Financování VÚSC Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha
2
Role krajů ◦ Samostatná působnost
Péče a obnova památkové péče Ochrana obyvatel, bezpečnostní management Krajská zařízení a ústavy soc. péče Střední školství, odborná učiliště, speciální ZŠ Zařízení zdravotní péče, záchranné sluţby Koncepce odpadového hospodaření kraje Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi Strategické a územní plánování – koordinace rozvoje území
3
Přenesená působnost
Povolování zvl. uţívání silnic II a III třídy Výkon státní památkové péče v oblasti národních KP Zprostředkování osvojení a pěstounské péče Rozhodování na úseku myslivosti, zařazení lesů do kategorie lesů, rybářství Agenda krajských ţivnostenských úřadů Ochrana ovzduší, přírody a zemědělského půdního fondu …. 4
Role krajských rozpočtů ◦ DECENTRALIZACE – míra fiskální decentralizace? ◦ Nastavení optimální míry finanční autonomie pro naplňování úkolů v rámci samostatné a přenesené působnosti: ROLE KRAJE ◦ Hospodaření kraje, rozpočet a závěrečný účet, peněžní fondy kraje
Rozpočet kraje: decentralizovaný peněţní fond, ve kterém se soustřeďují jak příjmy, které kraj získá na základě jejich přerozdělení v rozpočtové soustavě, tak příjmy generované jeho vlastní činností ◦ Tyto příjmy se rozdělují a pouţívají na financování veřejných a smíšených statků (alokační funkce) 5
Saldo rozpočtů krajů
6
Ústecký kraj
7
Finanční autonomie: naplnění funkcí krajů Majetek Struktura příjmů, moţnost ovlivnit strukturu příjmů
8
Majetek krajů
Hodnota nemovitostí, hotovosti a dalších aktiv po odečtení závazků Z. č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů Darování ze strany obcí a měst, i FO a PO, směna za jiný majetek, bezúplatné převody (Pozemkový fond ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) Státní příspěvkové organizace státu a jejich majetek do vlastnictví krajů, později okresů (ţivnostenská agenda) Nemocnice, střední školy, komunikace, kulturní instituce, sociální zařízení … pozemky, budovy a stavby, movitý majetek + majetek vedený na účtech přísp. organizací Permanentní pokles hodnoty majetku (STC, OL, JMK), závazky › aktiva Dluhy krajů do r. 2014 významně rostly (o v průměru 20%), (hlavně díky půjčkám) 9
Vývoj dluhu krajů
10
Majetek krajů Stavy vlastního kapitálu v jednotlivých krajích (v procentech) Kraj/Rok 2010/Rok 2011 Středočeský kraj 68,15 / minus 16,28 Jihočeský kraj 58,09 / 85,47 Praha hl. město 88,68 / 88,09 Moravskoslezský kraj 65,88 / 57,76 Vysočina kraj 83,81 / 77,25 Pardubická kraj 60,06 / 58,60 Zlínský kraj 75,64 / 66,82 Ústecký kraj 82,67 / 70,98 Karlovarský kraj 48,71 / 72,41 Královéhradecký kraj 72,18 / 68,49 Liberecký kraj 23,79 / 53,96 Plzeňský kraj 86,20 / 82,90 Jihomoravský kraj 39,40 / 23,78 Olomoucký kraj 34,94 / 11,80 Zdroj: Materiál Libora Michálka pro Oživení, Ministerstvo financí ČR
11
12
Struktura příjmů a výdajů krajů
13
14
15
Příjmy: Ústecký kraj 2015
16
Výdaje Ústecký kraj
17
Vývoj příjmů a výdajů krajů
18
Pramen: SZÚ za 1. pololetí 2012, MF
19
20
Nenávratné peněţní transfery
Nejvýznamnější sloţku příjmů krajů tvoří dotace. Kaţdoroční změna výše i zacílení dotací! Objem a cíle dotací – vliv na celkové příjmy krajů běţné dotace na financování provozních, neinvestičních potřeb, které jsou přidělované formou: ◦ účelových dotací, které převaţují ◦ neúčelových dotací, o jejichţ pouţití rozhodují kraje samy
kapitálové(investiční) účelové dotace – jsou nepravidelné (financování investiční výstavby– výstavba školy apod., financování investic–silnice apod., realizaci a financování záměrů státní politiky a vyhlášených výdajových programů) 21
Dotace krajů
z kapitoly Všeobecná pokladní správa (MF)
◦ to dotace na výdaje na krajské zastupitele, na financování samosprávní činnosti, na převod výkonu státní správy a financování nových útvarů krajských úřadů a výdajů na provoz krajských úřadů
převodem z resortních kapitol státního rozpočtu ve velikosti úměrné přenosu působnosti (tj. zabezpečování veřejných sluţeb) z jednotlivých ministerstev na kraje, tzn. na financování přenesené funkce. ◦ dotace z kapitol ministerstva zdravotnictví, MPSV, Mze, MK, MV, MMR, MŢP ◦ na financování nákladů organizačních sloţek a příspěvkových organizací, u nichţ jsou kraje zřizovatelem.
