leden 08

8,60 %

1 354

únor 08

8,40 %

1 330

březen 08

7,80 %

1 337

Ostrava-město leden 08

9,30 %

4 656

únor 08

9,10 %

4 827

březen 08

8,70 %

5 435


Největší počet volných pracovních míst je v okrese Ostrava-město. Okres Opava patří mezi okresy s nejnižším počtem volných pracovních míst v kraji.

Tab. č. 27 - Struktura zaměstnanců v Moravskoslezském kraji podle vzdělání Struktura zaměstnanců v % Vzdělání 2Q 2007

4Q 2007

Nepodnikatelská sféra Základní a nedokončené

7,2

7,2

34


Střední bez maturity

16,4

16,6

Střední s maturitou

43,5

42,7

5,8

6,1

25,1

25,2

9,3

9,1

Střední bez maturity

48,9

49,7

Střední s maturitou

28,8

29,1

Vyšší odborné a bakalářské

1,1

1,2

Vysokoškolské

8,7

8,8

Vyšší odborné a bakalářské Vysokoškolské Podnikatelská sféra Základní a nedokončené


Vzdělanostní struktura zaměstnanců se mění jen nepatrně. Největší skupinu tvoří v nepodnikatelské sféře vzdělání střední s maturitou, zatímco v podnikatelské sféře střední bez maturity.

Tab. č. 28 - Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech MSK k 31.3.2008 Délka nezaměstnanosti Území

Celkem Průměrný věk

do 3 3-6 6-9 9-12 12-24 nad 24 měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců měsíců

Bruntál

5 526

42

1 263

831

494

306

804

1 828

Frýdek-Místek

7 842

42

2 186

1 336

765

521

1 024

2 010

19 199

42

3 668

2 197

1 590

1 045

2 792

7 907

Nový Jičín

4 704

43

1 412

825

431

293

534

1 209

Opava

7 250

41

1 859

1 108

730

393

1 008

2 152

Ostrava-město

16 749

41

3 967

1 944

1 467

893

2 258

6 220


61 270

42

14 355

8 241

5 477

3 451

8 420

21 326

336 297

41

100 325

57 382

32 387

18 833

42 055

85 315

Karviná

Celkem ČR


Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v okrese Opava je ve srovnání s ostatními okresy Moravskoslezského kraje stejný jako v okrese Ostrava město (41 let) i ČR. Nejvíce nejdéle evidovaných uchazečů bez práce je v okrese Karviná (7 907), Ostrava-město (6 220) a Opava (2 152). Nejvíce volných pracovních míst (k 5.5.2008) je v okrese Opava pro uchazeče: - vysokoškolsky vzdělané, specialisty a vedoucí pracovníky v oblasti: zdravotnictví (17), výroby a provozu (8), stavebnictví (5), administrativa (5),

35


- s úplným středoškolským vzděláním v oblasti: výroby a provozu (46), obchodu a cestovního ruchu (26), stavebnictví (11), administrativa (11), - vyučené, středoškoláky bez maturity a uchazeče bez kvalifikace v oblasti: výroby a provozu (249), obchodu a cestovního ruchu (100), a stavebnictví (87). 3.2.3.6 Podpora podniků a plochy pro podnikání Město Opava podporuje rozvoj malého a středního podnikání - vyčlenilo celkem 11 území pro podnikatelské aktivity. Čtyři z těchto ploch mají větší výměru než 10 ha a největší má výměru 14,7 ha. Celková výměra všech ploch určených pro rozvoj podnikání činí 74,92 ha. Tyto plochy jsou vyčleněné převážně pro rozvoj menších podniků. Malé a střední podniky jsou ve vyspělých ekonomikách klíčovým faktorem tvorby HDP (50-80 %), exportu (až 90 %), zaměstnanosti (obvykle 60-70 %) a inovací, přičemž jejich působení a konkurenceschopnost má velký vliv na rozvoj regionu. V celém Moravskoslezském kraji je přitom tento sektor podnikání dosti pod průměrem ČR. Z tohoto pohledu je zřejmé, že k dosažení odpovídajícího podílu na tvorbě HDP, tj. min. 50 %, je dynamický rozvoj malých a středních firem jednou z rozvojových priorit zároveň se zvýšením objemu průmyslových investic a zaváděním moderních technologií. Podle průzkumu prováděného mezi podnikateli ze sektoru MSP v Opavě byly jako nejvýznamnější bariéry podnikání identifikovány tyto:

tržní podmínky, ceny vstupů materiálů, nedostatek zkušených a kvalifikovaných zaměstnanců způsobený odlivem za prací do jiných okresů, špatná dopravní situace a propustnost města, nedostatek parkovacích kapacit, velké množství hypermarketů a supermarketů.

I přes identifikované bariéry bylo město Opava zásluhou dobrého podnikatelského prostředí, kvalitní veřejné správy a pracovního trhu vyhodnoceno nejlepším městem pro podnikání v Moravskoslezském kraji - vyplývá to z žebříčku soutěže Město pro byznys, který vyhlásil týdeník Ekonom (květen 2008). Žebříček zahrnuje podporu podnikání ze strany regionálních správ, porovnává podnikatelské prostředí, situaci na pracovním trhu, atraktivitu lokality, cenové podmínky dané oblasti a výsledky výzkumu na radnicích a mezi podnikateli. V Moravskoslezském kraji existují určité možnosti investování na „zelené louce“ a některé lokality jsou již katalogizovány pro funkční využívání pro průmyslové účely. Míra připravenosti je přitom velmi rozdílná jak z pohledu jednotlivých okresů kraje, tak i z hlediska připravenosti pozemků pro průmyslové investice. Dobře připravených je v současné době pouze několik, přičemž okres Opava rámci kraje je pravděpodobně z tohoto pohledu v nejhorší situaci. Město Opava vymezilo průmyslovou zónu Vávrovice, která byla zařazena mezi klíčové strategické zóny v rámci Moravskoslezského kraje.

36


Magistrát města Opavy vydal Katalog rozvojových území města Opavy, kde jsou nejvýznamnější plochy určené dle schváleného Územního plánu města Opavy pro novou bytovou výstavbu, průmyslovou výstavbu, výstavbu pro podnikatelské aktivity a případně i pro rekreaci a sport. Většina pozemků v rozvojových územích však není v majetku města a řada z nich byla v minulosti spekulativně nakoupena soukromými subjekty. Město Opava proto zpravidla nebude investorem nové výstavby, nicméně z hlediska zájmů v území má město Opava nezastupitelnou úlohu při komplexním řešení funkčního využití území, věcné a časové koordinace výstavby a jiných činností ovlivňujících rozvoj území (prostřednictvím územního plánu, urbanistických studií, studií rozvoje technické infrastruktury). Tab. č. 29 - Lokality pro podnikatelské aktivity Název lokality

Katastrální území

Výměra

Obluky

Kylešovice

2,8 ha

U Stodol

Jaktař

6,1 ha

Příčky

Jaktař

6,9 ha

Náplatky

Vávrovice, Jaktař

12,5 ha

U Kříže

Vávrovice

14,7 ha

U Cukrovaru I.

Vávrovice

3,3 ha

U Cukrovaru II.

Vávrovice

2,4 ha

Na Komendurském

Malé Hoštice

2,2 ha

Zdroj: Statutární město Opava, www.opava-city.cz

Tab. č. 30 - Lokality pro průmysl Název lokality


Výměra

Zadní Guslice

Opava-Předměstí

12,9 ha

Za Dráhou I.

Vávrovice

10,7 ha

Za Dráhou II.

Vávrovice

4,2 ha


Tab. č. 31 - Ostatní lokality Název lokality


Účel využití

Hoštické louky

Kateřinky u Opavy

Kostelnička

Jaktař

Nový Jaktař

Jaktař

Žižkova

Opava-Předměstí, Jaktař

výstavba rodinných domků výstavba rodinných domků výstavba rodinných domků bytová výstavba

Okruhy

Jaktař

bytová výstavba

Olomoucká-Purkyňova

Opava-Předměstí

Na Horní hrázi

Opava-Předměstí, Kylešovice

Dolní pole

Kateřinky

bytová výstava výstavba rodinných domků výstavba rodinných domků

Výměra 25,3 ha 3,2 ha 3,6 ha 2,1 ha 3,6 ha 12,1 ha 12,6 ha 2,2 ha 37


Bílovecká

Opava-Předměstí

sportovní areál

3,3 ha

Stříbrné jezero

Kateřinky u Opavy

sportovní areál

4,7 ha


Z analýzy této oblasti vyplývá, že podíl cestovního ruchu na rozvoji podnikání a na celkové zaměstnanosti je stejně jako v případě služeb na území města menší, než by bylo adekvátní vzhledem k jeho kulturnímu a historickému potenciálu. Z tohoto důvodu by bylo vhodné se zaměřit na tuto oblast a podpořit vybudování odpovídající infrastruktury a rozvoje služeb pro cestovní ruch a kulturní aktivity jako předpoklad všestranného ekonomického rozvoje města. 3.2.3.7 Výzkum, vývoj nových technologií K podnikatelským subjektům, které se zabývají vývojem a aplikací nových technologií v Opavě patří IVAX Pharmaceuticals s.r.o. s 810 zaměstnanci (vývoj v oblasti likvidace psychotropních a omamných látek). Celkově však soukromé firmy vydávají na výzkum a technický rozvoj velice malé prostředky. Stále je ještě problematické rozdělování finančních prostředků na vědu a výzkum, které jsou v celém Moravskoslezském kraji alokovány v relativně malé míře oproti ostatním krajům a zejména oproti Praze. Vědeckým výzkumem se na Opavsku zabývá především Slezský ústav AV ČR a Slezská univerzita. Na Opavsku však dosud nejsou v dostatečné míře vytvořeny adekvátní nástroje pro iniciaci nových technologií, a to v podobě vědecko-technologických parků, inovačních center, podnikatelských inkubátorů a dalších prvků pro usnadnění technologického transferu a komercializace vědeckých poznatků z vysokých škol, výzkumných ústavů a inovačních firem.

3.2.4 Občanská vybavenost 3.2.4.1 Zdravotnictví Zdravotnická zařízení na území města Opavy poskytují občanům zdravotnické služby v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu. Ve správním území města se nacházejí zdravotnická zařízení se širokou spádovou oblastí. Jedná se o Slezskou nemocnici v Opavě, která se řadí mezi vyšší typy nemocnic se širší spádovou oblastí než je území okresu Opava, a Územní středisko záchranné služby MSK, územní odbor Opava. U obou těchto zařízení je zřizovatelem Moravskoslezský kraj. Dalším významným zařízením se širokou spádovou oblastí je Psychiatrická léčebna Opava. Mezi větší zdravotnická zařízení dále patří Zdravotnické centrum MediCare (odborné lékařské ambulance), Léčebné a rehabilitační centrum, s.r.o. a zdravotnické zařízení ESTIE, s.r.o., které provozuje kardiovaskulární, gastroenterologickou a cévní ordinaci. Menší zdravotnická zařízení, včetně lékáren, jsou situována převážně mezi obytnou zástavbou. Ve městě je provozován Kojenecký ústav s dětským domovem pro děti do tří let včetně jeslí a dále se ve správním území města nachází např. Krajská hygienická stanice, územní pracoviště Opava či Zdravotnická záchranná služba. Pro Opavu je specifická existence rozsáhlých lůžkových zdravotnických zařízení, např. Psychiatrická léčebna s 1 015 lůžky, což má vliv na koncentraci osob se zdravotními znevýhodněními či závislostmi. Zdravotnická zařízení na území města jsou rozmístěna vcelku rovnoměrně a v přijatelných časově dostupných vzdálenostech.

38


Tab. č. 32 - Lůžková zdravotnická zařízení v Opavě Zařízení

Počet lůžek k 31.12.

Slezská nemocnice v Opavě, p.o. Psychiatrická léčebna Opava

Průměrná ošetř. doba ve dnech

Náklady na ošetřovací den (Kč)

602

8

1 541

1 015

53

1 015

48

32

-

Léčebna pro douhodobě nemocné Opava Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, www.uzis.cz

Tab. č. 33 - Zdravotnická zařízení v Opavě Typ

Počet

Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení

1

Ambulantní zařízení

3

Detašované pracoviště ambulantního zařízení

2

nemocnice

1

Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben dlouhodobě nemocných)

1

Léčebna pro dlouhodobě nemocné

1

Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení

1

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé

32

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa

4 13 1 39

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa

1

Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa

8

Samostatná ordinace lékaře specialisty

56

Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty

12

Ostatní samostatná zařízení

25

Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení Zařízení lékárenské péče

3 14

Jesle

1

Dětský domov

1

Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé pomoci

2

Transfuzní stanice

1


Zdravotnické služby na území statutárního města Opavy v zásadě rámcově odpovídají počtu jeho obyvatel a funkci, kterou v rámci regionu plní.

39


3.2.4.2 Sociální péče Město Opava má poměrně dobře vyvinutý systém sociálních zařízení a poskytovaných služeb různým skupinám obyvatelstva ve srovnání s jinými obcemi v rámci Moravskoslezského kraje. I přesto je potřeba oblast sociálních služeb a dalších návazných služeb péče i nadále rozvíjet. Město Opava má zpracovaný Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb na období 2008-2010. Plán byl schválen zastupitelstvem 18.12.2007. Komunitní plán obsahuje oblasti péče o děti a rodinu, péče o osoby se specifickými sociálními problémy a zdravotními problémy, péče o národnostní menšiny, seniory a další. Ve správním území města se nachází celá řada sociálních zařízení a poskytovatelů sociálních služeb:

zařízení a služby pro seniory, zařízení a služby pro osoby se zdravotním znevýhodněním, zařízení a služby pro obyvatele v sociální tísni, zařízení a služby pro děti a mládež.

Síť pobytových služeb je v Opavě poměrně hustá a je potřeba pobytové služby lépe vyvážit s ostatními typy péče - provoz terénních služeb je méně finančně náročný, pružně reaguje na proměny situací a podporuje využití přirozených zdrojů pro řešení situací, nelze jimi však zcela nahradit ústavní služby.

Tab. č. 34 - Zařízení pro seniory v Opavě Typ zařízení / pobytové služby

Počet zařízení / služeb

Kapacita zařízení / služeb

Domov pro seniory

2

224 lůžek

Domov - Penzion pro důchodce

1

102 lůžek

Dům pro seniory

4

118 uživatelů

Denní stacionář

1

15 uživatelů / den

Klub důchodců

3

130 členů

Ostatní

1

-

Pečovatelská služby

3

490 uživatelů / měsíc

Služby poskytující ošetřovatelskou péči

3

180 uživatelů / měsíc

Typ zařízení / ambulantní služby

Typ zařízení / terénní služby


Postupné stárnutí obyvatelstva a s tím související nárůst počtu seniorů, který se projevuje i v Opavě (v roce 2005 dle ČSÚ 8 267 osob nad 65 let), vyvolává potřebu zvýšit nabídku alternativních služeb k převažující nabídce pobytového typu služeb pro tuto skupinu populace o terénní a intervenční typy sociálních služeb. Navíc se s vyššími věkovými kategoriemi seniorů významně zvyšuje podíl osob se závislostí a potřebou zajištění celodenní péče při sebeobsluze, bez které se neobejdou. Málo rozvinutý je systém odlehčovacích služeb pro rodinné příslušníky pečující o těžce nemocné, tato služba je nyní zabezpečena hlavně prostřednictvím 1 denního stacionáře 40


s kapacitou 15 uživatelů/den. Roste potřeba péče o osoby postižené demencemi středních a těžších forem (včetně Alzheimerovy choroby). Ve městě Opava je poměrně rozšířená pečovatelská služba často v propojení s ošetřovatelskou péčí, která je zaměřena převážně na cílovou skupinu seniorů, ale i zdravotně postižených žijících v domácnostech. Významně se na provozování terénních služeb podílejí i nestátní neziskové organizace. V lokalitě Opavy není řešena tísňová péče, senioři se obracejí na svého praktického lékaře o možnost umístění ve zdravotnických zařízeních. Soudobý trend směřuje k tomu, aby sociální služby pro seniory byly zajišťovány především danou obcí.

Tab. č. 35 - Zdravotní zařízení a služby pro osoby se zdravotním znevýhodněním v Opavě Typ zařízení


Pobytové služby Ústav sociální péče

2

Chráněné bydlení

2

Ambulantní služby Pracovní a sociální rehabilitace

4

Krizová pomoc

2

Centra denních služeb, svépomocné aktivity

8

Denní stacionář

1

Odborné sociální poradenství

3

Terénní služby Osobní asistence

1

Pečovatelská služba

-

Podpora samostatného bydlení

2

Raná péče

1

Chráněné zaměstnávání Podporované zaměstnávání

4

Chráněné dílny

9

Speciální školy Mateřská škola

1

Základní škola

2

Speciálně pedagogické centrum

2


Výskyt a složení skupiny obyvatel se zdravotním znevýhodněním (mentálně postižení, duševně nemocní i tělesně postižení) také značně ovlivňuje existence Psychiatrické léčebny Opava. Pokud jde o pobytová zařízení, služba ústavů sociální péče je zde nejrozsáhlejší pobytovou službou (převážně v celoročním režimu pobytu), i když se projevuje trend ustupovat od rozsáhlých pobytových zařízení podobně jako v oblasti péče o seniory.

41


Hlavní problémovou oblastí je bydlení – nedostačující rozsah chráněného bydlení (pro duševně nemocné a mentálně postižené) a bezbariérových bytů pro tělesně postižené (včetně terénní služby podpory samostatného bydlení), zcela chybí krizová lůžka. Ambulantní typy služeb jsou poměrně dobře rozvinuté, zejména oblast poradenství, ovšem mimo odlehčovací pobyty (např. stacionáře) - obdobně jako u služeb péče o seniory. Jsou nabízeny průvodcovské, předčitatelské a tlumočnické služby. Naopak terénní služby jsou zcela kapacitně podhodnoceny pro mentálně postižené, duševně nemocné, i tělesně postižené, v Opavě funguje v minimálním rozsahu služba osobní asistence pro dospělé – zcela chybí krizová osobní asistence a osobní asistence pro děti se zdravotním znevýhodněním. Úzce na péči o osoby se zdravotním znevýhodněním navazuje oblast zaměstnávání zdravotně postižených, kdy se projevuje potřeba minimálně udržet stávající stav chráněného a podporovaného zaměstnávání vedle pracovních rehabilitací.

Tab. č. 36 - Zařízení a služby pro obyvatele v sociální tísni v Opavě Typ zařízení


Kapacita

Pobytové služby Azylový dům

2

43

Noclehárna

1

18

Krizová lůžka

2

8

Nízkoprahové denní centrum

1

30 uživ.

Odborné soc. poradenství

4

2 400 uživ.

Krizová pomoc

2

1 000 uživ.

Telefonická krizová pomoc

1

900 uživ.

Kontaktní centrum

1

150 uživ.

Probační, resocializační socioterapeutické programy

2

65 uživ.

Streetworker

1

-

Terénní práce pro osoby bez přístřeší

1

-

Ambulantní služby

Terénní služby


V Opavě nefunguje systém prevence ztráty bydlení a je nedostatečná terénní výpomoc s hledáním či udržením bydlení. Je zabezpečeno nouzové ubytovaní pro muže (noclehárna, azylový dům) a matky s nižším počtem dětí, zcela chybí nouzové ubytování pro bezdětné ženy či páry, úplné rodiny s dětmi. Odborné sociální poradenství je zabezpečeno. Je potřeba minimálně udržet existující služby – krizovou pomoc, probační a socioterapeutické programy, kontaktní centrum apod., které se již osvědčily a jejich nabídka je velmi potřebná. Pokud se zaměříme na oblast zaměstnávání, v Opavě existuje velmi nízká úroveň počtu vytvářených míst veřejně prospěšných prací.

42


Tab. č. 37 - Zařízení a služby pro děti a mládež Typ zařízení


Kapacita

Pobytové služby Azylový dům

1

22 dětí

Kojenecký ústav

1

86 lůžek

Dům na půl cesty, podporované bydlení

1

4 lůžka

Ambulantní služby Odborné sociální poradenství

7

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

3

Kluby mládeže

2

120 uživ./den -

Terénní služby Sociální asistence

1

510 uživ./rok


Zásadně se projevuje problém bydlení, nejen krizového či nouzového typu na krátké období, které je omezeně zabezpečeno. Nejčetněji jsou zastoupeny subjekty poskytující pomoc dětem a mládeži prostřednictvím poraden, u kterých je možné rozšířit další specializované služby s využitím nových metod práce. Také jsou dostupné nízkoprahové služby. Velkou poptávku zcela zřejmě neuspokojuje nabídka služeb sociálních asistentů pro rodiny v tíživé sociální situaci. Ostatní již výše zmíněné služby či zařízení jsou otevřeny i pro zástupce národnostních menšin. Zástupci romské národnostní menšiny často trpí ztrátou trvalého bydlení, kdy často přistoupili na nevýhodné smluvní podmínky nájmu, které obvykle vedou společně s jejich velmi vysokou nezaměstnaností k negativním sociokulturním důsledkům. Tyto důsledky příliš nezmírňuje minimální rozsah terénní sociální práce v Opavě zaměřené specificky na romskou menšinu. Fungují zde služby zaměřené na mimoškolní činnost a smysluplné trávení volného času, v čemž je potřeba i nadále pokračovat. Chybí systém včasné péče pro romskou menšinu. Zásadní je udržet děti z těchto cílových skupin v hlavním vzdělávacím proudu. Romové také mimo jiné využívají služeb sociální asistence, poradenství a nouzového ubytování.

Opava má poměrně hustou síť sociálních služeb a město pracuje na jejich rozvoji. K tomu má sestavený Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb na období 2008-2010. Hlavním problémem je však bydlení pro sociální skupiny obyvatel (zcela chybí nouzové ubytování pro bezdětné ženy či páry, úplné rodiny s dětmi, nedostačující je rozsah chráněného bydlení a bezbariérových bytů pro tělesně postižené /(včetně terénní služby podpory samostatného bydlení), chybí krizová lůžka. 3.2.4.3 Školství Oblast vzdělávání ve městě Opavě je zabezpečena sítí mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol a školských zařízení. Jejich zřizovateli jsou nejčastěji obec a Moravskoslezský kraj, ale také církev, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR či soukromí zřizovatelé. Opava je rovněž sídlem významné veřejnoprávní vysoké školy – Slezské

43


univerzity v Opavě. Na rekvalifikačním studiu a dalším vzdělávání se pak podílejí i jiné instituce (např. úřad práce, vzdělávací zařízení v podnikatelské sféře apod.). Opava, jako správní centrum okresu, hraje významnou roli z hlediska počtu škol a jejich rozmanitosti pro celý okres Opava. To se týká především středních škol, které navštěvuje téměř 75 % studentů celého okresu. Město Opava je v současné době pokryto dostatečnou sítí škol s dobrou dostupností a úrovní vzdělávacích programů, která je schopna zajistit potřeby města ve vzdělávání a celoživotním učení a přispívá k zajištění účasti na všech stupních vzdělávání jako základu nutného pro rozvoj regionu. Nedílnou součástí celoživotního učení je oblast dalšího vzdělávání, která zahrnuje vzdělávání dospělých v oblasti dalšího profesního vzdělávání – rekvalifikační, kvalifikační a vzdělávání zájmové.

Tab. č. 38 - Školy a školská zařízení ve správním obvodu obce Opava s rozšířenou působností Školy zřizované SMO

Počet

Mateřské školy

17

Základní školy (včetně kombinovaných s mateřskou školou)

14

Školy i jiných zřizovatelů se sídlem ve správním obvodu ORP Zřizovatel obec Základní školy 1. - 9. roč.

23

Základní školy 1. - 5. roč.

18

Mateřské školy

25

Zřizovatel kraj Základní umělecké školy

4

Střední školy

12

Zřizovatel církev Základní školy 1. - 9. roč.

1

Střední školy

1

Zřizovatel soukromý subjekt Střední školy

3

Školy pro děti a žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se sídlem ve správním obvodu obce Opava s rozšířenou působností Zřizovatel kraj

6

Zřizovatel MŠMT

1

Školská zařízení Zřizovatel obec

2

Zřizovatel kraj

5


44


3.2.4.3.1 Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání je institucionálně zabezpečeno sítí mateřských škol, jejichž zřizovatelem je obec. Kromě toho se předškolní vzdělávání realizuje ve speciální mateřské škole pro děti tělesně postižené, kde je zřizovatelem Moravskoslezský kraj. Ve správním obvodu obce Opava s rozšířenou působností se v roce 2006 nacházelo celkem 49 mateřských škol (z toho 23 v kombinaci se ZŠ), které navštěvovalo ve 137 třídách celkem 3 124 dětí. Ve sledovaném období 2003-2006 lze u těchto zařízení pozorovat pokles jejich počtu včetně počtu tříd, pokles počtu dětí a pokles pedagogických a dalších pracovníků. Naopak mírně stoupá průměrný počet dětí ve třídách mateřských škol a počet dětí připadajících na jednoho pracovníka. Obdobný trend lze pozorovat také u mateřských škol zřizovaných Statutárním městem Opava. Město je zřizovatelem 22 mateřských škol (z toho 5 v kombinaci se ZŠ). V roce 2006 se ve všech těchto mateřských školách nacházelo celkem 71 tříd, v nichž působilo 129 pedagogických a dalších pracovníků. Celkem v tomto roce mateřské školy navštěvovalo 1 721 dětí. V posledních letech počet dětí navštěvujících mateřské školy kolísá, během let 2003-2006 však jejich počet mírně poklesl asi o 3 %. Ještě rychleji klesá počet tříd a počet pedagogů a dalších školských pracovníků. Mírně roste průměrný počet dětí ve třídách mateřských škol (nyní kolem 24) a také počet dětí připadajících na jednoho pedagoga (nyní kolem 13). Demografický vývoj počtu 3-5letých dětí v okrese Opava ukazuje, že se jejich počet dlouhodobě snižuje, což se odráží také v úbytku počtu dětí navštěvujících mateřské školy. Od roku 2000 došlo ke snížení počtu dětí v této věkové kategorii o 8,3 %. Mezi lety 2003 a 2006 představoval úbytek dětí v mateřských školách v Opavě zhruba 3 %. Do roku 2010 se však očekává mírný nárůst a stabilizace populace počtu tří až pětiletých dětí. Naplněnost současné kapacity mateřských škol ve městě dosahuje zhruba 81 %, což je hodnota pod krajským průměrem (84 %). Kapacita mateřských škol v Opavě se tedy jeví jako dostačující, a to i pro předpokládaný mírný nárůst počtu dětí v nejbližších letech, který kromě demografických aspektů vychází také ze skutečnosti, že nový školský zákon umožňuje absolvovat poslední rok před zahájením povinné školní docházky zdarma. Nemělo by tedy docházet k problémům s kapacitami mateřských škol. 3.2.4.3.2 Základní vzdělávání Základní vzdělávání je poskytováno žákům ve školách různých zřizovatelů. U naprosté většiny z nich je zřizovatelem obec, v menší míře potom Moravskoslezský kraj a v jednom případě také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a církev. Základní vzdělávání je poskytováno také na školách zřízených pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Jedná se o speciální a specializované třídy pro žáky s různými druhy zdravotních postižení a zdravotním znevýhodněním. Ve městě Opavě se v současnosti nachází 7 takových tříd, které navštěvuje 93 žáků. Kromě toho je dalších 182 žáků individuálně integrováno podle druhu zdravotního postižení. Rychlý pokles žáků lze pozorovat u základních škol zřizovaných Statutárním městem Opava, což opět odpovídá změnám ve věkové struktuře obyvatel a úbytku počtu dětí. Mezi lety 2003 a 2006 představoval úbytek žáků na základních školách v Opavě zhruba 13,3 %. Současná kapacita základních škol na území města Opavy je dostačující.

3.2.4.3.3 Střední a vyšší odborné vzdělávání Kromě školských zařízení, jejichž zřizovatelem je Moravskoslezský kraj, působí v Opavě v oblasti středního vzdělávání také školská zařízení, jejichž zřizovatelé jsou soukromí vlastníci 45


nebo církev. Patří mezi ně Soukromá obchodní akademie Opava s.r.o., Střední škola podnikání, s.r.o. a Soukromá střední škola podnikatelská, s.r.o. v Opavě-Kylešovicích. Církev figuruje jako zřizovatel Církevní konzervatoře Opava. Vzhledem k lokalizaci velkého počtu středních škol představuje Opava zázemí pro ostatní části okresu, zejména Vítkovska a Budišovska. V Opavě se nacházejí 2 vyšší odborné školy - Vyšší odborná škola a Hotelová škola, a Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola. Ve školním roce 2006/2007 se ve správním obvodu obce Opava s rozšířenou působností nacházelo celkem 16 středním škol, z toho 1 konzervatoř a 2 vyšší odborné školy, které navštěvovalo 6 665 studentů (z toho 6 313 studentů formou denního vzdělávání). Nejvíce studentů navštěvovalo Střední školu technickou a Mendelovo gymnázium, ze soukromých škol byla nejnavštěvovanější Soukromá střední škola podnikatelská, s.r.o. Demografický vývoj 15leté mládeže, která vstupuje do středních škol, se v uplynulých letech výrazně nezměnil, spíše stagnoval. Zájem o studium na středních školách mají téměř všichni absolventi základních škol a míra účasti studentů na vzdělávání na středních školách se zvyšuje. Ve městě Opavě se v období 2004-2006 celkový počet studentů na středních školách zvýšil o 5,9 % u denního vzdělávání a o 5,2 % u ostatních forem vzdělávání. Z hlediska využití oborových kapacit odborných škol mají v okrese Opava nejvyšší využití obory Zpracování dřeva (využití kapacit téměř 100 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (92 %), Obchod (92 %), Umění a užitné umění (89 %), Podnikání (78 %), Elektrotechnika, Telekomunikační a výpočetní technika (60-70 %), Stavebnictví (60-65 %) a Strojírenství a strojírenská výroba (45-65 %). Firmy z Opavska úzce spolupracují s odbornými učilišti. Učni tak často po získání výučního listu již mají práci. Na Střední škole technické v Opavě na Kolofíkově nábřeží mají zájemců o studium učňovských oborů dostatek. Největší zájem je o čtyřletý maturitní obor mechanik seřizovač a o tříletý učební obor obráběč kovů, na opačném konci pomyslného žebříčku popularity stojí převážně takzvané elektroobory. Tato škola spolupracuje s několika opavskými firmami, především strojírenského zaměření. Tato spolupráce je přímo žádoucí. Studenti se zde zaučí a často ve firmách zůstávají zaměstnáni i po svém absolutoriu. K firmám, v nichž jednotliví učni opavské Střední školy technické získávají praktické zkušenosti, patří například Ostroj, Ferram, Ganeko, Arako a mnohé další. Kromě vyloženě technických oborů nabízí Střední škola technická v Opavě rovněž vzdělávání ve směrech kuchařských prací či šití oděvů. Také Střední odborné učiliště stavební v Opavě na ulici Boženy Němcové spolupracuje s několika odbornými regionálními firmami. V rámci tříletého učebního oboru instalatér navázalo učiliště kontakty s realizačními firmami a Cechem topenářů a instalatérů ČR. Jejich prostřednictvím pak došlo k rozvoji vzdělávání učňů instalatérského oboru. Absolventi Středního odborného učiliště stavebního většinou najdou uplatnění ve svém oboru. Mimořádnému zájmu, a to ze strany studentů i zaměstnavatelů, se těší učební obor pokrývač, který je pro celý region severní Moravy a Slezska jediný právě zde v Opavě. O samotné firemní učiliště by stál největší opavský strojírenský podnik Ostroj, jenž kdysi svou vlastní školu už měl. Spojení učňovského školství s firmou bude v budoucnu jedna z cest, po kterých se velké strojírenské firmy budou muset vydat. V zahraničí tento systém funguje a vedení Ostroje se s tím při výjezdech do zahraničí už seznamuje. Nový učební či studijní obor by měl v Opavě vzniknout pod záštitou farmaceutické firmy TEVAIVAX. Firma plánuje navázat na doby, kdy v Olomouci existoval farmaceutický učební obor, vytvořený přímo pro potřeby tehdejšího podniku Galena. Jednou z oslovených škol měla být i Střední škola technická v Opavě, která má o případnou spolupráci zájem. Podle ředitele Střední školy technické v Opavě bude Společnost IVAX potřebovat pracovní sílu a obracet se 46


i do jiných sfér, než je ta chemická. Mělo by se jednat nejen o vytvoření učebního nebo studijního oboru, ale také třeba o možnosti rekvalifikací pro absolventy.

3.2.4.3.4 Vysokoškolské vzdělávání Město Opava je místem, kde sídlí Slezská univerzita v Opavě - konkrétně jedna ze dvou fakult - Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity sídlí v Karviné. Struktura Slezské univerzity je tvořena také Matematickým ústavem v Opavě a Vzdělávacím centrem v Krnově. Kromě toho Slezská univerzita realizuje pro seniory také Univerzitu třetího věku, která je koncipována formou zájmového vzdělávání jako součást programů celoživotního vzdělávání.

3.2.4.3.5 Celoživotní vzdělávání Potřeba celoživotního vzdělávání vystupuje do popředí zejména ve spojitosti se změnami na trhu práce a zaváděním nových technologií. Moravskoslezský kraj má doposud znevýhodněnou vzdělanostní strukturu především starších ročníků populace, což vede k jejich komplikovanému uplatnění na současném trhu práce. To se dále pojí s nepříznivou demografickou strukturou obyvatelstva (stárnutí populace) a migrací obyvatel, zejména kvalifikované pracovní síly. Všeobecně lze konstatovat, že chybí:

profesní zkušenosti, praxe, odborné znalosti (práce s výpočetní technikou, jazykové znalosti u starších ročníků atd.), komunikační dovednosti, týmová spolupráce, schopnost samostatné práce, pružné řešení problémů.

V posledních letech je rozvoj aktivit spojených s dalším vzděláváním výrazně na vzestupu a pojí se s různými typy jeho poskytovatelů. Ve městě Opavě se nachází řada těchto subjektů od institucí organizovaných státem, přes podniky až po různé vzdělávací organizace. Jejich vzdělávací aktivity jsou zaměřeny na různé cílové skupiny, např. na pedagogické pracovníky, zaměstnance podniků a firem, nezaměstnané nebo na širokou veřejnost. Významnou institucí ve městě Opavě, jejíž činnost se mimo jiné pojí také s celoživotním vzděláváním, je Univerzita třetího věku na Slezské univerzitě v Opavě. Nabídku dalšího vzdělávání poskytují kromě Slezské univerzity i další vzdělávací instituce v Opavě. Mezi ně patří např. Střední škola technická, Střední škola poštovních a logistických služeb, Střední zdravotnická škola, Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Mendelovo gymnázium, Obchodní akademie, Střední odborné učiliště stavební, Slezské gymnázium či Církevní konzervatoř v Opavě. Další významnou institucí v oblasti celoživotního vzdělávání je Úřad práce v Opavě. Jeho význam spočívá především v nabídce rekvalifikací určených jak ke zvýšení a prohloubení dosavadní kvalifikace, tak k získání kvalifikace fyzické osoby, jenž dosud žádnou kvalifikaci nezískala, ke změně kvalifikace účastníka, k získání nových znalostí a dovedností, které jedinci umožní uplatnit se na trhu práce. Ve městě sídlí nebo působí řada komerčních subjektů, které poskytují jak zájmové vzdělávání pro širokou veřejnost, které si občan hradí sám, tak vzdělávání, které si u daných subjektů objednávají podniky.

47


3.2.4.4 Bydlení Podle údajů ze SLBD 2001 přibližně tři čtvrtiny domácností města Opavy bydlí v bytových domech.

Tab. č. 39 - Domovní fond Opavy Počet Domy celkem

6 817

z toho obydlené

6 541

- rodinné domy

4 804

- bytové domy

1 609

Podle vlastnictví - soukromých osob

5 064

- obce, státu

456

- SBD

350

Domy postavené - do 1919

838

- 1920-1945

1 430

- 1946-1980

2 783

- 1981-2001

1 415


Z pohledu Domovního fondu bylo ve městě Opavě dle SLDB 2001 celkem 6 817 domů a z toho 6 541 domů obydlených. Z těchto obydlených domů je 75 % rodinných domů a 25 % bytových domů. Dle vlastnictví převažuje vlastnictví soukromých osob (86,3 %), dále obce a státu (7,8 %) a nejméně SBD (5,9 %). Ze základu charakteristiky domovního fondu vychází charakteristika domů dle počtu podlaží a technického vybavení. Dle počtu podlaží výrazně převyšují domy s 1-2 podlažími (74,9 %), dále domy s 3-4 podlažími (18,5 %) a nejméně je domů s 5 a více podlažími, pouhých 6,6 % domů.

Tab. č. 40 - Bytový fond Počet Byty celkem

24 132

z toho obytné

22 721

- v rodinných domech

6 767

- v bytových domech

15 819

v tom byty neobydlené v obydlených domech v tom byty neobydlené v neobydlených domech

1097 314

- obydlené přechodně

52

- slouží k rekreaci

44

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz 48


Bytový fond města Opavy čítá dle SLDB 2001 celkem 24 132 bytů, z toho 22 721 obytných, 1 097 bytů neobydlených v obydlených domech a 314 bytů neobydlených v neobydlených domech. Z obydlených bytů tvoří 69,6 % byty v bytových domech a 30,4 % byty v rodinných domech. Převážná většina obyvatel žije na sídlištích, což zvyšuje nároky na údržbu veřejných prostranství ze strany města.

Bydlení v dnešní době se liší oproti minulosti zejména tím, že mladí lidé se snaží dříve osamostatnit a zároveň také převládá trend nebydlet u rodičů a hledat si samostatné bydlení, což se odráží i při klesajícím počtu obyvatel ve větší potřebě po novém bydlení. Statutární město Opava řeší bydlení v samostatném integrovaném plánu.

3.2.4.5 Volný čas - kultura, sport 3.2.4.5.1 Kultura Město Opava je již odedávna centrem kulturního a společenského života a v současné době je druhým nejvýznamnějším kulturním a společenským centrem Moravskoslezského kraje. Bohatou historii města dokládá množství kulturních památek a institucí, které nabízejí občanům města nebo jeho návštěvníkům možnosti pro uspokojení volnočasových aktivit. Problémem však je často jejich špatný technický stav, který volá po rekonstrukci. Město Opava je sídlem významných kulturních institucí a zařízení, např. Slezského zemského muzea, Slezského divadla, Zemského archivu, řady sakrálních staveb, galerií, výstavních prostor atd. Mezi důležité instituce, které se zabývají organizací kulturních a společenských akcí, patří Kancelář primátora Magistrátu města Opavy a dále zejména Matice slezská, jejímž hlavním posláním je zachování kulturních a historických hodnot formou vzdělávání, kulturní činnosti, organizací festivalů atd. Ve městě rovněž působí řada soukromých uměleckých agentur a klubů. Statutární město Opava podporuje kulturní akce formou grantů. Grantové okruhy vyhlašuje a schvaluje každoročně Zastupitelstvo. Právě tato oblast města skýtá obrovský potenciál pro vyžití obyvatel i návštěvníků.

