Inhalt Zivilisten sektion........................................................................................................................................2 1.Federale Gesellschaft......................................................................................................................... 2 Allgemeine Erkenntnisse.................................................................................................................. 2 Der Weg zur der Federation............................................................................................................. 3 Die Gesellschaftiche Struktur........................................................................................................... 3 2.Zivilisten Rechte und Pflichten.......................................................................................................... 4 3.Zivilisten Recht.................................................................................................................................. 5 Präambel .......................................................................................................................................... 5 Gesetzsammlung...............................................................................................................................5 4.Der Weg zum Bürgertum................................................................................................................... 6 Burger Sektion .......................................................................................................................................... 7 1.Burgerliche Gesellschaft.................................................................................................................... 7 Grund Range....................................................................................................................................8 Privileg Range................................................................................................................................. 9 Andere Orden.................................................................................................................................10 2.Burger Rechte und Pflichten............................................................................................................ 11 3.Burger Recht.....................................................................................................................................11 4.Das Heer, die Marine und die Luftwaffe..........................................................................................11 Das Heer......................................................................................................................................... 12 Die Marine...................................................................................................................................... 15 Die Luftwaffe..................................................................................................................................19
Zivilisten sektion 1. Federale Gesellschaft
Allgemeine Erkenntnisse Federalni spolecnost rozlisuje obyvatele na dve skupiny, civilisty a obcany. Rozdil mezi temito dvemi skupinami je znacny a zaklada se hlavne na jejich rozdilnem vztahu k Federalni spolecnosti. Civliste jsou obyvatele Federace, kteri se osobne nezavazali slouzit Federaci. Federace nezasahuje velkou merou do jejich zivota, ale chrani je proti vnejsim ci vnitrnim nepratelum. Kazdy civilista se muze stat obcanem po absolvovani alespon petilete sluzby ve Federalnim vojsku. Obcane si vzali na svou osobni zodpovednost osud Federace a svym slibem se zavazali dodrzovat a dohlizet na dodrzovani zakonu Federace. Pouze obcane mohou byt politicky cinni. Obcanstvi nelze prenaset dedicne ci ziskavat pouze ze cti. Jedinou cestou jak ziskat obcanstvi je slouzit Federaci po alespon pet let ci ve vyjimecnych pripadech je mozno obcanstvi dat osobam, ktere se zaslouzili velkou merou o dobro Federace a chteji se stati obcany. Presto, ze civiliste nejsou politicky aktivnimi, jsou soucasti Federalni spolecnosti a tedy nemohou byti civilisty Evropske federace a zaroven byt obcany jineho statu. Obcane jineho statniho uskupeni ci korporace vsak mohou primo zazadat o obcanstvi a nastoupit petiletou sluzbu bez toho, aby predtim byli civilisty.
Der Weg zur der Federation Evropa byla dlouho bojistem mezi malymi staty a snahy o sjednoceni, at uz vojenskou, politickou ci nabozenskou moci nikdy nedosahly sveho cile. Z konfliktu dvacateho stoleti se vsak zacla vytvaret sjednocena Evropa. Pocatky nynejsi Federace lezi v polovine dvacateho stoleti, kdy zacla vznikat ekonomicka spolecenstvi, ktera se v roce 1992 na zaklade Maastrichtské smlouvy stala Evropskou Unii. Druhou potrebnou vetvi ke vzniku Federace byl vznik vojenskeho spojenectvi, take po 2. svetove valce, zvaneho Severoatlanticka aliance. Aliance krome statu Evropy mela za clena i Spojene staty Americke a Kanadu. Oba tyto spolky vsak zacly mit mnohe obtize zacatkem jednadvacateho stoleti. Evropska Unie byla prilis byrokratickou a tezkopadnou na to, aby rychle reagovala na spolecenske zmeny, ktere prisly. Byla stale jen smluvnim spojenectvim mezi autonomnimi staty. Aliance zase doplacela na rozdilne nazory ohledne vojenskych priorit v Evrope a ve Spojenych statech. Roku 2021 devateho kvetna, po vystupu Spojenych statu z Aliance, Unie rozhodla pretvorit sve spolecenstvi v dnesni Federaci. Federace stmelila Evropany v dobe nejvetsi nouze a zachranila je od arabske asimilace. Evropa je zase, po skoro dvou tisicech let, jednotna a prosperujici.
Die Gesellschaftiche Struktur Federalni spolecnost se deli na dve hlavni skupiny, civilisty a obcany. Kazde dite narozene obyvatelum Federace se rodi jako civilista. Ode dne svych patnactych narozenin se muze stat i obcanem Federace. Obcan bere osobni zodpovednost za spolecnost, ve ktere zije. Obcan slouzi statu a touto sluzbou a zavazkem ziskava pravo o statu rozhodovat. Civiliste a obcane tvori stat, ale jen obcane na sebe vzali zodpovednost starat se o stat. Obcanem se civilista stava ze sve svobodne vule a nemuze byt nijak persekuovan, pokud se rozhodne jim nestat. Evropska Federace nyni ma tri sta milionu obyvatel a z toho petina jsou obcane. Vetsina obcanu slouzi ve statni sluzbe – armade, vede, statnim prumyslu, spolecenskych institucich ad. Zbyla cast obcanu se po minimalni delce sluzby vraci ke svemu byvalemu povolani ci jde do soukromeho sektoru. Pro stat pracuje i nemale mnozstvi civilistu, ale jen jako civilni zamestnanci, jedna se o lidi, kteri se neciti pripraveni nest obcanskou zodpovednost. Politicke zrizeni Federace je verne odkazu evropske kultury, odkazu demokracie. Obcane ve svobodnych volbach voli sve zastupce do Senatu. Senat ma dve ste jednoho clena. Jsou voleni na obdobi ctyr let primym systemem. Ve Federaci neni politickych stran jako pravnich subjektu, senatori a i jini politici vystupuji jako samostatne osobnosti. Senatori jsou voleni v jednotlivych regionech a pro kandidaturu do Senatu musi pred volbami ziskat podporu alespon jednoho procenta obyvatel regionu. Kandidat s nejvice hlasy se stava Senatorem. Vedle Senatu je Rada Legatu Principu, jejimi cleny je dvanact nejvyssich velitelu vojska ve Federaci. Legati se mohou nechat primo zastupovat svym mluvcim, pokud veri, ze bude jednat tak, jak by cinili oni, pripadne mohou take jednat zprostredkovane pomoci tohoto mluvciho. Kazdy odstupujici velitel navrhne sveho nastupce, ten musi byt schvalen konzuly. Obcane take voli tri konzuly, vzdy jednoho za peti lete obdobi. Kandidati na konzula musi take ziskat pred volbami alespon jedno procento podpory pro kandidaturu. Senat ma hlavni legislativni moc, Rada ma hlavni vykonnou moc a Konzulove maji pravo vetovat zakony, ktere jiz prosly Senatem, ale musi to byt vetovano jednohlasne. Jeden z konzulu se vzdy ucastni jednani Senatu, aby dohledl na dodrzeni prava. Vsechna jednani senatu, konzulu i Rady jsou pro obcany verejna a jakykoliv obcan muze v Senatu navrhovat zakony ci si zadat slovo. Nektera jednani mohou vsak podlehat utajeni a pak muze byt obcan sirici mezi neobcanske obyvatele ci obcany cizich statu souzen dle §V. obcanskeho
zakonika. Jakykoliv senator je odvolatelny a pro zahajeni hlasovani o odvolani je treba mit podporu alespon jedne desetiny obcanu regionu, za ktery byl zvolen, muze vsak byt odvolan nejdrive rok po nastupu do uradu. Pro odvolani je treba mit alespon tolik hlasu, kolika senator zvitezil volby. V pripade sedmdesati procentni podpory odvolani muze byt odvolan i drive.
