Rozpočty územních samosprávných celků Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha
Fiskální federalismus zkoumání finančních vztahů mezi ústřední vládou a niţšími správními úrovněmi optimální přiřazení příjmů, rozdělení odpovědnosti za zabezpečování a financování veřejných statků mezi jednotlivými články, či úrovněmi fiskálního systému Odborná analýza + vnější podmínky ! Diference v EU, obce i regiony
Role místních a krajských rozpočtů
Předpoklad: ◦ Decentralizace, změna konceptu řízení ve VS – od „řízení k vládnutí“ – efektivita veřejného sektoru ◦ Obce a města jako základní aktér socio-ekonomického rozvoje, základ demokracie společnosti, role v rozvoji území (ÚP) ◦ Kraje: koordinace zájmů ◦ Schopnost zajistit vysokou ţivotní úroveň jak ve vztahu k obyvatelům i dalším subjektům v území ◦ Podpora budování kvalitního podnikatelského prostředí a usměrňování místního a regionálního rozvoje ve smyslu posilování konkurenceschopnosti území
Předpoklady: ◦ Právní prostředí ◦ Lidské zdroje ◦ Finanční zdroje
Míra finanční autonomie územních samosprávných celků!
3
Finanční kapacita rozvoje obcí, měst a krajů
Potenciál dlouhodobého financování rozvoje a základní předpoklad finančního managementu: ◦ Majetek ◦ Vlastní zdroje – problematika daňových příjmů, RUD ◦ Dotace – problematika metodiky a transparentnosti
ODPOVĚDNOST (dluh obcí, měst a krajů) Vnější prostředí – stabilita zákonů, transparentnost, dlouhodobé koncepce Míra redistribuce kompetencí v oblasti veřejných statků se můţe dle vnějších potřeb vyvíjet a měnit (Slovensko)
4
Struktura příjmů obcí, měst, krajů 1.vlastní zdroje daňové příjmy ◦ sdílené daňové příjmy ◦ výlučné daňové příjmy
nedaňové příjmy kapitálové příjmy
2.další zdroje investiční dotace (kapitálové) neinvestiční dotace (běţné) 5
Struktura příjmů obcí Příjmy obcí Mld. Kč
2011
2012
2011
2012
Daňové
100,3
103,5
49%
58 %
Nedaňové
26,3
24,8
13%
14%
Kapitálové
8,5
8,7
4%
5%
Dotace
69,7
40,9
34%
23%
celkem
204,8
178
100%
100%
6
1. Daňové příjmy výlučné daně - jsou dány výší výnosu z příslušného území samosprávy sdílené daně - jejich výše není podmíněná velikostí daňového výnosu na území vymezeném pro výkon územní samosprávy, uplatňuje se zde solidární princip procentický podíl na výnosech z daní upravuje Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozd. novel
Daňové příjmy Místní a další poplatky Daně z vybraných činností Daň z nemovitostí
8
Struktura daňových příjmů obcí – sdílené daně Sdílené daně jsou tvořeny % podílem na výnosech: ◦ daně z přidané hodnoty ◦ daně z příjmu právnických osob (pokud není poplatníkem obec nebo kraje) ◦ daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků ◦ daně z příjmu fyzických osob vybírané sráţkou ◦ daně z příjmu fyzických osob z podnikání
Podíly obcí a měst na sdílených daních
10
Přepočítací koeficienty Obce s počtem obyvatel od-do
Do 100 101-200 201-300 301-1 500 1 501-5 000 5 001-10 000 10 001-20 000 20 001-30 000 30 001-40 000 40 001-50 000 50 001-100 000 101 001-150 000 150 001 a více Hlavní město Praha
