Instinct Quarterly. Červen Obsah

Instinct Quarterly Červen 2013

Obsah 2

Kauza nerealizovaných kurzových rozdílů

4

Francie a Německo

6

Ručení z titulu DPH

7

Oprava DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení

8

Nižší daně nelákají firmy ke změně sídla

9

Pojišťovnictví a DPH

10

Daňové trendy v EU

13

Grant Thornton dal šanci dětem z dětských domovů

14

Daňový kalendář

Kauza nerealizovaných kurzových rozdílů Potvrzující rozsudek

Dne 25. ledna 2013 byl vydán rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 56/2012 o zamítnutí kasační stížnosti, kterou podalo Odvolací finanční ředitelství (právní nástupce Finančního ředitelství pro hl. město Prahu) proti rozsudku č. j. 9 Ca 167/2009 – 69 ze dne 16. května 2012. Tento rozsudek se vrací ke sporu, který vedou totožné strany a který byl předmětem rozsudku č. j. 5 Afs 45/2011-94 ze dne 19. dubna 2012, tzv. „přelomového“ rozsudku ve věci zdanění nerealizovaných kurzových rozdílů (nyní však za jiné zdaňovací období).

V původním rozsudku daňový poplatník argumentoval, že zachycení nerealizovaných kurzových rozdílů ve výnosech dle vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví, je nesprávné a že by nerealizované kurzové rozdíly tedy neměly být účtovány do výnosů, a tudíž ani zdaněny. Nejvyšší správní soud sice argument daňového poplatníka neuznal, ale konstatoval, že „v případě pouhého ocenění závazku (pohledávek) v cizí měně ke konci roku (k rozvahovému dni) stanoveným přepočtem kurzu ČNB nedochází k žádnému nakládání s majetkem, k žádnému toku finančních prostředků, ať již v české nebo cizí měně. Změna kurzu sama o sobě neznamená, že by stěžovatel dosáhl v předmětném zdaňovacím období příjmu v podobě úspory, tj. že by vynaložil menší množství korun na splacení závazku. Z ekonomického i právního hlediska nemá zdaňování kurzových

rozdílů před okamžikem jejich vlastní realizace žádné opodstatnění, jedná se pouze o „příjem“ fiktivní. Nerealizované kurzové rozdíly vyjadřují tedy stav, který dosud nenastal, a je pouze simulován pro potřeby účetnictví, a to za účelem vykázání výše závazku v české měně; nelze zde proto hovořit o dosažení zisku nebo ztráty k rozvahovému dni, neboť k tomuto momentu nedochází k vlastní směně peněz, která jediná může vést k realizaci zisku, případně ztráty. Ziskem může být pouze zhodnocení koruny vůči zahraniční měně doprovázené fyzickým tokem peněz, které je ovšem jasné až k datu uskutečnění operace (splátky, na kterou bylo vynaloženo méně českých korun)“. Správní praxe K výše uvedenému rozsudku zaujala stanovisko jak Národní účetní rada, která některé závěry soudu kritizovala, tak Generální finanční ředitelství, které se vyjádřilo následovně:

© 2013 Grant Thornton Czech Republic All rights reserved. Czech member firm of Grant Thornton International Ltd

2

„Dne 19. 4. 2012 byl pátým senátem Nejvyššího správního soudu vydán rozsudek sp. zn. 5 Afs 45/2011-94 ve věci zdaňování kursových rozdílů. V současné době vnímá Generální finanční ředitelství zmíněný judikát jako rozhodnutí v konkrétní kauze, který pro svoji ojedinělost nemá povahu ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu. Generální finanční ředitelství po jeho analýzách neshledalo žádné relevantní důvody k odchýlení se od dosavadní praxe, a proto zůstanou ze strany daňové správy doposud zastávané aplikační postupy ohledně zdaňování kursových rozdílů zachovány.“

Samotná změna účetní metody nemůže ve svém důsledku, tj. pouhým účetním vytvořením hospodářského výsledku, určit ke zdanění „příjem“, který jím podle zákona o daních z příjmů svou povahou není, a dokonce za něj ani považován od samého počátku (tj. od roku 1993) nebyl.

Definice zdanitelného příjmu Generální finanční ředitelství tedy odmítlo zavést původní rozsudek do správní praxe, protože jej považovalo za ojedinělý. Nyní však byla tvrzení soudu z původního rozsudku opět potvrzena a Nejvyšší správní soud dodal, že „podle ust. § 18 odst. 1 zákona o daních z příjmů předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak. Samotnou změnu kurzu pod vymezení tohoto zákonného ustanovení nelze podřadit, zákon ani za pomoci legislativní techniky nestanoví, např. že za příjem, který má být předmětem daně, se považuje také např. rozdíl, který vznikne pouze v důsledku změny kurzu k rozvahovému dni.

