ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ARCHITEKTONICKO URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELAŘ, ZAVŘENÁ 32, BRNO ÚZEMNÍ PLÁN MODŘICE ODŮVODNĚNÍ KONCEPT

ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ARCHITEKTONICKO – URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELAŘ, ZAVŘENÁ 32, 634 00 BRNO

___________________________________________________________________________________________________

ÚZEMNÍ PLÁN MODŘICE ODŮVODNĚNÍ KONCEPT OBJEDNATEL: MĚSTO MODŘICE POŘIZOVATEL: MěÚ ŠLAPANICE, ODBOR VÝSTAVBY, ODD. ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A PAMÁTKOVÉ PÉČE VEDOUCÍ PROJEKTANT: ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ZODPOVĚDNÍ PROJEKTANTI: URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ: ING .ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZELEŇ: RNDr. JOSEF GLOS, ING. DRAGA KOLÁŘOVÁ ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA: SVATAVA POLÁKOVÁ DOPRAVA: ING. ROSTISLAV KOŠŤÁL VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, ENERGETIKA, PLYNOFIKACE: ING. NOVOTNÁ, ING. OPAT DIGITÁLNÍ ZPRACOVÁNÍ: ING. ROSTISLAV KOŠŤÁL jr., ING. GABRIELA KOŠŤÁLOVÁ

ZÁŘÍ 2009 TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN MĚSTEM MODŘICE A JIHOMORAVSKÝM KRAJEM


___________________________________________________________________________________________________

SEZNAM PŘÍLOH TEXTOVÁ ČÁST

GRAFICKÁ ČÁST

01 Ţ

Koordinační výkres

měřítko

1 : 5 000

01 M


měřítko

1 : 5 000

01 0


měřítko

1 : 5 000

02 Ţ

Výkres širších vztahŧ

měřítko

1 : 25 000

02 M


měřítko

1 : 25 000

02 0


měřítko

1 : 25 000

03 Ţ

Zábor ZPF a PUPFL

měřítko

1 : 5 000

03 M

Zábor ZPF a PUPFL

měřítko

1 : 5 000

03 0

Zábor ZPF a PUPFL

měřítko

1 : 5 000


___________________________________________________________________________________________________

TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNÍ PLÁN MODŘICE – ODŦVODNĚNÍ – KONCEPT _____________________________________________________________________________________________________________________

OBSAH 1

Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahŧ ......................................................................................... 2 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

2

Soulad s Politikou územního rozvoje České Republiky ................................................ 2 Soulad s Územní prognózou Jihomoravského kraje jako podkladem pro Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje ..................................................................... 2 Podklady a územně plánovací dokumentace regionálního významu............................ 2 Podklady a dokumentace místního významu pro vypracování návrhu ÚP ................... 3 Širší vztahy .................................................................................................................... 4

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s poţadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a poţadavky na ochranu nezastavitelného zemí .............................................................................. 5 2.1 2.2

Soulad s cíly a úkoly územního plánování .................................................................... 5 Soulad a koordinace v řešeném území ......................................................................... 5

3

Údaje o splnění Zadání ........................................................................................... 5

4

Komplexní zdŧvodnění přijatého řešení .................................................................. 6 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10 4.11 4.12

5

Vyhodnocení vlivŧ územního plánu na udrţitelný rozvoj území ............................. 64 5.1 5.2 5.3

6

Koncepce rozvoje území obce....................................................................................... 6 Koncepce uspořádání krajiny ........................................................................................ 8 Územní systém ekologické stability ............................................................................. 10 Koncepce bydlení ........................................................................................................ 12 Koncepce výroby ......................................................................................................... 13 Koncepce rekreace ...................................................................................................... 15 Koncepce občanské vybavenosti ................................................................................ 16 Koncepce dopravního řešení ....................................................................................... 19 Koncepce vodního hospodářství ................................................................................. 44 Koncepce zásobení elektrickou energií a spoje .......................................................... 50 Nakládání s odpady ..................................................................................................... 58 Zvláštní zájmy .............................................................................................................. 59

Předpokládané vlivy Územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příleţitostí a hrozeb v území ......................................................................... 64 Vyhodnocení přínosu zásad územního plánu k naplnění priorit územního plánování 67 Vyhodnocení vlivŧ na udrţitelný rozvoj území - shrnutí .............................................. 68

Vyhodnocení předpokládaných dŧsledkŧ navrhovaného řešení na zemědělský pŧdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................... 69 6.1 6.2

Vyhodnocení předpokládaných dŧsledkŧ navrhovaného řešení na ZPF .................... 69 Vyhodnocení vlivu na pozemky určené k plnění funkcí lesa ....................................... 86

Příloha k textové části – kap. 4.8

1


ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1

Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahů

1.1 Soulad s Politikou územního rozvoje České Republiky Z Politiky územního rozvoje vyplývá, ţe město Modřice leţí v rozvojové oblasti OB3 Brno se silným hospodářským potenciálem. Dále leţí na rozvojové ose OS10 a v záměrech rozvojových dopravních koridorŧ. Řešené území leţí mimo vymezené specifické oblasti. Pro město Modřice z tohoto dokumentu vyplývají poţadavky v návaznosti na vyšší dopravně – urbanistický skelet.

1.2 Soulad s Územní prognózou Jihomoravského kraje jako podkladem pro Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje Územní prognóza pro Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje stanovuje opatření a cíle, které se mj. dotýkají řešeného území města Modřice a lze je uplatnit v rámci územního plánu. Jedná se především o následující poţadavky a záměry: -

Řešit na katastru města dopravní problematiku jiţního sektoru příměstské oblasti Brna jako součást nadregionálního dopravního systému

-

minimalizovat střety zájmŧ mezi hospodářskými aktivitami a ochranou ţivotního prostředí, veřejného zdraví a kulturního dědictví hmotného i nehmotného,

-

restrukturalizovat, revitalizovat či sanovat nevyuţívané prŧmyslové zóny a objekty,

-

rozšířit nabídku bydlení a zkvalitnit občanskou vybavenost,

-

podporovat ochranu a tvorbu zdravých ţivotních podmínek ve městech, ochrana před hlukem z dopravy a z ostatních zdrojŧ,

-

zlepšit dopravní dostupnost a sníţit negativní vlivy dopravy na ţivotní prostředí a ţivot obyvatel,

-

připravovat obnovu, stabilizaci a údrţbu krajinných struktur a urbanizované krajiny,

-

vytvářet a udrţovat kulturní městskou krajinu,

-

vybudovat optimalizovanou a bezpečnou síť bezmotorové dopravy.

Při zpracování územního plánu jsou maximálně respektovány cíle a aktivity tohoto dokumentu.

1.3 Podklady a územně plánovací dokumentace regionálního významu 

Územní plán velkého územního celku Brněnské sídelní aglomerace (ÚPN VÚC BSRA) schválen v r. 1985 – dokumentace doplňovaná změnami



Územní prognóza Jihomoravského kraje



Zadání Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JmK)



Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JmK) – v současné době probíhají jednání o návrhu ZÚR JmK s dotčenými orgány a kraji (§37, odst. 2 stavebního zákona), konzultace s orgány sousedních státŧ (§37 odst.3 stavebního zákona) a projednání vyhodnocení vlivŧ návrhu na udrţitelný rozvoj území s ministerstvy (§ 37 odst. 4 stavebního zákona)

2




Strategie udrţitelného rozvoje Jihomoravského kraje



Program rozvoje Jihomoravského kraje



Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje



Plán rozvoje vodovodŧ a kanalizací Jihomoravského kraje



Generel dopravy Jihomoravského kraje, 2006



Generel krajských silnic JMK, 2006



Územní prognóza Jihomoravského kraje, 2004



Celostátní generel ÚSES



Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje, 2003



Jihozápadní tangenta – prověření úseku Troubsko – Blučina, 2002



Celostátní sčítání dopravy v roce 2001 a 2005



Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje



Územně technický podklad (ÚTP) Nadregionální a regionální ÚSES ČR, MMR 1996



Program rozvoje vodovodŧ a kanalizací – okres Brno - venkov



Ústřední seznam ochrany přírody (Agentura ochrany přírodní a krajiny, 2008)



Bonitované pŧdně ekologické jednotky (Výzkumný ústav meliorací a ochrany pŧdy, 2007)



Podklady společností Telefónica O2 Czech Republic, a.s., České radiokomunikace, a.s.



Mapy loţiskové ochrany (Česká geologická sluţba - Geofond, 2008)



Mapy poddolovaných území (Česká geologická sluţba – Geofond, 2008)



Výsledky sčítání lidí, domŧ a bytŧ 1980, 1991, 2001

V konceptu územního plánu jsou respektovány výstupy a podmínky výše uvedených dokumentací.

1.4 Podklady a dokumentace místního významu pro vypracování návrhu ÚP Územně plánovací dokumentace 

Územní plán sídelního útvaru Modřice včetně změn (I.– V.)

Rozvojové dokumenty 

Program rozvoje města Modřice na období 2007 - 2015

Technické studie 

Studie křiţovatky silnice II/152 s ul.Havlíčkova

Územně plánovací podklady 

Prŧzkumy a rozbory Územního plánu Modřice



Místní vyhláška o ochraně význačné zeleně - 1994



Urbanistická studie RD U hřiště – 1994



Urbanistická studie RD Za humny - 1997



Studie urbanizace území kolem silnice R52 – 1998



Studie obchodní zóny u D2 – 1998

3




Studie zóny bydlení Masarykova - 1998



Urbanistická studie RD Bobrava - 1999



Urbanistická studie RD Pančochy – 2000

Ostatní podklady 

Územní plán obce Ţelešice



Výčet a kapacity občanského vybavení (MěÚ Modřice, 2007)



Výčet podnikatelských subjektŧ (MěÚ Modřice – dotazníková akce, 2007)



Celostátní sčítání dopravy 2005



Údaje správcŧ sítí



Směrný vodohospodářský plán



Prŧzkumy prováděné v terénu



Webové stránky města Modřice



Účelová digitální katastrální mapa (2008)

Z výše uvedených podkladŧ se vycházelo při řešení územního plánu a jsou z větší části respektovány. Dále jsou respektovány všechny obecně platné vyhlášky pro jednotlivé obory.

1.5 Širší vztahy Z hlediska administrativně správního je respektováno: 

Správní území města Modřice je součástí Jihomoravského kraje.



Obcí s pověřeným stavebním úřadem jsou Šlapanice. Město je historicky významné z hlediska památkového, v poslední době ho převaţuje význam města jako střediska s velkou nabídkou pracovních příleţitostí a velkým obchodním centrem.



Sousedí s k.ú. obcí Popovice, Ţelešice a Moravany. Dále sousedí s k.ú. Chrlice, Přízřenice a Holásky, které jsou městskými částmi statutárního města Brna.



Řešení konceptu ÚP Modřice negativně neovlivní okolní obce

Z hlediska dopravních vazeb je respektováno: 

Alternativní řešení širších dopravních vazeb



Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje



Město leţí na hlavních rozvojových osách směřujících od Brna do Vídně a do Bratislavy.



Město Modřice jsou příměstský sídelní útvar, spádující přímo do Brna, který na severu na město Brno přímo navazuje a je s ním spojen ţeleznicí s jízdní dobou 9 min. a autobusovými a tramvajovými linkami MHD s jízdní dobou do 30 min. po střed města Brna.

Z hlediska obecných vazeb je respektováno: 

Modřice jsou zásobovány vodou z Brněnského městského vodovodu z vodojemu Moravany a z vodojemu Rajhrad.



Na k.ú. města je Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV), která slouţí i pro město Brno a další obce.

4


2



Město je plynofikované, je zde středotlaký a nízkotlaký plynovod. Zásobování VTL plynovodem je ze severního a východního okraje katastru. Na východním okraji k.ú. jsou řady VVTL plynovodu.



Řešeným územím prochází nadřazené trasy nadzemních vedení VVN 400 kV, 220kV a 110 kV. Řešené území je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Komárov, Sokolnice a Hrušovany u Brna.



V řešeném území prochází dálkové optické kabely v několika trasách.



Přes řešené území prochází provozované radioreléové trasy.



Vazba na krajské město Brno – středisko krajské vybavenosti.

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s poţadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot území a poţadavky na ochranu nezastavitelného zemí

2.1 Soulad s cíly a úkoly územního plánování 

Dle rozvojových programŧ kraje, má město velice dobré předpoklady rozvoje z hlediska přírŧstku obyvatel.



Nová zástavba bude doplňovaná s ohledem na historické a krajinné hodnoty všech sídel. Navrţené plochy navazují na zastavěné území města tak, aby zásah do okolního nezastavěného území byl minimalizován.



Při návrhu jednotlivých ploch se vycházelo ze zastavitelných ploch schválených v platném Územní plánu sídelního útvaru Modřice, ze schválených změn Územního plánu sídelního útvaru Modřice, dále z podnětŧ občanŧ a poţadavkŧ města, které byly korigovány s ohledem na krajinné a přírodní hodnoty a stávající limity vyuţití území.

2.2 Soulad a koordinace v řešeném území

3



Město je rozvíjeno jako funkčně a prostorově ucelený útvar.



Zachována je základní stávající urbanistická a architektonická struktura, kompozice města a jeho částí, dŧraz je kladen na zakomponování navrţených ploch do této struktury.



Při řešení územního plánu bylo respektováno stávající technické vybavení a moţnosti jeho dalšího doplnění. Nová výstavba byla přednostně umisťovaná na plochy, které je moţné přímo napojit na stávající inţenýrské sítě a které doplňují proluky mezi současně zastavěným územím obce.



Respektovány jsou navrţené plochy výroby, občanského vybavení a sportu z předchozí ÚPD – změn č. I. aţ V. ÚPNSÚ Modřice.



Připraveny jsou plochy bydlení, plochy pro sportovní zařízení a rekreaci i pro vzdálenější časový horizont.



Řešení jednotlivých alternativ vychází z alternativních systémŧ nadřazené dopravní sítě

Údaje o splnění Zadání V řešení konceptu jsou respektovány všechny poţadavky vyplývající ze zadaní. V konceptu územního plánu jsou řešeny jak poţadavky města a občanŧ, tak i všeobecné podmínky dané pro zpracování územních plánŧ zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, prováděcí vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a zpŧsobu evidence územně plánovací činnosti

5


v platném znění a prováděcí vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území. Respektované jsou připomínky dotčených orgánŧ státní správy a správcŧ sítí, které byly podány během zpracování konceptu územního plánu. Koncept územního plánu je zpracován ve třech variantách. Ty se týkají v prvé řadě dopravního řešení a následujících vazeb.

4

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných dŧsledkŧ tohoto řešení zejména ve vztahu k rozboru udrţitelné formy rozvoje území.

4.1 Koncepce rozvoje území obce Výchozí hodnoty současného stavu 

Urbanistická koncepce vychází především z přírodních podmínek, širších vztahŧ a stávajícího funkčního vyuţití území, daného historickým vývojem a společensko ekonomickými podmínkami. Podporuje optimální ţivotní a pracovní prostředí a zajišťuje udrţitelné formy rozvoje území.



Při rozšiřování zástavby je prosazována snaha chránit okolní krajinu jako podstatnou sloţku prostředí pro ţivot obyvatel. Předloţená Modřická varianta tuto snahu eliminuje.

Historický vývoj: 

Nejstarší prokazatelná zmínka o Modřicích je z roku 1141. Nejdříve zde byl hrad, kde často přebývali olomoučtí biskupové. U hradu byl panský dvŧr, jiné dvory a léna propŧjčovali biskupové svým panošŧm nebo je prodávali, takţe uţ od 13.století zde dochází k mísení slovanských a germánských rodŧ.



Modřický kostel pochází z 12. století. V dnešní době byl zasvěcen sv.Gotthardovi v r.1725. Město se nejdříve rozvíjelo kolem něho, později se pak rozvíjelo jiţním a východním směrem. Nejstarší známou ulicí je Krakov z roku 1465.



Vlastní historické jádro města je dnes tvořeno zástavbou kolem kostela. Pod ním je trojúhelníkovité náměstí, které bylo pŧvodně sloţeno ze zemědělských usedlostí. Později byly domy přestavovány a změněny i ve svých funkcích, takţe dnes jsou i vícepodlaţní a slouţí pro bydlení a občanskou vybavenost. Podél komunikací se pak zástavba postupně rozšiřovala od centra a navázaly na ni výrobní zóny.

Modřice se dají podrobněji charakterizovat po několika zónách: 

Historické jádro obce tvoří okolí kostela sv. Gottharda s náměstím Svobody, nám. Míru, část ulice Masarykovy a navazující jihovýchodní část města – zmiňována je ul. Krakovská.



Výstavba bytových domŧ s 3 aţ 7 podlaţími, vklíněná do prŧmyslové zóny, která byla v 70. létech ještě zahuštěna na úroveň sídlišť. Navazující řadové rodinné domy a vilky tvoří určitý přechod mezi „panelákovým“ sídlištěm a pŧvodní zástavbou.



Enkláva mezi dvoukolejnou ţelezniční tratí Brno – Břeclav a silně frekventovaným silničním tahem R 52. V severní části s bývalým ţelezničním překladištěm, výrobními závody bez moţnosti rozvoje a dále pásem rodinných domŧ většinou v dobrém stavu, avšak negativně ovlivněnými silničníma ţelezničním provozem.



Sportovní areál situovaný jiţně od ulice Benešova a na něj navazující plochy rodinných domŧ, tvořící novější ulice a zcela nová sídliště.



Severní prŧmyslová oblast, kde jsou situovány nejstarší výrobní závody ve městě – Kovolit a bývalá Fruta. Fruta je v současné době přestavovaná a vyuţívaná dalšími podnikatelskými subjekty.



Západní část obce, spojená s Modřicemi podjezdem pod silnicí R 52. Jsou zde zbytky bytové výstavby (většinou v horším stavebním stavu) a prŧmyslové závody – starší 6


Bednářství s novými podniky, novější Unigeo a další závody na vytěţených plochách cihelny – učiliště, firma Ptáček, STAPO - recyklace stavební suti. Jiţní část tohoto území tvoří rozlehlá zahrádkářská lokalita. 

V jiţní části katastru jsou pozemky dalších starších a nových závodŧ – FINO, PASO, Agro, PROMT, Eurobath, Auto-Bayer a další. Za řekou je Ústřední kanalizační čistírna odpadních vod Brno.



Území západně od R52 – nově vytvořená výrobně-skladovací zóna v rovinatém terénu, na jihu ukončená svahem s motelem Bobrava a novou výstavbou rodinných a bytových domŧ.



Dynamicky se rozvíjející území kolem křiţovatky D2 a silnicí II/152 s vybudovaným obchodně zábavním centrem Olympia a komerčním vyuţitím okolních ploch.



V dalším řešení územního plánu je třeba respektovat zbývající historické hodnoty a nedopustit narušení pohledových os na historickou dominantu města – kostel sv. Gottharda z jihu – ze silnice R52 a ze západní části území města – výletiště.



Okolní krajina je rovinná . Tvořena je převáţně kvalitní ornou pŧdou s vysokou bonitou a vysokým stupněm ochrany – cca 50% plochy katastru. Západně od obce jsou intenzivní sady (cca 5% plochy katastru), na město zde navazuje lokalita rekreačních zahrádek. Severozápadně od města, na členitějším terénu, je plocha vinic – cca 10 ha a malá plocha lesa – cca 1 ha.



Dŧleţitý je vodní prvek – řeka Svratka a její Slepé rameno. Dále je zde rybníček Primál.

Navrţená obytná zástavba Obytná zástavba je rozdělená dle poţadovaného charakteru a umístění v obci: 

Plochy bydlení individuálního – nízkopodlaţního městského se rozvíjí především v návaznosti na tento charakter zástavby v ul. Masarykova a v lokalitě Bobrava.



Nově je navrţená zástavba RD městského charakteru (BI) v lokalitě Zahrádky.



Plochy bydlení hromadného s vícepodlaţními bytovými domy (BH) a územní rezerva pro bytové domy je navrţena na místě bývalé Fruty v ul. Husova v blízkosti stávajícího „sídliště“ ve střední části Modřic.



Plochy smíšené obytné jsou tvořeny niţší obytnou zástavbou s vysokým podílem občanského vybavení v historickém jádru Modřic. Doplnění navrţeno tímto zpŧsobem zástavby je navrţeno v ulici Tyršova.

Navrţené plochy občanského vybavení – veřejná vybavenost, komerce, sport a rekreace 

Občanská vybavenost ve městě je na dobré úrovni. V konceptu územního plánu je doplněna v souladu s předchozím řešením ÚPNSÚ a jeho změn v návaznosti na stávající zařízení. Základní občanské vybavení bude rozšiřováno v souvislosti s rozšiřováním obytné zástavby v rámci obytných objektŧ v soukromém sektoru.



Plochy sportu a rekreace je třeba doplnit. Navrţeno je doplnění poţadovaných zařízení – hřišť pro malé sporty v návaznosti na stávající sportovní areál a rozšíření rekreačních aktivit v lokalitách Pod kaštany, u řeky Bobravy a na severním okraji katastru.



Velká lokality rekreace je navrţena na severovýchodním okraji katastrálního území v návaznosti na přírodní plochy Holaseckých jezer.



Na řešeném území je několik lokalit a ploch rekreačních zahrádek. Další plochy rekreačních zahrádek jsou navrhovány jako územní rezerva u nově budované silnice.

Navrţené plochy výroby a skladování 

Navrţeny jsou pouze plochy, které byly odsouhlaseny v návrhu změn ÚPNSÚ, na jihovýchodním okraji města, na severním okraji a několik dalších drobných ploch na severozápadním a východním okraji města.

7




Smíšené výrobní plochy jsou opět v souladu s předchozí ÚPD na severozápadním okraji Modřic.

Navrţená dopravní infrastruktura 

Dopravní řešení je jedním z podstatných úkolŧ územního plánu. Nadřazený dopravní systém je řešen ve třech variantách s navazujícími silnicemi III.třídy a místními komunikacemi.



Doplněny jsou cyklotrasy, cyklostezky a účelové komunikace – pěší vycházkové trasy.

Navrţená technická infrastruktura 

Technická infrastruktura bude postupně doplňována dle potřeb města.

Navrţená ochrana ţivotního prostředí 

Ochrana ţivotního prostředí a ekologie je v územním plánu řešena podstatným doplněním zeleně a jejím propojením do funkčního územního systému ekologické stability a opatřeními proti negativním dŧsledkŧm vodní eroze.

4.2 Koncepce uspořádání krajiny (ke kapitole 5) Koncepce vyuţívání a uspořádání krajiny vychází ze základních krajinných charakteristik území města které se prostírá na rozhraní České vysočiny (Lipovská vrchovina) a Západních Karpat (severní část Rajhradské pahorkatiny a Dyjsko-svratecká niva),stávajícího funkčního vyuţití území, a předpoklady udrţitelného rozvoje, modifikovanými společensko - ekonomickými podmínkami. Návrh řešení podporuje snahu o optimální ţivotní a pracovní prostředí a zajišťuje udrţitelné formy rozvoje území. Reliéf západní části katastru má ráz níţinné pahorkatiny s plochými, zaoblenými hřbety a široce otevřenými údolími. Ve variantě Modřická je toto území výrazně narušeno vedením rychlostní komunikace. Jejím vlivem na krajinný ráz se podrobně zabývá materiál Územní studie v oblasti jihozápadně města Brna (UAD, Brno 2009). Pro zlepšení estetiky a ekologie krajiny tu územní plán navrhuje plochy k zalesnění, pro ochranu území před přívalovými vodami suchý poldr. Údolní niva Svratky ve východní části katastru má charakter akumulační roviny.Poměrně fádní krajinu rozčleňují navrţené plochy přírodní zeleně a smíšené plochy nezastavěného území jako součást územního systému ekologické stability. Hlavní hodnoty řešeného území z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou vyjádřeny v limitech vyuţití území.

4.2.1

Zvláště chráněná území

Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlásit za zvláště chráněná. V modřickém katastru není vyhlášeno ani navrţeno ţádné zvláště chráněné území.

4.2.2

Památné stromy a jejich ochranná pásma

Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, za památné stromy. V řešeném území nejsou památné stromy vyhlášeny, zvaţuje se vyhlášení tak zvané císařské aleje.

4.2.3

Lokalita Natura 2000

Natura 2000 je dle § 3 odst. 1 písm. p) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která

8


umoţňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhŧ v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umoţní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které poţívají smluvní ochranu (viz § 39 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14 zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisŧ). V řešeném území se vyskytuje jedna EVL zařazená do národního seznamu ve smyslu a to CZ 0620010 Modřické rameno, v současné době chráněné jako VKP.

4.2.4

Významné krajinné prvky

V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udrţení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. Na území modřického katastru se nachází řada obecně vyjmenovaných významných krajinných prvkŧ (VKP) - lesy, vodní toky, rybníky, údolní niva. Vedle zákonem obecně vyjmenovaných VKP se v k.ú. Modřice nacházejí další, které vy smyslu §6 zákona 114/92 Sb. registroval Ok Ú Brnovenkov. Jedná se o následující lokality: 1. Haldy u Modřic VKP registrovaný dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky MŢP ČR č. 395/1992 Sb. RŢP OkÚ Brno-venkov Rozloha: 7,9 ha Členitý severně orientovaný svah s listnatými dřevinnými porosty a křovinatými formacemi na hadci s druhově bohatým bylinným podrostem, v severozápadní části katastru. Významné druhy rostlin: lilie zlatohlávek (Lilium martagon), hořeček brvitý (Centianopsis ciliata). 2. Stará řeka VKP ze zákona, zaevidované RŢP OkÚ Brno-venkov jako zvláště cenné. Délka: 1,8 km Staré rameno řeky Svratky se souvislým břehovým porostem navazující na zástavbu města. Rameno je mapováno jako oţivený vodní tok. V korytě se nachází submerzní forma šmele okoličnatého (Butomus umbellatus), rdest kadeřavý (Potamogeton crispus) a rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus). V pravidelně zaplavovaných terénních sníţeninách se nachází porosty měkkého luhu, tvořené dominantní vrbou bílou s příměsí vrby křehké, topolu bílého, topolu černého, často ovlivněné zavlečeným hybridem Populus × canadensis. V ostatních částech je břehový porost tvořen úzkým pruhem plášťových křovin, ovocných stromŧ. Významné druhy ţivočichŧ: moudivláček luţní (Remiz pendulinus), lejsek šedý (Muscicapa striata), ledňáček říční (Alcedo atthis). 3. Primál Rozloha: 0,58 ha Chráněné území Primál bylo vyhlášeno podle stavebního zákona (rozhodnutí Stavebního úřadu Rajhrad č.j. 1272/90-So ze dne 23.1.1991). 1 km jiţně od historického centra Modřic při okraji nivy Svratky. Vodou trvale dotovaná sníţenina s bohatými litorálními a břehovými porosty, při severním okraji je listnatý remíz. Hnízdiště mokřadních druhŧ ptákŧ a rozmnoţovací lokalita obojţivelníkŧ. 4. Modřická pískovna VKP registrovaný dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky MŢP ČR č. 395/1992 Sb. RŢP OkÚ Brno-venkov 9


Rozloha: 0,90 ha Travinobylinná teplomilná společenstva v prostoru někdejší pískovny západně od zastavěného území Modřic s roztroušenými dřevinami a kolmými hlinitopísčitými stěnami. Významné druhy rostlin: kavyl vláskovitý (Stipa capillata), významné druhy ţivočichŧ: břehule říční (Riparia riparia).Pŧvodně registrováno ve dvou částech, z nichţ severovýchodní část je zmenšena realizovanou výstavbou sběrného střediska komunálního odpadu. lokalita vyţaduje plošnou revizi. 5. Hliník VKP registrovaný dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky MŢP ČR č. 395/1992 Sb. RŢP OkÚ Brno-venkov Rozloha: 0,98 ha Opuštěný hliník zčásti zaplavený vodou v severozápadním okraji katastru. Při okrajích jsou vysázeny smíšené listnaté porosty s modřínem opadavým (Larix decidua).

