Financování VÚSC Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha
Role krajských rozpočtů ◦ Nastavení optimální míry finanční autonomie pro naplňování úkolů v rámci samostatné a přenesené působnosti ◦ Hospodaření kraje, rozpočet a závěrečný účet, peněžní fondy kraje ◦ Samostatná působnost
Péče a obnova památkové péče Ochrana obyvatel, bezpečnostní management Krajská zařízení a ústavy soc. péče Střední školství, odborná učiliště, speciální ZŠ Zařízení zdravotní péče, záchranné sluţby Koncepce odpadového hospodaření kraje Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi 2
Přenesená působnost
Povolování zvl. Uţívání silnic II a III třídy Výkon státní památkové péče v oblasti národních KP Zprostředkování osvojení a pěstounské péče Rozhodování na úseku myslivosti, zařazení lesů do kategorie lesů, rybářství Agenda krajských ţivnostenských úřadů Ochrana ovzduší, přírody a zemědělského půdního fondu 3
Finanční autonomie Majetek Struktura příjmů, moţnost ovlivnit strukturu příjmů
4
Majetek krajů
hodnota nemovitostí, hotovosti a dalších aktiv po odečtení závazků Z. č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů Darování ze strany obcí a měst, i FO a PO, směna za jiný majetek, bezúplatné převody (Pozemkový fond ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) Státní příspěvkové organizace státu a jejich majetek do vlastnictví krajů, později okresů (ţivnostenská agenda) Nemocnice, střední školy, komunikace, kulturní instituce, sociální zařízení … pozemky, budovy a stavby, movitý majetek + majetek vedený na účtech přísp. organizací Permanentní pokles hodnoty majetku (STC, OL, JMK), závazky › aktiva Dluhy krajů se rostly v 2011 o 17%, 22 mld. (hlavně díky půjčkám) 5
Majetek krajů Stavy vlastního kapitálu v jednotlivých krajích (v procentech) Kraj/Rok 2010/Rok 2011 Středočeský kraj 68,15 / minus 16,28 Jihočeský kraj 58,09 / 85,47 Praha hl. město 88,68 / 88,09 Moravskoslezský kraj 65,88 / 57,76 Vysočina kraj 83,81 / 77,25 Pardubická kraj 60,06 / 58,60 Zlínský kraj 75,64 / 66,82 Ústecký kraj 82,67 / 70,98 Karlovarský kraj 48,71 / 72,41 Královéhradecký kraj 72,18 / 68,49 Liberecký kraj 23,79 / 53,96 Plzeňský kraj 86,20 / 82,90 Jihomoravský kraj 39,40 / 23,78 Olomoucký kraj 34,94 / 11,80 Zdroj: Materiál Libora Michálka pro Oživení, Ministerstvo financí ČR
6
Struktura příjmů a výdajů krajů
7
Pramen: SZÚ za 1. pololetí 2012, MF
8
9
Nenávratné peněţní transfery
Nejvýznamnější sloţku příjmů krajů tvoří dotace. Kaţdoroční změna výše i zacílení dotací! Objem a cíle dotací – vliv na celkové příjmy krajů běţné dotace na financování provozních, neinvestičních potřeb, které jsou přidělované formou: ◦ účelových dotací, které převaţují ◦ neúčelových dotací, o jejichţ pouţití rozhodují kraje samy
kapitálové(investiční) účelové dotace – jsou nepravidelné (financování investiční výstavby– výstavba školy apod., financování investic–silnice apod., realizaci a financování záměrů státní politiky a vyhlášených výdajových programů) 10
Dotace krajů
z kapitoly Všeobecná pokladní správa (MF)
◦ to dotace na výdaje na krajské zastupitele, na financování samosprávní činnosti, na převod výkonu státní správy a financování nových útvarů krajských úřadů a výdajů na provoz krajských úřadů
převodem z resortních kapitol státního rozpočtu ve velikosti úměrné přenosu působnosti (tj. zabezpečování veřejných sluţeb) z jednotlivých ministerstev na kraje, tzn. na financování přenesené funkce. ◦ dotace z kapitol ministerstva zdravotnictví, MPSV, Mze, MK, MV, MMR, MŢP ◦ na financování nákladů organizačních sloţek a příspěvkových organizací, u nichţ jsou kraje zřizovatelem.
11
Kritéria přidělování dotací krajům
12
Struktura daňových příjmů krajů Sdílené daně jsou tvořeny % podílem na výnosech: daně z přidané hodnoty daně z příjmu právnických osob, pokud není poplatníkem kraj daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků daně z příjmu fyzických osob vybírané sráţkou daně z příjmu fyzických osob z podnikání Výlučným daňovým příjmem kraje je: daň z příjmu právnických osob za předpokladu, ţe poplatníkem je příslušný kraj
Kraje nemají daňovou pravomoc!