2. Zivilisten Rechte und Pflichten Zakladem pro prava a povinnosti civilistu je Vseobecna deklarace lidskych prav a svobod prijata na valnem shromazdeni OSN dne 10. prosince 1948. Po funkcnim zaniku OSN a take nyni, po jejim obnoveni ve meste Gdansku, je Evropska Federace hlavnim propagatorem myslenek puvodni Deklarace. Ta jiz neni pro cleny OSN zavazna nebot mnohe nove vznikle staty k ni nepristoupily a jejich ustava a pravo porusuji i vicero bodu Deklarace. Prava civilistu take plynou z usporadani federalni spolecnosti a povinnosti taktez. Prava civilistu jsou nasledujici: I. Kazdy obyvatel Evropske Federace se rodi jako svobodny civilista, kteremu stat a obcane zarucuji vsechna jeho prava bez rozlisovani na zaklade pohlavi, rasy, nabozenstvi, politickeho ci jineho smysleni, narodniho ci socialniho puvodu, majetku, rodu nebo jineho postaveni. II. Civiliste si jsou pred zakonem vsichni rovni. Kazdy civilista ma pravo byt souzen nezavislym a nestranym soudem, nesmi byt svevolne zatcen, drzen ve vazbe ci vyhosten. Civilista muze byt souzen jen dle prave platneho civilniho zakoniku Evropske Federace. Pri soudnim rizeni je obzalovany povazovan za nevinneho, dokud soud nedokaze jeho vinu. Kazdy ma pravo na kvalifikovaneho obhajce. III. Kazdy civilista ma pravo na svuj soukromy zivot do nehoz mu nemuze byt svevolne zasahovano. Plnoleti civiliste si mohou svobodne volit partnera s nimz chteji uzavrit snatek ci zit. Kazdy civilista ma take pravo na soukromy majetek a vydelek, kterychzto nemuze byt svevolne zbaven. Kazdy ma take pravo svobodne si volit bydliste v Evropske Federaci a cestovat i do jinych zemi. Kazdy civilista ma take pravo na svobodu nabozenstvi a mysleni a jejich jakekoliv sireni. Kazdy ma pravo na svobodnou umeleckou a vedeckou cinnost a uzivani jejich plodu. Civiliste maji take svobodu pokojneho shromazdovani a sdruzovani a nemohou byt nuceni byt clenem jakehokoliv sdruzeni. IV. Kazdy civlista ma pravo jednou pozadat o obcanstvi a stat se obcanem po splneni stanovenych podminek. Podminky nemohou byt nesplnitelne pro daneho civilistu a musi plynout z civilistou uvedenych zaznamu o jeho dovednostech a preferencich. Stat po zvazeni v zadosti uvedenych udaju zaradi civilistu na nejvhodnejsi volny post. Rozhodnuti o zarazeni muze byt prezkoumano, pokud se civilistovi zda postup v neshode se zde uvedenymi pravy. Jako obcan ziskava kazdy civilista politicka prava. V. Civiliste maji pravo na odpocinek a na zotaveni z prace, maji pravo na svobodnou volbu zamestani dle svych schopnosti a dovednosti a kazdy pracujici ma pravo na spravedlivou odmenu a za stejnou praci ma kazdy narok na stejny plat. Za ucelem ochrany techto pracovnich prav maji civiliste pravo se sdruzovat do odboru. VI. Rodina je zakladni jednotkou spolecnosti a proto je statem chranena a podporovana. Kazdy ma pravo na vzdelani, ktere je bezplatne na statnich skolach pro vsechny alespon do stupne stredniho vzdelani. Rodice maji prednostni pravo volit druh vzdelani pro sve deti, dokud dite nedosahne 15. roku zivota, kdy muze volit samo.
Povinnosti civilistu spjate s jednotlivymi odstavci prav a svobod jsou nasledujici: I. Kazdy civilista je povinnen dostat svym povinnostem zde uvedenym a zadne z prav civilistu nemuze byt vykladano ani uzivano tak, aby doslo o omezovani prav ostatnich civilistu. II. Kazdy civilista je povinnen respektovat Civilni zakonik Evropske Federace. Zakonik je stanoven tak, aby zarucoval prava a svobody civilistu a omezoval je pouze v pripade ochrany prav a svobod ostatnich civilistu. III. Neni specifickych povinnosti spjatych s timto odstavcem. IV. Pro ziskani obcanstvi je civilista povinnen slouzit alespon minimalni stanovenou dobu, kterazto je 5 let. V. Kazdy civilista je povinnen ze sve vydelecne cinnosti odvadet statu dan ve vysi a forme uvedene v zakonech Evropske Federace. (Nyni 15% z rocniho vydelku.) Stat takto nabyte zdrove investuje do rozvoje skolstvi a dalsich statnich zarizeni urcenych pro uzivani civilnim obyvatelstvem. VI. Neni specifickych povinnosti spjatych s timto odstavcem.
3. Zivilisten Recht Pravni rad urceny pro civilisty dba na dodrzovani prav a povinnosti civilistu. Take akceptuje fakt, ze civilistou je kazdy obyvatel Evropske Federace bez rozdilu pohlavi, rasy, nabozenskeho ci jineho presvedceni, postaveni, majetku, rodu ci puvodu. Civilista se dobrovolne nezavazal dodrzovat tyto zakony, je to vsak jeho povinnosti. Tresty jsou komulativni a nebyvaji platnosti dle stanoveni soudu. Soud je povinnen se drzet v mezich zakona pri stanovovani trestu. Civilni zakonnik je rozdelen na sest hlavnich casti. Tresty jsou ve vetsine pripadu velmi obecne dane a rozlisovani presnych trestu je dano na zaklade kombinace vicero kategorii trestnych cinu (napr. utok na Obcana vykonavajiciho sluzbu muze byt trestan kombinaci trestu z §I, §II, §IV a v nekterych pripadech i §V ). Preambule – upresnuje pojmy pouzivane dale v zakoniku a shrnuje povinnosti soudu a jejich ucastniku. §I Upravy trestu – cast pojednavajici o upravach konecnych trestu v zavislosti na rozlicnych faktorech, napr. umyslu pachatele. §II Verejny poradek – cast pojednavajici o trestech za porusovani verejneho poradku a za cinnosti omezujici obecne chod spolecnosti ( napr. omezovani vykonu prava, poskozovani souziti obyvatel napr. rusenim nocniho klidu). §III Majetkove tresnte ciny - cast pojednavajici o trestech za majetkovou trestnou cinnost, pocinaje u kradezi hmotnych az po zcizovani dat a informaci, take trestne poskozovani majetku a dalsi s majetkem spjate trestne cinny. §IV Tresne ciny proti osobe – cast pojednavajici o trestech za trestne ciny spjate s osobou civilni ci obcanskou. (Napr. omezovani osobni svobody, ponizovani, vrazda.) §V Trestne ciny proti Federaci – cast pojednavajici o trestech za trestne ciny poskozujici primo chod cele Federace ci ji primo ohrozujici (napr. velezrada, spionaz). Civilni Federalni pravo nema trest smrti a ani fyzicke tresty. Vyjimecnym trestem je dozivoti. Tresty jsou odneti svobody, domaci vezeni, penezite pokuty, vyhosteni ci verejne prospesne prace, vyjimecne take zapovezeni moznosti obcanske sluzby.
