Českomoravská psychologická společnost Katedra psychologie FSS MU Brno Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny FSS MU Brno a Ústav psychologie a psychosomatiky při LF MU Brno
v pátek 19. 6. 2009
pořádají
INICIAČNÍ
KONFERENCI PRACOVNÍ SKUPINY PRO RANÝ VÝVOJ
(informace o přednášejících)
OBSAH PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc. ..........................................................................................3 Profesní profil .........................................................................................................................3 Kontakt:...................................................................................................................................3 Vybrané publikace: .................................................................................................................3 Význam raného období ve vývoji jedince ..............................................................................4 Mgr. Hana Jahnová ..................................................................................................................5 Profesní profil .........................................................................................................................5 Kontakt....................................................................................................................................5 Vybrané publikace ..................................................................................................................5 Psychologická péče o děti raného věku.................................................................................7 Mgr. Gabriela Marková, PhD..................................................................................................8 Profesní profil .........................................................................................................................8 Kontakt....................................................................................................................................8 Vybrané publikace ..................................................................................................................9 Dyadická komunikace v průběhu prvního roku života: uvědomění si emocí a komunikačního záměru dítětem ..........................................................................................10 Lenka Novotná ........................................................................................................................11 Profesní profil .......................................................................................................................11 Kontakt..................................................................................................................................11 Vybrané publikace ................................................................................................................11 Trauma předčasného porodu ..............................................................................................12 Mgr. Eva Pavlíková ................................................................................................................13 Profesní profil .......................................................................................................................13 Kontakt..................................................................................................................................13 Vybrané publikace ................................................................................................................13 Praktikum raného vývoje .....................................................................................................15 Mgr. Šárka Portešová, PhD. ..................................................................................................16 Profesní profil .......................................................................................................................16 Kontakt..................................................................................................................................16 Vybrané publikace ................................................................................................................16 Rozumově nadaní předškoláci .............................................................................................18 PhDr. Daniela Sobotková, CSc. .............................................................................................19 Profesní profil .......................................................................................................................19 Kontakt..................................................................................................................................19 Vybrané publikace: ...............................................................................................................19 Psychomotorický vývoj dvouletých dětí s velmi nízkou porodní hmotností narozených v roce 2006 v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.........................................................20 PhDr. Eva Šulcová ..................................................................................................................21 Profesní profil .......................................................................................................................21 Kontakt:.................................................................................................................................21 Vybrané publikace: ...............................................................................................................21 Pražská metoda deskripce chování novorozence, PDCHN, DeChon ................................22 Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc. .............................................................................................23 Profesní profil .......................................................................................................................23 Kontakt:.................................................................................................................................23 Vybrané publikace: ...............................................................................................................24 Témata raného vývoje ve výuce Ontogenetické psychologie ..............................................27
2
PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc.
Profesní profil PhDr. Jaroslava Dittrichová,CSc. pracovala 50 let v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Zabývala se zde jednak výzkumem chování dětí raného věku, jednak klinickou a poradenskou prací s dětmi pre- nebo perinatálně ohroženými. Ve výzkumu chování se věnovala především rozboru spánku, individuálních rozdílů v různých složkách chování, vývojem struktury chování a otázkám časného vymezení odchylek ve vývoji chování dětí ohrožených. Byla zvána k práci na zahraničních pracovištích (v Holandsku, Německu, Francii) jako konzultant pro výzkum chování dětí raného věku. Kontakt:
[email protected] Vybrané publikace: - Dittrichová, J.(1969). Development of sleep in infancy. In: Robinson, R. J. (Ed.): Brain and Early Behaviour. London, New York: Academic Press, 163-201. -
Dittrichová, J., Paul, K. (1975). Vývoj spánku v raném dětském věku. Praha: Avicenum.
-
Dittrichová, J., Břicháček, V., Paul, K., Tautermannová, M. (1982). The structure of infant behaviour: An analysis of sleep and waking in the first months of life. In: Hartup, W. (Ed.): Review of Child Development Research, 6., Chicago and London: The University of Chicago Press, 72-100.
-
Dittrichová, J., Paul, K., Sobotková, D., Tautermannová, M., Vondráček, J. (1984). Early behaviour and its relation to behaviour at 3 years. Early behavior and parenting, 3, 223-232.
3
-
Dittrichová, J., Paul, K., Břicháček, V., Vondráček, V. (1987). Relations among physiological and behavioral variables in early infancy. In: Trojan, S., Šťastný, F.: Ontogenesis of the brain (Eds.), Praha: Karlova universita, 143-146.
-
Dittrichová, J., Břicháček, V., Mandys, F., Paul, K., Sobotková, D., Tautermannová, M., Vondráček, J., Zezuláková, J. (1996). The relationship of early behavior to later developmental outcome for preterm infants. International Journal of Behavioral Development, 19, 517-532.
-
Dittrichová, J., Sobotková, D., Procházková, E., Vondráček, J. (2000). Early development of preterm infants: use of the Neurobehavioral Assessment of the Preterm Infants (NAPI). International Journal of Prae- and Perinatal Psychology and Medicine, 12, 77-87.
-
Dittrichová, J., Papoušek, M., Paul, K. a kolektiv (2004). Chování dítěte raného věku a rodičovská péče. Praha: Grada Publishing.
Abstrakt příspěvku: J. Dittrichová, V. Břicháček, D. Sobotková Význam raného období ve vývoji jedince Otázka, jaký význam mají rané etapy vývoje pro další vývoj jedince byla řešena mnoha empirickými výzkumy i teoretickými rozbory. Odpovědi na tuto otázku byly různé. V minulém století postupně začal převládat názor, že zkušenosti, které dítě získá v raných etapách svého vývoje, mají určující význam pro jeho další vývoj. V základě tohoto názoru je, jak upozorňují Bornstein a Lamb (1992), pojetí vývoje dítěte jako jednoduchého lineárního děje, v kterém existují přímé asociace mezi výchozím stavem a následujícím vývojem. Proti tomuto lineárnímu modelu vývoje předkládají už v roce 1975 Sameroff a Chandler tzv. transakční model vývoje. Také jiní badatelé (Fogel 1990, Horowitz 1990, Thelen 1990, Hopkins a Butterworth 1997, Schaffer 2002, Goldfield a Wolff 2004) opouštějí lineárně kauzální pohled na dětský vývoj a přinášejí koncept vývoje jako otevřeného dynamického systému. Toto pojetí chápe vyvíjející se organismus jako složitý systém, který obsahuje různorodé subsystémy, měnící se v čase a navzájem se ovlivňující. Jednotlivá raná zkušenost, byť i traumatická, může mít pro další vývoj různý význam, protože je modifikovaná řadou vnitřních a vnějších faktorů a jejich různými kombinacemi. Abychom mohli objasnit, jaký význam pro další vývoj dítěte mohou mít vlivy, působící v raném období, je třeba podrobně a různými metodami v různých časových bodech sledovat chování dítěte i interakce mezi dítětem a rodičem. Důležitá je mezioborová spolupráce. Nepřiměřené zobecnění výsledků, získaných pouze jednou metodou nebo rozborem malého počtu ukazatelů a pouze v jednom časovém bodě může vést ke zkresleným představám o raném období a jeho významu pro další vývoj dítěte.
