Inovační procesy založené na klastrových strukturách

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Tento projekt se koná za podpory Olomouckého kraje

Výstup projektu

Inovační procesy založené na klastrových strukturách Olomouc, Česká Republika

Studie dobré praxe: přenos know-how v oblasti inovačních procesů 2012



Text neprošel jazykovou úpravou. © Olomoucký klastr inovací, družstvo Autor:

Platinn

Olomouc 2012



Obsah Obsah ...................................................................................................................................................... 3 1.

Stručný souhrn ................................................................................................................................ 5

2.

Politicko-‐ekonomická situace západního Švýcarska ........................................................................ 7

3.

Vývoj inovačního systému ve Švýcarsku ....................................................................................... 10 3.1 Opatření na straně nabídky ......................................................................................................... 10 3.2 Opatření na straně poptávky pro menší firmy ............................................................................ 12

4.

Směrem k regionálnímu inovačnímu systému v západním Švýcarsku – studie RIS-‐WS 2005 – 2007 13

5.

Programy Nové regionální politiky v západním Švýcarsku 2008 – 2015 ....................................... 22 5.1 Program Nová regionální politika 2008 – 2011 ........................................................................... 23 5.2

6.

Program Nová regionální politika 2012 – 2015 ..................................................................... 23

Platinn – inovační platforma ......................................................................................................... 26 6.1 Holistické chápání inovací ........................................................................................................... 27 6.2 Nabídka zaměřená na potřeby .................................................................................................... 30 6.3 Blízkost k zákazníkům .................................................................................................................. 33 6.4 Transparentnost .......................................................................................................................... 33 6.5 Struktura řízení ............................................................................................................................ 36

Příloha 1: Náš koncept byznys inovace ................................................................................................. 37

3



Seznam zkratek: CDEP-‐SO CTI KOF KTT MSP NRP OPET RIS-‐WS SDC SECO VaV

Rada ekonomických ministrů Západního Švýcarska Národní komise pro technologie a inovace Švýcarský ekonomický institut / ETHZ Transfer technologii a znalostí Malé a střední podniky Nová regionální politika Federální úřad pro odborné vzdělávání a technologie Regionální inovační strategie v západním Švýcarsku Švýcarská agentura pro rozvoj Státní kancelář pro hospodářské záležitosti Výzkum a vývoj

Seznam obrázků: Obrázek 1: Oblast západního Švýcarska (bez kantonu Bern) Obrázek 2: Švýcarský inovační systém -‐ víceúrovňový rámec Obrázek 3: Čtyři etapy projektu RIS-‐WS (2005 -‐ 2007) Obrázek 4: Inovační výkonnost a dynamika zaměstnanosti v západním Švýcarsku Obrázek 5: Procentuální podíl firem s aktivitami v oblasti transferu technologií a znalostí (KTT) ve Švýcarsku v závislosti na jejich velikosti Obrázek 6: Koncept byznys inovace -‐ byznys inovační strom Obrázek 7: Rámcová analýza potřeb Obrázek 8: Mapa strategických potřeb Obrázek 9: Vývoj regionálních inovačních programů v západním Švýcarsku Obrázek 10: Program „Nová regionální politika“ západního Švýcarska 2012 -‐ 2015 Obrázek 11: Hlavní pilíře činnosti Platinn Obrázek 12: Aktivity transferu znalostí a technologií mezi univerzitami a firmami ve Švýcarsku: Základní fakta, pracovní dokument, KOF/ETH, Prosinec 2005 Obrázek 13: Podíl všech firem v západním Švýcarsku a firem obsloužených Platinn Obrázek 14: Model Platinnu se zaměřením na služby (makro design) Obrázek 15: Počet společností, které využili služby Platinnu, v závislosti na jejich velikosti Obrázek 16: Plánovaný dopad na čtyři směry Obrázek 17: Plánovaný vliv koučování na strategický rozvoj zdrojů Obrázek 18: Ukázka monitorovacího a vykazovacího systému (Systém indikátorů) Obrázek 19: Řídící struktura Platinnu

4

7 11 14 15 16 17 18 19 22 24 26 28 29 31 32 34 34 35 36



1. Stručný souhrn

Předkládaná studie dobré praxe je součástí projektu „Inovační procesy založené na klastrových strukturách“ (dále jen projekt), jehož cílem je přenos know-‐how z regionálního inovačního systému západního Švýcarska do Olomouckého kraje. Projekt je realizován Olomouckým klastrem inovací a švýcarskou společností Platinn za podpory Švýcarské agentury pro rozvoj (SDC) v rámci programu podpory nových členských států Evropské unie. Regionální inovační systém západního Švýcarska zahrnuje sedm kantonů (Bern, Fribourg, Ženeva, Jura, Neuchatel, Valais a Vaud), každý s nezávislou a vysoce autonomní vládou, dohromady čítající kolem 2 milionů obyvatel. V období začínajícím v osmdesátých letech 20. století čelilo západní Švýcarsko ekonomickému poklesu zejména v důsledku úpadku velkých průmyslových podniků, což vedlo k výraznému snižování počtu pracovních míst. Tato situace poukázala na strukturální zranitelnost ekonomického prostředí regionu. Na poklesu se podepsala také skutečnost, že opatření přijatá k zastavení propadu byla jednostranně zaměřená na podporu vývoje technologií taženého vědeckým výzkumem (tzv. technology push1) na rozdíl od nástrojů podporujících stranu poptávky (tzv. market pull). Bylo nutné reagovat na vyhlídky na neustále klesající růst spolu s nevhodným soustředěním se na neúčinná opatření na straně nabídky. Skutečností je, že byznys inovace mohou mít mnoho podob, včetně, ale ne jenom, inovací založených na výzkumu a vývoji (VaV). Pohled do historie spolupráce malých a středních podniků (MSP) v západním Švýcarsku jasně ilustruje tendenci k provádění inovací založených na VaV ve velkých firmách, zatímco menší subjekty byly z velké části z tohoto druhu inovací vynechávány. Byznys inovace mají mezi menšími podniky v západním Švýcarsku obrovský potenciál, ale většina tohoto potenciálu je ve směrech, které nejsou zaměřeny na VaV. Mnoha z těchto firem se nepodaří dosáhnout významného pokroku v jejich inovačních aktivitách kvůli kombinaci celé řady překážek, s jejichž překonáním potřebují pomoci.

1

Termínem „technology push“ se obecně rozumí proces, v rámci něhož se vědecko-‐výzkumná centra zabývají výzkumem nových technologií, pro něž se až ex post hledá vhodné uplatnění na trhu. Protikladem tohoto přístupu je tzv. „market pull“, který znamená vývoj takových technologií, po kterých je zrovna poptávka na trhu. Tecnology push se tedy zaměřuje na stranu nabídky a naopak market pull na stranu poptávky (pozn. překl.).