4. Der Weg zum Bürgertum Kazdy civilista ma pravo stat se obcanem. K tomu je treba vyplnit zadost o obcanstvi, v ktere se uvadi velke mnozstvi udaju o zadateli, hlavne o dosavadnim zivote uchazece a o motivaci stat se obcanem a o preferovanem postu ve sluzbach statu. Jaka povolani a posty jsou prave k dispozici a zadany statem je mozno zjistit vzdy v rekrutacnim stredisku vcetne pozadavku na dane pozice. Volit je treba velmi opatrne. Zadost muze byt podana totiz jen jednou za zivot. Udaje ze zadosti, overene dle zaznamu federalnich uradu, a vysledky dukladneho lekarskeho vysetreni a testu (odborne a vseobecne znalosti a schopnosti, inteligence a postreh, zakladni fyzicka zdatnost) jsou porovnany s preferencemi uchazece a potrebami statu. Je-li civilista vhodny pro sluzbu na dane pozici bude na ni prijat. Pokud ne, budou mu nabidnuty moznosti, kde jinde muze slouzit a civilista si zvoli, ktery post bude vykonavat. Pro kazdeho existuje misto ve statnich sluzbach, otazkou je, zda jste na ni dost dobri! Zadatele jsou obeznameni jeste jednou s pravy a povinnostmi obcanu a od teto chvile se na ne bude vztahovat jiz jen obcansky zakonik a ne civilni. Dalsi fazi je zakladni vycvik. Tri mesicu stravi kazdy zadatel v I. Legii v hodnosti Soldat na vycviku zakldnich vojenskych znalosti. Pokud jeho post je nevojenkeho razu, po techto trech mesicich je prevelen jiz na sve pracoviste a zacina se ucit radu tamnejsi prace, napr. lekari, prislusnici nepozemnich vojenskych slozek. Vojaci slouzi v prvni legii cely rok nez jsou preveleni na sve nove vojenske pozice. Jsou vsak po zakladnim vycviku preveleni do specializovane jednotky v Legii, aby se ucili zakladum sve specializace. Pokud zadatel absolvuje zakladni vycvik a ziska potrebne znalosti k vykonu povolani (vetsinou po prvnim roce sluzby), je automaticky povysen na hodnost Gefreiter. Dalsi ziskavani hodnosti jiz zavisi na schopnostech a cinech zadatele. Nejvyssi hodnost, jakou muze behem zakladni sluzby ziskat je Unteroffizier. Po peti letech sluzby se zadatel stava pravoplatnym obcanem a ziskava vsechna obcanska prava. Behem celeho obdobi (mimo bojove nasazeni a tomu podobne situace) ma zadatel pravo opustit od sve zadosti a vratit se ke svemu civilnimu zivotu. Po peti letech sluzby se muze obcan vratit do civilniho sektoru pokud neprodlouzi svou sluzbu. Sluzbu muze dle sve svobodne vule prodlouzit na urcity pocet let ci na dobu neurcitou (minimalne jeden rok). Vykonavat bude post, na nemz prave je nebo na ktere bude prevelen, dle prav a povinnosti obcana. Prerusenim sluzby se z obcana nestava civilista, tedy se na nej stale vztahuje obcanske pravo.
Dienst garantiert Bürgertum!
Burger Sektion WARNUNG Einige hier erwähnten Tatsachen sind nicht öffentlich zugänlich. Diese geheimen Tatsachen sind rot markiert. Der Burger der dies bricht wird bestraft nach den § XX. des Burger Rechtes. WARNUNG
1. Burgerliche Gesellschaft Byti obcanem znamena prijmout rad federalni spolecnosti a slouzit k jejimu dobru, chranin jeji obyvatele a nest osobni zodpovednost za vykon federalnich zakonu a dobro federalni spolecnosti. Aby ve spolecnosti bylo jasne, kdo je nakolik zaslouzilym obcanem, tak krome zarazeni dle povolani maji vsichni obcane hodnosti a vyznamenani. Kazdy obcan je povinnen uctivat sve nadrizene, nebot hodnosti lze ziskat pouze oddanou a vzornou sluzbou vlasti. Hodnosti muze obcan ziskavat pouze behem aktivni sluzby statu, pri niz se mu take pocita pocet let ve sluzbe statu. Mezi hodnostmi se take rozlisuji dve skupiny: zakladni hodnosti a hodnosti privilegii. Zakladni hodnosti jsou spolecne vsem skupinam obcanu, ale hodnosti privilegii jsou rozdilne a ziskavaji se dle postu obcana (viz. hodnost general a princip legatus, kde general je zakladni hodnosti). S hodnostmi je krome respektu spjata i vyse odmeny za sluzbu. Odmena vsak take znamena zodpovednost, nebot kazdy velitel je zodpovedny za sve podrizene a za ukoly jemu sverene. Civiliste a obcane nejsouci v aktivni sluzbe mohou vsak dostat federalni vyznamenani a vyjimecne tituly ci hodnosti. Dalsi vyznamnou zmenou je take to, ze kazdy obcan ma sve osobni dvanacti mistne identifikacni cislo, ktere pro ho ve Federaci jednoznacne identifikuje. Toto cislo se sklada z data narozeni obcana, napr. 210204 je obcan narozeny ctvrteho unora roku dva tisice dvacet jedna. Nasleduje kod pro oblast, v niz nastoupil do obcanske sluzby, napr. 75 je oblast Nemecko, mesto Hamburg. Posledni je nahodny sled ctyr cislic vybrany pro daneho obcana, napr. 2215.
Grund Range Zakladni hodnosti, kterych muze obcan dosahnout i behem sveho zakladniho vycviku jsou: Obcan – tuto hodnost ma kazdy obcan, ktery je ve sve prvni petilete sluzbe ci ji jiz prosel. Pokud vsak nedokonci zakladni sluzbu, neni opravnen tuto hodnost uzivat. Hodnost byva vsak upravena podle prostredi v nemz je obcan cinny (napr. vojin v Armade). Hodnost se nijak neznaci. Gefreiter – G. - hodnost udavana vetsinou nadejnym obcanum, kteri behem vycviku prokazali nadani na veleni ci znacne schopnosti ve svem oboru cinnosti. Hodnost je znacena jednim bleskem.