Opava jako kulturní historické centrum Slezska s velkým množstvím významných památek a kulturních institucí řeší problémy s technickým stavem těchto objektů, který je třeba neprodleně zlepšit pro zachování jejich důležité funkce pro region i do budoucna.

3.2.4.5.2 Sport Město Opava má bohatou sportovní historii i sportovní přítomnost. Popularita sportu ve městě i vynikající sportovní výsledky mají velký vliv na další rozvoj sportovních aktivit, a to především u dětí a mládeže. Statutární město Opava podporuje sportovní aktivity formou grantů, přímou podporou z rozpočtu Statutárního města Opavy, rekonstrukcemi sportovišť a financováním provozu městských sportovišť. Možnost sportovat zdarma je v současnosti nabízena a postupně i rozšiřována díky programu „Otevřená sportoviště“ (zpřístupňování školních hřišť – v současné době jde o 8 takových sportovišť v Opavě) a díky zkvalitňování podmínek pro in-line bruslaře, cyklisty i běžce v prostředí Městských sadů. V budoucnu bude k oblasti Městských sadů připojena i oblast Stříbrného jezera a možnosti pro sportovce budou tak ještě širší a atraktivnější. Mezi další 49


veřejně přístupné sportovní aktivity lze zařadit Blade nights – noční projížďky Opavou na inlinebruslích a skatepark, který je využíván zejména mládeží. Klubový sport je v Opavě provozován ve více než 50 sportovních odvětvích, ve více než 150 občanských sdruženích. Organizací, která sdružuje největší počet sportovních subjektů, je Český svaz tělesné výchovy se 107 tělovýchovnými jednotami a sportovními kluby. Dalšími sdruženími, které působí na území města Opavy, jsou pak: Česká asociace sportu pro všechny, Klub českých turistů, Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů, Česká obec sokolská, Orel, Asociace školních sportovních klubů, Český střelecký svaz, Automotoklub ČR, Sdružení technických sportů a činností ČR. V Opavě se nacházejí také profesionální sportovní kluby (BK Opava, a.s., Slezský FC Opava a.s., HC Slezan Opava, a.s., Volejbalový klub Opava, a.s.). Ve městě se nachází celá řada sportovních zařízení, která využívají jak profesionální sportovní kluby, tak sportovní sdružení i široká veřejnost. Jedná se např. o víceúčelovou sportovní halu, zimní stadion, fotbalový stadion, bazén, koupaliště atd. Ve městě se dále nachází značný počet hřišť a tělocvičen při různých školních zařízeních. Vybudováním nových, či rekonstrukcí stávajících sportovišť se stále lepší podmínky pro provozování sportovních aktivit ve městě, poptávka po sportovištích však v mnoha případech převyšuje nabídku, a to především u fotbalových hřišť a plácků pro rekreační sportování. Ve městě je však stále mnoho sportovišť, která jsou již zastaralá, nedostatečně technicky vybavená a s hracími plochami, které jsou poškozené jejich přetížením.

Vzhledem k rostoucímu trendu podpory zdravého způsobu života věnuje město Opava sportovní činnosti velkou pozornost. Proto je nutné dále rekonstruovat a modernizovat stávající sportoviště a budovat nová tak, aby byla uspokojena poptávka po jejich využití.

3.2.5 Životní prostředí 3.2.5.1 Ovzduší 3.2.5.1.1 Polétavý prach (PM10) Polétavý prach vyjádřený jako frakce PM10 je na území města Opavy nejproblematičtější znečišťující látkou. Zhoršená imisní situace je způsobena převážně vlivem lokálních topenišť. V zastavěných oblastech tvoří imise z tohoto typu zdrojů přibližně 40 – 60 %. V centru města a podél frekventovaných komunikací k této situaci navíc negativně přispívá automobilová doprava. V těchto místech je doprava původcem až 40 % imisí. Místně jsou patrné výrazné extrémy koncentrací PM10 v okolí některých průmyslových zdrojů. Podíl těchto imisí může v blízkosti těchto zdrojů tvořit až 60 %. Mimo tyto oblasti tvoří imise z průmyslových zdrojů přibližně 20 % z celkové imisní zátěže. Vliv místních průmyslových zdrojů je srovnatelný s průmyslovými zdroji mimo území města. Tab. č. 41 - Průměrné roční imisní koncentrace PM10 v Opavě v letech 1996-2006 (µg/m-3) Název stanice

1996

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2005

2006

Opava - Kateřinky

48,77

24,54

27,62

30,94

35,1

37,11

44,36

45,4

44,4

Zdroj: Profil SMO

50


V roce 2005 došlo celkem 103krát k překročení imisního limitu PM10 pro 24 hod. průměr a nejvyšší dosažená koncentrace byla 373,4 µg/m3, tj. 10 násobek imisního limitu PM10 pro 24 hod. průměr. V roce 2006 došlo celkem 86krát k překročení imisního limitu PM10 pro 24 hod. průměr a nejvyšší dosažená koncentrace byla 498,7 µg/m3, tj. 10 násobek imisního limitu PM10 pro 24 hod. průměr. Stanice Opava-Kateřinky patří mezi stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM10 za rok 2006 - ze 151 stanic je opavská stanice na 21. místě s naměřenou průměrnou roční koncentrací PM10 44,4 µg/m-3. Nejvyšší roční průměrná koncentrace PM10 byla naměřena v lokalitě Věřňovice v okrese Karviná a dosahovala 64,1 µg/m-3, v Ostravě Bartovicích (okres Ostrava-město) 63,7 µg/m-3 a v Bohumíně (okres Karviná) 63,4 µg/m-3. Nejmenší roční průměrná koncentrace byla naměřena v Trutnově - 11,1 µg/m-3. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší. Vzestupný trend je ve znečištění ovzduší PM10 téměř na všech stanicích ČR od roku 2001 do roku 2003. Po zakolísání v roce 2004 byl v roce 2005 vzestupný trend obnoven téměř na všech vybraných stanicích. V roce 2006 byl tento trend potvrzen na většině stanic pouze u ročních průměrů, naopak byl zaznamenán mírný pokles 24hodinových koncentrací této látky na většině lokalit. Nejvíce zatíženou souvislou oblastí je, stejně jako v předešlých letech, Ostravsko-Karvinsko.

3.2.5.1.2 Oxidy dusíku (NO2) Koncentrace NO2 dosahují na území města Opavy svého maxima v centru města. Je to způsobeno intenzivní automobilovou dopravou, která se v těchto místech podílí na celkové imisní situaci 60 až 70 %. Dalšími významnými skupinami zdrojů jsou lokální topeniště a místní průmyslové zdroje, které se na celkové imisní situaci podílejí přibližně 20 %, resp. 15 %. Mimo vlastní centrum města, v místech bez intenzivní automobilové dopravy, nad místními zdroji převažuje vliv vzdálených velkých zdrojů znečišťování, které se v těchto místech na celkové imisní situaci podílí 60 - 90 %. Obr. č. 3 - Roční průměrné koncentrace NO2 v roce 2006

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, www.chmi.cz

51


K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého dochází pouze na omezeném počtu stanic, a to na dopravně exponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst. Z celkového počtu 180 lokalit v ČR, kde byl v roce 2006 monitorován oxid dusičitý, došlo na 15 stanicích k překročení ročního imisního limitu, stanice v Opavě mezi ně však nepatří. Pokud se týká roční průměrné koncentrace NO2, je patrné znečištění měst, které je způsobeno převážně dopravou. Tab. č. 42 - Imisní koncentrace znečišťujících látek na stanicích v MSK 1.5.2008 v µg m-3 Stanice Bílý Kříž Bohumín Červená Český Těšín Frýdek-Místek Havířov Karviná Opava-Kateřinky Orlová Ostrava-Českobratrská Ostrava-Fifejdy Ostrava-Přívoz Ostrava-Zábřeh Studénka Třinec-Kanada Třinec-Kosmos Věřňovice

SO2

NO2

NOX

PM10

CO

O3

BZN

TLN

1 1 3 1 1 1 1 2 1 1 1 1 4

5 11 9 10 9 12 9 12 42 12 9 7 8 11

5 11 11 12 11 14 9 14 70 14 12 7 10 11

29 22 16 22 23 43 29 17 49 8 14 9 39 10 11

1 402 350 -

63 89 72 70 91 83 -

1

1 1 1 1 -

klouzavý

průměr

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, www.chmi.cz; u neuvedených hodnot není látka sledována.

Pozn.:,

hodinový

1 1 13-14

hod,

V porovnání s imisními koncentracemi znečišťujících látek na ostatních monitorovacích stanicích v Moravskoslezském kraji je stav ovzduší v Opavě z hlediska znečištění SO2, NO2, NOX dobrý. Všechny firmy v Opavě dodržují emisní limity. Významný podíl prachu v ovzduší je neantropogenního původu (z přírodního prostředí), velký význam mají také sekundární emise (reemise), které jsou např. způsobeny zviřováním prachu z cest projíždějícími automobily, prašností ze stavenišť, polí, otěrem pneumatik apod.

Imisní limity jsou překračovány pouze polétavým prachem, největší příčinou je koncentrace dopravy městem. 3.2.5.2 Voda Kvalita pitné vody pro opavské spotřebitele vyhovuje trvale hygienickým požadavkům, které stanoví vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004Sb. v platném znění. Průměrná hodnota dusičnanů u vody dodávané ze zdroje Kružberk byla v roce 2006 8,3 mg/l, maximum 14 mg/l. Průměrná hodnota dusičnanů u vody, dodávané z místních zdrojů čerpací stanicí Opava-

52


Jaselská byla v roce 2006 25 mg/l. Koncentrace fluoridů v pitné vodě, dodávané ze zdroje Kružberk byla v roce 2006 0,09 mg/l, u vody z místního zdroje 0,15 mg/l. Řada podniků v Opavě využívá též povrchovou vodu z vodních toků. V evidenci Povodí Odry s. p. jsou odběry vody z řeky Opavy např. pro Technické služby, IVAX Pharmaceuticals, Model Obaly a další odběratelé. Vodou z řeky Opavy je zásobován Městský náhon, který je rovněž využíván jednak k odběrům vody a dále pak pro několik malých vodních elektráren v Kylešovicích a v Palhanci. V Opavě-Předměstí je vodou z řeky Opavy zásobována slalomová dráha.

3.2.5.2.1 Povodňová ochrana Opatřeními Krajského úřadu Moravskoslezského kraje jsou stanovena záplavová území vodních toků Opavy (úseky ř. km 36,5-78,3; ř. km. 0,0-37,2; ř. km 41,7-43,4; ř. km 34,4-35,4; ř. km 29,5-31,5), Moravice (úsek ř. km 0,000-10,000), Hvozdnice úsek v ř. km 0,00-27,79 a Čížiny úsek v ř. km 0,00-19,7. Jsou zde vymezeny aktivní zóny stanoveného záplavového území. V souladu se zákonem o vodách má město Opava zpracován Povodňový plán města Opavy a Povodňový plán obce s rozšířenou působností Opava pro celé správní území. Povodňovým orgánem v době povodní je Povodňová komise města Opavy a Povodňová komise obce s rozšířenou působností Opava, předsedou povodňových komisí je primátor města. 3.2.5.3 Krizový plán Město Opava rozpracovává Krizový plán Moravskoslezského kraje pro svůj správní obvod ORP Opava (krizový plán se neustále tvoří a průběžně se na něm pracuje). Jedná se souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Pro oblast životního prostředí, otázku povodní, je zpracovaný Typový plán „Povodně velkého rozsahu“. V rámci plánu jsou řešeny zejména varování obyvatelstva, evakuace, nouzové přežití, přehled sil a prostředků a plán spojení. V současné době ve správním obvodu obce s rozšířenou působnosti statutárního města Opava nehrozí předvídatelné informace o vzniku mimořádné události. 3.2.5.4 Kanalizace Na veřejnou kanalizaci města je napojeno cca 58,4 tis. obyvatel, z toho na ČOV 56,6 tis. obyvatel. Jedná se zejména o obyvatelstvo katastrálního území Opava-město, OpavaPředměstí, Opava-Jaktař, Opava-Kylešovice, Opava-Kateřinky. Městské části Malé Hoštice, Komárov, Suché Lazce, Podvihov, Zlatníky, Milostovice, Vlaštovičky, Vávrovice, nejsou na systém veřejné kanalizace města Opavy napojeny a mají obecní kanalizace venkovského typu pro odvádění srážkových vod s napojenými odpadními vodami ze septiků, jímek nebo bez předčištění. Odpadní vody z Vávrovic jsou čištěny v místní ČOV. Město Opava je vybaveno městskou ČOV, ta má dostatečnou kapacitu na čištění odpadních vod s výhledem na nárůst počtu obyvatel i předpokládané napojení dalších městských částí (Malé Hoštice, Komárov, Vávrovice). Převážná část stokové sítě města má dostačující kapacitu pro odvádění odpadních (srážkových, průmyslových i splaškových) vod. V některých lokalitách dochází při přívalových deštích k hydraulickému přetížení a zatápění napojených nemovitostí. Kanalizace je vzhledem ke stáří stokové sítě v poměrně dobrém stavu. Přesto se však vyskytují i stoky ve velmi

53


špatném technickém stavu. Zde může docházet k vnikání balastních vod do kanalizace nebo naopak úniku odpadních vod do vod podzemních, případně ke vzniku havárií. Obr. č. 4 - Hlavní zdroje znečištění vody v ukazateli biochemická spotřeba kyslíku

Zdroj: Povodí Odry, s.p.

Tab. č. 43 - Zdroje znečištění za r. 2006 - Opava

Zdroj znečištění

Biochem. Množství spotřeba vod kyslíku tis. 3 m /rok

Město Opava ČOV Cukrovar Opava Vávrovice - ČOV Technické služby Opava SmVaK - ČOV Opava Ostroj - NS IVAX Pharmaceuticals Opava - Komárov výusť VII

t/rok

Chemická spotřeba kyslíku dichlormanem

Nerozp. látky

Rozp. látky anorg.

Amoniakální dusík

Veškerý fosfor

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

21,1

0,55

1,84

0,52

-

0,29

-

100

0,89

9,6

1,9

-

0,13

0,06

2,4

-

-

-

-

-

-

6 127,5

14,09

132,35

29,41

2 477,96

15,58

5,02

13,2

-

1,51

0,33

-

-

-

29

0,03

0,74

0,41

12,88

-

0,01

54


IVAX Pharmaceuticals Opava - Komárov ČOV Komas OpavaKomárov SmVaK kanalizace OpavaKylešovice - OSS

536,9

13,69

77,58

19,87

270,06

0,3

0,21

-

-

0,51

0,1

4,37

-

-

20,3

-

0,38

0,26

2,64

0,01

-

Zdroj: Povodí Odry, s.p.

3.2.5.5 Hluk Významným faktorem, který ovlivňuje hygienickou nezávadnost životního prostředí, ale také zdraví a pohodu obyvatelstva, je hluk. V Opavě jsou to výrobní provozy, doprava a také hluk z hudebních produkcí. Největším zdrojem hluku ve městě Opava je doprava, jak je patrno z následujícího obrázku. Nejproblémovějšími úseky silniční sítě jsou průjezdní úseky silnic centrem města. Při dopravních špičkách tvořící se kolony vozidel nejen svým hlukem, ale i exhalacemi a prašností velmi negativně působí na životní prostředí ve městě. Na některých úsecích komunikací jsou pravidelně překračovány hlukové limity - jedná se o úseky ulic Krnovská, Hradecká, Olomoucká, Komenského, Hlavní, Ratibořská, Praskova, Kasárenská, Pekařská. Na hlavních průtazích městem jsou povolené limity překračovány někde až o 10 dB. Řešením jsou mj. i technická opatření (protihlukové bariéry, protihluková opatření na obytných budovách), jejichž rozsah i finanční náročnost bude stanoven zpracovávanou hlukovou studií. Železniční doprava je z hlediska vlivu hluku v Opavě méně významná, neboť trať do Ostravy je vedena mimo centrum města a spoje na trati do Krnova jsou oslabeny. Z hlediska počtu stížností a počtu zasažených obyvatel je větším problémem hluk z hudebních produkcí na otevřených plochách – diskotéky a koncerty v parcích, náměstích, hřištích. Tato hlučnost v nočních hodinách přesahuje mnohdy limity o více než 10 dB. Tento hluk je ovšem ze zákona postihnutelný pouze jako rušení nočního klidu. Významným zdrojem hluku jsou také hudební produkce v uzavřených objektech, zejména těch, které nemají dostatečné stavební protihlukové úpravy. V letních měsících se přidává i hluk z předzahrádek restaurací umístěných v bytové zástavbě. 725 Opavanů je v nočních hodinách vystavováno extrémní hlukové zátěži nad 70 decibelů. Vyplývá to z analýzy výsledků strategických hlukových map, které koncem února zveřejnil Ekologický právní servis. Město Opava s výše zmíněným číslem zastává třetí místo v celorepublikovém žebříčku nazývaném Černá desítka. Jedná se o seznam deseti obcí a měst, kde žije nejvíce lidí zasažených nadlimitním hlukem právě v nočních hodinách. Na prvním místě v této desítce je Olomouc s 1919 obyvateli a druhé Znojmo s 1026 obyvateli, jejichž spánek narušuje extrémní hluk. Opava v analýze Ekologického právního servisu figuruje hned několikrát. Co do počtu obyvatel žijících u nejvíce frekventovaných silnic, kde hluk překračuje hygienické limity, zastává v Moravskoslezském kraji Opava prvenství, a to s počtem 5 529 obyvatel. Po ní následuje Havířov (5 379 obyvatel) a Frýdek-Místek (3 279 obyvatel). V rámci Moravskoslezského kraje skončila Opava na třetím místě i v další kategorii - nejvíce zasažené obce hlukem silniční dopravy - 9,35 % obyvatel (1. místo Návsí (silnice I/11) - 11,81 % obyvatel, 2. Šenov u Nového Jičína (silnice I/57 - 10,92 % obyvatel obce)). Tomuto nadlimitnímu hluku jsou v Opavě nejvíce vystaveni obyvatelé při silnicích I/11, I/46, I/57.

55


Obr. č. 5 - Hluková mapa Opavy - silnice

Zdroj: http//hlukovemapy.mzcr.cz

Výsledky hlukového mapování jsou podstatné pro další fáze odstraňování hlukové zátěže. Na strategické hlukové mapy podle evropské legislativy navazují tzv. akční plány snižování hlukové zátěže, které mají prioritně obsahovat nástroje na řešení situace v oblastech, kde hlukové mapy zjistily překročení mezních hodnot hluku. Akční plány mají být zpracovány do konce června tohoto roku, pořizují je Ministerstvo dopravy pro hlavní pozemní komunikace a železnice a krajské úřady pro aglomerace. Akční plány musí obsahovat konkrétní opatření ke snižování hlukové zátěže v určité lokalitě a konkrétní časový harmonogram. Podstatné je, že do zpracování akčních plánů musí být zapojena veřejnost. Výsledky hlukového mapování, hrozivé počty lidí a obcí zasažených extrémním hlukem jasně signalizují, že je třeba mnohem větší objem finančních prostředků než dosud věnovat na boj proti hluku. Logickými zdroji jsou Státní fond dopravní infrastruktury, Operační program doprava a výnosy z mýtného. Je třeba, aby se silniční doprava, která je nejvýznamnějším zdrojem hluku, finančně výrazněji podílela na jeho odstraňování.

3.2.5.6 Odpady Nakládání s komunálním odpadem ve městě Opavě zajišťují Technické služby Opava s.r.o., které provádějí komplexní službu zahrnující svoz komunálního odpadu včetně separovaných složek, provoz třídící linky, provoz sběrných dvorů, údržbu městské zeleně atd.

56


Tab. č. 44 - Svozový systém směsného komunálního odpadu Kontejnery Popelnice 110, 120 litrů

Kontejnery 1 100 litrů

Četnost svozu

Počet ks

Počet vysypů / měs.

1x týdně

8 926

38 679

1x týdně

166

719

2x týdně

362

3 137

3x týdně

4

52

9 458

42 587

Celkem Zdroj: Statutární město Opava, www.opava-city.cz

Dle informací autorizované společnosti EKO-KOM je stanovena optimální hustota sběrných nádob ve výši 350 obyvatel na jednu nádobu jedné komodity. Přepočtem na počet obyvatel města Opavy je možno konstatovat, že počet nádob na obyvatele je dostatečný. V rámci zkvalitňování systému nakládání s komunálním odpadem na svém území zahájilo v polovině roku 2005 město Opava mobilní sběr tříděných odpadů na Kylešovském kopci a okolí, tj. v oblasti s převažující zástavbou rodinných domů. Návratnost pytlů byla 25,4 % žlutých a 28 % modrých. Rozhodující podíl na produkci komunálních odpadů ve městě má směsný komunální odpad, který tvoří cca 60 %. Z hlediska produkce jsou dalšími významnými odpady kovy s podílem cca 12 % z celkového množství odpadů. V oblasti svozu komunálního odpadu města Opava je provozována jedna třídící linka, která slouží pro dotříďování vyseparovaných komodit z komunálního odpadu – papíru a plastu. V současné době je dostatečná volná skládková kapacita v okolí svozové oblasti města Opavy bez nutnosti hledání nových kapacit, což je navíc umocněno předpokládaným a plánovaným snižováním množství skladovaného odpadu. V okolí města se nachází několik kompostáren s poměrně velkou kapacitou vstupních odpadů. Jedná se o kompostárny s jednoduchou kompostovací technologií překopávání základkových vrstev, které produkují pouze komposty, na které je v současnosti problematický odbyt. Je plánována výstavba komplexního zařízení na likvidaci biologicky rozložitelného odpadu. Ve městě jsou tři sběrná místa odpadů pro odkládání nebezpečných, velkoobjemových, dřevních odpadů, odpadů ze zeleně a elektrošrotu. Zavedeným způsobem separace druhotných surovin ve městě Opava je tradiční výkup ve sběrných surovinách a výkupnách. Ve městě existuje 9 provozovatelů sběrných surovin a výkupen. Vykupovány jsou především barevné kovy, železo, papír a v menším množství plasty. Černé skládky vznikají nahodile. Velmi problematická jsou garážiště a okolí zahrádkářských osad, i když v souvislosti se zavedením poplatků černých skládek ubylo. 3.2.5.7 Péče o krajinu Na území Opavy jsou významnými krajinnými prvky všechny vodní toky (např. řeka Opava, Moravice, Hvozdnice), potoky a rybníky, všechny lesy, jezera a údolní nivy. Patří mezi ně i ty části krajiny, které podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. jako významný krajinný prvek registruje orgán ochrany přírody - zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště

57


chráněným územím je přírodní rezervace Hvozdnice, další chráněnou lokalitou Přírodní park Moravice. Celkem je na území města Opavy 953 411 m2 zeleně (trávníky a plochy osázené keři).

Tab. č. 45 - Plocha zeleně v Opavě

m

2

Náměstí

Parky

Sídliště

Ostatní

52 780

173 418

438 721

288 492

Zdroj: Profil SMO

K nejvýznamnějším plochám zeleně patří komplex městských parků na hlavním dopravním okruhu města, městské sady a park u nemocnice a léčebny. V zásadě lze konstatovat, že zdravotní stav dřevin je ovlivňován zhoršujícím se životním prostředím ve městě. K hlavním příčinám patří zvýšení emisí znečišťujících látek z automobilové dopravy, především v centru města, omezování kořenového systému dřevin rozšiřováním zpevněných ploch, opravami a budováním nových inženýrských sítí, snižování přísunu dostatečného množství vody a živin, které mají dřeviny k dispozici a zvyšování obsahu chemických látek v půdě při údržbě vozovek. Současný zdravotní stav porostů kolem hlavního okruhu je podmíněn mimo jiné velmi silnou intenzitou automobilové dopravy v jejich těsné blízkosti. Odumírání terminálů, rychlý opad listů, zpomalený růst a prosýchání korun stromů jsou způsobeny s velkou pravděpodobností silnou koncentrací výfukových plynů a aerosolů v ovzduší. Mohutné solitéry, které byly dříve ošetřeny, vyžadují prohlídku a obnovení táhel, v případě nutnosti ošetření nové. Pozornost by měla být věnována zeleni v extravilánu města s cílem podpory biodiverzity v nezastavěných částech města. Dalšími efekty rozšíření zeleně v příměstské krajině je snížení sekundární prašnosti, zlepšení krajinného rázu a zlepšení podmínek pro příměstskou rekreaci.

Důležitou součástí úsilí o zlepšení stavu životního prostředí, nezbytnou podmínkou pro podporu pozitivních změn a posílení přístupu veřejnosti k informacím o ŽP je problematika EVVO. V některých oblastech – především znečišťování ovzduší z domácích topenišť – jsou nástroje EVVO prakticky jedinou z omezených možností města, jak dosáhnout zlepšení stavu. Nástroje EVVO dále umožňují snížit (resp. zabránit zvyšování) výše finančních prostředků nezbytných pro nakládání s komunálními odpady. Optimálním způsobem zlepšení EVVO v Opavě je posouzení zkušeností jiných měst v ČR, k čemuž může výhodně sloužit zapojení do systému Zdravých měst a regionů ČR.

58


3.2.6 Městské prostředí 3.2.6.1 Bydlení Počet dokončených bytů ve sledovaném období stagnoval.

Tab. č. 46 - Bytová výstavba v Opavě Počet dokončených bytů

Počet zrušených bytů

2003

2004

2005

2006

2003

2004

2005

85

86

84

86

2

0

6

Zdroj: Profil SMO

Z pohledu technického vybavení je nejméně domů vybaveno přípojkou na kanalizační síť (pouhých 71 % domů) a ústředním topením (81,5 % domů). Daleko lepší je to je již s připojením na vodovod (99,3 %) a plyn (92,4 %).

Opavský magistrát řeší problémy s kritickým nedostatkem parkovišť. Podobně jako v jiných městech se to týká hlavně sídlišť a obytných zón. Nový parkovací dům má vyrůst na sídlišti Kateřinky.

Tab. č. 47 - Okresy s nejvyšší a nejnižší intenzitou rozestavěnosti bytů koncem let 1996, 2004 a 2005 Počet rozestavěných bytů na 1000 obyvatel koncem roku 1996

2004

2005

Praha-západ

24,49

Praha-západ

56,20

Praha-západ

60,51

Rokycany

18,94

Praha-východ

48,02

Praha-východ

52,20

Plzeň-jih

17,94

Plzeň-jih

26,34

Nymburk

28,11

Praha-východ

15,90

Prachatice

26,18

Strakonice

27,78

Beroun

15,11

České Budějovice

26,14

Beroun

27,70

Vsetín

13,44

Beroun

25,59

Plzeň-jih

26,32

Plzeň-sever

13,39

Strakonice

25,21

Prachatice

25,94

Benešov

13,11

Domažlice

24,5

České Budějovice

25,64

Prachatice

12,19

Benešov

21,30

Domažlice

23,68

Rakovník

12,11

Nymburk

20,48

Benešov

23,48

14,36

Průměr ČR

15,14

Průměr ČR

7,25

Průměr ČR

Opava

4,61

Opava

7,76

Hradec Králové

8,93

Brno-město

4,33

Most

7,72

Most

8,67

Sokolov

4,17

Hradec Králové

6,84

Opava

8,00

Plzeň-město

4,07

Jeseník

5,81

Jeseník

5,90

Teplice

3,29

Teplice

5,69

Teplice

5,83

Ostrava-město

3,04

Ostrava-město

4,71

Sokolov

4,50

59


Karviná

2,78

Sokolov

4,64

Chomutov

4,26

Most

1,78

Chomutov

4,28

Karviná

3,32

Ústí nad Labem

1,76

Karviná

3,35

Ostrava-městě

3,11

Chomutov

1,36

Ústí nad Labem

2,46

Ústí nad Labem

2,28


Ve fázi rozestavěnosti jsou v bytové výstavbě nejméně intenzitní okresy severozápadních Čech a ze severu Moravy. Na rozdíl od okresů s nejvyšší intenzitou rozestavěnosti je zde minimální rozestavěnost způsobena zejména velmi nízkou zahajovanou výstavbou v průběhu devadesátých let. Všech deset okresů s nejnižší intenzitou rozestavěnosti z roku 2003 vykázalo i v letech 2004 a 2005 nejnižší počet rozestavěných bytů na 1 000 obyvatel. Okres Opava se v každém ze sledovaných let pohybuje pod průměrem ČR v počtu rozestavěných bytů na 1000 obyvatel, i když se zde stejně jako v ostatních okresech počty každoročně zvyšují. Bytová výstavba v Opavě stagnuje. Poptávka vysoce převyšuje nabídku, ceny stále rostou. Byty v panelákové výstavbě stojí v průměru 20 tisíc až 25 tisíc korun za metr čtvereční, v cihlovém domě 23 tisíc až 28 tisíc korun za metr čtvereční. V roce 2007 se prohloubil převis poptávky nad nabídkou, prodávaly se i hůře prodejné byty. Stavební situace v Moravskoslezském kraji V 1. - 3. čtvrtletí 2007 bylo vydáno nejvíce stavebních povolení celkem v okrese Opava (1 813 povolení), který je následován okresem Frýdek-Místek, nejméně pak v okrese Bruntál (pouhých 665 povolení). Okres Opava pak vede i v počtu povolení na stavbu budov (změn dokončených bytových staveb mají téměř třetinu celého kraje). Staveb na ochranu životního prostředí hodlají postavit nejvíce v okrese Frýdek-Místek, kde má vzniknout i nejvíce staveb ostatních. Porovnáním s ostatními kraji lze zjistit, že v Moravskoslezském kraji poklesl počet vydaných stavebních povolení méně než v celé České republice (a vlastně s výjimkou kraje Pardubického nejméně ze všech krajů). V absolutním vyjádření je pak náš kraj na třetím místě za kraji Středočeským a Jihomoravským. Průměrnou hodnotou na jedno stavební povolení je Moravskoslezský kraj jasně na prvním místě. Počet zahájených nových bytů celkem byl ke konci 3. čtvrtletí roku 2007 vyšší než před rokem v důsledku nárůstu počtu zahájených bytů v domech s pečovatelskou službou, penzionech, rodinných i bytových domech, zatímco nástavby, přístavby a vestavby k rodinným i bytovým domům vykázaly meziroční pokles. Meziročně poklesl i počet zahájených bytů v nebytových stavbách a stavebně upravených nebytových prostorách. U dokončených bytů byl zaznamenán obdobný vývoj, ovšem nárůst zaznamenaly především dokončené byty v rodinných domech a domech s pečovatelskou službou a penzionech. Vzrostl i počet modernizovaných bytů. Počet rozestavěných bytů byl k 30. 9. 2007 nižší než před rokem. V kraji roste počet zahájených bytů rychleji než množství dokončených. Na rozvoji bytové výstavby v regionu se podle odborníků podílí, kromě příchodu nových investorů v čele s automobilkou Hyundai, také další faktory. Především je to stabilizace hospodářské situace v regionu, který začíná být perspektivní. Developeři se tedy pouštějí do svých projektů připravovaných již delší dobu. Nejvíce se na rozmachu výstavby bytů podílely projekty developerů, kteří začínají stavět větší bytové domy - jejich objem se zvýšil o 47 procent

60


- a také aktivity lidí, kteří rozestavěli o 27 procent vlastních rodinných domů více. Mnohem méně vyrostlo přístaveb nebo bytů v domech s pečovatelskou službou. Bytová výstavba je nejaktivnější tradičně v okrese Frýdek-Místek (týká se bytů zahájených, dokončených i rozestavěných), nejméně aktivní je pak, také tradičně, v okrese Bruntál. V mezikrajovém srovnání je Moravskoslezský kraj na čtvrtém místě v počtu zahájených bytů, navíc je na místě třetím, co se týče meziročního nárůstu jejich počtu. Méně příznivá je situace u bytů dokončených, kde je náš kraj zhruba uprostřed mezi kraji a ani meziroční nárůst není ve srovnání s ostatními kraji nijak oslnivý. Zatímco ceny bytů v Česku vzrostly za první tři čtvrtletí loňského roku podle analýzy realitní kanceláře aaabyty.cz v průměru o pět procent, v Moravskoslezském kraji poskočily podstatně výrazněji. V letošním roce by cena některých nemovitostí mohla vzrůst až o 25 procent. V průměru by se ale zvýšení cen mělo pohybovat na hranici 15 procent. Nejzajímavější jsou byty, pozemky a domy v atraktivních a žádaných lokalitách, tedy hlavně v centru Ostravy, Opavy a Frýdku-Místku, které se snadno a draho pronajímají. Zájem o tyto nemovitosti zvyšuje i jejich cenu. Lidé v Moravskoslezském kraji si také musí od ledna výrazně připlatit za bydlení i dodávky tepla a vody. Prakticky všechny radnice využily možnost zvýšit nájemné v bytech s regulovaným nájmem, většinou jde o navýšení plateb zhruba o 20 procent. Problematika bydlení je řešena v rámci Integrovaného plánu Statutárního města Opavy Bydlení (IOP), ale pouze pro sídliště Kateřinky. Další infrastrukturu sídlišť a obytných zón je tedy třeba financovat z vlastních zdrojů města případně jiných dotací. Vytvoření kvalitního zázemí pro obyvatele města povede k jeho zatraktivnění a přispěje k celkovému rozvoji. Shrnutí a zhodnocení situace v oblasti BYDLENÍ Bydlení v Opavě lze považovat za atraktivní a žádané. Způsobeno je to rozvojem podnikání ve městě, blízkostí Opavy k pracovním příležitostem v Ostravě a samozřejmě i atraktivitou vzhledu města jako takového. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že cena bytů a nájmů je v Moravskoslezském kraji na samé špici, což je způsobeno převisem poptávky nad nabídkou. Kvalitu bydlení lze hodnotit jako dobrou s určitými nedostatky v oblasti panelových sídlišť, zejména v případě sídliště Kateřinky. K celkové atraktivitě bydlení v Opavě přispívá i celková atraktivita vzhledu města, který se sice rozvíjí a postupně upravuje, ale stále lze v Opavě nalézt místa a budovy, kterým je nutné dát lepší podobu. Dále k atraktivitě bydlení přispívá i občanská vybavenost, kterou lze hodnotit jako dobrou s tím, že je vhodné dále rozšiřovat služby v oblasti kultury, sportu a společenského života. 3.2.6.2 Infrastruktura pro kulturu, volný čas, cestovní ruch 3.2.6.2.1 Kultura, památky Město Opava je městem s historickým jádrem, sídlem významných kulturních institucí a zařízení, která navštěvuje stále více cizinců. Nacházející se zde kulturní zařízení jsou však ve velké míře zastaralá, ve špatném technickém stavu a potřebují rekonstrukci, aby mohla být plně využívána veřejností a aby odpovídala novým požadavkům na bezpečnou realizaci kulturních aktivit. 61


Tab. č. 48 - Kulturní zařízení v krajích, stav k 31.12.2006 Kultura Kraje kina

veřejné knihovny vč. poboček

muzea

galerie

divadla

přírodní amfiteátry

Jihočeský kraj

54

644

75

120

14

19

Jihomoravský kraj

54

743

83

95

16

55

Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj

24

143

25

40

13

8

42

466

56

44

17

24

27

254

47

14

11

15

55

430

84

139

22

33

44

522

51

52

9

35

Pardubický kraj

35

426

54

46

18

22

Plzeňský kraj

34

548

46

49

14

16

Středočeský kraj

53

780

133

74

20

51

Ústecký kraj

64

353

53

70

17

12

Vysočina

44

599

52

71

7

30

Zlínský kraj

31

407

59

60

8

44


Ve srovnání s ostatními kraji v ČR se Moravskoslezský kraj umístil v počtu kin na druhém místě (55), stejně tak počtem veřejných knihoven (743), na třetím místě v počtu muzeí (83) a přírodních amfiteátrů (44), v počtu galerií na předposledním místě (40) a v počtu divadel skončil jako poslední (7).

Tab. č. 49 - Počty kulturních zařízení v okresech MSK Kultura veřejné knihovny včetně poboček

Okres kina Bruntál

muzea

galerie

divadla

přírodní amfiteátry

7

60

14

11

3

3

Frýdek-Místek

12

96

16

28

4

9

Karviná

11

48

10

19

2

6

Nový Jičín

10

88

23

16

4

14

Opava

9

111

13

8

3

1

Ostrava-město

6

27

8

57

6

-


Ze všech okresů Moravskoslezského kraje je v Opavě nejvíce knihoven (111).

