Ing. Eliška Galambicová
1 8. Chování firmy v podmínkách monopolu
A) Monopol – teoretická východiska Nedokonalá konkurence: představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující který může ovlivnit tržní cenu. V rámci NDK na straně nabídky rozlišujeme tři typy tržní struktury: monopol, oligopol, monopolní konkurence. Monopol představuje protipól dokonalé konkurence. Charakteristické znaky monopolu: Činnost jediného výrobce v odvětví (nebo dvou firem-duopol) Diferenciace produktu – jediná firma vyrábějící produkt, ke kterému neexistují substituty. Firmy jsou cenovými tvůrci (price makers) – záporný sklon křivky poptávky Existují bariéry vstupu do odvětví – zejména náklady, které vznikají firmám v případě jejich vstupu do odvětví, Nedokonalé informace mají dvojí podobu. Především by výrobci měli mít stejný přístup a možnost využití nových poznatků, čemuž např. brání patentová ochrana, ale i utajování postupů výrobci. Významná je informační asymetrie mezi kupujíc a prodávajíc ohledně vlastností prodáv. produktu. Zde může výrobce těžit z malé schopnosti kupujícího rozeznat kvalitu a parametry kupov. produktu. Totožnost individuální a tržní poptávkové křivky (d a D)
Příčiny vzniku nedokonalé konkurence - existence tržní síly firem (monopolní síla) – firma může ovlivňovat cenu svých produktů a stanovit ji na úrovni přesahující mezní náklady, dává firmě postavení cenového tvůrce. Stupeň monopolní síly je možné vyjádř. pomocí Lenerova indexu (identický s převrácenou elasticitou poptávky): IL
P MC P
Lenerův index může nabývat hodnoty v intervalu od 0 do 1. Pro DK dosahuje hodnoty 0. Pro NDK dosahuje kladných hodnot s tím, že čím více se blíže 1 tím větší je monopolní síla dané firmy. Vznik tržní síly podporuje: o výlučné vlastnictví VF: know-how tak umožní firmě získat tržní sílu o rostoucí výnosy z rozsahu: s rostoucím objemem výroby průměrné náklady klesají o patenty, licence a koncese: vládní restrikce o nedokonalé informace: omezení stejného přístupu na trh či informační nedokonalost mezi poptávajícími a nabízejícími. Vládní restrikce mají několik forem. Nejstarší formou je udělení oprávnění - licence na urč. produkci výrobků a služeb omezenému počtu subjektů(třeba jen jednomu), např. licence na provoz. železniční dopravy. Dále zásahy státu do cenového systému (např. stanovení cenových stropů) a konečně právní ochrana patentů, která poskyt. držiteli patentu výhodu před ostatními výrobci.
Monopol - nejkrajnější podoba NDK. Tržní struktura, založená na existenci tržní síly, která mu umožňuje, na rozdíl od DK, i v dlouhém období maximalizovat ekonomický zisk. Monopol dokáže trvale maximalizovat rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Touto výhodou je nemožnost vstupu konkurence do odvětví. Tato nemožnost je dána buď přírodními podm. (přirozený monopol), nebo jsou tyto podmínky vytvořeny státem (udělení výhradní licence nebo právní ochrana). - Duopol – podle některých ekonomů je součástí monopolu. 2 firmy v odvětví. - 1 fa v odvětví, zisk v krátkém i dlouhém období, nemůže stanovit libovolně vysokou cenu, je omezen poptávkou. Nemůže být ztrátový v dlouhém období = odchází z trhu (museli by ho dotovat nebo provádět cenovou diskriminaci). Čistý monopol – nabídkový monopol představující jediného výrobce v daném odvětví, který produkuje výrobek nemající žádné blízké substituty (mobil – pevná, Skype, telef. budky) Přirozený monopol – jediný výrobce produkující na straně nabídky, pro kterého je charakteristická klesající křivka průměrných dld nákladů – vysoké úspory z rozsahu. Větš. se vyskytuje v investičně náročných odvětvích, kde tak vznikají technické bariéry vstupu do odvětví (byly by vysoké náklady při vstupu do odvětví). Poptávku může uspokojovat jedna firma s nižšími AC, než kdyby bylo v odvětví více menších firem.
