Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem

Město Ústí nad Labem - Integrovaný plán rozvoje města - CENTRUM

Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem CENTRUM

Zpracovatelé: Ing. Tomáš Sýkora, manažer IPRM a vedoucí Oddělení koncepcí, OSR, MmÚ Mgr. Lucie Hanušová, tajemnice IPRM a referentka Oddělení koncepcí, OSR, MmÚ Ing. František Podrápský, člen ŘV IPRM a vedoucí Odboru strategického rozvoje MmÚ

Konzultant: MEPCO, s. r. o.

1


OBSAH SEZNAM ZKRATEK.....................................................................................................4 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP.........................................................................6 STRUČNÉ SHRNUTÍ IPRM CENTRUM.......................................................................8 1ANALÝZA SOUČASNÉ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA ..................................................................................................................12 1.1VYHODNOCENÍ EXISTUJÍCÍCH STRATEGICKÝCH A PLÁNOVACÍCH DOKUMENTŮ A JEJICH PROVÁZÁNÍ S INTEGROVANÝM PLÁNEM ROZVOJE MĚSTA (IPRM)...................................................................................................12 i.Národní rozvojové dokumenty........................................................................................13 ii.Regionální rozvojové dokumenty..................................................................................13 iii.Místní rozvojové dokumenty.........................................................................................15 1.2ANALÝZA SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ SITUACE ..............................................................................................19 1.2.1Základní charakteristika města ...............................................................................21 1.2.2Ekonomický rozvoj...................................................................................................26 1.2.3Sociální integrace....................................................................................................29 1.2.4Životní prostředí.......................................................................................................36 1.2.5Přitažlivé město........................................................................................................42 1.2.6Dostupnost a mobilita .............................................................................................44 1.2.7Správa věcí veřejných .............................................................................................50 1.2.8Vnitřní a vnější disparity...........................................................................................56 1.2.9Předpoklady rozvoje města jako celku ....................................................................59 1.3SWOT ANALÝZA.............................................................................................................................60 1.4SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ PODMÍNEK ROZVOJE MĚSTA A ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ZÓNY............................................63 1.4.1Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města......................................................64 1.4.2Zdůvodnění výběru zóny IPRM CENTRUM ............................................................65

2POPIS ZÓNY............................................................................................................80 2.1KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ POPIS ZÓNY .............................................................................................80 2.2SWOT ANALÝZA CENTRA MĚSTA.........................................................................................................91 2.3POPIS CÍLOVÉHO STAVU – VIZE, GLOBÁLNÍ CÍL .........................................................................................92 2.4STANOVENÍ SPECIFICKÝCH CÍLŮ A STRATEGIE...........................................................................................93 2.5STRATEGIE DOSAŽENÍ SPECIFICKÝCH CÍLŮ IPRM.....................................................................................95

3POPIS OPATŘENÍ A AKTIVIT.................................................................................98 3.1OPATŘENÍ A AKTIVITY IPRM..............................................................................................................98 3.2OPATŘENÍ A.1 REGENERACE A REVITALIZACE ÚZEMÍ VE MĚSTĚ..................................................................102 3.3OPATŘENÍ A.2 ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY BROWNFIELDS..............................................................................103 3.4OPATŘENÍ B.1 REGENERACE A REVITALIZACE ZAŘÍZENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB..................................................103 3.5OPATŘENÍ B.2 MODERNIZACE SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY........................................................................104 3.6OPATŘENÍ C.1 ZLEPŠENÍ PODMÍNEK PRO EFEKTIVNÍ VÝKON VEŘEJNÉ SPRÁVY MAGISTRÁTEM MĚSTA.....................105 3.7OPATŘENÍ C.2 VYTVOŘENÍ ORGANIZAČNÍ STRUKTURY MANAGEMENTU IPRM................................................106

4POPIS OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ A VÝSTUPŮ, VČETNĚ KVANTIFIKACE CÍLŮ A DEFINOVÁNÍ INDIKÁTORŮ.......................................................................107 4.1INDIKÁTORY GLOBÁLNÍHO CÍLE A SPECIFICKÝCH CÍLŮ IPRM.......................................................................107 4.2INDIKÁTORY PRO MĚŘENÍ CÍLŮ OPATŘENÍ...............................................................................................108

1FINANČNÍ A ČASOVÝ HARMONOGRAM............................................................112 2POPIS REALIZACE PARTNERSTVÍ, ZAPOJENÍ PARTNERŮ PŘI TVORBĚ A REALIZACI IPRM CENTRUM .............................................................................117 3POPIS ADMINISTRATIVNÍ KAPACITY A ZPŮSOBU ŘÍZENÍ IPRM CENTRUM 123

2


4ANALÝZA RIZIK IPRM...........................................................................................130 5IPRM A NAPLŇOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT............................................136 6PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP..........................................................138 SEZNAM PŘÍLOH.....................................................................................................148

3


SEZNAM ZKRATEK BRKO – Biologicky rozložitelný komunální odpad BSK5 – Pětidenní biochemická spotřeba kyslíku CB – Collegium Bohemicum CR – Cestovní ruch ČD – České dráhy ČOV – Čistička odpadních vod ČSÚ – Český statistický úřad EIB – Evropská investiční banka EKM – Energetická koncepce města MPSE – Místní program snižování emisí EVVO – Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta GC – Globální cíl GIS – Geografický informační systém HDP – Hrubý domácí produkt IAD – Individuální automobilová doprava IO – Intervenční oblast IOP – Integrovaný operační program IPRM – Integrovaný plán rozvoje města ISt – Index stáří IT – Informační technologie IVzd – Index vzdělanosti KN – Katastr nemovitostí KO – Komunální odpad KPP – Komunitní plán péče MA 21 – Místní Agenda 21 MHD – Městská hromadná doprava MK – Místní komunikace MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MmÚ – Magistrát města Ústí nad Labem MO – Městský obvod MP – Městská policie NNO – Nevládní neziskové organizace NRP – Národní rozvojový plán NSRR – Národní strategický referenční rámec NUTS – Nomenclature des Unites Territoriales Statistique / Nomenclature of Units for Territorial Statistics (Statistické územní jednotky EU) OCR – Oddělení cestovního ruchu OHK – Okresní hospodářská komora OK – Oddělení koncepcí OP – Operační program OP LZZ – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP PI – Operační program Podnikání a inovace OP VaVpI – Operační program Výzkum a vývoj pro inovace OP VpK – Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP ŽP – Operační program Životní prostředí OSR – Odbor strategického rozvoje

4


OÚ – Obecní úřad PD – Prováděcí dokument PIP – Oddělení proinvestorské politiky PM10 – Polétavý prach obsahují částice o velikosti menší než 10 µm POH – Plán odpadového hospodářství PS – Pracovní skupina PZKŽ – Plán zdraví a kvality života RM – Rada města RMC – Revitalizace městského centra ROP – Regionální operační program RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání ŘO – Řídící orgán ŘS – Řídicí skupina ŘV – Řídicí výbor SLDB – Sčítání lidu, domů a bytů SRM – Strategie rozvoje města SROP – Společný regionální operační program SRR – Strategie regionálního rozvoje SURÚK – Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje SWOT – analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb SZ - Severozápad TOP – Tématické operační programy UJEP – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně ÚAP – Územně analytické podklady ÚK – Ústecký kraj ÚL – Ústí nad Labem ÚMO – Úřad městského obvodu ÚP – Územní plán ÚRR – Úřad regionální rady ÚSES - Územní systémy ekologické stability VaV – Výzkum a vývoj ZM – Zastupitelstvo města ZŠ – Základní škola ŽP – Životní prostředí

5


SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP TABULKA 1: VYBRANÉ ÚDAJE PODLE MĚST ÚSTECKÉHO KRAJE K 31. 12. 2006.............................................................................................................................22 TABULKA 2: POHYB OBYVATELSTVA VE MĚSTECH ÚSTECKÉHO KRAJE V ROCE 2006.................................................................................................................23 TABULKA 3: VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL V ÚSTÍ NAD LABEM A DALŠÍCH MĚSTECH V ROCE 2001..........................................................................24 TABULKA 4: VZDĚLANOSTÍ STRUKTURA OBYVATEL V ÚSTÍ NAD LABEM A DALŠÍCH MĚSTECH (2001)......................................................................................25 TABULKA 5: MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY V ÚSTÍ NAD LABEM...............27 TABULKA 6: MÍRA PODNIKATELSKÉ AKTIVITY VE VYBRANÝCH MĚSTECH ÚSTECKÉHO KRAJE (2006).....................................................................................27 TABULKA 7: NEZAMĚSTNANÍ, OBECNÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI A MÍRA EKONOMICKÉ AKTIVITY PODLE KRAJŮ V ROCE 2006.......................................27 TABULKA 8: VÝVOJ TRHU PRÁCE V ÚSTÍ NAD LABEM.....................................28 TABULKA 9: KAPACITA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ PODLE KRAJŮ A OKRESŮ V ČESKÉ REPUBLICE K 31. 12. 2005......................................................................28 TABULKA 10: POČET TRVALE OBYDLENÝCH BYTŮ PODLE VÝSTAVBY V ÚSTÍ NAD LABEM...............................................................................................................30 TABULKA 11: STRUKTURA BYTOVÉHO A DOMOVNÍHO FONDU V ÚSTÍ NAD LABEM V ROCE 2001................................................................................................31 TABULKA 12: VÝVOJ KVALITY BYDLENÍ MEZI LETY 1991 A 2001....................31 TABULKA 13: VYBAVENÍ MĚST ÚSTECKÉHO KRAJE VYBRANÝMI DRUHY ZAŘÍZENÍ K 31. 12. 2006...........................................................................................32 TABULKA 14: POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ÚSTÍ NAD LABEM (2005)..........................................................................................................................34 TABULKA 15: NEZAMĚSTNANOST PROBLÉMOVÝCH SKUPIN V OKRESE ÚSTÍ NAD LABEM...............................................................................................................35 TABULKA 16: KRIMINALITA V ÚSTECKÉM KRAJI V 1. AŽ 4. ČTVRTLETÍ 2007 35 GRAF 1: CELKOVÉ EMISE ZÁKLADNÍCH ŠKODLIVIN DO OVZDUŠÍ V ÚSTÍ NAD LABEM V LETECH 1995-2006..................................................................................37 GRAF 2: PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE VYBRANÝCH ŠKODLIVIN V ÚSTÍ NAD LABEM...............................................................................................................38 TABULKA 17: KVALITA DODÁVANÉ PITNÉ VODY V SÍTÍCH A VODOJEMECH MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM........................................................................................38 MAPA 1: VÝSLEDKY CELOSTÁTNÍHO SČÍTÁNÍ DOPRAVY 2005 V CENTRÁLNÍ ZÓNĚ MĚSTA.............................................................................................................40 TABULKA 18: ZÁKLADNÍ INFORMACE O MĚSTSKÝCH OBVODECH V ÚSTÍ NAD LABEM...............................................................................................................43 TABULKA 19: DÉLKA SILNIC A DÁLNIC PODLE OKRESŮ K 31. 12. 2006.........45

6


TABULKA 20: INTENZITA SILNIČNÍ DOPRAVY NA VYBRANÝCH KOMUNIKACÍCH........................................................................................................46 TABULKA 21: CELKOVÝ VOZOVÝ PARK A INFRASTRUKTURA K 31. 12. 200647 TABULKA 22: CHARAKTERISTIKA PROVOZU MHD.............................................47 TABULKA 23: PODÍL JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ NA DOPRAVĚ DO ZAMĚSTNÁNÍ MIMO BYDLIŠTĚ...............................................................................47 TABULKA 24: ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM PITNOU VODOU V LETECH 2002 AŽ 2006..............................................................48 TABULKA 25: POČET OBYVATEL NAPOJENÝCH NA VEŘEJNOU KANALIZAČNÍ SÍŤ A ČOV.........................................................................................49 TABULKA 26: NÁKLADY NA ČIŠTĚNÍ KOMUNIKACÍ A ÚDRŽBU ZELENĚ........49 TABULKA 27: PARTNERSKÁ MĚSTA MĚST ČR NAD 50 TIS. OBYVATEL A MLADÉ BOLESLAVI..................................................................................................53 TABULKA 28: VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM LETECH 2001 – 2006 (V TIS. KČ).............................................................................................54 TABULKA 29: VYBRANÉ UKAZATELE DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ A KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ V ÚSTÍ NAD LABEM A DALŠÍCH KRAJSKÝCH MĚSTECH (2001 – 2004) 55 TABULKA 30: ZÁKLADNÍ ŠKOLY NA ÚZEMÍ ÚSTÍ NAD LABEM.........................66 TABULKA 31: STŘEDNÍ ŠKOLY NA ÚZEMÍ ÚSTÍ NAD LABEM...........................67 TABULKA 32: ZASTÁVKY VEŘEJNÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ MĚSTA...................69 TABULKA 33: ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ V ÚSTÍ NAD LABEM.........................73 TABULKA 34: KULTURNÍ A ZÁBAVNÍ CENTRA V ÚSTÍ NAD LABEM.................74 TABULKA 35: SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ V ÚSTÍ NAD LABEM.................................75 TABULKA 36: VÝVOJ POČTU OBYVATEL V MĚSTSKÝCH ČÁSTECH ÚSTÍ NAD LABEM OD ROKU 1950 DO ROKU 2001.................................................................80 TABULKA 37: VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL V MO ÚSTÍ NAD LABEM (2001)..........................................................................................................................82 TABULKA 38: VZDĚLANOSTÍ STRUKTURA OBYVATEL V MO ÚSTÍ NAD LABEM V ROCE 2001..............................................................................................................83 TABULKA 39: UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ÚSTÍ NAD LABEM.................................84 TABULKA 40: POČET MĚSTSKÝCH STRÁŽNÍKŮ.................................................86 TABULKA 41: STÁVAJÍCÍ MĚSTSKÁ ZELEŇ A ZELEŇ DOPORUČENÁ V ÚSTÍ NAD LABEM K ÚPRAVĚ ..........................................................................................88 TABULKA 42: KULTURNÍ PAMÁTKY A ATRAKTIVITY MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM 89

7


STRUČNÉ SHRNUTÍ IPRM CENTRUM Integrovaný plán rozvoje města CENTRUM je pro město Ústí nad Labem nástrojem k naplnění vize: „Atraktivní centrum základem prosperujícího a bezpečného města“, která je dále rozpracována do globálního cíle: „zvýšení urbanistické hodnoty a přitažlivosti centra města a zlepšení kvality života obyvatel“. Realizace dílčích projektů zahrnutých do IPRM CENTRUM je tak pro Ústí nad Labem jedinečnou příležitostí, jak v relativně krátkém časovém období radikálně zlepšit obraz centra města s využitím dotací ze strukturálních fondů Evropské unie a tím i přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti města a regionu. Vyhodnocení IPRM CENTRUM: 1)

IPRM navazuje na Strategii rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 (SRM) a další programové dokumenty (Územní plán města Ústí nad Labem, 3. Komunitní plán péče města Ústí nad Labem na období 2007, 2008 a 2009, Plán odpadového hospodářství, Plán zdraví a kvality života, Energetickou koncepci města Ústí nad Labem, Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí se zahrnutím snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu a Místní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, benzo(a)pyrenu, benzenu, pachových látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku). 

kapitola 1.1 c) Místní rozvojové dokumenty

IPRM naplňuje tyto 3 globální cíle SRM: GC3 Zlepšit kvalitu prostředí města prostřednictvím harmonického územního rozvoje a zlepšení stavu jednotlivých složek ŽP, GC2 Zvýšit vzdělanost a sociální soudržnost obyvatel města a GC5 Zvýšit efektivitu řízení a správy města a vytvořit podmínky pro větší zapojení občanů do aktivit města  2)

kapitola 2.3 Popis cílového stavu – Vize, globální cíl

Aktivity IPRM CENTRUM (A.1.1 Revitalizace městského centra, A.1.2 Městská zeleň, A.2.1 Regenerace a revitalizace brownfields ve městě, B.1.1 Dostavba a rekonstrukce kulturních a volnočasových zařízení, B.2.1 Modernizace zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany, C.1.1 Stavební úpravy budovy magistrátu, C.1.2 Modernizace technického a technologického vybavení a C.2.1 Personální a technické zajištění managementu IPRM) jsou v souladu se všemi 6 prioritními oblastmi (cíli) Metodického pokynu pro zpracování IPRM: Ekonomický rozvoj (A.2.1, B.1.1), Sociální integrace (B.1.1, B.2.1, C.1.2), Životní prostředí (A.1.2), Přitažlivá města (aktivita A.1.1, A.1.2, B.1.2), Dostupnost a mobilita (A.1.1), a Správa věcí veřejných (C.1.1, C.1.2, C.2.1). 

kapitola 3.1 Opatření a aktivity IPRM

8


3)

4)

5)

Způsob komunikace s partnery a veřejností v průběhu přípravy je popsán v kapitole 6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM CENTRUM. Všechny důležité informace o průběhu tvorby IPRM byly aktuálně zveřejňovány na webových stránkách města. Byl na nich zveřejněn i zásobník projektů včetně formuláře projektové fiše. Odborná i laická veřejnost využila této možnosti a doplnila zásobník o několik desítek projektových záměrů. Projednání s partnery a veřejností je doloženo prostřednictvím zápisů z jednání řídící skupiny, pracovních skupin a veřejného projednání (příloha č. 7). 

kapitola 3.1 Opatření a aktivity IPRM



Příloha č. 7

V řídicí struktuře IPRM je zapojeno 36 partnerů z řad ekonomických, samosprávních, sociálních, vzdělávacích, kulturních, společenských a dalších subjektů prostřednictvím jejich členství v Řídicím výboru či pracovních skupinách. Vzhledem k jejich vysokému počtu je ve formuláři uvedeno pouze 16 nejvýznamnějších partnerských subjektů, s nimiž nad rámec projednávání v rámci ŘV/PS probíhala navíc samostatná konkrétní jednání. Princip partnerství a zapojení partnerů do realizace dílčích projektů jsou popsány v kapitolách 3 Popis opatření a aktivit, 6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM CENTRUM a 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM. Partneři budou prostřednictvím svého členství v pracovních skupinách a především v Řídicím výboru zapojeni do řízení IPRM, výběru dílčích projektů a do monitorování a hodnocení IPRM. Systém selekce projektů je popsán v kapitole 6. Složení řídící skupiny (výboru) a pracovních skupin je uveden tamtéž. 

kapitola 6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM CENTRUM



kapitola 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM



Příloha č. 5

Všechny činnosti ve všech fázích přípravy, realizace a po dobu udržitelnosti IPRM jsou pokryty týmem složeným z Řídicího výboru, pracovních skupin, manažera a tajemníka IPRM. Řídící struktura IPRM včetně vymezení kompetencí a odpovědnosti jednotlivých subjektů (ŘV, PS, manažer IPRM, Rada a Zastupitelstvo města) je popsána v kapitole 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM. 

6)

kapitola 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM

Koordinace, monitorování a hodnocení IPRM a dílčích projektů bude efektivně realizována prostřednictvím řídicí struktury IPRM na všech jejích úrovních – od manažera až po Řídicí výbor. Komunikaci s předkladateli dílčích projektů bude zajišťovat především manažer IPRM. Systém

9


koordinace a monitorování projektů je popsán v kapitole administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM.  7)

Kapitola 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM

SE analýza obsahuje vyhodnocení strategických a programových dokumentů města a pokrývá všech 6 oblastí stanovených Metodickým pokynem (Ekonomický rozvoj, Sociální integrace, Životní prostředí, Přitažlivá města, Dostupnost a mobilita a Správa věcí veřejných). SWOT analýza je výstupem jednání pracovních skupin a připomínkování odborné i laické veřejnosti a je provázána s popisnou částí SE analýzy. 

8)

7 Popis

Kapitoly 1.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s Integrovaným plánem rozvoje města (IPRM), 1.2 Analýza sociálně ekonomické situace a 1.3 SWOT analýza

Zdůvodnění výběru zóny vychází ze závěrů SE analýzy a plně koresponduje s nařízením EK a Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj. 

Kapitola 1.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města zdůvodnění výběru zóny

a

Výběr zóny je na základě vyhodnocení kritérií pro výběr území s vysokým potenciálem růstu proveden třemi ukazateli navíc (ze sedmi těchto kritérií IPRM CENTRUM naplňuje 6, jmenovitě: vysoká koncentrace ekonomických aktivit; vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb; vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit; velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu obyvatel a má přínos pro rozvoj města; vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel – zvýšení kvality života ve městě a vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje). 

Kapitoly 1.4.2 Zdůvodnění výběru zóny IPRM CENTRUM a 2.4 Stanovení specifických cílů a strategie.

Specifické cíle (A. Urbanisticky hodnotné centrum města, B. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity a sociální sféru a C. „Smart governance“ - kvalitní výkon samosprávy města - lepší služby obyvatelům) jsou konkrétní a navazují na SE analýzu.  9)

Kapitola 2.4 Stanovení specifických cílů a strategie

Aktivity jsou jednoznačně navázány na opatření a specifické cíle a vedou k jejich naplnění. Aktivity jsou jasně a konkrétně popsány v kapitole 3 Popis opatření a aktivit a v příloze č. 1. Výběr aktivit je podložen strategií. 

Kapitola 3 Popis opatření a aktivit



Kapitola 2.4 Stanovení specifických cílů a strategie

10


10) Harmonogram realizace aktivit obsahuje logické časové, věcné i finanční návaznosti. Stanovené termíny realizace jednotlivých aktivit odrážejí realizační náročnost jednotlivých kroků, jsou vytvořeny na základě zpracovaných studií a kvalifikovaných odhadů, a jsou tedy reálné. 

Kapitola 5 Finanční a časový harmonogram

Rozpočet IPRM je rozčleněn na opatření a jednotlivé aktivity. Odpovídá dílčím výstupům a výsledkům v popisu aktivit. Kalkulace vychází z projektových fiší dílčích projektů nashromážděných během více než roční přípravy IPRM za účasti partnerů a veřejnosti a jež byly základem pro definování aktivit a opatření. 

Kapitola 5.2 Finanční a časový harmonogram



Kapitola 4.2 Indikátory pro měření cílů opatření

11) Rizika IPRM CENTRUM (politická a legislativní, technicko-provozní a finanční) jsou jasně identifikována a popsána. Součástí analýzy rizik je soubor navržených opatření k jejich eliminaci. 

Kapitola 8 Analýza rizik IPRM

12) Indikátorová soustava byla sestavena podle sady indikátorů uvedených v Regionálním operačním programu Severozápad, oblast podpory 1.1. V rámci IPRM jsou uvedeny indikátory globálního a specifických cílů a indikátory pro jednotlivá opatření IPRM. Vždy jsou uváděny indikátory výstupů a výsledků. Požadované výše dotace vztažené příslušných indikátorů jsou nižší. 

k násobku

jednotkové

ceny

Kapitola 4.2 Indikátory pro měření cílů opatření

13) IPRM je cíleně zaměřeno na udržitelný rozvoj i na rovné příležitosti. 

Kapitola 9 IPRM a naplňování horizontálních témat

11


1 Analýza současné sociálně ekonomické situace města a SWOT analýza 1.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s Integrovaným plánem rozvoje města (IPRM) Socioekonomická analýza města Ústí nad Labem představuje východisko pro volbu zaměření IPRM. Tato analýza byla zpracována v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města. Analýza slouží k definování nejzávažnějších problémů města. Zvolený IPRM bude nástrojem k odstranění či eliminaci těchto problémů. Proto je cílem kapitoly shromáždit a zanalyzovat data a připravit tak kvalitní podklad pro volbu IPRM. Integrovaný plán rozvoje města vychází ze strategických a programových dokumentů, zpracovaných na národní, regionální a místní úrovni. Jsou to: Dokument

Zkratka

Působnost

www

Národní rozvojový plán České republiky 2007 - 2013

NRP

ČR

www.strukturalni-fondy.cz

Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013

NSRR

ČR

www.strukturalni-fondy.cz

Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 - 2013

SRR ČR

ČR

www.mmr.cz

Regionální operační program NUTS II Severozápad

ROP

NUTS II SZ

www.nuts2severozapad.cz

Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006 – 2020

SURÚK

Ústecký kraj

www.kr-ustecky.cz

Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015

SRM

Město

www.usti-nad-labem.cz

Územní plán města Ústí nad Labem

ÚP

Město


3. Komunitní plán péče města Ústí nad Labem na období 2007, 2008 a 2009

KPP

Město


Plán odpadového hospodářství

POH

Město


Plán zdraví a kvality života

PZKŽ

Město


Energetická koncepce města Ústí nad Labem

EKM

Město

---

Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí se zahrnutím snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu

MIPZKO

Město

---

Místní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, benzo(a)pyrenu, benzenu, pachových látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku

MPSE

Město

---

12


Tato kapitola je členěna do tří podkapitol ve vazbě na tyto úrovně. Součástí závěrečného shrnutí je schematické zobrazení jednotlivých vazeb.

i.

Národní rozvojové dokumenty

Na národní úrovni jsou výchozími dokumenty pro přípravu IPRM Národní rozvojový plán (NRP) a Národní strategický referenční rámec (NSRR), jejichž cílem je usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů vedoucí ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Dalším významným dokumentem pro tvorbu IPRM na národní úrovni je Strategie regionálního rozvoje České republiky (SRR ČR). Rozvojově zaměřený specifický cíl strategie IPRM definuje „Politika územního rozvoje České republiky“ ve smyslu nového zákona o územním plánování. Ta vymezuje 12 hlavních rozvojových oblastí a 11 rozvojových os v rámci ČR s výrazným soustředěním aktivit mezinárodního nebo republikového významu. Mezi definovanými póly rozvoje, které by měly být prioritně podporovány, je také Ústí nad Labem, ležící na jedné z rozvojových os.

ii.

Regionální rozvojové dokumenty

Výše uvedené dokumenty přispívají k definování strategie Regionálního operačního programu (ROP) NUTS II Severozápad, který je v plánovacím období 2007 - 2013 hlavním nástrojem pro rozvoj regionu. Globálním cílem ROP Severozápad je: Zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu jako předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje ČR/EU. → Hlavním cílem prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst je: Zvýšení kvality fyzického prostředí urbanizovaných částí regionu.  Specifickým cílem je: - Revitalizace a regenerace městských částí a nevyužitých objektů vedoucí ke zvýšení jejich atraktivity a opětovnému využití. → Hlavním cílem prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost je: Zlepšení napojení regionu na okolní prostor, zajištění účinného vnitřního propojení a jeho efektivní dopravní dostupnosti především prostředky veřejné dopravy s cílem dosáhnout významného zvýšení vnitřní mobility obyvatel regionu a tím snížení lokální nezaměstnanosti.  Specifickými cíli jsou: - Modernizace a výstavba dopravní infrastruktury vedoucí ke zvýšení dostupnosti regionu soudržnosti včetně zvýšení dostupnosti jeho dílčích částí. - Rozvoj a modernizace dopravní obslužnosti regionu soudržnosti. → Hlavním cílem prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu je: Využití přírodního a kulturního potenciálu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v regionu.  Specifickými cíli jsou:

13


- Rozvoj a modernizace infrastruktury pro cestovní ruch. - Rozvoj služeb a spolupráce vedoucí k vyššímu využití místního potenciálu cestovního ruchu. Ve Strategii udržitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006 – 2020 (SURÚK) (Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2005) je kladen důraz na tyto oblasti a priority: 4.1 EKONOMICKÁ OBLAST → Priorita D): Omezovat dopravní potřeby přímo u zdroje (snižováním přepravních nároků vznikajících v důsledku vynucené mobility). 

Strategické cíle: 1) Snížit podíl individuální automobilové dopravy na celkových přepravních výkonech do r. 2020. Opatření: 1.3 Zajistit kvalitní dopravní obslužnost obytných a komerčních zón. 2) Zavést integrovaný systém dopravy ve velkých městech Ústeckého kraje s cílem změny podílů jednotlivých způsobů dopravy na celkových přepravních výkonech osobní dopravy do r. 2020. Opatření: 3.1 Provést dopravní analýzy vystihující současné potřeby pro zajištění integrovaného systému dopravy. 3.2 Zajistit management integrovaného systému dopravy kraje. 3.3 Zajistit metodickou a finanční podporu integrovaného dopravního systému obcí a měst. 3.4 Vytvořit kvalitní integrované dopravní systémy, jejichž základem bude železniční a autobusová přeprava osob na střední a dlouhé vzdálenosti. Páteřní systém musí být na vhodných místech doplňován integrovaným dopravním systémem a nemotorovými druhy dopravy (pěší a cyklistickou). Zajistit bezpečné parkování na odstavných parkovištích s dostatečnou kapacitou v dosahu hromadné dopravy – systém “park and ride”.

4.2 SOCIÁLNÍ OBLAST → Priorita C): Revitalizace obcí a měst Ústeckého kraje s důrazem na obnovu zastaralého bytového fondu, výstavbu nových bytů a rekonstrukci chátrajících kulturních a technických památek. 

Strategický cíl: 1) Nárůst podílu pořízených investic na obnovu kulturních a technických památek měst a obcí Ústeckého kraje do r. 2020. Opatření: 3.1 Ve spolupráci s městy a obcemi připravit Programy revitalizací center.

14


3.2 Koordinovat přípravu revitalizačních projektů a pomáhat městům a obcím se zajišťováním finančních prostředků na plánované revitalizační aktivity. → Priorita E): Posilování sociálního kapitálu Ústeckého kraje. Zlepšení reprodukčního chování, dostatečná integrace minoritních skupin obyvatelstva a omezení výskytu sociálně nežádoucích jevů v populaci Ústeckého kraje. 

Strategický cíl: 1) Snížit počty výskytu sociálně nežádoucích jevů v populaci Ústeckého kraje do r. 2020. Opatření: 2.2 Vytvořit střediska volného času pro děti ze sociálně slabších nebo problémových rodin a zajistit efektivní trávení jejich volného času s možností aktivně se podílet na přípravě programů, které odpovídají schopnostem a zájmům dětí.

4.4 SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH → Priorita A): Zintenzivnění činností vedoucích k zapojení veřejnosti do plánování a rozhodování na krajské i místní úrovni. 

Strategický cíl: 1) Zvýšit podíl obcí, měst a mikroregionů Ústeckého kraje s fungujícím procesem MA 21 do r. 2020. Opatření: 1.1 Zajistit metodickou pomoc při využívání dotačního programu SFŽP ČR na strategické plánování za přímé účasti veřejnosti (místní Agenda 21).

iii.

Místní rozvojové dokumenty

Město má zpracovaný a Zastupitelstvem města v roce 1996 schválený Územní plán sídelního útvaru města Ústí nad Labem (ÚP). V průběhu let bylo pořízeno 26 změn územního plánu. Pro stanovení podrobnějších podmínek pro využití pozemků a s ohledem na prostorové uspořádání bylo pořízeno 12 regulačních plánů a jejich změn. Z důvodu koncepčního rozvoje území bylo zpracováno 12 územně plánovacích podkladů (např. generely dopravy v klidu, urbanistické studie a zastavovací studie atd.). Územní plán sídelního útvaru města Ústí nad Labem včetně jeho změn je určujícím dokumentem pro SRM a na ni navazující IPRM. Soulad IPRM s platným ÚP je doložen v samostatné příloze. Zastřešujícím strategickým rozvojovým dokumentem je Strategie rozvoje města. Odbor strategického rozvoje ve spolupráci s ostatními útvary města, odborníky a veřejností zpracovalo v roce 2007 Strategii rozvoje města do roku 2015. Tato strategie prošla úspěšně zjišťovacím řízením SEA. Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 (SRM) stanovila tuto vizi města:

15


„Ústí nad Labem - prosperující, zdravé a bezpečné město“ a)

těžící ze své výhodné geografické polohy atraktivní pro investory a návštěvníky, s konkurenceschopnou ekonomikou vycházející z průmyslové tradice, s rostoucí vzdělaností a kvalifikací obyvatel a s moderně fungující samosprávou.“

b) těžící ze své výhodné strategické obchodní polohy a průmyslové tradice, opírající svůj dynamický (udržitelný) rozvoj o zvyšující se atraktivitu pro vnější investice spojenou s motivací a efektivním využitím potenciálu vlastních obyvatel, ekonomických subjektů a městské samosprávy. SRM je rozdělena do 5 intervenčních oblastí a 15 priorit. Každá intervenční oblast má stanoven svůj globální cíl (GC): Intervenční oblast 1. Ekonomika města GC1: Zvýšit konkurenceschopnost města jako centra ekonomického růstu 2. Lidské zdroje a sociální oblast GC2: Zvýšit vzdělanost a sociální soudržnost obyvatel města

Priority 1) Rozvoj podnikatelského prostředí 2) Rozvoj CR 3) Modernizace vzdělávací soustavy 4) Rozvoj komunitní péče a posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob 5) Rozvoj občanské společnosti 6) Rozšíření a zkvalitnění možností pro volnočasové aktivity 7) Snížení kriminality na území města

3. Fyzické prostředí města GC3: Zlepšit kvalitu prostředí města prostřednictvím harmonického územního rozvoje a zlepšení stavu jednotlivých složek ŽP

8) Tvorba urbanisticky hodnotného území 9) Zlepšení složek ŽP 10) Rozvoj a zkvalitnění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

4. Doprava GC4: Zlepšit podmínky pro udržitelný rozvoj dopravy na území města Ústí nad Labem

11) Rozvoj veřejné dopravy a její návaznosti na ostatní druhy dopravy 12) Rozvoj dopravní infrastruktury

5. Řízení a správa města GC5: Zvýšit efektivitu řízení a správy města a vytvořit podmínky pro větší zapojení občanů do aktivit města

13) Zvyšování efektivity a kvality výkonu veřejné správy 14) Posílení spolupráce města se zahraničními subjekty 15) Prevence mimořádných událostí a likvidace jejich následků

16


Grafické zobrazení vazeb IPRM na jednotlivé rozvojové dokumenty:

SRR ČR SUR ÚK NRP ÚP ÚL ROP

NSRR

SRM ÚL

IPRM

Ústí nad Labem pravidelně zpracovává a aktualizuje rozvojové dokumenty pro jednotlivé oblasti života (sociální oblast, životní prostředí apod.). Ústí nad Labem má výborné zkušenosti s komunitním plánováním. Je jediným městem v České republice, které má zpracovaný třetí Komunitní plán péče (KPP) a zkušenosti s realizací a vyhodnocením dvou plánů. Komunitní plán péče v sobě shrnuje politické zadání, odborné názory a požadavky poskytovatelů služeb, názory a zpětné vazby uživatelů služeb a data z informačního systému sociálních služeb města Ústí nad Labem. 3. Komunitní plán je zpracován pro období let 2007 – 2009. Plán rozvíjí síť sociálních a souvisejících služeb tak, aby lépe vyhovovala občanům města a citlivěji reagovala na jejich potřeby. Vzhledem k tomu, že se příprava 3. Komunitního plánu částečně časově shodovala s počátkem příprav tvorby IPRM, bylo možné efektivně vytvářet oba dokumenty tak, aby byly ve vzájemné korespondenci. Proto také schválený 3. Komunitní plán uvádí: „Plán je provázán na řadu koncepčních dokumentů města Ústí nad Labem, především na program „Zdravé město Ústí nad Labem“ a „Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem“.“ Třetí Komunitní plán se zabývá rozvojem služeb a péče pro následující cílové skupiny: 1. senioři, 2. dlouhodobě duševně nemocní občané, 3. osoby ohrožené drogou, 4. mentálně postižení občané,

17


5. děti, mládež a rodina, 6. zdravotně postižení občané, 7. občané v přechodné krizi a nouzi, 8. nezaměstnaní a občané ohrožení sociálním vyloučením. Pro všechny výše uvedené cílové skupiny zpracovává Komunitní plán výstupy z informačního systému sociálních služeb, SWOT analýzu a formuluje konkrétní cíle a opatření. Významným dokumentem v oblasti životního prostředí je Plán odpadového hospodářství (POH), který byl roku 2006 s pětiletou platností zpracován pro odpady, u kterých je původcem město Ústí nad Labem. Tento dokument je v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje a je průběžně aktualizován. POH koresponduje s cíli Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015, na kterou navazuje IPRM. Základní součástí Projektu Zdravé město a místní Agenda 21 Ústí nad Labem je Plán zdraví a kvality života (PZKŽ), který je strategickým dokumentem respektujícím Strategii rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015. PZKŽ je aktualizován rozpracováním plánu do katalogu aktivit pro jednotlivé kalendářní roky. Dokument obsahuje oblasti, cíle, opatření: Oblast A: ROZVOJ MĚSTA → Cíl A.2 Zlepší se vzájemná komunikace veřejnosti a radnice, zlepší se informovanost veřejnosti Oblast C: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ → Cíl C.1 Zlepšit využití stávajících parků pro život lidí a dětí → Cíl C.2 Snížit škodlivý vliv dopravy v centru města na zdraví občanů → Cíl C.4 Zvýšit zájem občanů o životní prostředí ve svém městě Oblast D: VZDĚLÁVÁNÍ / ROZVOJ LISKÝCH ZDROJŮ / KOMUNIKACE MEDIA → Cíl D.2 Zmírnit migraci vzdělaných lidí mimo město, motivovat mladé vzdělané lidi k usidlování se ve městě. Oblast E: VOLNÝ ČAS – SPORT – KULTURA → Cíl E.1 Udržet současný trend v podpoře sportovních a jiných aktivit ve městě → Cíl E.3 Využití nábřeží Labe pro příměstskou rekreaci a život lidí → Cíl E.4 Zajistit koncepci rozvoje kultury ve městě

18


Vyvážený rozvoj města Ústí nad Labem je podmíněn bezesporu efektivním energetickým systémem zásobujícím předmětnou oblast požadovanými formami energie. Základním podkladem pro rozhodování o budoucích stavech místního energetického systému je odborně vypracovaná Energetická koncepce města (EKM). Na základě zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zpracovalo město Ústí nad Labem v roce 2003 program ke zlepšení kvality ovzduší s názvem Místní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí se zahrnutím snižování emisí látek přispívajících ke změně klimatu (MIPZKO). Tento program je především zásobníkem projektů, který poskytuje informaci o tom, jaká opatření a projekty jsou na území města Ústí nad Labem možná či nutná k dodržení legislativy v oblasti kvality ovzduší. Dne 22. 9. 2005 vydalo město Ústí nad Labem nařízení (č. 1/2005). Cílem vydání nařízení, kterým byl vyhlášen Místní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, benzo(a)pyrenu, benzenu, pachových látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku (MPSE), je snížení emisí a dosažení emisních stropů u příslušných skupin zdrojů znečišťování ovzduší v horizontu roku 2010 výběrem a realizací vhodných opatření. → Specifický cíl č. 4: Omezit emise z dopravy - dokončit páteřní systém trolejbusových tratí - optimalizovat dopravní systém města, znečišťování ovzduší

tj.

provoz

mobilních

zdrojů

1.2 Analýza sociálně ekonomické situace Podrobné vyhodnocení strategických a programových dokumentů města je obsahem předchozí kapitoly. Základním podkladem pro socioekonomickou analýzu stavu rozvoje města je Analytický profil, který je součástí Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015. Z tohoto profilu byly použity některé relevantní části a závěry včetně SWOT analýzy. Tyto části byly doplněny podle potřeb přípravy IPRM. Tento postup bylo možné zvolit vzhledem k tomu, že zpracovávání SRM a IPRM probíhalo současně v roce 2007 a SRM byla schválena Zastupitelstvem města Ústí nad Labem v prosinci 2007. Z toho je patrné, že mnoho činností se při zpracování těchto dvou dokumentů navzájem prolínalo a doplňovalo. Do tvorby analýzy sociálně ekonomické situace pro potřeby IPRM byla zapojena i veřejnost. Již v průběhu tvorby Strategie rozvoje města byl tento druh spolupráce úspěšně využíván a z důvodu velmi dobrých zkušeností bylo v takto nastavené komunikaci pokračováno i při tvorbě IPRM. Z důvodu, aby analýza nebyla pouze popisná, přistoupilo město k jejímu zpracování netradičním způsobem. Díky integrovanému pojetí zpracování relevantních údajů bylo v rámci analýzy dosaženo komplexnosti a tím provázanosti všech oblastí života v Ústí nad Labem. Z analýzy vyplynuly nejzávažnější problémy města a vysvětlení příčinných vazeb prostřednictvím získaných dat a informací. Ke sběru dat byl zvolen

19


pozitivistický přístup, reprezentovaný kvantitativními metodami a kladoucí důraz na systematičnost a interpretaci analyzovaných údajů. Pro analýzu byly využity dva typy vstupních dat: 



primární data, která byla seskupena pro konkrétní hodnocení. Tato data byla získána pomocí analytických technik. Jedná se především o data z Analytického profilu města zpracovaného v rámci SRM v roce 2007. sekundární data jsou údaje, které existují nezávisle na samotném hodnocení (především statistická data).