62


Tab. č. 50 - Zařízení pro kulturu v Opavě Čajovny

Kira Měsíční pyramida Etnoklub

Diskotéky Disco club Split Disko Manhatten Diskotéka Kartáč Klub Na Střelnici La Medusa Motel Oáza

Divadla

Loutkové divadlo Slezské divadlo

Kulturní dům Na Rybníčku

Kluby Aqualung Etnoclub Mrkev Univerzitní klub Arma

Galerie Břetislava Tvarůžka U Jakoba Kina

Kulturní organizace Kulturní domy

Galerie

Dům umění Matice Slezská Středisko volného času Středisko volného času Opavská kulturní organizace

Mír Knihovny Knihovna Petra Bezruče Městská pobočka Kateřinky Městská pobočka Kylešovice Městská pobočka Olomoucká

Zdroj: MIC Opava, www.infocentrum.opava.cz

V roce 2007 dochází ke zrušení kina Elektra a v Opavě tak zůstává pouze 1 kino. Je vybudována nová Smuteční síň. Mezi kulturní prostory dále patří kostel sv. Václava. Je využíván pro pořádání společenských, kulturních a osvětových akcí. Ke kostelu přiléhá Moravská kaple, která je rovněž využívaná pro řadu společenských akcí. Mezi další patří sál Minoritského kláštera s refektářem, gotickou síní, letním refektářem a zahradou. Je využíván zejména pro koncerty, ale také pro zasedání zastupitelstva. K plesům se využívají zejména sály kulturního zařízení Rybníček a Lidového domu. Sál zařízení Rybníček je ve špatném stavu a nevyhovuje současným požadavkům na konání kulturních akcí. Sál Lidového domu je na tom podobně. Slezské divadlo v Opavě je nejstarším divadlem v Moravskoslezském kraji a jeho budova je současně jednou z nejvýznamnějších stavebních památek města. Divadlo je ve špatném technickém stavu, stejně tak Dominikánský klášter s kostelem sv. Václava. Ve městě je pořádána široká škála kulturních akcí. Magistrát města Opavy je zřizovatelem tří příspěvkových organizací v oblasti kultury (Slezské divadlo v Opavě, Knihovna Petra Bezruče, Opavská kulturní organizace). Samostatně pak pořádá festivaly Další břehy a Bezručova Opava, abonentní koncerty vážné hudby, Mezinárodní varhanní soutěž Petra Ebena - Soutěž mladých varhaníků. Podporuje formou grantů a dotací mnohé další kulturní organizace a kulturní akce. Od roku 2006 pořádá také Opavské kulturní léto. Tradičními akcemi jsou Vánoční a Velikonoční trhy s kulturním programem nebo oslavy významných výročí s doprovodným programem. Turistická oblast Opavské Slezsko patří statisticky k oblastem s největší koncentrací architektonických a sakrálních památek v naší republice. Z realizovaných šetření v roce 2005 vyplynulo, že na území města Opavy a jeho nejbližším okolí je nejméně 160 menších či větších sakrálních a architektonických památek. Samotných kostelů je 78, zámků nebo jejich zřícenin 14 a dalších významných velkých budov je 18. Navíc se v této oblasti nachází další velmi atraktivní architektonické a sakrální památky, jejichž potenciál má bezesporu významný dopad na rozvoj cestovního ruchu v této turistické oblasti. Mezi tyto památky patří především zámek v Hradci nad Moravicí, Raduni a Kravařích. V samotném městě Opava se pak z hlediska architektonického významu nachází Městská památková zóna. Prohlášena byla vyhláškou MK ČR ze dne 10. září 1992, uveřejněnou ve Sbírce zákonů č. 476/1992. Město Opava vzniklo před rokem 1224 z několika sídelních 63


organizmů. V jeho oválné půdorysné dispozici jsou umístěna dvě téměř obdélníková náměstí, jimiž procházely obchodní cesty. Gotický farní kostel, minoritský kostel a klášter, dominikánský kostel s klášterem vznikly ve 13. a 14. století a spolu s areálem jezuitské koleje s gymnáziem a kostelem vytvářejí charakteristickou siluetu městu. Významně se do obrazu města zapsala i renesance, což dokazuje množství dochovaných měšťanských domů. K historickým akcentům města patří i městská věž, která se stala součástí radnice z roku 1903, Sobkův a Blücherův palác, stará zemská sněmovna, palác bývalé zemské vlády, budovy Slezského divadla a muzea, Obchodní dům Breda a kulturní dům Petra Bezruče, situovaný jižně od hradebního okruhu. Na konci 2. světové války byla značná část historického jádra zničena a téměř třetina objektů byla postavena v posledních dvaceti letech. Z hlediska moderní architektury se ve městě Opava nachází díla významného architekta Leopolda Bauera. Jedná se o budovy ze 30. let minulého století – obchodní dům Breda, kostel sv. Hedviky a budovu Obchodní a živnostenské komory. Město Opava zájemcům o technické atraktivity nabízí především unikátní měnírnu elektrického proudu z roku 1905, secesní barometr ve Dvořákových sadech či areál koupaliště z roku 1930 - 1931. Slezské zemské muzeum, jehož zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR, je nejstarším muzeem a zároveň třetím největším vlastivědným muzeem v České republice. Součástí muzea jsou také pracoviště, která se nachází přímo ve městě nebo v jeho blízkosti (Výstavní budova Slezského zemského muzea, Památník Petra Bezruče, Slezský ústav Slezského zemského muzea v Opavě, Arboretum v Novém dvoře u Opavy, Památník 2. světové války v Hrabyni, Areál čs. opevnění Hlučín-Darkovičky). Historické centrum Opavy patří spolu se Slezským zemským muzeem k nejnavštěvovanějším atraktivitám Opavy. Slezské divadlo, jehož zřizovatelem je město Opava, je nejstarším divadlem v Moravskoslezském kraji a jeho budova je současně jednou z nejvýznamnějších stavebních památek na území města. Prestiž divadla spolu s návštěvností stoupá, divadlo je však v nevyhovujícím technickém stavu a nutně potřebuje rekonstrukci. Součástí divadla je Loutkové divadlo, které vzniklo roku 1951. Konkatedrála Nanebevzetí panny Marie se nachází na starém náměstí zvaném dodnes Rybí trh v centru historického jádra města Opavy. Kostel je považován za největší stavbu slezské cihlové gotiky v České republice a tvoří hlavní pohledovou dominantu Opavy. Kostel sv. Václava a Moravská kaple je součástí komplexu bývalého Dominikánského kláštera na Pekařské ulici. Pořádají se zde společenské, kulturní a osvětové akce - koncerty, výstavy, umělecké performance, společenská setkání a shromáždění, společenské obřady. Revitalizace Dominikánského kláštera spolu s Kostelem sv. Václava je nutná. Minoritský klášter s kostelem sv. Ducha v Opavě na Masarykově ulici patří neodmyslitelně k dominantám Opavy. Areál je užíván církví, ale východní křídlo umístěné v romantické zahradě slouží veřejnosti. Areál je využíván k významným společenským událostem, konferencím, k pořádání koncertů vážné hudby. Městský dům kultury Petra Bezruče - Součástí je Knihovna Petra Bezruče. Prostory tohoto objektu jako Varhanní sál, Předsálí či Salónek, jsou pronajímány ke kulturním či společenským akcím. Knihovna tohoto městského domu je v zastaralém stavu a její technický stav neodpovídá požadavkům dnešních návštěvníků, je proto potřebná její modernizace. Obecní dům - Bývalá banka na Ostrožné ulici je novobarokní budova, zachovalá kulturní památka. Pro další využití budovy je nutná rekonstrukce. Svou exteriérovou lokalizací a interiérovým potenciálem je budova velmi vhodná pro využití jako kulturního a společenského 64


centra města Opavy. Obecní dům bude svým způsobem organizace i vybavením vytvářet zázemí pro takové aktivity občanů města, které budou mít pozitivní vliv na posílení identity s městem - pořádání společenských a reprezentačních akcí, výstavní činnost, kulturně vzdělávací a osvětová činnost. Nejvýraznější částí Obecního domu by se měla stát expozice o historii města. V současné době existuje schválená architektonicko-dispoziční studie, na základě které byly zahájeny práce na projektové přípravě. Kulturní dům Na Rybníčku - Budova opavského kulturního domu Na Rybníčku neodmyslitelně patří k výrazným architektonickým památkám přelomu 19. a 20. století, kdy se završil proces metropolizace Opavy jako hlavního města samosprávné Země slezské. Toto kulturní zařízení využívané zejména k plesům je ve špatném technickém stavu a nevyhovuje současným požadavkům pro konání kulturních akcí. Pro jeho další využití je nutná rekonstrukce a přístavba budovy. Další objekty architektonického významu: Boží koutek - Starobylý dům vznikl spojením pozdně gotického a renesančního domu. Dům u Bílého koníčka - Měšťanské stavení z konce 16. století. Dům U Mouřenína - Dům s raně barokním jádrem, sloužící v minulosti jako lékárna. Filípkův dvůr - Statek s obytným domem z 1. poloviny 18 století. Müllerův dům - Původně součást Lichtenštejnského zámku z roku 1726. Památník Petra Bezruče - Památník z roku 1926, nachází se v místě zničeného rodného domu P. Bezruče, dnes je památník literárněvědným pracovištěm Slezského zemského muzea v Opavě. Soví hrádek - Stavba z roku 1906, ojedinělá ukázka secesní architektury přesahující běžný průměr a navazující na moderní progresivní proudy architektury.

Shrnutí a zhodnocení situace v oblasti KULTURA, PAMÁTKY Město Opava nabízí celou řadu kulturních památek, které přispívají k atraktivitě jeho vzhledu. Problémem tak není nedostatek kulturních památek, jako spíše jejich stav, popř. jejich naplnění aktivitami, které ve městě chybí a občané a návštěvníci je nemohou využívat, nebo to lze v omezené míře. Lze tedy říci, že mnohé objekty jsou však značně zanedbané a ne zcela účelově využité. Ve městě chybí sál pro větší společenské akce s odpovídajícím vybavením, dále je potřeba více prostor pro výstavy, klubové promítání filmů a menší koncerty.

3.2.6.2.2 Přírodní atraktivity Samotné město Opava nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům množství přírodních atraktivit, a to prostřednictvím Městských sadů a historických parků v centru města. Z hlediska cestovního ruchu je významné také přírodní koupaliště Stříbrné jezero, zatopený bývalý sádrovcový důl. Opava je město s vysokým podílem zeleně v zastavěné části města a byla odedávna proslulá úpravou městských sadů. V době, kdy bývala zemským hlavním městem, jimi mohla soupeřit i s nejvybranějšími parky velkých a významných měst, a to z hlediska celkové zahradní architektoniky, stejně jako z hlediska výběru dřevin. Většina zelených a klidových prostranství (parky, hřiště, pěší zóny, atd.) je však ve špatném stavu, byla by potřeba rekonstrukce a celkové obnovení. Na sklonku 19. století a na začátku 20. století vznikaly nové parkové plochy, a to za původními městskými hradbami. Patří sem například park na náměstí Joy Adamsonové, parková plocha 65


u kostela sv. Hedviky, park na náměstí Slezského odboje, sady u Obchodní a živnostenské komory (Dům kultury P. Bezruče), sady Bezručova náměstí, sady Na Nivě a Na Pastvisku v Opavě – Kateřinkách. Významnou zeleň města tvoří i lipová alej na Olomoucké ulici, která navazuje na parkové objekty Slezské nemocnice a Psychiatrické léčebny v Opavě. Parky:

Dvořákovy sady Janáčkovy sady Křížkovského sady Městské sady Sady Svobody Sady U Muzea Smetanovy sady.

Lokality nejsou uzpůsobeny aktivnějšímu využití ani z pohledu cestovního ruchu, neexistuje zde další infrastruktura cílená na volný čas a návštěvníka. Shrnutí a zhodnocení situace v oblasti PŘÍRODNÍ ATRAKTIVITY Opava se může pochlubit atraktivními zelenými plochami, které zvyšují kvalitu života ve městě, díky možnostem relaxace i provozování některých sportovních aktivit občanů i návštěvníků města. Zároveň lze ale konstatovat, že některé parky nejsou dostatečně vybaveny mobiliářem, je vhodné je doplnit místy pro posezení a například i herními prvky pro děti. V Městských sadech je pak navíc nutné řešit i zpevněné plochy, výsadbu zeleně a případné další navazující investice.

3.2.6.2.3 Sportovní zařízení Popularita sportu ve městě i sportovní výsledky mají velký vliv na další rozvoj sportovních aktivit především u dětí a mládeže. V počtu sportovních sdružení i organizovanosti občanů v těchto sdruženích patří město Opava k nejlepším v rámci celé ČR. Město Opava je vlastníkem nejvýznamnějších sportovních zařízení, které provozuje a poskytuje ke sportovní činnosti. Město Opava se snaží poskytovat občanům možnost veřejně sportovat zdarma díky programu Otevřená hřiště - zpřístupňování školních hřišť a zkvalitňování podmínek pro in-line bruslaře, cyklisty i běžce v prostředí Městských sadů. Podnikatelské aktivity v oblasti sportu zaznamenávají stálý nárůst. Ve městě se nachází řada sportovních zařízení.

Tab. č. 51 - Sportovní zařízení v Opavě Odvětví, sportovní zařízení

Počet

Bowling

4

Fitness

7

Gymnastika

1

Horolezecká stěna

1

Jezdectví

1

Koupání

3

Kuželky

1 66


Minigolf

1

Sauna

1

Sportovní klub

1

Squash

3

Střelnice

1

Tanec

3

Tělovýchovná jednota

1

Tenis

4

Víceúčelová sportovní hala

1

Zimní stadion

1

Zdroj: MIC Opava, www.infocentrum.opava.cz

Nevyhovující sportoviště: Zimní stadion je z části rekonstruován, ještě je třeba provést celkovou rekonstrukci šaten, sociálního zařízení a tribun, které jsou již v nevyhovujícím stavu. Stadion je dobře přístupný, nachází se téměř ve středu města. Řešením nevyhovujícího stávajícího stavu zimního stadionu a velkého zájmu o lední hokej a bruslení by byla výstavba nového zimního stadionu v Opavě. Fotbalový stadion byl rekonstruován, nedostatkem však je nepřítomnost tréninkových ploch v jeho blízkosti. Umělý kanoistický kanál na řece Opavě byl dobudován v roce 2004, je jediným umělým kanálem na severní Moravě. Nedostatkem je chybějící zázemí, loděnice a šatny se nacházejí na opačné straně města. Na kanálu se konají závody českého poháru mládeže. Jezdecký areál v Opavě – jeho existenci ohrožuje výstavba severního obchvatu města, pro zachování jezdeckého sportu v Opavě bude potřeba tento areál přemístit. Městské lázně stavem svého zařízení, chybějícími vodními atrakcemi i kapacitně již nevyhovují současným podmínkám, řešením je výstavba nového bazénu – aquaparku. Městské lázně mají dobrou přístupnost, nacházejí se téměř v centru města.

Dalšími sportovišti ve městě jsou atletický stadion s tartanovou šestidráhou a sektory, hokejbalové hřiště, tenisová hala, tenisové areály, volejbalové areály, kuželny, herny stolního tenisu, skatepark, bikrosová dráha apod. Sportoviště rovněž doplňují sportoviště vybudované v rámci podnikatelských aktivit především fitness centra, centra bowlingu, squashe, tenisu, cvičebních sálů pro aerobic a další aktivity. Některá sportoviště u školních zařízení mají velmi dobrou úroveň včetně tartanových atletických drah, některá však neposkytují podmínky pro tělovýchovu a sport. Shrnutí a zhodnocení situace v oblasti SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ Opava je významným centrem sportovního života v kraji s rozsáhlou sportovní infrastrukturou, která však svým technickým stavem ne vždy odpovídá současným potřebám. Některé objekty určené ke sportovním aktivitám bude nutné vybudovat nově a některé objekty bude nutné rekonstruovat tak, aby splnily standardy pro využití občany města.

67


3.2.6.3 Zanedbaná území a objekty, prostranství Město má velice omezené pravomoci, kterými by mohlo ovlivňovat nápravu dlouhodobě zanedbávaných soukromých domů či pozemků, které jsou v soukromém vlastnictví. Mezi zanedbaná území či budovy Opavané zařadili budovu bývalé nemocnice U Rytířů, průchod Myší díra na Dolním náměstí a špinavé podloubí mezi Slunou a Bredou přímo v centru města. Zchátralá budova bývalé nemocnice U Rytířů patří městu a odhadované náklady na rekonstrukci se pohybují v částce přes sto milionů korun. Město rozhodlo budovu prodat soukromému zájemci, který budovu opraví a vybuduje zde nové byty. Tak zvaná Myší díra (podchod) však patří hned několika vlastníkům. Radnice nemůže do soukromého majetku zasahovat, ale má zájem se dohodnout na společném postupu. Je připravena nabídnout vlastníkům pomocnou ruku. Špinavé podloubí v centru města mezi Slunou a Bredou souvisí s domy, které jsou většinou v soukromém vlastnictví. Za stav domů a navazující podloubí jsou podle Technických služeb odpovědni jednotliví majitelé nemovitostí. Město v této části zajišťuje prostřednictvím Technických služeb částečný úklid chodníků, spočívající ve vyprazdňování odpadkových košů a vysávání odpadků. Hlavní tíha úklidu však leží na samotných majitelích. Objekt bývalé Opavské porodnice předal Moravskoslezský kraj Statutárnímu městu Opava. Ještě letos by měl být vyhotoven investiční záměr na využití celé budovy. Budova bude sloužit podobnému účelu jako stávající penziony pro seniory v Kateřinkách pro ubytování a služby pro jednotlivce i rodin. V příštím roce je počítáno se zhotovením projektu a celková rekonstrukce by mohla být provedena v letech 2010 až 2011. Objektů, které hyzdí historické město Opavu, je na jejím území mnoho. Patří k nim i ruina budovy bývalé Karnoly, která vítá návštěvníky ještě před vjezdem do středu města. Vlastníkem objektu je společnost Gypstrend s.r.o. se sídlem v Kobeřicích. V nejbližších dnech proběhne demolice části dvorní zástavby. Jednou ze zvažovaných možností je překrytí části objektu velkoplošnou reklamou. V současné době je zpracovávána projektová dokumentace. V objektu by mělo vzniknout do budoucna velké administrativní centrum, které bude sestávat z kancelářských ploch a komerčních prostor. Uvažuje se i o podzemním parkovišti, avšak v letošním roce se se zahájením stavby nepočítá, vše je totiž závislé na nalezení klíčového uživatele. Na okraji kylešovického sídliště se nacházejí nedostavěné, zchátralé budovy Městského dopravního podniku Opava a nikdo z místních obyvatel není jejich současnou podobou nadšený. Původně měly být tyto budovy využívány například pro administrativu tehdejšího dopravního podniku, jako hygienické zázemí pro zhruba stovku řidičů MHD, jako kryt civilní obrany, kancelářské prostory tehdejšího početného závodního výboru ad. Další budova, kterou se Opava nemůže chlubit, se nachází na Jánské ulici blízko centra. Jedná se o bývalou ubytovnu Opavan pro sociálně slabé. Budova je v dezolátním stavu - vytřískaná okna, vylámané zvonky, dřevěné rámy postelí opřené o zdi a bývalou vrátnici, viditelná špína a povalující se odpadky. Tato budova je v soukromém vlastnictví a město nemá informace o způsobu jejího dalšího využití. 68


Shrnutí a zhodnocení PROSTRANSTVÍ

situace

v oblasti

ZANEDBANÁ

ÚZEMÍ

A

OBJEKTY,

I když se Opava nepotýká s větším množstvím zanedbaných území, objektů nebo prostrantví, které by významněji ovlivňovalo život v Opavě, lze zde některé nalézt. Takové zanedbané objekty a jejich řešení skýtají potenciál pro další využití a rozvoj města. Problematická je ale skutečnost, že některé z objektů nejsou v majetku města a soukromý sektor nedisponuje dostatečným množstvím prostředků k jejich renovai a novému využití.

3.2.6.4 Rozvojová území Magistrát města Opavy vydal Katalog rozvojových území města Opavy, kde jsou nejvýznamnější nevyužívané plochy určené dle schváleného Územního plánu města Opavy pro novou bytovou výstavbu, průmyslovou výstavbu, výstavbu pro podnikatelské aktivity a případně i pro rekreaci a sport. Většina pozemků v rozvojových územích však není v majetku města a řada z nich byla v minulosti spekulativně nakoupena soukromými subjekty. Město Opava proto zpravidla nebude investorem nové výstavby, nicméně z hlediska zájmů v území má město Opava nezastupitelnou úlohu při komplexním řešení funkčního využití území, věcné a časové koordinace výstavby a jiných činností ovlivňujících rozvoj území (prostřednictvím územního plánu, urbanistických studií, studií rozvoje technické infrastruktury).

Tab. č. 52 - Rozvojové lokality Název lokality


Účel využití

Výměra

Hoštické louky

Kateřinky u Opavy

výstavba rodinných domků

25,3 ha

Kostelnička

Jaktař


3,2 ha

Nový Jaktař

Jaktař


3,6 ha

Žižkova

Opava-Předměstí, Jaktař

bytová výstavba

2,1 ha

Okruhy

Jaktař

bytová výstavba

3,6 ha

Olomoucká - Purkyňova

Opava-Předměstí

bytová výstava

12,1 ha

Obluky

Kylešovice

podnikatelské aktivity

2,8 ha

U Stodol

Jaktař


6,1 ha

Příčky

Jaktař


6,9 ha

Náplatky

Vávrovice, Jaktař


12,5 ha

U Kříže

Vávrovice


14,7 ha

U Cukrovaru I.

Vávrovice


3,3 ha

U Cukrovaru II.

Vávrovice


2,4 ha

Na Komendurském

Malé Hoštice


2,2 ha

Zadní Guslice

Opava-Předměstí

průmysl

12,9 ha

Za Dráhou I.

Vávrovice

průmysl

10,7 ha

Za Dráhou II.

Vávrovice

průmysl

4,2 ha

Na Horní hrázi

Opava-Předměstí, Kylešovice


12,6 ha

Dolní pole

Kateřinky


2,2 ha

Bílovecká

Opava-Předměstí

sportovní areál

3,3 ha 69


Stříbrné jezero

Kateřinky u Opavy

sportovní areál

4,7 ha


Shrnutí a zhodnocení situace v oblasti ROZVOJOVÁ ÚZEMÍ V platném územním plánu města je definováno poměrně velké množství rozvojových ploch jak pro bydlení, tak pro podnikání. Hlavním problémem v jejich širším rozvoji je zejména vlastnická struktura, kdy zde existuje obvykle velké množství soukromých vlastníků. Další překážkou jsou příliš velké ceny nemovitostí – pozemků na daných plochách.

3.2.7 Dostupnost, dopravní a technická infrastruktura 3.2.7.2. Dopravní infrastruktura 3.2.7.2.1 Silniční doprava Silniční doprava je dlouhodobě kritickým místem rozvoje města. Komunikační síť Opavy je charakterizována radiálním systémem hlavních komunikací procházejících centrem. Základní dopravní skelet tvoří silnice I. třídy, které z města činí významnou dopravní křižovatku těchto komunikací na území Moravskoslezského kraje. Opava je významným dopravním uzlem ležícím na dopravní východo-západní ose mezi Ostravou a městy Šumperk a Krnov a na severo-jižní ose spojující Olomouc a Polsko. Na těchto dopravních tepnách můžeme sledovat dlouhodobě rostoucí intenzitu provozu a s rozvojem průmyslu a podnikání v kraji dochází kromě růstu počtu osobních automobilů také ke zvýšení intenzity přepravy nákladní. Z hlediska dlouhodobého rozvoje silniční přepravy je strategickým opatřením napojení města a místních komunikací na mezinárodní dálniční síť. Hlavní dopravní tahy jsou vymezeny silnicemi: Silnice I/11 (Praha - Hradec Králové - Šumperk - Bruntál - Opava - Ostrava - Havířov - Mosty u Jablunkova) zajišťuje dopravní napojení okresu zejména východním směrem na ostravskou aglomeraci. Silnice I/57 (Krnov - Opava - Nový Jičín - Vsetín - Valašské Meziříčí) má zejména v úseku Opava - Krnov stále větší význam pro rozvoj podnikatelských aktivit s napojením na Polsko. Ve městě je vedena od západu až po centrum ve stejné trase jako I/11. Spolu se silnicí I/11 představuje nejfrekventovanější silniční tah ve městě. Silnice I/46 (Sudice - Opava - Litultovice - Moravský Beroun - Olomouc) plní v úseku Sudice - Opava zejména funkci napojení na Polskou republiku. Silnice I/56 (Opava - Hlučín - Ostrava) plní funkci druhého nejvýznamnějšího napojení na Ostravu a představuje hlavní komunikační tah Hlučínska. Silnice II/461 (Opava Komárov - Kylešovice - Otice - Slavkov) propojuje I/11, I/57 a I/46 mimo město.

70


Obr. č. 6 - Intenzita dopravy na silnicích I. třídy v roce 2000 a 2005

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz

Při porovnání map intenzity dopravy z roku 2000 s rokem 2005 můžeme sledovat největší změny především na komunikacích I/11, I/56 a I/57. Na všech silnicích došlo k nárůstu intenzity dopravy o cca 2 tis. automobilů za den. Při součtu intenzity dopravy na obou hlavních tazích na Ostravu, zjistíme, že celkový počet projíždějících automobilů tímto směrem se nachází v rozmezí 20-30 tis. denně, což jasně indikuje potřebu rychlostní komunikace či dálnice spojující Ostravu s Opavou. Takřka zdvojnásobení průjezdu automobilů můžeme sledovat na I/46 vedoucí směrem k hraničnímu přechodu Sudice, celkově tak tímto směrem projede bez mála 4 tis. automobilů za den.

Tab. č. 53 - Výsledky sčítání dopravy v Opavě 2005 Měřeno na výpadovkách z města ve směru:

24 hodin Osobní automobily

Těžká vozidla

Automobilů celkem

Podíl těžkých vozidel v %

Ostrava

13 333

3 835

17 167

22

Hlučín, Ostrava

10 109

2 674

12 783

21

Nový Jičín, Hradec nad Moravicí

8 419

3 649

12 068

30

Krnov

6 089

2 866

8 956

32

Bruntál

4 023

1 726

5 749

30

Olomouc

3 892

1 006

4 898

21

Ratiboř (PL)

2 941

771

3 713

21

Vítkov

1 741

361

2 101

17

50 546

16 888

67 434

Celkem Zdroj: Profil SMO

Větším problémem než je samotný počet automobilů křižujících Opavu je podíl nákladních těžkých aut, jejichž řidiči jsou díky absenci silničního obchvatu města nuceni zajet do centra. Neblahým důsledkem je pak nadměrná hlučnost a prašnost způsobená nákladními automobily. Dle tabulky uvedené výše je největší podíl nákladních automobilů ve směru na Krnov, Bruntál a Nový Jičín. Zde činí těžká vozidla více než 30 % ze všech automobilů jedoucích těmito směry a můžeme předpokládat, že velká část z těchto vozidel městem pouze projíždí. V absolutním vyjádření pak míří nejvíce nákladních vozidel směrem na Ostravu (I/11 a I/56 dohromady 6 509 71


nákladních aut denně), což je dalším pádným důvodem pro výstavbu rychlostní komunikace a s ní spojeného obchvatu města.

Tab. č. 54 - Intenzita dopravy v Opavě (2006) Doprava Osobní automobily Těžká vozidla Celkem z toho kamiony

Celkem

Vnitřní

Výchozí

Cílová

Tranzitní

114 462

65 460

20 965

20 965

7 072

21 019

6 350

5 107

5 107

4 500

135 481

71 765

26 072

26 072

11 572

2 554

96

536

536

1 386

Zdroj: Profil SMO

Tranzitní doprava se podílí na celkové zatíženosti města 8,5 %, výchozí a cílová doprava 38,4 % a nejvyšší podíl 53 % má doprava vnitřní. Celkový součet intenzity dopravy na vjezdech je 75 288 vozidel, z toho je 56 074 osobních automobilů a 19 214 těžkých vozidel včetně kamionů, kterých je 3 844. Nejvíce zatíženým vjezdem je silnice I/11 ve směru od Komárova, kde došlo k největšímu nárůstu těžkých vozidel. Největší celkový nárůst vozidel byl na vjezdu od Krnova. Jednotlivé vjezdy do Opavy jsou seřazeny v následující tabulce dle intenzity, s uvedením nárůstu od roku 1999. Vjezdem s nejvyšším objemem cílové a výchozí dopravy je směr od Komárova, dále od Malých Hoštic a Hradce nad Moravicí. Tato doprava směřuje především do dopravních oblastí centrum města, obchodní centrum Globus a Model Obaly, Kateřinky, obchodní centrum Silesia, Předměstí. Vjezdy s nejvyšším objemem tranzitní dopravy jsou silnice od Komárova, od Krnova a Hradce nad Moravicí. Nejsilnější obousměrné mezivjezdové vztahy jsou mezi Krnovem a Komárovem a mezi Bruntálem a Komárovem.

Tab. č. 55 - Délka komunikací v MSK k 1.7.2007 Dálnice

I. třída

II. třída

III. třída

celkem

Okres délka [km] Bruntál

143,843

277,779

420,315

841,937

Opava

140,610

174,952

473,210

788,772

Nový Jičín

126,405

85,299

394,953

606,657

Frýdek-Místek

133,465

82,343

318,442

534,250

Ostrava

10,112

78,317

76,07

141,933

306,432

Karviná

5,530

93,187

53,389

146,495

298,601

Celkem

15,642

715,827

749,832

1 895,348

3 376,649

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz

V porovnání s ostatními okresy Moravskoslezského kraje je Opava druhým okresem s největším počtem km komunikací (23,4% podíl na délce komunikací kraje). Stejně tak v délce komunikací I. třídy (19,6% podíl na délce komunikací I. třídy v MSK), II. třídy (23,3% podíl na délce komunikací II. třídy v MSK), a první místo zaujímá v délce komunikací III. třídy (25% podíl na délce komunikací III. třídy v MSK).

72


3.2.7.2.1.1 Dostupnost Tab. č. 56 - Nejvíce vytížené komunikace v Opavě (2006) Počet automobilů za 24 hod. Ulice Rok 2000

Rok 2005

Rozdíl v %

Nádražní okruh (7-2831)

20 523

28 698

+40

Těšínská (7-0812)

18 754

20 148

+7

Olbrichova (7-1181)

18 693

17 477

-7

Krnovská (7-0724)

23 036

17 470

24

Praskova (7-5162)

16 310

16 425

+1

Hlučínská - (7-0707)

13 986

16 137

+15

Ratibořská (7-0723)

16 212

14 705

+9

Nákladní (7-5163)

13 588

14 384

+6

Zámecký okruh (7-0811)

11 382

14 382

+26

Zdroj: Profil SMO

K částečnému uvolnění provozu na ulicích Olbrichova a Krnovská došlo díky zprovoznění tzv. vnitřního městského okruhu, se kterým bylo počítáno v předchozím strategickém plánu rozvoje - silnice I/11, ulice Krnovská, ulice U náhonu, Rybářská, Nákladní, Praskova, Nádražní okruh, Olbrichova. Zhoršení situace však můžeme nadále sledovat na Nádražním okruhu, kde došlo k dalšímu růstu intenzity dopravy o 40 %. Kromě zmíněného úseku v centru města byl zaznamenán růst přesahující 40 % ještě na několika dalších komunikacích. Významně narostla intenzita dopravy na ulicích Hradecká (silnice I/57) v centru města a na ulici Olomoucká – z centra až po Slavkov. Na nejvytíženějších místech se zvýšil počet aut až o 69 %. Se zhoršující se dopravní situací v centru Opavy hledají řidiči jiné možnosti průjezdu městem. Roste tak význam menších komunikací především v jižní části města. O více než 40 % stoupla hustota dopravy na silnici II/461, která tvoří spojnici mezi I/11- směr Ostrava, I/57 – směr Hradec nad Moravicí a I/46 směr Olomouc. Problémem této spojky je křižování obytných částí (Kylešovice, Otice) a nedostatečná kapacita komunikace zabraňující plynulému provozu, a dalšímu růstu množství automobilů. Parkování je stejně jako v jiných větších městech problémem především v centru města. Situace se navíc rok od roku zhoršuje neboť dochází k růstu počtu domácností vlastnících jedno či více automobilů. Ze sčítání lidu, domů a bytů z r. 2001 vyplývá, že obyvatelé Opavy vlastní 11 518 osobních automobilů (obyvatelé bytových domů pak odhadem vlastní přibližně 4 500 automobilů). S výstavbou parkovacího domu situovaného na náměstí Osvoboditelů ubyly problémy s parkováním v samotném centru města, avšak i nadále je potřeba klást důraz na efektivní využití parkovacích ploch a výstavby nových parkovišť. Nedostatečná a stále se zhoršující je situace s parkováním na velkých sídlištích (hl. Kateřinky a Kylešovice). Situace v oblastech se zástavbou rodinných domů či menších bytových jednotek je výrazně lepší, neboť v mnoha případech je umožněno stání přímo na pozemku vlastníka domu. Dle současných odhadů odpovídá úhrn garáží pro obyvatele bytových domů cca 2 900 stání. Odstavná stání na terénu pak odhadem mají celkovou kapacitu cca 3 050 míst. Jejich počet je však orientační, parkovací stání vymezená v rámci jednotlivých obytných celků mohou být rovněž využívána pro odstavování vozidel. Odhadem lze pak stanovit přibližný počet odstavných stání na terénu na cca 4 000 - 4 500 míst. Dle stávajících šetření lze stanovit přibližnou potřebu odstavných stání na cca 7 000 míst v nejexponovanějších městských částech. Tuto chybějící kapacitu lze však z části naplnit vhodnou organizací provozu, případně drobnými úpravami komunikační sítě

73


uvnitř jednotlivých sídlišť. Přesto lze odhadovat deficit odstavných ploch v rozsahu cca 5 000 míst. Letos se začíná stavět reprezentativní a bezpečnější připojení Opavy na Ostravu i k dálnici - jedná se o komunikaci I/11. Půjde o stěžejní stavbu v délce 9,7 kilometrů začínající na hranici Ostravy a končící na hranici Mokrých Lazců. Bude vybudováno patnáct mostů včetně severního obchvatu Velké Polomi a Hrabyně. Oficiálně by se stavba měla ukončit v červenci 2012 a cesta z Opavy do Ostravy by trvala zhruba 10 minut. Stavba je neprojektována na devadesátikilometrovou rychlost v hodině. V současné době se také řeší severní obchvat Komárova a to tak, aby se nemusely bourat rodinné domky. V dalších letech bude realizována západní část obchvatu od Stříbrného jezera za Palhanec. První část jižního obchvatu povede kolem Kylešovic. Investorem první části jižního obchvatu města, který povede z Těšínské ulice kolem Kylešovic a skončí na Hradecké ulici, je Moravskoslezský kraj. Stavba by měla být zahájena v roce 2009 a s dokončením se počítá v dalším roce. Současně Opava zpracovává dokumentaci k územnímu řízení pro druhou etapu jižního obchvatu, vedoucího mezi ulicemi Hradeckou a Olomouckou. V případě hladkého průběhu příprav je s realizací počítáno v roce 2010 a s dokončením v následujícím roce. Opavě přibudou kruhové objezdy i křižovatka. Na některých křižovatkách chce město vybudovat kruhové objezdy, které by motoristům zajistily plynulé a bezpečné projíždění. Podle náměstka Mališe jsou tyto stavby organizačně, časově i prostorově náročné a zahájeny budou až po dohodě se státem. Týkají se stávajících křižovatek ulic Ratibořské s Vrchní, Olomoucké s Vančurovou a Dostojevského a Krnovské s Vančurovou ulicí. Projektové práce začnou už příští rok a současně se bude zpracovávat projektová dokumentace nové křižovatky k napojení ulice Mostní na Rybářskou. Například Vančurova ulice by měla nahradit chybějící část jižního obchvatu mezi Olomouckou a Krnovskou ulicí. 28. dubna se konalo oficiální zahájení stavby spojky S1 mezi rondelem u Globusu ke Kauflandu. Silnice v délce 1,760 kilometrů s dvěma mosty přijde na 700 milionů a dokončena by měla být do dvou let.

3.2.7.2.2 Železniční doprava Železniční spojení s městem Opava je zajištěno především prostřednictvím celostátních železničních tratí ČD – č. 310 (Opava – Olomouc) a č. 316 (Ostrava – Opava) a regionální železniční tratě ČD č. 314 (Opava-východ – Svobodné Heřmanice), č. 315 (Opava-východ – Hradec nad Moravicí) a č. 317 (Opava-východ – Hlučín). Železniční tratě č. 310, č. 316 a č. 317 jsou v rámci Moravskoslezského kraje zařazeny do integrovaném dopravního systému (ODIS). V jízdním řádu 2002/3 byl zaveden „MS-takt“ = pravidelné, intervalové vedení osobních vlaků s přípojovými návaznostmi ve vybraných stanicích (z hlediska Opavy se jedná o tratě č. 314, 316, 317). Vlaky dálkové dopravy si objednává Ministerstvo dopravy, vlaky regionální (osobní a spěšné) objednává krajský úřad.

Tab. č. 57 - Počet železničních přejezdů v MSK k 1.7.2007 Okres

I. třída

II. třída

III. třída

Celkem

Bruntál

9

8

17

34

Frýdek-Místek

1

4

7

12

Karviná

2

5

16

23

74


Nový Jičín

6

8

17

31

Opava

10

13

25

48

Ostrava

-

3

5

8

Celkem

28

41

87

156

Zdroj: Profil SMO

Nejvíce železničních přejezdů I. třídy je v okrese Opava, a to 35 % z celkového počtu v kraji, stejně tak je tomu v kategorii II. třídy (32 %) a železničních přejezdů III. třídy (29 %). Na území města se nachází 3 železniční stanice (Opava-východ, Opava-západ a OpavaKomárov) a celkem 4 železniční zastávky (Kylešovice a Vávrovice, Opava zast. a Malé Hoštice). Nejfrekventovanějším nádražím je železniční stanice Opava-východ. Kromě tratí č. 315 a 317 došlo ve všech ostatních směrech během uplynulých 10 let k mírnému poklesu vypravených vlaků. Stejně jako v ostatních regionech lze také v Moravskoslezském kraji sledovat tendenci, kdy lidé dojíždějící z příměstských částí do většího města preferují častější a rychlejší spoje spíše „tramvajového typu“ oproti vysokokapacitním vlakům. Aby nedocházelo k odlivu cestujících na příměstských spojích (ve prospěch automobilové dopravy) je potřeba, aby se České dráhy v delším časovém horizontu přizpůsobovaly poptávce a na regionálních tratích nasazovaly sice menší, ale častější spoje. V tomto duchu je směřován současný i budoucí vývoj Českých drah. V letech 2004-2006 byla provedena modernizace a elektrizace tratě č. 316 Ostrava-Svinov – Opava-východ, která byla uvedena do provozu v prosinci 2006. Na základě toho je vedena převážná část osobních vlaků v relaci Opava-východ – Ostrava-Svinov – Havířov – Český Těšín (– Mosty u Jablunkova – Čadca) a bylo umožněno také odstranění přestupů v OstravěSvinově. Současně byly na uvedenou relaci nasazeny 2 nové moderní pantografické jednotky ř. 471 „CityElefant“. Výhledově se uvažuje s modernizací a elektrizací tratě č. 310 Opavavýchod – Krnov, s prodloužením tratě č. 317 Opava-východ – Hlučín až do Ostravy (možnost systému RailTram). Dalšími předpokládanými kroky je výstavba přímého napojení trati č. 316 na Krnov bez nutnosti zajíždět do stanice Opava-východ. Železniční doprava v současném pojetí a rozsahu provozovaných spojů se musí v zájmu svého uchování integrovat s autobusovou dopravou alespoň do té doby, kdy budou finanční prostředky na zavedení lehké kolejové dopravy, která bude v budoucnosti preferována. V této souvislosti byla v roce 2007 ve stanici Opava východ dokončena výstavba přestupního uzlu hromadné dopravy. Další významná iniciativa spočívá v minimalizací křížení železničních tratí s hlavní komunikační sítí silnic.

3.2.7.2.3 Městská hromadná doprava Městská hromadná doprava je zajišťována pravidelnými autobusovými a trolejbusovými linkami provozovanými Městským dopravním podnikem Opava, a.s. (MDPO, a.s.), který je od roku 2003 součástí systému ODIS. ODIS je dopravní systém zahrnující linky příměstské i městské dopravy a železnici. Jeho hlavním charakteristickým znakem je jednotný přestupní tarifní systém umožňující uskutečnit cestu na jeden jízdní doklad s potřebnými přestupy, a to bez ohledu na zvolený dopravní prostředek a dopravce. V současné době je hromadná doprava v Opavě a okolí zajišťována v síti 128 zastávek, mezi kterými je provozováno 14 autobusových a 11 trolejbusových linek. Hlavní subjekty, které ve městě působí na poli hromadné přepravy osob, jsou TQM - holding s.r.o., Connex Morava a.s., ČSAD Vsetín a.s., ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s. a Nikolas tours a.s., aj.