4.3 Územní systém ekologické stability V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémŧ, které udrţují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebnými částmi (prvky) ÚSES, tvořícími jeho povinnou součást, jsou biocentra a biokoridory. Doplňkovými skladebnými částmi ÚSES jsou interakční prvky. Hlavními výchozími podklady pro řešení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) v Modřicích jsou 

generel ÚSES pro území okresu Brno-venkov (AGERIS s. r. o., Brno, 2002),



Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje (AGERIS s. r. o., Brno, 2003), zapracovaný do územní prognózy Jihomoravského kraje,



platný územní plán města Modřic, do kterého byl zapracován generel místního ÚSES (Kolářová a spol.,Brno 1995)



Územní studie v oblasti jihozápadně města Brna (UAD, Brno 2009 – řešila návrh ÚSES v souvislosti s variantami JZ tangenty

Základem ÚSES v modřickém katastru je regionální biokoridor Svratky v celostátním značení označený kódem RK 1486 Soutok – Rajhradská baţantnice, procházející východní částí katastru. Trasa biokoridoru sleduje regulované koryto Svratky. Do trasy regionálního biokoridoru jsou vloţena tři lokální biocentra. V severní části katastru vstupuje regionální biokoridor do regionálního biocentra značeného kódem BC 238 Soutok Svratky a Svitavy, které přechází na území města Brna. Jeho vymezení na území modřického katastru bylo pŧvodně dáno regulovaným korytem Svratky, přirozeným korytem Staré řeky - EVL CZ 0620010 Modřické rameno, a navrhovanou komunikací. V konceptu územního plánu města Modřice je vymezeno variantně, dle zpŧsobu vedení silnice III/15279: 

Varianta Ţelešická – silnice prochází podél řeky, biocentrum překračuje estakádou. Regionální biocentrum zde nedoléhá k řece – na ni je napojeno aţ v severní části, prakticky mimo řešené území, probíhá pod estakádou k jihu aţ po úroveň ulice Severní.



Varianta Modřická – silnice je výrazně odsunuta od řeky – opět překračuje biocentrum a náhon estakádou, regionální biocentrum je oproti variantě ţelešická odsunuto v souladu s navrţenou komunikací.



Varianta Nulová – silnice prochází šikmo územím ve směru jihovýchod – severozápad, biocentrum je ukončeno severně od ní. Řešení je blízké předchozímu (doposud platému) územnímu plánu

10


Rozšíření biocentra Soutok na modřickém katastru vychází se snahy zlepšit ţivotní prostředí obyvatel, narušené dopravou. Druhým regionálním biokoridorem procházejícím modřickým katastrem je biokoridor RK 1490 Ţelešický hájek – RK 1486. Větev je v Modřickém katastru vázána na tok Bobravy. Biokoridor vychází z regionálního biocentra BC 389 Ţelešický hájek a prochází po hranic modřického a popovického katastru. Jsou do něj vloţena tři lokální biocentra. Větev lokálního ÚSES reprezentující mezofilní stanoviště prochází západní částí katastru. Trasa této větve je vedena převáţně po hranicích katastru mezi zemědělsky obhospodařovanými pozemky - sady a ornou pŧdou. V severozápadní části katastru je na této větvi navrţeno jednoznačně vymezené lokální biocentrum Haldy, odtud biokoridor prochází do regionálního biocentra Ţelešický hájek – ovšem pouze v nulové variantě bez jihozápadní tangenty, Ve variantě Modřická je lokální biokoridor likvidován tělesem komunikace R52 a tudíţ provázanost na Ţelešický hájek je zrušena. Lokální biokoridor se pak napojuje na lokální biocentrum Myšák v k.ú. Ţelešice. Ve variantě Ţelešická je lokální biokoridor výrazně přerušen tělesem JZ tangenty a proto jeho vedení postrádá smysl.Systém je rovněţ navázán na lokální biocentrum Myšák v k.ú. Ţelešice. Způsob navrţení jednotlivých prvků ÚSES Prostorové parametry pro biocentra a biokoridory v rozlišení podle jejich biogeografického významu a podle typŧ poţadovaných cílových společenstev vycházejí z doporučené metodické příručky pro tvorbu ÚSES – Metodické postupy projektování lokálního ÚSES (Maděra, Zimová, 2005). Doporučená minimální šířka regionálního biokoridoru: 

lesní společenstva - 40 m,



mokřadní a vodní společenstva - 40 m,



luční společenstva - 50 m.

Doporučená maximální délka jednotlivých úsekŧ regionálního biokoridoru a moţnost jejich přerušení: 

lesní společenstva - 700 m, moţnost přerušení do 150 m (přičemţ však musí být zachovány alespoň parametry lokálního biokoridoru),



mokřadní společenstva - 1 000 m, moţnost přerušení do 100 m zastavěnou plochou, do 150 m ornou pŧdou, do 200 m ostatními kulturami,



luční společenstva - 500 m, moţnost přerušení do 100 m zastavěnou plochou, do 150 m ornou pŧdou, do 200 m ostatními kulturami.



Doporučená minimální velikost navrţených regionálních biocenter:



společenstva lesní v 1. a 2. vegetačním stupni a společenstva tvrdého luhu - 30 ha,



společenstva lesní ve 3. vegetačním stupni - 20 ha,



lesní společenstva olšin a měkkého luhu - 10 ha.



společenstva luční - 30 ha,



společenstva mokřadní - 10 ha.

Doporučená minimální velikost navrţených lokálních biocenter: 

společenstva lesní - 3 ha,



společenstva luční - 3 ha,



společenstva mokřadní - 1 ha, 11




společenstva kombinovaná - 3 ha.

Doporučená maximální délka lokálních biokoridorŧ a moţnost jejich přerušení: 

společenstva lesní - 2 000 m, moţnost přerušení do 15 m,



společenstva mokřadní - 2 000 m, moţnost přerušení do 50 m zastavěnou plochou, do 80 m ornou pŧdou, do 100 m ostatními kulturami,



společenstva luční - 1 500 m, moţnost přerušení i 1 500 m,



společenstva kombinovaná - 2 000 m, moţnost přerušení do 50 m zastavěnou plochou, do 80 m ornou pŧdou, do 100 m ostatními kulturami.

Doporučená minimální šířka lokálních biokoridorŧ: 

společenstva lesní - 15 m,



společenstva mokřadní - 20 m,



společenstva luční - 20 m.

Prostorové nároky na tvorbu funkčních biocenter a biokoridorŧ se u rŧzných typŧ společenstev poněkud liší. Konkrétní vymezení skladebných částí ÚSES závisí především na vhodných přírodních podmínkách a na aktuálním stavu vyuţití území. Výměra navrţených biocenter mŧţe překročit poţadovanou minimální velikost a délka biokoridorŧ mŧţe být kratší. Naopak mŧţe dojít k situaci, kdy šířka biokoridoru nedosáhne ani minimální stanovené šíře – zejména pokud sledují vodní tok. Stává se to v případech, kdy je podmáčená niva velmi úzká, nebo je omezena existujícími stavbami. Cílová podoba jednotlivých skladebných prvkŧ ÚSES je determinována jejich funkcí v systému. Základní skladebné prvky (biocentra a biokoridory) by měly reprezentovat pestrou škálu typických lesních, vodních, mokřadních i lučních. Plochy biocenter a biokoridorŧ by měly reprezentovat pestrou škálu typických geograficky pŧvodních společenstev v území. Jsou tvořeny plochami s rŧzným zpŧsobem vyuţití – zásadně jsou jako cílový stav navrţeny plochy lesa, plochy přírodní, plochy vodních tokŧ, plochy smíšené nezastavěného území. Územní systém ekologické stability je v konceptu Územního plánu města Modřice členěn na části navrţené ke stabilizaci a plochy navrţené k realizaci. Části navrţené k realizaci jsou zařazeny do veřejně prospěšných opatření.

4.4 Koncepce bydlení (ke kapitole 4.1) Současný stav trvale obydlené byty počet obyvatel

sčítání v r. 1981 1 272 4 115

v r. 1991 1 281 3 490

v r. 2001 1 294 3 504

v r. 2009 1 810 3 950

V Modřicích podle počtu staveb převaţuje zástavba v rodinných domech, podle počtu bytŧ je převaţující bydlení v obytných domech s více byty. Je to dáno lokalitami hromadné sídlištní zástavby – v ul.Husova, Pilzova, Sadová a Poděbradova. Počet bytŧ má stoupající tendenci. Za posledních cca 10 let bylo postaveno jenom v lokalitách U hřiště cca 70 RD, v lokalitě Prusinovského cca 40RD a 30 bytŧ v BD, v lokalitě Bobrava a Pančochy cca 50RD a 25 bytŧ BD, v lokalitě u ul. Masarykova je postaveno a ve výstavbě cca 20RD a 80bytŧ v BD a penzionu. Všichni obyvatelé těchto novostaveb však zatím nemají v Modřicích své trvalé bydliště, údaje o počtu obyvatel jsou tedy ještě zkreslené. V území se projevuje i postupně se lepšící kvalita bydlení.

12


Návrh Při řešení Územního plánuje se počítá s mírným nárŧstem počtu obyvatel aţ na 5000 v souladu s Programem rozvoje města Modřice a se zadáním. Při návrhu obytné výstavby byly respektovány zastavitelné plochy schválené v platném Územním plánu sídelního útvaru Modřice a jeho změnách č.1 aţ 5. Zohledněny byly poţadavky na výstavbu RD v lokalitě Zahrady a v ul.Tyršova. Navrţené plochy doplňují rozestavěné lokality v ul.Masarykova (b1) – cca 6RD (max. 12 RD) a na Bobravě (b2, b3) – 6 RD (max. 10 RD) a 6 bytových jednotek v nízkopodlaţních bytových domech. Nově navrţená je lokalita bydlení „Zahrady“ na západním okraji zastavěného území. Je sem moţné umístit cca 30 RD (max. 45 RD) ve variantě M (Modřická) – lokality b4, b5 a 40 RD (max. 60 RD) ve variantě Ţ a O (Ţelešická a Nulová) – lokalita b4, b6. Na místě přestavbového území v návaznosti na sídliště bytových domŧ je navrţena plocha pro bytové domy – cca 40 bj. Na místě přestavbového území firmy Saronex je navrţena smíšená obytná plocha – cca 2 aţ 3 b.j. Vzhledem k nově realizovaným plochám bydlení, které jiţ téměř splňují poţadavky na zvýšení počtu obyvatel, město nechce v současné době obytnou zástavbu více rozšiřovat. Na místě rekreačních zahrádek při ulici Tyršově jsou navrţeny smíšené obytné plochy. Celkem je sem moţné umístit 15 (max. 20) objektŧ bydlení. Pro výhledové období jsou navrţeny územní rezervy na místě přestavbového území bývalé Fruty v Husově ulici pro bytové domy a v případě realizace varianty M u stávající silnice II/152 pro rodinné domy. Tato silnice II/152 se stane v této variantě místní komunikací bez velké dopravní zátěţe. Teprve pokud nebude moţné vyuţít pro zástavbu pozemky uvaţované pro návrhové období, lze přistoupit k zástavbě na plochách územních rezerv formou změn územního plánu.

4.5 Koncepce výroby (ke kapitole 4.1)

4.5.1

Zemědělská výroba (VZ)

Na území města Modřice hospodaří Agro Modřice a.s. a soukromí vlastníci. Současný stav: Farma ţivočišné výroby na jiţním okraji katastru byla zrušena a administrativa v ulici Brněnské zŧstala beze změn. Ve středisku bývalé ţivočišné výroby je firma Stavební mechanizace. V prŧmyslovém areálu u Kovolitu je Oseva – šlechtitelský a semenářský podnik s čistící stanicí osiv. V katastrálním území není větší ţivočišná výroba. V jiţní části pod náměstím v bývalém středisku rostlinné výroby ZD je zahradnictví. Firma se rozšiřuje a přikupuje pozemky mezi Starou řekou a řekou Svratkou. Vzhledem ke kvalitě zemědělské pŧdy a záplavovému území je to nejlepší moţné vyuţití této plochy. Vzniklo tak nové zahradnické centrum Brabec s prodejní halou a „školkou“ ovocnou i okrasných keřŧ. Návrh Nejsou navrţeny nové provozy ani nejsou nutná ţádná opatření.

13


4.5.2

Rybářství

Současný stav: Ve městě není speciální provozovna. Návrh Nové plochy nejsou navrhovány.

4.5.3

Lesnictví

Současný stav: Na katastru města je pouze 0,9ha lesŧ hospodářských. Výkon správy lesŧ provádí Lesy České republiky s.p. Návrh: Navrţeno je zalesnění pozemkŧ na části nevyuţívaných ploch dobývacího prostoru a chráněného loţiskového území.

4.5.4

Průmyslová výroba a sklady (VP)

Současný stav: Město bylo centrem kovovýroby a potravinářského prŧmyslu jiţ ve II.polovině 19.století. Během posledních cca 10 rokŧ zaznamenaly Modřice patrně největší rozvoj výroby, skladŧ a obchodu ze všech menších i středních měst Jihomoravského kraje. Počet pracovních příleţitostí vzrostl o cca 4000. Vzhledem k poloze Modřic na rozvojových osách Brno – Vídeň a Brno – Bratislava a těsné blízkosti Brna zájem investorŧ o plochy v Modřicích neustává. Výrobní zóny ve městě lze rozdělit do několika sektorŧ: 

Jádro města s těsně navazujícími plochami s nejstaršími podniky (cca 200 prac.příleţitostí).



Severozápadní okraj prac.příleţitostí)



Jiţní část katastru východně od ţeleznice a silnice R52 se staršími podniky situovanými na ţelezniční vlečce, doplněná novými provozy (cca 260 pracovních příleţitostí)



Jiţní část katastru západně od silnice R52. Jedná se o zcela novou zónu výroby a skladŧ, jejichţ rozvoj byl i celostátně oceněn (cca 3500 pracovních příleţitostí).



Východní okraj katastru s centrální čistírnou odpadních vod, výrobou a velkou obchodní zónou nadregionálního významu (cca 2600 pracovních příleţitostí).

města

s převáţně

drobnou

výrobou

a

sluţbami

(cca

230

Návrh: V návrhu jsou respektovány plochy, které byly navrţeny ve změnách ÚPNSÚ Navrţená plocha (v 1) navazuje na plochy Kovolitu na bývalý areál firmy Fruta na severním okraji města. Další rozvoj je moţný i na jihovýchodním okraji katastru v návaznosti na areál bývalých uhelných skladŧ a Humusárny (v2).

14


4.5.5

Drobná výroba, výrobní sluţby (VD)

Současný stav: Tato činnost je na větší ploše soustředěná v ulici Brněnská, na západním okraji města a dále na rŧzných místech ve městě. Návrh: V návaznosti na firmy v ul.Tyršova jsou navrţeny nové plochy drobné výroby (v3, v4, v5). Další navrţené plochy jsou v návaznosti na areály v ulici Havlíčkova (v6, 7)a u Dálnice. Předpoklad vyuţití je pro střední nebo malé firmy.

4.5.6

Smíšené výrobní plochy (SP)

Současný stav: Za stávající plochy lze povaţovat část území v ulici Brněnská. Návrh: Navrţeny jsou v plochách dostavby při navrţené silnici III.třídy na severo – západním okraji města(s1, s3) a v areálu bývalé cihelny (s2). Činnost v těchto lokalitách není přesně vymezena. V ţádném případě nesmí jakýmkoliv negativním zpŧsobem ovlivňovat okolí. Jsou zde moţnosti vyuţití i pro terciární sektor – sluţby obyvatelstvu a pro malé firmy. Téměř všechny plochy (kromě zahrádek na severozápadním okraji města) byly navrţeny v předchozích ÚPD v souladu se záměry města nejsou.

4.6 Koncepce rekreace (ke kapitole 4.1) Současný stav: Z hlediska dokumentu Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013. (schváleno usnesením vlády ČR č. 1239 ze dne 7. listopadu 2007) lze zařadit Modřice do kategorie bez rekreační funkce Modřice se nacházejí v území s relativně nízkou kvalitou přírodního prostředí. K přírodně nejcennějším území patří kopec Vajgl s významným krajinným prvkem „Haldy u Modřic“. V katastru města jsou i další přírodně cenná území – (viz kapitola Ochrana přírody a krajiny). Významné krajinné prvky, ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotné části krajiny, přispívají k udrţení její ekologické stability a estetiky. Nejsou však vhodné k intenzivnějším rekreačním aktivitám. Za rekreační prostor ve městě je moţno povaţovat pouze malá území v samostatném centru a areál Pod Kaštany na západním okraji města. Návrh: Celé řešené území je zajímavé pro letní turistiku a cykloturistiku. Za výchozí bod pro cykloturistiku nebo pěší turistiku je moţno povaţovat ţelezniční stanici Modřice nebo náměstí Svobody. Navrţena je vycházková trasa, která propojuje všechny turistické a přírodní aktivity města. Nové plochy pro rekreaci jsou navrţeny rozšířením areálu Pod Kaštany (r1),realizací rybníčkŧ na severním okraji katastru, kde bude i moţnost koupání (r3) a u řeky Bobravy (r 4). V návaznosti na motel Bobrava je navrţena plocha pro sezónní autocamping (r5)

15


4.7 Koncepce občanské vybavenosti (ke kapitole 4.1) Veřejná správa Současný stav: Městský úřad je umístěn v nové budově na místě pŧvodního objektu na severozápadním okraji náměstí Svobody. Budova je velice kvalitní, prostorná a bude vyhovovat i v dalším období. Je zde i matrika. Stavební úřad je ve Šlapanicích, sídlo má v Brně, ul.Opuštěná. Česká pošta, pošta Modřice, je dodávací poštou III. kategorie. Umístěna je v rekonstruovaném objektu v ulici Masarykově. Provozní podmínky jsou vyhovující. Peněţní ústav je přímo v Modřicích. Investiční a poštovní banka je umístěna v objektu pošty. Pobočka České spořitelny a směnárna jsou v obchodním a zábavním centru Olympia. Farní úřad církve římsko – katolické je při kostele sv. Gottharda. Městská policie má svoji sluţebnu v objektu na náměstí Svobody 90. Návrh: Současný stav je vyhovující, nové plochy nejsou navrhovány. Základní školství V ulici Benešově je 2. stupeň základní školy se 7 třídami s cca 170ţáky. U školy je lehkoatletické hřiště a moţnost her košíkové a volejbalu. V objektu na Komenského ulici je 6 tříd 1. stupně s cca 130 ţáky. Školní druţina je v ulici Benešově. V obou stupních škol jsou vzhledem k počtu ţákŧ ve třídách ještě menší kapacitní rezervy. Protoţe je uvaţován nárŧst obyvatel je moţné rozšíření školy v ul. Komenského směrem k ul.Nádraţní. Na ulici Benešově je ve dvou objektech základní umělecká škola. Firma D+D provozuje na ulici Komenského soukromou jazykovou školu. V areálu učňovského školství na západním okraji Modřic je středisko praktického vyučování učňovské školy v Bosonohách. Vyučují se obory truhlář, tesař, zedník a instalatér. Ostatní střední a odborné školy jsou dostupné v Brně. Návrh: Nová plocha je navrţena pro moţné rozšíření mateřské školy (OV o1). Kultura Pro pořádání kulturních akcí je moţné vyuţívat hotel Gregor a Sokolovnu s venkovním tanečním parketem. Pro zábavy pořádané v přírodě, zejména typu country, je moţno vyuţít přírodní park „Pod Kaštany“, kde je osvětlený taneční parket s moţností posezení a občerstvení. Vyuţíváno je převáţně v letních měsících. V objektu Městského úřadu je umístěna veřejná knihovna. Na ulici Komenského je umístěno muzeum města Modřic. Ve městě je vydáván Zpravodaj a je zde místní rozhlas. Modřice mají svoji webovou stránku. Moderním zábavním areálem je Olympia, situovaná na východním okraji katastru s těsnou vazbou na dálnici D 2. Areál nabízí mimo jiné i 14 kinosálŧ. V prostorech Olympie jsou pořádány i koncerty a sportovní akce. Návrh: Nové plochy nejsou navrhovány.

16


Tělovýchova a sport Na severním konci ulice Benešovy je Sokolovna. Je v ní tělocvična, která slouţí jak veřejnosti, tak i školám. Na Sokolovnu navazuje areál hřišť – volejbalové hřiště, tenisový kurt, fotbalové hřiště a tréninkové fotbalové hřiště a hřiště pro veřejnost. Nový sportovní areál je realizován u školy na ulici Benešově. Je vybaven hřišti pro volejbal, futsal a košíkovou, dále má vybavení pro některé lehkoatletické disciplíny – běh, skoky a vrhy. K realizaci po roce 2010 byla v předchozí ÚPD navrţena víceúčelová sportovní hala pro veřejnost. V sídlišti bytových a rodinných domŧ jsou hřiště pro děti a mládeţ. Hřiště pro děti je i v parku u ZŠ na ulici Benešově. Doplnit je třeba hřiště a sportovní atrakce pro dospívající mládeţ Návrh: Navrţeno je umístění víceúčelové sportovní haly, případně i krytého bazénu (OS o7) a doplnění ploch pro „malé“ sporty v návaznosti na stávající sportovní areál (OS o8). Sportovní atrakce – U-rampy, cyklotrial – je moţné umístit v nové lokalitě rekreace „Pod kaštany“. Zdravotnictví Soukromé zdravotní ordinace jsou soustředěny v ulici Benešově. V současné době zde ordinují 2 praktičtí lékaři, dětský lékař, gynekolog a je zde i zubní oddělení. Další zdravotní péče je poskytována u areálu podniku Kovolit, kde je bývalé středisko Unika. Jsou zde 2 praktičtí lékaři a psychiatr. Dále je zde rehabilitace a stomatologové. Moţnosti rozšíření zdravotnické péče jsou v soukromém sektoru – zřizování ordinací v rodinných domech. Lze je realizovat i v lokalitách tzv.“čistého bydlení“. Ordinace a rehabilitační zařízení by měla být v nově realizovaném objektu v ul. Masarykova. Jedna Lékárna je umístěna ve městě, další lékárna je v areálu Olympia. Nemocnice a další odborná zdravotní péče je v Brně. Návrh: Nové ordinace je moţné zřizovat ve stávajících i v nově navrhovaných lokalitách rodinných domŧ. Sociální sluţby Současný stav: Ve městě měl být dŧm sociálních sluţeb v ulici Masarykově. Místo toho zde byly realizovány byty se sociálními sluţbami ve vyšší cenové kategorii. Návrh: Město připravuje realizaci malých sociálních bytŧ v ul. Nádraţní mezi ţeleznicí a základní školou (OV o2). Maloobchodní síť Současný stav: Obchody jsou rozmístěny celkem rovnoměrně po celých Modřicích. Těţiště maloobchodní sítě je na náměstí Svobody. Je zde velká prodejna potravin a drogerie, prodejna textilního zboţí, tabák, drobné zboţí, BETA – textil, prodejna s ovocem a zeleninou. Prodejny potravin jsou také na ulicích Brněnské a Husově. Pro sortiment nepotravinářského zboţí jsou v Modřicích prodejny drobného textilu, levného textilu, tabáku a velká prodejna elektro a domácích potřeb. Jsou zde i specializované prodejny jízdních kol a turistických potřeb, autodílŧ, krbŧ, potřeb pro chovatele aj.

17


Návrh: Maloobchodní prodej je moţné zřizovat i v rodinných domech v nově navrhovaných i stávajících lokalitách. Veřejné stravování a ubytování Současný stav: Na náměstí Svobody je hotelová restaurace Gregor s více sály (hlavní sál s 200 místy u stolu a salonky pro 20 a 30 osob), na ulici Brněnské je restaurace „U Trávníčkŧ“, při západní straně R 52 je bistro Hebnar, na ulici Masarykově je restaurace „U Matěje“. Dále je zde několik dalších malých provozoven s občerstvením v soukromém sektoru. Mnoho dalších restaurací je v Olympii. Moţnosti ubytování jsou v hotelu Gregor na náměstí Svobody (60 lŧţek), kapacitní ubytování je rovněţ v motelu Bobrava (60 lŧţek) v jiţní části katastrálního území, kde je i restaurace. Vzhledem k předpokládané likvidaci chatek zde byla navrţena v návaznosti na hlavní budovu plocha pro sezónní autocamping. Ve městě samém jsou nabízena lŧţka v soukromých penzionech v ulicích Brněnská, Havlíčkova, Chrlická, Hřbitovní a na náměstí Svobody (celkem cca 50 lŧţek). V lokalitě bydlení „U hřiště“ je Fino – club, určený většinou pro obchodní partnery a hosty firmy Fino. Má luxusní vybavení – je zde tenisový kurt, kuţelna, squash a krytý bazén. Je zde asi 15 lŧţek. Návrh: Sluţby v oblasti ubytování a stravování jsou většinou záleţitostí právnických nebo fyzických osob a je moţno je realizovat v rámci ploch občanského vybavení, smíšených ploch, popř. obytné zóny. Nevýrobní sluţby Současný stav: Provozovny nevýrobních sluţeb jsou rozptýleny po celém městě. Ve větší koncentrovány na náměstí Svobody a v jiţní části ulice Benešovy. Je zde holičství a pedikúra, masáţe s aromaterapií, kosmetika, čištění oděvŧ, krejčovství, kopírování, tisky, účetnictví, daňové poradenství, sluţby software, bezpečnostní agentura, ordinace, autodoprava, videopŧjčovna.

míře jsou kadeřnictví, laminování, veterinární

Drobná výroba je často spojena s prodejem vlastních výrobkŧ. Z menších firem je v Modřicích autoopravna, zámečnictví, autočalouník, tesařství, stolařství a čalounictví, vodoinstalace, zlatnictví, cukrářství, výroba lahŧdek a polotovarŧ. Většími firmami jsou stolařství U hřiště, Lukas – topenářství a instalatérství, Vila interier – podlahy a stavební činnost, H.L. Hydrospol – vrtané studny, Ason – opravy aut, BYRM – čištění kanalizací, likvidace odpadŧ. V Modřicích je registrováno mnoho dalších podnikatelských subjektŧ, z nichţ všichni svoji činnost neprovozují nebo jsou v obytných objektech bez označení. Provozovny sluţeb jsou v současné době rozmístěny po celém městě. Je zde zastoupený téměř veškerých sortiment. Návrh: Konkrétní návrhy v územním plánu nejsou. Veškerým snahám o zřízení dalších sluţeb je třeba maximálně vycházet vstříc. Větší moţnosti provozování jsou na plochách zástavby smíšené výrobní a smíšené obytné. Veřejná pohřebiště Současný stav: Hřbitov ve městě (ulice Hřbitovní) slouţí pouze k ukládání uren. Návrh: Nové plochy nejsou navrhovány.

18


Ostatní občanská vybavení Ještě v roce 2002 zde byl téměř dvojnásobný počet menších prodejen. Jejich zrušení zcela jistě ovlivnil areál Olympie a dalších nákupních center. Obchody a sluţby přímo ve městě doplňuje na východním okraji katastru Modřic zábavně obchodní centrum Olympia s hypermarketem Hypernova. Celek má jako patrně největší obchodní centrum Brna a okolí nadregionální význam. Kromě moţnosti levnějšího nákupu v Hypernově jsou v Olympii luxusní prodejny značkového zboţí – módní oděvy, koţešiny, obuv a koţená galanterie, sportovní oblečení a potřeby, klenoty, hodinářství, keramika, parfémy, lékárna, nábytek a další – všechen sortiment v několika prodejnách rŧzných firem. Postupně byly dostavěny tři velkoprodejny levnějšího nábytku – ASKO, JYSK a KIKA. Středisko je doplněno několika restauracemi, kavárnami a moţnostmi rychlého občerstvení. Je zde dětský koutek a doplňkové sluţby – kadeřnictví a solárium. Jsou zde i bankovní sluţby – Česká spořitelna a směnárna. 2

Největší atrakcí je multiplex 14 kinosálŧ na ploše 6000 m . Pro zábavu slouţí ještě bowlingová herna, elektronické hry a videostimulátory. Na druhé straně silnice II/152 vyrostly velká specializovaná obchodní centra: Giga sport, kde je zastoupena většina světových značkových firem se sportovním zboţím, Sconto - obchodní dŧm s velkým sortimentem nábytku střední cenové kategorie a další prodejní centrum značkového nábytku vyšší cenové kategorie. Návrh: V návaznosti na poslední uvedený areál jsou další moţnosti rozvoje vyšší občanské vybavenosti (OK o4), stejně jako za dálnicí D2 (OK o5, o6). Město by mělo mít moţnost korigovat náplň a vyuţití těchto areálŧ v součinnosti s investory. Sběrna druhotných surovin je situovaná na západním okraji města v těsné blízkosti VKP Modřická pískovna. Je zde nutné provést opatření a dodrţovat takový reţim, který zabrání negativnímu vlivu na okolní přírodu.

