MĚŘENÍ AKUSTICKÝCH VELIČIN
Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 – Pozemní stavitelství 2014
Základní pojmy •
ZVUK – Mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Frekvence tohoto vlnění, které je člověk schopen vnímat, jsou značně individuální a leží v intervalu přibližně 16 Hz až 20 000 Hz.
•
HLUK – Zvuk, který má nepříznivé účinky na lidské zdraví, nebo působí rušivě
Zvuk • Hladina akustického tlaku (Lp) • Ekvivalentní hladina akustického tlaku (Laeq) • Hladina akustického výkonu (Lw)
Lp (dB) Vnímatelná hlasitost
Zvuk
0 20 40
Práh slyšitelnosti Extrémně tiché Velmi tiché
šelest listí, tichá místnost vrčící lednička
60
Středně hlasité
běžná konverzace, restaurace
80
Velmi hlasité
městský provoz, nákladní auto
100 120
Extrémně hlasité Práh bolesti
symfonický orchestr, traktor startující tryskové letadlo
Časové intervaly • REFERNČNÍ ČASOVÝ INTERVAL – – – –
Časový interval , který se vztahuje k hodnocenému zvuku V normách nebo místní orgány Část dne, celý den, celý víkend Rozdílné hladiny mohou být stanoveny v různých referenčních časových intervalech
• DLOUHODOBÝ ČASOVÝ INTERVAL – Časový interval, ve kterém se průměruje nebo hodnotí série referenčních časových intervalů – Navrhovaný kompetentními orgány – Významná část roku (3 měsíce, 6 měsíců, jeden rok)
Trvání události • OPAKOVANÉ JEDNOTLIVÉ UDÁLOSTI – Hluk letadel, železnice, dělostřelecká palba – Smí být uvažován jako součet zvuku vícenásobných jednotlivých událostí
• NEPŘETRŽITÝ ZVUK – Transformátory, ventilátory, chladící věže – Hladina akustické tlaku může být konstantní, kolísat, nebo se pomalu měnit během časového intervalu
Označování zvuků 1. 2. A.
Proměnný zvuk
B.
Tónový zvuk
C.
Specifický zvuk
3. 4. 5.
D.
Impulsní zvuk
E.
Zbytkový zvuk
F.
Hluk prostředí
G.
Počáteční zvuk
7.
H.
Přerušovaný zvuk
8. 9.
I.
Vývoj zvuku
6.
Veškerý zvuk vyskytující se v daném čase a v dané situaci, je obvykle složen ze zvuku mnoha blízkých a vzdálených zdrojů Složka hluku prostředí, která může být specificky identifikována a může být spojena se specifikovaným zdrojem Veškerý zvuk v prostředí před jakoukoliv modifikací prostředí Veškerý zvuk, který zbývá v daném místě a dané situaci, když jsou uvažované specifické zvuky potlačeny Trvalý zvuk, jehož hladiny akustického tlaku se během sledované periody významně mění, ale nemá impulsní charakter Zvuk, který je pozorován pouze během určitých časových period a vyskytující se v pravidelných a nepravidelných časových intervalech, s takovým trváním, které je při každém výskytu větší než přibližně 5s Vzrůst zvuku prostředí v dané situaci, který je výsledkem přidáním určitého specifického zvuku Zvuk charakteristický pulzy akustického tlaku Zvuk charakteristický jednotlivými kmitočtovými složkami nebo složkami s úzkými pásmy vystupujícími slyšitelně z hluku prostředí
Deskriptory hluku v prostředí Jednotlivé
zvukové události mohou být charakterizovány mnohými deskriptory
Zahrnují
fyzikální veličiny a příslušné hladiny v decibelech
Odpovědné
orgány stanoví případnou korekci pro určité typy zvuku Může být kladná i záporná
Záznam o stanovení hluku/ů Pokud to má význam zaznamenávají se následující informace:
• • • • • • • • • • •