Obergefreiter – OG. - hodnost udelovana vedoucim pracovnikum male skupiny obcanu. Vetsinou zastupce velitele druzstva (kolem dvanacti muzu). Znaci se dvema blesky.
Hodnosti nasledujici muze obcan ziskat pouze pokud jiz dokoncil svou zakladni sluzbu. Unteroffizier – Ufz. - poddustojnicka hodnost. Nejvyssi mozna hodnost dosazitelna bez vzdelani na vysoke skole ci specializace v urcitem oboru pomoci urciteho poctu skoleni. Casto spjata take s velenim utvaru o velikosti cety (tricet az sedesat muzu). Znaci se trema blesky.
Unterfeldwebel – UFw. - prvni dustojnicka hodnost. Velitelsky je casto shodna s Unteroffizierem. Znacena je jednim bleskem a jednou carou.
Feldwebel – Fw. - hodnost udelovana za vyznamne ciny ve federalni sluzbe. Vetsinou nebyva udelovana lidem pred jejich desatym rokem aktivni sluzby. Znacena je dvema blesky a dvema carami.
Oberfeldwebel – OFw. - nejvyssi hodnost polnich dustojniku. Vyssi hodnosti zastavaji jiz vyssi velici funkce. Veli jednotce o sile roty (sedmdesat az dve ste padesat muzu). Znaci se trema blesky a trema carami.
Leutnant – Lt. - vyssi hodnost, ktere jiz ve svem zivote dosahne nanejvyse ctvrtina aktivne slouzicich obcanu. Stale je vsak spojena s velenim utvaru o sile roty. Znaci se bleskem pretinajicim jeden pruh.
Hauptmann – Hptmn. - hodnost mnohdy spjata s velenim utvaru o sile tri set az jednoho tisice muzu, praporu. Znaci se bleskem pretinajicim dva pruhy.
Major – Mjr. - hodnost casto znaci velitele pluku, jednotky o sile dvou az tri tisic muzu. Znaci se bleskem pretinajicim tri pruhy.
Oberst - Obrst. - minimalni hodnost pro veleni brigade o trech az peti tisicich muzich. Znaci se bleskem pretinajicim tri pruhy a jednou hvezdou.
Generalmajor – GenMjr – take velici jednotek o sile divize (deset tisic az dvacet tisic muzu). Hodnost nebyva udelovana drive nez vojak odslouzi svuj dvacaty rok v aktivni sluzbe. Znaci se blesky do V a jednou hvezdou.
Generalleutnant – GenLt. - hodnost casto spjata s velenim utvaru o sile nekolika divizi. Znaci se blesky do V a dvema hvezdami.
General – Gen. - nejvyssi mozna zakladni hodnost v Evropske Federaci. Vetsinou byva udelovana pouze obcanum, kteri slouzi jiz dele jak tricet let v aktivni federalni sluzbe. Znaci se blesky do V a tremi hvezdami.
Privileg Range Hodnosti cti jsou mnoheho druhu a proto je zde nebudeme vsechny uvadet. Funkce hodnosti je jak hierarchicka, tak vyznamenavajici. Velmi zname a casto pouzivane jsou vsak hodnosti spjate s vojenskymi utvary a tedy jejich standardni zneni zde uvedeme. Mohou vsak byt vyjimky, napr. Legatus principus v namornictvu je nazyvan Admiralem. Hodnosti privilegii se vzdy pisi za hodnosti zakladni a na hodnostnim znaceni ma nositel hodnosti privilegia take bily trojuhelnik v dolnim ciou vnitrni strany hodnosti. Na bojove uniforme se znaci pouze, fakt, ze je dany obcan ma nejakou hodnost privilegia a to bilym trojuhelnikem u levem cipu hodnosti. Aquilifer – Aq – hodnost opravnujici nest vysostny znak legie. Vzdy nejzaslouzenejsi jednotka z legie ma ve svych radach aquilifera. Signifer – Sg. - signifer je cestnym nositelem znaku sve jednotky. Kazda jednotka velikosti praporu ma sveho signifera. Aquilifer i signifer jsou nebojove cestne hodnosti a projevuji se zejmena pri vsemoznych ceremoniich. Decurion – Dec. - vyznamenani udelovane velitelum cet. V kazde rote je jen jeden decurion. Desserarius – Des. - vyznamenani udelovane velitelum rot. Optio – Op. - vyznamenani udelovane velitelum praporu. Byva jen jeden na pluk. Centurion – Cen. - vyznamenani udelovane velitelum pluku. Byva jen jeden na divizi. Primi Ordines – PO – vetsinou dozivotne udelovane vyznamenani. Mit nejakou z velitelskych cestnych hodnosti je nutnou podminkou pro ziskani Primi Ordines. Pilus Prior – PiP – 11 nejzkusenejsich, tedy nejdele slouzicich a zaroven nejvice vyznamenanych, z legie ziskava hodnost Pilus Prior.
Primus Pilus – PP – Uplne nejzkusenejsi z Legie ziska cestnou hodnost Primus Pilus. Tribuni Legionis – TL – zastupce Legata Legionis, casto predchazi jmenovani Tribunem Laticlaviem. Praefectus Castorum – PC – kazdy velitel hlavni zakladny legie ma tuto hodnost. Tribunis Laticlavius – Tlt.- cekatel na post Legata Legionis. Tuto hodnost ziskavaji nadejni generalove v dobe, kdy jeste nemohou byti Legaty Legionis. Legatus Legionis – LL – velitel Legie. Legatus Principus – LP – hodnost oznacujici 12 nejvyssich velitelu vojska Federace.
Andere Orden Je jeste mozno se setkat se tremi druhy vyznamenani: I. Pocet odlouzenych let v aktivni sluzbe – je znaceno u kazdeho obcana vodorovnou carou v prostoru pro vyznamenani ci teckou po vnejsim okraji hodnosti. Za kazdych deset let aktivni sluzby (sluzba nemusi byt souvisla) ziska obcan jednu. Dokud je civilistou na zakladni sluzbe, ma obcan hodnosti cerne na bilem pozadi. II. Vyznamenani specializace – jsou vyznamenani znacici, na jaky post je dany obcan zaucen a specializovan. Prikadem mohou byt znaky lekarske ci pilotni. III.Vyznamenani za cinnost – jedna se o vyznamenani, ktera jsou ziskavana za ucast na tazenich Federalnich sil ci za vyjimecne ciny obcana.