4
Mgr. Hana Jahnová
Profesní profil Mgr. Hana Jahnová je dětský klinický psycholog. V rámci neonatologické ambulance perinatologického centra se věnuje dětem s prenatálními či perinatálními riziky a jejich rodinám. Zabývá se vývojovou diagnostikou, výchovným poradenstvím, krizovou intervencí a terapií po předčasném porodu. Přednáší psychologii na Lékařské fakultě MU (Ústav psychologie a psychosomatiky, LF MU Brno), je lektorkou v oboru specializačního vzdělávání Dětská klinická psychologie a rovněž působí jako člen atestační komise pro obor Klinická psychologie a Dětská klinická psychologie. Kontakt Fakultní nemocnice Brno Pracoviště reprodukční medicíny, Neonatologické oddělení, Ambulance komplexní péče perinatologického centra Obilní trh 11, 625 00 Brno tel.: 532 238 429
[email protected] Vybrané publikace Přednášky: Jahnová, H.; Krejčířová, D.; Sobotková, D. (2008). Význam a možnosti psychologické péče o děti raného věku v rámci oboru dětská klinická psychologie. XXVI. Psychologické dny Olomouc, sekce Děti raného věku a my dospělí, 4.-6.9. 2008 Jahnová H. (2007). Komplexní péče o děti raného věku. Odborný seminář Psychiatrické kliniky FN Brno, 16.11.2007
5
Jahnová H. (2007). Psychologická péče o děti raného věku. Seminář Ústav psychologů LFMU Brno, 18.10.2007 Jahnová H. (2007). Association of Clinical psychologist of the Czech Republic. Xth European Congress of psychology, 3.-6.7.2007 Praha (poster) Jahnová H.(2006). Osobnost matek předčasně narozených dětí. 5. 9.2006, XXIV. Psychologické dny, Olomouc Jahnová H. (2006). Psychologická péče u dětí s Downovým syndromem. I. konference o Downovu syndromu, workshop pro rodiče i odborníky, 3.6.2006, FN Brno, PDM, Černopolní 9, Brno. Jahnová H. (2006). Možnosti psychologické péče o předčasně narozené děti. XVI. Neonatologické setkání, VIII: Hanákovy dny, 26.-28.5.2006, Miloňov. Jahnová H. (2006). Poradenská a psychoterapeutická péče v raném vývoji dítěte. XXIII. Psychologické dny Bratislava, 8.-9.9.2005. Jahnová H. (2005). Možnosti psychologické péče o předčasně narozené děti a jejich rodiče. XIII. Neonatologické setkání, Malá Morávka, 28.5.2005. Publikace: - Jahnová H. (2008).Výchovné poradenství. ProFem, 5/2008, 24 – 27, ISSN 1214-7168. - Jahnová H. (2008). Aktivita versus hyperaktivita u dětí. ProFem, 4/2008, 12-15, ISSN 1214-7168. - Jahnová H. (2008). Psychologie matek v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. ProFem, 3/2008, 20-24, ISSN 1214-7168. - Jahnová H. (2008). Psychomotorický vývoj dětí raného věku. ProFem, 2/2008, 34 -37, ISSN 1214 -7168. - Jahnová H. (2008). Období novorozeneckých kolik, separační úzkosti a dětského negativismu, ProFem, 1/2008, 18 – 21, ISSN 1214-7168. - Jahnová H. (2007). Psychologická péče o děti raného věku – úvod. ProFem, 5/2007, 18 21, ISSN 1214-7168. - Jahnová H., Krejčířová, D., Sobotková, D. (2008). Význam a možnosti psychologické péče o děti raného věku v rámci oboru dětská klinická psychologie, Sborník přednášek, XXVI. Psychologické dny Olomouc 2008 - Jahnová H. (2003). Psychomotorický vývoj dětí raného věku hodnocený vývojovými škálami Bayleyové /BSID-II), sborník, Psychologické dny 2003, Trenčín - Jahnová H. (2003). Péče o rizikového novorozence propuštěného do domácí péče pohledem klinického psychologa. Pediatrie pro praxi, 4, 226-228 Členství v odborných společnostech společnostech: Českomoravská psychologická společnost Česká lékařská společnost J. E. Purkyně – Pediatrická společnost Asociace klinických psychologů České republiky, pobočka Jihomoravského kraje /AKP JmK/ (t.č. v radě oblastní pobočky AKP JmK ve funkci předsedkyně)
6
Abstrakt příspěvku: ¨Mgr. Hana Jahnová Psychologická péče o děti raného věku Sledování psychomotorického vývoje dětí s rizikovými faktory vývoje, především předčasně narozených dětí s porodní hmotností nižší než 1 500g nabývá stále více svého významu. Příspěvek seznamuje posluchače s cíli, se způsobem a s náplní psychologické péče v Ordinaci dětské klinické psychologie, která je součástí Ambulance komplexní péče o děti s rizikovými faktory vývoje v Perinatologickém centru, v rámci FN Brno. Odpovídá na otázku co může klinický psycholog nabídnout dětem, jejich rodičům a také zdravotnickému personálu. Psychologická péče je poskytována v pravidelných časových intervalech, nebo podle individuálních potřeb rodičů dítěte při řešení aktuálních vývojových a výchovných problémů. Poskytovanou péčí se vzájemně prolínají tyto uvedené oblasti: vývojová diagnostika, výchovné poradenství, krizová intervence a psychoterapeutická péče. Příspěvek si dále klade za cíl informovat o oboru dětská klinická psychologie, přinést „know how“ (teoretické i praktické zkušenosti, legislativní možnosti a další) pro budoucí zájemce, kteří chtějí poskytovat svoji psychologickou péči nejmenším dětem a jejich rodičům v rámci perinatologických center, porodnic či specializovaných poraden se zaměřením na raný věk dětí. V rámci pregraduálního i postgraduálního vzdělávání je možné v uvedené ordinaci absolvovat odbornou stáž z psychologické vývojové diagnostiky.
7
Mgr. Gabriela Marková, PhD
Profesní profil Mgr. Gabriela Marková, PhD pracuje v Psychologickém ústavu AV ČR. Psychologii vystudovala v Salcburku (Rakousko) a postgraduální doktorandské studium na York University v Torontu (Kanada). Výzkumně se věnuje se ranému kognitivnímu a sociálnímu vývoji, včetně raných komunikačních a interpersonálních interakcí dítěte s jeho sociálním prostředím, zejména s matkou. Zajímá se o interindividuální rozdíly v dětských komunikačních dovednostech. V této souvislosti jsou důležité rovněž neurologické a neuropsychologické mezioborové přesahy problematiky, které zahrnují teoretické i experimentální poznatky o neurálních strukturách, které se podílí na raných sociálních procesech – např. synchronie chování a emocí mezi matkou a dítětem. V poznání fyziologického průběhu časných interakcí spatřuje možnost zjištění indikátorů vývojových poruch (např. autismu) nebo indicie budoucího problematického chování (např. agrese a jiné psychické poruchy). http://www.psych.yorku.ca/legerstee/gradstudents/Gabriela_Markova.htm Kontakt Psychologický ústav AV ČR Politických vězňů 7 110 00 Praha 1 Czech Republic
[email protected]
8
Vybrané publikace -
-
-
Markova, G., & Legerstee, M. (2008). How infants come to learn about the minds of others. Zero to Three, 28, 26-31. Legerstee, M., & Markova, G. (2008). Variations in imitation in 10-month-old infants: Intentional imitation and mimicking the actions of human and nonhuman agents. Infant Behavior and Development, 31, 81-91. Legerstee, M., & Markova, G. (2007). Intentions make a difference: Infant responses to still-face and modified still-face conditions. In M. Legerstee, & V. Reddy (Eds.), What does it mean to communicate? Special issue of Infant Behavior and Development, 30, 232-250. Legerstee, M., Markova, G., & Fisher, T. (2007). The role of maternal affect attunement in dyadic and triadic communication. Infant Behavior and Development, 30, 296-306. Markova, G., & Legerstee, M. (2006). Contingency, imitation and affect sharing: Foundations of infants’ social awareness. Developmental Psychology, 42, 132-141.
V tisku: - Markova, G., Stieben, J., & Legerstee, M. (in press). Neural structures of jealousy: Infants’experience of social exclusion with caregivers and peers. In S. Hart, & M. Legerstee (Eds.), Handbook of jealousy: Theories, principles and multidisciplinary approaches. Blackwell.