75


V rámci programu „Mobilis“ ve spolupráci s MMO byly v letech 2004-2006 realizovány úpravy zastávek MHD na „bezbariérové“. Celkem se jednalo o 23 zastávek. Na tuto aktivitu by se MDPO, a.s. chtěl zaměřit i v budoucnu. V roce 2006 byla v souvislosti se zapojením hybridních trolejbusů provedena optimalizace jízdních řádů s firmou Dynamic Future s.r.o. pomocí dynamického modelu. Změna přispěla dalšímu rozvoji zákaznicky orientovaného přístupu MHD a zefektivnění přepravy osob. Na základě sledování z roku 2006 je možno identifikovat nejvíce vytížené spoje a zastávky MHD. Nejfrekventovanější zastávkou MHD v Opavě je dlouhodobě zastávka „Divadlo“ a nejvíce vytíženým spojem linka trolejbusu 201. Důležitým ukazatelem je celkový počet přepravených osob a počet ujetých linkových kilometrů (počet kilometrů ujetých všemi dopravními prostředky MHD). MDPO, a.s. se dlouhodobě snaží vyjít cestujícím vstříc a uspokojit jejich přepravní potřeby. Proto dochází k průběžnému navyšování počtu linkových kilometrů, způsobenému jak zvyšující se frekvencí spojů, tak zřizováním spojů nových.

Tab. č. 58 - Počet linkových kilometrů a přepravených osob MHD Rok Linkových km Průměrně / den Přepravených osob Průměrně / den

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2 790 495

2 861 961

2 906 187

2 891 494

2 986 102

2 870 756

7 465

7 841

7 962

7 900

8 181

7 865

13 179 000

12 998 000

13 016 000

13 556 000

13 727 000

13 330 000

36 107

25 611

35 660

37 038

37 608

37 444

Zdroj: Strategie rozvoje MDPO, a.s. do r. 2010

V letech 2001-2003 bylo možné zaznamenat pokles počtu přepravených osob o cca 800 tis. ročně oproti stavu v roce 2000. Důvodů, proč ke své přepravě zvolili obyvatelé méně často hromadné prostředky MHD mohlo být několik. Jedním z důvodů poklesu počtu přepravených osob mohla být změna ceny pohonných hmot, kdy se lidem vyplatilo (respektive nepřipadalo drahé) cestovat autem. Pro posouzení vlivu změny cen PHM na změnu počtu cestujících byla provedena korelační analýza, kde byly porovnány časové řady počtu přepravených osob za rok s průměrnou cenou pohonných hmot (průměrná cena PHM, byla vypočítána jako vážený průměr ceny benzínu Natural 95 (podíl 70 %) a nafty (podíl 30 %) v daném roce. Výsledky jsou zachyceny v následujícím grafu.

76


Graf č. 7 - Počet přepravených osob v závislosti na cenách pohonných hmot

Zdroj: Strategie rozvoje MDPO, a.s. do r. 2010

S klesající cenou PHM tak rovněž klesl počet cestujících v dopravních prostředcích MHD. Změna cen PHM mohla být jedním z faktorů, který ovlivňuje počet cestujících využívajících pro cestování v Opavě dopravní prostředek MHD. Významný vliv (pravděpodobně vyšší než cena PHM) má pro nárůst počtu cestujících v posledních letech (výjimkou je rok 2006) kvalita poskytovaných služeb – především přizpůsobení jízdních řádů potřebám cestujících, navýšení počtu linkových kilometrů (nové linky, zvýšení frekvence přepravy) a zvýšení kvality autobusů a trolejbusů. Cenová politika - zvýšení cen jízdného (dle následující tabulky) je odpovídající kvalitě poskytovaných služeb a cestující jsou ochotni ji akceptovat. Od roku 2000 dochází k průběžné obnově vozového parku, kdy klasické autobusy a trolejbusy jsou nahrazovány nízkopodlažními vozidly. V dubnu 2007 byl společností provozující MHD v Opavě proveden průzkum spokojenosti přepravované veřejnosti se službami MDPO, a.s. Dotázáno bylo 631 cestujících. 87,32 % dotázaných cestujících je se službami dopravce zcela nebo spíše spokojeno, což svědčí o dobré orientaci podniku na zákazníky. Celkově odpovídá dopravní nabídka v Opavě požadavkům zákazníků. Zhoršení oproti výsledkům průzkumu z roku 2004 lze zaznamenat v oblasti přesnosti, spolehlivosti, návaznosti spojů a poměru cena - výkon. 3.2.7.2.4 Letecká doprava Významným prvkem dopravy je Letiště Leoše Janáčka v Ostravě Mošnově. V současné době zároveň probíhá výstavba nového logistického centra, které umožní rozvoj přepravy zboží a otevře tak v kraji nové příležitosti. Významnou otázkou do budoucna je proto kvalitní napojení Opavy na letiště v Mošnově a zajištění pravidelné dopravní linky. Pro leteckou dopravu na území okresu Opava je určeno letiště v Zábřehu, které má statut veřejného vnitrostátního letiště a v tuto chvíli slouží pro sportovní a zemědělské účely.

3.2.7.2.5 Pěší a cyklistická doprava Město Opava se problematice pěší a cyklistické dopravy systematicky věnuje. Dostavbou komunikační sítě uvnitř města a dostavbou městských okruhů se výrazně zlepší pěší 77


a cyklistická doprava, upevní se vazby mezi centrem města a přilehlými oblastmi obytné zástavby. V posledních letech byla provedena některá opatření ke zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů. Bylo vybudováno speciální osvětlení na přechodech pro chodce v převážné většině komunikací s vysokou intenzitou dopravy, byla provedena instalace dopravních značek omezujících rychlost před školami a počítá se i se spuštěním pilotního projektu strážců přechodů, kteří by měli pomoci městským strážníkům při dohledu nad přechody pro chodce v blízkosti základních a mateřských škol zejména v době odpolední dopravní špičky. Z připravovaných projektů města v oblasti cyklistické dopravy se z hlediska odhadovaného finančního nákladu jeví jako nejvýznamnější výstavba cyklistické stezky č. 55 (Slezská magistrála), propojující západní a východní část Moravskoslezského kraje s návazností na hraniční přechody malého pohraničního styku s Polskou republikou a turistickou oblast Jeseníků. Z dalších připravovaných projektů lze uvést cyklistické stezky Jakartovice – Litultovice – Otice – Opava a Hradec nad Moravicí – Branka u Opavy – Otice – Opava (státní hranice). 3.2.7.3 Technická infrastruktura 3.2.7.3.1 Zásobování vodou Hlavním zdrojem pitné vody pro město je vodárenská nádrž Kružberk s úpravnou vody ve Vítkově - Podhradí, odkud je vedena přivaděči Ostravského oblastního vodovodu (OOV) v majetku SmVaK Ostrava a.s. provozovanými správou OOV. Kapacitní a technický stav distribučních zařízení SmVaK Ostrava a.s., provozovaný PVS - oblast Opava, vyhovuje. Pro město je dostatečná rezerva v zásobování pitnou vodou. Vybudovaná vodárenská zařízení pro Opavu, vzhledem k trvajícímu všeobecnému trendu stagnace ve vývoji spotřeby vody, v současnosti pracují se značnou rezervou a zajistí i do budoucnosti, prakticky bez nutnosti budování základních vodárenských objektů (úpravny vody, čerpací stanice, vodojemy, přivaděče vody), dostatečné zásobování pitnou vodou v oblasti města Opavy. Dle dlouhodobých pozorování odběr vody postupně klesá, zejména u průmyslových odběratelů, kdy za posledních deset let od roku 1997 po rok 2006 klesla denní spotřeba vody v průmyslu z cca 2 000 m3 na cca 1 600 m3. V současnosti tvoří cca 2/3 spotřeby vody (63 %) odběry pro domácnosti. Kromě povrchového centrálního zdroje vody nádrže Kružberk je pro zásobování pitnou vodou využíván ještě místní opavský podzemní zdroj vody „Jaktařský zářez“ a k dispozici je i zdroj podzemní vody ve Velkých Hošticích, na který je v současnosti napojen v oblasti Opavy jen průmysl a vybavenost v místní části Komárov a který může sloužit také jako rezerva.

3.2.7.3.2 Kanalizace a čištění odpadních vod V severovýchodní části k. ú. Opava-Předměstí je vybudována centrální ČOV, na kterou je řešeno napojení městských částí Opava-Město, Opava-Předměstí, Jaktař, Kateřinky, Kylešovice (napojeny jen částečně), Palhanec, přečerpáváním Držkovice a Vávrovice. V k. ú. Suché Lazce je navržena lokální ČOV, na kterou bude dále napojeno k.ú. Komárov. Odpadní vody z k. ú. Zlatníky a Milostovice je navrženo čistit na lokálních ČOV (s vyrovnávacími nádržemi). Vlastní centrální ČOV Opava byla rekonstruována v letech 1996-1997 a zajišťuje eliminaci organických látek, dusíku i fosforu. Nevyhovuje však požadavkům Evropské legislativy (směrnice Rady č. 91/271/EHS) a nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb. z hlediska požadavků v ukazateli Ncelkový (∅ 10 mg.l-1) pro kategorii ČOV s kapacitou > 100 000. Z tohoto důvodu

78


zajistil SmVaK Ostrava projektovanou dokumentaci na další rekonstrukci ČOV s cílem zajistit splnění tohoto parametru pomocí kaskádové aktivace.

3.2.7.3.3 Elektrická energie Město Opava je energií zásobováno prostřednictvím distribuční sítě VN 22 kV a je napájeno ze dvou transformačních stanic TS 110/22 kV ve Velkých Hošticích a TS 110/22 v Jaktaři. Dodávky el. energie na území města jsou zajišťovány převážně prostřednictvím Severomoravské energetiky a.s. Stávající distribuční síť VN 22 kV je dostatečná a pokrývá současné i výhledové nároky na zásobování elektrickou energií. Naproti tomu je limitujícím faktorem v dalším rozvoji spotřeby stávající distribuční síť nízkého napět (NN). Přesto by měl být stav dostatečný v případě běžného zvýšení potřeb domácnosti. Zvýšení odběru vyvolaném novými odběrateli bude nutno řešit novými trafostanicemi či zvýšením instalovaného výkonu v současných trafostanicích. Pro zajištění větší bezpečnosti sítě a zvýšení jistoty dodávky elektrické energie je možno propojit stávající kabelovou síť a venkovní vedení v několika uzlových bodech. Vzhledem k plošné plynofikaci a stávajícím cenovým tarifům se nepředpokládá využití elektrické energie ve větší míře pro vytápění domů a bytových jednotek. Cca 5 % bytů využívá elektrickou energii pro vytápění, stejně jako pro vaření. Pro vytápění je využíváno přibližně 7 % spotřeby elektrické energie obyvatelstva. Předpokládá se, že s postupným nárůstem počtu nových bytů a podnikatelských objektů bude růst energetické zatížení asi o 3 % ročně. Celkové energetické zdroje jsou přitom dostatečné, neboť s rozvojem města můžeme také očekávat rozvoj kvality bydlení a snižování jeho energetické náročnosti. S přihlédnutím k faktu, že elektrická energie není významným zdrojem pro vytápění domů a bytů, je možno očekávat úspory především ve spotřebě zemního plynu. Na území města jsou nevhodné podmínky pro větrné elektrárny a geotermální energie.

3.2.7.3.4 Plyn Opava je napojena na dálkový vysokotlaký plynovod (VTL) rozvod zemního plynu přicházející z Ostravy. Soustava rozvodu plynu pokrývá město v dostatečné kapacitě. Výkon regulačních stanic pro dodávku plynu do plynovodní sítě je využit z cca 63 %. Technický stav sítě je dobrý a zaručuje spolehlivost dodávky zemního plynu. Městská plynovodní síť je kombinovaná, provozovaná ve dvou tlakových úrovních nízkotlak – středotlak. Celková délka městské plynovodní sítě je cca 170 km, z celkové délky sítě je více než polovina (86 km) vybudována v letech 1991-2002, podíl plynovodní sítě vybudované do r. 1960 je pouze 3,3 %. V provozu je sedm z osmi vysokotlakých regulačních stanic (všechny byly rekonstruovány a jsou ve velice dobrém stavu) a čtyři středotlaké stanice. Mimo správu Severomoravské plynárenské, a.s. je na území města ještě 7 VTL regulačních stanic, které nezásobují veřejnou plynovodní síť a jsou v majetku odběratelů zemního plynu. Hlavním dodavatelem plynu ve městě je Severomoravská plynárenská a.s., která do budoucna počítá s výměnou plynovodů nízkotlakých sítí na některých místech a úpravami stávajících regulačních stanic. Generel plynofikace města Opavy předpokládá nárůst spotřeby zemního plynu do roku 2017 oproti roku 2003 o cca 21 % a maximální hodinová spotřeba se zvýší z 27 000 m³/hod na 38 000 m³/hod. Zemní plyn v současné době odebírá zhruba 90 % obyvatel a to hlavně na topení a vaření.

79


3.2.7.3.5 Teplo Zásobování teplem je na území města Opavy zajišťováno společností Opatherm, která zde provozuje jednu parní, jednu horkovodní a jednu teplovodní tepelnou soustavu. Mimo soustavu centrálního zásobování teplem (CZT) je teplo distribuováno také společnostmi Dalkia, Bytové družstvo Rozvoj a Stavař, především prostřednictvím okrskových, blokových či domovních kotelen. Dle Územní energetické koncepce je potřeba tepla a příprava teplé užitkové vody plně pokryta ze stávajících zdrojů napojených na soustavu CZT. Výkon kryje současnou potřebu a zdroje plní stávající emisní limity znečišťování ovzduší. Ekonomická efektivnost však nerespektuje státní energetickou koncepci, neboť není uplatňována kombinovaná výroba tepla a energetické energie. Rozvoj CZT mírně komplikuje struktura bydlení v Opavě, kdy pouze 40,9 % činí hromadné bydlení, ve kterém je obecně jednodušší zavedení a využití CZT než u rodinných domů, oproti průměru 65,6 % v Moravskoslezském kraji. V oblasti úspory tepelné energie hraje významnou roli zateplování domů. Zatímco panelové domy jsou velmi rychle postupně zateplovány, velká část budov patřících městu (např. přes 600 bytů) je z tohoto hlediska opomíjena. V oblasti centrálního zásobování teplem není třeba řešit výstavbu nového zdroje. Pro zajištění spolehlivosti dodávky tepla a možnosti dalšího připojování odběratelů by mělo průběžně docházet k rozvoji stávajících soustav CZT. Zajímavým zdrojem tepla je využití tepelných čerpadel. Dávají reálný předpoklad využití hlavně v nových objektech splňujících podmínky ČSN 730540.

3.2.7.3.6 Telekomunikace, datové sítě, GIS, integrovaný záchranný systém 3.2.7.3.6.1 Telekomunikace V Opavě došlo v uplynulých letech k významnému rozvoji jak na poli hlasových, tak datových služeb. Společnost Telefónica O2 Czech Republic je hlavním poskytovatelem místního, meziměstského a mezinárodního telefonního styku spolu s dalšími službami jako je TELEFAX, POSTFAX, veřejná radiokontaktní služba, veřejná datová služba, pronájem digitálních okruhů pro přenos dat, služby euroISDN, Internet OnLine a propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů v systému GSM – Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Komunikace prostřednictvím mobilních telefonů je v Opavě zajišťována prostřednictvím BTS (Base Transceiver Station) stanic operátorů mobilních sítí Telefónica O2 (18 stanic) T-Mobile (11 stanic) a Vodafone (17 stanic). Tyto stanice jsou umístěny především na výškových budovách, komínech, příp. jako maskované na kostelní věži. V současnosti je v Opavě provozováno 7 digitálních ústředen napojených na digitální hostitelskou ústřednu HOST Opava. Ta je přímo napojena na tranzitní ústředny TÚ Ostrava a TÚ Brno, které zajišťují vnitrostátní i mezinárodní telefonický styk. Město Opava je zařazeno do telefonního obvodu (TO - 55) Moravskoslezský kraj.

3.2.7.3.6.2 Datové sítě Účastnická přípojná síť ve městě je řešena především úložnými kabely, které jsou v blízkosti ústředen vedeny v kabelovodech. V ostatních městských částech jsou účastnické přípojné sítě po rekonstrukci, provedeny úložnými kabely v kombinaci s nadzemním vedením podle místních 80


podmínek. Převážná část účastnické přípojné sítě ve městě a městských částech má vyhovující parametry. Územím města Opavy a všech ostatních sídel prochází kabely dálkové optické sítě ve správě Telefónica O2 a.s.. V území je dále rozšířena dálková přenosová síť vybudovaná společností SELF servis s.r.o. Brno, která zajišťuje telekomunikační služby pro společnosti RWE Transgas, Radiokomunikace a další. Význaným komerčním poskytovatelem internetu a telekomunikačních služeb prostřednictvím optické sítě je společnost Opavanet a.s. 3.2.7.3.6.3 Geografický informační systém V uplynulých letech byl dobudován Geografický informační systém (GIS), který v současnosti provozují např. společnosti GEOMETRA OPAVA, spol. s r.o. a EKOTOXA OPAVA s.r.o. Digitalizované a průběžně aktualizované jsou plány infrastruktury, katastrální mapy s vrstvením na polohopisný podklad, čísla domů, ulice, inženýrské sítě. 3.2.7.3.6.4 Integrovaný záchranný systém Do IZS můžeme zahrnout hasičský záchranný sbor včetně dobrovolných hasičů, zdravotnickou záchrannou službu, rychlou zdravotnickou pomoc, rychlou lékařskou pomoc, leteckou záchrannou službu, lékařskou službu první pomoci, Policii ČR, městskou policii atd. Město Opava by mělo i do budoucna společně s orgány státu dále zdokonalovat činnost všech složek IZS. Intenzita zásahové činnosti v teritoriu města Opavy je v porovnání se zbylým územím okresu nadprůměrná.

Oblast dostupnosti a mobility v této kapitole je doplněná o technickou infrastrukturu. Dostupnost a mobilita na území statutárního města Opava patří k nejpalčivějším problémům. Vzhledem k vlastnickým vztahům (silnice I. třídy jsou v majetku státu a spravuje je Ředitelství silnic a dálnic, silnice II. a II. tříd jsou ve vlastnictví Moravskoslezského kraje a spravuje je Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, železnici spravuje Správa železniční dopravní cesty), má statutární město Opava jen malý prostor (např. iniciační, poradní, konzultační) k řešení těchto „dopravních“ problémů. Na druhou stranu můžeme konstatovat, že rozvojové investiční akce se v této oblasti připravují nebo již realizují (komunikace I/11 Ostrava – Opava, řešení obchvatu Komárova, druhá etapa jižního obchvatu města, vedoucího mezi ulicemi Hradeckou a Olomouckou, spojka S1 mezi okružní křižovatkou u Globusu ke Kauflandu, město řeší budování kruhových objezdů, plánuje výstavbu důležitých cyklostezek). V posledních letech byla provedena některá opatření ke zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů. Bylo vybudováno speciální osvětlení na přechodech pro chodce v převážné většině komunikací s vysokou intenzitou dopravy, byla provedena instalace dopravních značek omezujících rychlost před školami. V městské hromadné dopravě dochází k průběžné obnově vozového parku, kdy klasické autobusy a trolejbusy jsou nahrazovány nízkopodlažními vozidly. Tyto projekty řeší samostatně provozovatelé veřejné dopravy v rámci rozvoje poskytovaných služeb.

81


3.2.8 Veřejná správa Město Opava je statutárním městem, (dle §4 zákona č.128/2000 Sb., o obcích).

3.2.8.1 Řídící a správní struktura Nejvyšším orgánem samostatné působnosti je zastupitelstvo města. Současné pětačtyřicetičlenné Zastupitelstvo Statutárního města Opavy bylo zvoleno v listopadu 2006 na čtyřleté období. Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zasedání zastupitelstva svolává a zpravidla řídí primátor města. Zastupitelstvo je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Zasedání zastupitelstva města jsou veřejná, magistrát města Opavy informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání. Aktuální program nejbližšího jednání Zastupitelstva Statutárního města Opavy je zveřejňován zhruba 10 dní před jednáním, plánované termíny zasedání jsou zveřejněny na stránkách Statutárního města Opavy (www.opava-city.cz). Podkladové materiály pro zasedání Zastupitelstva Statutárního města Opavy jsou uloženy vždy nejpozději 6 pracovních dní před konáním zasedání Zastupitelstva Statutárního města Opavy na podatelně Magistrátu města Opavy. Materiály jsou občanům volně k nahlédnutí, je možné požádat na podatelně o kopii vybraných materiálů, a to za úplatu. Zájemci si zde také mohou zakoupit materiály vypálené na CD nosiči. Do otevřené rozpravy k jednotlivým bodům programu se přihlašují občané písemně, či zvednutím ruky. Písemnou přihlášku mohou vyplnit ručně nebo elektronicky, jsou dostupné na stránkách SMO. Výkonným orgánem města v samostatné působnosti je Rada Statutárního města Opavy, volená z řad členů Zastupitelstva Statutárního města Opavy a jemu odpovědná. Rada Statutárního města Opavy je tvořena na základě rozhodnutí ustavujícího zasedání zastupitelstva dne 1.11.2006 těmito osobami: primátor Zbyněk Stanjura (ODS), náměstci Jaroslav Horák (ČSSD) a Pavel Mališ (ODS). Členové městské rady Marek Veselý, Marián Staňo, David Slavata, Karel Bureš (všichni ODS), Daniel Žídek, Pavel Vágner, Jan Píšala (všichni ČSSD) a Milan Cvek (SNK-ED). Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné, harmonogram zasedání je zveřejněn na stránkách SMO. Rada může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. Rada je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; taktéž k platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejich členů.

Město má postavení veřejnoprávní korporace, v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Město má vlastní majetek a finanční zdroje, hospodaří s nimi samostatně za podmínek stanovených zvláštním zákonem. Město spravuje své záležitosti samostatně a při výkonu samostatné působnosti se řídí jen zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány k jejich provedení. Město dále vykonává státní správu (přenesená působnost) v rozsahu stanoveném zvláštními zákony. Při výkonu státní správy se řídí zákony a ostatními obecně závaznými předpisy a v jejich mezích usneseními vlády a směrnicemi ústředních orgánů státní správy. V čele úřadu stojí primátor, výkonným orgánem státní správy je tajemník. Magistrát města Opavy má 17 odborů včetně interního auditu, který v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole provádí interní audit, tj. nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému orgánů SMO.

82


Tab. č. 59 - Veřejná správa Úřad

Adresa

Magistrát města Opavy odbor výstavby Stavební úřad Krnovská 71 746 26 Opava

Kontakty - telefon / e-mail / web 553 756 111 [email protected] http://www.opava-city.cz

Finanční úřad

Finanční úřad v Opavě Masarykova třída 2 746 01 Opava

553 681 111 [email protected] http://www.statnisprava.cz/rstsp/adresar.nsf/i/10694

Úřad práce

Úřad práce v Opavě Bochenkova 2712/4 746 01 Opava

553 608 111 [email protected] http://portal.mpsv.cz/sz/local/op_info

Katastrální úřad

Katastrální pracoviště Opava Praskova 11/194 746 55 Opava

553 698 111 [email protected] http://www.cuzk.cz/kp/opava

OSSZ

OSSZ Opava Těšínská 42 746 98 Opava

553 604 111 [email protected] http://www.cssz.cz/cz/kontakty/

Hygienická stanice

Územní pracoviště Opava Olomoucká 82 746 01 Opava

553 715 388 [email protected] http://www.khsova.cz

Zdroj: Regionální informační servis, www.ris.cz

Tab. č. 60 - Vzdělanostní struktura zaměstnanců Magistrátu města Opavy Typ vzdělání

Magistrát města

Střední odborné s výučním listem

4

Úplné střední všeobecné

38

Úplné středné odborné

139

Vyšší odborné

7

Vysokoškolské

89

Doktorské

6

Zdroj: Profil SMO

Největší počet zaměstnanců magistrátu má úplné střední odborné vzdělání, přičemž průměrný věk zaměstnanců Magistrátu města Opavy je 42 let. Zvláštním orgánem dle zákona o obcích je Městská policie Opava, která plní úkoly při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku na katastrálním území Statutárního města Opava, zejména dohled nad dodržováním Obecně závazných vyhlášek SMO. Radou města je schválený maximální počet 60 strážníků.

83


Město spravuje své záležitosti samostatně při výkonu samostatné působnosti a vykonává také státní správu v rámci přenesené působnosti. Řídí se zákony, obecně závaznými předpisy, usneseními vlády a směrnicemi ústředních orgánů státní správy.

3.2.8.2 Informovaná společnost Czech POINT neboli Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál je asistovaným místem výkonu veřejné správy, kde každý člověk může získat všechny informace o údajích, které o něm vede stát v centrálních registrech a kde bude moci také učinit jakékoliv podání ke státu. K tomuto systému se koncem ledna připojila i opavská radnice. Občanům tedy končí doba zbytečného obcházení úřadů, hodinová čekání či zdlouhavé dojíždění. Opavský magistrát nabízí občanům možnost, jak se rychle a bez zbytečných prodlev dostat k ověřeným výpisům z centrálních státních registrů. Lidé mohou na počkání získat výpis z rejstříku trestů, z živnostenského a obchodního rejstříku či z katastru nemovitostí. Informace o městě či magistrátu najdou občané nejen na oficiálních stránkách Statutárního města Opavy (www.opava-city.cz). Město vydává také zpravodaj SMO, který vychází vždy v prvním týdnu v měsíci. Je rozšiřován Českou poštou, s.p. a také je umístěn na internetových stránkách SMO. Mezi nejčastější vyhledávané informace na stránkách SMO patří kontakty na pracovníky magistrátu, informace o jednotlivých odborech, dokumenty vyvěšené na úřední desce, volná pracovní místa či informace o veřejných zakázkách. Také bylo 1.1.2003 založeno Městské informační centrum Opava (dále jen MIC). Je součástí Magistrátu města Opavy - odboru Kancelář primátora. Hlavní činností MIC je bezplatné poskytování především turistických informací. Jako vedlejší činnost nabízí MIC Opava prodej pohlednic a suvenýrů s motivem města, prodej map a publikací o městě a okolí a dále nabízí kopírovací a průvodcovské služby. Bezplatně je pro návštěvníky rovněž internet. Od roku 2003 je MIC Opava oficiálním turistickým informačním centrem a je certifikováno Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism. Na stránkách MIC (www.infocentrum.opava.cz) lze najít informace o městě, možnostech ubytování, stravování, kultuře a mnohé další. Stránky MIC jsou stejně jako stránky SMO dostupné ve čtyřech jazykových mutacích (česky, polsky, anglicky, německy). Podle Výročních zpráv o poskytování informací podle §18 zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za léta 2004 - 2006 bylo celkem podáno 69 písemných žádostí o informace, z toho 1 byla v roce 2005 zamítnutá. Za toto období byla podána jedna stížnost, a to v roce 2006. Průběžně jsou poskytovány informace na základě ústně podávaných žádostí. Ve srovnání s populačně srovnatelnými městy (Frýdek-Místek, Zlín) převýšil v počtu dotazů Opavu Frýdek-Místek v každém sledovaném roce 2004-2006. Zlín ani Frýdek-Místek za toto období neregistrují žádnou podanou stížnost.

Tab. č. 61 - Poskytování informací MMO za léta 2004-2006 2006

2005

2004

Počet písemně podaných žádostí o informace

23

31

15

z toho zamítnutých

0

1

0

Počet stížností podaných podle § 16a

1

0

0


84


Za poskytnutí informací bylo v roce 2004 vybráno 2 845 Kč, v roce 2005 1 040 Kč a v roce 2006 931 Kč. Příjmy z této činnosti tedy klesají.

V rámci zkvalitňování služeb občanům skončilo v březnu stěhování opavského magistrátu do areálu na Krnovské ulici, které mělo za cíl maximálně soustředit činnosti magistrátu, jež se nejvíce týkají občanů města Opavy, ale i občanů celého území obce s rozšířenou působností (41 obcí) do uceleného úřednického kampusu, kde bude moci občan pohodlně dojet a vyřídit maximum záležitostí na jednom místě s minimální časovou ztrátou. V areálu na Krnovské ulici se odbory magistrátu nacházejí ve třech budovách: -

Krnovská 71 – budova A (již využívaná MMO) Městská policie Opava odbor vnitřních věcí, odd. přestupků odbor dopravy, odd. dopravních přestupků (část)

-

Krnovská 71 – budova B (již využívaná MMO) odbor dopravy odbor vnitřních věcí (evidence obyvatel, matrika, OP, CD, mimo odd. přestupků)

-

Krnovská 71 – budova C (nově rekonstruovaná budova, dříve budova Slezského gymnázia) odbor sociálních věcí odbor majetku města odbor školství odbor životního prostředí odbor hlavního architekta a územního plánu kancelář tajemníka, odd. havarijního a krizového řízení odbor výstavby odbor obecní živnostenský úřad odbor informatiky odbor kontroly (dočasně)

Pro lepší orientaci občanů v daném areálu byla zahájena instalace přehledného jednotného naváděcího orientačního systému, který je bude provázet nejen v samotném areálu, ale také v jednotlivých budovách. V oblasti správy věcí veřejných město Opava neustále zlepšuje své služby - byly spuštěny nové webové stránky, zavedena nová služba CzechPoint a proběhlo stěhování Magistrátu za účelem vyřízení úředních věcí na jednom místě. Funguje zde informační centrum, je vydáván Zpravodaj Hláska a publikace, propagační a informační materiály o Opavě. Pro případ ohrožení občanů kalamitami je připravován systém varovných SMS. Magistrát města Opavy usiluje o maximální možnou otevřenost úřadu ve vztahu k občanům a i nadále má prostor využívat svůj potenciál a zlepšovat se v oblasti komunikace s občany, i když tato oblast nepatří mezi problémy, které Opavany nejvíce trápí. 3.2.8.3 Výměna zkušeností, partnerská města Zastupitelstvo města Opavy schválilo na svém zasedání ze dne 20. února 2007 Koncepci zahraniční spolupráce Statutárního města Opavy 2007-2010 (číslo usnesení 47/3 ZM 07). Tento materiál je veřejný, závazný a definuje směřování zahraniční politiky města v nejbližších 85


letech. V koncepci se jednoznačně uvádí, které činnosti jsou prioritní a co by na druhou stranu nemělo být do budoucna podporováno z rozpočtu města. S ohledem na omezené finanční zdroje bude při rozhodování o realizaci či podpoře dílčích projektů přihlíženo k prioritám stanoveným v této koncepci. Cílem zahraniční spolupráce Statutárního města Opavy je: prezentace města v zahraničí, získávání informací a výměna zkušeností při řešení dílčích problémů měst mezi Opavou a jejími zahraničními partnery, podpora cestovního ruchu na Opavsku a ekonomického rozvoje regionu, podpora zahraniční spolupráce opavské mládeže a studentů, prezentace cizích kultur a jiných životních stylů opavským občanům, podpora spolupráce v oblasti školství, kultury, sportu apod. Partnerským městem je Ratiboř (Polsko) - 16leté partnerství, Liptovský Mikuláš (Slovensko) 44leté partnerství, obnoveno před 6 lety, a Roth (Německo) - smlouva o partnerství byla podepsána v červnu 2003. Mezi spřátelená města a regiony patří Katovice (Polsko), kde ještě není spolupráce stvrzena smlouvou, stejně tak Tsukuba (Japonsko) nebo North East Region (Velká Británie). Město Opava hledá dalšího německého partnera, stejně tak i rakouského. Opava také patří do Kooperační sítě evropských měst střední velikosti, která sdružuje 32 členů z deseti států Evropy. Na tématických zasedáních dochází k výměně zkušeností mezi účastníky. Opava je členem sítě od roku 2005, dosavadní spolupráce byla vyhodnocena jako úspěšná a předpokládá se členství města i v následujících letech. V budoucnu je možné zapojení města i do jiných sítí měst. Vždy je však nutno pečlivě zvážit smysluplnost zapojení města do konkrétní mezinárodní sítě měst a s ní spojenou nepřímou návratnost nákladů.

Opava v rámci Koncepce zahraniční spolupráce podporuje aktivity zaměřené na propagaci města, výměnu informací a zkušeností se zahraničím jak prostřednictvím partnerských měst v Polsku, Slovensku i Německu, spřátelených měst či prostřednictvím Kooperační sítě evropských měst střední velikosti, ve které je Opava členem. Město má zájem navazovat zahraniční spolupráci i s dalšími městy v Německu či Rakousku.

3.2.9 Finanční analýza města Hospodaření statutárního města Opavy vychází ze zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ze zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a souvisejících právních předpisů. Základními nástroji finančního hospodaření jsou roční rozpočet Statutárního města Opavy a jeho rozpočtový výhled, který slouží pro finanční plánování města ve střednědobém horizontu a sestavuje se na období 2 let (v současném období 2008 je to výhled na roky 2009 a 2010). Jako věcný poklad pro stanovení rozvojových priorit města, které se ve střednědobém horizontu promítají především do výše struktury kapitálového rozpočtu města, je Strategický plán ekonomického a územního rozvoje města (schválený zastupitelstvem města v prosinci 2007) jako jeden ze základních obecně zaměřených strategických dokumentů města. Konkrétnějším podkladem je pak plán investičních akcí, který každý rok schvaluje rada i zastupitelstvo města (jsou zde uváděny investiční akce, které jsou určeny k realizaci na daný rok i akce, které jsou plánovány pro rok následující). 86


Základní finanční analýza Statutárního města Opavy se do jisté míry může stát teoretickým východiskem pro stanovení objektivního finančního plánu daného IPRM. Podrobněji v členění na jednotlivé roky období 2006 - 2010 je tato analýza stanoveným způsobem provedena v tabulce v Příloze č. 15. Pro tuto analýzu byly pro léta 2006 a 2007 použity údaje ze skutečného plnění schváleného rozpočtu města, údaje pro rok 2008 vycházejí ze schváleného rozpočtu města po konsolidaci a údaje na roky 2009 a 2010 pocházejí z Rozpočtového výhledu. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Běžné příjmy celkem: 1) daňové příjmy (třída 1): a) daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů (daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů právnických osob za obce) b) daně ze zboží a služeb v tuzemsku (daň z přidané hodnoty) c) daně a poplatky z vybraných činností (poplatky za znečišťování ovzduší, odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, poplatek za likvidaci komunálního odpadu, poplatek ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, odvod výtěžku z provozování loterií, příjmy za zkoušky odborné způsobilosti od žadatelů o řídičské oprávnění, správní poplatky) d) majetkové daně (daň z nemovitostí) 2) nedaňové příjmy (třída 2): a) příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem (příjmy z poskytování služeb a výrobků, příjmy z prodeje zboží (již zakoupeného za účelem prodeje), ostatní příjmy z vlastní činnosti, odvody příspěvkových organizací, příjmy z pronájmu pozemků, příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí, ostatní příjmy z pronájmu majetku, příjmy z úroků, příjmy z podílu na zisku a dividend) b) přijaté sankční platby a vratky transferů (přijaté sankční platby, ostatní příjmy z finančního vypořádání předchozích let od jiných veřejných rozpočtů, ostatní přijaté vratky transferů) c) příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy (přijaté neinvestiční dary, přijaté pojistné náhrady, přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady, ostatní nedaňové příjmy, příjmy z úhrad dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů) d) přijaté splátky půjčených prostředků (splátky půjčených prostředků od podnikatelských subjektů, splátky půjčených prostředků od obyvatelstva) 3)

přijaté transfery (část třídy 4): a) neinvestiční p přijaté transfery (neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu, neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu, ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu, neinvestiční přijaté transfery od obcí, neinvestiční přijaté transfery od krajů, převody z vlastních fondů hospodářské činnosti, převody z vlastních rezervních fondů)

87


Kapitálové příjmy a přijaté investiční dotace: 1) kapitálové příjmy (třída 3): a) příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy (příjmy z prodeje pozemků, příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí, příjmy z prodeje ostatního hmotného dlouhodobého majetku, přijaté příspěvky na pořízení dlouhodobého majetku) 2) přijaté transfery (část třídy 4): a) investiční přijaté transfery (investiční přijaté transfery ze státních fondů, ostatní investiční přijaté transfery ze státního rozpočtu, investiční přijaté transfery od krajů) Financování (třída 8): 1) financování z tuzemska (položky 81xx) a) Krátkodobé financování (změna stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech, aktivní krátkodobé operace řízení likvidity – příjmy, aktivní krátkodobé operace řízení likvidity – výdaje). b) Dlouhodobé financování (dlouhodobé přijaté půjčené prostředky, uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků). Příjmy celkem (součet tříd: 1 – 4 – přijaté transfery)

daňové příjmy,

2 – nedaňové příjmy,

3 – kapitálové příjmy,

Běžné výdaje (třída 5) 1) Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné (nejvýznamnější - platy zaměstnanců v pracovním poměru, ostatní osobní výdaje, odměny členů zastupitelstva obcí a krajů, povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění). 2) Neinvestiční nákupy a související výdaje (nejvýznamnější - nákup materiálu, drobný hmotný dlouhodobý majetek, prádlo - oděv - obuv, úroky, studená voda, teplo, plyn, elektrická energie, pohonné hmoty a maziva, teplá voda, služby pošt, služby telekomunikací, školení, nákup služeb, služby peněžních ústavů, opravy a udržování, cestovné, programové vybavení, nájemné za nájem s právem koupě). 3) Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům (nejvýznamnější – neinvestiční transfery nefinančním podnikatelským subjektům – fyzickým osobám, neinvestiční transfery nefinančním podnikatelským subjektům – právnickým osobám, neinvestiční transfery občanským sdružením. 4) Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy téhož subjektu (nejvýznamnější – neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím, platby daní a poplatkům státnímu rozpočtu, vratky veřejným rozpočtům ústřední úrovně transferů poskytnutých v minulých rozpočtových obdobích, platby daní a poplatků krajům, obcím a státním fondům). 5) Neinvestiční transfery obyvatelstvu (nejvýznamnější – sociální dávky).

88


Kapitálové výdaje (třída 6) 1) Investiční nákupy a související výdaje (programové vybavení, ostatní nákupy dlouhodobého nehmotného majetku, budovy – haly – stavby, stroje – přístroje – zařízení, dopravní prostředky, výpočetní technika, umělecká díla a předměty, pozemky). 2) Nákup akcií a majetkových podílů 3) Investiční transfery Výdaje celkem (součet třídy 5 – běžné výdaje a třídy 6 – kapitálové výdaje) FINANCOVÁNÍ Použité prostředky z dlouhodobých úvěrů a dluhopisů – položka 8123 – dlouhodobé přijaté půjčené prostředky. Splátky a tvorba umořovacích fondů dlouhodobých úvěrů a dluhopisů – položka 8124 – uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků.

Za roky 2006 a 2007 je v tabulce Přílohy č. 15 uvedeno 5 největších investičních dotací, které město Opava získalo v daných letech z národních a regionálních zdrojů. Ve sledovaném období nebyly získány významnější investiční dotační prostředky ze strukturálních fondů EU, proto jsou mezi výčtem nejvyšších aktuálních finančních podpor zahrnuty pouze dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje, Ministerstva financí, Ministerstva vnitra a Ministerstva pro místní rozvoj. Částečně se pak dotace podílely na financování 2 ze 13 objemově nejvýznamnějších kapitálových výdajů Statutárního města Opavy (Splašková kanalizace - Malé Hoštice, Hláska – fasáda, rekonstrukce věže) na investiční akce uskutečněné v letech 2006 a 2007. Finanční analýza se nachází v Příloze č. 15.