2. Burger Rechte und Pflichten Zakladem pro prava a povinnosti obcanu je Vseobecna deklarace lidskych prav a svobod, obcan vsak se nekterych svych prav vzdava pro dobro Federalni spolecnosti a dobrovolne prijima nektere povinnosti. Prava obcanu jsou nasledujici: I. Kazdy obcan Evropske Federace se ma zarucena vsechna prava a je povinnen dostat vsem prijatym povinnostem bez rozlisovani na zaklade pohlavi, rasy, nabozenstvi, politickeho ci jineho smysleni, narodniho ci socialniho puvodu, majetku, rodu nebo jineho postaveni. II. Obcane si jsou pred zakonem vsichni rovni. Kazdy obcan ma pravo byt souzen nezavislym a nestranym soudem, nesmi byt svevolne zatcen, drzen ve vazbe ci vyhosten. Obcan muze byt souzen jen dle prave platneho obcanskeho zakoniku Evropske Federace. Pri soudnim rizeni je obzalovany povazovan za nevinneho, dokud soud nedokaze jeho vinu. Kazdy ma pravo na kvalifikovaneho obhajce. III. Kazdy obcan ma pravo na svuj soukromy zivot do nehoz mu nemuze byt svevolne zasahovano. Obcane si mohou svobodne volit partnera s nimz chteji uzavrit snatek ci zit. Kazdy obcan ma take pravo na soukromy majetek a vydelek, kterychzto nemuze byt svevolne zbaven. Kazdy obcan ma take pravo na svobodu nabozenstvi a mysleni a jejich jakekoliv sireni. Kazdy ma pravo na svobodnou umeleckou a vedeckou cinnost a uzivani jejich plodu. Obcane maji take svobodu pokojneho shromazdovani a sdruzovani a nemohou byt nuceni byt clenem jakehokoliv sdruzeni. IV. Kazdy obcan ma pravo se vzdat sveho obcanstvi a stat se zase civilistou Evropske Federace. Toto pravo nesmi vykonat v dobe Federalni nouze ci ohrozeni Federace. Po vzdani se obcanstvi pozbyva vsech obcanskych prav i povinnosti. V. Obcane maji pravo na odpocinek a na zotaveni z prace, maji pravo na svobodnou volbu zamestani dle svych schopnosti a dovednosti a kazdy pracujici ma pravo na spravedlivou odmenu a za stejnou praci ma kazdy narok na stejny plat. Za ucelem ochrany techto pracovnich prav maji obcane pravo podat stiznost nadrizenemu ci primo Senatu. VI. Rodina je zakladni jednotkou spolecnosti a proto je statem chranena a podporovana. Kazdy ma pravo na vzdelani, ktere je bezplatne na statnich skolach pro vsechny alespon do stupne
stredniho vzdelani. Rodice maji prednostni pravo volit druh vzdelani pro sve deti, dokud dite nedosahne 15. roku zivota, kdy muze volit samo. VII.Obcan ma politicka prava. Ve svobodnych a skrytych volbach muze dle sve vule rozhodnout dat hlas jednomu z kandidatu. Hlas kazdeho obcana ma stejnou vahu. Taktez ma obcan pravo prednest v Senatu navrh na zakon ci pozadat v Senatu o slovo. Obcan ma pravo i kandidovat na post Senatora ci Konzula a jine politicke posty taktez. Zakladni povinnosti obcanu jsou nasledujici: I. Kazdy obcan je povinnen dostat svym povinnostem zde uvedenym a zadne z prav obcana nemuze byt vykladano ani uzivano tak, aby doslo o omezovani prav ostatnich obcanu. II. Vsem pravum obcana je nadrazena potreba Federace. Ve vyjimecnem stavu a po schvaleni Senatem muze obcan docasne pozbyt nekterych svych prav. Zachovava se vsak pravo obcanske politicke vazane na odvolatelnost Senatu a moznost apelovat na konzuly, pro overeni, zda pozbyti prav neni protiustavni. III. Kazdy obcan se zavazal respektovat Obcansky zakonik Evropske Federace. Zakonik je stanoven tak, aby zarucoval prava a svobody obcanu a omezoval je pouze v pripade ochrany prav a svobod ostatnich obcanu a take aby zarucil vykon obcanskych povinnosti. IV. Obcan je povinnen vykonat rozkazy sveho nadrizeneho, i kdyz jsou v rozporu s nekterym z jeho prav. Ma vsak vzdy pravo se obratit na soud ci jineho nadrizeneho s zadosti o prezkoumani legitimnosti rozkazu.
3. Burger Recht Pravni rad urceny pro obcany dba na dodrzovani prav a povinnosti obcanu. Take akceptuje fakt, ze obcanem je kazdy obyvatel Evropske Federace bez rozdilu pohlavi, rasy, nabozenskeho ci jineho presvedceni, postaveni, majetku, rodu ci puvodu, ktery vykonal zakladni sluzbu a nevzdal se obcanstvi. Obcan se zavazal federalni zakony dodrzovat a take na jejich dodrzovani dohlizet. Tresty jsou komulativni a nebyvaji platnosti dle stanoveni soudu. Soud je povinnen se drzet v mezich zakona pri stanovovani trestu. Obcansky zakonnik je take rozdelen na sest hlavnich casti, stejne jako civilni zakonik. Rozdil mezi zakonikem civilnim a obcanskym je v prisnejsich trestech a take v jinych precinech, zejmena se jedna o tresty za zanedbani povinnosti obcanskych, kterezto jsou take v zakoniku vyjmenovany. Tresty obcanskeho zakoniku jsou: odneti svobody, zbaveni obcanstvi, fyzicke tresty, preveleni, degradace, omezeni svobod. Vyjimecnym trestem je trest smrti.
4. Das Heer, die Marine und die Luftwaffe Ve vojenskych slozkach Evropske Federace je nyni, v dobe miru, kolem jednoho a pul milionu muzu. Slouzi sve zemi na mori, na pevnine i ve vzduchu. Brani evropskou kulturu pred jejimi neprateli, pomahaji spojencum Federace vitezit ve spravedlivych valkach a zarucuji bezpeci pro tri sta milionu obyvatel Evropske Federace. Vojsko Federace je jednim z nejmoderneji vybavenejsich na svete a disponuje nejvetsim arzenalem zbrani a nejvetsi naborovou moznosti nebot kazdy obcan, je-li treba, je schopen slouzit sve zemi se zbrani v ruce.
Sluzbou v armade musi projit kazdy obcan, alespon tou zakladni, ale mnohy si ji voli take jako misto kde stravi svych pet let sluzby nebo i dele. Je tedy treba, aby jste se s vojskem Evropske Federace seznamili alespon ramcove. Vojsko se deli do tri, relativne samostatnych celku: Pozemni armady, Namornictva a Letectva. Kazda ma sva velitelstvi a ta koordinuji operace na spolecnych setkanich. Maji take vlastni vyzkumne skupiny, ktere vsak pracuji i pro nevojensky sektor a proto zde nejsou dale rozvadeny.
Das Heer Pozemni vojsko Evropske Federace se deli do jednotlivych legii, coz jsou vojenske celky schopne samostatne cinnosti na fronte. Jedna legie cita vetsinou od triceti do padesati tisic muzu. Pozmeni vojsko je deleno na jednotlive oblasti, ktere vsak neurcuji misto nasazeni legii. Nejvyssim velenim je pet generalu-legatu principu. Legii veli generalleutnant-legatus legionis. Vedle dvaceti dvou legii jsou v pozemnim vojsku i samostatne oddily, kterym veli vzdy velitel prislusici k velikosti oddilu. Nazvy jednotlivych jednotek jsou ruzne podle toho, zda se jedna o samostatnou jednotku ci o soucast nejakeho vetsiho celku. Samostatne celky o sile nekolika divizi ci jedne divize jsou legie, samostatne celky o sile brigad ci pluku jsou manipuly, samostatne prapory jsou nazyvany kohortami a samostatne roty jsou centurie. Pro nazornost uvedme organizaci prvnich tri legii a pote rozdeleni do spravnich oblasti.