5



Právě z těchto důvodů zaměřuje společnost Platinn svou činnost na menší podniky, u kterých se obecně předpokládá, že mají nejlepší vyhlídky pro udržení růstu zaměstnanosti -‐ kritického faktoru v regionu. Díky projektu Regionální inovační strategie západního Švýcarska (RIS-‐WS) a několika dalších studií byli političtí činitelé informováni o různých aspektech problému a začali se aktivně zapojovat do vytváření funkčního regionálního inovačního systému. Původ regionálního inovačního systému západního Švýcarska nalezneme v projektu RIS-‐WS (2005 -‐ 2007), který připravil cestu k mezikantonálnímu, tj. regionálnímu systému podporujícímu inovace, jenž se orientuje především na opatření na straně poptávky a řeší specifické požadavky MSP. První programový rámec (NRP 1) byl připraven a implementován v letech 2008 -‐ 2011. Nový programový rámec na období 2012 -‐ 2015 (dále jen NRP 2) je v projednávání se švýcarskými federálními a relevantními kantonálními úřady. Pro období 2012 -‐ 2015 hledají političtí představitelé větší harmonizaci mezi mezikantonálními (tj. regionálními) a čistě kantonálními iniciativami, aby bylo možno lépe těžit z potenciálních synergií a obohatit nabídku služeb pro MSP. V nadcházejícím období také Platinn zahrne do svého portfolia novou službu – vyhledávání možností financování (venture kapitál, seed fondy, banky atd.). Síť kantonálních poboček bude muset rozšířit své kompetence a poskytovat širší škálu opatření na podporu inovací pro své místní klienty. Prostřednictvím těchto strukturálních změn se Platinn stává leaderem v poptávkově orientovaném přístupu k podpoře inovací v západním Švýcarsku. Tato zpráva byla zpracována společností Platinn.

6



2. Politicko-‐ekonomická situace západního Švýcarska

Oblast západního Švýcarska zahrnuje sedm zejména francouzsky mluvících kantonů -‐ Fribourg, Ženeva, Jura, Neuchatel, Valais, Vaud a Bern2. Fribourg, Valais a Bern jsou dvoujazyčné francouzsko-‐německy mluvící kantony. Celkově žije v těchto sedmi kantonech zhruba 2 miliony obyvatel.

Cantons of Western Switzerland

Obrázek 1: Oblast západního Švýcarska (bez kantonu Bern)

Ve švýcarském politickém systému je hluboce zakořeněn tzv. “princip subsidiarity“. V důsledku toho je politická odpovědnost silně decentralizovaná a přechází na města a kantony. Ústřední vládě jsou přirazeny pouze omezené pravomoci. Vlády obvykle nehrály aktivní roli v průmyslové politice. V 80. a 90. letech se oblast západního Švýcarska ocitla v ekonomických potížích kvůli podstatnému snižování počtu pracovních míst ve velkých průmyslových podnicích. Ekonomická a rozhodovací pravomoc byla dislokovaná do německé části Švýcarska, v níž dominuje především oblast Curychu. Tato zkušenost poukázala na zranitelnost základů ekonomického blahobytu a donutila politiky jednat. Zahájili první generaci opatření, která se zaměřila zejména na zvyšování produktivity pomocí podpory 2

Kanton Bern má roli pozorovatele.

7



automatizace (CIM – počítačem integrovaná výroba) a miniaturizace (mikrosystémy). Programy byly zacíleny hlavně na střední a větší podniky. Inovace se v posledních deseti letech staly horkým tématem. Prostřednictvím projektu západního Švýcarska “Regionální inovační strategie“ (RIS-‐WS) se regionální politici aktivně zapojili do procesu vytváření a implementace efektivního systému podpory inovací. Na rozdíl od dříve zmíněných, technologicky zaměřených programů, vycházel vznikající inovační systém z potřeb trhu a zaměřoval se primárně na MSP a start-‐upy. Tato radikální změna byla způsobena hlavně díky studii RIS-‐WS, která ukázala obrovský inovační potenciál u menších podniků. RIS-‐WS odhalila také mnoho omezení a překážek, kterým tyto společnosti čelí. Teprve později, a bez explicitního politického záměru, začaly velké nadnárodní společnosti využívat regionální systém pro vytváření partnerských síti a spolupráce s dynamickým segmentem malých inovačních podniků. Dnes je tato interakce mezi MSP a velkými mezinárodními společnostmi velmi rozšířená v rámci paradigmatu “otevřená inovace“. Vznikají nové formy ekosystémů, které stimulují inovační proces prostřednictvím podpory spolupráce. Regionální struktura průmyslu je nyní dobře vyvážená. V roce 2008 bylo v západním Švýcarsku registrováno 95 podniků s více než 250 zaměstnanci na plný úvazek (FTE). Ovšem většinu ekonomické aktivity tvoří tzv. mikro podniky s méně než 10 zaměstnanci. V porovnání s některými jinými evropskými regiony má západní Švýcarsko silný segment malých a středních podniků -‐ tzv. “Mittelstand“. Tyto firmy poskytují kolem 50% pracovních míst v sekundárním sektoru.

8



70000

57435,2

60000

63588,1 53104,9

39207

50000 40000 30000 20000

13878

10000

2753

0 mikro

malá

531

FTE

95

Počet společnos� střední

velká

Velikost společnos�

Obrázek 2: Struktura průmyslu a zaměstnanosti v západním Švýcarsku (Zdroj: Švýcarský federální statistický úřad, 2008)

9



3. Vývoj inovačního systému ve Švýcarsku

Švýcarsko je prosperující a moderní ekonomikou s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti (2.8%, ke konci září 2011), vysoce kvalifikovanou pracovní silou a HDP na hlavu patří mezi nejvyšší na světě. Švýcarská ekonomika těží ze zpracovatelského průmyslu specializovaného na high-‐tech výrobky, stejně jako z dobře rozvinutého sektoru služeb v čele s finančními službami. Kromě toho je Švýcarsko v různých mezinárodních žebříčcích (např. European Innovation Scoreboard) na špici v inovační výkonnosti. Svou vedoucí pozici si v poslední době potvrzuje také v řebříčku “Innovation Indicator 20113“, který byl zveřejněn 13.10.2011 Nadací Deutsche Telecom a Federací německého průmyslu (BDI): zde se Švýcarsko řadí na první místo v inovační výkonnosti mezi 26 průmyslově vyspělými zeměmi. Podle zprávy OECD (2011) má Švýcarsko vynikající podmínky pro inovace: dobrá makroekonomická situace, politická a právní stabilita, relativně silný finanční systém, výhodný daňový systém, vzdělaná populace se znalostí několika jazyků, pružný trh práce a vysoká životní úroveň, což všechno přispívá k atraktivitě země. Mnoho švýcarských firem inovuje bez realizace VaV. Průzkum KOF institutu (Švýcarský ekonomický institut) z roku 2008 uvádí, že 62% švýcarských průmyslových firem bylo inovativních, ale jenom 43% se podílelo na VaV (Arvanitis et al., 2010). To podtrhuje význam “inovací bez VaV“ a dále skutečnost, že inovace jsou komplexní záležitostí, zahrnující investice a různé zdroje na úrovni jednotlivých podniků a to jak s VaV činností, tak bez ní. Nicméně švýcarský inovační systém má i některé slabší stránky. V porovnání s EU a většinou jejích členských zemí bylo portfolio inovačních nástrojů ve Švýcarsku orientované na opatření na straně nabídky, tj. na instituce, které se zaměřují na vytváření znalostí a nabídky poskytovaných akademickou obcí. Navíc univerzitní profesoři získali téměř monopolní postavení v rámci veřejných poradních orgánů. Naproti tomu dialog mezi průmyslem a tvůrci veřejné politiky byl velmi slabý. OECD jednoznačně doporučilo vyvážit portfolio inovačních nástrojů směrem k posílení opatření zaměřených na poptávku.

3.1 Opatření na straně nabídky Dvě ministerstva švýcarské federální vlády mají na starosti hlavní portfolio národních nástrojů na podporu inovací. Ministerstvo vnitra pokrývá základní výzkum a rámcové programy EU. Aplikovaný výzkum, transfer znalostí a technologií (KTT) a některé start-‐up 3

http://www.telekom-stiftung.de/dtag/cms/content/Telekom-Stiftung/de/1718762

10



aktivity jsou podporovány Národní komisí pro technologie a inovace (CTI). Federální úřad pro odborné vzdělávání a technologie (OPET) má na starosti programy Eureka, Eurostars, IMS a některé další mezinárodní iniciativy. Oba subjekty patří pod Ministerstvo hospodářství. Toto portfolio opatření charakterizuje švýcarský federální inovační systém posledních desetiletí. Proces vytváření a šíření znalostí a technologií je základem tohoto systému zaměřeného na vývoj technologií (tzv. technology-‐push systém). Tradičně tedy ve švýcarském inovačním systému převládaly opatření na straně nabídky.