9
Abstrakt příspěvku: Mgr. Gabriela Marková, PhD Dyadická komunikace v průběhu prvního roku života: uvědomění si emocí a komunikačního záměru dítětem (Orig.: Dyadic communication during the first year of life: Infant awareness of emotions and communicative intentions) Smysluplnost sociální komunikace v prvním roce života je velmi kontroverzní téma. Předkládám důkazy z laboratorních studií, že (a) děti reagují na emoce přítomné v časných afektivních interakcích s chápajícím dospělým pečovatelem, a (b) že tyto emocionální výměny jsou základem pro další socio-kognitivní pokrok, jako například uvědomování si záměrů ostatních. Existují rozdílné názory na to, jak si děti vytvářejí vztahy k sociálnímu prostředí. V jedné studii, Markové a Legerstee (2006) se autorky zabývaly východisky různých teorií a vystavily 5 a 13 týdenní kojence trojím různým podmínkám: 1. přirozená interakce, 2. imitativní interakce, a 3. neodpovídající interakce, kdy matky poslouchaly a opakovaly interakce s jejich dítětem z předchozího týdne. Děti byly dodatečně rozděleny do dvou skupin, podle matčina emocionálního sladění. Výsledky odhalily, že pouze děti matek s vysokým emocionálním sladěním vykazují preferenci přirozených interakcí. To se u dětí (v obou sledovaných věcích) projevuje delší zrakovou fixací, více úsměvy a častější pozitivní vokalizací, než při imitativní a neodpovídající komunikaci. Tyto výsledky naznačují, že vřelý a vnímavý vztah pečovatele, který je schopen harmonizovat své chování s dítětem, umožňuje dítěti sociální učení a orientaci v reakcích dospělých. Jak dítě rozumí chování ostatních v raných citových interakcích? Legerstee a Marková (2007) zjišťovaly uvědomování si komunikačních cílů dospělých dětmi s použitím paradigmatu ‚nehybné tváře‘. 3, 6 a 9 měsíční děti byly vystaveny třem druhům interakcí: 1. tváří v tvář, 2. „nehybná“ tvář a 3. modifikovaná nehybná tvář. Výsledky ukázaly, že již tříměsíční děti vykazují rozrušení při pohledu na záměrně nehybnou tvář, ale ne na modifikovanou nehybnou tvář, kdy matka nemůže komunikovat, protože má na obličeji masku nebo pije z láhve. Zjištění naznačují, že děti rozlišují a reagují na různé komunikační záměry ostatních. Závěrem, když se matky zabývají svým dítětem, nesdílí vzájemně pouze emoce, ale také záměry. To silně naznačuje, že některé aspekty časné dětské komunikace jsou pojmové povahy, nikoliv pouze senzomotorické. Časné sociální interakce jsou charakterizovány vzájemnou aktivitou a sdílením zkušeností, které nejsou pouhým reagováním na události v sociálním prostředí nebo náhodně se vyskytujícím aktem, ale nástrojem k navázání spojení s ostatními. Je tedy nutno brát v úvahu role obou aktérů při vyjasňování vývoje porozumění duševních stavů (Tronick, 1982). Proto úloha pečovatele není naučit dítě aby mu porozumělo, ale připravit dítě, aby se učilo s vlastních zkušeností.
10
Lenka Novotná
Profesní profil Lenka Novotná je předsedkyní občanského sdružení Nedoklubko, náplní jehož činnosti je poradenská a krizová pomoc rodičům po předčasném porodu a budování sítě pomoci pro optimální rozvoj nedonošených dětí. Má vlastní zkušenost s porodem nedonošených dvojčat a s hledáním cest k budování vzájemného vztahu a k pomoci dětem v jejich vývoji. Ve své profesní práci se věnuje projektovému řízení, a tyto profesní dovednosti často využívá při práci v neziskové sféře. Kontakt
[email protected], www.nedoklubko.cz Vybrané publikace -
Sobotková, D.; Dittrichová, J. A kol. (2009). Narodilo se předčasně – a co bude dál. kolektiv Praha: Triton. Pavlíková, E.; Novotná, L. (v tisku). O nedočkavcích, předčasných rodičích a Nedoklubku. Psychologie dnes.
11
Abstrakt příspěvku: Lenka Novotná Trauma předčasného porodu Rodiče nedonošeného dítěte vykazují po předčasném porod známky akutního stresu, z dlouhodobého hlediska poté trpí posttraumatickou stresovou poruchou. V českých podmínkách je preventivní terapeutická a psychologická pomoc těmto rodičům stále ještě v samém začátku. Ve svém příspěvku se pokusím popsat osobní zkušenosti z práce s těmito rodiči a první ohlasy na osvětovou kampaň kterou jsme v tomto roce spustili. Rovněž na příkladech popíši přístupy v ostatních evropských zemích k této problematice, a zkušenosti které sdílíme na platformě mezinárodní organizace EFCNI jejímiž jsme se stali členy.
12
Mgr. Eva Pavlíková
Profesní profil Mgr. Eva Pavlíková je doktorandkou na katedře psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a pracuje v Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny. Zaměřuje se na problematiku raných fází vývoje člověka, rodičovství a rodiny. Zajímá se o možnosti časného zjišťování neurovývojových poruch a jejich rehabilitace prostřednictvím vhodné stimulace a cvičení. Pracuje s vývojovou psychodiagnostickou metodou BSID II, absolvovala akreditovaný kurs „Vedení k úspěchu dítěte, řešení LMD“. Učí vývojovou psychologii a Praktikum raného vývoje, vede diplomové práce. Dalším odborným zájmem je psychologie kreativity a možnosti její identifikace prostřednictvím testů. Kontakt Katedra psychologie Fakulta sociálních studií MU Joštova 10 602 00 Brno
[email protected]
Vybrané publikace - Adamcová, V. (2009). Třináctá komnata…může být i koupelna. Betynka, 5, 82-83 (poskytnutí odborných podkladů k problematice negativismu a myšlení batolete)
13
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Adamcová, V. (2009). Malé živé budíčky. Betynka, 4, 88-90. (poskytnutí odborných podkladů k problematice spánku malých dětí). Pavlíková, E. (2008). Časné projevy poruch vývoje: identifikace, prevence., Konference XXVI. Psychologické dny, Olomouc 4.- 6. 9. 2008, ústní prezentace. Pavlíková, E., Škarková Stojanová L. (2008). Test hravé tvořivosti. In Sarmány-Schuller, I. (ed). Metanoia - Harmónia človeka: 25. Psychologické dni, Trenčín 6.- 8. 9. 2007 zborník príspevkov. Slovenská psychologická spoločnosť při SAV, : Bratislava: Stimul, s.157-160. Pavlíková, E. (2007). Dětský koutek jako součást sociální opory. Vernířovice : Konference psychologie zdraví,18. - 20. 5. 2007, ústní prezentace. Pavlíková, E. (2006). Sonda do postojů a pocitů českých uživatelek přístroje BabyPlus. In Heller, D., Mertin, V., Sobotková, I. (ed.). Psychologické dny 2006: Prožívání sebe a měnícího se světa. Sborník příspěvků z konference 24. Psychologické dny, Olomouc 2006. Praha : FFUK & ČMPS, s.27-35. Pavlíková, E. (2006). Prenatální učení? In Koukola, B., Mareš, J. Psychologie zdraví a kvalita života (sborník přednášek). Brno: nakladatetelství MSD, s. 128-131. Pavlíková, E. (2005) Spokojenost ženy na rodičovské dovolené. : Konference psychologie zdraví, Vernířovice 20.-22.5. 2005, ústní prezentace. Pavlíková, E. (2002). Dosavadní průběh longitudinální výzkumu raného vývoje. Sympozium "Mládež, děti a rodina v období transformace", Medlov 19.-21.9. 2002, poster. Pavlíková, E., Lacinová, L., Širůček, J. (2002). Temperament kojence a batolete ve vztahu k utváření výchovných postojů u matek. In Utváření a vývoj osobnosti (Psychologické, sociální a pedagogické aspekty). Brno: Barrister&Principal, s.55-73. Pavlíková, E. (2002). Dosavadní průběh longitudinálního výzkumu raného vývoje. In Děti, mládež a rodiny v období transformace. (Sborník prezentací na sympoziu pořádaného ve dnech dnech 19.-21 září 2002 Fakultou soc. studií MU Brno.). Brno: Barrister & Principal, s.199-205. Pavlíková, E. (2002). Prevence lehkých mozkových dysfunkcí - alternativní přístup? Konference "Psychologie zdraví" 10.-12.5. 2002, Vernířovice, referát. Pavlíková, E. (2002). Problémy poporodní adaptace matky (postnatální deprese a šestinedělí z pohledu různých kultur). Konference "Zdravé rodičovství", 29.11. 2002, poř. CENAP Brno, referát. Pavlíková, E. (2002). Raný vývoj a lehké mozkové dysfunkce. In Děti, mládež a rodiny v období transformace. (Sborník prezentací na sympoziu pořádaného ve dnech dnech 19.21 září 2002 Fakultou soc. studií MU Brno.). Brno: Barrister & Principal, s. 205-215. Pavlíková, E. (2002). K souvislostem raného motorického vývoje a LMD. Sympozium "Mládež, děti a rodina v období transformace", Medlov 19.-21.9., 2002, poster. Lacinová, L., Pavlíková, E., Širůček, J. (2001). Temperament a výchova. Psychologie dnes. (7), s. 20-21. Pavlíková, E. (2001). Některé aspekty mateřství. Konference Psychologické dny "Psychológia pre bezpečný svet", Trenčín 10.-12.9., 2001. referát. Pavlíková, E.(2001). Vybrané aspekty mateřství. In Psychológia pre bezpečný svet Zborník príspevkov z konfernence "Psychologické dni", Trenčín 10.-12.9. 2001, Bratislava: Stimul, s.158-168. Lacinová, L., Pavlíková, E. (2001). Příspěvek k teorii temperamentu v dětském věku. In Psychológia pre bezpečný svet - Zborník príspevkov z konfernence "Psychologické dni", Trenčín 10.-12.9. 2001. Bratislava: Stimul, s.586-593.