Monopson – typ monopolu působící na straně poptávky, tzn. že firma ovlivňuje ceny vstupů. Tržní struktura, kdy na trhu existuje jeden kupující (např. firma co šije policejní stejnokroje jen pro policii). Síla monopsonu je v tom, že kupující je schopen ovlivnit cenu ve svůj prospěch, což dovoluje kupujícímu kupovat za nižší cenu než je cena dokonalé
Ing. Eliška Galambicová
2
konkurence. V postavení monopsonu mohou být např. firmy, které jsou výlučnými odběrateli specifické produkce, nejčastěji součástí, které samy nevyrábějí. S monopsonem se setkáme rovněž na trhu práce.
Pokud se setká monopol a monopson dojde k bilaterálnímu monopolu. B) Volba výstupu a stanovení ceny monopolem Při volbě výstupu vychází také monopol ze zlatého pravidla MR = MC, tj. maximalizace zisku. Rozdílem oproti dokonalé konkurenci je klesající poptávková křivka, která mění grafické znázornění příjmů.
Aby monopol prodal dodatečnou jednotku produkce, snižuje cenu nejen poslední jednoty, ale všech jednotek. Mezní příjem MR klesá rychleji než cena (P). Optimální produkt (stejně jako u DK) zjistíme: analýzou celkových veličin analýzou jednotkových veličin Chování monopolu v krátkém a dlouhém obd. nevykazuje podstatné rozdíly, i když v dlouhém období má monopol větší možnosti jak reagovat na existenci ztrát nebo zisků. Fce celkového příjmu je odvozena z klesající poptávkové křivky. Fce LTC odráží nejdříve rostoucí a pak klesající výnosy z rozsahu. Optimální produkce monopolu bude Q*, protože při jeho výrobě dosahuje nejvyššího převisu TR nad TC. Při tomto výstupu se MR = MC – to je nutnou podmínkou maximalizace zisku. Kdyby monopol vyráběl trošku méně než Q* projevilo by se to v poklesu zisku, protože pokles příjmů plynoucí z omezení výroby (MR) by byl větší než pokles nákladů (MC), kdyby chtěl vyrábět víc než Q* taky by to snížilo zisk, protože dodatečné náklady by byly větší než dodatečné příjmy. Z toho plyne další podstatný rys chování monopolu: že optimální Q není zpravidla vyráběna s minimálními AC – minimum křivky AC leží vpravo od optimálního výstupu. Stanovení ceny monopolem - po stanovení optimálního výstupu je potřeba stanovit cenu, za kterou bude firma tento optim. výstup prodávat. - není pravdou, že monopol si může určit libovolně vysokou cenu své produkce. Tato cena je dána ochotou poptávajících tuto cenu zaplatit. Monopol tak musí brát v úvahu poptávkovou křivku. P > MR = MC.
Stanovení rovnovážné ceny: cena bude vyšší než mezní náklady na produkci, ale ne vyšší než poptávaná cena: P > MC = MR !!!!! Na rozdíl od DK. v příp monopolu individ poptávková křivka klesá, přičemž křivka mezních příjmů klesá rychleji. Jak je stanovena cena, za níž je dosahováno rovnováhy monopolu? Protože monopol je jediným výrobcem v odvětví má možnost cenu stanovit sám, ale nemůže stanovit cenu jakkoliv vysoko. Musí, s ohledem na klesající poptávkovou křivku, stanovit cenu tak, aby ji kupující byl ochoten akceptovat. V příp. rovnovážné ceny pak platí, že P > MC. Pro maximalizaci zisku tedy monopol volí objem produkce tak, že současně platí, že P > MC = MR.