4.8 Koncepce dopravního řešení (ke kapitole 4.1)

4.8.1

Pozemní komunikace

Silniční a dálniční síť Současný stav Katastrálním územím města Modřice procházejí v současné době následující silnice a dálnice: D2

Brno – Břeclav – státní hranice se SR (– Bratislava)

I/52 (R52)

Brno – Pohořelice – Mikulov – státní hranice

II/152

Nová Bystřice – Moravské Budějovice – Ivančice – Brno-Slatina

III/15268

Modřice – ul. Brněnská – doprovodná k silnici I/52 – východ

III/15277

Přízřenice – doprovodná k silnici I/52 – západ

III/15278

Modřice – Přízřenice – Horní Heršpice

III/15279

Modřice – prŧjezdná

III/15280

Modřice – příjezdná

19


Rychlostní komunikace R52 s navazující silnicí I/52 Pohořelice – Mikulov je součástí mezinárodního tahu E 461 Brno – Pohořelice – Mikulov – Vídeň a je součástí plánované páteřní sítě evropské dopravní infrastruktury zahrnuté do VI.b multimodálního koridoru. Prŧběh silnic v zastavěných částech nepříznivě ovlivňuje ţivotní prostředí jak z hlediska exhalací a hluku, tak i z hlediska bezpečnosti provozu vozidel. Seznamy hlavních dokumentů koncepční, strategické a programové povahy Ve vztahu k dopravní problematice jsou v současné době k dispozici následující dokumenty, ÚPD, ÚPP a územní studie. Územně plánovací dokumentace 

Územní plán velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace, 1985 (vč. 1. změny a doplňku – 1994 a 2. změny – 2000



Koncept Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK) v rozpracovanosti

ÚP VÚC BSRA je v současné době jedinou závazně platnou nadřazenou ÚPD. Neodpovídá ale současným potřebám. Koncept ÚP Modřice vychází proto z pracovního verze konceptu ZÚR JMK. Dokumenty koncepční, strategické a programové povahy (Územní studie) 

Program rozvoje Jihomoravského kraje



Generel dopravy Jihomoravského kraje, 2006



Generel krajských silnic JMK, 2006

Poţadavky na návrh územního plánu Současné krajské Územně plánovací dokumentace (ÚPD) a Územně plánovací podklady (ÚPP) se zabývají především konstrukcí nadřazené silniční sítě a silnicemi krajského významu. Z politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace (ÚPD) vydané krajem je třeba respektovat prŧtah dálnice D2 jako součást rozvojové osy OS 10 – Brno-státní hranice-Bratislava (Vídeň) a koridor rychlostní silnice R52. Pro řešení konceptu ÚP je stěţejním prŧběh rychlostní komunikace R52 a na ni navazující jihozápadní a jihovýchodní tangenty.Ty se na k.ú. Modřic v jednotlivých dokumentech liší především svojí polohou a funkcí (kategorizací) a řešením křiţovatek. Většina těchto návrhŧ znehodnocuje či alespoň zhoršuje rozvojové i současné plochy bydlení. V současné době jediná planá ÚPD – Územní plán velkého územního celku Brněnské sídelní aglomerace (ÚP VÚC BSRA) řeší komunikaci R52 západně od k.ú. Modřice v trase tzv. německé dálnice (trasa Ţelešická) a jiţní tangentu supluje silnice II/152 na území Modřic v současné pŧdorysné stopě. Z ní vycházel i doposud platný ÚPO Modřice. Územní prognóza JMK (ÚPrJMK), která byla projednávaná jako koncept ÚP VÚC, trasuje R52 po západním okraji k.ú. Modřice se základní variantou jihozápadně od vrchu Vajgl. Generely dopravy trasují R52 také po západním okraji k.ú. Modřice, ale severovýchodně od vrchu Vajgl. Připravované Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje byly jako podklad ke zpracování konceptu ÚP Modřice poskytnuty pořizovatelem, resp. KÚ JMK, ve třech variantách: 

varianta Ţelešická, která principiálně odpovídá svým řešením R52 platné ÚP VÚC JMK, tj. s vedením R52 po k.ú. Ţelešice; součástí řešení je Jihozápadní tangenta vedená jiţně od stávající silnice II/152



varianta Modřická, která vychází z variantního řešení ÚPrJMK a z Generelu dopravy JMK s vedením trasy R52 po západním okraji k.ú. Modřice severovýchodně od vrchu Vajgl; součástí řešení je opět Jihozápadní tangenta vedená jiţně od stávající silnice II/152



varianta Nulová, která v trasování R52 zachovává dnešní stav; Jihozápadní tangentu nahrazuje silnice II/152 se 4pruhovým uspořádáním v poloze mírně odsunuté jiţním směrem 20


Uvedené návrhy připraveného konceptu Zásad územního rozvoje se Modřic silně dotýkají a jsou ve variantě Modřické i variantě nulové v rozporu s platným ÚPN SÚ Modřice i se záměry města. Protoţe výběr varianty v ZÚR bude rozhodnut aţ po odevzdání konceptu ÚP Modřice, je koncept ÚP Modřice zpracováván ve 3 variantách, odpovídajících pořizovatelem poskytnutým variantám ZÚR: varianta A – Ţelešická, varianta B – Modřická a varianta C – Nulová. Koncept ÚP Modřice bude vycházet ze zadání ÚP, které poţaduje prosazovat nejvýhodnější dopravní řešení jiţního sektoru města Brna z hlediska města Modřice a navrhnout korekce na navrhovaných změnách nadřazené silniční sítě. V konceptu územního plánu jsou přejímány podklady z návrhu ZÚR, ale modifikovány tak, aby minimalizovaly urbanistickou i hygienickou zátěţ města a umoţnily návaznost sítě krajských silnic i komunikací místních s minimem bariérových účinkŧ a s minimalizací hygienické i dopravní zátěţe v obytném území města se strany silnic II. a III. třídy. Prŧjezdní úseky silnic II. a III. třídy budou tvořit v zastavěném území základní komunikační osy a zajišťovat spojení s okolními obcemi a návaznost na vyšší komunikační systém. Prŧjezdní úseky silnic III. třídy zastavěným územím budou také zajišťovat přímou dopravní obsluhu přilehlé zástavby. Na prŧtahy silnic navazují místní komunikace, s nimiţ vytvářejí základní dopravní skelet. Přehled alternativních řešení navrţených v konceptu územního plánu Koncept ÚP Modřice je předkládán ve 3 variantách, odpovídajících pořizovatelem poskytnutým variantám ZÚR. Jedná se tedy o následující varianty ÚP Modřice: 

varianta Ţelešická (Z), s vedením R52 po k.ú. Ţelešice



varianta Modřická (M), s vedením R52 po k.ú. Modřice severovýchodně od vrchu Vajgl



varianta Nulová (O), s vedením R52 v trase současné I/52 a R/52

Koncept ÚP Modřice bude vycházet ze zadání ÚP, které poţaduje prosazovat nejvýhodnější dopravní řešení jiţního sektoru města Brna z hlediska města Modřice a navrhnout korekce na navrhovaných změnách nadřazené silniční sítě. V konceptu územního plánu jsou přejímány podklady z návrhu ZÚR, ale modifikovány tak, aby minimalizovaly urbanistickou i hygienickou zátěţ města a umoţnily návaznost sítě krajských silnic i komunikací místních s minimem bariérových účinkŧ a s minimalizací hygienické i dopravní zátěţe v obytném území města se strany silnic II. a III. třídy. Nové návrhy silnic III. třídy umoţní lepší obsluhu zejména prŧmyslových a skladových areálŧ bez zatěţování centra města a obytných částí města.

Varianta Z - Ţelešická Tato varianta je variantou základní. Výchozím principem je vedení komunikace R52 západně od k.ú. Modřice v trase tzv. německé dálnice (trasa Ţelešická). S dálnicí D2 je propojena tzv. jihozápadní tangentou vedenou jiţně od zastavěného území Modřic a zasahující do severní části logistického a prŧmyslového areálu Modřice-jihozápad (areál CTP). Tangenta mimoúrovňově (podjezdem) kříţí silnici I/52 i ţelezniční trať. Napojení na silnice I/52 a II/152 je mimoúrovňovou křiţovatkou (MÚK) v severní části logistického a prŧmyslového areálu Modřice-jihozápad prostřednictvím komunikace do areálu CTP přeřazované do silnic III. třídy. Navrţeno je i částečné přímé napojení jihozápadní tangenty na dělený čtyřpruh silnice I/52 do jízdního pásu Brno – Pohořelice. Schéma uspořádání komunikační sítě ukazuje následující obrázek.

21


Silnice I/52 si zachovává svoji pŧdorysnou stopu i šířkové uspořádání. MÚK se silnicí II/152 je doplněn o jihovýchodní rampu. Zrušeno je zde odpojení na ulici Brněnskou, která přestává v tomto úseku být silnicí III. třídy. Nové napojení na tuto silnici (připojení a odpojení) je navrţeno prostřednictvím východní části ulice Tyršovy. Pŧdorysně je upraveno i napojení pro opačný směr. Na rozdíl od připravované ZÚR je silnice II/152 na k.ú. Modřice ponechávána v současné pŧdorysné stopě i se zachováním MÚK se silnic I/52 doplněným o rampy v jihovýchodním segmentu křiţovatky, neboť zátěţe této silnice s ohledem na moţná napojení jihozápadní tangenty na I/52 nebudou příliš vysoké a území není třeba znehodnocovat další dopravní osou. Připojení místních komunikací zŧstává zachováno. Napojení silnice II/152 na dálnici D2 je upraveno tak, aby byla zachována plocha určená pro komerční účely doplňované rampy napojení v jihovýchodním segmentu MÚK. Přístup do této plochy umístěné v „oku“ křiţovatky je podjezdem z místní komunikace. Silnice III. třídy principiálně akceptují návrhy konceptu ZÚR, resp. výchozích podkladŧ pro tento koncept 

nově je navrhovaná jiţ v minulosti projekčně připravovaná silnice III/15284 spojující Moravany s MÚK Bobrava na silnici I/52 (západní paralela silnice I/52); v úseku mezi severní hranicí katastru Modřic a napojením silnice III/15280 je proti konceptu ZÚR navrţena v trase současné místní komunikace bez zásahu do chráněného krajinného prvku a existujících areálŧ výroby; v trase stávajících místních komunikací i v trase procházející prŧmyslovou zónou Modřice – jihovýchod ale vyţaduje směrové, výškové i šířkové korekce



silnice III/15279 (paralelní silnice z Modřic k Olympii) je navrţena k převedení do místních komunikací



označení III/15279 přebírá severní obchvat Modřic, nahrazující vyřazený úsek silnice III/15278. Tento obchvat ve svém východním segmentu na rozdíl od studií pro koncept ZÚR, je navrţena v poloze, která více zachovává celistvost údolní nivy mezi řekou Svratkou a starým ramenem

22


(starou řekou – náhonem); trasa na rozhraní katastrálních území Modřic a Přízřenic je převzata z podkladŧ MMB a vede po severní straně hraničního vodního toku (potoka …) 

silnice III/15268 (Modřice – ul. Brněnská – doprovodná k silnici I/52 – východ) opouští jiţní část ulice Brněnské, která je převáděna do místních komunikací bez připojení na silnici I/52, a je směrována do podjezdu pod silnicí I/52, kde se novým zpŧsobem napojuje na nově navrhovanou silnici III/15284; část pŧvodní silnice v jiţní části ulice Brněnské je převedena do místních komunikací



silnice III/15277 (Přízřenice – doprovodná k silnici I/52 – západ) je na severu k.ú Modřice odkloněna na západ a připojena na nově navrhovanou silnici III/15284; koridor od silnice I/52 je ale úzký a vyţaduje asanace



silnice III/15278 je od Přízřenic zkrácena k nově navrţenému severnímu obchvatu Modřic (k nové silnici III/15279); část pŧvodní silnice v ulici Masarykově, nám. Svobody a ulici Pavlovského je převedena do místních komunikací



silnice III/15280 (příjezd k nádraţí ČD) má v severní části změněnou trasu s napojením na novou trasu silnice III/15279 (severní obchvat Modřic) a v jiţní části je prodlouţena k nově navrhovanému napojení na silnici I/52 (připojení a odpojení z pruhu do Brna prostřednictvím slepého úseku ulice Benešovy); část pŧvodní silnice v ulici Husově je převedena do místních komunikací



nově je navrhována v souladu se ZÚR silnice III/152x1, spojující Modřice s MÚK Bobrava, resp. s Popovicemi v souběhu s ţelezniční tratí v korigované trase dnešní místní komunikace a navazující účelové zemědělské komunikace

Varianta M – Modřická Tato varianta je variantou alternativní, pro Modřice méně výhodnou. Schéma komunikační sítě ukazuje následující obrázek.

23


Základním principem je vedení komunikace R52 dle připraveného návrhu ZÚR v trase přimknuté k Modřicím severozápadně od vrchu Vajgl. Doposud platný ÚP VÚC BSRA však vede trasu R52 jihozápadně od této kóty. Na k.ú Modřic je pouze MÚK s jihozápadní tangentou (rozštěp) bez připojení ostatní silniční sítě. S dálnicí D2 je R52 opět propojena tzv. jihozápadní tangentou vedenou jiţně od zastavěného území Modřic a zasahující do severní části logistického a prŧmyslového areálu Modřicejihozápad (areál CTP). Tangenta mimoúrovňově (podjezdem) kříţí silnici I/52 i ţelezniční trať. Přímé napojení na silnice I/52 ani na silnici II/152 vŧbec není. Ty jsou dosaţitelné zprostředkovaně přes dálnici D2 nebo z R52 (z MÚK Moravany a MÚK Bobrava prostřednictvím sítě silnic III. třídy, vedoucími přes zastavěné území Modřic). Silnice I/52 si zachovává svoji pŧdorysnou stopu i šířkové uspořádání. MÚK se silnicí II/152 se přesouvá jiţním směrem a je doplněno o další 2 rampy na úplný „čtyřlístek“. Zrušeno je odpojení na ulici Brněnskou, která přestává v tomto úseku být silnicí III. třídy. Nové napojení na tuto silnici je prostřednictvím silnic II. a III. třídy. Silnice II/152 je v souladu s konceptem ZÚR překládána do polohy jiţně od stávající trasy. MÚK se zachováním MÚK se silnic I/52 doplněným o rampy v jihovýchodním segmentu křiţovatky, neboť zátěţe této silnice s ohledem na moţná napojení jihozápadní tangenty na I/52 nebudou příliš vysoké a území není třeba znehodnocovat další dopravní osou. Napojení silnice II/152 na dálnici D2 je upraveno tak, aby byla zachována plocha určená pro komerční účely doplňované rampy napojení v jihovýchodním segmentu MÚK s vyuţitím trasy místní komunikace k čistírně odpadních vod. Z této komunikace je navrţen přístup do této plochy umístěné v „oku“ křiţovatky. Silnice III. třídy principiálně akceptují návrhy konceptu ZÚR, resp. výchozích podkladŧ pro tento koncept 

nově je navrhovaná jiţ v minulosti projekčně připravovaná silnice III/15284 spojující Moravany s MÚK Bobrava na silnici I/52 (západní paralela silnice I/52); v úseku mezi severní hranicí katastru Modřic a napojením silnice III/15280 je proti konceptu ZÚR navrţena v trase poloţené více západním směrem mimo chráněný krajinný prvek a existující areály výroby; v prŧchodu prŧmyslovou zónou Modřice – jihovýchod ale vyţaduje především směrové, případně i šířkové korekce






označení III/15279 přebírá severní obchvat Modřic, nahrazující vyřazený úsek silnice III/15278. Tento obchvat ve svém východním segmentu na rozdíl od studií pro koncept ZÚR, je navrţena v poloze, která více zachovává celistvost údolní nivy mezi řekou Svratkou a starým ramenem (starou řekou – náhonem); trasa na rozhraní katastrálních území Modřic a Přízřenic je převzata z podkladŧ MMB a vede po severní straně hraničního vodního toku (potoka …)



silnice III/15268 (Modřice – ul. Brněnská – doprovodná k silnici I/52 – východ) opouští jiţní část ulice Brněnské, která je převáděna do místních komunikací bez připojení na silnici I/52, a je směrována do podjezdu pod silnicí I/52 a na severním okraji lokality Zahrádky se napojuje na nově navrhovanou silnici III/15284; část pŧvodní silnice v jiţní části ulice Brněnské je převedena do místních komunikací









silnice III/15280 (příjezd k nádraţí ČD) má v severní části změněnou trasu s napojením na novou trasu silnice III/15279 (severní obchvat Modřic) a v jiţní části je prodlouţena k nově navrhované silnici III/15284; část pŧvodní silnice v ulici Husově je převedena do místních komunikací

24




nově je navrhována v souladu se ZÚR silnice III/152x1, spojující Modřice s MÚK Bobarava, resp. s Popovicemi v souběhu s ţelezniční tratí v korigované trase dnešní místní komunikace a navazující účelové zemědělské komunikace

Varianta O - nulová Tato varianta je variantou pro Modřice nejméně výhodnou. Schéma komunikační sítě ukazuje následující obrázek.

Tato varianta zachovává současnou trasu silnice I/52 a přeřazuje ji do rychlostních komunikací jako silnici R52. Připojení území je pouze prostřednictvím MÚK Bobrava, MÚK Modřice s II/152 a pak aţ MÚK Horní Heršpice s dálnicí D1. Ostatní připojení se ruší. Sinice se rozšiřuje na 6 pruhŧ, coţ vede ke zrušení tramvajové trati v její ose. MÚK se silnicí I/152 je upravován – doplněn o další 2 rampy na úplný „čtyřlístek“. Svojí polohou zasahuje do severní části logistického a prŧmyslového areálu Modřice-jihozápad (areál CTP). Silnice I/52 se tedy mění na rychlostní komunikaci R52. S dálnicí D2 je R52 propojena rekonstruovanou silnicí II/152, která bude suplovat tzv. jihozápadní tangentu a měla by být přeřazena do silnic I. třídy. Ta je v úseku od Ţelešic po dálnici D1 navrţena ve 4pruhovém uspořádání (dělený 4pruh). Prostřednictvím této silnice je úrovňovými křiţovatkami napojena sí’t silnic III. třídy. Silnice II/152 je v souladu s konceptem ZÚR překládána do polohy jiţně od stávající trasy. MÚK se silnicí I/52 je ve formě úplného „čtyřlístku“ Napojení silnice II/152 na dálnici D2 je upraveno tak, aby byla zachována plocha určená pro komerční účely doplňované rampy napojení v jihovýchodním segmentu MÚK s vyuţitím trasy místní komunikace k čistírně odpadních vod. Z této komunikace je navrţen přístup do této plochy umístěné v „oku“ křiţovatky. Silnice III. třídy principiálně akceptují návrhy konceptu ZÚR, resp. výchozích podkladŧ pro tento koncept:

25




nově je navrhovaná jiţ v minulosti projekčně připravovaná silnice III/15284 spojující Moravany s MÚK Bobrava na silnici I/52 (západní paralela silnice I/52); v úseku mezi severní hranicí katastru Modřic a napojením silnice III/15280 je proti konceptu ZÚR navrţena v trase poloţené více západním směrem mimo chráněný krajinný prvek a existující areály výroby; v prŧchodu prŧmyslovou zónou Modřice – jihovýchod ale vyţaduje především směrové, případně i šířkové korekce






označení III/15279 přebírá severní obchvat Modřic, nahrazující vyřazený úsek silnice III/15278. Tento obchvat ve svém východním segmentu na rozdíl od studií pro koncept ZÚR, je navrţena v poloze, která více zachovává celistvost údolní nivy mezi řekou Svratkou a starým ramenem (starou řekou – náhonem); trasa na rozhraní katastrálních území Modřic a Přízřenic je převzata z podkladŧ MMB a vede po severní straně hraničního vodního toku (potoka …)



silnice III/15268 (Modřice – ul. Brněnská – doprovodná k silnici I/52 – východ) opouští jiţní část ulice Brněnské, která je převáděna do místních komunikací bez připojení na silnici I/52, a je směrována do podjezdu pod silnicí I/52 a na severním okraji lokality Zahrádky se napojuje na nově navrhovanou silnici III/15284; část pŧvodní silnice v jiţní části ulice Brněnské je převedena do místních komunikací









silnice III/15280 (příjezd k nádraţí ČD) má v severní části změněnou trasu s napojením na novou trasu silnice III/15279 (severní obchvat Modřic) a v jiţní části je prodlouţena k nově navrhované silnici III/15284; část pŧvodní silnice v ulici Benešově je převedena do místních komunikací



nově je navrhována v souladu se ZÚR silnice III/152x1, spojující Modřice s MÚK Bobarava, resp. s Popovicemi v souběhu s ţelezniční tratí v korigované trase dnešní místní komunikace a navazující účelové zemědělské komunikace

Funkční zatřídění a kategorizace silnic v konceptu územního plánu Kategorie krajských silnic jsou v extravilánu navrhovány podle Návrhové kategorizace krajských silnic JMK (2008) a stanoveny jsou typy MK (hlavní parametry dopravního prostoru) dle ČSN 73 6110 pro prŧjezdní úseky krajských silnic. Intravilánové úseky silnic II. a III. třídy (prŧtahy v souvisle zastavěné části obce) by měly odpovídat svým šířkovým uspořádáním silnicím v nezastavěném území (extravilánu). Zařazeny budou ve funkční skupina B nebo C. V návaznosti na silnice kategorie S 9,5/70 to bude typ: -

MS2 11/8/50, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 3,5 m s vodícími prouţky 0,5 m s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m – bez samostatných pruhŧ pro cyklistickou dopravu

-

MS2a 13/8/50, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 3,5 m s vodícími prouţky 0,5 m s oboustranným sdruţeným chodníkem a pruhem pro cyklisty šířky 2,5 m

-

nebo MS2a 13/10/50, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 3,5 m s vodícími prouţky 0,5 m a cyklistickým pruhem v rámci vozovky s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m

V návaznosti na silnice kategorie S 7,5/60 to bude typ: -

MO2 9,5/7,5/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 3,0 m s vodícími prouţky 0,25 m s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m – bez samostatných pruhŧ pro cyklistickou dopravu

-

MO2a 11,5/7,5/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 3,0 m s vodícími prouţky 0,25 m s oboustranným sdruţeným chodníkem a pruhem pro cyklisty šířky 2,5 m

26


-

MO2a 11,5/9,5/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 3,0 m s vodícími prouţky 0,25 m a cyklistickým pruhem v rámci vozovky s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m

-

nebo MO2p 11,5/9,5/30 s parkovacím pruhem 2,0 m

-

alternativně pak minimální typ MS2 (MO2) 8/7,5/30 s jednostranným chodníkem bez parkovacího pruhu

-

akceptovat lze ve zvláště stísněných poměrech tyto šířky i bez vodících prouţkŧ, tj. v typu MO2 7,5/5/30.

V návaznosti na silnice kategorie S 6,5/50 to bude typ -

MO2 9/7/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 2,75 m s vodícími prouţky 0,25 m s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m

-

příp. typ MO2 8,5/6,5/30, tj. dvoupruhová vozovka s šířkou jízdních pruhŧ 2,75 m bez vodících prouţkŧ s oboustranným chodníkem šířky 1,5 m

-

nebo z typu MO2 7,5/7/30 s jednostranným chodníkem.

Lokální úpravy těchto komunikací včetně vytvoření odstavných či parkovacích míst je třeba řešit v podrobnější územně plánovací dokumentaci (regulačních plánech) nebo v projektové dokumentaci na úrovni dopravních studií ap. Prŧtahy silnic II. a III. třídy (funkční skupina B a C) v úsecích bez souvislejšího obestavění by si i nadále mohly podrţet charakter silnice mimo zastavěné území (bez chodníkŧ s krajnicemi) a měly by vycházet z typu MO2k 7,5/7,5/30 nebo MO2k 6,5/6,5/30, případně z typu MO1k 4/4/30 jako jednopruhové komunikace s výhybnami. Navrţené zatřídění komunikací do funkčních skupin a kategorií pro jednotlivé varianty konceptu ÚP je uvedeno v následné tabulce.

Varianta Z - Ţelešická silnice návrh

mimo zastavěné území

v zastavěném území funkční skupina

výchozí (základní) typ

kategorie )

D1

D 28/120 * D 26,5/120

R52

26,5/120

JZ tangenta

26,5/120

I/52

A

MR4T 36,5/27,5/80

26,5/120

II/152

B

MS2 11/8/50

S 9,5 / 70

III/15268

C

MO2a 11,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/15277

C

MO2 9,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/15278

C

(MO2 9,5/7,5/30)

(S 7,5 / 60)

III/15279

C

MO2 9,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/15280

C

MO2a 11,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/15284

C

MO2a 11,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/152x1

C

MO2a 11,5/7,5/30

S 7,5 / 60

27

poznámka )

* bude upraveno v souvislosti s kolektory

na k.ú. Modřice převedena do MK


Varianta M - Modřická silnice návrh




poznámka

kategorie )

D1

D 28/120 * D 26,5/120

R52

26,5/120

JZ tangenta

26,5/120

I/52

A

MR4T 36,5/27,5/80

26,5/120

II/152

B

MS2 11/8/50

S 9,5 / 70

III/15268

C

MO2a 11,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/15277

C

MO2 9,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/15278

C

(MO2 9,5/7,5/30)

(S 7,5 / 60)

III/15279

C

MO2 9,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/15280

C

MO2a 11,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/15284

C

MO2a 11,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/152x1

C

MO2a 11,5/7,5/30

S 7,5 / 60

)



Varianta O - nulová silnice návrh




poznámka

kategorie )

)

D1

D 28/120 * D 26,5/120


R52

32,5/120

příp. 34/120

JZ tangenta

26,5/120

I/52

B

MS2 11/8/50

S 9,5 / 70

II/152

B

MS4 26,5/17,5/50

S 22,5 / 70

III/15268

C

MO2a 11,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/15277

C

MO2 9,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/15278

C

(MO2 9,5/7,5/30)

(S 7,5 / 60)

III/15279

C

MO2 9,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/15280

C

MO2a 11,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/15284

C

MO2a 11,5/7,5/30

S 7,5 / 60

III/152x1

C

MO2a 11,5/7,5/30

S 7,5 / 60

28

* bude přeřazena do silnic I. tř.



Při návrhu stavebních úprav je třeba dbát na to, aby prŧtahy silnic byly upravovány tak, aby zabezpečovaly nejen funkci spojovací (pro prŧjezdnou dopravu), ale i funkci obsluţnou, pobytovou a společenskou, tj. aby odpovídaly rŧznorodosti zájmŧ jednotlivých účastníkŧ. Vycházet by se mělo z ČSN 73 6110 a z technických podmínek TP 145 „Zásady pro navrhování úprav prŧtahŧ silnic obcemi“, schválenými Ministerstvem dopravy a spojŧ České republiky v únoru 2001 a z Technických podmínek TP 132 „Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích“, schválených Ministerstvem dopravy a spojŧ České republiky dne 5.4.2000. K nejdŧleţitějším principŧm podle těchto předpisŧ patří respektování poţadavku bezpečnosti silničního provozu, regulace (sníţení) rychlosti motorových vozidel, zlepšení podmínek pohybu nemotorizovaných účastníkŧ dopravy a vytvoření podmínek pro rozvoj dalších funkcí (pobytová, společenská, obsluţná ap.), zmírnění bariérového účinku prŧtahŧ (usnadnění přecházení), zmenšení hygienické zatíţení území negativními vlivy dopravy (nízké hladiny dopravního hluku, exhalací apod.) a optimalizace poměru zpevněných ploch a ploch pro zeleň a společenský ţivot obce. Cílem je dosáhnout rovnováhy a harmonizace jednotlivých druhŧ dopravy a ostatních obecních funkcí.