Obrázek 2: Švýcarský inovační systém -‐ víceúrovňový rámec

Zaměření inovačního systému na stranu nabídky bylo předmětem zkoumání několika studií. V Territorial Reviews of Switzerland (2011) experti z OECD doporučili vytvoření vyváženějšího portfolia opatření a dále doporučili, aby regiony převzaly proaktivní vedení při implementaci na poptávku orientovaných, trhem tažených podpůrných opatření. Mezi doporučeními OECD byly mj, i tato:

Přestože je Švýcarsko v současné době světovou špičkou v oblasti vědy, technologií a inovací; existuje zde znepokojivý trend stagnace. Nevyužitý potenciál existuje zejména v tradičních odvětvích a ve venkovských oblastech: malé firmy s nižší 11



absorpční kapacitou se mohou rozvinout v inovativní podniky a přispět tak k udržitelnému národnímu růstu a vyváženému rozvoji jednotlivých regionů. Federální inovační politika a zejména nástroje CTI velmi dobře uspokojují potřeby vědecky a technologicky zaměřených inovačních aktivit. Společnosti s nižší absorpční kapacitou, inovující bez VaV, nebo zabývající se jinými formami inovací (např. organizační inovace), nejsou předmětem zájmu federální politiky. Lokální MSP by se měly stát cílem regionálních inovačních politik a být podporovány Novou regionální politikou (NPR).

3.2 Opatření na straně poptávky pro menší firmy V posledních letech se federální rámcové podmínky zásadně změnily a otevřely nové možnosti pro inovační systém. Státní kancelář pro hospodářské záležitosti (SECO) postavila švýcarskou regionální politiku na novém základě: v roce 2008 byla vytvořena Nová regionální politika (NRP) s hlavním cílem podpořit strukturální změny v méně rozvinutých oblastech Švýcarska (horské, venkovské a pohraniční regiony). NRP by měla pracovat na zlepšení ekonomického prostředí pro podnikatelské aktivity a jejím cílem je stimulovat inovace, vytvářet přidanou hodnotu a podporovat konkurenceschopnost v regionu. Tímto způsobem NRP přispívá k vytváření a udržení pracovních míst v dotčených regionech a nepřímo také snižování rozdílů mezi regiony. Z tohoto důvodu je nyní inovace vnímána jako motor regionálního rozvoje. S NRP kantony získají nové podněty, společně s financováním, na podporu inovačních iniciativ a hledání nových zdrojů růstu. Tradiční praxe dotování regionálních investic do dlouhodobého hmotného majetku jako jsou budovy a infrastruktura byla nahrazena novou politikou zaměřenou na inovace, podnikavost, vytváření sítí a znalostních společenství. Pod názvem Nová regionální politika (NRP) švýcarská vláda schválila víceletý program zaměřený na potřeby širšího okruhu menších firem. Na rozdíl od předchozích opatření zaměřených na nabídku NRP klade do centra pozornosti problém absorpce nových znalostí firmami a podnikateli a podporuje opatření podporující inovace orientované na poptávku a potřeby trhu. Kantony a regiony byly vyzvány, aby vypracovaly programové návrhy (s výzvami v letech 2007 a 2011) s cílem zajistit odpovědnost za implementaci a monitoring.

12



4. Směrem k regionálnímu inovačnímu systému v západním Švýcarsku – studie RIS-‐WS 2005 – 2007

Západní Švýcarsko bylo průkopníkem a svého druhu “laboratoří“ programu Nová regionální politika. Na začátku roku 2000 si šest kantonů západního Švýcarska uvědomilo nutnost vypracovat regionální inovační strategii pro podporu inovací v širším slova smyslu. Šest členů rady Ředitelstva pro hospodářské záležitosti vydalo prohlášení o podpoře RIS-‐WS. V roce 2004 předložily návrh projektu s cílem vytvořit regionální inovační systém založený na silném propojení s evropskými a národními politikami pro inovace a hospodářský rozvoj. Procesy a metodologie RIS a přímá podpora od partnerů ze zkušených inovativních regionů v Evropě byly považovány za relevantní příspěvky pro usnadnění procesu budování konsensu v západním Švýcarsku. Cílem studie RIS-‐WS bylo vytvoření podkladů pro regionální a tržně orientovanou inovační strategii. Studie byla určena především pro: 1. Politické činitele Ukázala jim vztah mezi inovační výkonností a zaměstnaností. Přesvědčila je o důležitosti regionální, poptávkou tažené inovační politiky. Poskytla jim komplexní a moderní koncepci v oblasti podpory inovací za účelem změny chápání inovací jako lineárního procesu od výzkumu po trh. 2. Hlavní účastníky regionálního inovačního systému Poskytla statistiky o problémech a překážkách, se kterými se firmy potkávají při svém inovačním procesu (kde je poptávka po podpoře?). O konceptech a nápadech pro návrh programu. Navrhuje monitorovací a vykazovací koncept pro realizaci programu. Projekt RIS-‐WS byl realizován v několika etapách. V každé fázi byly zpracovány analytické studie, pořádaly se workshopy a probíhala jednání na mezi výše uvedenými subjekty. To vedlo k rostoucímu konsensu mezi zúčastněnými stranami v rámci přípravy strategie na podporu inovací. Na konci projektu se díky inkluzivnímu a participativnímu přístupu podstatně zjednodušil rozhodovací proces týkající se prvního regionálního programu 2008 – 2011.

13



Obrázek 3: Čtyři etapy projektu RIS-‐WS (2005 -‐ 2007)

V následujících odstavcích jsou shrnuty některé klíčové závěry. Inovace a zaměstnanost: V období let 1995 – 2005 bylo v západním Švýcarsku vytvořeno kolem 33.000 nových pracovních míst v sektorech s vysokou mírou inovací, ale za stejné období zaniklo 59.149 pracovních míst v sektorech s nižší úrovní inovační výkonnosti. Tyto strukturální změny otevřely potenciálně velkou propast v zaměstnanosti, která byla částečně pokryta nezamýšleně, a to vytvářením značného počtu pracovních míst v zdravotnických a vzdělávacích odvětvích.

14



Obrázek 4: Inovační výkonnost a dynamika zaměstnanosti v západním Švýcarsku (Zdroj: RIS-‐WS, 2007)

V roce 1995 byl podíl zaměstnanosti v sektorech s vysokou inovační výkonností v západním Švýcarsku podstatně nižší než celkový švýcarský průměr. Tento deficit byl částečně kompenzován většími strukturálními změnami v ekonomice. Nicméně v letech 2001-‐2005 se proces vyrovnávání negativní bilance zastavil. Transfer technologií a znalostí (KTT): ekonomika západního Švýcarska vykazovala výrazně menší míru spolupráce s vysokými školami, než ekonomiky v ostatních švýcarských regionech. Zejména malé a střední podniky měly problém strategicky využít mechanismy transferu technologií a znalostí.

