INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY Výchozí situace: - suburbanizace – roste poptávka po dopravě přes hranice města / regionu - nekoordinované jízdní řády – bez (garantované) návaznosti spojů - souběžné vedení spojů / druhů dopravy ⇒ duplicitní financování - nekvalitní přestupní zastávky - tarifní bariéry – při přestupech nutno zakupovat novou jízdenku - odlišné přepravní podmínky – zejména při přepravě kočárků, jízdních kol, lyží - nízká informovanost a propagace ⇒ hromadná doprava neplní funkci kvalitní alternativy vůči IAD (především na rozhraních mezi územními celky nebo působnostmi dopravců) a je často nehospodárná ⇒ konkurenceschopnost IAD roste ⇒ ztrátovost MHD se dále prohlubuje atd. (vzniká začarovaný kruh)
INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM (IDS) = propojení všech dostupných druhů městské a regionální dopravy do jednoho systému Integrace = propojení, spojení, provázání (spolupráce, odstranění bariér) Segregace = (opak integrace) = oddělení INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM ZNAMENÁ: - propojení městské a příměstské dopravy - propojení autobusů, trolejbusů, tramvají, železnice, metra… - poskytování služeb pro cestujícího „z jednoho odlitku“ - zvýšení atraktivity hromadné dopravy při současném zvýšení hospodárnosti - spolupráci koordinátora, dopravců a dalších institucí – už ne „proti sobě nebo vedle sebe, ale společně“ - rovný a nediskriminující přístup dopravců na dopravní trh - výsledek celku je více než jen pouhý součet jeho součástí = synergický efekt
VZNIK INTEGROVANÝCH DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ - v západní Evropě, především Německo, Švýcarsko, Rakousko – jako reakce na nekontrolovatelný nárůst automobilismu 1965 – vznik prvního IDS: Hamburk (HVV - Hamburger Verkehrsverbund) 1972 – Mnichov (MVV - Münchner Verkehrs- und Tarifverbund) 1977 – Stuttgart (VVS - Verkehrsverbund Stuttgart) 1990 – Curych (ZVV - Zürcher Verkehrsverbund) 1994 – Karlsruhe (KVV - Karlsruher Verkehrsverbund) 1998 – Drážďany (VVO - Verkehrsverbund Oberelbe) 1999 – Berlín (VBB - Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg) - všechny IDS zaznamenaly nárůst cestujících i tržeb, posílení role hromadné dopravy, pozitivní změny v modal-splitu a pokles rizika pro dopravce
INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY V ČESKÉ REPUBLICE - na našem území první integrace v roce 1983 – Zlín (uznávání jízdenek MHD na železniční trati Zlín – Otrokovice) 1994 – Praha (PID - Pražská integrovaná doprava) 1997 – Ostrava (ODIS - Ostravský dopravní integrovaný systém, dnes Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje) 2004 – Brno (IDS JMK - Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje)
- v současné době vývoj IDS v ČR velmi různorodý, bez jasné koncepce
PŘÍNOSY INTEGRACE PRO VELKÁ MĚSTA (centra IDS) - zlepšení městské dopravy v okrajových částech města (nová rychlá spojení železnicí do centra, zkrácení intervalů, obsluha nových lokalit) - úspora výkonů na některých okrajových městských linkách - zlepšení dopravy do okolí města (turistika, rekreace) - snížení nároků na rozsah dopravních ploch (využití obratišť a zastávkových prostorů městských linek i linkami příměstskými) - snížení počtu přijíždějících automobilů z příměstské oblasti PŘÍNOSY INTEGRACE PRO MĚSTA A OBCE V REGIONU - zlepšení dopravní obslužnosti do center aglomerace („spojení se světem“) - zlepšení dopravní obslužnosti na místní úrovni - zlepšení života na venkově (snížení nezaměstnanosti obyvatel, růst turistického ruchu, spojení do divadel, kin…) - růst cen pozemků v oblastech s kvalitní hromadnou dopravou
INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ – REALIZACE IDS 1. PROVOZNÍ - časová a prostorová integrace: taktový grafikon, koordinace jízdních řádů, garantování návazností, úprava vedení linek, koncentrace nabídky spojů (metrobusy)… 2. STAVEBNÍ - novostavba nebo modernizace přestupních uzlů, společné užívání zastávek, záchytná parkoviště P+R, B+R, K+R 3. TECHNICKÁ - společné užívání tratí nebo zařízení: preferenční opatření, koordinační dispečink, informace v reálném čase, vlakotramvaje a další vícesystémová vozidla 4. ORGANIZAČNÍ - založení koordinátora IDS, společné tarifní a přepravní podmínky, stanovení zásad a koncepce IDS, jednotné standardy kvality, jednotný prodej jízdenek, komplexní informace, společný marketing včetně jednotného nátěru vozidel a jednotného vzhledu informačních materiálů
PŘÍKLADY INTEGRAČNÍCH OPATŘENÍ PROVOZNÍ INTEGRACE – koncentrace nabídky spojů (metrobusy) - cílem je zjednodušit, zatraktivnit a zefektivnit autobusovou síť - hlavním kritériem pro cestujícího je krátký interval - akceptuje při kratším intervalu i delší docházkovou vzdálenost ⇒ posílení vytížených linek (zkrácení intervalu), redukce méně využívaných linek - v Hamburku po tříleté přípravě realizováno od roku 2001, v Berlíně a Mnichově po roční přípravě od roku 2004 Kritéria pro metropolitní autobusové linky (metrobusy): - obsluhují trasy s celodenně a celotýdenně silnou poptávkou - mají krátký interval, a to i v mimošpičkových obdobích (v pracovní den max. 10 minut, o víkendu a večer 15-20 min.) - zajišťují přímá tangenciální nebo radiální spojení, příp. jsou to napaječe
- mají přímé vedení tras, bez zajížděk - metrobusy nemají varianty trasy, ve výjimečných případech mohou být spoje ukončeny v části trasy (bez rozvětvení) - vznikají z jedné nebo více stávajících linek nebo i jako nová spojení - jezdí zpravidla v kloubových vozech - mají důslednou preferenci - mají na zastávkách informace o odjezdu v reálném čase - využívají synergického efektu krátkého intervalu a atraktivních přímých spojení - jsou nadřazeny ostatním autobusovým linkám, tvoří samostatný druh dopravy – přinášejí tedy určitou hierarchizaci autobusové sítě Výsledek přestavby autobusové sítě: - zvýšení počtu cestujících (především na tangenciálních linkách – až o 130 %), zpřehlednění sítě, snížení nákladů (Mnichov, Berlín), zefektivnění provozu
Příklad vývoje tras pražských páteřních linek 177 a 195
PŘÍKLAD TECHNICKÉ INTEGRACE – Vlakotramvaje Karlsruhe („Regio-Tram“, „Regionalstadtbahn“, „tram-train“) - dvousystémové vozidlo, které umožňuje používat jak železniční trať (v regionu), tak tramvajovou trať (ve městě) ⇒ přímé atraktivní spojení region - město - vlakotramvaje byly jako první budovány od začátku 90. let ve městě Karlsruhe - systém si získal velmi rychle obrovský nárůst cestujících (v průměru 100 %, některé tratě až 1000 %) a rozvíjí se úspěšně dále - dochází i k obnově zrušených tratí nebo elektrifikaci tratí - úspěch tkví v pohodlném a častém spojení, atraktivním tarifu a návazným autobusovým linkám
PŘÍKLAD ORGANIZAČNÍ INTEGRACE – koordinátor IDS
Kontakt:
[email protected], místnost K405 (budova Konvikt) Více informací: ids.zastavka.net