89


3.3 SWOT analýza Určení a specifikace silných a slabých stránek je základní metodou objektivního vyhodnocení současného stavu ekonomických, sociálních, kulturních a dalších podmínek života na území města Opavy, které jsou determinovány vnitřními faktory. SWOT analýza zahrnuje také vymezení vlivů vnějšího prostředí v podobě příležitostí a hrozeb, které zachycují významné okolnosti, jichž je třeba využít pro rozvoj města, nebo jimž je naopak třeba včas a efektivně čelit. SWOT analýza města Opavy vychází z dílčích SWOT za prioritní oblasti uvedené ve Strategickém plánu (Příloha č. 1 Strategického plánu).

Tab. č. 62 - Komentovaná SWOT analýza města SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

+ Vysoká různorodost ekonomických činností - Nedostatek větších vhodných ploch pro -

ve městě - nezávislost na dominantní firmě nebo oboru Oborová klasifikace ekonomických činností podniků působících ve městě je velmi různorodá. Ve městě není podnik, který by měl rozhodující vliv na ekonomiku a život města.

+ Existence -

dynamicky se rozvíjejících průmyslových firem konkurenceschopných na mezinárodních trzích Tradice průmyslové výroby ve městě, Opava jako významné průmyslové centrum je sídlem firem s dynamickým růstem.

+ Dopravní křižovatka Opavska

-

Významný dopravní uzel silnic I. třídy na území Moravskoslezského kraje.

+ Technická -

infrastruktura odpovídající současným požadavkům města - s výjimkou městských částí Kapacita vodovodní, kanalizační sítě, rekonstruované ČOV, datových a komunikačních sítí je dostatečná, vysoká úroveň plynofikace kromě okrajových částí města.

+ Pestrá nabídka středních škol, město je -

sídlem Slezské univerzity Dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol, různorodost středních škol představuje zázemí pro ostatní části okresu, Slezská univerzita - přirozená základna pro výzkum a vývoj, existence Univerzity třetího věku.

+ Trvalý -

růst počtu obyvatel s vyšším stupněm vzdělání Předpoklad pro budování znalostní ekonomiky a zvyšování konkurenceschopnosti města a regionu.

rozvoj firem - Existence menších rozvojových lokalit. - Nedostatek zkušené a kvalifikované pracovní síly - Oborová struktura, obsah vzdělání a zkušenosti neodpovídají potřebám trhu práce. - Nedostatek specifických turistických a rekreačních atraktivit - Nedostatečně využitý potenciál cestovního ruchu. - Absence odpovídajícího silničního napojení na Ostravu a evropskou dálniční síť - Vysoké zatížení silniční sítě města - Rostoucí intenzita provozu. - Technická infrastruktura v městských částech neodpovídající současným požadavkům města - Nedostatečný stupeň odkanalizování. - Zvyšující se záporné saldo migrace obyvatel - Je zjevné stárnutí obyvatelstva a záporné saldo migrace. - Nevyhovující způsob nakládání s biologicky rozložitelným odpadem - Používání nevhodné kompostovací technologie s produkcí problematického odbytu kompostu. - Zvyšující se plošná zátěž obyvatelstva hlukem - Doprava je největším zdrojem hluku v Opavě nejproblémovější jsou průjezdní úseky silnic centrem města. - Nízká úroveň EVVO - Nedostatečná informovanost veřejnosti zejména o znečišťování ovzduší z domácích topenišť. - Absence komunikační strategie řešící vnitřní i vnější komunikaci SMO

+ Vysoký zájem o bydlení v Opavě 90


-

Vysoká atraktivita bydlení v městských částech, silný zájem o novou výstavbu.

+ Významné centrum kulturního, sportovního -

a společenského života v kraji Množství kulturních památek a institucí, sportovních zařízení, pořádání široké škály nejrůznějších kulturních a společenských akcí.

+ Fungující systém sběru, svozu a separace -

komunálních odpadů Dostatečná skládková kapacita, existence kompostáren, dotřiďovací linky, sběrných míst pro odkládání nebezpečných, velkoobjemových, dřevních odpadů, odpadů ze zeleně a elektrošrotu, výkupen sběrných surovin.

+ Kvalitní systém zeleně v zastavěné části -

města s vysokým podílem nových výsadeb Podpora aktivit směřující k údržbě a rozvoji zelených ploch, parků, biokoridorů.

+ Přítomnost většiny významných orgánů -

veřejné správy ve městě Sídlo významných veřejných institucí na území města.

a

správních

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

Využití vzdělanostního a školícího potenciálu středních a vysokých škol ke zvýšení ekonomické úrovně města - návaznost vzdělávacího systému pro rozvoj znalostní společnosti a potřeby regionálního trhu práce. Zapojení podnikatelů a institucí působících v cestovním ruchu v oblasti Opavského Slezska do vytváření jednotné marketingové strategie - Zajištění účinnější propagace města i regionu. Výstavba dálnice D47 a napojení města Opavy na evropskou síť silnic (D47, A4), železnic a letiště v Mošnově

× Oddálení výstavby napojení města Opavy na

Vybudování základní dopravní kostry města - obchvatů a středního dopravního okruhu - Odlehčení intenzity dopravy v centru města. Zajištění technické infrastruktury pro nové plochy podnikání a bydlení - Zlepšování podmínek pro rozvoj podnikání. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie, technologií šetrných k ŽP a snižování energetické náročnosti - Zvyšování kvality životního prostředí ve městě. Rozvoj EVVO a její využívání pro řešení vybraných problémů ŽP

Zlepšení systému komunikace SMO

vnitřní

a

-

dálnici D47 a výstavby obchvatů města Riziko komplikací.

× Zastarávání -

dopravní a technické infrastruktury Zanedbání péče o technický stav infrastruktury

× Migrace trvalého rázu mimo území SMO

-

Nezájem obyvatel o město a život v něm v důsledku nízké kvality života a životního prostředí ve městě.

× Zhoršení životního prostředí v případě -

neřešení dopravní situace ve městě Trvalé znečišťování ovzduší a nadměrný hluk z automobilové dopravy především v centru města, nepříznivý vývoj zdravotního stavu obyvatelstva.

vnější

91


3.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru tématu Statutární město Opava je sídlem mnoha kulturních, společenských institucí a kulturních památek (některé jsou chráněny státní památkovou péčí), je místem konání řady významných kulturních akcí regionálního i mezinárodního významu (Bezručova Opava - nejstarší kulturní festival na území ČR, Mezinárodní varhanní festival barokní hudby, Chodníčky k domovu folklorní festival). Chce být dle Vize, formulované ve Strategickém plánu ekonomického a územního rozvoje Statutárního města, nejpříjemnějším a nejpřitažlivějším místem pro život nejen v Moravskoslezském kraji. Na město Opavu jako na důležité centrum spádové oblasti jsou kladeny vysoké nároky především v oblasti hospodářské, sociální a kulturní, občanské vybavenosti a rozvoje volnočasových aktivit obyvatel. Všechny tyto aspekty by se měly zobrazit ve zvýšení kvality života obyvatel města a okolí, které využívá obslužné či pracovní funkce města Opavy, a současně působit na všestranný udržitelný rozvoj města. Analýza demografických údajů města Opavy prokázala, že počet obyvatel v Opavě je klesající a to jednak z důvodu stárnutí (věková skupina obyvatel 0-4 let má již několik let v řadě za sebou výrazně klesající tendenci) a zvyšující se migrace obyvatel (vystěhovalí převyšují počet přistěhovaných) - tento trend může svědčit o nedostatečné kvalitě služeb pro obyvatele města zejména se zaměřením na rodiny s dětmi. Z analýzy oblasti ekonomického rozvoje vyplývá, že podíl cestovního ruchu na rozvoji podnikání a na celkové zaměstnanosti je stejně jako v případě služeb na území města menší, než by bylo adekvátní vzhledem k jeho kulturnímu a historickému potenciálu. Z tohoto důvodu by bylo vhodné se zaměřit na tuto oblast a podpořit vybudování odpovídající infrastruktury a rozvoje služeb pro cestovní ruch a kulturní aktivity jako předpoklad všestranného ekonomického rozvoje města. V oblasti správy věcí veřejných město Opava neustále zlepšuje své služby - byly spuštěny nové webové stránky, zavedena nová služba CzechPoint a proběhlo stěhování Magistrátu za účelem možnosti vyřízení úředních věcí na jednom místě. Funguje zde informační centrum, je vydáván Zpravodaj Hláska a publikace, propagační a informační materiály o Opavě. Město rozvíjí spolupráci zaměřenou na propagaci města, výměnu informací a zkušeností se zahraničím prostřednictvím partnerských či spřátelených měst. Magistrát města Opavy usiluje o maximální možnou otevřenost úřadu ve vztahu k občanům a i nadále má prostor využívat svůj potenciál a zlepšovat se v oblasti komunikace s občany. V rámci oblasti týkající se městského prostředí je problematika bydlení řešena v rámci Integrovaného plánu Statutárního města Opavy - Bydlení (IOP), ale pouze pro sídliště Kateřinky. Další infrastrukturu sídlišť a obytných zón je třeba financovat z vlastních zdrojů města případně jiných dotací. Vytvoření kvalitního zázemí pro obyvatele města povede k jeho zatraktivnění a přispěje k celkovému rozvoji. V oblasti kulturního zázemí a objektů pro kulturní a společenské vyžití jsou tyto objekty značně zanedbané, chátrají a nejsou zcela účelově využité. Taktéž lokality s přírodními atraktivitami nejsou uzpůsobeny aktivnějšímu využití ani z pohledu cestovního ruchu, ani zde neexistuje další infrastruktura cílená na volný čas a návštěvníka. Rozsáhlá sportovní infrastruktura v tomto významném centru sportovního života v kraji svým technickým stavem neodpovídá současným potřebám. Ve městě se nacházejí taktéž zanedbané objekty a území, jejichž řešení skýtá potenciál pro další využití a rozvoj města.

92


Oblast dostupnosti a mobility na území statutárního města Opava patří k nejpalčivějším problémům. Vzhledem k vlastnickým vztahům (silnice I. třídy jsou v majetku státu a spravuje je Ředitelství silnic a dálnic, silnice II. a II. tříd jsou ve vlastnictví Moravskoslezského kraje a spravuje je Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, železnici spravuje Správa železniční dopravní cesty), má statutární města Opava jen malý prostor (např. iniciační, poradní, konzultační) k řešení těchto „dopravních“ problémů. Na druhou stranu můžeme konstatovat, že rozvojové investiční akce se v této oblasti připravují nebo již realizují (komunikace I/11 Ostrava – Opava, řešení obchvatu Komárova, druhá etapa jižního obchvatu města, vedoucího mezi ulicemi Hradeckou a Olomouckou, spojka S1 mezi okružní křižovatkou u Globusu ke Kauflandu, město řeší budování kruhových objezdů, plánuje výstavbu důležitých cyklostezek). V posledních letech byla provedena některá opatření ke zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů. Bylo vybudováno speciální osvětlení na přechodech pro chodce v převážné většině komunikací s vysokou intenzitou dopravy, provedena instalace dopravních značek omezujících rychlost před školami. V městské hromadné dopravě dochází k průběžné obnově vozového parku, kdy klasické autobusy a trolejbusy jsou nahrazovány nízkopodlažními vozidly. Tyto projekty řeší samostatně provozovatelé veřejné dopravy v rámci rozvoje poskytovaných služeb. Úroveň znečištění životního prostředí se výrazně neliší od stavu nacházejícího se v ČR. Ovzduší je znečišťováno automobilovou dopravou nejintenzivněji v centru města a v porovnání s koncentracemi znečišťujících látek na ostatních monitorovacích stanicích v Moravskoslezském kraji je stav ovzduší v Opavě dobrý, imisní limity jsou překračovány pouze polétavým prachem. Kvalita pitné vody trvale vyhovuje hygienickým požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. Převážná část stokové sítě města má dostačující kapacitu pro odvádění odpadních (srážkových, průmyslových i splaškových) vod. Kanalizace je vzhledem ke stáří stokové sítě v poměrně dobrém stavu. Přesto se však vyskytují i stoky ve velmi špatném technickém stavu. Z výsledků hlukového mapování vyplývá, že mezi velký počet obcí, které jsou zasaženy extrémním hlukem, patří i Opava, a ty jasně signalizují, že je třeba mnohem větší objem finančních prostředků než dosud věnovat na boj proti hluku. Možnými zdroji jsou Státní fond dopravní infrastruktury, Operační program doprava a výnosy z mýtného. Ve městě dobře funguje zavedený systém sběru, třídění odpadů. Z analýzy jednotlivých oblastí vyplývá, že je třeba řešit zejména oblast dopravy a městského prostředí. Jelikož je v Opavě mnoho záměrů týkajících se dopravní dostupnosti a dopravy již realizováno či připravováno, byla jako oblast potřebná k řešení vybrána Přitažlivá města. Přitažlivá města je pro Opavu tématem, které je potřeba řešit z důvodu chátrajících historických objektů, nevyhovujících či chybějících sportovišť či neřešeného nevyužívaného prostranství a nedostatečně využitého potenciálu cestovního ruchu. Důležitým předpokladem nejen pro zvelebení městského prostoru a existenci technicky i kapacitně vyhovujícího zázemí pro kvalitní infrastrukturu volného času, kultury a sportu, je ochota a aktivita Magistrátu k řešení stávajícího stavu a vlastnické vztahy, které toto řešení umožňují. Svůj postoj město dokládá přípravou integrovaného plánu rozvoje města jako nástroje k dosažení finančních prostředků, které by se významnou částí podílely na rozvoji a atraktivitě města.

93


4. POPIS TÉMATU Popis tématu Přitažlivá města je vztažen k těmto strategickým cílům:

Zkvalitnit a rozšířit občanskou vybavenost, infrastrukturu a doprovodné služby pro kulturu, volný čas a turistickou atraktivitu města Regenerovat zanedbaná nebo nedostatečně využívaná veřejná prostranství a objekty, památky, klidové zóny a zaostávající lokality města

4.1 Kvantitativní a kvalitativní popis tématu 4.1.1 Deskripce výchozího stavu Kvalita života v Opavě je určována vzájemně provázanými činiteli, mezi které bezesporu patří kvalita infrastruktury a doprovodných služeb pro kulturu, volný čas, kvalita a rovnocenné využití veřejných prostranství, objektů, památek, zaostávajících lokalit ve městě a jejich množství, úroveň a obsáhlost občanské vybavenosti a veřejných služeb. Tyto faktory mají zabezpečit naplnění kulturních, společenských a sociálních požadavků obyvatelstva města. Nabytí odpovídající úrovně života a životních podmínek ve městě se obyčejně ukazuje v zájmu obyvatel o bydlení ve městě a jeho poutavostí pro eventuální nové příchozí, současně se sekundárně podílí na zlepšení ekonomické situace města a přispívá k rozvoji jeho růstové kapacity. Plnohodnotný život obyvatel a spokojenost návštěvníků města Opavy, jakož i zvyšování přitažlivosti města, je potřeba uskutečňovat pomocí regenerace městských území, objektů a prostranství, rozvojem infrastruktury a služeb pro volný čas včetně zkvalitňování turistické infrastruktury, občanské vybavenosti a veřejných služeb. Tato zařízení jsou v Opavě buď ve značně nevyhovujícím technickém stavu nebo chybí vůbec. Značný potenciál má v Opavě městská turistika a kulturně-historické památky. V Opavě se zachovalo mnoho kulturních památek, řada z nich je chráněná státní památkovou péčí a některé nejsou zcela přístupné. "Bílou Opavu", jak město nazval básník Petr Bezruč, charakterizují také četné parky a sady, zejména na obvodu historického jádra města. Vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10.9.1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny byla do seznamu zapsána Městská památková zóna Opava. Ta obsahuje 41 objektů1, mezi které patří památky jako měšťanské domy, kostely, kláštery či měnírna elektrického proudu. Ve městě se nachází také 2 národní kulturní památky (Nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16.8.1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky) a to Kaple sv. kříže a Kostel nanebevzetí P. Marie. Opava disponuje kulturním, architektonickým dědictvím, které láká turisty nejen tuzemské, ale i z Ruska či Pobaltí. Návštěvnost turistů byla v loňském roce o 20 % vyšší než v roce 20062. Opava láká především svými historickými částmi města a také zdejším kulturním vyžitím. K nejnavštěvovanějším atraktivitám patří historické centrum Opavy a Slezské zemské muzeum (založeno 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR a patří k nejvýznamnějším ústavům v republice - expozice přírody a historie Slezska, vývoj životního stylu a umění od gotiky po současnost). Velkému zájmu turistů se také těší výstupy na městskou věž Hláska. Opava má ambice přilákat do města velký počet domácích i zahraničních návštěvníků, proto je nutné rozšířit nabídku produktů a služeb pro cestovní ruch. Nedostatečná nabídka služeb a produktů pro cestovní ruch omezuje příliv zahraničních turistů a snižuje tím výši příjmů, které 1 2

Zdroj: Národní památkový ústav Zdroj: Opavský a Hlučínský deník 94


do Opavy mohou z turismu plynout. Historicko-kulturní tradice dává městu potenciál stát se cílovou destinací cestovního ruchu, avšak tato komparativní výhoda doposud nebyla plně využita. Opava je kulturním centrem regionu s divadlem, muzeem, galeriemi a knihovnami. Pokračuje v rozvíjení tradice konání kulturních akcí a festivalů (Další břehy, Bezručova Opava, Mezinárodní varhanní soutěž Petra Ebena či Opavské kulturní léto, Vánoční a Velikonoční trhy s kulturním programem). Ve městě je řada kulturních zařízení a objektů sloužící kulturním účelům, které se v současné době nachází ve zhoršeném technickém stavu a jejich kapacita či vybavení již často neodpovídá současným nárokům kladeným na kulturu jako součást veřejného života a požadovaným potřebám i moderním standardům a vytváří nedůstojné prostředí pro účinkující i veřejnost (např. Slezské zemské muzeum, Dominikánský klášter, Obecní dům, KD Rybníček, kino Mír atd.). Opava má bohatou sportovní historii ve fotbale i hokeji a počtem sportovních sdružení a občanů v nich organizovaných patří k nejlepším v rámci celé ČR3. Ke sportovní činnosti slouží jak řada městských sportovišť (Víceúčelová sportovní hala, Fotbalový stadion, Zimní stadion, 9 veřejně přístupných sportovišť u základních škol a 6 veřejně přístupných zahrad u mateřských škol, Městské lázně, Městské koupaliště, Skate park)4, tak i komerční zařízení pro sport v rámci podnikatelských aktivit. V Opavě se hraje fotbal, hokej, basketbal a pořádá se zde každoročně minimálně jeden z vrcholných republikových turnajů v beachvolejbalu. Je zde provozován také hokejbal a parkurové jezdectví, na vysoké úrovni je provozována kanoistika. Závodníci Kanoe Klubu Opava patří v juniorských kategoriích ke světové špičce a jejich úspěchy vedly až k tomu, že se na řece Opavě vybudoval umělý kanál vůbec první na Moravě a ve Slezsku, na kterém se pořádají závody českého poháru mládeže. Nedostatkem však je chybějící zázemí např. loděnice a šatny. Opava je nejen univerzitním městem kultury a vzdělání, ale také významným centrem sportovního života v kraji s rozsáhlou sportovní infrastrukturou. Současná sportoviště v Opavě jsou hojně využívána jak občany tak sportovními spolky, avšak svým technickým stavem neodpovídají současným potřebám jak rekreačních tak vrcholových sportovců. K přednostem Opavy patří i přírodní prostředí města a jeho okolí. Veřejná prostranství vybavená odpovídajícím městským mobiliářem (náměstí, ulice, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení) jsou základním společným společenským a komunikačním prostorem, který utváří charakter města i jeho jednotlivých částí a jsou podmínkou obyvatelnosti, přístupnosti a prostupnosti území. Rozsah, kvalita a dostupnost veřejných prostranství, včetně zeleně, jsou jedním ze základních ukazatelů atraktivity a na ní závislé prosperity města. Potřeba jejich ochrany a tvorby vzrůstá se zvýšením vnímavosti obyvatel k otázkám životního prostředí a kvality života i se vzestupem významu volného času a požadavků na rekreaci v životě člověka. Nejvýznamnější symboly městské zeleně jsou Dvořákovy sady, Janáčkovy sady, Křížkovského sady, Městské sady, Sady Svobody, Sady U Muzea, Smetanovy sady ad5. Jde o významnou součást přírodního a kulturního dědictví, které spoluvytváří image města. Parky, veřejná prostranství a klidové zóny s kvalitní vybaveností jsou důležitým místem společenských kontaktů zejména pro malé děti, jejich rodiče i starší občany. Tato prostranství však nejsou uzpůsobena aktivnějšímu využití ani z pohledu cestovního ruchu. Neexistuje zde další infrastruktura cílená na volný čas a návštěvníka a mnohdy zanedbaný stav a nedostatečná údržba veřejných prostranství nepřispívají k obrazu zdravého města, ve kterém je dostatek prostoru i pro krátkodobou rekreaci. Projekty zaměřené na novou výsadbu zeleně, klidové zóny, vybavení městských parků mobiliářem a doprovodnou technickou infrastrukturou poskytnou obyvatelům města důstojné prostředí pro pohodový pobyt.

3

Zdroj: Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007 - 2020, Příloha č. 2 - Profil Statutárního města Opavy 4 Zdroj: Webové stránky Statutárního města Opavy 5 Zdroj: Městské informační centrum 95


V Opavě se také nacházejí nevyužitá či zanedbaná území, která hyzdí tvář města. Řada těchto objektů je však v soukromém vlastnictví a město nemá pravomoci, aby ovlivnilo nápravu těchto dlouhodobě zanedbávaných soukromých domů či pozemků. V Opavě jsou identifikovány nejvýznamnější nevyužívané plochy určené pro novou bytovou výstavbu, průmyslovou výstavbu, pro podnikatelské aktivity a případně pro rekreaci a sport. Z hlediska zájmů v území má město nezastupitelnou úlohu při komplexním řešení funkčního využití těchto území. Obecně zanedbané a nevyužívané prostory a objekty a jejich revitalizace skýtají potenciál pro další využití a pro rozvoj města Opavy.

4.1.2 Deskripce cílového stavu Základním cílem realizace aktivit v rámci tohoto IPRM je stav, kdy Opava bude městem s kvalitními dostupnými službami a bezpečným kulturním a sportovním zázemím splňujícím nejvyšší nároky jako základ plnohodnotného života obyvatel i návštěvníků. Podrobněji jsou globální a strategické cíle popsány v dalších kapitolách. Cíle Opavy být městem s vhodnými podmínkami pro plnohodnotný život obyvatel a spokojenost návštěvníků bude dosaženo prostřednictvím regenerace a obnovy městských území, veřejných prostranství, nevyužívaných či zanedbaných prostor či objektů a zkvalitňováním veřejných služeb. Výsledkem aktivit budou investice do sportovních objektů, kulturních zařízení, zanedbaných či nevyužívaných veřejných prostranství či objektů, což přispěje nejen k tvorbě podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, ale i k rozvoji kulturního a společenského života ve městě. V rámci regenerace veřejných prostranství bude obnovena veřejná zeleň, parky, zároveň budou zřízeny klidové zóny a nové parky, plochy veřejné zeleně a související infrastruktura určená pro oddech a relaxaci obyvatel. V oblasti kultury dojde realizací aktivit IPRM k obnově a technickému zhodnocení stávající občanské vybavenosti sloužící ke kulturním účelům. Bude odstraněn nevyhovující technický stav objektů sloužících kultuře a vyžadující celkovou rekonstrukci, jejichž úprava umožní i jejich širší využití. Zvyšování přitažlivosti města a zlepšování podmínek pro plnohodnotný život obyvatel bude na území města naplňováno také prostřednictvím rozvoje a obnovy občanské vybavenosti pro sport jako části veřejné infrastruktury. V této oblasti budou rekonstruována či vybudována nová sportovní zařízení pro rozvoj sportovních aktivit mládeže, sportovních organizací i široké sportovní veřejnosti ve snaze sladit kapacity těchto zařízení ve městě s poptávkou výše uvedených skupin. Stávající infrastruktura sloužící k uspokojování potřeb obyvatel v oblastech sportu, volného času, neformálních aktivit a práce s dětmi a mládeží bude navíc obnovena a rozšířena tak, aby byl odstraněn nevyhovující technický stav některých objektů, a aby tyto objekty svým stavem odpovídaly současným potřebám a nárokům kladeným na jejich kvalitu. S ohledem na nárůst nároků obyvatel na rozsah a kvalitu veřejných služeb bude rozvíjena a zkvalitňována stávající veřejná infrastruktura a občanská vybavenost na území města tak, aby kapacitně a kvalitativně odpovídala potřebám obyvatel města a měla efektivní dopad na kvalitu života a sociální, kulturní a ostatní životní podmínky obyvatel města. Cílem aktivit integrovaného plánu bude naplnění jeho globálního cíle. Opava se tak stane otevřeným, aktivním, hrdým a reprezentativním městem s kvalitními službami a atraktivními možnostmi trávení volného času. Sportovní a kulturní zázemí budou splňovat nejvyšší nároky, město se bude chlubit čistotou, udržovanou zelení a bezpečnost i dostupnost bude přispívat k plnohodnotnému životu obyvatel a spokojenosti návštěvníků města Opavy.

96


Celkem bude zregenerováno, zrekonstruováno:

15 212 m2 objektů zájmové a volnočasové povahy 9,18 ha plochy parků, sadů, klidových míst 3 objekty kulturně historické povahy

Nově vybudováno bude:

4 712 m2 objektů pro zájmovou a volnočasovou aktivitu

Nově založeno nebo rekonstruováno:

0,88 ha zeleně - parků, sadů, klidových míst

12 objektů bude vybaveno modernizovaným zařízením a vybavením.

97


4.1.3 SWOT analýza - Přitažlivé město Opava Tab. č. 63 - SWOT analýza tématu SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

- Jedno z nejatraktivnějších měst MSK

- Dopravní situace ve městě

- Významné centrum kulturního, vědeckého, sportovního a společenského života v kraji

- Neuspokojivý technický stav některých kulturních, sportovních zařízení, památkových objektů

- Sídlo významných kulturních, vědeckých institucí a jejich rozvojový potenciál

- Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu

- Koncentrace kulturních památek ve městě

- Pomalé odstraňování bariér pro hendikepované

- Vysoká koncentrace zeleně v zastavěných částech města

- Nevyužitý potenciál pro cestovní ruch

- Vysoký počet pořádaných různorodých kulturních akcí v rámci MSK - Existence univerzity s významným růstovým potenciálem - Nadprůměrný počet obyvatel s vyšším vzděláním v rámci MSK

- Některá dostatečně účelově nevyužitá veřejná prostranství - Existence zanedbaných objektů hyzdících vzhled města - Nízká koncentrace vzrostlé zeleně v nezastavěné části města

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

- Vybudování obchvatu města a zlepšení jeho dostupnosti

- Zchátrání historických památek, kulturních a sportovních zařízení

- Obnova a rekonstrukce kulturních a sportovních zařízení, historických staveb

- Zhoršení bezpečnostní situace ve městě

- Vytvoření / rekonstrukce klidových zón (parky, hřiště, pěší zóny, příměstské oblasti) - Účinnější propagace města (vůči stávajícím občanům, potencionálním občanům, vůči návštěvníkům)

- Ztráta atraktivity města - Útlum sportovních a kulturních aktivit ve městě - Postupné snižování počtu obyvatel města

- Otevřená komunikace města a zapojování veřejnosti do dění ve města - Zlepšení podmínek života hendikepovaných - Rozšíření nabídky služeb pro seniory a rodiny s dětmi - Tvorba produktů cestovního ruchu a aktivní marketing - Podpora všech typů i forem vzdělávání a vědeckých činností - Prohloubení spolupráce s podnikatelskými subjekty na území města - Příliv studentů Slezské univerzity - Geografická poloha města - Budování věděcko-technologických parků, inovačních center, podnikatelských inkubátorů

Bodovaná SWOT analýza tématu viz Příloha č. 13. 98


4.3 Vize, globální cíl Vize IPRM Opava „Přitažlivá města“

Opava – metropole Slezska a přitažlivé evropské město

Globální cíl IPRM Opava „Přitažlivá města“

Opava chce být otevřeným, aktivním, hrdým a přitažlivým městem s kvalitními službami a atraktivními možnostmi trávení volného času. Sportovní a kulturní zázemí splňující nejvyšší nároky, udržovaná zeleň a čistota města, jeho bezpečnost a dostupnost budou základem plnohodnotného života obyvatel Opavy a spokojenosti jejich návštěvníků.

4.4 Stanovení cílů, strategie

1.

Zkvalitnit a rozšířit občanskou vybavenost, infrastrukturu a doprovodné služby pro kulturu, volný čas a turistickou atraktivitu města Tento cíl má přímou návaznost na SWOT analýzu tématu:

- rozvíjí silné stránky:

o

Jedno z nejatraktivnějších měst MSK

o

Významné centrum kulturního, vědeckého, sportovního a společenského života v kraj

o

Koncentrace kulturních památek ve městě

- neutralizuje slabé stránky:

o

Neuspokojivý technický stav některých kulturních, sportovních zařízení, památkových objektů

o

Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu

o

Nevyužitý potenciál pro cestovní ruch

- využívá příležitosti:

o

Obnova a rekonstrukce kulturních a sportovních zařízení, historických staveb

o

Rozšíření nabídky služeb pro seniory a rodiny s dětmi

o

Tvorba produktů cestovního ruchu a aktivní marketing

- omezuje ohrožení: o

Zchátrání historických památek, kulturních a sportovních zařízení

o

Ztráta atraktivity města

o

Útlum sportovních a kulturních aktivit ve městě

o

Postupné snižování počtu obyvatel města 99


2.

Regenerovat zanedbaná nebo nedostatečně využívaná veřejná prostranství a objekty, památky, klidové zóny a zaostávající lokality města Tento cíl má přímou návaznost na SWOT analýzu tématu:

- rozvíjí silné stránky:

o

Jedno z nejatraktivnějších měst MSK

o

Koncentrace kulturních památek ve městě

o

Vysoká koncentrace zeleně v zastavěných částech města

- neutralizuje slabé stránky:

o

Neuspokojivý technický stav některých kulturních, sportovních zařízení, památkových objektů

o

Některá dostatečně účelově nevyužitá veřejná prostranství

o

Existence zanedbaných objektů hyzdících vzhled města

- využívá příležitosti:

o

Obnova a rekonstrukce kulturních a sportovních zařízení, historických staveb

o

Rozšíření nabídky služeb pro seniory a rodiny s dětmi

o

Vytvoření/rekonstrukce klidových zón (parky, hřiště, pěší zóny, příměstské oblasti)

- omezuje ohrožení: o

Zchátrání historických památek, kulturních a sportovních zařízení

o

Ztráta atraktivity města

o

Postupné snižování počtu obyvatel města

Při naplňování opatření a aktivit bude vždy brána v potaz dostupnost a využitelnost revitalizovaných objektů pro hendikepované občany a návštěvníky města - do této skupiny jsou řazeni všichni znevýhodnění (vozíčkáři, nevidomí a slabozrací apod., včetně seniorů se sníženou schopností pohybu).

100


5. POPIS OPATŘENÍ, AKTIVIT V souladu s globálním cílem IPRM a obsahem a strukturou Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko, z něhož budou čerpány finanční prostředky na realizaci projektů naplňujících jednotlivá opatření, byly rozvojové záměry města Opavy rozčleněny do strategických cílů, dále do opatření a jednotlivých aktivit (Příloha č. 9). Struktura IPRM je součástí Přílohy č. 16. Při naplňování opatření a aktivit bude vždy brána v potaz dostupnost a využitelnost revitalizovaných objektů pro hendikepované občany a návštěvníky města - do této skupiny jsou řazeni všichni znevýhodnění (vozíčkáři, nevidomí, slabozrací apod., včetně seniorů se sníženou schopností pohybu). Provázanost SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a ROP je prokázána pomocí tabulky v Příloze č. 17.

Tab. č. 64 - Struktura opatření, aktivit IPRM 1.1 Rozvoj a zpřístupnění infrastruktury pro kulturu, sport a volný čas Aktivity 1.1.1 Investice do sportovních objektů 1.1.2 Investice do rozvoje kulturního a společenského života ve městě 1.1.3 Uchování a využití kulturního dědictví

Opatření

1.2 Rozvoj cestovního ruchu Aktivity 1.2.1 Tvorba produktů a rozvoj služeb cestovního ruchu 2.1 Regenerace objektů a lokalit (historických, architektonických, brownfields, ..) Aktivity 2.1.1 Regenerace významných lokalit, příp. brownfields 2.2 Regenerace veřejných prostranství a klidových zón včetně mobiliáře Aktivity 2.2.1 Regenerace a revitalizace stávajících prostranství 2.2.2 Budování nových klidových zón

101


5.1 Přehled závazných a indikativních částí popisu opatření a aktivit IPRM

Závazná část Opatření 1.1 Rozvoj a zpřístupnění infrastruktury pro kulturu, sport a volný čas Indikátory opatření:

65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem ................................................11 912 m2 65 11 04 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy..............................11 912 m2 65 12 01 Plocha nově vybudovaných objektů pro zájmové a volnočasové aktivity...............................................3 047 m2 51 15 31 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných městech...........................................5 Počet objektů s modernizovaným vybavením a zařízením...5 Počet zrekonstruovaných kulturně-historických a technických objektů............................................................2

Zdroj financování opatření:

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko Oblast podpory 3.1 Rozvojové póly regionu

Celkový finanční objem :

456 000 000 Kč včetně DPH

Předpokládaný harmonogram čerpání finančních prostředků (v tis.) 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

CZK - 80 000,00 225 000,00 130 000,00 21 000,00

-

-

-

-

-

-

EUR -

3 333,33

9 375,00

5 416,67

875,00

Kurz: 1 EUR = 24 CZK

Aktivita 1.1.1 Investice do sportovních objektů Na základě socioekonomické analýzy a jednání Pracovní skupiny byl definován sport a zázemí pro jeho rozvoj jako jedno z témat, kterým je třeba věnovat pozornost. Cílem předkládaného IPRM je zkvalitnit prostředí Opavy a její občanskou vybavenost. Tato oblast je stěžejní jak pro přitažlivé město, pro jeho obyvatele, tak také pro jeho návštěvníky. Podmínky pro některé sporty zcela neodpovídají požadavkům aktivních i pasivních sportovců. Sport je v Opavě velmi rozšířený, ale infrastruktura v této oblasti je nedostačující či nevyhovující z pohledu technické kvality i možností alternativních služeb. Aktivita 1.1.1 Investice do sportovních objektů je dílčí částí přispívající k naplnění Opatření 1.1 Rozvoj a zpřístupnění infrastruktury pro kulturu, sport a volný čas a Cíle 1 Zkvalitnit a rozšířit občanskou vybavenost, infrastrukturu a doprovodné služby kulturu, sport, volný čas a turistickou atraktivitu města.

102


Tato aktivita naplňuje specifický cíl výzvy ROP 3.1 – Zajistit rozvoj center měst a zvýšit atraktivitu měst – zvelebit centra, ve kterých je koncentrována velká část ekonomických a společenských aktivit.

Indikativní část Indikátor aktivity:

65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem ..................................................3 200 m2 65 11 04 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy................................3 200 m2 51 15 31 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných městech...........................................1 Počet objektů s modernizovaným vybavením a zařízením...1

Indikativní seznam projektů:

Rekonstrukce tělocvičny na Tyršově stadionu

Finanční objem aktivity:


Zdroj financování aktivity:


Aktivita 1.1.2 Investice do rozvoje kulturního a společenského života ve městě Rekonstrukcí, přístavbou kulturních objektů, zlepšením technického stavu veřejné infrastruktury sloužící kulturním a společenským účelům, zkvalitněním doprovodných služeb pro kulturu dojde k vybudování a zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas a cestovní ruch. Vytvořením odpovídajícího zázemí pro rozvoj kultury a kulturních tradic ve městě se celkově zlepší podmínky a kvalita života osobám využívající veřejnou kulturní infrastrukturu, zvýší se atraktivita a přitažlivost města. Opava jako důležité centrum kulturního a společenského života se potýká se špatným technickým stavem těchto objektů, které nevyhovují současným potřebám. Díky aktivitě, prostřednictvím které se budou moci realizovat projektové záměry zde zařazené, bude Opava atraktivnějším místem s mnoha možnostmi pro zábavu, oddech a relaxaci v kulturních a společenských střediscích. Indikativní část Indikátor aktivity:

65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem ..................................................1 760 m2 65 11 04 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy................................1 760 m2 65 12 01 Plocha nově vybudovaných objektů pro zájmové a volnočasové aktivity...............................................3 047 m2 51 15 31 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných městech...........................................2 Počet objektů s modernizovaným vybavením a zařízením...2


Rekonstrukce a přístavba ZK Ostroj - KD Rybníček Venkovní divadelní scéna, Masarykova tř. 37, Opava 103






Aktivita 1.1.3 Uchování a využití kulturního dědictví Ve městě je řada kulturních zařízení a objektů sloužící kulturním účelům, které se v současné době nachází ve zhoršeném technickém stavu a jejich kapacita či vybavení již často neodpovídá současným nárokům kladeným na kulturu jako součást veřejného života a požadovaným potřebám i moderním standardům a vytváří nedůstojné prostředí pro účinkující i veřejnost. Cílem aktivity 1.1.3 je zvrácení tohoto špatného stavu a zlepšení infrastruktury využívané pro kulturní aktivity. Aktivita 1.1.3 naplňuje opatření 1.1 Rozvoj a zpřístupnění infrastruktury pro kulturu, sport a volný čas Strategického cíle 1. Zkvalitnit a rozšířit občanskou vybavenost, infrastrukturu a doprovodné služby pro kulturu, volný čas a turistickou atraktivitu města. Naplněním této aktivity dojde k zpřístupnění infrastruktury pro kulturu a využití volného času. Historicko-kulturní tradice dává městu potenciál stát se cílovou destinací cestovního ruchu, avšak tato komparativní výhoda doposud nebyla plně využita. Indikativní část Indikátor aktivity:

65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem ..................................................6 952 m2 65 11 04 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy................................6 952 m2 51 15 31 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných městech...........................................2 Počet objektů s modernizovaným vybavením a zařízením...2 Počet zrekonstruovaných kulturně-historických a technických objektů............................................................2


Dominikánský klášter s kostelem sv. Václava Zlepšení technických podmínek činnosti Slezského divadla v Opavě





Závazná část Opatření 1.2 Rozvoj cestovního ruchu Indikátory opatření:

65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem .....................................................300 m2 65 11 04 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy...................................300 m2

104


51 15 31 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných městech...........................................3 Počet objektů s modernizovaným vybavením a zařízením...1 Zdroj financování opatření:





2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

6 000,00

6 000,00

-

-

250,00

250,00

-

-

CZK -

1 500,00

2 000,00

1 000,00 EUR

-

62,50

83,33

41,67


Aktivita 1.2.1 Tvorba produktů a rozvoj služeb cestovního ruchu Na základě socioekonomické analýzy a jednání pracovní skupiny byl definován cestovní ruch jako jedno z nosných témat pro další rozvoj města. Cílem předkládaného IPRM je zkvalitnit prostředí Opavy a její občanskou vybavenost a to také pro návštěvníky nejen obyvatele. Opava je jedno z nejatraktivnějších měst Moravskoslezského kraje, má obrovský potenciál daný lokalizací a historickým vývojem, kulturními památkami apod., který však z pohledu cestovního ruchu není zcela využit. Neexistují zde komplexní produkty ani produktové balíčky, které přispějí k přilákání turistů a zajištění jejich využití ve městě, tak aby byli motivováni zde strávit delší čas. V rámci této aktivity budou vybudovány nové kvalitní navigační a orientační systémy pro obyvatele města a návštěvníky a to nejen historických památek, ale i turistických zajímavostí či důležitých bodů města jako je např. nádraží, hotely apod. Dále se počítá s instalací tzv. historických kamer, které svým uživatelům představí jak daná místa vypadala v historii. Podpořeny budou také aktivity, které přiblíží vědecké poznání široké veřejnosti, díky adaptaci potřebných prostor. Indikativní část Indikátor aktivity:

65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem .....................................................300 m2 65 11 04 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy...................................300 m2 51 15 31 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných městech...........................................3 Počet objektů s modernizovaným vybavením a zařízením...1


Adaptace prostor pro Centrum experimentální prezentace SU Značení turistických atraktivit a turisticky důležitých míst Kukátka do minulosti 105






Závazná část Opatření 2.1 Regenerace objektů a lokalit (historických, architektonických, brownfield) Indikátory opatření:







2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

3 000,00

3 000,00

3 000,00

-

125,00

125,00

-

CZK 40 000,00 55 000,00

3 000,00

3 000,00

EUR 1 666,67

2 291,67

125,00

125,00

125,00


Aktivita 2.1.1 Regenerace významných lokalit, příp. brownfields Naplnění aktivity zpříjemní pobyt v centru města a potažmo i zatraktivní město. Dále je tato aktivita zaměřena na revitalizaci brownfields, mezi které je počítána opuštěná budova bývalé banky, která bude revitalizována a bude jí vtisknut nový obsah, tj. funkce Obecního domu. Druhý typový projekt opravy fasád má zpříjemnit centrum města tím, že opraví vzhled některých budov, které v centru byly postaveny po válce a jejichž vzhled koliduje se vzhledem okolní historické zástavby.

