Činnost politických stran v Jihlavě v období I. československé republiky bakalářská diplomová práce. Lukáš Chaloupka

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav

Činnost politických stran v Jihlavě v období I. československé republiky bakalářská diplomová práce

Lukáš Chaloupka

Vedoucí práce: PhDr. Libor Vykoupil, Ph.D.

Brno 2007

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl všechnu použitou literaturu a prameny. datum

vlastnoruční podpis

2

Děkuji PhDr. Liboru Vykoupilovi, Ph.D. za pomoc při vedení bakalářské diplomové práce.

3

Obsah: 1. Úvod. 2. Jihlava v období I. československé republiky. 2.1. Národnostní a náboženské složení obyvatel. 2.2. Průmysl. 2.3. Instituce v období I. republiky v Jihlavě. 3. Obecní volby 1919. 3.1. Výsledky voleb do obecního zastupitelstva. 4. Obecní volby 1920. 4.1. Výsledky voleb do obecního zastupitelstva. 4.2. Volba starosty. 4.3. Krvavý slunovrat. 4.4. Nové zastupitelstvo. 5. Vládní komisař Josef Výborný. 6. Obecní volby 1925. 6.1. Výsledky voleb do obecního zastupitelstva. 6.2. Nové obecni zastupitelstvo města Jihlavy. 6.3. Volba jihlavského starosty. 6.4. Volební období obecního zastupitelstva 1925 - 1929. 7. Obecní volby 1929. 7.1. Výsledky voleb do obecního zastupitelstva 7.3. Starosta Jihlavy Dr. Rudolf Veverka. 7.4. Volba starosty v Jihlavě. 7.5. Zákaz činnosti DNSAP a DNP. 7.6. Starosta Jihlavy JUDr. Viktor Kousal. 7.7. Volba III. českého starosty města Jihlavy. 7.8. Volební období obecního zastupitelstva 1929 – 1938. 8. Obecní volby 1938. 8.1. Výsledky voleb do obecního zastupitelstva. 8.2. Nové obecni zastupitelstvo města Jihlavy. 9. Závěr. 10. Seznam použitých pramenů a literatury. 10.1. Seznam pramenů. 10.2. Seznam literatury.

4

s. s. s. s. s. s. s. s. s. s. s. s. s. s. s. s. s.

5 7 7 8 9 10 12 15 17 19 20 21 22 23 26 27 30

s. s. s. s. s. s. s. s.

32 34 37 40 41 42 43 44

s. s. s. s. s. s. s. s.

45 46 49 51 53 56 56 57

1. Úvod. Ve

své

práci

se

zabývám

činností,

formováním

a

vývojem

politických stran, které byly zastoupeny v éře I. republiky ve městě Jihlavě. Zaměřil jsem se především na obecní volby, celkem jich proběhlo pět a s nimi spojenou agitační činnost politických stran. Také samotnou přípravou na obecní volby, předvolební i povolební vyjednávání mezi politickými stranami. Dále se v práci sleduje personální zastoupení v jednotlivých politických stranách. Složením

městského

zastupitelstva,

a

obsazení

postu

starosty.

Práce obsahuje bibliografické informace o jihlavských starostech. Sleduje

také

národnostní

vývoj

ve

městě

Jihlavě,

kde

byl

zastoupen velký počet německého obyvatelstva, který ovlivňoval politickou situaci na národnostně smíšeném území. Jihlava

byla

po

vzniku

československé

republiky

městem

s velkou částí německého obyvatelstva, byla městem německým, a češi zde byli v menšinovém postavení. Situace se v český prospěch měnila v průběhu dvacátých let. Při sčítání lidu roku 1930, již byla většina obyvatel české národnosti.1 V tomto

nacionálně

vypjatém

klimatu

docházelo

k silnému

tlaku z obou národnostních stran, které se samozřejmě odráželi do politického

života,

na

komunální

úrovni.

Jihlavská

komunální

politika měla svá určitá specifika, a to především v řízení města, které

bylo

v éře

I.

republiky

třikrát

pod

vedením

dosazených

vládních komisařů. Další místní zvláštnost byla v tom, že se téměř vždy

navrhovaný

termín

obecních

voleb

změnil.

Volební

boje

probíhaly v silném nacionálním duchu. Po skončení voleb vždy následovalo pravidlo, že česká nebo německá, někdy strana, někdy i obě zároveň podávaly stížnosti a reklamace, které byly vždy zamítnuty. Tyto všechny specifika komunální politiky v Jihlavě jsem se snažil postihnou a čerpal jsem především z archivních pramenů, a dobového tisku.

1

Bartoš, J.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek XI. Ostrava. 1988, s. 40.

5

Práci jsem doplnil tabulkami s výsledky všech obecních voleb, které proběhy v období I. republiky v Jihlavě. Informace jsem čerpal z archivních pramenů, které jsem získal v Státním okresním archivu v Jihlavě. Z literatury jsem použil Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek XI. od Josefa Bartoše, z této publikace jsem

čerpal

náboženském

obecné složení

informace a

počtu

statistického obyvatel

rázu,

města

především

Jihlavy.

o

Dalším

titulem byla kniha od autora Bohumila Bradáče Jihlava vydaná roku

1926,

zde

jsem

čerpal

informace

o

institucích,

které

se

nacházely v Jihlavě v období I. republiky. Dále jsem vycházel z kulturně historické studie společných autorů Zdeňka Jaroše a Karla Křesadla Jihlavská radnice, ve které byla věnována kapitola o dění v Jihlavě v době I. republiky. Ke své práci jsem také použil knihu Zdeňka Jaroše Historie a současnost podnikání na Jihlavsku.

6

2. Jihlava v období I. československé republiky

2.1. Národnostní a náboženské složení obyvatel.

Podle sčítání z r. 1921 měla Jihlava 25 634 obyvatel, a to: 11 581 české národnosti, 12 877 německé národnosti, 1 176 jiné národnosti.2 Do kategorie jiné národnosti patřilo 497 Židů, 52 osob jiné národnosti, 627 příslušníků jiných států.3 Katastrální obvod města v roce 1921 zaujímal 975 ha4 a dělil se na vnitřní město a na předměstí brtnické, panenské, špitálské a dřevěnomlýnské. Při následujícím sčítání lidu, které proběhlo 1.12. 1930 byla skladba

obyvatelstva

v Jihlavě

následující.

Jihlava

dosáhla

celkového počtu obyvatel 31 028, z toho připadlo národnosti české 17 968, německé 12 095, jiné 965.5 Do kategorie jiné národnosti patřilo

327

neudané

obyvatel

židovské,

93

ruské,

9

maďarské,

národnosti 4, cizích státních příslušníků 526.

Katastrální

obvod

města

v roce

1930

zaujímal

jiné

a

6

1

270

ha.7

Nárůst plochy města byl zapříčiněn především spojením Jihlavy s jejím předměstím Dřevěnými Mlýny v roce 1923.

Obyvatelstvo, národnostní skladba: Rok 1921 1930

obyvatelstvo 25 634 31 028

české 11 581 17 968

německé 12 877 12 095

jiné 1 176 965

Náboženské složení obyvatelstva. Náboženské složení obyvatelstva v Jihlavě, ukazuje, že zde bylo

dominantně

zastoupeno

římskokatolické

vyznání,

které

převažovalo nad evangelickými církvemi, a lidmi, kteří byli bez vyznání. Římskokatolické vyznání bylo v Jihlavě silně zastoupeno 2

Bartoš, J.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek XI. Ostrava. 1988, s. 40. Jihlavské Listy, roč. 36, 1933, č. 14, 8.4., s. 1. 4 Bartoš, J.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek XI. Ostrava. 1988, s. 40. 5 Tamtéž. 6 Jihlavské Listy, roč. 36, 1933, č. 14, 8.4., s. 1. 7 Bartoš, J.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek XI. Ostrava. 1988, s. 40.

3

7

již v době Rakouska-Uherska, a v období československé republiky se tento trend jen posiloval. Náboženské složení obyvatelstva:8 Rok 1921 1930

katolické 22 695 25 759

evangelické 555 1 172

židovské 1 180 1 025

čs. 299 1 320

jiné 82 155

bez vyznání 823 1 597

2. 2. Průmysl. Jihlava jako významné středisko průmyslové a obchodní měla v období

I.

republiky

továrny

textilní,

továrny

na

obuv,

na

nábytek, koželužny, státní továrnu na tabák, továrnu na piana, na pilníky,

ozuby,

strojnické

dílny,

několik parních pil, pivovar,

elektrárnu, plynárnu aj. průmyslové podniky, a v nejbližším okolí, cihelny a v Heleníně velké továrny na sukna. V období I. republiky se v Jihlavě rozvíjel především textilní a kovodělný průmysl. Největším průmyslovým podnikem v Jihlavě byla

státní

továrna

na

tabák,

která

zaměstnávala

přes

2

000

zaměstnanců. Rozdělení obyvatelstva podle příslušnosti k povolání:9 Druh povolání zeměděl., les., ryb. průmysl, živnosti obchod, peněžnictví doprava, spoje veřejná služ., svobodné pov. vojsko dom. služ., jiná pov., bez pov. Celkem Rozvoji peněžní

průmyslu

ústavy,

v povolání činných 318 7 960 1 697 1 104 1 222 1 483 4 531 18 491 a

filiálka

obchodu Národní

sloužily banky,

k povolání příslušných 604 13 295 3 459 3 083 2 552 1 991 6 044 31 028 početně filiálky

zastoupené předních

bankovních ústavů českých a německých a dále Spořitelna města Jihlavy. 8 9

Bartoš, J.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Svazek XI. Ostrava. 1988, s. 41. Tamtéž.

8

2.3. Instituce v období I. republiky v Jihlavě.

Jihlava

měla

do

roku

1928

postavení

statutárního

města

(magistrát), to znamenalo, že v obvodu města vykonávala městská rada se starostou politickou správu I. stolice, byla sídlem okresní správy politické pro Jihlavu-venkov. Byl zde okresní a krajský soud, okresní finanční ředitelství, státní policejní komisařství, berní správa, berní, cejchovní, celní úřad, 2 poštovní a telegrafní úřady

(ve

městě

a

na

hlavním

nádraží),

oddělení

zemského

stavebního úřadu. Vojenskou posádku tvořil pěší pluk č. 31 „Arco" a h o r s k ý d ě l o s t ř e l e c k ý o d d í l č . 2 5 6 . 10

Školství a sociální ústavy. Jihlava byla nejvýznamnějším školským a kulturním centrem v českomoravském pomezí. Školství bylo do roku 1918 především německé, významnější české školy ve městě působily až po vzniku publiky. O výchovu a vzděláni pečovali české a německé školy mateřské, školy obecné a občanské, české a německé státní ref. reálné hudební

gymnasium, škola,

čes.

soukromá

dvoutřídní dívčí

škola

odborná

obchodní,

škola

rodinná

městská Školské

Matice Jihlavské, školy kupecké a živnostenské pokračovací školy. Ze sociálních ústavů stojí za zmínku připomenout velmi dobře v y b a v e n o u v š e o b e c n o u n e m o c n i c i , m ě s t s k ý a z e m s k ý c h o r o b i n e c . 11

Doprava. Spojeni

Jihlavy

severozápadní

s

okolním

dráha

světem

zajišťovala

(Praha-Jihlava-Znojmo-Vídeň),

bývalá jihočeská

příčná dráha (přes Hor. Cerekev směrem k Táboru, Domažlicím a Jindřichovu spojení

Hradci)

s hlavním

a

trať

do

Brna.

železničním

Místní

nádražím

městské

dopravní

zajišťovala

městská

elektrická malodráha, s okolními městy tři autobusové linky (2 poštovní, 1 soukromý) do Velkého Meziříčí, Stonařova a Brtnice. 10 11

Bradáč, B.: Jihlava, Jihlava 1926, s. 6. Tamtéž.

9

3. Obecní volby 1919.

Situace po vzniku československé republiky byla v Jihlavě velice

složitá.

Německá

správa

města

se

nehodlala

smířit

se

vznikem republiky a usilovala o začlenění Jihlavy k Rakousku. Až 5. prosince 1918 německá radnice kapitulovala. Dosavadní městské zastupitelstvo bylo rozpuštěno a správu města převzal vládní komisař dr. Hovůrka. Český národní výbor byl za několik dní, stejně jako ostatní, také úředně rozpuštěn. Vládní komisař ustavil jako svůj poradní orgán místní správní komisi,

která

byla

německých.

Nová

nezvyšovala

napětí

paritně vláda mezi

složena

ve

městě

oběma

z

12

členů

postupovala

národními

českých

opatrně,

skupinami.

i

aby

Také

na

r a d n i c í p ř i c h á z e l i č e š t í ú ř e d n í c i p o m a l u . 12 První obecní volby v éře I. republiky proběhly v Jihlavě dne 28.9. 1919. Volební zásady podle, kterých mělo dojít k volbám jsou následující. Změna volebního řádu do obcí, byla v N. S. projednána. Hlavní zásady jsou tyto: Voliti budou muži i ženy bydlící aspoň tři měsíce v obci a dosáhnuvší 21. rok stáří svého a kteří nebyli odsouzeni

s následky

práva

volebního.

Volení

mohou

býti

příslušníci obou pohlaví od 26 let, bydlí-li aspoň 2 roky v obci. Volební seznamy sdělává starosta obce se zástupci kandidujících stran.

Před

volbou

oznámí

kandidující

strany

starostovi

svoje

kandidátní listiny, týž je nechá rozmnožiti a každý volič obdrží kandidátky všech stran, aby odevzdal při volbě tu, která se mu nejlépe zamlouvá. Po volbě se sečtou hlasy, rozdělí se počtem volených

kandidátů,

a

takto

dosažený

dělenec,

kolikrát

obsažen v čísle dělitelném, tolik obdrží ta, která strana.

bude

13

První obecní volby v Jihlavě byly vypsány na 15.6. 1919. Tyto volby a stejně i všechny následující, které se v Jihlavě konaly, byly provázeny silným národnostním tlakem. Jak píše místní tisk: 12 13

Jaroš Z., Křesadlo K.: Jihlavská radnice. Jihlava. 1994, s.32. Jihlavské Listy, roč. 14, 1919, č. 3, 31. 1., s. 1.

