Ing. Vladimír Valenta. Čtyřicet ročníků symposia Hornická Příbram ve vědě a technice

Ing. Vladimír Valenta Čtyřicet ročníků symposia Hornická Příbram ve vědě a technice

Předmluva: Příbram v historii země Koruny české je nesmazatelně zapsána svou hornickou minulostí. Ta ji byla předurčena existencí dvou rudních ložisek světového významu. Bylo to především po staletí kutané bohutínsko březohorské ložisko polymetalických rud a v době nedávno minulé světově unikátní hydrotermální příbramské uranové ložisko, vydobyté za život jediné generace. Hornický charakter města byl navíc v minulém století posilován usilovným budováním školství. Mimo běžný školský systém vzdělávání zde byla již v roce 1848 založena Báňská akademie, vysokoškolská to forma studia montánních věd. Po dvou letech, v roce 1851, zde byla založena horní škola pro důlní dozorce, jejíž stopadesáté výročí vzniku jsme oslavili v loňském roce. V roce 1871 městská reálka byla přeměněna na reálné gymnázium a od roku 1874 již sídlil ve vlastní budově Státní koedukační ústav učitelský. Ten vychovával budoucí pedagogy pro oblast středních a jižních Čech. V roce 1884 byla založena pokračovací škola pro povznesení řemesel a živností. Ne nadarmo se královské horní město Příbram honosilo hrdým přídomkem Podbrdské Atény. Není potom nepochopitelné, že připomenuté příbramské tradice zavdaly podnět k jejich následování v nových podmínkách. V letošním roce probíhá , již čtyřicátýprvý ročník symposia Hornická Příbram ve vědě a technice. A lze s obdivem doplnit, že se tak událo v nepřerušeném sledu jeho jednotlivých ročníků. Zakladatelé tohoto symposia, mladí báňští technici uranového průmyslu v Příbrami, jistě nepředpokládali při jeho vzniku, že tímto odkazují městu a jeho obyvatelům jednu z nekontroverzních tradic z působení uranového hornictví na Příbramsku.

Zdroje dostupných informací o symposiu V souvislosti s dovršeným výročím v loňském roce bylo možné předpokládat, že sepsání čtyřicetileté historie nebude problematické. Dílčí úseky jeho historie byly částečně zveřejněny ve Zpravodaji symposia při jeho desátém výročí. Byly to vzpomínky zakladatele symposia Ing. Jiřího Vandase o průběhu jeho prvých devíti ročníků. Dále to byl projev předsedy komitétu symposia Ing. Zdeňka Běliny, pronesený u příležitosti výročí XXV. ročníku symposia. Ve svém vystoupení stručně popsal jednotlivé ročníky, 1962 až 1985, uvedl počet účastníků a nositele zlatých pamětních medailí za přednesené přednášky. Scházející údaje bylo nutné dohledat a současně srovnat drobné nesrovnalosti subjektivních hodnocení uvedených autorů. Zde se vyskytly první obtíže. Vypracované a archivované dokumenty jednotlivých let nebyly zhotoveny dle ustálené či jednotné osnovy, takže časové řady některých základních údajů o symposiu bylo nutné vynechat či doplnit odbornými odhady. V archivní evidenci symposia se totiž na jedné straně nezachovala řada prvotních dokladů a na druhé straně řada pamětníků již opustila život pozemský.

Kronika symposia Základním zdrojem informací byla kronika symposia. Je obsažena ve třech knihách za období 1962 až 1976, 1977 až 1984 a 1985 až 1997. Úvodní umělecká výzdoba první knihy kroniky byla zhotovena akademickým malířem Karlem Hojdenem a byla signována autorem v roce 1966. Lze se domnívat, že buď výzdoba byla zhotovena dodatečně, a nebo že kronika byla zpětně dopsána, což je nejpravděpodobnější. Není dnes přesně známo, zda si organizátoři symposia uvědomovali dosah vepsaných vět v úvodu kroniky při jejím založení: „vedeni upřímnou snahou v co nejširší míře rozšiřovat nové poznatky do praxe, rozhodli jsme se pořádat každý rok v Příbrami týden nové techniky pod názvem Hornická Příbram ve vědě a technice. Jak se nám tato akce podařila, posoudí snad i naši potomci a tato pamětní kniha budiž jim pojítkem “. Navazující druhá kniha kroniky, s počátečním rokem 1977, byla na úvodních stranách vyzdobena heraldickým znakem Příbrami od dalšího příbramského umělce, spisovatele a grafika Jana Čáky. Kronika vyla uvedena v život následujícím textem: „Uzavřením pamětní knihy se zápisy prvních patnácti ročníků symposia byla dovršena práce zakládajícího kolektivu v šíření nových poznatků z výzkumu i praxe báňského průmyslu “.

Postupný úbytek umělecké grafické výzdoby kroniky byl v průběhu následujících ročníků nahrazován fotografickou dokumentací. Ta nám přibližuje pouze celkovou atmosféru symposia neboť doprovodný text nám neupřesňuje jména jednotlivých osob. To nevadilo u známých příbramských osobností orgánů symposia. Tak lze například konstatovat, že ještě v roce 1986 se Ing. Jiří Vandas aktivně zúčastnil doprovodné společenské akce Skoku přes kůži ve funkci nejslavnějšího a neomylného prezidia, perkmistra. Personifikaci ostatních osob přítomných v předsednictvu při slavnostním zahájení symposia v jednotlivých ročnících nelze provést ani z jejich podpisů v kronice. Stalo se totiž v průběhu let pravidlem, že za titulní stranu jednotlivých ročníků symposia, se na vyhrazený a nadepsaný list kroniky podepisovali čestní hosté slavnostního zahájení. Většinu takových podpisů nelze převést do tištěného písma pro jejich naprostou nečitelnost. Důležitost kroniky v celé historii symposia spočívá především v její první knize, neboť obsahuje údaje, které byť byly od druhého ročníku publikovány ve Zpravodajích symposia, v rámci dosud existujících úředních archivů, se nám nezachovaly.

Programy symposia Ty byly vydávány s dostatečným, přesněji vyjádřeno zhruba půlročním, předstihem před vlastním zahájením symposia. Obsahovaly přehled tématického zaměření jednotlivých odborných sekcí, nabídku exkurzí, ubytování a další nezbytné informace pro zájemce. Nezbytnou součástí tohoto programu byl rovněž formulář účastenské přihlášky a od roku 1965 i peněžní poštovní poukázka. Od tohoto roku bylo po zájemcích o symposium vyžadováno zaplacení účastnického poplatku. V pozdějších letech součástí těchto programů byla nabídka montánní literatury v rámci vydavatelské činnosti symposia HPVT. Souvislá řada programů jednotlivých ročníků byla zachována ve svázané, knižní, formě za ročníky 1970 až 1979, 1980 až 1987 a posléze jednotlivé ročníky až do jubilejního XXXX. ročníku.

Zpravodaje symposia V první knize kroniky symposia v zápise z roku 1963 je uvedeno, že „O průběhu vydána publikace s podrobným zhodnocením“. Tato věta oznamovací byla v následujících kronikářských zápisech jednotlivých ročníků opakována, ale s rozdílným slovosledem. Výtisky Zpravodaje byly zachovány obdobným způsobem, s počátečním rokem archivace jako Programy symposia, ale pouze s tím rozdílem, že jeho vydávání bylo ukončeno v roce 1991. Obsahem Zpravodaje bylo celkové zhodnocení průběhu symposia, provedené předsedou, a to buď komitétu či výkonného výboru. Zhodnocení průběhu jednání jednotlivých sekcí bylo provedeno jejich odbornými garanty. Neodmyslitelnou součástí obsahu Zpravodaje byl seznam po sekcích oceněných přednášek pamětními medailemi symposia ve stupních zlatá, stříbrná, bronzová, čestné uznání, v některých ročnících dopisem komitétu či diplomem. Toto ocenění bylo výsledkem práce hodnotitelské komise. Od jubilejního XX. ročníku symposia tyto tištěné informace Zpravodajů byly zpravidla i doslovným obsahem kaligrafického zápisu v kronice. Od roku 1992 vydávání Zpravodaje symposia bylo nahrazeno otištěním zprávy o jeho průběhu v časopise UHLÍ-RUDY. Po roce 1980 bylo součástí Zpravodaje otištění přednášek přednesených při společném slavnostním zahájení symposia, ať se již jednalo o politický referát, historickou studii či oslavnou zdravici jubilující báňské organizace.

Periodický tisk Jako neposlední zdroj informací, nezachycených v předcházejících pramenech, bylo možné doplnit z podnikového časopisu pracujících n.p. UD Příbram, který vycházel v letech 1962 až 1966 pod názvem Sbíječka, ročníky č. VI až X, a v letech 1967 až 1991 pod názvem Příbramský Atom, ročníky č. XI až XXXV. Zde průběžně, v jednotlivých letech, informovali čtenáře účastníci symposia Ing. J. Jícha a Ing. J. Stenczel, CSc., především však dlouhodobý člen redakční rady a současně člen výkonného výboru symposia Ing. E. Palowski. V posledních pěti ročnících symposia tuto informativní činnost převzal podnikový občasník DIAMO, vydávaný s.p. DIAMO ve Stráži pod Ralskem. Podobně, ale v menším rozsahu, to byl regionální týdenník Příbramsko, který rovněž v době konání symposia přinášel symposiální informace pro příbramskou veřejnost. V současné době jeho úlohu převzal Příbramský deník.

Konečně, jak již bylo vzpomenuto, byl to celostátní měsíčník UHLÍ-RUDY, který jako jediný v devadesátých letech přinášel informační zprávu o průběhu jednotlivých ročníků a navíc, na doporučení vědecké rady symposia, otiskl řadu stěžejních přednášek přednesených na symposiu v jednotlivých letech.

Pořadatelé symposia Společenské poměry v naší zemi, po upevnění komunistické moci v padesátých letech, probíhaly v šedesátých letech ve znamení částečného uvolnění občanského života. Tato změna byla nejzřetelnější v kulturní a vědecké oblasti lidské činnosti. Počátkem šedesátých let bylo ještě stále budovatelské úsilí pracujících v jeho propagačně osvětové části organizováno prostřednictvím podnikových konferencí. Ty byly pořádány jako celodenní akce, ve dnech pracovního klidu, se zajištěním široké účasti pracujících, především předáků a úsekových techniků, pod patronací podnikových stranických, odborných a hospodářských pracovníků. Takto zajištěná účast se však mnohdy nesetkala s očekávaným zájmem přítomných, protože ve většině případů byla účast chápána jako občanská povinnost, dokumentující kladný poměr k lidovědemokratickému zřízení. Opravdoví zájemci o projednávaná témata, a to často i skupiny mladých techniků, pokud neobdrželi oficielní pozvánku k účasti na konferenci, se těchto jednání nezúčastňovali. Přesto takto pořádané konference v průběhu jednání vyžadovaly neproletářskou atmosféru. Tak lze připomenout jeden usměvný příběh ze života, který můžeme zahrnout do myšlenkové přípravy k organizování symposia, můžeme jej považovat za přednultý ročník symposia. V roce 1960 se konala v estrádním sále Domu kultury v Příbrami technicko ekonomická konference pracujících n.p. JD 9. květen. V průběhu dopoledního jednání vykázal podnikový ředitel Ing. J. Dřevo svého ekonomického náměstka, JUDr. J. Hradila, pro nevhodný oblek, místo saka a kravaty byl oblečen do sportovního roláku. Ten se proto na odpolední jednání dostavil ve smokingu s motýlkem, který si zapůjčil z garderoby městského divadla sídlícího v téže budově Domu kultury. Avšak ani toto společenské oblečení nebylo kladně přijato, neboť bylo vyhodnoceno jako akademická recese, nevhodná mezi uvědomělé budovatele socialismu. Ve snaze vyhnout se uvedeným formálním i obsahovým nedostatkům takto organizovaných konferencí, zorganizovala skupina mladých nadšenců, sdružených po závodních pobočkách vědeckotechnické společnosti ČSVTS netradiční setkání báňských odborníků. To bylo uspořádáno na závěr roku 1962, a to již jako rezortní akce, z řad pořadatelů se vytratil podnikový stupeň řízení. Toto setkání se uskutečnilo pod hlavičkou komise vynálezců a zlepšovatelů při oblastním výboru horníků v Příbrami.

Odborový svaz zaměstnanců v hornictví a energetice Oblastní výbor horníků byl součástí OSZHE, avšak v rámci utajení uranového hornictví, musel být tehdy i počet odborově organizovaných horníků pro její centrálu utajen. Předseda oblastního výboru horníků v Příbrami byl současně členem ÚV OSZHE a v souladu s usnesením tohoto orgánu řídil odborovou práci v uranovém průmyslu bez dalšího zasahování odborové centrály v Praze. Takovým způsobem členové závodních poboček VTS, současně však členové odborářské množiny pracujících, pod hlavičkou odborů uskutečnili akci Týden nové techniky. Důvodem takového pořadatelského zastřešení začínající akce bylo politické a hospodářské zajištění netradičního aktivu pracující inteligence. Předsedou oblastního výboru horníků byl J. Strejc, duchovním otcem projektu a předsedou komise vynálezců a zlepšovatelů byl Ing. J. Vandas. V čele závodních poboček VTS stáli na JD Bytíz Ing. B. Bezvoda, JD 9. květen Ing. J. Fiedler, JD Stavební závody Ing. V. Ondráček, JD Geologický průzkum Ing. J. Píšek, JD Ústřední dílny V. Ližan a při vedení výrobně hospodářské jednotky, Ústřední správě výzkumu a těžbě radioaktivních surovin, ÚSVTRS, Ing. F. Rohal. Vlastní jednání bylo zahájeno celodenním aktivem BSP, jak bylo již uvedeno, v den pracovního klidu. Další průběh Týdne nové techniky byl neformální, probíhal v odpoledních hodinách po pracovní době účastníků. Projevy neformálnosti se tedy vymykaly platným schůzovním stereotypům. Přestože průběh prvního ročníku se setkal s příznivým ohlasem zúčastněných techniků, hospodářské vedení ÚSVTRS neztratilo počáteční nedůvěru, proto i následující druhý ročník se znovu konal pouze v odpoledních hodinách. Ten se uskutečnil opět pod zaštítěním okresního výboru horníků ve spolupráci s okresní radou ČSVTS

v Příbrami. Z nových závodních poboček se mezi pořadatele připojily pobočky RD Příbram, Ing. Kryšpín a Železorudné doly Mníšek pod Brdy, Ing. Kříha. Ve zprávách o jeho průběhu v podnikovém časopise Sbíječka se již psalo o hornické Příbrami ve vědě a technice, což v dalších ročnících bylo použito jako oficielní název této akce. Celodenní aktiv BSP se již nesetkal s tak příznivým hodnocením jako v předešlém roce, v tisku byl kriticky zhodnocen. Bylo zřejmé, že budoucí uplatnění podobných shromáždění báňských odborníků se nalézá v řadách pracující inteligence, a to za předpokladu jeho pořádání v úzké spolupráci s vědeckými ústavy a vysokými školami. Snaha po zajištění perspektivnosti pořádané akce byla posílena pořízením pamětních medailí symposia na účet pořadatele, odborů. Udělování medailí se mělo stát morálním ohodnocením osobních zásluh přednášejících a dobrovolných pořadatelů z řad zaměstnanců uranového průmyslu. Tyto medaile byly opatřeny českým textem „Hornická Příbram ve vědě a technice “ a byly zhotoveny na návrh výtvarnice A. Malé ze š. č. 16 Uranových dolů v Příbrami. V souladu s představou setkání báňských odborníků rudného hornictví byly od roku 1964 jako hlavní pořadatel uváděny již organizace vědeckotechnické společnosti. Odborová organizace byla naposledy uvedena mezi organizátory setkání, a to jako spolupořadatel, včetně krajského výboru horníků na Kladně. Hornické odbory se však ani v následujících ročnících od průběhu symposia nedistancovaly. Jejich představitelé, dokonce i ti nejvyšší, se zúčastňovali dalších ročníků, čehož dokladem je účast jejich předsedů – K. Mentl v roce 1968, Z. Gavenda 1971, O. Bogner 1977, V. Poledník 1986 a C. Zapletal 1995, 1997 až 2000. Navíc tajemník Ústřední rady odborů, ÚRO, Revolučního odborového hnutí, ROH, JUDr. V. Mařík obdržel v roce 1974 za svou přednášku, Odbory a právní řád v oblasti bezpečnosti práce, pamětní zlatou medaili symposia.