14
V tisku: -
Pavlíková, E.; Novotná, L. (v tisku). O nedočkavcích, předčasných rodičích a Nedoklubku. Psychologie dnes. Pavlíková, E. Ontogeneze psychiky. In B. Baštecká, B., P. Baudiš, P., Macek, P. (Eds.) Psychologická encyklopedie. Praha: Portál. Pavlíková, E. Vývoj řeči. In B. Baštecká, B., P. Baudiš, P., Macek, P. (Eds.) Psychologická encyklopedie. Praha: Portál. Pavlíková, E. Předškolní zařízení. In B. Baštecká, B., P. Baudiš, P., Macek, P. (Eds.) Psychologická encyklopedie. Praha: Portál. Pavlíková, E. Prenatální období. In B. Baštecká, B., P. Baudiš, P., Macek, P. (Eds.) Psychologická encyklopedie. Praha: Portál. Pavlíková, E. Kojenecké období. In B. Baštecká, B., P. Baudiš, P., Macek, P. (Eds.) Psychologická encyklopedie. Praha: Portál. Pavlíková, E. Batolecí období. In B. Baštecká, B., P. Baudiš, P., Macek, P. (Eds.) Psychologická encyklopedie. Praha: Portál.
Abstrakt příspěvku: Mgr. Eva Pavlíková Praktikum raného vývoje Obsahem příspěvku je informace o povinně volitelném předmětu PSY 227 Praktikum raného vývoje, který od r. 2007 vyučuji na katedře psychologie FSS MU. Navazuje na dvousemestrovou povinnou Vývojovou psychologii I a II (PSY 103 a PSY 104) a je určen především zájemcům o časné fáze vývoje člověka. Přednášená témata se specializují na praktické řešení problémů, které ve vývoji dítěte od 0 – 3 let mohou nastat. Je probíráno tzv. prenatální učení, podrobně (psycho)motorický vývoj v kojeneckém věku a jeho odchylky, vývoj komunikačních dovedností a jejich alternativní způsoby v případě, že se spontánní řečová komunikace nerozvíjí včas. Pracujeme především s myšlenkou, že diagnóza konkrétní neurovývojové poruchy v kojeneckém věku je sice neobvyklá, ale i s mírnějším projevy odchylného chování je možno pracovat i v době prediagnostické – prostřednictvím poučení pečovatele o vhodné stimulaci či doporučením další interdisciplinární péče. Frekventanti mají možnost vidět ukázku vyšetření dítěte škálou BSID II, zpravidla na reálném „klientovi“. Pro letošní ročník je vyjednána exkurse na pracoviště psychologa v Dětském centru Brno a dále v jednání jsou další možnosti stáží či praxí na psychologických pracovištích s odpovídajícím věkovým zaměřením.
15
Mgr. Šárka Portešová, PhD.
Profesní profil Mgr. Šárka Portešová, Ph.D je odbornou asistentkou v Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně. Vyučuje vývojovou psychologii a psychologii nadaných dětí. V této oblasti řeší výzkumné projekty, vede diplomové a disertační práce, organizuje přednášky zahraničních odborníků z oblasti péče o nadané děti a ve speciálních kursech vzdělává budoucí psychology a učitele. Kontakt Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta sociálních studií MU Joštova 10 602 00 Brno http://www.nadanedeti.cz/
[email protected] Vybrané publikace -
-
Portešová, Š.; Budíková, M.; Koutková, H. (2009). Kontakt s nadáním jako jedna z důležitých proměnných ovlivňujících postoj pedagogů a rodičů k mimořádně nadaným žáků a k jejich vzdělávání. Pedagogika, LVIV, 1, od s. 38-53, 15 s. Portešová, Š. (2008). Learning Disabilities and Intellectual Giftedness in Educational Context: Present State of Research and Situation in Czech Schools. The New Educational Review, Polsko : Wydawnictwo Adam Marszalek, 15(2), 136-151, 15 s.