10

Do voleb. Patnáctý červen, den voleb do obcí československé republiky bude manifestací českého lidu ve smíšeném území pro jednotu

národa

československého,

bude

dnem

odhalení

veliké

pravdy, že není u nás území německého, nýbrž že jest jen smíšené vedle ryze českého. Patnáctý červen bude dnem odčinění veliké křivdy národní a sociální, která byla po léta páchána na našem lidu. Český lid provede sám toto očištění křivdy svou vlastní vůlí –

l í s t k e m . 14 Č e s k é

hlasovacím

voličstvo

je

nabádáno,

aby

se

k volbám dostavili a volili pouze české kandidáty. Místní tisk také radí

českým

politickým

stranám,

aby

vytvořili

jednotnou

kandidátku, pro větší počet získaných mandátů. V této době byl v Jihlavě větší počet obyvatel německé národnosti než české. Dále jihlavský tisk píše: Chceme dokázati, že Jihlava dosud sice měla německý ráz, že ale německou nikdy nebyla, že to němectví

bylo

udržováno

znásilňováním,

bezprávím

a

krádeží

č e s k ý c h d ě t í , z n i c h ž v n ě m e c k ý c h p ř e l e j v á r n á c h d ě l a l i s e N ě m c i . 15 Avšak

termín

voleb,

který se

měl

uskutečnit

15.

6.

nebyl

dodržen. Rozhodnutím ministerstva vnitra ze dne 21. května byly volební

práce

pro

volbu

obecního

zastupitelstva

v Jihlavě

z a s t a v e n y . 16 Datum

voleb

byl

Národní

radou

stanoven

na

28.

září.

Kandidovaly následující strany. Za české strany kandidovaly dvě a to Československá sociálně demokratická strana a České občanské strany. Za německé strany tři a to Deutsche demokratische Partei, Vereinigte Katolische

Deutsche Partei,

Nationalsozialistische

Deutsche

und

sozialdemokratische

Deutsche

Partei.

kandidátku tvořila židovská strana Jüdische Wählergruppe.

14

Jihlavské Listy, roč. 14, 1919, č. 18, 16.5., s. 1. Jihlavské Listy, roč. 14, 1919, č. 19, 23.5., s. 2. 16 Jihlavské Listy, roč. 14, 1919, č. 20, 30.5., s. 1. 15

11

Další

3.1 Výsledky voleb do obecního zastupitelstva 28. 9. Politické strany Deutsche demokratische Partei Vereinigte Deutsche Nationalsozialistische und Deutsche Katolische Partei Deutsche sozialdemokratische Partei Československá sociálně demokratická strana České občanské strany Jüdische Wählergruppe Počet odevzdaných platných hlasů

1 9 1 9 17

počet hlasů počet mandátů 2 988 10 1 3 2 2

332 695 282 089 464 12 850

procent 23,27

4 13 7 7 1 42

10,30 28,78 17,77 16,27 3,61 100,00

Podle výsledků voleb obdrželi ze 12 850 odevzdaných hlasů čeští

kandidáti

4 371

hlasů,

židovská

strana

Jüdische

Wählergruppe 464 a německé strany 8 015. Českým občanským stranám připadlo 7 mandátů, českým soc. dem. 7, německým soc. dem. 13, Deutsche demokratische Partei (německým liberálům) 10, Vereinigte

Deutsche

Nationalsozialistische

und

Deutsche

Katolische Partei (mladoněmeckým spojeným s něm. klerikály) 4, židovské straně 1. K volbě se nedostavilo 1 796 voličů, z nichž velké procento náleželo

voličům

českým.

Agitace

na

straně

německé

byla

obrovská. Celý den byli sváženi voličové nemocní, chromí, přes 80 let staří atd. V této příčině byla obětavost německá úctyhodná. Poněvadž

ale

německé

volil

také

bylo

kde

kdo

děláno a

čeští

mnoho

nesprávností,

voličové,

ačkoliv

na

straně

bylo

jejich

reklamacím vyhověno, neobdrželi volební legitimace, byl podán p r o t e s t . 18 Němečtí sociální demokraté usnesli se po volbách zvolit za starostu města pana dr. Schwarze, soudního lékaře a souhlasili, aby za českou třetinu byl zvolen starostovým náměstkem p. Dr. Mohr, notář. Představitel německo-nacionální dělnické strany pan Müller i se svými kolegy nabídl něm. soc. demokratům, že se „odpoutá“ od klerikálů, se kterými byli na společné kandidátce

17 18

SOkA Jihlava, Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1891-1923, inv. č. 1573. Jihlavské Listy, roč. 14, 1919, č. 38, 3.10., s. 1.

12

především od prof. Poschla a spojí se s nimi k volbě starosty, avšak jeho návrh byl s německou soc. dem. stranou odmítnut. Jihlavský tisk spekuloval jaké bude vedení nové radnice. Po uklidnění poměrů, bude správa města, pravděpodobně vedena ve znamení

dohody

demokracie.

českých

zástupců

se

zástupci

něm.

soc.

19

Co způsobilo volební vítězství německých stran? Odpověď na tuto otázku může být, že mnoho českých voličů z různých důvodů volilo tentokrát ještě německé strany, nehleděli na svoji národní povinnost.

Byli

to

zejména

čeští

dělníci

stojící

v odborových

organizacích německých, kteří dali přednost německé listině soc. dem.,

před

českou.

Vedle

nich

někteří

čeští

lidé

z osobního

přátelství, z nedostatku národního uvědomění volili také německé strany.

Valná

z národní odjeli

část

českých

vlažnosti,

v den

voleb

voličů

pak

někteří

dokonce

z Jihlavy,

někteří

vůbec

pod a

nevolila,

různými

těch

je

buď

záminkami

mnoho,

vůbec

nedostali volební legitimaci, mnoho bylo také českých voličů, kteří, ač své volební právo reklamovali, ani do seznamů nebyli zaneseni ani zamítavé vyřízení neobdrželi. Tím způsobem ztratilo se

českým

stranám

nejméně

900

hlasů,

nepočítáno

ty,

které

odevzdány byly přímo něm. kandidátům. České strany sdružené do uskupení České občanské strany při prvních obecních volbách silně podcenili volební agitaci, kterou téměř žádnou nevyvinuli. Největší agitaci vyvinuly obě strany soc. dem., z nichž česká strana,

zvolila

využili

všech

socialistické

velice

útočnou

prostředků, sáhly

k trestné

a

aby

agresivní si

agitaci,

zajistili neboť

propagandu. vítězství. sbíraly

od

Němci Strany voličů

hlasovací lístky a nechávali jim jen svoje volební lístky. V tom jim pomáhala i radnice, celá řada voličů totiž nedostala kandidátní listiny českých spojených stran, za to však kandidátní listinu něm. soc.dem. dostali dvojmo.

19

Jihlavské Listy, roč. 14, 1919, č. 38, 3.10., s. 1.

13

Provedli jsme jen generální zkoušku. Režisér postřehl chyby a p ř e d s t a v e n í b u d e p r o v e d e n o b e z v a d n ě . 20 Reklamace

volebních

výsledků.

Česká

strana

poukazovala

především na chybné vydávání voličských legitimací, například že byly mnohým voličům vydávány legitimace dvojmo a dále že byly doručovány na adresy, kde volič již nebydlí. Také byla podána stížnost, že volili lidé, kteří po vzniku republiky opustili město a odstěhovali se do Vídně a tudíž pozbyly volebního práva. Prostřednictvím redakce Jihlavských Listů podáno bylo 1 800 reklamací, (oprava jmen, vymazání neb zapsání do seznamů) čímž d o s t a l i j s m e 7 0 0 v o l i č ů d o s e z n a m ů , k t e ř í d ř í v e z a n e s e n i n e b y l i . 21 Nespokojeni byli představitelé českých stran, které se sdružili v České občanské strany, spokojeny byly však německé strany především němečtí soc. dem. a samozřejmě i představitelé české soc. dem. jejíž představitelé byly pro uznání voleb, a nepodávaly reklamace. Dne 8. 10. zorganizovali spojení soc. dem. čeští a němečtí

tábor

zásobování,

ale

lidu

před

hlavně

radnicí.

proti

Na

těm,

něm

z české

bylo strany,

mluveno kteří

o

proti

volbám podali rekurs. Obě strany tímto manifestovaly, aby byly obecní volby uznány. Výsledky

obecních

voleb

byly

anulovány

uskutečnili téměř po roce 26. 9. 1920.

20 21

Tamtéž, s. 2. Jihlavské Listy, roč. 14, 1919, č. 38, 3.10., s. 2.

14

a

nové

volby

se

4. Obecní volby 1920

Jelikož volba obecního zastupitelstva v Jihlavě, vykonaná dne 28. září 1919 i s přípravným řízením, byla rozhodnutím zemské správy

politické

ze

dne

2.

června

1920,

č.

41

355,

zrušena,

ustavuje se v zákoně § 11. obecního řádu volebního nová volba obec. zastupitelstva v Jihlavě na neděli dne 26. září 1920. Voliti se bude 42 členů obecního zastupitelstva. Na základě zákona o stálých

voličských

zákona

a

n.

následující

č.

seznamech

663,

volební

ze

rozdělena

obvody

dne jest

volební:

19. obec na

prosince shora

1919, uvedená

sb. na

6

volebních

obvodů.

1.

označení

skupiny

C e l k e m j e z ř í z e n o 6 k o m i s í m í s t n í c h . 22 Kandidátní

listina

musí

obsahovati:

volební (strany), 2. seznam kandidátů, jejichž počet smí však býti nejvýše o polovic větší, než počet osob, jež mají býti voleny do obecního zastupitelstva. Zlomky třeba urovnati na nejblíže vyšší číslo.

Pořadí

každého

kandidáta

budiž

vyznačeno

arabskými

číslicemi, 3. označení zmocněnce volební skupiny, t. j. osoby, která volební skupinu zastupuje, a jeho náhradníka. Ke kandidátní listině

budiž

připojeno

písemné,

vlastnoručně

podepsané

prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají a že se svým souhlasem na jiné kandidátní listině navrženi nejsou. (§ 21. ob. ř. v.) Strany, které hodlají své kandidátní listiny sdružiti, nechť předloží

příslušné,

zmocněnci

podepsané

prohlášení

o

tom

obecnímu úřadu nejpozději osmý den přede dnem volby. (§ 26. ob. ř. v.) Zmocněnci kandidujících volebních skupin, které činí nárok na zastoupení komisích volebních, počítaje v to i komisi ústřední, nechť oznámí osoby, které navrhují jako členy té které komise volební, po případě jako jejich náhradníky, zdejšímu úřadu jakožto úřadu dohlédacímu alespoň 8 dnů přede dnem volby. (§ 32. ob. ř. v . ) – P r e s i d e n t z e m s k é s p r á v y p o l i t i c k é : Č e r n ý v . r . 23

22 23

SOkA Jihlava, Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1891-1923, inv. č. 1573. Jihlavské Listy, roč 15, 1920, č. 36, 3.9., s. 5.

15

Původně volbám

měli

tři

české

kandidátní

politické

listiny:

strany

Spojené

postavit

české

k

obecním

občanské

strany,

která byla národní kandidátkou, dále kandidátky čs. socialistů a soc.

demokratů.

Strana

čs.

socialistů

jednala

10.

září

o

kandidatuře společně s realisty. Realisté žádali, aby jim bylo vyhraženo

místo

druhé

a

čtvrté,

čemuž

se

stoupenci

strany

socialistické vzepřeli, poukazovali především na nepatrný počet stoupenců realistů. Po delší debatě se spokojili realisté s místem d r u h ý m a p á t ý m . 24 Avšak z dohody o společné kandidátce čs. socialistů a realistů sešlo.

Národní

socialisté

i

realisté

postavili

svoje

vlastní

kandidátky. Takže do voleb za české strany kandidovaly čtyři volební

skupiny.

Spojené

české

národní

strany,

čeští

soc.

demokraté, národní socialisté a realisté. Německé

strany

postavily

také

čtyři

kandidátky. Deutsche

sozialdemokratische Arbeiterpartei, Deutsche demokratische Partei Deutsche

christlichsoziale

Celkový

výčet

strany

Volkspartei, doplnila

„Für

židovská

Deutsch strana

Iglau“. Jüdische

Wählergruppe. V Jihlavských

Listech

byl

kritizován

postup

národních

socialistů a realistů, kteří kandidovali samostatně a ne společně se skupinou českých

sil,

Spojené a

české

oslabení

národní získání

strany.

hlasů

a

Hrozil nových

prý

rozklad

mandátů

při

obecních volbách. Také je silně podrobována kritice Čsl. soc. dem., především pro vládní krizi, která je připisována především této straně. Soc. dem. nemá ani schopných lidí k úkolu tak důležitému, jako jest správa obce. Vládli ve státu a co dokázali? Následky jejich

vlády

jsou

hrozné:

drahota,

hlad,

nejistota

osobní

i

m a j e t k o v á , n e d ů v ě r a d o m a i z a h r a n i c e m i . 25 Samotná čsl. soc. dem. strana zažívala v roce 1920 rozkol ve vlastních řadách. Dnes již neexistuje jednotná strana soc. dem., 24 25

Jihlavské Listy, roč. 15, 1920, č. 37, 10.9., s. 3. Jihlavské Listy, roč. 15, 1920, č. 39, 24.9., s. 1.

16

neboť

komunisté,

t.

j.

levé

křídlo,

byli

ze

strany

vyloučeni.

Komunisté po svém vyloučení sáhli k teroru a násilím zabrali t i s k á r n u a r e d a k c i „ P r á v a L i d u “ . 26 Upozornění k volbám. Jelikož je zavedena volební povinnost, musí každý, kdo v seznamu je zapsán, volit, jinak bude trestán. Aby

se

všem

nepříjemnostem

čeští

voliči

vyhnuli,

činíme

je

p o z o r n a , b y s e k v o l b ě n e p o m i n u l i d o s t a v i t i . 27 4 . 1 . V ý s l e d k y v o l e b d o o b e c n í h o z a s t u p i t e l s t v a 2 6 . 9 . 1 9 2 0 28 Politické strany Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei Deutsche demokratische Partei Deutsche christlichsoziale Volkspartei „Für Deutsch Iglau“ Československá sociálně demokratická strana Československá strana socialistická Realistický klub Spojené české občanské strany Jüdische Wählergruppe Počet odevzdaných platných hlasů

počet hlasů počet mandátů 3 665 10 3 022 9 809 2 458 1 3 001 9 854 2 656 2 2 078 6 391 1 14 934 42

procent 24,54 20,24 5,42 3,06 20,10 5,72 4,39 13,91 2,62 100,00

V minulých obecních volbách konaných 28. září 1919 obdrželi Němci o 4 108 hlasů více, a při volbách 26. září 1920 obdrželi pouze

o

1

756

hlasů

více

než

strany

české.