Pro zpracování analýzy byly použity následující zdroje dat:     

ROP NUTS II SZ Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 Statistické ročenky Ročenky stavu životního prostředí města Ústí nad Labem Místní šetření (spolupráce OSR a ČSÚ)

Obecná část analýzy je složena ze tří základních částí: Část 1 - Analýza sociálně ekonomické situace Jedná se o analýzu současné socioekonomické situace města, která je zpracována pomocí primárních a sekundárních dat. Tato data byla získána při tvorbě Strategie rozvoje města pomocí participativních metod, dále v pracovních skupinách při zpracování IPRM a ze statistických údajů. Součástí analýzy je stručné vyhodnocení každé analyzované oblasti. Část 2 - SWOT analýza Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení má za úkol zjistit určující faktory, které uvnitř i vně ovlivňují analyzované prostředí. Část 3 - Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města V této části jsou posouzeny a porovnány získané výsledky obou typů dat a definována řešená oblast související s rozvojem města jako centra ekonomického rozvoje regionu. Pro zpracování analýzy dat byl zvolen postup s vazbou na Metodický pokyn MMR (tabulka – oblast) a současně s vazbou na „Postupy pro vypracování IPRM“ (tabulka - faktory): Část analýzy 1. Obecnější definice problematiky

Zvolená strategie Využití obou typů dat (primárních i sekundárních) ze zpracovaných strategických dokumentů Využití dat ČSÚ

Oblast Základní charakteristika města Ekonomický rozvoj

Sociální integrace

Životní prostředí

Zkoumané faktory Historie, poloha, členění, obyvatelstvo Podnikání, HDP, míra nezaměstnanosti, infrastruktura pro CR Školství a vzdělávání, zdravotnictví a sociální sféra, rovné příležitosti, nezaměstnanost, bezpečnost Ovzduší, voda, hluk, zeleň, odpady, EVVO

20


Správa věcí veřejných

Fyzické prostředí města, bydlení, památky a atraktivity, infrastruktura pro volný čas MHD, dopravní infrastruktura, zklidňování dopravy, bezbariérovost, bezpečnost, parkování Smart governance, rozpočet města, dotace, účast občanů

Zapojení partnerů, konzultace, pracovní skupiny

Celé město

Získání doplňujících informací

SWOT analýza

Analýza celého města

Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby

Závěrečné porovnání dat a jejich vyhodnocení

Jednotlivé oblasti

Shrnutí dat Závěr

Přitažlivé město

Dostupnost a mobilita

2. Analýza dat

3. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města

1.2.1 Základní charakteristika města Historie města Město Ústí nad Labem vzniklo na důležité křižovatce obchodních cest. Původně se rozkládalo na území dnešního centra ohraničeného ulicemi Velká a Malá Hradební. Ve 13. století povýšil král Václav I. Ústí nad Labem na královské město. Jeho význam dále vzrostl s nástupem průmyslové revoluce a postupně se stalo centrem regionu. Největší rozkvět zaznamenalo v druhé polovině 19. století, kdy došlo k rozvoji průmyslu (zejména chemického a hutního) a k výstavbě železnice. Následkem toho výrazně vzrostl i počet obyvatel. V novodobé historii města byla velmi důležitým momentem druhá světová válka a následná léta totalitního režimu, kdy se kladl důraz na rozvoj průmyslu, s čímž rostla devastace životního prostředí. Poloha Ústí nad Labem se rozkládá v severozápadních Čechách na soutoku řek Labe a Bílina. Centrum města leží v labském údolí, na svazích okolních kopců vyrostla velká sídliště. Město je obklopeno vrcholy Českého středohoří, směrem na severozápad se táhne hřeben Krušných hor. Ústí těží z výhodné polohy na tradiční křižovatce obchodních a dopravních cest, dále z blízkosti hranic s Německem a blízkosti hlavního města Prahy, s kterým ho spojuje dálnice D8 (dokončení v roce 2010). Městem procházejí železniční tratě Praha – Berlín a Cheb – Děčín. Významná je nákladní lodní doprava po Labi. Z hlediska spádovosti vytvářejí Ústí konkurenční prostředí nedaleká města Teplice a Děčín. Z hlediska Strategie regionálního rozvoje ČR leží Ústí nad Labem na jedné z 11 rozvojových os. Rozloha, administrativní členění a regionální začlenění Město má rozlohu 9 395 ha a člení se na 4 městské obvody a 22 městských částí. Ve vymezení jeho hranic docházelo ve 20. století k častým změnám v souvislosti s výstavbou nových sídlišť, zánikem některých obcí a odpojováním městských

21


obvodů po roce 1989 (Chabařovice, Chlumec, Ryjice a Trmice). Populačně největším městským obvodem je Ústí nad Labem – město s téměř 40 % obyvatel města, který zaujímá více než polovinu rozlohy města. Nejvyšší hustoty zalidnění dosahují obvody ÚL - Neštěmice a ÚL - Severní Terasa, které jsou charakteristické rozsáhlou panelovou zástavbou. Statutární město Ústí nad Labem je krajským městem Ústeckého kraje. Je sídlem Magistrátu města, obvodních úřadů, krajského úřadu a dalších úřadů (pozemkového, živnostenského, finančního atd.). Do jeho správního obvodu obce s rozšířenou působností spadá 23 obcí, do obvodu pověřeného OÚ 15 obcí. Město je členem sdružení: Euroregion Elbe/Labe, Svazek obcí Jezero Milada, Severočeské sdružení obcí, Svaz měst a obcí ČR a Národní síť zdravých měst. Tabulka 1: Vybrané údaje podle měst Ústeckého kraje k 31. 12. 2006

Města

Benešov nad Ploučnicí Bílina Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Česká Kamenice Děčín Dolní Poustevna Dubí Duchcov Hrob Chabařovice Chomutov Jílové Jirkov Jiříkov Kadaň Klášterec nad Ohří Košťany Krásná Lípa Krupka Libochovice Litoměřice Litvínov Lom Louny Lovosice Meziboří Mikulášovice Most Osek

Správní obvod Výměra Počet obce s rozšířenou (ha) částí působností Děčín 977 Bílina 3 252 Litoměřice 862 Roudnice n.L. 3 358 Děčín 3 876 Děčín 11 769 Rumburk 1 107 Teplice 3 386 Teplice 1 540 Teplice 1 109 Ústí n.L. 1 689 Chomutov 2 926 Děčín 3 657 Chomutov 1 711 Rumburk 1 332 Kadaň 6 562 Kadaň 5 381 Teplice 2 432 Rumburk 3 139 Teplice 4 687 Lovosice 1 565 Litoměřice 1 799 Litvínov 4 070 Litvínov 1 681 Louny 2 423 Lovosice 1 189 Litvínov 1 440 Rumburk 2 584 Most 8 694 Teplice 4 238

2 6 2 7 10 34 5 7 1 4 2 1 6 5 4 10 12 2 9 9 3 4 12 2 3 1 1 4 8 3

Počet obyvatel (sčítání lidu) 1970

1980

1991

2001

Počet obyvatel

3 630 16 196 1 651 2 379 5 477 50 301 2 017 9 412 12 210 2 648 4 811 39 905 3 803 11 395 3 945 15 624 9 173 3 682 3 938 8 729 3 328 19 595 26 842 4 861 13 452 9 735 6 210 2 631 61 158 3 728

4 758 18 836 2 149 2 197 5 585 53 207 1 916 9 160 10 554 2 396 4 002 51 769 4 920 11 980 3 905 18 614 13 255 3 221 3 819 9 336 3 512 22 869 29 551 4 042 17 543 10 449 5 588 2 747 61 543 5 663

4 233 17 025 2 468 1 880 5 646 53 899 1 746 7 815 8 913 2 063 2 068 53 107 5 195 18 229 3 638 17 796 16 213 2 494 3 381 12 620 3 648 25 719 29 096 3 214 20 812 9 708 5 158 2 546 70 670 5 194

4 062 15 890 2 535 1 879 5 492 52 506 1 948 7 630 8 780 1 989 2 234 51 007 5 259 20 717 3 920 17 579 15 757 2 627 3 639 13 318 3 677 24 879 27 397 3 621 19 639 9 312 4 969 2 397 68 263 5 030

4 026 15 709 2 565 2 009 5 501 52 165 1 984 7 707 8 937 2 040 2 455 49 817 5 262 21 006 3 996 17 676 15 546 2 739 3 679 13 938 3 377 23 091 27 079 3 731 18 844 8 905 4 874 2 344 67 691 4 917

22


Podbořany Postoloprty Roudnice nad Labem Rumburk Šluknov Štětí Teplice Terezín Trmice Třebenice Ústí nad Labem Úštěk Varnsdorf Vejprty Velký Šenov Žatec

Podbořany Louny Roudnice n.L. Rumburk Rumburk Litoměřice Teplice Litoměřice Ústí n.L. Lovosice Ústí n.L. Litoměřice Varnsdorf Kadaň Rumburk Žatec

6 014 4 652 1 667 2 469 4 746 5 385 2 377 1 354 666 2 185 9 395 7 493 2 621 977 1 982 4 270

13 13 2 3 8 10 7 4 3 9 22 24 3 3 6 7

5 723 4 889 11 155 9 095 5 820 7 016 52 941 3 944 4 950 2 166 79 544 3 187 14 512 3 682 2 462 16 525

5 917 4 886 13 956 10 255 6 204 9 054 53 964 3 450 3 957 2 000 89 272 2 981 16 356 3 897 2 338 19 145

5 913 4 483 13 562 10 789 5 568 8 571 53 004 2 892 1 824 1 753 98 178 2 703 16 266 3 320 1 943 20 320

6 112 4 836 13 132 11 024 5 658 9 197 51 060 2 930 2 691 1 686 95 436 2 662 16 040 3 336 2 014 19 919

6 299 5 053 12 757 11 200 5 739 8 961 51 046 2 940 3 052 1 703 94 565 2 707 15 754 3 237 2 004 19 405

Zdroj: ČSÚ

Obyvatelstvo Ústí nad Labem se s 94 565 obyvateli (k 31. 12. 2006) řadí na 9. místo v rámci ČR. Město zažilo v posledních šedesáti letech značný populační vývoj. Po válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo (zhruba 75 % obyvatel) a město bylo dosídleno z vnitrozemí. V 70. a v 80. letech 20. století rostl počet obyvatel díky vysokým hodnotám přirozeného přírůstku. Od roku 1991 je patrný úbytek obyvatel. Tento úbytek podobně jako u dalších měst je způsoben administrativním odpojováním některých městských částí, poklesem počtu narozených dětí a migrací obyvatel z města do okolních sídel (suburbanizace). Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva ve městech Ústeckého kraje v roce 2006 Města Benešov nad Ploučnicí Bílina Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Česká Kamenice Děčín Dolní Poustevna Dubí Duchcov Hrob Chabařovice Chomutov Jílové Jirkov Jiříkov Kadaň Klášterec nad Ohří

Živě Zemřelí narození 44 198 27 26 61 569 20 97 108 28 28 500 56 234 55 193 159

38 172 13 28 74 577 14 155 97 23 23 478 43 172 61 181 146

Přirozen Přírůstek Přistěhov Vystěhova Celkový ý stěhování alí lí přírůstek přírůstek m 6 26 14 -2 -13 -8 6 -58 11 5 5 22 13 62 -6 12 13

135 468 82 67 176 1 320 69 317 264 66 109 1 132 128 572 148 363 293

146 454 69 62 147 1 022 65 266 275 83 40 1 364 171 721 115 506 353

-11 14 13 5 29 298 4 51 -11 -17 69 -232 -43 -149 33 -143 -60

-5 40 27 3 16 290 10 -7 0 -12 74 -210 -30 -87 27 -131 -47

23


Košťany Krásná Lípa Krupka Libochovice Litoměřice Litvínov Lom Louny Lovosice Meziboří Mikulášovice Most Osek Podbořany Postoloprty Roudnice nad Labem Rumburk Šluknov Štětí Teplice Terezín Trmice Třebenice Ústí nad Labem Úštěk Varnsdorf Vejprty Velký Šenov Žatec

37 38 158 34 265 284 33 214 92 45 25 748 48 72 60 142 123 76 91 551 36 43 19 1 095 35 156 34 21 206

36 48 115 63 207 318 51 195 114 81 20 736 60 58 42 126 95 71 66 533 50 25 17 914 28 167 42 21 202

1 -10 43 -29 58 -34 -18 19 -22 -36 5 12 -12 14 18 16 28 5 25 18 -14 18 2 181 7 -11 -8 4

108 121 475 106 714 847 154 463 234 250 56 1 381 172 166 223 366 357 183 291 1 732 123 168 47 2 202 75 299 96 75 345

82 120 474 169 1 590 790 161 479 516 226 78 1 507 194 179 190 548 366 162 499 1 714 129 179 46 2 116 70 320 112 59 461

26 1 1 -63 -876 57 -7 -16 -282 24 -22 -126 -22 -13 33 -182 -9 21 -208 18 -6 -11 1 86 5 -21 -16 16 -116

27 -9 44 -92 -818 23 -25 3 -304 -12 -17 -114 -34 1 51 -166 19 26 -183 36 -20 7 3 267 12 -32 -24 16 -112

Zdroj: ČSÚ rok 2006

Věková a vzdělanostní struktura V porovnání s ostatními krajskými městy je Ústí „nejmladším“ městem (SLDB, 2001), což potvrzuje hodnota indexu stáří (102,6 %). Tuto hodnotu nejvíce ovlivňuje nízký podíl obyvatel ve věku nad 60 let a nejvyšší podíl dětí do 14 let ze všech krajských měst. Tabulka 3: Věková struktura obyvatel v Ústí nad Labem a dalších městech v roce 2001 Město

2001 Celkem

0-14

15-59

60+

ISt

České Budějovice

97 339

15,8

66,4

17,8

112,5

Plzeň

165 259

14,1

65,6

20,3

144,2

Karlovy Vary

53 358

14,0

65,7

20,3

145,7

Ústí nad Labem

95 436

16,6

66,3

17,0

102,6

Liberec

99 102

15,4

66,6

18,0

117,2

Hradec Králové

97 155

14,5

64,8

20,6

142,7

24


Pardubice

90 668

14,6

65,0

20,4

139,8

Olomouc

102 607

15,2

66,2

18,6

121,7

Ostrava-město

316 744

16,4

66,0

17,6

107,4

Zlín

80 854

14,3

65,1

20,5

143,5

Jihlava

50 702

15,5

66,1

18,4

118,8

Brno-město

376 172

14,4

65,1

20,5

142,8

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Poznámka: Ve sloupcích je uveden podíl jednotlivých věkových složek v procentech. ISt = index stáří, je definován jako podíl počtu obyv. ve věku 60+ a počtu obyvatel ve věku 0-14 let v procentech.

Naopak co se týče vzdělanosti, vykazuje město mezi ostatními krajskými městy nejnižší úroveň (vyjádřeno Indexem vzdělanosti – viz tabulka 4). Je to způsobeno nejnižším podílem obyvatel s vysokoškolským vzděláním, velmi nízkým podílem středoškolsky vzdělaných obyvatel a nejvyšším podílem obyvatel se základním vzděláním. Tato struktura vzdělanosti je pozůstatkem zejména hospodářského zaměření města v minulosti. Od 90. let je však zřetelný nárůst vzdělanosti. Podíl obyvatelstva se základním vzděláním poklesl téměř o 10 %, což je nejrychlejší pokles v porovnání s ostatními městy. Trend nárůstu úrovně vzdělanosti lze očekávat i v následujících letech. Stále významnější roli při zvyšování úrovně vzdělanosti sehrává Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Tabulka 4: Vzdělaností struktura obyvatel v Ústí nad Labem a dalších městech (2001) Město

Základní a neukončené základní

vyuč. a SO bez maturity

ÚS s maturitou

vyšší odborné a nástavbové

VŠ

IVzd

České Budějovice

19,5

32,3

30,6

4,7

12,9

60,5

Karlovy Vary

22,4

34,1

28,8

5,0

9,6

52,5

Plzeň

19,6

34,2

29,4

4,3

12,5

58,0

Ústí nad Labem

26,2

35,1

26,9

3,5

8,2

46,2

Liberec

21,7

35,5

27,7

4,0

11,1

53,2

Hradec Králové

18,0

31,4

31,2

4,9

14,5

64,2

Pardubice

18,2

35,1

30,0

4,6

12,2

58,1

Olomouc

20,1

31,4

29,0

4,1

15,5

63,3

Ostrava

26,2

35,9

24,1

3,3

10,5

47,9

Zlín

21,9

33,7

28,3

4,0

12,1

55,8

Jihlava

22,2

36,3

28,1

3,9

9,5

50,5

Brno

18,8

29,6

29,0

4,6

17,9

68,8

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Poznámky: Ve sloupcích je uveden podíl jednotlivých vzdělanostních složek v procentech. Do základního a neukončeného vzdělání je zahrnuto také nezjištěné vzdělání. IVzd = index vzdělanosti. Index je definován jako součet dvojnásobku podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a podílu obyvatel se vzděláním bakalářským, vyšším nebo středoškolským s maturitou.

25


Vyhodnocení oblasti:  Vznik města na území dnešního centra ohraničeného ulicemi Velká a Malá Hradební.  Ústí nad Labem centrem regionu od poloviny 19. století.  Střed města v labském údolí, na svazích okolních kopců velká sídliště.  Křižovatka železničních tratí Praha – Berlín a Cheb – Děčín.  Ústí nad Labem-město největším městským obvodem (téměř 40 % obyvatel města a více než polovina rozlohy města).  Sídlo úřadů (Magistrát města, obvodní úřady, krajský úřad, pozemkový, finanční, živnostenský a další).  Úbytek obyvatel od roku 1991.  „Nejmladší“ město a město s nejnižší úrovní vzdělanosti ve srovnání s ostatními krajskými městy. Rostoucí role UJEP při zvyšování úrovně vzdělanosti.

1.2.2 Ekonomický rozvoj Ekonomická struktura města je porovnávána s ukazateli za celou ČR, Ústecký kraj a ostatní krajská města. Je sledováno zastoupení hlavních sektorů a významných odvětví ekonomiky, také je analyzována podnikatelská aktivita obyvatel. V rámci trhu práce je analyzován zejména vývoj a prostorové srovnání míry nezaměstnanosti jako jednoho z nejdůležitějších sociálně-ekonomických ukazatelů. Ústecko je významnou průmyslovou oblastí. Zemědělství je ve struktuře národního hospodářství zastoupeno jen malou měrou v porovnání s ostatními částmi republiky. Město prochází restrukturalizací od chemického a těžebního průmyslu k sektoru služeb. Tento proces přináší kromě významných pozitiv (růst vzdělanosti, inovační aktivity, rozvoj výzkumu a vývoje) i negativum ve formě růstu nezaměstnanosti ve starých výrobních oborech a na druhou stranu nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v oborech nových. V oblasti výzkumu a vývoje (VaV) se stále významnějším faktorem stává UJEP. Podnikání V Ústí nad Labem mají v podnikání význam nejen tradiční, zavedené podnikatelské lokality a podniky, ale také nově vznikající průmyslové zóny. Lze sledovat trend postupného přesunu tradičních průmyslových aktivit z centra do okrajových částí města. Centrální část města začíná být v posledních letech zajímavá pro aktivity soukromých investorů. Mezi největší zaměstnavatele patří Masarykova nemocnice, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s., České dráhy, a. s., Česká pošta, s. p., UJEP, SETUZA, a. s., Statutární město ÚL, Dopravní podnik ÚL, a. s., ČESKÝ TELECOM, a. s., Globus ČR, k. s., Ústecký kraj, Dalkia Česká republika, a. s. a DRINKS UNION, a. s. V roce 2005 připadalo na 1000 obyvatel cca 229 podnikatelů. Počty podnikatelských subjektů dosáhly svého vrcholu v roce 2004. V roce 2005 došlo v souvislosti s legislativními změnami k výraznému úbytku počtu podnikajících fyzických osob.

26

Město Ústí nad Labem - Integrovaný plán rozvoje města - CENTRUM Tabulka 5: Míra podnikatelské aktivity v Ústí nad Labem Ukazatel

2000

2002

Fyzické osoby

20 200

21 324

Právnické osoby

4 358

Počet registrovaných podnikatelů celkem

24 574

Rok 2004

2005

2006

22 417

20 200

16 192

5 205

5 866

4 358

26 546

28 303

24 574

5 523 21 715

Zdroj: SRM

Tabulka 6: Míra podnikatelské aktivity ve vybraných městech Ústeckého kraje (2006)

Města

Celkem

fyzické osoby

Z toho z toho právnické živnostníc obchodní osoby i společnosti

z toho družstva

státní podniky

Děčín

12 182

9 778

8 882

2 404

885

27

5

Chomutov

9 974

7 663

6 764

2 311

993

19

3

Most

12 852

10 387

9 546

2 465

1 318

91

7

Teplice

11 916

8 993

8 111

2 923

1 757

49

6

Ústí nad Labem

21 715

16 192

14 608

5 523

2 737

62

9

Zdroj: ČSÚ

Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji je nejvyšší v celorepublikovém srovnání. V roce 2006 byla míra nezaměstnanosti v Ústí nad Labem ve výši 12,9 %, což je sice o 0,8 % nižší hodnota než průměr Ústeckého kraje, avšak tato hodnota vysoce překračuje průměr ČR (o 4,1 %). Ke konci roku 2006 bylo přibližně 50 % nezaměstnaných bez práce déle než 1 rok a naopak asi 20 % nezaměstnaných hledalo práci po dobu kratší než 3 měsíce. Asi 40 % uchazečů o zaměstnání byly nekvalifikované síly. Tabulka 7: Nezaměstnaní, obecná míra nezaměstnanosti a míra ekonomické aktivity podle krajů v roce 2006 ČR, kraje

Nezaměstnaní (tis. osob)

Míra nezaměstnanosti (%)

Míra ekonom. aktivity (%)

celkem

z toho ženy

celkem

z toho ženy

celkem

z toho ženy

371,3

202,2

7,1

8,8

59,3

50,5

Hl. m. Praha

18,1

7,9

2,8

2,7

62,0

54,3

Středočeský

26,9

15,4

4,5

6,0

59,8

50,5

Jihočeský

16,3

9,5

5,1

6,8

59,5

50,7

Plzeňský

13,0

6,8

4,6

5,5

59,5

50,8

Karlovarský

16,2

8,3

10,2

11,9

61,5

52,2

Ústecký

57,7

31,2

13,7

17,2

60,5

50,9

Liberecký

16,5

9,3

7,7

10,0

59,1

49,6

Česká republika

27


Královéhradecký

14,9

8,2

5,4

6,6

59,3

51,5

Pardubický

13,7

7,7

5,5

7,1

58,5

49,4

Vysočina

13,5

7,2

5,3

6,6

58,5

49,1

Jihomoravský

44,6

24,1

8,0

9,8

57,8

48,9

Olomoucký

26,0

15,8

8,2

11,3

58,3

49,5

Zlínský

20,8

12,0

7,0

9,3

58,4

49,6

Moravskoslezský

73,1

38,8

12,0

14,3

57,3

49,5

Zdroj : ČSÚ

Tabulka 8: Vývoj trhu práce v Ústí nad Labem Rok

Počet uchazečů o zaměstnání

nezaměstnanost (%)

2002

7 340

14,8

2003

7 405

14,7

2004

7 419

14,7

2005

6 448

12,8

2006

6 518

12,9

2007

5 927

11,8

Zdroj: Správa služeb zaměstnanosti Poznámka: Údaje jsou vždy k dubnu příslušného roku

Hrubý domácí produkt Na úrovni města není hrubý domácí produkt (HDP) statisticky sledován. Ústecký kraj zaujímá hodnotou HDP na jednoho obyvatele ve výši 253 939 Kč 11. místo v rámci České republiky. Proti hodnotě HDP na 1 obyvatele ČR zaostává Ústecký kraj o 60 826 Kč, to je téměř o 20 %. Vzhledem k významným investicím na území kraje v poslední době lze očekávat trend postupného přibližování se k celostátnímu průměru. Cestovní ruch Ústí nad Labem nelze vzhledem k přetrvávajícímu image průmyslového města považovat za turistické centrum. Městu chybí obvyklé historické centrum. Přesto má nezanedbatelný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Velice atraktivní je okolní krajina (České středohoří, údolí řeky Labe). Ústí disponuje relativně dostatečnou ubytovací kapacitou nižší úrovně. Problémem je nízký počet ubytovacích zařízení vyšší kategorie (***). Tomuto standardu odpovídají pouze dva hotely: Hotel Best Western Vladimir a Interhotel Bohemia. Další možnosti ubytování nabízejí menší hotely, penziony a také řada ubytoven včetně vysokoškolských kolejí. Celková kapacita ubytovacích zařízení ve městě čítá přibližně 1100 lůžek plus cca 380 lůžek Ubytovny Masarykovy nemocnice a v létě až 1500 lůžek na vysokoškolských kolejích. Ve městě je dostatečná kapacita stravovacích zařízení. Tabulka 9: Kapacita ubytovacích zařízení podle krajů a okresů v České republice k 31. 12. 2005 Kraje, okresy

Počet zařízení

Počet pokojů

Počet lůžek

Počet míst pro stany a

Průměrná cena za ubytování (v

28


Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

karavany

Kč)

7 608 597 553 994 418 423 928 986 278 354 497 345 366

164 871 30 355 10 339 17 391 7 466 13 839 13 426 16 125 5 418 6 402 12 027 7 140 7 910

435 993 66 351 28 379 51 980 21 210 28 607 40 510 47 638 15 569 18 803 30 555 19 503 21 435

51 798 1 261 6 389 13 999 3 509 1 421 2 745 5 365 1 730 3 150 5 042 969 1 645

356 1 012 373 268 277 593 247 263 257 262 315 275 287

470 399 134 92 45 19 19 62 28

9 713 7 320 1 960 1 269 908 423 567 1 446 747

26 048 19 405 5 804 3 643 2 507 1 418 1 128 3 169 1 736

1 810 2 763 684 1 444 283 12 82 258

271 318 307 302 248 263 373 413 324

Zdroj: ČSÚ

Vyhodnocení oblasti:  Restrukturalizace podnikání ve městě od chemického a těžebního průmyslu k sektoru služeb.  Trend přesunu podnikatelských aktivit z centra do nově vznikajících průmyslových zón v okrajových částí města.  V roce 2005 cca 229 podnikatelů na 1000 obyvatel.  V roce 2006 míra nezaměstnanosti 12,9 %, téměř o 50 % nad průměr ČR.  Zaostávání Ústeckého kraje proti hodnotě HDP na 1 obyvatele ČR o 60 826 Kč (cca o 20 %). Hodnota pro město není sledována.  Solidní potenciál pro rozvoj CR. Absence historického centra.  Nízký počet ubytovacích zařízení vyšší kategorie (***).  Dostatečná kapacita stravovacích zařízení.

1.2.3 Sociální integrace Ústí nad Labem bylo prvním městem v České republice, které se začalo systematicky věnovat komunitnímu plánování. V současně době se naplňuje třetí komunitní plán. Jeho obsahem je naplňování opatření k integraci sociálně

29


znevýhodněných skupin obyvatel, rovné příležitosti, prevence socio-patologických jevů. Občanská vybavenost zahrnuje oblast školství, kultury, sportu a volnočasových aktivit, zdravotnictví a sociálních služeb. Nepředstavuje sice oblast, která stimuluje ekonomický rozvoj města nebo zvyšuje jeho konkurenceschopnost, ale je jedním z nutných předpokladů života ve městě. Kvalitní a dostupná občanská vybavenost je důležitým stabilizačním prvkem ve vztahu k obyvatelstvu města a výrazně pomáhá zvyšovat kvalitu života ve městě. V sociální oblasti, ve školství a zdravotnictví je zaměstnáno necelých 13 % produktivního obyvatelstva města, z hlediska zaměstnanosti je toto odvětví druhé nejvýznamnější hned po průmyslu. Bydlení Ve 2. polovině 20. století zažívalo Ústí nad Labem prudký, extenzivní a často jednostranně orientovaný stavební rozvoj. Pro toto období byla charakteristická masivní monofunkční výstavba panelových sídlišť za hranicemi intravilánu města kvůli nekvalitnímu životnímu prostředí, způsobenému škodlivými vlivy exhalátů průmyslových podniků. V 70. letech došlo k necitlivé přestavbě historického jádra města. V této době byla postavena sídliště Bukov, Střekov, v centru města sídliště Na Skřivánku, dále sídliště na Severní Terase, v Krásném Březně a Neštěmicích. Vlivem této bytové výstavby došlo k postupnému vylidňování některých okrajových částí města a staré zástavby v městském centru. V průběhu minulého století se postupně vytratil život z centra města a z okolí řeky. Život občanů se často omezuje pouze na okrajová sídliště, v nichž bydlí, a centrum není pro mnoho z nich místem přirozeného pohybu mezi jednotlivými částmi města. Centrum Ústí nad Labem není oproti jiným městům místem intenzivního setkávání osob. Tabulka 10: Počet trvale obydlených bytů podle výstavby v Ústí nad Labem

Městský obvod

Ústí nad Labem město Ústí nad Labem Severní Terasa Ústí nad Labem Neštěmice Ústí nad Labem Střekov Ústí nad Labem

Období výstavby domu

Počet trvale obydlených bytů

do 1919

19201945

19461970

19711980

19811990

1991-2001

15 226

7,6

26,0

40,4

4,8

14,7

4,4

9 569

0,3

0,6

4,5

63,2

26,5

4,8

9 119

3,0

4,3

4,7

14,0

72,5

1,0

5 537

10,7

22,6

26,9

25,5

10,3

3,1

39 451

5,2

14,3

21,5

24,0

30,3

3,6

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

30

Město Ústí nad Labem - Integrovaný plán rozvoje města - CENTRUM Tabulka 11: Struktura bytového a domovního fondu v Ústí nad Labem v roce 2001 Počet trvale obydlených bytů Městský obvod Ústí nad Labem město Ústí nad Labem Severní Terasa Ústí nad Labem Neštěmice Ústí nad Labem Střekov Ústí nad Labem

Z počtu domů ve vlastnictví (v %)

celkem

z toho v RD (v %)

z toho v BD (v %)

Počet domů celkem

15226

17,1

82,3

3600

56,6

8,9

4,0

22,9

9569

1,5

98,3

587

24,4

6,3

27,6

39,0

9119

6,8

93,1

1019

48,2

10,2

23,2

12,6

5537

36,1

63,3

2090

75,9

6,0

3,5

8,4

39451

13,6

86,0

7296

58,4

8,0

8,5

18,6

soukrom bytové ostatní obec, á fyzická družstv vlastníc stát o i osoba

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Tabulka 12: Vývoj kvality bydlení mezi lety 1991 a 2001 1991 Městský obvod Ústí nad Labem město Ústí nad Labem Severní Terasa Ústí nad Labem Neštěmice Ústí nad Labem Střekov Ústí nad Labem

2

počet m obytné plochy na osobu

2001 2

III.

IV.

počet m obytné plochy na osobu

kategorie I.

II.

kategorie I.

II.

III.

IV.

16,9

76,7 19,0

2,4

1,8

18,5

92,0

4,4

1,0

0,4

14,5

98,2

1,4

0,1

0,3

16,5

99,1

0,5

0,1

0,1

14,4

93,5

4,7

1,0

0,8

15,3

97,0

2,0

0,4

0,1

16,7

82,8 13,2

2,5

1,5

19,6

89,5

6,5

1,8

0,6

15,7

86,4 10,8

1,6

1,2

17,3

94,5

3,2

0,7

0,3

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 1991, 2001

Školství a vzdělávání Ve městě se v současné době nachází 32 mateřských škol, z čehož 27 jich je zřízeno městem. Jejich obsazenost v roce 2006 dosahovala 88,3 %. Ve městě je 19 základních a 19 středních škol (viz tabulka 13). ZŠ navštěvovalo ve školním roce 2005/2006 10 558 dětí (z toho 1 140 integrovaných postižených dětí). Na středních školách ve školním roce 2004/2005 studovalo 6 735 studentů v denním studiu a 454 studentů v distančním studiu. Ústí nad Labem je sídlem Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP), která patří v rámci Česka k významným regionálním vysokým školám. V roce 2006 na ní studovalo kolem 9,5 tisíce studentů. Tato skutečnost výrazně zvyšuje význam města jako regionálního centra. Univerzita je tvořena 7 fakultami (pedagogická, sociálně ekonomická, umění a designu, přírodovědecká, filosofická, výrobních technologií a 31


managementu, životního prostředí) a 2 ústavy (slovansko-germánských studií a zdravotnických studií). Velkým problémem UJEP je značná roztříštěnost budov po celém území města a neexistence univerzitního areálu (kampusu). Tato roztříštěnost je zároveň významnou barierou pro vyšší integraci UJEP do života města. Zdravotnictví a sociální služby Hlavním zdravotnickým zařízením na území města je Masarykova nemocnice s jedním hlavním a 5 detašovanými pracovišti. Nemocnice je odštěpným závodem Krajské zdravotní, a. s. a koncentruje veškerá oddělení zdravotnické péče. V Ústí nad Labem dále působí několik soukromých sanatorií. V centru města se nachází poliklinika, řada lékařských laboratoří, lékáren a ordinací praktických i specializovaných lékařů. Město je sídlem zdravotnického ústavu a krajské hygienické stanice. V oblasti sociálních služeb ve městě působí řada organizací s různorodou náplní činnosti (viz tabulka 13). Ústí nad Labem bylo prvním městem v ČR, které začalo s komunitním plánováním. Na první komunitní plán navázala jeho druhá (2004 – 2006) a třetí verze (2007 – 2009). Město se profiluje jako Zdravé město a je jako člen Národní sítě zdravých měst zapojeno do aktivit zaměřených na podporu udržitelného rozvoje. Kultura a volný čas Město disponuje v porovnání s ostatními městy Ústeckého kraje dostatečným množstvím zařízení pro volnočasové aktivity (viz tabulka 13). Problematický je však stavebně technický stav těchto zařízení a standard jejich služeb. Většina z nich neprošla v posledních 40 letech potřebnou rekonstrukcí (např. Muzeum, Dům kultury, Divadlo, letní kino, městský stadion, zimní stadion, koupaliště na Klíši, městské lázně a další). Významným kulturním zařízením je Kulturní středisko města (příspěvková organizace města). Středisko zajišťuje řadu jednorázových i pravidelných akcí a oslav včetně mezinárodních festivalů sborového zpěvu a např. známé Trampské porty. Dalšími důležitými zařízeními jsou Severočeské divadlo opery a baletu a Činoherní studio. Ve městě se dále nachází několik desítek kulturních klubů a 5 kin. Ve stádiu příprav je výstavba multifunkčního centra s hypermarketem a multikinem jako soukromá investice. Působí zde řada sportovních klubů a oddílů. Pro volný čas dětí a mládeže funguje ve městě několik desítek zájmových organizací. Tabulka 13: Vybavení měst Ústeckého kraje vybranými druhy zařízení k 31. 12. 2006

střední škola

nemocnice

4 2

2 3

1 3

1 3

1

3

dům s peč. službou

základní škola

1 1

pension pro důchodce

mateřská škola

2

domov důchodců

stadion, hřiště

1

pro děti

tělocvična

1 2

Ordinace prakt. lékaře

Sociální zabezpečení

pro dospělé

kostel

zdravotnictví

galerie

Benešov nad Plouč. Bílina

Školství (rok 2005/2006)

muzeum

města

sport

kino

kultura

2 6

2 1

-

-

1

32


Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Česká Kamenice Děčín Dolní Poustevna Dubí Duchcov Hrob Chabařovice Chomutov Jílové Jirkov Jiříkov Kadaň Klášterec nad Ohří Košťany Krásná Lípa Krupka Libochovice Litoměřice Litvínov Lom Louny Lovosice Meziboří Mikulášovice Most Osek Podbořany Postoloprty Roudnice nad Labem Rumburk Šluknov Štětí Teplice Terezín Trmice Třebenice Ústí nad Labem Úštěk Varnsdorf Vejprty Velký Šenov Žatec

1 1 1 2 1 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 2 5 1 1 1 1

1 2 1 2 4 1 1 2 1 4 1 2 1 1 1 1 1 5 1 1 1 1 3

1 1 1 7 2 5 2 1 4 2 3 2 1 2 2 14 5 2 -

1 6 3 9 1 3 2 2 3 3 1 1 2 5 3 1 3 6 2 7 1 1 7 2 1 2 1 6 4 3 3 3 3 4 2 2 4 11 5 5 3 1 5

1 33 1 1 1 1 1 20 3 5 3 7 5 1 2 1 3 15 4 5 1 4 1 26 1 1 7 1 1 10 1 1 1 46 1 1 1 1 12

1 1 4 10 2 1 2 1 5 19 7 10 2 9 8 1 1 4 2 4 17 4 9 3 3 1 24 1 5 3 4 8 1 2 6 2 2 2 36 1 7 4 2 12

1 1 2 10 1 4 4 1 1 2 2 1 1 6 5 2 1 5 2 2 4 1 8 3 1 1 4 2 2 1 5 5 1 1 14 2 1 1 32 1 7 1 1 7

1 1 1 11 1 2 2 1 1 9 1 4 1 4 3 1 1 4 1 7 5 1 5 3 1 1 12 1 2 1 3 4 1 3 10 2 1 1 19 1 5 1 1 4

1 13 1 1 2 11 3 3 3 1 11 4 5 3 4 15 3 8 4 3 4 16 3 19 6 7

2 3 2 2 2 2 1 1 2 1 2 3 4 6 3 1

1 1 4 28 1 2 5 1 1 25 2 7 2 10 6 1 2 4 2 13 13 2 12 9 1 1 34 3 5 2 10 6 3 5 23 2 3 1 37 1 8 3 1 13

1 1 2 13 1 2 2 1 10 1 5 1 9 3 1 3 1 6 6 1 7 3 1 1 16 3 1 5 4 1 3 10 1 1 1 17 1 5 1 1 6

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 2 1 1 1 1 3 1 1

1 1 1 1 3 1 1 1 1 5 3 -

1 1 4 1 2 1 1 2 2 3 3 3 7 2 1 3 1 1 2 1 2 5 2 2 1 2

Zdroj : ČSÚ rok 2006

Rovné příležitosti

33


Město si je vědomo nutnosti naplňování principu rovných příležitostí, v souladu s komunitním plánem věnuje této problematice velkou váhu. Přesto se ve městě objevuje řada fyzických bariér, např. ve starých budovách. Při přestavbách a rekonstrukcích je však vždy brána v potaz potřeba umožnění přístupu všem občanům. V oblasti fyzických bariér lze uvést například přechody ulic a MHD. Problém bezbariérovosti v MHD se koncentruje nejvíce do dvou oblastí: „bezbariérové“ zastávky MHD a dopravní prostředky. Zde musí být prioritou zvýšení bezpečnosti a zpřístupnění všech částí města, které jsou za současného stavu z tohoto hlediska těžko dostupné. Veškeré nové investice ve veřejné dopravě jsou v souladu s principem rovných příležitostí. V rámci sociálních bariér je nutné řešit oblast kvality života ohrožených skupin obyvatel (senioři, mládež, osoby se zdravotním postižením, bezdomovci a další) a s tím související prevence sociálně patologických jevů. Všechny oblasti jsou plně pokryty 3. Komunitním plánem. Koordinaci služeb ve městě Ústí nad Labem zajišťuje systematicky vytvořený tým, v němž jsou zastoupeny vedle Rady města, Sociálně zdravotní komise, vrcholových institucí v regionu také především koordinační skupiny za jednotlivé cílové skupiny obyvatel (senioři; duševně nemocní občané; děti, mládež a rodina; zdravotně postižení občané; nezaměstnaní a ohrožení sociálním vyloučením; osoby ohrožené drogou; mentálně postižení občané; občané v přechodné krizi a nouzi). Tabulka 14: Poskytovatelé sociálních služeb v Ústí nad Labem (2005) Zřizovatel sociálních služeb

Počet poskytovatelů sociálních služeb

Počet zařízení sociálních služeb

Počet zařízení ústavní péče

14 3

17 4

14 0

43

57

0

Město Ústí nad Labem Stát Nevládní neziskové organizace Podnikatelský subjekt Církev celkem oblasti sociální pomoci Děti a mládež Senioři Mentálně postižení Dlouhodobě duševně nemocní Osoby ohrožené drogou Zdravotně postižení občané v přechodné sociální krizi a občané společensky nepřizpůsobení etnické skupiny

3 0 1 5 63 86 Počet poskytovatelů nabízejících sociální služby 9 12 8 4 3 14

0 1 15 Z toho počet poskytovatelů služeb ústavní péče 0 7 5 0 0 0

12

1

7

0

Zdroj: Výstupy z informačního systému sociálních služeb v regionu Ústí nad Labem

Ústí nad Labem je zařazeno mezi města určená k řešení pilotních projektů pro řešení romské problematiky prostřednictvím intervencí v IOP (oblast podpory 5.2c). Nezaměstnanost 34


Nárůst nezaměstnanosti v Ústí nad Labem byl způsoben zejména restrukturalizací hospodářství od chemického a těžebního průmyslu k sektoru služeb. Došlo tak k určité formě strukturální nezaměstnanosti, kdy velký počet pracovních sil ztratilo ze dne na den svoji odbornost vzhledem k tomu, že byly jednostranně kvalifikovány na utlumovaná odvětví. Z tohoto důvodů je největší podíl nezaměstnaných ve věkové kategorii nad 50 let. Pro tuto skupinu je velkým problémem rekvalifikace. Ve městě se několik subjektů (agentur) zabývá rekvalifikacemi zejména do odvětví služeb. Tabulka 15: Nezaměstnanost problémových skupin v okrese Ústí nad Labem skupiny

Stav k 31. 12. 2006

31. 12. 2005

31. 12. 2007

Dlouhodobě nezaměstnaní

5 623

5 481

4 563

Z toho dosažitelní

5 279

5 125

4 279

Uchazeči se zdravotním postižením

1 235

1 241

1 137


279

331

346

Absolventi škol a mladiství

580

581

420


525

503

385

4 022

4 047

3 368

3 843

3 853

3 187

Uchazeči bez kvalifikace

56

55

54


55

54

53

Ženy pečující o děti do 15 let

1 077

1 022

982


1 027

938

925

Uchazeči z vyšších věkových skupin

1 957

1 981

1 766


1 802

1 868

1 666

Občané s nízkou úrovní kvalifikace nebo s neuplatnitelnou kvalifikací na trhu práce Z toho dosažitelní

Zdroj: Roční zpráva Úřadu práce v Ústí nad Labem na rok 2007

Bezpečnost Zvýšení bezpečnosti obyvatel a návštěvníků města je jedním z hlavních předpokladů změny negativního image města. Základem bezpečnosti je prevence sociálněpatologických jevů zejména u dětí a mládeže. Zde se otevírá velký prostor pro NNO a různé programy zaměřené na tuto oblast. Další možností je instalace různých technicko bezpečnostních systémů (např. kamerový systém). V oblasti restrikce je hlavním prvkem kvalitní činnost policie a městské policie, která je podmíněna odpovídajícím výcvikem a technickým vybavením. Tabulka 16: Kriminalita v Ústeckém kraji v 1. až 4. čtvrtletí 2007 Celkový počet trestných činů Kraj, okresy

Ústecký kraj

Z toho Obecná kriminalita

Hospodářská kriminalita

Z toho absolutn Objasněno celke Objasněno celke škoda majetkov Objasněno ě st v % m st v % m v tis. Kč á st v % 24 419 34 632 54,4 40,6 20 546 32,6 3 799 651 178

35


Děčín

4 567

64,6

3 020

51,0

2 488

43,2

538

51 260

Chomutov

6 551

52,6

4 654

38,2

3 983

32,1

624

80 329

Litoměřice

4 201

53,8

2 963

39,3

2 360

28,2

382

43 711

Louny

2 727

55,7

1 935

40,9

1 564

29,9

283

49 056

Most

5 376

46,4

4 031

34,3

3 177

22,5

621

34 632

Teplice

5 834

50,3

4 205

34,9

3 538

26,7

654

83 161

Ústí nad Labem

5 376

60,1

3 843

48,9

3 436

45,3

697

77 029

Zdroj : ČSÚ

Vyhodnocení oblasti:  Komunitní plánování – Zdravé město a místní Agenda 21.  Sídlo významné regionální vysoké školy - UJEP (2006 - 9,5 tis. studentů)  UJEP - značná roztříštěnost budov po celém území města - bariéra pro vyšší integraci UJEP do života města. Neexistence univerzitního areálu (kampusu).  Sídlo krajské Masarykovy nemocnice.  Problém rovných příležitostí - bezbariérové přístupy do úřadů a veřejných institucí, přechody ulic a bezbariérovost MHD.  Prevence sociálně-patologických jevů dětí a mládeže - programy NNO.  Technicko-bezpečnostní systémy - kamerový systém.  Dostatečné množství zařízení pro volnočasové aktivity - problematický stavebně technický stav zařízení a standard služeb. V posledních 40 letech většina bez potřebné rekonstrukce (např. Muzeum, Dům kultury, Divadlo, letní kino, městský stadion, zimní stadion, koupaliště na Klíši, městské lázně a další).

1.2.4 Životní prostředí Oblasti životního prostředí (ŽP) věnuje Ústí nad Labem velkou pozornost vzhledem k tomu, že je tradičním průmyslovým městem, které patří mezi oblasti s výrazně narušeným životním prostředím. V 90. letech sice došlo k výraznému zlepšení stavu ŽP, ale po roce 2000 kvalita ŽP stagnuje a v některých oblastech se dokonce mírně zhoršuje. Ovzduší Naměřené emisní a imisní hodnoty potvrzují, že Ústí nad Labem patří mezi města se silně znečistěným ovzduším. To je způsobeno čtyřmi základními zdroji znečištění: dálkovým přenosem (především z velkých stacionárních zdrojů podkrušnohorské pánve), místními a blízkými velkými a středními stacionárními zdroji znečišťování ovzduší, dopravou a lokálními malými zdroji (domácí topeniště na tuhá paliva). Emise

36


) k is(t/ro em

Graf 1: Celkové emise základních škodlivin do ovzduší v Ústí nad Labem v letech 1995-2006

9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

tuhé látky oxid siřičitý oxidy dusíku oxid uhelnatý uhlovodíky

rok Zdroj: Ročenka stavu ŽP ve městě Ústí nad Labem 2006 – údaje z kontinuálně měřících stanic

Trend vývoje emisí v podstatě kopíruje produkci emisí dvou největších znečišťovatelů ovzduší ve městě – Dalkia Česká republika, a. s. (dříve Teplárna Ústí nad Labem) a ENERGY Ústí nad Labem (dříve Cinergetika, a. s.). V městských částech, které nejsou plynofikovány nebo teplofikovány, se významnou složkou znečištění ovzduší stávají emise z domácích topenišť na pevná paliva. Automobilová silniční doprava se ve městě stává stále významnějším faktorem negativního vlivu na ovzduší. Intenzita provozu na některých komunikacích dosahuje velmi vysokých hodnot ve srovnání s referenčními městy a svědčí o neúměrném zatížení ŽP emisemi z dopravy zejména v centru města. Doprava přináší i sekundární znečištění ovzduší rozviřováním prachu s následkem zvýšené koncentrace tuhých částic (prašnost). Snížení produkce emisí může kromě plynofikace okrajových částí města přinést také využívání geotermální energie jako zdroje tepla (viz Energetická koncepce města Ústí nad Labem). V roce 2005 vydalo Ústí nad Labem nařízení (č. 1/2005 ze dne 22.9.2005), kterým vyhlásilo Místní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, benzo(a)pyrenu, benzenu, pachových látek, SO2 a NOx Statutárního města Ústí nad Labem. Prioritní opatření programu mají sloužit k dosažení následujících cílů: omezení prašnosti, včetně prašnosti sekundární, omezení emisí ze spalovacích zdrojů, z dopravy a ze zdrojů pachových látek a omezení emisí úsporami energie. Imise Město je zařazeno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, zejména z hlediska polétavého prachu.

37

Město Ústí nad Labem - Integrovaný plán rozvoje města - CENTRUM Graf 2: Průměrné roční koncentrace vybraných škodlivin v Ústí nad Labem

60

imisn í konc entra ce [ug/ m3]

roční imisní limit -

50 40

roční imisní limit - NO2, PM10

30 20 10 0

1996

1997

1998

1999

2000

oxid siřičitý SO2

2001

2002

2003

oxid dusičitý NO2

2004

2005

2006

PM10

Zdroj: Ročenka stavu ŽP ve městě Ústí nad Labem 2006 – údaje z kontinuálně měřících stanic

Z grafu 2 je zřejmé, že u všech tří nejvýznamnějších škodlivin došlo do roku 1999 k výraznému poklesu. V dalším období se trendy začínají lišit. Od v podstatě neměnných hodnot koncentrací SO2, přes setrvalý trend NO2 do roku 2002 s pozvolným nárůstem v posledních letech (vliv dopravy) až po významný nárůst pevných částic (PM10) s vrcholem v roce 2003. Pevné částice jsou významnou a rozhodující znečišťující látkou při hodnocení znečištění ovzduší a jsou největším problémem v této oblasti. V Ústí nad Labem v letech 2002 – 2004 docházelo k překračování stanoveného ročního imisního limitu a od té doby hodnoty pod ročním limitem stagnují. Nadále však dochází k překračování průměrných 24hodinových koncentrací. V roce 2006 došlo k překročení v celkem 87 dnech (limit 35 dnů). Příčinou jsou především intenzivní stavební činnost, práce v kamenolomu Mariánská skála a nárůst intenzity dopravy. Voda Od roku 1990 došlo k velmi výraznému snížení znečištění Labe a to jak organického znečištění (BSK5) tak amoniaku a fosforu. Labe je na základě hodnocení ukazatelů znečištění za rok 2006 zařazeno ve III. třídě (znečištěná voda) a z hlediska mikrobiologických a biologických ukazatelů již ve II. třídě (mírné znečištění). Nejvýznamnějším přítokem Labe na území města je Bílina, která patří dlouhodobě mezi řeky s nejvíce znečištěnou vodou v ČR. Velká část města zejména centrum náleží do záplavového území, což vyvolává potřebu realizace protipovodňových opatření k ochraně majetku města, jeho obyvatel i dopravní infrastruktury. Tabulka 17: Kvalita dodávané pitné vody v sítích a vodojemech města Ústí nad Labem Ukazatel /symbol Dusičnany

Průměrná kvalita vody v mg/l 2002

2003

2004

2005

2006

12,4

11,9

14,4

8,13

10,6

Vyhláška č. 376/200 Sb. 50

38


Hliník Chloridy Mangan Sírany Železo Dusitany Oxidovatelnost Chlor

0,058 20,5 0,013 72,9 0,14 0,016 1,01 0,1

0,033 21,9 0,01 74,5 0,12 0,015 1,05 0,08

0,06 22,4 0,04 72,2 0,13 0,02 0,57 0,10

0,08 23,2 0,05 82,5 0,08 0,015 0,87 0,08

0,05 23,6 0,05 76,78 0,06 0,02 0,75 0,07

0,2 100 0,05 250 0,2 0,5 3 0,3

Zdroj: Ročenka stavu ŽP ve městě Ústí nad Labem 2006 poznámka: Tvrdost pitné vody se vyjadřuje jako koncentrace vápníku a hořčíku, doporučená hodnota je 0,9 5,0 mmol/l. Hodnota v Ústí n. L. je závislá na tom, odkud vody přichází. Voda z Litoměřic má vyšší hodnotu než voda z Teplic (úpravna vody Meziboří). Obecně se dá říci, že voda v Ústí n. L. (průměr 2,47 mmol/l) má tedy tvrdost nižší až střední z doporučeného intervalu.