Československá vědeckotechnická společnost Vědeckotechnická společnost byla prostřednictvím svých členů a závodními pobočkami zúčastněna na pořádání HPVT od jejího počátku. Jak již bylo sděleno od III. ročníku, od roku 1964, se stala „vétéeska“, jak byla lidově pojmenována, jeho hlavním pořadatelem. Z počátku tomu bylo prostřednictvím hornické sekce okresní rady ČSVTS, kdy předsedou okresní rady byl Ing. Z. Bedřich a předsedou její hornické sekce Ing. V. Braha. K dosud uvedeným jménům z řad závodních poboček nutno uvést jméno Ing. R. Davida z RD Příbram. Byl to odborník, který vnesl do výboru pořadatelů velkorysost. Ta byla opřena o jeho osobní známosti s báňskými odborníky z vědeckých ústavů a vysokých škol, které zapojil do HPVT. Rovněž využil svých jazykových znalostí a symposium otevřel mezinárodní odborné spolupráci. Nebránil se ani spolupráci s městskou lidosprávou pro obapolnou výhodnost. Organizace IV. ročníku v roce 1965 probíhala ve shodném schématu s rokem předcházejícím s tím, že předsedou okresní rady byl JUDr. Ing. J. Nesvadba, předsedou její hornické sekce Ing. R. Zacios a jednatelem Ing. J. Vandas. Spolupracující závodní pobočky rozšířila Střední průmyslová škola horní v Příbrami, předseda pobočky a ředitel školy Ing. K. Buriánek a závodní pobočka Ing. Kříhy změnila název organizace na Hrudkovny Mníšek pod Brdy, n.p. V roce 1966 uskutečněný V. ročník byl již připravován v rámci krajské rady ČSVTS za předsednictví Ing. I. Petrmanna. Při krajské radě byla vytvořena stálá komise HPVT za předsednictví Ing. J. Vandase. Její součástí vedle hospodářského a organizačního výboru byla již i vědecká rada za předsednictví Ing. Z. Riegera. Těmito orgány byl položen základ pozdější organizační struktuře symposia. V roce 1967 zavázal ústřední výbor ČSVTS prostřednictvím své hornické sekce výrobně hospodářské jednotky – generální ředitelství Rudných baní a magnezitových závodů v Bratislavě, RBMZ, a generální ředitelství Československého uranového průmyslu, ČSUP, jakož i rozpočtovou organizaci Geologický úřad Praha – k vytvoření komitétu symposia pracovníků rudného hornictví HPVT. Orgány symposia se staly: komitét, výkonný výbor a vědecká rada symposia a prvními předsedy těchto orgánů byli jmenováni Ing. K. Boček, Ing. J. Vandas a Ing. V. Mužík. Takto vytvořená organizační struktura symposia se projevila jako plně životaschopná a uplatňovala se prakticky až do roku 1994. ČSVTS organizačně zastřešovala jednotlivé ročníky symposia až do jeho XVIII. ročníku, tj. do roku 1979. Důvody ukončené spolupráce nejsou blíže vysvětleny, lze je pouze předpokládat z otištěné věty ve Zpravodaji symposia: „Program pro příští symposium HPVT 1980 nebyl tentokráte na závěr letošního ročníku předsedou komitétu vyhlášen s ohledem na nevyjasněné názory pořadatelů, tj. resortů FMPE, FMHTS, ČGÚ a Ústředí ČSVTS“., zatímco v kronice symposia bylo zapsáno: „Program symposia na rok 1980 vyhlášen nebyl, nebyla ani připuštěno diskuse k příštímu ročníku, vzhledem k nevyjasněným vztahům ÚR ČSVTS k pořádání symposia“. Popsanou skutečnost nutno doplnit tou podrobností, že znaku, či loga, ČSVTS bylo i v dalších letech používáno na tištěných programech či Zpravodajích symposia. Podobně tomu bylo při výzdobě estrádního sálu, kde bylo symposium slavnostně zahajováno. Kronikářský zápis XIX. ročníku v roce 1980 potom stroze oznamuje, že symposium bylo uspořádáno pod patronací FMPE a FMHTS.

Vývojový závod uranového průmyslu Kamenná Se jménem této organizace bylo po desítky let spojováno vlastní pořádání symposia. Z této organizace vyšla řada čelních představitelů organizačních složek symposia, hlavně však nekonečná řada, pro širokou veřejnost nepojmenovaných, dobrovolných pracovníků, kteří svou dobrovolnou prací zajišťovali hladký průběh jednotlivých ročníků symposia. Za počátek takového začlenění organizace VZUP do symposiálního dění lze považovat rok 1968, kdy její ředitel Ing. V. Martínek, byl uveden do čestného předsednictva při jeho slavnostním zahájení. Od tohoto ročníku nalezlo organizační centrum svůj domovský přístav mezi vývojovými pracovníky. Vyjádřeno způsobem zpětné vazby byli to totiž vývojoví pracovníci, kteří z příbramských báňských odborníků měli nejblíže k vědě a technice projednávané v průběhu symposiálních jednání. VZUP Kamenná převzal hmotnou odpovědnost za finanční hospodaření symposia. Tak byla odstraněna jedna z posledních překážek při jeho pořádání. Z vedoucích představitelů této organizace se pro další desetiletí rekrutovali i čelní představitelé symposia a jeho orgánů, komitétu – výkonného výboru – vědecké rady. Společenstvo těžařů – Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu Po roce 1990, kdy nastaly celostátní organizační změny struktury výrobně hospodářských jednotek v procesu odstátnění, zanikla na jedné straně řada stávajících organizací zúčastněných na pořádání symposia, na druhé straně vznikla řada nových právních subjektů, které s pořádáním symposia neměly zkušenosti. Ve snaze zachovat neporušovanou kontinuitu symposia HPVT, byla na počátku roku 1995 podepsána dohoda o spolupráci mezi organizacemi státních podniků DIAMO, RD Jeseník a RD Příbram na straně jedné a ZSDNP společenstvem těžařů, a jeho dceřinou organizací AGRICOLA, spol. s.r.o. na straně druhé, které převzaly garance za pokračování tradice symposia HPVT včetně technicko organizačních a finančních závazků z tohoto plynoucích. Uvedené smluvní strany pověřily organizací symposia společnost AGRICOLA. Ta nahradila dřívější organizační útvary, a to komitét a výkonný výbor. Při pořádání dalších ročníků symposia se jeho poradním orgánem stala vědecká rada symposia.

Organizační struktura řídících složek symposia Komitét symposia Členy komitétu byli jmenováni odborníci z báňské sekce ústředí vědeckotechnické společnosti, jmenovitě z Geologického ústavu, Báňského úřadu a ústředních orgánů ministerstva hornictví, později federálního ministerstva paliv a energetiky, federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství. Pro zajištění operativnosti tohoto orgánu byli jeho členy pochopitelně i zaměstnanci výrobně hospodářských jednotek v rámci generálního ředitelství RBMZ Bratislava a ČSUP Příbram, a to ve funkci předsedy komitétu. Úkolem komitétu v období přípravy symposia byla řídící činnost výkonného výboru a vědecké rady a po dobu průběhu symposia to byla koordinující, ale především reprezentativní činnost. Výkonný výbor symposia Členy výkonného výboru byli zaměstnanci výrobně hospodářských jednotek v rámci RBMZ a ČSUP, kteří zajišťovali vlastní organizační přípravu a průběh jednání symposia, tj. od jeho zahájení až po jeho ukončení. Ve výkonném výboru byli zastoupeni předsedové jednotlivých komisí, které zajišťovaly hladký průběh symposia. Jejich úkolem bylo zajistit propagační činnost, ubytování účastníků, pořadatelskou službu, vč. prezentace a vybavení účastníků vytištěnými materiály symposia, kulturní a společenské vyžití účastníků, technické zabezpečení průběhu jednání jednotlivých sekcí potřebnými prostředky, vč. zabezpečení překladatelské služby. V průběhu zajišťování těchto rozmanitých činností navazovaly jednotlivé komise spolupráci s regionálními orgány lidosprávy, kultury, školství a služeb. Ve skutečnosti to bylo průběžné období činnosti, od skončení jednoho ročníku symposia až po ukončení následujícího. Byla to permanentně se opakující celoroční činnost v průběhu čtyřiceti ročníků pořádání symposia. Vědecká rada symposia Složení vědecké rady bylo určováno jmenováním uznávaných odborníků báňského průmyslu z řad zaměstnanců akademických a vědeckých institucí, včetně pracovníků ústředních orgánů i provozní praxe do tohoto orgánu. Jejím úkolem bylo s víceletým, minimálně dvouletým, předstihem koncepčně připravovat tématický program jednání jednotlivých sekcí. Na základě této koncepce bylo možné při ukončení běžného ročníku již vyhlašovat jednotlivá témata jednání pro zasedání sekcí v příštím roce. Současně byli z řad báňských odborníků určováni odborní garanti jednotlivých sekcí budoucího ročníku symposia. Ti si tak mohli s časovým předstihem, v průběhu meziročníkového období stanovit obsahově odbornou náplň jednání sekce, a to nejen výběrem přednášejících, ale i výběrem odborného obsahu jednotlivých přednášek.

Současná organizační struktura symposia Na smluvním základě byla organizací symposia pověřena spol. s r.o AGRICOLA, která nahradila dřívější komitét a výkonný výbor symposia. Zůstala zachována vědecká rada symposia, a to jako poradní orgán pořadatele. Náplní práce tohoto poradního orgánu se v nových podmínkách stal následující okruh činnosti: návrh tématických okruhů jednání odborných sekcí, výběr kandidátů na garanty sekcí a konečně vyhodnocení úrovně průběhu jednání jednotlivých sekcí. Jubilejní XXXX. ročník symposia HPVT připravila vědecká rada symposia v následujícím zastoupení: Předseda Ing. Tomáš Kouřil RD, státní podnik (do 31.5. 2001) Ing. Bc. Jiří Jež DIAMO, státní podnik (od. 1.6. 2001) Místopředseda Ing. Jindřich Šlosar DIAMO, státní podnik (do 31.5. 2001) Ing. Radim Aulický RD, státní podnik ( od 1.6. 2001) Tajemník vědecké rady RNDr. Pavel Kopecký DIAMO, státní podnik Členové PaedDr. Tomáš Hlaváč SPŠ Příbram Ing. Miroslav Kašpar AGRICOLA, spol. s r.o. Ing. Jaroslav Kuneš MPO ČR Prof. JUDr.Ing. Roman Makarius, CSc. ČBÚ Praha Prof. Ing. Ctirad Schejbal, CSc. VŠB TU Ostrava Ing. Evžen Synek, CSc. ZSDNP Mgr. Josef Vacek Městský úřad Příbram Ing. Jaromír Volný Okresní úřad Příbram PaedDr. Josef Velfl Hornické Muzeum Příbram Ing. Jaroslav Vandas DIAMO, státní podnik ( od 1.6. 2001) Celkový přehled personálního obsazení funkcí předsedů symposiálních orgánů je uveden v tabulce č. 1 s tím, že pořadatelé symposia v letech 1962 až 1966 byli umístěni do organizační struktury uplatňované do roku 1967.

Seznam předsedů orgánů symposia v průběhu 40 ti ročníků Rok 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985

Komitét Josef Strejc Josef Strejc Ing. Z. Bedřich Dr.Ing. Nesvadba Ing. I Petrman Ing. K. Boček Ing. K. Boček Ing. K. Boček Ing. J. Stehlík Ing. J. Stehlík Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. Z. Bělina Ing. Z. Bělina Ing. Z. Bělina Ing. Z. Bělina Ing. Z. Bělina Ing. Z. Bělina

Výkonný výbor Ing. J. Vandas Ing. J. Vandas Ing. J. Vandas Ing. J. Vandas Ing. J. Vandas Ing. J. Vandas Ing. V. Novák Ing. V. Mužík Ing. V. Mužík Ing. V. Mužík RNDr.K.Vetejška,CSc. Ing. J. Fiedler Ing. M. Svatopolský Ing. M. Svatopolský Ing. J. Bílý Ing. J. Máša Ing. A. Bartoň Ing. A. Bartoň Ing. A. Bartoň Ing. A. Bartoň Ing. A. Bartoň Ing. A. Bartoň Ing. A. Bartoň Ing. A. Bartoň

Vědecká rada Ing. B. Bezvoda Ing. V. Braha Ing. V. Braha Ing. R. Zacios Ing. Z. Rieger Ing. V. Novák Ing. J. Vandas Ing. J. Vandas Ing. J. Vandas Ing. J. Vandas Ing. J. Vandas Ing. J. Vandas Ing. J. Vandas Ing. J. Vandas Ing. M. Šimůnek Ing. M. Šimůnek Ing. M. Šimůnek Ing. M. Šimůnek Ing. M. Šimůnek Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc.

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

Ing. Z. Bělina Ing. Z. Bělina Ing. Z. Bělina Ing. Z. Bělina Ing. J. Mácha Ing. J. Mácha Ing. J. Jánský, CSc. Ing. J. Jánský, CSc.

Ing. A. Bartoň Ing. A. Bartoň Ing. A. Bartoň Ing. A. Bartoň

Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, CSc., Ing. M. Kolek, CSc. Ing. M. Kolek, Csc. Ing. M. Kolek, CSc. Ing. J. Karpíšek, CSc. Ing. J. Karpíšek, CSc. Ing. K. Iványi Ing. K. Iványi Ing. K. Iványi Ing. K. Iványi Ing. K. Iványi Ing. T. Kouřil Ing. T. Kouřil, Ing. Bc. J. Jež

Stručná charakteristika jednotlivých ročníků Ročník číslo I – pořádán ve dnech 2. – 7. prosince 1962 Sekcí : 7 Přednášek : 15 Účast : 282 přihlášených Jednání bylo zahájeno v neděli celodenním aktivem Brigád socialistické práce, BSP, v Kulturním domě v Příbrami. Odborné přednášky následovaly v pracovních dnech v odpoledních hodinách, po pracovní době v rámci „Týdne nové techniky “ pod označením oborové dny. V rámci oborového dne Ekonomika byla v kronice zdůrazněna přítomnost pracovníků RD Příbram. V oborovém dnu Nové metody dobývání bylo v kronice, bez bližšího vysvětlení, zapsáno: „Po přednášce promítnuty dva zahraniční filmy “. V podnikovém časopise Sbíječka č. 47, ze dne 17.12. 1962, připomenuta „instalovaná výstava fotografií o technickém rozvoji v resortu ÚSVTRS “. Připomenuté podrobnosti se staly námětem doprovodných akcí v následujících ročnících.

Ročník číslo II – pořádán ve dnech 1. – 6. prosince 1963 Sekcí : 7 Přednášek : 31 Účast : téměř 500 přihlášených z nich již 35 mimopříbramských

Celodenním aktivem BSP v neděli bylo zahájeno setkání báňských odborníků s účastí pracovníků mimo příbramské rudní revíry. Jelikož jednání probíhala opět v odpoledních hodinách, pro mimopříbramské byly v dopoledních hodinách pořádány exkurze po těžních zařízeních příbramských dolů. mezi přednášejícími byla zaznamenána prvá účast vysokoškolského profesora Ing. Vrbenského z VŠB Ostrava.

Podnikový týdeník Sbíječka č. 42 ze dne 24. 12. 1963, uvádí, že oblastní výbor horníků z pověření ÚV OSZHE uspořádal společně s okresní radou ČSVTS týden nové techniky pod názvem „Hornická Příbram ve vědě a technice “. Uvedený název byl přijat odbornou i příbramskou veřejností a stal se trvalým názvem této akce. V témže týdeník tentokráte upřesněně uvedeno, že „mimo soutěž promítnuty snímky švédské firmy Atlas Copco a německé Salzgitter “. Mezi nové spolupracovníky setkání báňských odborníků v Příbrami přistoupily RD Příbram a Železorudné doly Mníšek pod Brdy závodní pobočky VTS. O průběhu jednání byla prvně vydána podrobná publikace, pozdější Zpravodaj symposia, jehož vydávání se stalo pravidlem až do roku 1991.

Ročník číslo III – pořádán ve dnech 22. – 27. listopadu 1964 Sekcí : 8 Přednášek : 36 Účast : téměř 700 přihlášených účastníků z nich 160 z Kladna a Ostravy Proti předcházejícím dvěma ročníkům se uskutečnila zasedání již jako celodenní a to pod názvem konference. Po skončení jednání byly prvně přednesené přednášky vydány jako cyklostylový sborník na formátu A4. Sbíječka č. 46 ze dne 26. 11. 1964, přinesla článek „Hornická Příbram si mezi odborníky získává autoritu“, v němž informuje: „V neděli dopoledne byla aktivem BSP v Domu kultury zahájena Hornická Příbram ve vědě a technice, jinak nazývaná Týden nové techniky “. V tomto článku dále uvedeno : „Soudruh Gerhard Bloch, pracovník ÚV OSZHE, zaměřil svůj příspěvek k otázkám nových zásad plánovitého řízení a zmínil se o některých aspektech, které po prosazení přinesou nové zásady do života. Uvedl, že jsme zatíženi vývojem uplynulých let a možná, že při prosazování nových zásad budeme narážet na houževnatý odpor těch, kteří jej nebudou chtít pochopit, neboť si zvykli žít na účet druhých“. Jeho prorocké obavy nebyly tehdy plně pochopeny, začaly být chápány až ve svých pozdějších důsledcích, kdy jsme zůstali i nadále zatíženi vývojem uplynulých let.

Ročník číslo IV – pořádán ve dnech 22. – 26. listopadu 1965 Sekcí : 12 Přednášek : 62 Účast : asi 700 účastníků mezi nimi Jugoslávci a Poláci Odborná úroveň a společenská vážnost Hornické Příbrami rostla. V čestném předsednictvu tohoto ročníku zasedli veřejnosti známé odborné autority jako akademik R. Kettner či náměstek ministra hornictví Ing. J. Odvárka. Mezi přednášejícími uvedeni tři nositelé nově zavedených vědeckých titulů-kandidát věd, Csc. – p.g. Matějovský, Ing. Houska a Ing. Síbek. Pracovní jednání oproti předcházejícím ročníkům byly nazvány obory a v jednom z nich byl zaznamenán první zahraniční přednášející, kterým byl Mgr. Ing. Glowacz z Polska. Tímto ročníkem bylo započato s vybíráním účastnického vložného. Na jeho základě obdržel každý účastník vytištěný sborník přednášek jednoho oboru, pamětní publikaci a pozvání na společenskou večeři svého oboru. Kronika informuje, že obor svislé dopravy opékal sele na rožni. Poprvé byly přednášky jednotlivých oborů předem vydány tiskem ve svazku a v rámci symposia byla započata vydavatelská činnost montánní literatury. Mezi spolupracovníky pořadatelů přistoupila pobočka VTS ze Střední průmyslové školy horní-geologické.