Českým

stranám

přibylo téměř 11% voličů. České strany získali o 5 mandátů více, oproti loňským volbám, byl to významný úspěch. Vzrůst českých hlasů byl oproti volbám z roku 1919 velmi silný, neboť z 33% vzrostl na téměř 45%. Zvoleni jsou ze Spojených českých občanských stran (Národní demokracie, Živnostensko-středostavovská strana, Republikánská strana

a

Lidová

strana):

Dr.

Mohr

Josef,

notář,

Med

Alois,

obchodník, Heimrich Česlav, řed. továrny. Dr. Haičman Osvald, advokát.

Štěpánek

Emil,

majitel

26

strojírny,

Bartoš

Jan,

Jihlavské Listy, roč. 15, 1920, č. 39, 24.9., s. 1. Tamtéž, s. 3. 28 SOkA Jihlava, Archiv města Jihlava od roku 1849, Politická registratura 1891-1923, inv. č. 1574. 27

17

mistr

kominický. Z realistického klubu: Výborný Josef, odborný učitel, Janků

Hynek,

řed.

měšťanských

škol.

Z

národních

socialistů:

Souček Ferdinand a Zástěra Bohumil. Z českých soc. dem.: Aleš František, kartáčník, Pavelec Josef, úředník, Vonderka Jan, žel. zřízenec, Vašátko Josef, mag. farmacie, Krpálek František, Půlpán František, úředník státních drah, Ulrich František, strojník. Novák Eduard, obuvník, Chalupa Václav, obuvník. Z německých stran obdrželi něm. soc. dem. 10 mandátů, něm. křesť.

soc.

2

mandáty,

něm.

demokraté

9

mandátů,

něm.

nár.

d ě l n í c i 1 m a n d á t . Ž i d é 1 m a n d á t . 29 Podle výpočtů Jihlavských Listů se k volbě nedostavilo 1 751 voličů českých a 743 voličů německých. Kdyby přišli volit všichni zapsaní češí voliči moli by české strany získat polovinu mandátů. Počet mandátů byl však velice těsný. Německé strany získali 22 m a n d á t ů , č e s k é 1 9 , ž i d é 1 . 30 Největší pokles hlasů zaznamenala německá soc. dem. strana, neboť v minulých volbách získali 3 695 hlasů, a nyní obdrželi sice 3 665 hlasů, ale na místě 13 mandátů, které měli, mají pouze 10 mandátů. Německé strany občanské ztrácejí 2 mandáty. Na české straně počet mandátů soc. dem. vzrostl o dva, ostatních českých stran o 3, ač při minulých volbách měli čeští soc. dem. více hlasů, než druhé české strany. Možnou

příčinou,

která

připravila

české

soc.

demokraty

o

značný počet hlasů, je blízká politika s něm. soc. dem. stranou. A čeští voliči v Jihlavě, byli pod silným národnostním tlakem, a proto

dali hlas jiným českým stranám.

Zájmy

obce

byly

společné

oběma

národnostem

a

také

oba

národy měly zájem, aby se záležitosti obecní řešili v klidu bez stínu národnostních třenic. České strany byly ochotny pro obec pracovat i s Němci i se socialisty,

ale

proklamovaly,

že

národnostně tak třídně. 29 30

Jihlavské Listy, roč. 15, 1920, č. 40, 1.10., s. 1. Tamtéž.

18

se

nedají

utiskovat

jak

Po vyhlášení volebního výsledku byly před radnicí přednášeny obligátní

řeči.

S

radostí

byla

přijata

řeč

pana

Munducha,

představitele soc. dem., který opravdu mluvil všem Čechům ze srdce. Slova jeho, že povinností všech Čechů jest spojiti se a pracovati

k

jedinému

cíli,

počeštění

srdcích všech českých posluchačů. Je

zde

určoval,

patrno, chod

že

národnostní

nejen

Jihlavy,

našla

ohlasu

v

silný

a

31

tlak

politického,

byl

ale

v Jihlavě

také

kulturního

a

hospodářského života.

4.2. Volba starosty.

Podle učiněné dohody mezi českými a německými soc. dem. se m ě l s t a r o s t o u m ě s t a s t á t p . P h . M g . V a š á t k o , 32 k t e r ý k a n d i d o v a l z a českou soc. dem. stranu. Avšak tato dohoda se neuskutečnila. A volba starosty, konaná dne 4. 12. 1920, byla vítána jelikož byla radnice

dva

Hovůrkou,

roky

řízena

vládním

kterého

v roce

1920

komisařem

vystřídal

JUDr.Františkem

Dominik

Koráb.

Oba

komisaři byli spravedliví a tolerantní, přece tento způsob správy obce nebyl udržitelný, neboť byl nedemokratický a kdyby nebylo mimořádné situace, která byla v Jihlavě po vzniku republiky, která tento

způsob

správy

města

vyžadovala,

jistě

by

se

vládní

komisariát netěšil tak dlouhému životu. Konečně tedy došlo k prvním volbám obecního zastupitelstva, jehož vyvrcholením byla volba starosty. O

starostenský

Aschmann, kandidát

post

příslušník německé

ucházeli

něm.

soc.

národní

Oberrenner,

o

němž

tolerantním,

objektivním

p r a c o v a t . 33 V e l m i

se

bylo

důležité

a

dva

dem.,

Němci na

druhé

demokracie, známo, pro

bylo

31

Jihlavské Listy, roč. 15, 1920, č. 40, 1.10., s. 2. Jihlavské Listy, roč. 15, 1920, č. 41, 8.10., s. 1. 33 Jihlavské Listy, roč. 15, 1920, č. 50, 10.12., s. 2. 32

19

že

obec i

to,

je a že

a

sice: straně

obchodník mužem

její na

Raim.

Otomar

národnostně

obyvatelstvo jedné

stál

straně

chce stál

kandidát zosobňující naprosté ignorantství, kdežto na druhé straně byl

kandidátem

zastupitelstvu

muž, a

který

již

náležitě

dlouhá

ovládá

léta

zasedá

obecního

v

obecním

jednání.

Jestliže

Čechové nemohli prosadit svého kandidáta na post starosty, byla pro ně velmi důležitá otázka, koho volit? Národní rada, po uvážení všech okolností rozhodla, aby čeští členové dali své hlasy p. Oberrennerovi, neboť uvažovali, že ne politická legitimace, nýbrž inteligence

a

Oberrennera

kvalifikace byli

opravňuje

všechny

české

lidi

strany,

k

držení

výjimku

úřadů. tvořil

Pro

pouze

předseda Národní rady Josef Výborný, který společně s jediným reprezentantem židovské strany, hlasoval pro německého soc. dem. kandidáta

Aschmann.

Každý

z

kandidátů

obdržel,

při

dvou

volbách, po 21 hlasech. Bylo tudíž rozhodnuto losem, který táhl p. okr. kom. Brothánek a vylosován p. Oberrenner. Jihlavské

Listy

o

ač

není

nejrozumnější,

volbě

napsaly:

ideální.

Za

rozhodnutí

daných

pokládáme

poměrů

bylo

za

nutno

voliti ze dvou zel to menší a proto bylo příkazem občanské cti, p o s t a v i t i s e p r o t i z v o l e n í p . A s c h m a n n a . 34

4.3. Krvavý slunovrat.

V Jihlavě se udála před volbami velice významná událost, která vešla

do

historie

pod

označením

„Krvavý

slunovrat"

(Blutige

Sonnwendfeier). Nahromaděné emoce, nesmiřitelnost a nenávist vyvrcholily

při

německých

oslavách

letního

slunovratu

23.

6.

1920. Za iniciátory incidentu byli později označeni H. Krczal (sekretář

Německé

rady)

a

V.

Inderka

(býv.

starosta).

Jejich

projevy rozvášněný dav německého obyvatelstva se tehdy vrátil z místa

konání

zakázaných sporu

s

(na

německých

českými

českoslovenští

34

oslav

„Kolíblu") písní

vojáky

vojáci

i

a

do

dalšími

civilisty.

(Martin

Šlavko

Jihlavské Listy, roč. 15, 1920, č. 50, 10.12., s. 2.

20

města,

kde

se

provokacemi

zpěvem

dostal

Výsledkem

byli

a

Dvořáček),

Bohumil

2

do

mrtví 1

mrtvý německý nacionalista (zahradník Wilhelm Maresch) a 11 raněných na obou stranách. Příští dny byly skutečně dramatické. Hned

ráno

24.

6.

byli

povoláni

k

převzetí

policejní

služby

sokolové, ale ani ti nemohli rozvášněné Čechy zklidnit. V 9 hod. musel být dokonce vyhlášen výjimečný stav. Před radnicí navíc vyrostla šibenice a dav žádal životy Inderky a Krczala. Přítrž všemu udělal svým rázným jednáním až nový velitel jihlavské p o s á d k y p p l k . P e t r . 35

4.4. Nové zastupitelstvo.

Vzhledem k napjaté situaci ve městě, kde doznívali ještě vášně z krvavého

letního

slunovratu

znamenala

opoždění

nástupu

a

prosincová

nového

generální

zastupitelstva

stávka,

v čele

se

starostou. Když se pak v květnu 1921 městské zastupitelstvo ujímalo své funkce

v

čele

s

O.

Oberrennerem

jako

posledním

německým

starostou v historii Jihlavy, muselo zaznamenat ve svých řadách ještě jednu důležitou změnu. Nadpoloviční většinu na původních kandidátkách české a německé sociální demokracie, které získaly dohromady 19 mandátů, tvořili příslušníci levice, z nichž se již nyní stali otevření členové komunistické strany. Tím zde měli komunisté

nejmohutnější

zastoupení

za

období

1.

republiky

a

důležitou tribunu k prosazování zájmů dělnické třídy v obecní p o l i t i c e . 36 Přítomnost

komunistů

v zastupitelstvu

města,

nebylo

pro

pravicové české i německé strany dobré. České strany si dále uvědomovaly, že ve správě města nezískaly důležité pozice, které jí podle jejího názoru příslušely. Proto bylo koncem roku 1923 rozhodnuto

o

sloučení

města

Jihlavy

s jejím

předměstím

Dřevěnými Mlýny. Důvodů bylo několik, jednak aby se zvýšil počet českých obyvatel a také proto, že muselo býti rozpuštěno 35 36

Jaroš, Z.: Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. Žehušice. 2001, s. 135. Křesadlo K., Jihlavské volební kapitoly IV., Zpravodaj města Jihlavy 1986, č. 4.

21

stávají městské zastupitelstvo. Nebyly však vypsány nové volby. Nastolen

byl

znovu

vládní

komisař

tentokrát

v osobě

Josefa

Výborného.

5. Vládní komisař Josef Výborný.

Ve čtvrtek v

níž

15. 11. 1923

přečetl

starosta

byla svolána na

Oberrenner

přípis

rychlo městská rada

zem.

polit.

správy

rozpuštění obecního zastupitelstva, dosazení vládního pro

sloučené

obce.

Městská

rada

se

usnesla

na

o

komisaře rekursu

k

ministrovi vnitra proti této akci výnosem zmíněným nařízené. Pro protestní

návrh

hlasovali:

měšť.

strana

německá,

němečtí

soc.

d e m o k r a t i a d v a č e š t í k o m u n i s t é V a š á t k o a P a v e l e c . 37 T a t o ž á d o s t byla zamítnuta. Vládní komisař Výborný se snažil razantně počeštit městskou správu.

Účinným

nástrojem

se

staly

jazykové

zkoušky.

Každý

městský zaměstnanec, měl ovládat jak český tak německý jazyk. Na české straně to bylo samozřejmostí, na německé straně ne. Všechna důležitá místa na radnici v městských úřadech obsadili čeští zástupci. Rozšířený a reorganizovaný městský úřad se členil n a r e f e r á t y p o d l e j e d n o t l i v ý c h s p r á v n í c h o b o r ů . 38 Dalším

významným

počinem

vládního

komisaře

bylo

ustanovení 8 členné komise, jejímž byl předsedou, která měla za ú k o l n o v é p o j m e n o v á n í u l i c a n á m ě s t í v J i h l a v ě . 39 Vládní komisař měl ke svému výkonu funkce poradní sbor. Zprvu

oblíbený

vládní

popularitu,

především

v sociálních

otázkách,

komisař

Výborný

vzhledem dále

také

ke pro

své

postupně

nesmlouvavosti

nedemokratickou

komisariátu. Proto byly roce 1925 vypsány nové obecní volby.

37

Jihlavské Listy, roč. 18, 1923, č. 47, 24.11., s. 2. Jaroš Z., Křesadlo K.: Jihlavská radnice. Jihlava. 1994, s.33. 39 Jihlavské Listy, roč. 18, 1923, č. 50, 15.12., s. 2. 38

22

ztrácel

povahu

6. Obecní volby 1925.

Zemská správa politická v Brně zveřejnila vyhlášku o vypsání volby. Na základě §u 11. obecního řádu volebního ustanovuje se volba městského zastupitelstva v Jihlavě na neděli dne 22. března 1925. Volit se bude 42 členů zastupitelstva na základě zásady p o m ě r n é h o z a s t o u p e n í . 40 Ihned

po

vyhlášení

volby

vylepením

úředních

vyhlášek

podávali zmocněnci volebních skupin kandidátní listiny. 1. Realistický klub. Vedoucí vládni komisař odb. učitel Josef Výborný. 2. Republikánská strana. Vedoucí odb. učitel Poláček František. 3. Čs. strana soc. demokratická. Vedoucí Ulrich Fr., kovodělník. 4. Čs. strana socialistická. Vedoucí MUDr. Metelka Arnošt, primář zemského chorobince. 5. Čs. živnostensko obchodnická strana středost. Melichar Ant., majitel tiskárny. 6. Národní demokracie. Dr. Mohr Josef, notář. 7. Čs. strana lidová.

Dr.

Veselý

Jaroslav, státní zástupce.

8. Skupina „Za českou Jihlavu“. Dr. Haičman Osvald, advokát. 9. Holzmühler Wahlpartei. Budischowsky Viktor, Fabrikant, 10. Kandidátní listina Komunistické strany v Československu, sekce

III.

Internacionály

(der

komunistischen

Partei

in

der

Tschechoslovakei, Sektion d. III. Internationale). Ph. Mr. Vašátko Josef, tajemník. 11. Kandidátní listina něm. strany demokratické (Der Deutschdemokratischen Freiheitspartei). Oberrenner Othmar, Lederhändler. 12. Židovské volební skupiny - Jüdische Wählergruppe (českoněmecká). MUDr. Werner Siegmund, lékař.