16
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Mudrák, J.; Portešová, Š. (2008). Stabilní a proměnlivé faktory nadání: přehled některých determinant ontogeneze mimořádného výkonu. Československá psychologie, 52(1), 3246, 16 s Portešová, Š.; Budíková, M.; Koutková, H. (2008). Postoje českých učitelů ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků. Psychologia a patopsychologia dieťaťa, 42(3), 229-251, 22 s. Portešová, Š.; Čihounková, J.; Budiková, M.; Jančová, P. (2008). Analýza profilu výkonu v testu WISC-III u mimořádně rozumově nadaných dětí s dyslexií. Československá psychologie, 52 (4), 338-350, 13 s. Šamánková, L.; Portešová, Š. (2008). Kvalitativní hodnocení způsobu řešení kopie Reyovy-Osterriethovy komplexní figury u dospívajících. Československá psychologie 52(6), 584-596, 13 s. Portešová, Š. (2008). Nadaní studenti se specifickými vývojovými poruchami učení. In Práce s talentovanou mládeží. Brno : Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, 109-120, 11 s. Portešová, Š.; Čihounková, J. (2008). Diagnostics of Czech intellectually gifted children with dyslexia via WISC-III method. In From giftedness in childhood to successfull intelligence in adulthood. Praha : The center of giftedness, 108-119, 12 s. Portešová, Š. (2007). Rozumově nadané děti se specifickými vývojovými poruchami učení ve školním kontextu problém nebo výzva pro učitele? Pedagogika, 57(1), 47-57, 10 s. Portešová, Š.; Šamánková, L. (2007). Problémy identifikace rozumově nadaných dětí (nadané děti s SPU). In Dimenze pedagogické práce s nadanými žáky. BRNO : MSD, s.r.o., 214 - 221, 7 s. Portešová, Š. (2006). Nadané děti s SPU. In Informace české společnosti Dyslexie. Havlíčkův Brod : Tobias, 19-21, 3 s. ´ Portešová, Š., Konečná, V. (2006). Creative Thinking Differences of Exceptional children. vyd. Lahti, Finland, 2006. Values and Foundations in Gifted Education. Portešová, Š. (2006). Nadaní předškoláci. Kamínky pro rodinu, Brno, 17(4), 5-8, 4 s. 2006. Portešová, Š. (2006). O dětech, které jsou dvakrát výjimečné . Psychologie Dnes, Praha : Portál, 12(9), 34-36, 3 s. Portešová, Š. (2006). Sociální vztahy a adaptace rozumově nadaných. In Vztahy v dopívání. Macek, P., Lacinová, L. (Eds.). Brno : Nakladatelství Barrister & Principal, 127-143, 16 s. Portešová, Š. (2005) Rozumově nadané děti mladšího školního věku a jejich sociální a emoční adaptace. Přednáška na konferenci -Vývoj a utváření osobnosti v soc. a etn. kontextech. Portešová, Š. (2005). Fears of gifted children. La Laguna : La Laguna : European Conference on Developmental Psychology; University La Laguna, 2005. Book of Abstracts (CD version). Portešová, Š. (2005). Nadaní jako předmět výzkumu a vzdělávání na MU Brno. 128.klinicko-psychologický den, přednáška Portešová, Š. (2005). Poznávací charakteristiky rozumově nadaných předškoláků. In Problémové dítě a hra. Praha : Nakladatelství Raabe, 20 - 35, 15 s. Portešová, Š. (2005). S jakými sociálními a emocionálními problémy nadaných dětí se můžeme setkat v poradenské praxi? Zpravodaj Institutu pedagogicko-psychologického poradenství, Praha : Institut pedagogicko-psychologického por, 41, 4-11, 8 s. Portešová, Š (2005). Sociální a emocionální problémy rozumově nadaných dětí. In Problémové dítě a hra. Praha: Raabe, 1-21, 21 s. Portešová, Š (2005). Čeho se nadané děti bojí. In Specifiká vývinu a realizácia potenciálu nadaných dětí. Bratislava: Asklepios, 77-80, 4 s. 17
-
-
-
Portešová, Š. (2004). Možnosti práce s nadanými dětmi ve škole. Učitelské listy, 26.8.2004, od s. 1-2, 2 s. Portešová, Š. (2004). Nadané děti s poruchou učení. přednáška. ČMPS, 123. klinickopsychologický den. Portešová, Š. (2004). Jak správně identifikovat nadané dítě? Přednáška pro PPP, Brno. Portešová, Š. (2004). Identification of gifted children by their school teachers and comparision of psychological, parental and teachers view on their personality and socioemotional competences. In Educational technology for gifted education from Information age to knowledge Era Spain, University of Navara, 165 -167, 2 s. (poster). Portešová, Š. (2004). Některé problémy nadaných dětí a dospívajících., Zpravodaj IPPP, Seč: IPPP. Portešová, Š. (2003). Identification of young intellectualy gifted children for longitudinal developmental research. poster. In Development of human potential. Milano: European association for developmental psychology, 36-37, 2 s. Portešová, Š. (2003). Co by měli učitelé a psychologové vědět o nadaných dětech? Přednáška na MŠMT. Portešová, Š. (2003). Některé teoretické koncepce nadání. In Sborník prací Filozofické fakulty Masarykovy university. Brno: Masarykova universita. 41-53, 13 s.
Abstrakt příspěvku: Mgr.Šárka Portešová, PhD. Rozumově nadaní předškoláci Odborníci z řad psychologů a pedagogů se v posledním desetiletí snaží odpovědět na otázku, zda a od kterého věku je vůbec možné uvažovat o intelektovém nadání dítěte a správně jej identifikovat. Rozpoznání nadání u malých dětí se odvozuje převážně od určitých typických pozorovatelných charakteristik chování, jež přímo vycházejí z akcelerovaného kognitivního vývoje těchto dětí a kterými se nadané děti výrazně odlišují od svých vrstevníků. Většina z uváděných charakteristik je však spíše příslibem, potenciálem, který se má teprve v průběhu dalšího vývoje dítěte naplnit a zcela rozvinout. Právě proto se někdy raději dává přednost pojmu nadané chování než skutečné nadání. Příspěvek seznamuje posluchače s typickými poznávacími, sociálními a emocionálnímu charakteristikami rozumově nadaných dětí předškolního věku. Jednotlivé charakteristiky jsou pro lepší názornost doplněny citáty z obsahově i emočně bohatých dopisů maminek těchto pozoruhodných dětí, jež se obracejí na naše pracoviště (Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně) s žádostí o radu, diagnostiku aktuálního profilu schopností dětí a případnou pomoc při řešení problémů.
18
PhDr. Daniela Sobotková, CSc.
Profesní profil PhDr. Daniela Sobotková, CSc. Pracuje mnoho let jako psycholožka v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Věnuje se zde sledování psychického vývoje dětí raného věku, a to zejména u dětí narozených předčasně či s jinými komplikacemi v perinatálním období. Je zde rovněž lektorkou kurzu pro rodiče o chování a psychomotorickém vývoji novorozených dětí a komunikaci rodičů s dětmi od jejich narození. Působí i jako externí lektorka pro odborné stáže v rámci certifikovaného kurzu Psychologická vývojová diagnostika. Zabývá se klinickou, poradenskou i výzkumnou prací v oblasti raného vývoje dětí, věnuje se přednáškové činnosti pro odbornou veřejnost i pro studenty na Fakultě humanitních studií UK. Kontakt Ústav pro péči o matku a dítě Podolské nabřeží 157 147 00, Praha 4 – Podolí
[email protected] Vybrané publikace: -
Sobotková, D., Dittrichová J. et al. (2003). Narodilo se s problémy a co bude dál? Praha: Grada Publishing. Sobotková, D., Štembera, Z. (2003). Psychologické aspekty v perinatální medicíně v letech 1980-2000: I. Těhotenství. Čes.Gynek., 68, 249-254.
19
-
Sobotková, D., Štembera, Z. (2003). Psychologické aspekty v perinatální medicíně v letech 1980-2000: II. Poporod. Čes.Gynek., 68, 370-372. Sobotková, D., Štembera, Z.(2003). Psychologické aspekty v perinatální medicíně v letech 1980-2000: III. Poporodní období. Čes.Gynek., 68, 385-389. Sobotková, D., Dittrichová J., Mandys, F., Paul, K., Procházková, E.(2004). Některé problémy ve vývoji a chování nedonošených dětí raného věku a problematika jejich rodičů. In: Chování dítěte raného věku a rodičovská péče (J. Dittrichová, M. Papoušek, K. Paul -Eds), Praha: Grada Publishing, 139-155.
-
Sobotková, D., Kučerová, I., Dittrichová J., Velebil, P (2004). Psychomotorický vývoj dětí ohrožených intrapartální hypoxií a monitorovaných intrapartálním fetálním pulsním oxymetrem. Čes. Gynek, 69, suppl., 114-120.
-
Sobotková, D., Dittrichová, J., Pilařová, M., Rodná, K. (2005). Péče o psychický vývoj dětí raného věku. Psychologie Dnes, 11(2), 35-37.
-
Sobotková, D., Uhlíková, P., Hellerová, P. (2005). Lehké mozkové dysfunkce, hyperkinetické poruchy, ADHD. Moderní gynekologie a porodnictví, 14, 428-438.
-
Sobotková, D.(2005). Hodnocení psychomotorického vývoje dětí raného věku a jeho význam. Vox Pediatriae, č. 10(5), 25-26.
-
Sobotková, D., Dittrichová J. (2006). Hra ve vývoji dětí v prvním roce života. Grada Publishing 2006, (1. dotisk 2007, 2. dotisk 2009).