I.Legie “Patria” Velici dustojnik: GenLt.-LL Wilhelm Clermont Oblast: Germanie Datum vzniku: 20. III 2021 Charakterizace: zaklad armady Evropske Federace. Dnes je hlavnim ukolem prvni legie vycvik vojaku, zaroven by vsak mela byt vzdy v pohotovosti pro bojove pouziti. Legie nema bojove specializace, ale v pripade potreby je pouzitelna jako hlavni bojova sila schopna uspesneho nasazeni na jakemkoliv bojisti. Vyznamne ciny: krome pripravy novych vojaku se legie Patria vyznamenala zejmena v pocatcich Evropske Federace, kdy plne fungovala, v pozmenene podobe, jako bojova legie. Jejim nejslavnejsim nasazenim byly boje o Pyrenejsky poloostrov po arabske invazi roku dva tisice dvacet osm a zejmena operace Andorra primo v Pyrenejich behem roku dva tisice ctyricet.
II.Legie “Mare nostrum” Velici dustojnik: GenLt.-LL Guiseppe Polo Oblast: Hispanie Datum vzniku: 2. II 2027 Charakterizace: tato legie vznikla pro kooperaci pobrezni obrany ve Stredozemnim mori. Dnes je se soustredi na obojzivelny boj a aeromobilni boj v oblasti Stredozemi. Drive byvala ciste obojzivelnou legii, ale boje o Rim ukazaly potrebu legii preorganizovat. Legie uzce spolupracuje s Jizni flotilou. Vyznamne ciny: Prvne zasahla do boju proti arabskym snaham obsadit ostrovy v Egejskem mori a pak jiz po cele obdobi valceni v oblasti Stredozemniho more. Prvne se legie proslavila pri bojich v Istanbulu, kde se snazila zabranit invazi tureckych islamskych radikalu. Ale do povedomi obcanske i civilni spolecnosti se Mare nostrum dostala zejmena jako legie oblehana v Rime. Jeji prvni divize byla jiz ve meste v moment prvniho utoku a druha, v te dobe take jeste ciste obojzivelna, byla poslana do Rima jako posila. Mnozi prislusnici teto legie byli, vetsinou in memoriam, vyznamenani medaili za statecnost nebot prenechali sva mista v evakuacnich plavidlech civilistum, kteri jeste ve meste zustali a sami branili pobrezi dokud nebyli civiliste nalodeni.
III.Legie “Hellas” Velici dustojnik: GenLt.-LL Christos Caramanlis Oblast: Hispanie Datum vzniku: 8. III 2027 Charakterizace: cele byvale recke vojsko i ve spojeni s nekterymi balkanskymi sousedy se stalo soucasti treti legie, jakmile zacal hrozit utok na Recko. Legie patri mezi mensi legie a jedna se zejmena o legii rychle odezvy. Vyznamne ciny: Tak jako druha legie se vyznamenala obranou Rima, Hellas se
vyznamenala v boji o Recko a Balkan. Po boku legionaru z Mare nostrum bojovali v Istanbulu a zde se zejmena proslavila brigada Sparta. Jeji muzi totiz branili most vedouci do asijske casti mesta a jejim zenistum se podarilo most znicit a tim znacne zpomalit postup nepratel. Coz umoznilo zachranu proevropskych Turku a lepsi pripravu na obranu dalsich uzemi.
Deleni Heer dle oblasti: Galie Velitel: Gen.-LP Francois DuBois Oblast dle starych statu: Benelux (pozustala uzemi), severni polovina Francie Prislusici vojenske celky: legie c. IV “Legion etrangere” legie c.VIII “Hexagone” legie c. IX “Artur” legie c. XIV “Charles Martel” legie c. XVI “1789” Germanie Velitel: Gen.-LP Herbert Glumen Oblast dle starych statu: Nemecko, Rakousko, Ceska republika, Polsko, Slovensko, Madarsko Prislusici vojenske celky: legie c. I “Patria”
I. Manipul NBC ochrany
legie c. V “Die Federation”
I. Manipul polni nemocnice
legie c.VI “Slavie” legie c. XIII “Bismarck” legie c. XV “Konstantinopol” legie c. XVII “Kemal” Ataturk legie c. XX “Haza” Skandinavie Velitel: Gen.-LP Jens Bjorneboe Oblast dle starych statu: Finsko, Svedsko, Norsko, Dansko a Federalni casti Estonska, Litvy, Lotysska Prislusici vojenske celky: legie c. VII “Yggdrasil” legie c. XI “Suomi”
legie c. XIV “ViTaRi”
Hispania Velitel: Gen.-LP Pedro Grande Oblast dle starych statu: jizni cast Francie Prislusici vojenske celky: legie c. II “Mare nostrum” legie c. III “Hellas” legie c. X “Aragon” legie c. XXI “Fogo” Samostatne jednotky Velitel: Gen.-LP Brendon McNavarra Oblast dle starych statu: Irsko a samostane jednotky Prislusici vojenske celky: legie c. XVIII “St Patrick's” legie c. XII “Burove” legie c. XIX “Pilgrims” legie c. XXII “Amazonia”
Die Marine Namornictvo Evropske Federace je organizovano celkem ctyr flotil. Flotila Jizni dislokovana zejmena v oblasti Stredozemniho more, Zapadni flotila, pod kterou spada oblast Severniho more a vychodniho Atlantiku, Severni flotila, jejiz oblasti jsou severni more (Baltske, Norske, Gronske, Barentsovo) a Zamorska flotila, pod niz spadaji vsechny operace mimo vody Evropske Federace. Kazde flotile veli general-admiral, taktez legat principus, dalsi organizace vsak neni tak striktni jako v pripade pozemniho vojska. Vetsina lodi je seskupovana do celku dle momentalni strategicke potreby ci planu admirality.