106





Opravy fasád domů v centru města Obecní dům





Závazná část Opatření 2.2 Regenerace veřejných prostranství a klidových zón, včetně mobiliáře Indikátory opatření:

65 01 01 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem ....................................................9,18 ha 65 11 20 Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně........................................................... 0,88 ha 51 15 31 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných městech...........................................5 Počet objektů s modernizovaným vybavením a zařízením...5 65 12 01 Plocha nově vybudovaných objektů pro zájmové a volnočasové aktivity...............................................1 665 m2




139 000 000 včetně DPH


2009

2010

2011

2012

2013

27 000

14 000

1 125

583,33

2014

2015

CZK -

23 000

46 000

29 000

-

-

EUR -

958,33

1 916,67

1 208,33


107


Aktivita 2.2.1 Regenerace a revitalizace stávajících prostranství Aktivita má pomoci zlepšit prostředí zejména v zelených plochách ve městě. Konkrétně se jednán o nový rozměr a revitalizaci využití exponovaného parku Joy Adamsonové, dále o revitalizaci ploch podél řeky Opavy, přírodní dominanty města, které budou moci být lépe a častěji využívány širokou skupinou obyvatel. Dalším typovým projektem je regenerace Městských sadů, kde půjde o zkvalitnění a rozšíření poskytovaných služeb širšímu spektru návštěvníků.


65 01 01 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem ....................................................9,18 ha 65 11 20 Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně........................................................... .0,88 ha 51 15 31 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných městech...........................................3


Městské sady Regenerace břehů řeky Opavy Park Joy Adamsonové





Aktivita 2.2.2 Budování nových klidových zón V rámci této aktivity jsou vytipovány lokality, ve kterých vzniknou zóny odpočinku a relaxace. Jedná se konkrétně o okolí „Stříbrného jezera“ a další významné lokality. Cílem této aktivity je zatraktivnit a upravit také extravilán města různými zásahy do krajiny, na základě koncepce „Zelené hradby“.


65 12 01 Plocha nově vybudovaných objektů pro zájmové a volnočasové aktivity...............................................1 665 m2 51 15 31 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných městech...........................................2 Počet objektů s modernizovaným vybavením a zařízením...5


Klidová místa v Městských sadech - dětské hřiště v prostoru bývalého amfiteátru Klidová místa v centru města



108




5.2 Popis jednotlivých opatření 5.2.1 Opatření 1.1 Rozvoj a zpřístupnění infrastruktury pro kulturu, sport a volný čas

Tab. č. 65 - Popis opatření 1.1

Cíl a prioritní oblast IPRM, který opatření naplňuje

e) Budování a/nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch f) Ochrana a obnova památek a jejich využití pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch 4. Přitažlivá města

Operační program

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko

Prioritní osa

3. Rozvoj měst

Oblast podpory


Výchozí stav

Špatný technický stav objektů a chybějící infrastruktura pro kulturu, sport a volný čas.

Zdůvodnění opatření a popis jak přispěje k naplnění cíle

Infrastruktura v oblasti sportu, kultury a zázemí pro volný čas je nedostačující či nevyhovující z pohledu technické kvality i možností alternativních služeb. Vytvořením odpovídajícího zázemí pro rozvoj kultury, sportu a kulturních tradic ve městě se celkově zlepší podmínky a kvalita života osobám využívající veřejnou kulturní infrastrukturu, zvýší se atraktivita a přitažlivost města.. Ve městě je řada kulturních zařízení a objektů sloužící kulturním účelům, které se v současné době nachází ve zhoršeném technickém stavu a jejich kapacita či vybavení již často neodpovídá současným nárokům kladeným na kulturu jako součást veřejného života a požadovaným potřebám i moderním standardům a vytváří nedůstojné prostředí pro účinkující i veřejnost. Cílem opatření je zvrácení špatného stavu

109


infrastruktury pro kulturu, sport, volný čas. Časový plán realizace opatření

2009 - 2013

Členění opatření do aktivit a jejich stručný popis

1.1.1 Investice do sportovních objektů - Obnova sportovního zázemí, které nevyhovuje současným potřebám. 1.1.2 Investice do rozvoje kulturního a společenského života ve městě Rekonstrukce objektů a zlepšení technických podmínek infrastruktury pro kulturu a společenské vyžití obyvatel a návštěvníků včetně modernizovaného vybavení a zařízení. 1.1.3 Uchování a využití kulturního dědictví - Rekonstrukce, modernizace a vybavení objektů kulturního dědictví se záměrem jejich účelnějšího využití pro kulturní a společenské akce

Subjekty zapojené do realizace opatření

Statutární město Opava, příspěvkové organizace města, vysoké školy.

110


5.2.2 Opatření 1.2 Rozvoj cestovního ruchu Tab. č. 66 - Popis opatření 1.2


e) Budování a/nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch f) Ochrana a obnova památek a jejich využití pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch 4. Přitažlivá města

Operační program


Prioritní osa

3. Rozvoj měst

Oblast podpory


Výchozí stav

Nevyužitý potenciál cestovního ruchu.


Aby ale pocit z návštěvy města byl co nejdokonalejší, je nutné nabízet co nejdokonalejší služby a služby, které učiní návštěvu Opavy něčím specifickým. V současné době je nabídka služeb a produktů pro cestovní ruch nedostatečná, což omezuje příliv zahraničních turistů a snižuje tím nejen atraktivitu města, ale i výši příjmů, které do Opavy mohou z turismu plynout. Projekty, které jsou v tomto IPRM zařazeny, samy mohou přispívat k rozvoji cestovního ruchu, protože činí město přitažlivějším a společensky využitelnějším.

Časový plán realizace opatření

2009 - 2013 1.2.1 Tvorba produktů a rozvoj služeb cestovního ruchu



V rámci této aktivity budou vybudovány nové kvalitní navigační a orientační systémy pro obyvatele města a návštěvníky a to nejen historických památek, ale i turistických zajímavostí či důležitých bodů města jako je např. nádraží, hotely apod. Dále se počítá s instalací tzv. historických kamer, které svým uživatelům představí jak daná místa vypadala v historii. Podpořeny budou také aktivity, které přiblíží vědecké poznání široké veřejnosti, díky adaptaci potřebných prostor. Statutární město Opava, Slezská univerzita Opava

111


5.2.3 Opatření 2.1 Regenerace objektů a lokalit (historických, architektonických, brownfields) Tab. č. 67 - Popis opatření 2.1


a) Obnova zanedbaných území města pro podnikání a/nebo služby b) Úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství 4. Přitažlivá města

Operační program


Prioritní osa

3. Rozvoj měst

Oblast podpory


Výchozí stav

Množství zchátralých objektů a lokalit, které hyzdí vzhled města.


Dojde k naplnění Strategického cíle 2 Regenerovat zanedbaná nebo nedostatečně využívaná veřejná prostranství a objekty, památky, klidové zóny a zaostávající lokality města. Cílem aktivity je zpříjemnit pobyt obyvatelům a návštěvníkům v centru Opavy díky nově opraveným budovám a jejich revitalizovanému vzhledu.


2008 - 2014


2.1.1 Regenerace významných lokalit, příp. brownfields Aktivita je zaměřena na revitalizaci brownfields, mezi které je počítána opuštěná budova bývalé banky, která bude revitalizována a bude jí vtisknut nový obsah, tj. funkce Obecního domu. Druhý typový projekt opravy fasád má zpříjemnit centrum města tím, že opraví vzhled některých budov, které v centru byly postaveny po válce a jejichž vzhled koliduje se vzhledem okolní historické zástavby.


Statutární město Opava, popř. Opavská kulturní organizace.

112


5.2.4 Opatření 2.2 Regenerace veřejných prostranství a klidových zón, včetně mobiliáře Tab. č. 68 - Popis opatření 2.2 Cíl a prioritní oblast IPRM, který opatření naplňuje

b) Úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství c) Zvýšení kvality exponovaných veřejných prostranství ve městech 4. Přitažlivá města

Operační program

Regionální operační Moravskoslezsko

Prioritní osa

3. Rozvoj měst

Oblast podpory


Výchozí stav

Nedostatečně využívaná a zanedbaná veřejná prostranství ve městě včetně objektů, památek, klidových zón a zaostávajících lokalit. Nedostatek klidových zón v extravilánu města.


Opatření řeší nedostatečně využívaná a zanedbaná veřejná prostranství ve městě včetně objektů, památek, klidových zón a zaostávajících lokalit. Dojde k úpravě a regeneraci parků, sadů či prostranství podél řeky Opavy ve městě. Také budou vybudovány nové klidové zóny zejména v extravilánu města a v zaostávajících lokalitách. Dojde tak ke zlepšení vzhledu města a jeho veřejných prostranství i v okrajových částech a k zajištění zón odpočinku i mimo centrum.


2009 - 2015


2.2.1 Regenerace a revitalizace stávajících prostranství - Aktivita má pomoci zlepšit prostředí zejména v zelených plochách ve městě 2.2.2 Budování nových klidových zón - Rozšíření počtu míst pro volný čas a odpočinek Zatraktivnění pobytu na území města pro její obyvatele všech věkových skupin


Statutární město Opava

program

NUTS

II

Podrobný popis aktivit a projektů je uveden v Příloze č. 1. 113


6. POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ, VČETNĚ KVANTIFIKACE CÍLŮ A DEFINOVÁNÍ INDIKÁTORŮ Očekávané výstupy a výsledky IPRM byly podrobně popsány v předchozí kapitole a jsou kvantifikovány v podobě monitorovacích indikátorů. Monitorovací ukazatele IPRM jsou členěny do dvou základních úrovní na výstupy, výsledky. Výstupy představují konkrétní hodnoty hmotných či nehmotných statků dosažené přímo realizací projektů sledující dosažení hlavního a specifických cílů, výsledky jsou pak kvantifikované přínosy, jichž bylo pomocí těchto výstupů dosaženo. Pro každý ukazatel byla stanovena vstupní a plánovaná hodnota, jíž má být realizací IPRM dosaženo a která má rovněž sloužit jako nástroj pro řízení a kontrolu. Na další stránce následuje výčet výstupů, výsledků včetně charakteristiky indikátorů, výchozího a cílového stavu (Tab. č. 69).

114


Tab. č. 69 - Očekávané výsledky a výstupy IPRM Indikátor Název indikátoru ROP 1. INDIKÁTORY VÝSTUPU 51 15 31

Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst

2. INDIKÁTORY VÝSLEDKU Plocha regenerovaných 65 11 00 a revitalizovaných objektů ve městech celkem 65 11 04

Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy

65 12 01

Plocha nově vybudovaných objektů pro zájmové a volnočasové aktivity

-

Počet objektů s modernizovaným vybavením a zařízením

-

Počet zrekonstruovaných kulturněhistorických a technických objektů

65 01 01

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území - ve městech

65 11 20

Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně

Zdroj: MMO

Charakteristika / výpočet Celkový počet projektů zrealizovaných na území města zvyšujících přitažlivost Opavy.

Měrná jednotka

Výchozí stav

Konečný stav

počet

0

15

užitná plocha m2

0

15 212

užitná plocha m2

0

15 212

užitná plocha m2

0

4 712

počet

0

12

počet

0

3

ha

0

9,18

ha

0

0,88

Výpočet: Součet projektových záměrů IPRM. Celková souhrnná výměra plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů. Výpočet: součet všech indikátorů nižší úrovně. Celková výměra regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (sportovní, kulturní povahy). Výpočet: součet položek daného indikátoru Celková výměra nově vybudovaných objektů zájmové a volnočasové aktivity. Výpočet: součet položek daného indikátoru Celkový počet objektů vybavených modernizovaným zařízením a vybavením. Výpočet: Celkový počet objektů Celkový počet rekonstruovaných objektů kulturně historických či technických Způsob výpočtu: součet objektů Celková výměra plochy regenerovaného a revitalizovaného ú zemí - ve městech (parky, sady, klidová místa) Výpočet: součet Celková výměra plochy nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně (sady, parky, klidová místa)


7. FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM 7.1 Časový harmonogram Tab. č. 70 - Časový plán realizace opatření Opatření

Období

1.1 1.2 2.1 2.2

2009 - 2013 2009 - 2013 2008 - 2014 2009 - 2015

Opatření 1.1 zabývající se investicemi do sportovních objektů, kulturního a společenského života ve městě a uchováním a využitím kulturního dědictví jsou realizovány ve stejném časovém období jako Opatření 1.2 obsahující rozvoj a služby cestovního ruchu. O rok dříve než tato opatření se začíná realizovat Opatření 2.1 na regeneraci historických, architektonických objektů a lokalit včetně brownfields a také konec realizace je plánován na rok 2014. Opatření 2.2, které obsahuje regeneraci a budování veřejných prostranství, klidových zón, bude realizováno až do roku 2015. Nejdříve se začne s regenerací chátrajících či technicky nevyhovujících objektů s historickou či architektonickou hodnotou sloužících pro kulturu a společenský život a nakonec jsou plánovány projekty řešící nevyhovující veřejná prostranství, klidové zóny další. Opatření 1.1 Rozvoj a zpřístupnění infrastruktury pro kulturu, sport a volný čas obsahuje následující aktivity: Aktivita 1.1.1 Investice do sportovních objektů Na základě socioekonomické analýzy a jednání pracovní skupiny byl definován sport a zázemí pro jeho rozvoj jako jedno z témat, kterým je třeba věnovat pozornost. Cílem předkládaného IPRM je zkvalitnit prostředí Opavy a její občanskou vybavenost. Tato oblast je stěžejní jak pro přitažlivé město, pro jeho obyvatele, tak také pro jeho návštěvníky. Podmínky pro některé sporty zcela neodpovídají požadavkům aktivních i pasivních sportovců. Sport je v Opavě velmi rozšířený, ale infrastruktura v této oblasti je nedostačující či nevyhovující z pohledu technické kvality i možností alternativních služeb. Aktivita 1.1.2 Investice do rozvoje kulturního a společenského života ve města Rekonstrukcí, přístavbou kulturních objektů, zlepšením technického stavu veřejné infrastruktury sloužící kulturním a společenským účelům, zkvalitněním doprovodných služeb pro kulturu dojde k vybudování a zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas a cestovní ruch. Vytvořením odpovídajícího zázemí pro rozvoj kultury a kulturních tradic ve městě se celkově zlepší podmínky a kvalita života osobám využívající veřejnou kulturní infrastrukturu, zvýší se atraktivita a přitažlivost města. Opava jako důležité centrum kulturního a společenského života se potýká se špatným technickým stavem těchto objektů, které nevyhovují současným potřebám.


Aktivita 1.1.3 Uchování a využití kulturního dědictví Naplněním této aktivity dojde k zpřístupnění infrastruktury pro kulturu a využití volného času. Historicko-kulturní tradice dává městu potenciál stát se cílovou destinací cestovního ruchu, avšak tato komparativní výhoda doposud nebyla plně využita. Ve městě je řada kulturních zařízení a objektů sloužící kulturním účelům, které se v současné době nachází ve zhoršeném technickém stavu a jejich kapacita či vybavení již často neodpovídá současným nárokům kladeným na kulturu jako součást veřejného života a požadovaným potřebám i moderním standardům a vytváří nedůstojné prostředí pro účinkující i veřejnost. Cílem aktivity 1.1.3 je zvrácení tohoto špatného stavu a zlepšení infrastruktury využívané pro kulturní aktivity. Realizace Opatření 1.1 Rozvoj a zpřístupnění infrastruktury pro kulturu, sport a volný čas bude zahájena v dubnu 2009 realizací projektového záměru Rekonstrukce a přístavba ZK Ostroj - KD Rybníček. Ukončení realizace tohoto projektu je předpokládáno koncem roku 2013 projektem Zlepšení technických podmínek činnosti Slezského divadla v Opavě. Opatření se tedy bude realizovat 5 let. Při realizaci tohoto opatření bude vyvíjena spolupráce se Slezským divadlem v Opavě či příspěvkovými organizacemi. Opatření 1.2 Rozvoj cestovního ruchu obsahuje následující aktivity: Aktivita 1.2.1 Tvorba produktů a rozvoj služeb cestovního ruchu V rámci této aktivity budou vybudovány nové kvalitní navigační a orientační systémy pro obyvatele města a návštěvníky a to nejen historických památek, ale i turistických zajímavostí či důležitých bodů města jako je např. nádraží, hotely apod. Dále se počítá s instalací tzv. historických kamer, které svým uživatelům představí jak daná místa vypadala v historii. Podpořeny budou také aktivity, které přiblíží vědecké poznání široké veřejnosti, díky adaptaci potřebných prostor. Realizace opatření 1.2 Rozvoj cestovního ruchu bude zahájena v lednu 2009 projektovými záměry Kukátka do minulosti a Značení turistických atraktivit a turisticky důležitých míst. Ukončení realizace Opatření 1.2 se předpokládá v prosinci 2013 projektem Slezské univerzity Opava Adaptace prostor pro Centrum experimentální prezentace SU. V rámci tohoto opatření bude vyvíjena spolupráce se Slezskou univerzitou. Opatření 2.1 Regenerace objektů a lokalit (historických, architektonických, brownfields) obsahuje aktivity: Aktivita 2.1.1 Regenerace významných lokalit, příp. brownfields Cílem aktivity je zpříjemnit pobyt obyvatelům a návštěvníkům v centru Opavy díky nově opraveným budovám a jejich revitalizovanému vzhledu. Návazným cílem je samozřejmě zatraktivnění města jako celku a další zdokonalování jeho vzhledu. Dojde k vytvoření kvalitních prostor pro pořádání společenských a reprezentačních akcí pro realizaci výstavní činnosti, kulturně vzdělávacích, osvětových a společenských akcí. Také dojde k oživení nevyužívané chátrající budovy, jež bude vytvářet zázemí pro aktivity občanů. Rovněž budou zpříjemněna nejexponovanějšího místa v Opavě, obnoven vzhled starých fasád v centru města na fasády s moderním designem v souladu se stávající historickou zástavbou. Tyto činnosti budou velkým přínosem pro město, jeho obyvatele i návštěvníky. 117


Realizace Opatření 2.1 Regenerace objektů a lokalit (historických, architektonických, brownfields) nastane v říjnu 2008 projektem Obecního domu a uzavře se projektem na obnovu fasád v centru města v roce 2014. V rámci tohoto opatření bude město Opava vyvíjet spolupráci s Opavskou kulturní organizací. Opatření 2.2 Regenerace veřejných prostranství a klidových zón včetně mobiliáře představuje tyto aktivity: Aktivita 2.2.1 Regenerace a revitalizace stávajících prostranství Aktivita má pomoci zlepšit prostředí zejména v zelených plochách ve městě. Konkrétně se jednán o nový rozměr a revitalizaci využití exponovaného parku Joy Adamsonové, dále o revitalizaci ploch podél řeky Opavy, přírodní dominanty města, které budou moci být lépe a častěji využívány širokou skupinou obyvatel. Dalším typovým projektem je regenerace Městských sadů, kde půjde o zkvalitnění a rozšíření poskytovaných služeb širšímu spektru návštěvníků. Aktivita 2.2.2 Budování nových klidových zón V rámci této aktivity jsou vytipovány lokality, ve kterých vzniknou zóny odpočinku a relaxace. Jedná se konkrétně o okolí „Stříbrného jezera“ a další významné lokality. Cílem této aktivity je zatraktivnit a upravit také extravilán města různými zásahy do krajiny, na základě koncepce „Zelené hradby“. Budování nových klidových zón bude lokalizováno zejména v extravilánu města a v zaostávajících lokalitách. Dojde tak ke zlepšení vzhledu města a jeho veřejných prostranství i v okrajových částech a k zajištění zón odpočinku i mimo centrum. Realizace Opatření 2.2 Regenerace veřejných prostranství a klidových zón včetně mobiliáře zahájí skupina projektů se začátkem realizace v roce 2009 (Regenerace břehů řeky Opavy, Klidová místa v Městských sadech - dětské hřiště v prostoru bývalého amfiteátru, Klidová místa v centru města). Ukončení realizace je plánováno na rok 2015, kdy skončí nejdelší projekt tohoto opatření, a sice Regenerace břehů řeky Opavy. Předkladatelem těchto projektů bude Statutární město Opava. Aktivita Řízení IPRM Tato aktivita zahrnuje činnosti z hlediska města jako nositele integrovaného plánu a také jako samostatného předkladatele projektů. Podrobnější charakteristiky jednotlivých opatření se nacházejí v Příloze č. 1 - Popis aktivit a projektů.

Tab. č. 71 - Časový harmonogram realizace jednotlivých aktivit IPRM je uvedena na následující straně.

118


Strategický cíl / opatření / aktivita

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

1.

Zkvalitnit a rozšířit občanskou vybavenost, infrastrukturu a doprovodné služby pro kulturu, volný čas a turistickou atraktivitu města

1.1

Rozvoj a zpřístupnění infrastruktury pro kulturu, sport a volný čas

1.1.1

Investice do sportovních objektů

1.1.2

Investice do rozvoje kulturního a společenského života ve městě

1.1.3

Uchování a využití kulturního dědictví

1.2

Rozvoj cestovního ruchu

1.2.1

Tvorba produktů a rozvoj služeb cestovního ruchu

2.

Regenerovat zanedbaná nebo nedostatečně využívaná veřejná prostranství a objekty, památky, klidové zóny a zaostávající lokality města

2.1

Regenerace objektů a lokalit (historických, architektonických, brownfields)

2.1.1

Regenerace významných lokalit, příp. brownfields

2.2

Regenerace veřejných prostranství a klidových zón včetně mobiliáře

2.2.1 2.2.2

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Regenerace a revitalizace stávajících prostranství

X

X

X

X

X

X

Budování nových klidových zón

X

X

X

X

X

X


7.2 Finanční harmonogram V následující tabulce jsou zaznamenány náklady v jednotlivých letech podle opatření a aktivit.


Tab. č. 72 - Finanční harmonogram IPRM (v Kč) Aktivita

Opatření 1.1

Aktivita 1.1.1

Aktivita 1.1.2

Rekonstrukce tělocvičny na Tyršově stadionu Rekonstrukce a přístavba ZK Ostroj - KD Rybníček Venkovní divadelní scéna

Aktivita 1.1.3

Opatření 1.2

Název projektu

Dominikánský klášter s kostelem Sv. Václava Zlepšení technických podmínek činnosti Slezského divadla v Opavě Značení turistických atraktivit a turisticky důležitých míst

Aktivita 1.2.1

Adaptace prostor pro Centrum experimentální prezentace Slezské univerzity

Opatření 2.2

Opatření 2.1

Kukátka do minulosti

Celkem

Celkový rozpočet

2008

2009

2010

2011

70 000 000

0

0

40 000 000

30 000 000

210 000 000

0

80 000 000

80 000 000

50 000 000

6 000 000

2012

2013

2014

2015

6 000 000

105 000 000

0

0

40 000 000

65 000 000

0

0

65 000 000

500 000

1 000 000

1 500 000

50 000 000

12 000 000 3 000 000

1 000 000

15 000 000

6 000 000

6 000 000

1 000 000

1 000 000

3 000 000

3 000 000

3 000 000

3 000 000

12 000 000 10 000 000 5 000 000

10 000 000 10 000 000 5 000 000

12 000 000

Obecní dům

95 000 000

Opravy fasád domů v centru města

15 000 000

Městské sady Regenerace břehů řeky Opavy Park Joy Adamsonové Klidová místa v Městských sadech dětské hřiště v prostoru bývalého amfiteátru Klidová místa v centru města

32 000 000 72 000 000 10 000 000

20 000 000

10 000 000 20 000 000

15 000 000

1 000 000

14 000 000

10 000 000

2 000 000

2 000 000

2 000 000

2 000 000

2 000 000

159 500 000

276 000 000

163 000 000

57 000 000

23 000 000

40 000 000

55 000 000

Aktivita 2.1.1

Aktivita 2.2.1

Aktivita 2.2.2

721 500 000

40 000 000

3 000 000

3 000 000

-


8. POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI PŘÍPRAVĚ A REALIZACI IPRM 8.1 Partnerství v IPRM Statutární město Opava plánuje, připravuje a realizuje IPRM v souladu s principy partnerství. Možné aktivity zapojení partnerů v průběhu realizace IPRM:

účast v řídícím výboru IPRM, účast v pracovních skupinách IPRM, zapojení partnerů do výběru dílčích projektů, veřejná projednání, informování partnerů pomocí webových stránek apod.

Do přípravy a realizace IPRM mělo Statutární město Opava možnost zapojit relevantní subjekty (partnery) na území města a to ve fázích: 1. 2. 3. 4.

Zpracování socioekonomické analýzy a SWOT analýzy, výběru tématu, definování aktivit vybraného IPRM v rámci již vymezeného tématu, výběru dílčích projektů IPRM v rámci již vymezeného tématu.

Pro přípravu, zpracování a realizaci IPRM byly osloveny subjekty, které jsou důležité pro další formování tváře města v rámci tématu Přitažlivá města. Jsou zde zastoupeni partneři z veřejné správy, podnikatelské sféry i neziskového sektoru. Partneři byli zapojeni ve všech fázích. Tzn. při zpracování socioekonomické analýzy a SWOT analýzy, jsou zapojeni jak v Řídícím výboru, tak se podílejí na činnosti Pracovní skupiny. Ad 1) Zpracování socioekonomické analýzy a SWOT analýzy Socioekonomická analýza byla zpracována v rámci tvorby Strategického plánu ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007-2020 v květnu roku 2007 (Profil Statutárního města Opavy). Na vytváření Profilu statutárního města Opavy se podílely příslušné odbory Magistrátu města Opavy, Český statistický úřad, Úřad práce v Opavě a mnoho dalších institucí, které poskytly aktuální informace a data o obyvatelstvu, místní ekonomické základně a ekonomickém prostředí, infrastruktuře, bydlení, životním prostředí apod. Členové zpracovatelského týmu dále osobně prováděli rozhovory s představiteli nejvýznamnějších institucí ve městě s cílem zjistit informace o rozvojových záměrech. Z takto získaných podkladů byla provedena socioekonomická analýza města, která se stala součástí dokumentu Profil Statutárního města Opavy. Na základě výstupu Profilu města a SWOT analýz sledovaných oblastí schválila Řídící skupina vizi města Opavy a dohodla se na pěti Prioritních oblastech rozvoje (viz dále), kterými je nutno se především zabývat, aby bylo možno naplnit vizi a zajistit potřeby a předpoklady pro další ekonomický a územní rozvoj města. Dále Řídící skupina na svých pravidelných zasedáních přijímala a schvalovala dílčí výstupy strategického plánu, které vzešly z pracovních skupin. Pro potřeby IPRM Přitažlivé město byla socioekonomická analýza aktualizována a doplněna o požadavky INSTRUKCE (Vademecum) pro přípravu integrovaných plánů rozvoje měst pro regionální operační programy pro plánovací období 2007-2013, v průběhu ledna až dubna


2008. Ta byla projednávána na schůzkách Pracovní skupiny Přitažlivá města. Seznam členů Pracovní skupiny i Řídícího výboru je uveden v Příloze 8 a 7.

Ad 2) Výběr tématu Výběr tématu projednal a schválil Řídící výbor, který vznikl transformací Řídící skupiny Strategického plánu ekonomického a územního rozvoje Statutární ho města Opavy pro období 2007-2020. Složení Řídícího výboru respektuje princip partnerství. Partnery jsou zástupci SMO (primátor, náměstci primátora, tajemník), neziskových organizací ve městě, zástupce Hospodářské komory, Slezské univerzity, Slezského divadla i podnikatelských subjektů. Statutární město Opava vždy zajistilo a bude zajišťovat možnost účasti na jednání Řídícího výboru pro zástupce Úřadu Regionální rady. Ad 3) Definování aktivit vybraného IPRM v rámci již vymezeného tématu Na definování aktivit IPRM v rámci tématu Přitažlivá města se podílela Pracovní skupina, ve které jsou zastoupeni pracovníci Magistrátu (odbor přípravy a realizace investic, odbor finanční a rozpočtový, kancelář primátora, odbor hlavního architekta, zástupci odborných institucí, neziskových organizací i Řídící výbor (složení viz 3.7.3 Řídící výbor). Ad 4) Výběr dílčích projektů IPRM v rámci již vymezené tématu Výběr dílčích projektů probíhal zejména na základě výsledků veřejné výzvy k předkládání projektových námětů z února 2008. S konečným seznamem návrhů pracovala Pracovní skupina, která navrhla vypořádání všech námětů a rozdělení vyhovujících námětů do navržených aktivit (postup také popsán v bodě 8.1.2.). Řídící výbor výsledky Pracovní skupiny projednal a provedl několik drobných změn.

8.1.1 Partneři při výběru dílčích projektů v realizaci IPRM a Partneři ve fázi monitorování a hodnocení IPRM Řídící výbor Partner 1: Charita Opava IČ: 43964591 Adresa: Přemyslovců 13/26, 747 07 Opava, Jaktař Právní forma: Církevní organizace OKEČ: 853200 Ostatní sociální péče www: www.charitaopava.cz email: [email protected] Partner 2: Úřad práce v Opavě IČ: 00561118 Adresa: Bochenkova č.p. 2712/4, Předměstí, 746 01 Opava 1 Právní forma: 325 - Organizační složka státu OKEČ: 751300 Činnosti usměrňující podnikání a přispívající k jeho efektivnějšímu chodu www: http://portal.mpsv.cz/ email: [email protected] 123


Partner 3: Slezská univerzita v Opavě IČ: 47813059 Adresa: Na Rybníčku 1, 74601 Opava, Předměstí Právní forma: 601 - Vysoká škola OKEČ: 803020 - Vysokoškolské vzdělávání www: www.slu.cz email: [email protected]

Partner 4: Okresní hospodářská komora Opava IČ: 47673320 Adresa: Nádražní Okruh 27, 746 01 Opava Právní forma: 745 - Komora (s vyjímkou profesních komor) OKEČ: 911100 - Činnosti podnikatelských a zaměstnavatelských organizací www: www.komora.opava.cz email:[email protected] Partner 5: Slezské divadlo Opava IČ: 00100552 Adresa: Horní Náměstí 13, 74669 Opava - Opava, Město Právní forma: 331 - Příspěvková organizace OKEČ: 923200 - Provoz kulturních zařízení www: www.divadlo-opava.cz email:[email protected]

Pracovní skupina Partner 1: Charita Opava IČ: 43964591 Adresa: Přemyslovců 13/26, 747 07 Opava, Jaktař Právní forma: Církevní organizace OKEČ: 853200 Ostatní sociální péče www: www.charitaopava.cz email: [email protected] Partner 2: Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR, o.s. Základní organizace zdravotně postižených horníků Opava IČ: 47813431 Adresa: Liptovská 21, 74706 Opava, Kylešovice Právní forma: 731 - Organizační jednotka sdružení OKEČ: 913 320 Činnosti zájmových svazů, spolků, klubů Partner 3: Opavská kulturní organizace IČ: 75117398 Adresa: Obecní dům, Ostrožná 46, 746 01 Opava Právní forma: Příspěvková organizace Kulturní, společenské a osvětové zařízení, jehož účelem je zabezpečování činností a služeb sloužících k uspokojování potřeb celkového kulturního rozvoje Statutárního města Opavy www: www.opava-city.cz/oko email: [email protected]

124


Partner 4: Slezské divadlo Opava IČ: 00100552 Adresa: Horní Náměstí 13, 74669 Opava - Opava, Město Právní forma: 331 - Příspěvková organizace OKEČ: 923200 - Provoz kulturních zařízení www: www.divadlo-opava.cz email:[email protected]

Partner 5: Slezská univerzita v Opavě IČ: 47813059 Adresa: Na Rybníčku 1, 74601 Opava, Předměstí Právní forma: 601 - Vysoká škola OKEČ: 803020 - Vysokoškolské vzdělávání www: www.slu.cz email: [email protected]

Partner 6: o.s. Za Opavu Adresa: Opava, Předměstí, Hobzíkova 100/3 Právní forma: 701 - Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) OKEČ: 913320 Činnosti zájmových svazů, spolků, klubů www: www.zaopavu.cz email: [email protected]

Partner 7: Bludný kámen o.s. IČ: 66144108 Adresa: Opava, Předměstí, Gudrichova 1332/6 Právní forma: 601 - Vysoká škola OKEČ: 913320 Činnosti zájmových svazů, spolků, klubů www: www.sca-art.cz/duopava/ email: [email protected]

Partner 8: Slezské zemské muzeum IČ: 00100595 Adresa: Opava, Předměstí, Tyršova 705/1 Právní forma: 331 - Příspěvková organizace OKEČ: 925 200 Činnosti muzeí a galerií, ochrana historických památek www: www.szmo.cz email: [email protected]

Partner 9: Základní škola Opava IČ: 70999252 Adresa: Otická 18, 74601 Opava, Předměstí Právní forma: 331 - Příspěvková organizace OKEČ: 801020 Základní vzdělávání www: www.zsoticka.opava.cz/ email: [email protected]

125


8.1.2 Způsob veřejného projednání, shrnutí závěrů a vypořádání připomínek vzešlých z projednání IPRM s veřejností a dalšími subjekty. Veřejnost byla vyzvána prostřednictvím webových stránek města i městského zpravodaje Hláska 2008/02 ke spoluúčasti na tvorbě Integrovaného plánu rozvoje města, k zasílání návrhů projektů (námětů) vhodných k realizaci v rámci tématu Přitažlivá města. Návrhy bylo možné zasílat elektronicky nebo vkládat do připravené schránky na podatelně magistrátu. Celkem se sešlo 78 námětů či doporučení z řad široké veřejnosti i statutárního města Opavy. Návrhy byly pověřeným zpracovatelem IPRM roztříděny podle toho, zdali vyhovují tématu Přitažlivá města v obecné rovině, tak v rámci aktivit definovaných metodickým pokynem ROP. Roztříděné náměty pak projednávala Pracovní skupina na svých jednáních (Příloha č. 4 - Komunikace s partnery), procházela každý námět a dávala k němu doporučení. Náměty po vypořádání Pracovní skupinou projednal Řídící výbor a provedl korekce. Z celkového počtu návrhů projektových námětů vypadly návrhy, které neodpovídaly podporovaným aktivitám tématu Přitažlivá města či vydefinovaným cílům IPRM Přitažlivá města (Příloha č. 10 - Vypořádané náměty projektů IPRM). Veřejné projednávání IPRM Přitažlivá města proběhlo 21. května od 16.30 hod. v aule Slezské university (ul. Na Rybníčku 1). Pozvánka na veřejné projednání: Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností. Vypořádání připomínek Z veřejného projednávání nevzešly připomínky či náměty na doplnění či úpravu.

8.2 Komunikace Důležitým nástrojem pro úspěšnou přípravu a realizaci IPRM je komunikace mezi všemi účastníky. Způsob komunikace je nastaven jednak ve vztahu k řídícímu orgánu ROP a jednak vůči široké opavské veřejnosti.

8.2.1 Komunikace vůči Řídícímu orgánu ROP V přípravné fázi tvorby IPRM byl její postup od začátku konzultován zástupci Řídícího výboru, manažerem IPRM se zástupci řídícího orgánu. Statutární město Opava vždy zajistilo možnost účasti na jednání Řídícího výboru či Pracovní skupiny pro zástupce Úřadu Regionální rady, kterému projektový manažer IPRM zasílal předem písemnou pozvánku. Po skončení jednání byl vyhotoven zápis a zaslán všem zúčastněným včetně zástupce řídícího orgánu. (Prezenční listiny včetně zápisů z jednání Řídícího výboru a Pracovní skupiny jsou obsahem Přílohy č. 4, Pozvánka na veřejné projednání je součástí Přílohy č. 3). Ve fázi realizace IPRM Statutární město Opava může s ŘO konzultovat přípravu, realizaci a monitorování konkrétních dílčích projektů. Město je povinno předkládat Řídícímu orgánu monitorovací zprávy. Město se účastní účelových jednání a seminářů Řídícího orgánu, v průběhu přípravy konzultuje koncept zpracovávaného IPRM na ÚRR.

126


8.2.2 Komunikace vůči veřejnosti Statutární město Opava od začátku příprav IPRM aktivně komunikuje s veřejností a informuje ji o tvorbě IPRM.