40

SOkA Jihlava, Archiv města Jihlava od roku 1849, Společná registratura 1924-1949, inv. č. 2603.

23

13. Německá strana sociálně-demokratická (Deutsche

sozialdemokratische

Arbeiterpartei).

Weigner

Hans,

Friseur. 14.

Německá

strana

živnostenské

(Deutsche

Gewerbepartei).

Striegler Heinrich, Bäckermeister. 15.

Německá

strana

křesťansko-sociální

(Deutsche

christlich-

soziale Volkspartei). Tomandl Josef, Kohlenhändler. 16. Německá

strana

nacionální

(Deutsche Heimatpartei).

Sedlak Veno, Fabrikant. 17. Národní strana. Dr. Červený Jaroslav, advokát. 18. Němečtí národní socialisté (Jungovci) Bezirksverein

Iglau

der

deutschen

national-sozialistischen

Arbeiterpartei „Für unsere Heimat“. Neubauer Anton, Bauleiter. 19. Volební sdruženi drobného lidu. Smola Fr., žel. zřízenec. 20. Volební skupina majitelů domů. Fexa Vilém, natěrač. 21. Skupina neodvislých občanů. Kittler Václav, dělník. 2 2 . S t r a n a n á j e m n í k ů . B u r d a V á c l a v , d ě l n í k t a b á k o v é t o v á r n y . 41

Přesně o 12 hodině polední v neděli 8. března bylo skončeno podávání kandidátek. Celkem

podáno

22

kandidátních

listin:

13

českých,

7

německých, 1 židovská (německo-česká), 1 komunistická (českon ě m e c k á ) . 42 Německé

kandidátky

se

v Jihlavě

zveřejňovaly

se

značným

časovým zpožděním. Jihlavský německý tisk „Mährisch Grenzbote“ k tomu poznamenává, že Češi věděli předem o termínu voleb a že proto si mohli vše předem připravit. Ale v témže čísle se objevila informace, že Němci se nedali volbou překvapit, že po celé týdny pracují a shánějí své síly, aby je vrhli v rozhodný okamžik na b o j i š t ě . 43

41

Jihlavské Listy, roč. 20, 1925, č. 12, 9.3., s. 2. Tamtéž. 43 Jihlavské Listy, roč. 20, 1925, č. 11, 7.3., s. 1. 42

24

Sdruženi kandidátních listin pro obecni volby v Jihlavě. Ve lhůtě stanovené zákonem, jež uplynula v sobotu dne 14. 3. o 5 hod. odpol., byla ohlášena městskému obecnímu úřadu v Jihlavě dvě sdružení listin kandidátních pro obecní volby: 1. Sdružení Českých kandidátek: Realistický klub, Republikánská strana, Čsl. soc.

dem.

strana,

Čsl.

socialist

strana,

Živnostenská

strana,

Národně dem. strana, Lidová strana, Za Českou Jihlavu, Národní strana Sdružení drobného lidu, Majitelé domů, Neodvislí občané a Nájemníci, celkem 13 kandidátních listin. 2. Sdružení německých kandidátek:

Holzmühler

Freiheitspartei, Gewerbepartei, celkem

6

Wahlpartei,

Deutsche D.

christl.

kandidátních

Deutsche

social.-dem. soc.

Arbeiterpartei,

Volkspartei,

listin.

demokratische

D.

Německá

D.

Heimatpartei,

nac.

socialist.

Arbeiterpartei (Jungovci) spolupodepsala sice také sdružení své kandidátní listiny, ale buď omylem, nebo nedopatřením, podepsal příslušné

prohlášení

oprávněného,

jeden

místo z

zmocněnce

kandidátů,

tedy

jedině

zákonitě

osoba

k

tomu

k

tomu

zákonitě

nelegitimovaná, čímž sdružení jejich kandidátní listiny s ostatními nemohlo býti uznáno za platné a bude se proto tato strana počítati pří

skrutiniu

volebním

za

stranu

samostatnou

a

s

německými

nesdruženou. Jüdische Wählergruppe, jakož i Komunistická strana se nesdružily se žádnou stranou. V prvním skrutiniu se bude tedy přihlížeti k pěti skupinám: 1. České sdružené kandidátky, 2. Německé sdružené kandidátky, 3. N ě m . n á r o d . s o c i a l i s t é , 4 . N ě m . ž i d é , 5 . K o m u n i s t é . 44 Před volbami opět místní tisk upozorňoval na nešvary které se v Jihlavě děly. Například někteří němečtí podnikatelé, propouští, nebo chtějí propustit z práce české dělníky, především ty kteří do práce dojíždí z okolních obcí. S úmyslem znemožnit jim, aby se z ú č a s t n i l i v o l e b . 45

44 45

Jihlavské Listy, roč. 20, 1925, č. 14, 16.3., s. 2. Jihlavské Listy, roč, 20, 1925, č. 16, 21.3., s. 3.

25

S jakými hesly se prezentovaly strany v Jihlavě. Strana německých nacionálů v Jihlavě jde za Bismarkovým heslem: „My Němci bojíme se Boha a nikoho jiného na světě.“ Všem Čechům jihlavským záři heslo presidenta Masaryka: „ P R A V D A V Í T Ě Z Í ! " 46 Komunistické volební heslo k obecním volbám znělo: Za dělnickou J i h l a v u . 47 6 . 1 . V ý s l e d k y v o l e b d o o b e c n í h o z a s t u p i t e l s t v a 2 2 . 3 . 1 9 2 5 48 Politické strany Realistický klub Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu Československá sociálně demokratická strana Československá strana socialistická Československá strana živnostensko-obchodnická strana středostavovská Československá strana národně demokratická Československá strana lidová Skupina „Za českou Jihlavu“ Holzmühler Wahlpartei Komunistická strana Československa Deutsche demokratische Freiheitspartei Jüdische Wählergruppe Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei Deutsche Gewerbepartei Deutsche christlich soziale Volkspartei Deutsche Heimatpartei Národní strana Für unsere Heimat Volební sdružení drobného lidu Majitelé domů Neodvislí občané Strana nájemníků Počet odevzdaných platných hlasů

46

počet hlasů počet mandátů 1 917 4 308 2 556 1 229

1

1 1

1 1

18

719 510 057 726 206 786 578 391 806 877 491 725 347 38 5 2 8 19 301

1 6 3

26

1,68 13,97 6,72

2 3,93 1 2,78 2 5,78 2 3,97 0 1,13 4 9,76 4 8,62 0 2,14 2 4,40 2 4,79 4 8,15 4 9,42 1 1,90 0 0,21 0 0,03 0 0,01 0 0,04 0 0,10 42 100,00

Jihlavské Listy, roč. 20, 1925, č. 12, 9.3., s. 1. Tamtéž, s. 3. 48 SOkA Jihlava, Archiv Města Jihlava od roku 1849, Společná registratura 1924-1949, inv. č. 2603. 47

procent 10,47

6.2. Nové obecni zastupitelstvo města Jihlavy.

Na základě uvedeného počtu mandátů byli zvoleni do obecního zastupitelstva města Jihlavy

následující členové:

Realistický klub. 1. Výborný Josef, odb. učitel, 2. Rychlovský Miloslav, odb. uč., 3. MUDr. Horn Vítězslav, primář všeobecné nem., 4. Bílek Rudolf, prokurista Legiobanky. Republikánská strana. 1. Poláček František, odborný učitel. Čsl. sociální demokracie. 1. Ulrich František, kovodělník, 2. Dr. Veverka Rudolf, advokát, 3.

Pitlík

legionář,

Leopold, 5.

vrchní

Brázda

soudní

Rudolf,

oficiál,

železniční

4.

Krupička

zřízenec,

6.

Otakar, Všetička

Jindřich, odborný učitel. Čsl. strana socialistická. 1.

MUDr.

Metelka

Arnošt,

lékař

chorobince,

2.

Svačina

Jan,

profesor, 3. Řehoř Vlastimil, dělník. Čsl. živnostensko – obchodnická

strana.

1. Melichar Antonín, majitel knihtiskárny, 2. Heimrich Česlav, ředitel továrny. Čsl. národní demokracie. 1. Dr. Mohr Josef, notář. Čsl. strana lidová. 1. Dr. Veselý Jaroslav, 1. státní zástupce, 2. Albrecht Jan,

soudní

podúředník. Volební skupina „Za českou Jihlavu". 1. Dr. Haičman Osvald, advokát, 2. Bradáč Bohumír, profesor. Komunistická strana. 1.

Ph.

Mr.

Vašátko

Oberteilerzeuger,

3.

Josef,

tajemník,

Heřmánek

František, legionář.

27

Josef,

2.

Aschenbrenner brusič

skla,

4.

Alois, Hons

Něm. strana demokratická. 1.

Oberrenner

Othmar,

Lederhändler,

2.

Glaser

Erwin,

Baudirektor, 3. Piskorz Ferdinand, Kaufmann, 4. Budischowsky Theodor, Ingenieur. Něm. sociální demokracie. 1.Weigner Hans, Friseur, 2. Chromy Adolf, Schneider. Něm. strana živnostenská. 1.Striegler Heinrich, Bäckermeister, 2. Körber Heinrich, Gastwirt. Něm. strana křesťansko sociální. 1.

Tomandl

Josef,

Kohlenhändler,

2.

Krappel

Theobald,

Bürgerschulkatechet, 3. Korner Karl, Privatangestellrer, 4. Höfer Mathias, Schneidermeister. Něm. strana nacionální. 1. Sedlak Veno, Fabrikant, 2. Horak Leopold, Lehrer, 3. Folter Mathias, Kaufmann, 4. Durta Johann, Oberlehrer i. R. Národní strana. 1 . D r . Č e r v e n ý J a r o s l a v , a d v o k á t . 49 D l e s e s k u p e n í j e d n o t l i v ý c h b l o k ů , s d r u ž e n í k a n d i d á t e k z í s k a l i : 50

Politické sdružení, politická strana

hlasů

mandátů

Sdružení 13 českých kandidátek

9404

22

Sdružených 6 německých kandidátek

6682

16

38

0

391

0

1786

4

Deutsche nation. soz. Arbeitpartei č. 18. Jüdische Wählergruppe Komunistická strana

Nesmírný úspěch jihlavských Čechů! Tak komentoval český tisk

v Jihlavě

volební

výsledky.

Byl

to

přelomový

okamžik

v politickém dění v Jihlavě. Těmito volbami skončila nadvláda německých stran ve městě. A k moci na radnici se dostaly české strany, které získaly i post starosty. 49 50

SOkA Jihlava, Archiv města Jihlava od roku 1849, Společná registratura 1924-1949, inv. č. 2603. Jihlavské Listy, roč. 20, 1925, č. 17, 23.3., s. 2.

28

Šťastně

skončil

náš

úspěch.

Dokázali

jsme

v

jednotné

svornosti a pospolitosti to, co od nás celý stát očekával - dosáhli j s m e č e s k é J i h l a v y . 51 O volební výsledky se zajímal a informoval i celorepublikový tisk. Svoboda: „Voličstvo

jihlavské

zapsalo

se

při

nedělních

volbách zlatým písmem v dějinách moravských; po dlouholetém, urputném boji trvale dobylo Jihlavu, důležité to centrum vysočiny českomoravské. osvobozených

Jihlava od

vstoupila

německé

v

nadvlády,

neděli násilí

v a

řadu

míst,

hospodářského

zpátečnictví. Boj o Jihlavu byl neobyčejně urputný, neboť Němci věděli velice dobře, že nevyhrají-li tentokrát, nevyhrají už nikdy více volby v Jihlavě. Nešetřili proto ničeho, ani námahy, ani peněz; vsadili všecko do této volby a do posledního okamžiku pevně věřili ve své vítězství.“ Brünner Morgenpost: „Německá většina na jihlavské radnici, jež již v r. 1920 byla vážně ohrožena, je ztracena. - Ztrátu něm. mandátů

vysvětliti

je

připojením

české

obce

Dřevěné

Mlýny,

odstěhováním Němců a přílivem Čechů“. Tagesbote: „Češi dobyli většiny na radnici. - Oni jsou teď pány Jihlavy.“ Mähr. Grenzbote: Radnice má fangličky. Výborný mluvil z okna starostenské síně. Hrstka fanatických Čechů zpívala „Kde domov

můj“.

To

byl

vnější

obraz

radosti

z

dobytí

Jihlavy.

Jihlavští Češi, jejich štváčské listy a všechno České časopisectvo bude přirozeně tvrditi: „Jihlava volila!“... to však není pravda, v š e c k o j e š v i n d l n a š v i n d l “ . . . 52 Ani tentokrát se výsledky voleb neobešli bez podávání námitek proti volbám. Německé strany se předstihovaly v podávání námitek proti obecním volbám konaným 22. března. V zákonné 8 denní lhůtě podaly námitky adresované mor. zem. výboru p. Veno Sedlak spolu s řídícím učitelem Jak. Pistauerem a Dr. Fr. Köttnerem za 51 52

Jihlavské Listy, roč 20, 1925, č. 17, 23.3., s. 2. Jihlavské Listy, roč 20, 1925, č. 18, 28.3., s. 1.

29

Heimatpartei, p. K. Maly za něm. stranu živnostenskou, p. O. Oberrenner za něm. stranu demokratickou, p. A. Watzek za něm. stranu křesťanskosociální, pp. Ant. Neubauer a Jos. Mika za něm. stranu nár. sociální, p. Ad. Chromy za něm. stranu soc. demokr. a p . J o s . V a š á t k o z a s t r a n u k o m u n i s t i c k o u . 53 Námitky

proti

obecním

volbám

v

Jihlavě,

byly

27.

června

zemskou správou politickou v Brně jako neodůvodněné zamítnuty. Ve středu dne 29. dubna se konala porada některých českých stran,

jejímž

předmětem

bylo

zabezpečení jednotné linie

české politiky obecní pro příští období městského zastupitelstva. V

poradě bylo usneseno

stran. Prozatím do

vytvořit

Klub

sjednocených českých

klubu vstoupily tyto strany: Realistický klub,

čsl. strana socialistická,

strana živnostenská, skupina Za českou

Jihlavu, strana národ.-demokratická a strana republikánská, takže klub prozatím čítá 13 členů, zvolených při posledních volbách. Budou

však

vyzvány

i

ostatní

strany,

jež

dosud

k

němu

nepřistoupily, t. j. strana soc. - demokratická a její hospitant Dr. Jaroslav Červený a strana lidová, aby Podaří-li

se

vybudována

vytvořiti

klub

ze

závazně vstoupily do klubu.

všech

českých

stran,

bude

pevná základna a spolehlivá česká většina pro příští

p r á c e v o b c i . 54

6.3. Volba jihlavského starosty.

Událostí, jež měsíce zaměstnávala jihlavské obyvatelstvo a jihlavské

politiky

byla

volba

starosty

a

tato

veliká

událost

proběhla klidně, během necelé hodiny v sobotu dne 4. července 1925 mezi 4 a 5 hodinou odpoledne. Po celý týden před volbou bylo usilovně vyjednáváno, jelikož dohoda o jednotném kandidátu na české straně selhala, uplatnila se naproti tomu na druhé straně dohoda o jednotném kandidátu českých soc. demokratů, Němců, komunistů a Národní strany. U vědomí vítězství této kandidatury 53 54

Jihlavské Listy, roč 20, 1925, č. 19, 4.4., s. 2. Jihlavské Listy, roč 20, 1925, č. 24, 9.5., s. 2.