Ing. Eliška Galambicová
3
Chování monopolu je ekonomicky racionální. Z pohledu spotřebitele tomu tak není. Na obr 1 je patrné, že křivka LMC protíná poptávkou křivku d výše vpravo od bodu od průsečíku MR a LMC. To ukazuje na ochotu kupujících koupit větší rozsah produkce, než je monopolem nabízen = existence monopolu je pro spotřebitele nevýhodná. Chování monopolu lze shrnout následovně: ceny, za které monopol realizuje jsou vyšší než ceny dokonalé konkurence, monopol nevyrábí s nejnižšími náklady (při min. LAC), monopol, z důvodu dosažení zisku, má tendenci omezovat nabídku a tím snižuje spotřebu. Zjednodušeně řečeno: monopol vyrábí méně než může, za ceny vyšší než musí. Nevýhody monopolu: - monopol produkuje menší objemy produkce – menší množství produkce - při dané poptávce má proto vyšší ceny - produkuje málo a prodává dráž Profit spotřebitele – např. z přirozeného monopolu. Monopol má větší zisky a může je dávat do výzkumu. Z pravidla převrácené elasticity plyne, že rozdíl mezi P a MC je ovlivněn s ePD po produkci monopolu a to nepřímo úměrně, tzn: monopol by měl vyrábět jen tak velký výstup, kterému odpovídá elastická část poptávkové křivky (e PD < -1), pokud by vyráběl výstup spojeý s neelastickou poptávkou, znamenalo by to záporný MR. čím elastičtější bude poptávka, tím menší bude převis P nad MC. Pravidlo převrácené elasticity upravíme do tvaru, který přímo umožňuje vyj. ceny:
P
MC 1 1 e PD
Tvorba cen přirážkou - v reálných podm. se často setkáváme, že manažeři vycházejí z průměrných veličin. Východiskem úvah těchto manažerů je zjištění AC obvyklé velikosti výstupu. Cena pak vznikne tak, že k takto zjištěným AC je přičtena zisková přirážka (m): m = (P –AC) / AC protože firma vyrábí dld optimální výstup, tedy s min. LAC, fce AC je ve svém minimu protínána zdola rostoucí křivkou MC, v bodě minima LAC pak platí LMC = LAC, potom: m = (P – MC)/MC a protože platí zlaté pravidlo maximalizace zisku (MR = MC), pak také m = (P – MR)/MR konečnou úpravou platí obrácený vztah mezi cenovou přirážkou a elasticitou poptávky po daném statku:
m
1 1 e PD
C) Monopolní zisk Velikost zisku monopolu může zjistit jako: rozdíl mezi TR a TC v bodě optima, vynásobením jednotkového zisku a optimálního výstupu, tj. (AR – AC)Q*, nebo z grafického vyjádření Monopol může vykazovat zisk, nulový zisk nebo ztrátu (ztrátu může vykazovat pouze v krátkém období, v dlouhém odchází z trhu). Monopol může zisk realizovat i v dlouhém období, tzn., že na rozdíl od DK se zde neprojevuje tendence k nulovému ekonomickému zisku. To je důsledkem překážek vstupu do odvětví. Monopolní renta: někteří autoři chápou monopolní zisk jako monopolní rentu, kdy zisk je výnosem z faktoru, který je zdrojem monopolní síly. Představuje částku, kterou by byl někdo ochoten zaplatit za pronájem daného faktoru. Pokud monopol realizuje ztrátu v krátkém období, řídí se principy jako DK firma: ztrátu bude minimalizovat pokračování ve výrobě za předpokladu, že je P > AVC.