Referenční časový interval / Dlouhodobý časový interval Dlouhodobý časový interval Měření, přístrojové vybavení, jejich kalibrace a rozmístění, trvání intervalů měření Hodnotící hladiny a složky Popis zdrojů hluku nebo zdrojů zahrnutých v referenčním časovém intervalu Popis provozních podmínek zdroje/ů zvuku Popis posuzované situace, včetně topografie, rozměrů budov a povrchu Popis všech postupů použitých ke korigování zatížení zbytkového zvuku a jeho popis Výsledky odhadů odezvy společnosti na dlouhodobé rušení Popis povětrnostních podmínek během měření, zejména rychlost a směr větru, popis oblačnosti a srážek Pro výpočty prvotní vstupní data a činnosti přijaté k ověření správnosti vstupních dat
Požadavky hlukových limitů • Odpovědné orgány na základě znalostí o působení hluku • Závisí na: – Mnoha faktorech: den, večer, noc,… – Chráněné činnosti: žití venku, uvnitř, školství, rekreace v parcích – Typy zdrojů zvuku – Umístění budov : nové objekty v stávajících situacích, nové průmyslové, nebo dopravní stavby, náprava opatření
• Zakládají se buď na výpočtech, nebo na měřeních
Požadavky hlukových limitů • POSTUP MÁ ZAHRNOVAT TYTO ČÁSTI: A. Jeden nebo více zvukových deskriptorů A. Přednost se dává hlukovému deskriptoru: HODNOTÍCÍ HLADINA během jednoho nebo více časových intervalů B. Příslušné časové intervaly A. Referenční časové intervaly vztahující se k typickým lidským činnostem C. Místo/a kde se bude hlukový limit ověřovat D. Typ a charakter oblasti ve které se hlukový limit použije A. Jasně stanovit lokalitu E. Zdroje a jejich provozní způsoby a prostředí A. Přesně stanovit zdroje na které se limity vztahují F. Podmínky šíření mezi zdrojem a příjemcem A. Přenos zvuku může být různými způsoby ovlivňován- nutné vycházet z průměrných hodnot G. Kritéria hodnocení dodržení limitů
Korekce nastavení hodnoticích hladin pro zdroj zvuku • Zdroje např. z dopravy jsou různé a jsou různě vnímány – silniční doprava X letecká doprava… při stejné ekvivalentní hladině odlišně vnímáno v neprospěch letadel – silniční doprava X železniční doprava (krátké el. Vlaky) – Impulzní zvuky X doprava
• Korekce se používají ke zvýšení vazby mezi odezvou společnosti a zvukem ve specifikované časové periodě • Připočítavají se ke změřeným nebo vypočítaným hladinám akustického tlaku • Pokud lze k událost přiřadit více korekcí, použije se jen ta NEJVĚTŠÍ
Doporučené korekce hluku TYP
SPECIFIKACE
KOREKCE HLADINY (dB)
Zdroje zvuku
Silniční doprava Letadla Železnice Průmysl
0 3 až 6 -3 až -6 0
Charakter zdroje
Impulsní Vysoce impulsní Vysoce energeticky impulsní Význačné tóny
5 12 Výpočet 3 až 6
Časová perioda
Večerní doba Noční doba Denní doba o víkendu
5 10 5
POUŽITÁ LITERATURA: •
• • • • •
ČSN 73 0532 Akustika – ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – požadavky. Praha: český normalizační institut, 2010. 23 s. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací SMETANA, Ctirad, et al. Hluk a vibrace: Měření a hodnocení. 1. vydáni. Praha: MTT, 1998. 188 s. ISBN 80-901936-2-5. ŠAMANEK, Josef, Zvuk a hluk v architektuře. První vydáni. Praha: Československé středisko vystavby a architektury, 1971. 124 s. DT 534.83. VAVERKA, J. STAVEBNÍ FYZIKA 1 urbanistická, stavební a prostorová akustika. BRNO: VUTIUM, 1998. 343 s. ISBN 80-214-1283-6. KAŇKA, J. Akustika v stavebních objektů, PRAHA: ČVUT, 2009, ISBN 978-807366 - 140-3.
DĚKUJI ZA POZORNOST