Ročník číslo V – pořádán ve dnech 22. – 26. listopadu 1966 Sekcí : 11 Přednášek : 100 Účast : 760 přihlášených účastníků z toho 12 zahraničních Pro pořádání HPVT byla vytvořena stálá komise středočeské rady ČSVTS, čímž byly zapojeny pobočky Ústavu výzkumu rud v Mníšku pod Brdy, Hornický ústav ČSAV a Výzkumný ústav ekonomiky paliv a energetiky Praha. Setkání báňských odborníků v Příbrami bylo v tomto ročníku organizováno jako závěrečná část oslav výročí 750 let od založení města. Zahájeno bylo sjezdem absolventů SPŠHG ve dnech 17. a 18. 11. po kterém následoval sjezd absolventů VŠB v Příbrami, zakončený v neděli akademickým „Skokem přes kůži“. Touto slavností si „starci absolventi “ připomenuli léta svého mládí v Příbrami. Všichni účastníci se podepsali do kroniky, a to včetně přítomných manželek, většinou příbramských rodaček. Ročník číslo VI – pořádán ve dnech 20. – 24. listopadu 1967 Sekcí : 8 Přednášek : 90 Účast : 978 přihlášených a 22 ze zahraničí Poprvé v písemných zápisech použito označení symposium, i když někteří autoři uvádějí již rok 1965. Sekce pro hornictví a paliv a ÚV ČSVTS zavázala písemnou dohodou generální ředitelství ČSUP v Příbrami a generální ředitelství RBMZ v Bratislavě, jakož i Český geologický ústav Praha k vytvoření komitétu symposia. Současně byla vytvořena funkce stálého tajemníka symposia na poloviční pracovní úvazek. Vlastní pracovní jednání odborníků, v předcházejících ročnících označené jako oborové dny, konference či odbory, od tohoto ročníku se započalo uskutečňovat v sekcích, což se uplatňuje dodnes. Vytištěné programy symposia byly přeloženy a vydány v jazycích anglickém, francouzském, německém a azbukou v ruském. V kronice zaznamenáno, že v průběhu symposia generální ředitelé RSDr. K. Houdek a Ing. L. Balla uspořádali pro významné hosty symposia recepci ve foyer Městského divadla v Příbrami. Ročník číslo VII – pořádán ve dnech 18. – 22. listopadu 1968 Sekcí : 10 Přednášek : 106 Účast : 1034 přihlášených účastníků z nich 9 ze zahraničí Symposium probíhalo již v období „nevítězného pražského jara“, přesto kronika zachycuje z celostátního hlediska nejreprezentativnější čestné předsednictvo. Zasedali v něm za ministerstvo hornictví ministr F. Penc a jeho I. náměstek Ing. J. Odvárka, předseda hornické sekce ÚV ČSVTS Ing. L. Staněk, CSc., předseda ÚBÚ Praha J. Tepper, předseda ÚV OSZHE K. Mentl, rektor VŠB Ostrava prof. RNDr. B. Růžička, děkan báňské fakulty VŠT Košice prof. Ing. F. Špaldoň, vedoucí tajemník OV KSČ Příbram RSDr. P. Páv, předseda ONV Příbram V. Vokurka, předseda MěNV Příbram J. Polák, generální ředitel ČSUP Ing. K. Boček a RBMZ Ing. L. Balla a ředitel VZUP Kamenná Ing. V. Martínek. V tomto roce byl ustaven stálý sekretariát symposia, částečně uvolněný tajemník zdůvodnil potřebu systematizace stálé sekretářky. V době pořádání symposia uvolnily příbramské důlní závody cca 15 dobrovolných pracovníků pro zajištění jeho hladkého průběhu. Ročník číslo VIII – pořádán ve dnech 13. – 18. října 1969 Sekcí : 13 Přednášek : 143 Účast : 855 přihlášených účastníků a 11 ze zahraničí Poprvé ve své historii bylo symposium uskutečněno ve třetím říjnovém týdnu, což pro následující ročníky se stalo pravidelným časovým termínem. Symposium probíhalo v souladu s předcházejícím ročníkem, normalizační tendence nebyly ještě na obzoru. Předsedou komitétu byl stále Ing. K. Boček, hostem symposia byl akademik Koutek, signatář celostátní výzvy, známé pod názvem „2000 slov“, z předcházejícího roku.

Pracovní jednání sekce Matematické metody v geologii, v pořadí již druhé, řídil poprvé RNDr. V. Němec z Geoindustrie Praha, aby ji potom nepřetržitě jako hlavní garant řídil až do loňského jubilejního XXXX. ročníku. Tato sekce, pořádaná vždy jako mezinárodní, byla uskutečněna pod patronací IAMG, mezinárodní asociace pro matematickou geologii. Účastníkem jednání sekce byl i její prezident A. B. Vistelius DrSc z leningradského matematického ústavu AV SSSR. Ročník číslo IX – pořádán ve dnech 12. – 16. října 1970 Sekcí : 10 Přednášek : 129 Účast : 925 přihlášených účastníků a 83 zahraničních V orgánech symposia započaly personální změny, tento ročník byl již poznamenán nástupem normalizačních opatření. Založena tradice úvodních slavnostních projevů se zaměřením buď na historické téma s obecnou platností, nebo na připomenutí podnikových jubileí a konečně na vyžadované či z vlastní iniciativy pronášených politických referátů. Tak zástupce Federálního úřadu pro průmysl, Dr. Ing. F. Oravský, CSc., promluvil o výhledech našeho hornictví a prof. J. Kořán v hlavní přednášce zahájení promluvil na téma „Historie československého rudného hornictví“. V rámci symposia bylo uskutečněno setkání absolventů studia užité geofyziky na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v doprovodných společenských programech uspořádán I. ročník „Svěcení proutníka“. Mezinárodní sekce Důlní záchranářství vydala podnět k vytvoření mezinárodní organizace záchranářů. Ročník číslo X – pořádán ve dnech 22. – 24. října 1971 Sekcí : 7 Přednášek : 124 Účast : 787 přihlášených účastníků z nich 48 zahraničních V rámci symposia byl uspořádán další sjezd absolventů, posluchačů a přátel VŠB v Příbrami. Toho se zúčastnil za VŠB Ostrava i bývalý člen profesorského sboru VŠB v Příbrami prof. Dr. Ing. R. Jirkovský. Všichni společně se zúčastnili odhalení pamětní desky připomínající působení VŠB v Příbrami v letech 1849-1945 a umístěné na budově okresního muzea – Ernestinu. V této budově uspořádána ve spolupráci s Národním muzeem Praha výstava „Stříbro v dějinách“. Ročník číslo XI – pořádán ve dnech 16. – 20. října 1972 Sekcí : 10 Přednášek : 182 Účast : 689 přihlášených účastníků z nich 52 zahraničních Při slavnostním zahájení vzpomenul místopředseda ČBÚ Dr. Ing. K. Beznekr 80. výročí březohorské důlní katastrofy. Předseda ČGÚ Dr. J. Pravda a ředitel Hornického ústavu ČSAV Ing. G. Šebor připomenuli patnáctileté výročí sjednocení naší geologie. V rámci sekce Užitá geofyzika byly oslaveny sedmdesátiny akademika R. Běhounka, kterému byla udělena zlatá pamětní medaile symposia za celoživotní dílo. Ročník číslo XII – pořádán ve dnech 15. – 19. října 1973 Sekcí : 6 Přednášek : 131 Účast : 689 přihlášených z nich 52 ze zahraniční V průběhu symposia poprvé uspořádán seminář odborníků ze zemí RVHP. Výsledkem jednání bylo vznesení požadavku – plánovaného zakotvení řešení problematiky báňského průmyslu jednotlivých zemí RVHP do programu symposia. Tak se symposiu na jedné straně dostalo vysokého odborného ocenění dosavadních ročníků, na druhé straně však nebyl podán návrh úhrady finančních nákladů s tím spojených.

Ročník číslo XIII – pořádán ve dnech 14. – 18. října 1974 Sekcí : 8 Přednášek : 95 Účast : 636 přihlášených účastníků V průběhu tohoto ročníku byl zaznamenán v kronice symposia poslední sjezd posluchačů, absolventů a přátel VŠB v Příbrami. Navštívili bývalý rektorát, budovu arcibiskupského konviktu v Jiráskových sadech, kde se konala vzpomínková slavnost k 35. výročí uzavření VŠB za okupace. Večerní „Skok přes kůži“ řídilo slavné a neomylné prezidium, Ing. O. Janeček, se svými adláty Ing. J. Hummelem a Ing. L. Bubem. Lišáky vedl slavný nadlišák Dr. Ing. M. Kačírek. Pro mladé adepty hornického stavu byl poprvé uspořádán „Slib věrnosti hornictví SSM“, ideologická to snaha o zavedení pokrokové modifikace „Skoku přes kůži“. Ve spolupráci s Českým fondem výtvarných umělců a jeho obchodní organizací DILO byla jako doprovodná akce uspořádána výstava uměleckých děl na téma Hornické motivy ve výtvarném umění. Ročník číslo XIV – pořádán ve dnech 13. – 18. října 1975 Sekcí : 8 Přednášek : 173 Účast : 555 přihlášených účastníků z toho 34 zahraničních Jednání symposia probíhalo v rámci oslav jubilea 30. výročí uranového průmyslu. při přípravě symposia bylo poprvé použito výpočetní techniky pro zpracování evidence účastníků. V rámci mezinárodní sekce Matematické metody v geologii, pod patronací IAMG, došlo k neformální schůzce se zástupci COGEODATY za osobní účasti jejího generálního tajemníka Dr. Burkeho z Kanady. V rámci doprovodných společenských akcí byl organizován druhý a současně poslední ročník „Slib věrnosti hornictví SSM“. V následujících ročnících to byly opět tradiční „Skoky přes kůži“ či jeho zkrácená verze, latinská mše se svěcením tupláku. Ročník číslo XV – konán ve dnech 18. – 22. října 1976 Sekcí : 8 Přednášky : 119 Účast : 687 přihlášených účastníků z nich 16 zahraničních V rámci symposiální vydavatelské činnosti započato s vydáváním pětisvazkového souboru starého českého horního práva prvým svazkem – Jáchymovským horním právem. ČFVU vyhlásil soutěž na výtvarné hornické motivy. Soutěž se zúčastnilo 242 výtvarníků, pro výstavu uspořádanou v průběhu symposia bylo vybráno 145 obrazů, 41 plastik a 149 grafických listů. Ročník číslo XVI – konán ve dnech 17. – 21. října 1977 Sekcí : 8 Přednášek : 201 Účast : přihlášených 934 osob Symposium probíhalo ve znamení ukončení báňské činnosti a uzavření březohorského rudního revíru. Sekce s názvem Tradice těžby březohorského revíru umožnila zájemcům symposia sfárat naposledy na historické hlubinné horizonty kdysi světoznámého ložiska. To rovněž vyvolalo mimořádný zájem o sborníky této sekce, které byly rozebrány v průběhu symposia. Pro neuspokojené zájemce byl operativně zajištěn dotisk tohoto sborníku přednášek. V době konání symposia byla otevřena část hornického skanzenu na Březových Horách, prvního v republice, dnes součást Hornického muzea v Příbrami.

Ročník číslo XVII – konán ve dnech 16. – 20. října 1978 Sekcí : 8 Přednášek : 161 Účast : více jak 850 osob V úvodních přednáškách slavnostního zahájení symposia byl vedle přednášky prof. RNDr. Z. Pouby zaznamenán politický referát ředitele odboru FMPE Ing. V. Dostála na téma „Vliv Velké říjnové socialistické revoluce na báňský průmysl“. Ta, přes politickou závažnost tématu, byla hodnotitelskou komisí symposia oceněna pouze děkovným dopisem komitétu autorovi. V kronikářském zápise tohoto ročníku oceněno, že představitelé města ve svých reprezentačních místnostech konečně poprvé přijali zahraniční účastníky. Ročník číslo XVIII – pořádán ve dnech 15. – 19. října 1979 Sekcí : 8 Přednášek : 249 Účast : 739 přihlášených účastníků Symposium bylo organizováno jako součást oslav 400. výročí povýšení Příbrami na královské horní město. Narůstající celostátní hospodářské problémy v surovinové základně nastínil ve své přednášce ředitel VÚEPE Dr. JFabián. Slavnostním proslovem uvedl podnikový ředitel RD Příbram Ing. V. Pulda celostátní premiéru krátkometrážního filmu „Už z hor stříbrných dozněl hlas…“, natočený u příležitosti loňského uzavření březohorského rudního revíru. Ročník číslo XIX – pořádán ve dnech 13. – 18. října 1980 Sekcí : 7 Přednášek : 125 Účast : 683 přihlášených účastníků Období pokračující normalizace ovlivňovalo i zápisy do kroniky. Na ukázku pouze dvě věty oznamovací, které charakterizovaly dobu nikoliv však průběh symposia : „Rok 1980, ve kterém bylo symposium uspořádáno již po devatenácté, je pro naši socialistickou společnost zvlášť významný. V tomto roce oslavila naše Československá socialistická republika 35. výročí osvobození od nacistické nadvlády a ve spolupráci se státy RVHP, především pak se SSSR, zajišťuje úkoly spojené s budováním socialistické společnosti“. Ročník číslo XX – pořádán ve dnech 12. – 15. října 1981 Sekcí : 9 Přednášek : 163 Účast : 942 přihlášených účastníků z nich 64 zahraničních Jubilejní ročník byl prezentován svou dvacetiletou činností. Předseda vědecké rady symposia, Ing. M. Kolek, CSc., ve svém slavnostním projevu zhodnotil jeho význam pro báňské odborníky, nejen z teoretického hlediska, ale především z praktického. Jejich osobní setkání označil jako nezastupitelná. Současně vyzvedl nabídnuté příležitosti osobního růstu pro mladé odborníky, aby se na symposiu ostříleli, a to jak vypracováním přednášek, tak v odborné diskusi. V dalším vysoce ocenil, že od XII. ročníku si organizátoři symposia uvědomovali negativa extenzivního pojetí hornictví a proto v zaměření sekcí postupně prosazovali intenzifikační faktory. Bohužel tyto objektivní skutečnosti byly chápány odborníky, nebyly pochopeny politickou mocí. Z písemného hodnocení jednotlivých sekcí byly poprvé zpracovány závěry a doporučení pro vyšší hospodářské orgány, ministerstva a výzkumné ústavy.

Ročník číslo XXI – pořádán ve dnech 11. – 16. října 1982 Sekcí : 10 Přednášek : 229 Účast : 921 přihlášených účastníků z nich 34 zahraničních Po slavnostním zahájení a projevu náměstka ministra paliv a energetiky Ing. J. Fárky následoval řetězec projevů k životním jubileím. RNDr. Z. Pouba, DrSc., promluvil k osmdesátinám akademika J. Koutka, aby vzápětí promluvil prof. RNDr. C. Varček, CSc., z bratislavské univerzity k šedesátinám prof. RNDr. Z. Pouby, DrSc. Výročí 30 let kateder užité geofyziky a aplikované geologie na přírodovědecké fakultě UK připomenuli prof. Ing. J. Gruntorád, DrSc., a Ing. M. Krauter z ČGÚ Praha. Výstavou připomenuta třicetiletá činnost ÚVR v Mníšku pod Brdy. Ročník číslo XXII – pořádán v dnech 10. – 14. října 1983 Sekcí : 10 Přednášek : 218 Účast : 850 přihlášených účastníků mezi nimi zahraniční ze 13 zemí Při slavnostním zahájení náměstek ministra paliv a energetiky L. Blažek seznámil přítomné ve svém vystoupení s rozpracováním závěrů 8. pléna ÚV KSČ v referátu Zvýšení úlohy vědeckotechnické revoluce v palivoenergetickém komplexu ČSSR. V průběhu symposia se uskutečnila I. burza nerostů s mezinárodní účastí. Ve Zpravodaji symposia, poprvé a naposledy, v rámci hodnocení jednotlivých přednášek nebyly uvedeny akademické tituly přednášejících. Ročník číslo XXIII – pořádán ve dnech 15. – 20. října 1984 Sekcí : 10 Přednášek : 209 Účast : 634 přihlášených účastníků V rámci HPVT uskutečněno první setkání odborníků v oblasti historie těžby a zpracování rud barevných kovů v Evropě. Pro podchycení zájmu mládeže byly v průběhu symposia prvně zorganizovány sportovní akce. Byl to turnaj v malé kopané a branná staplechase Hornická stezka. V doprovodných společenských akcích byl zorganizován prvý ročník Hornické otazníky s hudbou a tancem, které moderoval populární Dr. J. Pixa z Československé televize.

Ročník číslo XXIV pořádán ve dnech 14. – 18. října 1985 Sekcí : 10 Přednášek : 276 Účast : 751 přihlášených účastníků z nich 56 zahraničních Symposia se poprvé zúčastnil oficiální zástupce UNESCO, kterým byla paní L. d Andigne de Asis, která zde byla přítomna na pozvání předsedy ČGÚ Dr. J. Pravdy. V průběhu jednání sekce Matematické metody v geologii ji byla předána pamětní medaile symposia. Ročník číslo XXV – pořádán ve dnech 13. – 17. října 1986 Sekcí : 11 Přednášek : 306 Účast : 941 přihlášených účastníků z nich 42 zahraničních Slavnostní zahájení symposia zaznamenalo ve své historii druhou ministerskou účast. Ta byla prezentována ministrem paliv a energetiky Ing. V. Ehrenbergrem, který ve svém vystoupení zdůrazňoval nezbytnost intenzifikace národního hospodářství.

Ročník číslo XXVI – pořádán ve dnech 12. – 16. října 1987 Sekcí : 10 Přednášek : 398 Účast : 1008 přihlášených účastníků, zahraniční účast ze 16 států Při slavnostním zahájení byl přednesen kritický referát ředitele odboru FMPE Ing. K. Čadana, na téma Přestavba hospodářského mechanismu v palivoenergetickém průmyslu. K přítomným odborníkům báňského průmyslu mluvil nezvykle otevřeně: „Provedená analýza dosažených výsledků však ukázala, že přijaté programy měly stále jen dílčí charakter, chyběla komplexnost, potřebná hloubka a často i odvaha jít do ekonomických a sociálních konfliktů.. I našemu hornictví byly poskytnuty výjimky z obecně platného ekonomického řízení, z nichž některé nesplnily předpokládanou účinnost.. Výrobní činitelé, tj. počet pracovníků, základní prostředky i náklady rostly rychleji než odbyt uhlí, koncentrátu a čisté produkce. Např. v uhelném průmyslu byla rentabilita výrobních fondů v roce 1985 proti roku 1980 třetinová “. Mezi neodkladné úkoly, nutné okamžitě řešit, zařadil : „Objektivizace hodnotových nástrojů, především cen, měnových kurzů, odvodu daní, dotací, úvěrů a úroků a růst jejich úlohy jako prostředků měření a ovlivňování efektivnosti společenské výroby. Vedle progresivních koncepcí je nejvíce rozhodující kvalita řídících pracovníků, jejich správné rozhodování a důslednost a sblížení nůžek mezi „moje a naše“ u nejširších vrstev pracujících“.. Všeobecné nepochopení těchto kritických slov směřovalo nezadržitelně v jeho vyústění v listopadu roku 1989. Ročník číslo XXVII – pořádán ve dnech 10. – 15. října 1988 Sekcí : 11 Přednášek : 242 Účast : více než 800 přihlášených účastníků z nich 15 zahraničních V rámci problematiky přestavby systému řízení národního hospodářství bylo symposium podle celostátního vzoru, zahájeno netradičním hostem, ředitelem Národního muzea v Praze, Dr. A. Čajchanem, který přednesl hlavní projev zahájení na téma K výročí 170 let Národního muzea v Praze.