Je třeba rozlišovat mezi „kurzovými rozdíly“ vzniklými pouhým přepočtem (nerealizované kurzové rozdíly) a skutečnými „kurzovými zisky“, resp. ztrátami (realizované kurzové rozdíly). Nerealizované kurzové rozdíly nepředstavují zdanitelný příjem, neboť vznikají pouze na základě přepočtu a nemají žádný relevantní základ v nakládání s majetkem (operativní činnosti podnikatelského subjektu), nemají žádný vliv a dopad na hospodářskou produktivitu, resp. výsledek hospodaření. Jedná se de facto pouze o virtuální zisky (nebo ztráty).“

Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku tedy podává definici zdanitelného příjmu, resp. co zdanitelným příjmem není. K novému potvrzujícímu rozsudku se Generální finanční ředitelství doposud nevyjádřilo, ale je jisté, že nyní již nemůže argumentovat ojedinělostí závěrů Nejvyššího správního soudu. Z praktického hlediska doporučujeme našim klientům vyčkat, zda Generální finanční ředitelství zaujme jasné stanovisko k ustálené soudní interpretaci zdanitelných příjmů a doplní, případně změní své dřívější vyjádření. Lze konstatovat, že pokud se daňové subjekty budou do té doby držet dosavadní správní praxe, neměla by jim hrozit žádná sankce ze strany finančních orgánů. Daňovým subjektům, které by se naopak chtěly vydat cestou interpretace Nejvyššího správního soudu, budeme rádi nápomocni při analýze situace a zastupování v případném sporu jak s finančními orgány, tak před soudem.

Pro více informací kontaktujte: Mgr. Zuzanu Důjkovou T +420 296 152 111 E [email protected]


3

Francie a Německo Vzdalující se světy v názorech na budoucnost eurozóny

9. květen bývá nazýván Dnem Evropy. Je to připomínka 9. května 1950, kdy francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman vystoupil s projevem nastiňujícím myšlenku mírové spolupráce v Evropě. Při této příležitosti poradenská společnost Grant Thornton představila svou studii vycházející z dat pravidelného výzkumu International Business Report (IBR). Vyplývá z ní, že se názory dvou největších ekonomik eurozóny – Francie a Německo – na budoucnost tohoto bloku se stále vzdalují. Znovu tak vyvstávají obavy z toho, že nedostatek jasné vize ohledně dalšího vývoje eurozóny může dále zvyšovat ekonomickou nejistotu a nakonec utnout případný ekonomický růst. Data IBR ukazují, že německá ekonomika, v níž se výzvy německé kancléřky Angely Merkelové k užší evropské spolupráci setkávají s kladnou odezvou, je v porovnání s francouzskou vůči budoucí integraci mnohem otevřenější. Zatímco 61 % německých podniků podporuje pevnější evropskou politickou integraci a 76 % z nich volá po intenzivnější ekonomické spolupráci, stejné požadavky ve Francii podporuje jen 35 %, respektive 69 % podniků.

V rámci výzkumu zazněla rovněž otázka, jak podniky v této chvíli hodnotí členství své země v eurozóně. I zde se nůžky mezi oběma zeměmi rozevírají. Zatímco podpora eura ze strany firem v Německu meziročně stoupla ze 78 % na 86 %, ve Francii poklesla ze 71 % na pouhých 64 %. Navíc každý pátý francouzský podnikatel (20 %) uvedl, že přistoupení země k euru byla chyba, což představuje nejvyšší podíl těchto odpovědí v rámci celé eurozóny; v Německu takto odpovědělo jen 7 % tázaných. Největší státy v EU se neshodnou Procento podpory strategie EU

Jan Kincl, partner společnosti Grant Thornton Advisory k výsledkům průzkumu uvedl: „Diskuse týkající se případného přistoupení České republiky k eurozóně dostala se změnou v prezidentském křesle nový impuls. Informace o rozdílech ve směřování Německa a Francie a nejistotě, která je s tím spojená, nicméně poskytují nové argumenty odpůrcům eura.


4

Pro další směrování České republiky proto bude klíčové, zda, jak a kdy se političtí vůdci dvou nejsilnějších evropských ekonomik dokážou dohodnout a najít společnou řeč.“ Paul Raleigh, který v Grant Thornton vede business development, situaci komentoval slovy: „Francie a Německo byly historicky motorem evropských integračních snah – od vytvoření jednotného trhu až po zavedení společné měny. Bohužel dnes, v den, kdy si připomínáme výročí prohlášení, které stálo na počátku cesty k vytvoření Evropské unie, vidíme, že se názory dvou největších ekonomik eurozóny stále více rozcházejí. Podniky se obávají nedostatku jasné vize. Celý region prochází zřejmě nejnáročnějším obdobím od založení EU a výsledky italských voleb nebo záchrana Kypru ukazují, že konec krize je v nedohlednu. Potřebujeme silné a jednotné vedení, které by ukončilo pokračující nejistotu a podnítilo ekonomické lídry k investicím, které přinášejí pracovní místa a růst.“ Zatímco Německo letos směřuje k rozpočtovému přebytku, Francie zřejmě nesplní cíl nepřekročit 3 % hranici schodku. Ekonomičtí lídři v obou zemích mají pochopitelně rozdílné názory na řešení současné situace. Zatímco 60 % francouzských podniků podporuje myšlenku takzvaných eurobondů, v Německu je to jen přibližně polovina - 32 % podniků.