Hluk Hluk je problematickou a stále významnější fyziologickou škodlivinou, která je na území města způsobena jednak intenzivní dopravou a jednak je projevem výrobní činnosti v centru a jeho bezprostřední blízkosti. Městu chybí hluková mapa, která by měla sloužit jako podklad pro rozhodování o nápravných opatřeních. V roce 2005 byly zjištěny alarmující hodnoty intenzity provozu v centru města. Například v Přístavní ul. ve výši přes 29.000 vozidel/24 hod., v ul. Malé Hradební 27.000 a v Bílinské více než 26.000 vozidel/24 hod. Tyto hodnoty odpovídají průjezdu jednoho vozidla každé 3 sekundy. Ještě výraznější je negativní trend nárůstu dopravy od roku 2000 do roku 2005 – na dvou posledně jmenovaných ulicích o více než 60 %.

39

Město Ústí nad Labem - Integrovaný plán rozvoje města - CENTRUM Mapa 1: Výsledky celostátního sčítání dopravy 2005 v centrální zóně města

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR Poznámka: Černá čísla představují označení jednotlivých silnic, barevná čísla v horním řádku představují denní intenzitu jednotkových vozidel v obou směrech a barevná čísla v dolním řádku představují označení jednotlivých sčítacích úseků.

Zeleň Na území města existují rozsáhlé plochy zeleně, avšak jejich kvalita je nízká. Neexistuje tradice kvalitní péče o parky a sady. Stejně tak zatím nepatří k dobré tradici využívat parky k volnočasovým aktivitám. Zlepšení péče o plochy zeleně je jednou ze základních podmínek zkvalitnění životního prostředí v centru města. K 31.12.2006 hospodařilo město na lesních pozemcích o výměře cca 570 ha. Druhová skladba v městských lesích je velmi rozmanitá a převládá zde dub s podílem 45 %, dále následují další listnaté dřeviny. Z jehličnatých dřevin je nejvíce zastoupen ve 4 % smrk. Odpady a ekologické zátěže Ročenka Stav životního prostředí v Ústí nad Labem v roce 2006 uvádí, že na území města bylo fyzickými osobami vyprodukováno více než 25 tisíc tun komunálního odpadu (KO), z čehož bylo tradičním svozem odvezeno téměř 70 %. Z uvedeného celkového množství odpadu bylo vytříděno 1 814 t využitelných surovin, 81 t nebezpečného odpadu, 1 443 t objemného odpadu a ze zahrad bylo svezeno 249 t zeleně. Množství KO neustále narůstá a v roce 2006 dosahovalo 125 % hodnoty roku 2002. Výrazné zvyšování separovaného sběru (zdvojnásobení objemu v letech 2006/1999) 40


však nestačí trendu růstu produkce KO, a tak podíl vytříděných surovin stoupl v uvedených letech z 5 % pouze na 7 % celkové produkce KO. V současné době se však zavádí nový systém – separace odpadu (třídění – kontejnery). V absolutních hodnotách bylo v roce 2006 získáno sběrem 1 279 t papíru. Pozitivním jevem je výrazné snižování množství nebezpečného odpadu – pokles oproti roku 2003 na cca 60 %. Tento pokles byl zapříčiněn především zajištěním zpětného odběru elektrozařízení. „Plánem odpadového hospodářství města Ústí nad Labem“, /2005/ bylo původcům komunálního odpadu mimo jiné uloženo do roku 2010:  zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% ve srovnání s r. 2000,  snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % ve srovnání

s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování,  snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů

(BRKO) ukládaných na skládky tak, aby jejich podíl činil nejvíce 75 % z hodnot roku 1995. Náklady vynaložené na likvidaci KO dosahovaly v roce 2006 téměř 73 mil. Kč. Pouze 100 tis. Kč (cca 1 ‰ nákladů) bylo vydáno na propagaci. Postupy při nakládání s KO (náklady, požadavky POH) vyžadují hledání nových řešení, např. ve formě výstavby regionálního střediska na mechanicko-biologické zpracování KO. Vzhledem k odhadovaným nákladům kolem 100 mil. Kč lze výstavbu takového střediska realizovat pouze ve spolupráci s dalšími městy i jinými subjekty. Na území města se nachází řada tzv. brownfields, některé z nich vykazují také známky starých ekologických zátěží. Většina těchto nevyužívaných či nevhodně využívaných průmyslových areálů není ve vlastnictví města a jejich řešení je přednostní záležitostí stávajících vlastníků. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) Magistrát věnuje podpoře EVVO velké úsilí a město se tak nachází nad průměrem referenčních měst. EVVO a zlepšený přístup k informacím o ŽP jsou jednou z nezbytných součástí směřování města k udržitelnému rozvoji a jsou také podmínkou dalších aktivit města, jako jsou např. komunitní plánování, ex-ante projednávání dokumentů s veřejností ad. Jedním z výstupů EVVO je zpracovaný (komunitní) Plán zdraví a kvality života. Viditelnou součástí snahy informovat veřejnost o stavu ŽP jsou ročenky vydávané od roku 2001. Úsek EVVO OŽP provádí např. tyto činnosti: přednášky pro školy v rámci programu prevence vzniku černých skládek a podpory systému nakládání s odpadem, podpora programu „Zelená škola“, propagace aktivit EVVO a konzultace pro občany města. Vyhodnocení oblasti:  Výrazné zlepšení stavu ŽP v 90. letech, ale po roce 2000 stagnace a v některých oblastech dokonce zhoršení.  Město se silně znečistěným ovzduším.  Automobilová doprava stále významnějším faktorem negativního vlivu na ovzduší. Ve srovnání s referenčními městy velmi vysoké hodnoty intenzity provozu (neúměrné zatížení ŽP emisemi zejména v centru města; sekundární

41


 



 

znečištění ovzduší rozviřováním prachu (PM10 - prašnost)). Alarmující hodnoty intenzity provozu za 24 hod. v centru města v roce 2005 (např. Přístavní ul. přes 29.000 vozidel, ul. Malá Hradební - 27.000, Bílinská ul. - více než 26.000 vozidel). Hodnoty odpovídají průjezdu jednoho vozidla každé 3 sekundy. Výrazný negativní trend nárůstu dopravy v letech 2000 - 2005 v ul. Malá Hradební a Bílinská (o více než 60 %). Lokalita se zhoršenou kvalitou ovzduší, zejména z hlediska polétavého prachu. Pevné částice (PM10) rozhodující znečišťující látkou při hodnocení stavu ovzduší. V letech 2002 - 2004 překračování stanoveného ročního imisního limitu - od té doby stagnace hodnot pod ročním limitem. Nadále překračovány limity 24hodinových koncentrací. Příčiny - intenzivní stavební činnost, práce v kamenolomu Mariánská skála a nárůst intenzity dopravy. Řeka Bílina dlouhodobě zařazena mezi řeky s nejvíce znečištěnou vodou v ČR. Velká část města (zejména centrum) v záplavovém území - potřeba realizace protipovodňových opatření. Zkvalitnění péče o plochy zeleně = jedna ze základních podmínek zlepšení životního prostředí v centru města. Vzrůstajcí množství produkce KO (v roce 2006 125 % hodnoty roku 2002).

 Podpora EVVO (Ústí nad Labem nad průměrem referenčních měst).

1.2.5 Přitažlivé město Fyzické prostředí města Prostředí města výrazně ovlivnil prudký, místy nekontrolovatelný rozvoj průmyslu od 2. poloviny 19. století do 50. let minulého století. Průmyslové podniky zaujímají ve městě významná území. Vzhledem k poloze města v údolí řeky Labe podniky prorůstaly až do samého centra města a do současnosti se zcela zásadně podílejí na jeho fyzickém vzhledu. Nevýhodou je umístění těchto lokalit v těsné blízkosti bytové zástavby nebo dokonce jejich prorůstání dovnitř. Následkem toho zatěžují jejich exhalace obytné části města. Lze však konstatovat, že v posledních desetiletích se tento stav zlepšuje. Dalšími faktory, které se podepsaly na prostředí města, bylo letecké bombardování v roce 1945 a následující období 40 let socialistické výstavby. Výsledkem všech těchto vlivů je architektonický slepenec v centru města, ztráta „genia loci“ a negativní image celého města. Teprve po roce 2000 se daří vedení města postupně napravovat vzniklé škody a vracet městu jeho tvář. Nejvýznamnějším projektem zatím byla Regenerace městského centra – I. etapa (RMC I). Tento projekt byl realizován v letech 2005 – 2006 za finanční podpory ze Společného regionálního operačního programu (SROP). Město chce v tomto plánovacím období pokračovat v rekonstrukci a oživení centra navazujícími projekty v rámci Revitalizace městského centra II. Významným omezujícím faktorem pro tyto aktivity je skutečnost, že v bezprostřední blízkosti centra jsou rozsáhlé plochy brownfields, které jsou v majetku podnikatelských subjektů. Sladit jejich zájmy se zájmy města je velmi obtížný úkol. K největším průmyslovým zónám patří prostor Ústí nad Labem - střed – Předlice.

42


Obytné oblasti Během minulého století se rozprostřely obytné oblasti z centra města do sídlišť, která byla postupně budována za hranicí užšího centra. Největší podíl obyvatel bydlí v městské části Ústí nad Labem – město. Tabulka 18: Základní informace o městských obvodech v Ústí nad Labem Rozhloha (ha)

Podíl na rozloze města (%)

Počet obyvatel k 1.7.2005

Podíl na počtu obyv. města (%)

4 827,93

51,4

35 612

37,3

511,15

5,4

21 151

22,2

Ústí nad Labem-Neštěmice

1 026,29

10,9

24 904

26,1

Ústí nad Labem-Střekov

3 029,46

32,2

13 574

14,3

Ústí nad Labem

9 394,83

100,0

95 241

100,0

Městský obvod Ústí nad Labem-město Ústí nad Labem-Severní Terasa

Zdroj: SRM

Profil bytového fondu ve městě je silně ovlivněn výstavbou sídlišť. Tři čtvrtiny obydlených bytů se nacházejí v bytových domech, které byly postaveny ve 2. polovině 20. století, z velké části se jedná o panelové domy ze 70. a 80. let. Kromě toho je řada bytů také v atraktivnějších domech převážně meziválečné výstavby. Mezi městské části, jejichž značnou část bytového fondu tvoří panelové sídliště, patří Ústí nad Labem-centrum, Střekov, Severní Terasa, Neštěmice, Krásné Březno, Mojžíš a Všebořice. Naopak více než polovina rodinných domů byla postavena před rokem 1945, zejména v městských částech Klíše, Předlice, Ústí nad Labem-centrum a Střekov. Po roce 1989 se intenzita bytové výstavby znatelně snížila. Průměrný počet dokončených bytů mezi lety 1999 – 2004 činil 39 bytů, nachází se ze čtyř pětin v bytových domech. 85 % obyvatel bydlí v bytech, které se nacházejí v bytových domech. Vyšší podíl zástavby rodinných domů je ve starších lokalitách. Podle údajů ze SLDB v roce 2001 téměř 60 % domů v Ústí nad Labem je ve vlastnictví soukromých fyzických osob (většinou rodinné domy). Bytové domy jsou spíše v majetku dalších skupin vlastníků (obec, stát, bytová družstva, ostatní vlastníci). Kvalita bydlení ve městě se mezi lety 1991 a 2001 podstatně zlepšila. Zvýšil se podíl bytů I. kategorie téměř o 10 % a u ostatních, kvalitativně horších kategorií nastal pokles. Nižší podíl bytů I. kategorie se nachází v městských obvodech Ústí nad Labem – město a Ústí nad Labem – Střekov. Dále se zvýšil průměrný počet m 2 obytné plochy bytu připadající na osobu. Mezi nejvyhledávanější lokality patří vilová čtvrť Klíše v městském obvodu Ústí nad Labem – město. Mezi nejméně atraktivní naopak patří sídliště Krásné Březno v městském obvodu Ústí nad Labem – Neštěmice či Předlice v městském obvodu Ústí nad Labem – město. V posledních dvou desetiletích se projevuje trend suburbanizace, kdy se část obyvatel z méně atraktivních lokalit stěhuje do příměstských oblastí, kde se uplatňuje individuální bytová výstavba. Ve srovnání s referenčními městy je finanční dostupnost bytů relativně příznivá, existují však značné cenové rozdíly mezi jednotlivými částmi podle jejich atraktivity.

43


Památky a atraktivity Mezi hlavní turistické atraktivity a atrakce města patří především hrad Střekov, tvořící výraznou dominantu města, výletní zámeček Větruše vybavený restaurací, kongresovými prostory a volnočasovým areálem, ZOO, Muzeum města (dočasně uzavřené), palácové vily významných prvorepublikových průmyslníků, kostel sv. Vojtěcha s klášterním areálem a kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož věž je od náletu z konce války odchýlena cca 2 m od svislé osy a je tak nejšikmější věží ve střední Evropě. Zajímavou ukázkou moderní architektury je Mariánský most, který byl zařazen mezi deset nejkrásnějších staveb posledního desetiletí 20. století. Atraktivitou „sui generis“ je okolní krajina a tok řeky Labe s možností výletních plaveb a provozování vodních sportů. Na území města se nenachází žádná souvislá památková zóna. Vyhodnocení oblasti:  „Prorůstání“ průmyslových podniků do centra města.  Významná území průmyslových podniků v těsné blízkosti bytové zástavby zatěžování obytných částí města exhalacemi.  Výsledek negativních vlivů - architektonický slepenec v centru města, ztráta „genia loci“ a negativní image celého města.  Regenerace městského centra – I. etapa (RMC I) - nejvýznamnější projekt.  Rozsáhlé plochy brownfields v bezprostřední blízkosti centra - omezující faktor regenerace města.  Necitlivá přestavba historického jádra města a vznik sídliště Na Skřivánku v centru města v 70. letech.  Vylidňování okrajových částí města a staré zástavby v městském centru vlivem výstavby sídlišť.  Relativně dobrá dostupnost bydlení.  Tři čtvrtiny bytů v domech z 2. poloviny 20. století.  Rozdílná atraktivita v různých částí města.  Atraktivity – hrad Střekov, výletní zámeček Větruše, ZOO, Muzeum města (dočasně uzavřené), palácové vily, kostel Nanebevzetí Panny Marie (šikmá věž) a Mariánský most. Okolní krajina a řeka Labe.

1.2.6 Dostupnost a mobilita Kvalitní dopravní infrastruktura je jedním z limitujících faktorů rozvoje národního hospodářství a tím i regionálního rozvoje, neboť umožňuje mobilitu výrobních faktorů. K nejrazantnějším změnám v polistopadovém období došlo v oblasti vnitřních urbanistických struktur. Postupná regenerace městských jader, obnova zanedbaného domovního a bytového fondu v centrálních městských čtvrtích, obnova klasických funkcí města v oblasti sociální, volnočasové, kulturní i ekonomické vedla k výraznému přeskupení problémů. Negativním důsledkem je také velká dopravní zátěž ve spádových oblastech měst a na dopravu ve městech samotných.

44


Silniční infrastruktura Silniční doprava na území města se postupně změnila z oblasti stimulujícího rozvoj města v oblast přinášející řadu problémů. Zatímco dříve byla podnětem pro rychlý rozvoj průmyslu ve městě a okolí, dnes je díky neucelené síti kapacitních komunikací a drastickému narušení zástavby v některých čtvrtích spíše brzdou dalšího harmonického rozvoje města. Dopravní síť města je díky jeho sevření mezi strmé svahy a řeku Labe velmi komplikovaná, jedna z nejexponovanějších páteřních městských komunikací (Přístavní) je navíc v záplavovém území. Intenzita dopravy na některých komunikacích v blízkosti centra nabývá hodnot, které paralyzují okolní městský život, a vzhledem ke konfiguraci terénu není zatím reálná ani výstavba páteřního městského okruhu. Intenzita provozu na některých komunikacích dosahuje velmi vysokých hodnot i ve srovnání s referenčními městy a svědčí o neúměrném zatížení životního prostředí emisemi z dopravy. Intenzita dopravy na jednotlivých komunikacích na území města zjištěná při celostátních sčítáních dopravy v letech 2000 a 2005 jasně ukazuje, že zatížení řady úseků silnic a místních komunikací v zastavěném území je neúměrně vysoké a vyžaduje uplatnění stavebních a organizačních opatření, která povedou k jeho snížení. Například v roce 2005 byly zjištěny hodnoty intenzity provozu v ulici Přístavní ve výši více než 29 000 vozidel za 24 hodin a v ulici Malá Hradební 27 000 a Bílinské více než 26 000 vozidel za 24 hodin. Ještě významnější je negativní trend nárůstu dopravy mezi lety 2000 – 2005. Na dvou posledně jmenovaných silnicích o více než 60 %. Automobilová doprava ve městě způsobuje problémy také při odstavování vozidel. Největší nedostatek parkovacích míst je v centrální zóně města a na sídlištích. Tabulka 19: Délka silnic a dálnic podle okresů k 31. 12. 2006

Kraj, okresy

Délka silnic a dálnic (km)

Dálnice (km)

I. třída (km)

ČR Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Liberecký Královéhradeck ýPardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezs ký Ústecký kraj Děčín Chomutov

55 583 72 9 597 6 129 5 130 2 040 2 430 3 773 3 590 5 094 4 500 3 568 2 121 3 352 4 187 618 619

633 11 192 9 110 16 8 93 135 8 52 -

6 172 31 778 662 419 221 328 437 454 420 448 432 341 707 492 71 68

v tom z toho rychlostní silnice (km) 331 23 132 12 18 29 84 3 24 7 -

II. třída (km)

III. třída (km)

14 660 30 2 367 1 639 1 510 568 487 895 906 1 631 1 481 923 574 750 899 147 135

34 118 6 259 3 819 3 091 1 251 1 615 2 425 2 222 2 949 2 437 2 205 1 206 1 895 2 743 399 416

45


Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

960 918 275 395 401

25 28

63 103 64 70 54

5 2

207 209 55 65 81

665 606 157 261 239

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Tabulka 20: Intenzita silniční dopravy na vybraných komunikacích Silnice/dálnice D8 30 30 30 62 62 253 253 261 261 528 613 613 613 MK MK MK MK MK MK MK MK MK

Úsek Trmice Pražská Sociální péče Všebořická Přístavní Opletalova Majakovského Hrbovická Železničářská Děčínská Petrovická Most E. Beneše Bílinská Žižkova Malá hradební Tovární Klíšská Štefánikova Velká hradební Masarykova Mariánský most Drážďanská Krčínova

Intenzita 2000 9 065 11 284 14 422 10 460 26 893 15 523 10 405 8 367 6 945 6 297 3 259 14 103 16 217 11 818 16 518 9 569 6 929 7 814 13 930 15 660 9 725 11 108 6 471

Intenzita 2005 12 008 13 805 18 090 14 462 29 146 17 979 15 299 10 578 8 057 7 124 3 161 17 018 26 564 16 797 26 989 12 207 10 456 11 930 16 616 19 546 11 030 11 878 10 084

Index růstu 132 % 122 % 125 % 138 % 108 % 116 % 147 % 126 % 116 % 113 % 97 % 121 % 164 % 142 % 163 % 128 % 151 % 153 % 119 % 125 % 113 % 107 % 156 %

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic České republiky Poznámka: Hodnoty intenzity silniční dopravy jsou uvedeny v jednotkových (přepočtených) vozidlech za den. MK – místní komunikace

Veřejná doprava Téměř všechny části města jsou v současné době pokryté veřejnou dopravou. Veřejná doprava je na území města představována zejména městskou hromadnou dopravou (MHD), která je zajišťována trolejbusy a autobusy. Trolejbusové linky pokrývají většinu hlavních vnitroměstských přepravních proudů, autobusy tvoří především doplňkovou síť. MHD zajišťuje spojení města i s některými okolními městy a obcemi (Trmicemi, Chabařovicemi a Chlumcem). Mezi hlavní problémy MHD patří především vysoké stáří vozového parku a nedostatečná preference a oddělení vozidel MHD od ostatní silniční motorové dopravy, která snižuje přepravní rychlost MHD.

46


Spojení města s okolními obcemi zajišťuje především regionální autobusová doprava. Přestože vzhledem k velikosti obsluhovaných sídel není počet přepravených osob srovnatelný se spoji MHD, je její význam pro dopravní dostupnost města z okolí zásadní. Spojení Ústí nad Labem s dalšími městy v regionu a vzdálenými oblastmi zajišťuje především železniční doprava. Nevýhodou železnice ve městě jsou složité přestupní vazby (hlavní nádraží, západní nádraží, Střekov) a nevýhodné umístění většiny železničních stanic mimo hlavní oblasti života města. V Ústí nad Labem slouží cestujícím 8 železničních a 183 trolejbusových nebo autobusových zastávek, které se výrazně liší poskytovaným komfortem i bezpečností přístupu a pobytu. Pouze 11 % zastávek je bezbariérových. Trolejbusová, autobusová a železniční doprava na území města dosud není začleněna do žádného systému integrované veřejné dopravy. Stále rostoucím problémem je doprava v klidu, kdy na jedno parkovací místo připadá až 2,34 automobilu. Kvůli vysoké koncentraci obyvatel na sídlištích bývá často nekomfortní dostupnost centra města, také kvalita MHD nepatří mezi silné stránky dopravní obslužnosti silně obydlených částí města. Tabulka 21: Celkový vozový park a infrastruktura k 31. 12. 2006 údaj

poč. vozidel

poč. linek

délka sítě

délka linek

jednotka

kus

linka

km

km

trolejbus

67

11

40,0

97,88

autobus

66

22

162,8

286,56

celkem

133

33

202,8

384,44

Zdroj: Výroční zpráva DPmÚL za rok 2006

Tabulka 22: Charakteristika provozu MHD doprava

interval ve špičce

interval v sedle

trolejbusová doprava

15 minut

20 minut

autobusová doprava

15 – 30 (90) minut

20 – 60 (180) minut

Zdroj: Výroční zpráva DPmÚL za rok 2006

Tabulka 23: Podíl jednotlivých odvětví na dopravě do zaměstnání mimo bydliště Chůze

Cyklistika

Veřejná doprava

Automobil

Ostatní

Ústí nad Labem

13 %

1%

57 %

18 %

11 %

Ústecký kraj

25 %

4%

36 %

23 %

12 %

Referenční jednotka

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu a SLDB 2001 Poznámka: Hodnota „Ostatní“ je souhrnem ostatních druhů dopravy a nezjištěných odpovědí.

Nemotorová doprava Cyklotrasy a cyklostezky nejsou vzhledem ke svému náročnému výškovému profilu začleněny do dopravní sítě. Cyklodoprava má omezené možnosti zařazení do systému městské dopravy a může být využita víceméně jako volnočasová aktivita. Jediná významná a frekventovaná cyklostezka, která je součástí mezinárodní

47


cyklotrasy Drážďany – Ústí nad Labem – Praha, vede podél Labe. Její využití je jednoznačně v oblasti turistiky. Vodní doprava Labe je nejvýznamnější využívanou vodní cestou v České republice. Na levém břehu Labe mezi centrem a čtvrtí Krásné Březno se nachází nákladní přístav včetně kontejnerového překladiště napojeného na železniční i silniční síť. Problémem vodní dopravy je neregulovaný tok od Ústí nad Labem ke státní hranici se SRN, což značně omezuje potenciál řeky. Ve městě zatím chybí infrastruktura, která by umožnila využít turistického potenciálu řeky. V současné době město plánuje výstavbu nového osobního přístaviště pod Větruší k využití pro vyhlídkovou lodní plavbu. Město nemá dostatek podkladů k potřebnému zhodnocení současného stavu dopravy, chybí hlukové studie, pasporty parkování a další. Město je však zapojeno v mezinárodním projektu Archimédes v rámci evropského programu CIVITAS, výstupem tohoto projektu budou právě zpracované podklady a studie související s problematikou dopravy ve městě. Technická infrastruktura Celé území města je plně elektrifikováno, ale některé okrajové části města nejsou plynofikovány (Brná, Vaňov). Z celkového množství dodané pitné vody tvoří více než 15 % vlastní zdroje, zbývající část tvoří pitná voda dodaná přivaděčem z Teplic a Litoměřic. Tabulka 24: Zásobování obyvatelstva města Ústí nad Labem pitnou vodou v letech 2002 až 2006 Měrná jednotka

2002

2003

2004

2005

2006

osoba

95 851

95 894

93 850

93 859

94 088

tis. m

443

420

419

423

428

Ks

8 780

8 367

8 093

9 227

9 436

Celkové množství dodané pitné vody z toho:

tis. m3/rok

9 634

9 614

9 610

8 978

9 134

Vlastní zdroje

tis. m3/rok

2 917

2 884

2 274

1 291

1 393

Voda dodaná přivaděčem z Teplic

tis. m3/rok

2 213

1 555

2 486

1 405

2 556

tis. m3/rok

4 504

5 175

4 850

6 282

5 184

Ukazatel Počet obyvatel z veřejných vod. řadů

zásobených

Délka vodovodní sítě Počet vodovodních přípojek

Voda dodaná Litoměřic

přivaděčem

z

Zdroj: Ročenka stavu ŽP ve městě Ústí nad Labem 2006

Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci mezi léty 2003 až 2006 narůstal, v současné době je napojeno více než 88 tisíc obyvatel. Dobudování kanalizační sítě patří mezi jeden z prioritních úkolů města. Celkové množství odpadních vod se udržuje na přibližně stejné hranici 10 mil. m3/rok. Centrální ČOV umožňuje čištění odpadních vod pod hodnoty v současné době platných limitů, včetně dusíku a fosforu.

48

Město Ústí nad Labem - Integrovaný plán rozvoje města - CENTRUM Tabulka 25: Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizační síť a ČOV Ukazatel

jednotka

r.2003

r.2004

r.2005

r.2006

Počet obyvatel napoj. na veřej. kanalizaci

osob

86 293

86 293

88 202

88 352

Počet obyvatel napojených na ČOV

osob

78 843

78 843

83 375

83 376

Délka kanalizační sítě

m

270 000

273 000

276 392

271 000*

Počet kanalizačních přípojek

ks

6 780

5 927

7 466

7 476

tis.m3/rok

9 023

10 366

9 327

9 964

tis.m3/rok

10 811,2

10 210

10 181

10 480

Množ.odp.vod vyčištěných na ĆOV (SčVK) Celk.množ.odp.vod-komunální a průmyslové

Zdroj: Ročenka stavu ŽP ve městě Ústí nad Labem 2006 Poznámka: *optimalizovaná kanalizační síť

Údržbu města provádějí městské obvody. Město zřídilo příspěvkovou organizaci Městské služby Ústí nad Labem, které jsou provozovatelem většiny městských zařízení. Péče o zeleně je v kompetenci Magistrátu města Ústí nad Labem. Tabulka 26: Náklady na čištění komunikací a údržbu zeleně Městský obvod/ magistrát

Čištění komunikací

Údržba zeleně

náklady (tisíce Kč)

výměra (ha)

2004

2005

Město

39,34

8 189

Severní Terasa

11,29

Střekov

náklady (tisíce Kč)

2006

výměr a (ha)

2004

2005

2006

11 263

11 952

147,5

10 985

16 611

16 172

1 204

2 286

1 160

62,6

3 340

3 610

3 700

7,35

1 243

2 208

2 338

45,9

4 950

5 746

5 595

Neštěmice

15,85

853

760

1 334

74,0

6 835

7 050

5 420

Magistrát

6003,9

24 270

12 780

29 663

–

–

–

–

Zdroj: Ročenka stavu ŽP ve městě Ústí nad Labem 2006

Město vlastní páteřní digitální optickou metropolitní síť, kterou hodlá dále rozvíjet. Mimo jiné město realizovalo projekt „Regionální informační systém komunitních služeb“ z prostředků SROP, jehož předmětem bylo vybavení města 20 veřejně přístupnými internetovými kiosky doplněnými speciálním softwarem za účelem přiblížení komunitní péče občanům města. Vyhodnocení oblasti:  Změna silniční dopravy z oblasti stimulující rozvoj města v oblast přinášející řadu problémů.  Přístavní ulice - jedna z nejexponovanějších páteřních městských komunikací - v záplavovém území.  Vysoká intenzita dopravy na některých komunikacích v blízkosti centra paralyzování života města.  Nedokončeny všechny páteřní trasy MHD.  Doprava v klidu stále rostoucím problémem (na jedno parkovací místo připadá až 2,34 automobilu). 49


 Kvalita MHD nepatří mezi silné stránky dopravní obslužnosti.  Hlavní problémy MHD - vysoké stáří vozového parku a nedostatečná preference a oddělení vozidel MHD od ostatní silniční dopravy.  Nevýhodou železnice ve městě - složité přestupní vazby (hlavní nádraží, západní nádraží, Střekov) a umístění většiny železničních stanic mimo hlavní oblasti života města.  Absence integrovaného systému a mapových podkladů a dalších dokumentů mapujících stav dopravy ve městě.  Nízký počet bezbariérových zastávek.  Růst atraktivity osobní automobilové dopravy na úkor veřejné dopravy.  Využití nemotorové dopravy především k turistickým účelům.  Kvalitní zásobování pitnou vodou.  Nedobudovaná kanalizační síť.

1.2.7 Správa věcí veřejných Organizace a působnost magistrátu Ústí nad Labem je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, statutárním městem. Je rozděleno na 4 městské obvody: Ústí nad Labem – město, Střekov, Severní Terasa a Neštěmice. V těchto obvodech sídlí čtyři úřady městských obvodů. Postavení městských obvodů řeší Statut města Ústí nad Labem – obecně závazná vyhláška Statutárního města Ústí nad Labem č. 80/2002. Magistrát města Ústí nad Labem má 397 zaměstnanců. Magistrát plní úkoly v oblasti samostatné působnosti, které mu ukládá ZM nebo RM, a další úkoly uložené zákonem o obcích a dalšími právními předpisy. Dále vykonává přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony a která je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Při plnění úkolů spolupracuje s ostatními územními správními úřady, orgány kraje a orgány obcí ve svém správním obvodu. Koordinuje postup ostatních územních správních úřadů a orgánů obcí při plnění společných úkolů stanovených zvláštními zákony. Magistrát zároveň prostřednictvím svých odborů metodicky řídí městem zřizované příspěvkové organizace. Magistrát města Ústí nad Labem je členěn do 19 odborů. Jsou to: - finanční odbor (24 zaměstnanci) -

odbor kontroly (36 zaměstnanců)

-

odbor sociálních věcí (49 zaměstnanců)

-

odbor městských organizací a služeb (15 zaměstnanců)

-

odbor školství, kultury a sociálních služeb (12 zaměstnanců)

-

archiv města (7 zaměstnanců)

-

správní odbor (18 zaměstnanců)

-

živnostenský odbor (19 zaměstnanců)

-

kancelář primátora (8 zaměstnanců)

50


-

kancelář tajemníka (19 zaměstnanců)

-

odbor strategického rozvoje (15 zaměstnanců)

-

odbor životního prostředí (21 zaměstnanec)

-

stavební odbor (30 zaměstnanců)

-

odbor hospodářské správy (45 zaměstnanců)

-

odbor mimořádných situací (5 zaměstnanců)

-

odbor správy a evidence majetku (9 zaměstnanců)

-

odbor investic (11 zaměstnanců)

-

odbor územního plánování (10 zaměstnanců)

odbor dopravy (42 zaměstnanci) Město zřídilo 66 příspěvkových organizací: - 7 domovů pro seniory, -

-

5 domovů pro osoby se zdravotním postižením,

-

19 základních škol,

-

27 mateřských škol,

-

Pečovatelská služba Ústí nad Labem,

-

Jesle města Ústí nad Labem,

-

Zoologická zahrada Ústí nad Labem,

-

Muzeum města Ústí nad Labem,

-

Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem,

-

Městské služby Ústí nad Labem,

-

Kulturní středisko města Ústí nad Labem,

- Činoherní studio Ústí nad Labem Město je stoprocentním vlastníkem tří obchodních společností: - Dopravní podnik města Ústí nad Labem, a. s. -

Metropolnet, a. s.

-

Dům kultury města Ústí nad Labem, s. r. o.

Město provozuje webové stránky, na nichž průběžně informuje občany, turisty a podnikatele o svých aktivitách a které umožňují snazší komunikaci občanů s úřadem (www.usti-nad-labem.cz). Kromě toho je město provozovatelem specializovaných webových stránek s investorskou tematikou (www.invest-usti.cz). Tento www portál vznikl v rámci aktivit projektu „Podpory systematické proinvestorské politiky v okrese Ústí nad Labem“ a je provozován Investorským centrem Ústí nad Labem. Portál se soustřeďuje na investiční politiku města, investiční příležitosti a veškerou související problematiku ekonomickou a sociální s výlučným zaměřením na region.

51


V rámci města Ústí nad Labem byl v letech 2005 - 2006 vybudován Regionální informační systém komunitních služeb určený občanům města Ústí nad Labem a jeho okolí. Tento systém má především sloužit k informování o nabídce služeb z oblasti sociální a zdravotní péče a o nabídce pracovních příležitostí, vzdělávacích a rekvalifikačních aktivit v regionu. Záměrem bylo umožnit široké veřejnosti rychlou orientaci v nabídce sociálních služeb a pohodlný a operativní způsob vyhledávání v internetové aplikaci přístupné na standardních osobních počítačích i na informačních kioscích (www.socialni-sluzby-usti.cz). Zvláštní pozornost při návrhu a provozování systému je věnována znevýhodněným skupinám populace – především zdravotně postiženým, ohroženým skupinám mládeže, menšinové populaci a osobám se ztíženou sociální integrací. Město Ústí nad Labem se již v květnu 2007 zapojilo do pilotního programu Czech Point a následně přešlo do tzv. „ostrého provozu“. V současné době město provozuje Czech Point na 3 úřadech – Magistrát a dva matriční úřady (ÚMO-město a ÚMO-Neštěmice). Jedná se o tzv. ověřené výstupy z informačních systémů (vydávání výpisů z KN, živnostenského rejstříku, obchodního rejstříku a rejstříku trestů). V zájmu zefektivnění a modernizace výkonu veřejné správy vůči občanům se plánuje zřízení centrálního přepážkového pracoviště, které by mělo občanům usnadnit a urychlit vyřizování veškeré občanské agendy. Oproti standardním nástrojům zvolilo město Ústí nad Labem inovativní přístup k rozvoji města. Přímým vykonavatelem rozvoje města je Odbor strategického rozvoje (OSR). Ten se skládá ze tří oddělení – Oddělení koncepcí (OK) – 6 zaměstnanců, Oddělení proinvestorské politiky (PIP) – 3 zaměstnanci a Oddělení cestovního ruchu (OCR) - 4 zaměstnanci. Ve vztahu k IPRM má zásadní význam Oddělení koncepcí, které je základním útvarem města v oblasti dotací a koncepčního rozvoje města. Oddělení koncepcí zpracovává žádosti o dotace, projekty ve spolupráci s ostatními útvary města realizuje, administruje, zajišťuje jejich udržitelnost, monitoring, kontroly a veškerou agendu s dotacemi spojenou. Je centrálním místem řízení IPRM. Vedoucí Oddělení koncepcí je manažerem IPRM. Oddělení zajišťuje veškerou přípravu a realizaci IPRM, včetně komunikace s ŘO ROP, ŘO TOP a ŘO IOP, ostatními orgány, s vedením města, ale také s veřejností a partnery. Oddělení proinvestorské politiky zajišťuje komunikaci s podnikatelským prostředím ve městě, vytváří podmínky pro příchod nových investorů a zabývá se strategií nakládání s městským majetkem. Oddělení cestovního ruchu zajišťuje veškerou propagaci města, rozvíjí podmínky pro různé kategorie turistiky a vede informační středisko. V roce 2007 byl na Magistrátu města Ústí nad Labem proveden personální audit, který neodhalil žádné závažnější nedostatky ve fungování úřadu, pouze navrhl určitá doporučení k vnitřní organizaci (např. vyčlenění Oddělení veřejných vztahů z Odboru strategického rozvoje a vytvoření Kanceláře primátora se stejným personálním složením a stejnou agendou). Správa města

52


Vedení města považuje za jednu ze svých priorit dobře nastavenou komunikaci s občany města s cílem informovat o všech závažných problémech a o důležitých rozhodnutích vedení města. K tomu slouží dva základní komunikační prostředky – internet (webové stránky magistrátu) a tištěné Městské noviny. Tyto noviny se tisknou s dvouměsíční periodicitou. Za obsahovou stránku zodpovídá redakční rada. Vhodně zvolená komunikační strategie je jednou z podmínek aktivní účasti obyvatel na správě města. Kromě toho se město snaží efektivně komunikovat s občany prostřednictvím veřejných projednání, která se konají u příležitosti různých strategických rozhodování (tvorba Strategie rozvoje města, IPRM) a také v rámci svých aktivit, které jsou směřovány právě k občanům (Zdravé město a místní Agenda 21). V zahraničí má Ústí nad Labem tři partnerská města: Halton (Velká Británie), Chemnitz (Spolková republika Německo) a Vladimir (Rusko). Do budoucna se jako logický partner v rozvojovém území podél Labe nabízí nedaleké Drážďany. Tabulka 27: Partnerská města měst ČR nad 50 tis. obyvatel a Mladé Boleslavi NUTS II

Jihozápad

Severozápad

Město Plzeň

Limoges , Takasaki , Birmingham

České Budějovice

Linz

Ústí nad Labem

Halton

Most

Meppel

, Marienberg

Děčín

Jonava

, Pirna

Teplice

-----

Karlovy Vary

Carlsbad , Kusatsu , Baden-Baden , BernkastelKues , Varberg , Cassino , Viareggio

Chomutov

Annaberg-Buchholz

Hradec Králové

Alessandria , Arnhem , Banská Bystrica Giessen , Kaštela , Metz , Walbrzych

Severovýchod Liberec

Střední Čechy

Jihovýchod

Partnerská města

Zittau

, Lorient

, Nitra

, Chemnitz

Doetinchem Marittimo Skelleftea

Kladno

Bellevue

Mladá Boleslav Dieburg

, Pasov

, Winterthur

, Suhl

, Vladimir

, Bernburg

, Augsburg

Pardubice

, Regensburg

, Arenzano

, Amersfoort

, , Wroclaw

, Sant Gallen

, Merano , Pernik , Rosignano , Schönebeck , Selb , Sežana , , Vysoké Tatry , Waregem , Vitry sur Seine , King's Lynn

, Aachen , Pezinok

, Vantaa

Brno

Dallas , Kaunas , Leeds , Lipsko , Poznaň , Rennes , Stuttgart , St. Pölten , Utrecht , Vídeň , Voroněž

Jihlava

Purmerend

Střední Morava Olomouc

Luzern Subotica

, Heidenheim , Nördlingen , Tampere

, Owensboro , Veenendaal

, Pécs

53


Moravskoslezs ko

Zlín

Altenburg , Groningen , Chořov , Izegem , Limbach-Oberfrohna , Romans , Sesto San Giovanni Rosignano Marittimo , Trenčín

Ostrava

Volgograd , Coventry , Katowice , Drážďany , Split , Pireus , Košice , Miskolc , Pittsburgh , Wodzislaw

Havířov

Mažeikiai , Harlow , Collegno Jastrzebie Zdrój , Paide

Karviná

Jaworzno

Frýdek – Místek

Mysłowice

Opava

Liptovský Mikuláš

, Rybnik

, Omiš

,

, Wodzisław Śląski

, Racibórz

, Roth

Zdroj: webové stránky měst

Ústí nad Labem se stalo prvním městem v ČR, které splnilo podmínky Evropské investiční banky (EIB) a v roce 2005 získalo úvěr ve výši 1 miliardy Kč na realizaci investičních projektů. Jednou z podmínek byl závazek města z 50 % spolufinancovat tyto projekty tak, aby celkový rozsah investic dosáhl 2 miliard Kč. Lhůta splatnosti úvěru byla stanovena na 25 let s počátkem splácení v roce 2013. Stavebně – technický stav budovy Magistrátu města Ústí nad Labem neodpovídá současným standardům. K největším nedostatkům patří vysoká energetická náročnost, kterou je třeba řešit zateplením včetně výměny oken. Nevyhovující je také vybavení zasedacích místností (absence hlasovacích zařízení apod.). Příjmy a výdaje města Analyzována jsou data o hospodaření města v letech 2001 – 2006. V porovnání s celorepublikovým průměrem ve velikostní kategorii obcí 50 – 100 tis. obyvatel dosahují daňové příjmy Ústí nad Labem podprůměrných hodnot, a to jak z hlediska daňového výnosu na obyvatele tak i z hlediska dynamiky vývoje daňových příjmů. Nicméně pozitivní trend růstu kapitálových výdajů je patrný a potvrzuje jej i vývoj v letech 2005 – 2006. Daňové příjmy se podílejí na celkových příjmech Ústí nad Labem stabilně 43 - 52 %. Ve vývoji daňových příjmů města došlo po období výrazných meziročních růstů (do r. 2005) ke zpomalení růstu v roce 2006. Příčinou tohoto vývoje jsou legislativní změny v oblasti přímých daní, které vedly ke stagnaci výnosu daně z příjmů fyzických osob (závislé i samostatné výdělečné činnosti). Tabulka 28: Vývoj příjmů a výdajů města Ústí nad Labem letech 2001 – 2006 (v tis. Kč)

Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace

2001

2002

2003

2004

2005

2006

782 514

841 875

882 018

978 099

1 099 635

1 112 100

34 452

53 617

48 255

32 036

38 988

45 981

11 604

2 296

5 482

13 061

6 803

4 927

792 981

868 658

978 604

1 248 206

932 308

983 973

54


Běžné výdaje

1 421 065

1 555 588

1 779 487

1 801 855

1 637 833

1 731 099

263 761

244 769

285 401

474 699

494 691

866 571

Kapitálové výdaje

Zdroj: Ministerstvo financí (2001–2004) a webové stránky Magistrátu Ústí nad Labem (2005–2006)

Tabulka 29: Vybrané ukazatele daňových příjmů a kapitálových výdajů v Ústí nad Labem a dalších krajských městech (2001 – 2004)

Město

Daňové příjmy (DP) Průměrný Index Podíl DP na výnos na 2004/ celk. příjmech obyvatele v r. 2004 (%) 2001 (Kč)

České Budějovice

Kapitálové výdaje (KV) Průměrné Podíl KV na Index KV na celkových 2004/ obyvatele výdajích v r. 2001 (Kč) 2004 (%)

9 383

1,12

46,3

6 202

0,78

25,5

Plzeň

15 007

1,27

60,3

7 311

0,92

25,7

Karlovy Vary Ústí nad Labem

10 153

1,32

46,3

6 148

1,57

33,6

9 214

1,25

43,1

3 355

1,80

20,9

Liberec

10 022

1,05

45,5

6 361

1,23

31,4

Hradec Králové

9 152

1,32

51,3

4 729

0,58

21,8

Pardubice

8 709

1,33

52,9

4 972

0,78

24,8

Jihlava

10 022

1,28

46,0

5 304

0,96

21,8

Brno

15 781

1,32

51,6

13 492

1,46

39,6

Olomouc

10 890

1,36

56,7

4 927

1,18

25,2

Zlín

10 023

1,31

57,1

4 720

0,86

26,1

Ostrava

15 639

1,28

48,9

9 846

1,63

33,2

Zdroj:

Ministerstvo financí

V současnosti se nejvýznamněji na daňových příjmech podílí daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, které také nejvýrazněji ovlivňují průběh pravidelné stabilní složky vlastních příjmů během roku, a tím i celkové cash-flow města. Město prakticky nemá žádný nástroj, jak průběh inkasa těchto daní během roku ovlivnit. Využívání dotací z ČR i z EU Objem dotací v rozpočtu Ústí nad Labem je neobvykle vysoký, v letech 2001 – 2004 se dotace podílely na celkových příjmech města 49 – 55 %. Objem i podíl kapitálových výdajů Ústí nad Labem se v posledních letech výrazně zvyšuje, a to především ve vazbě na využití vnějších zdrojů včetně dotací z fondů EU. S růstem možností čerpání dotací z EU v programovém období (2007 – 2013) lze očekávat také další růst kapitálových výdajů v rozpočtu města. V této souvislosti jsou nezanedbatelnou výhodou Ústí nad Labem zkušenosti s čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů v minulém období. Město patří v tomto směru ve srovnání s ostatními krajskými městy mezi nejúspěšnější žadatele. V letech 2003 – 2006 získalo z fondů EU dotace na 13 projektů v celkové výši cca 320 mil. Kč. Dotace byly čerpány nejen ze SROP, ale i z OP Infrastruktura a z programů Phare a Interreg IIIa. Ve stejném období město získalo dalších cca 140 mil. Kč na 25 55


projektů ze státních a krajských fondů a programů. Tyto zkušenosti vytvářejí dobré výchozí předpoklady pro získání dalších dotací v následujících letech, kdy bude příliv peněz z EU do ČR kulminovat. Vyhodnocení oblasti:  Čtyři městské obvody: Ústí nad Labem – město, Ústí nad Labem – Střekov, Ústí nad Labem – Severní Terasa a Ústí nad Labem – Neštěmice.  Odbor strategického rozvoje (OSR) přímým vykonavatelem rozvoje města – Oddělení koncepcí základním útvarem města v oblasti dotací - zásadní význam ve vztahu k IPRM (vedoucí Oddělení koncepcí = manažer IPRM).  Daňové příjmy města – podprůměrné hodnoty ve srovnání s ostatními městy.  Kapitálové výdaje – pozitivní trend růstu.  Vysoký objem dotací v letech 2001 – 2004 (49 – 55 % z celkových příjmů města).  Předpoklad růstu kapitálových výdajů v rozpočtu města v souvislosti s možnostmi čerpání dotací z EU v programovacím období (2007 - 2013).  Zkušenosti s čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů.  Ústí nad Labem prvním městem v ČR, které splnilo podmínky Evropské investiční banky (EIB) - v r. 2005 získán úvěr ve výši 1 mld. Kč na realizaci investičních projektů.  Jedna z priorit vedení města - dobře nastavená komunikace s občany města.  Stavebně – technický stav budovy Magistrátu města Ústí nad Labem neodpovídá současným standardům.