8.2.2.1 Webové stránky města Předávání informací probíhá na webových stránkách města (http://www.opava-city.cz/iprm/) - viz Příloha č. 3. K dispozici je také e-mailová adresa ([email protected]) a telefonní číslo (553 756 355) na oddělení rozvoje města na odbor kancelář primátora. Informace veřejnost samozřejmě také získá při osobní návštěvě na tomto oddělení. Na webových stránkách města byla zveřejněná výzva směrem k veřejnosti a jejich aktivní spolupráci do přípravy IPRM formou předkládání návrhů projektů, které by odpovídaly vybranému tématu a mohly by být do IPRM také připojeny. 8.2.2.2 Média (zejména lokální) V únoru 2008 byl také zveřejněn článek v tiskovém zpravodaji města Hláska (Příloha č. 3), zpravodaj statutárního města Opavy, který představil IPRM jako celek, informoval o jeho návaznosti na strategický plán, o výběru tématu „Přitažlivé město“ a o připravovaných projektech, které budou zapojeny do IPRM. Součástí článku byla také výzva směrem k veřejnosti a jejich aktivní spolupráci do přípravy IPRM formou předkládání návrhů projektů, které by odpovídaly vybranému tématu a mohly by být do IPRM také připojeny. O zájmu veřejnosti svědčí fakt, že bylo podáno celkem 78 námětů na projekty, které by obyvatelé rádi v Opavě realizovali. HLÁSKA, zpravodaj statutárního města Opavy, vychází vždy v prvním týdnu v měsíci. Vydavatel: Magistrát města Opavy Tiskne: Strategic Consulting, s.r.o. Rozšiřuje: v Opavě Česká pošta, s.p., Opava Registrován: u Ministerstva kultury ČR pod zn. MKČR E 12483 8.2.2.3 Veřejná projednání Veřejné projednávání návrhu IPRM Přitažlivé město proběhlo 21. května od 16.30 hod. v aule Slezské univerzity (ul. Na Rybníčku 1). Pozvánka včetně prezentace je uvedena v Příloze č. 3 - Komunikace s veřejností.

V obdobném duchu bude pokračovat komunikace v realizační fázi.

127


9. POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY A ZPŮSOBU ŘÍZENÍ IPRM V této kapitole je popsán způsob řízení IPRM a zajištění administrativní kapacity. Podrobně jsou popsány jasně vymezené kompetence a zodpovědnosti jednotlivých subjektů zapojených do řízení IPRM v přípravné fázi a ve fázi realizace IPRM (orgány města, Řídící výbor, Pracovní skupina apod.). Součástí popisu kompetencí je i popis vazby Řídícího výboru na orgány města. Kapitola dále přibližuje nastavení informačních a komunikačních toků mezi jednotlivými subjekty implementace IPRM. Je popsán způsob výběru a schvalování dílčích projektů městem, způsob zajištění monitorování realizace celého IPRM, zodpovědnost za přípravu a schvalování ročních monitorovacích zpráv. Zkušenosti SMO s řízením a administrací projektů jsou uvedeny v Příloze č. 12.

9.1 Řídící struktura IPRM (nastavení informačních a komunikačních toků mezi jednotlivými subjekty implementace IPRM) Obr. č. 7 - Řídící struktura IPRM

128


9.1.2 Statutární město Opava Statutární město Opava je zpracovatelem a předkladatelem IPRM Přitažlivá města a současně je odpovědné za jeho realizaci. Ve všech fázích přípravy, zpracování a realizace IPRM město respektuje princip partnerství a zapojení veřejnosti (podrobněji viz kapitola 8). Statutární město Opava ustavilo pro přípravu, zpracování a realizaci IPRM Řídící výbor IPRM. Město zřídilo rovněž Pracovní skupinu a jmenovalo manažera IPRM, který je odpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Na základě socioekonomické analýzy a svých priorit vymezilo statutární město Opava v IPRM téma Přitažlivá města. Návrh IPRM projedná a schválí Zastupitelstvo Statutárního města Opavy. Statutární město Opava s využitím řídící struktury IPRM a manažera IPRM provádí monitorování realizace jednotlivých projektů a IPRM jako celku. Roční monitorovací zprávu IPRM projednává a schvaluje rada/zastupitelstvo města (statutární orgán). Statutární město Opava může, s ohledem na množství činností, předkládaných projektů či vyšší administrativní náročnost realizační fáze IPRM, navrhnout externí subjekt pro kontrolu realizace, monitoring, či jiné aktivity spojené s realizací IPRM jako doplnění a posílení funkce manažera IPRM. Statutární město Opava může vyhlásit výzvu pro příjem projektových záměrů pro určité opatření / aktivitu. Statutární město Opava provádí výběr projektových záměrů transparentním způsobem, popsaným v IPRM, při respektování pravidel národního a komunitárního práva. Přitom bude dbát na efektivní čerpání SF, na veřejný zájem, na dosažení synergického efektu a bude bránit neoprávněným zisků. Město bude potvrzovat, že předkládaný projekt je v souladu s cíli a prioritami IPRM. Zastupitelstvo rozhoduje o výběru námětů k zařazení do IPRM Přitažlivá města a vydává doklad potvrzující návaznost na IPRM Přitažlivá města.

9.1.3 Řídící výbor Rada Statutárního města Opava schválila dne 22.4.2008 usnesením č. 1138/31 RM 08 zřízení Řídícího výboru Integrovaného plánu rozvoje Statutárního města Opavy a jeho statut za účelem zajištění přípravy a realizace IPRM Přitažlivá města. Řídící výbor vznikl transformací Řídící skupiny Strategického plánu ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007-2020. Složení Řídícího výboru respektuje princip partnerství. Partnery jsou zástupci SMO (primátor, náměstci primátora, tajemník), neziskových organizací ve městě, zástupce Hospodářské komory, Slezské univerzity, Slezského divadla i podnikatelských subjektů. Statutární město Opava vždy zajistí možnost účasti na jednání řídícího výboru pro zástupce Úřadu Regionální rady. Řídící výbor je odpovědný Radě a Zastupitelstvu Statutárního města Opavy. Jeho jednání se řídí Statutem Řídícího výboru IPRM a jednacím řádem Řídícího výboru. Kompetence Řídícího výboru při přípravě a realizaci IPRM: • schvaluje složení pracovních skupin a jejich členy, včetně změn v jejich složení; • připravuje návrh statutu Řídícího výboru; • schvaluje jednací řád Řídícího výboru. Řídící výbor je oprávněn k přípravě a realizaci IPRM zřizovat Pracovní skupiny. 129


Kompetence Řídícího výboru při přípravě a realizaci IPRM v rámci Regionálního operačního programu Regionu soudržnosti Moravskoslezsko: a) navrhuje jmenování manažera IPRM; b) projednává IPRM před jeho předložením orgánům města ke schválení, má možnost připomínkování, přidání, doplnění nebo ubrání aktivity či projektu; c) projednává výběr dílčích projektů k realizaci v rámci IPRM a zajistí jejich projednání v orgánech města; d) pokud jsou projekty v IPRM realizovány prostřednictvím otevřené výzvy, Řídící výbor zajistí jejich projednání v orgánech města; e) projednává monitorovací zprávy za IPRM a zajišťuje jejich projednání v orgánech města; f) posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení Radě Statutárního města Opavy (dále jen „Rada“), příp. Zastupitelstvu Statutárního města Opavy (dále jen „Zastupitelstvo“) před jejich předložením příslušnému řídícímu orgánu; g) může navrhovat realizaci určitých projektů v rámci priorit a aktivit definovaných IPRM v období po schválení IPRM; h) může při zachování rovnosti příležitostí určit nositele projektů, kteří zajistí zpracování projektové žádosti a budou zodpovědní za realizaci projektů; i) projednává a schvaluje opatření v případě, že je průběh realizace IPRM shledán neuspokojivým; j) předkládá Radě ke schválení systém výběru projektů. Řídící výbor se skládá z předsedy a 10 členů s hlasovacím právem a 2 členů bez hlasovacího práva. Členy bez hlasovacího práva jsou manažeři dvou IPRM (ROP a IOP). Členy a předsedu Řídícího výboru do funkce jmenuje Rada na celé období realizace IPRM. Řídící výbor zasedá dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. 9.1.3.1 Postavení, práva a povinnosti členů Řídícího výboru Předseda (vedle působnosti člena Řídícího výboru): a) b) c) d) e) f) g)

odpovídá za činnost Řídícího výboru; odpovídá za výkon činností nezbytných pro prácí Řídícího výboru; navrhuje program, svolává a řídí jednání Řídícího výboru; zastupuje Řídící výbor navenek; odpovídá radě a zastupitelstvu města za přípravu IPRM; zajišťuje plnění usnesení Řídícího výboru; odpovídá za dodržování pravidel obsažených ve statutu a jednacím řádu členy Řídícího výboru nebo jejich pověřenými zástupci; h) potvrzuje výběr projektů a předkládá seznam ke schválení radě, příp. zastupitelstvu; i) předkládá radě případné podněty na změny ve složení Řídícího výboru. Člen Řídícího výboru: a) je povinen účastnit se osobně jednání Řídícího výboru, aktivně se podílet na jeho práci a plnit úkoly vyplývající z usnesení přijatých na jeho zasedání; b) je oprávněn předkládat návrhy k projednání Řídícímu výboru; c) je oprávněn písemně pověřit svého zástupce v případě, že se nemůže ze závažných důvodů dostavit na jednání Řídícího výboru. Současně je povinen tuto skutečnost oznámit předsedovi nejpozději 5 dnů před zasedáním Řídícího výboru; 130


d)je povinen v případě střetu zájmů oznámit tuto skutečnost předsedovi před zahájením zasedání Řídícího výboru; e) je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozví v rámci výkonu své funkce člena Řídícího výboru; f) je oprávněn navrhovat předsedovi přizvání odborných pracovníků či jiných hostů k určitým bodům nebo celému jednání Řídícího výboru; g) výše uvedené povinnosti a práva se vztahují i na zástupce člena Řídícího výboru pověřeného dle písm. c).

9.1.3.2 Organizační zajištění činnosti Řídícího výboru Administrativní a organizační činnost Řídícího výboru zabezpečuje Magistrát města Opavy, kancelář primátora, oddělení rozvoje města. Oddělení rozvoje města zajišťuje zejména následující činnosti: a) b) c) d) e) f)

organizační zajištění zasedání Řídícího výboru; příprava programu zasedání Řídícího výboru; shromažďování materiálů a informací potřebných pro činnost Řídícího výboru; příprava podkladů pro zasedání Řídícího výboru; zpracování zápisů ze zasedání Řídícího výboru; informovanost Řídícího výboru o výsledcích realizace předchozích usnesení přijatých Řídícím výborem; g) zveřejnění výstupů ze zasedání určených Řídícím výborem ke zveřejnění; h) vedení evidence dokumentů souvisejících s činností Řídícího výboru; i) předání příslušných výstupů Řídícího výboru Zastupitelstvu a Radě Statutárního města Opavy. Příloha č. 5 - Statut Řídícího výboru Příloha č. 6 - Jednací řád Řídícího výboru Příloha č. 7 - Personální složení Řídícího výboru Příloha č. 4 - Komunikace s partnery

9.1.4 Pracovní skupiny Řídící výbor je oprávněn k přípravě a realizaci IPRM zřizovat Pracovní skupiny. Pracovní skupina plní úkoly uložené Řídícím výborem. V čele Pracovní skupiny stojí předseda, který je zároveň členem Řídícího výboru. Předseda pracovní skupiny odpovídá za její činnost. Výstupem z jednání Pracovní skupiny jsou materiály, které jsou předkládány Řídícímu výboru. Řídící výbor zřídil Pracovní skupinu IPRM Přitažlivá města, ve které jsou zastoupeni pracovníci Magistrátu (odbor přípravy a realizace investic, odbor finanční a rozpočtový, kancelář primátora, odbor hlavního architekta), zástupci odborných institucí, neziskových organizací, apod. Pracovní skupina je odpovědná Řídícímu výboru (ŘV).

Kompetence: - zodpovídá za návrhy věcné náplně IPRM, - předkládá ŘV návrhy jednotlivých částí IPRM.

131


Příloha č. 8 - Personální složení Pracovní skupiny Příloha č. 4 - Komunikace s partnery

9.1.5 Manažer IPRM a tajemník Pracovní skupiny Řídící výbor navrhuje jmenování manažera IPRM. Manažer IPRM je odpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Manažer IPRM je stanoven jako kontaktní osoba pro komunikaci s Úřadem Regionální rady resp. dalších řídících orgánů jiných operačních programů. Manažer při řízení IPRM spolupracuje s odbory a odděleními magistrátu. Manažerem IPRM byl Radou města jmenován Ing. Petr Šnejdar, vedoucí oddělení rozvoje města, Kancelář primátora. Manažer IPRM: a) odpovídá Řídícímu výboru za přípravu a realizaci IPRM; b) koordinuje přípravu IPRM; c) zajišťuje předložení IPRM ke schválení Úřadu regionální rady, příp. řídícímu orgánu Integrovaného operačního programu; d) navrhuje složení pracovních skupin; e) svolává jednání pracovních skupin; f) plní úkoly vzešlé z jednání Řídícího výboru; g) informuje o procesu tvorby IPRM Úřad regionální rady, řídící orgán Integrovaného operačního programu, příp. řídící orgány operačních programů dotčených IPRM; h) informuje o procesu tvorby IPRM i průběhu jeho zpracování veřejnost; i) zajišťuje publicitu a veřejné projednání IPRM; j) odpovídá za harmonogram plnění IPRM, včetně plynulého předkládání projektů IPRM Úřadu regionální rady či řídícímu orgánu Integrovaného operačního programu; k) ve spolupráci s příslušným řídícím orgánem zajišťuje koordinaci přípravy projektů k předložení na řídící orgán a připravuje harmonogram předkládání projektů řídícímu orgánu vzhledem k navrženým alokacím IPRM; l) zodpovídá za proces výběru v případě otevřené výzvy pro podání projektů do IPRM; m) zajišťuje oznámení změn IPRM; n) připravuje monitorovací zprávy a závěrečnou monitorovací zprávu o realizaci IPRM. Manažer IPRM má k ruce tajemníka IPRM. Tajemník Pracovní skupiny spolupracuje s manažerem IPRM zejména v administrativních a organizačních záležitostech v rámci zpracování a realizace IPRM.

9.1.6 Regionální rada Výbor Regionální rady: - schvaluje IPRM; - je pravidelně informován o procesu tvorby IPRM; - je pravidelně informován o výsledcích jednání ŘV; - schvaluje podstatné změny IPRM; - schvaluje dílčí projekty, zamítá je v případě, že projekty nesplňují kritéria přijatelnosti, formálních náležitostí a kvality (dle hodnotících kritérií pro projekty IPRM).

132


Úřad Regionální rady: - dle ročních zpráv o postupu realizace IPRM a závěrečné zprávy o postupu realizace IPRM kontroluje vývoj procesu plnění IPRM; - přijímá a posuzuje dílčí projekty i dokument IPRM; - monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace i udržitelnosti; - deleguje svého zástupce bez hlasovacího práva do řídící struktury IPRM, účastní se jednání Řídícího výboru IPRM i Pracovní skupiny IPRM.

9.1.7 Řídící orgán TOP -

-

Přijímá, hodnotí a schvaluje/zamítá podle standardních pravidel operačního programu dílčí projekty IPRM; na základě potvrzení města, že projekt je orgány města schválen jako součást IPRM poskytuje projektu v rámci procesu hodnocení a výběru projektů bonifikaci; monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace i udržitelnosti, zajistí, aby v monitorovacím systému byla zřejmá návaznost projektu na konkrétní IPRM; na vyžádání poskytne ŘO ROP informace o schválení/neschválení a průběhu realizace projektů realizovaných v rámci IPRM.

9.1.8 Způsob výběru a schvalování dílčích projektů městem Statutární město Opava provádí výběr projektů transparentním způsobem při respektování pravidel národního a komunitárního práva. Přitom bude Statutární město Opava dbát na efektivní čerpání SF, na veřejný zájem, na dosažení synergického efektu a bude bránit neoprávněným ziskům. Vybrané projekty jsou městem, případně jinými příjemci (partnery města) dopracovány do podoby dílčích projektů podle podmínek příslušného operačního programu. Město potvrdí, jestli předkládaný dílčí projekt je součástí a v souladu s cíli a opatřeními IPRM. 9.1.8.1 Projekty předdefinované v IPRM V integrovaném plánu Přitažlivé město jsou při zachování rovnosti příležitostí definovány dílčí projekty, které budou v IPRM realizovány (Příloha č. 9 - Indikativní seznam projektů). Veřejnost byla vyzvána prostřednictvím webových stránek města i městského zpravodaje Hláska 2008/02 ke spoluúčasti na tvorbě Integrovaného plánu rozvoje města, k zasílání návrhů projektů (námětů) vhodných k realizaci v rámci tématu Přitažlivé město. Návrhy bylo možné zasílat elektronicky nebo vkládat do připravené schránky na podatelně magistrátu. Celkem se sešlo 78 námětů či doporučení z řad široké veřejnosti i Statutárního města Opavy. Návrhy byly pověřeným zpracovatelem IPRM roztříděny podle toho, zdali vyhovují tématu Přitažlivá města v obecné rovině, tak v rámci aktivit definovaných metodickým pokynem ROP. Roztříděné náměty pak projednávala Pracovní skupina na svých jednáních, procházela každý námět a dávala k němu doporučení. Náměty po vypořádání Pracovní skupinou projednal Řídící výbor na svém jednání a provedl korekce. Z celkového počtu návrhů projektových námětů vypadly návrhy, které neodpovídaly podporovaným aktivitám tématu Přitažlivá města či vydefinovaným cílům IPRM Přitažlivé město.

133


V Příloze č. 10 Vypořádané náměty projektů IPRM jsou uvedeny náměty doporučené a schválené ŘV i náměty ostatní, tzn. které byly Pracovní skupinou či Řídícím výborem vyřazeny (včetně poznámky či zdůvodnění), ale i náměty, které nesplňují téma Přitažlivé město. U projektů předdefinovaných v IPRM zajistí nositelé podrobnější zpracování - projektový list, na jehož základě bude manažerem IPRM posouzen soulad s IPRM. Následně se budou projektové záměry rozpracovávány nositeli do podoby jejich předložení do výzvy. Manažer IPRM odpovídá za harmonogram plnění IPRM, včetně plynulého předkládání projektů IPRM Úřadu regionální rady, ve spolupráci s příslušným řídícím orgánem zajišťuje koordinaci přípravy projektů k předložení na řídící orgán a sleduje harmonogram předkládání projektů vzhledem k navrženým alokacím IPRM. 9.1.8.2 Projekty určené Řídícím výborem ŘV může navrhnout realizaci určitých projektů v rámci priorit a aktivit definovaných IPRM v období po schválení IPRM, ale i při tvorbě IPRM. ŘV může při zachování rovnosti příležitostí určit nositele projektů, kteří zajistí zpracování projektové žádosti a budou zodpovědní za realizaci projektů. ŘV odůvodní výběr projektových záměrů a určení předkladatele v pravidelné roční monitorovací zprávě. 9.1.8.3 Projekty vybrané na základě volné soutěže – proces příjmů a hodnocení a výběru projektů Statutární město Opava může vyhlásit výzvu pro příjem projektů pro určité opatření / aktivitu. Výzva bude v souladu s některým z opatření a aktivit popsanými ve strategii IPRM. Manažer IPRM a oddělení rozvoje města, kancelář primátora MMO připraví podmínky, pravidla a text veřejné výzvy, které předloží ke schválení Řídícímu výboru. ŘV předkládá radě ke schválení systém výběru projektů. Výzva bude spolu s formulářem uveřejněna na internetových stránkách Statutárního města Opavy a ve zpravodaji Statutárního města Opavy – Hláska. Potenciální žadatelé požádají o začlenění svých plánovaných projektů předložením řádně vyplněného Formuláře projektového listu (Příloha č. 11) na oddělení rozvoje města, manažerovi IPRM. Manažer IPRM zodpovídá za proces výběru v případě otevřené výzvy pro podání projektů do IPRM. Manažer IPRM připraví databázi těchto předložených projektů včetně vyjádření. Databáze projektů s projektovými listy bude spolu s vyjádřením o souladu / nesouladu s kritérii výzvy, výsledkem hodnocení a doporučením konkrétních projektů k financování prostřednictvím manažera IPRM předána Řídícímu výboru IPRM k projednání. ŘV z podaných projektů vybere transparentně a nediskriminačně ty, jež budou nejlépe naplňovat podmínky výzvy a cíle zvoleného opatření a aktivit IPRM. Řídící výbor prostřednictvím manažera IPRM předkládá seznam doporučených projektů ke schválení Zastupitelstvu. Statutární město Opava (Zastupitelstvo) rozhodne usnesením o výběru projektů k zařazení do IPRM Přitažlivá města. Manažer IPRM přijatým projektům vydá doklad potvrzující návaznost na IPRM Přitažlivá města, který podepíše (soulad s IPRM). V případě projektů předkládaných do tématických operačních programů mohou potencionální žadatelé předložit individuální projekty na oddělení rozvoje města, manažerovi IPRM bez ohledu na vyhlášenou výzvu. Nepředpokládá se totiž vyhlašovat výzvy na projekty do tematických operačních programů. V tomto případě bude vynechán prvek ŘV jako subjektu potvrzujícího výběr, i funkce orgánů města jako schvalujícího, ale jejich funkce nahradí manažer IPRM, který zajistí posouzení souladu námětu / projektu s IPRM a zajistí vydání dokladu potvrzujícího návaznost na IPRM Přitažlivá města (soulad s IPRM). 134


Projekty vybrané městem budou dopracovány do podoby vyžadované ŘO ROP/TOP a předloženy formou dílčího projektu ŘO příslušného OP. Dílčí projekty může předkládat jakýkoli vhodný žadatel dle pravidel příslušného OP s přílohou dokládající návaznost na IPRM (soulad s IPRM). Kritéria pro výběr: -

Projekt je v souladu s vyhlášeným opatřením či aktivitou dle výzvy, tzn., že má přímou vazbu na opatření či aktivitu

-

Projekt lze financovat z externích zdrojů, neboť splňuje formální i věcné podmínky pro získání finančních prostředků ze zdrojů strukturálních fondů EU či jiných dotačních titulů.

-

Harmonogram projektu odpovídá termínu uvedenému ve výzvě

-

Finanční náročnost projektu odpovídá alokaci ve výzvě

-

Žadatel prokáže životaschopnost a udržitelnost projektu

-

Žadatel prokáže své finanční zdraví (finanční výkazy za poslední 2 roky)

-

Žadatel prokáže reálnost rozpočtu (zdůvodnění položek rozpočtu)

-

Žadatel prokáže zkušenosti s řízením projektů (ať už vlastních nebo financovaných z dotačních zdrojů)

-

Žadatel je vhodný z hlediska přijatelnosti žadatelů v IPRM

-

Příp. další aspekty, které by mohly ovlivnit úspěšnost finální žádosti pro ÚRR (horizontální témata apod.).

9.1.9 Realizace IPRM 9.1.9.1 Předložení dílčích projektů Městem vybrané a schválené dílčí projekty jsou žadatelem předloženy příslušným Řídícím orgánům operačních programů. Žadatel doloží usnesení orgánů města, že projekt je v souladu s IPRM, tj. je v souladu s některým z opatření a aktivit a jejich rozpočtem, jak jsou definovány v IPRM a byl schválen orgány města k realizaci (soulad s IPRM). Pro projekty předkládané v Regionálním operačním programu budou zpravidla vyhlašovány specifické výzvy k předkládání projektů v rámci IPRM. Dle rozhodnutí ŘO ROP mohou být tyto výzvy vyhlášeny s pevnou lhůtou pro předkládání projektů, nebo kontinuální - s možností podávat projekty průběžně po dobu trvání výzvy. Při přípravě projektů pro Regionální operační program se žadatelé řídí standardní příručkou pro žadatele a příjemce a podmínkami stanovenými ve výzvě k předkládání projektů. Projekty předkládané do jiných (tematických) operačních programů budou předkládány v rámci standardních podmínek příslušných operačních programů na základě standardních výzev (nebudou vyhlašovány zvláštní výzvy pro projekty IPRM). Projekty podané do těchto operačních programů, které splní podmínky formálních náležitostí, přijatelnosti a minimální technické kvality (bodového hodnocení) a případně další podmínky stanovené příslušným operačním programem, obdrží na základě doložení souladu s IPRM bonifikaci ve výši 10 % dosaženého bodového hodnocení. S takto upraveným bodovým hodnocením budou soutěžit se

135


všemi projekty předloženými v dané výzvě. O výběru projektů rozhoduje ŘO příslušného (tematického) operačního programu. 9.1.9.2 Výběr a schvalování projektů řídícím orgánem OP Jednotlivé dílčí projekty budou samostatně hodnoceny (formální kontrola, kontrola přijatelnosti a kvalitativní hodnocení) příslušným ŘO podle postupů příslušného OP. Projekty předkládané pro financování z ROP, které úspěšně projdou formální kontrolou a kontrolou přijatelnosti a splní minimální požadované kvalitativní hodnocení, jsou ŘO ROP, schváleny. ŘO ROP může odmítnout projekt pouze na základě kvalitativních nedostatků a rozpočtových omezení.

9.1.9.3 Realizace projektů Město – nositel IPRM a další příjemci dílčích projektů realizují dílčí projekty v souladu s podmínkami příslušného operačního programu (v případě ROP jsou tyto podmínky stanoveny zejména v Příručce pro příjemce), v souladu se smlouvou / rozhodnutím o poskytnutí dotace na daný projekt a dalšími dokumenty, které řídící orgán operačního programu stanoví. Projekty jsou realizovány v souladu s harmonogramem pro jednotlivá opatření / aktivity stanoveným v IPRM a ve smlouvě uzavřené s ŘO k danému dílčímu projektu. Město s využitím řídící struktury IPRM a manažera IPRM, který spolupracuje s odborníky odborů a oddělení Magistrátu (oddělení veřejných zakázek, oddělení rozvoje města, odbor přípravy a realizace investic, odbor majetku města, odbor hlavního architekta a územního plánování), koordinuje aktivity jednotlivých projektů tak, aby bylo dosaženo cílů IPRM s maximálním využitím synergických efektů vyplývajících z koordinace mezi projekty. Magistrát města disponuje odpovídajícími personálními i technickými podmínkami pro realizaci IPRM. ŘO standardním způsobem provádí kontrolu a monitorování jednotlivých projektů a na základě prokázaných nákladů poskytuje platby příjemcům dílčích projektů. 9.1.9.4 Monitoring IPRM a změny IPRM Statutární město Opava s využitím řídící struktury IPRM a manažera IPRM provádí monitorování realizace jednotlivých projektů a IPRM jako celku. Současně monitoruje celkový kontext IPRM a může navrhovat změny ve schváleném IPRM. Dílčí projekty jsou realizovány a monitorovány standardním způsobem (stejně jako ostatní individuální projekty v rámci ROP). Statutární město Opava může, s ohledem na množství činností, předkládaných projektů či vyšší administrativní náročnost realizační fáze IPRM, navrhnout externí subjekt pro kontrolu realizace, monitoring, či jiné aktivity spojené s realizací IPRM jako doplnění a posílení funkce manažera IPRM. Manažer IPRM • • •

Připravuje monitorovací zprávy (Roční zprávy o postupu realizace IPRM) a závěrečnou monitorovací zprávu o realizaci IPRM (Závěrečná zpráva o postupu realizace IPRM). Odpovídá za harmonogram plnění IPRM, včetně plynulého předkládání projektů IPRM Úřadu regionální rady či řídícímu orgánu Integrovaného operačního programu. Zajišťuje oznámení změn IPRM.

136


Roční zprávy o postupu realizace IPRM a Závěrečná zpráva o postupu realizace IPRM budou v povinném formátu a členění dle metodického pokynu včetně příloh: • • •

Pověření oprávněné osoby od statutárního zástupce k podpisu Roční zprávy o postupu realizace IPRM. Doklady prokazující plnění monitorovacích indikátorů (protokoly o předání a převzetí prací, protokoly o provedených zkouškách apod.). Aktualizovaný harmonogram IPRM s vyznačením a zdůvodněním změn (pouze pokud došlo ke změně).

Řídící výbor • •

•

Projednává monitorovací zprávy za IPRM a zajišťuje jejich projednání v orgánech města. Posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení Radě Statutárního města Opavy (dále jen „Rada“), příp. Zastupitelstvu Statutárního města Opavy (dále jen „Zastupitelstvo“) před jejich předložením příslušnému řídícímu orgánu. Projednává a schvaluje opatření v případě, že je průběh realizace IPRM shledán neuspokojivým.

9.1.9.4.1 Monitoring IPRM Statutární město Opava každý rok zpracuje monitorovací zprávu, ve které zhodnotí postup realizace IPRM. Monitorovací zpráva bude obsahovat hodnocení celkového kontextu IPRM v rámci města a regionu. Součástí zprávy bude přehled schválených a realizovaných projektů a plnění podmínek IPRM včetně plnění indikátorů, dodržení harmonogramu a finančního plánu. Při zpracování monitorovací zprávy IPRM spolupracuje manažer IPRM se všemi zapojenými subjekty, včetně nositelů dílčích projektů. Na základě hodnocení dosaženého pokroku v realizaci IPRM a hodnocení kontextu v rámci města a regionu může město v monitorovací zprávě navrhnout změny IPRM. Roční monitorovací zprávu IPRM projednává a schvaluje Rada/Zastupitelstvo města (statutární orgán) a ŘO ROP. Zprávu předkládá manažer IPRM v elektronické i tištěné podobě ŘO ROP po schválení orgány města do konce března následujícího roku. Roční monitorovací zpráva IPRM může na základě hodnocení dosaženého pokroku v realizaci IPRM a hodnocení kontextu v rámci města obsahovat návrh změn IPRM. Pokud město nechce či nemůže čekat s návrhem změn na předložení Roční zprávy o postupu realizace IPRM, využije formulář Oznámení o změně v IPRM (Příloha č. 2 Vademeca pro přípravu integrovaných plánů rozvoje měst pro plánovací období 2007-2013)6. Pokud zpráva obsahuje návrh změny, kterou ŘO ROP vyhodnotí jako nepodstatnou, je změna považována za schválenou spolu se schválením zprávy. Pokud zpráva obsahuje návrh změny, kterou ŘO ROP vyhodnotí jako podstatnou, je nezbytné uzavřít Dodatek ke Smlouvě způsobem uvedeným níže. ŘO ROP posoudí, zda Zpráva o postupu realizace IPRM obsahuje všechny předepsané údaje podle struktury. Pokud tomu tak není, vyzve manažera IPRM k jejich doplnění. Pokud nejsou požadované údaje v daném termínu doplněny, je zpráva považována za nedodanou a postupuje se podle příslušných ustanovení ve Smlouvě (včetně pozastavení příjmu dalších projektů). Zpráva o postupu realizace IPRM bude ŘO ROP schválena do dvou měsíců od dodání úplné zprávy. Pokud ŘO ROP na základě Zprávy o postupu realizace IPRM usoudí, že průběh realizace IPRM je neuspokojivý, může navrhnout VRR omezení či zastavení příjmu 6

Dostupné na stránkách Úřadu regionální rady, www.rr-moravskoslezsko.cz 137


dalších dílčích projektů. Zároveň zasílá své připomínky písemně i elektronicky manažerovi IPRM, současně informuje i ŘO relevantních TOP o pozastavení příjmu projektů. Po dobu pozastavení příjmu projektů ŘO ROP nebudou projekty tohoto IPRM předkládané do TOP bonifikovány při jejich hodnocení. Struktura Zprávy o řešení připomínek IPRM je uvedena v Příloze č. 3 Vademeca pro přípravu integrovaných plánů rozvoje měst pro plánovací období 2007-2013 (www.rr-moravskoslezsko.cz). ŘO ROP povolí další příjem dílčích projektů teprve tehdy, až shledá, že jsou přijata uspokojivá opatření, či provedeny konkrétní akce vedoucí k odstranění nedostatků. V případě potřeby může ŘO ROP vyžádat zpracování ad-hoc zprávy o postupu realizace IPRM. Manažer IPRM je povinen dodat ad-hoc zprávu o postupu realizace IPRM písemně do 30 pracovních dnů od obdržení výzvy. Struktura a proces administrace jsou stejné jako v případě řádné Zprávy o postupu realizace IPRM. Po ukončení posledního dílčího projektu IPRM (s výjimkou projektu na realizaci IPRM – projektu na činnost manažera IPRM = proplacení poslední žádosti o platbu posledního dílčího projektu) předkládá manažer IPRM závěrečnou Zprávu o realizaci IPRM. Struktura a obsah této zprávy jsou uvedeny v Příloze č. 5 Vademeca pro přípravu integrovaných plánů rozvoje měst pro plánovací období 2007-20137. Proces administrace je stejný jako v případě řádné Roční zprávy o postupu realizace IPRM.

9.1.9.4.2 Změny IPRM Změny v IPRM oznamuje manažer IPRM buď prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace IPRM nebo pomocí formuláře Oznámení o změně v IPRM. Změny se rozlišují na podstatné a nepodstatné. Nepodstatné změny nevyžadují uzavření dodatku ke Smlouvě. K provedení těchto změn stačí, pokud s nimi ŘO ROP vysloví souhlas. Podstatné změny v IPRM naopak zpravidla vyžadují dodatek ke Smlouvě. Jedná se zejména o změny ovlivňující cíle IPRM, indikátory, rozpočet (přesun prostředků v rozpočtu mezi opatřeními, nebo roky, při kterých dojde ke změně alokace na opatření, nebo rok o více než 15 % z jejich původní výše), délku trvání IPRM a jednotlivých opatření. Město je oprávněno IPRM upravit a pozměnit bez předchozího souhlasu ŘO ROP pouze v případě, že jde o nepodstatnou změnu, která neovlivní dosažení cílů IPRM a naplňování schválených indikátorů. Provedené nepodstatné změny Statutární město Opava popíše a sdělí ŘO ROP a to buď v nejbližší Roční zprávě o postupu realizace IPRM, nebo prostřednictvím formuláře Oznámení o změně v IPRM (viz pozn. č. 6) a to kdykoliv v průběhu realizace IPRM. Pracovník ŘO ROP oznámí zaznamenání této nepodstatné změny e-mailem městu. Podstatnou změnu může město provést: 1. Pokud změna vyžaduje vypracování dodatku ke Smlouvě, je změnu možné realizovat až po podpisu dodatku oběma stranami. 2. Pokud změna nevyžaduje vypracování dodatku ke Smlouvě, je změnu možné realizovat bezprostředně po jejím schválení ŘO ROP. Statutární město Opava tuto podstatnou změnu oznámí ŘO ROP předem na formuláři Oznámení o změně v IPRM, a to minimálně ve lhůtě 20 pracovních dní před plánovaným datem změny, nejpozději však 60 kalendářních dnů před termínem ukončení IPRM. Na základě Oznámení o změně v IPRM rozhodne ŘO ROP, zda se jedná o změnu, která vyžaduje vypracování dodatku ke Smlouvě, či nikoliv. Tuto informaci zasílá ŘO ROP manažerovi IPRM do 10 pracovních dnů od doručení Oznámení o změně v IPRM. Pokud nahlášenou změnu 7

Dostupné na stránkách Úřadu regionální rady, www.rr-moravskoslezsko.cz 138


posoudí projektový manažer IPRM (na ŘO ROP) jako podstatnou změnu s nutností vypracování dodatku ke Smlouvě, je postupováno obdobně jako při podpisu Smlouvy.

9.1.9.4.3 Monitoring projektů a změny projektů předložených v rámci IPRM Dílčí projekty jsou realizovány a monitorovány standardním způsobem (stejně jako ostatní individuální projekty v rámci ROP) a řídí se postupy uvedenými v Příručce pro příjemce. Posuzování změn v dílčích projektech probíhá standardním způsobem jako u individuálních projektů v rámci ROP a řídí se postupy uvedenými v Příručce pro příjemce. Pokud nastane v některém dílčím projektu podstatná změna, příjemce informuje o této skutečnosti ŘO ROP postupem uvedeným v Příručce pro příjemce a zároveň o této změně informuje manažera IPRM, který posoudí, zda tato změna má vliv na IPRM. V případě, že změna má podstatný vliv na IPRM, je možné povolit změnu v dílčím projektu až po zapracování změny IPRM (viz kap. 9.1.9.4.2 Změny IPRM).

139


10. ANALÝZA RIZIK IPRM Úspěšná implementace Integrovaného plánu rozvoje statutárního města Opavy je podmíněna řadou vnějších i vnitřních faktorů, a může být proto ohrožena vznikem řady rizik, jejichž analýza je provedena v následující kapitole. Součástí analýzy rizik je i navržení postupů pro předcházení jejich výskytu či pro efektivní řešení jejich dopadu s cílem tento dopad minimalizovat.

10.1 Analýza rizik jednotlivých fází IPRM Identifikovaná rizika jsou členěna dle jejich časového dopadu do jednotlivých fází implementace IPRM a jsou vyhodnocena z pohledu pravděpodobnosti výskytu příslušného rizika a z hlediska závažnosti jeho negativního dopadu na realizaci a dosahování cílů IPRM (bodování 1 - 3 body, kdy 3 body představují vysokou pravděpodobnost (resp. závažnost dopadu), 2 body střední a 1 bod nízkou). Relativní významnost daného rizika pro úspěšnou realizaci a udržitelnost IPRM je dána součinem těchto dvou hodnot.

10.1.1 Přípravná fáze IPRM

Výskyt rizika

Závažnost rizika

Významnost

Tab. č. 73 - Analýza rizik IPRM v jednotlivých fázích jeho realizace

1

3

3

1

3

3

Výběr nevhodných projektů IPRM z hlediska dosahování jejich cílů a naplňování stanovených indikátorů

1

3

3

Nereálné nastavení cílů a monitorovacích indikátorů

2

3

6

Nereálné nastavení časového harmonogramu a plánu finančního čerpání IPRM

2

3

6

Neschválení IPRM ze strany Výboru regionální rady

1

3

3

Specifikace rizika

Nedostatečné zapojení partnerů a relevantních subjektů vzhledem k nutnosti zajištění integrovaného přístupu k přípravě IPRM a jeho aktivit Chybný výběr opatření a aktivit IPRM ve vztahu k naplňování cílů IPRM v rámci tématu Přitažlivé město

140


Výskyt rizika

Závažnost rizika

Významnost

10.1.2 Realizační fáze IPRM

Délka volebního období zastupitelstva města a možná změna priorit nového zastupitelstva

3

1

3

Živelné katastrofy a jiná rizika vyšší moci vyvolávající nutnost přednostní realizace jiných investic než projektů IPRM

1

2

2

Nezajištění vlastního podílu spolufinancování ze strany Statutárního města Opavy

1

3

3

Nezajištění vlastního podílu spolufinancování ze strany ostatních realizátorů (nestátní neziskové organizace apod.)

3

3

9

Nezajištění prostředků na případné vyvolané investice či jiné neuznatelné náklady podmiňující realizaci projektu, které nebyly předem známy

1

3

3

Nedostatečná koordinace projektových a řídících prací na úrovni IPRM či jeho jednotlivých aktivit

1

2

2

Chybný projektový management na úrovni jednotlivých projektů zařazených do IPRM – projekty Statutárního města Opavy

1

2

2

Chybný projektový management na úrovni jednotlivých projektů zařazených do IPRM – projekty ostatních subjektů

2

2

4

2

3

6

1

3

3

Specifikace rizika

Neplnění cílů a monitorovacích indikátorů v důsledku nerealizování či zpožďování realizace některých projektů zařazených do IPRM (např. včasné nezajištění povolení, prodloužení některých správních lhůt) Neplnění cílů a monitorovacích indikátorů v důsledku ekonomických, sociálních, politických, demografických či jiných změn (zejména v národním či nadnárodním měřítku – např. ekonomická recese apod.)