Místní komunikace Místní komunikace funkční skupiny C doplňují základní komunikační skelet vytvářený prŧtahy silnic. Významnými místními komunikacemi jsou především komunikace, které byly v konceptu ÚP vyřazeny ze sítě silnic a které pro město mají nadále svŧj dopravní význam a po nichţ je v mnoha případech vedena autobusová doprava. Jejich výčet je pro jednotlivé varianty uveden v kapitole úprav silniční sítě („Přehled alternativních řešení navrţených v konceptu územního plánu“). Naopak některé místní komunikace, které slouţí pro zásobování výrobních a skladových ploch, jsou v návrzích jednotlivých alternativ ÚP převáděny do silniční sítě. Místní komunikace by měly být upravovány v souladu s ČSN 73 6110, coţ ale někdy vzhledem ke stísněnosti dopravního prostoru komunikace (vzdálenosti mezi uličními frontami či fasádami domŧ) není úplně moţné. Lokální zúţení však i tato norma připouští. Místní komunikace v obytných okrscích a ulicích s menší dopravní zátěţí jsou navrhovány ve funkční skupině D1 jako obytné zóny, případně jako pěší zóny.

Účelové komunikace Zemědělské a lesní cesty navazují většinou na místní komunikace a jsou v území většinou stabilizovány a zakresleny ve Výkrese veřejné infrastruktury – doprava, občanské vybavení. V dopravním řešení jsou respektovány všechny veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území obce ve smyslu § 63 a § 76 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Obec povede jejich přehled v obvodu své územní pŧsobnosti. V návaznosti na případné navrácení pozemkŧ vlastníkŧm k soukromému uţívání bude nutno v rámci komplexních pozemkových úprav stávající síť polních cest upravit a doplnit trasami nových cest. V rámci návrhŧ přeloţek či nových silnic jsou některé historické účelové komunikace přerušeny a ztrácí napojení na komunikační síť. Proto je pro jednotlivé alternativy územního plánu navrhováno doplnění a úpravy účelových komunikací (zemědělských či lesních cest). V konceptu ÚP jsou odstraněny závady, uváděné v Prŧzkumech a rozborech, jako je napojení účelových komunikací (zemědělských cest či účelových komunikací nebo vjezdŧ do objektŧ) na silnici II. třídy, případně i na rychlostní komunikaci, resp. do ramen jejich mimoúrovňových křiţovatek.

29


4.8.2

Ţelezniční tratě

Řešeným území prochází v současné dvojkolejná elektrifikovaná ţelezniční trať č. 250 Břeclav – Brno – Havlíčkŧv Brod, která je v úseku Břeclav – Brno součástí 1. ţelezničního koridoru (Bratislava –) Břeclav – Brno – Česká Třebová – Praha – Děčín (– Berlín). Koridor ţelezniční trati byl v nedávné době upraven pro rychlost 160 km/h. Současně byla provedena poloperonizace nádraţí a vybudován podchod. Ten však není pod všemi kolejemi ţelezniční trati. Před nádraţím ČD byl v rámci IDS JMK vybudován přestupní terminál na autobusovou regionální dopravu. Ten však nemá přímou vazbu na souběţnou síť MHD, kterou zde reprezentují tramvaj v ose silnice R52 a uvaţovaná tramvajová trať přes území Přízřenic. Tento nedostatek je ve všech alternativách konceptu ÚP eliminován, coţ umoţní vyloučit osobní přepravu z nádraţí Horní Heršpice a výrazně zjednodušit kolejové řešení brněnského ţelezničního uzlu. Ve výhledu má být vedena koridorem dnešní trati i vysokorychlostní trať (VRT) – koridor VRT 2007 – VR1. S vybudováním VRT by byla stanice Modřice změněna na zastávku a trať by byla čtyřkolejná (k současným dvěma traťovým kolejím přibudou dvě koleje VRT). Pozměněno by muselo být i napojení vleček. Zřízení VRT však navrhované řešení ÚP zásadně neovlivní, vyţádá si pouze technická řešení v obvodu dráhy pro hygienickou ochranu území. Předpokládaná poloha VRT je zakreslena ve výkresové části. V prostoru dnešního nádraţí Modřice je vedena v úrovni terénu a směrem k jihu přechází od kříţení silnice II/152 na estakádu (v kolizi s areálem CTP) a v tunelu prochází pod kopcem Hvozdec (lokalita RD Bobrava).

4.8.3

Obsluha území hromadnou dopravou osob

V rámci dopravní politiky České republiky jsou zaváděny integrované systémy veřejné hromadné dopravy (IDS), organizované v rámci jednotlivých krajŧ. Ty vydávají své vlastní rámcové standardy na celostátní zásady navazující.

Integrovaný dopravní systém Pro sníţení nárokŧ na silniční síť a s tím související ekologickou zátěţí z neregulovaného rozvoje individuální automobilové dopravy (IAD) nastává v celoevropském měřítku renesance hromadné dopravy osob. Jedná se o zastavení poklesu podílu veřejné osobní dopravy v dělbě přepravní práce. Záměry lze realizovat jen konkurenceschopnou nabídkou integrovaného dopravního systému s komplexními sluţbami pro cestující, optimálními přípojnými vazbami s koordinací jízdních řádŧ mezi všemi druhy doprav, výstavbou přestupních terminálŧ a parkovišť, jednotným odbavovacím systémem a společným tarifním systémem. V integrovaném dopravním systému (IDS) je kladen dŧraz na dopravu kolejovou (ţelezniční, tramvajovou), která je provozována jako doprava taktová. Doprava autobusová je chápána jako doprava doplňková k páteřní dopravě kolejové. Obsluha veřejnou hromadnou dopravou (VHD) je v Modřicích organizována v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Modřice leţí v tarifní zóně 510. V Modřicích jsou dva terminály IDS. Jeden je mezi dopravou tramvajovou a regionální dopravou autobusovou (umístěn je na konečné stanici tramvajové dopravy na ulici Brněnské), druhý je mezi dopravou ţelezniční a regionální dopravou autobusovou (umístěn je u nádraţí ČD na ulici Nádraţní). Návrh ÚP Varianty Z a M Terminál na konečné tramvajové trati s úpravami na nadřazené komunikační síti pozbude svŧj význam, neboť ulice Brněnská bude v tomto úseku vyřazena ze silniční sítě. Ztrácí se totiţ přímé napojení na silnici I/52 v křiţovatce se silnicí II/152 a k tramvajové smyčce lze dojet 30


pouze závlekem. Je proto jako přestupní terminál mezi ČD, regionální autobusovou dopravou a MHD (tramvajovou, příp. i autobusovou dopravou) navrhován pouze terminál u nádraţí ČD. Sem by měla být prodlouţena tramvajová doprava z Komárova a podchodem napojeny zastávky na tramvajové trati z Horních Heršpic do Modřic. Schéma obsluhy území veřejnou hromadnou dopravou je patrno z následujících obrázkŧ.

31


Varianta 0 Tato varianta ruší tramvajovou trať v ose stávající silnice I/52 a její náhrada by byla pouze autobusovou dopravou. Pro vedení tras autobusové dopravy by byly kromě dnešních tras i trasy vedené po komunikacích souběţných s rychlostní silnicí R52. Jako přestupní terminál mezi ČD, regionální autobusovou dopravou a MHD je navrhován terminál u nádraţí ČD, kam by měla být prodlouţena tramvajová doprava z Komárova. Podchodem pod ţelezniční tratí i silnicí R52 by byly propojeny všechny systémy veřejné hromadné dopravy (VHD). Schéma obsluhy území veřejnou hromadnou dopravou je patrno z následujícího obrázku.

Ţelezniční doprava Poloha ţelezniční stanice Modřice je stabilizovaná. Pro integraci s tramvajovou dopravou vedenou ve variantách Z a M v ose silnice I/52 a také z Brna-Komárova je navrhováno prodlouţení podchodu pro pěší aţ k této trati, případně s prŧchodem přes nový obchodní dŧm na místě bývalé cihelny. Pro zvýšení významu a zájmu o ţelezniční dopravu v rámci integrovaného dopravního systému je navrhováno zřízení parkovacího domu systému P+R (Park & Ride) v blízkosti ţelezniční stanice Modřice.

Tramvajová doprava Varianty Z a M Tramvajová trať z Horních Heršpic zŧstává svojí polohou stabilizovaná. Ztrácí se však význam konečné stanice (smyčky) na ulici Brněnské jako přestupního bodu, kterým se stává pouze nádraţí ČD s prodlouţením podchodu pro pěší aţ k této trati, případně s prŧchodem přes nový obchodní dŧm na místě bývalé cihelny. V návaznosti na ÚPMB (územní plán města Brna) se navrhuje prodlouţení tramvajové trati z Komárova do Přízřenic aţ k ţelezničnímu nádraţí. Pro vytvoření těsné přestupní vazby je trať

32


vedena k objektu podchodu u nádraţní budovy. Pro stísněnost prostoru a zkrácení přestupních vazeb je navrţeno úvraťové zakončení trati s vyuţitím vozového parku obousměrných tramvají. Varianta 0 Tato varianta ruší tramvajovou trať v ose stávající silnice I/52. Zŧstává pouze navrhovaná prodlouţená tramvajová trať z Komárova. Ta je na rozdíl od předchozích variant prodlouţena podél stávající ţelezniční trati aţ k silnici I/52, kde je navrţeno úvraťové zakončení trati. Toto prodlouţení tramvajové trati lze aplikovat i v ostatních variantách. Pro zvýšení významu a zájmu o ţelezniční dopravu v rámci integrovaného dopravního systému je ve všech variantách navrhováno u nádraţí ČD zřízení parkovacího domu systému P+R (Park & Ride).

4.8.4

Doprava v klidu

Odstavení motorových vozidel je řešeno pro stupeň automobilizace 1:2,5 podle ČSN 73 6110 a upraveno pomocí příslušných koeficientŧ. Pro odstavování vozidel jsou vyuţívány stávající garáţe a přístřešky na pozemcích rodinných domŧ a zemědělských usedlostí a řadové garáţe. Parkuje se ve větším rozsahu v ulici Brněnské, na náměstí Svobody, u nádraţí, v ulicích Poděbradova, Prusinovského, Pilcově a Benešově. Samostatná kapacitní parkoviště mají nákupní střediska. Pro areály výroby slouţí parkovací plochy na vlastních pozemcích. Potřeba je bilancována podle počtu obyvatel, občanské vybavenosti a pracovních příleţitostí. Parkovací moţnosti v ulicích jsou s ohledem na šířky komunikací problematické. Z pohledu platných dopravních předpisŧ by je bylo třeba kvalifikovat jako nedostatečné (při parkování regule vyhlášky je obtíţné respektovat), s ohledem na prostorové moţnosti a frekvenci zejména na vedlejších ulicích je však lze akceptovat, resp. lze vytvořit podmínky pro parkování mimo vlastní vozovku. Za nevhodné však je třeba povaţovat parkování na silnicích III. třídy v prŧtahu obcí, kde nelze zřídit parkovací či odstavné pruhy. Osobní automobily je však moţno v některých částech obce odstavovat i na plochách přiléhajících k místním komunikacím nebo prŧtahŧm silnic. Současný stav Bilance odstavných stání a parkování vozidel Odstavná stání: O.S. potřeba

I.G. ŘG současný stav

P.S.reduk. potřeba

parkovací místa stávající

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

stávající výstavba

1 950

950

260

300

550

Parkování vozidel: Potřeba pro odstavení

300 míst

pro zaměstnance podnikŧ

na vlastních pozemcích

pro občanskou vybavenost – komerci

na vlastních pozemcích

pro terminál VHD (PaR)

200 míst

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

500 míst Největší parkoviště jsou podrobně popsána v prŧzkumech a rozborech. Celkem je ve městě cca 510 parkovacích stání. Ve městě je moţné odstavit auta ještě na jednotlivých nebo minimálních parkovištích – cca 50 míst. V bilanci nejsou uvedena kapacitní parkoviště v nákupních zónách a v nových areálech výroby a logistiky, která odpovídají nárokŧm těchto zařízení.

33


Návrh V návrhovém období bude třeba doplnit cca 650 míst, z toho se předpokládá cca 100 míst v nových rodinných domech (kaţdý rodinný dŧm bude mít 1 - 2 garáţe, nebo odstavná stání) a cca 60 míst v 1.NP (resp. 1.PP) bytových domŧ. Úpravou dvorŧ a nádvoří lze získat dalších cca 20 míst. Problémem je nedostatečná parkovací kapacita IAD pro funkční systém PaR (Park and Ride – zaparkuj a jeď) v přestupním terminálu VHD u nádraţí Modřice. Navrţeny jsou zde proto na přestavbovém území halové patrové garáţe, které by slouţily nejen pro funkci PaR, ale i pro residenty – obyvatele stávajících bytových domŧ. Celkem zde bude cca 400 parkovacích míst. Dále je uvaţováno se zřízením halových garáţí na ploše u bývalého areálu Fruty – cca 200 míst. V alternativě Ţelešické jsou navrţeny ještě řadové garáţe u silnice II/152 – cca 50 míst. Celková bilance navrţených odstavných stání: navrţené rodinné domy

100 míst

navrţené bytové domy

60 míst

úpravy ve stávajících plochách

20 míst

halové garáţe u nádraţí

400 míst

halové garáţe v areálu mezi ul. Masarykova a Pilcova 200 míst ───────────────────────────────────────── celkem 780 míst

4.8.5

Pěší doprava

V Modřicích lze za hlavní pěší tahy povaţovat trasy od nádraţí a konečné tramvaje do centra města. Dalším významným pěším tahem je trasa z náměstí Svobody k areálu Olympie. V rámci konceptu ÚP je navrhováno (tak jako v současně platném ÚPN SÚ) prodlouţení pěšího propojení podchodem pod nádraţím ČD k zastávkám tramvaje v ose silnice I/52 (var. Z a M) a do území na východní straně této silnice (ve všech variantách). Ve variantách Z a M je navrhováno pěší propojení od konečné zastávky (smyčky ) tramvajové trati do sídliště RD u hřiště prŧchodem přes nezastavěný pozemek v ulici Brněnské a lávkou (případně podchodem) přes ţelezniční trať. Ve variantě Z je navrţeno nové pěší propojení z jiţního konce ulice Brněnské, která je v této variantě slepá, na silnici II/152, v ostatních variantách je toto pěší propojení chodníkem podél místní komunikace, která tyto dvě komunikace v návrhu propojuje. Dále jsou navrţeny pěší trasy jako trasy procházkové, většinou kombinované i s trasou cyklistickou. Ty jsou v principu obdobné ve všech variantách konceptu ÚP, liší se pouze drobnými úpravami, patrnými z následujících schémat. Schémata vedení pěší dopravy pro jednotlivé varianty konceptu ÚP jsou společně s cyklotrasami zobrazeny v kapitole 4.8.6 Cyklistická doprava. Běţná pěší doprava je v Modřicích vedena především v přidruţeném dopravním prostoru místních komunikací včetně prŧtahŧ silnic II. a III. třídy. V menší míře pak na komunikacích se smíšeným provozem funkční skupiny D1. Na navrhovaných přeloţkách silnic jsou navrhovány oboustranné chodníky o min. šířce 1,5 aţ 2,0 m v přidruţeném dopravním prostoru. Na málo frekventovaných komunikacích je moţno i na prŧtazích silnic a na místních komunikacích připustit smíšený provoz chodcŧ a automobilové dopravy. Chodci si zde při pohybu na silnici mají počínat v souladu s obecnými ustanoveními zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonŧ (zákon o silničním provozu). V takových případech je nutné tyto kolize chodcŧ s automobilovou dopravou řešit

34


dopravně-organizačními nebo technickými opatřeními s prvky ochrany chodce a tak zvyšovat bezpečnost silničního i pěšího provozu. Obecně lze komunikace pro pěší zřizovat ve všech plochách veřejných prostranství.

4.8.6

Cyklistická doprava

Cyklistika jako subsystém dopravy plní funkci přepravy osob. Současně však zasahuje i do oblasti sportovní a rekreační. Uţívání jízdních kol neohroţuje ţivotní prostředí a podporuje rozvoj místního hospodářství (místních ekonomik). Cyklistika jako jedna z forem přepravy nabývá v současné době na významu. Nabízí dopravu „od domu k domu“ (především z bydliště k pracovním příleţitostem) a znamená poměrně velkou úsporu času při přepravě proti dopravě pěší a na kratší vzdálenosti (do 5 aţ 8 km) i proti dopravě hromadné vzhledem k jejímu intervalu. Cyklistická doprava šetří dopravní prostor, je ekologická a trvale udrţitelná. Cyklistická doprava a budování cyklistických tras a stezek je součástí dopravní politiky České republiky, schválené usnesením vlády České republiky č. 413 z roku 1998. Rozvoj této dopravy je podporován i „Střednědobou strategií sektoru dopravy, telekomunikací a pošty“ předkládanou Ministerstvem dopravy a spojŧ České republiky pod čj. 30 243/99-0210 vládě České republiky. Usnesení vlády č. 681 ze dne 19.10.1998 „O akčním programu zvýšení bezpečnosti silničního provozu“ předkládá systémová a konkrétní opatření k řešení problematiky nehodovosti, mj. i při řešení problematiky cyklistického provozu např. budováním cyklistických stezek a tras, pěších zón s cyklistickou dopravou ap. S ohledem na blízkost krajského města Brna je nejvýraznější s ohledem na atraktivitu území cykloturistika. Cyklistika jako turistická či sportovní disciplína přispívá k vytváření aktivního a zdravého ţivotního stylu. Je příspěvkem k harmonickému rozvoji venkovského prostoru. Projevuje se pozitivně v oblasti cestovního ruchu, rekreace, ţivotního prostředí, v místním i regionálním rozvoji i v bezpečnosti silničního provozu. Greenways – Zelené stezky je program pro ochranu přírodního a kulturního dědictví a podporu regionálního rozvoje prostřednictvím šetrné turistiky. Jsou tak vytvářeny podmínky k rozvoji malých forem podnikání, podporují se neziskové občanské aktivity se záměrem uchovat a zpřístupnit přírodní a kulturní hodnoty v koridoru trasy. Program je dále zpŧsobem oţivení málo navštěvovaných regionŧ, stimulem rozvoje infrastruktury, šancí pro nové pracovní příleţitosti a nástrojem k omezení zátěţe v nejnavštěvovanějších turistických centrech. V současném stavu prochází k.ú. Modřice významná a v terénu značená cyklotrasa č. 4 Brno – Hevlín ( -- Laa an der Thaya), součást mezinárodní trasy Greenways Krakov – Morava – Vídeň a mezinárodní cyklotrasy Euro-velo č. 6 Vídeň – Praha – Mnichov – Frankfurt a označované také jako Jantarová stezka. V současné době přichází od jihu podél čistírny odpadních vod přes křiţovatku u Olympie na stávající silnici III/15279. Odtud odbočuje kolem zahradního centra Brabec na účelovou komunikaci na pravém břehu Svratky a vede do Přízřenic a dále do Dolní Heršpice k soutoku Svratky a Svitavy. Zde navazuje na cyklotrasu č. 1 Brno – Praha (Euro-velo Vídeň – Frankfurt) a cyklotrasu č. 5 Brno – Hať, st.hranice Polsko (Greenways Krakov – Morava – Vídeň). V přípravě je změna této trasy u Olympie, kde by trasa jako samostatná cyklostezka měla pokračovat po levém břehu Svratky při areálu Olympie k soutoku Svratky a Svitavy, kde by se vrátila na svoji pŧvodní trasu. Na k.ú. Modřic je vyznačena další cyklotrasa s označením „Brněnská vinařská stezka“ vedoucí v trase Moravany – Modřice – Rajhrad – Rajhradice – Opatovice – Blučina – Ţidlochovice s odbočkou Modřice, Bobrava – Ţelešice – Radostice. Na k.ú. Modřice vede po ulici Tyršově, přes areál CTP k Bobravě. Na severu v Moravanech navazuje na cyklotrasu 5005 (Brněnské kolečko) a cyklotrasu 403, na západě v Radosticích na trasu 5172 a na jihu v Rajhradě na cyklotrasu č. 404 (tah Jihlava – Český Těšín). Trasu údolím Bobravy vyuţívá také Naučná stezka přírodním parkem Bobrava, která na k.ú. Modřice podél říčky Bobravy podchází ještě silnici I/52 a ţelezniční trať, podél níţ vede k zahradnímu centru Brabec, kde se napojuje na cyklotrasu č. 4. V konceptu ÚPO z roku 2004 byla navrhována její trasa podél Bobravy aţ k navigaci řeky Svratky. Následující obrázek ukazuje současný stav ve vedení cyklistické dopravy v Modřicích a přilehlém území. 35


V konceptu ÚP je navrţena změna trasy č. 4 jako významného mezinárodního cyklistického tahu opuštěním trasy podél ČOV, kde je deklasována zápachem z této čistírny, a převedením do trasy nové. Ve variantách Ţelešické a Modřické se tato trasa ve směru od Rebešovic odklání podél navrhované jihozápadní tangenty lávkou přes řeku Svratku do trasy vedené po pravém (západním) břehu Svratky k soutoku Svratky a Svitavy. Ve variantě Nulové, která nemá jihozápadní tangentu, je tato trasa pŧdorysně identická. Ve variantách Ţelešické a Modřické mimoúrovňově kříţí navrhovanou Jihozápadní tangentu, silnici II/152 i severovýchodní obchvat (silnici III/15279), ve variantě Nulové je mimoúrovňové kříţení navrţeno pouze se silnicí II/152. Síť lokálních cyklotras je mírně upravena rozdílně v jednotlivých variantách. Ve všech variantách je nově navrhována v jiţní části k.ú. Modřic cyklotrasa středem území mezi ţelezniční tratí a řekou a cyklotrasa podél ţelezniční trati a nové silnice do Popovic. Druhá jmenovaná ve variantě Modřické a Ţelešické nahrazuje trasu vinařské cyklotrasy vedené přes prŧmyslový a skladový areál Modřice-jihozápad, aby se vyhnula systému nově navrhovaných křiţovatek rychlostních silnic. Ve variantě nulové je ale zachována. Trasa údolím Bobravy se navrhuje prodlouţit směrem k navigaci řeky Svratky, kde navazuje na navrhovanou trasu do Popovic. Současná cyklotrasa č. 4 kolem čistírny odpadních vod i s připravovanou úpravou u Olympie zŧstane zachována jako trasa sítě lokálních cyklotras. Síť cyklotras pro jednotlivé varianty konceptu ÚP ukazují následující schémata:

36


37


Součástí dobré funkce cyklistické dopravy je i značení na cyklistických trasách, které je však vázáno legislativními podmínkami, např. zákonem o pozemních komunikacích a stavebním zákonem a povolováno je silničním správním úřadem. Při zřizování cyklistických tras lze čerpat z řady finančních zdrojŧ České republiky (ČR) a Evropské unie (EU). Dŧleţitá je i propagace cyklistických a cykloturistických tras především začleněním do sítě cyklotras v České republice. To je však podmíněno projektem značení. Jejich označení příslušným číslem je v kompetenci Klubu českých turistŧ (KČT) se sídlem v Praze. Vyznačení těchto tras v terénu je vázáno na dodrţení příslušných legislativních podmínek.

4.8.7

Doprovodná zařízení pro silniční dopravu

V Modřicích se nachází 4 čerpací stanice pohonných hmot s mycí linkou. Jedna je na silnici II/152, jedna je v areálu Olympie a dvě jsou na rychlostní komunikaci I/52 ve směru z Brna. Pro opačný směr ţádná čerpací stanice vybudována není. Při silnici R52 u areálu CTP jsou zaloţeny odpojovací a připojovací pruh včetně komunikací k ploše pro doprovodné zařízení pro silniční dopravu, jehoţ zřízení se předpokládalo v rámci dostavby areálu CTP. Současný stav dopravních zařízení je plně vyhovující i pro další období. Z hlediska atraktivity bude problematická čerpací stanice na silnici II/152, neboť ve variantách M a 0 se silnice II/152 přesouvá do jiné trasy a tato silnice bude pouze místní komunikací. V rámci ploch pro dopravu na přeloţkách této silnice i na nově navrhovaných rychlostních komunikacích lze tato zařízení vybudovat.

38


4.8.8

Ochranná silniční a ţelezniční pásma

Silniční ochranné pásmo platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v platném znění . Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m; pro silnice II. a III. třídy ve vzdálenosti 15 m oboustranně od osy vozovky (nebo od osy přilehlého jízdního pásu). Pro místní komunikace II. třídy (dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí) je silniční ochranné pásmo rovněţ 15 m oboustranně od osy vozovky (nebo od osy přilehlého jízdního pásu) mimo zastavěné území obce. Ochranné pásmo ţelezniční dráhy je 60 m od osy krajní koleje, ale nejméně 30 m od obvodu dráhy; ochranné pásmo ţelezniční vlečky je 30 m od osy krajní koleje. Ochranné pásmo VRT je 300 m. Jakákoliv stavební činnost v ochranném pásmu dráhy je moţná pouze se souhlasem speciálního stavebního úřadu, jímţ je Dráţní úřad.

4.8.9

Hluk z pozemní dopravy

Zdrojem hluku z pozemní dopravy je doprava silniční i doprava ţelezniční. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostředí stanoví nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisŧ. Jsou dány součtem základní hladiny hluku 50 dB (A) a korekcí přihlíţejícím k místním podmínkám a denní době v závislosti na zpŧsobu (funkci) vyuţití území.

Hluk ze silniční dopravy Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb jsou dány přílohou č. 6 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisŧ: korekce dB hluk z dopravy na veřejných komunikacích

zpŧsob vyuţití území

hluk v okolí stará hluková hlavních zátěţ z pozemních pozemních komunikací 1) komunikací 2)

chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a lázní a chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní

0

+5

+ 15

chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

+5

+ 10

+ 20

pro noční dobu je stanovena další korekce - 10 dB 1)

hlavní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy dle zák. 13/1997 Sb., coţ odpovídá funkční skupině A a B dle ČSN 736110

2)

stará hluková zátěţ je definována v Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. v rámci přílohy č.1 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.

Výchozími hodnotami pro hlukové výpočty jsou výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2005. Uvedeny jsou v následující tabulce. Výchozími hodnotami pro hlukové výpočty jsou dopravní modely zatíţení silniční sítě pro jednotlivé varianty vedení silnice R52 a jihozápadní tangenty. Pro orientaci jsou uvedeny výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2005 a dále sčítání z roku 2008, které slouţilo jako výchozí pro stanovení dopravních modelŧ pro zpracování ZÚR. Uvedeny jsou v následujících tabulkách.