30

sešli

se

členové

městského

zastupitelstva

do

zasedací

síně

radniční, kde zahájil zasedání rada okr. pol. správy p. Chmelík českoněmeckou promluvou, v níž zdůraznil, že volby obecní z 22. března

staly

se

právoplatnými

a

přistupuje

se

proto

k

volbě

starosty, jehož funkce potrvá 3 léta. Z důvodu toho kladl váhu na vážnost okamžiku a žádal, aby zvolen byl muž schopný, dokonalý a

poctivý

Jihlavák.

Každý

z

členů

zastupitelstva

složil

slib

věrnosti republice, k čemuž se i podpisem zavázal, dalšího vedení volby se ujal nejstarší člen zastupitelstva čs. soc. demokrat p. Ulrich. Po ustavení volební komise bylo započato s volbou. Žádná z politických stran neuplatnila nároku na náměstka, byla provedena volba lístky z plena. První volba byla zmateční, protože bylo omylem odevzdáno o 1 lístek více. Podruhé se jevil výsledek volby takto: Ze 42 odevzdaných hlasů dostal JUDr. Rudolf Veverka 25, vládní komisař Josef Výborný 11, JUDr. Osvald Haičman 4 hlasy a 2 lístky odevzdány prázdné. Byl tedy nadpoloviční většinou zvolen starostou města Jihlavy advokát JUDr. Veverka. Zvolený volbu p ř i j a l , s v ý h r a d o u ú ř e d n í h o s c h v á l e n í . 55 Velice zajímavým je poměr a politické příslušenství hlasů, jež jednotliví kandidáti při volbě pravděpodobně dostali: Dr. Veverka z 25 hlasů - 6 čes. soc. demokraté, 14 Němců, 4 komunisté a 1 od Národní strany Dr. Červený. JUDr. Veverka byl zvolen za velké podpory německých zastupitelů. Vládní

komisař

J.

Výborný

z

11

hlasů

-

4

realisté,

3

čsl.

socialisté, 2 živnostnici, 1 republikán a 1 „Za českou Jihlavu". Dr. Haičman z 4 hlasů - 2 národní demokraté a 2 lidovci. 2 lístky prázdné - němečtí živnostnici, kteří původně chtěli voliti J. Výborného. Statistika je zajímavá a naznačuje jasně přístí vývoj jihlavské obecní

55

politiky.

Volba

náměstků

Jihlavské Listy, roč, 20, 1925, č. 33, 11.7., s. 2.

31

se

bude

konati

po

úředním

schválení starosty. Za I. náměstka je kandidován Oth. Oberrenner, za II. taj. komunistický J. Vašátko. Až do potvrzení starosty ú ř a d u j e n a r a d n i c i v l á d n í k o m i s a ř J . V ý b o r n ý . 56 Dočasně

vytvořená

socialistických

stran,

koalice

tvořená

českých

spolu

a

německých

s komunisty

a

Národní

stranou, byla pod silným a koordinovaným tlakem, do něhož se zapojili osobnosti moravského i celostátního politického života. Tato koalice se ještě projevila na mohutné manifestaci 15. září proti prodlužování vládního komisariátu za účasti více jak 3000 lidí, postupně se však podařilo přivést reformisty k „rozumu" a poslušnosti. Počátkem listopadu se nové zastupitelstvo ujímá své funkce a při volbě městské rady stojí již zástupci českých stran a příslušníci české soc. dem.na jedné straně, která zabrání zvolení p ř e d s t a v i t e l e K S Č s o u d r u h a V a š á t k a j e d n í m z n á m ě s t k ů . 57 V listopadu 1928 ztrácí Jihlava postavení statutárního města. Přišla

o

některé

dosavadní

kompetence

a

byla

opět

podřízena

místnímu okresnímu úřadu.

6.4. Volební období obecního zastupitelstva 1925 – 1929.

Čtyřleté

volební

období

první

české

většiny

na

jihlavské

radnici a prvního českého starosty v Jihlavě, jímž byl advokát JUDr. Rudolf Veverka. Spolupráce

zástupců

všech stran

v

městském

zastupitelstvu

jihlavském s úředníky obecními, za vydatné podpory činitelů všech zemských a státních úřadů byl v tomto volebním období vykonán kus komunální práce v Jihlavě ve všech směrech. Ze souhrnu všech aktiv, jež jsou důkazem, že česká většina na radnici nezahálela, ač pracovní podmínky nebyly lehké, neboť město zbaveno o řadu výsad ztíženo

zrušením zákonem

magistrátu, z

r.

1927

finanční o

hospodářství

vázaném

bylo

hospodářství

velmi

územních

svazků a pracovní schopnost jak městské rady, tak i městského 56 57

Jihlavské Listy, roč. 20, 1925, č. 33, 11.7., s. 2. Křesadlo K., Jihlavské volební kapitoly V., Zpravodaj města Jihlavy 1986, č. 5.

32

zastupitelstva byla ochromena častokrát vnitřními rozpory mezi jednotlivými politickými stranami. Stavební činnost byla podporována vybudováním 151 nových bytů. Mimo

to

odprodáno

levně

45 000

m2

obecních

pozemků

106

stavebníkům a 6 000 m2 na stavbu 6 velkých obytných domů tabákové režie a statní správy. Vzhled města získal regulací Koželužského potoka, úpravou ulic Ztracené,

pod

Zemským

chorobincem,

Na

Kalvárii,

Fritzovy

a

úpravou sadů před měst. nádražím a na Náměstí Svobody. Komunikace se zlepšila dlažbou ulic Legionářské, Brněnské, části Pražské ul., Na Valech a částí náměstí. Rozšířena elektrická síť do Dřevěných

Mlýnů.

Zvětšen

počet

lamp

veřejného

osvětlení

na

okrajích města. Podporováno zřízeni autolinek Jihlava - Brtnice, Kněžice, Větrný Jeníkov, Štoky. V obecním hospodářství byly sloučeny půjčky a zlevněním úroků snížen stav dlouhodobých půjček o 4 125 621 Kč. Zakoupen les Pružinky a uzavřena kupní smlouva o polesí Nepomuk. Výhodně zakoupeny pozemky okolo vodárny a dále v Hybrálci 25 ha k přeložení vojenského cvičiště. Zaktivována malodráha a plynárna. Zlevněn elektrický proud pro průmyslové podniky. Podporován stavební

ruch.

smlouvy.

Obecním

Upraveny

zaměstnancům

mzdy

všem

prodlouženy

dělníkům

obce.

kolektivní Provedena

systemizace míst pragmatikálních zaměstnanců. Upraveny penzijní d ů c h o d y . 58

58

Jihlavské Listy, roč. 24, 1929, č. 48, 30.12., s. 1.

33

7. Obecní volby 1929.

Vyhláška

o

vypsání

volby.

V

zákoně

§

11.

obecního

řádu

volebního ustanovuje se volba městského zastupitelstva v Jihlavě na

neděli

dne

1.

prosince

1929.

Volit

se

bude

42

členů

zastupitelstva. Volba vykoná se podle stálých seznamů voličských ( § 1 4 . z á k . o s t á l ý c h s e z n a m e c h v o l i č s k ý c h ) . 59 Bylo-li charakteristické pro právě uplývající čtyřleté období značné zdůrazňování politického stranictví, bude nyní, na české i německé

straně

heslem

letošních

obecních

voleb

hospodářské

oživení města, neboť národohospodářský úpadek Jihlavy oproti pokroku jiných, dříve stejných měst, byl nesporný. Letošní volby se budou konat, jak zdůrazňují Němci, poprvé bez

vládního

komisaře

a

bez

prestiže

bývalého

magistrátu.

Nemenší radost působila Němcům i okolnost, že vypsání voleb se stalo

již

před

15.

prosincem,

kdy

by

byly

vyloženy

voličské

seznamy a vpašováno prý do nich opět několik set voličů. České strany a sdružení postaví dvanáct kandidátek. Mezi Němci se mnoho mluvilo o jediné společné kandidátce a poslední Mähr. Grenzbote píše také o jejich výhodách. Jak však situace u jihlavských Němců nenasvědčovala vytvoření jednotné kandidátky,

zjednodušení

nepolitických

poměrů

svým

voličům

nepřipravila a vystoupila v počtu 6 kandidátek. Dále bude kandidovat Komunistická strana. Důležitým

momentem

pro

sestavení

kandidátek

a

výběr

kandidátů do radničního sboru. V minulém období mnozí zvolení zástupci nenavštěvovali vůbec městské zasedání, komise s nemohly pro neúčast členů usnášet, zástupcové projevili mnohdy i horentní neznalost města. Je zapotřebí, aby v Jihlavě po čtyřletých nesvárech, nastal klid, aby živnosti, průmysl, obchod a kultura se mohly svobodně

59

SOkA Jihlava, Archiv města Jihlava od roku 1849, Společná registratura 1924-1949, inv. č. 2603.

34

rozvíjeti, aby nastalo ozdravění společenského a hospodářského s o u ž i t í v J i h l a v ě . 60 K a n d i d u j í c í s t r a n y d o o b e c n í c h v o l e b 1 . 1 2 . 1 9 2 9 61

Politické strany a volební sdružení

Dosud zástupců

1. Strana čsl. soc. dem. (Dr. Veverka, Ulrich).

6

2. Čsl. nár. soc. str. (Těšínský, Dr. Metelka).

3

3. Národní strana práce (Bradáč, Pacejka).

0

4. Čsl. str. živnostenská (J. Mysík, Landsman).

2

5. Str. republikánská (Poláček, Dr. Havelka).

1

6. Čsl. str. národně dem. (Dr. Mohr, Ing. Kozel).

1

7. Skupina majitelů domů (Bourek, Sedláček).

0

8. Hospodářská str. (Dr. Chlum, Kačer).

0

9. Nár. str. neodvislá (Dr. Červený, Remeš).

1

10. D. Christl. sozial. Volkspartei (Hruschka, Krappel).

4

11. D. Arbeits – und Wirtschafts Gemeinschaft (Oberrenner).

4

12. D. sozialdemokratische Arbeiterpartei (Herzig, Aschmann).

2

13. Ochraně nájemníků (Burda, Havlík).

0

14. D. nationalsozialistische Arbeiterpartei (Konrád).

0

15. Deutsche Heimatpartei (Sedlak, Horák).

4

16. Deutsche Gewerbepartei (Körber, Schneider).

2

17. Volného sdruženi pro blaho drobného lidu (Pitlík, Albrecht).

0

18. Komunistická stran Československa (Nový, Skalla).

4

19. Čsl. strany lidová (Hrodek, Bartoš).

2

Ve srovnáni s poslední obecní volbou v roce 1925 nepodali tentokrát kandidátky a nekandidují: Realistický klub a skupina „Za českou Jihlavu", Holzmühler Wahlpartei a Jüdische Wählergruppe.

60 61

Jihlavské Listy, roč. 24, 1929, č. 45, 9.11, s. 1 Jihlavské Listy, roč. 24, 1929, č. 47, 23.11., s. 1.

35

Volební dohoda mezi českými stranami. 20.11. se v Jihlavě konaly za účasti funkcionářů Národní rady z Prahy a Národní Jednoty pro jihozápadní Moravu z Brna důležité porady o volebním postupu pro příští obecní volby. Při poradách bylo docíleno, že všechny české politické kandidující strany se pro obecní volby sdružily a do sdružení vstoupily i samostatné kandidující skupiny a to Skupiny majitelů domů, Hospodářská strana Dr. Chluma a Národní

strana

dosaženo

neodvislých

jednotného

voličů

postupu

pro

Dr.

11

Červeného.

českých

Tím

kandidátek

bylo a

ze

sdružení vyloučena jedině kandidátka Volného sdružení pro blaho drobného lidu, jíž vedl p. Leopold

Pitlík. Důvodem pro vyloučení

bylo prohlášení strany čsl. sociálně demokratické, jež p. Pitlíkovi nabízela ve své straně mandát na třetím místě kandidátky, členství v

městské

všechny

radě

snahy

a

jiné

výhody,

konsolidační

jež

jmenovaný

vystoupil

ze

strany

odmítl a

a

přes

postavil

si

v l a s t n í k a n d i d á t k u . 62

Volební kampaň. Volební kampaň v Jihlavě byla v plném proudu, schůze stíhala schůzi,

avšak

jejich

návštěvnost

nebyla

velká.

Pozoruhodným

jevem ve volebním postupu se stala jednotná fronta německých stran, zatímco v českém táboře nebylo žádné politické soudržnosti. Při tom, nahlédneme-li do německého tisku, překvapí nás naprostý klid a mír mezi jednotlivými kandidujícími stranami, zatím co české strany se špiní v tisku způsobem, který vzbuzuje odpor. Je zajímavé, že místo vzájemného boje českých kandidátů, se úplně opomíjí

strany

všechny

české

jednotlivých

komunistů politické

stran

a

a

Němců,

strany

jimž

věnovat

všeobecná

by

přirozeně

měly

pozornost. Nevraživost

nervozita

se

stupňovala

v

posledním týdnu a jejím reflexem byl rozchod poslední městské rady,

kde

ani

akutní

záležitost,

povolení

subvence

českému

divadlu, nebyla vyřízena a členové se rozešli. Všechny německé

62

Jihlavské Listy, roč. 24, 1929, č. 47, 23.11., s. 3.