Ročník číslo XXVIII – pořádán ve dnech 16. – 20. října 1989 Sekcí : 11 Přednášek : 330 Účast : 969 přihlášených účastníků z nich 132 zahraničních Slavnostního zahájení symposia se osobně účastnil nový ministr v Adamcově vládě, prof. Ing. A. Krumnikl, DrSc. Ten dva měsíce před zbavením se moci a odpovědnosti komunistickou stranou, upozornil přítomné báňské odborníky, že „Úloha rozvoje vědy a techniky se stává aktuálně sociálně politickou otázkou připravovaných strukturálních změn v našem národním hospodářství i resortu. Významné restrukturalizační opatření se připravují a některé již uskutečňují v uranovém průmyslu, kde se půjde cestou útlumu těžby a zpracování uranu v ČSSR. Útlumový program v hornictví je třeba chápat komplexně“. Stalo se tomu tak měsíc před listopadovými politickými změnami, a to stále mnozí bánští odborníci i hospodářští pracovníci ve svém navyklém myšlenkovém stereotypu snili o bezstarostném vědeckém a plánovitém socialismu. A když se probudili, tak za následný útlum hornictví učinili zodpovědnými vlády včetně již demokraticky zvolených. Ročník číslo XXIX – pořádaný ve dnech 15. – 19. října 1990 Sekcí : 10 Přednášek : 192 Účast : 461 přihlášených účastníků z nich 24 zahraničních

Nastolený demokratický systém a zavádění tržního hospodářství zaskočilo mnohé odborníky, nebyli připraveni na vzniklou situaci. Svědectvím toho je konstatování předsedy vědecké rady symposia, Ing. M. Kolka, CSc., zaznamenané v kronice : „Tak např. i když je to na první pohled paradoxní, lze nakonec pochopit, že se za této situace nepodařilo zajistit první hlavní sekci plánovanou pro tento ročník, kterou měla být Ekonomika rudného hornictví. Konání sekcí totiž není jen záležitostí zájmu odborné veřejnosti a organizátorů symposia, nýbrž je především podmíněno, zda se podaří získat schopné garanty, a tuto podmínku se nepodařilo splnit“. Ročník číslo XXX – pořádán ve dnech 14. – 18. října 1991 Sekcí : 6 Přednášek : 196 Účast : 207 přihlášených účastníků z nich 73 zahraničních V kronice uvedeno, že skutečný počet účastníků byl o třetinu vyšší, protože uvedený údaj podchycuje pouze počet platících účastníků, kteří složili vložné. Jednání jednotlivých sekcí bylo volně přístupné příbramské veřejnosti, čehož hojně využili horničtí důchodci a studenti SPŠ. Jubilejní ročník se naposledy konal v estrádním sále, v technických kabinetech Domu kultury v Příbrami. Ročník číslo XXXI – pořádaný ve dnech 22. – 23. dubna 1992 a 12. – 16. října 1992 Sekcí : 8 Přednášek : 153 Účast : 410 přihlášených účastníků Symposium bylo poprvé rozděleno na dvě části, jarní a podzimní. Důvodem k tomu byla údajná snaha po spojení konání symposia s církevním svátkem patrona hornictví sv. Vojtěcha. Symposium poprvé ve své historii probíhalo ve velké zasedací síni Okresního úřadu Příbram a v historické budově ředitelství RD Příbram Patronát nad symposiem převzalo společenstvo těžařů – Zaměstnavatelský svaz důlního naftového průmyslu.

Ročník číslo XXXII – pořádán ve dnech 10. až 11. května 1993 13. až 16. října 1993 v Praze 18. až 20. října 1993 Sekcí : 6 Přednášek : 149 Účast : 445 přihlášených účastníků Slavnostního zahájení jarní části zasedání symposia v Příbrami se zúčastnili zástupci ministerstev – ministerstva hospodářství a ministerstva životního prostředí. V Praze se uskutečnilo jednání sekce Matematické metody v geologii, kde byla nejhojnější účast, 155 přihlášených, mezi kterými byli zahraniční účastníci z 18 států. Ročník číslo XXXIII – pořádán ve dnech 10. až 13. října 1994 Sekcí : 4 Přednášek : 97 Účast : 221 přihlášených účastníků z nich 13 zahraničních Počínaje tímto ročníkem se staly zápisy v kronice symposia racionálně úspornými. Stručně bylo zapsáno, že "Úvodní přednášky přednesené Ing. E. Kotzem, CSc., RNDr. R. Nouzou, CSc., a doc. Z. Kukalem, DrSc., jsme otiskli v plném znění v časopise UHLÍ-RUDY č. 9 a přednášku RNDr. F. Reichmana v č. 11.

Ročník číslo XXXIV – pořádán ve dnech 9. až 14. října 1995 v Praze 16. až 19. října 1995 Sekcí : 4 Přednášky : 179 Účast : 291 přihlášených účastníků z nich 64 zahraničních Tíživá problematika se zajišťováním symposia vedla společnost těžařů, ZSDNP, k rozhodnutí pověřit své zařízení – AGRICOLA spol. s.r.o. – zajištěním pokračováním tradice symposia HPVT. Ročník číslo XXXV – pořádán ve dnech 14. až 18. října 1996 Sekcí : 4 Přednášek : 99 Účast : 257 přihlášených účastníků z nich 25 zahraničních Symposium konáno v rámci oslav 780 let založení královského horního města Příbram, jak připomněl při jeho slavnostním zahájení ve svém proslovu starosta města Mgr. J. Vacek. V kronice připomenuto posezení zahraničních účastníků v hornické hospůdce „Na vršíčku“ na Březových Horách. Účastníci symposia po jeho ukončení se zúčastnili 1. konference o hornické minulosti a budoucnosti regionu Slavkovský les. Ročník číslo XXXVI – pořádán ve dnech 6. až 10. října 1997 v Praze 13. až 15. října 1997 Sekcí : 5 Přednášek : 267 Účast _ 335 přihlášených účastníků Symposium probíhalo opět na dvou místech. S týdenním předstihem se konalo zasedání Matematické metody v geologii, opět se silnou mezinárodní účastí, v Praze v hotelu Krystal. V řádném termínu, třetí týden října, probíhalo jednání tří sekcí v Příbrami. Měsíčník UHLÍ-RUDY přinesl informaci : „Budiž hned v úvodu konstatováno, že ani v současné době všeobecného útlumu hornictví,nepřistupuje bývalé královské horní město Příbram k hornickým tradicím a hornické problematice macešsky. Svědčí o tom i nedávné 1. setkání hornických měst a obcí a hornických organizací, konané dne 6. září za účasti více než tří set hostů ze všech hornických revírů a řady hornických měst a obcí “. Ročník číslo XXXVII – pořádán ve dnech 12. až 14. října 1998 Sekcí : 4 Přednášek : 75 Účast : 237 přihlášených účastníků Slavnostní zahájení symposia ve velkém přednáškovém sále Okresního úřadu v Příbrami zahájili svým vystoupením Svatohorští trubači. Náměstek ČBÚ, Ing. K. Šeděnka, ve svém vystoupení poukázal na nedostatky ve vlastních řadách : „Managementy těžebních společností podcenily vztah k veřejnosti, k obcím a k orgánům zabývajících se životním prostředím, takže s ohledem na střety zájmů nebyla řada projektů realizována“. Ročník číslo XXXVIII – pořádán ve dnech 4. až 8. října 1999 v Praze 11. až 13. října 1999 Sekcí : 5 Přednášek : 199

Účast : 207 přihlášených účastníků z nich 79 zahraničních Symposium znovu probíhalo na dvou místech, v Praze s týdenním předstihem proběhla jednání v dvou odborných sekcí, Geoetika a Matematické metody v geologii. V Příbrami dominovala sekce Historie českého hornictví s mezinárodní účastí: Ročník číslo XXXIX - pořádaného ve dnech 16. až 18. října 2000 Sekcí : 3 Přednášek : 56 Účast : 143 přihlášených účastníků z nich 2 zahraniční V rámci symposia uspořádáno Mezinárodní setkání přátel nerostů, kamenů, šperků a fosílií. Jeho jarní část, v měsíci dubnu, bylo jubilejním XXV. setkáním, zatímco podzimní zaznamenalo XXVI. pořadí. Nejpočetněji zastoupené sekce byly Revitalizace území po těžbě nerostných surovin a vliv podzemní činnosti na povrch. Sekce Evropské hornictví pořádána s mezinárodní účastí bylo simultánně tlumočena. To umožnilo českým účastníkům pochopit neantagonistické napětí v průběhu jednání sekce mezi Bavorskými a Sasskými zástupci při řešení báňské problematiky. Ročník číslo XXX byl uspořádán ve dnech 15. až 17. října 2001 Pro jubilejní ročník symposia HPVT bylo v roce 2000 vyhlášeno konání čtyř sekcí : Geoetika, Sanace a rekultivace, Legislativa a Evropské hornictví (památky a tradice).

Celkový přehled čtyřiceti ročníků symposia HPVT Ročník Rok

Měsíc Termín Místo konání Počet konání

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987

12 12 11 11 11 11 11 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10

02.- 07. 01.–06. 22.-27. 22.-26. 22.-26. 20.-24. 18.-22. 13.-18. 12.-16. 22.-24. 16.-20. 15.-19. 14.-18. 13.-18. 18.-22. 17.-21. 16.-20. 15.-19. 13.-18. 12.-15. 11.-16. 10.-14. 15.-20. 14.-18. 13.-17. 12.-16.

mimo Příbram

Zahraničních Počet Počet

účastníků 282 cca 500 cca 700 cca 700 760 978 1034 855 925 787 982 689 636 555 687 934 cca 850 739 683 942 921 850 634 751 941 1008

států

2 12 22 9 11 83 48 63 52 34 16

64 34

9 11 13

56 42 16

Počet

sekcí

přednášek

7 7 8 12 11 8 10 11 10 7 10 6 8 8 8 8 8 8 7 9 10 10 10 10 11 10

15 31 36 62 100 90 106 143 129 124 182 131 95 173 119 201 161 249 125 163 229 218 209 276 306 398

27. 28. 29. 30. 31.

1988 1989 1990 1991 1992

10 10 10 10 04

10.-15. 16.-20. 15.-19. 14.-18. 22.-23.

32.

1993

10 05

12.-16. 10.-11.

10

13.-16.

cca 800 969 461 207 410

Praha

445

15 132 24 73

11 11 10 6 8

242 330 192 196 153

6

149

33. 34.

1994 1995

10 10 10

18.-20. 10.-13. 09.-14.

Praha

221 291

13 64

4 4

97 179

35. 36.

1996 1997

10 10 10

16.-19. 14.-18. 06.-10.

Praha

257 335

25 11

4 5

99 267

37. 38.

1998 1999

10 10 10

13.-15. 12.-14. 04.-08.

Praha

237 207

79

4 5

75 199

39. 40.

2000 2001

10 10 10

11.-13. 16.-18. 15.-17.

143

2

3

56

4. 2 Slavnostní zahájení symposia Akt slavnostního zahájení symposia v průběhu času prodělal svůj vývoj. Na počátku tohoto vývoje, nedělní zahajovací aktivy BSP, mělo čistě pracovní ráz. Zavedením časového cyklu pořádání symposia od pondělí do pátku, počalo se slavnostní zahájení kultivovat, vzrůstala jeho společenská úroveň a neopakovatelná atmosféra. Bylo mu věnováno pondělní dopoledne, kdy převážná většina účastníků procházela prezentací. Stalo se pravidlem – tradicí, že slavnostní zahájení zahrnulo ve svém rituálu společenskou, kulturní i odbornou oblast. Společenská oblast byla představována osobním setkáním báňských odborníků z rozdílných pracovišť a různých revírů z celé republiky či seznámení s nimi. Kulturní obsah zahájení, v převážné míře zastoupený hudebním programem, někdy uměleckým přednesem, většinou v provedení příbramských umělců či souborů, podtrhovalo jeho slavnostní scénář. Konečně jeho odborná oblast spočívala v přednesených slavnostních projevech jejichž obsah byl poutavý pro všechny účastníky. Jejich obsahem byla historie, jubilující či aktuální problematika z báňského prostředí. 4. 3 Výběr ze slavnostního projevů při zahájení symposia Hodnotitelská komise oceňovala pamětními medailemi symposia především přednesené odborné přednášky pronesené v sekcích. Je na místě upozornit, že rovněž slavnostní projevy byly v řadě případů oceněny těmito medailemi, některé i zlatými. O některých z těchto projevů bylo již zmíněno v kap. 4.1, k nim netřeba se vracet. Pro vytvoření ucelenější představy o jejich obsahu je po jednotlivých ročnících v následujícím uveden výběrový přehled přednášejících s názvem jejich přednášky. 1966 Ing. L. Staněk, CSc.

Technický pokrok v rudném hornictví

1967 Ing. J. Odvárka

Význam rudného a uranového hornictví

1968 Prof. F. Valachovič

Co věda zůstala dlužna báňské praxi

1969 Akademik J. Koutek

Význam díla profesora Pošepného

1970 Prof. J. Kořán, CSc.

Historie čsl. rudného hornictví

1971 Prof. Z. Pouba, DrSc.

Výskytiště stříbra ve světě

1972 Prof. O. Hajkr, DrSc.

Současná výchova báňských inženýrů

1973 Ing. G. Šebor

Uplatnění báňských věd v tech. revoluci

1974 PhDr. J. Majer, CSc.

125. výročí založení VŠB v Příbrami

1975 Ladislav Ježek

100 let od dosažení 1000 m svislé hloubky na dole Vojtěch


Nad dílem J. Hrabáka (1833-1921)


Geologie a výhledy ve světové těžbě nerostných surovin

1978 O. Bogner

Úloha hornických odborů v historii

1979 Ing. J. Černý

400 let povýšení Příbrami na královské horní město

1980 PhDr. O. Skalníková, CSc.

Jiří Agricola – život a dílo

1981 Dr. J. Kuba, DrSc.

Současná světová náročnost na energetickou spotřebu


K osmdesátinám akademika J. Koutka

1983 Ing. Z. Bělina

Postavení a úloha VŠB v systému výchovy báňských odborníků

1985 Ing. V. Nový

40 let Čsl. uranového průmyslu


225. výročí narození K. Šternberka


125. výročí narození J. Theurera

1988 Ing. F. Husák

30. výročí založení podniku RD Příbram


K 140. výročí jubileu VŠB (1849-1989)


K vědeckému a lidskému profilu akademika J. Koutka


K historickému biorytmu čsl. rudného hornictví

1992 Ing. J. Bartoš

Novela horního zákona a další vývoj v České republice


Zlato v českých dějinách

1994 Ing. E. Kotz, CSc.

Současný stav a perspektiva českého hornictví

1995 Ing. JUDr. R. Makarius

Úlohy státní báňské správy v etapě transformace hornictví


K 280. výročí založení horního školství v českých zemích

1997 Mgr. Lysenko

Surovinová politika a ochrana životního prostředí v Evropské unii


150. výročí vysokého báňského školství

1999 PhDr. L. Jangl

650 let od vzniku Jihlavského horního práva

2000 Ing. M. Kolek, CSc.

Historické poslání symposia HPVT

4. 4 Čestné předsednictvo symposia Slavnostnímu zahájení symposia předsedalo tzv. čestné předsednictvo. To bylo složeno z pozvaných osobností působících v rozličných sférách činností souvisejících s těžbou nerostných surovin. Složení čestného předsednictva z roku 1968 bylo již uvedeno vyčerpávajícím způsobem. V následujícím jsou uvedena jména těch osobností, které se podařilo po jednotlivých ročnících identifikovat. Přehled je sestaven z hlediska jejich funkcí a příslušností k jednotlivým organizacím, které na symposiu prezentovaly. Ministři : - hornictví F. Penc 1968 - paliv a energetiky Ing. V. Ehrenberger, CSc., 1986 prof. Ing. A. Krumnikl, DrSc. (1989, když v roce 1980 byl jedním z přednášejících v sekci Kalové hospodářství - práce a sociálních věcí Ing. J. Vodička 1996, zatímco v roce 1997 byl přítomen ve funkci ministra vnitra Náměstci ministrů : - hornictví : Ing. J. Odvárka 1965, 1967-1969 - paliv a energetiky : Ing. J. Fárka 1971,1977, 1982 a L. Blažek 1983 - hornictví a těžkého strojírenství : Ing. L. Golát, CSc., 1971, A. Hynek 1977, 1979, 1981, Ing. J. Goldschmidt 1971 - životní prostředí : Ing. Šulc 1996 Předsedové : - Českého geologického úřadu : Dr. J. Pravda 1965,1972, 1982, 1987-1989 - Českého báňského úřadu : J. Tepper 1968, P. Pastorek 1978, Ing. L. Zíka 1980-1989, Ing. J. Bartoš 1990, 1991, JUDr. Ing. R. Makarius, CSc., 2000 - Slovenského báňského úřadu : Ing. J. Baran 1971 - Společenstvo těžařů ZSDNP, Ing. E. Synek, CSc., 1999, 2000, když v roce 1966 se zúčastnil symposia jako přednášející a v roce 1978 jako hlavní garant sekce Automat. systémy řízení Rektoři VŠB Ostrava : - RNDr. J. Růžička 1965, 1968 Prof. O. Hajkr, DrSc., 1971, 1972, 1980, 1984, Prof. V. Mynář 1989 Děkanát báňské fakulty VŠT Košice : - Prof. Dr. Ing. F. Špaldoň 1968

Profesoři přírodovědecké fakulty UK Praha : - Dr. J. Kořán, DrSc., 1979, RNDr. Z. Pouba, DrSc., 1971, 1973, 1976, 1977, 1984, Ing. J. Gruntorád, DrSc., 1982 Akademici : - R. Kettner 1965,, F. Čechura 1966, J. Koutek 1969, 1970 Jména předáků hornických odborů nejsou uvedena, protože byla již uvedena v kapitole 2.1.Tímto popisem byly přiblíženy reprezentativní procedury symposia, proto v dalším se věnujeme jeho odborné pracovní náplni – jednání v sekcích.