1.2.8 Vnitřní a vnější disparity Analýza hodnocených oblastí poukazuje na existenci několika významných disparit v rozvoji města. Jedná se o disparity na dvou úrovních: A. vnitřní – v rámci města a jeho jednotlivých částí B. vnější – v rámci regionu a ČR Tyto disparity výrazně ohrožují a limitují další rozvoj města. Proto vedení města hledá cesty a postupy, jak disparity eliminovat.

iv. Základní charakteristika města Vnitřní disparity:  Centrum má výrazně vyšší potenciál dalšího rozvoje než ostatní okrajové městské části. Je to dáno polohou, dopravní dostupností a historickými souvislostmi (tradičně je centrum sídlem významných úřadů a institucí). V Ústí nad Labem je centrum také tradičním sídlem průmyslových podniků a kulturních institucí. 

Umístění průmyslových areálů zčásti ve středu města. S tímto fenoménem se v podobném rozsahu nelze setkat v žádném jiném krajském městě. Vlivem výstavby průmyslových objektů poblíž železnice a Labe v centru ke konci 19.

56


století a na počátku 20. století došlo ke vzniku „města naruby“, kdy továrny a brownfields jsou ve středu města a obytné čtvrti na okrajích. 

Členitost terénu způsobuje odlišné výchozí podmínky pro jednotlivé části města.

Vnější disparity: 

Oproti obdobně významným městům výrazná absence historického jádra.

 Nevyužití řeky Labe pro každodenní život města (doprava, zábava, sport). Možnosti odstranění: Oživení centra města, využití brownfields k vybudování infrastruktury pro oblast služeb a volnočasové aktivity.

v. Ekonomický rozvoj Vnitřní disparita: 

Trend přesunu podnikatelských aktivit z centra do nově vznikajících průmyslových zón v okrajových částech města jako předpoklad změny středu města v administrativní centrum s obytnými zónami.



Většina super- a hypermarketů na okraji města a nedostatek drobných provozoven. Většina služeb není zajišťována v centru, ale na okrajích města.

Vnější disparita:  Míra nezaměstnanosti ve městě překračuje průměr ČR téměř o 50 %. To s sebou přináší vedle nižších hospodářských výsledků nárůst sociopatologických jevů (kriminality, alkoholismu, drogových závislostí a bezdomovectví). Relativně větší dopad restrukturalizace hospodářství na nezaměstnanost byl oproti jiným městům v ČR relativně větší (region s tradicí těžkého průmyslu) 

Cestovní ruch na Ústecku není i přes objektivní potenciál významnou složkou HDP.

Možnosti odstranění: Zatraktivnění centra města a vytvoření podmínek pro drobné provozovny služeb. Přizpůsobení nabídky vzdělávání potřebám trhu práce.

vi. Sociální integrace Vnitřní disparita:  Nedořešená problematika bezbariérovosti v některých částech města (přechody ulic a zastávky MHD).  Silná romská menšina žijící v okrajových částech, která ovšem přispívá k vytváření negativního image celého města. Jako problém této menšiny se jeví neintegrovanost a uzavřenost komunity. S tím souvisí nezaměstnanost a uzavřený cyklus šedé ekonomiky (lichva, drogy, prostituce). Vnější disparita:  Město s nejnižší úrovní vzdělanosti ve srovnání s ostatními krajskými městy. Tato charakteristika je dána jednostranným průmyslovým zaměřením v minulosti. Nízká úroveň vzdělání v současné době snižuje 57


konkurenceschopnost města při získávání investorů, kteří požadují vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu. Možnosti odstranění: Systematická spolupráce všech subjektů, které se zabývají sociální oblastí, pokračování v osvědčeném systému komunitní péče. Významná role UJEP.

vii. Životní prostředí Vnitřní disparita:  Centrum města trpí z titulu své polohy v údolí řeky Labe a svého průmyslového zaměření větším znečištěním ovzduší a nebezpečím záplav oproti okrajovým částem. Centrum je také výrazně zatížené hlukem způsobeným intenzivní automobilovou dopravou. Vnější disparita:  Město se silně znečistěným životním prostředím – negativní image. Negativní vliv elektráren a tepláren, chemického průmyslu a hnědouhelných dolů. Možnosti odstranění: Odklonění dopravy z centra města, preference MHD, realizace protipovodňových opatření.

viii. Přitažlivé město Vnitřní disparita:  Značné rozdíly v kvalitě fyzického jednotlivých městských částí. 

prostředí a

urbanistického

řešení

Vylidňování staré zástavby v městském centru vlivem výstavby sídlišť v 70. a 80. letech a individuální bytovou výstavbou v okrajových částech v posledních dvou desetiletích.

 Odliv života z centra města.  Větší kumulace brownfields v určitých částech města. Vnější disparita:  Absence historického jádra města oproti ostatním městům v rámci regionu. Důsledek leteckého bombardování na konci II. světové války, budování panelových sídlišť a celkové necitlivé přestavby centra města v 70. letech.  Omezené možnosti urbanistického rozvoje dané geografickým profilem území města. Možnosti odstranění: Zkvalitnění prostředí centra, „přetváření“ existujícího stavu prostřednictvím vhodných urbanistických a architektonických řešení, rozšíření nabídky služeb, vzdělávacích a volnočasových aktivit v centru města.

ix. Dostupnost a mobilita Vnitřní disparita:  Velmi vysoká intenzita dopravy na některých komunikacích v blízkosti centra.

58




Nedostatečná bezbariérovost veřejné dopravy.



Parkování působí velké problémy v centru města a na sídlištích.

Vnější disparita:  Vzhledem k neregulaci toku řeky Labe nemožnost plného využití lodní dopravy.  Kvůli členitému terénu nelze využívat cyklodopravu. Uplatňuje se pouze cykloturistika. Možnosti odstranění: Zlepšit nabídku MHD a realizovat vhodná dopravní řešení, tím omezit individuální automobilovou dopravu (IAD) v centru.

x. Správa věcí veřejných Vnitřní disparita:  Komplikovaný systém samosprávy ve městě – existence vícestupňového řízení (město a 4 obvody).  Pro občany větší složitost „soustavy úřadů“ v centru města (magistrát + úřad MO město + krajský úřad a další) oproti jednodušší agendě na úřadech městských obvodů Vnější disparity:  Daňové příjmy města dosahují podprůměrných hodnot.  Stavebně – technický a technologický stav budovy Magistrátu neodpovídá současným standardům. 

Růst zadluženosti oproti předchozím letům z titulu úvěru od EIB.

Možnosti odstranění: Modernizace fungování úřadu – stavební rekonstrukce a modernizace „software“ pro výkon samosprávy. Snížení zadluženosti - využití prostředků z ROP na spolufinancování investičních akcí.

1.2.9 Předpoklady rozvoje města jako celku Ústí nad Labem jako mikroregion a středisko Ústeckého kraje by i nadále mělo plnit funkci pólu rozvoje. Město je dlouhodobě administrativním, bankovním a vzdělávacím centrem regionu. Má bohužel problémové urbanistické řešení dané morfologií terénu a dalším členěním řekami. Město Ústí nad Labem je aktivním členem Národní sítě Zdravých měst, z čehož vyplývá, že přijalo za své zásady trvale udržitelného rozvoje lidské společnosti (Agenda 21) a s ním trendy socioekonomického rozvoje. V současné době je v kategorii C. O to více je nutné vybudovat přirozené centrum této aglomerace tak, aby bylo snazší pro občany se s městem jako celkem ztotožnit a příchozím se zjednodušila orientace. Kromě toho, že město je centrem administrativním, bankovním a vzdělávacím, stává se s přílivem nových investic i regionálním centrem obchodním a začíná opět těžit ze své výhodné polohy. V čem je ale slabina města, je nedostatečně kvalitní vybavení službami i kulturními a sportovními aktivitami, což má obrovský vliv na spokojený život občanů a velkou měrou ovlivňuje jejich rozhodnutí, zda ve městě bydlet a žít, či jen do něj

59


dojíždět za prací. Město dále nedostatečně těží z největších atraktivit, jako je okolní příroda či přítomnost řek Labe a Bílina. Největší slabinou Ústeckého kraje jsou bezpochyby lidské zdroje. Sociální skladba obyvatelstva odpovídá změnám během druhé poloviny minulého století (příliv zejména dělnických profesí). Přetrvává nízká míra vzdělanosti, malý příliv a velký odliv kvalitních odborníků. Tento negativní jev podporuje neatraktivnost pracovního prostředí a kvalitu života obecně, což se odráží nejen v průmyslu, ale i ve službách. Je zde přeceňován problém nezaměstnanosti, při bližším pohledu zjistíme, že většina nezaměstnaných jsou vlastně nezaměstnatelní, tedy lidé, kteří nechtějí pracovat (legislativa to podporuje). V kraji působí málo firem s vysokou přidanou hodnotou (slabý inovační potenciál), včetně neustále podceňovaného rozvoje vědy a výzkumu. Velký potenciál spočívá v roli univerzity (UJEP), která by se měla dynamicky rozvinout směrem ke kvalitám moderní vzdělávací instituce, produkovat kvalitní odborníky a zároveň přispívat k jejich zaměstnatelnosti v našem regionu (úzká vazba na podniky), aplikovat výsledky výzkumu v praxi a rozvíjet systém celoživotního vzdělávání. Důležitá je i podpora nadregionálních partnerství. Vzhledem ke svému současnému i budoucímu rozvoji musí město přehodnotit využití jednotlivých ploch (vytlačování průmyslu z centra města, rozvojové zóny pro bydlení), což se odrazí v nově připravovaném územním plánu. Je nutné v této souvislosti citlivě posuzovat umisťování dalších investic. Vzhledem k současnému přílivu investic musí město adekvátně dobudovat infrastrukturu a doplnit nabídku služeb ve svém segmentu (kultura, sport, doprava), aby nedošlo k disbalanci mezi službami zajišťovanými veřejným a soukromým sektorem. Ústí nad Labem má velký potenciál pro svůj další rozvoj. Z demografického pohledu se jedná o nadprůměrně mladé město. Počet obyvatel se již delší dobu dramaticky nezvyšuje, tento fakt je dán demografickými trendy v ČR obecně, restrukturalizací průmyslu ve městě, a tím zvýšením nezaměstnanosti i odlivem obyvatel z tohoto důvodu. Vývoj míry nezaměstnanosti má v poslední době pozitivní trend. Zároveň se v současné době zvyšuje porodnost. Je tedy nezbytné zajistit ve městě příjemné životní prostředí a zvrátit tak trend „vysídlování“ Ústí nad Labem. Kvalita občanské vybavenosti ve městě není ideální, a proto město hodlá realizovat investice, z nichž řada je podporovatelná z prostředků ROP. Velkým problémem je obnova základních škol a jejich vybavení jako základu vzdělávání. Tato oblast bohužel není ROP podporována, přesto si je město vědomo nezbytnosti těchto opatření, a proto je bude řešit vlastními silami. Tyto aktivity společně s realizovanými IPRM přispějí k celkovému smysluplnému rozvoji města.

1.3 SWOT analýza Základem pro následující SWOT byla analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení, která byla zpracována v roce 2007 v rámci přípravy Strategie rozvoje města Ústí nad Labem. Především však SWOT analýza vychází ze závěrů, které vyplynuly z podrobné analýzy sociálně ekonomické situace a zahrnuje všechny oblasti života ve městě. Na jejím zpracování se podílely odborné útvary Magistrátu pod vedením Oddělení koncepcí Odboru strategického rozvoje magistrátu města Ústí nad Labem, zástupci

60


UJEP, další členové pracovních skupin a experti firmy SPF Group, v. o. s., která zpracovala Analytický profil města v rámci SRM. Ve Strategii byly zohledněny závěry vyplývající z veřejných projednání, dále z pracovních skupin pro přípravu integrovaných plánů rozvoje města a fór Zdravého města. Do SWOT analýzy byly zapracovány připomínky odborné i laické veřejnosti. Následující SWOT analýza zároveň přebírá nejdůležitější závěry vyplývající z výše popsaných kapitol tohoto IPRM a odráží reálný současný stav města. SWOT analýza města Ústí nad Labem Silné stránky

Slabé stránky

 Exponovaná poloha vůči dopravním osám

 Negativní image města působící jako brzda rozvoje různých složek života ve městě

 Relativně příznivá věková struktura a vysoký podíl mladších obyvatel (ve srovnání s referenčními městy)

 Velký počet monofunkčních zón ve městě

 Zlepšující se vzdělanostní struktura města 

Klesající míra nezaměstnanosti ve městě

 Atraktivní kopcovitá krajina a kombinace přírodních a kulturních hodnot území města a jeho okolí  Přítomnost významné regionální univerzity  Dobrá vybavenost středními odbornými školami a učilišti  Různorodé organizace sociální péče na území města  Existence dvojice silničních mostů přes Labe 

Kvalitní síť městské hromadné dopravy



Cyklistická stezka podél Labe

 Cenné přírodní hodnoty lokalit na území města nebo v jeho blízkém okolí  Zavedený a fungující systém sběru a svozu komunálních odpadů  Zkušenosti s čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů EU  Trend růstu objemu i podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích

 Relativně málo kladné dojížďkové saldo, zejména v případě pracovní dojížďky  Pomalý růst indexu vzdělanosti oproti celorepublikovému průměru 

Úbytek počtu obyvatel po roce 1990



Relativně nízká vzdělanostní úroveň

 Útlum některých průmyslových odvětví a s tím spojené strukturální problémy



Nízká atraktivita historického centra města



Neodpovídající podmínky pro realizaci kulturních, sportovních a volnočasových aktivit v centru města  Výrazný pokles počtu vícedenních návštěvníků v posledních letech



Relativní nedostatek větších ubytovacích zařízení pro větší zájezdy a skupiny 

Málo kvalitních ubytovacích zařízení

 Nízká provázanost středního a vysokého školství ve městě  Nedostatek míst v některých mateřských školách  Vysoké zatížení centra města automobilovou dopravou  Zranitelnost přemostění Labe během povodní  Nevhodné řešení řady městských komunikací a jejich křižovatek, přičemž odstranění tohoto stavu je finančně velmi náročné  Nevhodně umístěné a chybějící železniční zastávky 

Neexistence systému integrované

61


veřejné dopravy  Silnice a průmyslové plochy jako bariéra pro rozvoj pěší dopravy  Nedostatečné napojení na síť stezek pro pěší a cyklisty 

Nízká kvalita a četnost veřejné zeleně



Znečištěné ovzduší



Četné staré ekologické zátěže

 Podprůměrná daňová výtěžnost oproti srovnatelným městům  Výrazně podprůměrná investiční aktivita v porovnání se srovnatelnými městy  Nízká míra diverzifikace rozpočtových příjmů (vysoká závislost na dotacích, malý význam nedaňových příjmů)  Výrazný nárůst zadluženosti města v r. 2006 Příležitosti



Zlepšení ekonomické situace v sousedním Sasku  Zlepšování kvality bytového fondu a růst atraktivity bydlení ve městě  Růst a diverzifikace podnikatelské aktivity ve městě 

Rozvoj nových průmyslových zón

 Vznik tematických turistických produktů ve městě a jeho okolí  Výstavba multifunkčního centra s multikinem, příp. dalším kulturním zařízením  Dobudování páteřního systému trolejbusové dopravy ve městě 

Celoroční splavnění Labe

 Zlepšení silničního spojení města směrem na Prahu a snížení dopravní zátěže ve městě po dokončení dálnice D8



Rozvoj výletní plavby po Labi



Rozvoj vodní turistiky na řece Bílině

 Růst zájmu o konferenční a kongresovou turistiku  Snižování spalování tuhých paliv vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší  Výstavba střediska mechanickobiologického zpracování odpadů 

Zlepšení kvality vody v Labi



Rozvoj EVVO jako nástroje pro řešení

Hrozby



Segregace národnostních menšin ve městě a polarizace vztahů mezi nimi a většinovou společností  Závislost na několika málo ekonomických, zejména výrobních odvětvích v důsledku málo diverzifikované ekonomické základny  Odchod některých investorů za nižší cenou pracovních sil  Nedokončení náročné dostavby silniční sítě v okolí města  Trvalé zhoršení plavebních podmínek na Labi  Růst znečištění ovzduší a hladiny hluku dopravou  Riziko vzniku záplav (při nedokončení potřebných technických opatření)  Ohrožení biotopů na Labi výstavbou vodních stupňů  Nárůst produkce komunálních odpadů bez současného růstu vytříděných složek odpadů  Snižování daňových příjmů města ve vazbě na změny zákonů v oblasti přímých daní (zdanění příjmů)  Změna inkasa daňových příjmů a celkového cash-flow města během roku v závislosti na případných změnách v daňové legislativě

62


některých problémů v oblasti životního prostředí  Větší možnosti čerpání zdrojů ze strukturálních fondů v rámci nového programovacího období 2007 – 2013  Posílení možností města ovlivnit vlastní příjmy v rámci uvažovaných změn zákona o rozpočtovém určení daní

Ze SWOT analýzy vyplývá, že Ústí nad Labem má významný potenciál rozvoje za předpokladu, že dojde k dalšímu zkvalitnění života v samotném centru města, které je generátorem ekonomických, sociálních a společenských aktivit ve městě. Ústí nad Labem má velmi atraktivní okolí, ale celkovou přitažlivost snižuje nevhodné urbanistické a architektonické řešení centra města způsobené necitlivými zásahy ve druhé polovině 20. století. Pro oživení centra města a tedy celého Ústecka hraje důležitou roli Univerzita Jana Evangelisty Purkyně jako významná regionální vzdělávací instituce. Vzhledem k tomu, že většina universitních studentů nepochází z Ústí nad Labem, je atraktivní město jedním z aspektů pro udržení absolventů ve městě či regionu. Centrum města zaznamenalo v minulých letech úbytek obyvatel. Potýká se také s vysokým zatížením automobilovou dopravou a celkově nevhodným dopravním řešením, což má vedle vlivu na dlouhé dopravní časy negativní dopad životní prostředí. To vše má za následek nižší atraktivitu města. Ústí nad Labem má příležitost zvýšit svou přitažlivost v případě, že bude komplexně zrevitalizováno městské centrum a jeho přilehlá území tak, aby i nadále bylo motorem růstu celého města a širšího regionu se stále kvalitnější a pestřejší nabídkou služeb. V současné době je realizována řada významných soukromých investic v centru města. Snahou města je doplnit tyto investice městskou infrastrukturou a řadou doprovodných služeb, které budou společně se soukromými investicemi poskytovat komplexní škálu možností pro kvalitní život ve městě (kultura, vzdělávání, doprava ad.). S tím souvisí také dopravní řešení a zvýšení atraktivity MHD tak, aby mobilita prostřednictvím prostředků městské hromadné dopravy byla důstojnou náhradou za přetíženou osobní automobilovou dopravu v centru města, což bude mít pozitivní dopad na celkové fyzické prostředí města. Z provedené SWOT analýzy vyplynula potřeba provázaných aktivit revitalizaci centrální části města.

komplexně

podpořit

řadou

Město by mělo implementací IPRM odstranit nebo alespoň omezit projevy slabých stránek a současně rozvíjet silné stránky. V rámci příležitostí jsou formulovány možnosti dalšího vývoje s významným pozitivním dopadem na životní podmínky obyvatel, hrozby představují negativní faktory, kterým město musí čelit a nemůže je samo zcela eliminovat.

1.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny

63


1.4.1 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města Ústí nad Labem má poměrně vysoký potenciál pro svůj rozvoj a celkové zvýšení úrovně různých složek města. Ve střednědobém výhledu lze v Ústí nad Labem předpokládat značný rozvojový trend za předpokladu, že budou odstraněny některé současné bariéry rozvoje. Už v současné době se město vyznačuje poměrně vysokou aktivitou soukromých investorů, kteří využívají tržní možnosti – mezery na trhu. Probíhá intenzivní soukromá investiční výstavba v centru města, která má za cíl doplnit chybějící infrastrukturu (síť obchodů, služeb apod.), ale také nahradit nevhodné urbanistické řešení některých lokalit. Tuto infrastrukturu je potřeba doplnit o další složky, které jsou především v režii města (kulturní a volnočasová nabídka, sociální infrastruktura, služby veřejné správy apod.). Oproti městům obdobného významu a velikosti se Ústí nad Labem potýká s absencí historického jádra. Každodenní život se více odehrává v izolovaných sídlištích, spontánní „propojenost životů“ v jednotlivých částech města prostřednictvím fungujícího centra je nízká. Přesto má centrum objektivní předpoklady být atraktivní jak z pohledu společenského, tak i ekonomického. Je nezbytné, aby se do centra města navrátil společenský život, aby centrum bylo místem přirozeného pohybu osob a aby se Ústečané pohybovali nejen v sídlištích, v nichž žijí. Jen tak může být nastartován další sociální a ekonomický rozvoj celého města. Významnou úlohu v tomto procesu sehraje také Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, která se za předchozí působení stala nejvýznamnějším regionálním akademickým pracovištěm. Plánovanou koncentrací jejích aktivit (kampus UJEP) se stane univerzita jedním z důležitých prvků přirozeného života v centru města. Ústí nad Labem může být do roku 2015 důstojnou metropolí regionu, městem, které bude postupně ztrácet nálepku nezajímavého, nehezkého shluku nevyužitých chátrajících budov. Do centra města se navrátí přirozený pohyb, občané nebudou „uzavřeni“ v sídlištích, v nichž bydlí, ale budou svou společenskou a ekonomickou aktivitou v centru motorem růstu celého města. Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodujícími okruhy problémů, které jsou významné pro další rozvoj města prostřednictvím IPRM jsou právě komplexní pozvednutí úrovně širšího centra města a problematika dopravy. Ústí nad Labem by mělo nabízet příjemné fyzické prostředí a rozvinutou kvalitní infrastrukturu pro život, společenské a ekonomické aktivity. Mezi okruhy řešení problémů existují synergické vazby, které jsou důležité pro komplexní rozvoj centra. Kromě toho se synergické efekty projeví i s dalšími plánovanými aktivitami města, které nebudou součástí IPRM a budou předmětem samostatných projektů a aktivit (na základě SRM). Z výše uvedených analýz vyplývá, že pro celkový rozvoj města je nezbytné systematicky přistoupit k řešení širšího centra města po všech stránkách (fyzické prostředí, sociální, kulturní a volnočasová infrastruktura, modernizace veřejné správy, podmínky pro rozvoj UJEP a další). Z těchto důvodů a na základě více než roční práce celého projektového týmu (Řídicí skupina /později Řídicí výbor/, pracovní skupiny, jednání s veřejností a partnery, vedení města a Odbor strategického rozvoje) při zohlednění možností v rámci oblasti podpory 1.1 ROP bylo rozhodnuto připravit integrovaný plán rozvoje města s vnitřními synergickými vazbami, který přispěje k celkovému rozvoji města systematickým řešením problémů. Jedná se tedy o IPRM Centrum.

64


1.4.2 Zdůvodnění výběru zóny IPRM CENTRUM Město Ústí nad Labem zahájilo první přípravné práce na zpracování IPRM v dubnu 2007. Prvním krokem bylo nominování zástupců města a partnerů do Řídícího výboru a pracovních skupin. Do práce Řídícího výboru IPRM se kromě vedení města a zástupců magistrátu zapojili i významní partneři města (NNO, UJEP, KÚ ÚK, OHK a CzechInvest). Na základě analýz, které byly provedeny při tvorbě Strategie rozvoje města, byly na prvním jednání ŘV navrženy tři IPRM – Centrum (zóna), Environmentální efektivita (téma) a Cestovní ruch (téma). Tyto návrhy vycházely z tehdy dostupných informací o způsobu tvorby IPRM, kdy město předpokládalo, že projekty zahrnuté do IPRM budou moci být financovány z více operačních programů. V průběhu příprav metodik pro zpracování IPRM (září 2007) došlo k zúžení možností oproti našim původním předpokladům v možných zdrojích financování (pouze ROP, oblast podpory 1.1). Vzhledem k nastaveným podmínkám a finančním možnostem byly rozhodnutím Řídicí skupiny zastaveny práce na IPRM Cestovní ruch. IPRM Environmentální efektivita (hlavní aktivity: ekologická doprava, zateplování budov, protipovodňová opatření) byl zúžen na IPRM Mobilita. Z důvodu omezené finanční alokace v oblasti podpory 1.1 ROP SZ rozhodl Řídicí výbor IPRM o nepředložení IPRM Mobilita do 1. výzvy. Jednou z aktivit původního IPRM Centrum měla být revitalizace brownfields v širším centru města. Vzhledem k tomu, že většina těchto pozemků je vlastněna podnikatelskými subjekty, kteří nejsou vhodnými žadateli na revitalizaci brownfields z prostředků ROP, musel být i IPRM Centrum přepracován do stávající podoby (brownfields pouze ve vlastnictví města, kulturní a volnočasová zařízení a zařízení pro poskytování sociálních služeb, fyzické prostředí města). Centrum města bylo na základě analýzy vybráno jako území s vysokým potenciálem růstu, které svým rozvojem bude mít kladný vliv jak na obyvatele městského obvodu Ústí nad Labem – město (převážně městské části Ústí nad Labem – centrum a Klíše), tak se jeho rozvoj pozitivně projeví v zlepšení kvality života obyvatel celého města. Centrum bude přirozeným motorem rozvoje širšího území a impulsem pro další růst regionu. Potenciál růstu tohoto území se odráží v následujících 6 ukazatelích (ze 7 uvedených v Metodickém pokynu MMR):  vysoká koncentrace ekonomických aktivit Vzhledem k výše uvedeným analýzám je zřejmé, že centrum města Ústí nad Labem má v oblasti koncentrace ekonomických aktivit vysoký potenciál, občané realizují řadu svých ekonomických aktivit v místě svého bydliště právě vzhledem k stávající nízké atraktivitě centra – nejen fyzického prostředí, ale také stávající nabídky a standardu poskytovaných služeb. Potenciál tkví mj. v nutnosti občasného příchodu občanů do centra města (návštěva úřadů, bank apod.), zároveň je centrum přirozeným místem pohybu turistů. Centrum Ústí nad Labem začíná být stále atraktivnější, a to nejen pro turisty, ale i pro příchozí investory. Proto se v posledních letech objevuje řada soukromých investic na území centra města, které automaticky generují zájem dalších ekonomických subjektů.

65


Tento ukazatel bude v rámci IPRM řešen v souvislosti s prioritními oblastmi (dle bodu 1.4.3 Metodického pokynu MMR) Ekonomický rozvoj a Přitažlivá města (viz níže).  vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb Centrum krajského města je přirozeným stimulátorem podnikání a rozvoje služeb. Centrum je pro hospodářské subjekty atraktivní už ze své podstaty, zejména vzhledem k blízkosti k úřadům, bankám a jiným institucím, ale také vzhledem k obecně dobré dostupnosti a relativně vysoké koncentraci poptávky. I když řada soukromých podniků má oficiální sídlo jinde (často např. v hlavním městě), své provozovny umísťuje právě v centrech významných krajských metropolí. Ústí nad Labem má ještě navíc to specifikum, že historicky významný průmysl je soustředěn v širším centru, což má vedle efektů relativně vysoké poptávky také pozitivní vliv na transakční náklady jednotlivých ekonomických subjektů. V současné době vzniká v centru města Ústí nad Labem řada významných soukromých investic, které na sebe budou automaticky vázat příchod dalších společností podnikajících zejména v terciárním sektoru. Nová společenskoobchodní centra, která jsou dnes v centru města ve výstavbě (OC Fórum, CPI City Centre, palác Zdar, multifunkční domy Falk a Hocke), jsou již dnes zčásti obsazeny a probíhá jejich prudké doobsazování. Dále je v centru města několik dalších volných ploch, které město i jiní vlastníci nabízejí investorům a developerům k realizaci jejich investičních záměrů. Oddělení proinvestorské politiky OSR eviduje zájem soukromých společností realizovat své záměry na nabízených plochách v Ústí nad Labem. Tento potenciál znamená především využití stávající zástavby pro terciární sektor, a to jak klasické služby pro obyvatelstvo, tak služby pro podnikatele (IT, projekční kanceláře, právní služby, call centra, personální poradenství, technologická řešení apod.). Nová zástavba by měla odpovídat dané lokalitě, aby postupně vzniklo celistvé, konzistentní území odpovídající standardním představám o jádru města. Vzhledem k ambiciózním plánům UJEP se město stále více profiluje jako sídlo univerzity. Roste počet studentů (cca 10 000) a po přesunu většiny aktivit UJEP do bývalého areálu Masarykovy nemocnice, který je součástí vymezeného území IPRM Centrum, se posílí vliv vlastního provozu univerzity na život v centru města. Dojde k rozvoji služeb, které zejména studenti (potenciální zákazníci) vyhledávají. S rostoucí nabídkou služeb zesílí konkurence, což bude mít za následek zvýšení kvality služeb. Tento ukazatel má návaznost na prioritní oblast (dle bodu 1.4.3 Metodického pokynu MMR) Ekonomický rozvoj (viz níže).  vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit V samotném centru města tak, jak je vymezeno pro účely tohoto IPRM, se nachází významné množství škol různého stupně vzdělávacího systému. Tabulka 30: Základní školy na území Ústí nad Labem Základní školy ve vymezené zóně IPRM Centrum

66


Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem,České mládeže 230/2, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, E. Krásnohorské 3084/8, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Palachova 400/37, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Vinařská 1016/6, příspěvková organizace Základní umělecká škola Evy Randové, Ústí nad Labem Základní školy mimo vymezenou zónu IPRM Centrum Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, Jitřní 277, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, Nová 1432/5, příspěvková organizace Základní škola a Základní umělecká škola Ústí nad Labem, Husova 349/19, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Hlavní 193, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Hluboká 150, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Karla IV. 1024/19, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Mírová 2734/4, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Neštěmická 787/38, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Pod Vodojemem 323/3A, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Rabasova 3282/3, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Stříbrnická 3031/4, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Školní náměstí 100/5, příspěvková organizace Základní škola Ústí nad Labem, Vojnovičova 620/5, příspěvková organizace Základní umělecká škola, Neštěmice, Ústí nad Labem Základní umělecká škola, Husova – Krásné Březno, Ústí nad Labem Zdroj: Webové stránky města Ústí nad Labem

Tabulka 31: Střední školy na území Ústí nad Labem Střední školy ve vymezené zóně IPRM Centrum Gymnázium, Jateční 22, Ústí nad Labem I. Soukromé SOU, s. r. o., Dvořákova 1025, Ústí nad Labem Obchodní akademie, Pařížská 15, Ústí nad Labem SOU a U obchodu a služeb, s. r. o., Velká Hradební 19, Ústí nad Labem SOU, OU a U, Stroupežnického 14, Ústí nad Labem Soukromá soc. práv. akademie, s. r. o., Stará 100, Ústí nad Labem Soukromá SŠ obchodu a prov. hot., Dvořákova 1, Ústí nad Labem Střední odborná škola, Stará 100, Ústí nad Labem Střední průmyslová škola, Stará 99, Ústí nad Labem Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická, Resslova 5, Ústí nad Labem Střední zdravotnická škola a vyšší zdrav. škola, Palachova 35, Ústí nad Labem Soukromé střední odborné učiliště Indrustria II, s. r. o., Bělehradská 28, Ústí nad Labem Střední odborná škola a střední odborné učiliště spojů, Na Schodech 4, Ústí nad Labem TRIVIS - Střední škola veřejnoprávní, s. r. o., Stará 100, Ústí nad Labem

67


Střední školy mimo vymezenou zónu IPRM Centrum Gymnázium, Stavbařů 5, Ústí nad Labem ISŠ stavební,OU a U, Ústí nad Labem OA a OŠ, Ústí nad Labem SOŠ a SOU obch. a služeb, Ústí nad Labem SOU technické, Ústí nad Labem Soukr.SOU Industria s.r.o, Ústí nad Labem Soukromá OA BSL s.r.o., Ústí nad Labem Soukromé SOU stav. LIVA, Ústí nad Labem Střední odborné učiliště, Ústí nad Labem Střední škola elektrotechniky a spojů, Ústí nad Labem - Stříbrníky Škola manag. a služeb, Ústí nad Labem Zdroj: Webové stránky města Ústí nad Labem

Řada mateřských a základních škol se nachází v blízkosti větší koncentrace bytové zástavby (především v sídlištích) v souvislosti s minimalizací dojížďkových vzdáleností dětí. Významné pro další rozvoj města a regionu jsou však vyšší stupně školské soustavy – střední, vyšší odborné a vysoké školy. Ústí nad Labem je jediným městem Ústeckého kraje a dokonce jediným městem regionu soudržnosti NUTS II Severozápad, v němž sídlí univerzita. UJEP je v současné době tvořena 7 fakultami a 2 ústavy. Prostory, v nichž UJEP provozuje svou činnost, jsou rozprostřeny v řadě budov po celém území centra města. Své aktivity však provozuje nejen v Ústí nad Labem, ale i v jiných městech regionu. Přesto však i studenti z jiných měst přijíždějí do Ústí nad Labem během svých studií kvůli umístění hlavního sídla univerzity. V centru města se také koncentrují další vzdělávací aktivity (např. celoživotní a další vzdělávání) realizované především úřadem práce, poradenskými organizacemi, subjekty zabývajícími se rozvojem lidských zdrojů, ale také mimoakademické činnosti univerzity (semináře, kurzy apod.). V tomto ohledu je centru města Ústí nad Labem připisován ojedinělý význam v regionálním kontextu. Tento ukazatel má návaznost na prioritní oblasti (dle bodu 1.4.3 Metodického pokynu MMR) Sociální integrace, Ekonomický rozvoj a Správa věcí veřejných (viz níže).  velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu obyvatel a má přínos pro rozvoj města Z provedených analýz vyplývá význam centra města jako hlavního dopravního uzlu. Ve vymezeném území je jak hlavní vlakové nádraží, tak autobusové nádraží. Křižují se zde všechny trasy MHD. Proto řešení dopravních toků a ekologizace dopravy se pozitivně projeví na kvalitě života v centru města.

68

Město Ústí nad Labem - Integrovaný plán rozvoje města - CENTRUM Tabulka 32: Zastávky veřejné dopravy na území města Zastávka Anežky České Autobusové nádraží Autoškola Beethovenova Bělehradská Bezejmenná Bezručova Božtěšice Božtěšice, obec Božtěšická Brná Brná, osada Bukov Bukov, rondel Bukov, sanatorium Církvice Cukrovar Čajkovského Děčínská Dílny ČD Divadlo Dobětice Dobětice, točna Drogerie Dukelských hrdinů Důlce Dvojdomí Elba Gagarinova Habrovice Habrovice, koupaliště Habrovice, škola Habrovice, vily Habrovická Hilarova Hlavní nádraží Hlavní nádraží Hornická Hostovice Hraničář

MHD (linky) ve vymezené zóně

mimo vymezenou zónu

Regionáln í autobusy

Regionál ní vlaky

55

x 5, 55, 56, 58

x x

1, 54, 56, 60 7, 14, 51, 53, 55, 103 17, 101 7, 15, 57, 59, 101, 103 15 15 15

x x

11, 102 11, 102

x

5, 11, 15, 18, 54

x

11 13, 14 13, 14 9, 11, 17, 102 4, 5, 57, 62, 102

x x x x x

53, 54, 103 53, 54 19, 26 15, 54, 56 52, 53, 54 5 7, 53, 55 5, 51, 52, 53, 55, 60, 103 15 15 15 15 15

x

11, 15, 18, 54, 56 5, 60

3, 4, 6, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 17, 20, 26, 51, 52, 53, 55, 54, 56, 57, 58, 59, 60, 62, 101, 102

x x

7, 14, 51, 53, 55, 103 3, 9, 11, 13, 17, 19, 101, 102

x 53,55, 103 6 3, 11, 15, 17, 51, 52, 53, 55, 54, 56, 58, 59, 60, 101

Hřbitov

x 13, 14

Chemopharma

7, 17, 18, 101, 103

Japex Jungmannova Kamenný vrch Kamenný vrch, škola Kampus Kanon Karla IV.

19, 26 5, 51, 57, 59, 101 60, 102 60, 102

x x

7, 11, 15, 51, 58, 59, 101, 103 56, 59 9, 60, 102

69


MHD (linky)

Zastávka

Karla Maye Karolíny Světlé Keplerova Klíše, Hvězda Klíše, Kaufland Klíše, lázně Kmochova Kočkov

11 51, 57, 58 55 7, 18, 51, 58, 59, 101, 103 3 7, 17, 18, 52, 58, 59, 101, 103 5

Mírové náměstí Mojžíř Mojžíř Mojžíř, sídliště Na Kohoutě Na kopečku Na Luhách Na Popluží Na Rybárně Na Spálence Neštěmice Neštěmice, sídliště

9 9 13, 14 15, 54, 56 9, 11, 13, 17, 60, 102 5, 51, 56, 57, 58, 59, 101 56, 58 53, 55 11, 102 5, 10, 11, 18 13 7 7, 52, 53, 54

Nové krematorium Nové Předlice Novosedlické náměstí OD Květ Olešnice Olšinky Opletalova Orlická Osamělá Ovčácká stezka

x x

5, 60

x

11, 15, 18, 54, 56 5, 7, 51, 52, 53, 55, 60, 103 3, 9, 11, 13, 17, 19, 51,52, 53, 55, 54, 56, 57, 58, 59, 60, 62, 101, 102 57, 101

x 57, 101 15, 54, 56 4, 5, 57, 62, 102 52, 58, 59 11, 102 11, 15, 18

x x

x 57, 101

x

Neštěmice, Květ Neštěmická Neznabohy Nová Ves

Regionál ní vlaky

x

Kojetice Kojetická Kotva Kpt. Jaroše Krajský soud Krásné Březno Krčínova Krušnohorská Lázně Lipová Loděnice Máj Malátova Masarykova nemocnice Městský stadion Mírová


56, 59 15 9 9 3, 4, 5, 7, 12, 18, 57, 62, 102 9, 60, 102 19, 51, 57, 58, 101 13 13 19, 51, 57, 58, 101 5, 52, 103 5 11, 102

70


MHD (linky)

Zastávka

Palivový kombinát Pekařská Pivovar Pod Holoměří Pod Hradem

11 19 5, 51, 56, 57, 58, 59, 101 5, 15, 60

11 13 53, 54, 103 7, 11, 15, 51, 54, 56, 58, 59, 60, 101, 103

Poslední cesta Pražská Prior Průmyslová Předlice, Kolonie Předlická Přístav

9, 60, 102 13, 14 55, 56, 58 3 2, 17 2 51, 55, 56, 57, 58, 59, 101 3, 9, 11, 13, 17, 19, 51, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 62, 101, 102 51, 58, 101

Sebuzín

11

Sebuzín, nádraží Sebuzín, přívoz Sebuzín, rozcestí Sebuzín, žel. stanice Sever Severní Terasa Sibiřská Sibiřská, sídliště Sigma Skalka Sklárna Skorotice Skorotice, škola Sociální péče

11 11 11

x x

x x 5, 51, 52, 53, 54, 60, 103 19 19 7, 17, 18, 101, 103 51, 58, 101 4, 5, 12, 57, 62, 102 15 15

x

51, 103

Solvayova Staré Předlice Stavbařů Stavební stroje Strážky

3, 17 12, 57, 102 5, 7, 52, 53, 55, 103 19 15

Strážky, obec

x

15 53,55, 103

x 9, 102 11, 102

Střekov, nádraží ČD

x

9, 11, 17, 102

x

Střekov, žel. stanice Stříbrnická Stříbrnické nivy Stříbrníky Svádov

x

x

Ryjická Sebuzín

Střední školy Střekov Střekov II Střekov, osada

x x

56, 59

Podhoří Podlesí Poláčkova

Revoluční

Regionál ní vlaky

11, 102

Pod Vyhlídkou

Poliklinika


5, 103 52, 53, 54 5, 52, 53, 54, 103

x

71


MHD (linky)

Zastávka

Svádov, obec

13

Svádov, osada

13

Svádov nádraží

13

Svádovský přívoz Svatopluka Čecha Šafaříkovo náměstí Šaldova

54, 56, 60

Štefánikova

11, 15, 18 19 17, 101 19 9, 11, 17 13

U Studánky

56, 59

U Vlečky

3

U Vodopádu U Vozovny Úžín Úžín, garáže V Besídkách V Rokli

13, 14 2, 12, 57, 102 11

60 9, 60, 102

Vaňov

13, 14

x

Vaňov, U kotvy Ve Stromkách

5, 11, 18

Větrná

5, 51, 52, 53, 55, 60, 103 60

Vlnola

3, 7, 12, 18

Vodárna Vojanova, ZOO Vozovna Vozovna DP

13, 14 51, 55, 56, 57, 58, 59, 101 12, 57 7, 12, 17, 101, 102, 103

Všebořice Všebořice, OC Všebořická Výstupní Za Válcovnou Zahradnický podnik Zahradnictví Západ Západní nádraží Zdymadla ZOO ZPA Žežická

Celkem

x x

17 52, 53, 54

V Zeleni

Vinařská

Regionál ní vlaky

19, 51, 57, 58, 101 56, 59 9, 60, 102

Teplárna Tesla Trmická Třebízského TSM

V Zahrádkách


15, 54, 56 5, 11, 18 5, 11, 18 5, 55, 56, 58 17, 101 56, 59 11, 102

x

x

26

4, 5, 12, 57, 62, 102 13, 14 5 13, 60, 102 55

x

153

41

x 8

Zdroj: DPmÚL poznámka: autobusové linky, trolejbusové linky

72


Centrum města Ústí nad Labem má dvojí význam v dopravní obslužnosti: jednak jako dopravní uzel v rámci města a jednak jako velice významný regionální dopravní uzel. Město Ústí nad Labem je jednou z významných křižovatek regionálního i nadregionálního významu. V tomto ohledu má stěžejní význam zejména hlavní nádraží ČD a autobusové nádraží, která obě jsou součástí lokality řešené v IPRM Centrum. Dále však je celé území IPRM Centrum dopravním uzlem v rámci MHD, kdy se v předmětné lokalitě protíná podstatná většina všech autobusových a trolejbusových linek. Tento ukazatel má návaznost na prioritní oblasti (dle bodu 1.4.3 Metodického pokynu MMR) Přitažlivé město, Dostupnost a mobilita a Životní prostředí (viz níže).  vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel – zvýšení kvality života ve městě Na vybraném území se nachází většina zařízení sociálních služeb. Tato zařízení poskytují své služby jak všem obyvatelům města, tak obyvatelům okolních obcí. Ze zkušeností z vyspělých západoevropských zemí je zřejmé, že rozsah a spektrum těchto služeb bude stále narůstat. V regionálním kontextu však má stěžejní roli Masarykova nemocnice, která se nachází na území IPRM Centrum. Masarykova nemocnice je špičkovým regionálním zdravotnickým pracovištěm v mnoha oborech a jako taková přivádí do centra města Ústí nad Labem velké množství dalších obyvatel Ústeckého kraje. Dále se na území centra města nachází městská poliklinika a řada dalších soukromých zdravotnických praxí. Tabulka 33: Zdravotnická zařízení v Ústí nad Labem Zdravotnická zařízení ve vymezené zóně IPRM Centrum Masarykova nemocnice, Sociální péče 12A / 3316, Ústí n. L. Masarykova nemocnice, K Sanatoriu 285, Ústí n. L. Poliklinika Ústecká poliklinika, s. r. o., Masarykova 2000 / 92, Ústí n. L. Pohotovost - Ambulance Meditrans, s. r. o., Berní 12/124, Ústí n. L. Soukromá nemocnice Doctus, s. r. o., Masarykova 94, Ústí n. L. Krajská hygienická stanice Ústí nad Labem, Moskevská 15, Ústí n. L. Senior CZ, s. r. o., K Sanatoriu 285, Ústí n. L. Ofta, s. r. o., Revoluční 206/8, Ústí n. L. Antinikotinové centrum, s. r. o., Masarykova 2431/94, Ústí n. L. Home care Services & Supplies, s. r. o., Pasteurova 3334/7, Ústí n. L. Ošetřovatelská a pečovatelská služba, Pasteurova 3334/7, Ústí n. L. Zdravotnická záchránná služba Ústeckého kraje, Sociální péče 799/7A, P.O.Box 44, Ústí n. L. DentComp, s. r. o., Pařížská 1217/9, Ústí n. L. Dentis, s. r. o., Velká hradební 3385/9, Ústí n. L. Alena kubová, gynekologická laboratoř, Revoluční 229/86, Ústí n. L. Eliška Šťastná, Velká hradební 3385/9, Ústí n. L. - snímatelné náhrady Chironax Dental labor, s. r. o., SNP 2389/4, Ústí n. L. Jan Šťastný, SNP 2452/41, Ústí n. L. - stomatologická laboratoř Kera-Dens, s. r. o., Masarykova 111/190, Ústí n. L.