141


Nedostatečná poptávka ze strany potenciálních klientů a cílových skupin, nedostatečné využití vybudované infrastruktury

Významnost

Nezajištění dostatečných finančních prostředků pro provoz a udržitelnost objektů, zařízení či veřejných prostranství jako výstupů realizace IPRM – Statutární město Opava Nezajištění dostatečných finančních prostředků pro provoz a udržitelnost objektů, zařízení či veřejných prostranství jako výstupů realizace IPRM – ostatní žadatelé Živelné katastrofy, trestné činy a další rizika vyšší moci, která povedou k poškození či zničení pořízené infrastruktury a dalších výstupů IPRM

Závažnost rizika

Specifikace rizika

Výskyt rizika

10.1.3 Fáze udržitelnosti IPRM

1

2

2

2

2

4

1

2

2

1

3

3

10.1.4 Shrnutí analýzy rizik Z výše provedené analýzy rizik IPRM vyplývá, že většinu rizik je z hlediska závažnosti dopadu na tento strategický dokument nutno považovat za vysoce či středně významnou, naproti tomu převažující část rizik je charakteristická jen nízkou či střední mírou výskytu. Tyto skutečnosti jsou dány na jedné straně značným významem IPRM jako klíčového dokumentu pro rozvoj města, s nímž je spojeno čerpání relativně velkého objemu finančních prostředků zaměřených na základní rozvojové oblasti a aktivity, a na straně druhé poměrnou stabilitou a spolehlivostí statutárního města Opavy jako garanta IPRM a realizátora podstatné části projektů do něj zařazených, odpovídajícího nastavení vzájemně provázané implementační struktury a postupů či zodpovědného přístupu k analýze tématu a výběru projektů. Z hlediska dosažené významnosti je za výrazná třeba považovat rizika přesahující svou dosaženou výši hodnoty 3 (tj. rizika s hodnotou významnosti 4 – 9). Z tohoto důvodu patří mezi nejzávažnější rizika v rámci přípravy IPRM možnost nereálného nastavení cílů, indikátorů, časového harmonogramu či finančního plánu, ve fázi realizace jsou nejpodstatnějšími riziky nezajištění povinné výše spolufinancování a chybný projektový management ze strany ostatních subjektů. Nezávisle na subjektu realizátora jednotlivých projektů je za výrazné riziko pokládáno neplnění cílů a monitorovacích indikátorů v důsledku nerealizování či zpožďování realizace některých projektů v rámci IPRM. Ve fázi udržitelnosti IPRM je jako nejvýznamnější riziko chápáno nezajištění finančních prostředků pro provoz a udržitelnost výstupů (resp. výsledků) IPRM ze strany jiných subjektů než statutárního města Opavy. V rámci grafické analýzy rizik IPRM je možno rizika rozdělit dle pravděpodobnosti míry jejich výskytu a závažnosti jejich dopadu do 4 kvadrantů tak, jak jsou rozlišena v níže uvedeném grafu. Rizika nacházející se ve IV. kvadrantu je třeba z hlediska jejich charakteru považovat za velmi významná a je nutné věnovat maximální pozornost jak jejich prevenci tak i volbě prostředků k minimalizaci následků v případě jejich výskytu. V I. kvadrantu, kde jsou naopak uváděna rizika nejméně významná, se žádné riziko pro IPRM na základě provedené analýzy nenachází. K rizikům v II. kvadrantu je třeba přistupovat vzhledem k jejich nízké závažnosti a vysoké pravděpodobnosti výskytu tak, že jejich následky je z obecného hlediska efektivní 142


eliminovat především důrazem na minimalizaci pravděpodobnosti jejich vzniku a jejich následné řešení by obvykle nemělo být příliš problematické. Naproti tomu rizikům v III. kvadrantu s vysokou mírou závažnosti a malou pravděpodobností výskytu se zpravidla přistupuje s hlavním důrazem kladeným na zajištění řešení jejich následků. Graf č. 8 - Grafické znázornění výsledků analýzy rizik IPRM Grafické znázornění analýzy rizik IPRM 3

Závažnost rizika

2,5

III. kvadrant

IV. kvadrant

I. kvadrant

II. kvadrant

2

1,5

1

0,5

0 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

Výskyt rizika

Specifikace grafického znázornění rizik ve vztahu pravděpodobnosti výskytu a míry závažnosti: 1×2 Realizační fáze: • • •

Živelné katastrofy a jiná rizika vyšší moci vyvolávající nutnost přednostní realizace jiných investic než projektů IPRM Nedostatečná koordinace projektových a řídících prací na úrovni IPRM či jeho jednotlivých aktivit Chybný projektový management na úrovni jednotlivých projektů zařazených do IPRM – projekty Statutárního města Opavy

Fáze udržitelnosti: • •

Nezajištění dostatečných finančních prostředků pro provoz a udržitelnost objektů, zařízení či veřejných prostranství jako výstupů realizace IPRM – Statutární město Opava Živelné katastrofy, trestné činy a další rizika vyšší moci, které povedou k poškození či zničení pořízené infrastruktury a dalších výstupů IPRM 1×3

Přípravná fáze: •

Nedostatečné zapojení partnerů a relevantních subjektů vzhledem k nutnosti zajištění integrovaného přístupu k přípravě IPRM a jeho aktivit 143


• • •

Chybný výběr opatření a aktivit IPRM ve vztahu k naplňování cílů IPRM v rámci tématu Přitažlivé město Výběr nevhodných projektů IPRM z hlediska dosahování jejich cílů a naplňování stanovených indikátorů Neschválení IPRM ze strany Výboru regionální rady

Realizační fáze: • • •

Nezajištění vlastního podílu spolufinancování ze strany Statutárního města Opavy Nezajištění prostředků na případné vyvolané investice či jiné neuznatelné náklady podmiňující realizaci projektu, které nebyly předem známy Neplnění cílů a monitorovacích indikátorů v důsledku ekonomických, sociálních, politických, demografických či jiných změn (zejména v národním či nadnárodním měřítku – např. ekonomická recese apod.)

Fáze udržitelnosti: •

Nedostatečná poptávka ze strany potenciálních klientů a cílových skupin, nedostatečné využití vybudované infrastruktury 2×2

Realizační fáze: •

Chybný projektový management na úrovni jednotlivých projektů zařazených do IPRM – projekty ostatních subjektů

Fáze udržitelnosti: •

Nezajištění dostatečných finančních prostředků pro provoz a udržitelnost objektů, zařízení či veřejných prostranství jako výstupů realizace IPRM – ostatní žadatelé 2×3

Přípravná fáze: • •

Nereálné nastavení cílů a monitorovacích indikátorů Nereálné nastavení časového harmonogramu a plánu finančního čerpání IPRM


Neplnění cílů a monitorovacích indikátorů v důsledku nerealizování či zpožďování realizace některých projektů zařazených do IPRM (např. včasné nezajištění povolení, prodloužení některých správních lhůt) 3×1


Délka volebního období zastupitelstva města a možná změna priorit nového zastupitelstva 3×3


Nezajištění vlastního podílu spolufinancování ze strany ostatních realizátorů (nestátní neziskové organizace apod.)

144


Vzhledem ke značně specifickému charakteru činností obsažených v rámci jednotlivých fází implementace IPRM a závažnému dopadu většiny výše uvedených rizik je třeba k nim přistupovat s důrazem jak na opatření eliminujících možnost jejich vzniku, tak i na přípravu operativních postupů pro jejich následné řešení, jak je podrobněji popsáno v následující subkapitole.

10.2 Prevence, minimalizace a řízení rizik 10.2.1 Prevence a minimalizace rizik v jednotlivých fázích IPRM 10.2.1.1 Rizika ve fázi přípravy IPRM Rizika týkající se přípravné fáze se v celé řadě případů v plné míře projeví až při vlastní realizaci IPRM či jeho jednotlivých aktivit. Z tohoto důvodu je třeba klást důraz především na předcházení vzniku těchto rizik, neboť tato rizika mohou významným způsobem ohrozit naplnění vize a dosažení globálního a specifických cílů IPRM. Možnost nezajištění integrovaného přístupu k řešení daného rozvojového tématu, chybný výběr opatření a aktivit ve vztahu k naplňování cílů IPRM je v tomto případě podstatným způsobem snížena skutečností, že východiskem pro stanovení cílů i jednotlivých opatření a aktivit byla podrobná analýza socioekonomické situace města a příslušných strategických dokumentů, na jejichž přípravě se zpravidla podíleli všichni relevantní partneři. Výběr těchto aktivit navíc vycházel z dlouhodobé předchozí spolupráce a dotační analýzy možných projektových záměrů v souladu s možnými aktivitami v rámci tématu Přitažlivá města. Integrovaný přístup k řešení problematických oblastí rozvoje města je pak dále zajištěn prostřednictvím veřejné výzvy k předkládání projektových záměrů do IPRM, veřejného projednání IPRM a zapojením partnerů v rámci pracovní skupiny a Řídícího výboru IPRM, který dané záležitosti projednává před jejich schválením ze strany orgánů města. Nevhodný výběr projektů, které posléze nepovede k naplňování cílů IPRM, a to z důvodu nereálnosti či chybného nastavení daných projektů, je možné do jisté míry eliminovat již při jejich posuzování volbou průkazných hodnotících kritérií a důsledností výběru s přihlédnutím ke všem objektivním aspektům daných projektů ve vztahu k IPRM (tj. dodržení postupu výběru projektů). Možnost nereálného nastavení cílů, monitorovacích indikátorů či časového a finančního harmonogramu je obtížné naprosto spolehlivě vyloučit vzhledem k nejistotě týkající se budoucích období ve vztahu k velkému počtu potenciálně rizikových faktorů, které tyto činitele a jejich predikci mohou více či méně významným způsobem ovlivňovat, a stanovování těchto plánovaných hodnot v situaci, kdy ještě nejsou přesně známy všechny projekty zařazené do IPRM, jejich rozpočty a projektová dokumentace. Tato rizika je možno objektivně snižovat důkladnou analýzou situace, potřeb města a možných budoucích trendů, zajištěním maximálního možného objemu konkrétních informací o projektech a důrazem na kvalifikovaný způsob přípravy IPRM a jeho jednotlivých částí. Naproti tomu riziko případného neschválení IPRM ze strany ŘO ROP může být maximálně redukováno pravidelnými konzultacemi a dostatečnou spoluprací s Úřadem regionální rady (popř. s ostatními institucemi implementační struktury vztahující se k IPRM). 10.2.1.2 Rizika ve fázi realizace IPRM Rizika v této fázi implementace IPRM lze rozdělit do tří základních skupin, kterými jsou jednak rizika týkající se financování realizace aktivit a projektů integrovaného plánu rozvoje města, 145


rizika vyplývající z nedostatečné koordinace jeho aktivit a ostatní rizika vedoucí ve svém důsledku k neplnění cílů a monitorovacích indikátorů IPRM. Finanční rizika ležící na straně Statutárního města Opavy, resp. rozhodnutí jeho volených orgánů, jsou z velké části redukována již vlastním schválením integrovaného plánu rozvoje města a jeho finanční části zastupitelstvem města jako závazného dokumentu. V tomto ohledu lze proto dané riziko považovat za zanedbatelné a z hlediska obecně platných postupů by toto schválení IPRM mělo zabezpečit jeho naplňování i v dalším volebním období zastupitelstva od roku 2010. Financování v prvních fázích realizace projektů zařazených do IPRM a splnění povinného podílu jejich spolufinancování bude ze strany Statutárního města Opavy zajištěno formou vlastních zdrojů či úvěru účelově určeného pouze k financování těchto projektů a ostatních projektů, jejichž zdrojem financování budou strukturální fondy EU či obdobné zdroje. K eliminaci možného vzniku daného rizika přispívá také schválení IPRM Zastupitelstvem jako závazného dokumentu. V případě živelných katastrof či jiných mimořádných důvodů vyvolávajících přednostní potřebu jiných investic než projektů IPRM, je třeba zajistit financování těchto mimořádných investic z jiných zdrojů, a to buď z mimořádných dotačních prostředků ze státního rozpočtu či jiných veřejných zdrojů poskytovaných v mimořádných situacích (např. v případě povodní), popř. čerpáním dlouhodobého úvěru. Vznik rizika nezajištění prostředků ze strany ostatních realizátorů projektů zařazených do IPRM nemůže Statutární město Opava přímo ovlivnit, dá se mu ale předcházet již ve fázi výběru projektových záměrů, kdy by měl být brán zřetel mimo jiné i na historii, finanční zdraví a další relevantní aspekty týkající se těchto subjektů a jejich projektových záměrů. (Příloha č. 11 - Formulář Projektového listu). Případům, kdy vznikne potřeba vynaložení většího objemu dodatečných (nezpůsobilých) nákladů, s nimiž nebylo možné předem počítat, nelze vzhledem k nutnosti hospodárného nastavení rozpočtu jednotlivých projektů (resp. IPRM) předcházet tvorbou rezerv v rámci výše plánovaných nákladů, proto je třeba při výběru projektů a zejména při přípravě jejich konkrétních technických řešení předem zohledňovat všechny pravděpodobné skutečnosti, které by takovouto potřebu mohly vyvolat. Toto riziko je v případě jeho výskytu třeba individuálně řešit s ohledem na konkrétní podmínky příslušných projektů ve vazbě na finanční plán a indikátory IPRM formou realizace některých úspor či méně náročných technologických řešení při zajištění odpovídající kvality a kvantity daného výstupu. Nedostatečná koordinace projektových činností na úrovni IPRM či jeho aktivit stejně jako chybný management na úrovni projektů mohou být poměrně významným rizikem pro implementaci IPRM. Předcházení těmto rizikům je zabezpečeno nastavením funkčního systému implementační struktury s jednoznačně vymezenými odpovědnosti, informačními toky a několikastupňovou kontrolou a koordinací aktivit a pravidelným (příp. i ad hoc) monitorováním na úrovni projektů, aktivit či priorit (úroveň pracovních skupin) a IPRM jako celku, které v případě potřeby umožní relativně flexibilní reakci na vzniklý problém a jeho možné následky v projektovém i celkovém měřítku. V případě projektů realizovaných přímo Statutárním městem Opava je fungování tohoto systému na úrovni jednotlivých projektů zajištěno prostřednictvím manažera IPRM či projektového manažera, v případě projektů realizovaných ostatními subjekty vykonává tuto převážně kontrolní funkci pro město jako garanta IPRM manažer IPRM. S předchozím rizikem chybného řízení projektů do jisté míry souvisí rovněž riziko neplnění cílů a monitorovacích indikátorů IPRM v důsledku nerealizování či zpožďování realizace některých projektů do něj zařazených. Podmínkou účinné minimalizace tohoto rizika je zajištění zkušeného projektového týmu či manažera na úrovni jednotlivých projektů, funkční implementační struktury IPRM a systému monitorování, které již byly popsány výše. Částečně lze toto riziko omezit jak výběrem vhodných projektů s přihlédnutím ke všem potenciálně možným rizikům, jejichž naplnění by projekt mohlo ohrozit či brzdit jeho realizaci, tak také zaměřením se na operativní nastavení implementační struktury IPRM, která by umožnila brzkou realizaci náhradního řešení. Rizika vyplývající z vnějších vlivů národního či nadnárodního

146


charakteru nelze efektivně eliminovat, pouze je možné do jisté míry počítat s jejich předpokládaným vývojem při stanovování cílů a monitorovacích ukazatelů. 10.2.1.3 Rizika ve fázi udržitelnosti IPRM Rizika ohrožující fázi udržitelnosti výstupů a výsledků IPRM vyplývají do jisté míry ze špatného odhadu budoucí poptávky po těchto výsledcích ze strany obyvatel města, resp. příslušných cílových skupin, z chybného nastavení jejich aktivit, nezajištění prostředků na financování následného provozu a běžné údržby nebo z důvodu přímého zničení či poškození vybudované či obnovené infrastruktury. V případě Statutárního města Opavy bude udržitelnost výsledků projektu včetně zajištění prostředků na jejich další provoz zabezpečena s vysokou mírou pravděpodobnosti, a to jak vzhledem ke skutečnosti, že jejich provoz zajistí věcně příslušné odbory Magistrátu města Opavy či městem zřizované organizace, které mají s těmito činnostmi dlouhodobou zkušenost, tak i s ohledem na poměrně značný disponibilní objem provozních prostředků v rozpočtu města. Toto riziko je podstatně vyšší u ostatních subjektů realizujících projekty v rámci IPRM, kde je třeba se zaměřovat na snížení pravděpodobnosti vzniku tohoto rizika již při výběru daného projektu. V případě živelných katastrof a dalších rizik, která mohou poškodit či dokonce zničit vybudovanou veřejnou infrastrukturu či jiné výsledky projektů, je třeba rozlišit běžná rizika, jimž lze předcházet různými preventivními opatření (např. zabezpečení objektu), a na rizika s masivním dopadem (např. živelné katastrofy), kde je navíc třeba počítat se značnými finančními objemy na odstranění případných následků. Město nemá pro řešení škod a obdobných následků zřízen pojistný fond, ale obecným předpokladem přístupu řádného hospodaření s majetkem je pojištění daného majetku, což lze pokládat za dostatečně účinný způsob řešení následků příslušných rizik. Tento aspekt lze zohlednit i v rámci výběru projektů. Velmi závažné riziko spojené s nedostatečnou poptávkou ze strany potenciálních klientů a cílových skupin a nedostatečné využití vybudované veřejné infrastruktury je možno v nemalé míře snížit již ve fázi přípravy IPRM jednak v obecném měřítku dobrou analýzou obsahu a zaměření IPRM a jednak přihlédnutím k tomuto aspektu při výběru projektů do IPRM. Při vzniku daného rizika je třeba se soustředit na možné rozšíření použitelnosti dané infrastruktury či rozšíření poskytovaných služeb v závislosti na aktuálních potřebách obyvatel města či ostatních uživatelů této infrastruktury při dodržení technických parametrů dané infrastruktury a všech podmínek poskytnuté dotace.

10.2.2 Systém řízení rizik v rámci IPRM Většině výše uvedených rizik lze v určité míře předcházet zejména pomocí důsledně uplatňovaných postupů v rámci přípravné fáze IPRM či jinými výše popsanými způsoby, nicméně jejich výskyt není možno vzhledem k rozsahu a náročnosti těchto fází nikdy zcela spolehlivě eliminovat. Zatímco v některých případech je možno předem předjímat možné způsoby řešení následků vyvolaných realizací daných rizik (např. fáze udržitelnosti IPRM) v převážné většině případů je základem efektivního řízení rizik existence spolehlivých monitorovacích a komunikačních postupů, kterými může být zajištěno včasné odhalení vznikajícího rizika, a následně tak toto riziko také řešeno či vyloučeno. Pro řízení rizik bude využita implementační struktura IPRM, neboť řízení rizik v tomto případě musí kopírovat výchozí nastavení řídících struktur implementace IPRM za podmínky zajištění jejich operativního fungování. Výrazným přínosem k operativnosti fungování implementačních postupů i řízení rizik je možnost zřízení mezistupně mezi Řídícím výborem IPRM a manažerem IPRM ve formě externího projektového manažera. Externího projektový manažer (jeho tým) se 147


může scházet a fungovat flexibilněji než Řídící výbor IPRM, což je primárně dáno jeho strukturou a nastavením celého systému implementace, a přistoupit tak k řešení případných problémů a rizik zpravidla bez zbytečného odkladu, neboť včasnost zásahu může v řadě případů objektivně zabránit dokončení působení dopadu rizika v plném rozsahu. Komunikační toky v implementační struktuře IPRM jsou rovněž nastaveny tak, aby umožňovaly rychlé a efektivní předávání informací mezi manažery jednotlivých činitelů této struktury především vertikálním, ale i horizontálním směrem. Významným nástrojem pro včasné odhalení rizik je také systém monitorování a evaluace, který se na bázi IPRM jako celku nezaměřuje jen na roční komplexní monitorování, ale jeho cílem je monitorovat průběžně na úrovni dílčích projektů, opatření a IPRM jako celku a příslušné údaje v souhrnné formě předávat příslušným orgánům řídící struktury IPRM. Na základě těchto informací mohou být přijímána příslušná opatření nebo vyhodnocována případná rizika s možností úpravy a aktualizace systému jejich předcházení a minimalizace s cílem jeho vyšší účinnosti. Informace budou mimo to průběžně předávány přes manažery příslušných úrovní, a to průběžně v závislosti na schůzkách projektových týmů jednotlivých projektů či pracovních skupin, jejichž frekvence bude stanovena v závislosti na náročnosti realizace jednotlivých projektů či jiných relevantních faktorech.

148


11. IPRM A NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT Při implementaci projektů v rámci IPRM hraje významnou roli respektování horizontálních principů stanovených v Regionálním operačním programu NUTS II Moravskoslezsko v souladu s obecným nařízením a Strategickými obecnými zásadami Společenství. Takto jsou pro období 2007 - 2013 definována dvě základní horizontální témata, která jsou v rámci IPRM významným způsobem akcentována:

rovné příležitosti (rovné příležitosti mužů a žen a zákaz diskriminace), udržitelný rozvoj.

Tato témata jsou zohledněna v celé šíři řízení operačních programů a projekty žádající o podporu ze strukturálních fondů jsou hodnoceny a vybírány mimo jiné i podle míry naplňování horizontálních témat s cílem zvýšit celkový přínos realizovaných projektů pro harmonický a vyvážený rozvoj evropských regionů. Horizontální témata jsou založena na třech základních pilířích harmonického rozvoje, a to sociálním, ekonomickém a environmentálním. V rámci jednotlivých projektů začleněných do IPRM mohou být tyto projekty podrobně členěny dle vlastního dopadu na daná horizontální témata, a to: projekty zaměřené na dané horizontální téma (témata), projekty pozitivně ovlivňující dané horizontální téma (témata), nebo projekty neutrální ve vztahu k danému horizontálnímu tématu (tématům). Tato klasifikace projektů dle jejich vlivu na horizontální témata má motivovat předkladatele projektů, aby vedle hlavních cílů projektů zohlednili v rámci projektových aktivit také činnosti a dopady, které budou pozitivně působit na výše uvedená horizontální témata. V zásadě je pak vyloučeno, aby byl z prostředků strukturálních fondů EU podpořen projekt, který má na zmíněná horizontální témata negativní vliv. Rovné příležitosti jsou realizovány zejména v sociální oblasti (kvalita života, sociální soudržnost a spravedlnost), udržitelný rozvoj pak zahrnuje oblast ekonomického rozvoje v kontextu zachování a zkvalitnění životního prostředí. Naplňování horizontálních témat bude proto odpovídajícím způsobem vyžadováno v rámci všech projektů zařazených do IPRM, aby rovněž realizace IPRM jako celku v dostatečné míře vyvolala ekvivalentní dopady ve stanovených klíčových oblastech. Dodržování horizontálních principů (resp. minimálně neutrální dopad projektů) je spolu s obecnými kritérii pro výběr projektů jednou z nezbytných podmínek, které bude muset být ze strany projektů splněny, aby tyto projekty mohly být zařazeny do IPRM. Řídící výbor IPPM je povinen v rámci monitorování a evaluace IPRM a jeho jednotlivých projektů dbát na to, aby byly dodržovány příslušné horizontální principy. Při tomto posuzování negativních dopadů je třeba vycházet z platné legislativy. Projekty v rámci IPRM by obecně měly vést zejména k odstranění územních rozdílů ve městech a celkovému harmonickému rozvoji založeném na naplnění horizontálních témat. Nedodržení podmínky minimálně neutrálního dopadu na horizontální témata u některého projektu zařazeného do IPRM by ve výsledku nutně vedlo k jeho vyřazení v rámci hodnocení přijatelnosti dané projektové žádosti, neuskutečnění projektu a k ohrožení dosažení stanovených cílů a indikátorů IPRM. V celkovém hodnocení všech operačních programů jsou navíc projekty zaměřené na naplňování horizontálních témat či projekty s pozitivním dopadem bodově zvýhodněny před projekty s neutrálním dopadem.

149


Rovné příležitosti IPRM je zaměřen tak, aby realizace do něj začleněných projektů vedla ve svém souhrnu k naplňování principu rovnosti žen a mužů. Touto rovností se rozumí také rovnost příležitostí na základě rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Současně se toto téma vztahuje i na zajištění rovných příležitostí dalších znevýhodněných skupin jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol, a tedy souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Cílem je zajištění a zlepšování kvality života, sociální stability, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu. Významnou oblastí s vazbou na rovné příležitosti je posílení soudržnosti komunit ve městě v rámci Strategického cíle 1. Zkvalitnit a rozšířit občanskou vybavenost, infrastrukturu a doprovodné služby pro kulturu, volný čas a turistickou atraktivitu města. (Opatření 1.1 Rozvoj a zpřístupnění infrastruktury pro kulturu, sport a volný čas). V rámci této priority budou podporovány aktivity, které povedou k rozvoji infrastruktury pro oblast práce s dětmi a mládeží a volnočasové aktivity, a které umožní rovný přístup k těmto veřejným službám. V rámci IPRM bude dále podporováno rozšiřování a zajištění potřebné dostupnosti služeb pro seniory, děti a mládež, zdravotně postižené a další aktivity vedoucí k smysluplnému naplnění volného času, zkvalitnění služeb či prevence sociálně-patologických jevů. Kritériem pro výběr a zařazení projektu do IPRM bude z hlediska rovných příležitostí prokázání, že k výstupům projektu bude umožněn přístup všem relevantním skupinám z řad obyvatel či návštěvníků města a že realizace projektu nebude současně mít negativní dopad na žádnou skupinu obyvatelstva. Udržitelný rozvoj IPRM je svou podstatou zaměřen na regeneraci a všestranný rozvoj města, veřejné infrastruktury a občanské vybavenosti, nicméně za současného předpokladu, že jejich implementace přispěje také ke zlepšení životního prostředí ve městě. Udržitelný rozvoj je taková úroveň ekonomického rozvoje, která umožňuje soulad hospodářského a společenského pokroku s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Důraz je kladen na zachování a obnovu přírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny a zvýšení environmentálního povědomí občanů. Cílem udržitelného rozvoje je zejména vyvážený rozvoj fyzického prostředí měst jako podmínky kvalitního života a stabilizace obyvatelstva. Přímý pozitivní vliv na životní prostředí ve městě se předpokládá především v rámci Strategického cíle 2. Regenerovat zanedbaná nebo nedostatečně využívaná veřejná prostranství a objekty, památky, klidové zóny a zaostávající lokality města, který je zaměřen na zlepšování kvality života ve městě a podpory jeho růstového potenciálu prostřednictvím regenerace a obnovy městských území, prostor a objektů a komplexního rozvoje a zkvalitnění občanské vybavenosti s důrazem na revitalizaci a trvalé zachování příznivého životního prostředí ve městě. Zejména aktivity jako regenerace veřejných prostranství, rekultivace a rozšiřování zeleně ve městě a s nimi bezprostředně související aktivity povedou mimo jiné ke zvýšení ekologické hodnoty území města a jeho účelnějšímu trvale udržitelnému využití.

150


12. PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP IPRM Přitažlivé město obsahuje důležité projekty v tématické oblasti města, které budou spolufinancovány z ostatních OP a mají přímou návaznost na opatření a aktivity Přitažlivé město. Projekty financované z jiných OP nejsou operativní součástí IPRM, jsou v IPRM uvedeny pro nastínění jejich provázanosti s opatřeními a aktivitami financovanými ROP, jsou uvedeny odděleně a tvoří samostatnou část rozpočtu IPRM.

2.2 Regenerace veřejných prostranství a klidových zón, včetně mobiliáře Opatření

Strategický cíl 2

Tab. č. 74 - Projektové záměry pro jiný OP v členění podle opatření a aktivit IPRM Regenerovat zanedbaná nebo nedostatečně využívaná veřejná prostranství a objekty, památky, klidové zóny a zaostávající lokality města

Aktivita 2.2.1 Regenerace a revitalizace stávajících prostranství Městské sady - zeleň (OP ŽP) Městské sady - sedimentační nádrž (OP ŽP)

V případě námětů / projektů předkládaných do tématických operačních programů mohou potencionální žadatelé předložit individuální náměty na oddělení rozvoje města, manažerovi IPRM bez ohledu na vyhlášenou výzvu. Nepředpokládá se totiž vyhlašovat výzvy na projekty do tématických operačních programů. V tomto případě bude vynechán prvek ŘV jako subjektu potvrzujícího výběr, i funkce orgánů města jako schvalujícího, ale jejich funkce nahradí manažer IPRM, který zajistí posouzení souladu námětu / projektu s IPRM a v případě souladu s cíli, opatřením či aktivitami IPRM zajistí vydání dokladu potvrzujícího návaznost na IPRM Přitažlivá města (soulad s IPRM). Projekty se souladem města budou dopracovány do podoby vyžadované ŘO TOP a předloženy formou dílčího projektu ŘO příslušného OP. Dílčí projekty může předkládat jakýkoli vhodný žadatel dle pravidel příslušného OP s přílohou dokládající návaznost na IPRM. Projekty náležící do tématických operačních programů budou předkládány v rámci standardních podmínek příslušných operačních programů na základě standardních výzev (nebudou vyhlašovány zvláštní výzvy pro projekty IPRM). Projekty podané do těchto operačních programů, které splní podmínky formálních náležitostí, přijatelnosti a minimální technické kvality (bodového hodnocení) a případně další podmínky stanovené příslušným operačním programem obdrží na základě doložení souladu s IPRM bonifikaci ve výši 10 % dosaženého bodového hodnocení. S takto upraveným bodovým hodnocením budou soutěžit se všemi projekty předloženými v dané výzvě. O výběru projektů rozhoduje ŘO příslušného tématického operačního programu.

151


13. SEZNAM ZKRATEK BZN CZT ČOV ČR EMGC EU EVVO HDP IPRM IZS KD MDPO, a.s. MHD MIC Opava MMO MSK MSP NN ODIS OKEČ OOV OP OP ŽP ORP OSVČ PPS PHM RM ROP ŘO ŘV SBD SF SLDB SMO THFK TLN TOP TÚ VRR VTL ŽP

Benzen Centrální zásobování teplem Čistička odpadních vod Česká republika Sociologické šetření European Monitor of Government Communications Evropská unie Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Hrubý domácí produkt Integrovaný plán rozvoje města Integrovaný záchranný systém Kulturní dům Městský dopravní podnik Opava, a.s. Městská hromadná doprava Městské informační centrum Opava Magistrát města Opavy Moravskoslezský kraj Malé a střední podnikání Nízké napětí Integrovaný dopravní systém Odvětvová klasifikace ekonomických činností Ostravský oblastní vodovod Operační program Operační program Životní prostředí Obec s rozšířenou působností Osoba samostatně výdělečně činná Jednotka pro měření kupní síly Pohonné hmoty Rada města Regionální operační program Řídící orgán Řídící výbor Stavební bytové družstvo Strukturální fondy Sčítání lidu, domů a bytů Statutární město Opava Tvorba hrubého fixního kapitálu Toluen Tématický operační program Telefonní ústředna Výbor Regionální rady Dálkový vysokotlaký plynovod Životní prostředí

152


14. SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 Tab. č. 2 Tab. č. 3 Tab. č. 4 Tab. č. 5 Tab. č. 6 Tab. č. 7 Tab. č. 8 Tab. č. 9 Tab. č. 10 Tab. č. 11 Tab. č. 12 Tab. č. 13 Tab. č. 14 Tab. č. 15 Tab. č. 16 Tab. č. 17 Tab. č. 18 Tab. č. 19 Tab. č. 20 Tab. č. 21 Tab. č. 22 Tab. č. 23 Tab. č. 24 Tab. č. 25 Tab. č. 26 Tab. č. 27 Tab. č. 28 Tab. č. 29 Tab. č. 30 Tab. č. 31 Tab. č. 32 Tab. č. 33 Tab. č. 34 Tab. č. 35 Tab. č. 36 Tab. č. 37 Tab. č. 38 Tab. č. 39 Tab. č. 40 Tab. č. 41 Tab. č. 42 Tab. č. 43 Tab. č. 44 Tab. č. 45 Tab. č. 46 Tab. č. 47

Počet obyvatel v letech 2001 - 2006 Počet obyvatel města podle městských částí k 31.12.2007 Hustota obyvatelstva na 1 km2 ve statut. městech, okrese, MSK a ČR Vývoj pohybu obyvatel Opavy 2001-2006 Vývoj pohybu obyvatel v MSK, okrese Opava Pohyb obyvatel ČR, vývoj v letech 2004-2006 Podíl věkových skupin 0-14 na celkovém počtu obyvatel (v %) Složení obyvatel Opavy podle věku k 31.12. příslušného roku Školství v Opavě Srovnání vzdělanostní struktury, procentní podíly Vývoj vzdělanosti v Opavě od roku 1991 do 2001 Počty žáků na školách v okrese Opava Počet absolventů Slezské univerzity v Opavě v letech 2000 - 2007 Vývoj počtu studentů Slezské univerzity v Opavě 2003-2006 Vybrané proudy meziobecní dojížďky do zaměstnání a do škol za roky 1980, 1991 a 2001 Makroekonomické ukazatele Moravskoslezského kraje Dlouhodobý vývoj Moravskoslezského kraje v letech 2000-2006 Porovnání HDP jednotlivých krajů (v mil. Kč) za rok 2006 HDP dle OKEČ v MSK (v %) Ekonomické subjekty v okrese Opava (k 31.12.2006) Makroekonomické ukazatele města Opavy Vývoj malých firem a zaměstnanosti v okrese Opava Vývoj podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva v Opavě na celkovém počtu obyvatel Příjmy obyvatel MSK podle hlavních tříd zaměstnání v 4. čtvrtletí 2007 Vývoj nezaměstnanosti v Opavě Nezaměstnanost v jednotlivých okresech MSK leden - březen 2008 Struktura zaměstnanců v Moravskoslezském kraji podle vzdělání Struktura uchazečů o zaměstnání v okresech MSK k 31.3.2008 Lokality pro podnikatelské aktivity Lokality pro průmysl Ostatní lokality Lůžková zdravotnická zařízení v Opavě Zdravotnická zařízení v Opavě Zařízení pro seniory v Opavě Zdravotní zařízení a služby pro osoby se zdravotním znevýhodněním v Opavě Zařízení a služby pro obyvatele v sociální tísni v Opavě Zařízení a služby pro děti a mládež Školy a školská zařízení ve správním obvodu obce Opava s rozšířenou působností Domovní fond Opavy Bytový fond Průměrné roční imisní koncentrace PM10 v Opavě v letech 1996-2006 (µg/m-3) Imisní koncentrace znečišťujících látek na stanicích v MSK 1.5.2008 v µg m-3 Zdroje znečištění za r. 2006 - Opava Svozový systém směsného komunálního odpadu Plocha zeleně v Opavě Bytová výstavba v Opavě Okresy s nejvyšší a nejnižší intenzitou rozestavěnosti bytů koncem let 1996, 2004 a 2005 153


Tab. č. 48 Tab. č. 49 Tab. č. 50 Tab. č. 51 Tab. č. 52 Tab. č. 53 Tab. č. 54 Tab. č. 55 Tab. č. 56 Tab. č. 57 Tab. č. 58 Tab. č. 59 Tab. č. 60 Tab. č. 61 Tab. č. 62 Tab. č. 63 Tab. č. 64 Tab. č. 65 Tab. č. 66 Tab. č. 67 Tab. č. 68 Tab. č. 69 Tab. č. 70 Tab. č. 71 Tab. č. 72 Tab. č. 73 Tab. č. 74

Kulturní zařízení v krajích, stav k 31.12.2006 Počty kulturních zařízení v okresech MSK Zařízení pro kulturu v Opavě Sportovní zařízení v Opavě Rozvojové lokality Výsledky sčítání dopravy v Opavě 2005 Intenzita dopravy v Opavě (2006) Délka komunikací v MSK k 1.7.2007 Nejvíce vytížené komunikace v Opavě (2006) Počet železničních přejezdů v MSK k 1.7.2007 Počet linkových kilometrů a přepravených osob MHD Veřejná správa Vzdělanostní struktura zaměstnanců Magistrátu města Opavy Poskytování informací MMO za léta 2004-2006 Komentovaná SWOT analýza města SWOT analýza tématu Struktura opatření, aktivit IPRM Popis opatření 1.1 Popis opatření 1.2 Popis opatření 2.1 Popis opatření 2.2 Očekávané výsledky a výstupy IPRM Časový plán realizace opatření Časový harmonogram realizace jednotlivých aktivit IPRM Finanční harmonogram IPRM Analýza rizik IPRM v jednotlivých fázích jeho realizace Projektové záměry pro jiný OP v členění podle opatření a aktivit IPRM

154


15. SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Graf č. 2 Graf č. 3 Graf č. 4 Graf č. 5 Graf č. 6 Graf č. 7 Graf č. 8

Věková struktura obyvatel Opavy v letech 2000 - 2006 Vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let v Opavě Vývoj počtu absolventů Slezské univerzity v Opavě Vývoj množství studentů Slezské univerzity Hospodářská činnost v Opavě podle právní formy k 31.12.2006 Vývoj míry nezaměstnanosti v Opavě Počet přepravených osob v závislosti na cenách pohonných hmot Grafické znázornění výsledků analýzy rizik IPRM

16. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 Obr. č. 2 Obr. č. 3 Obr. č. 4 Obr. č. 5 Obr. č. 6 Obr. č. 7

Poloha Statutárního města Opavy Podíl denní vyjížďky na celkové vyjížďce z obce do zaměstnání v okresech Roční průměrné koncentrace NO2 v roce 2006 Hlavní zdroje znečištění vody v ukazateli biochemická spotřeba kyslíku Hluková mapa Opavy - silnice Intenzita dopravy na silnicích I. třídy v roce 2000 a 2005 Řídící struktura IPRM

17. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5 Příloha č. 6 Příloha č. 7 Příloha č. 8 Příloha č. 9 Příloha č. 10 Příloha č. 11 Příloha č. 12 Příloha č. 13 Příloha č. 14 Příloha č. 15 Příloha č. 16 Příloha č. 17 Příloha č. 18 Příloha č. 19

Popis aktivit a opatření Dílčí SWOT analýzy města Komunikace s veřejností Komunikace s partnery Statut Řídícího výboru Jednací řád Řídícího výboru Personální složení Řídícího výboru Personální složení Pracovní skupiny Indikativní seznam projektů Vypořádané náměty projektů IPRM Formulář projektového listu Zkušenosti s řízením a administrací jednotlivých subjektů řízení IPRM Bodovaná SWOT analýza tématu Rozpočet IPRM Finanční analýza Statutárního města Opavy Struktura IPRM Provázanost IPRM a ROP Vyjádření k „Posouzení SEA při tvorbě Integrovaného plánu rozvoje Statutárního města Opavy“ Usnesení Zastupitelstva

155

Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta Žadatel: Zpracovatel: Statutární město Opava

Recommend Documents