39


Výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2005 rok 2005 – současný stav dálniční a silniční sítě silnice č.sč.bodu úsek silnice D2 D2 I/52 R52 II/152 II/152

6-8702 6-8710 6-0216 6-0210 6-4220 6-4230

D1 – Chrlice Chrlice – Blučina H.Heršpice - Modřice Modřice - Rajhrad R52 – D2 Ţelešice

T

O

M

S

12 181 9 236 8 242 10 515 5 601 1 378

25 373 13 831 23 916 31 818 11 200 2 691

46 33 92 96 50 28

37 600 23 100 32 250 42 429 16 851 4 097

O

M

S

Výsledky sčítání dopravy z roku 2008 rok 2008 – současný stav dálniční a silniční sítě silnice č.sč.bodu úsek silnice D2 D2 I/52 R52 II/152 II/152

6-8702 6-8710 6-0216 6-0210 6-4220 6-4230

D1 – Chrlice Chrlice – Blučina H.Heršpice - Modřice Modřice - Rajhrad R52 – D2 Ţelešice

T

16 800 13 700 11800 10 200 3 700 2 600

31 600 16 700 33 000 27 500 12 300 5 100

48 400 30 400 44 800 37 700 16 000 7 700

Dopravní modely intenzit dopravy pro rok 2030 rok 2030 – stav dálniční a silniční sítě – varianta Ţelešická silnice č.sč.bodu úsek silnice T D2 6-8702 D1 – Chrlice 12 800 D2 6-8710 Chrlice – Blučina 10 600 JZTG k.ú.Modř. MÚK D1 – MÚK III/15284 12 300 JZTG k.ú.Ţel. MÚK III/15284 - MÚK R52 10 000 I/52 6-0216 H.Heršpice - Modřice 7 000 I/52 6-0210 Modřice – Rajhrad 5 800 II/152 6-4220 D2 – I/52 2 400 II/152 I/52 – III/15284 2 400 II/152 6-4230 III/15284 směr Ţelešice 3700 III/15279 II/152 – III/15278 600 III/15279 III/15278 – III/15280 800 III/15280 III/15279 – III/15284 500

O 46 000 30 900 16 700 14 200 34 600 34 300 16 800 16 800 11 700 3 900 4 600 2 700

S 58 800 41 500 29 000 24 200 41 600 40 100 19 200 19 200 15 400 4 500 5 400 3 200

rok 2030 – stav dálniční a silniční sítě – varianta Modřická silnice č.sč.bodu úsek silnice T 6-8702 D2 D1 – Chrlice 6 900 6-8710 D2 Chrlice – Blučina 6 200 R52 JZTG - Rajhrad 9 200 R52 JZTG - Moravany 16 800 JZTG MÚK D1 – MÚK R52 17 500 6-0216 I/52 H.Heršpice - Modřice 7 000 6-0210 I/52 Modřice – Rajhrad 5 400 6-4220 II/152 D2 – I/52 3 400 II/152 I/52 – III/15284 3 400 6-4230 II/152 III/15284 – Ţelešice 2 000 III/15279 II/152 – III/15278 600 III/15279 III/15278 – III/15280 800 III/15280 III/15279 – III/15284 500

O 42 200 30 000 21 100 22 000 23 300 34 600 33 500 17 100 17 100 8 000 3 900 4 600 2 700

S 49 100 36 200 30 300 38 800 40 800 41 600 38 900 20 500 20 500 10 000 4 500 5 400 3 200

40


rok 2030 – stav dálniční a silniční sítě – varianta Nulová silnice č.sč.bodu úsek silnice T D2 6-8702 D1 – Brno jih - Chrlice 16 000 D2 6-8710 D1 – Chrlice - Blučina 16 300 R52 6-0216 D1 - Modřice 15 400 R52 6-0210 Modřice – Rajhrad 14 200 II/152 6-4220 D2 – R52 17 000 II/152 R52 – III/15284 17 000 II/152 6-4230 III/15284 - Ţelešice 3 100 III/15279 II/152 – III/15278 1 000 III/15279 III/15278 – III/15280 1 000 III/15280 III/15279 – III/15284 500 III/15284 II/152 - III/15277 1 500 III/15277 Horní Heršpice - III/15284 1 800 III/15268 Horní Heršpice - III/15280 1 900

O 47 000 29 300 52 600 52 600 23 000 23 000 12 100 5 000 5 000 2 700 7 000 7 300 7 600

S 63 000 45 600 68 000 66 800 40 000 40 000 15 200 6 000 6 000 3 200 8 500 9 100 9 500

Vysvětlivky zkratek v tabulkách: T

celoroční průměrná intenzita těžkých vozidel [počet vozidel / 24 hod]

O

celoroční průměrná intenzita osobních vozidel [počet vozidel / 24 hod]

M

celoroční průměrná intenzita motocyklů [počet vozidel / 24 hod]

S

celoroční průměrná intenzita všech vozidel [počet vozidel / 24 hod]

Výpočet ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T (resp. 24hodinové dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn a noční dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn ) je proveden podle metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy. Ve výkrese zakreslené hypotetické polohy izofon nezohledňují bariérové účinky zástavby či jiných protihlukových zábran a jsou vztaţeny k ose silnice. Výpočet hlukového pásma je významný pro plochy, které nejsou bariérově stíněny stávající zástavbou, sníţenou niveletou silnice či protihlukovými stěnami nebo valy. Výpočtem byly zjištěny vzdálenosti poţadovaných izofon od os silnic. V následující tabulce jsou uvedeny pro obytné i smíšené zóny, a to pro denní i noční dopravu. Vzdálenost izofon (v m) v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech ostatních staveb (mimo nemocnice a lázně) Varianta Ţelešická konceptu územního plánu – rok 2030 silnice (označení dle návrhu ÚP)

D2 D2 JZTG JZTG I/52 I/52 II/152 II/152 II/152 III/15279 III/15279 III/15280

hlavní komunikace bez staré zátěţe sčítací úsek

6-8702 6-8710

6-0216 6-0210 6-4220 6-4230

lokalizace

D1 – Chrlice Chrlice – Blučina MÚK D1 – MÚK III/15284 MÚK III/15284 - MÚK R52 H.Heršpice – Modřice Modřice – Rajhrad D2 – I/52 I/52 – III/15284 III/15284 směr Ţelešice II/152 – III/15278 III/15278 – III/15280 III/15279 – III/15284

41

denní doba 60 dB 120

noční doba 50 dB 68

100

60

92

52

81

45

68

45

78

43

36

27

36

27

42

28

denní doba 55 dB

noční doba 45 dB

31

20

30

20

23

15


Varianta Modřická konceptu územního plánu – rok 2030 silnice (označení dle návrhu ÚP)

D2 D2 R52 R52 JZTG I/52 I/52 II/152 II/152 II/152 III/15279 III/15279 III/15280 III/15284


6-8702 6-8710

6-0216 6-0210 6-4220 6-4230

lokalizace

D1 – Chrlice Chrlice – Blučina JZTG - Rajhrad JZTG - Moravany MÚK D1 – MÚK R52 H.Heršpice - Modřice Modřice – Rajhrad D2 – I/52 I/52 – III/15284 III/15284 – Ţelešice II/152 – III/15278 III/15278 – III/15280 III/15279 – III/15284 III/15279 – III/15284



90

50

87

49

120

66

115

60

68

45

76

43

40

27

40

27

31

21

denní doba 55 dB

noční doba 45 dB

31

20

30

20

23

15

44

20

Varianta Nulová konceptu územního plánu – rok 2030 silnice (označení dle návrhu ÚP)

D2 D2 R52 R52 II/152 II/152 II/152 III/15279 III/15279 III/15280 III/15284 III/15277 III/15268


6-8702 6-8710 6-0216 6-0210 6-4220 6-4230

lokalizace

D1 – Brno jih – Chrlice D1 – Chrlice - Blučina D1 – Modřice Modřice – Rajhrad D2 – R52 R52 – III/15284 III/15284 - Ţelešice II/152 – III/15278 III/15278 – III/15280 III/15279 – III/15284 II/152 - III/15277 Horní Heršpice - III/15284 Horní Heršpice - III/15280



116

65

130

72

123

68

78

53

78

53

40

26

denní doba 55 dB

noční doba 45 dB

39

26

32

24

23

15

42

30

46

31

47

32

Intenzity dopravy na silnicích, kde nebylo prováděno sčítání dopravy, jsou velmi nízké a výraznější zatíţení ţivotního prostředí hlukem nezpŧsobují.

Hluk z ţelezniční dopravy Korekce pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb jsou dány přílohou č. 3 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací:

42


korekce dB hluk mimo ochranné pásmo dráhy

zpŧsob vyuţití území

hluk stará hluková v ochranném zátěţ z dráţní pásmu dráhy dopravy

chráněné venkovní prostory staveb nemocnic a lázní a chráněný venkovní prostor nemocnic a lázní

0

+5

+ 15

chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

+5

+ 10

+ 20

pro noční dobu je stanovena další korekce - 5 dB Pro stanovení hlukové zátěţe od ţelezniční dopravy se v Prŧzkumech a rozborech yvcházelo z projektu „Přestavba ţelezničního uzlu Brno – studie souboru staveb“ (Ecological Consulting, s.r.o. zpracované pro Statutární město Brno - 09/2004) a z jeho příloh „Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb. v rozsahu přílohy č.3“, dále z „Dokumentace vlivŧ záměru na ţivotní prostředí“ (INVEST project NNC, s.r.o. – 2005) a z „Hlukové studie“ (SÚDOP Brno – 2005). Hypotetická hluková izofóna pro denní dobu byla uvedena hodnotou 70 dB (stará hluková zátěţ) ve vzdálenosti 70 m od osy krajní koleje, pro 60 dB pak 250 m, pro 55 dB 480 m a pro 50 dB 800 m. Hypotetická izofóna pro obytné a smíšené zóny nemá vypovídající účinek, neboť je ovlivněna řadou bariérových účinkŧ. Pro potřeby konceptu ÚP byly hodnoty hlukové zátěţe převzaty z hlukové mapy města Brna. Zohledněna není připravovaná trasa vysokorychlostní ţeleznice, která je v územním plánu povaţovaná za výhled. Hypotetická hladina hluku v denní době LAeq = 60 dB je ve vzdálenosti 80 m od osy krajní koleje, tj. za hranicí ochranného pásma dráhy. Poţadovaná hypotetická hladina hluku v denní době LAeq = 55 dB je ve vzdálenosti 350 m od osy krajní koleje. Hypotetická hladina hluku v noční době LAeq = 55 dB je ve vzdálenosti 120 m od osy krajní koleje, tj. za hranicí ochranného pásma dráhy. Poţadovaná hypotetická hladina hluku v noční době LAeq = 50 dB je ve vzdálenosti 340 m od osy krajní koleje. Pro stanovení hranic hlukové zátěţe je tedy rozhodující údaje pro denní dobu. Z uvedeného nařízení vlády ale vyplývá, ţe lze hodnotit hlukovou zátěţ území z aspektu staré hlukové zátěţe. Zde pak hypotetická hladina hluku v denní době LAeq = 70 dB je ve vzdálenosti 20 m od osy krajní koleje, tj. v ochranném pásmu dráhy, hypotetická hladina hluku v noční době LAeq = 65 dB je ve vzdálenosti 25 m od osy krajní koleje. Ve výkrese dopravy je zakreslena izofóna 60 dB pro denní dobu a 55 dB pro dobu noční. Ve výkrese zakreslené hypotetické polohy izofon nezohledňují bariérové účinky zástavby či jiných protihlukových zábran. Hluková pásma jsou významná pro plochy, které nejsou bariérově stíněny stávající zástavbou, konfigurací terénu nebo protihlukovými stěnami. Eliminace zvýšených hlukových účinkŧ (např. zřizováním protihlukových zdí apod.) v souvislosti se zvyšováním rychlosti a intenzity ţelezniční dopravy by měla být povinností provozovatele dráhy. Opatření by měla být tak účinná, aby hlukové účinky na okraji obytné zóny v ochranném pásmu dráhy nepřevyšovaly ve dne 60 dB a v noci 55 dB, mimo ochranné pásmo dráhy ve dne 55 dB a v noci 50 dB. Povinnost provozovatele dráhy plynoucí z § 30 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonŧ, se nevztahuje na nově umisťované stavby v hlukovém či ochranném pásmu ţeleznice. Přitom graficky vyznačenou izofónu 60 dB je třeba povaţovat za orientační a kaţdé konkrétní místo je třeba předem vyhodnotit podrobným výpočtem s ohledem na konfiguraci terénu, bariérové účinky či odrazy a doloţit měřením hlučnosti. Vlastník či správce trati (SŢDC) nebude v takovém případě hradit ani zřizovat případná protihluková opatření a na stíţnosti v souvislosti s provozem ţelezniční dopravy a souvisejících činností nebude brán zřetel.

43


Celkové zatíţení území hlukem z dopravy Pro celkovou hlukovou zátěţ území by bylo třeba uvaţovat s kombinací všech hlukových emisí, především tedy hluku ze silniční a ze ţelezniční dopravy. Tyto hodnoty lze ale získat pouze měřením a vyhotovením hlukové mapy s následnou prognózou pro konec návrhového období tohoto územního plánu. V rámci návrhu nových staveb pro dopravu – silnic i ţelezničních tratí – musí být budovány dostatečně účinná opatření pro omezení šíření hluku. Chráněné prostory v rámci návrhových ploch územního plánu lze navrhovat aţ na základě hlukového vyhodnocení, prokazujícího splnění hygienických limitŧ.

4.9 Koncepce vodního hospodářství (ke kapitole 4.2)

4.9.1

Vodní reţim

Hydrologické poměry Hydrogeograficky náleţí zájmové území do povodí Svratky a je odvodňováno Svratkou, Bobravou a jejími přítoky.

Vodní toky a nádrţe Nejvýznamnějším vodním tokem území je řeka Svratka, která je regulovaným tokem. Významný přítokem Svratky je Bobrava, protékající přibliţně po jiţní hranici katastru. V prostoru kolem zastavěného území protéká Stará řeka (zvaná téţ Mlýnský náhon nebo Modřické rameno), na jiţním okraji katastrálního území teče řeka Bobrava. Všechny tyto uvedené toky jsou ve správě Povodí Moravy, a.s., náhon je částečně v majetku soukromé osoby, částečně ve vlastnictví města. Část severní hranice katastru tvoří regulovaný Moravanský potok, v severovýchodní části k.ú. je závlahový kanál. Tyto toky jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. Na jihu území leţí rybník Primál. V konceptu ÚP není ţádná úprava těchto tokŧ navrhována. Navrhována je nová vodní nádrţ na Moravanském potoku v rámci plochy rekrace a retence.

Stanovené záplavové území: Stanovené záplavové území je v řešeném území na řece Svratce a říčce Bobravě.

Limity 

aktivní zóna záplavového území



záplavové území



meliorace



minimální ochranné pásmo vodního toku o

pro potřebu jeho správy a údrţby (volný nezastavěný pruh na obou březích vodoteče) je 6 m od břehu vodoteče drobných tokŧ a 8 m od břehu vodoteče významných tokŧ

o

pro stavby trvalého charakteru – 15 m od břehu vodoteče

44


4.9.2

Zásobování vodou

Současný stav Zdrojem vody pro město Modřice je brněnská městská vodovodní síť. Vodovod v Modřicích je 3 pod tlakem vodojemu Moravany o objemu 8000 m s hladinou na kótě 255 m.n.m. Hlavní přívodní řad, vedený podél Vídeňské ulice, má DN 400 a 350 a je v této dimenzi veden přes trať ČD Benešovou ulicí aţ k bývalému areálu Fruty. Vzhledem k tomu, ţe pŧvodní potravinářská výroba byla nahrazena jinými aktivitami, které zřejmě nemají takové nároky na spotřebu vody, je v území pitné vody dostatek. Z řadu DN 350 odbočuje přes náměstí řad DN 200, který je přes náhon veden k závodu PROMT (zpracování drŧbeţího masa), na toto vedení byl napojen i areál Olympia, který vodu zřejmě vyuţívá jen pro zaměstnance a návštěvníky (špičkový odběr poţadovaný na BVK činí 3,75 l/s), coţ znamená, ţe poţární zajištění je řešeno z jiného zdroje. Přesto však na tomto konci vodovodní sítě docházelo občas ke sníţení tlaku v síti. Stav se významně nezlepšil ani po sanaci vnitřního povrchu potrubí DN 200, která zjevně zlepšila velikost hydraulických ztrát. Na tento řad se postupně napojují i další obchodní střediska v území, takţe situaci je nutno řešit přivedením další vody do tohoto území. Z hlediska zásobování vodou je problematický prostor prŧmyslové zóny podél ţeleznice a vlečky- východně od R52, kam je přivedena voda ze Hřbitovní ulice. Odběratelé jsou zřejmě napojeni na přípojku, která má vodoměrnou šachtu u čerpací stanice pohonných hmot. V podkladech není profil tohoto potrubí zaznamenán, není ani známa jeho přesná trasa, je však zřejmé, ţe vodovod do tohoto prostoru je potřeba posílit. Prŧmyslová zóna podél R 52 (CTP) je zásobována z nově vybudovaného řadu DN 250, který přivádí vodu do území z nového zdroje, kterým je vodojem Rajhrad. Kóta na přepadu odpovídá výšce vodojemu v Moravanech, takţe se nevytváří další tlakové pásmo. Nový vodovodní řad zásobuje prŧmyslovou zónu CTP, provozují ho Brněnské vodárny a kanalizace. Rozvod vody je v majetku investora (CTP) Bohuţel se nepodařilo z dŧvodŧ majetkoprávních provést propojení tohoto nového vodovodu přes silnici R52 do ploch pro prŧmyslovou výstavbu na druhé straně silnice a dále do Modřic, čímţ by se připravily pro rozvoj nové výstavby i plochy na východní straně silnice R52, coţ se dobře podařilo v případě zásobování plynem. Vodovod DN 250 z Rajhradu slouţí také k zásobování lokality rodinných domŧ Bobrava na pravém břehu řeky Bobravy za prŧmyslovou zónou. V tomto případě je majitelem distribuční sítě společnost Bobrava, která nakupuje vodu od BVK, měří ji ve vodoměrné šachtě v těsné blízkosti přívodního řadu a zbytek sítě provozuje sama. Toto území bylo pŧvodně napojeno na VOV přes redukční ventil. Přepojením na řad DN 200 se poměry v této části vodovodní sítě zlepšily. Okrajem soukromého pozemku společnosti Bobrava, s.r.o. je veden řad VOV z potrubí HOBAS DN 400 do vodojemu Rajhrad. Oblastní vodovod probíhá vesměs po hranicích katastru města Modřice, odpad z vodojemu je navrţeno zaústit do stávajícího podjezdu pod R 52, coţ je nevýhodné, protoţe voda z tohoto podjezdu se přečerpává do silniční kanalizace. Ve výhledu se předpokládá vybudování ještě dalšího řadu podél silnice II/152 k dálnici a dále směrem do části okresu Brno-venkov východně od Brna (Prace).

Návrh Individuální bydlení u Masarykovy ulice – lokalita bude napojena na vodovod v Masarykově ulici – rozvod má dostatečnou kapacitu i tlak Lokalita Zahrádky – technicky nejjednodušší je napojit tuto lokalitu na řad DN 200 vedený podél sil II/152. Před odbočením do prŧmyslové zóny je zde zřejmě jiţ osazená odbočka. Problémy mŧţe zpŧsobit, ţe vodovodní řad DN 200 není součástí veřejné sítě, ale patří, jako celý rozvod v prŧmyslové zóně, soukromému majiteli. Pokud nedojde s majitelem vodovodu k dohodě, lze lokalitu napojit na řad DN 100 v Tyršově ulici. V Zahrádkách je nutno dbát na to, aby výstavba byla situována po kótu cca 225 m.n.m, kde se dá předpokládat, ţe bude dostatečný tlak i pro poţární vodovod. Při zástavbě situované do vyšší nadmořské výšky bude nutno tlak v potrubí posílit vybudováním AT stanice. V tomto

45


území je zájem o vybudování vodovodu v co nejkratší době pro potřeby zahrádkářské kolonie, pro kterou bude zřejmě stávající tlak ve vodovodu postačující. Bytové domy u ulice Husova – nové bytové domy lze snadno napojit ze stávajícího vodovodu. Doplnění stávající zástavby ul. Tyršova – napojí se na stávající rozvod vody Občanská vybavenost – prostor bývalé cihelny napojí se na stávající vodovod vedený podél R52 (DN 350) Občanská vybavenost v prostoru naproti Olympii za D2 jedná se o problematickou plochu z hlediska stávající vodovodní sítě, jak bylo popsáno v kapitole „Stávající stav“. V současné době se projektově připravuje přivedení vody řadem DN 150 ze stávajícího vodovodu DN 400 v ulici V Aleji na rozhraní Holásek a Chrlic. V budoucnu se bude jednat o řad veřejného zásobování, na který bude moţné napojovat nové areály. Nyní je zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí na přivedení vody do této rozvojové plochy, řešení provádí investor občanského vybavení (CTP). Pokud se v budoucnu dosáhne propojení tohoto nového řadu s vodovodem u Olympie, zlepší se moţnosti zásobení vodou i ve stávajících areálech. Občanská vybavenost u křižovatky sil II/152 a D2- v komunikaci mezi obchodním střediskem SCONTO a SOHO je uloţen vodovod, který navazuje na vodovodní řad pro ČOV. Prodlouţením tohoto vodovodu lze napojit novou plochu. Malé plochy pro výrobu na severním okraji katastru- obě plochy lze napojit na stávající vodovod. Plochu na východě – u hranice s Přízřenicemi je nejjednodušší napojit na vodovod v Ţiţkově ulici. Pokud stávající profil vodovodu DN 100 bude nedostatečný, je nutno zváţit vybudování poţární nádrţe, nebo vodovod aţ od Masarykovy vybudovat ve větším profilu. Plocha na západní straně je jiţ nyní obsluhována vodovodem, který ale zřejmě je v soukromém majetku. Navrhujeme vybudovat nový přívod vody do tohoto území odbočkou ze stávajícího vodovodu DN 400 vedenou po hranici katastru, kde se bude realizovat i přístupová komunikace. Doplnění plochy pro výrobu na jihu, východně od R52 – tato plocha je z hlediska zásobování vodou nejproblematičtější. Stávající areály jsou napojeny zřejmě na vodovodní přípojku vyvedenou za silnici II/152 naproti Hřbitovní ulice, kde je u čerpací stanice pohonných hmot vodoměrná šachta. Další prŧběh trasy vodovodu není znám, jednotlivé provozy na tuto přípojku napojené zřejmě nemají velké nároky na mnoţství přivedené vody. Jako zdroj poţární vody je vodovod zjevně nedostatečný, pravděpodobně je řešeno vybudováním vlastních poţárních nádrţí. Vodovod v Modřicích, na který by snad bylo moţné navázat, se nachází na okraji zástavby, takţe v dosahu není profil větší neţ DN 100. Proto bylo v územním plánu navrţeno vybudovat protlak pod R52 a ţeleznicí z prŧmyslové zóny na západní straně a přivést vodu z tohoto směru. Tady je v dosahu vodovod DN 150, protlaky jsou však investičně náročné a vodovod v prŧmyslové zóně je v majetku soukromé společnosti. Zřejmě do této chvíle nebyla potřeba vody tak naléhavá, aby se nějaké řešení začalo připravovat, pro další rozvoj bude však zřejmě nutné vodu do území přivést.

Ochranná pásma 

ochranné pásmo vodovodních řadŧ: o

ochranné pásmo vodovodních řadŧ do prŧměru 500 mm – 1,5 m na kaţdou stranu od vnějšího líce potrubí

o

ochranné pásmo vodovodních řadŧ nad prŧměr 500 mm – 2,5 m na kaţdou stranu od vnějšího líce potrubí

46


4.9.3

Odkanalizování a čištění odpadních vod

Splaškové vody Současný stav Modřice jsou vybaveny systematickou stokovou sítí, která se podle toho jak historicky vznikala, dělí na část kanalizace jednotné (pŧvodní) a na část kanalizace oddílné (novější). Celá starší zástavba s výjimkou Brněnské ulice, je odkanalizována jednotnou stokovou sítí. Voda je přivedena k náhonu, kde je umístěna odlehčovací komora , dále je pod náhonem vybudovaná shybka a kanalizace pokračuje k pravobřeţní kmenové stoce brněnské kanalizační sítě a dále na ÚČOV. S budováním oddílné kanalizace se započalo v době, kdy bylo rozhodnuto vybavit kanalizací i zástavbu u Brněnské ulice. Zde se plně projevila nevýhodná konfigurace terénu a významná překáţka pro odvedení vody do zbytku modřické kanalizační sítě, kterou tvoří těleso ţeleznice. Byl tedy vybudován splaškový sběrač, který odvádí i splaškové vody ze Ţelešic. Splaškový kanalizační sběrač začíná na hranici katastru u bývalého areálu Bednářského a včelařského druţstva a je vybaven pěti čerpacími stanicemi. Do tohoto řadu je rovněţ napojena kanalizace části prŧmyslové zóny za silnicí II/152, jmenovitě areál AUTOBAYER, SWIAG a KORTEX. Ze sběrače totiţ odbočuje protlakem větev do tohoto území. Vzhledem ke konfiguraci terénu však prakticky není moţné napojit případné další areály gravitačně, protoţe kanalizace je velmi mělká. Dále sem přitékají vody z prŧmyslové zóny CTP. Splaškový sběrač nakonec pod náměstím podchází pod náhonem a je ještě před shybkou pod řekou Svratkou vyústěn do pravobřeţní kmenové stoky. Do čerpací stanice č2 jsou po odlehčení napojeny i splaškové vody z jednotných stok z prostoru náměstí. Tím je tato poslední stanice v době dešťŧ značně zatěţovaná a mělo by se uvaţovat, zda neprovést oddílnou kanalizaci i u náměstí. Vybudováním splaškového sběrače se otevřela moţnost odvádět splaškové vody z dalších ploch vzdálenějších od náhonu, kde okamţitě došlo k rozvoji bydlení i podnikání. Oddílnou kanalizací jsou tedy vybaveny lokality rodinných domŧ „U Hřiště“ a „Za Humny“ a u Masarykovy ulice naproti Fruty, kde je splašková stoka napojena na stávající jednotnou kanalizaci před shybkou a dešťová vyústěna do přilehlého náhonu. Do splaškového sběrače jsou pomocí dalšího systému čerpání odvedeny i splaškové vody z prŧmyslové zóny CTP, kde pracuje cca 3200 zaměstnancŧ. Tento mohutný rozvoj území si jiţ vynutil výměnu čerpadel v čerpací stanici číslo 3 splaškového sběrače za čerpadla s vyšším výkonem. Samostatná kanalizační síť se nachází v další lokalitě pro bydlení na pravém břehu řeky Bobravy. Jedná se o jednotný stokový systém vybavený vlastní čistírnou odpadních vod. V areálu společnosti Olympia je rovněţ vybudována oddílná stoková síť, přičemţ splaškové vody jsou čerpány do levobřeţní městské kmenové stoky a odvedeny na ÚČOV. Dešťové vody jsou odvedeny do Svratky, avšak kmenové stoky na levém břehu Svratky znemoţňují jejich přímé gravitační vyústění, takţe i na dešťové kanalizaci je zřízeno čerpání. Také další obchodní areály, vzniklé v této části katastru Modřic kolem dálniční křiţovatky, mají vzhledem ke konfiguraci terénu problémy s odváděním odpadních vod. Byly zde vybudovány systémy vybavené čerpacími stanicemi a výtlakem na ČOV. Tyto kanalizace jsou v soukromém majetku a přesný prŧběh vedení se nepodařilo zjistit. Mezi objekty SCONTO a SOHO jsou vybudovány betonové jímky na dešťovou a splaškovou vodu, ze kterých se čerpá do stávající gravitační kanalizace. Tyto jímky, stejně jako stoky do nich zaústěné a výtlaky, jsou majetkem soukromých subjektŧ. Ke stávajícímu objektu za dálnicí je přes plochu určenou pro novou občanskou vybavenost veden výtlak splaškové i dešťové vody. Tyto sítě mohou společně s vtl plynovody vyuţitelnou plochu u křiţovatky sil II/152 s D2 zmenšovat. Na katastru Modřic leţí ÚČOV města Brna, do které jsou vyústěny kmenové stoky vedené po obou březích řeky Svratky. Na levém břehu vede pŧvodní tlamová stoka a v souběhu nová tvořená dvěma profily DN 2200. Na pravém břehu je situována betonová stoka DN 135, která v blízkosti silničního mostu shybkou podchází pod Svratkou. Z hlediska odvedení splaškových vod je ještě nutno dořešit dvě území. Jedná se o Nádraţní ulici, kde v současné době není vybudována ţádná kanalizace,a území Tyršovy ulice oddělené