Podíly krajů na sdílených daních
14
16 000 000 14 000 000 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0
Daň z příjmů Daň z příjmů Daň z příjmů Daň z příjmů FO - kraj FO - obec PO - kraj PO - obec
DPH - kraj
DPH - obec
ROK 2001
145 917
7 979 467
128 796
6 097 136
213 929
9 329 279
ROK 2002
160 789
8 792 767
147 131
6 965 066
230 075
10 033 393
ROK 2003
176 236
9 252 130
169 358
8 675 069
255 184
10 695 827
ROK 2004
195 768
10 235 591
184 902
8 919 316
272 487
11 447 881
ROK 2005
370 357
10 886 510
371 682
9 831 568
564 563
13 595 962
ROK 2006
369 127
10 242 819
386 763
9 976 226
624 347
14 515 775
ROK 2007
407 620
11 240 874
436 479
11 753 179
661 160
15 409 517
15
Regionální daně
Belgie – silniční daň Španělsko, Itálie – regionální přiráţka k základní sazbě daně z podnikání (přiráţka k národní dani z příjmu) Daň ze záboru veřejných prostranství (Itálie) Daň na komerční a průmyslové vlastnictví (Irsko, úroveň hrabství, základ daně – trţní hodnota pronájmu definovaná centrálně, hrabství – úprava sazby daně) 16
Nedaňové příjmy krajů
příjmy z vlastního podnikání ◦ podíl na zisku podniků s majetkovým vkladem kraje, ◦ příjmy z pronájmu a prodeje majetku, příjmy z finančního investování
příjmy z mimorozpočtových fondů kraje ◦ Převody finančních prostředků z účelových peněţních fondů, které kraj tvoří mimo rozpočet
uţivatelské poplatky za poskytování veřejných statků, pokud nejsou příjmem provozovatele, sankční pokuty (pokuta orgánů kraje v přestupkovém řízení) ◦ za znečišťování veřejného prostranství, za porušování předpisů k ochraně ţivotního prostředí, za nedodrţování nočního klidu
ostatní příjmy ◦ příjmy ze sdruţování finančních prostředků ◦ dary a výnosy z veřejných sbírek 17
Pramen: SZÚ za 1. pololetí 2012, MF
Hospodaření krajů
18
Struktura výdajů
Přes 92 % objemu dotací tvoří transfery z MŠMT kraje tyto fondy dále převádějí na školy zřizované krajem a obcemi (dotace jako průběţná poloţka KR) ◦ Reforma regionálního školství
Běţné výdaje krajských samospráv se na celkových výdajích v posledních pěti letech podílejí cca 90 %. A naprostou většinu z nich (více neţ 80 %) pak tvoří neinvestiční transfery příspěvkovým, neziskovým organizacím Na dopravní obsluţnost vydaly krajské rozpočty 1 % běţných výdajů Kapitálové výdaje – primárně na investiční nákupy, investiční transfery NO a přísp. Organ. krajů 19
Hospodaření krajů
Přebytek ve výši 1,9 mld. Kč ( 2 % příjmů) Negativní trend hospodaření, kraje získaly více finančních prostředků v porovnání s obcemi (RUD, dotace) 2001-2003: přebytek i 20 % příjmů, výrazné sníţení přebytků v roce 2011, ve kterém se přebytek rozpočtu podílel na příjmech 5 % Růst příjmů významný, růst výdajů daleko významnější, hlavně růst běţných výdajů Kapitálové výdaje se na celkových podílely 8 %, stejně jako v 2011, v roce 2010 to však bylo 11 % Dluh krajů – pravidelně roste, 22.7 mld Kč, pokles zůstatků krajů na běţných účtech 20
Shrnutí: Finanční potenciál obcí, měst a krajů Dotační politika státu Standardizace sluţeb, základní vybavenosti území Strategie a jejich dlouhodobé uplatňování, finanční výhledy ÚS Spoléhání na vnější zdroje Nepřímá vazba mezi podnikateli a příjmy u obcí a měst, resp. i u krajů
21
Aktuální problémy a trendy
Decentralizace – růst moţností obcí, měst a krajů ovlivňovat ekonomický rozvoj x finanční pravomoci Stanovení finančních strategií, které umoţní ÚS podporovat inovační aktivity v území v dlouhodobé perspektivě : současný vnější rámec RUD, místní daně – nedostatečné prostředky pro realizaci rozvojových aktivit (přenesená x samostatná působnost) 22