5 Pracovní jednání symposia v sekcích 5.1 Stručný vývoj organizace sekcí Jak již bylo naznačeno, vlastní pracovní jednání symposia, v kterém byly prosloveny odborné přednášky a k nim proběhla diskuse, se uskutečňovalo podle předem vyhlášených témat. Ta byla z počátku přednášena v oborových dnech, později v konferencích a v oborech. Konečně od VI. ročníku se ustálilo pro toto jednání označení – sekce. Počet takto uspořádaných pracovních jednání v průběhu čtyřiceti ročníků dosáhl hodnoty 317 sekcí, tj. v průměru téměř 8 sekcí na jednotlivé symposium. V jejich průběhu bylo za 39 ročníků předneseno 6291 referátů, což představuje průměr 161 přednášek na symposium, zatímco tento průměr na sekci představuje 21 přednášek. Dosavadních 39 ročníků se zúčastnilo celkem na 25 300 přihlášených účastníků. Skutečná účast byla podstatně vyšší o neplatící účastníky symposia z řad příbramských podniků. 5.2 Volba témat pro jednání sekcí V počátcích symposia byla témata jednotlivých sekcí volena dle potřeby důlních provozů. Příkladem takové potřeby je např. v II. ročníku pořádaná konference, sekce, o čištění důlních vozů, i když obdobná problematika byla později řešena v sekci Racionalizace důlní dopravy. Z potřeby příbramských důlních provozů vycházelo pozdější plánování tématických okruhů sekcí v jednotlivých ročnících, a to jak s časovým předstihem, tak i s časovou periodicitou. Zpravidla se projednávaná problematika v jednotlivých sekcích opakovala nejdříve po dvou letech. 5.3 Odborné členění sekcí Označení odborností jednotlivých sekcí nebylo prováděno podle mezinárodního číselného klíče vědeckých disciplin, ale písemným označením. To bylo zřejmě ovlivněno subjektivní představou, snad tajemníka sekretariátu, neboť sekce zabývající se např. historií hornictví byla v jednom ročníku označena písmenem H, zatímco v jiném ročníku byla označena písmenem T, podle označení sekce Tradice. Ve snaze získat ucelenější přehled byla analýza uskutečněných sekcí provedena ve dvou skupinách. Prvá skupina představuje přírodní a technické vědní obory, zahrnující báňské provozní inženýrství, báňské stroje a energetiku, báňské stavitelství vč. likvidace a asanace krajiny, dále geodézii vč. důlního měřictví, geofyziku vč. radioaktivity, geologie vč. matematických metod, úpravnictví vč. kalového hospodářství a konečně vědecko technické informace vč. problematiky zlepšovacích návrhů. Druhá skupina představuje obory společenských věd, zahrnující z báňského hlediska tématiku ekonomie, historie, legislativy vč. báňských předpisů, personalistiky a problematiky sociologie, psychologie vč. útlumových programů v hornictví.

5.4 Četnost zastoupení uskutečněných sekcí V nastíněném členění provedený rozbor uskutečněných sekcí v průběhu čtyřiceti ročníků symposia vypovídá o následující četnosti, celkem i v jednotlivých desetiletích, tabulka č. Celkový podíl společenských vědních oborů na jednání sekcí všech ročníků symposií činil téměř pětinu, 19,6 %, tak v posledním desetiletí jeho podíl činil více jak dvě pětiny, 42,6 %. Rovnoměrný vývoj v jednotlivých desetiletích vykazují pouze sekce geologie vč. matematických metod a báňského stavitelství vč. likvidace a asanace. Na ostatních sekcích z přírodních a technických věd je zřejmý útlum hornictví. Sekce z oblasti společenských věd v oblastech historie a legislativy naopak vykazují vzrůst iniciativy, i když tato by byla předpokládána v sekcích zabývajících se personalistikou, psychologií a sociologií. Celkový přehled činnosti sekcí dle tematických oborů v jednotlivých desetiletích Poř.

Tématický obor

Celkem

Desetiletí 1

2

3

4

55 46 38 35 28 22 18 11 7

9 18 15 9 6 9 3 2 1

17 14 10 11 4 5 5 3 2

16 13 13 14 9 5 5 6 4

13 1

26 18 9 5 4

13 2 1 1 2

4 3

6 5

1 1

2 1

3 8 8 1

číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Přírodní a technické vědní obory Geologie vč. matematických metod Báňské provozní inženýrství Báňské stroje a energetika Úpravnictví vč. kalového hospodářství Báňské stavby, likvidace, sanace Bezpečnost a hygiena, ekologie Geofyzika vč. radioaktivity Geodézie, důlní měřictví Vědecké a technické informace, ZN Společenské vědné obory Ekonomika hornictví Montánní historie, hornické tradice Legislativa, báňské předpisy Psychologie, sociologie, útlumy Personalistika

1 9 3

5. 5 Přehled uskutečněných sekcí po jednotlivých ročnících V následujícím přehledu uskutečněných sekcí po jednotlivých ročnících jsou mimo název sekce uvedena jména hlavních garantů sekce, počet přednášejících a konečně jejich hodnocení udělením pamětních medailí symposia ve stupních zlatá, stříbrná, bronzová popř. udělením čestného uznání. Název sekce

Ročník č. I odborové dny Geologický průzkum Strojní výroba Nové metody dobývání Důlní doprava a těžba Výstavba a projekce Ekonomika Automatizace v rudných dolech Ročník č. II konference Čištění vozů Geologie Bezpečnost a hygiena

Hlavní garant

RNDr. V. Růžička Ing. V. Pešek Ing. M Malý Ing. V. Kámen Ing. V. Maršálek In. E. Palowski Ing. J. Vandas Ing. V. Martínek Ing. Hrubý Ing. O. Pilch

Počet

Hodnocení Z S B

přednášek 3 2 1 1 4 3 1 6 8 5

ČU

1 1 1

3

3 1 2

3 4 3

Hornictví Stavebnictví Řízení těžních strojů Ekonomika Ročník č. III konference Bezpečnost a hygiena Automatizace Trhací práce Stavebnictví Důlní dobývání Důlní mechanizace Geologie průzkumné vrty Ekonomie Ročník č. IV. obory Geologie Automatizace Vrtací práce Úpravnictví Hygiena práce Stavebnictví Dobývací metody Hloubení jam Svislá doprava Důlní otřesy Ekonomika Technický rozvoj Ročník č. V obory Historie hornictví Báňské měřictví Geologie Báňská výstavba Důlní technika Bezpečnost práce Dobývací metody a otřesy Matematické metody Úpravnictví Svislá doprava Iniciativa pracujících Ročník č. VI Geologie Trhací práce Bezpečnost a hygiena práce Ražba a vyztužování důlních děl Ekonomika hornictví Užitá radiometrie Úpravnictví Zlepšovací návrhy a vynálezy Ročník č. VII Chemické zpracování rud Mechanizace ražení Matematické metody Užitá geofyzika Báňské pozemní stavby Bezpečnost a hygiena práce Organizace a řízení Automatizace výrobních procesů Moderní dobývací metody Vodní hospodářství Ročník č. VIII

Ing. V. Braha Ing. Mareš Ing. Melsner Ing. Vítek

4 1 5 2

1 1 2

2

Ing. J. Blachowicz Ing. M. Frank Ing. J. Handlíř Dr.,Ing. G. Šebor Ing. M. Prepsl Doc. Z. Šrejtr Ing. Z. Bedřich Ing. J. Tymích

6 4 4 3 5 11 4 3

2 1 1 2 1 3

4 2 3 1 2 7 4 3

Ing. A. Tacl Ing. J. Stehlík S. Klíma Ing. J. Švandelík Ing. V. Ludvík Ing. V. Pařízek Ing. Z. Címala Ing. J. Handlíř Ing. V. Kámen Dr., Ing. Buben, CSc. Dr., Ing. Hradil Ing. J. Vandas

6 7 5 5 4 2 6 6 6 8 3 4

4 2 1 1 2

2 5 4 3 2 2 4 4 2 4 2 4

Dr. J. Jiroušek Ing. J. Fiedler Ing. J. Bambas V. Hobizal Ing. V. Fišer Ing. V. Ludvík Ing. Z. Rieger Ing. A. Fajkoš Ing. J. Klozar Ing. J. Hruša Ing. J. Vandas

7 7 18 6 8 5 17 15 6 8 3

Ing. J. Bambas J. Klíma Ing. V. Ludvík Ing. J. Kozel Ing. A. Fajkoš Ing. V. Kundrát RNDr. Vetejška, CSc. Ing. J. Vandas

6 4 21 11 23 12 11 2

Ing. J. Švandelík Ing. J. Kolář, CSc. RNDr. J. Křesťan p.g. V. Kundrát Ing. V. Ropek Ing. V. Ludvík Ing. J. Fajkoš, CSc. J. Bláha Ing. M. Malý Ing. K. Šťastný

18 7 9 12 6 10 12 10 7 15

1

1

2 2 4 4 1 2 4 11 1

1

1 1

2 1 7 2 3 6

1

3 2

5 3 7 6 3 4 10 13 2 2 3

4 1 10 4 6 8 3

2 2 10 7 17 4 8 2

4 4 3 6 1 3 3 2 4 6

9 3 4 3 4 6 7 4 2 4

1 2

2

1

1

4 1 3 1 1 2 4 1 5

Matematické metody v geologii Geologie rudních ložisek Zahraničně ob. aspekty báň. průmyslu Matematické metody v ekonomice Bezpečnost a hygiena práce Aplikované psychologie a sociologie Větrání a klimatizace hlubokých dolů Mechanika hornin Svislá doprava Úpravnictví Vodní hospodářství Ročník č. IX Mechanizace ražení důlních děl Dobývací metody Důlní záchranářství Geologie rudních ložisek Matematické metody Užitá geofyzika Chemické a biologické metody získávání kovu z rud Důlní měřictví Organizace a racionalizace práce Ochrana tvůrčí techn. práce Ročník č. X Stříbro v dějinách matematické metody v geologii Horizontální důlní doprava Důlní otřesy při dobývání Ochlazování důlního ovzduší Aerosoly v důlním prostředí Kalové hospodářství úpraven Ročník č. XI Geologie ložisek nerostných surovin Užitá geofyzika Matematické metody v geologii Hlubinné a povrchové dobývání rudních a nerudních ložisek Moderní metody mechanizace ražení Bezpečnost a hygiena práce Důlní měřictví a geodézie Úprava nerostných surovin Vodní a kalové hospodářství Analýza nerostných surovin Ročník č. XII Automatizace v hornictví Klimatizace Matematické metody v geologii Geomechanika Geologie ložiska Hlubinné vrtání Ročník č. XIII Bezpečnost a hygiena práce Dobývací metody Hutnictví barevných kovů Chemické a biologické metody získávání kovů z rud Personalistika a příprava kádrů pro hornictví

RNDr. V. Němec Ing. O. Landa Ing. J. Karpíšek p. g. M. Lažanský MUDr. V. Pacina PhDr. J. Kavka Ing. O. Pilch Ing. B. Ulrych Ing. V. Kámen RNDr. Vetejška, CSc. Ing. K. Šťastný

14 23 7 15 13 8 9 14 8 14 18

4 6 2 7 4 2 6 5 4 2 4

3 7 2 7 9 3 3 5 4 8 4

Ing. V. Fišer Ing. M. Šimůnek Ing. V. Šich RNDr. Z. Pouba, DrSc. Ing. M. Škubal p.g. M. Kundrát Ing. A. Tacl

11 13 23 12 13 14 9

4 3 3 4 4 6 5

3 6 17 4 6 5 4

4 4 3 3 2 3

Ing. J. Fiedler Ing. M. Holub Ing. J. Vandas

11 11 12

3 4

4 5 4

3 2 8

RNDr. K. Černý Ing. M. Škubal Ing. M. Sokol Ing. V. Staněk Ing. O. Pilch Ing. J. Smetana RNDr. J. Soudek

32 17 12 14 14 24 11

12 6 2 2 4 8 3

16 8 3 8 5 12 4

4 3 7 4 4 4 4

Prof. Z. Pouba, DrSc Prof. J. Gruntorád, CSc. RNDr. V. Němec, CSc. Doc. J. Voropinov

23 10 21 10

8 3 6 3

10 4 7 5

5 3 8 2

J. Klíma Ing. J. Bílý Ing. Z. Doležal Prof. F. Špaldoň, DrSc. RNDr. J. Soudek RNDr. E. Pavlíková

14 26 11 26 17 24

5 7 7 10 7 7

5 9 3 12 7 14

4 10 1 3 3 3

Ing. Z. Chlebna Ing. O. Pilch RNDr. V. Němec, CSc. Doc. Ing. Voropinov Prof. Z. Pouba, DrSc. J. Klíma

31 13 28 27 16 16

1

8 5 11 11 4 8

13 6 14 9 5 5

9 2 3 7 7 3

K. Veselý Ing. J. Stenczel Ing. M. Voborský Ing. A. Tacl

14 9 10 14

1

4 3 6 6

5 3 4 4

4 3

A. Vašek

14

5

6

3

1

1

1

1

1

7 9 3 1 3 4 3 10

4

Progresivní metody při výstavbě podzemních inženýrských děl Reprografie Svislá důlní doprava Ročník č. XIV Organizace a systémy řízení Matematické metody v geologii Stroje a zařízení v hornictví Ekonomika v hornictví Klimatizace v hornictví Geologie ložisek nerostů Životní prostředí a rekultivace Horské otřesy Ročník č. XV Geologické metody při vyhledávání, průzkumu a těžbě ložisek Automatizace systému řízení Vývoj rudného hornictví v dějinách Materiály jaderné techniky Využití odpadních vod z hor. činnosti Soustava VTEI Racionalizace dopravy Průzkumné a inženýrské hlubinné vrty Ročník č. XVI Matematické metody v geologii Báňská mechanizace Bezpečnost a ochrana Dobývání ložisek Důlní měřictví Mineralogie rudních ložisek Vodní hospodářství Problémy výroby a rozvodu stlačeného vzduchu Ročník č. XVII Automat. systémy řízení Bezpečnost a hygiena práce Projektování báňských provozů Tradice těžby příbramského rud.revíru Automatizace v hornictví Geologie Klimatizace a větrání Chemické metody získávání kovů Ročník č. XVIII Matematické metody v geologii Mechanizované ražení Nové technologie při výstavbě báňských provozů Užitá geofyzika Materiály jaderné techniky Úpravnictví Vědecké a technické informace Vodní hospodářství Ročník č. XIXI Automat. systémy řízení Dobývací a trhací práce Geologie Využití radioizotopů Kalové hospodářství Analýza nerostných surovin

Ing. J. Kozel

13

6

5

2

Ing. Z. Romof B. Šilhan

13 8

4 2

5 3

4 3

Ing. Z. Papeš RNDr. V. Němec, CSc. Ing. L Micski Ing. M. Holub Ing. O. Pilch Ing. J. Bambas Ing. K. Šťastný Ing. R. Zamarski, CSc.

17 59 15 16 13 26 19 8

8 6 7 6 3 8 9 3

9 11 5 7 5 10 8 3

5 8 3 3 5 8 9 2

Prof. Gruntorád, DrSc.

15

4

6

5

Ing. J. Silbernágl PhDr. J. Majer, CSc. Ing. M. Novotný K. Vlach Ing. Z. Romof Ing. J. Hofman J. Klíma

15 21 22 9 13 11 13

6 6 7 3 4 2 5

4 11 6 2 7 2 6

5 4 8 4 2 7 2

RNDr. V. Němec. CSc. Ing. J. Kolář, CSc. Ing. Z. Matzner Ing. V. Lipovský Ing. V. Švagr Ing. M. Benešová, CSc. RNDr. J. Soudek Ing. O. Tesař

81 13 12 19 15 22 31 8

12 6 5 2 3 5 7 1

10 4 5 10 5 7 14 3

3 1 6 4 7 3 4

Ing. E. Synek, CSc. MUDr. V. Pacina Dr., Ing. Bárta. CSc. PhDr. J. Majer, CSc. Ing. J. Silbernágl RNDr. F. Šorf Ing. O. Pilch Ing. A. Tacl

30 13 12 26 19 22 13 26

8 4 3 9 7 4 4 8

10 5 4 10 4 12 5 12

12 4 5 16 8 6 4 6

RNDr. V. Němec, CSc. Ing. J. Kolář, CSc. Ing. J. Kozel

98 19 21

20 8 6

7 8 11

31 2 3

Prof. Gruntorád, DrSc. Ing. M. Novotný RNDr. Vetejška, CSc. O. Pátek Ing. L. Novák, Csc.