47


od zbytku města silnicí R52. Zde jsou podchyceny dešťové vody, ale splašky je nutno jímat v ţumpách. Návrh Individuální bydlení u Masarykovy ulice- v lokalitě bude vybudována splašková síť napojená do jednotné stoky v Masarykově ulici. Přítok dešťových vod je nutno maximálně omezit, aby se shybka pod náhonem nepřetěţovala. Lokalita Zahrádky- splaškové vody budou napojeny do sběrače přicházejícího od Ţelešic. Část plochy lze odkanalizovat gravitačně, za rozvodím bude v nejniţším místě vybudována malá čerpací stanice, kterou se budou splaškové vody čerpat do šachty na gravitační stoce. Bytové domy u ulice Husova- plocha určená pro bytové domy navazuje na území odvodněné jednotným kanalizačním systémem. Splaškové vody budou napojeny do stávajících stok. Doplnění stávající zástavby ul. Tyršova – jedná se o území, kde není městská kanalizace. Pro zvýšení kvality bydlení v této lokalitě silně ovlivňované silnicí R52 navrhujeme vybudovat splaškovou stoku s čerpáním, napojenou protlakem pod R52 do zbytku Tyršovy ulice za R52, kde je jiţ připravena gravitační splašková stoka napojená do sběrače v Brněnské ulici. Problém je moţno řešit buď jako odvedení vody gravitačně do nejniţšího místa a vybudování čerpací stanice (tento zpŧsob se v Modřicích běţně vyuţívá),ze které bude proveden výtlak pod R52, nebo vybudováním tlakové kanalizace s čerpací jímkou u kaţdé nemovitosti a uliční tlakové stoky, která mŧţe být menší dimenze (cca DN 80). Občanská vybavenost – prostor bývalé cihelny – areál lze napojit na splaškový sběrač Občanská vybavenost v prostoru naproti Olympii za D2 – odvedení splaškových vod je jiţ ve stupni DÚR řešeno. Splaškové vody budou podchyceny v čerpací stanici a souběţně s výtlakem dešťových vod vedeny potrubím DN 100 pod dálnicí směrem ke Svratce. Přes uklidňovací šachtu bude splašková stoka vyústěna do levobřeţního sběrače DN 2200. Občanská vybavenost u křižovatky sil II/152 a D2- Odvedení splaškových vod musí být realizováno podobným zpŧsobem. Buď bude moţné se po dohodě s vlastníkem napojit na stávající zařízení mezi halami SCONTO a SOHO, nebo bude nutné vybudovat vlastní jímky a čerpadla a splaškovou vodu odvést aţ do stávající stoky, která vede na ČOV. Malé plochy pro výrobu na severním okraji katastru- na západní straně je do sběrače v Brněnské ulici napojena soukromá splašková stoka vedená okrajem pozemku cihelny. Novou splaškovou kanalizaci lze buď po dohodě napojit do této stoky, případně vybudovat souběţně s novým vodovodem stoku na hranici katastru. Tato stoka však bude problematičtější vzhledem ke konfiguraci terénu(spád směrem k jihu). Plocha na východ od R52 – splaškové vody lze napojit do jednotné stoky v Ţiţkově ulici. Doplnění plochy pro výrobu na jihu, východně od R52 – zatím není provedeno odkanalizování celé plochy s výjimkou areálŧ SWIAG, KORTEX, AUTOBAYER. Tyto areály jsou napojeny gravitační stokou vedenou protlakem pod II/152 do splaškového sběrače. Do koncové šachty této stoky lze přivést splaškové vody výtlakem, není však jasné, zda by se našla pro výtlačné potrubí cesta přes pozemky v majetku jiných soukromých společností. Při provozu s malým mnoţstvím zaměstnancŧ lze uvaţovat o vybudování jímky na vyváţení. Ulice Nádražní – v tomto případě se nejedná o novou plochu určenou k zástavbě, ale o část stávající zástavby s velmi nepříznivou konfigurací terénu. Při vedení stoky po veřejném pozemku budou mít všechny domy dlouhé přípojky vedené proti spádu terénu. V tomto případě se jako nejvhodnější jeví vybudování tlakové kanalizace, to je systému odkanalizování s čerpací jímkou u kaţdé nemovitosti a uliční stokou rovněţ tlakovou, která by byla vyústěna do jednotné stoky v Benešově ulici. Dešťové vody Stávající stav Vzhledem ke konfiguraci terénu je v celém katastru města Modřice nutno věnovat značnou pozornost problematice dešťových vod. Problém spočívá v tom, ţe ze svahŧ na západní straně stéká značné mnoţství dešťových vod, které se posléze koncentruje do nejniţších míst 48


vytvořených v souvislosti se stavbou R52. Přímo v zastavěné části území takto vznikla nejniţší místa v silničním podjezdu pod R 52 a při kříţení tramvaje s touto komunikací. Tato místa nelze gravitačně odvodnit, takţe byla vybudována čerpací stanice, která odvádí vody z obou podjezdŧ do silniční kanalizace . Toto řešení s sebou přináší obtíţe, které se občas projeví nahromaděním vody v obou podjezdech. Bohuţel zřejmě nebude moţné odstranit čerpání, je jen nutno vhodně nadimenzovat čerpací techniku a v území provést opatření, která pokud moţno omezí přítok vody do těchto míst. Řešením by mohla být realizace retenční nádrţe nad zastavěným územím. Ve vlastních Modřicích se většinou podařilo odvést dešťové vody gravitačně do náhonu. Vzhledem k malým spádŧm a zastoupení nezpevněných ploch v novější zástavbě dochází za běţných sráţek ke značnému podílu vsaku, takţe dešťové vody odtékají bez větších závad. V minulosti docházelo k přetěţování shybky pod náhonem. Tento problém byl vyřešen rekonstrukcí odlehčovací komory na pŧvodním místě. Prŧmyslové areály západně od R52 vypouštějí dešťové vody do řeky Bobravy, jsou však v dŧsledku podmínek správce toku nuceny jímat je v objemných retenčních nádrţích a vypouštění regulovat, aby se prŧtok v řece, vzhledem k narŧstajícímu podílu zpevněných ploch, neúměrně nezvyšoval. Systém jímání a odvádění dešťových vod je proveden jako samostatné podchycení dešťových vod ze střech a jejich odvedení přímo do retenčních nádrţí a samostatným systémem stok, které podchycují vody z parkovacích a zpevněných ploch. Tyto „zaolejované“ vody jsou před vyústěním do retence vedeny přes odlučovače ropných látek. Odlučovače i retenční nádrţe jsou vesměs řešeny jako podzemní objekty. Dešťové vody jsou dále odvedeny z velké části do čerpací stanice, ze které jsou čerpány protlakem pod silnicí R52 a ţeleznicí a na východní straně těchto komunikací jsou vyústěny do Bobravy. Na katastru Modřic se nachází ještě jeden kanalizační systém k odvedení dešťových vod, kterým je silniční kanalizace, která slouţí k odvedení dešťových vod z tělesa vozovky R 52 a byla jiţ zmíněna v prvním odstavci. Součástí této kanalizace jsou i stoky vybudované na západní straně silnice k podchycení extravilánových vod. Tato kanalizace patří Ředitelství silnic a dálnic České republiky a není moţné do ní napojovat ţádné přípojky, coţ se v mnoha případech nedodrţuje. Kanalizace je vyústěna do Moravanského potoka. Majetkově je většina kanalizace v zastavěné části města v majetku města Modřic a provozují ji BVK. Pouze malá část stok v lokalitě „Za Humny“ není touto společností provozována, protoţe technicky nesplňuje podmínky Městských standardŧ. Kanalizace v prŧmyslové zóně CTP je v soukromém majetku, stejně tak nově vybudované systémy s čerpáním splaškových i dešťových vod v obchodní zóně u dálnice D2. Návrh Individuální bydlení u Masarykovy ulice- Odtok dešťových vod je nutno minimalizovat opatřeními na jednotlivých stavebních pozemcích. Pro vodu z komunikací lze vybudovat dešťové stoky vyústěné do náhonu. Lokalita Zahrádky- v tomto území je řešení odvodu dešťových vod realizovatelné jen velmi obtíţně. Jako v celém území je i tady nutno odtok dešťových vod maximálně omezit. Pokud budou jednotlivé parcely dostatečně velké, bude snad moţno vodu spotřebovat na nich, jinak je nutno vybudovat vsakovací zařízení, coţ mŧţe být při dosud známé geologické struktuře území (spraše) poměrně problematické, protoţe se jedná o horniny s velmi malým vsakovacím koeficientem. Doporučujeme podél komunikace ponechat zatravněný pás, který umoţní vsakování většiny vody z komunikace. Bytové domy u ulice Husova- Doporučujeme omezit odtok dešťových vod do jednotné stoky vybudováním opatření na stavebních pozemcích (např vyuţívání vody ke splachování), zbytek se napojí do stávajících jednotných stok. Doplnění stávající zástavby ul. Tyršova- Odvedení dešťových vod stávajícím zpŧsobem. To znamená co největší vyuţití na stavebním pozemku. Voda z komunikace stéká do zařízení silnice R 52. Občanská vybavenost – prostor bývalé cihelny – opět je nutno vyuţít dešťovou vodu maximálně na vlastním pozemku. V blízkosti neexistuje vhodný recipient, takţe je nutno uvaţovat o vsakování a vyuţívání dešťové vody k zalévání a na sociálních zařízeních. Rovněţ

49


je moţné vytvořit mělké vodní plochy, ze kterých se bude za příznivého počasí voda vypařovat. Poslední moţností je dohodnout se se správcem silniční kanalizace na napojení redukovaného mnoţství dešťové vody do jejich zařízení Občanská vybavenost v prostoru naproti Olympii za D2- tento problém je jiţ řešen v dokumentaci pro územní rozhodnutí. Dešťová vody bude jímána a čerpána výtlakem DN 250 umístěným souběţně s výtlakem splaškové kanalizace. Po vykříţení dálnice a stávajících podzemních sítí bude voda vyústěna do Svratky. Občanská vybavenost u křižovatky sil II/152 a D2- i v tomto prostoru je nutno dešťovou vodu čerpat do řeky. Nejvýhodnější se jeví dohoda s majiteli objemné stávající jímky a pokud moţno se napojit do ní. V kaţdém případě je nutno mnoţství čerpané vody pokud moţno redukovat (zelené střechy, pouţívání vody ke splachování...) Malé plochy pro výrobu na severním okraji katastru- západní plocha - v tomto území je s odvedením dešťové vody stejný problém, jako v prostoru bývalé cihelny. Po provedení IG prŧzkumu je nutno rozhodnout, zda je moţné alespoň část dešťové vody vsakovat. Dále je nutno provést všechna moţná opatření pro sníţení odtoku – ponechat zelené plochy, vyuţít vodu v provozu nebo sociálním zařízení.. Plocha východně od R52 má nespornou výhodu v sousedství Moravanského potoka, do kterého lze dešťové vody vypouštět v souladu s podmínkami správce této vodoteče. Doplnění plochy pro výrobu na jihu, východně od R52 – Tato plocha má v dosahu řeku Bobravu, takţe dešťové vody lze odvádět do ní. Podmínkou správce toku je, ţe odtok z území nesmí přesáhnout velikost odtoku před provedením výstavby. Tato podmínka je jiţ řešena v sousední prŧmyslové zóně. Kromě dobrého hospodaření s dešťovou vodou je zřejmě nutné vybudovat retenční nádrţe, nejlépe z plastových vsakovacích prvkŧ, které lze umístit pod zpevněnými plochami. Tyto mají za úkol omezit odtok z území na poţadovanou velikost za cenu, ţe se doba odtoku prodlouţí.

Ochranná pásma 



ochranné pásmo kmenových kanalizačních sběračŧ: o

ochranné pásmo kanalizačních stok do prŧměru 500 mm – 1,5 m na kaţdou stranu od vnějšího líce potrubí

o

ochranné pásmo kanalizačních stok nad prŧměr 500 mm – 2,5 m na kaţdou stranu od vnějšího líce potrubí

vyhlášené ochranné pásmo kolem čistírny odpadních vod

4.10 Koncepce zásobení elektrickou energií a spoje (ke kapitole 4.1)

4.10.1 Zásobování plynem Současný stav Na katastru města Modřic se nacházejí vysokotlaké plynovody DN 200 a DN 500 vedené v souběhu s dálnicí D2 a vyuţívané mimo jiné k zásobení přilehlých obchodních areálŧ. Z tohoto vysokotlaku je zásobena rovněţ převáţná část distribuční středotlaké sítě ve vlastních Modřicích. Středotlaká síť je rozdělena do dvou tlakových pásem. Toto rozdělení vzniklo historicky a v nejbliţší době zŧstane zachováno. Prvním tlakovým pásmem jsou středotlaké řady provozované na 1 bar. Jedná se o středotlak, který přichází po obou stranách podél silnice R 52 ze severu do Brněnské ulice, ze západně poloţeného řadu odbočuje řad DN 150 směrem kolem výhledové lokality Zahrádky do Ţelešic. Na jednom z řadŧ PN 1 bar je vybudována regulační stanice, ze které pokračuje krátký nízkotlaký rozvod pro obyvatelstvo v Brněnské. 50


3

Středotlaký rozvod, který pracuje na 4 bary, vychází z regulační stanice o Q = 8000m . Tato regulační stanice je umístěna na konci vysokotlaké přípojky, ze které jsou zásobeny ještě areály ČOV a drŧbeţářských závodŧ PROMT. Středotlak za touto RS se dělí do dvou větví. První z nich obchází Modřice ze severu a vede do areálu bývalé Fruty a sousedních prŧmyslových podnikŧ (Kovolit...). Jedná se o plynovod DN 300, který je přívodním řadem i pro nově vznikající distribuční stl síť. První napojené objekty jsou v nově vzniklé ulici Polní a dále v areálu bytové výstavby u Masarykovy ulice. V blízkém výhledu bude tento středotlak v DN 200 pokračovat do Přízřenic do nově budované lokality rodinných domŧ „Slunná louka“. Druhý řad DN 150 obchází Modřice z jihu kolem silnice II/152. Z tohoto vedení odbočuje přípojka podzemního regulátoru s Q = 500 v Krakovské ulici. Především však tento řad přivádí plyn do prŧmyslové zóny podél silnice R52. Je na něj napojena také lokalita rodinných domŧ za Bobravou. V pŧvodní fázi budování prŧmyslové zóny se první areály napojovaly na středotlak o pracovním tlaku 1 bar, který přichází ze severu, takţe v současné době je v prŧmyslové zóně rozhraní těchto dvou tlakových pásem, které je nutno respektovat. Vlastní rozvod k zástavbě v centrální části Modřic je nízkotlaký, je napájen z regulačních stanic v Krakovské a Komenského ulici a nebude se měnit. Malá část nízkotlakého rozvodu v Brněnské se nebude s rozvodem ve zbytku Modřic propojovat. Kromě vybudování nového stl řadu DN 200 podél Modřické ulice do Přízřenic se neplánuje ţádný významnější rozvoj plynovodní sítě ve vlastních Modřicích. Dosud nebyla realizována pŧvodně avizovaná změna tlaku v řadu DN 200 u Olympie, takţe všechny stávající i nové objekty budou napojeny přes samostatné regulační stanice vtl/stl. Návrh Stávající výše popsaná plynovodní síť se bude rozšiřovat k novým plochám pro bydlení, občanskou vybavenost a výrobu zpŧsobem, který ji podstatným zpŧsobem neovlivní. Individuální bydlení u Masarykovy ulice (v zahradách směrem k náhonu) lze napojit na nový stl plynovod s provozním tlakem 4 bary, který v tomto prostoru podchází Masarykovu ulici. Lokalita Zahrádky (individuální bydlení)– napojí se na stl s provozním tlakem 1 bar, DN 150. Tento řad míří kolem uvedené lokality do Ţelešic a je na něj podél silnice II/152 napojena i část prŧmyslové zóny. Bytové domy u ulice Husova – v blízkosti je nový stl rozvod s provozním tlakem 4 bary, na který lze lokalitu napojit Doplnění stávající zástavby ul. Tyršova – pro tuto zástavbu nebude potřeba rozšiřovat stávající plynovod – pouze nové přípojky nových objektŧ. Občanská vybavenost – prostor bývalé cihelny- napojí se na stl řad DN 150, tlak 1 bar, který jde při okraji této plochy podél silnice R52. Občanská vybavenost v prostoru naproti Olympii za D2- této plochy se dotýká změna záměru na přetlakování plynovodu DN 200. Je navrţena odbočka z tohoto řadu vtl DN 80, která podejde pod dálnicí, Na jejím konci bude zřízena regulační stanice, na kterou naváţe vlastní stl rozvod v areálu. V tomto smyslu je zpracovaná dokumentace pro územní rozhodnutí. Občanská vybavenost u křižovatky sil II/152 a D2 v tomto území se předpokládá provedení přeloţky vtl plynovodu, aby se zmenšil rozsah ochranného pásma. Jedná se o záleţitost značně investičně náročnou, vzhledem k tomu, v územně analytických podkladech je dosud pŧvodní trasa plynovodŧ, předpokládáme, ţe přeloţka není realizovaná. Zásobování plynem se předpokládá stejně jako u dalších areálŧ přes vtl odbočku a vlastní RS. Malé plochy pro výrobu na severním okraji katastru- pro zásobení plochy západně od R52 je nejbliţší plynovod s provozním tlakem 1 bar. Plocha východně od R52 má nejblíţe stl v areálu bývalé Fruty (4 bar), problémem moţná bude nutnost vést plynovod po pozemcích ve vlastnictví jiných soukromých osob. Doplnění plochy pro výrobu na jihu, východně od R52 plynovod bude napojen na jiţní větev středotlaku (4 bary) vedenou podél dráţního tělesa.

51


Ochranná a bezpečnostní pásma podle zákona č. 458/2000 Ochranná pásma je nutno dodrţovat k zajištění spolehlivého provozu plynárenského zařízení. Pásmy se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho pŧdorysu. Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem drţitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení. Vysazování trvalých porostŧ kořenících do větší hloubky neţ 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemkŧ o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. Ochranná pásma činí: Druh plynového zařízení

Ochranné pásmo [m]

NTL a STL plynovody a přípojky v zastavěném území obce (na obě strany od pŧdorysu)

1

ostatní plynovody a přípojky (na obě strany od pŧdorysu)

4

technologické objekty (na všechny strany od pŧdorysu)

4

Bezpečnostní pásma Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinkŧ případných havárií plynových zařízení a k ochraně ţivota, zdraví a majetku osob. Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení, pokud to umoţňují technické a bezpečnostní podmínky a nedojde k ohroţení ţivota, zdraví nebo bezpečnosti osob. Bezpečnostní pásma v řešeném území: Druh plynového zařízení VTL plynovody do DN 100 do DN 250 VTL regulační stanice

Bezpečnostní pásmo [m] 15 20 10

4.10.2 Zásobování teplem Současný stav V zájmovém území je vybudována jedna větší soustava centrálního zásobování teplem (CZT) v sídlišti Sadová. Pro výrobu tepelné energie se vyuţívá zemní plyn. V rámci města se ale většinou vyuţívá individuální vytápění zemním plynem. Obnovitelné zdroje energií pro vytápění nejsou ve výraznější míře vyuţívány. Návrh Navrţena je plynofikace návrhových ploch, vytápění se zde předpokládá nadále převáţně zemním plynem.

52


4.10.3 Zásobování elektrickou energií, elektroenergetika Popis stávajícího stavu Síť VVN 400 kV: Řešeným územím prochází vedení napěťové hladiny 400 kV č. VVN 423 Sokolnice - Čebín. Toto vedení prochází přes křiţovatku silnic R - 52 a II/152 a v zahrádkách u křiţovatky se láme severozápadním směrem. Vedení má ochranné pásmo 25 m od svislic spuštěných z krajních vodičŧ na obě strany, celková šířka ochranného pásma je tedy 75 m. Vedení je součástí přenosové soustavy, je v majetku ČEPS a.s.

Síť VVN 220 kV: Řešeným územím procházejí vedení napěťové hladiny 220 kV č. VVN 203 Sokolnice - Opočinek a č. VVN 207 Sokolnice - Tábor. Tato vedení prochází řešeným územím v souběhu s vedením 400 kV a mají lom u silnice II/152. Obě vedení mají ochranné pásmo 20 m od svislic spuštěných z krajních vodičŧ na obě strany, celková šířka ochranného pásma je tedy 60 m (pro kaţdé vedení). Vedení jsou taktéţ součástí přenosové soustavy v majetku ČEPS a.s.

Síť VVN 110 kV: Dále řešeným územím prochází vedení napěťové hladiny 110 kV. Jedná se o dvojité vedení VVN 511/512, které vychází z rozvodny Sokolnice a napájí TR 110/22 kV Oslavany a dvojité vedení VVN 514/515, které vychází rovněţ z rozvodny Sokolnice a napájí trakční transformovnu ČD Modřice, dále pak pokračuje jako vedení VVN 513/514 a napájí TR 110/22 kV Teplárna Brno. Vedení je součástí distribuční soustavy 110 kV. Vedení je chráněno ochranným pásmem jehoţ šířka je 15 m na kaţdou stranu od krajních vodičŧ. Celková šířka ochranného pásma je tedy 38 m. Toto vedení je v majetku JME a.s. Vedení je na ocelových příhradových podpěrách v dobrém mechanickém stavu. S rozšiřováním venkovního vedení 110 kV v tomto území se nepočítá.

Síť VN 22 kV: Řešené území je napájeno venkovními linkami 22 kV č. Vn 161 a VN 162 z transformovny 110/22 kV Hrušovany u Brna (HB 9), a částečně VN 164, VN 165 a VN 166 z transformovny 400/220/110/22 kV Sokolnice (SO 9).

Transformační stanice 22/0,4 kV: V řešeném území Modřic je celkem 62 trafostanic. Jejich seznam s označením pouţitým na výkrese je uveden v následující tabulce. Trafostanice jsou odběratelské a distribuční ve venkovním provedení s venkovní přípojkou VN, kromě TR 21 a TR 30, které mají kabelový přívod VN, dále pak zděné (kioskové) s kabelovými přívody. Trafostanice jsou v převáţné většině v dobrém technickém stavu a vyhovují poţadavkŧm na odebíraný výkon. Seznam trafostanic 22/0,4 kV v řešeném území: Výkon Instalovaný Typový kVA kVA

Ozn.

Umístění, název

číslo TS

druh

Typ

TR 1

Modřice Bednáři

9321

odběrat.

zděná

1x400

1x630

TR 2

Modřice ČD praţce

9325

odběrat.

1sl.

160

250

TR 3

Modřice Exmont

9436

odběrat.

FE

630

630

TR 4

Modřice Unigeo

2978

odběrat

zděná

400 + 630

2x630

TR 5

Modřice Korek

2980

odběrat

zděná

2x630

2x630

TR 6

Stav. dvŧr Eekoingstav

9432

odběrat

1 sl.

160

250

TR 7

Modřice Brněnská AGER

2955

odběrat

zděná

630

630

TR 8

Modřice Nádraţí ČD

9337

odběrat

BTS

250

400

TR 9

Modřice Fruta 03

9333

odběrat

zděná

250

1x400

9447

odběrat

1 sl.

250

250

TR 10 Mostex

53


TR 11 Modřice Benzina

9045

DTS

BTS

250

400

TR 12 Modřice OSP

9338

DTS

1 sl.

400

400

TR 13 Modřice Komatu

9044

DTS

BTS

250

400

TR 14 Modřice Kovolit TS1

3094

odběrat

zděná

TR 15 Modřice Kovolit TS3

3093

odběrat

zděná

TR 16 Modřice PVD

3080

odběrat

zděná

TR 17 Modřice Kovolit sídl.

3001

DTS

TR 18 Modřice Fruta 02 Švermova TR 19 Modřice Fruta sídliště

3092

odb.+DTS

3002

DTS

TR 20 Modřice MŠSadová

3003

TR 21 Modřice Měnírna DPMB

9326

TR 22 Modřice U hřiště

9037

TR 23 Modřice Havlíčkova

9036

TR 24 Modřice – Ţelešická TR 25 Modřice – ZD

3x1000,1200,1 4x1200+630 00 1x800 1x1000 1x400

1x630

zděná

2x400

2x630

zděná

2x630, 400

3x630

zděná

2x250

2x630

DTS

zděná

2x400

2x630

odběrat.

kiosek

2160

2160

DTS

BTS

400

400

DTS

BTS

400

400

9043

DTS

BTS

160

250

9346

odběrat.

BTS

100

400

TR 26 Modřice BMW

9322

odběrat.

BTS

400

630

TR 27 Modřice Münzboy

9444

odběrat.

BTS

100

250

TR 28 FINO Trade

9332

odběrat.

1sl.

100

250

TR 29 Modřice – Brněnská

9046

DTS

Fe

160

250

TR 30 Truck Trade

9091

odběrat.

1sl.

160

250

TR 31 Bachl

9320

odběrat.

BTS

400

630

TR 32 TVG

9358

odběrat.

1sl.

100

250

TR 33 Soukup IMMO - DYHA

9171

odběrat.

1sl.

100

250

nezapoj. 9319 9342

odběrat. odběrat. odběrat.

BTS Fe 1sl.

250 250 160

630 250 160

TR 34 WOMBAT TR 35 ACHP TR 36 PASO I TR 37 PASO II TR 38 TR 39 TR 40 TR 41 TR 42 TR 43 TR 44 TR 45 TR 46 TR 47 TR 48 TR 49 TR 50 TR 51 TR 52 TR 53 TR 54 TR 55 TR 56 TR 57 TR 58 TR 59

Motel Bobrava Bobrava Modřice Za humny Modřice Krakov Modřice Zahradnictví Modřice ČOV Modřice Drŧbeţářské závody Modřice STIHL Modřice OLYMPIA 1 Modřice OLYMPIA 2 JIH Modřice OLYMPIA 2 SEVER Modřice OLYMPIA 3 Chrlice Policie Modřice Petrol Bobrava RD IFE ANDREW INENTEC DANZAS NORGREN BERNEX DANAHER

9343

odběrat.

Fe

250

250

9047 9040 9192 9038 nezapoj. 3097 9327-30

odb.+DTS DTS DTS DTS odběrat. odběrat. odběrat.

BTS 1sl. BTS BTS BTS zděná 4xBTS

160+250 160 630 250 100 2x4000 3x630, 400

2x250 250 630 400 250 2x4000 4x630

9179 3084 3083

odběrat. odběrat. odběrat. odběrat.

1 sl. zděná zděná zděná

160 2x1000 2x1000 4x630

250 2x1000 2x1000 4x630

3079 9264 9181 9099 9452

odběrat. odběrat. DTS DTS odběrat. odběrat. odběrat. odběrat. odběrat. odběrat. odběrat.

zděná BTS 1 sl BTS kiosek kiosek kiosek kiosek V budově V budově kiosek

1x630 250 250 400 2x630 1x1600 1x1000 1x630

1x630 400 250 400 2x630 1x1600 1x1000 1x400

1x2000

1x2000

9450

54


TR 60 TR 61 TR 62 TR 63 TR 64 TR 65 TR 66 TR 67 TR 68 TR 69 TR 70 TR 71 TR 72 TR 73 TR 74 TR 75 TR X1 TR X2 TR X3 TR X4 TR X5 TR X6 TR X7 TR X8

MERGON PSM Viking GIGASPORT

9461

SCONTO VR OLYMPIA KIKA OLYMPIA 4 MODŘICE HORÁK MODŘICE DUBSKÝ

2975

VR CTP MODŘICE CTP VR PRO CTP KOVOPLAZMA MASARYKOVA PENZION LDS CTP LDS CTP LDS CTP LDS CTP LDS CTP LDS CTP LDS CTP LDS CTP

3000

odběrat. odběrat. odběrat. odběrat.

V budově V budově BTS BTS

Odběrat.

V budově

1x1600 1x1600 100 400

1x1600 1x1600 400 400

9473 9339

2956 700086

V tomto seznamu jsou uvedeny distribuční (DTS) i odběratelské trafostanice, které zajišťují napájení prŧmyslových podnikŧ. Tyto stanice slouţí výhradně pro zajištění příkonu pro uvedené podniky, distribuční síť z nich napojena není.