15



Obrázek 5: Procentuální podíl firem s aktivitami v oblasti transferu technologií a znalostí (KTT) ve Švýcarsku v závislosti na jejich velikosti (Zdroj: Aktivity transferu technologií a znalostí (KTT) mezi univerzitami a firmami ve Švýcarsku: Základní fakta, pracovní dokument, KOF/ETH prosinec 2005)

Chápání byznys inovací: všeobecně přijímaný výklad pojmu “inovace“ představoval zásadní předpoklad pro proces budování konsenzu. Vzhledem k převažujícímu pohledu na inovace jako na lineární proces směřující od vědy k trhu, bylo rozhodnuto, že termín “inovace“ bude nahrazen termínem “byznys inovace“. Tím byl podtržen obchodní rozměr inovací a vytvořil se jasný rozdíl mezi “vynálezem“ a “inovací“. Ukázalo se, že termín “byznys inovace“ je v porovnání s pojmem „inovace“, který byl interpretován jako synonymum pro výzkum, snadněji přijímán i MSP. Koncepce byznys inovací byla znázorněna modelem „Stromu byznys inovace“

16



Obrázek 6: Koncept byznys inovace -‐ byznys inovační strom

Strategické potřeby v procesu byznys inovací: model stromu byl použit jako analytický rámec pro výzkum potřeb MSP. V rozhovorech, které provedli inovační kouči, umístili zástupci 151 společností své firmy do hodnotícího rámce (viz. obr. na další straně).

17



Obrázek 7: Rámcová analýza potřeb

Zpráva z analýzy potřeb MSP přinesla mapu hlavních omezení a překážek v oblasti byznys inovací podniků a zaměřila se především na poptávkovou stranu regionální ekonomiky. Červená čísla v následující tabulce ukazují kritické oblasti podnikových byznys inovačních systémů, kde více než 50% společností tvrdí, že jsou málo nebo vůbec připraveni přijmout důležité výzvy. Tyto oblasti jsou považovány za “strategické potřeby“.

0,60 0,56 0,19 0,50 0,39 0,57 18

0,79

Strategický význam

0,91 0,32 0,74 0,60 0,70 0,50

Strategická potřeba

0,33 0,38 0,47

Všechny


0,91 0,75 0,84

0,89 0,79 0,79

0,60 0,43 0,50

0,56 0,78 0,22

0,33 0,48 0,50

0,87 0,76 0,74

0,50

0,43 0,78 0,47 0,55


0,31 0,46 0,59



0,83 0,78 0,78



0,27 0,57 0,36

Start -‐ up


Distribuce


Směry Nabídky Zákazníci Proces



Velikost firmy

Ukazatel strategických potřeb Mikro ( ne start-‐ Velká Střední Malá up)



Nápady Interní / partneři Konkurence Zákazníci Poskytovatelé Univerzity Podpůrné organizace Konference, výstavy Noviny, internet Jiné

0,25 0,33 0,33 0,22 0,38 0,50 0,18 0,13 0,00

0,89 0,50 1,00 0,50 0,44 0,33 0,61 0,44 0,17

0,33 0,40 0,14 0,27 0,00 0,33 0,08 0,18 0,00

0,84 0,47 0,88 0,47 0,25 0,19 0,41 0,53 0,03

0,36 0,47 0,26 0,28 0,41 0,43 0,23 0,27 0,00

0,83 0,35 0,87 0,46 0,41 0,26 0,56 0,41 0,04

0,30 0,53 0,42 0,38 0,59 0,58 0,32 0,23 0,00

0,79 0,50 0,82 0,34 0,45 0,32 0,66 0,58 0,00

0,13 0,75 0,63 0,67 0,00 0,50 0,25 0,67 1,00

0,89 0,44 0,89 0,33 0,22 0,44 0,44 0,67 0,11

0,31 0,47 0,30 0,31 0,39 0,48 0,23 0,25 0,14

0,83 0,44 0,87 0,43 0,38 0,28 0,55 0,50 0,05

Spolupráce Univerzity Podniky Zákazníci Podpůrné organizace Jiné

0,30 0,50 0,18 0,20 0,00

0,56 0,44 0,61 0,28 0,11

0,58 0,32 0,28 0,30 0,40

0,59 0,59 0,78 0,31 0,16

0,52 0,28 0,36 0,37 0,33

0,50 0,59 0,78 0,35 0,11

0,65 0,50 0,29 0,62 0,83

0,68 0,74 0,82 0,55 0,16

0,33 0,57 0,50 0,60 0,00

0,33 0,78 0,89 0,56 0,00

0,54 0,39 0,32 0,45 0,47

0,56 0,62 0,77 0,40 0,13

Vnitřní zdroje Strategie Způsobilost Organizace Inovační rozvoj Trh Finance

0,24 0,57 0,60 0,40 0,20 0,00

0,48 0,11 0,08 0,08 0,16 0,03

0,45 0,56 0,71 0,38 0,33 0,20

0,36 0,15 0,16 0,15 0,08 0,05

0,41 0,71 0,58 0,53 0,68 0,75

0,25 0,10 0,15 0,16 0,18 0,08

0,53 0,58 0,56 0,53 0,79 0,83

0,27 0,14 0,13 0,11 0,14 0,13

0,25 0,75 0,00 0,00 0,71 1,00

0,15 0,15 0,04 0,15 0,27 0,15

0,41 0,63 0,60 0,46 0,61 0,71

0,30 0,13 0,14 0,14 0,16 0,09

Jiné (duševní vlastnictví…)

0,50 0,03 0,40 0,05 0,75 0,02

0,60

0,04

0,00 0,00 0,56 0,03

Obrázek 8: Mapa strategických potřeb (Zdroj: RIS-‐WS 2007) Hlavní výsledky analýzy potřeb v rámci projektu RIS-‐WS:

95% inovačních nápadů pochází mimo akademickou sféru. Hlavními zdroji inovací jsou vnitřní zdroje firem, distributoři a zákazníci. Ovšem až polovina z nápadů, které jsou společnostmi považovány za strategické, mohou být zpožděny v realizaci nebo nemohou být realizovány vůbec v důsledku překážek ve firemním inovačním systému. Existuje zde tedy výrazný potenciál pro zvýšení inovační kapacity v MSP, kterého lze využít, a který by pak měl velký dopad na zaměstnanost a vytváření přidané hodnoty v regionu.

19



Hlavní překážky pro využití potenciálu byznys inovací existují na úrovni vnitřních zdrojů a partnerství. Spolupráce s vysokými školami, středními školami a výzkumnými ústavy je do značné míry považována za nedostatečnou. Obecně platí, že čím je podnik menší, tím musí překonat více překážek.

Prezentace hlavních výsledků v modelu „Stromu byznys inovací“ byla silným argumentem založeným na empirických datech v rámci politické diskuse. Právě racionalizace procesu rozhodování na základě reliabilních a validních dat, se stala předpokladem pro dosažení shody mezi jednotlivými kantony západního Švýcarska a pro vytvoření jednotné regionální inovační politiky. Systém monitorování a vykazování: Veřejné investice proudící do inovačního systému musí být monitorovány. RIS-‐WS vytvořila metodický rámec monitorovacího systému založeného na bázi sady indikátorů. Tento rámec byl schválen regionálními a federálními orgány a byl zaveden v roce 2009. Vstup do prvního regionálního inovačního programu v západním Švýcarsku: V poslední fázi RIS-‐WS schválilo šest kantonů západního Švýcarska pilotní akční program “Inovační platforma západní Švýcarsko“. Tento program byl podpořen federální vládou v rámci Nové regionální politiky SECO. Byl zacílen na odbourání hlavních překážek v inovačním systému firem v oblastech, jako je rozvoj vnitřních zdrojů, vytváření partnerství apod. V porovnání s přístupem akademické obce změnil program své zaměření z inovací “produktu“ spíše na oblasti “procesů“, “zákazníků“ a “distribuce“. Speciální modul programu je určen nástrojům pro posílení průmyslem tažených partnerství s akademickou sférou. V roce 2011 OECD zhodnotila projekt RIS-‐WS a jeho dopad na regionální inovační politiku. Monitorovací zpráva shrnula zkušenosti RIS-‐WS: „V západním Švýcarsku se v rámci koalice francouzsky mluvících kantonů podařilo zajistit základní politický konsensus a společný závazek 7 kantonů pro tuto strategii. Byly provedeny analýzy a základní myšlenka inovace jako procesu taženého trhem, ne jako VaV aktivity, byla podpořena politickými kruhy a vytvořila iniciativy a trvalou mezikantonální spolupráci viditelnou v NRP.“ (Monitorovací zpráva OECD Švýcarsko, 2011). Doporučení pro regionální inovační systémy ve Švýcarsku: ze závěrů zprávy OECD vyplývá, že některé zkušenosti ze Švýcarska mohou být obecně užitečné také pro ostatní země:

Regionální inovační politiky by měli být tažené poptávkou se zaměřením na potřeby MSP. Politický konsenzus je nutným předpokladem pro vytváření regionálních politik. 20



Inovace je vnímaná jako motor regionálního (ekonomického) rozvoje. Regionální spolupráce vytváří „kritické množství“, které umožní posílení inovačních politik. Funkční oblast – oblast, ve které probíhá většina denních ekonomických a sociálních aktivit jejích občanů (definice OECD). Národní úroveň koresponduje s vytvářením a šířením znalostí, přičemž regionální úroveň odpovídá absorpci znalostí (stimuluje inovace v širším slova smyslu -‐ byznys inovace).

21



5. Programy Nové regionální politiky v západním Švýcarsku 2008 – 2015

Na konci projektu RIS-‐WS zahájila Rada západního Švýcarska první regionální inovační program v rámci Nové regionální politiky 2008 – 2011 (NRP-‐1). Druhý program pro období 2012 – 2015 je v konečné fázi vyjednávání s federálními úřady (NRP-‐2). Ve srovnání s prvním bude ještě více zaměřen na nástroje a opatření naplňující potřeby MSP, vyplývající z mapy strategických potřeb MSP RIS-‐WS. Program je realizován subdodavatelsky několika poskytovateli služeb. Veřejné financování je poskytováno na bázi 50 na 50. Na nákladech se z 50-‐ti % podílí kantonální vlády a z druhé poloviny federální vláda prostřednictvím programu NRP.

Obrázek 9: Vývoj regionálních inovačních programů v západním Švýcarsku

Oba programy byly formálně zahájeny asociací Ministerstev hospodářství šesti kantonů (CDEP-‐SO Conférence des chefs de department de l’économie publique de Suisse occidentale) s cílem pro lepší postavení západního Švýcarska jako území s dynamickým, inovativním a k životnímu prostředí šetrným ekonomickým vývojem. Mise CDEP-‐SO je regulována zákonem o regionální politice platným v kantonech západního Švýcarska.

22



5.1 Program Nová regionální politika 2008 – 2011 První regionální program západního Švýcarska (NRP-‐1) obsahuje tři základní činnosti: 1) Založení čtyř technologických platforem v oblastech biotechnologií (BioAlps), mikroelektroniky (Micronarc), informačních a komunikačních technologií (AlpICT) a „zelených“ technologií (ClenatechAlps). Jejich hlavním úkolem je posílení dobrého jména a mediálního obrazu jednotlivých kantonů a jejich podniků na federální i mezinárodní úrovni. Jde tedy o harmonizaci propagačních aktivit jednotlivých kantonů. Tato část programu se nejvíce blíží konceptu klastru. Odkazy: www.bioalps.org www.alpict.com www.micronarc.ch www.cleantech-‐alps.com 2) Transfer znalostí a technologií (KTT) prováděný organizací Alliance. Hlavním úkolem je aktivně navštěvovat firmy a nastartovat spolupráci s vysokými školami. Hlavním cílem KTT je podporovat technologické inovace. Odkaz:

www.alliance-‐tt.ch

3) Podpora a koučování byznys inovací v MSP a start-‐up společnostech, poskytované společností Platinn. Odkaz:

www.platinn.ch

Kromě těchto mezikantonálních (regionálních) nástrojů má každý kanton vlastní portfolio podpůrných opatření a možností financování. Kantonální pobočky Platinn zajišťují potenciální synergie mezi regionálními a kantonálními nabídkami ve prospěch místních MSP.

5.2 Program Nová regionální politika 2012 – 2015 Druhý regionální program západního Švýcarska (NPR-‐2) je v procesu vyjednávání s federální vládou. Političtí představitelé žádají vyšší míru harmonizace mezi stávajícími kantonálními nástroji a mezikantonálním portfoliem opatření za účelem zvýšení efektivity podpory MSP. Charakteristické rysy programu:

Kontinuita: pokračování v podpoře tří hlavních aktivit prvního programu. Konsolidace: rozpočet tří již existujících aktivit bude snížen o 10% při udržení stejné úrovně kvality služeb a tudíž současně zvýšení produktivity. Druhým bodem konsolidace je „zobecnění“ kantonálních poboček Platinn na „místní huby“ pro 23



všechny služby. Protože navázaly již dlouhodobější vztahy s místními MSP, budou koordinovat větší množství nástrojů. Zatřetí, monitorovací a vykazovací systém Platinn se stane povinným pro ostatní služby. Expanze ve dvou směrech: koučování nových MSP v jiných než high-‐tech podnicích, jako např. v oblasti služeb a řemesel, bude rozšířeno do celého regionu (odkaz: www.genilemsuisse.ch). Platinn podporuje založení nové koučující organizace. Přístup ke kapitálu zůstal jedním z nevyřešených témat v rámci prvního programu. Z tohoto důvodu se v rámci druhého programu plánuje rozšíření činnosti Platinn o novou službou spojenou se zprostředkováním možností financování MSP („Recherche de financement“). Tato nová služba bude provozována ve spolupráci se sítí soukromého kapitálu CapitalProximité (odkaz: www.capitalproximite.ch). Capital Proximité je nástroj umožňující firmám, které hledají zdroje financování (za účelem vývoje nové služby/produktu, způsobu distribuce, rozšíření výrobny atd.) nalézt vhodného soukromého investora se sídlem v regionu. Ve skutečnosti je tato služba aktivní pouze v kantonech Vaud a Ženeva a cílem programového rámce NRP-‐2 je rozšířit tyto služby i do zbývajících kantonů.

Díky svému jednoznačnému zaměření na zvyšování inovačního potenciálu a potřeb MSP jsou Platinn a jeho kantonální pobočky v rámci regionálního inovačního systému západního Švýcarska leadery v přístupu orientovaném na podporu trhem tažených inovací. Celková struktura programu je uvedená na obrázku níže.

Obrázek 10: Program „Nová regionální politika“ západního Švýcarska 2012 -‐ 2015

24



Celkově se druhý program posunul ještě více směrem k přístupu zaměřenému na potřeby MSP a komplexní podpoře byznys inovací. Toto regionální zaměření doplňuje technologicky zaměřený inovační systém švýcarských federálních agentur. Vznikající architektura koherentní švýcarské inovační politiky byla zdůrazněna i v závěrech zprávy OECD (2011):

Mezikantonální (regionální) úroveň se jeví jako nejvhodnější pro podporu inovací v menším než federálním měřítku. NRP by měla využít svého vlivu na mezikantonální spolupráci tím, že zvýší podíl prostředků vyhrazených na společné programy a projekty. Role federálních a místních organizací na podporu inovací by měla být rozdělena jasněji. Federální orgány by měli i nadále používat své nástroje k podpoře high-‐tech a na vědě založených inovací, zatímco orgány na nižší než celostátní úrovni (kantony působící v partnerstvích) by měly podporovat zvyšování absorpční kapacity inovací v tradičnějších podnicích a odvětvích. Nástroje zaměřené na poptávku na nižší než národní úrovni by měly být rozšířeny, pravidelně hodnoceny a profesionálněji řízeny na mezikantonální úrovni. Jejich správná implementace je závislá na dobré koordinaci kantonálních a regionálních aktérů a iniciativ v rámci mezikantonálních partnerství. Způsobilé oblasti NRP by měly pokrývat také aglomerace, které hrají klíčovou roli v oblasti inovací. To by usnadnilo vytváření integrovaných regionálních inovačních iniciativ a posílilo přenos znalostí a zkušeností mezi různými regiony. Je potřebné posílit kapacitu strategického řízení regionálních inovací. To zahrnuje: zajištění transparentnosti a financovaní inovací NRP na základě výkonnosti, zavedení lepších hodnotících mechanismů a posílení podnikatelské perspektivy.