Paul Raileigh k tomu dodává: „Otázka eurobondů je jakýmsi barometrem důvěry ekonomických lídrů ve schopnost vlastní ekonomiky vypořádat se s dluhem. Celková výše veřejného dluhu není v těchto dvou ekonomikách příliš rozdílná, ale německá ekonomická komunita je prostě jasně sebevědomější, než ta francouzská.“ Názorová odlišnosti mezi Francií a Německem Procento podpory vstupu do eurozóny

Podniky mimo eurozónu jsou k budoucí evropské integraci ještě skeptičtější, znovu vyvstávají obavy před možnou „dvourychlostní Evropou“. Mimo eurozónu podporuje pevnější evropskou politickou integraci 14 % podniků, intenzivnější ekonomickou spolupráci pak 32 % podniků. Například ve Velké Británii je tato podpora ale ještě nižší – 6 %, respektive 20 %. Celých 29 % podniků mimo eurozónu nechce žádnou další integraci (v eurozóně je to jen 9 % podniků). Přitažlivost EU se obecně snižuje: zatímco před rokem uvedlo 62 % podniků z evropských zemí stojících mimo EU, že další integrace by byla prospěšná, dnes si to myslí jen 51 % z nich.

Pro více informací kontaktujte: Ing. Jana Kincla, Ph.D., Partner T +420 224 813 299 E [email protected]


5

Ručení z titulu DPH V rámci boje s daňovými úniky zavedl stát od 01.04.2011 do zákona o DPH institut ručení za nezaplacenou daň. Tento institut vychází z obecné úpravy ručení dle § 171 a následujících daňového řádu, který stanoví, že nedoplatek je povinen uhradit také ručitel, pokud mu zákon povinnost ručení ukládá a správce daně mu ve výzvě sdělí stanovenou daň a vyzve jej k její úhradě. Je třeba podotknout, že stát přenáší svojí odpovědnost za řádný výběr daní na podnikatel-ské subjekty, kterým tato praxe bude přinášet komplikace v podobě nutnosti sledovat databázi plátců, zohledňovat možnost vzniku ručení v obchodních smlouvách

a podobně. V této souvislosti podal advokát Ondřej Lichnovský stížnost na Českou republiku k Evropské komisi pro porušení evropského práva, které vyžaduje ručení pouze v případech, kdy příjemce ručení mohl mít předem podezření, že jeho obchodní partner je podvodník. Původní ustanovení ukládalo povinnost ručení v případech, kdy příjemce zdanitelného plnění věděl či vědět měl a mohl, že (I) • daň nebude úmyslně zaplacena nebo • poskytovatel plnění se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit nebo • dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody a dále také v případech, kdy se úplata za zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění odlišuje od obvyklé ceny (II). Novela zákona o DPH od 01.01.2013 ručení rozšířila na případy, kdy je úplata za zdanitelné plnění poskytnuta na účet vedený mimo tuzemsko (III).

Od 01.01.2013 je ručitelem také příjemce zdanitelného plnění, který úplatu za toto plnění uhradí na účet poskytovatele plnění, který není zveřejněn na webu české finanční správy (IV) a nebo pokud je transakce uzavřena s nespolehlivým plátcem dle § 106a zákona o DPH (V). Informace o zveřejněných účtech poskytovatele plnění, případně o tom, že se jedná o nespolehlivého plátce, jsou uvedeny v databázi plátců DPH, viz http://adisreg.mfcr.cz/cgibin/adis/idph/int_dp_prij.cgi?ZPR AC=FDPHI1&poc_dic=2 . Ve většině případů leží důkazní břemeno v daňovém řízení na poplatníkovi. Podle našeho názoru v případech uvedených v bodě I však bude ležet důkazní břemeno na správci daně, a to v souladu se zásadou „affirmanti incumbit probatio“ neboli „kdo tvrdí, ten dokazuje“. Pokud bude správce daně ve výzvě ručiteli tvrdit, že byly naplněny podmínky pro ručení dle bodu I, bude podle našeho názoru muset prokázat, že se tak stalo. Pokud jde o ručení z titulu úhrady na účet vedený u zahraniční banky, z dikce zákona vyplývá, že ke vzniku ručení stačí i jen částečná úhrada na zahraniční účet poskytovatele plnění.


6

GFŘ ve své informaci uvádí, že platbu na zahraniční účet je třeba považovat za rizikovou situaci nemalého významu. Zjevně není brána v úvahu možnost, kdy poskytovatelem plnění je zahraniční subjekt, který je pouze registrován k české DPH (VAT only), případně má v ČR provozovnu pro účely DPH. Ke vzniku ručení z titulu úhrady na nezveřejněný účet vydalo GFŘ informaci, že správci daně nebudou vyzývat k úhradě nedoplatku ručitele z tohoto titulu do 30.09.2013. Zde je nutné připomenout, že vzniku ručení nezabrání zveřejnění účtu u zahraniční banky. Problém bude tento institut přinášet faktoringovým společnostem a obecně všem subjektům, které budou hradit pohledávku, která byla postoupena, a to na jiný účet, než je účet původního poskytovatele plnění. Dalším titulem pro vznik ručení je účast na obchodních transakcích se subjektem, který je zveřejněn na webu Finanční správy jako nespolehlivý plátce. GFŘ uveřejnilo informaci, ve které specifikuje situace, za kterých dojde ke vzniku statusu nespolehlivého plátce (doměření DPH dle pomůcek v částce přesahující 500 tisíc korun, neuhrazení zajišťovacího příkazu vydaného správcem daně z důvodu zapojení do podvodných obchodů nebo evidování nedoplatku na dani přesahujícího 10 milionů korun po dobu alespoň 3 měsíců).