Síť NN 400/230 V Rozvody nízkého napětí 3x400/230V jsou, částečně jako nadzemní na betonových stoţárech, místně také na dřevěných patkovaných sloupech a zemními kabely. Předmětné rozvody slouţí pouze pro potřebu stáv. odběru el. energie a jsou částečně dimenzovány na drobný nárŧst zatíţení v rámci rozvoje bytové výstavby. Stávající odběry náleţí převáţně do kategorie A a B, (vytápění převáţně plynem).

Návrhové období Vedení VVN 400, 220 a 110 kV Všechna vedení velmi vysokého napětí 400 kV a 220 kV jsou respektována ve stávajících trasách. Nejsou navrhovány ţádné přeloţky. Jejich ochranná pásma jsou 25m (400 kV) , 20m (220 kV) a 15 m (110 kV) od svislic spuštěných z krajních vodičŧ na obě strany. V ochranných pásmech nelze realizovat výstavbu ţádných objektŧ ani parkovišť. Podle vyjádření E.On Regionální správy VVN lze v případě potřeby zkrátit tato ochranná pásma na šířku ochranných pásem dle zákona č. 458/2000 Sb., tj. na 20 m (400 kV) , 15 m (220 kV) a 12 m (110 kV). Toto zúţení ochranného pásma lze řešit formou souhlasu s činností v ochranném pásmu, který uděluje příslušný provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy (ČEPS a.s., E.On). Pro uvolnění plochy pro prŧmyslovou výrobu severně Modřic u dráhy, je navrţeno přeloţení části trasy vedení VVN 513/515. Jedná se posun severním směrem k okraji plochy, tak aby ochranné pásmo nezasahovalo na sousední k.ú.. V souvislosti s navrţeným dopravním řešením budou provedeny úpravy stávajících vedení a případně drobná korekce trasy či umístění podpěrných bodŧ.

55


Vedení VN 22 kV Stávající vedení napěťové hladiny 22 kV jsou taktéţ respektována, jsou navrţeny pouze drobné místní přeloţky. Pro transport výkonu do řešené oblasti je navrţeno napájení z rozvoden 110/22 kV Sokolnice, Bohunice a Hrušovany u Brna. Z R Sokolnice je nutno vybudovat nové venkovní vedení 22 kV v souběhu se stávajícím vedení VN 160 aţ k řece Svratce. Vedení bude dále pokračovat samostatně přes řeku a kolem jiţního okraje Popovického lesa, po hranici katastru Popovice/Rajhrad přes ţeleznici. Dále bude vedeno okrajem katastru, kde se napojí na stávající vedení VN 161 - odbočka Rajhrad. Odtud bude nutno zrekonstruovat odbočku Rajhrad a část kmenového vedení VN 161. Další nové vedení je navrţeno v souběhu se stávajícím VN 165 k návrhové ploše u dálnice naproti OLYMPII. Veškeré nové vedení a rekonstrukce popsané v této kapitole budou provedeny prŧřezem 3 x 110 / 22 AlFe. Celá oblast bude mít tedy zásobování výše uvedeným páteřním vedením 22 kV a dále bude zajištěno zásobování pomocí vedení VN 164, 165 a 166 ze Sokolnic a vedením VN 162 přes vedení VN 160 taktéţ ze Sokolnic. Pro napojení nové zástavby je navrţeno rozšíření venkovního a kabelového vedení.

Transformační stanice 22/0,4 kV Pro pokrytí nárokŧ na příkon na nových plochách zástavby je navrţena výstavba celkem 22 nových trafostanic, ve výkrese označených jako TSN. Trafostanice jsou navrţeny jak venkovní (tam kde toto provedení je moţné osadit), tak i kioskové s kabelovým přívodem. Trafostanice budou typového výkonu do 400 kVA, v odŧvodněných případech do 2x400kVA.

Ochranná pásma – elektrická zařízení Při rekonstrukci sítí nebo výstavbě nových tras vedení vysokého napětí a transformačních stanic je nutné soustředit liniové prvky krajiny tak, aby nedocházelo ke střetŧm funkčního vyuţívání ploch (ochranná pásma jednotlivých zařízení, omezení činností nebo plánované výstavby apod.). Tento poţadavek je nutno respektovat i u podzemních inţenýrských sítí ve smyslu ČSN 73 6005. Při plánování nové výstavby, eventuálně při provádění rŧzných stavebně-montáţních nebo zemních prací je nutné respektovat v prostoru stávajících i nově navrhovaných tras energetických vedení a zařízení jejich ochranná pásma. Stanovení ochranných pásem energetických děl je dáno zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonŧ (energetický zákon) v platném znění, § 46 a § 98 zákona,ve znění zákona č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) v platném znění. Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení. Vzdálenost se vţdy počítá od kolmého prŧmětu krajního vodiče. Pro vedení budovaná do 1. 1. 2001 platí následující hodnoty: vedení vybudovaná do 31.12.1994

vedení budovaná po 1.1.1995



VN – nad 1kV do 35 kV vč.

10 m

7m



VVN-nad 35 kV do 110 kV vč.

15 m

12 m

Pro vedení budovaná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty: 

u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně o

pro vodiče bez izolace

7m

o

pro vodiče s izolací základní

2m

56


o 

pro závěsná kabelová vedení

1m

u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně o

1. pro vodiče bez izolace

o

2. pro vodiče s izolací základní

5m



u závěsného kabelového vedení 110 kV

2m



u zařízení vlastní telekom. sítě drţitele licence

1m

12 m

Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně činí 1 m po obou stranách krajního kabelu. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno: 

zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakoţ i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,



provádět činnosti ohroţující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit ţivoty, zdraví a majetek osob.



provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,



provádět činnosti, které by znemoţňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno: 

vysazovat chmelnice a nechat rŧst porosty nad výšku 3 m,

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: 

vysazovat trvalé porosty a přejíţdět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: 

u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším neţ 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva.



u stoţárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším neţ 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, u stanic budovaných do 31.12. 1994 – 10 m



u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším neţ 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m,



u vestavěných elektrických stanic 1m od obestavění.

Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu, případně výjimky z velikosti ochranného pásma uděluje příslušný provozovatel distribuční či přenosové soustavy v případech, pokud to technické a bezpečnostní podmínky dovolují. Prostor ochranného pásma je určen k zabezpečení plynulého provozu energetického díla a k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Tato zákonem stanovená OP energetických děl nelze uplatňovat z hlediska záboru pŧdního fondu, ale pouze jako omezující faktor z hlediska výstavby a některých činností podle Energetického zákona a navazujících předpisŧ. Ochranná pásma stanovená podle dřívějších předpisŧ, vč. udělených výjimek z ustanovení o ochranných pásmech, zŧstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, ţe u všech stávajících elektrických zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení ochranného pásma.

57


4.10.4 Spoje a radiokomunikace Popis stávajícího stavu Dálkové kabely Řešeným územím procházejí trasy dálkových optických kabelŧ v několika trasách.

Městská telekomunikační správa (MTS) Telefonní účastníci jsou napojeni na digitální ústřednu v Modřicích s dostatečnou kapacitou.

Pošta Poštovní sluţby jsou pro řešené území zajišťovány dodávací poštou Modřice.

Radiokomunikace: Radioreléové paprsky - katastrálním územím procházejí trasy radioreléového paprsku Barvičova Děvín, který je provozován Českými radiokomunikacemi a.s. a dále RR spoje pro potřeby jednotlivých podnikatelských subjektŧ. Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorŧ.

Navrţené řešení Dálkové kabely Jsou navrţeny přeloţky části trasy v území za dálnicí naproti Olympie.

Městská telekomunikační správa (MTS) Současný stav kabelové sítě zŧstává zachován. Nové lokality jsou napojeny na tento systém.

Radiokomunikace: Předpokládá se budování nových RR spojŧ na základě poţadavkŧ investorŧ na návrhových plochách

4.11 Nakládání s odpady (ke kapitole 4.4) Nakládání s odpady se obecně řídí především ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonŧ, v platném znění. Nakládání s komunálním odpadem v Modřicích je upraveno obecně závaznou vyhláškou města Modřice o nakládání s komunálními a stavebními odpady. Současný stav Nakládání s odpadem na území města se řídí Obecně závaznou vyhláškou města Modřic č. 1/2005,kterou se zavádí systém shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadŧ Fyzické osoby s trvalým pobytem na území města Modřice ukládají odpad následovně: 

Komunální odpad do sběrné nádoby umístěné na vhodném místě při nemovitosti občana na pozemku vlastním nebo ve vlastnictví města Modřice. nebezpečný odpad do sběrného dvora na ul. Tyršové v Modřicích nebo na určené místo při mobilním svozu.



Tříděný odpad (např. plasty, sklo, papír, textil apod.) do sběrných nádob či kontejnerŧ umístěných na vybraných místech ve městě Modřice.

58




Biologicky rozloţitelný odpad, zeminu, kameny a jiný biologicky nerozloţitelný odpad do kontejnerŧ umístěných ve městě Modřice zejména v jarním období dle oznámení, zveřejněného zpŧsobem ve městě Modřice obvyklým.



Stavební odpad lze uloţit ve sběrném dvoře v Modřicích nebo vyuţít sluţeb právnických osob či podnikajících fyzických osob oprávněných k nakládání s odpady.

Podnikatelé jsou povinni zajistit přednostní vyuţití odpadŧ dle zvláštního právního předpisu: 

Odpady, které nemŧţe podnikatel sám vyuţít nebo odstranit v souladu s odst. 1 tohoto článku, je povinen předat právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která je oprávněná k provozování zařízení ke sběru a výkupu odpadŧ.



Podnikatelé, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadŧ jako odpad podobný komunálním, mohou na základě smlouvy s obcí vyuţít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem.



Za podmínek stanovených zákonem o odpadech je podnikatel povinen sestavit plán odpadového hospodářství.



Kontrolou plnění ustanovení tohoto článku je pověřen Městský úřad Modřice, odbor správy majetku města.

Ve městě se nachází sběrný dvŧr situovaný v návaznosti na ul. Tyršovu. Na katastru města provozuje činnost firma Van Gansenwinkel – komplexní nakládání s odpady a firma STAPO – recyklace stavební suti. V řešeném území se v současné době nevyskytuje ţádná černá skládka. Staré zátěţe a kontaminované plochy se v řešeném území nenachází. Návrh Třídění domovního biologického odpadu je navrhováno v mobilních kontejnerech. Jejich umístění územní plán neřeší. Zpracování biologického odpadu nebo jeho dočasné skladování je navrhováno jiţně od areálu bývalé Humusárny.

4.12 Zvláštní zájmy 4.12.1 Ochrana stavebních památek Současný stav V obci jsou následující kulturní nemovité památky zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek: Nemovité kulturní památky (stav k 29. 2. 2008) Na území Modřic jsou v státním seznamu nemovitých kulturních památek zapsány tyto objekty: číslo rejstříku k.ú.

č.p. památka

ulice,nám./umístění

28512 / 7-819 Modřice

kostel sv. Gottharda

28512 / 7-819 Modřice

socha sv. Jana Nepomuckého

28512 / 7-819 Modřice

kamenný kříţ

20432 / 7-820 Modřice 101759

Modřice

č.or.

HZ

nám. Míru

M

kaple sv. Václava

Nám. Svobody

M

výklenková kaplička

křiţovatka ulic Husova a Masarykova

M

59


číslo rejstříku k.ú.

č.p. památka

ulice,nám./umístění

č.or.

HZ

28306 / 7-827 Modřice

boţí muka

28319 / 7-829 Modřice

boţí muka

42095 / 7-826 Modřice

boţí muka

v Krakově, u křiţovatky cest

M

42228 / 7-828 Modřice

boţí muka

při silnici do Ţelešic

M

39618 / 7-831 Modřice

krucifix

na novém hřbitově

M

17060 / 7-823 Modřice

socha sv. Floriána

40082 / 7-824 Modřice

socha sv. Jana Nepomuckého

pole

M M

nám. Svobody, proti kapli sv. Václava křiţovatka Hřbitovní, Rybníček, při čp. 1

M M

24507 / 7-821 Modřice

146 fara

Švermova

M

19353 / 7-822 Modřice

171 měšťanský dŧm

nám. Svobody

M

Návrh Řešení územního plánu se nemovitých kulturních památek nedotýká a respektuje je.

4.12.2 Ochrana archeologických nálezů Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisŧ. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s určitou pravděpodobností k narušení archeologických nálezŧ a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. V řešeném území je několik vyhlášených archeologických lokalit. Zakresleny jsou v koordinačním výkrese. V případě provádění zemních prací musí být dodrţeno ustanovení §§ 20 aţ 24 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisŧ (památkový zákon). Je třeba respektovat zejména ustanovení § 23 památkového zákona, v jehoţ dikci při provádění zemních nebo jiných prací je stavebník povinen oznámit nejbliţšímu muzeu, případně obecnímu úřadu i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobŧ atd.) stejně jako nálezy movitých artefaktŧ (keramiky, kostí, mincí, zbraní, apod.), které nebyly zjištěny v rámci záchranného archeologického výzkumu.

4.12.3 Geologie Dobývací prostor V evidenci dobývacích prostorŧ (DP) je na OBÚ v Brně zaevidován pro k.ú. Modřice DP pro organizaci SEPO Modřice, s.r.o. Tento DP má podle ustanovení § 43 horního zákona č. 44/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ i charakter chráněného loţiskového území (CHLÚ). Případné stavební a podobné činnosti v dobývacím prostoru CHLÚ musí být předem vyřešeny podle ust. § 18 a 19 cit. horního zákona. V roce 1999 bylo provedeno nové vytýčení těţebního prostoru. V současné době v souvislosti se zrušením provozu cihelny budou hranice těţebního prostoru pravděpodobně opět přehodnoceny. Chráněné loţiskové území Chráněné loţiskové území je totoţné s dobývacím prostorem.

60


Poddolovaná území Poddolovaná území se v řešeném území nevyskytují. Sesuvná území V řešeném území se nenachází sesuvná území.

4.12.4 Poţadavky obrany státu Řešeným územím vede radioreléová trasa Vojenské ubytovací a stavební správy (VUSS) Pardubice. V koridoru radioreléové trasy jako zájmového území Armády České republiky (AČR) musí být veškerá nadzemní výstavba předem konzultována s VUSS Brno. V konceptu územního plánu se nepředpokládají stavby, které by tuto radioreléovou trasu mohly narušit. Celé správní území se nachází v ochranném pásmu radiolokačních zařízení, proto případná výstavby především větrných elektráren, výškových staveb, prŧmyslových hal, venkovních vedení VVN a VN, retranslačních stanic a základových stanic mobilních operátorŧ na daném území musí být předem projednány s VUSS Brno. V konceptu územního plánu se nepředpokládají stavby, které by mohly ovlivnit radiolokační zařízení s výjimkou přeloţek podpěr VVN a VN. Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice nemá v území své další specifické zájmy. Respektovat je třeba všeobecné podmínky pro územní a stavební činnost. V řešeném území se nenachází vojenské inţenýrské sítě. Krajská správa vojenské dopravy Brno poţaduje respektovat parametry příslušné kategorie komunikace a ochranná pásma silnic.

4.12.5 Záplavové území Čáry rozlivu velkých vod dle nového vyhodnocení zahrnují v podstatě celou východní část katastru, přestoţe prŧtok Svratkou je poměrně dobře regulován pomocí vodních děl na jejím toku (Vírská a Kníničská přehrada), řeka Bobrava je na svém dolním toku ohrazována. Nové plochy záplavového území zpracované Povodím Moravy – rozšíření záplavového území jsou vyhlášena Krajským úřadem JMK, odborem ŢP a zakreslena jsou v grafické části. Návrh: Severozápadně od města je třeba provést opatření proti vodní erozi. Orná pŧda navazující na obec je navrţena k zatravnění. Na vytěţené území je navrţen les. Na rozhraní těchto ploch je navrţeno vybudovat poldry, případně retenční nádrţ. Jejich umístění a rozsah byl řešen ve změně č. V ÚPNSÚ Modřice a rozsah je třeba doplnit v podobnější dokumentaci. Na severovýchodním okraji katastru bylo navrţeno v téţe změně V. vybudování retenčních rybníčkŧ u vtoku Moravského potoka do ramene Svratky. Je třeba, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, např. aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrŧ v tocích vlivem neúměrně velkých zpevněných ploch, parkovišť, střech apod. V návrhových plochách je proto navrţeno zřizování retenčních nádrţí, ze kterých bude voda po dešťových přívalech odtékat postupně nebo bude vyuţívána na zalévání. Při schvalování investičních akcí v blízkosti vodních tokŧ (i drobných vodních tokŧ) je třeba zpracovat vodohospodářská posouzení vlivu na odtokové poměry.

61


4.12.6 Ochrana přírodních hodnot Na území města Modřice je třeba respektovat významné krajinné prvky vyjmenované zákonem ve vymezitelných hranicích a registrované významné krajinné prvky. Významné krajinné prvky vyjmenované zákonem: 

vodní toky (Svratka, Stará řeka, Bobrava),



les (0.99 ha),



niva (obtíţně vymezitelná, částečně zastavěná)

Registrované významné krajinné prvky: 

Haldy u Modřic



Primál



Modřická pískovna



Hliník

Evropsky významná lokalita Modřické rameno (kód CZ 0620010); v jejím okolí lze realizovat pouze takové aktivity, které nenaruší tento významný ekosystém Dále je třeba respektovat navrţené prvky územního systému ekologické stability.

4.12.7 Poţární a civilní obrana Záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vychází zejména ze zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonŧ v platném znění a vyhlášky č. 380/2002 Sb, k přípravě a provádění úkolŧ ochrany obyvatelstva v platném znění. Konkrétní technická řešení jsou prováděna podle platných předpisŧ civilní obrany (především CO-1-9 "Technická opatření Civilní obrany na území ČR", CO-2-7 "Ukrytí obyvatelstva", Příručka pro budování PRÚ (protiradiační úkryt) a CO-1-21 "Normativy stavebně technických opatření Civilní obrany"). Z dŧvodŧ tvorby nové koncepce ochrany obyvatelstva centrálními orgány, je v současné době pozastavena výstavba stálých úkrytŧ. Z těchto dŧvodŧ se doloţky zpracovávají ve zjednodušené formě. Kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím Na městském úřadě bude zpracováván plán ukrytí, který v bilanci popisuje moţnosti ukrytí osob ve stálých úkrytech (STÚ), v úkrytech protiradiačních, budovaných svépomoci za mimořádných opatření (PRÚ-BS) a v improvizovaných úkrytech (IÚ). V nové výstavbě se bude uvaţovat s maximálním vyuţitím vhodných prostor pro STOÚ (stálý tlakově odolný úkryt) nebo STNÚ (stálý tlakově neodolný úkryt). Upřednostňovány budou stavby objektŧ se zapuštěným podlaţím, popřípadě s úrovní podlahy více neţ 1,7 m pod úrovní okolního terénu. Realizované stavby, s moţností vybudování STÚ (stálý úkryt), budou po vyhotovení předepsané dokumentace zařazeny do plánu ukrytí. Při plnění tohoto poţadavku je třeba vyuţít předpisy CO-1-21 „Normativy stavebně technických opatření Civilní obrany na území ČR“, CO-2-7 „Ukrytí obyvatelstva“ a „Příručku pro budování protiradiačních úkrytŧ (PRÚ)“. Rozbor potřeby míst pro ukrývané Z cca 4500 trvalých obyvatel 70% mŧţe ukrýt ve sklepech vlastních objektŧ. Nové objekty budou mít alespoň část pŧdorysu 1,7 m pod úrovní okolního terénu. Zbývající část, tj. cca 900 obyvatel, se mŧţe ukrýt pod městským úřadem, pod farním úřadem, pod Sokolovnou a v ul. Havlíčkově (bývalá AMA). Celková kapacita je aţ 1000 osob. Další osoby (cca 300 aţ 400) se případně mohou po dohodách ukrýt v budovách sousedŧ.

62


Návrh vhodných lokalit pro dodatečnou výstavbu stálých úkrytŧ Stálý úkryt je moţno nařídit jako „sluţebnost“ v případě výstavby nových objektŧ ve střediscích výroby a veřejných objektŧ. Individuální ochrana obyvatelstva Kaţdý občan České republiky má nárok na PIO (ochranná maska s příslušenstvím), kterou má uloţenou v zaměstnání nebo v místě bydliště v péči obecního či městského úřadu. V současné době jsou PIO odvezeny na okresní pracoviště Civilní obrany, Hasičský záchranný sbor. Prostředky pro varování obyvatelstva Sirény jsou v rŧzných částech města a jsou přímo napojeny na integrovaný záchranný systém. Návrh lokalit pro pobyt evakuovaných osob Pro pobyt evakuovaných osob se doporučuje sportovní areál hotel Gregor, případně i objekty základních škol a mateřské školy. Pro provizorní přístřešky by se mohly vyuţít plochy navrţené pro bydlení. Opatření k usnadnění záchranných prací V územním plánu je navrţeno vzájemné propojení lokalit novými komunikacemi. Inţenýrské sítě jsou doplněny tak, aby větší část vodovodu byla zaokruhována. Zdroje poţární vody, poţární bezpečnost Jako zdroje poţární vody slouţí vodovodní řady a místní vodní toky a nádrţe. Ve východní části města je tok Svratky v západní části jsou to vodovodní řady. Při realizaci jednotlivých staveb budou respektovány právní a technické poţadavky, platné pro tyto stavby z hlediska poţární bezpečnosti. Z hlediska poţární ochrany je nutno respektovat zásady ČSN 73 0802 a zákona č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně v platném znění a zajistit dostatek vody pro účely PO ve smyslu ČSN 73 0273.

63


5

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udrţitelný rozvoj území

5.1 Předpokládané vlivy Územního plánu na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příleţitostí a hrozeb v území 5.1.1

Vliv na eliminaci nebo sníţení hrozeb řešeného území

Vymezení hrozeb v řešeném území je provedeno v Prŧzkumech a rozborech. Vyhodnocení konceptu Územního plánu na eliminaci nebo sníţení hrozeb řešeného území je v následující tabulce. hrozby

vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu na eliminaci nebo sníţení hrozeb

další rozvoj výroby, skladŧ a obchodní sítě v konceptu ÚP jsou jako návrhové plochy pouze mŧţe nevratně poškodit ţivotní prostředí a plochy převzaté z předchozí schválené ÚPD tvář města (ÚPNSÚ a jeho změny) znehodnocení přírodního prostředí i potencionálních návrhových ploch pro bydlení v zahrádkách na západním okraji Modřic i výrazné zhoršení ţivotního prostředí při realizaci dopravních řešení komunikace R52 v Modřické variantě zhoršení ţivotního prostředí v souvislostí s návrhem jihozápadní tangenty ve variantě Modřické a Ţelešické nebo kolem rozšířené silnice II/152 ve variantě Nulové nedostatek vody a problém s odkanalizováním v zóně U vlečky (jihovýchodní sektor) mŧţe limitovat další rozvoj v tomto území havárie na čerpacích stanicí kanalizačních sběračŧ se škodami z toho plynoucími nebezpečí velkých škod při velkých deštích – přívalové vody v západní části města, zaplavení území ve východní části katastru náplň a umístění obchodně – zábavního centra postupně likviduje maloobchod ve městě

ve SWOT analýze dopravního řešení je preferována varianta Ţelešická, která nenarušuje a neznehodnocuje severozápadní kvadrant katastrálního území Modřic zvýšena frekvence dopravy na této západovýchodní spojce je dána navrhovaným systémem rychlostních komunikací a nelze se jí vyhnout; je proto třeba vytvořit technická opatření pro sníţení hlukových emisí z této komunikace je řešeno v koncepci vodního hospodářství čerpací stanice je nutno modernizovat a zkapacitnit (je řešeno v koncepci vodního hospodářství); tato opatření nevyvolávají změnu funkčních ploch v západní části území je ve všech variantách navrţen poldr, další řešení budou předmětem podrobnější ÚPD nebo ÚPP; v území mezi Svratkou a Starou řekou (Modřickým ramenem) není navrhována zástavba je třeba činit opatření pro zvýšení atraktivity malých prodejen v centru Modřic včetně jejich podpory se strany města; tato opatření se nepromítají do změn funkčních ploch

64


5.1.2

Vliv na posílení slabých stránek řešeného území

Vymezení slabých stránek v řešeném území je provedeno v Prŧzkumech a rozborech. Vyhodnocení konceptu Územního plánu (ÚP) na odstranění nebo posílení (zmírnění) uvedených slabých stránek je v následující tabulce.

slabé stránky

vysoká zátěţ automobilové dopravy v centru města s vlivem na bezpečnost chodcŧ minimální moţnosti rozvoje další obytné zástavby, vyvolané návrhem rychlostních komunikací

vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu na odstranění nebo zmírnění slabých stránek koncept ÚP navrhuje zklidnění dopravy v centu města přeloţkou silnic III. třídy do polohy severovýchodního obchvatu navázaného na komunikaci podél ţelezničního nádraţí; tento návrh je v podstatě shodný pro všechny varianty konceptu ÚP nejvýraznější omezení je ve variantě Modřické, která zabírá část lokality Zahrad – preferována je proto varianta Ţelešická; pro všechny varianty je třeba budovat technická opatření pro ochranu návrhových obytných území před hlukem

chybí hřiště a plochy pro sportovní a rekreační aktivity dospívající mládeţe

koncept ÚP navrhuje rozšíření sportovních zařízení pro zvýšení atraktivity města

chybí plochy pro letní rekreaci – koupání apod.

navrţeny jsou 2 lokality pro letní rekreaci na severním a severovýchodním okraji katastru

okolní krajina neposkytuje většině místních doplněny jsou vycházkové pěší trasy, cyklotrasy a obyvatelŧ (s výjimkou zahrádkářŧ) mnoho rekreační lokality příleţitostí k rekreaci dopravní obsluţnost ve variantách Ţ a 0 je řešena prŧmyslově – skladový areál a obchodní tak, ţe všechny areály mají přímou návaznost na centrum mají velké nároky na dopravní vyšší dopravní systém; obsluţnost a tím zpŧsobily další značnou ve variantě M není dle připravované ZÚR přímé dopravní zátěţ města napojení prŧmyslově – skladového areálu Modřicejihozápad (areál CTP) moţné špatné tlakové poměry a moţný zlepšení systému zásobování vodou je v návrhu nedostatek vody na severovýchodním a ÚP řešeno propojením s vodovodním řadem jihovýchodním okraji katastru (areál Chrlice-Holásky a Vírský oblastní vodovod (VOV) Olympia, Uhelné sklady) rovinná krajina je obtíţně odkanalizovatelná. Ul. Nádraţní a část ulice Tyršovy nemají splaškovou řešení je technicky náročné a vyţaduje řešit část kanalizaci; kanalizace jako tlakovou a navrhnout další mnoţství přečerpávacích stanic na přečerpávací stanice; splaškových i dešťových kanalizačních zajištění náhradních zdrojŧ energie není sběračích – nebezpečí nefunkčnosti při předmětem ÚP výpadcích el. energie a při přívalových deštích téměř celá východní část katastru je ve v území mezi řekou Svratkou a Starou řekou vyhlášeném záplavovém území (Modřickým ramenem) není navrhována zástavba vedení VN v zastavěném území města je třeba vedení VN v zastavěném území města kabelizovat; toto technické řešení není předmětem jako nadzemní (vzdušné) ÚP koridory nadzemních vedení VVN v západní části a koridory nadzemních vedení VVN v jiţní části katastru není moţno zásadním v západní části a v jiţní části katastru. zpŧsobem upravovat a je třeba je respektovat

65


5.1.3

Vliv na vyuţití silných stránek a příleţitostí řešeného území

Vymezení silných stránek a příleţitostí v řešeném území je provedeno v Prŧzkumech a rozborech. Popis silných stránek a vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu je v následující tabulce.

silné stránky a příleţitosti

vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu na vyuţití silných stránek a příleţitostí

snadná dostupnost Brna při dojíţďce za dalším vzděláním a kulturou.