25



6. Platinn – inovační platforma

Švýcarská organizace založená v roce 1991, která podporuje MSP a start-‐up společnosti v šesti kantonech západního Švýcarska v jejich byznys inovačních projektech. V podnicích je aktivní podle míry jejich inovační kapacity a konkurenceschopnosti. Platinn a jeho program byl uznán jako příklad dobré praxe, a to jak na švýcarské, tak na mezinárodní úrovni. V současnosti existuje několik požadavků na přenos tohoto úspěšného konceptu regionální inovační podpory MSP. Níže uvádíme hlavní pilíře činnosti Platinn: 1) 2) 3) 4)

Holistické chápaní inovací. Nabídka služeb zaměřených na uspokojení potřeb. Blízkost zákazníkům. Transparentnost.

Obrázek 11: Hlavní pilíře činnosti Platinn

26



6.1 Holistické chápání inovací Platinn přijal za své komplexní pojetí inovace označené jako byznys inovace, kterou definuje jako vytváření nové přidané hodnoty pro zákazníky a pro firmu, která není nutně založená na výzkumu a vývoji. Jde o opak vůči všeobecně převládajícímu chápání inovace jako lineárního procesu od vědy k VaV k praxi. Existuje celá řada důkazů, že bez předchozích přípravných prací většina MSP není schopna přijmout výsledky a nové poznatky vysokoškolských výzkumných ústavů. Inovace založené na VaV mohou být vhodné pro velmi omezený počet technologicky vyspělých firem s vysokou absorpční kapacitou pro VaV. Právě schopnost přenosu, asimilace a aplikace externího specifického know-‐how je klíčovým prvkem rozdělujícím MSP na dvě kategorie -‐ s vysokou a s nízkou absorpční kapacitou. Platinn je se svým holistickým přístupem orientován na skutečné potřeby svých klientů z řad MSP, které jsou v jeho centru pozornosti. Vyplývá to i z poslání Platinn, v němž je na prvním místě podpora byznys inovací. Důraz je kladen na projekty, které mají strategický význam pro společnost, pomáhají jí vytvářet přidanou hodnotu, zvýšit její schopnosti a pružnost a podporovat tak její konkurenceschopnost. Tyto charakteristiky MSP se stávají stále důležitějšími v současném kontextu globálních trhů a rychle se měnící dynamiky konkurenčního prostředí. Graf níže znázorňuje podíl firem rozdělených podle velikosti, které spolupracují s akademickou sférou nebo výzkumnými ústavy na inovacích založených na znalostech.

27



100%

96%

80% 60% 25%

40% 20%

47%

38%

3%

0% Malé firmy (<50)

Podíl švýcarských firem s KTT 1%

Střední firmy

Podíl firem v západním Švýcarsku

Velké firmy

Velikost firem

Obrázek 12: Aktivity transferu znalostí a technologií mezi univerzitami a firmami ve Švýcarsku: Základní fakta, pracovní dokument, KOF/ETH, Prosinec 2005 (Zdroj: Federální statistický úřad Švýcarska, 2008)

Z grafu vyplývá, že inovace založené na VaV jsou doménou spíše větších firem. To samo o sobě není problém, ale musíme si uvědomit, že drtivá většina firem v kantonech, kde Platinn působí, patří do kategorie mikro až středních firem a většina z těchto firem má nízkou absorpční kapacitu pro inovace. Příliš dlouho jsme sázeli všechno na jednu kartu! V západním Švýcarsku má 96% firem méně než 50 zaměstnanců, což představuje drtivou většinu podnikové struktury Švýcarska. Nicméně, podle studie KOF/ETH se jen 25% z nich podílí na nějaké formě spolupráce s akademickými institucemi. Hlavním cílem Platinn je využít tento nevytěžený potenciál pro inovace a růst, protože potenciál v oblasti zaměstnanosti je v rámci firem této velikosti všeobecně považován za největší. Jak ukazuje graf níže, Platinn si tento potenciál uvědomil a snaží se jej aktivně podpořit.

28



96% 90%

100% 80% 60% 40%

9%

20%

1%

3%

0% Malé firmy (<50)

Střední firmy

1%

Podíl firem, které využili služby Pla�nnu Podíl firem v západním Švýcarsku

Velké firmy

Velikost firem

Obrázek 13: Podíl všech firem v západním Švýcarsku a firem obsloužených Platinn (Zdroj: Švýcarský federální statistický úřad, statistiky Platinn)

Výše uvedený graf ukazuje silnou korelaci mezi nevyužitým růstovým potenciálem (modrá křivka) a činností Platinn (červená křivka) zaměřené na celou řadu inovačních služeb včetně, ale v žádném případě ne pouze, inovací založených na VaV. Široký rozsah podpory inovací, které poskytuje Platinn, je zobrazen na modelu inovačního stromu (viz Obrázek 6: Koncept byznys inovace -‐ byznys inovační strom), který zahrnuje následující inovační směry:

Inovace produktu a služeb Organizační inovace Vytvoření distribučního systému Analýza nových trhů

Aby bylo možné inovovat v jednom nebo v kombinaci více směrů uvedených výše, existují tři hlavní kategorie zdrojů, které reprezentují základnu inovační schopnosti společnosti:

Zdroje inovačních myšlenek. Vnitřní zdroje. Partnerství a spolupráce. 29



6.2 Nabídka zaměřená na potřeby Ve svém portfoliu služeb má Platinn čtyři segmenty koučovacích služeb: Organizace, Obchod, Spolupráce a Strategie, které jsou představeny v tabulce níže. Typ koučovací služby Organizace (rozvoj a optimalizace organizace – zdrojů -‐ procesů)

Hlavní zaměření Rostoucí produktivita a výkonnost. Řízení výrobních cyklů a procesů. Optimalizace využívání zdrojů (lidských i technických). Posouzení přiměřenosti organizace ke své strategii. Optimalizace nákladů a provozu. Růst prodeje. Diverzifikace nabídky. Posílení služeb zákazníkům. Ověřování a realizace nápadů nebo projektů zaměřených na byznys inovace. Strategie vývoje. Možnosti financování společnosti a jejích inovačních projektů. Analyzování potenciálu inovačních projektů. Identifikace partnerů / partnerství. Identifikace zdrojů financování. Budování partnerství (struktura, řízení, duševní vlastnictví, financování, rizika). Vyjednávání smluv o partnerství.

Obchod (služby pro rozvoj obchodu)

Spolupráce (rozvoj partnerství a spolupráce)

Strategie (budování inovačních kapacit firem)

Profilování silných a slabých stránek v rámci firemní inovační strategie. Porovnávaní profilu s firmami stejné velikosti. Stanovení priorit a opatření pro zlepšování. Výměna zkušeností mezi firmami.

