Přednáška v rámci Projektu střední školství v přechodu ČR na novou politiku EU pro zemědělství a venkov
Pozemkový úřad Olomouc a jeho role v aktivitách pro venkov. Ing. Jaromír Souček, ředitel PÚ Olomouc
1. Úvod Obsahem první části této přednášky je představení pozemkových úřadů v systému veřejné správy ČR a jejich role ve vztahu k venkovu. Ve stručnosti Vám představím legislativní fungování pozemkových úřadů, jejich strukturu , činnost v oblasti restitucí, pozemkových úprav, aktualizací BPEJ a dalších činností. Podrobněji se zaměřím na potřebné podněty k zahájení řízení o pozemkových úpravách , na vlastní činnost hlavních účastníků procesu pozemkových úprav a konečné výsledky a výstupy pozemkových úprav. Ve stručnosti budou pozemkové úpravy prezentovány, zhodnocen jejich průběh v nedávné minulosti a v současnosti,budou nastíněny jejich možnosti a perspektiva. Bližší údaje jsou k dispozici na internetových stránkách: www.pu-olomouc.org a www.upu.cz Ve druhé části budu poněkud
podrobněji dokumentovat konkrétní přínosy
pozemkových úprav ve 3 katastrálních územích obcí Těšetice a Majetín v okrese Olomouc. Ve třetí části bude otevřena diskuze, ve které budou zodpovězeny případné dotazy.
2. Konkrétní přínosy pozemkových úprav pro venkov, jejich možnosti a perspektiva Pokud chce Česká republika dosáhnout rozvoje v zemědělství a rozvoje venkova, je nutné, aby na něj vynakládala ze svého národního rozpočtu finanční prostředky. Pro zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a rozvoje venkova byla shledána významnou finanční podpora provádění pozemkových úprav . 2.1
Hlavní přínosy pozemkových úprav pro obce: a) dokončení transformace vlastnických vztahů b) umožnění hospodaření na vlastní půdě c) zpřístupnění a optimální organizace půdního fondu, d) umožnění investic do půdy pro její ochranu a zvelebení krajiny, e) operativní a nezpochybnitelné prokazování vlastnických práv pro rozvoj trhu s půdou, f) zvýšení ekologické stability krajiny.
2.2
Definice pozemkových úprav
Pozemkové úpravy (KPÚ) představují prostorové a funkční uspořádání pozemků ve veřejném zájmu, které se scelují nebo dělí, zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí,ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Komplexní pozemkové úpravy mají své opodstatnění jenom jako dokončené, zapsané v katastru nemovitostí a s realizovaným maximem společných zařízení.
2.3
Popis a rozsah projektů společných zařízení pozemkových úprav
1.
projekty investiční povahy, jejichž cílem je realizace staveb polních cest, ÚSES a
nutných protierozních opatření a protipovodňových opatření 2.