-
Sobotková, D. (2007). BSID-II, Využití BSID-II v práci dětského psychologa (CD). Testcentrum, 2007. Sobotková, D., Krejčířová, D., Šnajderová, M. et al. (2008). Psychomotorický a kognitivní vývoj dětí narozených po mimotělním oplodnění metodou intracytoplazmatické injekce spermie. Čes.Gynek., 73, 4-9. Sobotková, D., Dittrichová J. et al. (2009). Narodilo se s problémy a co bude dál? Praha: Triton, 2. vyd.
-
-
Abstrakt příspěvku: PhDr. Daniela Sobotková, CSc. Psychomotorický vývoj dvouletých dětí s velmi nízkou porodní hmotností narozených v roce 2006 v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. V naší republice dochází k postupnému nárůstu počtu dětí, které se narodí předčasně s tzv. nízkou porodní hmotností (< 2500 g). Zatímco v roce 1989 počet těchto dětí nedosahoval ani 6% (5,39%) od roku 2006 jejich výskyt již přesáhl 7% a v roce 2007 spadalo do této hmotnostní kategorie 7,53% dětí. Jelikož dlouhodobé sledování vývoje není možné zajistit všem těmto dětem, je snahou sledovat alespoň vývoj dětí s tzv. velmi nízkou (<1500 g) a extrémně nízkou porodní hmotností (<1000 g), které jsou při narození ještě velmi nezralé s vyšším rizikem komplikací v postnatálním období i v následném dlouhodobém vývoji. Sdělení je zaměřeno na hodnocení psychomotorického vývoje dětí ve 2. roce života, které se narodily předčasně s porodní hmotností menší než 1500 g v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze 4 – Podolí v roce 2006. Celkem se v této hmotnostní kategorii narodilo v uvedeném roce 111 dětí, z nich zemřelo 9 dětí (8,1%). Ze zbývajících 102 dětí se k psychologickému vyšetření nedostavilo 14 dětí (13,7%). Analyzuje se tudíž psychologické hodnocení 88 dětí, což je 86,3% žijících dětí daného souboru. Jejich psychický vývoj je hodnocen pomocí druhého vydání vývojových škál Bayleyové (BSID II), a to škálou mentální, motorickou i škálou chování. 20
PhDr. Eva Šulcová Profesní profil PhDr. Eva Šulcová se dlouhodobě věnuje problematice nejranějších fází vývoje dítěte – novorozencům a kojencům. Jako klinický psycholog pracovala například v kojeneckých ústavech v Kolíně a v Dětském centru v Praze 4 – Krči. Působí jako konzultantka při ranou péči, kterou provozuje oblastní Charita v Havlíčkově Brodě.V rámci svých výzkumných grantových aktivit vyvinula Pražskou metodu deskripce chování novorozence a dotazník pro hodnocení temperamentu novorozence, které jsou publikovány a používány i v zahraničí. Proslula jako neúnavná propagátorka kojení a jeho psychologického významu při vytváření rané citové vazby mezi matkou a dítětem. Kontakt:
[email protected] Vybrané publikace: - Havlínová, M., Heyduk, E., Kozová, N., Šulcová, E., Tomášek, L., Weinholdová, E. (2004). Measuring Psychosocial Outcomes in the Step by Step Programm: A longitudinal study in the Czech Republic. Education Children for Democracy. No. 6., Winter/Springer 2004, pp.20-25. - Šulcová, E. (2001). La méthode de Prague (Prague Newborn Behaviour Description Technique), 49 – 56. In: Michel Dugnat: Observer un bébé avec attention: Avec qui? Comment? Quand? Pourquoi?, érés, Paris. - Šulcová, E. (2000). Pražská metoda deskripce chování novorozence: Analýza struktury chování matky a novorozence při kojení. Československá psychologie, 44(3), 247-265. - Šulcová, E. (2000). Pražská metoda deskripce chování novorozence . Československá psychologie, 44(2), 148-164. - Brožková, M. a kol. (1998). Kojení – dar pro život. Výuková pomůcka pro studující středních a vyšších zdravotních škol., Praha: Grada Publishing, 2. přeprac vydání, ), Šulcová, E.: kapitola Psychologie kojení, str. - Klimová A. (ed). (1997). Jak kojit? Rady sluchově postiženým maminkám, Šulcová, E. kapitola: Kdy se má začít s kojením? str.17 – 26. - Kolektiv autorek (1995). Kojení – dar pro život., Šulcová E. – kapitola Kojení z hlediska psychologie, str. 40 – 47, Praha: Grada – Avicenum. - Nazari, H., Šulcová, E. (1996). Czech Chapter – Charter of Comprehensive Prenatal Care. ISPPM, International Journal Prenatala and Perinatal Psychology and Medicine 8, (Suppl.), 112-113. - Šulcová, E. (1996). Model of Comprehensive Programme for Prenatal Care and Adjustment for Delivery. ISPPM, International Journal Prenatal and Perinatal Psychology and Medicine, 8, (Suppl.) pp. 99 – 106. - Šulcová, E., Kožený, J., Tišanská, J. (1994). Prague Newborn Describtion Technique: Experimental Version. ISPPM, International Journal Prenatal and Perinatal Psychology and Medicine, 6(2), 213 – 220. - Kožený, J., Šulcová, E. (1994). Neonatal Temperament Questionnaire. ISPPM, International Journal Prenatal and Perinatal Psychology and Medicine, 6(2), 221-231. - Šulcová, E., Kožený, J. (1994). Vývoj dotazníku pro hodnocení temperamentu novorozenců. Československá psychologie, 38(5), 391–398.
21
-
-
-
Šulcová, E. (1993): Spontánní chování novorozence v přirozené situaci a v situaci časné separace. Sborník XX. Interdisciplinární etologické konference, Velká Lomnica, abstr. str. 33. Mrlinová, Z., Šulcová, E. (1993). Některé faktory ohrožující vývoj novorozence v období porodu a v době pobytu na novorozeneckém oddělení. Československá psychologie, 37(1), 14 – 25. Havlínová, M., McLeodová, R., Šulcová, E., Jemelková, E. (1992). Anxious and nonAnxious Children at School: A longitudinal Study. Šulcová, E., Mrlinová Z. (1992). Přístupy k metodám hodnocení chování novorozence. Československá psychologie, 36(5), 209–225. Šulcová E. (1991/1992). Citové problémy předškolních dětí a jejich zdraví, Predškolská výchova, (3), 2–5. Šulcová E. (1989 / 1990). Citové poruchy předškolních dětí, Predškolská výchova, (6), 2– 5. Šulcová Eva, (1989/1990). Nové cesty ke zdraví. Predškolská výchova, (5), 2 - 4. Havlínová, M., McLeodová, R., Šulcová E. (1987). An Approach to the Detection of Schoolchildren with emotional Problems. Studia Psychologica, 29(4), 305-314. Kloudová, R., Matoušková L., Šulcová, E. (1987). Zaměření pedagogické práce učitele ZŠ na snižování rizik zátěže ohrožující zdravý vývoj žáků. Čs. hygiena, 32(2), 80–88.