36

kandidující strany se obrátily na okresního hejtmana Dr. Bočana, aby zabránil volebním podvodům, což bylo bezpředmětné, neboť české strany si byly vědomy sčítání lidu, jež se příštího roku bude k o n a t . 63 7 . 1 . V ý s l e d k y v o l e b d o o b e c n í h o z a s t u p i t e l s t v a 1 . 1 2 . 1 9 2 9 64 Politické strany Československá sociálně demokratická strana Československá strana národně socialistická Národní strana práce Československá strana živnostensko-obchodnická strana středostavovská Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu Československá strana národně demokratická Československý domov (K. Bourek) Hospodářská strana (Dr. Chlum) Národní strana (Dr. Červený) Deutsche christlichsoziale Volkspartei Deutsche Arbeitsgemeinschaft – und Wirtschaftsg. Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei Ochrana nájemníků Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei Deutsche Heimatpartei Deutsche Gewerbepartei Blaho obecního lidu (Pitlík) Komunistická strana Československa Československá strana lidová Počet odevzdaných platných hlasů

počet hlasů počet mandátů 4 649 11 1 434 3 527 1

1 1 1

1

18

procent 24,82 7,65 2,81

756

2

4,04

297 545 316 736 196 408 579 491 24 656 509 726 277 673 931 730

1 1 1 2 0 3 4 3 0 1 4 2 0 1 2 42

1,58 2,91 1,69 3,93 1,05 7,52 8,43 7,96 0,13 3,50 8,06 3,88 1,48 3,59 4,97 100,00

Druhé české volební vítězství v Jihlavě. Agitace

volební

v

posledních

předvolebních

dnech

se

zostřovala, každou chvíli byl rozhazován a vylepován nový leták a ve společenských hovorech nebylo na programu nic jiného, než volby. Důležité schůze se konaly až do předvolebního večera, kdy městem prošel průvod 240 osob se starostou JUDr. Veverkou a soudním radou V. Kousalem, s hudbou, transparenty jedniček a „Volte sociálně-demokraticky", v němž účastníci provolávali až s

63 64

Jihlavské Listy, roč. 24, 1929, č. 48, 30.11., s. 2. SOkA Jihlava, Archiv města Jihlava od roku 1849, Společná registratura 1924-1949, inv. č. 2603.

37

nápadnou horlivosti „Ať žije JUDr. Veverka, hanba Chlumovi, h a n b a P i t l í k o v i , p r y č s e z r á d c i , a ť ž i j e r u d á J i h l a v a ! “ 65 O b e c e n s t v o na ulicích se domnívalo, že se podle křiku jedná o komunisty a teprve

podle

vedoucích

osobností

bylo

patrno,

že

jde

ulicemi

nejzáslužnější strana obecní, při čemž horlivé výkřiky proti Dr. Chlumovi vzbudily opravdovou nelibost a na několika místech i kontroverse, neboť starousedlé obyvatelstvo jihlavské znalo až příliš dobře zásluhy Dr. Chluma, než aby jej ve volební kampani nechalo klidně tupit. V

předvolební

noci

došlo

opět

k

politováníhodnému

poškozování cizího majetku. Kdejaký plot, zábradlí, ohrada, zeď, reklamní tabule, chodníky a i střechy byty pomalovány, přelepeny letáky, plakáty a z vývěsních tabulí plakátovacích firem strhány všechny plakáty a výzvy ostatních stran

politických, mimo soc.-

d e m o k r a t i c k o u . 66 Volební den 1. prosince se odbyl v klidu. Ve stíhání domnělých podvodů se překonávali hlavně příslušníci německé nacionální strany Wenzel Sedlakovy, ale jejich úspěch byl roven nule. Od

15.

hodiny

se

započalo

se

sčítáním

odevzdaných

hlasů

a

výsledky byly odevzdávány ústřední komisi v zasedací síni na radnici, kde za předsednickým stolem zasedli vrchní rada Mašek, bankovní ředitel Novák a za okresní úřad rada Kabelka. Napjetí

posledních

dnů

a

volebního

dne

blížilo

se

ku

konci.

Odevzdání výsledků volebních ze všech 21 komisi protáhlo se až přes

18.

výsledku

hodinu bylo

a

před

jasno,

jak

19.

hodinou

volby

podle

dopadnou.

stále V

zřejmějších

hlavní

volební

kanceláři v Legiodomě, kde přítomen byl starosta Národní Jednoty pro jihozápadní Moravu J. Máša z Brna, tajemník Dr. Pallier a jiní národní funkcionáři, byl výsledek voleb znám soukromě dříve a

65 66

Jihlavské Listy, roč. 24, 1929, č. 49, 1.12., s. 1. Tamtéž.

38

oznámen veřejnosti, načež velký zástup obecenstva, táhl ulicemi k r a d n i c i a p r o v o l á v a l s t a r o s t o v i J U D r . V e v e r k o v i s l á v u . 67 Strana

sociálně

demokratická

díky

své

agitaci

a

volební

technice, jež byla vedena župním tajemníkem Denkem ze Znojma, který v Jihlavě byl posledních 14 dní, získala o 1 300 hlasů více než před měsícem při parlamentních volbách a o 2 100 a 5 mandátů více než při obecních volbách v r. 1925. Ostatní české strany si udržely

pozice

i

mandáty

v

dosavadním

stavu.

Velmi

obdivuhodným je zisk Hospodářské strany Dr. Chluma, který bez zvláštní

agitace,

opory

tisku,

pronásledován

nejostřejší

protiagitací politických stran, po jediné úspěšné schůzi opřel se pouze

o

svoji

popularitu

a

svoji

zasloužilou

národní

práci

v

Jihlavě, získal 736 hlasů a 2 mandáty. Právě tak úspěch měla i národní strana práce, jež získala 527 hlasů a 1 mandát s osvědčeným pracovníkem prof. Bradáčem. Ze zbytků

získali

Majitelé

druhý

domů

(p.

mandát Bourek)

Dr. a

Chlum,

strana

republikáni,

živnostenská,

jejichž

kandidát

zasloužilý ředitel Poláček se opět dostal do zastupitelstva. S

naprostým

neúspěchem

dopadla

oposiční

kandidátka

p.

Pitlíka a kandidátka Dr. Červeného. Katastrofální

porážka

stihla

komunisty,

kteří

z

dosavadní

posice 1 786 hlasů a 4 mandátů získali mandát jediný s 673 hlasy. V německých řadách bylo překvapení volební nemenší, neboť výsledky

proti

posledním

parlamentním

volbám

byly

značně

korigovány. Kdyby bylo došlo, jak bylo původně proklamováno k jediné spojené německé kandidátce, byla by početní síla stran, zejména křesť. sociálů, silně přeceňována. Jinak si své pozice a stejné

počty

mandátů

udržela

Deutsche

christlichsoziale

Volkspartei a Deutsche Heimatpartei, které měla z předcházejících obecních voleb. Nejvíce hlasů a to 1 579 získala z německých stran poprvé v Jihlavě kandidující Deutsche Arbeitsgemeinschaft – u n d W i r t s c h a f t s g . 68 67 68

Jihlavské Listy, roč. 24, 1929, č. 49, 1.12., s. 1. Tamtéž.

39

Místní list německý „Mährischer Grenzbote" přinesl ve svém pondělním čísle ostrou kritiku, v němž, obviňuje českou většinu z „ohromných" volebních podvodů. K volbě nového starosty mělo dojít za 8 dní po vykonaných volbách, avšak vzhledem k tomu, že z obou stran byly podány n á m i t k y p r o t i v o l b á m , z d r ž e l s e t e n t o a k t a ž d o r o k u 1 9 3 0 . 69 Nové jihlavské zastupitelstvo mělo velmi pestré složení. Podle národností bylo 25 Čechů a 17 Němců, podle soukromého odhadu náboženství je 29 katolíků, 19 bez konfese a 3 židé, politické příslušností 22 příslušníků občanských a 20 socialistických, podle povolání 7 učitelů, 7 obchodníků, 6 řemeslníků, 5 právníků, 5 úředníků, 4 průmyslníci, 2 dělníci, 2 zřízenci, 1 lékař, 1 kněz, 1 h o s t i n s k ý a 1 i n v a l i d a . 70 S t a r o s t o u b y l z n o v u z v o l e n J U D r . R u d o l f Veverka.

7.3. Starosta Jihlavy JUDr. Rudolf Veverka.

První český jihlavský starosta advokát JUDr. Rudolf Veverka. Narodil

se

strážmistra. vojenskou

r.

1880

Studoval službu

ve

Velkém

gymnasium

vykonal

v

Meziříčí v

jako

Jihlavě,

Mostaru

a

syn

práva Záhřebu

četnického ve u

Vídni

a

těžkého

dělostřeleckého pluku č. 12. Po skončených studiích se ucházel o místo v soudní službě, kde však byl odmítnut pro své socialistické smýšleni

a

volební

agitaci

v

tehdejších

volbách

proti

Dr.

Stránskému, takže se věnoval advokacii a vstoupil r. 1907 jako advokátní koncipient v Jihlavě do kanceláře Dr. Krause, později k Dr. Špačkovi a po jeho smrti do kanceláře Dr. Chluma, kde setrval až do vypuknutí I. světové války. Během ní vykonával vojenskou službu v Josefově, Haliči, Vidní a na italské frontě jako setník. Po skončení války nastoupil opět místo v kanceláři Dr. Chluma v Jihlavě a v r. 1921 si zařídil vlastní advokátní kancelář. V r. 1925 byl 69 70

při

obecních

volbách

jihlavských

Jihlavské Listy, roč. 24, 1929, č. 49, 1.12., s. 1. Jihlavské Listy, roč. 24, 1929, č. 50, 7.12., s. 2.

40

zvolen

prvním

českým

starostou, většinou 25 hlasů a to 6 československý sociálních demokratů, 14 německými a 1 hlasem Dr. Červeného a v této funkci setrval až do roku 1933, kdy odstoupil. Dr. Veverka byl znám svým sociálním cítěním a jeho práce se také nesla v tomto směru,

již

ve

Velkém

Meziříčí

pracoval

v

organizaci

soc.

demokratické a dále v ní pokračoval v Jihlavě, kam se přestěhoval. Má zásluhy o stavby dělnických domků, které byly postaveny roku 1911

na

Kalvárii,

o

založení

české

školy

v

Heleníně

a

jako

jihlavský starosta pak v obojím směru v místní i krajové školské p o l i t i c e . 71

7.4. Volba starosty v Jihlavě.

Na Jihlavské radnici konala se ve čtvrtek 2.2. 1933 volba nového starosty města Jihlavy, neboť dosavadní starosta JUDr. Veverka

rezignoval.

Sezení

městského

zastupitelstva,

jehož

se

zúčastnilo 41 členů, zahájil náměstek Othmar Oberrenner, poté vrchní právní rada Mašek přečetl zákonitá ustanovení o doplňující volbě a pak se přistoupilo k volbě. Volba se konala z bylo

odevzdáno

33

plena hlasovacími lístky. Při volbě starosty lístků

se

jménem

soudního

rady

Viktora

Kousala, který byl zvolen tedy II. českým starostou města Jihlavy. Poté

přikročeno

k

volbě

obou

náměstků

a

oba

dosavadní

náměstkové obchodník O. Oberrenner, příslušník německé strany pokrokové,

jakož

i

ředitel

Fr.

Poláček,

příslušník

strany

republikánské, byli znovu zvoleni. Pro Oberrennera odevzdáno 35 h l a s ů . P r o P o l á č k a o d e v z d á n o 3 1 h l a s ů . 72 Nově zvolený starosta Viktor Kousal převzal 15. února 1933 vedení

obecních

záležitostí

od

Oberrennera.

71 72

Jihlavské Listy, roč. 33, 1930, č. 4, 25.1., s. 2. Jihlavské Listy, roč. 33, 1930, č. 5, 4.2., s. 1.

41

úřadujícího

náměstka

O.

7.5. Zákaz činnosti DNSAP a DNP.

Velký rozruch veřejnosti způsobil minulého týdne vládní zákaz činnosti dvou německých stran a to německé národně socialistické strany

dělnické

nacionální

se

strany,

všemi

jejími

poněvadž

odbočkami,

program

strany

dále

i

německé

hakenkreuzlerské,

jakož i strany nacionální, jež s ní očividně splývala, směřoval proti celistvosti ČSR. Na základě zákazu byly provedeny v celé republice prohlídky v místnostech těchto organizací, v bytech funkcionářů a zabaven rozsáhlý materiál. Zatčena byla i řada osob a sice nár. socialističtí poslanci Jung, Kašpar a Schubert. Poslanec Krebs z Ústí prchl do Německa. Pátrání se dělo současně v celém státě a rovněž i v Jihlavě, kde obě strany měly svoje odbočky. Strana německonacionální pod jménem „Heimatpartei“. Ve čtvrtek 4. 10. 1933 dostavili se, na policejní komisařství měst. zástupcové Krautschneider a Sedlak, kde první oznámil, že se vzdává mandátu na radnici za stranu nár. socialistickou, druhý pak, že „Heimatpartei“ přerušuje styky s ústřední stranou nacionální v Praze. Nicméně

z

pochopitelných

důvodů

nemohla

tato

prohlášení

zbaviti jmenované odpovědnosti z dřívějších styků s ústředími jejich stran a proto byly provedeny u nich, dále i u dalších 11 příslušníků jejich strany ve dnech a nocích 4. a 5. 10. domovní prohlídky, při nichž byl zabaven obsáhlý materiál: obrazy císaře Viléma,

kancléře

podezřelými barevného Pollaka,

poslanci

obrazu

který

organizací.

Hitlera,

byl

Pokud

armádní

aj.

Pozoruhodný

znázorňujícího jednatelem byl

pistole,

Hitlera

německých

zabavený

materiál

korespondence

byl v

objev

pokoji

velkého

zvěrolékaře

rolnických závadný,

s

okresních byl

předán

soudu s trestním oznámením pro delikty proti zákonu na ochranu r e p u b l i k y . 73

73

Jihlavské Listy, roč. 36, 1933, č. 41, 14.10., s. 1.

42

7.6. Starosta Jihlavy JUDr. Viktor Kousal.

Soudní

rada

Viktor

Kousal

narodil

se

30.

ledna

1882

v

Herálticích na Třebíčsku. Jeho otec byl obchodníkem. Studoval v Třebíči a pak práva v Praze, poté působil u západomoravských soudů

od

22.