20 40 12 21 18

6 5 4 5 5

9 10 5 9 7

4 4 3 7 6

J. Špaňhel, CSc. Ing. Z. Matzner RNDr. F. Šorf Ing. L. Šimon Ing. M. Caras RNDr. P. Peták

24 18 10 14 27 13

9 5 4 5 10 6

8 7 4 6 8 5

7 5 2 3 9 2

1

1

1

1

1

1

Důlní doprava Ročník č. XX Bezpečnost a ochrana zdraví Klimatizace hlubokých dolů Průzkum, otvírka a příprava nevelkých ložisek Báňské zákonodárství a hornictví v minulosti Matematické metody v geologii Chemické zpracování nerost. surovin Společenské vědy v hornictví Údržba důlních strojů Průzkum, těžba, úprava Au rud Ročník č. XXI Elektronika a automatizace Dobývání ložisek Užitá geofyzika Prognóza nerostných surovin Důlní měřictví Technolog. měření při těžbě a zpracování surovin Geomechanika Důlní stroje a zařízení pro mechanizované ražení Úprava nerostných surovin Čištění důlních vod Ročník č. XXII Bezpečnost a ochrana zdraví Asanace a rekultivace Odkaliště Matematické metody v geologii Progresivní metody výstavby podzemních důlních děl Horizontální doprava v dole Údržba důlních zařízení Vrtací technika v geolog. průzkumu Racionalizace spotřeby a úspory paliv a el. energie Ročník č. XXIII Dobývání ložisek Geologie, mineralogie Z dějin evropské těžby Chem. zpracování nerost. surovin Geomechanika Výchova báňských inženýrů Techn. ekonomické informace Reprografie Projektování hlubinných dolů Racionalizace spotřeby Ročník č. XXIV Matematické metody v geologii Mechanizace důlního provozu Automatizace Klimatizace hlubinných dolů Racionalizace spotřeby energie Společenské vědy v hornictví Zlepšovací návrhy Řízení rozvoje vědy Kontroly výrobních procesů Drahé stavební kameny

Ing. Z. Sobol

19

7

5

7

Ing. F. Polášek Ing. J. Blachowicz Ing. Z. Rieger

16 18 12

3 6 4

4 7 6

9 5 2

Ing. J. Majer, CSc.

24

6

12

6

RNDr. V. Němec, CSc. Doc. M. Mrnka, CSc. J. Čech Ing. M. Sokol Ing. V. Ludvík

18 39 7 11 18

8 13 3 3 5

9 17 3 4 7

1 9 4 4 5

Ing. H. Bakstein Ing. J. Čížek Doc. J. Kněz, CSc. Ing. M. Bartášek Ing. J. Fafejta Ing. O. Kroupa

44 18 19 40 18 18

6 5 10 16 3 7

6 7 4 17 9 7

32 6 5 7 5 4

Ing. J. Růžička Ing. V. Landa

17 19

6 6

7 8

4 5

RNDr. K: Vetejška, CSc. Ing. L. Novák, CSc.

19 17

7 7

8 4

4 6

Ing. J. Čížek Ing. D. Smolík, CSc. Ing. M. Caras RNDr. V. Němec, CSc. Ing. V. Martínek

13 25 16 68 25

4 2 5 13 6

3 7 7 9 7

6 16 3 46 12

Ing. J. Polák, CSc. Ing. O. Tesař Ing. O. Loskot RNDr. J. Kouřimský, CSc.

14 17 12 14

4 2 2 4

4 4 4 7

6 4 4 3

Ing. J. Kulhánek Prof. Z. Pouba, DrSc. PhDr. J. Majer, CSc. Doc. M. Mrnka, CSc. Ing. J. Růžička, CSc. Doc. O. Zajac, CSc. Ing. V. Tejml Ing. J. Kubeček Ing. K. Iványi Ing. J. Kafka

15 39 37 37 17 13 12 15 9 15

3 5 18 19 4 3 3 3 2 4

5 9 5 10 7 5 6 4 2 6

5 11 10 14 5 4 7 6 6 4

RNDr. V. Němec, CSc. Ing. J. Kolář, CSc. Doc. V. Strakoš, CSc. Ing. R. Mayer, CSc. Ing. J. Kafka PhDr. J. Čermák Ing. J. Vandas JUDr. J. Špičák Ing. V. Radil RNDr. J. Kouřimský,

100 32 36 19 8 8 15 18 31 19

29 12 11 6 2 2

6 8 11 4 3 2 5 7 10 5

3

1

1

1

1

1

4 7 4

15 6 3 3 10 6 12 5

CSc. Ročník č. XXV Bezpečnost a hygiena práce Dobývání a vrtání ložisek Ložisková geologie Příbramské báňské závody Důlní měřictví Radioaktivita v hornictví Chemická těžba a úprava Geomechanika Inženýrské podzemní stavby Progresivní metody čištění vod Světová naleziště drahých kamenů Ročník č. XXVI Mechanizace důlního provozu Automatizace Rekultivace životního prostředí Užitá geofyzika Vývoj slovenského baníctva Odkaliště Analýza nerostných surovin Úprava nerostných surovin Reprografie Matematické metody v geologii Ročník č. XXVII Ochrana pracovního prostředí Hlubinné vrtání Ekonom. aspekty rozvoje čsl. hornictví po roce 1990 Geologie a technologie uranu, grafitu lithia Radioaktivita v hornictví Chemické metody dobývání surovin Geomechanika Projektování v rud. hornictví Vibrační technika Trhací technika Drahé kameny a využití Ročník č. XXVIII Automatizace Báňské záchranářství Dobývání Naftové motory pro doly Báňská historie Využívání malých ložisek Matematické metody v geologii Informatika v geologii Inženýrské podzemní stavby Důlní stroje a zařízení Aplikační a realizační možnosti membránových procesů Ročník č. XXIX Geologie pro životní prostředí Měřičství Radioaktivita v hornictví Odkaliště Chemické metody dobývání

Ing. F. Polášek Ing. J. Kulhánek Prof. Z. Pouba, DrSc. PhDr. J. Majer, CSc. Ing. J. Fafejta RNDr. J. Hejtman, CSc. Doc. M. Mrnka, CSc. Ing. J. Růžička, CSc. Ing. K. Borovský Ing. P. Brokeš, CSc. RNDr. J. Kouřimský, CSc.

22 26 32 27 22 28 66 17 27 28 11

7 7 9 8 6 3 20 4 5 5 3

7 6 14 5 9 12 13 6 7 8 3

5 11 8 8 6 9 10 5 6 5 2

Ing. J. Kolář, CSc. Ing. H. Bakstein Ing. Podhajský, CSc. Doc. J. Kněz, CSc. RNDr. S. Ladzianky Ing. M. Caras RNDr. P. Peták RNDr. K. Vetejška, CSc. Ing. J. Hrdlička RNDr. V. Němec, CSc.

30 40 37 19 21 26 16 26 17 166

17 8 16 5 7 6 5 7 4 31

7 14 15 8 6 9 7 10 6 23

4 14 5 3 6 5 4 5 3 32

Ing. J. Smetana Ing. M. Loskot Ing. Malchárek, CSc.

24 23 18

5 3

12 8 4

5 10 10

Prof. Z. Pouba, DrSc.

41

8

15

9

Ing. L. Šimon Ing. A. Tacl Ing. J. Růžička, CSc. Ing. Š. Handza Ing. B. Havlíček Ing. J. Šnajdr RNDr. J. Kouřimský, CSc.

19 29 14 13 27 17 17

3 14 4 1 9 3 3

7 8 6 5 9 5 5

4 6 3 4 5 7 3

Ing. H. Bakstein Ing. F. Papřok Ing. B. Zamarski, CSc. Ing. J. Ptáček PhDr. J. Majer, CSc. Ing. J. Nevyjel RNDr. V. Němec, CSc. RNDr. J. Bradáčová Ing. B. Šťastný, CSc. Ing. J. Kolář, CSc. Ing. L. Novák, CSc.

11 16 18 9 34 23 120 30 31 33 5

4 8 5 3 11 6 51 22 4 19 2

4 8 4 5 15 7 11 8 5 9 1

3 4 6 1 8 7 6 19 4 1

RNDr. L. Bíža Ing. J. Fafejta Doc. J. Matolín, CSc. Ing. M. Caras Ing. R. Malý

16 10 16 27 50

4 4 2 15 17

4 5 2 3 4

11 3 13 6 3

1

1

1

1

Geomechanika Biolokace Reprografie Analýza nerostných surovin Využívání druhotných surovin Ročník č. XXX Surovinová základna ČSR Likvidace dolů a využití Báňská historie Psychologie a sociologie Matematické metody v geologii Informatika v geologii Ročník č. XXXI Drahé kameny a využití Využití důlních prostor pro ekologické ukládání odpadů Geoetika Hornictví a legislativa Hornictví a ekologie Ekonomika báňských podniků v tržním hospodářství Hornictví a podzemní stavitelství Sociální politika v hornictví a problematika útlumu Ročník č. XXXII Praha Matematické metody v geologii Příbram Hornictví a legislativa Podmínky těžby, úpravy Au rud Zahr. obchodní aspekty hornictví Ekologie a hornictví Ekonomika báňských podniků Ročník č. XXXIII Geoetika Využívání nerudných surovin Staré zátěže báňského průmyslu Zpracování a ukládání odpadů v areálech dolů Ročník č. XXXIV Praha Matematické metody v geologii Příbram 140. výročí nabytí účinnosti obecního horního práva Nerostné suroviny stavebnictví Revitalizace krajiny po těžební činnosti Ročník č. XXXV Geoetika Domácí nerostné suroviny z pohledu ekonomie a ekologie Současné právní problémy v aplikaci horního zákona Tradice a historické památky českého hornictví Ročník č. XXXVI Praha Matematické metody v geologii Příbram Legislativa a báňské podnikání Recyklace kovových odpadů Tradice a historické památky Ukládání vysoce radioakt. odpadů a

Ing. J. Růžička, CSc. RNDr. Z. Rejdák, CSc. Ing. J. Hrdlička RNDr. P. Peták RNDr. Růžičková, CSc.

9 14 9 20 21

2 1 5 7 5

3 3 4 4 5

5 7 2 11 5

RNDr. F. Woller Ing. J. Růžička, CSc. PhDr. L. Jangl Ing. L. Hešnaur RNDr. V. Němec, CSc. RNDr. J. Bradáčová

27 13 19 6 102 29

9 5 7 1 25 3

12 6 5 12 7

15 9 7 9 1 9

p.g. P. Burdová Ing. K. Iványi

15 30

RNDr. V. Němec, CSc. JUDr., Ing. J. Pražák Ing. V. Janeček Ing. K. Doležal

15 7 30 21

Prof. J. Cigánek, CSc. JUDr. J. Brožíček

29 6

RNDr. V. Němec, CSc.

95

35

16

JUDr., Ing. J. Pražák Ing. J. Karpíšek, CSc. Ing. J. Mácha RNDr. F. Reichmann Ing. R. Aulický

5 9 10 18 12

5 4

6 7

3

RNDr. V. Němec, CSc. RNDr. J. Bradáčová Ing. K. Iványi Ing. V. Berka, CSc.

29 26 17 25

13 8 6 7

6 13 7 9

2 6 6 9


107

13

Ing. J. Bartoš

14

RNDr. J. Bradáčová Doc. P. Ganguly, CSc.

21 37

4 7

12 13

3 8

RNDr. V. Němec, CSc. RNDr. F. Woller

36 19

8 3

4 4

6

JUDr.,Ing. R. Makarius, CSc. Ing. P. Suček, CSc.

11

1

4

3

33

5

11

10


205

JUDr. J. Luks Doc. M. Mrnka, CSc. Ing. P. Suček, CSc. Ing. Nachmilner, CSc.

11 8 30 13

6

7

8

1

vyhořelého paliva do horn. prostředí Ročník č. XXXVII Geoetika Legislativa a báňské činnosti Geotechnika podzemní stavby Tradice a historické památky Ročník č. XXXVIII Praha Geoetika Matematické metody v geologii Příbram Historie českého hornictví 150. výročí založení VŠB Zahlazování následků hornické činnosti Ročník č. XXXIX

RNDr. V. Němec, CSc. JUDr. J. Luks Ing. J. Růžička, CSc. Ing. P. Suček, CSc.

24 11 19 21

2 2 4 6

8 6 4

Doc. L. Němcová, CSc. RNDr. V. Němec, CSc.

27 129

21 36

2 22

Ing. P. Suček, CSc. Prof. M. Palas, CSc. Ing. I. Svoboda, Ph.D

22

10

5 16

4 15

Legislativa a báňské podnikání JUDr., Ing. O. Vobořil Revitalizace území po těžbě Ing. I. Svoboda, CSc. nerostných surovin Evropské hornictví–Tradice a památky Ing. P. Suček, CSc. Ročník č. XXXX Geoetika Ekologie a sanační práce Horní právo Historie Evropské hornictví-tradice a památky

8

7

23

18

25

2

4 9

7

RNDr. V. Němec, CSc. RNDr. K. Trojáčková Prof.JUDr.Ing. R. Makarius, CSc. Ing. P. Suček, CSc.

5. 6 Sekce s mezinárodní účastí Podobně jako v kronikářském zápise byla při uspořádání II. ročníku zdůrazněna účast tuzemských z mimopříbramských důlních revírů, tak již při IV. ročníku byla vyzdvižena první zahraniční účast báňských odborníků. Ti byli z Jugoslávie a Polska a prvním zahraničním přednášejícím byl Polák Mgr.. Ing. K. Glowacz v sekci Dobývací metody. Tento údaj je nutné upřesnit opětovným připomenutím nejmenovaných zástupců strojírenských podniků vyrábějících báňskou techniku, Atlas Copco a Salzgitter, jejichž zástupci promítali mimo soutěž propagační filmy o svých výrobcích již v I. ročníku. V dalších ročnících přibývala zahraniční účast z různých států, a to nejen evropských, ale i z rozličných světadílů. Tak se stalo pravidlem, že v tištěných programech symposia byly některé sekce označeny jako mezinárodní, se zajištěnou překladatelskou službou. Bylo to především zásluhou sekce Matematické metody v geologii, která byla pořádána v dvouletém cyklu, zpravidla pod patronací IAMG, mezinárodní asociací pro matematickou geologii. Průběh jednotlivých ročníků však prokazuje, že mezinárodní účast přednášejících i posluchačů se uskutečňovala i v tzv. národních sekcích. Tak např. v roce 1972, v rámci XI. ročníku symposia, z deseti uspořádaných sekcí, bylo plných devět s mezinárodní účastí, národní účast vykázala pouze sekce Vodní a kalové hospodářství. K prvním přednášejícím zahraničním účastníkům postupně v dalších ročnících přibývali zástupci z dalších států. V následujícím přehledu je uvedena v abecedním pořádku jejich přítomnost na symposiu. 1965 Jugoslávie, Polsko 1967 Bulharsko, Německá demokratická republika, Rakousko, Sovětský svaz, Švédsko, Švýcarsko 1968 Finsko, Francie, Maďarsko, Německá spolková republika, Spojené státy americké

1969 Velká Británie 1973 Argentina, Belgie, Kanada, Kuba, Rumunsko, Tanzanie 1975 Holandsko, Indie, Itálie, Norsko, Portugalsko 1377 Španělsko 1979 Dánsko 1981 Mongolsko, Západní Berlín 1982 Řecko 1983 Japonsko 1987 Čínská lidová republika V uvedeném seznamu není uvedena přítomnost účastníků z Austrálie či Nového Zélandu, přestože v rámci XXV. ročníku bylo konstatováno, že dosud zorganizovaných ročníků se zúčastnili i zástupci všech kontinentů. Rovněž je zapotřebí připomenout, že od roku 1991 nebyla podchycena´účast odborníků z nových států, vzniklých po rozpadu Sovětského svazu.

5. 7 Ocenění práce pro symposium V průběhu symposia pracovala hodnotitelská komise do které byli komitétem jmenováni báňští odborníci jak z vědecké a pedagogické oblasti, tak i z ústředních orgánů a báňské praxe. Jejími členy byli dále po dvou zástupcích výkonného výboru a vědecké rady symposia a konečně hlavní garanti jednotlivých sekcí. Za předsedu hodnotitelské komise byl jmenován významný báňský odborník, nejčastěji z řad akademického sboru. Jejich prvořadým úkolem bylo provést hodnocení přednesených přednášek, to jako projevu jakéhosi morálního ocenění za vynaložené tvůrčí úsilí přednášejících. Výsledkem jejich práce bylo udělení pamětních medailí komitétem symposia ve stupních zlatá, stříbrná a bronzová medaile. Zlaté medaile za přednáškovou činnost byly v průběhu jednotlivých ročníků udělovány poskrovnu, zpravidla jedna, někdy dvě. Další nejlepší práce byly oceněny stříbrnými, velmi dobré přednášky bronzovými pamětními medailemi. Ostatní přednášky byly z počátku oceňovány děkovným dopisem komitétu, později diplomem či drobnou grafikou, aby se nakonec ustálila forma čestného uznání. Takovým způsobem byli ohodnoceni rovněž nejen přednášející při slavnostním zahájení, ale i někteří čestní hosté symposia za své celoživotní zásluhy či za práci pro naše hornictví. V neposlední řadě byla podobně oceněna i dobrovolná práce pořadatelů symposia a to na základě rozhodnutí komitétu. Udělené medaile byly předávány společně s průkazem, ve kterém byl upřesňující slovní doprovod : stupeň udělené medaile, pořadové číslo, jméno vyznamenaného, důvod udělení, nejčastěji název oceněné přednášky a podpis předsedy komitétu. Pod evidenčním číslem medaile byli ocenění zapisováni do kroniky až do roku 1973, kdy série medailí byla ukončena čísly : bronzová č. 754, stříbrná č. 519 a zlatá č. 25. Dalším ročníkem, v roce 1974 bylo zahájeno číslování nové série od čísla 1, avšak v následujících zápisech kroniky bylo od této tradice upuštěno. Historické pořadí prvých tří nositelů jednotlivých stupňů medailí za přednáškovou činnost bylo v kronice zachyceno následovně : 1962 Bronzová č. 1 Ing. Z. Bělina 2 Ing. J. Kulhánek 3 Ing. J. Píšek

1963 Stříbrná č. 1 Ing. J. Syka 2 p.g. P. Adámek 3 p.g. J. Faktová Zlatá – přehled všech udělených za přednáškovou činnost v sekcích: 1964 Ing. L. Maršálek

Nové profily jam a koncepce těžních strojů

1965 Ing. J. Zajíc

Teorie radiometrického rozdružování

1966 Doc. Ing. Z. Šefl

Obecná klasifikace vrtných vozů

1967 Jaroslav Klíma

Trhavina DAP v hlubinných dolech

1968 Ing. Z. Címala

Podzemní loužení chudých uranových rud v centrální části ložiska

Ing. J. Pitrocha

Rožná

Prof. G. Matheron

O prostorových proměnných

1969 Akademik J. Koutek RNDr. M. Doležil, CSc.

Význam díla F. Pošepného pro rozvoj rudní geologie Výběr optimálního způsobu mletí cínové rudy z ložiska Huberův peň v Krásně

1970 Ing. M. Váňa

Zhodnocení speciálních měřičských prací na 50 km přivaděči Želivka-Praha

Dr. F.Merriam 1971 Ing. J. Blachowicz Ing. R. Mayer, CSc. 1972 Dr. A. Schickel

Trend analysis i geologie and geophysical exploration Řešení mikroklimatických podmínek při otvírce pater s vysokou teplotou Teorie a ověřování elektrostatického rozdružování s vysokým měrným výkonem

1973 Ing. J. Vaněk

Řídící počítač na skrývce s kolejovou dopravou

1974 JUDr. V. Mařík

Odbory a právní řád v oblasti bezpečnosti práce

1975 R. Jílek, CSc.

Současný stav a perspektivy strukturálního vývoje biosorbentů

1976 Ing. K. Klos

Korozní chování vícesložkových zirkoniových slitin v prostředí horké vody

1977 Jan Vlček

Důlní fotogrametrie-současnost, perspektivy

1978 Ing. J. Bambus

Geologický význam ložisek Bohutín, Březové Hory

1979 Ing. J. Aldorf

Stabilita důlních děl a její výbojové směry

Prof. L. Šiška, DrSc. 1980 Ing. Z. Osner, CSc.