Pro ramcovou predstavu zde obcanu uvadime hlavni informace o flotilach:
Die Sudliche Flotte Velici dustojnik: gen-adm. Vicenzo Palmipede Vrchni velitelstvi: Marseille Slozeni: 1 letadlova lod (Giuseppe Garibaldi}
1 kriznik NUM (Roma)
1 kriznik Brest (Petit Colbert)
3 torpedoborce (ruzne druhy) (C30X)
4 hlidkove cluny Combattante IV (P30X)
4 hlidkove cluny SparvieroN (P32X)
3 ponorky Amelie (Daphne, Carmen, Sanseacabo) 1 ponorka Le Epouvantail (Poitiers) 5 vznasedel Sin (AM3-X) 4 fregaty Lupo II (Lupo, Sagittario, Virgo, Salamanca) 36 doprovodnych, zasobovacich ci mensich bojovych plavidel 2 letecke skvadry (SE - X)
2 prapory namorni pechoty (Granada, Castillia)
Nejznamejsi akce: •
Utok ze dne 5. 4. 2024 – pocatek neomezene namorni valky s arabskymi zememi. Evropska Federace jiz od pocatku narustu imigrace z Afriky se snazila pristehovalce vracet do jejich domoviny. Morske hranice Evropy branily mnohe lode i vojenske a az do tohoto dne nedoslo k zadnemu vojenskemu konfliktu. Italsky rychly raketovy clun P-420 Sparviero operoval ve vysostnych vodach Italie a ridil se pokyny pruzkumnych vrtulniku, ktere monitorovaly velkou oblast. V noci pateho dubna vrtulnik hlasil, ze se do vod dostalo velke plavidlo z jihu. Odmitalo se obratit a brzy prerusilo spojeni s Italy. Jakmile se vrtulnik k lodi priblizil, zjistil, ze se jedna o alzirskou fregatu a ta zacala na vrtulnik palbu. Ten se vsak udrzel v dostatecne vzdalenosti, aby ho palba prilis neohrozovala, ale aby byl schopen pomoci clunu Sparviero fregatu zamerit. Rakety vystrelene z clunu fregatu behem chvilky potopily. Jak pozdeji vysetrovani ukazalo, na palube lodi bylo celkem ctyri sta lidi (posadka lodi cini sto deset osob), vetsinou civilistu. Vzajemne obvinovani mezi Alzirskem a Federaci vedlo pozdeji jen k vyostreni konfliktu a pocatku otevrene valky na mori.
•
Blokada Gibraltaru – po trech letech namorni valky a snahy blokovat pristehovalce se jiz jednotne jednajici arabske zeme pokusily o zamezeni pristupu do Stredozemniho more a naslednou likvidaci Federacnich namornich sil v oblasti. Tato operace zacala blokadou Gibraltarske uziny, kde se Arabum podarilo obsadit, i pres houzevnatost obrancu, dobyt africkou stranu uziny a odtud ostrelovat vsechny lode, ktere se pokousely proplout. Blokady se ucastnily i Alzirske a Marocke lode. Razance, s jakou se arabske sily do teto akce pustily, prekvapila Federalni namornictvo natolik, ze drive nez stihlo zareagovat, tak jiz byla uzina uzavrena a mnohe Federalni lode ve sluzbe napadeny sebevrazednymi cluny, ktere napachaly nemalo skod. Flotila uveznena ve Stredozemnim mori vsak chrabre bojovala a postupne si osvojila taktiky na vyporadani se se sebevrazednymi cluny. Ale ani za pomoci Zapadni flotily se nepodarilo prorazit blokadu Gibraltarske uziny, ktera se behem necelych sesti mesicu boju stala prakticky neprekonatelnou pro vetsi lode, nebot byla plna trosek potopenych lodi a arabskych nastrah.
Vyznamne lode jsou zde zejmena Ardito, ktera zamezila prvni vlne arabskeho vylodeni na Sicilii a take Recke fregaty Athena a Hydra se vyznamenaly behem boju tim, ze zachranily vyzamny konvoj v Egejskem mori. •
Evakuace Rima – jak je kazdemu obcanovi znamo, arabske sily se na konec dostaly na Italskou pudu. Roku dva tisice ctyricet ctyri se dostal Rim do obkliceni. Bylo treba evakuovat nebot dle zameru utocniku mel byt Rim srovnan se zemi, jakozto hlavni sidlo pohanu. Na zachrane mnohych zivotu se zaslouzili jak vojaci bojujici s utocicimi hordami, tak take lod NUM 2 – Aeneas. Velitel lode, GenLt. Vittorio Veneto, dal rozkaz, ze lod bud zustane u italskych brehu dokud bude probihat evakuace. Delostrelecka a raketova podpora obrancum Rima umoznila evakuovat na sto tisice obyvatel a vetsinu obrancu Rima. Aeneas vsak touto podporou prisla o vetsinu sve munice a nez k ni dorazily posily, byla znicena arabskymi lodemi ac sama potopila jeste tri nepratelske fregaty. Citujme vsak slova, ktera GenLt. Veneto rekl v posledi zprave vyslane velitelstvi Jizni flotily: “Rim je vecne mesto, i kdyby ho vypalili, zustane v nas.” Rim byl dva dny po dobyti vypalen, tretiho srpna dva tisice ctyricet ctyri.
Die Westliche Flotte Velici dustojnik: gen-adm. Jean-Luc D'Orluis Vrchni velitelstvi: Brest Slozeni: 1 letadlova lod (Napoleon)
1 kriznik Brest (Lepanto)
4 torpedoborce (ruzne druhy) (C20X)
11 hlidkovych clunu Combattante IV (P20X)
1 ponorka Amelie (Marianne)
1 ponorka Le Epouvantail (Breton)
3 vznasedla Sin (AM2-X)
23 doprovodnych a zasobovacich plavidel
5 fregat Orleans ( Impact, Cougouar, Chevelu, Hirondelle, Maroon) 3 letecke skvadry (WE - X)
2 prapory namorni pechoty (West Marine X)
Nejznamejsi akce: •
Britsti pirati – Po vzniku Fedeace a odstupu Britanie se tato snazila zabranit dalsimu obchodu mezi Spojenymi staty a Evropou. Britska vlada tolerovala piraty ve svych vodach, kteri utocili na obchodni lode Evropske Federace. Po roce necinnosti anglicke flotily v dane veci bylo jasne, ze bude treba, aby Federace zasahla sama. Torpedoborce C531 a C533 doprovazely konvoj, ktery plul do Ameriky, kdyz je zase prepadli pirati. Na mori vsak byla v pohotovosti lod Napoleon se svym doprovodem a take kriznik Oceanske flotily Seine. Jakmile jim torpedoborce daly znameni, zautocily na piraty. Podarilo se ziskat mnohe zajatce. Vyslech pote umoznil nalezt zakladnu, z niz pirati operovali. Nachazela se na ostrove Man. Tajny vysadek namorni pechoty o tyden pozdeji zakladnu srovnal se zemi. Britska vlada, prekvapena takovou akci, jiz dale piratstvi nepodporovala.
•
Potopeni krizniku Pjotr Velikij – Jeste pred vstupem Ruske federace do valky opustil kriznik Pjotr Velikij svuj domovsky pristav a zacal hlidkovat ve vodach severniho Atlantiku. Pri zahajeni valky byl oznacen za jednu z hlavnich hrozeb pro stale jeste probihajici obchod se severni Amerikou. Kriznik krizoval ocean a snazil se potapet federalni konvoje. Krizniku se podarilo unikat lapeni zejmena diky spatnemu pocasi a sve maskovaci technologii. Ale pote, co potopil i jeden britsky konvoj, Britanie se pripojila k patrani po krizniku Pjotr Velikij. Zejmena
to znamenalo pro Federaci pomoc britskych letadel. Ta kriznik nalezla dva dny po incidentu a informovala o tom federalni lode. Kriznik byl pote znicen spolupraci fregat Maroon a Hirondelle s ponorkou Marianne, 6. cervence 2031, dva tydny po vstupu Ruske federace do valky.