Abstrakt příspěvku: PhDr.Eva Śulcová Pražská metoda deskripce chování novorozence, PDCHN, DeChon Pražská metoda deskripce chování novorozence je schéma pro hodnocení chování dyády matka-novorozenec před a během kojení a hodnocení chování novorozence po kojení, kdy jsou hodnoceny specifické reakce novorozence na sociální a nesociální podněty. Kojení se v životě novorozence často opakuje, ovlivňuje biologický i psychický vývoj dítěte. V naší metodě je dáno jako centrální a základní situace, důležitá pro novorozence i matku. Ovlivňuje ranou zkušenost novorozence, jeho spontánní chování i interakci s matkou. Pro matku je kojení součástí rané interakce s dítětem a napomáhá dobrému poznání individuality dítěte. Technika kojení matky je též metodou hodnocena. Pro minimalizaci stresu novorozence je převážná část metody založena na pozorování interakce matka-dítě. Hodnotitel vstupuje do situace úvodní strukturovanou sociální interakcí a prezentuje dítěti sociální i nesociální podněty až po ukončení interakce a jen tehdy, dosáhne-li novorozenec spontánně klidného bdělého stavu pozornosti. Pražská metoda deskripce chování novorozence je psychologická behaviorální metoda hodnotící individuální rozdíly v chování dítěte a úroveň well-beingu. Metoda neobsahuje neurologické a aversivní položky. Dosavadní klinické zkušenosti s metodou jsou pozitivní. Byl vytvořen manuál metody včetně norem a obrazové foto a videodokumentace. Studie podporována grantem č. 1807-5, který byl udělen PhDr Evě Šulcové agenturou Ministerstva zdravotnictví České Republiky IGA.
22
Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc.
Profesní profil Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc. působí na katedře psychologie FFUK a externě v poradnách a školících agenturách. Vyučuje ontogenetickou a sociální psychologii. Výzkumně se věnuje problematice vývoje sociálních vztahů v raném dětství v rodině i v institucích předškolní výchovy a vzdělávání. Proslula mezinárodním česko-francouzským srovnávacím výzkumem vývoje dětí v rodině a v předškolních zařízeních. Na konci minulého století rozvířila odborný zájem o sexuální výchovu na školách. Dlouhodobě pracovala jako psycholog zaměřený na problematiku dětí v pěstounské péči a vytvořila metodiku pro učitele jak posilovat právní vědomí dítěte. Je členem mnoha odborných psychologických společností v ČR i zahraničí, účastní se mezinárodních odborných setkání i výzkumných aktivit.
Kontakt: Katedra psychologie Filozofické fakulty UK Celená 20 116 42 Praha 1
[email protected]
23
Vybrané publikace: - Šulová, L. (1995). Jak učit výchovu k manželství a rodičovství? Praha: Grada – Avicenum. - Šulová, L. (1996). Contribution de la Psychologie en Républiue Tcheque: étude de la formation de l´identité sexuelle. In: Lescarret, O., M de Léonardis (Eds.): Séparation des sexes et compétences. Paris ,L´Harmattan, str.119-135. - Šulová, L. (1997): Mateřština aneb počátky vývoje řeči. Propsy, 2, 12-13. - Šulová, L. (1998): Člověk v rodině. In: Výrost, J., Slaměník, I.. Aplikovaná sociální psychologie I., Praha: Portál, str. 303-343. - Šulová, L., Dunovský, J. (1999). Specifické problémy romského dítěte. In: Dunovský, J. a kol., Sociální pediatrie. Praha: Grada, s. 188-196. - Šulová, L. (1999). Různé přístupy k porodu. Plánování rodiny a reprodukční zdraví, 2, 48-50. - Šulová, L. (2001). Raná interakce dítěte s rodiči, In:Studia psychologica IX, Psychologické problémy člověka v měnícím se světě I, Praha: Karolinum, s. 125-135. - Šulová,L., Rosenbaumová,K. (2002). Některé aspekty vlivu sledování televize na dítě, Československá psychologie, XLVI (3), 225-234. - Šulová, L. (2003). Raný vývoj a formování sexuální identity dítěte. in: Bianchi,G.(Ed): Upgrade pre sexuálnu výchovu, Human Communication Studies, vol 8, Bratislava: VedaKVSBK SAV, s. 35-45. - Šulová, Lenka (Ed.) (2003). Problémové dítě a hra. Praha: RAABE. 2003. - Šulová, L. (2003). Proces socializace, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra. Praha: RAABE, str. 1-9. - Šulová,L. (2003). Psychomotorický vývoj, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra. Praha: RAABE, str. 1-8. - Šulová,L. (2003). Psychologická pomoc dítěti s nápadným chováním, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra. Praha: RAABE, str. 1-6. - Šulová, L., Bartanusz, Š. (2003). Vývoj dítěte v bilingvní rodině. In: Mertin, V., Gillernová, I. (eds.) Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, s. 171 – 178. - Šulová, L. (2003). Repetitorium vybraných poznatků vývojové psychologie. In: Mertin, V., Gillernová, I. (eds.) Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, s.11-21. - Šulová, L.: Raná interakce matka-dítě a její význam pro další psychický vývoj dítěte, In: Mertin, V., Gillernová, I. (eds.) Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, s. 193-203. - Šulová, L., Bartanusz, Š. (2003). Functional analysis of the communication between the young child and his father or mother when reading an illustrated book. The European Journal of Psychology of Education, 17(2), 112-134. - Šulová, L., Bartanusz, Š. , Le Camus, J. (2003). L’incidence de la culture sur le langage des meres et des peres : Comparaison entre parents tcheques et parents francais. Pratiques Psychologiques, str. 55 – 65. - Šulová, L., Bartanusz, Š. (2003). Otcovská a mateřská mluva. In: Šulová, L., ZaoucheGaudron, Ch. (eds.). Předškolní dítě a jeho svět, Praha: Karolinum, 2003. - Šulová, L. (2003). Mateřská a otcovská role v rámci rané interakce dítěte s rodiči. in: Psychologie pro každý den, Praha: FF UK, str. 70-77. - Šulová,L. (2003). Matka a dítě - klíčový vztah raného dětství. In: Šulová, L., ZaoucheGaudron, Ch. (eds.): Předškolní dítě a jeho svět, Praha: Karolinum, str. 32-75. - Šulová, L., Zaouche-Gaudron, Ch.(Eds.) (2003). Předškolní dítě a jeho svět – L´enfant dans l´age préscolaire et son monde, Praha, Karolinum. 752-2 24
-
-
-
-
Šulová, L. (2004). Raný psychický vývoj dítěte.Praha: Karolinum. Šulová,L. (2004). Agresivní chování předškolního dítěte a jeho možné příčiny, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-10. Šulová, L. (2004). Strachy a obavy předškolního dítěte, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-9. Šulová, L. (2004). Raný vztah dítěte s matkou je důležitý základ pro jeho další psychický vývoj, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-16. Šulová, L. (2004). Změny výchovných přístupů k dítěti, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-16. Šulová, L. (2004). Hra a její znaky, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-8. Šulová, L. (2004). Role otcovské a mateřské mluvy ve výchově dítěte, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-14. Šulová,L. (Ed.) (2005). Problémové dítě a hra. Praha: RAABE. Šulová, L. (2005). Rozvod rodičů a jeho vliv na dítě. in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-16. Šulová, L., Čermák, I. (2005). Vychovatel a agresivita předškoláků, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-26. Šulová,L.,Poikonen,J.,Pitkanen,P.,Morgensternová,M.: Výcvikový program interkulturálních dovedností formou e-learningu. Pedagogika, 55(3), 286-290. Zaouche-Gaudron,Ch.,Sulova,l.,Espiau,G. (2005). Day care nurses´perceptions of thein educational praktice in France and in the Czech Republic. International Journal of Child and Family Welfare, 8 (2), 2-3. Šulová,L. (2006). Rodina funkční a dysfunkční. Právo a rodina, 8(1), 8-12. Šulová, L. (2006). Some Remarks about Contemporary Czech family, in: Introduction to Czech psychology, Praha: FFUK, str. 139-153. Šulová,L. (2006). Specifický vliv otcovské a mateřské mluvy v počátcích řečového vývoje, Československá psychologie, 50(4), 327-341. Šulová,L. (2006). Kdy svěřit dítě do péče předškolních institucí, Aperio, 5(2), č.2, 48-54. Šulová,L. (2006). Změny současné rodiny a jejich možný význam pro vývoj dítěte, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-18. Šulová,L. (2006). Vývoj sebepojetí a identity v raném věku, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-15. Šulová,L. (2006). Náhradní rodinná péče v ČR a její úskalí, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-16. Brikciová, K., Šulová, L. (2006). Poruchy příjmu potravy u dětí v předškolním a mladším školním věku, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-26. Šulová,L. (2006). Srovnání české a francouzské institucionální péče jeselského typu, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-11. Šulová,L.(2006). Je vhodnější prostředí instituce, či zázemí rodiny pro harmonický vývoj dítěte do 3 let věku? In: Rymeš, M., Rotter, T.(eds). Člověk a proměny současného světa – možnosti a rizika. (Sborník z konference.), Praha: MATFYZPRESS, str. 205-220. Morgensternová, M., Šulová, L. (2007). Socioemocionální aspekty sloučení rodinného a profesního života. In: Komplexní rodinná politika jako priorita státu aneb je ČR státem přátelským k rodině?, Praha: MPSV. (dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/3611). Šulová, L. (2007). Psychická deprivace a traumatizace. In: Kolektiv autorů, Syndrom CAN a způsob péče o rodinný systém. Praha: IREAS, str. 87-99. Šulová, L. (2007). Předškolní věk a výuka cizích jazyků. Informatorium, 14(3), 11.