Řízený výlom především při ražení


Ložiska zlata v Českém masivu a problematika jejich geneze

1982 Ing. V. Švagr

Efektivní nasazení HeNe laserů v RBMZ

1983 Prof. P. Peter, DrSc.

Účinky privalových dažďov na vysokom odkalisku

1984 RNDr. P. Morávek

Zhodnocení prognóz zlata v Českém masívu Ložisková problematika nového zlatonosného revíru Čelina-Mokrsko

1985 Ing. P. Kastner

Současný stav a vývoj valivých dlát

1986 L. Novák

Řešení aplikace elektrodialýzy ve VVÚ Stráž pod Ralskem

1987 Otto Kolář

Vývoj magnetických obvodů permanentních separátorů

1988 RNDr. V. Němec, CSc.

Osnova výuky modelování lomů a jejich těžby

1989 PhDr. L. Jangl

Sociální prvky českého horního práva v 13.-15. století

1992 Prof. K. Exner, CSc.

Hornicko geologická fakulta VŠB současnost

Zlatá medaile udělená za přednášky při slavnostním zahájení symposia 1968 Ing. K. Boček

Problematika technického rozvoje v uranovém průmyslu

1994 Ing. J. Šafařík, CSc.

500. výročí Georgia Agricoly

Zlatá medaile udělená za zásluhy o hornictví 1965 Ing. J. Odvárka, RsDr. K. Houdek, akademik R. Kettner, Josef Strejc, RNDr. J. Růžička 1966 akademický malíř K. Hojden, Střední průmyslová škola hornicko geologická v Příbrami 1972 Prof. R. Běhounek, Ing. A. Schindler 1976 akademická malířka M. Šoltézsová 1977 akademický malíř J. Šindelář 1979 RNDr. J. Kořán, DrSc. 1985 L. d. Andigne de Asis zástupkyně UNESCO Zlatá medaile za organizační činnost při pořádání symposia 1964 Ing. J. Vandas

1971 Ing. J. Vandas 1980 Ing. M. Kolek, CSc. 1981 Ing. J. Vandas 1990 Antonín Ryčl 1999 Ing. K. Iványi Ze získaných a dostupných pramenů plyne zjištění, že v průběhu 30 ročníků symposia byly dvě třetiny pronesených přednášek ohodnoceny pamětními medailemi symposia. Zlatých, vč. přednášek při slavnostním zahájení, bylo uděleno 33, tj. 0,5 %, stříbrných 1773 tj. 28,2 % a bronzových 2397, tj. 38,1 %, z celkových 6291 přednesených přednášek. Oceněné přednášky z jednotlivých ročníků symposia nejsou ani dnes mrtvým archivovaným materiálem. O tom svědčí např. žádost Státní technické knihovny Praha, odd. mezinárodní meziknihovní služby, po Technické knihovně DIAMO, Ing. J. Semmelbauer, o přednášky sekce M z roku 1971 a1974. Splnění této žádosti bylo potvrzeno internetovou poštou: „Děkujeme za zaslané články, dorazily dnes. Už jsme kopie přeposlali dále do British Library. Děkuji za rychlou a vydatnou pomoc. Jiřina Haningerová. 11. 04. 2001“. 6 Vydavatelská činnost symposia HPVT V průběhu čtyřiceti ročníků symposia probíhala i velmi intenzivní vydavatelská činnost, kterou lze v podstatě rozdělit na ediční činnost literární, vydávání pamětních medailí a symposiálních odznaků. Vydávání literárních publikací bylo řízeno vědeckou radou a zajišťováno výkonným výborem komitétu symposia. Tuto vydavatelskou činnost lze rozdělit na edici pamětních publikací, reprinty stěžejních děl historických montánních osobností, současnou produkci báňských odborníků a historiků a konečně zájmovou literaturu z báňského prostředí. 6. 1 Pamětní medaile V rámci této skupiny vydavatelské činnosti byly převážně vydávány umělecké publikace s případným nezbytným slovním doprovodem, které měly účastníkům připomínat pobyt v hornické Příbrami jejich účastí na symposiu. Tyto publikace, vytištěné většinou na formátu A4, byly účastníkům věnovány v rámci jejich vložného. Jelikož jejich vydávání nebylo systematicky sledováno a zaznamenáno, byl sestaven jejich následující chronologický přehled na základě fyzické inventarizace v soukromých knihovnách a ve skladu bývalého sekretariátu HPVT, nemusí být tedy vyčerpávající. 1965 1966 1968 1969 1971 1972 1973 1974 1974 1976 1978 1979 1981 1984 1986

Čáka. J. Hornické tradice v Brdech Hojden K. Hornické písně Müller V. Hornické Příbramsko (dřevoryty) Hojden K. Havířské písně Čáka J., Majer J. Technika českých a slovenských dolů v průběhu dějin Schenk, Vitouš Požár na příbramských dolech Hojden K., Vandas J. Hornické písně Čáka J. Poezie hlubin Schenk J. 125. výročí Vysoké báňské školy v Příbrami Toman K. Hornické kroje XVI. století Nováčková, Šimůnek Voda v báňském průmyslu Literární výběr O příbramských havířích, ilustrace Čáka J. Čáka J. Skalníková O. Již opět z věže zaznívá (14 písní) Čáka J., Majer J. Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami Skalníková O. Pět století hornického kroje Šindelář L. Osobnosti montánních věd v našich zemích, díl č. I až IV 1987 Majer J. Vozár Osobnosti (slovní doprovod portrétů L. Šindeláře na formátu A5) 1990 Bambas J. Březohorský rudní revír 1991 Čáka J. Příbramské lidové písně, pověry a říkánky K uvedeným publikacím nutno přiřadit heraldické znaky horních měst, které v letech 1977 až 1987 zpracovali autoři J. Čáka se slovním doprovodem J. Schenka v deseti dílech pod názvem : Civitates montanorum in re Publica Bohemoslovenica.

6. 2 Reprinty stěžejních historických montánních osobností Nepodařilo se upřesnit data vydání děl G. Agricoly a J. Mathesia, stalo se tomu však před rokem 1985, u ostatních reprintů data vydání jsou uvedena. Agricola G. Dvanáct knih o hornictví a hutnictví Mathesius J. Hornická Postila 1976 -1980 České horní právo, díly č. I až V 1982 Ercker L. Kniha o prubířství 1982 Peithner J. T. Pokus 1984 Šternberg K. Dějiny hornictví, díl I 1985 Šternberg K. Dějiny hornictví, díl II Jako součást řady uvedených reprintů lze zahrnout i záslužné dílo žijícího montánního historika L. Jangla. 1989 Báňsko historický slovník německo český, část hornická 1990 Báňsko historický slovník německo český, část hutnická 6. 3 Montánní literatura dějepisného charakteru Do této skupiny lze zahrnout neupřesněný rok vydání knihy Ježek V. 19 kapitol o březohorském rudním revíru 1984 Urban J. Jáchymovská kronika 1988 Majer. J. Kašpar Šternberg a jeho doba 1989 Vandas J. Po stopách starověkého hornictví 1990 Paděra Z. Z minulosti a současnosti hornictví na Slánsku 1991 Majer J. Po kovových stezkách dějin Československa 6. 4 Montánní literatura odborného charakteru 1986 Růžička J. Nerosty příbramského uranového ložiska 1986 Kouřimský J. Světová naleziště drahých kamenů 1987 Turnovec I. Broušení drahých kamenů 6. 5 Ostatní literární vydavatelská činnost V této zájmové literatuře v rámci jednotlivých ročníků symposia byly postupně vydány knihy J. Haufta. 1982 Geologie v nedbalkách 1983 Akademici v pantoflích 1985 S geologickým kladívkem šesti kontinenty 1987 Příběhy z permoníkovy brašny 1988 Kumštýři, mineralogové a montanisté 1990 Na permoníkových stezkách Podobně jako kniha E. Bejčka Encyklopedie hornického humoru z roku 1990. V rámci této bohaté vydavatelské činnosti v průběhu čtyřiceti ročníků symposia HPVT nelze opomenout ani soubory perokreseb J. Čáky v podobě kalendáře HPVT, uspořádaného po čtvrtletích roku, vydávaného v letech 1983 až 1990, zatímco v roce 1993 byl takový kalendář vydán jako fotografie Minerály příbramských dolů. V závěru této části vydavatelské činnosti symposia HPVT nelze nevzpomenout vydání hornických karet. V nich jednotlivá esa byla prezentována znaky královských horních měst Kutné Hory, Nového Knína, Březových Hor a Příbramí. králové byli reprezentováni Václavem II, Karlem IV, Ferdinandem I a císařovnou Marií Terezou, zatímco svrškové představovaní horními písaři s upřesněním Agricola, Mathesius a Grimm. Červená sedma byla ozdobena tradičním nápisem v netradičním znění : Hornický stav budiž pochválen! 7 Doprovodné odborné akce Průběh vlastního odborného jednání symposia doprovázely další akce, které lze tematicky rozlišit na doprovodné akce odborného charakteru a doprovodné akce kulturně společenského charakteru. Mezi akce doprovodné odborné báňského charakteru lze zahrnout promítání filmů s technickým zaměřením, dále zorganizované exkurze a provedené výstavy. 7. 1 Promítání filmů V prvém ročníku, 1962, byly promítnuty dva zahraniční filmy bez bližšího vysvětlení. V druhém ročníku, v rámci soutěžního promítání, byly promítnuty filmy kolektivů techniků ÚSVTRS s názvy Dozimetrie, Dálkové

ovládané vrátky na dobývkách, Výroba a montáž objektů DP-62. Rudné dobývání bylo snímkem individuálního autora L. Uhlíře z RD Příbram. Ve třetím ročníku, 1964, byl v soutěži oceněn film Ing. Jiříka a Ing. Ondračky – Vícepodlažné montované budovy, podobně jako snímek Ing. Jaroše – Důlní výztuž. V následujícím roce, 1965, si palmu vítězství odnesly filmy autorů J. Syky a Sochora – Vyhledávací průzkum a snímek L. Uhlíře – Na krku má granáty. V roce 1966 byl oceněn snímek Čs. armádního filmu – Milisekundový roznět, amatérský film Hlubinné vrtání a maďarský Hydropneumatická těžba nerostů. Součástí promítání byla série švédských filmů : Uplatnění zásobníkového nakladače v důlním provozu, Vrtání středně dlouhých vývrtů v podzemí, Ostření křížových korunek a Ostření monoblokových vrtáků. Průběhem šestého ročníku samostatná filmová aktivita byla ukončena. při tomto ročníku bylo uskutečněno pět filmových představení na kterých diváci shlédli 18 technických filmů, mezi nimi i vyhodnocené Průzkum severu GPUP a švédský film Atlas Copco AB Stockholm za Autofeed and ZAX. Případné promítání technických filmů v pozdějších ročnících symposia bylo součástí jednotlivých přednášek. Kronika symposia zvlášť upozorňuje na film rakouské firmy WOMA v roce 1977 o čištění důlních vozů na bázi vysokotlaké vody a snímku průmyslové vibrotechniky firmy AFG VIB Frankfurt v roce 1990. O krátkometrážním vzpomínkovém snímku „Už z hor stříbrných dozněl hlas“, v roce 1979 již bylo pojednáno. 7. 2 Odborné výstavy Tento druh doprovodných akcí symposia lze v podstatě rozdělit na výstavy báňské techniky a jubilejní výstavy báňských organizací. Ty byly pořádány v jednotlivých ročnících v prostorách Domu kultury a ve volném prostoru před jeho budovou. Připomeňme si některé z těchto výstav v chronologickém pořadí : 1962 1963 1966 1967

1968 1969 1971 1973 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1983 1985 1987

Výstava nové techniky a zlepšovacích návrhů Burza zlepšovacích návrhů a vyřešených úkolů technického rozvoje Technický rozvoj ve fotografii, znovu 1965, 1968 Vrtné nářadí, expozice n.p. Nářadí Roztoky, 1967, 1969, 1972, 1977 Výstava mezinárodních plakátů o bezpečnosti práce Technický rozvoj na rudných dolech Důlní výztuž ve fotografii Výrobky k.p. VZUP Kamenná-vibrační motory a SSB 2U, 1968, 1971, vrtné vozy VV 4 a překládací transportér PT 800, 1978, 1983, 1988 15 let činnosti Výzkumného ústavu rud, 1972, 1977, 1982 Výstava ÚGI Brno a SVA Příbram Expozice měřících přístrojů pro mechaniku hornin, 1972 Rudné a nerudné Ejpovice 20 let Uranové doly Příbram Kovohutě Příbram Výstava báňských zařízení a modelů 20 let Interprojektu Praha, 1978 30 let ČSUP, 1980, 1985 10 let VÚEPE Praha Výstava RD Příbram Výstava 15. ročníků symposia HPVT, 1981, 1991 ZENIT rudného a nerudného hornictví Automatizace – kolektiv pracovníků Ing. H. Baksteina, VZUP Ústřední informační středisko pro jaderný program, Zbraslav RD závod Rožmitál Rudný projekt Košice OKR – automatizace a mechanizace, výzkum a vývoj KÚO Výstava důlního osvětlení Záchranná technika HBZS Příbram

7. 3 Odborné exkurze Ty byly posledním typem doprovodných odborných programů symposia. Jejich zařazení do programů symposia bylo uskutečněno od druhého ročníku návštěvou důlních provozů rudného i uranového ložiska v Příbrami. To bylo určeno pro mimopříbramské účastníky symposia v dopolední době, protože vlastní jednání v odborných sekcích bylo organizováno až v odpoledních hodinách. Takovým způsobem bylo v roce 1966 registrováno jedenáct odborných exkurzí, v následujícím roce sedm. Až v roce 1969 byly v kronice zaznamenány upřesněné program : klimatizační jednotka CHDV-50 na dole č. I, těžní zařízení š.č. 19 na UD Příbram, pracoviště počítače EMV 5-6 na VZUP Kamenná, kontrolní a

regulační zařízení RD Příbram a uspořádání prvé mimopříbramské exkurze do Horního Slavkova, na závod Stannum – ložisko Huberův peň. V roce 1970 to byla exkurze na pracoviště Metro Praha a na lokalitu Hájek u Zadního Chodova. V roce 1971 exkurze na ložiska RD Příbram v Měděnci a Kutné Hoře, v roce 1974 do Kovohutí Mníšek a na pracoviště n.p. PIS Zbraslav. V roce 1974 v rámci symposia bylo jeho účastníkům umožněno naposledy sfárat na historické horizonty březohorského rudního revíru. Následující ročníky symposia, 1978 – 1981, zaměřily svou poznávací činnost do jižních Čech, exkurzemi do Českého Krumlova-grafitová ložiska, dále lokalita Hůrka jakož i okresní muzeum v Písku. Účastníci symposia se zúčastnili měřičských prací při výstavbě Metra v Praze podobně jako laserového měření v SHD Most. V devadesátých letech to byly exkurze na prohlídku odkaliště elektrárny Prunéřov. V dalším roce byly navštíveny povrchové doly v SHD včetně kontroverzní obce Libkovice. V roce 1977 bylo navštíveno regionální muzeum v Jílovém u Prahy se specializací na dobývání zlata v naší historii. V následujícím roce směřovala exkurze do okresního muzea v Sokolově a její účastníci absolvovali prohlídkovou trasu Slavkovský les v úseku Kladská – královské horní město Krásno. To bylo pokračováním spolupráce, kdy v návaznosti na symposium HPVT se jeho někteří účastníci zúčastnili I. konference o hornické minulosti a budoucnosti regionu Slavkovský les v roce 1996. V roce 2000 byl v rámci exkurze navštíven historický hamr v Dobřívi u Rokycan. V rámci uskutečněných a vyjmenovaných exkurzí netřeba upozorňovat, že zmiňovaný hornický skanzen v Příbrami, dnes neodmyslitelná součást Okresního hornického muzea v Příbrami, je domácími i zahraničními účastníky symposia každoročně hojně navštěvován, obdivován i záviděn. Z těchto důvodů je preferována tichá dohoda, která přiznává Landeku v Ostravě statut největšího černouhelného muzea a Sokolovu největšího hnědouhelného muzea a Příbrami největšího hornického muzea v republice. 8. Ostatní doprovodné akce Doprovodné akce symposia s širokým celospolečenským zaměřením rozdělit lze na akce kulturní, sportovní a společenského charakteru. Všechny byly přístupné příbramské veřejnosti, při kterých byli pořadateli zvlášť vítáni jak příslušníci mladé generace tak i horničtí senioři. 8. 1 Kulturní akce Mezi kulturní akce uskutečněné ve spolupráci s městským či okresním kulturním střediskem to byly především koncerty či divadelní představení konané v prostorách krajského divadla, součástí to objektu Domu kultury v Příbrami. Z těchto doprovodných programů symposia lze připomenout v roce 1971 Koncert gotické hudby provedený souborem Collegium flauto dolce 1972 Koncert souboru Symposium musicum z Prahy 1973 Koncert pěveckého tělesa sbormistra V. Vepřeka 1974 Operní představení L. Janáčka : Její pastorkyňa 1975 Koncert souboru Prague madrigal swingers 1976 Koncert české hudby pěti století v provedení Cantillenum pragaense 1977 Koncert Dvořákova kvarteta z mistrových opusů 1978 Pěvecký koncert skupiny Linha singers nebo večer skladeb A. Dvořáka v podání kvarteta S. Kofroně 1983 Koncert příbramských pěveckých sborů, dětského a smíšeného pod vedením sbormistrů V. Vepřeka a S. Kofroně