Finanční správa připravila technické řešení umožňující online přístup k informaci o nespolehlivých plátcích a zveřejněných účtech. Informace k této aplikaci jsou na webové adrese http://epodpora.mfcr.cz/331218.html . Jako určitou - byť problematickou prevenci vzniku ručení lze využít institut zajištění daně dle § 109a zákona o DPH. Pokud příjemce zdanitelného plnění předtím, než byl vyzván jako ručitel, uhradí daň z přijatého plnění na depozitní účet poskytovatele plnění, nedostane se u této transakce do pozice ručitele. Zde je třeba připomenout obchodněprávní souvislosti, kdy - pokud takováto možnost nebude sjednána ve smlouvě - má příjemce závazek vůči dodavateli ve výši 100 % fakturovaného plnění, třebaže daň odvedl za poskytovatele správci daně.

Oprava DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení Změna názoru GFŘ Generální finanční ředitelství vydalo dodatek k informaci z 22.07.2011 týkající se aplikace § 44 zákona o DPH ohledně opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. GFŘ v aktuálním dodatku uvádí, že opravu výše daně lze provést pouze u pohledávek, u nichž datum zdanitelného plnění nastalo po 01.04.2011. Podléhalo-li tedy původní zdanitelné plnění zákonu o DPH ve znění před účinností novely, tj. ve znění účinném do 31.03.2011, nelze u tohoto plnění opravu výše daně podle § 44 ZDPH ve znění účinném od 01.04.2011 provést.

Doporučujeme proto, abyste na výše uvedené situace, jež vedou ke vzniku ručení, pamatovali při uzavírání obchodních smluv. Dle posledních informací připravuje vláda novelu zákona o DPH, kdy by ručení z titulu úhrady na nezveřejněný účet bylo vyžadováno jen v případech faktur nad určitý limit (navrhováno je 700 tisíc Kč). Pro více informací kontaktujte: Ing. Ondřeje Štědrého, daňového poradce T +420 296 152 111 E [email protected]


7

Nižší daně nelákají firmy ke změně sídla 67 % firem by se nepřestěhovalo do jiné země za nižšími daněmi

Nižší daňovou sazbu s méně výjimkami podporuje nadpoloviční většina firem, i kdyby nakonec byly jejich daňové odvody vyšší. Ve velké Británii vyvolaly ostře sledované případy společností Amazon, Google nebo Starbucks veřejnou diskusi o tom, co je a co není při optimalizaci daní ještě akceptovatelné. S ohledem na závěry zasedání Evropské rady z 22. května v Bruselu je navíc jasné, že dříve nebo později bude zavedena nová legislativa, která bude placení daní v Evropské unii nějakým způsobem regulovat. Proto se právě na otázku daní zaměřil poslední výzkum Grant Thornton International Business Report (IBR).

O placení daní v zahraničí nejčastěji uvažují firmy ze zemí ASEAN a BRIC Celosvětové šetření mezi více než 3 400 byznysmeny mimo jiné ukázalo, že 67 % firem by se nepřestěhovalo do jiného státu, i kdyby zde nově platilo nižší daně. V Evropě je toto číslo ještě vyšší – o stěhování by neuvažovalo 78 % firem v Evropské unii a 79 % firem z eurozóny. Naopak stěhování za nižšími daněmi jsou nejvíce nakloněny firmy v jihovýchodní Asii (v rámci zemí ASEAN vyloučilo možnost změny daňového domicilu jen 57 % firem) a v rozvíjejících se ekonomikách BRIC (zde stěhování za nižšími daněmi vyloučilo 59 % firem). Ke stěhování firem za nižšími daněmi se ze sledovaných zemí nejpozitivněji staví ekonomiky Ruska (tuto možnost vylučuje jen 23 % firem), Indie (29 %), Tchajwanu (33 %), Řecka (34 %), Botswany (38 %) a Norska (50 %).