října

1909

střídavě

ve

Znojmě,

Velké

Bíteši,

Moravských Budějovicích, Novém Městě a od 15. prosince 1923 v Jihlavě u krajského soudu, kde v poslední době byl předsedou senátu mladistvých a přísedícím různých senátů. Jako člen strany československé

sociální

demokracie

byl

jí

vyslán

do

městské

komise právní a do městské rady, po rezignaci prvního českého starosty Dr. Veverky byl zvolen v 2. února 1933 starostou města Jihlavy. Úřadu se ujal 15. února a vedl jej až do 1. července 1936. Na

sklonku

života

onemocněl

duševní

poruchou,

zejména

jej

trýznily nervy, takže odjel 10. června 1936 do sanatoria ve Vráží u Písku, kde však 1. července unikl hrozící duševní katastrofě sebevraždou. Mimo příslušenství k četným spolkům a korporacím místním byl také

předsedou

finanční

komise

Národohospodářské

svazu

západomoravského, členem Zemské právní komise, členem výboru odbočky Soudcovského svazu a jiných institucí. Zejména měl rád myslivost a byl horlivým propagátorem mysliveckého sportu. Jako soudce vynikal bystrostí úsudku, vyhraněným smyslem pro spravedlnost

a

příkladnou

svědomitostí.

Jeho

vynikající

soudcovské kvality ocenili ve vřelém projevu nad rakví úřední kolegové a přátelé. Úřad starostenský sblížil zesnulého s celým městem a všemi jeho vrstvami. K zájmům města obracely se také v š e c h n y j e h o m y š l e n k y d o p o s l e d n í c h d n ů ž i v o t a . 74

74

Jihlavské Listy, roč. 39, 1936, č. 28, 11.7., s. 1.

43

Po

náhlém

úmrtí

starosty

JUDr.

Viktora

Kousala,

se

opět

uvolnilo místo starosty a obsazení tohoto postu se stalo primární záležitostí

všech

politických

stran,

které

byly

v Jihlavě

zastoupeny. Dokonce se také uvažovalo o znovu dosazení vládního komisaře. Toto řešení však bylo zamítnuto. O post starosty měla zájem Čsl. národní socialisté, kteří chtěli nominovat svého člena Ing. Hoppa, avšak ten svou kandidaturu stáhnul. Dalšími uchazeči byli

členové

z důvodu

že

Kandidátů

Čsl.

soc.

zesnulý

bylo

dem.,

starosta

několik,

kteří

si

Kousal,

avšak

nárokovali byl

vítězně

také z nich

tento

z této vzešel

post, strany. Pavel

Havránek, kterého Čsl. soc. dem. nominovala na post starosty města Jihlavy.

7.7. Volba III. českého starosty města Jihlavy.

Na Jihlavské radnici se konala v sobotu 21. listopadu 1936 volba

starosty

města

a

jeho

obou

náměstků,

neboť

od

úmrtí

starosty Kousala v červenci letošního roku bylo město po téměř 5 měsíců bez starosty. Sezení jehož se zúčastnil plný počet 42 zástupců města a přes dvacet

posluchačů,

vesměs

městských

zaměstnanců,

zahájil

I.

náměstek odborný učitel Neuwirth, do jehož rukou složil nově zvolený náhradník, ředitel okresní nemocenské pojišťovny Pavel Havránek, slib věrnosti republice. Pak ujal se předsednictví sezení nejstarší člen městské rady Ulrich, který dal přečíst patřičná zákonitá zjistil,

že

žádná

volební

skupina

ustanovení o volbě a

neuplatnila

nárok

na

funkci

náměstků. Když nastoupila i volební komise ze stoupenců všech stran, rozdány byly lístky, z nichž při odevzdání volbou z plena měly v I. kole při volbě starosty 42 pro Pavla Havránka (český sociální demokrat), ve II. kole při volbě I. náměstka 42 pro Jana Neuwirtha (něm. strana pokroková) a ve III. kole při volbě II.

44

náměstka

31

pro

Františka

Poláčka

(republikán),

10

bylo

p r á z d n ý c h a 1 n e s l j m é n o R y c h n o v s k ý ( k o m u n i s t a ) . 75 Každá volba byla provázena potleskem a zvolení svoje funkce přijali, děkujíc za důvěru volbou prokázanou. Nový

starosta

ředitel

okresní

nemocenské

pojišťovny

Pavel

Havránek prohlásil, že projev o programu své budoucí činnosti na jihlavské radnici pronese až po schválení volby ministrem vnitra. Výsledek

volby

nového

a

třetího

českého

starosty

města

Jihlavy publikoval již večerní rozhlas ČTK na prvním místě své relace a vyslovil radost nad skutečností, že jednomyslná shoda českých a německých zástupců na jihlavské radnici je dokladem konsolidovaných

politických

poměrů

v

tomto

významném

moravském městě. V městě vyvolal výsledek volby uspokojení, že je konec neklidu, který tato nevyřešená a stěžejní městská otázka p ů s o b i l a . 76

7.8. Volební období obecního zastupitelstva 1929 – 1938.

Volební

období

zvoleného

zastupitelstva

z roku

1929

bylo

velice dlouhé, trvalo až do roku 1938, kdy byly vypsány nové obecní volby v Jihlavě. I když bylo v průběhu zákonem stanovené volební

období

dodržena. období

To

prodlouženo

také

výrazně

na

znamenalo, změnilo

6 že

let, se

po

personální

nebyla tak

ani

nová

dlouhém

složení

lhůta

časovém

městského

zastupitelstva. V období I. republiky byly jednotlivé mandáty ve všech zastupitelských sborech považovány za majetek jednotlivých stran. Strany pak podle svých potřeb obměňovaly osoby zástupců i v městského zastupitelstvu. Tato praxe se uplatňovala i na postu starosty, které až do roku 1939 zastával vždy člen Čsl. sociální demokracie, od roku 1929 již třetí. Dr. Rudolf Veverka1929 až 1933, JUDr. Viktora Kousal 1933 – 1936, Pavel Hovorka 1936 – 1939. 75 76

SOkA Jihlava, Okresní úřad – Okresní národní výbor Jihlava do r. 1949, inv. č. 1359. Jihlavské Listy, roč. 39, 1936, č. 48, 28.11., s. 1.

45

8. Obecní volby 1938.

Obecní volby v Jihlavě byly vypsány na 12. června. Rozhodnutí o složení obecní správy bude určením směru, kudy půjde obecní hospodaření. Tentokrát měly všechny české strany společný cíl. A to byla jednota národa a z jednoty plynoucí vlastní vnitřní síla. Z toho také vycházeli agitace stran. Rozdíl byl však v tom, jak strany chtějí jednotu uskutečňovat. Národní

socialisté

a

lidovci

chtějí

stvořit

Jednotu

národa

posílením vlastních stran. Kdo chce národní jednotu a sílu, má jim odevzdat hlas. Republikánská strana chce tvořit jednotu národa spoluprací všech čsl.

demokratických

stran,

vnitřní

sílu

vidí

v

dohodě

a

ve

spolupráci; ve vzájemném boji stran vidí nebezpečí pro národ a stát. Sociální demokracie jde do voleb pod heslem: Připravujte vítězné volby pro stranu! A k o m u n i s t é , t i p r o t i j e d n o t ě p a n s k é - j e d n o t u l i d u . 77 Když skončila lhůta dne 29. 5. pro podání kandidátních listin, bylo o Jihlavě téměř rozhodnuto. Očekávalo se, že volby samotné změní na dosavadním stavu, alespoň na české straně - velmi málo. Ve volbách samotných, prý nelze proto očekávat velké změny. Zato jsou pronikavé změny byly kandidátních listinách. Devět českých, dvě německé a jedna komunistická

kandidátka.

Takový je výsledek minulé neděle. Ještě v pátek a v sobotu bylo prováděno pokusné jednání o volby dohodou. Němci odřekli, a o české vydáno

jednotné ani

kandidátce

společné

nebylo

prohlášení

dále

uvažováno.

českých

stran,

Asi jak

nebude ukazují

samostatné volební plakáty nár. socialistů a soc. demokratů. Z desíti

77

českých

kandidátek

jsou

Jihlavské Listy, roč. 41, 1938, č. 20, 20.5., s. 1.

46

dvě

kandidátky

nové.

První,

politická, je postavena Národní ligou, druhou, nepolitickou vede A . E l i á š . 78 Omlazení radnice. To je první poznatek ze všech kandidátek. Velmi

málo

osob

ze

starého

městského

zastupitelstva

je

nominováno na zvolitelných místech nových kandidátek. Většina kandidátů je věkově mezi 40 - 50 lety, snad žádný není starší 55 let.

Menšinu

Kandidují

mají

ponejvíce

opětně

samostatně

výdělečně

činní

dělníci

a

-

na

úředníci

úředníci

lidé.

prvních

místech, dělníci na dalších. Tím je dán, alespoň do určité míry směr

příštího

kandidátních

obecního listinách

zastupitelstva, jako

omlazené

které a

jako

se

představuje

element

na

převážně

sociální povahy. Dále je důležité, že se na radnici dostává několik odborníků, takže se dá předpokládat, že budoucí radnice zasáhne daleko intenzivněji do hospodářského chodu svého města. Rozhodující třecí plocha mezi Čechy a Němci v Jihlavě nebyla pouze v politice, ale především v hospodářském životě. Nově nominovaní lidé do obecního zastupitelstva měli pro tento úkol

daleko

více

předpokladů,

než

dřívější

městské

z a s t u p i t e l s t v o . 79

Volební kandidátky. V roce 1938 je podáno k obecním volbám celkem 12kandidátek tj. o 7 méně než při posledních obecních volbách. Z toho je 9 českých, 2 německé a 1 česko-německá komunistická. Od roku 1929 zanikla z českých: kandidátka Pitlíkova (Blaho drobného lidu), Národní strany práce (Dr.Červený), Hospodářské strany (Dr. Chlum) a Ochrany nájemníků. Z německých zanikly: Deutsche

nationalsozialistische

Arbeiterpartei,

Deutsche

christlichsoziale Volkspartei, Deutsche nationalpartei, Deutsche Gewerbepartei a Deutsche Arbeits - und Wirtschaftsgemeinsch.

78 79

Jihlavské Listy, roč. 41, 1938, č. 22, 3.6., s. 1. Tamtéž.

47

V pondělí

30.

května

se

sešla

na

jihlavské

radnici

schůze

volebních komise a volebních zmocněnců, která za předsednictví starosty P. Havránka, a za přítomnosti vrchního právního rady Bittra,

se

usnesla

schválit

všechny

předložené

kandidátky

a

p ř i p u s t i t j e k v o l b ě . 80

Č.

1.

Národní

liga.

1.

J.

Merunka,

2.

Horký.

V roce

1929

nekandidovala. Č. 2. Národní sjednocení. 1. JUDr. Mohr Josef, 2. Zbořil Jar. Celkem je uvedeno 10 kandidátů. V roce 1929 kandidovala pod jménem národní demokracie. Č. 3. Československá sociálně demokratická strana dělnická. Zde je na prvním místě překvapením kandidatura JUDr. Veverky, který se v roce 1933 vzdal ze zdravotních důvodů starostenství. Dalším překvapením je, že vůbec na kandidátku nebyl postaven nynější starosta Pavel Havránek Dělnické listy o tom píší toto: „Soudruh Pavel Havránek nekandiduje! Jihlavská česká veřejnost dělnická jest jistě překvapena, že na naší kandidátce do obecního zastupitelstva není nynější starosta města soudruh Pavel Havránek. Jsme

povinni

kandidaturu

konstatovat,

nepřijal,

neodvolatelné.

že

soudruh

poznamenal,

Výkonný

výbor

že

toto

sociálně

Havránek jeho

nabízenou

rozhodnutí

demokratické

je

strany

dělnické v Jihlavě vzal rozhodnutí soudruha Havránka na vědomí a tlumočil je sobotní členské schůzi o kandidátce jednající. Členstvo stany pak rozhodlo, aby starostovi města soudruhu Havránkovi byl vysloven

dík

za

jeho

dlouholetou

a

obětavou

práci,

konanou

v různých politických i veřejných funkcích.“ 1. JUDr. Rudolf Veverka, 2. Ferdinand Mikunda, 3. Ludvík Čutka. Č. 4. Čsl. strana lidová. 1. P. Václav Novák, 2. L. Mach. Č. 5. Něm. soc. demokracie. 1. Chrumy, 2. Aschmann. Č. 6. Čsl. strana živnostenská. 1. K. Cháb, 2. Josef Mysík. Č. 7. Čsl. Domov majitelů domů. 1. K. Bourek, 2. Josef Sedláček.

80

Jihlavské Listy, roč. 41, 1938, č. 22, 3.6., s. 3.

48

Č. 8. Strana sudetoněmecká. 1. MUDr. Hansmann, 2. R. Schor. Č. 9. Čsl. strana republikánská. 1. K. Urban, 2. Ing. Ant. Klubal. Č. 10. Komunisté. 1. Dobrovolný, 2. Urbar. Č. 11. Národně socialistická strana. 1. Ing. L. Hopp, 2. Köppl. Č. 12. Nepolitická hospodářská skupina. 1. A. Eliáš, 2. V. Brich. D ř í v e n e k a n d i d o v a l a . 81 8 . 1 . V ý s l e d k y v o l e b d o o b e c n í h o z a s t u p i t e l s t v a 1 2 . 6 . 1 9 3 8 82 Politické strany Národní liga Národní sjednocení Československá sociálně demokratická strana Československá strana lidová Československá strana živnostenská Československý domov Národně socialistická strana Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu Československá hospodářská strana (Eliáš) Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei SdP Komunistická strana Československa Počet odevzdaných platných hlasů

počet hlasů počet mandátů 141 0 571 1 4 705 10 1 567 3 868 2 241 1 2 979 7 668 215 252 7 418 894 20 519

1 0 0 15 2 42

procent 0,69 2,78 22,93 7,64 4,23 1,17 14,52 3,25 1,05 1,23 36,15 4,36 100,00

Výsledky obecních voleb. Němci ztratili v Jihlavě 2 mandáty, Češi získali o 1 mandát, t. j. o 480 hlasů, o přirozený přírůstek od r. 1929. Otázka zní. Kdo vzal Němcům tyto dva mandáty? Tato otázka probudila mezi Němci neklid, ačkoliv odpověď na ni byla snadná. Všichni

židovští

voliči,

kterých

je

v

Jihlavě

kolem

650,

nevolili německé strany, ale dali svůj hlas českým stranám a nepatrná menšina hlasy něm. soc. demokracii. Zde je ztráta více než jednoho německého mandátu. Zbytek hlasového

úbytku

je

nutno

hledat

v

tom,

že

mnozí

něm

soc.

demokraté, kteří nemohli volit Henleina a kteří současně byli

81 82

Jihlavské Listy, roč. 41, 1938, č. 22, 3.6., s. 4. SOkA Jihlava, Okresní úřad – Okresní národní výbor Jihlava do r. 1949, inv. č. 1361.