Ing. Eliška Galambicová R/jAqua, C/jAqua
4 R/jAqua, C/jAqua
monopol realizuje nulový zisk:
ztrátu:
LMC
= 0,00 CZK
monopol dosahuje
LMC
= -12.133,34 CZK
LAC
AR16,74 = LAC16,74
E
LAC
LAC16,26 AR13,28
MR6,17 = LMC6,17
ER
MR6,09 = LMC6,09 MR
0
EC ztráta
Q3897,16
AR = d Qminerální voda
MR 0
Q4081,14
AR = d Qminerální voda
D) Křivka nabídky v podmínkách monopolu Křivku nabídky monopolu nejsme schopni zkonstruovat. Nejsme totiž schopni vyjádřit vztah mezi P a Q. Za stejnou cenu může monopol nabízet různé množství Q, a také stejné množství Q může nabízet za různou cenu P. E) Typy cenových diskriminací Protože monopol disponuje určitou monopolní silou, umožňuje mu to používat v cenové strategii cenovou diskriminaci. Cílem cenové diskriminace je získat přebytek spotřebilele a přeměnit ho na dodatečný zisk firmy. Podstatou cenové diskrim. je stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody. Rozlišujeme cenovou diskriminaci prvního, druhého a třetího stupně. Diskriminace prvního stupně – firma stanoví každému spotřebiteli maximální cenu, kterou je ochoten zaplatit za každou koupenou jednotku - tzv. vymíněná cena. Mizí tak přebytek spotřebitele, přebírá ho monopol. V praxi je jen abstrakcí, protože firma nezná maximální cenu, kterou je ochoten každý ze spotřebitelů zaplatit a kdyby se jich ptala, tak by spotřebitelé účelově lhali, aby cena byla co nejnižší. Př. lékař může nabídnout sníženou sazbu pacientovi s nižším důchodem a vyšší sazbu za stejný úkon pacientovi s vyšším důchodem. Diskriminace druhého stupně – spočívá ve stanovení různých P za různá kumulovaná množství daného statku,
tj. diskriminace v závislosti na prodaném množství. Monopol rozdělí vyrobené zboží na tzv. bloky, za které stanoví různé ceny. Cenu prvního bloku stanoví na nejvyšší úrovni a postupně snižuje. Tím odebírá části přebytků jednotlivých spotřebitelů (odvětví dopravy vody, ele. energie – určité množství stanoví za vyšší cenu, po tomto odebraném množství je cena nižší a pak ještě nižší). Množstevní slevy – v konečném důsledku pozitivní dopad na spotřebitele. Diskriminace třetího stupně – je podobná CD1, protože taky diskriminuje podle spotřebitelů. Její podstatou je
rozdělení spotřebitelů na dvě nebo více skupin, z nichž každá má svou vlastní optávkou křivku. Musí být splněny tyto podmínky: musí existovat kritérium rozdělení spotřebitelů do různých skupin, třeba odlišné vnímání ceny není možný prodej mezi spotřebiteli – protože by spotřebitelé nakupovali levněji a prodávali dráž. Př. kino v podobě slevy pro studenty na dopolední představení, letecká společnost, atd. Firma se rozhoduje, jak daný výstup rozdělí mezi skupinami spotřebitelů, stačí aby MR1 = MR2 (není-li, přesouvá produkci z jedné skupiny do druhé). MR z prodeje každé skupině je stejně velký jako MC, MR1,2 = MC (není-li splněno, zvýšením produkce zvýší zisk, to ovšem povede k poklesu ceny u obou skupin spotřebitelů, tím by MR klesl a vyrovnal MC. První a třetí diskriminace – je podle spotřebitelů. Druhá diskriminace – je podle výrobků. Další formy cenové diskriminace: - diskriminaci v čase: v různém čase jsou spotřebitelům rozděleným do skupin podle toho jak vnímají cenu, stanovené různé ceny. Př. uvádění technologických novinek (spotřebitelé platí více – fanatici a běžní – mobily, PC). - diskriminaci ve špičkách: ve špičkách jsou ceny zvyšovány z důvodu kapacitního omezení (internet přes den byl dříve dražší, než večer a v noci, nebo elektřina – noční proud). Není uplatňována podmínka MR1,2 = MC. F) Efektivnost monopolu Ve srovnání s DK má monopol vyšší cenu a menší výstup. Tento negativní vliv monopolu je vyjadřován v kategorii – přebytek výrobce a přebytek spotřebitele. Ve všech tržních strukturách NDK dochází k projevům neefektivnosti, a to jak výrobní tak alokační. Neefektivnost je stav, kdy výrobci v nedokonalé konkurenci vyrábí méně než by mohli a za vyšších cen.