73


Miroslav Rameš, SNP 2389/4, Ústí n. L. - stomatologická laboratoř Stanislava Smetanová, Masarykova 111/190, Ústí n. L. - stomatologická laboratoř Zdravotnická zařízení mimo vymezenou zónu IPRM Centrum Nemocnice následné péče Ryjice, Ryjice 1, 40331, Ústí n. L. Sanatorium Demosthenes, s. r. o., Mírová 2820/2, Ústí n. L. Masarykova nemocnice, V Podhájí 791/21, Ústí n. L. Diagnostika, s. r. o., Novosedlické náměstí 1390/1, Ústí n. L. Věra Patráková, Šrámkova 3293/3, Ústí n. L. - stomatologická laboratoř Zdroj: Webové stránky města Ústí nad Labem

Vybraná lokalita se dá také považovat za „srdce“ kulturního života města. Sídlí zde téměř všechny významné kulturní instituce (s výjimkou Činoherního studia). Proto se zde v podstatě odehrává kulturní život celého města. I v této oblasti se dá předpokládat další růst významu centra, a to i ve vazbě na zmíněné aktivity UJEP. Všechna tato zařízení mají přesah za hranice města a lze je považovat mnohdy za zařízení s regionální působností (Kulturní dům, Národní dům, Klub Circus), u některých z nich dokonce s nadregionální (Severočeské divadlo opery a baletu). Tabulka 34: Kulturní a zábavní centra v Ústí nad Labem Kulturní a zábavní centra ve vymezené zóně IPRM Centrum Kulturní středisko Národní dům, Velká hradební 33, Ústí n. L. Dům kultury města Ústí n. L., s. r. o., Velká hradební 19, Ústí n. L. Severočeské divadlo opery a baletu Ústí n. L., příspěvková organizace, Lidické náměstí 10, Ústí n. L. Galerie Best Western hotel Vladimir, Masarykova 36, Ústí n. L. Galerie "Za sklem", Mírové náměstí 27, Ústí n. L. Galerie Druhým vchodem, Jateční 22, Ústí n. L. Galerie Duet, Masarykova 114, Ústí n. L. Galerie Emila Filly, Velká hradební 19, Ústí n. L. Galerie Globus, Velká hradební 674/35, Ústí n. L. Galerie U Krejčovské panny, Klíšská 8, Ústí n. L. KOTEC - experimentální prostor katedry vizuální komunikace, Velká hradební 15, Ústí n. L. Miny galerie, Jateční 1002/20, Ústí n. L. Muzeum města Ústí n. L, Masarykova 1000/3, Ústí n. L. Průvan, Dlouhá 2, Ústí n. L. Specktrum line - Foto galerie, Beethovenova 13, Ústí n. L. Studio S, Vaníčkova 11, Ústí n. L. Suterén, Palachova 7, Ústí n. L. Dům dětí a mládeže, W. Churchilla 8, Ústí n. L. Kluby Apollo, Důlce 3092/74, Ústí n. L. Blue Café, Velká hradební 52, Ústí n. L. Café Max, Mírové nám. 1912/18a, Ústí n. L. Circus, Velká hradební 33, Ústí n. L. Club Žumpa, Štefánikova 4, Ústí n. L. Čajovna young tea, Hradiště 97/4, Ústí n. L. D club, Mírové náměstí 37, Ústí n. L.

74


Doma music club, Masarykova 18, Ústí n. L. Escape, Důlce 3092/74, Ústí n. L. Havana club, Velká hradební 78, Ústí n. L. Klub přátel hudby Ústí n. L., Velká hradební 33, Ústí n. L. Klub Relaks, SOŠ Stará 100, Ústí n. L. Kruh - Nightmare club, Masarykova 88, Ústí n. L. Pub-licity - fun bar, Masarykova 10, Ústí n. L. Pivnice U Hnáty, Klíšská 22, Ústí n. L. Restaurace Panorama, SNP 2440, Ústí n. L. Ulita - bar, klub, Masarykova 10, Ústí n. L. Wu-wei čajovna U Vysmátýho mnicha, Velká hradební 41, Ústí n. L. Kina Dům kultury města Ústí n. L., s. r. o., Velká hradební 19, Ústí n. L. Filmový klub Aula, České mládeže 8, Ústí n. L. Hraničář, Prokopa Diviše 1812/7, Ústí n. L. Mumie - experimentální prostor, Velká hradební 50, Ústí n. L. Biograf u Františka,Gagarinova 2753/19, Ústí n. L. Videoklub SK, koleje Klíše, Ústí n. L. Kulturní a zábavní centra mimo vymezenou zónu IPRM Centrum Biblické společenství křesťanů, Svojsíkova 2669/20, Ústí n. L. Corso - kulturní středisko, Krčínova 6, Ústí n. L. Klub Kameňák - obvodní kulturní středisko, Rubensova 1389/29, Ústí n. L. Činoherní studio, Varšavská 767, Ústí n. L. Axel, Krčínova 6, Ústí n. L. Club Brooklyn, Sociální péče 2, Ústí n. L. Country hospůdka Coloredo, Nová Ves 22, Ústí n. L. Vrak beach bar, Střekovnské nábřeží, Ústí n. L. Zdroj: Webové stránky města Ústí nad Labem

Tabulka 35: Sportovní zařízení v Ústí nad Labem Sportovní zařízení ve vymezené zóně IPRM Centrum Městský stadion, Masarykova 228, Ústí n. L. Basketbalová hala Bukov "Konírna", Masarykova 320, Ústí n. L. TAJ - ČI - Ilona Nezbedová, Velká hradební 19, Ústí n. L. Fitnesscentrum zimní stadion - A. Bílkovský, Masarykova 232, Ústí n. L. Fitness arena, SNP 8, Ústí n. L. MB fitko za divadlem - M. BABINKOVA, Vaníčkova 1, Ústí n. L. REGEN KLUB - Ing. Jana Ottová, Dvořákova 6, Ústí n. L. RYTMIC CLUB Ludmily Cogánové, Vaníčkova 1, Ústí n. L. Středisko SKP Sever-Skřivánek, Bělehradská 2992, Ústí n. L. Horolezecká škola Sever, Roman Týce, Ústí n. L. Masáže pro zdraví - M. Vršek, Velká hradební 9, Ústí n. L. Městské lázně, Panská 1700/23, Ústí n. L. Plavecký areál Klíše, U Koupaliště 11, Ústí n. L. Skateboardový park, Vinařská, Ústí n. L. Tenisová hala TK, Masarykova 228, Ústí n. L.

75


Středohoří sobě, o. s., V Zahrádkách 37, Ústí n. L. TJ Chemička - veslování, Revoluční 86, Ústí n. L. T-club s. r. o., Masarykova 230, Ústí n. L. Sportovní hala PF Ujep, České mládeže 8, Ústí n. L. Sportovní hala TJ Chemička, Jateční 18, Ústí n. L. Tyršův dům, Vaníčkova 9, Ústí n. L. Zimní stadion, Masarykova 232/ 974, Ústí n. L. Sportovní zařízení mimo vymezenou zónu IPRM Centrum Stadion mládeže, Skorotická 643, Ústí n. L. Sportovní hala SOŠ A SOU SAE ÚSTÍ N. L., Výstupní 3219/2, Ústí n. L. WING TSUN - LEUNG TING SYSTÉM - škola bojového umění, Bratří Čapků 497/40, Ústí n. L. Ústecký klub koloběhu, Šrámkova 12, Ústí n. L. Fitness Dobětice - Ing. Jana Ottová, SOŠ elektrotechnická, Výstupní 2, Ústí n. L. Fitness Solar, Ke Hradu 2/843, Ústí n. L. Sportovní areál TJ Tatran, Na Valech 9, Ústí n. L. Kuželna Všebořice, Pod Vodojemem, Ústí n. L. Ski centrum Adolfov, Telnice u Ústí n. L. Eldorádo - centrum pro celou rodinu, Krčínova, Ústí n. L. Termální lázně a koupaliště Brná n. L., Litoměřická 1023/37, Ústí n. Labem. Přírodní koupaliště Habrovice s chatovou osadou, Habrovice, Ústí n. L. Sportovní hala SKP Sever, Stříbrnická 3131/9, Ústí n. L. Sportovní hala TJ Slavoj Severotuk, Truhlářova 1446, Ústí n. L. Sportovní hala TJ Spartak, Keplerova 800/56, Ústí n. L. Zdroj: Webové stránky města Ústí nad Labem

Všechny tyto oblasti života poukazují na ojedinělý význam centra Ústí nad Labem v regionálním srovnání. Tento ukazatel má návaznost na prioritní oblasti (dle bodu 1.4.3 Metodického pokynu MMR) Přitažlivé město, Dostupnost a mobilita, Správa věcí veřejných a Sociální integrace (viz níže).  vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje Blízká návaznost všech pracovišť UJEP (a v brzké budoucnosti celého areálu připravovaného kampusu) na významné průmyslové podniky poukazuje na vysoký inovační potenciál. Už dnes je realizována určitá spolupráce akademické sféry s průmyslovými subjekty (např. spolupráce UJEP s průmyslovou zónou TONASO). Univerzita obsahuje některá pracoviště, která se cíleně zaměřují na inovace (Fakulta výrobních technologií a managementu). Široké spektrum oborů, jimiž se UJEP zabývá, umožňuje svou komplexností naprosto ojedinělý přístup k inovacím (propojení ekonomického, environmentálního, technologického, personálního přístupu s aspekty demografie, sociologie a dalších oblastí).

76


Tento ukazatel má návaznost na prioritní oblasti (dle bodu 1.4.3 Metodického pokynu MMR) Ekonomický rozvoj, Sociální integrace, Životní prostředí a Správa věcí veřejných (viz níže). Realizace IPRM CENTRUM se projeví v oživení centra města, které se stane vyhledávanou lokalitou pro obyvatele i návštěvníky pro trávení volného času. Centrum bude nabízet občanům města všechny potřebné služby v kvalitě na úrovni 21. století. Nutnou podmínkou dalšího rozvoje města Ústí nad Labem je zlepšení jeho image. Právě přežívající negativní image města způsobuje, že v myšlení lidí přetrvává obraz Ústí nad Labem jako města „chemiček“, průmyslu, zničeného životního prostředí, města, které nemá svým obyvatelům co nabídnout. V důsledku toho počet obyvatel města stagnuje a centrum se vylidňuje. V zájmu rozvoje města je nezbytné tento negativní trend zastavit nebo alespoň zpomalit. Proto město chce vytvořit svým obyvatelům takové životní podmínky (včetně kvalitních služeb), aby se postupně začal měnit špatný image města. Změna image je dlouhodobý proces, který se skládá ze dvou částí. Prvním krokem je prokazatelná změna kvality životního prostředí, pozitivní změna vzhledu centra města a změna kvality poskytovaných služeb. Tyto změny musí být vyjádřitelné buď pomocí měřitelných ukazatelů nebo spokojeností obyvatel a návštěvníků města. Druhou částí procesu změny image je informování veřejnosti o nastalých pozitivních změnách. Příjemné životní podmínky ve městě by měly začít lákat nové obyvatele. Město se chce zaměřit zejména na mladé lidi – například absolventy Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Cílem vedení města je, aby se Ústí nad Labem stalo rozvojovým pólem regionu se všemi přednostmi, které toto postavení poskytuje. V současnosti je většina nosné infrastruktury (hardware) pro poskytování služeb na území města v technickém stavu, který naprosto neodpovídá požadavkům 21. století. Jedná se o infrastrukturu počínaje budovou magistrátu jako sídla samosprávy a státní správy v přenesené působnosti, přes úřady městského obvodu Ústí nad Labem - město, kulturní a sportovní zařízení, až k zařízením sociálních služeb. Je samozřejmé, že technický stav výše uvedené infrastruktury značně limituje kvalitu poskytovaných služeb. Toto omezení nemůže plně nahradit ani vysoká úroveň knowhow úředníků a v obecné rovině personálu těchto zařízení (software). V městském centru je sídlo Krajského úřadu Ústeckého kraje. Vzhledem ke svému vzniku v roce 2001 je to jediný úřad, o kterém se dá říci, že je na úrovni doby včetně technologického vybavení. Krajskému úřadu se kvalitou svého vybavení přibližuje Finanční úřad. Pokud obyvatelé a návštěvníci města nebudou spokojeni třeba i s jednou z podmínek vytvářejících kvalitní služby (hardware x software), nelze předpokládat zlepšení image města a nelze očekávat, že se Ústí nad Labem stane vyhledávaným místem pro bydlení. IPRM CENTRUM řeší všech 6 prioritních oblastí Metodického pokynu MMR (uvedené pod body 1 až 6 v kapitole 1.4.3): A) Přitažlivé město a) obnova zanedbaných území města pro podnikání a/nebo služby;

77


b) úprava a obnova prostranství;

zanedbaných

nebo

nedostatečně

využívaných

c) zvýšení kvality exponovaných veřejných prostranství ve městech; d) zvýšení kvality zón bydlení a veřejných služeb; e) budování a/nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch; f) ochrana a obnova památek a jejich využití pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch. Tato prioritní oblast navazuje na kritéria pro výběr území s vysokým potenciálem růstu (dle 1.4.2 Metodického pokynu MMR) charakterizované ukazateli „velký význam v systému dopravní obslužnosti“, „vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel“ a „vysoká koncentrace ekonomických aktivit“ (viz výše). B) Správa věcí veřejných g) „smart governance“ města a regiony; a) integrovaný přístup k udržitelnému rozvoji měst; b) účast občanů; c) sítě a výměna zkušeností. Tato prioritní oblast navazuje na kritéria pro výběr území s vysokým potenciálem růstu (dle 1.4.2 Metodického pokynu MMR) charakterizované ukazateli „vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit“, „vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel“ a „vysoký inovační potenciál“ (viz výše). C) Sociální integrace b) lepší zaměstnanost prostřednictvím zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy; d) doplnění kapacit a zvýšení kvality vzdělávací infrastruktury všech stupňů; e) podpora sociálního začlenění a rovných příležitostí; f) infrastruktura pro služby osobám se sníženou schopností pohybu a/nebo orientace; g) infrastruktura prevence sociálně-patologických jevů (zejména u mládeže); i) budování měst bez bariér, vytváření rovných podmínek mobility pro všechny; k) infrastruktura pro zvýšení bezpečnosti občanů. Tato prioritní oblast navazuje na kritéria pro výběr území s vysokým potenciálem růstu (dle 1.4.2 Metodického pokynu MMR) charakterizované ukazateli „vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a

78


vzdělávacích potřeb obyvatel“, „vysoký inovační potenciál“ a „vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit“ (viz výše). D)

Ekonomický rozvoj b) posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace ve městech; f) podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost; h) zlepšení podmínek pro cestovní ruch ve městech - doplnění kulturní, sportovní a/nebo zábavní infrastruktury v centrech měst nebo ve vazbě na stávající turistické cíle/památky. Tato prioritní oblast navazuje na kritéria pro výběr území s vysokým potenciálem růstu (dle 1.4.2 Metodického pokynu MMR) charakterizované ukazateli „vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb“, „vysoký inovační potenciál“, „vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit“ a „vysoká koncentrace ekonomických aktivit“ (viz výše).

E)

Životní prostředí d) zvýšení kvality urbanizované krajiny; e) doplnění a/nebo zvýšení kvality urbánní zeleně ve městech; f) individuální zakládání a obnova parků a další trvalé nelesní zeleně; j) optimalizace hospodaření s energiemi (snižování energetické náročnosti); k) protipovodňová opatření.

Tato prioritní oblast navazuje na kritéria pro výběr území s vysokým potenciálem růstu (dle 1.4.2 Metodického pokynu MMR) charakterizované ukazateli „velký význam v systému dopravní obslužnosti“ a „vysoký inovační potenciál“ (viz výše).

F)

Dostupnost a mobilita b) zvýšení bezpečnosti, zvýšení výkonu a kvality veřejné dopravy ve městech j) napojení nových zón pro bydlení, podnikání, kulturu nebo volný čas veřejnou dopravou Tato prioritní oblast navazuje na kritéria pro výběr území s vysokým potenciálem růstu (dle 1.4.2 Metodického pokynu MMR) charakterizované ukazateli „velký význam v systému dopravní obslužnosti“ a „vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel“ (viz výše).

79


2 Popis zóny 2.1 Kvantitativní a kvalitativní popis zóny Specifika centra města, které je předmětem řešení IPRM CENTRUM, vyplývají z obecné analýzy města (viz výše), kde mj. z uvedených disparit jsou zřejmé konkrétní charakteristiky tohoto území. Základní charakteristika centra města Vymezené území centra města zahrnuje část městského obvodu (MO) Ústí nad Labem – město, jmenovitě většinu území městských částí Ústí nad Labem – centrum a Klíše a okrajově se dotýká území městské části Bukov. Toto vymezené území prakticky zahrnuje celé historické jádro města. Oblast je ohraničena ulicemi: Přístavní – Důlce – Hoření – Krušnohorská – Sociální péče – Božtěšická – Masarykova – Štefánikova – Střížovická – ulice U Lanovky (vymezeno areálem UJEP) – Jateční – Klíšská – Panská – Revoluční – Drážní – Žižkova – Fibichova – Solní stezka – Čajkovského – levý břeh řeky Labe - Přístavní. IPRM Centrum se zhruba kryje s historickým územím města. Vzhledem k následnému rozvoji Ústí nad Labem došlo k postupnému rozšíření území města, k širšímu rozmístění obyvatelstva a s tím souvisejícímu nerovnoměrnému rozložení struktury služeb a občanské vybavenosti. Střed města je však přirozeným centrem koncentrace života a pohybu osob, občanské vybavenosti a služeb, a proto je nezbytné navrátit tento význam také centru Ústí nad Labem. S tím souvisí důstojná nabídka infrastruktury a služeb v oblasti kultury, sportu a volného času, jejichž dopad bude mít širší působnost než jen na lokalitu „jednoho sídliště“. Pro zatraktivnění je dále nezbytné příjemné a bezpečné fyzické prostředí centra města. Vývoj počtu obyvatel V městských částech centrum a Klíše žilo v roce 2001 (zdroj SLDB) 21.112 obyvatel. Z toho v městské části Ústí nad Labem – centrum 13.993 a v městské části Klíše 7.119 obyvatel. Tabulka 36: Vývoj počtu obyvatel v městských částech Ústí nad Labem od roku 1950 do roku 2001 Městský obvod/městská část

1950

1970

1991

2001

47 918

56 304

36 036

608

529

3 414

Habrovice Hostovice

Index růstu (%) 1991/1950

2001/1991

35 138

75,2

97,5

320

426

52,6

133,1

5 974

5 414

6 623

158,6

122,3

233

210

198

227

85,0

114,6

329

312

176

233

53,5

132,4

-

12 286

8 217

7 119

-

86,6

Předlice

3 094

2 761

1 145

1 573

37,0

137,4

Skorotice

832

745

627

701

75,4

111,8

Strážky

265

153

94

127

35,5

135,1

Ústí nad Labem - město Božtěšice Bukov

Klíše

80


Městský obvod/městská část ÚL - centrum Vaňov Všebořice Ústí nad Labem - Severní Terasa Ústí nad Labem – Neštěmice Krásné Březno

Index růstu (%)

1950 36 126

1970 28 158

1991 15 507

2001 13 993

42,9

90,2

923

917

698

729

75,6

104,4

2 094

4 259

3 640

3 387

173,8

93,0

905

872

22 220

21 989

2 455,2

99,0

3 590

6 739

25 525

24 795

711,0

97,1

-

2 868

14 769

14 294

-

96,8

657

593

2 266

4 831

344,9

213,2

2 933

3 278

8 490

5 670

289,5

66,8

11 766

15 629

14 397

13 514

122,4

93,9

Brná

587

751

903

965

153,8

106,9

Církvice

120

111

50

59

41,7

118,0

Kojetice

113

113

88

105

77,9

119,3

Olešnice

133

131

61

78

45,9

127,9

Sebuzín

537

479

347

366

64,6

105,5

Střekov

9 040

12 883

11 856

10 894

131,2

91,9

Svádov

1 236

1 161

1 092

1 047

88,3

95,9

5 945

4 950

1 824

2 691*

30,7

147,5

Koštov*

455

518

263

306*

57,8

116,3

Trmice*

5 372

4 347

1 483

2 299*

27,6

155,0

Újezd*

118

85

78

86*

66,1

110,3

Ústí nad Labem (1)

64 179

79 544

98 178

95 436

153,0

97,2

Ústí nad Labem (2)

70 124

84 494

100 002

98 127

142,6

98,1

Mojžíř Neštěmice Ústí nad Labem – Střekov

Ústí nad Labem - Trmice

Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005 Poznámky: Ústí nad Labem (1) vymezeno v administrativních hranicích z roku 2001, tj. bez obce Trmice* (+ části Koštov a Újezd) - samostatná obec od 1994. Ústí nad Labem (2) vymezeno v administrativních hranicích z roku 1991, tj. s MO Ústí nad Labem – Trmice. Index růstu (%) je podílem počtu obyvatel na konci a na začátku sledovaného období.

Vývoj počtu obyvatel v centru města měl po II. světové válce velmi negativní trend. Z údajů v tabulce vyplývá, že rámci MO Ústí nad Labem – město došlo v městských částech ÚL – centrum a Klíše v období 1950 – 2001 k největšímu poklesu obyvatelstva v rámci celého města. Celkem se v centru města během padesáti let snížil počet obyvatel o 27.300, z toho v části Ústí nad Labem - centrum o 22.133 a v části Klíše o 5.167 lidí. Tento pokles se rovná více než 25 % stávajícího počtu obyvatel celého města. V relativních hodnotách se jedná o snížení stavu o 56,4 % (ÚL – centrum 61,3 %, Klíše 41,4 %). Vycházíme-li z toho, že v roce 2001 připadal v MO ÚL – město jeden byt na 2,3 obyvatele, znamená to, že v letech 1950 – 2001 „zmizelo“ z městských částí ÚL – centrum a Klíše téměř 12.000 domácností. K největšímu poklesu došlo do roku 1991. Hlavní příčinou bylo stárnutí bytového fondu, nedostatečná údržba a nezájem vedení města o rekonstrukce domů v centru. V souladu s bytovou politikou v éře socialismu se od padesátých let do konce osmdesátých let obyvatelé centra hromadně stěhovali do nově budovaných panelových sídlišť na okraji města. Avšak ani po roce 1989 se negativní trend vývoje počtu obyvatel uvedených dvou městských částí nezastavil, ale pouze se zmírnil. Zatímco od roku 1991 do roku 2001 81


poklesl počet obyvatel MO ÚL – město o 2,5 %, ubylo ve vymezeném území centra města 2.612 obyvatel (11 %), z toho v části Klíše 1.098 (13,4 %) a ÚL – centrum 1.514 (9,8 %). Přesto, že pokles v tomto období je relativně nízký, je z hlediska rozvoje města alarmující. Důvod poklesu již není tak jednoznačný a je výsledkem kombinace více vlivů. V rámci města dochází k efektu tzv. „satelitů“ – migraci obyvatel z centra města do okrajových čtvrtí (případně menších obcí v zázemí) – proces suburbanizace, kdy obyvatelé centra města si pořizují atraktivní bydlení pomocí individuální výstavby v menších okrajových městských částech, mezi které patří Božtěšice, Habrovice, Hostovice, Skorotice, Strážky, Vaňov, Brná, Církvice, Kojetice, Olešnice a Sebuzín. V roce 1991 v těchto městských částech žilo 3.562 obyvatel a jejich počet se do roku 2001 zvýšil o 443 obyvatel (12,5 %). K výraznému nárůstu došlo i v částech Bukov, Mojžíř a Předlice. U prvních dvou jmenovaných městských částí (nárůst 3.774 obyvatel) se jednalo o osídlení posledních dvou velkých dokončených panelových sídlišť. V Předlicích (nárůst 428 obyv., 37 %) se jedná o deprivovanou městskou část, kde se vzhledem k neatraktivním životním podmínkám postupně snížil stav obyvatel až o dvě třetiny a do které se v posledních dvaceti letech stěhují sociálně slabší vrstvy a národnostní menšiny. Tato lokalita bude pravděpodobně předmětem řešení IPRM v IOP. Pozoruhodný je i nárůst počtu obyvatel v bývalém MO (od roku 1994 samostatné obci) Trmice včetně částí Koštov a Újezd o 47 % (v absolutní hodnotě o 867 obyvatel). Zajímavé je porovnání hodnot „Indexu stáří“ za celé město Ústí nad Labem s hodnotou MO ÚL – město. Šetření v rámci SDLB v roce 2001 udává pro město ÚL ISt 102,6 %. V porovnání s ostatními krajskými městy to je nejnižší hodnota a z tohoto pohledu se Ústí nad Labem jeví jako město mladých. Avšak městský obvod ÚL – město vykazuje hodnotu ISt 140,8 %. Tento výsledek je způsobem výrazně nejvyšším podílem obyvatel ve věku nad 60 let v tomto obvodu. To potvrzuje skutečnost, že v centru města žijí především „starousedlíci“ a nestěhují se sem mladí lidé. Jednak v centru nejsou volné byty a jednak prostředí centra ničím potenciální obyvatele neláká. Tabulka 37: Věková struktura obyvatel v MO Ústí nad Labem (2001) Městský obvod

2001 Celkem

0-14

15-59

60+

ISt

Ústí nad Labem - město

35 138

15,4

62,8

21,7

140,8

Ústí nad Labem - Severní Terasa

21 989

15,5

68,1

16,3

105,5

Ústí nad Labem - Neštěmice

24 795

20,9

69,5

9,6

45,9

Ústí nad Labem - Střekov

13 514

13,6

66,8

19,6

144,0

Ústí nad Labem

95 436

16,6

66,3

17,0

102,6

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Poznámka: Ve sloupcích je uveden podíl jednotlivých věkových složek v procentech. ISt = index stáří. Index je definován jako podíl počtu obyvatel ve věku 60+ a počtu obyvatel ve věku 014 let v procentech.

82

Město Ústí nad Labem - Integrovaný plán rozvoje města - CENTRUM Tabulka 38: Vzdělaností struktura obyvatel v MO Ústí nad Labem v roce 2001 základní a vyuč. a střední Městský obvod neukončené odborné bez základní maturity Ústí nad Labem-město Ústí nad Labem-Severní Terasa Ústí nad LabemNeštěmice Ústí nad Labem-Střekov Ústí nad Labem

úplné střední s maturitou

vyšší odborné a nástavbové

vysokoškol ské

IVzd

25,1

33,3

27,8

4,0

9,8

50,5

22,7

34,6

29,4

3,9

9,5

51,4

32,2

37,4

22,9

2,5

4,9

34,8

24,7

36,7

27,1

3,6

8,0

46,0

26,2

35,1

26,9

3,5

8,2

46,2

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Poznámky: Ve sloupcích je uveden podíl jednotlivých vzdělanostních složek v procentech. Do základního a neukončeného vzdělání je zahrnuto také nezjištěné vzdělání. IVzd = index vzdělanosti. Index je definován jako součet dvojnásobku podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a podílu obyvatel se vzděláním bakalářským, vyšším nebo středoškolským s maturitou.

UJEP by měla sehrát rozhodující roli při vývoji „Indexu vzdělanosti“ (IVzd – součet dvojnásobku podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a podílu obyvatel se vzděláním bakalářským, vyšším nebo středoškolským s maturitou). Tento ukazatel vykazuje pro Ústí nad Labem absolutně nejhorší hodnotu ze všech srovnávaných krajských měst (46,2 %). Ve městě také žije nejmenší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (8,2 %). V okolních krajských městech je tento podíl o 17 % (Karlovy Vary) až o 50 % (Plzeň) vyšší. Z vývoje počtu a věkové struktury obyvatel centra města je zřejmé, že nelze předpokládat, že by se tento trend obrátil pozitivním směrem sám od sebe. Při jeho řešení je třeba kalkulovat i s faktorem času. Aby se zabránilo další kumulaci problémů, je nezbytné začít řešit situaci neprodleně v návaznosti na dostupnost finančních zdrojů. Ke změně trendu je třeba navrhnout a realizovat soubor propojených aktivit, které zlepší kvalitu života obyvatel tohoto vymezeného území. K dosažení synergického efektu musí dojít v rámci těchto aktivit ke kombinaci „tvrdých“ – investičních a „měkkých“ projektů. Centrum města má dobré předpoklady výrazně zvýšit svoji atraktivitu. Vzhledem ke svému pohnutému vývoji v posledních šedesáti letech si rozhodně zaslouží pozornost vedení města a alespoň částečnou nápravu škod, které v uvedeném období vznikly. V centru města se potvrzuje vzájemná podmíněnost fyzické atraktivity města a demografické struktury obyvatel. Pokud zaznamenáváme úbytek obyvatel, vysoký index stáří a nízký index vzdělanosti, projevuje se to na atraktivitě území. Je-li ovšem území neatraktivní, ztrácí se z něj přirozený pohyb. Cílem je tedy navrátit život a přirozený pohyb do centra města. Ekonomický rozvoj Vzhledem k překotnému rozvoji města na počátku 20. století se někdejší významné průmyslové objekty rázem staly prakticky součástí užšího centra města. V současné 83


době je ve středu města realizováno mnoho podnikatelských aktivit, které svým charakterem do centra nezapadají a devalvují jeho hodnotu. Dnešní snahy směřují ke změně struktury podnikatelských aktivit v městském centru s příklonem k terciárnímu sektoru. Vzhledem k omezené rozloze centra je třeba efektivně využít stávající objekty. Do vymezeného území spadá také připravovaný univerzitní kampus, který by měl ve spolupráci se soukromým i veřejným sektorem hrát důležitou roli při vývoji a implementaci inovací. V souvislosti s novými soukromými investicemi, ale také intervencemi města, by v centru mělo být rozšířeno spektrum drobných provozoven, které jsou významným prvkem hospodářského života a protiváhou velkých provozoven retailingových společností umístěných na okraji města. Městské centrum se oproti okrajovým částem vyznačuje větší rozmanitostí nabídky a poskytovatelů služeb a s tím souvisejícím větším počtem menších zaměstnavatelů, kteří představují pro zaměstnanost ve městě větší stabilitu, než několik málo velkých společností, které při změně makroekonomických podmínek z regionu odejdou a zanechají po sobě velké množství nezaměstnaných osob. Ústí nad Labem nelze považovat za klasickou destinaci cestovního ruchu. Vyznačuje se jedinečným krásným okolím, ale samotné město nenabízí historické jádro, které by lákalo turisty. Přesto většina turistické infrastruktury se nachází v centru města. Ústí nad Labem se chce v oblasti cestovního ruchu profilovat spíše nabídkou pro kongresovou turistiku zejména s regionálním významem. Veškerá potenciálně vhodná infrastruktura je na území IPRM Centrum, je však nezbytné ji zmodernizovat a upravit na úroveň současných standardů (např. Dům kultury města Ústí nad Labem). Centra města se bude týkat také lodní doprava. Dosud velmi málo využívaná řeka Labe pro účely cestovního ruchu má potenciál zvýšit svůj turistický význam – v současné době obnovená lodní doprava na Labi bude rozšířena, s přístavištěm se také počítá v samém centru města za hlavním nádražím, kde město plánuje vybudovat terasu, z níž bude příjemný a bezpečný přístup k řece. Tabulka 39: Ubytovací zařízení v Ústí nad Labem Ubytovací zařízení ve vymezené zóně IPRM Centrum Best Western Hotel Vladimir, Masarykova 36, Ústí n. L. Interhotel Bohemia, Mírové náměstí 6 , Ústí n. L. Penzion Alex, Stříbrnické nivy 12, Ústí n. L. Penzion Duel, Moskevská 1507/30, Ústí n. L. Penzion Klíšská, Klíšská 53, Ústí n. L. Penzion Královka, Králova výšina 1477/5, Ústí n. L. Penzion Lada, Balbínova 2, Ústí n. L. Penzion U Nemocnice, Sociální péče 7, Ústí n. L. Privat Eva Mikšová, Koněvova 47, Ústí n. L. Ubytovna - studentské koleje, Klíšská 129, Ústí n. L. Hotel Palace, Malá hradební 57, Ústí n. L. Ubytovací zařízení mimo vymezenou zónu IPRM Centrum Camp Loděnice - Vaňova, Pražská 97, Ústí n. L. Klub vodních sportů Brná, Pod Tratí 50, Ústí n. L. Eldorádo, Neštěmická 796, Ústí n. L. Hotel Freedom, U Pivovarské zahrady 338/6, Ústí n. L.

84


Hotel Garni, Nerudova 2/734 , Ústí n. L. Hotel Slavie, Železničářská 28a, Ústí n. L. Autokemp Habrovice, Habrovice Penzion Habrovická bašta, Habrovice 29, Ústí n. L. Penzion Na Statku, Zemědělská 7, Božtěšice Penzion Petra, Pražská 129/144 , Ústí n. L. Penzion Stará Fara, Labská 118 , Svádov Penzion U Lípy, Ve Stráni 10 , Ústí n. L. Penzion Zámeček, Na Čihadle 910/18 , Ústí n. L. Privat Doris Andělové, Zelená 431, Ústí n. L. Privat Střekov, Kojetická 45 , Ústí n. L. Soukromé ubytování Jana Sixtová, Olšinky 56, Ústí n. L. Sportovní hala Stříbrníky, Stříbrnická 3131/9, Ústí n. L. TJ Slavoj Severotuk, Truhlářova 1446 , Ústí n. L. Ubytovna - hotel Junior, Kosmonautů 1, Ústí n. L. Ubytovna ČD, Klíšská 129, Ústí n. L. Zdroj: Webové stránky města Ústí nad Labem

Sociální integrace V oblasti bydlení se obecně objevuje trend fyzického oddalování rozdílných sociálních skupin. Bohatší občané si začínají stavět domy za hranicí původního intravilánu města. Bytová situace v Ústí nad Labem se oproti obecnému trendu vyznačuje (díky absenci ryzího historického jádra) tím, že i v centru města je poměrně velké množství bytů v panelové zástavbě, kde je rovnoměrné zastoupení všech sociálních vrstev. Při postupném růstu životní úrovně ekonomicky aktivních obyvatel by mohlo dojít k postupnému odchodu těchto skupin obyvatel z centra města, kde by zůstávaly pouze osoby ohrožené sociální exkluzí. Z tohoto důvodu je nezbytné centrum zatraktivnit tak, aby zde bydlení bylo přitažlivé pro všechny skupiny obyvatel, a zachovala se tu tak i nadále ideální sociální skladba. Rozložení zařízení mateřských a základních škol po území města je relativně rovnoměrné, aby byla zajištěna dobrá dostupnost všem dětem z místa jejich bydliště. Střední a vyšší odborné školy a všechny objekty Univerzity J. E. Purkyně, jejichž vzdělávací činnost je rozhodující pro další rozvoj ekonomiky v regionu, jsou však koncentrovány především v centru města (viz tabulky 30 a 31). To s sebou přináší další efekt – tyto školy do centra města přitáhnou další mimoústecké osoby. Celková atraktivita centra města může mít také vliv na to, zda tito příchozí studenti (také přespolní studenti distančního studia) ve městě setrvají delší dobu, případně dokonce po ukončení studia si vyberou Ústí nad Labem jako místo svého budoucího života. Ústí nad Labem se také profiluje jako centrum regionu v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Na území, které je předmětem řešení tohoto IPRM, sídlí Masarykova univerzita, která je významným a v mnoha specializovaných oborech jediným zdravotnickým zařízením kraje. V centru města se také nachází řada významných a vysoce kvalitních zařízení poskytujících sociální péči (např. Domov pro seniory Bukov). I tato zařízení jsou důvodem příjezdu mnoha osob do Ústí nad Labem a jeho atraktivita je důležitým kvalitativním aspektem města. Kvalitní

85


infrastrukturu v této oblasti město doplňuje doprovodnými „měkkými aktivitami“, příkladem může být komunitní plánování, které je vzorem ostatním městům, nebo např. projekt Regionální informační systém komunitní péče, který byl realizován za přispění Společného regionálního operačního programu a jehož předmětem bylo vybudování 20 veřejně přístupných internetových kiosků, na nichž je mj. provozován specializovaný software komunitních služeb. V oblasti kultury a volného času se logicky většina zařízení koncentruje ve středu města. Drobnější zařízení lokálního významu jsou i v jednotlivých městských obvodech, ale významnější městská zařízení s místním, někdy i regionálním a neregionálním významem jsou umístěna v úzkém centru města. Jde zejména o dům kultury, muzeum, divadlo, kino či dům dětí a mládeže (viz tabulka 34). (Jediné zařízení tohoto významu, které je mimo území IPRM Centrum, je Činoherní studio, které sídlí na Střekově.) Pro zatraktivnění města jako takového je nezbytné zatraktivnit výše uvedené objekty a přiblížit je současným standardům, včetně bezbariérových přístupů a nabídky adekvátních služeb. Město velmi dbá o rovnost příležitostí ve všech oblastech života. Proto se daří zachovávat pestré národnostní, věkové, sociální či zdravotní složení obyvatel relativně rovnoměrně po městě. Nicméně je nezbytné, aby také veškerá infrastruktura vyhovovala všem skupinám obyvatel. Na rozdíl např. od velkých obchodních center vystavěných v posledním desetiletí, kdy se již dbalo na plnou bezbariérovost při projektování objektů, je potřeba původní stavby s veřejným přístupem těmto znevýhodněným skupinám obyvatel přizpůsobit tak, aby někdejší stavební řešení nebylo překážkou využívání jejich služeb. Ústí nad Labem jako jednu ze svých priorit vnímá bezpečnost ve městě. Zvýšení bezpečnosti je však problematika, která vyžaduje řadu systémových řešení jak technického rázu (např. kamerový systém), tak také preventivních (vzdělávání) a restriktivních kroků (městská policie). Trestná činnost se, stejně jako v jiných městech, koncentruje ve středu města, kde se pohybuje velké množství sobě navzájem neznámých osob. Ústí nad Labem má jeden z největších počtů městských strážníků v ČR. Tabulka 40: Počet městských strážníků Město Praha Ostrava Brno Plzeň Ústí nad Labem Olomouc Havířov Hradec Králové České Budějovice Pardubice Liberec Kladno Zlín Most Karviná Karlovy Vary

Počet strážníků MP 1 831 653 444 208 196 101 107 109 97 95 83 81 82 76 73 71

Počet ostatních zaměstnanců 284 114 150 66 8 17 8 5 16 8 12 5 3 8 6 6

Počet zaměstnanců CELKEM 2 115 767 594 274 204 118 115 114 113 103 95 86 85 84 79 77

86


Teplice Mladá Boleslav Opava Jihlava Územní základny MP Ředitelství MP Operační středisko Kynologická služba Prevence kriminality Služba operačního zákroku Strážní a technická služba Město Předlice Severní Terasa Neštěmice Střekov Služba pro územní obce CELKEM

62 64 58 51

14 6 2 6

76 70 60 57

7 0 0 0

Počet zaměstnanců CELKEM 10 13 4 7

celé město celé město celé město celé město

8

0

8

celé město

8

1

9

62 11 25 33 17

0 0 0 0 0

62 11 25 33 17

5

0

5

196

8

204

Počet strážníků MP

Počet ostatních zaměstnanců

3 13 4 7

Územní působnost

ostraha budov MmÚ,ÚMO Město ÚMO Město ÚMO Město ÚMO S.Terasa ÚMO Neštěmice ÚMO Střekov Dolní Zálezly Povrly

Zdroj: Městská policie Ústí nad Labem

Další problematikou v oblasti bezpečnosti je již výše zmiňované umístění velkých průmyslových objektů v těsné blízkosti centra města. Vzhledem k finanční a technické nerealizovatelnosti vymístění provozů Spolchemie z centra města je nezbytné se zvýšeným důrazem dbát na systémové řešení bezpečnosti. Ústí nad Labem má vyvinutý systém okamžitého bezplatného zasílání sms při vzniku mimořádné události (SMS InfoKanál). Město také připravuje rozšíření varovného a informačního systému obyvatelstva prostřednictvím hlásičů. Životní prostředí Kvalitu životního prostředí v centru města nelze posuzovat odděleně od ostatních lokalit, prolíná se s celým územím města i regionu v oblasti průmyslových znečištění. Větší dopady na životní prostředí v oblasti ovzduší v centru města má zatížení dopravou, výrazná je především prašnost. Dalším aspektem horší kvality životního prostředí v centru je reliéf Ústí nad Labem, kdy střed města je umístěn v údolí a okolní části se rozprostírají na přilehlých svazích. Souvislosti má také průmyslová produkce lokalizovaná v jádru města. Město nemá zpracovanou hlukovou mapu, ale podle odborných odhadů je hluk v centru města (způsoben především dopravou) mnohem vyšší než na periferiích. V této souvislosti je potřeba upozornit na dopravní situaci ve městě (viz mapa 1). Oproti obecným představám o Ústí nad Labem je ve městě dostatek zeleně. Problémem je však její kvalita a využití. I v centru města je dostatečná rozloha parků, které však vzhledem ke své struktuře a místním návykům nejsou využívány pro rekreační a volnočasové aktivity. Městská zeleň neodpovídá současným nárokům. Město nechalo zpracovat Koncepci městské zeleně, z níž vyplývají některá

87


doporučení (zapojení vlastníků ostatních ploch do péče o pozemky, ozelenění okolí objektů apod.) Tabulka 41: Stávající městská zeleň a zeleň doporučená v Ústí nad Labem k úpravě mimo vymezenou zónu IPRM Centrum Městský park Předlice Ovčí vrch Labe - levý břeh Labe - pravý břeh Zámecký park Krásné Březno Park Hluboká Park aktivního odpočinku Mojžíř Rybníček Hankáč Centrální park Park Krásné Březno - centrum Střížovický vrch Pod Větruší Sedlo Pod Bažantnicí LC 165 "Pod Krásným Březnem" Halda Tonaso

ve vymezené zóně IPRM Centrum

Parková zeleň Univerzitní areál Kampus Smetanovy sady Lidické náměstí Park Republiky Letní kino Mánesovy sady Parčík W. Churchilla Nádvoří Magistrátu Městské sady Lesoparková zeleň Lesopark Potoky

Zeleň alejí Střížovická Ostričilova Štefánikova Slavíčkova Bezručova Palachova Resslova České mládeže ul SNP Elišky Krásnohorské Náměstí Prokopa Velikého U Vlečky Pod Viadukty ul. Textilní ul. Průmyslová ul. Jateční ul. Přístavní (Západní přístav) ul. Přístavní 3x U Podjezdu ul. Přístavní ul. U Cukrovaru podél E442 v Neštěmicích 3x

Zeleň drobná nebo dočasná ul. Jateční 2x U Hnáty U Městského stadionu

Zdroj: Koncepce městské zeleně, Ústí nad Labem 2008

88


Poměrně složitá je problematika brownfields. Řada z nich je v soukromém vlastnictví a jejich revitalizace není možná prostřednictvím podpory z ROP. Přesto však i na území IPRM Centrum se nachází brownfieldy ve veřejném vlastnictví. Přitažlivé centrum města Vedení města Ústí nad Labem si plně uvědomuje, že pokud město nebude přitažlivé, bude další rozvoj velmi problematický. Proto usiluje o zatraktivnění těch částí, které může samo ovlivnit. Jde o pozvednutí urbanistického, architektonického, technického a infrastrukturního řešení tak, aby pohyb občanů po městě byl příjemný a bezpečný. V minulém programovém období byl zrealizován projekt „Revitalizace městského centra – I. etapa“, který spočíval v celkové rekonstrukci a revitalizaci Mírového náměstí a přilehlých ulic Revoluční a Hrnčířská. Na I. etapu budou navazovat další, které mají za cíl komplexně zrevitalizovat fyzické prostředí centra města tak, aby bylo důstojné pro krajskou metropoli. Základní investice města vyvolávají příliv soukromých investic na zrevitalizovaném prostoru. Ty jsou v současné době v progresu a rolí města je doplnit tyto soukromé investice další infrastrukturou a službami, které jsou v gesci veřejného sektoru tak, aby se z města nestala pouhá nákupní zóna, ale aby bylo životaschopným organismem s komplexní škálou možností pro život a setkávání občanů. Přestože město bylo poznamenáno válečným bombardováním a poválečnou necitlivou přestavbou, řada památek a atraktivit zůstala v centru města (muzeum, kostel sv. Vojtěcha, kostel Nanebevzetí panny Marie, kostel apoštola Pavla, gotická šíje, budova magistrátu ad.). Tabulka 42: Kulturní památky a atraktivity města Ústí nad Labem ve vymezené zóně IPRM Centrum

mimo vymezenou zónu IPRM Centrum

Bělský most

Kostel sv. Václava, Skorotice

Dům kultury města Ústí nad Labem Kamenný krucifix s Máří Magdalenou, u kostela Nanebevzetí Panny Marie Kostel apoštola Pavla, Horova 12 Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Bílinská Kostel sv. Vojtěcha, Hradiště 4 Luxusní vila Ignaze Petschka, W. Churchilla 4 Magistrát města Ústí nad Labem, Velká Hradební 8 Městské lázně, Panská 1700/23 Muzeum města Ústí n. L, Masarykova 1000/3 Palácová vila C. H. Wolfruma, Velká hradební 49 Palácová vila Carla Georga Wolfruma, Na Schodech 10

Masarykova zdymadla pod Střekovem, Vaňov

Palácová vila Franze Petschka, W. Churchilla 6 Palácová vila H. Weinmanna, W. Churchila 3

Kostel sv. Mikuláše, Pod Vodojemem Lidová architektura, Střekov Kostel sv. Jakuba Většího, Svádov Kostel sv. Floriána, Krásné Březno, č. p. 1 Zámek Krásné Březno Lidová architektura Nová Ves, č.p. 13 a 18 Železniční most Mariánský most Kostel sv. Šimona a Judy, Mojžíš Hrad Střekov Palácová rodinná vila H.Schicht, Čajkovského 1837/94 Výzkumný ústav anorganické chemie, Revoluční 84

Severočeské divadlo opery a baletu, Lidické Správní budova Spolchemie, Revoluční 86 náměstí 10 Socha sv. Antonína Paduánského, Mírové náměstí Lidová architektura Mojžíř Výletní zámeček Větruše

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Církvice Kostel Nejsvětější Trojice, Jeseninova Kostel sv. Josefa, Hrbovická

89


Kostel sv. Josefa, Pražská Blansko - zřícenina hradu Erbenova vyhlídka Zdroj: Webové stránky města Ústí nad Labem

Dostupnost a mobilita Centrum města Ústí nad Labem se potýká s velmi tíživou situací v silniční dopravě. Velice vysoká intenzita individuální automobilové dopravy spolu s absencí parkovacích míst značně znepříjemňují pohyb po městě, zejména v samotném centru. To je významným dopravním uzlem nejen v individuální automobilové dopravě, ale především v systému MHD. Jak dokládá tabulka 32, prochází řešenou lokalitou většina autobusových a trolejbusových linek a je zde vysoká koncentrace zastávek MHD. Velký význam na území IPRM Centrum má hlavní nádraží ČD, které je nejen důležitým dopravním prvkem, ale hraje také podstatnou roli pro pohyb občanů v centru města. Nádraží obslouží denně 15 tisíc cestujících. V současné době je budova hlavního nádraží spolu s drážním tělesem částečně bariérou přístupu z Mírového náměstí k labskému nábřeží, snahou ovšem bude současnou situaci zvrátit a naopak tento objekt přebudovat tak, aby byl přirozeným pojítkem mezi centrem a řekou. V souvislosti s revitalizací městského centra by měla vzniknout nábřežní terasa, která naváže na komplex nádražních objektů. Její součástí by mělo být jednak vytvoření parkovacích míst, dále vznik obchodních prostor a také promenáda pro pěší, z níž by měla vést lávka přímo k řece. Přílišná členitost ústeckého terénu je jedním z podstatných důvodů, proč ve městě není cyklistika rozvinutá jako běžná součást dopravy. Cyklistika je z velké části součástí trávení volného času, ne však každodenním způsobem dopravy. S tím souvisí také infrastruktura – v centru města nejsou do dopravního systému začleněny cyklostezky. Nejvýznamnější je cyklostezka vedoucí po pravém nábřeží Labe (Střekov) jako součást Mezinárodní cyklotrasy č. 2 Hamburk – Praha, která však není na území řešeném tímto IPRM. Na významu v poslední době nabírá lodní doprava, která je však využívána zejména k rekreačním účelům. Na území IPRM Centrum by mohlo vzniknout další kotviště. Co se týče technické infrastruktury, jen centrum města plně a kvalitně pokryto veškerými sítěmi. Správa věcí veřejných V centru města Ústí nad Labem se koncentruje řada institucí místního (úřady městských obvodů, magistrát), regionálního (např. krajský úřad), nadregionálního (např. euroregion) významu, ale také instituce státní správy (např. finanční úřad). V tomto smyslu je střed města Ústí nad Labem opravdovým centrem regionu. To s sebou přináší značně vyšší počet osob, které se zde pohybují, oproti počtu evidovaných občanů. Budova Magistrátu města Ústí nad Labem je kulturní památkou, která však neprošla významnou rekonstrukcí. Proto dnes zcela nevyhovuje současným nárokům na kvalitní výkon veřejné správy, a to jak z hlediska dispozičního řešení a energetické náročnosti, tak i z hlediska technického zázemí. Kromě této administrativní infrastruktury je také důležité, že město Ústí nad Labem dbá o zapojení občanů do rozhodování o rozvoji města – konají se veřejná projednání ke konkrétním otázkám, každoročně jsou pořádána veřejná fóra v rámci 90


projektu Zdravé město a místní Agenda 21, strategické dokumenty jsou projednávány s veřejností apod. Město má velmi dobře zavedený systém komunitního plánování. Naprostá většina těchto aktivit je iniciována a realizována v centru města v souvislosti s koncentrací administrativních kapacit.