Koeficient y velikostní kategorie obcí 0,4213 0,5370 0,5630 0,5881 0,5977 0,6150 0,7016 0,7102 0,7449 0,8142 0,8487 1,0393 1,6715 2,7611
Obce s počtem obyvatel od-do
Koeficienty postupných přechodů
0-50
51-2 000
Násobek postupných přechodů 1,0000 x počet 1,0000 obyvatel obce 50+1,0700 x počet obyvatel z obce 1,0700 přesahujících 50
2 001-30 000
2 136,5 +1,1523 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce 1,1523 přesahujících 2 000
30 001 a více
34 400,9 +1,3663 x počet obyvatel z obce 1,3663 přesahujících 30 000
Počet obyvatel
10%
Počet dětí v MŠ a žáků ZŠ
7%
Postupné přechody
80%
Započtená výměra kat.území obce
3% 11
Předpokládaný daňový výnos Průměrný výnos SD na obyvatele za jednotlivé kategorie
Výnos na obyvatele (prům.za kategorii v tis.Kč)
20.0 18.0
18.0
17.4
16.0 14.0 12.0 10.2 10.0 8.0 6.0
9.1
9.4
9.1
9.2
9.2
9.2
9.2
9.1
9.2
9.7 9.5
8.0
7.8 7.4
7.1
7.0
6.8
7.2
8.3
9.8 9.8 stav do 2012 stav od 1.1.2013
4.0 2.0 0.0
Kategorie dle počtu obyvatel
12
Struktura příjmů obcí v roce 2012 a 2013
13
Motivační prvky
motivace pro podporu podnikání a zaměstnanosti ze strany obcí podíl na dani z příjmu fyzických osob z podnikání rozdělovaný podle místa bydliště podnikatele podíl na dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků rozdělený podle poměru počtu zaměstnanců v obci k 1. prosinci předcházejícího roku k počtu zaměstnanců ve všech obcích České republiky
14
Změny financování lokálních samospráv do
roku 2001: daňové příjmy obcí závisely na výnosech daní z příjmů vybraných od poplatníků se sídlem či bydlištěm na území obce, významnou roli v něm rovněţ hrála vazba na celookresní daňový výnos, coţ způsobovalo velké rozdíly v příjmech mezi stejně velkými obcemi a výraznou nestabilitu příjmů obcí v čase. Negativním důsledkem tohoto systému byla např. velká daňová konkurence mezi obcemi, kdy obce vracely podnikatelům část vybraných daní, aby je udrţely na svém území od roku 2001: důleţitější neţ úspěšní podnikatelé v obci počet obyvatel – koeficienty atp. („honba za více obyvateli“) potřeba oba přístupy správně vyvážit a zohlednit další možné ukazatele – jako např. rozloha obce, starší obyvatelé, školní děti, nadmořská výška …..
Struktura daňových příjmů obcí – výlučné daně
daně z nemovitostí daně z příjmu právnických osob za předpokladu, ţe poplatníkem je příslušná obec
Místní a správní poplatky
Mají fakultativní charakter (rozhoduje zastupitelstvo) ◦ Zák. č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích – druhy (ze psů, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za uţívání veřejného prostranství, ze vstupného, z ubytovací kapacity, za povolení vjezdu aj.) ◦ Pojmy: poplatník, předmět, základ, sazba, osvobození,splatnost, sankce
Z vlastní správní činnosti ◦ Např. výpisy z matrik, povolení stavby, ověření pravosti a podpisů, … 17
2. Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti Příjmy z pronájmu Příjmy z úroků (běţný účet, rezervní fond)
18
3. Kapitálové příjmy Příjmy z prodeje vlastního majetku Klesající trend od 2000, změna 2011/2012 – největší obce (nad 5000 obyvatel) Význam x pouţití