Raději nižší daně bez výjimek, i kdyby to znamenalo vyšší odvody Více než dvě třetiny byznysmenů (68 %) by uvítaly snížení firemních daní v zemi, ve které působí. A to i v případě, že by to nakonec znamenalo zrušení daňových výjimek, které využívají, a tím i zvýšení daňových odvodů. Z pochopitelných důvodů má tento krok nejnižší podporu v Evropě, která se potýká s recesí, a kde jsou proto daňové náklady v centru pozornosti firem (v EU i eurozóně by jej uvítalo jen 59 % byznysmenů), naopak nejvíce podporován by takový krok byl v zemích ASEAN (84 %) a Latinské Americe (80 %). „Pokud namísto daňových úlev přijde stát s nižší daňovou sazbou s minimem nebo dokonce žádnými výjimkami, přinese to firmám výhodu jednoduchého výpočtu daně. Problém spočívá v tom, že jakmile jednou zavedete


8

daňovou výjimku, je velice obtížné ji zase zrušit - především v těch ekonomikách, které se potýkají s poklesem hospodářství a které využívají daňové výjimky ke stimulaci některých sektorů ekonomiky,“ komentuje Francesca Lagerberg, která ve společnosti Grant Thornton celosvětově odpovídá za oblast daňového poradenství. „Firmy navíc mohou na základě existujících daňových výjimek učinit důležitá rozhodnutí. Když pak tyto pobídky skončí, mohou se najednou rozhodnutí firem ukázat jako špatná. Podnikání svědčí stálé prostředí, a proto je jakékoliv změny nutné provádět postupně, avizovat je dlouho dopředu a jasně je vysvětlovat,“ dodává Francesca Lagerberg. „Bohužel, právě na příkladu České republiky vidíme, jak neprůhledné daňové prostředí plné výjimek firmy odrazuje,“ dodává Gabriela Magsumová, vedoucí oddělení daňového poradenství IB Grant Thornton. „Přestože má Česká republika v podstatě rovnou firemní daň (podobně jako Slovensko), množství výjimek činí systém natolik nepřehledným, že tuto výhodu často nedokážeme investorům efektivně prodat.“

Pojišťovnictví a DPH Zúžení aplikace osvobození od 01.01.2013

Na základě novely zákona o DPH (č. 502/2012 Sb.) došlo s účinností od 01.01.2013 k úpravě textu § 55 zákona o DPH týkajícího se pojišťovacích činností. Cílem novelizace bylo uvést zmiňovaný zákon do souladu s textem Směrnice Rady 2006/112/ES a judikaturou Soudního dvora EU. Ve stručnosti se dá říci, že se ve srovnání se stavem do konce roku 2012 zúžil okruh osvobozených činností. Z okruhu osvobozených činností tak vypadla především činnost samostatných likvidátorů. Zákon již není navázán na text zákona o pojišťovnictví (č. 277/2009 Sb.). Generální finanční ředitelství ve své informaci ze dne 14. 05.2013 upozorňuje, že činnosti osvobozené v § 55 zákona o DPH je vždy nutno posuzovat z pohledu zákona o DPH a judikatury Soudního dvora EU. Pojištění Poskytováním pojištění se rozumí poskytování služeb takového charakteru, kdy se pojistitel na základě předchozí úhrady pojistného zavazuje zajistit pojištěnému v případě, že nastane riziko kryté pojištěním, plnění dohodnuté při uzavření smlouvy. Plnění nemusí nutně spočívat v zaplacení peněžní částky, ale může mít i formu asistenční činnosti nebo věcného plnění. Není také rozhodující, kdo je v pozici poskytovatele pojištění, tj. pojištění může poskytovat i jiný subjekt nežli pojišťovna. Zajištění Zajišťovací činnosti jsou služby spočívající v tom, že za úplatu a v mezích stanovených zajišťovací smlouvou cesionář (retrocesionář) převezme závazky, které cedentovi (retrocedentovi) vznikly ze závazků z jím uzavřených pojistných (zajišťovacích) smluv.


9

Služby související s pojištěním nebo zajištěním Od daně jsou osvobozeny takové služby poskytované osobami zprostředkovávajícími pojištění nebo zajištění, které jsou pro tyto osoby charakteristické. Podpůrně lze na vymezení okruhu těchto činností použít zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích (č. 38/2004 Sb.), který však v žádném případě nelze vnímat jako prostředek vymezující okruh osob, na které lze osvobození vztáhnout. Generální finanční ředitelství ve své informaci také upozorňuje na aspekty posuzování aplikace DPH při poskytování souborného plnění, jediného nerozdělitelného plnění a na rozdíl mezi plněním hlavním a vedlejším a dvěma samostatnými plněními a též na možnost aplikace § 36 odst. 11 zákona o DPH při přefakturaci. Informace Generálního finančního ředitelství dále uvádí typické činnosti z této oblasti a příklad aplikace DPH za takové situace. Pokud se výše uvedené zúžení aplikace osvobození od DPH dotkne Vašeho podnikání, rádi Vám pomůžeme při řešení konkrétních dopadů.