49

zklamáni slabostí své vlastní strany, která se nezmohla ani na veřejnou schůzi, volili komunisticky. V těchto dvou směrech se dá najít odpověď. Dalším problémem byl program německé SdP, která nevyhovovala všem německým voličů, kteří v minulých volbách volili, dnes již nekandidující německé strany. Vyhánět Němce ke komunistům, vyhánět německé židy k českému programu, to je důsledek šovinismu a nacismu, k t e r ý j e m o ž n ý t a m , k d e n e n í d e m o k r a c i e , a l e t e r o r . 83 Následovalo podávání protestů z Německé strany, byly však zamítnuty. Příčina neúspěchu Henleinovi strany v Jihlavě byla v jejich programu a ve skladbě kandidátky. Zpráva o výsledcích obecních voleb způsobila mezi Českým voličstvem nadšení. Henleinových 15 mandátů znamená neúspěch této strany. Přes to, že sudetoněmecká strana je nejsilnější stranou na jihlavské radnici, něm. soc. dem. nedostali žádný mandát. Při předvolebních jednáních pod patronací okresního hejtmana bylo SdP nabízeno všech oněch 17

mandátů, pokud ustoupí

od své

očekávané rozbíječské kampaně. Věrna z říše stanovené zásadě, n e p ř i s t u p o v a t j i ž n a ž á d n é č e s k é n a b í d k y , o d m í t l a . 84 České strany získaly 25 mandátů tedy o 10 mandátů více, než německé strany. Dříve měli české strany o 7 mandátů více než německé strany. Česká většina byla tedy posílena o tři mandáty. Smutnou událostí se však stalo náhlé úmrtí kandidáta Národně socialistické

strany

Ing.

Ladislava

Hoppa,

který

byl

jedním

z možných kandidátů na post starosty. Na místo zemřelého Ing. Hoppa

nastupuje

do

městského

zastupitelstva

p o š t o v n í ú ř e d n í k . 85

83

Jihlavské Listy, roč. 41, 1938, č. 24, 17.6., s. 1. Jaroš Z., Křesadlo K.: Jihlavská radnice. Jihlava. 1994, s. 35. 85 Jihlavské Listy, roč. 41, 1938, č. 24, 17.6., s. 2. 84

50

Albín

Fučík,

8.2. Nové obecni zastupitelstvo města Jihlavy.

Na základě uvedeného počtu mandátů byli zvoleni do obecního zastupitelstva města Jihlavy

následující členové:

Nár. Sjednoceni: JUDr. Josef Mohr, notář. Čsl. soc. dem. strana: JUDr. Rudolf Veverka, Ferd. Mikunda, kovodělník, Ludvík Čutka, válečný poškozenec. Václav Morávek, ředitel banky, Ján Černo, tajemník, Frant. Kochánek, legionář, Jindřich

Hájek,

v domácnosti,

L.

železničář,

Marie

Vacková,

pomocnice

Kamenský,

soukr.

Zaměstnanec,

Pelant,

železničář. Lidová strana: P. Václav Novák, L. Mach, tajemník, Josef Bartík. Čsl. strana živnostenská: K. Cháb, Josef Mysík. Čs. Domov: K. Bourek. Republikáni: K. Urban. Nár. socialisté: Ing. L. Hopp, J. Köppl, odb. učitel, V. Kozlík, dělník, Pacejka, Legionář, Hodačová, učitelka, Klejna, podúředník ČSD, Šmída, obchodní příručí. Henleinovci:

Dr.

Hansmann,

Schor,

Ledwina,

Dr.

Brummer,

Mokry, Sraega, Lackner, drogista, MVDr. Schmidt, zvěrolékař, Folter,

obuvník,

Stummer,

Lerch,

zahradník,

Krautschneider,

obuvník, Siegl, Peltzarsky, Schlossnickel. K o m u n i s t é : D o b r o v o l n ý , U r b a r . 86

Výsledky český politické stran v obecních volbách 12. 6. 1938 a

jejich

srovnání

s minulými

obecními

volbami.

Procentuální

vzrůst českých stran ve volbách 12. 6. 1938 oproti posledním obecním volbám konaných 1.12. 1929. Počet získaných hlasů českých stran ve volbách 12. 6.1938 je následující:

čes.

soc.

demokraté

4271, národní socialisté 2979.

86

Jihlavské Listy, roč. 41, 1938, č. 24, 17.6., s. 2.

51

4705,

České

občanské

strany

Strana

vzrůst v % oproti min. volbám 124 % 108 % 68 % 15 % 4,7 % 1,2 %

Republikánská strana Čsl. národně socialistická str. Lidová strana Čsl. strana živnostenská Národní sjednocení Čsl. soc. demokratická str.

přírůstek hlasů oproti min. volbám 371 1 545 636 112 26 56

Největší volební agitaci měli nár. socialisté a soc. demokraté. N e j m e n š í r e p u b l i k á n i . 87

Volební výsledky nebyly dlouho potvrzovány a stalo se tak až hluboko

v

době

tzv.

druhé

republiky,

kdy

již

byly

politické

poměry podstatně změněny. Proto také nyní vlastnila 17 mandátů nová

Strana

národní

jednoty,

do

níž

vstoupily

všechny

české

občanské strany a jež dostala jeden bývalý mandát KSČ. KSČ byla dne 21. 10. 1938 zakázána činnost, a následoval její přechod do ilegality. Druhý měla nyní 16 mandátová SdP, 9 jich zbyto na sociální demokracii, nyní přeměněnou na národní stranu práce. Volbu

starosty

30.

1.

1939

pojali

henleinovci

jako

velkou

demonstraci své síly, i když starostou byl zvolen někdejší agrárník K . U r b a n , I . n á m . D r . F r a n z B r u m m e r a I I . n á m . R . V e v e r k a . 88 T e n však, ani jeho zastupitelstvo, již do úřadu

nenastoupili, když

p ř i š e l 1 5 . b ř e z e n 1 9 3 9 s n a c i s t i c k o u o k u p a c i n a š i c h z e m í . 89

87

Jihlavské Listy, roč. 41, 1938, č. 24, 17.6., s. 2. SOkA Jihlava, Okresní úřad – Okresní národní výbor Jihlava do r. 1949, inv. č. 1361. 89 Jaroš Z., Křesadlo K.: Jihlavská radnice. Jihlava. 1994, s. 35-36. 88

52

9. Závěr.

Celkový přehled voleb obecních i parlamentních v Jihlavě Obecní volby 1920 1925 3 001 2 556 854 1 229 719 1 057 308 510 2 3 665 806 809 1 491 1 786 391 391

Politické strany Čsl. soc. demokracie Čsl. nár. socialisté Živnostenská strana Čsl. strana lidová Republikánská strana Národní demokracie* Čsl. Domov Něm. soc. demokraté Něm. křesť. soc. Komunisté Henlien Jüdische Wahlgruppe

Ob. volby 1929 4 649 1 434 756 931 297 545 316 1 491 1 408 673 -

Parl. volby 1935 3 152 2 216 1 022 1 066 628 775 688 1 272 1 070 5 151 -

Ob. volby 1938 4 705 2 979 868 5 567 668 571 75 252 894 7 418 -

* v obecních volbách roku 1938 jako Národní sjednocení Při sledování jihlavských obecních voleb, první se konaly 28. 9. 1919, byly však prohlášeny neplanými, lze určit, že nejsilnější českou stranou byla sociální demokracie, své majoritní postavení si udržela po celou dobu první republiky. O její politické moci svědčí

také

to,

že

každý

jihlavský

starosta

byl

příslušníkem

sociální demokracie. Její pozici zajišťovaly hlasy, především od jihlavských dělníků. Čsl. soc. dem. kandidovala v Jihlavě vždy samostatně, a nikdy se před volbami nepojila s ostatními českými stranami, jak bylo ve městě častým jevem. V obecních volbách uskutečněných 22. 3.

1925 zvítězily české strany nad německými

a českým stranám se otevřela cesta na radnici. Čsl. soc. dem. spolupracovala zpočátku více intenzivněji s německou soc. dem., díky její spolupráci mohl být v roce 1925 zvolen v Jihlavě první český starosta v osobě JUDr. Rudolfa Veverky. To také způsobilo roztržku soc. dem. s ostatními českými stranami. Ten by však urovnán,

a

Následující

na

radnici

obecní

spolupracovaly

volby

potvrdily

české stav

strany

společně.

z minulých

voleb,

starostou zůstal sociální demokrat JUDr. Rudolf Veverka. Ten

53

však počátkem roku 1933 z postu starosty odchází a je zvolen další starosta z řad sociální demokracie v osobě JUDr. Viktora Kousala, ten úřad starosty města vykonává až do své tragické smrti,

(spáchal

volebních

sebevraždu).

sporech

stává

Po

této

třetím

smutné

českým

a

události zároveň

se

po

sociálně

demokratickým starostou Pavel Havránek, který zůstane ve svém úřadě až do roku 1939. Přesto že v obecních volbách, které se uskutečnili

12.

6.

1938

již

nekandidoval,

kvůli

povolební

průtahům zůstal starostou až do okupace ČSR. Komunistická

strana

poprvé

kandidovala

v jihlavských

obecních volbách 22. 3. 1925 a měla značný úspěch, získala 4 mandáty a společně s čes. a něm. soc. dem. spolupracovala na komunální úrovni, avšak jen velmi krátce. V následujících volbách roku 1929 však zažila velký propad a získala pouze jediný mandát, v posledních obecních volbách 1938 si svůj zisk zvýšila na 2 mandáty.

Komunistická

strana

vždy

kandidovala

samotně

a

nesdružovala se politické koalice. Také v Jihlavě byla zastoupena Židovská strana pod názvem Jüdische

Wählergruppe,

která

kandidovala

v prvních

třech

obecních volbách, měla svou stálou voličskou základnu, která jí v přinesla

ve

volbách

1919,

1920

po

jednom

mandátů,

1925

nezískal žádný mandát, v dalších volbách již nekandidovala. Z Německých stran byla počátkem 20. let německá sociální demokracie,

po

volbách

starostenský

post

z německých

tak

republiky

byl

roku

nezískala, českých

člen

1920, kvůli

stran

německé

a

které opozici,

prvním

národní

vyhrála,

avšak

utvořené

starostou demokracie

v éře

jak I.

Othmar

Oberrenner. V období 1918 – 1921 byla Jihlava spravována dvěma vládními komisaři a to JUDr. Františkem Hovůrkou, kterého v roce 1920 vystřídal Dominik Koráb. Othmar Oberrenner, nebyl ve své funkci starosty až do vypsaných voleb roku 1925, byl roku 1923 vystřídám vládním komisařem v pořadí již třetím v osobě Josefa Výborného. Ten razantně splnil svůj úkol a městskou správu v krátké

době

počeštil.

Účinným 54

nástrojem

se

staly

jazykové

zkoušky, jazyky.

neboť

každý

městský

zaměstnanec

měl

ovládat

oba

Rozšířený a reorganizovaný městský úřad se členil na

r e f e r á t y p o d l e j e d n o t l i v ý c h s p r á v n í c h o b o r ů . 90 Významná změna, která se uskutečnila nejen v Jihlavě ale i na celorepublikové

politické

scéně

bylo

zrušení

dvou

německých

stran roku 1933. Jednalo se o německou národně socialistickou stranu dělnickou se všemi jejími odbočkami, a dále o německou nacionální

stranu.

Která

byla

v Jihlavě

zastoupena.

DNP

byla

v Jihlavě zastoupena staranou Deutsche Heimatpartei, kterou vedl známí

nacionalista

Veno

Sedlak,

u

něj

i

u

jeho

satanických

příslušníků byly prováděny domovní prohlídky. Většina členů obou zaniklých stran DNSAP a DNP se připojila k Henleinově straně Sudetendeutsche

Partei.

Henleinova

strana,

která

poprvé

kandidovala v obecní volbách roku 12. 6. 1938, neměla takový úspěch jaký očekávala. Sice získala nejvíce hlasů, avšak na počet mandátů si ze 17, které do té doby měly německé strany, které se s Henleinovou stranou sloučili, pouze 15. Proti volbě SdP podala reklamaci. A než bylo zvoleno nové zastupitelstvo 30. ledna 1939 se

ještě

nestačilo

ujmout

úřadu,

když

s nacistickou okupací.

90

Jaroš Z., Křesadlo K.: Jihlavská radnice. Jihlava. 1994, s. 33.

55

přišel

15.

březen

1939

10. Seznam použitých pramenů a literatury. 10.1. Seznam pramenů. a. Archivní prameny.

SOkA

Jihlava,

Archiv

města

Jihlava

od

roku

1849,

Politická

od

roku

1849,

Politická

od

roku

1849,

Společná

registratura 1891 – 1923, inv. č. 1573. SOkA

Jihlava,

Archiv

města

Jihlava

registratura 1891 – 1923, inv. č. 1574. SOkA

Jihlava,

Archiv

města

Jihlava

registratura 1924 – 1949, inv. č. 2603. SOkA Jihlava, Okresní úřad – Okresní národní výbor Jihlava do r. 1949, inv. č. 1359. SOkA Jihlava, Okresní úřad – Okresní národní výbor Jihlava do r. 1949, inv. č. 1361.

b. Periodické tiskoviny.

Jihlavské Listy, roč. 14, 1919, č. 3, 18, 19, 20, 38. Jihlavské Listy, roč. 15, 1920, č. 36, 37, 39, 40, 41, 50. Jihlavské Listy, roč. 18, 1923, č. 47, 50. Jihlavské Listy, roč. 20, 1925, č. 11, 12, 14, 16, 17, 18, 19, 24, 33. Jihlavské Listy, roč. 24, 1929, č. 47, 48, 49, 50. Jihlavské Listy, roč. 33, 1930, č. 4. Jihlavské Listy, roč. 36, 1933, č. 5, 14, 41. Jihlavské Listy, roč. 39, 1936, č. 28, 48. Jihlavské Listy, roč. 41, 1938, č. 20, 22, 24. Křesadlo, K., Jihlavské volební kapitoly IV., Zpravodaj města Jihlavy 1986, č. 4. Křesadlo,

K.,

Jihlavské

volební

Jihlavy 1986, č. 5.

56

kapitoly

V.,

Zpravodaj

města

10.2. Seznam literatury.

Bradáč, B.: Jihlava. Jihlava. 1926, s. 6.

Bartoš, J.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 18481960. Svazek XI. Ostrava. 1988, s. 40, 41.

Jaroš, Z.: Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. Žehušice. 2001, s. 135.

Jaroš Z., Křesadlo K.: Jihlavská radnice. Jihlava. 1994, s. 32, 33, 35, 36.

57