2.2 SWOT analýza centra města Podkladem pro zpracování SWOT analýzy centra města byla SWOT analýza města, která byla vytvořena v rámci přípravy Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015. SWOT analýza centra byla modifikována pro dané území a doplněna ve všech částech o relevantní údaje. SWOT analýza centra města Silné stránky  Různorodé organizace sociální péče  Kvalitní síť městské hromadné dopravy

 Střed města jako přirozené centrum koncentrace života a pohybu osob

 Nadprůměrně

vysoké hodnoty indexu vzdělanosti v centru oproti hodnotám města jako celku

 Vysoká koncentrace vzdělávacích zařízení, zejména SŠ a UJEP

 Větší rozmanitost nabídky a poskytovatelů služeb (a s tím související stabilita na trhu práce)

 Relativně rovnoměrně rozložená sociální skladba

 Působiště Masarykovy nemocnice na území centra města

 Kvalitní komunitní plánování  Vysoká

koncentrace volnočasových, kulturních a sportovních zařízení

 Vysoká koncentrace administrativních kapacit  Vysoký počet městských strážníků  Zavedený systém bezpečnosti občanů při mimořádných událostech

Slabé stránky  Negativní image města působící jako brzda rozvoje různých složek života

 Dlouhodobý trend poklesu počtu obyvatel v centru  Zastaralá sociální infrastruktura  Nevyhovující stavebně technický stav budovy Magistrátu

 Stárnutí bytového fondu v minulých letech  Nadprůměrně vysoké hodnoty indexu stáří v centru oproti hodnotám města jako celku

 Nízká atraktivita centra města (absence historického jádra, špatný technický stav veřejných zařízení, nekomplexní a nekvalitní služby)

 Průmyslové podniky umístěné v širším centru města

 Relativně nízký potenciál pro cestovní ruch oproti centrům jiných měst

 Špatný technický stav kulturních, sportovních a volnočasových zařízení

 Větší zatížení životního prostředí (dopravou a umístěním průmyslu v centru), zejména v souvislosti s lokalizací centra města v „kotli“ obklopeném svahy

 Dostatek veřejné zeleně

 Nízká kvalita veřejné zeleně

 Úspěšné zahájení revitalizace městského

 Přetížení místních komunikací individuální

centra

 Vysoká koncentrace zastávek MHD (centrum jako systém křížení tras MHD)

 Úplné a kvalitní pokrytí infrastrukturou

automobilovou dopravou

 Nedostatek parkovacích míst  Nevhodný terén pro plnohodnotný rozvoj cyklodopravy

 Zkušenosti se zapojováním veřejnosti do rozhodování o rozvoji města

91


 Zkušenosti s čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů EU

Příležitosti  Růst atraktivity bydlení ve městě  Znovuzískání důstojnosti a významu centra města

 Vysoký rozvojový potenciál centra města  Příliv soukromých investic do centra města (s tím související generování dalšího spontánního rozvoje)

 Postupný přesun podnikatelských aktivit od

Hrozby  Segregace jednotlivých sociálních skupin ve městě a polarizace vztahů mezi nimi  Růst znečištění ovzduší a hladiny hluku dopravou v centru

 Další odliv obyvatel vinou vzniku nových satelitních sídlišť

 Nárůst kriminality  Vznik mimořádných situací vyvolaných průmyslovými podniky a přítomností Labe v centru města

průmyslu směrem k terciárnímu sektoru

 Lepší využití turistického potenciálu (využití řeky Labe, zlepšení infrastruktury)

 Další úpadek stávajících brownfields

 Role UJEP jako významného subjektu

v soukromém vlastnictví

přitahujícího další osoby do města  Nový areál kampusu UJEP

 Změna budovy hlavního nádraží z „bariéry“ oddělující centrum od řeky na přirozené pojítko

2.3 Popis cílového stavu – vize, globální cíl Cílový stav IPRM – CENTRUM vyjadřuje vize formulovaná na Řídicím výboru dne 10.03.2008: „Atraktivní centrum základem prosperujícího a bezpečného města“ Na jednáních pracovních skupin pro přípravu IPRM byl pro naplnění vize formulován globální cíl: „zvýšení urbanistické hodnoty a přitažlivosti centra města a zlepšení kvality života obyvatel“. Globální cíl se prolíná v podstatě do všech intervenčních oblastí Strategie rozvoje města (viz kapitola 1.1 bod c)) a nejvíce se zaměřuje na tyto priority:  3a Tvorba urbanisticky hodnotného území,  2d Rozšíření a zkvalitnění možností pro volnočasové aktivity, 

2b Rozvoj komunitní péče a posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob,

 2e Snížení kriminality na území města,  5a Zvyšování efektivity a kvality výkonu veřejné správy,  5c Prevence mimořádných událostí a likvidace jejich následků.

92


2.4 Stanovení specifických cílů a strategie V rámci globálního cíle byly stanoveny tři specifické cíle rozvoje centra města, které vyplývají z analýzy sociálně ekonomické situace: A. Urbanisticky hodnotné centrum města, B. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity a sociální sféru, C. „Smart governance“ – kvalitní výkon samosprávy města (lepší služby obyvatelům) Specifický cíl A. Urbanisticky hodnotné centrum města: a)

Cíl navazuje na výstupy SWOT analýzy centra města:

S

střed města jako přirozené centrum koncentrace života a pohybu osob větší rozmanitost nabídky a poskytovatelů služeb dostatek veřejné zeleně úspěšné zahájení revitalizace městského centra úplné a kvalitní pokrytí infrastrukturou negativní image města působící jako brzda rozvoje různých složek života dlouhodobý trend poklesu počtu obyvatel v centru nízká atraktivita centra města průmyslové podniky umístěné v širším centru města

W

O

T

relativně nízký potenciál pro cestovní ruch větší zatížení životního prostředí (dopravou a umístěním průmyslu v centru) nízká kvalita veřejné zeleně nedostatek parkovacích míst růst atraktivity bydlení ve městě znovuzískání důstojnosti a významu centra města vysoký rozvojový potenciál centra města příliv soukromých investic do centra města nový arál kampus UJEP postupný přesun podnikatelských aktivit od průmyslu směrem k terciárnímu sektoru změna budovy hlavního nádraží z „bariéry“ oddělující centrum od řeky na přirozené pojítko další odliv obyvatel vinou vzniku nových satelitních sídlišť další úpadek stávajících brownfields v soukromém vlastnictví segregace jednotlivých sociálních skupin ve městě a polarizace vztahů mezi nimi

ROZVOJ PODPORA ROZVOJ ROZVOJ ROZVOJ ODSTRANĚNÍ NEUTRALIZAC E ODSTRANĚNÍ NEUTRALIZAC E NEUTRALIZAC E NEUTRALIZAC E ODSTRANĚNÍ ODSTRANĚNÍ PŘISPĚNÍ VYUŽITÍ VYUŽITÍ PŘISPĚNÍ PŘISPĚNÍ PŘISPĚNÍ VYUŽITÍ ZAMEZENÍ ODVRÁCENÍ ODVRÁCENÍ

b) Tento cíl rozvijí následující cíle a opatření Strategie rozvoje města:

IO 3. Fyzické prostředí města - GC: Zlepšit kvalitu prostředí města prostřednictvím harmonického územního rozvoje a zlepšení stavu jednotlivých složek ŽP

93


Priorita „Tvorba urbanisticky hodnotného území“ - strategický cíl 31: Zlepšit koordinaci rozvoje území, zvýšit urbanistickou hodnotu některých částí města a optimalizovat strukturu ploch z hlediska jejich funkčního využití (Opatření: Koordinace prostorového rozvoje území a optimalizace funkčního využití ploch, Zatraktivnění zeleně, veřejných prostranství a rekreačních zón, Oživení centra města a břehů řeky Labe.) Specifický cíl B. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity a sociální sféru: a) Cíl navazuje na výstupy SWOT analýzy centra města:

S

W

O

T

různorodé organizace sociální péče nadprůměrně vysoké hodnoty indexu vzdělanosti v centru oproti hodnotám města jako celku vysoká koncentrace vzdělávacích zařízení, zejména SŠ a UJEP větší rozmanitost nabídky a poskytovatelů služeb relativně rovnoměrně rozložená sociální skladba vysoká koncentrace volnočasových, kulturních a sportovních zařízení střed města jako přirozené centrum koncentrace života a pohybu osob dlouhodobý trend poklesu počtu obyvatel v centru zastaralá sociální infrastruktura nadprůměrně vysoké hodnoty indexu stáří v centru oproti hodnotám města jako celku nízká atraktivita centra města relativně nízký potenciál pro cestovní ruch oproti centrům jiných měst špatný technický stav kulturních, sportovních a volnočasových zařízení růst atraktivity bydlení ve městě znovuzískání důstojnosti a významu centra města vysoký rozvojový potenciál centra města lepší využití turistického potenciálu segregace jednotlivých sociálních skupin ve městě a polarizace vztahů mezi nimi další odliv obyvatel vinou vzniku nových satelitních sídlišť nárůst kriminality

PODPORA ROZVOJ PODPORA ROZVOJ PODPORA ROZVOJ ROZVOJ NEUTRALIZAC E ODSTRANĚNÍ NEUTRALIZAC E ODSTRANĚNÍ NEUTRALIZAC E ODSTRANĚNÍ PŘISPĚNÍ VYUŽITÍ VYUŽITÍ VYUŽITÍ ODVRÁCENÍ ODVRÁCENÍ ZAMEZENÍ


IO 2. Lidské zdroje a sociální oblast - GC: Zvýšit vzdělanost a sociální soudržnost obyvatel města Priorita „Rozvoj komunitní péče a posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob“ - strategický cíl 22: Přizpůsobit nabídku sociálních služeb v návaznosti na stávající a budoucí potřeby obyvatel města a zvýšit kvalitu poskytovaných sociálních služeb Priorita „Rozšíření a zkvalitnění možností pro volnočasové aktivity“ strategický cíl 24: Zlepšit podmínky pro volnočasové aktivity (Opatření: Rozvoj podmínek pro realizaci kulturních a sportovních aktivit, Výstavba a obnova infrastruktury pro volný čas v obytných zónách.)

94


Priorita „Snížení kriminality na území města“ - strategický cíl 25: Snížit kriminalitu ve městě (Opatření: Prevence sociálně patologických jevů, především u dětí a mládeže, Technická opatření prevence kriminality a bezpečného života ve městě, Organizační opatření prevence kriminality.) Specifický cíl C. „Smart governance“ - kvalitní výkon samosprávy města (lepší služby obyvatelům): a) Cíl navazuje na výstupy SWOT analýzy centra města:

S

W

O

T

kvalitní komunitní plánování vysoká koncentrace administrativních kapacit vysoký počet městských strážníků zavedený systém bezpečnosti občanů při mimořádných událostech zkušenosti se zapojováním veřejnosti do rozhodování o rozvoji města zkušenosti s čerpáním zdroj ze strukturálních fondů EU negativní image města působící jako brzda rozvoje různých složek života nevyhovující stavebně technický stav budovy magistrátu nízká atraktivita centra města znovuzískání důstojnosti a významu centra města vysoký rozvojový potenciál centra města příliv soukromých investic do centra města postupný přesun podnikatelských aktivit od průmyslu směrem k terciárnímu sektoru nárůst kriminality vznik mimořádných situací vyvolaných průmyslovými podniky a přítomností Labe v centru města

ROZVOJ PODPORA PODPORA ROZVOJ ROZVOJ ROZVOJ ODSTRANĚNÍ ODSTRANĚNÍ ODSTRANĚNÍ VYUŽITÍ VYUŽITÍ PŘISPĚNÍ PŘISPĚNÍ ZAMEZENÍ ODVRÁCENÍ


IO 5. Řízení a správa města - GC: Zvýšit efektivitu řízení a správy města a vytvořit podmínky pro větší zapojení občanů do aktivit města Priorita „Zvyšování efektivity a kvality výkonu veřejné správy“ – strategický cíl 51: Zvýšit efektivitu řízení a správy města (Opatření: Modernizace a zefektivnění chodu úřadů, Zlepšení komunikace úřadů s občany, Zlepšení komunikace mezi Magistrátem a městskými obvody) Priorita „Prevence mimořádných událostí a likvidace jejich následků“ strategický cíl 53: Zlepšit prevenci mimořádných událostí a odstraňování jejich důsledků (Opatření: Koordinace prevence průmyslových havárií mezi městem a průmyslovými podniky, Zavedení integrovaného systému prevence mimořádných událostí a likvidace jejich následku, Zavedení integrovaného záchranného systému na území města, Příprava nejdůležitějších činností úřadů během mimořádných událostí i po nich)

2.5 Strategie dosažení specifických cílů IPRM Naplněním globálního cíle „Atraktivní centrum základem prosperujícího a bezpečného města“ se stane Ústí nad Labem významným regionálním centrem ve všech svých aspektech, zejména v hospodářské oblasti. Aktivitami v rámci IPRM

95


CENTRUM nastartuje město další spontánní rozvoj, který přispěje k rozvoji malých a středních podniků a celkovému kvalitativnímu růstu nejen města, ale celého regionu a v konečném důsledku k vytvoření nových pracovních míst. Cílů IPRM bude dosaženo provázanou realizací dílčích projektů, které budou naplňovat uvedené aktivity a opatření. Přednostně se jedná o opatření, aktivity a projekty financované z ROP, oblast podpory 1.1 Projekty budou realizovány v souladu s harmonogramem a jejich předkládání v rámci dané výzvy bude schvalovat ŘV IPRM. Pro dosažení cíle IPRM je potřeba zatraktivnit centrum města, a to jak po fyzické stránce, tak s ohledem na kvalitu služeb poskytovaných městem. Proto musí být provázány aktivity v oblasti revitalizace veřejných prostranství s modernizací volnočasových a sociálních zařízení. Aby měli občané zajištěn kompletně odpovídající servis, musí i radnice přizpůsobit své služby. Některé z těchto aktivit navazují na projekty realizované v předchozím programovém období (Revitalizace městského centra – I. etapa, Stavební úpravy azylového domu pro bezdomovce apod.). Vedení města Ústí nad Labem chce specifických cílů IPRM dosáhnout pomocí realizace nosných prioritních projektů, na které budou navazovat další přidružené projekty. Nosné projekty způsobí tzv. „lavinový efekt“ a iniciují další investice z veřejných i privátních zdrojů. Vzhledem k předpokládaným finančním objemům je nezbytnou podmínkou pro dosažení specifických cílů spolufinancování nosných projektů z ROP NUTS II Severozápad a z tematických operačních programů (TOP). Vedle projektů financovaných z 1.1 ROP přispějí město a další subjekty k naplnění globálního cíle IPRM realizací projektů naplňujících další opatření financovaná z jiných operačních programů, která jsou zvlášť uvedena v kapitole 10. Zejména se jedná o OP ŽP, OP VaVpI (např. UJEP), OP LZZ (většinou NNO), OP PI (podnikatelské subjekty). Tyto projekty by v souladu s usnesením vlády měly být při hodnocení bonifikovány. ŘV IPRM bude posuzovat soulad návrhů těchto individuálních projektů s aktivitami, opatřeními a cíli IPRM a v případě kladného zjištění zajistí, aby RM/ZM vzala na vědomí soulad projektu s IPRM. Výpis z usnesení RM/ZM poté předkladatel přiloží spolu se svou individuální žádostí o dotaci v rámci konkrétní výzvy daného operačního programu. Kromě výše uvedených projektů bude město v rámci ROP SZ využívat prioritní osu 4, kam bude předkládat individuální projekty bez ohledu na IPRM. Přesto i tyto (nejen městské) projekty budou přispívat k rozvoji města v souladu s vizí IRPM a vizí definovanou ve Strategii rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015. Dále začalo město připravovat IPRM do IOP zaměřený na intervence do bydlení, kde budou realizovány tři typy aktivit, které by měly souhrnně přispět k výrazné konverzi problémových sídlišť (veřejná prostranství řešená především městem, revitalizace bytových domů řešená vlastníky domů a sociální projekt nejčastěji realizované neziskovými organizacemi). Ústí nad Labem bylo určeno jako jedno z měst vhodné pro řešení pilotních projektů romských lokalit. Ústí nad Labem bude, jako doposud, i nadále realizovat individuální projekty z různých jiných dotačních zdrojů, ať už národních, nebo i evropských (Civitas, Medpact apod.). Veškerá tato aktivita magistrátu a ostatních subjektů na území města může generovat další činnosti, které budou v souladu s cíli IPRM Centrum.

96


Synergie a vzájemný soulad jednotlivých projektů a celková provázanost intervencí je zajištěna administrativním řešením – všechny výše uvedené aktivity realizuje, koordinuje a zodpovídá za ně Odbor strategického rozvoje Magistrátu města Ústí nad Labem prostřednictvím Oddělení koncepcí. To je garantem všech IPRM, ale také zpracovatelem Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 a realizátorem a administrátorem většiny městských projektů, tudíž je v jednom oddělení koncentrována jak plánovací, tak i realizační fáze systematického rozvoje města a zajištěna realizace jednotlivých kroků ve vzájemném souladu. Město si vzhledem ke svým dlouhodobým zkušenostem s čerpáním dotací uvědomuje i další dopad přílivu investic, který se projeví v provozní fázi jednotlivých projektů. Díky těmto zkušenostem je schopno jak administrativně, tak i finančně zabezpečit trvalou udržitelnost výstupů a dopadů dílčích projektů. Na základě provedených analýz a také informací z veřejných projednání a konzultací s partnery byla ověřena poptávka, která zaručuje, že výsledky projektů budou reálně využívány. Už pečlivým plánováním a detailní přípravou projektů (ale také IPRM jako celku) je zajištěno, že prostředky budou vynaloženy efektivně a je vyloučena možnost, že by v rámci intervencí ze strukturálních fondů vznikaly případné budoucí brownfieldy, na něž by nebylo v následujících letech zajištěno odpovídající provozní financování.

97


3 Popis opatření a aktivit 3.1 Opatření a aktivity IPRM Celý mechanismus naplňování cílů IPRM je vzhledem ke zdrojům financování a časovému rozvrhu realizace poměrně složitý. Specifické cíle IPRM se dělí na jednotlivá opatření, která jsou naplňována aktivitami, ty potom dílčími projekty. Ve skutečnosti existují záměry nosných prioritních projektů, které jsou v rámci IPRM nenahraditelné a bez nichž nemohou být specifické cíle naplněny. IPRM není strategickým dokumentem, ale taktickým nástrojem k řešení zcela konkrétních problémů města. V tabulce jsou znázorněny vazby mezi specifickými cíli, opatřeními a aktivitami, které budou financovány z oblasti podpory 1.1 ROP a tvoří jádro IPRM. Specifický cíl A. Urbanisticky hodnotné centrum města

B. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity a sociální sféru

C. „Smart governance“ kvalitní výkon samosprávy města (lepší služby obyvatelům)

Opatření A.1 Regenerace a revitalizace území ve městě A.2 Řešení problematiky brownfields

B.1 Regenerace a revitalizace zařízení veřejných služeb B.2 Modernizace sociální infrastruktury

C.1 Zlepšení podmínek pro efektivní výkon veřejné správy magistrátem města C.2 Vytvoření organizační struktury managementu IPRM

Aktivity A.1.1 Revitalizace městského centra A.1.2 Městská zeleň A.2.1 Regenerace a revitalizace brownfields ve městě

B.1.1 Dostavba a rekonstrukce kulturních a volnočasových zařízení B.2.1 Modernizace zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany

C.1.1 Stavební úpravy a modernizace budovy magistrátu C.1.2 Modernizace technického a technologického vybavení C.2.1 Personální a technické zajištění managementu IPRM

Ostatní aktivity a opatření financované z jiných OP (TOP, IOP), které významnou měrou přispějí k dosažení globálního cíle IPRM CENTRUM, jsou uvedeny v samostatné kapitole 10. Opatření a aktivity IPRM CENTRUM naplňují vizi „Atraktivní centrum základem prosperujícího a bezpečného města“. „Atraktivitu“ města naplňuje všech šest definovaných prioritních oblastí Metodického pokynu MMR: Přitažlivá města,

98


Ekonomický rozvoj, Životní prostředí, Sociální integrace, Dostupnost a mobilita a Správa věcí veřejných.

Vazby opatření a aktivit IPRM na prioritní oblasti Metodického pokynu MMR Prioritní oblast (Metodický pokyn)

Ekonomický rozvoj



Přitažlivá města

Dostupnost a mobilita Správa věcí veřejných

Opatření IPRM

Aktivita IPRM

primárně rozvíjená oblast ROP

A.2 Řešení problematiky brownfields

A.2.1 Regenerace a revitalizace brownfields ve městě

ROP 1.1

B.1 Regenerace a revitalizace zařízení veřejných služeb

B.1.1 Dostavba a rekonstrukce kulturních a volnočasových zařízení

ROP 1.1



ROP 1.1

B.2 Modernizace sociální infrastruktury

B.2.1 Modernizace zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany

ROP 1.1

C.1 Zlepšení podmínek pro efektivní výkon veřejné správy magistrátem města

C.1.2 Modernizace technického a technologického vybavení

ROP 1.1

A.1 Regenerace a revitalizace území ve městě

A.1.2 Městská zeleň

ROP 1.1



ROP 1.1


A.1.1 Revitalizace městského centra A.1.2 Městská zeleň

ROP 1.1



ROP 1.1



ROP 1.1


A.1.1 Revitalizace městského centra

ROP 1.1


C.1.1 Stavební úpravy a modernizace budovy magistrátu C.1.2 Modernizace technického a technologického vybavení

ROP 1.1

C.2 Vytvoření organizační struktury

C.2.1 Personální a technické zajištění managementu IPRM

ROP 1.1

99


managementu IPRM

Specifické cíle IPRM, opatření a aktivity vycházejí z výsledků SWOT analýzy centra města. Jejich rozsah je však limitován zdrojem spolufinancování, kterým je oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólu regionu, prioritní osy 1 – Regenerace a rozvoj měst ROP NUTS II Severozápad. Specifické cíle spolufinancované z oblasti podpory 1.1 ROP doplňují přidružená opatření, která mohou být spolufinancována z ostatní prioritních oblastí ROP a z tematických operačních programů (viz kap. 10). Vazby opatření a aktivit IPRM na výsledky SWOT analýzy A.1 A.2 Řešení Regenerace a problematiky Opatřen revitalizace brownfields í IPRM území ve městě


B.2 Modernizace sociální infrastruktury


C.2 Vytvoření organizační struktury managementu IPRM

A.1.1 Revitalizace městského centra Aktivita A.1.2 Městská IPRM zeleň



B.2.1 Modernizace zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany

C.1.1 Stavební úpravy a modernizace budovy magistrátu C.1.2 Modernizace technického a technologického vybavení

C.2.1 Personální a technické zajištění managementu IPRM

 střed města jako přirozené centrum koncentrace života a pohybu osob  dostatek veřejné zeleně  úspěšné zahájení revitalizace městského centra

 úspěšné zahájení revitalizace městského centra

 vysoká koncentrace vzdělávacích zařízení  vysoká koncentrace volnočasových, kulturních a sportovních zařízení

 různorodé organizace sociální péče  větší rozmanitost nabídky a poskytovatelů služeb  relativně rovnoměrně rozložená sociální skladba  působiště Masarykovy nemocnice  kvalitní komunitní plánování

 vysoká koncentrace administrativníc h kapacit  vysoký počet městských strážníků  zavedený systém bezpečnosti občanů při mimořádných událostech

 kvalitní komunitní plánování  zkušenosti se zapojováním veřejnosti do rozhodování o rozvoji města  zkušenosti s čerpáním zdrojů ze SF EU

 negativní image města  dlouhodobý trend poklesu počtu obyvatel ve centru  nízká atraktivita centra města

 negativní image města  nízká atraktivita centra města

 negativní image města  dlouhodobý trend poklesu počtu obyvatel ve centru  nízká atraktivita centra města

 negativní image města  zastaralá sociální infrastruktura

 negativní image města  nevyhovující stavebně technický stav budovy Magistrátu

S

W

100


 relativně nízký potenciál pro CR  nízká kvalita veřejné zeleně

 relativně nízký potenciál pro CR  špatný technický stav kulturních, sportovních a volnočasových zařízení

O

 růst atraktivity bydlení ve městě  znovuzískání důstojnosti a významu centra města  vysoký rozvojový potenciál centra města  příliv soukromých investic do centra města  lepší využití turistického potenciálu  změna budovy hlavního nádraží z „bariéry“ oddělující centrum od řeky na přirozené pojítko

 růst atraktivity bydlení ve městě  znovuzískání důstojnosti a významu centra města  vysoký rozvojový potenciál centra města  příliv soukromých investic do centra města  postupný přesun podnikatelských aktivit od průmyslu směrem k terciárnímu sektoru

 růst atraktivity bydlení ve městě  znovuzískání důstojnosti a významu centra města  vysoký rozvojový potenciál centra města  příliv soukromých investic do centra města  lepší využití turistického potenciálu

T

 růst znečištění ovzduší a hladiny hluku dopravou v centru  další odliv obyvatel vinou vzniku nových satelitních sídlišť  nárůst kriminality  vznik mimořádných situací vyvolaných průmyslovými podniky a přítomností Labe v centru města

 další úpadek  segregace stávajících jednotlivých brownfields sociálních skupin ve městě a polarizace vztahů mezi nimi  další odliv obyvatel vinou vzniku nových satelitních sídlišť  nárůst kriminality

 růst atraktivity bydlení ve městě

 růst atraktivity bydlení ve městě  znovuzískání důstojnosti a významu centra města

 vysoký rozvojový potenciál centra města  příliv soukromých investic do centra města  role UJEP jako významného subjektu přitahujícího další osoby do města

 segregace jednotlivých sociálních skupin ve městě a polarizace vztahů mezi nimi  další odliv obyvatel vinou vzniku nových satelitních sídlišť

 segregace jednotlivých sociálních skupin ve městě a polarizace vztahů mezi nimi  nárůst kriminality  vznik mimořádných situací vyvolaných průmyslovými podniky a přítomností Labe v centru města

 vznik mimořádných situací vyvolaných průmyslovými podniky a přítomností Labe v centru města

101


Tabulka přehledně zobrazující vazby mezi opatřeními, cíli, indikátory a zdroji financování v rámci IPRM CENTRUM je uvedena na konci kapitoly 5. Finanční a časový harmonogram.

3.2 Opatření A.1 Regenerace a revitalizace území ve městě Opatření A.1 naplňuje prioritní oblasti Přitažlivé město, Dostupnost a mobilita a Životní prostředí, bude spolufinancováno z prostředků oblasti podpory 1.1 ROP V letech 2005 – 2006 proběhla realizace projektu Revitalizace městského centra I. etapa z prostředků Společného regionálního operačního programu. Hlavním cílem tohoto projektu byla revitalizace prostoru Mírového náměstí a ulic Hrnčířská a Revoluční. Realizací tohoto projektu došlo k částečnému zlepšení fyzického stavu centra Ústí nad Labem. Z názvu vyplývá, že město počítá s navázáním na tento projekt 2. etapou revitalizace městského centra. Nejen Mírové náměstí a jeho bezprostřední okolí potřebuje být zatraktivněno koncepčním urbanistickým řešením. Opatření A.1 Regenerace a revitalizace území ve městě je stěžejní pro naplnění specifického cíle A. Urbanisticky hodnotné centrum města zahrnuje aktivity, které mají přispět k rehabilitaci městského centra a navrácení jeho přirozených funkcí a charakteristik, jakými jsou zejména obchodní i společenský ruch a společenská vážnost tohoto prostoru. Pod tímto opatřením se skrývají aktivity A.1.1 Revitalizace městského centra a A.1.2 Městská zeleň obě tyto aktivity jsou přímo zaměřeny na zlepšení celkového stavu centra města Ústí nad Labem. Pod aktivitou A.1.1 Revitalizace městského centra se skrývá řešení, které zahrnuje prostor jižně od Hlavního nádraží ČD a ulici přístavní. Za hlavním nádražím bude vybudována terasa s navazující lávkou přes ulici Přístavní, která zpřístupní břeh řeky Labe. Tato aktivita tak bude navazovat na projekt Dopravní řešení – povodňová hráz, který řeší povodňovou vanu pro ulici Pobřežní v místě podjezdu pod mostem E. Beneše. Tato aktivita bude mít svým účelem pozitivní dopad na životní prostředí a přispěje ke zlepšení dopravní dostupnosti v daném prostoru v návaznosti na přístaviště a pěší trasu na Střekov. Tuto aktivitu by měl také naplňovat projekt, který zajistí lepší přístupnost významného objektu v centru města – Větruše. Ta je doposud velmi komplikovaně přístupná. Je nejen významným cílem turistů, ale především odpočinkovým areálem pro místní občany. Jediný současný přístup z centra na Větruši je přes komunikaci Žižkova, která je velmi dopravně přetížena, znepříjemňuje a komplikuje bezpečnou cestu na Větruši. Jako vhodné řešení, které jednak významně pomůže vyřešit tento problém, ale zároveň zatraktivní centrum města, se nabízí spojení kabinovou lanovkou. Realizace této aktivity proběhne v letech 2009 – 2010. Aktivita A.1.2 Městská zeleň je zaměřena především na úpravy a revitalizaci městských parků v rámci vymezené zóny IPRM Centrum. Město plánuje především realizaci a modernizaci největší plochy souvislé zeleně v centru města, kterou je areál Městských sadů tak, aby prostor odpovídal současným požadavkům ústeckých občanů a stal se tak příjemným místem pro trávení volného času. Uskutečnění této aktivity je plánováno v období 2009 – 2011. Součástí výše uvedených aktivit mohou být i další řešení, která budou realizována do roku 2015 a která přispějí k dosažení specifického cíle A. 102


Projekty, které budou naplňovat výše uvedené aktivity, bude přednostně realizovat město. V jednotlivých projektech budou zapojeni relevantní partneři, především z řad Řídicího výboru a pracovních skupin (viz kapitola 6). Na realizaci se mohou podílet zejména Městský obvod Ústí nad Labem – město, Městské služby Ústí nad Labem, p. o., České dráhy, a. s., SŽDC, s. p., případně další. Tyto aktivity budou synergicky provázány s dalšími projekty financovanými z jiných operačních programů, které jsou uvedeny v kapitole 10.

3.3 Opatření A.2 Řešení problematiky brownfields Druhým opatřením, které naplňuje specifický cíl A. Urbanisticky hodnotné centrum města, je opatření A.2 Řešení problematiky brownfields. Toto opatření naplňuje prioritní oblasti Přitažlivé město, Ekonomický rozvoj a Životní prostředí, bude spolufinancováno z prostředků oblasti podpory 1.1 ROP. Komplementárně s opatřením A.1 výrazně přispěje k celkovému výraznému kvalitativnímu posunu fyzického prostředí města, a ve vedlejším efektu tedy ke zlepšení image města. Na území centra města Ústí nad Labem se nachází několik zón, které by se daly klasifikovat jako brownfields. Problémem je však otázka vlastnictví těchto pozemků. Většina z nich je v soukromém vlastnictví, tudíž na ně město nemůže žádat poskytnutí prostředků z oblasti podpory ROP 1.1. V rámci tohoto opatření budou tedy řešena taková nevyužitá území, která jsou ve vlastnictví města a tedy vhodná k financování z ROP. Pod tímto opatření se skrývá aktivita A.2.1 Regenerace a revitalizace brownfields ve městě, která zahrnuje především demolice a následné řešení problematiky brownfields na území centra města. Město má v úmyslu zrevitalizovat pozemky, které objekty brownfields zabírají a využít je k přínosnějšímu účelu (např. zeleň, občanská vybavenost apod.). Předpokládané období realizace projektů skrývajících se pod touto aktivitou spadá do let 2009 – 2010. Na realizaci projektů spadajících do tohoto opatření se budou podílet další partneři. O nastavení konkrétních projektů bude rozhodovat Řídicí výbor IPRM zastoupený všemi relevantními subjekty. V případě, že konkrétní projekty budou vyžadovat spolupráci dalších osob, budou participovat na základě partnerství. V této souvislosti se nabízí především partnerství se soukromými subjekty a městskými obvody. Tato aktivita bude synergicky provázána s dalšími projekty financovanými z jiným operačních programů, které jsou uvedeny v kapitole 10.

3.4 Opatření B.1 Regenerace a revitalizace zařízení veřejných služeb Toto opatření naplňuje prioritní oblasti Sociální integrace, Přitažlivé město a Ekonomický rozvoj, bude spolufinancováno z prostředků oblasti podpory 1.1 ROP. Opatření B.1 Regenerace a revitalizace zařízení veřejných služeb má za účel částečně přispět ke zlepšení fyzického prostředí města, ale jeho hlavním účelem je především zkvalitnění infrastruktury pro volnočasové aktivity v Ústí nad Labem.

103


Tímto opatření je zaměřeno na naplnění specifického cíle B. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity a sociální sféru. Centrum města disponuje poměrně dostatečným množstvím zařízení pro volnočasové aktivity (viz tabulka 13 str. 27). Problémem je však stavebně technický stav těchto zařízení a standard jejich služeb. Většina z nich potřebuje projít rekonstrukcí, aby mohla plnohodnotně sloužit nejen občanům města Ústí nad Labem. Realizace tohoto opatření má zásadní vliv na naplnění výše uvedeného cíle. Ten má rozhodující vliv nejen na kvalitu života v centru města a městě jako celku, ale také na výrazné zlepšení image Ústí nad Labem. Opatření obsahuje B.1 aktivitu B.1.1 Dostavba a rekonstrukce kulturních a volnočasových zařízení. V rámci této aktivity zatím město plánuje především realizaci projektu, jehož cílem je Revitalizace Domu kultury. Dům kultury má ideální polohu ve středu města (ulice Velká Hradební), která nabízí přeměnu objektu na společenské centrum města. Díky své poloze, ale také velikosti a dispozičnímu uspořádání může být Dům kultury po své rekonstrukci významným objektem umožňujícím plnohodnotné trávení volného času jak místním občanům všech věkových kategorií, tak také příchozím turistům. Dalším problémem je, že ve městě existuje prakticky jediné zařízení pro celoroční plavání. To bylo vybudováno v 80. letech 20. století a dosud neprošlo zásadní rekonstrukcí a přizpůsobení současným standardům. Tento stav na úrovni krajského města je naprosto neudržitelný a je potřeba jej radikálně řešit. Řešením této aktivity se chce město zabývat v průběhu delšího časového období, a to v letech 2009 – 2013. Vedle již zmíněných subjektů zapojených do Řídicího výboru se na realizaci tohoto opatření budou podílet partneři v rámci jednotlivých projektů. Pravděpodobné je partnerství s Kulturním střediskem města Ústí nad Labem, ale také s dalšími významnými subjekty, jako např. UJEP, galerie apod.

3.5 Opatření B.2 Modernizace sociální infrastruktury Specifický cíl B. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity a sociální sféru bude naplňován také opatřením B.2 Modernizace sociální infrastruktury. Toto opatření naplňuje prioritní oblast Sociální integrace a bude spolufinancováno z prostředků oblasti podpory 1.1 ROP. Ústí nad Labem bylo prvním městem v ČR, které začalo s komunitním plánováním a v sociální sféře ve městě působí řada organizací s různorodou náplní činnosti. Přesto se však zařízení poskytující sociální služby musí přizpůsobovat současným vyšším standardům a normám, a proto je potřeba investovat do jejich modernizace. Toto opatření má zásadní význam pro udržení a zvýšení kvalitní městské infrastruktury v sociální oblasti. Významnou měrou přispěje k naplnění horizontálních kritérií, zejména k rovnosti příležitostí všech skupin obyvatel ve městě. Opatření je prostřednictvím aktivity B.2.1 Modernizace zařízení pro seniory a zdravotně postižené občany, zaměřeno především na kvalitu poskytovaných služeb v těchto zařízeních. Prostřednictvím modernizace zařízení je potřeba dosáhnout podmínek, které budou plně vyhovovat sociálním a ošetřovatelským potřebám i standardům kvality v sociální sféře. Dalším cílem je umožnit poskytnout

104


nesoběstačným žadatelům o sociální službu z pořadníku žadatelů (převážně seniorům) kvalitní péči a služby. Jako vhodný projekt v rámci této aktivity se ukazuje dostavba Domova pro seniory Bukov. Cílem projektu bude především provést plánovanou dostavbu původního objektu, a tím dosáhnout rozšíření kapacity zařízení. K uskutečnění těchto záměrů dojde v letech 2009 – 2010. Na realizaci tohoto opatření se budou podílet partneři především z řad nestátních neziskových organizací a příspěvkových organizací města.

3.6 Opatření C.1 Zlepšení podmínek pro efektivní výkon veřejné správy magistrátem města Opatření C.1 Zlepšení podmínek pro efektivní výkon veřejné správy magistrátem města naplňuje prioritní oblast Správa věcí veřejných a Sociální integrace a bude spolufinancováno z prostředků oblasti podpory 1.1 ROP. Toto opatření je zaměřeno na naplnění specifického cíle C. „Smart governance“ kvalitní výkon samosprávy města (lepší služby obyvatelům). Je reakcí na všeobecnou potřebu zefektivnění výkonu veřejné správy. Pro bezproblémový chod magistrátu a výkon veřejné správy je nutné zajistit také odpovídající zázemí, které umožní kvalitnější poskytování služeb občanům města Ústí na Labem. Současný stav budovy magistrátu technicky zcela nevyhovuje požadavkům na výkon veřejné správy, ať už se jedná o stavební řešení, tak zejména o technické a technologické zázemí. Zároveň se chce město systematicky věnovat zvyšování bezpečnosti ve městě. K tomu je potřeba realizovat řadu preventivních, ale také restriktivních opatření. Za významný prvek preventivních opatření lze považovat kamerový systém, který by měl monitorovat dění na místech zvýšeného nebezpečí kriminality. Některá další opatření (především v oblasti lidských zdrojů) budou předmětem řešení za přispění ostatních operačních programů, a budou tedy uvedena zvlášť v kapitole 10. Snaha o zkvalitnění celkové funkčnosti magistrátu a přiblížení se evropským standardům je obsažena především v aktivitě C.1.1 Stavební úpravy a modernizace budovy magistrátu. Stavebně technický stav budovy magistrátu města Ústí nad Labem neodpovídá současným požadavků. K největším nedostatkům patří vysoká energetická náročnost, kterou je třeba řešit zateplením včetně výměny oken. Nevyhovující je také vybavení zasedacích místností (absence hlasovacích zařízení apod.). Výsledkem bude zkvalitnění celkové výkonnosti a funkčnosti magistrátu. To by se dále mělo projevit snížením byrokratické zátěže občanů (včetně podnikatelů) a zvýšením průchodnosti (výkonu) magistrátu (omezením front na radnici). Realizace projektu skrývajícího se pod touto aktivitou proběhne v průběhu roku 2009. Druhou aktivitou zaměřenou na implementaci tohoto opatření je C.1.2 Modernizace technického a technologického vybavení. Aktivita je zaměřena především na zvýšení bezpečnosti obyvatel pohybujících se v centru města, a v důsledku toho zvýšení bezpečnosti v rámci celého Ústí nad Labem (vyplývá z vize IPRM Centrum). Tohoto výsledku je plánováno dosáhnout vytvořením kamerového systému v centru města.

105


Řešení dílčích projektů skrývajících se pod aktivitou C.1.2 je plánováno v období let 2010 – 2012. Opatření C.1 bude naplňováno prostřednictvím projektů realizovaných městem v partnerství např. s Městskou policií, městskými obvody a příspěvkovými organizacemi města.