Die Nordliche Flotte Velici dustojnik: gen-adm. Jens Kroenedaal Vrchni velitelstvi: Oslo Slozeni: 1 kriznik Brest (Danelaw)
5 torpedoborcu (ruzne druhy) (C10X)
8 hlidkovych clunu Spica IV (P10X)
1 ponorka Le Epouvantail ( Marne)
4 ponorky Gotland ( Vastergotland, Halsingland, Ostergotland, Sodermanland) 4 ponorky WalrusII ( Vlieland, Texel, Ameland, Terschelling) 14 doprovodnych a zasobovacich plavidel 5 fregat “Helgoland” (Cuxhaven, Straslund, Rostock, Wismar, Flensburg) 6 fregat “Oslo”( Vardo, Bodo, Tromso, Molde, Alesund, Kirkenes) 2 letecke skvadry (NE - X)
1 prapor namorni pechoty (Nordman)
Nejznamejsi akce: •
Blokada Murmansku – Po vstupu Ruske federace do konflitku s Federaci se mnozi obavali i utoku Ruskeho namornictva. Baltske more bylo vsak dokonale po kontrolou Severni flotily a proto jedine nebezpeci behem celeho roku predstavoval pristav Murmansk. Velitelstvi se tedy odhodlalo na tento pristav provest hned v prvnich dnech valky utok. Kombinovana operace na severu umistenych leteckych eskader a Severni flotily vedla ke zniceni vetsiny ruskych lodi. Pro zamezeni lehkeho obnoveni pristavu byly vody kolem Murmansku zaminovany detekcnimi pristroji a elektromagnetickymi minami. Konvoje podezrele z vezeni vojenskeho materialu byly take niceny ponorkami Evropske Federace. Zejmena ponorka Ameland se vyznaminala potopenim mnoha nepratelskych lodi.
Die Oceanische Flotte Velici dustojnik: gen-adm. Otto von Aachen Vrchni velitelstvi: Kiel Slozeni: 2 letadlove lode (Columbus, Eric)
1 kriznik NUM (Atlantic)
1 kriznik Brest (Seine, Loire)
1 ponorka Le Epouvantail ( Verdun)
4 hlidkove cluny Combattante IV (P40X)
7 torpedoborcu De Zeven Provincies
3 ponorky Amelie ( Jacqueline, Johanne, Julie )
2 prapory namorni pechoty (Drakar, Corvus)
21 doprovodnych a zasobovacich plavidel
2 letecke skvadry (OE - X)
4 fregaty Zeebrugge ( Dinant, Mons, Namur, Charleroi) Nejznamejsi akce: •
Brazilska operace – v roce 2032 Brazilie, postizena ekonomickou krizi, se rozhodla vyuzit chaoticke svetove situace ve svuj prospech. Na zasedani OSN, spolecenstvi ktere existovalo jiz jen formalne, oznamila, ze ma v umyslu znicit zbyle destne pralesy. Vykupne za lidstvo mela byt hospodarska pomoc. Federace pristoupila na jednani s Brazilskou vladou a vyslala proto Columbus, Loire a nekolik doprovodnych plavidel k brehum Brazilie. Na palube krizniku predstavitel Federace domlouval podminky zachovani pralesa, potrebneho pro celosvetovou produkci kysliku. Ostatni svetove mocnosti brazilskou vyhruzku braly jako nesmysl a nebo byly prilis zaneprazdneny svymi valkami. Brazilie vsak nevedela, ze i Federace musela v danou dobu vynakladat znacne usili o preziti, zejmena po vstupu Ruska do valky, a ze jednani maji odvest pozornost od vojenskych priprav. Zatimco se na Loire jednalo, prislusnici 3. REI IV. legie se pripravovali v Amazonii na boj. Ziskavali spojence mezi zbylym domorodym obyvatelstvem, ktere nebylo ochotne nechat prales znicit. Kdyz vyjednavaci Federace ziskali informaci, ze je vse pripraveno, oznamili Brazilii, ze prales nebude znicen a jakykoliv pokus takto ucinit bude bran jako zaminka k valce. Brazilie byla v naslednem konfliktu porazena a za tyden po pokusu o zniceni casti pralesa, byal nucena kapitulovat. Amazonsky prales se stal cely protektoratem Federace a pro jeho ochranu byla pozdeji stvorena samostatna legie.
•
Evakuace Ameriky – Pri vypuknuti Druhe americke obcanske valky bylo ve Spojenych statech mnoho obcanu ci civilistu Federace. Proto hned den po zacatku valky, 14. dubna 2031, vyslala Federace k brehum Ameriky svou Oceanskou flotilu a civilni plavidla pro evakuaci obyvatel Federace z ohrozenych oblasti. Zatimco vlada Spojenych statu americkych tuto flotilu chapala jako civilni, Kralovska americka uzemi i Mexicke soustati flotilu podezrivaly z vojenskych cilu. Proto, zejmena u Floridy, musely doprovodne lode potirat pokusy o utoky. Krome potopeni tri hlidkovych clunu a poskozeni krizniku Atlantic se vsak nepratelum nepodarilo napachat zadne skody. Federalni flotila pritom potopila dva bojove krizniky, dve fregaty a nekolikero mensich plavidel.
Die Luftwaffe Podstatnou soucasti vojska je take letectvo. Federalni letectvo se deli, tak jako ostatni slozky, do jednotlivych oblasti, ale narozdil od Heer ci Marine, ma letectvo pevneji danou prislusnost k dane oblasti. V kazde oblasti je celkem kolem dvaceti leteckych zakladen. Letectvo take provozuje nekolikero mensich zakladen krome tech, na nichz ma nejaka letadla, napr. se jedna o zakladny radaru. Kazde velitelstvi take disponuje celkem jednou divizi aeromobilnich ci vysadkarskych jednotek rozdelenych do samostatnych manipulu. Letectvo take spravuje vetsinu arzenalu mezikontinentalnich a balistickych strel Federace. Hlavni ulohou Luftwaffe je v dobe miru hlidani vzdusneho prostoru Evropske Federace vuci moznym nepratelskym vniknutim a patrolovaci a pruzkumna cinnost v oblastech pohranicnich a pomoc civilnimu sektoru, napr. v pripade zivelnych pohrom. V dobe valky se akce Luftwaffe skoordinuji s pozemnim a namornim vojskem, kterym letectvo zajistuje podporu a samo take podnika utoky za frontovou linii.
Zapadni velitelstvi Velitel: Gen.-LP Rene Fonck Oblast: byvala Francie a Benelux Severni velitelstvi Velitel: Gen.-LP Ianni Manno Oblast: Skandinavie, Irsko a severni Amerika Vychodni velitelstvi Velitel: Gen.-LP Rudolph Berthold Oblast: uzemi na zapad od byvale Francie
End bemerkung Ted jste se seznamili se zakladnimi informacemi o historii a spolecnosti Evropske Federace. Dalsi informace muzete ziskat v kazdem naborovem stredisku ci Vam je rad poskytne jakykoliv obcan.