1976 1977 1979 1981

Rovněž lze připomenout koncerty populárních souborů, určené převážně pro mladou generaci : Koncert populární skupiny Olympic Koncert hudební skupiny F.R. Čecha se zpěvákem J. Schelingrem Koncert country skupiny Zelenáčů-Greenhornů s J. Vyčítalem Koncert skupiny Country beat J. Brabce

Další skupinou doprovodných kulturních akcí symposia bylo pořádání výstav v příbramských galerijních prostorách – v zámečku Ernestinum, ve foyeru divadla a dalších vhodných prostorách včetně školních aul či v Okresním domě pionýrů a mládeže. Mezi jejich spolupořadatele mimo vyjmenovaných kulturních středisek nutno uvést Okresní muzeum v Příbrami, Národní muzeum a Národní technické muzeum, obě z Prahy. Z těchto výstav připomeňme : 1965 1966 1967

Výstava historických důlních map Výstava obrazů z hornického prostředí akademického malíře K. Hojdena, žáka Švabinského Výstava minerálů příbramských dolů

1971 1973 1976 1977 1978 1981 1983 1987 1988 1989

Výstava Stříbro v dějinách a Ražba starých českých mincí Výstava 400 let hutnictví v Čechách Výstava Historické hornické kroje Výstava hornických tradic Příbramska u příležitosti slavnostního otevření prvního hornického skanzenu v republice Výstava historických mincí Výstava šperků a českých granátů Výstava minerálů ze sbírek Národního muzea Praha Výstava obrazů zasl. umělce K. Hojdena k nedožitým devadesátinám Výstava drobné grafiky – Ex libris s hornickou tématikou Výstava starých důlních map a Výstava šperků družstva Granát Výstava fotografií Z. Jarolímka Člověk a práce u příležitosti 150. výročí fotografie

Rozsáhlé byly výstavy uměleckých výtvarných děl v letech 1974 až 1982 pořádané Českým fondem výtvarných umělců a jeho obchodní organizací Dílo. U příležitosti 15. ročníku symposia se umělecké soutěže na téma Hornické motivy ve výtvarném umění zúčastnilo 242 výtvarníků z jejichž prací bylo vybráno 145 obrazů, 41 plastik a 149 grafických listů. Soutěžní komise doporučila zakoupení vystavených děl. Řada vystavujících umělců byla hodnotitelskou komisí symposia ohodnocena pamětními medailemi, od zlaté po bronzovou, včetně řady čestných uznání. Výstavy Hornictví očima dětí byly uskutečněny v letech 1977 až 1988 ve spolupráci s odborem školství středočeského KNV. 8. 2 Sportovní akce V rámci doprovodných akcí je zapotřebí se stručně zmínit i o provedených sportovních akcích. Byl to především turnaj v malé kopané uspořádaný pro jinošskou omladinu Příbramska. V tomto turnaji se soutěžilo o putovní pohár symposia HPVT v letech 1979 až 1983. Další sportovní akcí bylo uspořádání branného závodu tříčlenných hlídek pod názvem Hornickou stezkou. Tyto akce proběhly ve spolupráci s mládežnickou organizací SSM. 8. 3 Společenské večery Ty měly své zastoupení ve všech ročnících symposia, od svého prvopočátku. V dokumentech z roku 1962 bylo uvedeno : „Po přednáškách se sešli mechanici v salonku Domu kultury na přátelském večírku.“ Při druhém ročníku, 1963 bylo zaznamenáno, že „V tomto roce sekce Řízení těžních strojů se sešla po přednáškách v salonku Domu kultury, kde nejen společně povečeřela, ale i přátelsky se pobavila při amatérské hudbě mechaniků JD.“ Ve čtvrtém ročníku, 1965, nezůstalo jen na mechanicích, ale pro účastníky byla uspořádána společná večeře po jednotlivých sekcích. Současně ale bylo upřesněno, že při společné večeři sekce Svislá doprava bylo upečeno celé sele na rožni. Tato sekce vydávala impuls pro budoucí ročníky, když v pátém ročníku, 1966, zorganizovala provedení latinské mše se svěcením „tupláku. “ Tyto společenské večery jednotlivých sekcí byly neformálním zakončením odborného jednání sekce, kdy její účastníci měli vzájemnou možnost osobního seznámení. Aneb jak psáno v kronice, 1970, „Účastníci nekonvenčním způsobem mohli si obecně vyměnit své názory na přednesené referáty.“ " Nekonvenční způsob osobní výměny názorů nebyl blíže specifikován. V sedmém ročníku, 1967, byl naplněn požadavek velkorysosti obnovenou společenskou diferenciací na „my a oni “. To když pořádající organizace, zastoupené svými generálními řediteli, Ing. J. Balla a RSDr. K. Houdek, v rámci svých reprezentačních fondů, uspořádaly ve foyer krajského divadla recepci pouze pro zvané hosty. To se stalo tradicí a její pořádání v následujících ročnících bylo v kronice zaznamenáno jednou jako recepce pro významné hosty, podruhé jako přijetí čestného předsednictva a zahraničních hostů na recepci. Později vzniklé společné symposiální večery byly rozšířené pro širokou příbramskou veřejnost. Mezi takové lze zařadit zábavné večery u cimbálu 1972, 1975, 1977 a 1981. Velké oblibě se těšily taneční večery pořádané Závodním klubem Uranových dolů jeho tanečním orchestrem Permon řízeného J. Hájkem, 1977 až 1982. Jejich pokračování v následujících ročnících bylo nazýváno Hornické otazníky s hudbou a tancem. Moderátory těchto pořadů byly známí hlasatelé Čs. televize, Dr. J. Pixa 1983-1985, P. Novotný 1986, J. Suchánek 1987, J. Fořtová 1988. Nejvyhledávanější společenskou zábavou při symposiu byly však večery věnované pouze starým tradicím – přijímání do cechu hornického. Jeho podoby a formy provedení byly v jednotlivých ročnících rozličné. V podstatě však lze hovořit o Skoku přes kůži, Slibu věrnosti hornictví SSM a Svěcení proutníka, když latinskou mši svěcení tupláku zahrneme jako součást obřadu skoku přes kůži. Skok přes kůži byl v rámci symposia poprvé předveden v průběhu pátého ročníku, 1966, kdy v rámci oslav 750 let založení města Příbram, se uskutečnil Sjezd absolventů Vysoké školy báňské v Příbrami. V kronice

symposia bylo zachyceno : „Jen málo z četných hostů ještě pamatovalo slavné ceremoniály „Skoků přes kůži“ příbramské Vysoké školy báňské, takže tato slavnost jim byla vzácnou podívanou.“ Obnovenou podívanou staré báňské akademické tradice přichystal přípravný výbor, předseda Ing. V. Schmidt, Společnosti absolventů, posluchačů a přátel Vysoké školy báňské v Příbrami. Slavnost byla zahájena shromážděním lišáků, žáků SPŠH, před budovou jejich školy. Průvod v historických krojích městem si pamatovali pouze starší obyvatelé Příbrami, pro mladší byl neobvyklým zážitkem. Průvod pod vedením nadlišáka, Dr. Ing. M. Kačírka, doprovázený hornickou kapelou K. Korejse dopochodoval až k Domu kultury. Zde již zasedal Ing. O. Janeček ve funkci vysokého a neomylného presidia za asistence svých adlátů Ing. J. Hummela a Ing. R. Horáka. Kantora představoval R. Pavlík, zatímco mluvčími kontraria byli Ing. A. Vaněk, levého a Ing. I. Hofbauer, pravého. Těmito představiteli byl zorganizována improvizovaná slavnost, která byla doplněna aktovkou JUDr. Jeníka : Krátká historie. Slavnost vyvrcholila vlastním „Skokem přes kůži“, kdy hornickou kůži – flek, drželi akademik F. Čechura a Ing. L. Bub. Společnost absolventů, posluchačů a přátel VŠB v Příbrami zorganizovala své sjezdy v rámci HPVT ještě v letech 1971, 1974. jejich poslední sjezd, zaznamenaný v kronice symposia, se konal v roce 1978 a probíhal za mezinárodní účasti. Byli zde přítomni příbramští absolventi žijící v Jugoslávii a Rakousku. V presidiu slavnosti Skoku přes kůži ještě zasedli Dr. Ing. Kačírek, Ing. O. Janeček, Ing. J. Hummel, Ing. L. Bub a Ing. I. Hofbauer, kteří předvedli jeho premiéru v roce 1966. Takovýmto způsobem byla obnovena tradice Skoku přes kůži v Příbrami. V letech 1974 a 1975 byl pořádán pro studenty SPŠH tzv. Slib věrnosti hornictví SSM, aby v dalších letech probíhal pod původním názvem slavnosti Skoku přes kůži. Jeho slavné a neomylné presidium, zastoupené členy Příbramského cechu horníků a hutníků, prubovalo kandidáty přijetí pod perkmistrem Ing. J. Vandasem, 1980-1983, kdy pod svými stavovskými znaky nastupovali horníci, hutníci, strojníci a úpravníci. Od roku 1984 ve funkci perkmistra vystupoval Ing. J. Šťastný, profesor SPŠH, který slavnosti Skoku přes kůži perkmistroval až do jeho 25. ročníku v roce 1996, kdy jej perkmistroval naposledy ve svém životě. Průkopnické úsilí do společenských večerů vnesli absolventi katedry užité geofyziky přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, když v roce 1970 uspořádali I. ročník Svěcení proutku. Tato nová slavnost měla svůj akademický senát, který řídil nejvyšší proutník RNDr. J. Kněz, CSc. a jeho I. až III. nadproutníkem byli Ing. V. Kundrát, p.g. M. Lažanský a RNDr. J. Vácha. Slavnost měla svůj řád. Po nástupu kandidátů cechu proutníků a zazpívání hymny Gaudeamus igitur následoval již první slavnostní přípitek. Světící hodnostáři nejprve samoobslužně vysvětili nejvyššího proutníka a nadproutníky. Po odborném proslovu nejvyššího proutníka následoval důstojný obřad svěcení kandidátů čestného titulu proutník. Před vlastním vysvěcením musel každý přednést stručnou disputační řeč. Toto „heslo“ světící kolegium zhodnotilo a jestliže byl projeven mimořádný IQ kandidáta, musel nejvyšší proutník příslušným nástrojem ji ukrátit. Poté byl kandidát „vykropen“ vodkou, pomazán sazemi a na důkaz jeho vyspělosti provedeno slavnostní „dotýkání“ virgulí jeho zadní části těla. Z nezapomenutelných projevů nejvyššího proutníka je třeba některé z jeho citátů, ozdobným písmem zachycených v kronice symposia, připomenout : „Tedy na začátku všeho byla tma. Z této tmy se posléze vynořil Karel, toho jména čtvrtý, který založil staroslavnou alma mater. Vloudila se mu sice chybička do jinak dokonalé stavby – zapomněl na katedru užité geofyziky. Tento historický omyl byl napraven o několik let později v roce 1952 a tím byl dán základ k novodobým dějinám. Překotný rozvoj užité geofyziky v posledním období bohužel poněkud zastřel význam prvotní a základní geofyzikální metody tj. virgule čili proutku. Jest na nás přítomných, abychom plnou rehabilitaci virgule zastínili všechny dosud užívané geofyzikální metody a napravili tak deformace minulého období“. V další části projevu seznámil přítomné s pokrokem na poli virgulové techniky. Nejjednodušším přístrojem byla standardní osiková virgule s mechanickou aretací a visuální indikací. Virgule „De Luxe“ byla opatřena ozdobnou chromovou lištou a dvouokruhovou aretací, vhodnou pro vedoucí pracovníky. Virgule „Super De Luxe“ byla vyrobena z leštěného mahagonu pro vládní úředníky. Kombinovaná virgule, zvaná biproutek, umožňovala kombinované profilovaní. Tranzistorovaná virgule se zesilovačem impulzů byla určena pro natvrdlé proutníky. Konečně virgule s digitálním výstupem a přímým zápisem na děrnou pásku vykazovala z výstupu křivku obsahu nerostných surovin v megatunách na kladné ose a v megalejnech v záporných hodnotách. V další části svého projevu uvedl privilegia cechu a jeho regule. „Nedodržování regulí je trestáno podle rejstříku trestů vypracovaným ústředním výborem cechu – natahování prutu v rámci meze pružnosti, což při mírném tahu vzbuzuje pocity milé. Natažení prutu nad mez pružnosti, což podle zákonů mechaniky vede k trvalým deformacím o kterých v minulosti bylo již dosti řečeno i napsáno. Nejvyšší forma trestu, tj. trestu absolutního spočívá v natažení prutu nad mez pevnosti čehož následkem je trvalá ztráta proutku. Ústřední výbor hodlá po tomto ustavujícím sjezdu navázat internacionální styky se zahraničními cechy proutníků a účastní se některých společenských akcí jako např. „ Memoriálu Casanovy“.

Při dalším Svěcení proutku, v roce 1972, ve svém projevu se zabýval kulovým potencionálem. Z jeho projevu zaneseného opět do kroniky je vhodné ocitovat : „Vážení kolegové proutníci a proutnice, proutníci h.c., proutníci aspiranti, vzácní hosté! Hluboce dojat zahajuji slavnost druhého výročí prvního svěcení proutníků a současně zahajuji I. všeproutnický sjezd. Vzhledem k tomu, že vy ani já přesně nevíme jak dnešní večer skončí, avšak je jisté, že to bude těžký večer, navrhuji, abychom jej zahájili krátkým odpočinkem, kterého můžeme využit k přípitku na rozvoj proutnického hnutí. Příčiny nepatrného pokroku v aplikaci virgule nutno hledat jako většinou ve sféře ekonomické, protože ceník geofyzikálních prací je stanoven na fyzikální jednotky, kdežto pro měření proutkem by bylo potřeba zavést jednotky metafyzikální. Tyto metafyzikální jednotky by byly ostatně vhodné i pro vyhodnocení některých geofyzikálních prací, jejichž hodnocení je jinak sporné… Každý proutník jistě uzná, že základním předpokladem pro úspěšnou praktickou činnost je dostatečný kulový potenciál čili potence. Avšak co to je potence? Muška jenom zlatá! Není konstantní co do velikosti i času. Křivka potence na obrázku byla zkonstruována na základě mnoha měření potenciometrem EP-1 s potenčními elektrodami. Na křivce dlouhodobých variací je několik důležitých úseků. Nejzajímavější je prudký gradient a následuje plateau, příhodně nazývaná pracovní část, obdobně jako u charakteristik trubic kolegů Geigera a Müllera, z nichž poslední jmenovaný je přítomen, kdežto kolega Geiger se omlouvá a zaslal nám několik pozdravných trubic, dovolte mi, abych na tomto místě připil na zdraví našich trubic, hlavně zažívacích. Takto posilněni se lépe vyrovnáme s neradostnou sestupnou částí křivky potence, která žel je odrazem objektivní reality. Na monotónní sestupné části je jediný světlý okamžik – dočasný vzestup nazývaný odborně druhá míza. Potom už křivka nezadržitelně spěje k nule, což je definitivní konec proutníka. Existuje však jednoduchá metoda, jak při trvalém poklesu potence lze dokonce budit dojem mírného vzestupu. Tato metoda spočívá v kladení většího důrazu na umělecký dojem než na sportovní hodnotu proutnické činnosti. Tedy vypustit z jízdy trojité, dvojité či odpíchnuté skoky a uplatnit spíše méně náročné krokové variace a dokonalý skluz v pomalejších partiích. Rovněž soulad s hudbou, která pomáhá zvýšit celkový dojem. Stručně řečeno- žádná štvanice, spíše park kultury a oddechu. Potence je bohužel substance, které nelze poručit, ale výsledek je stejný, jako když poroučíme větru nebo dešti. Nezbývá nic jiného než se smířit se skutečností. Neschopenku může nejprve potvrdit manželka proutníka. Avšak neházejme po prvních nezdarech proutek do žita, ani do Sběrných surovin. Zkusme nejprve změnu prostředí! Když i pak neuspějeme, znamená to odchod z aktivní činnosti a zbývá teoretická práce podle hesla – přání otcem myšlenky. Nulová potence či impotence však přináší i některé výhody - exproutník má více volného času a energie, takže se může věnovat veřejně prospěšné činnosti. Dovolte mi abych svůj projev zakončil zdravicí Virguli zdar!“ Toto podrobnější připomenutí Svěcení proutníků bylo účelové připomenutí symposiální společenské zábavy, kde její účastníci vzpomínali na období svých studentských recesí. Ty byly naplněny nejen dvojsmyslností, ale i trojsmyslností. Ta byla skrytou reakcí na panující společenské poměry. Tolik malé ohlédnutí za minulostí symposia „Hornická Příbram ve vědě a technice“. Ing. Vladimír Valenta

Ing. Vladimír Valenta. Čtyřicet ročníků symposia Hornická Příbram ve vědě a technice

Recommend Documents