Tabulka 1: Čtyři služby, které aktuálně nabízí Platinn (programová fáze 2008-‐2011)

30



Pro novou programovací fázi 2012 – 2015 se plánuje, že služba Strategie už nebude mít status nezávislé služby. Místo toho bude současná nabídka v rámci služeb Strategie nadále využívaná jinými službami formou analytických nástrojů a metod. Díky spolupráci s platformou Capital Proximité bude mít Platinn ve svém portfoliu novou službu: možnosti financování, a tím obohatí svou nabídku služeb pro MSP. Široké spektrum služeb je poskytováno Platinn prostřednictvím sítě akreditovaných koučů specializovaných na různá témata, která odpovídají rostoucím potřebám MSP v oblasti inovací a konkurenceschopnosti. V současné době má Platinn 35 koučů, kteří byli akreditovaní důslednou metodou přizpůsobenou potřebám MSP a misi Platinn, kde mezi klíčové prvky patří management znalostí. Vedle akreditačního postupu nových koučů existuje také postup pro jejich pravidelné hodnocení. Tento akreditační a hodnotící proces znamená, že kvalita služeb poskytována Platinn je prvotřídní, a že kouči si uvědomují nutnost být na špici ve svém oboru. Pokud je to nutné, v situaci kdy MSP vyžadují specializované rady, mohou kouči zapojit partnery – specialisty z různých oblastí (např. duševní vlastnictví, financování, právo). Následující obrázek představuje organizační schéma aktuální nabídky koučovacích služeb Platinn poskytovaných MSP.

Obrázek 14: Model Platinnu se zaměřením na služby (makro design)

31



Od roku 2009 Platinn zahájil více než 485 spoluprací prostřednictvím svých čtyř typů služeb, jak je uvedeno na grafu 16. Z něj je patrné, že největší zastoupení mají mikro firmy s méně než 10 zaměstnanci. S ohledem na průmyslovou strukturu v západním Švýcarsku (viz. Obrázek) mikro a malé firmy reprezentují největší část všech firem. Jedním z hlavních závěrů studie RIS-‐WS je zjištění, že větším překážkám v byznys inovačním systému čelí menší společnosti, což dále podtrhuje nutnost zaměřit se na malé firmy. Toto rozložení MSP v kantonech, v nichž Platinn působí, potvrzuje, že se svými službami zaměřenými především na mikro a malé společnosti, má dobrou pozici a zaměřuje se na kritické potřeby klientské základny MSP.

485 zahájených spoluprací (2009 -‐ 10. prosinec 2011) 350 300

333

250 200 150 100 102

50 0

43 Mikro

Malá

Střední

7 Velká

Velikost firem

Obrázek 15: Počet společností, které využili služby Platinnu, v závislosti na jejich velikosti (Zdroj: Platinn, nové spolupráce zahájena mezi rokem 2009 a 10.12.2011)

32



6.3 Blízkost k zákazníkům Podle zprávy OECD 2011, „společnosti s nižší absorpční kapacitou, inovující bez výzkumu a vývoje, nebo se zabývající jinými formami inovací (např. organizační inovace) nejsou cílem CTI (Národní komise pro technologie a inovace). Chceme-‐li sloužit jejich potřebám, je důležitá blízkost.“ S ohledem na kantonální pokrytí jsou služby platinu poskytovány v šesti kantonech západního Švýcarska (Fribourg, Ženeva, Jura, Neuchatel, Valais a Vaud), zatímco celkový regionální systém působící pod CDEP-‐SO a NRP (Obrázek 9) pokrývá také kanton Bern. Koučové jsou přidruženi ke kantonálním pobočkám. Hlavní roli hraje blízkost k firmám. Zasazení koučů do lokální úrovně jim umožňuje poznat regionální, tj. místní ekosystém firem, středních a vysokých škol a dalších podpůrných mechanismů, a tak jednat efektivně. To síti koučů umožňuje identifikovat možné synergie mezi různými firmami a projekty s cílem pomoci v jejich postupu. Důvěrnost citlivých dat MSP je respektována v celé síti Platinn. Šest kantonálních poboček: Kanton Fribourg: Fri Up

www.friup.ch

Kanton Vaud: AIT

www.ait-‐vd.ch

Kanton Neuchâatel: Ginnov

www.platinn.ch

Kanton Ženeva: OPI

www.opi.ch

Kanton Valais: CImArk

www.cimark.ch

Kanton Jura: Creapol

www.creapol.ch

Pro nové programovací období let 2012-‐2015 je plánováno, že kantonální pobočky rozšíří své kompetence o služby obecnějšího charakteru, čímž se stanou místním kontaktním místem pro koordinaci různých dostupných služeb a to vždy s cílem lépe sloužit potřebám MSP.

6.4 Transparentnost Veřejné investice na podporu podniků, tak jako každé jiné investice, musí být transparentní. To bylo jasně vyjádřeno politickými činiteli v západním Švýcarsku. Monitoring plánovaného dopadu prováděný Platinn má svůj původ v projektu RIS-‐WS, konkrétně v analytickém konceptu „Inovační strom“, který je charakterizován čtyřmi inovačními směry a zdroji. Plánovaný dopad koučovacích služeb poskytovaných Platinn je definován na základě kritérií uvedených v následujícím obrázku.

33



30%

29%

30%

25%

25% 20%

16%

15% 10% 5% 0%

Nabídka

Proces

Distribuce

Zákazník

Obrázek 16: Plánovaný dopad na čtyři směry (Zdroj: Platinn, 485 zahájených spoluprací mezi rokem 2009 a 10. prosincem 2011)

259

300 250 200 150

144 120

100 50 0

Zdroje nápadů

Vnitřní zdroje

Partnerství

Obrázek 17: Plánovaný vliv koučování na strategický rozvoj zdrojů (Zdroj: Platinn, 485 zahájeným spoluprací mezi rokem 2009 a 10. prosincem 2011)

Grafy ukazují, že největší dopad mají služby zaměřené na směry „nabídky“ a „procesu“, stejně jako na „vnitřní zdroje“.

34



Monitorovací a vykazovací systém, používá se tzv. „systém ukazatelů“, který je neustále zdokonalován. Tento online systém je denně aktualizován a relevantním veřejným činitelům umožňuje, aby měli v reálném čase přístup ke klíčovým indikátorům Platinn. V tomto systému lze sledovat, jaké služby jednotlivé podniky využívají, ve které fázi ze čtyř charakteristických fází referenčního postupu byl zapojen který kouč, v jakém kantonu a mnoho dalších ukazatelů. Následující obrázek je ilustrací systému indikátorů společnosti Platinn.

Obrázek 18: Ukázka monitorovacího a vykazovacího systému (Systém indikátorů)

Političtí reprezentanti, do jejichž kompetence spadá oblast podpory inovací, jsou velmi spokojeni s tímto monitorovacím a vykazovacím systémem. Oceňují zejména možnost mít v reálném čase přístup ke všem údajům o aktivitách Platinn. To velmi zvýšilo úroveň transparentnosti, která je nezbytná pro bezproblémový vztah s příslušnými orgány veřejné správy. Také došlo ke zlepšení kvality vnitřního systému řízení Platinn, který je nyní schopen mít pravidelně aktualizovaný přehled hlavních ukazatelů týkajících se poskytovaných služeb. Vedle systému ukazatelů, probíhají také pravidelná setkání mezi vedoucími čtyř poskytovaných služeb a ředitelem Platinn, které se konají v měsíčním intervalu. To

35



představuje platformu pro výměnu informací mezi zúčastněnými stranami na kvalitnějším základu s ohledem na poučení se z minulosti nebo z probíhajících projektů, tak i pro plánování, projednávání a schvalování nových projektů.