projekty neinvestiční povahy týkající se vyměřování pozemků, nového mapování
v digitální formě podle zákona č. 139/2002 Sb. a vyměřování pozemků včetně geometrických plánů podle zákona č.229/1991 Sb. Nyní je nezbytné vysvětlit výše uvedené odborné pojmy. ad1) Polní cesty spadají do kategorie tzv. společných zařízení (užívají je nejen všichni vlastníci, ale i ostatní občané), která zpravidla přecházejí do vlastnictví obce. Jedná se o: opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků,zlepšující průchodnost krajiny a mající polyfunkční charakter – dopravní,protierozní a krajinotvorný; komunikace dvoupruhové nebo jednopruhové s výhybnami se silničními objekty, jako jsou hospodářské nájezdy, propustky, mostky, brody, odvodňovací rigoly, příkopy, trativody, drenáže a zábradlí. Podél polních cest bývají vysazovány stromy a keře jako jejich nedílná součást a označují se jako doprovodná zeleň. Jaký je vlastně účel výstavby polních cest? Účelem polních cest je umožnit: a) přístup k pozemkům se zemědělskou a lesní půdou tak, aby byly racionálně využívány, b) pěší a cyklistické propojení sousedních obcí mimo základní síť pozemních komunikací, 2
c) vedení značených turistických cest a cyklistických stezek, d) zabránění půdní a větrné eroze a zmírnění následků povodní v rámci jejich polyfunkčního návrhu, e) vhodným ozeleněním cestní sítě se naplňují ekostabilizující a krajinotvorné funkce. ÚSES představuje vybranou soustavu stávajících ekologických prvků krajiny, která je základem ekologické stability. Jednotlivé prostorové funkční součásti ÚSES jsou nazývány skladebnými částmi ÚSES, které mají v krajině funkci biocenter, biokoridorů nebo interakčních prvků. Podle geografického významu mají význam místní, regionální až nadregionální. ÚSES jsou zpracovány jako generely (ucelený projekt, souhrn opatření) přímo Ministerstvem životního prostředí, v řadě případů jsou implementovány do ÚPD (územně plánovací dokumentace), a jsou tedy povinným podkladem pro pozemkové úpravy. Do ÚSES bývají zahrnuta nejen společenstva lesního charakteru, ale také společenstva travinná, vodních ploch, mokřadů a toků. Pozemkové úpravy jsou jediným nástrojem k kompletní realizaci místních ÚSES. Protierozní opatření(PEO), jsou tzv. společná zařízení, která snižují zatížení půdy vodní nebo větrnou erozí. Těmito jsou např. zasakovací pásy, průlehy, odvodňovací příkopy, meze a v případech větrné eroze jde např. o vegetační větrolamy. Jedná se zejména o biotechnická opatření. Společná zařízení pozemkových úprav představují soubor opatření, které mají zabezpečit naplnění výše uvedených cílů pozemkových úprav. Ad2) Vyměřování pozemků a nové mapování v digitální formě se týká pozemků zahrnutých do obvodu upravovaného území pozemkových úprav. Provádí se vyměřování a digitalizace pozemků na základě schváleného návrhu pozemkové úpravy ve smyslu zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v platném znění. Katastrální úřad posléze převezme nový stav řešeného katastrálního území jako mapové dílo a obnovený operát, a zapíše jej do katastru nemovitostí. Druhou variantou je vyměřování pozemků včetně geometrických plánů podle § 21 a) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Dle tohoto zákona je stát povinen hradit náklady spojené s identifikací parcel a vyměřením pozemků.
3
2.4
SWOT analýza zemědělství v Olomouckém okrese ovlivňující průběh provádění pozemkových úprav
Silné stránky: 1) Tradičně dobrý vztah k půdě a zemědělské výrobě v regionu; 2) Krajina se zachovanými kulturněhistorickými památkami využitelnými pro rozvoj cestovního ruchu; 3) Kvalitní lidský potenciál; 4) Poměrně dobrá dopravní a komunikační síť 5) Dobré půdní a klimatické podmínky pro zemědělství v regionu pro kvalitní rostlinnou produkci a produkci mléka; 6) V produkčně slabší části regionu relativně kvalitní životní prostředí, vytvářející potenciál pro chov skotu a ovcí, pěstování ekologických produktů a výrobu kvalitních potravin; 7) Přírodní podmínky, pracovní síly i dostatek kulturních a jiných atraktivit pro rozvoj agroturistiky; 8) Dobře se rozvíjející ekologické zemědělství, sídlo svazu ekologického zemědělství v regionu; 9) Plošné zastoupení lesů 10) Relativně dobré parametry životního prostředí ovzduší a vody. Slabé stránky 1) Nevyrovnanost mikroregionů a oblastí v rámci regionu; 2) Nižší vazby obyvatelstva k obývanému území v