Daňové trendy v EU Kde se v EU platí nejnižší daně

Eurostat, statistický úřad EU, vydal ve spolupráci s Generálním ředitelstvím EU pro daně a celní unii přehled daňových systémů 29 sledovaných zemí (EU, Island, Norsko). Zpráva obsahuje jednak detailní srovnání jednotlivých daňových kategorií v jednotlivých zemích, jednak informuje o trendech ve zdanění a o dopadech změn fiskálních politik v posledních letech. Zpráva je k dispozici zdarma na http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/gen_info/economic_an alysis/tax_structures/index_en.htm . Nůžky celkového daňového zatížení v EU jsou rozevřeny velmi široce: zatímco v roce 2011 činilo v Litvě 26 %, v Bulharsku 27,2 %, v Lotyšsku 27,6 %, v Rumunsku 28,2 %, na Slovensku 28,5 % a v Irsku 28,9 %, na druhé straně v Dánsku dosahovalo 47,7 %, ve Francii 43,9 %, v Itálii 42,5 % a v Rakousku 42 %. Celkovým daňovým zatížením se rozumí procentuální podíl celkové částky daní a povinného veřejnoprávního pojištění na HDP; průměrná hodnota v EU (27) činila za rok 2011 38,8 %. Největší nárůst daňového zatížení vykázaly v posledních letech státy Portugalsko, Rumunsku a Francie, naproti tomu pokles, ačkoliv mírný, byl zaznamenán v Estonsku, Švédsku a Litvě. Největší část daňových příjmů tvoří v EU daň ze mzdy (více než polovina), následují daně ze spotřeby (zhruba třetina) a z kapitálu (zhruba pětina). Nejdražší práce je v Rakousku, Itálii, Belgii a Velké Británii, nejlevnější na Maltě, v Bulharsku a v Portugalsku. Daně ze spotřeby jsou nejvyšší v Dánsku, Švédsku, Lucembursku, Maďarsku a Finsku, zboží s nejnižší daní pořídí spotřebitel ve Španělsku, Řecku, Lotyšsku a Itálii. Daně z kapitálu vykazují největší rozptyl mezi Litvou (5,5 %) a Francií (44,4 %).


10

Daňové příjmy a implicitní daňové sazby podle druhu ekonomické aktivity

EU27** EA17** Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko*** Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie Norsko Island

2000 40,4 40,9 45,1 31,5 33,8 49,4 41,3 31,0 31,3 34,6 34,1 44,2 41,5 30,0 29,7 30,0 39,2 39,8 27,3 39,9 43,0 32,6 31,1 30,2 37,3 34,1 47,2 51,5 36,8 42,6 37,1

Daňové příjmy v % HDP 2010 2011 38,3 38,8 39,0 39,5 43,8 44,1 27,5 27,2 33,5 34,4 47,4 47,7 37,9 38,7 34,1 32,8 28,3 28,9 31,7 32,4 32,1 31,4 42,5 43,9 42,5 42,5 35,6 35,2 27,2 27,6 27,0 26,0 37,5 37,2 37,9 37,0 32,6 33,5 38,8 38,4 41,9 42,0 31,8 32,4 31,5 33,2 26,7 28,2 37,8 37,2 28,1 28,5 42,5 43,4 45,4 44,3 35,4 36,1 42,6 42,5 35,0 35,9

Práce 2000 36,4 38,3 43,6 38,1 41,2 41,0 39,1 37,8 28,7 33,8 30,5 39,4 42,0 21,6 36,7 41,1 29,9 41,4 20,5 35,0 40,1 33,6 22,3 : 37,6 36,3 44,0 46,8 25,9 37,1 :

2010 35,4 37,4 42,7 23,5 38,5 34,6 36,8 36,8 26,2 31,5 32,7 38,1 42,7 26,9 33,1 31,7 31,5 38,4 21,7 37,0 40,5 30,3 24,0 30,0 35,0 32,2 39,0 39,1 25,8 36,3 :

2011 35,8 37,7 42,8 24,6 39,0 34,6 37,1 36,2 28,0 30,9 33,2 38,6 42,3 26,7 32,0 32,0 32,8 38,4 22,7 37,5 40,8 32,2 25,5 31,4 35,2 31,9 39,6 39,4 26,0 36,2 :

Implicitní daňové zatížení*: Spotřeba 2000 2010 2011 20,1 19,7 20,1 19,8 19,3 19,4 21,8 21,2 21,0 18,5 21,4 22,4 18,8 20,8 21,4 33,4 31,3 31,4 19,2 19,7 20,1 19,5 25,4 26,1 25,5 22,3 22,1 16,5 16,4 16,3 15,8 14,7 14,0 21,2 19,4 19,9 18,3 17,4 17,4 12,6 19,0 17,7 18,4 16,9 17,2 18,0 17,6 17,5 23,0 27,1 27,2 27,2 27,5 26,8 15,6 18,7 19,0 23,8 26,9 26,3 22,2 21,3 21,2 17,8 20,5 20,8 18,3 17,6 18,0 17,0 18,1 21,6 23,3 23,6 23,0 21,7 17,7 18,7 28,5 25,1 26,4 26,3 27,9 27,3 19,0 18,3 19,5 31,2 29,1 : 25,6 22,8 22,8

Kapitál 2000 : 29,9 29,5 : 18,7 36,0 27,0 6,4 : : 29,3 40,1 28,1 24,8 12,3 6,8 : 18,5 : 20,0 27,2 20,5 31,1 : 17,3 21,5 38,1 42,7 44,0 42,2 :

2010 : 27,2 28,7 : 16,6 : 19,7 9,8 : : : 39,7 33,0 30,6 7,9 7,1 : 19,9 : 13,0 23,3 18,6 28,4 : 21,9 14,3 28,7 29,2 35,7 41,9 :

2011 : 28,9 30,3 : 17,6 : 22,0 7,9 : : : 44,4 33,6 24,7 9,9 5,5 : 17,3 : 12,9 23,6 18,3 31,6 : 20,5 14,8 27,4 27,0 34,9 41,9 :

* Implicitní daňová sazba (ITR) se vypočítá jako podíl celkových daňových výnosů z každého typu ekonomických příjmů k potenciálnímu základu těchto daní. ** Celkové daňové zatížení v EU (27) a EA (17) se vypočítá jako vážený průměr z HDP v jednotlivých členských státech, při výpočtu implicitní daňové sazby v EA (17) se namísto údajů za chybějící členské státy použijí odhadované hodnoty. *** Předběžně : Data nejsou k dispozici.