6.5 Struktura řízení Na politické úrovni zajišťuje řízení Platinn CDEP-‐SO, jak již bylo dříve vysvětleno, pro všech šest mezikantonálních nástrojů (poboček). Jako síťová organizace s odbornými znalostmi rozdělenými do nezávislých jednotek je Platinn koordinován a řízen na několika úrovních, jak je znázorněno na obrázku 20.

Obrázek 19: Řídící struktura Platinnu

36



Příloha 1: Náš koncept byznys inovace “Inovace znamená dělat něco nového, nebo něco známého jinak.“ Rudolf Hug, podnikatel “Inovace“ je pojmem diskutovaným především na rozhraní mezi vědou a ekonomikou. To je důvod, proč transfer znalostí a technologií často hraje ústřední roli v politikách podporujících inovace. Tento přístup k inovacím vytváří klamný dojem, že:

Existuje poměrně lineární proces transformace výsledků akademických úspěchů v podnikatelskou činnost a inovace. Výzkum a vývoj jsou nezbytné předpoklady pro inovace.

Mnoho společností a zejména malých a středních podniků se nemůže ztotožnit s touto koncepcí. Jejich inovační proces je jiný, je řízen trhem a množstvím vzájemných závislostí mezi interními a externími partnery [1]. To je zdůrazněno v počáteční etapě rozvoje inovací.

45% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

25%

V nedávné švýcarské studii RIS-‐WS [2] se uvádí, že pouze 5% 7% 5% 5% 4% 4% 5% inovačních nápadů, které byly 2% komercializovány, pocházelo z univerzit a výzkumných center. Stávající zákazníci, dodavatelé a interní zaměstnanci tvoří zdroj pro zhruba 75% inovačních nápadů, které dosáhnou fáze komercializace. To je jasný důkaz toho, že podnikatelský proces komercializace inovací začíná zaměřením na trh. Inovace – vynález: pojem ”byznys inovace“ byl představen Josephem Schumpeterem [3]. Tím, že viděl inovaci jako jádro hospodářského rozvoje, odlišil pojem „vynález“ od „inovace“. Vynálezem se rozumí novátorská myšlenka včetně jejího vývoje a vytváření prototypů, resp. konkrétní koncepce ve fázi před uvedením na trh. Pro označení vynálezu slovem inovace musí být tento úspěšně aplikován a uveden na trh. OECD [4] explicitně podporuje tento celostní pohled a distancuje se od konceptu inovace založené na technologii a výzkumu a vývoji.

37



60% 50% 53%

40% 30% 20%

28%

10% 0%

Světová novinka

20%

Mezi světem a podnikem

Novinka pro prodnik

Stupeň novosti: inovační myšlenky nemusí být světovými novinkami. Jedním z běžných příkladů inovace, která není vynálezem, je proces rozšiřování a přijímání existujících znalostí. Průzkum Evropského společenství (CIS) upozorňuje na význam tohoto procesu: “využívání existujících

znalostí novou cestou, spíše než vytváření nových znalostí“ [9]. Studie RIS-‐WS v západním Švýcarsku [2] odhaduje, že více než polovina „nových“ inovačních nápadů v regionu už byla realizována někde jinde. Technologické a netechnologické inovace: inovace nemusí být založeny na technologiích, natož na nových technologiích. Organizační inovace, např. sladění klíčových kompetencí s podnikovou strukturou, je velmi důležitá forma netechnologické inovace.

60% 50% 40%

51% 38%

30% 20% 10% 0%

11% Technologická

Organizační

Jiná opatření

Studie západního Švýcarska RIS-‐WS [2] ukazuje, že orientace na technologické inovace je dominantou mikro firem (1-‐9 zaměstnanců). Ukazuje také, že jsou výrazně zaměřené na inovativní řešení pro své zákazníky. Organizační opatření získávají větší význam.

Koncept byznys inovace: v komunikaci s malými a středními podniky je pojem „byznys inovace“ velmi užitečný. Odlišuje se od zjednodušeného, na výzkum zaměřeného pojetí inovací a výslovně zahrnuje obchodní a tržní stránku. Byznys inovace je definována jako

38



vytváření výrazně nové hodnoty pro zákazníky a firmu. Z tohoto pohledu je inovace v podstatě o vytváření nových hodnot pro zákazníka, dosažených jakýmkoliv způsobem. Inovační směry: inovace probíhá formou tvůrčí změny v rámci jednoho nebo více ze čtyř částí obchodního systému [5]: Nabídka Proces Distribuce Zákazník Produkty & služby Vývoj nových inovativních produktů nebo služeb. Platforma Využití obecně používaných součástí Nabídka k vytvoření specifické nabídky. Řešení Vytvoření integrovaných a na míru zhotovených nabídek, které řeší problémy zákazníků od začátku do konce. Redesign Redesign klíčových provozních procesů ke zvýšení účinnosti. Proces Organizace & zdroje Změna formy, funkce a záběru firmy. Dodavatelský řetězec Přemýšlet jinak o získávání zdrojů a plnění. Nové distribuční kanály Vytvoření nových distribučních kanálů nebo inovativních vstupních bodů, včetně míst, kde mohou být nabídky koupeny nebo využity zákazníky. Distribuce Vytváření sítí Vytvoření síťových, inteligentních a integrovaných nabídek. Rozšíření značky Využít značku v nových oblastech. Noví zákazníci Objevit neuspokojené potřeby zákazníků (segment) nebo identifikovat nedostatečně obsloužené zákaznické segmenty. Zkušenosti Redesign komunikace se zákazníky napříč Zákazník všemi komunikačními kanály. Získávaní hodnot Nově definovat, jakým způsobem dostane společnost zaplaceno, nebo vytvořit nové zdroje příjmu.

39



Koncepce byznys inovací začíná v rámci těchto směrů. Otázka priorit a kombinace směrů v inovativních podnicích se rozhoduje na strategické úrovni. Poptávkově vedená inovační strategie, pokud chce uspět, musí zahrnovat každý z těchto elementů. Relativní význam čtyř směrů byznys inovací se projevuje 35% na příkladu podpory inovací 32% 30% v západním Švýcarsku [6]. 28% 25% Nabídka je středobodem 25% ve zhruba jedné třetině 20% podporovaných inovačních 15% záměrů. Byznys inovace jdou 15% 10% ruku v ruce s rozvojem zdrojů. Asi 50% těchto případů 5% zahrnuje vnitřní zdroje 0% společnosti, jako jsou Nabídka Proces Distribuce Zákazník organizace nebo práva duševního vlastnictví. Druhá polovina vzniká v oblasti popsané níže, jako jsou zdroje inovačních myšlenek a/nebo partnerství [6]. Zdroje: silný inovační systém potřebuje adekvátní zdroje. Tyto tři kategorie zdrojů se ukázaly jako rozhodující pro úspěch: Zdroje inovačních nápadů: interní, distribuce, zákazníci, konkurence, věda, atd. Vnitřní zdroje společnosti: strategie, organizace, kvalifikace, finance, práva duševního vlastnictví atd. [7]. Partnerství a spolupráce: pilotní zákazníci, dodavatelé, výzkumná centra atd. [8].

40



Inovační strom Byznys inovační systém společnosti může být zobrazen jako model stromu [6]. Čtyři větve představují směry byznys inovací. Kořeny tři kritické kategorie zdrojů. V praxi může tento model pomoci analýze byznys inovačního systému a podporovat vzájemné porozumění v rozvoji činnosti.

Zdroje inovačních nápadů

Vnitřní zdroje

41

Partnerství a spolupráce



42



Olomoucký klastr inovací, družstvo Jeremenkova 1142/42 772 00 Olomouc-‐ Hodolany tel.: +420 587 333 506 podpora@o-‐k-‐i.cz

Inovační procesy založené na klastrových strukturách

Recommend Documents