oblastech dosídlených po druhé světové válce; 3) Výrazné rozdíly v úrovni dopravní a komunikační infrastruktury jednotlivých částí regionu bránící jeho rovnoměrnému podnikatelskému rozvoji; 4) Eroze půdy v důsledku vysokého zornění a nevhodné agronomické struktury prakticky v celém regionu; 5) Nedořešená koncepční protipovodňová ochrana území jednotlivých obcí; 6) Celkově nedostatečná úroveň infrastruktury na venkově (služby pro zemědělce i pro obyvatelstvo, řemeslná výroba); 7) Vysoká míra nezaměstnanosti, zejména v některých oblastech, ovlivňující následně životní úroveň, objem výdajů na spotřebu a další; 8) Nevyhovující evidence zemědělských a lesních pozemků, nedořešené 4
vlastnické vztahy a komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) zvyšují rizika zemědělského podnikání; 9) Podíl obtížně přístupných a obtížně obdělávatelných ploch v oblasti Nízkého Jeseníku 10) Přetrvávající důsledky útlumu pěstování tradičních technických plodin, zejména lnu ve vyšších oblastech, návazný zánik zpracovatelských kapacit; 11) Relativně vysoké procento zornění ve vztahu k nebezpečí eroze prakticky v celém regionu; 12) Útlum tradičního a ekologicky vhodnějšího chovu skotu a ovcí z ekonomických důvodů v předchozím údobí; 13) Nedostatečné využití produkce lesa, myslivosti a rybářství. Příležitosti 1) Možnost vytváření nových pracovních míst v oblasti zemědělství, řemesel, cestovního ruchu ,služeb a údržby výsadeb zeleně a dalších společných zařízení pozemkových úprav 2) Pěstování alternativních a energetických plodin (návaznost na program využití ekologických zdrojů energie ) na nově navržených pozemcích
v rámci
pozemkových úprav. 3) Rozvoj zemědělství v návaznosti na chov tržních ryb, faremní odchov zvěře ve stávajících areálech zemědělské výroby. 4) Rozvoj mléčných farem, zejména v příměstských oblastech. 5) Vytvoření rovnoprávných vztahů v rámci výrobkových vertikál vůči relativně rozvinutému potravinářskému průmyslu v Regionu (vznik odbytových družstev a společností). 6) Příznivé externí podmínky pro rozvoj agroturistiky a cykloturistiky. 7) Rozvoj krajinotvorné a ekologické funkce zemědělství. 8) Rozvoj všech funkcí ekologického zemědělství a zpracování biopotravin. 9) Možnost snížení povodňových škod pomocí vhodných protipovodňových opatření zaměřených na zadržení vody v krajině. Ohrožení 1) Vysoký objem dovozů zemědělských a potravinářských produktů, zejména pro hyper- a hypomarkety, obtížné pronikání domácích producentů do těchto řetězců. Pokles konkurenceschopnosti vůči dovážené dotované produkci. 2) Ztráta odbytových možností včetně zahraničních trhů pro tradiční produkty. 5
3) Nízká dostupnost úvěrů pro podnikatelské subjekty v zemědělství. 4) Nedostatečné finanční zdroje v oblasti pozemkových úprav a pro spolufinancování ze zdrojů EU , nedostatečná kapacita a kvalita pozemkových úřadů a projekčních firem. 5) Negativní působení vodní a větrné eroze na zemědělskou půdu a vodní eroze na lesní půdu. 6) Nebezpečí opakování záplav, pokud nebude na odpovídající úrovni řešena ochrana proti nim. 7) Stagnace trhu s půdou 8) Neuvážený prodej veškeré státní půdy pro potřebu realizace společných zařízení a majetkoprávního vypořádání pozemků pro stavbu liniových staveb 9) Nevyrovnaná úroveň a vývoj osídlení ve venkovském prostoru. 10) Odchod kvalifikovaných pracovníků zhoršující výhledy do budoucnosti v oblasti zemědělství a oboru pozemkových úprav 11) Rostoucí důchodová disparita zemědělství. 12) Nedostatečná podpora ostatních funkcí lesa ( řízené funkce). 13) existence komplexní dlouhodobé zemědělské a lesnické politiky. 2.5
Společná zařízení PÚ realizovaná v územním obvodu obce Těšetice
Obec Těšetice je součástí Regionu Haná, který zahrnuje 8 obcí Mikroregionu Kosířsko a 7 obcí z Mikroregionu Litovelsko. Celkový počet obyvatel regionu je více než 15 tisíc. Obvodem pozemkové úpravy v obci Těšetice byl jednotný územní celek tvořící katastrální území Těšetice o celkové výměře 299 ha. Řízení o pozemkových úpravách bylo zahájeno v roce 1996. Hlavním přínosem této pozemkové úpravy bylo doplnění veřejné zeleně do krajiny a zvýšení její ekologické stability,vybudování nových polních cest zajišťujících přístup k novým zemědělským pozemkům a zajišťujícím zlepšení prostupnosti krajiny. Významným přínosem vybudovaných polních cest bylo i odklonění těžké zemědělské dopravy z intravilánu obce.