22
Kritéria přidělování dotací krajům
23
Struktura daňových příjmů krajů Sdílené daně jsou tvořeny % podílem na výnosech: daně z přidané hodnoty daně z příjmu právnických osob, pokud není poplatníkem kraj daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků daně z příjmu fyzických osob vybírané sráţkou daně z příjmu fyzických osob z podnikání Výlučným daňovým příjmem kraje je: daň z příjmu právnických osob za předpokladu, ţe poplatníkem je příslušný kraj
Kraje nemají daňovou pravomoc!
Podíly krajů na sdílených daních
25
Daňové příjmy krajů v roce 2015
26
16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0
Daň z příjmů Daň z příjmů Daň z příjmů Daň z příjmů FO - kraj FO - obec PO - kraj PO - obec
DPH - kraj
DPH - obec
ROK 2001
145 917
7 979 467
128 796
6 097 136
213 929
9 329 279
ROK 2002
160 789
8 792 767
147 131
6 965 066
230 075
10 033 393
ROK 2003
176 236
9 252 130
169 358
8 675 069
255 184
10 695 827
ROK 2004
195 768
10 235 591
184 902
8 919 316
272 487
11 447 881
ROK 2005
370 357
10 886 510
371 682
9 831 568
564 563
13 595 962
ROK 2006
369 127
10 242 819
386 763
9 976 226
624 347
14 515 775
ROK 2007
407 620
11 240 874
436 479
11 753 179
661 160
15 409 517
27
Regionální daně
Belgie – silniční daň Španělsko, Itálie – regionální přiráţka k základní sazbě daně z podnikání (přiráţka k národní dani z příjmu) Daň ze záboru veřejných prostranství (Itálie) Daň na komerční a průmyslové vlastnictví (Irsko, úroveň hrabství, základ daně – trţní hodnota pronájmu definovaná centrálně, hrabství – úprava sazby daně) 28
Nedaňové příjmy krajů
příjmy z vlastního podnikání ◦ podíl na zisku podniků s majetkovým vkladem kraje, ◦ příjmy z pronájmu a prodeje majetku, příjmy z finančního investování
příjmy z mimorozpočtových fondů kraje ◦ Převody finančních prostředků z účelových peněţních fondů, které kraj tvoří mimo rozpočet
uţivatelské poplatky za poskytování veřejných statků, pokud nejsou příjmem provozovatele, sankční pokuty (pokuta orgánů kraje v přestupkovém řízení) ◦ za znečišťování veřejného prostranství, za porušování předpisů k ochraně ţivotního prostředí, za nedodrţování nočního klidu
ostatní příjmy ◦ příjmy ze sdruţování finančních prostředků ◦ dary a výnosy z veřejných sbírek 29
Struktura výdajů
Přes 92 % objemu dotací tvoří transfery z MŠMT kraje tyto fondy dále převádějí na školy zřizované krajem a obcemi (dotace jako průběţná poloţka KR) ◦ Reforma regionálního školství
Běţné výdaje krajských samospráv se na celkových výdajích v posledních pěti letech podílejí cca 90 %. A naprostou většinu z nich (více neţ 80 %) pak tvoří neinvestiční transfery příspěvkovým, neziskovým organizacím Na dopravní obsluţnost vydaly krajské rozpočty 1 % běţných výdajů Kapitálové výdaje – primárně na investiční nákupy, investiční transfery NO a přísp. Organ. krajů 30
Hospodaření krajů
Přebytek ve výši 1,9 mld. Kč ( 2 % příjmů) Negativní trend hospodaření, kraje získaly více finančních prostředků v porovnání s obcemi (RUD, dotace) 2001-2003: přebytek i 20 % příjmů, výrazné sníţení přebytků v roce 2011, ve kterém se přebytek rozpočtu podílel na příjmech 5 % Růst příjmů významný, růst výdajů daleko významnější, hlavně růst běţných výdajů Kapitálové výdaje se na celkových podílely 8 %, stejně jako v 2011, v roce 2010 to však bylo 11 % Dluh krajů – pravidelně roste, 22.7 mld Kč, pokles zůstatků krajů na běţných účtech 31
Finanční soběstačnost krajů
32
Shrnutí: Finanční potenciál krajů Dotační politika státu Standardizace sluţeb, základní vybavenosti území Strategie a jejich dlouhodobé uplatňování, finanční výhledy ÚS Spoléhání na vnější zdroje Nepřímá vazba mezi podnikateli a příjmy u obcí a měst, resp. i u krajů
33
Aktuální problémy a trendy
Decentralizace – růst moţností krajů ovlivňovat ekonomický rozvoj x finanční pravomoci Stanovení finančních strategií, které umoţní ÚS podporovat inovační aktivity v území v dlouhodobé perspektivě : současný vnější rámec RUD, místní daně – nedostatečné prostředky pro realizaci rozvojových aktivit (přenesená x samostatná působnost) 34