25
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Šulová, L., Zaouche-Gaudron,Ch. (2007). Early child development in family or institution? Selected finding from Czech-French research study. Československá psychologie, Suplement LI/2007, 13-25. Šulová, L. (2007). Výuka cizích jazyků od raného dětství? Možná rizika či výhody? Epsychologie [online]. 1(1),[cit. 5.5. 2009]. Dostupný z WWW:
. Šulová, L., Morgensternová, M. (2007). Možnosti sloučení rodinného a profesního života s ohledem na harmonický vývoj dítěte. In: Šulová, L. Problémové dítě a hra, Aktualizace 19, Rozdíly v sociálním chování, Praha: RAABE, s.1-16. Šulová,L.: Selected Findings of a Czech-French Study Focusing on Early Child Development, In: CD ROM – Xth European Congres of Psychology, EFPA, Praha, 2007, ISSN 979-80-7064-017-3 Šulová,L. (2008). Společné čtení rodičů s dětmi, . In: Šulová, L. Problémové dítě a hra, 20. aktualizace, Praha: RAABE, str.1-21. Šulová, L., Morgensternová, M. (2008). Rozvoj emoční inteligence a podpora zdravého sebepojetí u dítěte. In: Šulová, L. Problémové dítě a hra, 22. aktualizace, Praha: RAABE, s.1-20. Šulová, L. (2008). Sexuální výchova v mateřských školkách? In: Šulová, L. Problémové dítě a hra, 22. aktualizace, Praha: RAABE, s.1-24. Šulová, L., Morgensternová, M. (2008). Součinnost rodičů a začínajících školáků při domácí přípravě a vypracovávání domácích úkolů. In: Šulová, L.: Problémové dítě a hra, 24.aktualizace, Praha: RAABE 2008, s. 1-12. Šulová, L. (2008). Prevence psychosociální patologií – Prevence začíná v raném dětství. In: Fait,T., Vrablík,M.,Češka, R. a kol. Preventivní medicína, ,Praha: Maxdorf Jessenius, str.467-495. Šulová, L. (2008). Význam rodiny pro raný psychický vývoj In: Mertin, V., Gillernová,I.: Psychologické problémy člověka v měnícím se světě II., Karolinum, Praha, Šulová,L.: Searching for Optimal Facilitation of Early Childhood Development. In: Šulová,L., Gillernová, I. (Eds.) (2008). The individual and the proces of socialisation in the environment of current society, MATFYZPRESS,Praha, str. 133-155, ISBN 978-807378-072-2. Šulová,L.: Introduction. In: Šulová,L., Gillernová, I. (Eds.) (2008). The individual and the proces of socialisation in the environment of current society, MATFYZPRESS,Praha, 2008, str. 5-13, ISBN 978-80-7378-072-2. Šulová,L.: Summary. In: Šulová, L., Gillernová, I. (Eds.) ( 2008): The individual and the proces of socialisation in the environment of current society, MATFYZPRESS,Praha, str. 245-251, ISBN 978-80-7378-072-2. Morgensternová, M., Šulová, L. (2008). Czech-French-Canadian Intercultural Study Analyzing Parent-Child-Teacher Interaction in Home Preparation for School. . In: Šulová,L., Gillernová, I. (Eds.): The individual and the proces of socialisation in the environment of current society, MATFYZPRESS,Praha, str. 207-219, ISBN 978-807378-072-2 Šulová, L., Morgensternová, M. ( 2008): Children´s issues in the Czech Republic. In: Limage Leslie (Ed). Children´s Issues in Europe, Vol.Europe, Encyclopedia of Children´s issues worldwide under general editorship of Irving Epstein. Greenwood Press, New Jersey , 63-87, ISBN 978-0-313-33619-5.
V tisku: Šulová,L. (v tisku). Utváření identity a sebepojetí v raném dětství. In: Macek, P., Širůček, J., Poledňová, I. (Eds.). Sebepojetí a sebehodnocení v dětství a adolescenci, Brno: Barrister & Principal. 26
Abstrakt příspěvku: Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc. Témata raného vývoje ve výuce Ontogenetické psychologie Během vystoupení budou posluchači seznámeni se základními tématy raného psychického vývoje, která jsou probírána v rámci ročního kurzu ontogenetické psychologie na katedře psychologie FF UK. Kurz má časovou dotaci 3 vyučovací hodiny týdně. Konkrétně lze v této souvislosti zmínit příkladně následující témata: - Prenatální období, postup zrání plodu, nedonošenost a jeho možné důsledky. Různé přístupy k vedení porodu, působení prenatálních a perinatálních faktorů. - Novorozenecké období, popis základních reflexů, základní vyšetřovací metody novorozence, vývoj analyzátorů, rané formy učení, protó-sociální reakce novorozence, interakce matka – dítě (Prechtl, Brazelton), teorie attachmentu, základní novorozenecké stavy, potřeby novorozence, vývoj lokomotoriky. - Kojenecké období z hlediska socioemocionálního vývoje (Bühlerová, Freudová, Mahlerová, Spitz, Erikson a další), i kognitivního zrání (Piaget, Wallon a další), Gesellovy vývojové zákonitosti, předřečové projevy (Papoušek, Sinclair,Gleason a další). Teorie mateřské deprivace, citové a sociální potřeby, typy interakce rodič - dítě ( Bowlby, Ainsworthová,Koluchová, Damborská, Matějček a další). - Období batolete s důrazem na vývoj řeči a nástup sémiotické funkce. Jemná a hrubá motorika, intelektové schopnosti, postup socializace. Různá pojetí procesu socializace. Na tento základní kurz pak volně navazují výběrové přednášky „Vybrané otázky vývojové psychologie“, kde je studentům umožněno sledovat různé videozáznamy zachycující příkladně neurologické vyšetření novorozence, různé lokomotorické projevy kojence, děti s různým smyslovým postižením a jejich projevy, seznámit se s konkrétními vyšetřovacími diagnostickými metodami, slyšet přednášky zahraničních kolegů nebo se seznamovat s jejich publikacemi. Další výběrová přednáška „Partnerské a rodinné vztahy“, je zaměřena na rodinnou strukturu a dynamiku, seznamuje studenty s vývojem rodiny v ontogenetickém i historickém slova smyslu, s náhradní rodinnou péčí, s aktuálními společenskými trendy české rodiny, s problematikou předrozvodové krize a jejími dopady na dítě, s porozvodovou adaptací členů rodiny a jejím průběhem, s možnými intervenčními zásahy psychologů do této situace. V závěru vystoupení budou zmíněny další kurzy, kde jsou studenti zapojováni už do konkrétních výzkumných aktivit se zaměřením na raný vývoj, jako příkladně „ Účast ve výzkumu“, „Specializační seminář“, „Aplikovaná sociální psychologie“, jejichž garantem je referující.
27