6
Obvodem pozemkové úpravy v obci Vojnice byl jednotný územní celek tvořící katastrální území Vojnice o celkové 550 ha. Řízení o pozemkových úpravách zde bylo zahájeno v roce 1996. Přínosy této pozemkové úpravy jsou obdobné jako u pozemkové úpravy v k.ú. Těšetice. Hlavním přínosem bylo vybudování celého systému protierozních a protipovodňových opatření zabezpečujících intravilán obce Vojnice. 2.6
Společná zařízení PÚ realizovaná v územním obvodu obce Majetín
Nově postavené, provozu a užívání schopné polní cesty zajistí přístup vlastníkům a uživatelům k jejich nově navrženým a pronajatým pozemkům a tím jim umožní zahájení racionálního hospodaření na vlastní případně pronajaté půdě. Zajistí pěší a cyklistické spojení mimo základní síť komunikací a tím celkově zvýší prostupnost krajiny. Společně s doprovodnou zelení,cestními příkopy a zasakovacími průlehy zvýší ekologickou stabilitu krajiny a její estetickou hodnotu a výrazně zvýší protierozní ochranu pozemků a protipovodňovou ochranu obce. Z hlediska krajinného rázu lze pozitivně hodnotit skutečnost, že polní cesty jsou vyprojektované jako zatravněné a jsou součástí lokálních biokoridorů. Přínosy již realizovaných projektů : -
Realizované projekty jsou v souladu se schváleným návrhem KPÚ,územním plánem a v souladu se ”Strategií mikroregionu Království”
-
stavby splňují požadavky na ochranu životního prostředí, posílení protierozního, protipovodňového zabezpečení obce
-
dojde ke zvýšení efektivity práce zemědělců snížením dopravních nákladů na pohonné hmoty a údržbu dopravních prostředků
-
dojde ke snížení ekologické zátěže v obci odkloněním těžké zemědělské dopravy mimo obec
-
dojde ke zvýšení průchodnosti krajiny a využití polních cest pro turistiku a cykloturistiku
Dále dojde ke: -
zlepšení životních podmínek pro obyvatele obce
-
vytvoření podmínek pro rozvoj trhu s půdou,investic do půdy a zemědělského podnikání
-
vytvoření podmínek pro nezemědělské podnikatelské aktivity
7
-
pracovní příležitosti pro místní firmy při vlastní výstavbě a následné údržbě polních cest a zeleně v krajině
2.7 Zhodnocení účinků dokončených projektů PÚ Obci Majetín došlo ke zlepšení situace v následujících oblastech: 2.7.1 Zpřístupnění zemědělských a ostatních pozemků: Vybudované polní cesty umožnily přístup celkem 43 vlastníkům k jejich nově navrženým pozemkům. Došlo ke zkrácení vzdálenosti i časové náročnosti pojezdu zemědělských strojů a zefektivnění práce zemědělců. Cesty umožnily přístup i k nové obytné zóně, což se projevilo zvýšením počtu zahájených staveb rodinných domků a zvýšením počtu obyvatel obce. Jedna z cest je intenzivně využívána občany jako přístup k historickému poutnímu místu se sakrální památkou a minerálním pramenem. 2.7.2 Zvýšení ekologické stability území a posílení krajinotvorné hodnoty území: Vybudované zatravněné polní cesty jsou součástí lokálních biokoridorů a jsou situovány a navrženy tak, aby v maximální možné míře zadržovaly vodu v krajině. Součástí výsadeb je i výsadba interakčního prvku, kterým je krajina obohacena o ovocné dřeviny. 