Nejvyšší daně z příjmů fyzických osob se v roce 2013 platí ve Švédsku, Dánsku, Belgii, Portugalsku, Španělsku a Nizozemsku, zatímco nejnižší jsou v Bulharsku, Litvě, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Průměrně činí v EU (27) v roce 2013 38,3 % (nárůst oproti 38,1 % v roce 2012). Průměrná sazba daně z příjmů v EU (27) v roce 2013 je 23,5 % (mírný růst oproti roku 2012), nejvyšší je ve Francii, na Maltě a v Belgii, nejnižší se platí v Bulharsku a na Kypru a dále také v Irsku. Základní sazba DPH v EU (27) činila v roce 2013 v průměru 21,3 % a zaznamenala tak oproti roku 2012 mírný růst. V roce 2013 zvýšilo sazby DPH oproti roku předcházejícímu celkem šest členských států, pouze Lotyšsko se vydalo opačným směrem. Základní sazba DPH byla nejnižší v Lucembursku, na Kypru a na Maltě, nejvyšší DPH se platí v Maďarsku, Dánsku a Švédsku.


11

Sazby daní z příjmů pro horní pásma a základní sazby DPH v %

EU27* EA17* Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie Norsko Island

Daň z příjmů fyzických osob 2000 2012 2013** 44,8 38,1 38,7 47,1 43,1 44,3 60,6 53,7 53,7 40,0 10,0 10,0 32,0 15,0 22,0 62,9 55,4 55,6 53,8 47,5 47,5 26,0 21,0 21,0 44,0 41,0 41,0 45,0 49,0 46,0 48,0 52,0 52,0 59,0 46,8 50,2 45,9 47,3 43,0 40,0 38,5 38,5 25,0 25,0 24,0 33,0 15,0 15,0 47,2 41,3 43,6 44,0 20,3 16,0 35,0 35,0 35,0 60,0 52,0 52,0 50,0 50,0 50,0 40,0 32,0 32,0 40,0 49,0 53,0 40,0 16,0 16,0 50,0 41,0 50,0 42,0 19,0 25,0 54,0 49,0 51,1 51,5 56,6 56,6 40,0 50,0 45,0 47,5 40,0 40,0 : 31,8 31,8

Daň u příjmů právnických osob 2000 2012 2013** 31,9 23,0 23,0 34,4 25,4 25,7 40,2 34,0 34,0 32,5 10,0 10,0 31,0 19,0 19,0 32,0 25,0 25,0 51,6 29,8 29,8 26,0 21,0 21,0 24,0 12,5 12,5 40,0 20,0 26,0 35,0 30,0 30,0 37,8 36,1 36,1 41,3 31,4 27,5 29,0 10,0 10,0 25,0 15,0 15,0 24,0 15,0 15,0 37,5 28,8 29,2 19,6 20,6 20,6 35,0 35,0 35,0 35,0 25,0 25,0 34,0 25,0 25,0 30,0 19,0 19,0 35,2 31,5 31,5 25,0 16,0 16,0 25,0 18,0 17,0 29,0 19,0 23,0 29,0 24,5 24,5 28,0 26,3 22,0 30,0 24,0 23,0 28,0 28,0 28,0 30,0 20,0 20,0

DPH 2000 19,2 18,1 21,0 20,0 22,0 25,0 16,0 18,0 21,0 18,0 16,0 19,6 20,0 10,0 18,0 18,0 15,0 25,0 15,0 17,5 20,0 22,0 17,0 19,0 19,0 23,0 22,0 25,0 17,5 : :

2012 21,0 20,0 21,0 20,0 20,0 25,0 19,0 20,0 23,0 23,0 18,0 19,6 21,0 17,0 22,0 21,0 15,0 27,0 18,0 19,0 20,0 23,0 23,0 24,0 20,0 20,0 23,0 25,0 20,0 : :

2013** 21,3 20,4 21,0 20,0 21,0 25,0 19,0 20,0 23,0 23,0 21,0 19,6 22,0 18,0 21,0 21,0 15,0 27,0 18,0 21,0 20,0 23,0 23,0 24,0 20,0 20,0 24,0 25,0 20,0 : :

* Aritmetický průměr ** Data k 11.03.2013 : Data nejsou k dispozici

Pro více informací kontaktujte: Gabrielu Magsumovou Head of Tax Advisory Services T +420 296 152 111 E [email protected]