3.7 Opatření C.2 Vytvoření organizační struktury managementu IPRM Druhým opatřením přispívajícím k naplnění specifického cíle C. „Smart governance“ kvalitní výkon samosprávy města (lepší služby obyvatelům) je opatření C.2 Vytvoření organizační struktury managementu IPRM. Toto opatření přispívá k naplnění prioritní oblasti Správa věcí veřejných a bude spolufinancováno z prostředků oblasti podpory 1.1 ROP. IPRM CENTRUM bude realizováno a administrováno zejména prostřednictvím Oddělení koncepcí Odboru strategického rozvoje Magistrátu města Ústí nad Labem. Současné personální obsazení oddělení je zavedeným profesionálním týmem. V souvislosti s novými úkoly plynoucími z integrovaného přístupu k rozvoji města však vyplynou zvýšené požadavky na personální kapacitu. Pro úspěšnou implementaci navržených opatření v rámci IPRM Centrum je důležité vytvořit kvalitní, profesionální a dlouhodobě udržitelný manažerský tým. K naplnění tohoto opatření dojde prostřednictvím aktivity C.2.1 Personální a technické zajištění managementu IPRM. Manažerský tým, který bude na základě této aktivity vytvořen, bude odpovědný za naplňování cílů priorit a opatření IPRM prostřednictvím dílčích projektů. Zároveň musí být zajištěno technické vybavení potřebné k řízení celého IPRM. Z tohoto důvodu připraví město žádost o dotaci na management IPRM. Tento projekt bude ve výši 2 % finančního objemu IPRM CENTRUM, a nemusí tedy splňovat podmínku minimální výše 25 mil. Kč. Projekt skrytý pod touto aktivitou bude probíhat po celou dobu realizace IPRM, tzn. do roku 2013, resp. Na realizaci tohoto projektu budou participovat všechny subjekty, které jsou členy Řídicího výboru IPRM a zprostředkovaně také pracovních skupin (viz kapitola 6).

106


4 Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování indikátorů Tato kapitola je věnována popisu očekávaných výstupů a výsledků, kterých bude dosaženo prostřednictvím realizace konkrétních opatření uvedených výše a realizovaných prostřednictvím opatření IPRM CENTRUM. (Indikátory ostatních opatření financovaných z jiných operačních programů jsou uvedeny v samostatné kapitole 10.) Ve vazbě na navrhovaná opatření byly vybrány indikátory ze souboru ukazatelů obsažených v Prováděcím dokumentu ROP. Indikátory jsou koncipovány tak, aby poskytovaly klíčové agregované údaje za jednotlivá opatření. Každé opatření je ve vazbě na indikátory hodnoceno samostatně. Vyhodnocení a monitorování budou vykonávat členové řídícího výboru IPRM ve spolupráci s partnery. Bližší informace k procesu evaluace IPRM jsou uvedeny v kapitole Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM. Monitorovací indikátory mají následující hierarchii:  indikátory globálního cíle a specifických cílů IPRM (jako agregace indikátorů opatření IPRM) o indikátory výstupů o indikátory výsledků  indikátory opatření IPRM (jako předpokládaná agregace indikátorů jednotlivých aktivit) o indikátory výstupů o indikátory výsledků

4.1 Indikátory globálního cíle a specifických cílů IPRM Globální cíl: „Vznik urbanisticky hodnotného a přitažlivého centra města a zlepšení kvality života obyvatel“ Specifické cíle: A. Urbanisticky hodnotné centrum města B. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity a sociální sféru C. „Smart governance“ – kvalitní výkon samosprávy města (lepší služby

obyvatelům)

Na úrovni globálního a specifických cílů IPRM CENTRUM byly vybrány indikátory z ROP dle Prováděcího dokumentu (kap. 4.5 Indikátory globálního a specifických cílů

107


programu) podle relevance pro IPRM CENTRUM, a to jak na úrovni výstupu, tak i na úrovni výsledku. Indikátory globálního cíle a specifických cílů IPRM Kód NČ

51/15/31 65/41/10

65/01/01 07/42/70 65/11/00

Název indikátoru

Měrná jednotka

Indikátory výstupu Počet projektů zvyšujících počet atraktivitu vybraných měst (ÚL) Počet podniků/organizací služeb založených nebo udržených počet v revitalizované části města Indikátory výsledku Plocha regenerovaných a revitalizovaných území ve m2 městech Počet zapojených partnerů počet Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve m2 městech

Kvantifikace Info. zdroj

Počáteční hodnota

Cílová hodnota

město

0

10

město

0

3

město

0

50 000

město

0

15

město

0

10 300

Výše uvedené indikátory bude sledovat město prostřednictvím svých dílčích projektů předkládaných v rámci IPRM k jednotlivým výzvám oblasti podpory 1.1 ROP. Jedná se o agregát níže uvedených indikátorů jednotlivých opatření. Zatímco o indikátorů 65/11/00, 65/01/01, 65/41/10 a 51/15/31 se jedná o součet předpokládaných hodnot za všechny projekty realizované v rámci opatření A.1, A.2, B.1, B.2, C.1 a C.2 tohoto IPRM, u indikátoru 07/42/70 se jedná o agregaci s vyloučením duplicit (tzn. nejsou dvakrát započítány tytéž subjekty, u nichž se předpokládá, že se jako partneři budou vyskytovat ve více projektech). Tyto ukazatele nebudou zahrnovat další projekty, které město bude realizovat prostřednictvím jiných prioritních os ROP Severozápad, ani prostřednictvím jiných operačních programů. Další indikátory vztahující se k počtu podpořených projektů z jiných OP budou uvedeny u příslušných opatření doplňkových projektů v kapitole 10. Výše uvedené ukazatele bude město sledovat každoročně v rámci předkládání monitorovacích zpráv o IPRM, nicméně rozhodující bude hodnota po ukončení realizace IPRM jako celku.

4.2 Indikátory pro měření cílů opatření Indikátory pro měření cílů opatření A.1 Kód NČ

51/15/3 1

Měrná jednotka

Info. zdroj

Indikátory výstupu Počet projektů zvyšujících atraktivitu počet vybraných měst (ÚL) Indikátory výsledku

město

Název indikátoru

Kvantifikace Počáteční hodnota

Cílová hodnota

0

3

108


65/01/0 1

Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech

m2

město

0

50 000

Indikátory pro měření cílů opatření A.2 Kód NČ

51/15/3 1 65/11/00

Název indikátoru

Měrná jednotka

Indikátory výstupu Počet projektů zvyšujících atraktivitu počet vybraných měst (ÚL) Indikátory výsledku Plocha regenerovaných a m2 revitalizovaných objektů ve městě

Info. zdroj


Cílová hodnota

město

0

1

město

0

1 000

Indikátory pro měření cílů opatření B.1 Kód NČ

51/15/3 1 65/41/1 0

65/11/00 07/42/7 0

Název indikátoru

Měrná jednotka

Indikátory výstupu Počet projektů zvyšujících atraktivitu počet vybraných měst (ÚL) Počet podniků/organizací služeb založených nebo udržených počet v revitalizované části města Indikátory výsledku Plocha regenerovaných a m2 revitalizovaných objektů ve městech Počet zapojených partnerů

počet

Info. zdroj


Cílová hodnota

město

0

2

město

0

1

město

0

8 500

město

0

3

Indikátory pro měření cílů opatření B.2 Kód NČ

51/15/3 1 65/41/1 0

65/11/00 07/42/7 0

Název indikátoru

Měrná jednotka

Indikátory výstupu Počet projektů zvyšujících atraktivitu počet vybraných měst (ÚL) Počet podniků/organizací služeb založených nebo udržených počet v revitalizované části města Indikátory výsledku Plocha regenerovaných a m2 revitalizovaných objektů ve městech Počet zapojených partnerů

počet

Info. zdroj


Cílová hodnota

město

0

1

město

0

1

město

0

700

město

0

1

109


Indikátory pro měření cílů opatření C.1 Kód NČ

51/15/3 1 65/41/1 0

65/11/00

Název indikátoru

Měrná jednotka

Indikátory výstupu Počet projektů zvyšujících atraktivitu počet vybraných měst (ÚL) Počet podniků/organizací služeb založených nebo udržených počet v revitalizované části města Indikátory výsledku Plocha regenerovaných a m2 revitalizovaných objektů ve městech

Info. zdroj


Cílová hodnota

město

0

2

město

0

1

město

0

100

Indikátory pro měření cílů opatření C.2 Měrná jednotka

Info. zdroj

51/15/3 1

Indikátory výstupu Počet projektů zvyšujících atraktivitu počet vybraných měst (ÚL) Indikátory výsledku

07/42/7 0

Počet zapojených partnerů

Kód NČ

Název indikátoru

počet


Cílová hodnota

město

0

1

město

0

15

Informace o dosažených hodnotách výše uvedených indikátorů budou agregovány z jednotlivých dílčích projektů naplňujících jednotlivá opatření. Město bude tato data zjišťovat každoročně při zpracování monitorovací zprávy IPRM s ohledem na harmonogram IPRM. Vzhledem k tomu, že se jedná o kvantifikovaná data, nebudou k výše uvedeným indikátorům probíhat žádná dotazníková šetření, zdrojem dat budou monitorovací zprávy dílčích projektů. Rozhodující bude cílová hodnota v roce 2013. Finanční objemy připadající na jednotlivá opatření a aktivity (a tedy i na indikátory) jsou uvedeny v kapitole 5. Finanční a časový harmonogram. Cílové hodnoty indikátorů byly nastaveny tak, aby poměr získaných dotací a dosažených výsledků vykazoval lepších hodnot, než jsou stanoveny v rámci ROP. Jinak řečeno poměr plánovaných dotací na měřitelnou jednotku indikátoru v rámci IPRM CENTRUM je nižší než plánovaná hodnota v rámci prioritní oblasti Regenerace a rozvoj měst. To znamená, že měřitelné výsledky budou dosaženy s menšími vloženými finančními prostředky než stanovuje ROP. Objem IPRM CENTRUM města Ústí nad Labem předpokládá kofinancování ze strany ROP SZ, které odpovídá zhruba 31 % alokace (vzhledem k významu města Ústí nad Labem jako regionální metropole a pólu růstu) ve výzvě v rámci oblasti podpory 1.1. V tomto ohledu by město mělo naplnit indikátory minimálně ve výši 31 % celkové hodoty indikátorů vyčíslených v PD ROP SZ oblasti podpory 1.1. Následující tabulka dokládá, kolikrát více město naplní vybrané indikátory, než je stanovené optimum.,

110


Indikátor

Hodnota stanovená pro ROP 1.1

51/15/31 65/41/10 65/01/01 07/42/70 65/11/00

10 projektů 6 organizací 150 000 m2 28 partnerů 15 000 m2

Optimální hodnota pro IPRM CENTRUM (31 % hodnoty ROP 1.1) 3,1 2 46 500 9 4 650

Plánovaná cílová hodnota IPRM CENTRUM 10 3 50 000 15 10 300

Násobek nad optimum dosažený prostřednictvím IPRM CENTRUM 3,2 1,5 1,1 1,7 2,2

Z toho vyplývá, že v průměru město Ústí nad Labem prostřednictvím IPRM CENTRUM naplní uvedené indikátory ve výši 194 % optima, a tedy požadovaná výše dotace vztažená k násobku jednotkové ceny indikátorů je téměř dvakrát nižší.

111


1 Finanční a časový harmonogram V plánovacím období Evropské unie 2007 – 2013 se městu Ústí nad Labem nabízí možnost získat příspěvky na realizaci svých rozvojových projektů. Nejdůležitějším potenciálním zdrojem financí je Regionální operační program NUTS II Severozápad. Pro realizaci IPRM CENTRUM bude možné využít dotace z oblasti podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu, prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst programu ROP NUTS II SZ. Část prostředků bude čerpána z vlastního rozpočtu města Ústí nad Labem. Na základě zkušeností z minulého plánovacího období bude vhodné využít k průběžnému financování bankovních úvěrů. Pokud to bude vhodné, město se pokusí využít také další finanční mechanismy (např. PPP, Jessica apod.). Celkový finanční objem IPRM CENTRUM je předpokládán ve výši 1 188 mil. Kč. Následující tabulka uvádí rozdělení celkového rozpočtu IPRM CENTRUM na jednotlivá opatření (indikativně též na aktivity). Indikativní alokace jednotlivých aktivit odpovídá dílčím výstupům a výsledkům, uvedeným v popisu aktivit (viz výše). Vzhledem k tomu, že většina aktivit je již v současné době rozpracována v projektových záměrech a na všechny existují studie (v některých případech dokonce vyšší stupně projektové dokumentace), je odhad nákladů reálný a podložen odbornými posudky a kalkulacemi. Finanční alokace na jednotlivá opatření IPRM (indikativní alokace na aktivity) v mil. Kč Opatření

Alokace (v mil. Kč)

Aktivity

Indikativní alokace (v mil. Kč)

A.1

335

A.1.1

263

A.1.2

72

A.2

50

A.2.1

50

B.1

577

B.1.1

577

B.2

102

B.2.1

102

C.1

103

C.1.1

62

C.1.2

41

C.2

21

C.2.1

21

Celkem

1 188

Celkem

1 188

Na kofinancování a průběžné financování projektů spadajících pod IPRM vyčlení město každoročně ze svého rozpočtu příslušnou částku. Kapitálové výdaje města se pohybovaly od minima 264 mil. Kč v roce 2001 až k maximu 867 mil. v roce 2006. Jejich průměrná roční výše v tomto období dosáhla 438 mil. Kč. Oproti tomu předpokládaná výše spolufinancování IPRM CENTRUM v letech 2009 – 2013 z městských zdrojů cca 270,778 mil. Kč je na úrovni cca 31,2 % kapitálových výdajů v roce 2006. Z těchto údajů vyplývá, že město je schopno hospodařit tak, aby disponovalo dostatečnými prostředky k zajištění bezproblémového spolufinancování realizace IPRM. Průběžné financování bude v případě potřeby řešeno pomocí bankovních úvěrů, případně dalších vhodných finančních nástrojů (PPP, Jessica apod.).

112


V Regionálním operačním programu NUTS II Severozápad, prioritní osa 1 – Regenerace a rozvoj měst, oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu jsou alokovány finanční prostředky ve výši 127 698 997 EUR, což je zhruba 3,2 mld. Kč. Výzva vyhlášená k předkládání IPRM předpokládá uvolnění 107 006 118 € (2 701 904 479 Kč). Město Ústí nad Labem jako nejvýznamnější akcelerátor růstu a rozvoje regionu NUTS II Severozápad by se mělo z hlediska jednoho ze základních principů politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie – principu koncentrace – na čerpání těchto prostředků podílet přiměřeně svému významu a velikosti. Pro realizaci IPRM CENTRUM města Ústí nad Labem je potřeba intervence z prostředků ROP SZ ve výši 843,835 mil. Kč, což odpovídá zhruba 31 % vypsané alokace oblasti podpory 1.1 ROP SZ. Následující tabulka uvádí rozdělení celkového rozpočtu IPRM CENTRUM na jednotlivé roky s rozdělením na zdroje ROP SZ, státního rozpočtu a městského kofinancování (i s předpokládaným zohledněním veřejné podpory). Finanční harmonogram IPRM CENTRUM – priority (mil. Kč) Rok

Celkové náklady

ROP bez VP (85 %)

Spolufinancování městem

SR

s VP (37%)

bez VP (7,5 %)

s VP (3%)

s VP (60%)

2009

374

317,943

2010

457

235,485

66,606

20,778

5,400

20,778

108,009

2011

248

69,712

61,426

6,151

4,980

6,151

99,609

2012

61

51,858

4,576

4,576

2013

48

40,805

3,600

3,600

Celke m

1 188

843,835

28,054

bez VP (7,5 %)

73,540

28,054

270,778

Harmonogram realizace jednotlivých aktivit je nastaven tak, aby strategický cíl Integrovaného plánu rozvoje města CENTRUM byl splněn do roku 2013. Při realizaci IPRM CENTRUM není podmínkou zahájení jedné aktivity ukončením aktivity druhé. Jednotlivé aktivity budou realizovány tak, aby postupně docházelo k naplňování indikátorů. Jednotlivá opatření nevyžadují předchozí dokončení opatření jiných. Z toho vyplývá reálná možnost a z hlediska vzájemných synergií dokonce vhodnost pro současnou realizaci jednotlivých opatření. Realizace aktivit a opatření je rozložena po celou dobu realizace IPRM s tím, že v prvních letech se reálně předpokládá prudší náběh zahájení realizací jednotlivých aktivit. Ty budou vzhledem ke svému rozsahu pokračovat v následujících letech a v souvislosti s tím, jak budou průběžně dokončovány, budou postupně klesat finanční nároky v jednotlivých letech. Poměrně rychlé zahájení realizace je také odůvodněno současnou reálnou připraveností projektů naplňujících aktivity a opatření. Relativně zvýšenou aktivitou na počátku realizace IPRM město Ústí nad Labem významně přispěje k čerpání alokace prvních let programového období (vzhledem k celkovému zpoždění oproti roku 2007 a v souvislosti s pravidlem n+3). Zároveň chce město Ústí nad Labem tímto vyhovět požadavku Úřadu Regionální rady NUTS

113


II Severozápad ohledně naplánování harmonogramu tak, aby finančně náročnější aktivity mohly být realizovány spíše v počátečních letech realizace IPRM. To mj. umožňuje započítat nezbytné časové rezervy. Stěžejními aktivitami IPRM CENTRUM bude realizace projektů směřujících k urbanisticky hodnotnému centru města. Především půjde o revitalizaci městského centra, která musí být započata ihned po zahájení realizace IPRM, neboť navazuje na projekty z předchozího programového období. Pro zajištění synergií zároveň budou řešeny aktivity související s regenerací a revitalizací brownfields. Oba typy projektů budou zároveň doprovázeny zkvalitněním městské zeleně. V oblasti volnočasové a sociální infrastruktury je potřeba zahájit aktivity také relativně brzy po spuštění IPRM CENTRUM. Současný stav infrastruktury pro seniory a zdravotně postižené vyžaduje okamžité řešení s ohledem na potřebný standard poskytovaných služeb a na převis poptávky nad nabídkou v této oblasti. Projekty související s kulturními a volnočasovými zařízeními, která budou prostřednictvím IPRM rekonstruována a modernizována, budou finančně a časově náročnější aktivitou opatření B.1, a proto je potřeba jejich realizaci plynule rozložit do celého programového období. S ohledem na ostatní aktivity budou v počátečních letech tyto činnosti méně finančně náročné a stěžejní finanční část jejich realizace nastoupí po dokončení opatření, která musí být realizována přednostně (A.1.1, B.2.1 a C.1.1). Opatření C.2 musí z logiky věci časově zahrnout celé období realizace IPRM. V rámci níže uvedeného harmonogramu je uveden reálný předpoklad naplňování IPRM CENTRUM prostřednictvím realizace jednotlivých opatření (resp. aktivit – viz níže). V harmonogramu jsou uvedeny i předpokládané částky odpovídající jednotlivým opatřením (v mil. Kč), resp. aktivitám (indikativně v mil. Kč). V harmonogramu je také označena časová rezerva při realizaci jednotlivých opatření (resp. aktivit) tak, aby případné zpoždění oproti plánu nemělo žádný negativní dopad na naplnění indikátorů, splnění cílů a celkovou realizaci IPRM CENTRUM. Harmonogram zobrazuje pouze období předpokládané věcné realizace jednotlivých opatření/aktivit. Doba potřebná pro přípravu žádosti o dotaci zde není uvedená a poběží vždy s dostatečným předstihem tak, aby realizace nastala podle níže uvedeného plánu. (Proto také harmonogram začíná až rokem 2009, přestože jednotlivé žádosti o dotace budou zpracovávány již v roce 2008, jejich realizace začne v roce 2009.) V harmonogramu také není uvedena doba plateb. Žádosti o platby budou následovat bezprostředně po ukončení jednotlivých etap u dílčích projektů tak, aby bylo zajištěno co možná nejplynulejší cash-flow, aby město mělo své prostředky vázáno na projektech po co nejkratší dobu a aby fyzické čerpání prostředků z ROP SZ bylo co možná nejrovnoměrnější. Obecně lze tedy konstatovat, že žádosti o platby u dílčích projektů budou následovat zhruba půl roku po realizaci jednotlivých etap. Díky tomu nebudou veškeré prostředky uvedené v harmonogramu v jednotlivých letech vázány dlouhodobě a mohou být použity „revolvingově“. Přesto lze předpokládat, že finanční realizace IPRM přejde až do roku 2014, příp. 2015.

114


Opatření A.1 A.2 B.1 B.2 C.1 C.2 Součet

Harmonogram realizace opatření IPRM CENTRUM včetně finančního plánu (v mil. Kč) Rok 2009 2010 2011 2012 180 138 17 30 20 47 227 213 47 52 50 62 18 14 9 3 4 4 5 374 457 248 61

Harmonogram realizace aktivit IPRM CENTRUM včetně indikativního finančního plánu (v mil. Kč) Rok 2009 2010 2011 2012 150 113 30 25 17 30 20 47 227 213 47 52 50 62 18 14 9 3 4 4 5 374 457 248 61

Aktivita A 1.1 A 1.2 A 2.1 B 1.1 B 2.1 C 1.1 C 1.2 C 2.1 Součet

2013

43 5 48

2013

43

5 48

Plánované období realizace Časová rezerva

Realizace doplňkových projektů bude navazovat na projekty zařazené do IPRM a budou doplňovat výstupy vzniklé realizací aktivit IPRM. Tyto přidružené projekty se budou ucházet o podporu z tematických operačních programů (OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Výzkum a vývoj pro inovace a Integrovaný operační program). Následující tabulka přehledně zobrazuje vazby mezi opatřeními, cíli, indikátory a zdroji financování v rámci IPRM CENTRUM. Jednotlivá opatření a aktivity, stejně jako indikátory jsou detailně popsány níže. Opatře ní A.1 A.2

Indikáto r 51/15/31 65/01/01 51/15/31 65/01/01

Výchozí hodnota 0 0 0 0

Cílová hodnota 3 50 000 1 1 000

Zdroj financová ní

Objem financová ní opatření

Aktivita

Objem financování aktivity

ROP 1.1

335 mil. Kč

A.1.1 A.1.2

263 mil. Kč 72 mil. Kč

ROP 1.1

50 mil. Kč

A.2.1

50 mil. Kč

115


B.1

B.2

C.1

C.2

51/15/31 65/41/10 65/11/00 07/42/70 51/15/31 65/41/10 65/11/00 07/42/70 51/15/31 65/41/10 65/11/00 51/15/31 07/42/70

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2 1 8 500 3 1 1 700 1 2 1 100 1 15

Celkem ROP 1.1

ROP 1.1

577 mil. Kč

B.1.1

577 mil. Kč

ROP 1.1

102 mil. Kč

B.2.1

102 mil. Kč

ROP 1.1

103 mil. Kč

C.1.1

62 mil. Kč

C.1.2

41 mil. Kč

C.2.1

21 mil. Kč

ROP 1.1

21 mil. Kč

1 188 mil. Kč

116


2 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM CENTRUM Jedním ze základních principů strukturální politiky Evropské unie je princip partnerství. Město Ústí nad Labem si již od počátku příprav Integrovaných plánů rozvoje města uvědomovalo, že je velmi důležité, aby byli do jednání zapojeni zástupci nejrůznějších subjektů. S těmi pak město přirozeně navázalo spolupráci založenou na principu partnerství. Ve fázi přípravy se na tvorbě IPRM aktivně podíleli členové Řídicí skupiny a jednotlivých pracovních skupin. Řídící skupina (resp. Řídicí výbor) se sešla na 9 zasedáních a pracovní skupiny se sešly celkem na 10 jednáních (stav ke dni podání IPRM). Už na první jednání Řídící skupiny byli přizváni představitelé Ústeckého kraje, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Okresní hospodářské komory, agentury CzechInvest, nevládních neziskových organizací (NNO) a MO Ústí nad Labem – město. Partneři Partneři ve fázi přípravy aktivně spolupracovali s městem na zpracování odborné analýzy (především dodáním vstupních dat) a na formulaci SWOT analýzy. Na základě provedených analýz partneři spolu s městem definovali největší problémy a rozhodli o jejich řešení prostřednictvím rozhodnutí o výběru připravovaných IPRM (územní/tématický). Současně se partneři významnou měrou podíleli na výběru řešené zóny, formulaci vize a stanovení cílů. Hlavní úlohou partnerů bylo iniciování projektových záměrů, které přispějí k řešení analýzou zjištěných problémů. Během přípravné fáze partneři přinášeli nové náměty na aktivity/projekty, ze kterých byl vytvořen zásobník s více než 450 projektovými záměry. Z nich byly vyselektovány ty, které vyhovují všem podmínkám IPRM (řešené území, soulad s cíli, vhodnost žadatele apod.). V realizační fázi bude předkladatel IPRM i nadále aktivně spolupracovat se všemi partnery, kteří se podíleli na tvorbě IPRM. 

Zapojení partnerů při řízení IPRM Role partnerů bude růst při vlastní realizaci IPRM CENTRUM a dále se rozvine po ukončení „investiční části“ projektu. I nadále se bude scházet Řídicí výbor, v němž jsou nejvýznamnější partneři zastoupeni. Partneři budou prostřednictvím své účasti na jednáních Řídicího výboru rozhodovat o konkrétním naplnění jednotlivých opatření a cílů IPRM dílčími projekty. Partneři, kteří byli zastoupeni v pracovních skupinách, budou mít možnost vývoj IPRM ovlivňovat prostřednictvím vlastních návrhů pro realizaci projektů, které budou naplňovat opatření a cíle, zejména v oblasti doplňkových projektů (kap. 10).



Zapojení partnerů ve fázi monitorování a hodnocení IPRM Partneři zastoupení v Řídicím výboru budou monitorovat průběžné naplňování indikátorů, schvalovat případné změny oproti plánu a budou předkládat

117


RM/ZM informace o průběžném vývoji IPRM a návrhy dalšího postupu. Partneři budou hrát významnou úlohu při zajištění udržitelnosti projektů. Jejich aktivity budou vytvářet potřebný „software“, kterým je podmíněna udržitelnost projektů. 

Zapojení partnerů při výběru dílčích projektů Dílčí projekty naplňující opatření a aktivity IPRM Centrum byly během přípravné fáze navrhovány partnery, kteří přinášeli nové náměty na konkrétní projekty (viz přípravná fáze). Realizace dílčích projektů musí být schválena Řídicím výborem, tedy partnery zde zastoupenými. Systém výběru dílčích projektů městem: Z vytvořeného zásobníku projektových záměrů (který může být i průběžně doplňován partnery i veřejností) budou dílčí projekty naplňující příslušné aktivity a opatření vybírány vícestupňovým systémem podle následujícího klíče: 1. kolo: selekce na základě územní příslušnosti k IPRM CENTRUM Projektový manažer posoudí konkrétní projektový záměr vzhledem k vymezené zóně. 2. kolo: selekce na základě splnění podmínek dle ROP Projektový manažer ověří soulad navrženého projektu s pravidly oblasti podpory 1.1 ROP (min. finanční objem projektu, vhodnost žadatele, vhodnost aktivity). 3. kolo: posouzení na základě souladu projektu s opatřeními a aktivitami IPRM CENTRUM Projektový manažer ověří soulad projektu s jednou z aktivit IPRM CENTRUM. Zároveň posoudí naplňování stanovených indikátorů v daném opatření. Součástí tohoto kola je také posouzení provázanosti projektu s nadřazenými strategickými dokumenty města. 4. kolo: rozhodnutí o výběru projektu Manažer IPRM předloží informaci o navržených projektových záměrech, včetně odůvodnění selekce dle předchozích tří kol. Řídicí výbor na základě této informace rozhodne o realizaci projektů naplňujících IPRM. S dostatečným časovým předstihem před podáním žádosti o dotaci na dílčí projekt Řídicí výbor prostřednictvím svého předsedy zajistí projednání návrhu v RM/ZM. 5. kolo: rozhodnutí o realizaci projektu RM/ZM na základě doporučení Řídicího výboru IPRM rozhodne svým usnesením o realizaci projektu. Výpis z usnesení bude přílohou žádosti o dotaci.

118


Složení Řídicí skupiny/Řídicího výboru Nejvýznamější partneři, s nimiž město v přípravné fázi spolupracovalo a s nimiž bude spolupracovat i ve fázi realizační, jsou řádnými členy Řídicího výboru (ve fázi přípravy Řídicí skupiny) s hlasovacím právem: 

UJEP (Doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc., rektorka; Mgr. Lucie Podrápská, projektová manažerka)



Ústí nad Labem – město (Ing. Václav Verner, starosta; Mgr. Jan Tvrdík, místostarosta)



CzechInvest (Mgr. Lucie Podrápská, později Mgr. Alena Chodovská, ředitelka)



Okresní hospodářská komora (Ing. František Šimek, předseda představenstva; Mgr. Jan Kalach, ředitel)



Úřad práce Ústí nad Labem (Ing. Jan Böhm, ředitel)



Krajský úřad Ústeckého kraje (Ing. Josef Svoboda, vedoucí Oddělení regionálního rozvoje Odboru regionálního rozvoje; Ing. Jiří Hubka, vedoucí odboru evropských projektů)



Neziskové organizace (Bc. Zuzana Kailová, členka RM; Jana Blažková, zástupkyně NNO)



koordinační skupina Etnik (Jan Černý, manažer, zástupce menšin)



ÚRR (Ing. Jan Eisner, oddělení administrace projektů)

Kromě stálého zastoupení partnerů v Řídicí skupině/Řídicím výboru na přípravě IPRM spolupracovaly ad hoc různé další subjekty podle aktuálně řešené problematiky, např.: 

zástupci mateřských a základních škol



zástupci Masarykovy nemocnice



zástupci významných podniků působících ve městě



Městská policie

Složení pracovních skupin Důležitou úlohu při přípravě IPRM měly pracovní skupiny. V průběhu práce na IPRM bylo vytvořeno několik pracovních skupin: PS Centrum, PS Cestovní ruch, PS Environmentální efektivita a PS prioritních projektů (podle stupně vývoje přípravy IPRM). Konkrétní členové PS byli navrženi příslušnými „zastřešujícími“ členy ŘS. Členství v PS je na základě principu transparentnosti otevřené všem potenciálním zájemcům, informace jsou veřejnosti běžně dostupné, mj. na webových stránkách města. Většinu členů pracovních skupin tvořili zástupci partnerů od podnikatelských subjektů (ČD, ČEZ, Spolchemie, Istar, České přístavy, Kovošrot, Avirunion ad.), přes zástupce veřejné správy (MP, ÚK, Úřad práce, CzechInvest), zástupce sdružení (OHK, Klub českých turistů), až po subjekty jako jsou Muzeum, Divadlo, Dům kultury, ZOO a NNO.

119


Zastoupení partnerů v pracovní skupině Centrum: 

SPOLCHEMIE (Oldřich Kohout)



České dráhy a.s. (Jiří Andrle, Miloš Farkaš, Petr Košvanec, Milan Bartoň, Patrik Konopásek, Josef Kalivoda)



KOVOŠROT Děčín (Petr Hlaváček)



Keramické studio (Jana Blažková)



České přístavy (Jiří Pardubský)



IDEA CZ (Hana Černilová)



ČEZ Distribuce a.s. (Martin Douda)



Regionprojekt s.r.o. (Pavel Jiroudek)



TEO Plus (Alexander Kárász)



Ústí nad Labem - město (Václav Verner, starosta)



Úřad práce (Jan Kvasnička)



CzechInvest (Martina Chamasová)



Městská policie (František Koutný)



Persona Grata (Vladimír Tauer)



Etnik (Jan Černý)



Okresní hospodářská komora (Jiří Kalach)



Avirunion, a. s. (Martin Moučka)



Vodní cesty ČR (Miroslav Šefara)



Glavunion site (Richard Curran)



Dobrovolnické centrum (Lenka Černá)

Zastoupení partnerů v pracovní skupině Environmentální efektivita: 

Doparvní podnik města Ústí nad Labem (František Ryšlavý)



UJEP (Doc. Ing. Tomáš Loučka, CSc.)



Dobrovolnické centrum (Mgr. Lenka Černá)



Krajský úřad Ústeckého kraje (Ing.Tereza Zavázalová)



Okresní hospodářská komora (Jiří Kalach)

Zastoupení partnerů v pracovní skupině Cestovní ruch: 

UJEP (RNDr. Alena Chvátalová Ph.D.)



Městské služby ÚL (Ing. Miroslav Štráchal)



Klub českých turistů (Karel Punčochář)



Severočeské divadlo opery a baletu (Alena Vaicová)



Deliteus (Renata Sazečková)



Muzeum města Ústí nad Labem (PaedDr. Gustav Krov, Mgr. Václav Houfek)

120




White Light I. (Mgr. Tomáš Kříž)



Krajský úřad Ústeckého kraje Ing. Jiří Válka)



Zoologická zahrada Ústí nad Labem (Mgr.Tomáš Kraus)



Euroregion Labe/Elbe (Mgr. Vladimír Lipský)

Zastoupení partnerů v pracovní skupině prioritních projektů: 

Kulturního středisko města Ústí nad Labem (Ivan Dostál, ředitel)



Muzeum města Ústí nad Labem (PaedDr. Gustav Krov, ředitel)



Dopravní podnik města Ústí nad Labem (Ing. Pavel Havránek, ředitel)



DpD Bukov (Věra Vonková, ředitelka)

Celkově bylo zatím při přípravě IPRM zapojeno 35 partnerských subjektů prostřednictvím jejich zástupců. Tito partneři zastupovali nejrůznější skupiny obyvatel, čímž bylo zajištěno nazírání na aktuální problematiku různými pohledy. Veřejnost Vzhledem k tomu, že město započalo se samotnými přípravami IPRM na konci roku 2006 a ihned od počátku zapojilo veřejnost prostřednictvím informování na webu města, v místním tisku (Městské noviny), veřejných projednávání (i v rámci Fór Zdravého města a při přípravách Strategie rozvoje města do roku 2015), byla odborná i široká laická veřejnost zaangažována do obsahového naplnění IPRM. Město zveřejnilo na svých webových stránkách samostatný banner „IPRM“. Po jeho otevření jsou zpřístupněny všechny relevantní informace, zejména stav příprav, návrh struktury IPRM, veškeré kontakty na manažera, tajemníka a další členy projektového týmu IPRM a řada dalších informací. Součástí je také zásobník projektů (projektových námětů). Město požádalo veřejnost o podávání doplňujících návrhů. Z této iniciativy byl zásobník doplněn o několik desítek projektových námětů. Veřejnosti bylo po celou dobu přípravy IPRM prostřednictvím formuláře na webu města umožněno podávat své návrhy projektových záměrů. Tímto způsobem byl sestaven zásobník projektů čítající 458 námětů. Selekci projektových záměrů realizovala Řídicí skupina (později Řídicí výbor). Nejprve byly ze zásobníku odděleny projektové záměry, které nepřispívají k naplnění cílů a opatření IPRM a nejsou v souladu s jeho aktivitami. Mezi těmito záměry byly např. ty, které nevyhovovaly řešenému území (Centrum). V dalším kole selekce rozhodovaly příslušné podmínky (ROP, PD ROP, Postupy pro vypracování IPRM, Metodický pokyn MMR – minimální objem projektu, vhodnost žadatele apod.). Z projektových záměrů, které splňovaly veškeré předpoklady k zapojení do IPRM, sestavil ŘV sadu prioritních projektů, které nejefektivněji naplní navržené aktivity a opatření pro dosažení cílů IPRM. Následně byli partneři a veřejnost informováni o zařazení projektových záměrů do IPRM, včetně argumentace nezařazených námětů. Vzhledem k tomu, že se jedná o stále otevřený proces, umožňuje náš systém zařazení dalších projektů v průběhu realizace IPRM za předpokladu, že budou naplňovat stanovené cíle. Řídicí výbor již v přípravné fázi navrhl sadu prioritních projektů, které odpovídají aktivitám, opatřením, indikátorům a harmonogramu IPRM. Protože je však dokument do jisté míry obecný, je možné navržené projekty měnit do té míry, dokud nenaruší naplnění indikátorů a cílů IPRM. Dílčí projekty předkládané 121


jednotlivými žadateli bude projednávat Řídicí výbor a v případě nutnosti je předloží ke schválení RM/ZM. V realizační fázi budou mít partneři i veřejnost možnost předkládat své další projekty odpovídající navrženým aktivitám, naplňující opatření a cíle IPRM prostřednictvím elektronického formuláře uveřejněného na webu nebo v papírové podobě tajemníkovi IPRM. Transparentnost výběru projektů je zajištěna zapojením všech relevantních partnerů do přípravy a realizace IPRM. Záměry, které se neuplatní v rámci IPRM, budou moci být realizovány jako individuální projekty v případě, že to bude umožňovat příslušný dotační program (jiný OP, prioritní osa 4 ROP apod.). Doplňkové záměry financované z jiných OP nebyly ze zásobníku vyřazeny a pokud budou konkrétní individuální projekty předkládané v rámci výzev příslušných OP v souladu s některým z opatření IPRM (posouzení manažerem IPRM), budou potvrzeny Řídicím výborem (a v případě, že to bude konkrétní OP vyžadovat, také schváleny Radou města) jako doplňkové projekty vhodné pro bonifikaci, které přispívají k synergickým efektům IPRM jako celku. Veřejné projednání přípravy IPRM za účasti široké odborné i laické veřejnosti bylo náplní konference na téma Integrované plány rozvoje města Ústí nad Labem, která se konala dne 25. června 2007 na Větruši. Druhé veřejné projednání finálního dokumentu proběhlo dne 3. dubna 2008 v hotelu Vladimir. Na této konferenci byly představeny připravené dokumenty IPRM a proběhla diskuse s širokou laickou i odbornou veřejností. O konání konferencí byla veřejnost předem informována prostřednictvím webových stránek města, inzercí v tisku a členové pracovních skupin, Řídicí skupiny, Řídicího výboru a odborné veřejnosti prostřednictvím adresných pozvánek. Připomínky, které zpracovatelé postupně ve fázi přípravy registrovali, byly postupně zapracovávány. Jejich nositelé byli o vypořádání informováni na jednáních ŘV a PS.

122


3 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM CENTRUM Řízením IPRM je v rámci Magistrátu města Ústí nad Labem pověřeno Oddělení koncepcí, které je začleněno do Odboru strategického rozvoje. Za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM bude manažer IPRM. Manažerem IPRM je vedoucí Oddělení koncepcí a má pro úspěšnou realizaci IPRM k dispozici referenty Oddělení koncepcí. Dne 1. února 2004 vznikl Odbor aktivní politiky, jehož součástí bylo Oddělení koncepcí. Tento odbor se 1. prosince 2006 přejmenoval na Odbor strategického rozvoje. Od počátku fungování se Oddělení koncepcí zabývalo především zpracováváním žádostí o dotace a jejich administrací. V minulém programovém období bylo město Ústí nad Labem jedním z předních měst ČR při čerpání dotací ze strukturálních fondů i národních zdrojů prostřednictvím Oddělení koncepcí. Následující graf je znázorněním organizační struktury subjektů zapojených do přípravy, zpracování a realizace IPRM. Pomocí schématu jsou ilustrovány odpovědnosti jednotlivých organizačních složek mezi sebou (šipka představuje směr odpovědnosti). V zelených polích jsou uvedeny subjekty zapojené především do řídící struktury IPRM (do této části schématu patří i manažer IPRM). Oranžová pole zobrazují administrativní kapacitu důležitou pro přípravu, zpracování i realizaci IPRM. Šedá pole pro názornost doplňují celé schéma připojením struktury důležité pro IPRM k IOP, které město také připravuje.

123


vedení města

Předseda ŘV

Řídicí výbor

Regionální rada

Manažer IPRM

Pracovní skupiny

Tajemník IPRM k IOP

Ekonom pro IPRM

Tajemník IPRM k ROP

Projektový manažer pro IPRM k IOP

Projektový manažer pro IPRM Centrum

Vznik a vývoj Řídicího výboru (resp. Řídicí skupiny) a pracovních skupin IPRM, stejně jako jejich kompetence byly popsány již výše. Důležitou osobou ve smyslu komunikačních toků mezi ŘV a vedením města Ústí nad Labem je předseda ŘV. V Ústí nad Labem je tato funkce zastoupena konkrétně primátorem města. Předseda ŘV má odpovědnost k vedení města Ústí nad Labem a zároveň je jeho povinností informovat představitele Ústí nad Labem o činnosti pracovních skupin, o procesu a výběru dílčích projektů a o monitorovacích zprávách. Dalším důležitým členem ŘV je manažer IPRM, který je klíčovým subjektem při komunikaci jednotlivých organizačních složek řídící struktury IPRM, ale také při komunikaci s veřejností. Ze své funkce je odpovědný ŘV a také vedení města, jeho kompetence jsou popsány výše. Manažer IPRM je jednak důležitým článkem řídicí struktury a zároveň je nejvyšším článkem v rámci administrativního zajištění přípravy, zpracování a realizace všech IPRM připravovaných městem. Zároveň bude zastávat funkci manažera pro IPRM, který město připravuje k čerpání prostředků z Integrovaného operačního programu. Podobně dvojí funkci má v organizační struktuře i ekonom. Tato pozice bude určena pouze pro potřeby administrace IPRM, ale její kompetence a povinnosti se budou překrývat v rámci IPRM k ROP i IPRM k IOP. Administrativní kapacita IPRM k ROP je dále zajištěna pozicí tajemníka IPRM, který bude odpovědný manažerovi IPRM a bude spolu se dvěma projektovými manažery 124


zajišťovat veškerou administraci týkající se IPRM Centrum. Projektový manažer bude odpovědný tajemníkovi IPRM. Oddělení koncepcí OSR MmÚ má dlouhodobé zkušenosti s přípravou žádostí o dotace, realizací a administrací projektů. Jeho zaměstnanci budou stěžejní výkonnou složkou při realizaci IPRM. Bezprostředně na řízení IPRM se budou v rámci MmÚ podílet následující osoby: Vedoucí oddělení koncepcí a manažer IPRM Studium Působnost na MmÚ Jazyky Praxe a další kvalifikace

Referentka oddělení koncepcí a tajemnice IPRM Studium

Působnost na MmÚ Jazyky Praxe a další kvalifikace

Vedoucí Odboru strategického rozvoje a člen ŘV IPRM Studium Působnost na MmÚ Jazyky Praxe a další kvalifikace

Ing. Tomáš Sýkora Veřejná správa a regionální rozvoj (Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská universita v Praze) 09/2003 němčina, angličtina, polština - 10měsíční stáž na úřadech v SRN (Magistrát města Chemnitz – Úřad primátora, a Saské státní ministerstvo hospodářství v Drážďanech – Odbor strukturálních fondů EU) v rámci programu pro řídicí pracovníky ve veřejné správě Nadace Roberta Bosche - Externí lektor Vysoké školy finanční a správní - Jmenován ministrem pro místní rozvoj členem Pracovní skupiny pro koordinaci urbánní politiky - Zastupování předsedy Svazu měst a obcí ČR a europoslance Vlasáka ve Vládním výboru pro Národní strategický referenční rámec - Člen Pracovní skupiny pro strukturální politiku při Svazu měst a obcí ČR - Stálý host odborné pracovní skupiny pro evropské fondy při Asociaci krajů ČR

Mgr. Lucie Hanušová Management výtvarné kultury (Pedagogická fakulta, Západočeská univerzita v Plzni) Stavební historie (Filozofická fakulta, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem) 11/2007 angličtina, francouzština - koordinátor doprovodného programu Galerie Emila Filly v Ústí nad Labem

Ing. František Podrápský

Konstrukce obráběcích strojů (Strojní fakulta ZČU, Plzeň) 11/2002 angličtina - řízení projektu „Realizace systematické proinvestorské politiky v okrese Ústí nad Labem“ - člen ŘV FMP Interreg IIIA - člen MV Interreg III A - člen PS pro strukturální politiku při Svazu měst a obcí ČR

Součástí Oddělení koncepcí OSR MmÚ jsou následující zaměstnanci, kteří se dlouhodobě zabývají problematikou dotací: 125

Město Ústí nad Labem - Integrovaný plán rozvoje města - CENTRUM Referentka oddělení koncepcí Studium Působnost na MmÚ Jazyky Praxe a další kvalifikace

Referentka oddělení koncepcí Studium Působnost na MmÚ Jazyky Praxe a další kvalifikace

Referentka oddělení koncepcí Studium


Koordinátorka ZM a MA 21 Studium


Ing. Tereza Dostálová Regionalistika a veřejná správa (Fakulta národohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze); vedlejší specializace Ekonomická žurnalistika 09/2003 angličtina, španělština - Zpracovatel projektů – kurz v rozsahu 48 hodin - Projektový manažer – vzdělávací program v rozsahu 120 hodin - First Certificate in English - FCE - Liberálně –konzervativní akademie (2007) – jednoroční mezioborové studium ekonomie, mezinárodních vztahů, politologie, politického marketingu, práva, komunikace a veřejné prezentace.