19
4. Dotace Neinvestiční dotace: dotace ze SR a státních fondů Dotace krajů Investiční dotace : kraje, SR, EU aj.
20
Příjmy obcí dle velikostní kategorie (mld. Kč) Počet obyvatel
2011
2012
Průměr (navýšení příjmů v meziročním srovnání)
1 aţ 199
3,6
3,5
2%
200 aţ 499
12,2
11,7
1%
500 aţ 999
15,5
14,9
1%
1000 aţ 4999
38,7
36,6
1%
Více neţ 5000
137,7
111,3
- 5%
Celkem (bez Prahy)
204,8
178
- 3% 21
Počet obyvatel
Do 199
1 000 2 000 5 000 10 20 50 200 - 500 000 - 000 - 000 499
Počet obcí
999
1 738 1 988 1 247
1 999 4 999 9 999
656
357
134
19 999
66
49 999
43
Celke 100 m obcí 000
99 999 a více
17
5 6 251
Procentní zastoupe ní 27,8% 31,8% 19,9% 10,5% 5,7% 2,1% 1,1% 0,7% 0,3% 0,1%
Kumulova 100,0 ný součet 27,8% 59,6% 79,6% 90,0% 95,8% 97,9% 99,0% 99,6% 99,9% %
22
Návratné úvěrové příjmy úvěr od peněţního ústavu návratné půjčky a finanční výpomoci od jiných subjektů, např. ze státního rozpočtu nebo ze státních fondů –jsou zpravidla bezúročné nebo nízce úročené. Poskytování půjček a návratných finančních výpomocí upravuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. VČR mají dominantní postavení půjčky ze Státního fondu ţivotního prostředí a Státního fondu rozvoje bydlení. směnky–vyuţívání směnky jako platebního instrumentu a její náleţitosti upravuje v ČR směnečný a šekový zákon.
23
Komunální obligace
příjmy z emise obligací (tzv. komunální obligace), i z dalších druhů CP vlastnické (majetkové) dluhopisy vydané tzv. realitními úvěrovými institucemi (např. hypoteční banky) slouţí k refinancování komunálních půjček garance výkonností a zdanitelností Prostředky získané nákupem komunálních obligací jsou postoupeny formou úvěru orgánům veřejné správy, respektive jednotlivým stupňům rozpočtové soustavy financování veřejně prospěšných investic (např. výstavby bytů, elektráren, přehrad, silnic) Za splacení ručí město majetkem Praha, Ostrava, http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/rozpocet/dluh opisy_hl_m_prahy/x4_emise_dluhopisu_hl_m_prahy/inde x.html 24
Leasing
finanční leasing(komunální leasing) = finanční nebo operativní (dlouhodobý) pronájem Řešení nedostatku finančních prostředků Alternativní způsob financování obcí a měst a jejich společností (komunální, technické sluţby, správa zeleně, parků apod.) V EU běţně vyuţívaný nástroj, ČR výjimky Přenos částečného rizika investice na soukromý sektor – např. riziko provozuschopnosti zařízení, neúměrné fyzické zastarávání, pokles zůstatkové nebo trţní hodnoty aj. Dopravní prostředky, počítačové sítě … Převod vybraných technických a administrativních činností na soukromý sektor – obec nezajišťuje sluţby přímo, ale zprostředkovává je a kontroluje
rychlost pořízení investice, pruţnost splátkového kalendáře. Vyuţití finančního leasingu celkově zvyšuje zadluţenost územní samosprávy.