12

Grant Thornton dal šanci dětem z dětských domovů Na benefičním večeru „2 roky s DEJME DĚTEM ŠANCI“ partner společnosti Grant Thornton Advisory Jan Kincl předal dar, kterým firma přispěla do soutěže nazvané „Dejme šanci dětem namalovat PF 2014“. Pět vítězů se tak může těšit na nový digitální fotoaparát Sony Cybershot i s paměťovou kartou. Děti z dětských domovů z celé České republiky zaslaly mezi 10. dubnem a 10. květnem více než dvě stě (236) návrhů novoročenek, ze kterých porota, v níž zasedali i zástupci Grant Thornton Advisory, vybrala pět vítězných návrhů. Právě jejich autoři získali věcné ceny. Soutěž je jednou z aktivit neziskové organizace DEJME DĚTEM ŠANCI, která pomáhá dětem a mladým lidem z dětských domovů na jejich cestě k samostatnosti a usnadňuje jim úspěšné začlenění do společnosti.

Činnost organizace je financována zejména díky darům fyzických a právnických osob. „Společnost Grant Thornton Advisory dlouhodobě podporuje projekty mladého umění a projekty, které pomáhají znevýhodněným,“ uvedl Jan Kincl. „Tato soutěž v sobě spojuje oba tyto aspekty, proto jsme při její podpoře neváhali. Jsme přesvědčeni, že ceny pomohou vítězům dále rozvíjet jejich výtvarný talent.“

necháme graficky zpracovat a budeme je nabízet spolupracujícím společnostem jako firemní novoročenky. Jelikož nečerpáme žádné státní dotace ani peníze z ESF, je prodej propagačních předmětů jednou z mála možností samofinancování naší organizace,“ říká ředitelka DEJME DĚTEM ŠANCI.

„Naše organizace pořádá každoročně soutěž pro děti ze spolupracujících dětských domovů. Snažíme se dětem za jejich snahu vždy zajistit zajímavé a motivační ceny. Děkujeme společnosti Grant Thornton Advisory, že nám velice ochotně nabídla podporu mladým výtvarníkům. Práce dětí nepřijde vniveč. Výsledné novoročenky


13

Daňový kalendář Červen pondělí 10. 6.

spotřební daň

• splatnost daně za duben 2013 (mimo spotřební daň z lihu)

pondělí 17. 6.

daň z příjmů

• čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň

čtvrtek 20. 6.

daň z příjmů

• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

pojistné

• podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za květen 2013 a splatnost zálohy na důchodové spoření

pondělí 24. 6.

spotřební daň

• splatnost daně za duben 2013 (pouze spotřební daň z lihu)

úterý 25. 6.

spotřební daň

• daňové přiznání za květen 2013 • daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za květen 2013 (pokud vznikl nárok)

daň z přidané hodnoty

• daňové přiznání a daň za květen • souhrnné hlášení za květen • výpis z evidence za květen

energetické daně

• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za květen 2013


14

Červenec pondělí 1. 7.

daň z příjmů

• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za květen 2013 • podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2012, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám

středa 10. 7.

spotřební daň

• splatnost daně za květen 2013 (mimo spotřební daň z lihu)

pondělí 15. 7.

daň silniční

• záloha na daň za 2. čtvrtletí 2013

pondělí 22. 7.

daň z příjmů

• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

pojistné

• podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za červen 2013 a splatnost zálohy na důchodové spoření

odvod z loterií a jiných podobných her

• podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení zálohy za 2. čtvrtletí 2013

spotřební daň

• splatnost daně za květen 2013 (pouze spotřební daň z lihu) • daňové přiznání za červen 2013 • daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za červen 2013 (pokud vznikl nárok)

daň z přidané hodnoty

• daňové přiznání a daň za 2. čtvrtletí a za červen • souhrnné hlášení za 2. čtvrtletí a za červen • výpis z evidence za 2. čtvrtletí a za červen

energetické daně

• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za červen 2013

daň z příjmů

• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červen 2013

čtvrtek 25. 7.

středa 31. 7.


15

www.grantthornton.cz / www.gti.org © 2013 Grant Thornton Advisory s.r.o., Grant Thornton Valuations, a.s., IB Grant Thornton Audit s.r.o., IB Grant Thornton Consulting s.r.o. All rights reserved. Grant Thornton Advisory s.r.o., Grant Thornton Valuations, a.s., IB Grant Thornton Audit s.r.o. a IB Grant Thornton Consulting s.r.o. jsou členy Grant Thornton International Ltd (Grant Thornton International). Odkazy na Grant Thornton se vztahují na Grant Thornton International nebo jeho členské společnosti. Grant Thornton International a jeho členové netvoří mezinárodní partnerství. Služby jsou poskytovány navzájem nezávislými členskými společnostmi. / Grant Thornton Advisory s.r.o., Grant Thornton Valuations, a.s., IB Grant Thornton Audit s.r.o., IB Grant Thornton Consulting s.r.o. are member firms of Grant Thornton International Ltd (Grant Thornton International). References to Grant Thornton are to Grant Thornton International or its member firms. Grant Thornton International and the member firms are not a worldwide partnership. Services are delivered independently by the member firms.


16

Instinct Quarterly. Červen Obsah

Recommend Documents