Ing. Eliška Galambicová
5
Výrobní efektivnost nutí výrobce, aby vyráběli rozsah produkce, při kterém jsou minimalizovány dld průměrné náklady. Kriteriem výrobní efektivnosti jsou min. LAC. Monopol, oligopol i monopolní konkurence jsou výrobně neefektivní. Alokační efektivnost znamená, že je vyrobeno jen to množství produkce, které je poptáváno. Kritériem alokační efektivnosti je podmínka vyrovnání mezních nákladů s prostředky, které jsou kupující ochotní vydat na koupi dodatečné produkce. MC se nerovnají D, jako je tomu v příp. dokonalé konkur., kdy platí MC = MR = D. Monopol,
oligopol i monopolní konkurence jsou alokačně neefektivní. Existují rozdíly mezi tím, kolik by spotřebitelé byli ochotní za zboží vydat a kolik skutečně zaplatí tzv. přebytek spotřebitele. Vedle toho existuje i přebytek výrobců, což je rozdíl mezi částkou, za kterou jsou výrobci ochotni prodat a částkou za kterou skutečně prodají. Na obrázku níže je znázorněn přebytek spotřebitele a přebytek výrobce v podmínkách dokonalé konkurence a v podmínkách monopolu. Na nedokonale konkurenčním trhu dochází ke ztrátě spotřebitelského přebytku. Náklady mrtvé váhy – produkce, která nebyla vzhledem k podmínkám nedokonalé konkurence vyrobena – projev neefektivnosti nedokonale konkurenčních trhů.
Ze situace na prvním obr. je patrné, že rovnováha na trhu je dána bodem, kde se protíná křivka nabídky s křivkou poptávky (bod EDK). V podm. monopolu je rovnováha dána průsečíkem LMCM a MRM. V důsledku toho se posouvá produkované množství z bodu QDK do bodu QM a cena se zvyšuje na PE;M. Tím dochází k zvýšení přebytku výrobce na úkor přebytku spotřebitele a navíc vznikají náklady mrtvé váhy, spojené s produkcí, která nebyla vyrobena. Existence nákladů mrtvé váhy je projevem neefektivnosti nedokonale konkurenčních trhů. Regulace monopolu (v otázkách není, ale dle doc. můžeme být dotázáni) - vymezenými kontrakty (např. na odběr zboží, které nechci, když nakupuji u této firmy zboží, které chci) - kartelové dohody - „kořistnická teorie“ – monopol je regulován, ale není (politické aspekty) - jevová nákladová křivka – průměrné náklady jsou uměle nafukovány, protože se ví, že regulace probíhá pomocí regulace průměrných nákladů Protimonopolní regulace – antimonopolní opatření: zákonné normy – (Úřad na ochranu hosp. soutěže) legislativní nástroje postihující zneužívání výhod plynoucích z monopolního postavení. Zákaz vázaného prodeje, cenové diskriminace, zákaz kartelových dohod nebo fúzí) cenová regulace - stanovení ceny, kterou musí monopolní firma respektovat. Ta je obvykle stanov. na úrovni průměrných nákladů, tj. na průsečíku křivky LAC s poptávkovou křivku d. Monopol tak ztrácí možnost realizovat monopolní zisk a realizuje pouze normální zisk. Ještě lepší je možnost stanovit cenu na úrovni průsečíku křivky LMC a poptávkové křivky d. V tomto příp. dochází při poklesu ceny i k podstatnému zvýšení produkce (viz obr. č. 8-2). Je sporným nástrojem. Jednak může firmu demotivovat v její činnosti, jednak je problematické stanovování AC či MC dané firmy. Ta pochopitelně nemá velký zájem na poskytování potřebných údajů. Všechny tyto způsoby regulace jsou úspěšné pouze částečně a po určitou dobu. Jedinými účinnými nástroji v potlač. monopolu jsou buď otevření trhu tzn. odstranění bariér vstupu, jedná-li se o národní monopol, nebo technologický pokrok, který poskytne vhodný substitut za produkci monopolu (viz linkový telefon a jeho národní monopolní provozovatel versus nástup provozovatelů sítí mobilních telefonů).
Ing. Eliška Galambicová Státnicové otázky jsou zpracovány dle přednášek: doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D. Obrázky jsou převzaty z přednášek: doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D.
6