Ing. Martina Šplíchalová Mezinárodní obchod (Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze) 11/2006 angličtina - 5měsíční stáž v Evropské komisi v Bruselu

Mgr. Lenka Kindlová Kulturně-historická regionalistka (Pedagogická fakulta, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem) Stavební historie (Filozofická fakulta, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem) 04/2004 Angličtina - Kurz Projektový manažer

Bc. Alena Romanová Fakulta sociálních studií Masarykova Univerzita Brno - sociologie, politologie - v současnosti magisterské studium oboru sociologie Studijní pobyt ERASMUS, University of Ljubljana 04/2008 Angličtina - First Certificate in English - Pracovní pobyt v USA

Tím, že realizace IPRM (včetně plánovaného IPRM pro IOP) a realizace individuálních projektů (v rámci celého projektového cyklu) je soustředěna v jednom oddělení MmÚ, jsou zajištěny synergie nejen v rámci jednoho IPRM, ale i ve vzájemné provázanosti všech strategických rozvojových aktivit města. Dne 4. dubna 2007 byl usnesením RM č. 338/07 vytvořen projektový tým pro přípravu IPRM ve složení: a) Řídicí skupina b) koordinační skupina

126


c) pracovní skupiny Členy Řídicí skupiny pro přípravu IPRM byli manažer IPRM (vedoucí Oddělení koncepcí MmÚ), zástupci Statutárního města Ústí nad Labem, Magistrátu města Ústí nad Labem, Krajského úřadu Ústeckého kraje, UJEP, Okresní hospodářské komory, neziskového sektoru, menšin a vládní agentury CzechInvest. Pracovní skupiny byly sestaveny k jednotlivým připravovaným IPRM. Jejich členy byli zástupci konkrétních organizací, které delegovali příslušní členové Řídicí skupiny. Pro každý připravovaný IPRM byla zřízena samostatná pracovní skupina. Složení pracovních skupin navrhovala Řídicí skupina. Členství v PS bylo otevřené. V rámci partnerství se mimo běžná jednání pracovních skupin a Řídicí skupiny konala řada dalších setkání pracovních týmů k přípravě IPRM. Počet a složení pracovních skupin bylo průběžně modifikováno a doplňováno o relevantní partnery a mimo to se ad hoc scházely menší pracovní týmy. Každý, kdo projevil zájem o účast v pracovní skupině, byl do ní zařazen a zván na její jednání (viz kapitola 6). Kompetence PS: -

z analytických podkladů definuje základní problémy v dané zóně/tématu

-

navrhuje cíle IPRM

-

navrhuje vhodná opatření a aktivity k naplnění cílů

-

zajišťuje sběr projektových záměrů

Činnost pracovních skupin přípravou IPRM nekončí, budou fungovat nadále i v průběhu realizace, zejména k přípravě a realizaci jednotlivých projektů. Součástí týmu pro přípravu byla koordinační skupina složená ze zástupců konzultantské společnosti a Odboru strategického rozvoje. Ta dokončením příprav IPRM zanikla a její funkci přebírá manažer IPRM s Oddělením koncepcí OSR MmÚ. Původní projektový tým pro přípravu IPRM (Řídicí skupina, viz výše) byl nahrazen týmem pro zpracování a realizaci IPRM (Řídicí výbor, viz níže). Dne 27. března 2008 byl usnesením RM č. 152/08 vytvořen projektový tým pro zpracování a realizaci Integrovaných plánů rozvoje města k ROP a zároveň schválen jednací řád Řídicího výboru. Projektový tým pro zpracování a realizaci IPRM byl ustaven ve struktuře: a) Řídicí výbor b) manažer c) pracovní skupiny. Předsedou Řídicího výboru byl jmenován primátor města Mgr. Jan Kubata, místopředsedou náměstek primátora Jan Řeřicha. Členy Řídicího výboru byli jmenováni: 

Mgr. Arno Fišera, náměstek primátora



Ing. Libor Turek, Ph.D., náměstek primátora



Ing. Milan Zemaník, tajemník MmÚ



Ing. František Podrápský, vedoucí Odboru strategického rozvoje MmÚ

127




Doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc., rektorka UJEP



Ing. Václav Verner, starosta MO Ústí nad Labem – město



Mgr. Alena Chodovská, ředitelka vládní agentury CzechInvest



Ing. Jan Böhm, ředitel Úřadu práce Ústí nad Labem



Ing. Josef Svoboda, vedoucí Oddělení regionálního rozvoje Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Ústeckého kraje



Bc. Zuzana Kailová, členka RM a zástupkyně NNO



Jan Černý, manažer koordinační skupiny Etnik, zástupce menšin



Ing. Jan Eisner, zástupce ÚRR SZ



Bc. Milan Bartůněk, člen RM

Manažerem byl jmenován Ing. Tomáš Sýkora, vedoucí Oddělení koncepcí Odboru strategického rozvoje Magistrátu města Ústí nad Labem. Manažer zodpovídá za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Manažer je odpovědný Řídicímu výboru a městu. Zajišťuje komunikaci uvnitř úřadu, v rámci jednotlivých složek projektového týmu IPRM, s veřejností, Úřadem regionální rady a dalšími institucemi. Iniciuje jednání všech složek projektového týmu, koordinuje jednání ŘV a PS. Plynulou komunikaci v rámci projektového týmu IPRM, ale i ve vztahu k partnerům a veřejnosti, zajišťuje manažer IPRM spolu s tajemníkem IPRM. Operativní komunikaci v rámci realizace dílčích projektů města upravuje směrnice tajemníka č. 4/2007. V rámci struktury byla vytvořena také pozice tajemníka IPRM. Tajemník IPRM zajišťuje veškerou administrativu spojenou s řízením IPRM. Projektový manažer zodpovídá za technickou přípravu a věcnou realizaci projektů obsažených v IPRM. Manažer IPRM řídí tajemníka. Tajemníkem projektového týmu byla jmenována Mgr. Lucie Hanušová, referentka Oddělení koncepcí Odboru strategického rozvoje Magistrátu města Ústí nad Labem. V rámci MmÚ se IPRM realizuje na Oddělení koncepcí, za úspěšnou realizaci zodpovídá, s ÚRR SZ a vedením města komunikuje manažer IPRM. Kompetence ŘV: -

navrhuje konkrétní členy pracovních skupin,

-

rozhoduje o výběru zóny a tématu, které budou předmětem řešení prostřednictvím IPRM,

-

navrhuje partnery IPRM,

-

schvaluje strategii propagace v rámci IPRM,

-

schvaluje obsahové záležitosti IPRM, včetně Zásobníku projektových záměrů a jeho priorizace,

-

vyjadřuje se k průběžným verzím IPRM,

-

projednává IPRM před jeho předložením orgánům města ke schválení,

128


-

projednává výběr dílčích projektů k realizaci v rámci IPRM,

-

předkládá závěry svého jednání ke schválení RM/ZM,

-

projednává monitorovací zprávy za IPRM,

-

předkládá monitorovací zprávy ke schválení RM/ZM,

-

posuzuje a schvaluje návrhy na změnu IPRM,

-

podstatné změny IPRM předkládá ke schválení RM či ZM.

Pro přípravu IPRM byla vybrána zpracovatelská firma MEPCO, s. r. o., která spolupracovala s Oddělením koncepcí Odboru strategického rozvoje. Město nepředpokládá realizaci dílčích projektů na základě otevřené výzvy. Transparentnost je zajištěna plným zastoupením reprezentantů všech relevantních skupin na území města. Projektové záměry byly dodány přímo členy pracovních skupin. Řídicí výbor (složení viz výše) rozhodoval na základě příruček, metodik a jiných podkladů a zejména v souladu se závěry provedených analýz a řady vstupních dat o zaměření cílů, opatření a aktivit IPRM a bude rozhodovat o realizaci jednotlivých projektů. Řídicí výbor bude rozhodujícím orgánem při schvalování věcného naplňování IPRM. Evaluovat naplňování IPRM jako celku bude město na základě zrealizovaných dílčích projektů. Pro každý individuální projekt bude (v souladu se stávající interní směrnicí MmÚ) vytvořen projektový tým, který bude informovat zodpovědného člena managementu IPRM o vývoji konkrétního projektu. Průběžné monitorování realizace IPRM přísluší manažerovi IPRM spolu s jeho realizačním týmem (tajemník IPRM, projektový manažer). Ten operativně reaguje na vývoj v realizaci IPRM. V případě odchylek od naplňování IPRM informuje ŘV, který navrhne řešení. Jestliže má odchylka za následek změnu v IPRM, bude tato změna předložena ke schválení v RM/ZM. Manažer průběžně komunikuje s Úřadem Regionální rady o vývoji naplňování IPRM. Dále spolu s tajemníkem a projektovým manažerem vyhotovuje Roční monitorovací zprávu, kterou schvaluje Řídicí výbor a následně RM/ZM.

129


4 Analýza rizik IPRM Kapitola specifikuje, klasifikuje a vyhodnocuje rizika ohrožující nebo narušující realizaci IPRM. U závažnějších rizik stanovuje jejich možný dopad a předkládá návrh opatření k eliminaci jejich negativního vlivu na přijatelnou míru. V průběhu celého životního cyklu programu (IPRM) objektivně existují tendence k ovlivnění, resp. narušení plánovaného průběhu. Náplní analýzy rizik je vypracování přehledu možných rizik, jejich členění a analýza z pohledu předpokládané četnosti jejich výskytu a závažnosti jejich následků. V další části jsou rizika přiřazena činitelům, které ovlivňují realizaci programu a které mohou omezit vznik rizik nebo jejich následky, případně tato rizika sdílet nebo vyloučit. Standardním postupem minimalizace rizik je kvalitní zpracování přípravné a projektové dokumentace, prezentace IPRM s cílem získat pro jeho realizaci veřejné mínění a kvalitní management po celou dobu životního cyklu programu. Cílem analýzy je proto upozornit na rizika a poskytnout nástroje k rozhodnutí, zda budou provedena opatření k omezení rizik a jejich dopadů, či zda bude riziko, které bezprostředně neohrožuje realizaci programu, akceptováno. Koncepční přístup k analýze rizik vychází z kombinace dvou prvků:  pravděpodobnost výskytu události nebo kombinace událostí vyvolávajících nebezpečí nebo četnost těchto výskytů,  následky těchto událostí. Rizika se člení z hlediska: a) četnosti b) závažnosti následků c) kvalitativní kategorie Dále se rizika člení z hlediska ovlivnitelnosti ze strany nositele programu (projektu) města. Z tohoto pohledu existují rizika ovlivnitelná (vnitřní) a neovlivnitelná (vnější). Mezi vnitřní rizika patří: nekvalitně připravený program (projekt), nesouhlas veřejnosti s cíli programu, nekvalitní management, nedostatek finančních prostředků, nesplnění časového harmonogramu, špatný odhad budoucího vývoje, nedodržení podmínek udržitelnosti a další. Mezi vnější rizika patří: změna politické situace ve městě, změna dotační politiky EU a ČR, změny pravidel a podmínek ROP NUTS II SZ, živelní pohromy a další. Vzniku rizik je třeba čelit trvalou kontrolou na všech stupních řízení programu i dílčích projektů. Kontrola významně eliminuje negativní dopady identifikovaných rizikových faktorů.

130


Četnost výskytu rizik Kategorie Častá Pravděpodobná Občasná Malá Nepravděpodob ná Vysoce nepravděpodobn á

Popis Je pravděpodobný častý výskyt. Nebezpečí je trvalé. Vyskytnou se několikrát. Lze očekávat, že nebezpečí nastane často. Pravděpodobně se vyskytnou několikrát. Lze očekávat, že nebezpečí nastane několikrát. Pravděpodobně se vyskytnou někdy během životního cyklu IPRM. Je rozumné předpokládat, že nebezpečí nastane. Výskyt je nepravděpodobný, ale možný. Lze předpokládat, že nebezpečí může výjimečně nastat. Výskyt je krajně nepravděpodobný. Lze předpokládat, že nebezpečí nemusí nastat.

Závažnost následků rizik Úroveň závažnosti

Následky pro životní cyklus programu

Kritická

Ohrožení a zastavení realizace IPRM. Pokud nemá být IPRM ukončen, je třeba provést zásadní opatření k obnovení vývoje.

Významná

Zásadní narušení vývoje IPRM, případně jeho pozastavení. Vyžaduje opatření k tomu, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů v plánovaných termínech.

Okrajová

Narušení vývoje IPRM. Správným řízením je možno dosáhnout požadovaných parametrů v plánovaných termínech.

Nevýznamná

Nepodstatné narušení vývoje IPRM. Operativním řízením lze obnovit plánovaný vývoj.

Kvalitativní kategorie rizika Kategorie rizika Nepřípustné Nežádoucí Přípustné Zanedbatelné

Četnost výskytu

Opatření použitá pro příslušnou kategorii Musí být odstraněno. Smí být přijato tehdy, je-li eliminace rizika prakticky nedosažitelná či neúměrně nákladná. Lze ho přijmout, nutno věnovat zvýšenou pozornost vývoji situace. Lze ho přijmout.

Závažnost následků rizik Nevýznamné

Okrajové

Významné

Kritické

Častá

Nežádoucí

Nepřípustné

Nepřípustné

Nepřípustné

Pravděpodobná

Přípustné

Nežádoucí

Nepřípustné

Nepřípustné

Občasná

Přípustné

Nežádoucí

Nežádoucí

Nepřípustné

Malá

Zanedbatelné

Přípustné

Nežádoucí

Nežádoucí

Nepravděpodobná

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Přípustné

Přípustné

Vysoce nepravděpodobná

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Zanedbatelné

131


Stanovení úrovně rizik je použita specifikace úrovně rizik uvedená v matici „četnost – následek“ v tabulce s níže uvedeným číselným označením:  Úroveň rizika zanedbatelná

1

 Úroveň rizika přípustná

2

 Úroveň rizika nežádoucí

3

 Úroveň rizika nepřípustná

4

Analýza rizik IPRM CENTRUM vychází ze zkušeností města Ústí nad Labem s realizací projektů spolufinancovaných jednak ze strukturálních fondů a jednak z předvstupních programů. Například v období 2003 – 2006 město úspěšně realizovalo 38 projektů s využitím dotace v celkové výši 460 mil. Kč. Další významnou zkušeností bylo získání úvěru v roce 2005 od Evropské investiční banky (EIB) ve výši 1 miliardy Kč. Na základě uvedených zkušeností se analýza rizik IPRM zaměřuje na ovlivnitelná (vnitřní) rizika a to jak celého programu tak dílčích projektů. V teorii pravděpodobnosti platí zásada, že je správné předcházet rizikům, jejichž četnost výskytu je častá až pravděpodobná a závažnost následků rizik je kritická až významná. V navržené stupnici se jedná o úroveň rizika - nepřípustné až nežádoucí (číselné hodnoty 4 a 3). Město si uvědomuje existenci neovlivnitelných (vnějších) rizik s tím, že k jejich eliminaci nemůže navrhnout žádná účinná opatření. Tato rizika se vyskytují v oblasti politicko-legislativní. Jedná se o změny podmínek a pravidel ROP NUTS II SZ a změny legislativy. Vzhledem k politicko-ekonomické situaci v České republice lze úroveň těchto rizik hodnotit jako zanedbatelnou až přípustnou.

132


Rizikové faktory a jejich zatřídění Faktor číslo

Rizika

Činitelé nesoucí a ovlivňující riziko

Úroveň rizika

Město

Dodavatel

Provozovatel

Partneři a veřejnost

ČR a EU

POLITICKÁ A LEGISLATIVNÍ: 1

Změna priorit vedení města po komunálních volbách

3

x

x

2

Nízká podpora veřejnosti IPRM

2

x

x

3

Majetkoprávní vztahy

3

x

x

x

4

Změny podmínek a pravidel ROP NUTS II SZ

1

x

x

x

5

Změny legislativy

2

x

6

Průtahy s veřejnými zakázkami

3

x

x

x

x

x

x

TECHNICKO-PROVOZNÍ: 7

Nízká kvalita díla

3

x

8

Nedodržení kritérií IPRM a ROP

2

x

9

Nesplnění termínů realizace

3

x

10

Vývoj poptávky

1

11

Nesplnění podmínek udržitelnosti (indikátory)

3

x

12

Management IPRM

2

x

13

Živelní pohromy (povodeň, vichřice)

2

x

14

Špatná komunikace s partnery

x x

x x x

2

x

x x x

x

x

x

FINANČNÍ: 15

Nezajištění dostatečných finančních zdrojů v čase

2

x

x

16

Neschválení IPRM

2

x

x

17

Překročení investičních a provozních výdajů

3

x

x

x

x

x

133


Faktory, uvedené v tabulce s nižší úrovní rizika (zanedbatelné, přípustné) budou v průběhu realizace programu sledovány a budou operativně přijímána opatření k omezení jejich negativního dopadu. Tato opatření však nebudou v další části analýzy blíže specifikována. Z indikovaných rizikových faktorů dosahují úrovně nežádoucí (3) tyto (viz tabulka):  Změna priorit vedení města po komunálních volbách – vzhledem k tomu, že v průběhu realizace IPRM CENTRUM dojde v roce 2010 ke komunálním volbám, nelze vyloučit změnu ve vedení města a s tím souvisejících priorit. Na druhé straně po schválení IPRM nejsou zásadní změny jeho směřování prakticky možné. Toto riziko ovlivňuje samo vedení města a veřejnost.  Majetkoprávní vztahy – jedná se o jejich vyjasněnost při přípravě investičních akcí, nedořešené majetkoprávní vztahy mohou mít za následek, že dílčí projekt nebude vůbec realizován. Toto riziko ovlivňuje nejvíce město a veřejnost (vlastníci).  Průtahy s veřejnými zakázkami – mohou nastat při nekvalitní přípravě zadávacích podmínek a vlastní realizaci výběrového řízení, odvolávání se neúspěšných účastníků proti výsledku VŘ mohou výrazně prodloužit termín realizace dílčích projektů a tak ohrozit i harmonogram IPRM jako celku. Riziko nejvíce ovlivňují město a potenciální dodavatelé.  Nízká kvalita díla – při nedodržení plánované kvality díla (nemusí se jednat pouze o stavbu) může dojít k tomu, že se nenaplní kvalitativní a kvantitativní parametry, což může jednak vést k nesplnění indikátorů a jednak k nedodržení termínu a výše plánovaných nákladů. Riziko nejvíce ovlivňují dodavatelé.  Nesplnění termínů realizace – u dílčích projektů může způsobit nesplnění harmonogramu celého IPRM. Riziko ovlivňují dodavatelé, město a partneři.  Nesplnění podmínek udržitelnosti (indikátory) – jedná se o nejvýznamnější finanční riziko, které může vést až k vrácení části nebo celé dotace. Dílčí projekt proto musí plnit podmínky udržitelnosti minimálně po dobu 5 let od uvedení do provozu. Plánované hodnoty indikátorů výsledku a výstupu musí být nastaveny tak, aby nemohlo dojít k nejednoznačnému vyhodnocení. Riziko nesou město a provozovatelé (partneři).  Překročení investičních a provozních nákladů – toto riziko může vést až k nesplnění indikátorů a následnému vrácení části dotace. Nejvíce riziko ovlivňují město, partneři, provozovatelé a dodavatelé. Úroveň nepřípustné (4) se mezi rizikovými faktory IPRM CENTRUM nevyskytuje. Analýza nežádoucích rizik a návrh opatření k jejich omezení a eliminaci: Pro eliminaci výše uvedených nežádoucích rizik byla navržena vhodná opatření:  Faktor 1 – Změna priorit vedení města po komunálních volbách Návrh opatření: - podrobné projednání cílů a priorit IPRM a dílčích projektů napříč politickým spektrem zastupitelstva města 134


-

dosažení shody všech politických subjektů (eliminace rizika podstatných změn IPRM) zapojení veřejnosti, opozice a nepolitických partnerů do přípravy IPRM využití závěrů socioekonmické analýzy města při tvorbě IPRM

 Faktor 3 – Majetkoprávní vztahy Návrh opatření: - věnování zvýšené pozornosti majetkoprávním vztahům při přípravě dílčích projektů  Faktor 6 – Průtahy s veřejnými zakázkami Návrh opatření: - využití zkušeností se zadáváním veřejných zakázek - nastavení vhodného systému výběrových řízení a kvalitní zpracování zadávacích kritérií - zpracování projektu na základě plánů a analýz (pečlivá příprava)  Faktor 7 – Nízká kvalita díla Návrh opatření: - kvalitní zpracování projektové dokumentace - využití zkušeností s kontrolami v rámci kontrolních dnů - kvalitní zpracování smluv s dodavateli - zavedení kvalitního systému řízení projektů  Faktor 9 - Nesplnění termínů realizace Návrh opatření: - zhodnocení připravenosti nositelů dílčích projektů - vícestupňové řízení IPRM i dílčích projektů - vytvoření kvalitního projektového týmu zkušených manažerů - průběžná komunikace s partnery a ÚRR  Faktor 11 – Nesplnění podmínek udržitelnosti (indikátory) Návrh opatření: - realistický přístup ke stanovení a kvantifikaci indikátorů programu i dílčích projektů v žádosti o dotaci z ROP - dodržení zásady, že součet plánovaných hodnot indikátorů musí minimálně naplňovat hodnoty indikátorů IPRM – efektivnost vynaložených prostředků  Faktor 17 – Překročení investičních a provozních nákladů Návrh opatření: - pečlivé detailní zpracování rozpočtů dílčích projektů - řešení případného překročení investičních nebo provozních nákladů pomocí úvěru, jehož získání je reálné vzhledem k nízké míře zadluženosti města - reálné naplánování cash-flow

135


5 IPRM a naplňování horizontálních témat Integrovaný plán rozvoje města CENTRUM byl od svého začátku při diskuzích v pracovních skupinách koncipován tak, aby jeho dopady, výstupy a výsledky směřovaly k naplňování horizontálních témat na plánovací období 2007 – 2013. Pro toto období byla v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství definována dvě horizontální témata: a) Rovné příležitosti Principem rovných příležitostí je potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace znevýhodněných skupin (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením). Cílem je zajištění a zlepšování kvality života, sociální stability, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu a jakékoliv již existující rozdíly je nutné řešit. Dílčí projekty budou ŘV IPRM posuzovány také s ohledem na kritéria rovných příležitostí a bude posuzováno, zda realizace projektu nebude mít negativní dopad na žádnou složku obyvatelstva. Kategorizace rovných příležitostí Specifické potřeby obyvatel

promítnutí potřeb sociálně ohrožených skupin v infrastruktuře města

Rovné pracovní podmínky

zajištění rovnosti na trhu práce, bezbariérové přístupy, podpora zaměstnávání absolventů, žen, obyvatel nad 50 let, aj.

Informovanost a komunikace

informační technologie pro všechny, dostatečná informovanost

Vzdělávání a práce

rovný přístup obyvatelstva ke vzdělání, motivace znevýhodněných skupin k začlenění na trh práce,

Kvalita života

služby pro seniory, mládež, zdravotně postižené, zkvalitnění služeb a péče o zdraví obyvatelstva, pomoc osobám bez přístřeší

Prevence sociálně patologických jevů

výchovně - preventivní aktivity, integrační centra, aktivity vedoucí k potírání diskriminace a násilí, zajištění bezpečnosti ve městech.

b) Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí.

136


Kategorizace udržitelného rozvoje Doprava

dopravní náročnost města, zvýšení výkonů MHD s důrazem na ekologický provoz, motivace obyvatelstva, pěší zóny, cyklostezky, apod.


eliminace produkce škodlivých látek, regenerace veřejných prostranství, brownfields a řešení ekologických zátěží, snižování hluku, nakládání s odpady, prevence ekologických havárií a přírodních katastrof

Spotřeba energie

snížení energetické náročnosti, využívání obnovitelných zdrojů energie

Ekonomický potenciál

rozvoj ekonomického potenciálu s důrazem na šetrnou formu rozvoje, zapojení problémových skupin obyvatelstva, využití brownfields, eliminace záborů půdy a fragmentace krajiny

Výchova k udržitelnému rozvoji

podpora environmentálního vzdělávání, osvěty a výchovy

Opatření a aktivity IPRM CENTRUM jsou cíleně zaměřeny na rovné příležitosti i na udržitelný rozvoj. V rámci jednotlivých specifických cílů lze uvést následující přínosy: A. Urbanisticky hodnotné centrum města – bezbariérové přechody ulic a zastávky MHD, technicko-bezpečnostní prvky v rámci prevence sociálně patologických jevů, regenerace veřejných prostranství a brownfields, snižování hluku z dopravy, prevence přírodních katastrof (záplavy), zlepšení přístupu obyvatel ke vzdělání, B. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity a sociální sféru – bezbariérové přístupy do veřejných budov a zařízení pro volnočasové aktivity, regenerace brownfields, zlepšení kvality života seniorů, rozšíření nabídky volnočasových zařízení pro mládež, snížení energetické náročnosti veřejných budov, C. „Smart governance“ - kvalitní výkon samosprávy města (lepší služby obyvatelům) – bezbariérový přístup do budovy Magistrátu, zlepšení informovanosti obyvatel, snížení energetické náročnosti, podpora environmentálního vzdělávání, osvěty a výchovy, varovný a informační systém.

137


6 Projekty financované z jiných OP Během procesu přípravy Integrovaných plánů rozvoje města Ústí nad Labem byl vytvořen zásobník projektů, který zahrnuje více než 450 projektových záměrů. Tyto náměty zasahují do všech významných oblastí života města. Zásobník byl otevřen všem subjektům (veřejným, soukromým a neziskovým), které měly zájem realizovat projekt na území města s využitím podpory strukturálních fondů. Zásobník byl vytvářen v době, kdy se předpokládalo, že IPRM bude nosným rozvojovým dokumentem města a projekty do něho zařazené budou moci být spolufinancovány z ROP i z TOP. Vzhledem k postupnému zužování případných zdrojů (financovatelnost v rámci IPRM) bylo nutné selektovat i projektové návrhy tak, aby jejich případná realizace odpovídala podmínkám stanoveným pro oblast podpory 1.1. Zásobník však zůstává cenným zdrojem námětů na individuální projekty jak města, tak dalších subjektů. Cílem města bude, aby individuální projekty financované z jiných zdrojů vhodně doplňovaly efekty vzniklé realizací IPRM CENTRUM a aby byl pomocí osvěty, komunikace a partnerství optimalizován příliv financí z operačních programů Přípravný proces vedoucí k vymezení a sestavení IPRM CENTRUM je od května 2007 dokumentován včetně celého zásobníku projektů na webových stránkách města. Vzhledem k obsahově úzkému vymezení rámce oblasti podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu, priorita Regenerace a rozvoj měst ROP NUTS II SZ a s tím souvisejícími omezenými zdroji financování bude vhodné pro komplexní naplnění globálního cíle IPRM realizovat „přidružená opatření“ financovaná z dalších priorit ROP a tematických operačních programů. Tato přidružená opatření doplňují opatření IPRM CENTRUM uvedená v kapitole 3 a způsobují synergický efekt, který je jedním ze základních principů tvorby IPRM. Opatření D.1 Podpora a E.1 Podpora rozvoj výzkumu a podnikání v vývoje centru města

F.1 Rozvoj vzdělávání

G.1 Zlepšování životního prostředí

H.1 Rozvoj lidských zdrojů

I.1 Rozvoj územní veřejné správy

H.1.1 Rozvoj kvality služeb zaměstnanosti a zvýšení adaptability zaměstnanců

I.1.1 Územní rozvoj

H.1.2 Sociální integrace a rovné příležitosti

I.1.2 Zdravotnické služby

Aktivity D.1.1 Vznik a rozvoj firem a inovace včetně efektivní energie

E.1.1 Rozvoj a F.1.1 Počáteční posilování vzdělávání kapacit ve výzkumu, vývoji a terciárním vzdělávání

D.1.2 Prostředí pro podnikání a služby pro rozvoj

F.1.2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

G.1.1 Zlepšování všech složek životního prostředí (voda, vzduch, energie, průmyslová znečištění) G.1.2 Zlepšování stavu přírody a krajiny

138


F.1.3 Další vzdělávání

G.1.3 Environmentáln í vzdělávání, poradenství a osvěta

H.1.3 Veřejná správa a veřejné služby včetně mezinárodní spolupráce

Doplňkové aktivity, uvedené v této kapitole, jsou důležité pro kompletní realizaci synergických efektů. Vzhledem ke skutečnosti, že IPRM CENTRUM řeší komplexně rozvoj území, nelze se omezovat pouze na intervence z oblasti podpory 1.1 ROP. Ostatní opatření, popsaná níže, společně s opatřeními A.1, A.2, B.1, B.2, C.1 a C.2 (financovanými z 1.1 ROP) přispějí k dosažení globálního cíle IPRM a k naplnění vize. Opatření D.1 přispívá k naplnění prioritní oblasti Ekonomický rozvoj, Přitažlivé město a Životní prostředí, bude spolufinancováno z prostředků Operačního programu Podnikání a inovace. Předmětem tohoto opatření budou projekty soukromých subjektů, které povedou k rozvoji podnikatelského prostředí zejména v centru města, efektivnímu využívání energií a rozvoji firem. Opatření E.1 přispívá k naplnění prioritní oblasti Ekonomický rozvoj. Toto opatřední bude spolufinancování z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Smyslem těchto aktivit bude rozvoj výzkumných a vývojvých kapacit a posilování kapacit v terciárním vzdělávání v souvislosti s výzkumem a vývojem. V této oblasti budou významné především aktivity Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Centrum města Ústí nad Labem je také významné svou úlohou v oblasti vzdělávání, a to nejen v základním školství, ale zejména ve vyšších stupních vzdělávací soustavy. Opatření F.1 přispívá především k naplnění prioritních oblastí Ekonomický rozvoj a Sociální integrace. Aktivity v rámci opatření F.1 budou spolufinancovány z prostředků Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Zejména půjde o aktivity v oblasti počátečního vzdělávání, ale také o terciární a další vzdělávání. Hlavními žadateli v této oblasti budou především základní školy jako příspěvkové organizace města, ale také Univerzita Jana Evangelisty Purkyně a jiné subjekty působící v oblasti dalšího vzdělávání. Velmi důležité pro komplexní rozvoj centra města budou aktivity v oblasti životního prostředí. Ty budou předmětem opatření G.1, které bude financováno z Operačního programu Životní prostředí a vedle prioritní oblasti Životní prostředí budou rozvíjet oblast Přitažlivá města. Zde půjde zejména o aktivity v oblasti ochrany vod, vzduchu, snižování emisí, energetických úspor, ale také o péči o přírodu a krajinu a environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu. Řadu těchto aktivit bude realizovat samo město, ale důležitou roli budou hrát i další partneři. Významnou kapitolou rozvoje centra města je rozvoj lidských zdrojů, který je předmětem opatření H.1 a které přispěje k prioritním oblastem Ekonomický rozvoj, Sociální integrace a Správa věcí veřejných. Finančním zdrojem pro aktivity v tomto opatření bude Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Jde zejména o zvýšení adaptability zaměstnanců a posilování rovných příležitostí. Tyto aktivity budou zejména v režii partnerů (úřad práce ad.). Součástí opatření H.1 budou také aktivity v oblasti veřejné správy a mezinárodní spolupráce, které budou především předmětem projektů města. Opatření I.1 přispívá k naplnění prioritní oblasti Sociální integrace, Přitažlivá města a Správa věcí veřejných. Bude spolufinancováno z prostředků Integrovaného 139


operačního programu. Půjde zejména o aktivity města v oblasti územního rozvoje veřejné správy. Město, ale zejména další partneři (nestátní neziskové organizace, zdravotnická zařízení apod.) budou realizovat řadu projektů přispívajících k posilování veřejného zdraví. Jedním z hlavních předkladatelů projektů bude Masarykova nemocnice. Vazby opatření a aktivit IPRM na prioritní oblasti Metodického pokynu MMR Prioritní oblast (Metodický pokyn)

Opatření IPRM

Aktivita IPRM

D.1.1 Vznik a rozvoj firem a inovace včetně efektivní energie D.1.2 Prostředí pro podnikání a služby pro rozvoj E.1 Podpora výzkumu a E.1.1 Rozvoj a posilování kapacit vývoje ve výzkumu, vývoji a terciárním vzdělávání F.1.2 Terciární vzdělávání, výzkum Ekonomický rozvoj a vývoj F.1 Rozvoj vzdělávání F.1.3 Další vzdělávání H.1.1 Rozvoj kvality služeb zaměstnanosti a zvýšení H.1 Rozvoj lidských adaptability zaměstnanců zdrojů H.1.3 Veřejná správa a veřejné služby včetně mezinárodní spolupráce D.1 Podpora a rozvoj podnikání v centru města


OP PI

OP VaVpI

OP VK

OP LZZ


F.1.1 Počáteční vzdělávání F.1.3 Další vzdělávání

OP VK


H.1.2 Sociální integrace a rovné příležitosti

OP LZZ



D.1 Podpora a rozvoj podnikání v centru města

D.1.1 Vznik a rozvoj firem a inovace včetně efektivní energie

OP PI


G.1.1 Zlepšování všech složek životního prostředí (voda, vzduch, energie, průmyslová znečištění) G.1.2 Zlepšování stavu přírody a krajiny G.1.3 Environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta

OP ŽP

D.1 Podpora a rozvoj podnikání v centru města

D.1.2 Prostředí pro podnikání a služby pro rozvoj

OP PI


G.1.1 Zlepšování všech složek životního prostředí (voda, vzduch, energie, průmyslová znečištění) G.1.2 Zlepšování stavu přírody a krajiny

OP ŽP




Přitažlivá města

primárně rozvíjená oblast OP

IOP

IOP

140


Správa věcí veřejných


I.1.1 Územní rozvoj


H.1.3 Veřejná správa a veřejné služby včetně mezinárodní spolupráce

IOP

OP LZZ

Vazby opatření a aktivit IPRM na výsledky SWOT analýzy D.1 Podpora a E.1 Podpora výzkumu a Opatřen rozvoj vývoje í IPRM podnikání v centru města


G.1 Zlepšování H.1 Rozvoj životního lidských prostředí zdrojů


D.1.1 Vznik a rozvoj firem a inovace včetně efektivní energie D.1.2 Prostředí pro Aktivita podnikání a služby pro IPRM rozvoj

E.1.1 Rozvoj a posilování kapacit ve výzkumu, vývoji a terciárním vzdělávání

F.1.1 Počáteční vzdělávání F.1.2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj F.1.3 Další vzdělávání

G.1.1 Zlepšování všech složek životního prostředí (voda, vzduch, energie, průmyslová znečištění) G.1.2 Zlepšování stavu přírody a krajiny G.1.3 Environmentál ní vzdělávání, poradenství a osvěta

H.1.1 Rozvoj kvality služeb zaměstnanos ti a zvýšení adaptability zaměstnanců H.1.2 Sociální integrace a rovné příležitosti H.1.3 Veřejná správa a veřejné služby včetně mezinárodní spolupráce

I.1.1 Územní rozvoj I.1.2 Zdravotnické služby

 nadprůměrně vysoké hodnoty indexu vzdělanosti v centru oproti hodnotám města jako celku  vysoká koncentrace vzdělávacích zařízení, zejména SŠ a UJEP

 nadprůměrně vysoké hodnoty indexu vzdělanosti v centru oproti hodnotám města jako celku  vysoká koncentrace vzdělávacích zařízení, zejména SŠ a UJEP

 dostatek veřejné zeleně  úspěšné zahájení revitalizace městského centra  vysoká koncentrace zastávek MHD (centrum jako systém křížení tras MHD)  úplné a kvalitní pokrytí infrastrukturou

 Různorodé organizace sociální péče

 střed města jako přirozené centrum koncentrace života a pohybu osob  kvalitní komunitní plánování  zavedený systém bezpečnosti občanů při mimořádných událostech  úspěšné zahájení revitalizace městského centra  vysoká koncentrace zastávek MHD (centrum jako systém křížení tras MHD)  úplné a kvalitní pokrytí

S

 střed města jako přirozené centrum koncentrace života a pohybu osob  větší rozmanitost nabídky a poskytovatelů služeb (a s tím související stabilita na trhu práce)  vysoká koncentrace administrativníc h kapacit  úplné a kvalitní pokrytí infrastrukturou  Zkušenosti s čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů EU

 nadprůměrně vysoké hodnoty indexu vzdělanosti v centru oproti hodnotám města jako celku  vysoká koncentrace vzdělávacích zařízení, zejména SŠ a UJEP  větší rozmanitost nabídky a poskytovatelů služeb (a s tím související stabilita na trhu práce)  relativně rovnoměrně

141


W

 Negativní image města působící jako brzda rozvoje různých složek života  průmyslové podniky umístěné v širším centru města  relativně nízký potenciál pro cestovní ruch oproti centrům jiných měst

 průmyslové podniky umístěné v širším centru města

 nadprůměrně vysoké hodnoty indexu stáří v centru oproti hodnotám města jako celku

 Negativní image města působící jako brzda rozvoje různých složek života  průmyslové podniky umístěné v širším centru města  větší zatížení životního prostředí (dopravou a umístěním průmyslu v centru), zejména v souvislosti s lokalizací centra města v „kotli“ obklopeném svahy  nízká kvalita veřejné zeleně  přetížení místních komunikací individuální

rozložená sociální skladba  působiště Masarykovy nemocnice na území centra města  kvalitní komunitní plánování  vysoká koncentrace volnočasových , kulturních a sportovních zařízení  vysoká koncentrace administrativní ch kapacit  zkušenosti se zapojováním veřejnosti do rozhodování o rozvoji města  Zkušenosti s čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů EU

infrastrukturou  zkušenosti se zapojováním veřejnosti do rozhodování o rozvoji města  Zkušenosti s čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů EU  působiště Masarykovy nemocnice na území centra města

 Dlouhodobý trend poklesu počtu obyvatel v centru  Zastaralá sociální infrastruktura  Nevyhovují cí stavebně technický stav budovy Magistrátu  stárnutí bytového fondu v minulých letech

 Negativní image města působící jako brzda rozvoje různých složek života  Dlouhodobý trend poklesu počtu obyvatel v centru

 nadprůměrně vysoké hodnoty indexu stáří v centru oproti hodnotám města jako celku

 Nevyhovující stavebně technický stav budovy magistrátu  stárnutí bytového fondu v minulých letech  nízká atraktivita centra města (absence historického jádra, špatný technický stav veřejných zařízení, nekomplexní a nekvalitní služby)

142


automobilovou dopravou

O

 vysoký rozvojový potenciál centra města  příliv soukromých investic do centra města  postupný přesun podnikatelských aktivit od průmyslu směrem k terciárnímu sektoru  lepší využití turistického potenciálu (využití řeky Labe, zlepšení infrastruktury)

 znovuzískání důstojnosti a významu centra města  vysoký rozvojový potenciál centra města  příliv soukromých investic do centra města (s tím související generování dalšího spontánního rozvoje)  role UJEP jako významného subjektu přitahujícího další osoby do města

 znovuzískání důstojnosti a významu centra města  role UJEP jako významného subjektu přitahujícího další osoby do města

 růst atraktivity bydlení ve městě  znovuzískání důstojnosti a významu centra města  postupný přesun podnikatelských aktivit od průmyslu směrem k terciárnímu sektoru

 průmyslové podniky umístěné v širším centru města  relativně nízký potenciál pro cestovní ruch oproti centrům jiných měst  špatný technický stav kulturních, sportovních a volnočasových zařízení  nízká kvalita veřejné zeleně  přetížení místních komunikací individuální automobilovou dopravou  nedostatek parkovacích míst  nevhodný terén pro plnohodnotný rozvoj cyklodopravy  znovuzíská ní důstojnosti a významu centra města  vysoký rozvojový potenciál centra města  postupný přesun podnikatelskýc h aktivit od průmyslu směrem k terciárnímu sektoru  lepší využití turistického potenciálu (využití řeky Labe, zlepšení infrastruktury)  role UJEP jako významného subjektu přitahujícího další osoby do města

 růst atraktivity bydlení ve městě  znovuzískání důstojnosti a významu centra města  vysoký rozvojový potenciál centra města  lepší využití turistického potenciálu (využití řeky Labe, zlepšení infrastruktury)  změna budovy hlavního nádraží z „bariéry“ oddělující centrum od řeky na přirozené pojítko

143


 další úpadek stávajících brownfields v soukromém vlastnictví

 další odliv obyvatel vinou vzniku nových satelitních sídlišť

T

 Růst znečištění ovzduší a hladiny hluku dopravou v centru  vznik mimořádných situací vyvolaných průmyslovými podniky a přítomností Labe v centru města  další úpadek stávajících brownfields v soukromém vlastnictví

 Segregace jednotlivých sociálních skupin ve městě a polarizace vztahů mezi nimi  další odliv obyvatel vinou vzniku nových satelitních sídlišť  nárůst kriminality

 další odliv obyvatel vinou vzniku nových satelitních sídlišť  nárůst kriminality  vznik mimořádných situací vyvolaných průmyslovými podniky a přítomností Labe v centru města

Indikátory pro měření cílů opatření D.1 Kód NČ

38 02 00 38 15 05 36 30 00 12 02 10

Název indikátoru

Měrná jednotka

Počet podpořených projektů zaměřených na snížení energetické náročnosti Počet podpořených projektů inovací a patentů

Cílová hodnota

ČMZRB

0

2

počet

ČMZRB

0

1

počet

ČMZRB

0

1

0

1

0

1

0

1

0

100

0

1

počet

11 01 00

Počet podpořených projektů pro rozvoj výzkumu a technologií

počet

07 51 00

Počet podpořených projektů pro rozvoj lidských zdrojů

počet

33 21 21

Podlahová plocha rekonstruovaných m2 objektů Indikátory výsledku Počet inovačních firem podpořených inkubátory, inovačními centry a počet vědeckotechnickými parky

38 21 61


Indikátory výstupu Počet podpořených začínajících podnikatelů nebo podnikatelů počet v počátečním stádiu vývoje Instalované technologie

Info. zdroj

Czech Invest Czech Invest Czech Invest Czech Invest Czech Invest

Indikátory pro měření cílů opatření E.1 Kód NČ

11.05.11

Název indikátoru

Měrná jednotka

Indikátory výstupu Zrekonstruované a vybudované kapacity m2

Info. zdroj

UJEP


Cílová hodnota

0

2 500

144


11.05.10 11.05.20

Počet podpořených projektů

počet Indikátory výsledku Počet studentů mající prospěch počet z nové/rekonstruované infrastruktury

UJEP

0

1

UJEP

0

2 000

Indikátory pro měření cílů opatření F.1 Kód NČ

Měrná jednotka

Název indikátoru

Indikátory výstupu počet

49.11.02 07.41.0 0

Počet projektů

Počet podpořených osob celkem

počet

49.11.03

Počet projektů

počet

49.11.01

Počet projektů

počet Indikátory výsledku

07.42.7 0

Počet zapojených partnerů

počet

Info. zdroj


Cílová hodnota

UJEP

0

7

město

0

2 200

0

5

0

10

0

4

UJEP/ město město město

Indikátory pro měření cílů opatření G.1 Kód NČ

Název indikátoru

Měrná jednotka

Info. zdroj


Cílová hodnota

město

0

1

město

0

1

město

0

6

SFŽP

0

5

město

0

4

město

100

90

město

50

65

město

0

900

město

0

1

město

0

0,05

město

0

0,05

město

0

1

Indikátory výstupu

21.01.0 1

24 01 00

Počet podpořených projektů zaměřených na omezování rizika ks povodní Počet podpořených projektů ks zaměřených na zlepšení kvality ovzduší Počet projektů ks Indikátory výsledku Snížení spotřeby energie TJ/rok Snížení GHSKCr ve vypouštěných t/rok odpadních vodách Expozice obyvatelstva nadlimitním % koncentracím PM10 Podíl recyklovaných komunálních % odpadů Plocha odstraněných starých m2 ekologických zátěží Počet zařízení aplikujících metodiky ks vytvořené v rámci podpořených projektů Plocha revitalizovaných území km2 Plocha založené nebo regenerované km2 zeleně Počet koupených, vybudovaných a počet rekonstruovaných center

145


Indikátory pro měření cílů opatření H.1 Kód NČ

Měrná jednotka

Název indikátoru

Info. zdroj


Cílová hodnota

Indikátory výstupu 07.51.0 0 07.41.0 0

Počet podpořených projektů

počet

město

0

8

Počet podpořených osob

počet

město

0

500

Indikátory výsledku 48.19.0 0 07.46.0 1

Počet proškolených osob

počet

město

0

5

Počet úspěšných absolventů kurzů

počet

město

0

315

Indikátory pro měření cílů opatření I.1 Kód NČ

330416 330411 330300 080100

075711

330418

080704

Název indikátoru

Měrná jednotka

Indikátory výstupu Plocha území obcí pokrytá novým km2 územním plánem Počet podpořených projektů tvorby nových nebo aktualizace existujících Počet územních plánů Počet projektů zaměřených na sociální počet inkluzi Projekty na podporu zdraví

počet

Indikátory výsledku Počet nově fungujících alternativních počet sociálních služeb Zvýšení plochy území v rozvojových oblastech, rozvojových osách a procento specifických oblastech pokrytých novými územními plány Počet programů zavádějících standardy a standardní postupy řízení kvality a počet nákladovosti

Info. zdroj


Cílová hodnota

město

0

10

město

0

1

město

0

1

Krajská zdravotn í a. s.

0

2

město

0

1

město/ IOP

0

0,00035

Krajská zdravotn í a. s.

0

1

146


Časový a indikativní finanční plán realizace doplňkových opatření Rok

2009

2010

2011

Opatření

2012

2013

Celkem

mil. Kč

D.1.1

0

10

10

10

10

40

D.1.2

0

2

2

2

2

8

E.1.1

0

100

100

100

0

300

F.1.1

1

1

1

1

1

5

F.1.2

5

5

5

5

5

25

F.1.3

3

3

3

3

3

15

G.1.1

186

186

186

186

186

930

G.1.2

12

12

12

12

12

60

G.1.3

14

14

14

14

14

70

H.1.1

1

1

1

1

1

5

H.1.2

1

1

1

1

1

5

H.1.3

0

1

1

1

0

3

I.1.1

6

6

6

6

6

30

I.1.2

100

100

100

100

100

500

Celkem

329

442

442

442

341

1 996

147


SEZNAM PŘÍLOH 1.

Popisy aktivit

2.

Rozpočet IPRM

3.

Finanční analýza

4.

Vyjádření k souladu IPRM Centrum s platným Územním plánem

5.

Seznam partnerů (ŘS, ŘV a PS)

6.

Jednací řád Řídicího výboru

7.

Zápisy z ŘS/ŘV, PS a veřejných projednání (+ prezenční listiny + fotodokumentace)

8.

Mapa vymezeného území (+ seznam ulic)

148

Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem

Recommend Documents