2.7.3 Zlepšení hydrologických poměrů a ochrana proti vodní erozi: Podél polních cest jsou vybudovány příkopy a záchytné průlehy, které z části povrchové vody zadržují, z části pak odvádějí mimo zastavěnou část obce. Polní cesty společně se zasakovacími průlehy rozdělily východní svah a výrazně tak přispěly ke snížení ohrožení intravilánu obce přívalovými vodami. Po realizaci tohoto opatření v průběhu posledních dvou let k zaplavení obce nedošlo. 2.7.4 Investice do půdy, trh s půdou: Přístupné pozemky vytváří lepší podmínky a investice do půdy jak pro vlastníky tak i uživatele pozemků. Po provedení pozemkových úprav , kdy jsou známí všichni vlastníci, se vytvářejí lepší podmínky pro uzavírání nájemních smluv. Reálná přístupnost pozemků má rovněž příznivý vliv na jejich tržní cenu.
8
Závěr : Přínosy pozemkových úprav pro obce Těšetice a Majetín Schválením návrhu komplexních pozemkových úprav a vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv k pozemkům získá vlastník pozemků nabývací titul a majetkové právo k pozemkům. Po provedených pozemkových úpravách vlastníci pozemků v počtu několika set získávají přístupné pozemky, racionálního tvaru a výměry. Provedené pozemkové úpravy zkvalitňují venkovskou infrastrukturu. Realizací opatření na zpřístupnění pozemků - polyfunkčních polních cest s doprovodnou zelení, protierozních opatření a ekologických opatření se v obou obcích zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu a zvýšení ekologické stability krajiny v celém extravilánu. Po stránce ekonomické jsou tyto přínosy zatím velmi těžce vyčíslitelné. V současné době v obou obcích žije 2274 obyvatel, za posledních 10 let ( v období provádění pozemkových úprav se počet obyvatel ve sledovaných obcích zvýšil o více jak 5 %). Vývoj počtu obyvatel obcí Majetín a Těšetice Obec/počet obyvatel Těšetice Majetín
K 1.1.1994 1188 976
K 1.1.2005 1199 1 075 (Zdroj: ČSÚ)
Přesto, že se sledované obce Majetín i Těšetice řadí mezi spíše velikostně menší obce s počtem obyvatel kolem jednoho tisíce, tak za období posledních deseti let se ve sledovaných obcích počet obyvatel zvýšil o 110, což činí nárůst o více jak 5 %. Dokončení návrhů pozemkových úprav a realizované projekty společných zařízení je jedním z faktorů, který může mít vliv na zvýšení počtu obyvatel obou obcí. Na těchto dobrých výsledcích v obou obcích se podíleli významnou měrou zejména jejich aktivní starostové, podnikatelé a obyvatelé . Obec Majetín v roce 2005 získala ocenění ” Vesnice roku ” v rámci Olomouckého kraje mimo jiné i za péči o životní prostředí, na němž se do určité míry projevila i provedená realizace společných zařízení pozemkových úprav. Obec Těšetice se stala vzorovou zemědělskou obcí roku 2007 v Programu obnovy venkova. Další dokončené návrhy komplexních pozemkových úprav otevírají cestu k realizaci mnoha společných zařízení zaměřených na zpřístupnění pozemků, protierozní a protipovodňovou ochranu území a opatření zvyšující ekologickou stabilitu krajiny i v katastrálních územích dalších obcí . Současně zvyšují její estetickou hodnotu. Uspořádané a vyjasněné vlastnické vztahy k pozemkům jsou předpokladem ke zvýšení přílivu českých i zahraničních investic a k celkovému rozvoji území. 9
10