25
Druhy leasingu
Finanční ◦ Po ukončení všech závazků ze strany pronajímatele je pronajatá věc převedena do majetku obce, města, investice do aut, strojů, IT zařízení
Operativní ◦ Vyuţívání věci po dobu smlouvy a pak jej vrací pronajímateli ◦ Můţe si zároveň předplatit řadu sluţeb, které souvisí s uţíváním věci (servis aut, pojištění, výměna pneu …)
Zpětný ◦ Zákazník prodá auto leasingové společnosti a ta mu jej zpět pronajme na bázi operativního leasingu ◦ Rychlé získání hotovosti 26
Zaměření leasingu podle sektorů ekonomiky
27
Zaměření leasingu dle komodit
28
Poţadavky na příjmy ÚS Dostatečně výnosné Do určité míry závislé na aktivitě obce/kraje Co nejrovnoměrněji rozloţeny Plánovatelné Administrativně nenáročné
NAPLNĚNÍ TĚCHTO KRITÉRIÍ V PRAXI ? 29
Vliv legislativy na rozpočty
RUD,
◦ Změny v oblasti legislativy: RUD 1993-1995 RUD 1995-2000 RUD 2001-2012 RUD 2012-2013 RUD 2013 ◦ Podíl daňových příjmů jednotlivých velikostních kategorií obcí
DPH Loterijní zákon SR 2014 30
Výdaje obcí dle velikostní kategorie mld Kč Počet obyvatel 2011
2012
Průměr Meziroční snížení výdajů obcí
1 aţ 199
3,5
3,3
3%
200 aţ 499
10,8
10,7
2%
500 aţ 999
15,8
15,5
2%
1000 aţ 4999
38,6
36,3
2%
Více neţ 5000
135,5
107,9
- 5%
Celkem (bez Prahy)
204,0
173,7
- 2%
31
Struktura daňových příjmů krajů Sdílené daně jsou tvořeny % podílem na výnosech: daně z přidané hodnoty daně z příjmu právnických osob, pokud není poplatníkem kraj daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků daně z příjmu fyzických osob vybírané sráţkou daně z příjmu fyzických osob z podnikání Výlučným daňovým příjmem kraje je: daň z příjmu právnických osob za předpokladu, ţe poplatníkem je příslušný kraj
Kraje nemají daňovou pravomoc!
Podíly krajů na sdílených daních
33
Struktura příjmů a výdajů krajů
34
Nenávratné peněţní transfery Nejvýznamnější sloţku příjmů krajů tvoří dotace. běţné dotace na financování provozních, neinvestičních potřeb, které jsou přidělované formou:
◦ účelových dotací, které převaţují ◦ neúčelových dotací, o jejichţ pouţití rozhodují kraje samy
kapitálové(investiční) účelové dotace – jsou nepravidelné (financování investiční výstavby– výstavba školy apod., financování investic– silnice apod., realizaci a financování záměrů státní politiky a vyhlášených výdajových programů) 35
Dotace krajů
z kapitoly Všeobecná pokladní správa (MF)
◦ to dotace na výdaje na krajské zastupitele, na financování samosprávní činnosti, na převod výkonu státní správy a financování nových útvarů krajských úřadů a výdajů na provoz krajských úřadů
převodem z resortních kapitol státního rozpočtu ve velikosti úměrné přenosu působnosti (tj. zabezpečování veřejných sluţeb) z jednotlivých ministerstev na kraje, tzn. na financování přenesené funkce. ◦ dotace z kapitol ministerstva zdravotnictví, MPSV, Mze, MK, MV, MMR, MŢP ◦ na financování nákladů organizačních sloţek a příspěvkových organizací, u nichţ jsou kraje zřizovatelem.
36
Finanční potenciál obcí, měst a krajů Dotační politika státu Standardizace sluţeb, základní vybavenosti území Strategie a jejich dlouhodobé uplatňování, finanční výhledy ÚS Spoléhání na vnější zdroje Nepřímá vazba mezi podnikateli a příjmy u obcí a měst
37
Aktuální problémy a trendy
Decentralizace – růst moţností obcí, měst a krajů ovlivňovat ekonomický rozvoj x finanční pravomoci Stanovení finančních strategií, které umoţní ÚS podporovat inovační aktivity v území v dlouhodobé perspektivě : současný vnější rámec RUD, místní daně – nedostatečné prostředky pro realizaci rozvojových aktivit (přenesená x samostatná působnost) 38
Zpracovaný výhled potřebných investic
13% 20%
tříletý pětiletý více neţ pětiletý
49%
neuvedeno 18%
39
Závěr: aktuální výzvy Finanční strategie – transparentnost a odpovědnost Posilování významu vlastních zdrojů x vnější zdroje Nastavení vnějšího rámce Participace veřejnosti na definování finančních strategií Další vzdělávání místních reprezentantů
40