řešení konceptu ÚP tyto hodnoty nenarušuje

ve městě jsou poměrně dobře vybavená specializovaná sportoviště pro nohejbal, fotbal a tenis

řešení technické infrastruktury navazuje na tuto kvalitní technickou vybavenost

kvalitní zemědělská pŧda poskytuje výborné podmínky pro zahrádkaření

v řešení konceptu ÚP zŧstává zahrádkaření jednou z rekreačních priorit

velký počet pracovních příleţitostí – (9450) je ve srovnání s počtem ekonomicky aktivních obyvatel ve městě (v současné době cca 1950) zhruba pětinásobný Areál výroby a skladŧ, CTPark Modřice s navazujícími podniky a obchodně – zábavní centrum Olympia s dalšími obchodními domy město Modřice zviditelnily a dodaly mu nadregionální význam pro Modřice přínosné návrhy nové silnice III. třídy Modřice – Rajhrad a severozápadního obchvatu (přeloţky silnice III/15278) v Generelu dopravy JMK a v Generelu krajských silnic JMK vyuţít preference programu rozvoje IDS JMK na řešení lepšího napojení přestupního uzlu u nádraţí ČD na tramvajovou dopravu i prostupnosti do západního sektoru města Modřice vysoká nabídka pracovních příleţitostí vyvolává velký zájem o bydlení ve městě příprava rekreační zóny Holasecká jezera na území města Brna s rozšířením na katastr Modřic, které by dále zvýšilo význam města zásobování města elektrickou energií, plynem a vodou je stabilizované s dostatečnými rezervami pro rozvoj města

město mŧţe vyuţít tento potenciál ke zlepšení technické infrastruktury a doplnění zeleně v Modřicích

občanské vybavení a sportovně rekreační areály jsou v konceptu ÚP dále doplňovány

navrţené silnice III. tříd vytvářejí ochrannou obálku Modřic a zajišťují přímou obsluhu areálŧ výroby a komerce je navrţen centrální terminál IDS u ţelezniční stanice se zapojením nové tramvajové trati od Přízřenic s pěším propojením do území západně od silnice I/52; u terminálu je navrţen parkovací dŧm rozvoj ploch bydlení má v Modřicích pouze omezené moţnosti na severovýchodním okraji katastru jsou navrţeny velké plochy pro hromadnou rekreaci v návaznosti na Holasecká jezera nově navrţené plochy navazují na tyto systémy a distribuční řady

na západním okraji města je navrţen poldr, další realizace uvaţovaných protipovodňových a protipovodňová a protizáplavová opatření budou protizáplavových opatření řešena v dalších stupních PD

66


5.1.4

Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území

Hodnoty řešeného území jsou stanoveny v Prŧzkumech a rozborech. Vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu na stav a vývoj hodnot řešeného území je v následující tabulce.

hodnoty území nemovité kulturní památky území s archeologickými nálezy kulturní hodnoty

vyhodnocení vlivu konceptu územního plánu na stav a vývoj hodnot řešeného území veškeré nemovité kulturní památky jsou v konceptu ÚP plně respektovány území s archeologickými nálezy, uvedená v PaR, jsou v konceptu ÚP respektována nebo je navrţena jejich ochrana objekty a prostory, ke kterým se váţou významné události nebo mají jiné kulturní hodnoty, uvedené v PaR, jsou v konceptu ÚP respektovány

urbanistické hodnoty

veškeré zachovalá pŧvodní urbanistická struktura, uvedená v PaR, je v konceptu ÚP respektována a většinou regulačními prvky posilována

architektonické hodnoty

veškeré architektonicky cenné stavby či soubory staveb, uvedené v PaR, jsou v konceptu ÚP respektovány

přírodní hodnoty s legislativní ochranou: zvláště chráněná území:  lokalita NATURA 2000 - CZ 0620010 Modřické rameno významné krajinné prvky:  Haldy u Modřic  Stará řeka  Primál  Modřická pískovna  Hliník územní systém ekologické stability

přírodní hodnoty místního a lokálního významu (významné plochy sídelní zeleně, krajinný rámec)

veškeré přírodní hodnoty s legislativní ochranou jsou v konceptu ÚP plně respektovány; veškeré návrhy konceptu ÚP směřují k jejich ochraně a není do nich zasahováno

územní systém ekologické stability je v konceptu ÚP navrţen s ohledem na současný stav i koncepci kraje; navrhují se regionální biokoridory, regionální biocentrum a lokální biokoridory a biocentra v konceptu ÚP jsou zohledněny a dále akcentovány významné plochy sídelní zeleně (parkově upravené plochy, plochy městské zeleně, plochy zeleně navazující bezprostředně na zastavěné území města), při návrhu ploch je brán ohled na krajinný rámec, coţ je zakotveno také v regulativech funkčních ploch; Biocentrum u Staré řeky přetvořit na Luţní lesopark v rámci regionálního biocentra „Soutok“

5.2 Vyhodnocení přínosu zásad územního plánu k naplnění priorit územního plánování Z vyšší územně plánovací dokumentace – Politiky územního rozvoje České republiky a rozpracovaných Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje – vyplývají pro územní plán Modřice poţadavky na zohlednění alternativního řešení vyššího dopravního systému (rychlostních silnic) v jiţním sektoru města Brna a navazujícím území jiţně od Brna a zapracování těchto alternativních řešení do konceptu ÚP Modřice.

67


5.3 Vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území - shrnutí Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváţenost vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udrţitelného rozvoje. Ţivotní prostředí:

o automobilová zátěž procházející zastavěnou částí města (exhalace, hluk, vibrace) Tranzitní automobilová doprava procházející zastavěnou částí města, byla ve variantních návrzích dopravního řešení konceptu územního plánu odvedena ze střední části města Hospodářský rozvoj:

o stávající dynamický hospodářský rozvoj je na úkor kvality životního prostředí V řešeném území jsou navrţeny pouze plochy výroby a komerce, které jiţ byly navrţeny v předchozí ÚPD (v ÚPNSÚ Modřice a jeho změnách).

o nevyužitý potenciál cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu je podporován návrhem sportovních zařízení, respektováním propustnosti krajiny s vedením cyklistických a turistických tras. Sociální soudrţnost:

o od roku 1995 stálý nárůst počtu obyvatel o vyšší úroveň vzdělání obyvatel Navrţeny jsou rozvojové lokality pro bydlení v rodinných a bytových domech. Vysoký potenciál pracovních příleţitostí přivádí do modřic i vzdělanější obyvatelstvo.

Shrnutí přínosu zásad územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby ţivota současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohroţením podmínek ţivota generací budoucích. 

pro sníţení hygienické zátěţe prostor centrální části města i s ohledem na další předpokládaný nárŧst intenzit dopravy jsou navrţeny přeloţky silnic III. třídy, které odvedou dopravu z centra města a zajistí plynulost přepravních proudŧ tranzitní dopravy s přímou obsluhou ploch výroby



navrţeny dostatečně dimenzované plochy pro rozvoj bydlení



navrţeno je rozšíření ploch pro sportovní aktivity pro zdravý ţivotní styl obyvatel



výrazně je zvýšen podíl ploch zeleně v katastru města



v řešení konceptu ÚP je zachována propustnost krajiny a její výrazné hodnoty



ve variantních návrzích je doplněn územní systém ekologické stability území

68


6

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

6.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF 6.1.1

Pouţitá metodika

Vyhodnocení předpokládaných dŧsledkŧ na zemědělský pŧdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky MŢP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany pŧdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb., § 3 a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a pŧdy MŢP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání pŧdy ze zemědělského pŧdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského pŧdního fondu ve znění pozdějších právních předpisŧ.

6.1.2

Struktura půdního fondu v území

Z hlediska vyuţití území je dle údajŧ katastru nemovitostí katastrální území Modřice členěno přibliţně takto:

plocha (ha)

podíl ploch (%)

1 005,00

100,00

Zemědělská pŧda celkem

650,09

64,69

z toho orná pŧda vinice zahrady sady trvalé travní porosty

473,45 9,83 55,52 109,30 1,99

47,11 0,98 5,52 10,88 0,20

Lesní pozemky

9,94

0,99

Vodní toky a plochy

12,64

1,26

Zastavěné plochy

83,96

8,35

Ostatní plochy

248,37

24,71

Výměra celkem

Z uvedeného přehledu vyplývá, ţe zemědělská pŧda fond tvoří necelé dvě třetiny z celkové výměry katastru a je v převáţné míře zorněna. Významná je výměra ovocných sadŧ, ostatní kultury mají řádově menší zastoupení.

6.1.3

Agrotechnická kvalita půd

Výchozím podkladem při ochraně zemědělského pŧdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované pŧdně ekologické jednotky. Pětimístný kód pŧdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ) definovaných vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. vyjadřuje: l. místo - Klimatický region 2. a 3. místo - Hlavní pŧdní jednotka (HPJ) - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná pŧdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky pŧdního profilu a vláhového reţimu v pŧdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky pŧdy 69


Pomocí tohoto kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské pŧdy (I. – V.) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a pŧdy MŢP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání pŧdy ze zemědělského pŧdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského pŧdního fondu ve znění pozdějších právních předpisŧ. Podle klimatického regionu a hlavní pŧdní jednotky je rovněţ stanovena základní sazba odvodŧ při záboru zemědělské pŧdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. území leţí v klimatickém regionu T 2 - teplém, mírně suchém, v kódu BPEJ označeném číslicí 2. Z hlavních pŧdních jednotek se v řešeném území a nacházejí: 01 - Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, pŧdy středně těţké, bez skeletu, velmi hluboké, převáţně s příznivým vodním reţimem. Na těchto pŧdách leţí značná část současně zastavěného území města, nacházejí se také jiţně od něj. 02 - Černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těţké, bez skeletu, převáţně s příznivým vodním reţimem Nacházejí se v západní polovině katastru, částečně zasahují na současně zastavěné území. 08 - Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší neţ 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těţké i těţší, převáţně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. Převáţně se nacházejí v severozápadní části katastru, v menší míře i na jihu. Okrajově zasahují na současně zastavěné území. 10 - Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na spraších, středně těţké s mírně těţší spodinou, bez skeletu, s příznivými vláhovými poměry aţ sušší. Nacházejí se v nevelké výměra při severozápadní, západní a jiţní hranici katastru. 20 - Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vţdy na velmi těţkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobné, pŧdy s malou vodopropustností, převáţně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené. Nacházejí se pouze v nevelké výměře v severozápadním cípu katastrálního území. 41 - Hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších, středně těţké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení. Nacházejí se pouze v nevelké výměře v severozápadním cípu katastrálního území. 56 - Fluvizemě modální eubazické aţ mezobazické, fluvizemě kambické; koluvizemě modální na nivních uloţeninách, často s podloţím teras, středně těţké lehčí aţ středně těţké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. Dominantní pŧdní typ ve východní části řešeného území v nivě Svratky a podél jiţní hranice katastru v nivě Bobravy. Zasahují východní část zastavěného území města, leţí na nich rovněţ ČOV a komerční areály u dálnice. 57 - Fluvizemě pelické a kambické eubazické aţ mezobazické na těţkých nivních uloţeninách, aţ velmi těţké, bez skeletu, příznivé vlhkostní poměry aţ převlhčení. Nacházejí se v jihovýchodní a severovýchodní části katastru. 61 - Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloţeninách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těţké i velmi těţké, bez skeletu, sklon k převlhčení. Nacházejí se v jiţní části území. Agronomická kvalita pŧd v katastrálním území Modřice je vysoce nadprŧměrná. Převáţnou část území pokrývají pŧdy v daném klimatickém regionu hodnocené jako bonitně nejcennější, pouze výjimečně odnímatelné ze zemědělského pŧdního fondu, zařazené do I. třídy ochrany. Na těchto pŧdách je situováno takřka celé zastavěné území města. Ve větší výměře v severozápadní a také jiţní části řešeného území se nacházejí pŧdy s nadprŧměrnou produkční schopností, rovněţ vysoce chráněné, řazené do II. třídy ochrany. Zasahují západní okraj zastavěného území města. Jen ve velmi malé míře se v severozápadní části města vyskytují pŧdy prŧměrné aţ podprŧměrné kvality s III. aţ V. třídou ochrany. Na současně zastavěné území města zasahují jen okrajově při jeho západní hranici.

70


6.1.4

Investice do půdy

Část zemědělské pŧdy mimo obec v jiţní části katastrálního území byla v minulosti odvodněna. v Před započetím výstavby na odvodněných pozemcích bude nutné prověřit funkčnost odvodňovacího zařízení a upřesnit prŧběh odvodňovacího detailu, aby nedošlo při jeho narušení k podmáčení širší lokality ZPF. V jihovýchodní a severovýchodní části katastru byla v minulosti vybudována velkoplošná závlaha, která je v současné době mimo provoz. .

6.1.5

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby

Zemědělská prvovýroba v území je zaměřena na rostlinnou výrobu. Největší pěstitel rŧţí na jiţní Moravě Zahradnické centrum Brabec hospodaří v areálu v severovýchodní části katastru.

6.1.6

Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy

Zemědělská pŧda v katastru mimo zastavěné území je v převáţné většině sloučena do velkých celkŧ orné pŧdy, které obhospodařuje převáţně Agro Modřice. V řešeném území byly místně zpracovány pouze jednoduché pozemkové úpravy.

6.1.7

Opatření k zajištění ekologické stability

Do návrhu územního plánu Modřic byl zapracován koordinovaný návrh územního systému ekologické stability, který vychází ze směrodatných podkladŧ pro návrh nadregionálního a regionálního ÚSES, reprezentovaných Generelem regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje a Generelem ÚSES pro území okresu Brno-venkov. Na základě terénního prŧzkumu byl tento systém pro návrh ÚPO Modřice upraven a doplněn.

6.1.8

Zdůvodnění vhodnosti navrţeného řešení, popis lokalit

Územní plán navrhuje v Modřicích lokality záboru zemědělské pŧdy pro:  bydlení  smíšené funkce  občanskou vybavenost  rekreaci  výrobu  dopravu  plochy přírodní  les Zábory zemědělské pŧdy budou realizovány na převáţně na pozemcích uvnitř současně zastavěného území nebo na pozemcích bezprostředně na ně navazujících. Výběr lokalit provázela snaha o co nejmenší narušení zemědělsky vyuţívaných ploch. Lokalit záboru ZPF jsou navrţeny převáţně na pŧdách nejlepších bonit, zařazených do I. a II. třídy ochrany. Avšak vzhledem k tomu, ţe katastrální území Modřice je aţ na drobné výjimky tvořeno těmito kvalitními pŧdami, znamenal by striktní poţadavek jejich ochrany fakticky znemoţnění uceleného stavebního rozvoje města. Kromě ploch bydlení BI b4, b5, b6 a ploch smíšených výrobních SP p4, p6 byly zábory ZPF všech zastavitelných ploch projednány a odsouhlaseny v rámci projednávání a schvalování stávajícího platného ÚPNSÚ Modřice a jeho změn.

71


Koncept územního plánu města Modřice je řešen ve třech variantách, v závislosti na trase silnice R52 a jihozápadní tangenty. Tyto varianty se liší mj. nároky na zábor ZPF. Varianta Ţelešická navrţené rozvojové stavební plochy ha % 106,82 100 navrţené rozvojové nestavební plochy ha % 37,22 100

z toho zábor ZPF ha 90,39

% 85


% 89

zábor ZPF v I. a II. třídě ochrany ha % 86,65 96

zábor ZPF ve III. – V. třídě ochrany ha % 3,74 4







Varianta Modřická navrţené rozvojové stavební plochy ha % 123,25 100 navrţené rozvojové nestavební plochy ha % 43,31 100


% 86


% 90

Varianta 0 navrţené rozvojové stavební plochy ha % 103,61 100 navrţené rozvojové nestavební plochy ha % 35,87 100

6.1.9


% 84


% 88

zábor ZPF v I. a II. třídě ochrany ha % 83,00 96 zábor ZPF v I. a II. třídě ochrany ha % 31,35 99

zábor ZPF ve III. – V. třídě ochrany ha % 4,01 4 zábor ZPF ve III. – V. třídě ochrany ha % 0,34 1

Přehled BPEJ dotčených navrhovanou výstavbou BPEJ

třída ochrany zemědělské pŧdy

BPEJ

třída ochrany zemědělské pŧdy

2.01.00

I.

2.10.10

II.

2.01.10

II.

2.20.01

III.

2.02.00

I.

2.20.11

IV.

2.02.10

II.

2.56.00

I.

2.08.10

II.

2.57.00

II.

2.08.50

IV.

2.61.00

II.

72

ÚZEMNÍ PLÁN MODŘICE – ODŦVODNĚNÍ – KONCEPT __________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

N

b3

BI

0,26

N

b4

BI

3,37

orná, zahrada, sad, N

1,25

1,25

2.02.00

I.

3,31

3,09

0,22

3,31

4,18

0,73

3,45

4,18

2.02.10

II.

2.08.50

IV.

2.02.10

II.

2.08.50

IV.

2.01.00

I.

0,42

0,42

Mimo zastavěné území

0,22

I.

V zastavěném území

BI

2.56.00

III. - V. třída ochrany

b2

I. a II. třída ochrany

zahrada, N

Celkem

1,26

Třída ochrany

Celková výměra plochy [ha]

BI

Dotčená výměra ZPF [ha] BPEJ

Kód funkce

b1

Druh pozemku

Označení plochy

Varianta Ţelešická - Vyhodnocení záboru ZPF

1,25

b6

BI

4,95


b7

BI

0,42

orná, zahrada

h1

BH

1,10

N

q1

P*

1,26

orná, N

2.56.00

I.

1,25

1,25

1,25

q2

P*

7,36

orná, N

2.56.00

I.

7,20

7,20

7,20

q3

P*

1,05

orná, zahrada, N

2.56.00

I.

0,99

0,99

0,99

d2

DS

9,18

orná, sad, N

2.01.00 2.01.10 2.02.00 2.02.10 2.10.10 2.56.00 2.57.00

I. II. I. II. II. I. II.

8,72

8,72

d8

DS

0,27

orná, sad, N

2.02.00

I.

0,22

0,22

0,22

d9

DS

0,18

N

d10

DS

0,29

orná, N

2.01.10

II.

0,28

0,28

0,28

2.02.10

II.

2.10.10

II.

73

0,42

0,72

8,00


d14

d15

DS

DS

1,90

2,11

orná, N

orná, N

2.01.00

I.

2.01.10

II.

2.02.00 2.56.00

I. I.

2.61.00

II.

2.01.00

I.

2.56.00

I.

1,33

1,33

0,16

1,17

0,45

0,45

0,38

0,07

d16

DS

0,47

orná, TTP, N

2.01.00 2.01.10

I. II.

0,11

0,11

0,11

d17

DS

0,53

orná, zahrada, N

2.56.00

I.

0,51

0,51

0,51

d18

DS

1,95

orná, vinice, zahrada, sad, N

2.01.00

I.

0,83

0,75

2.02.00

I.

2.02.10

II.

0,08

0,66

0,17

2.08.50

IV.

d19

DS

0,13

orná,

2.02.10

II.

0,13

0,13

0,13

d20

DS

3,25

orná, N

2.56.00

I.

3,00

3,00

3,00

d29

DS

0,12

orná, N

2.02.10

II.

0,02

0,02

d31

DZ

0,29

orná

2.02.00

I.

0,29

0,29

0,29

d32

DZ

0,12

orná, TTP, N

2.01.00

I.

0,10

0,10

0,10

2.01.10

II.

d40

DS

0,42

orná

d45

DS

0,16

orná, zahrada, N

2.02.10

II.

0,03

0,03

0,02

0,01

d46

DS

0,53

orná, N

2.56.00 2.57.00

I. II.

0,48

0,48

0,04

0,44

d47

DS

0,25

orná

2.57.00

II.

0,25

0,25

d50

D

0,62

N

d51

D

0,40

N

d52

D

0,41

orná, N

2.01.00

I.

0,31

0,31

0,31

2.01.10

II.

d53

D

0,33

orná, zahrada,

2.01.00

I.

0,33

0,33

0,33

l1

NL

3,83

N 74

0,02

0,25


l2

NL

0,24

orná

2.08.50

IV.

2.20.11

IV.

0,24

0,24

0,24

n1

NP

23,45

orná, zahrada, N

2.56.00

I.

23,44

23,44

23,44

n2

NP

0,67

orná

2.08.10

II.

0,67

0,67

0,67

n3

NP

0,03

orná

2.20.11

IV.

0,03

0,03

0,03

n4

NP

0,07

orná

2.20.01

III.

0,07

0,07

0,07

n5

NP

2,39

orná, N

2.56.00

I.

2,35

2,35

2,35

2.61.00

II.

2.56.00

I.

1,41

1,41

1,41

n6

NP

1,41

orná,

2.61.00

II.

n7

NP

1,75

orná, N

2.56.00

I.

1,63

1,63

1,63

n8

NP

1,28

orná

2.56.00

I.

1,28

1,28

1,28

n9

NP

2,10

orná

2.56.00

I.

2,10

2,10

o1

OV

0,18

zahrada

2.01.00

I.

0,18

0,18

o2

OV

0,22

N

o3

OK

1,53

N

o4

OK

4,78

orná

2.56.00

I.

4,78

4,78

4,78

o5

OK

6,07

orná

2.56.00

I.

6,07

6,07

6,07

o6

OK

4,34

orná, N

2.56.00

I.

4,27

4,27

4,27

o7

OS

0,79

orná, zahrada, sad

2.01.00

I.

0,79

0,79

0,79

o8

OS

1,44

orná, sad, N

2.01.00

I.

1,44

1,44

1,44

p1

SP

3,43

orná, zahrada, N

2.01.00

I.

0,55

0,55

0,55

p2

SP

0,58

orná

2.02.10

II.

0,58

0,58

p3

SP

0,11

orná, zahrada

2.02.00

I.

0,11

0,11

0,11

p4

SP

0,69

zahrada, N

2.02.10

II.

0,67

0,67

0,67

p6

SP

0,67

orná

2.56.00 2.57.00

I. II.

0,67

0,67

r1

RH

0,49

N

r3

RH

1,41

orná

2.56.00

I.

1,41

1,41

r4

RH

0,89

orná, TTP, N

2.56.00

I.

0,82

0,82

75

2,10 0,18

0,58

0,67

1,41 0,82


r5

RH

0,94

orná

r6

RH

2,78

r7 r8 s1

RH RH SO

9,47 0,36 0,84

I. II. I.

0,94

0,94

orná, N

2.01.00 2.08.10 2.56.00

0,94

2,74

2,74

2,74

orná, N sad, orná, zahrada, N

2.56.00 2.08.10 2.01.00

I. II. I.

9,07 0,36 0,83

9,07 0,36 0,83

9,07 0,36 0,83

II. I. II.

1,07

1,07

1,07

0,25

0,25

0,25

s2

SO

1,22

orná, zahrada, N

2.02.10 2.01.00 2.02.10

s3

SO

0,26

zahrada, N

2.08.10 2.01.00 2.02.00

II. I. I.

s4 v1

SO VP

0,29 4,93

N orná, TTP, N

2.01.00 2.01.10

I. II.

4,89

4,89

4,89

v2

VP

7,70

orná, N

2.01.10 2.02.00 2.61.00

II. I. II.

7,14

7,14

7,14

v3

VD

1,10

orná,

2.01.00 2.02.10

I. II.

1,10

1,10

1,10

v4

VD

0,52

N

v5

VD

1,40

orná, zahrada, N

1,19

1,19

VD

1,74

orná

I. II. I.

1,19

v6

2.01.00 2.02.10 2.01.00

1,74

1,74

v7 ostatní veřejná

VD P*

0,34 0,57

orná orná, zahrada, N

2.01.10 2.01.00 2.01.10

II. I. II.

0,34 0,41

0,34 0,41

2.02.00 2.02.10 2.56.00

I. II. I.

2.61.00

II. 123,61

119,53

prostranství

Celkem

144,04 76

4,09

0,02

1,72

0,21

0,34 0,20

19,68

103,92


Označení plochy

Kód funkce


Varianta Modřická - Vyhodnocení záboru ZPF

b1

BI

1,26

zahrada, N

b2

BI

0,22

N

b3

BI

0,26

N

b4

BI

3,38



1,25

1,25

2.02.00

I.

3,32

3,09

0,23

3,32

2.02.10

II.

2.08.50

IV.

2.02.10

II.

1,73

0,32

1,41

1,73

2.08.50

IV.

2.01.00

I.

0,42

0,42

1,25

1,25

b5

BI

1,76


b7

BI

0,42

orná, zahrada

h1

BH

1,10

N

q1

P*

1,26

orná, N

2.56.00

I.

q2

P*

7,36

orná, N

2.56.00

I.

7,20

7,20

d3

DS

25,09

orná, vinice, zahrada, sad, TTP, N

2.01.00

I.

23,82

22,03

2.02.00

I.

2.10.00 2.01.10

I. II.

2.02.10

II.

2.08.10

II.

2.08.50 2.10.10

IV. II.

2.41.78

V.

2.56.00

I.

2.57.00

II.

77


Celkem

I.


Třída ochrany

2.56.00


BPEJ

Druh pozemku

Dotčená výměra ZPF [ha]

1,25

0,42 1,25 7,20 1,79

1,52

22,30


d1

DS

0,95

orná, N

2.01.00

d9

DS

0,06

orná, zahrada, N

d11

DS

0,28

sad

d12

DS

0,48


d13

DS

1,86


d15

DS

0,42

orná

I.

0,87

0,87

0,13

2.02.00

I.

0,04

0,04

0,04

2.02.10

II.

0,28

0,28

2.10.10

II.

2.02.00 2.02.10

I. II.

0,45

0,45

0,33

0,12

2.08.10

II.

2.01.00

I.

1,57

1,57

0,01

1,56

2.01.10

II.

2.02.00 2.56.00

I. I.

2.01.00

I.

0,42

0,42

0,32

0,10

2.56.00

I.

2.01.00

I.

0,11

0,11

0,11 3,00

d16

DS

0,47

orná, TTP, N

2.01.10

II.

d20

DS

3,25

orná, N

2.56.00

I.

3,00

3,00

d21

DS

1,48

orná, vinice, zahrada, sad, N

2.08.50

IV.

1,24

0,98

2.02.10

II.

2.08.10

II.

0,74 0,28

0,26

0,34

0,90

0,09

0,11

0,02

0,07

2.08.50

IV.

d22

DS

0,27


2.02.10

II.

0,20

0,20

d23

DS

0,58


2.02.10 2.08.50

II. IV.

0,09

0,03

d31

DZ

0,29

orná

2.02.00

I.

0,29

0,29

0,29

d32

DZ

0,09

orná, TTP, N

2.01.00

I.

0,08

0,08

0,08

2.01.10

II.

0,06

d40

DS

0,49

N

d41

DS

1,03


2.02.00 2.56.00

I. I.

0,99

0,99

0,99

d42

DS

0,87

orná, N

2.01.00

I.

0,10

0,10

0,10

2.01.10

II.

d45

DS

0,16

orná, zahrada, N

2.02.10

II.

0,03

0,03

78

0,02

0,01


d46

DS

0,53

orná, N

2.56.00

I.

2.57.00

II.

0,48

0,48

2.57.00

II.

0,25

0,25

d47

DS

0,25

orná

d50

D

0,62

N

d51

D

0,40

N

d52

D

0,41

orná, N

2.01.00 2.01.10

I. II.

0,31

0,31

l1

NL

7,95

orná, sad, N

2.02.10

II.

4,06

4,06

2.08.10

II.

2.08.50

IV.

2.20.11

IV. I.

25,29

25,29 0,67

l2

NL

0,24

orná

0,24

0,04

0,44 0,25

0,31 4,06 0,24

0,24

n1

NP

25,42

orná, zahrada, N

2.56.00

n2

NP

0,67

orná

2.08.10

II.

0,67

n3

NP

0,03

orná

2.20.11

IV.

0,03

0,03

0,03

n4

NP

0,07

orná

2.20.01

III.

0,07

0,07

0,07

n5

NP

2,39

orná, N

2.56.00

I.

2,35

2,35

2,35

2.61.00

II.

2.56.00

I.

1,41

1,41

1,41

25,29 0,67

n6

NP

1,41

orná,

2.61.00

II.

n7

NP

1,75

orná, N

2.56.00

I.

1,63

1,63

1,63

n8

NP

1,28

orná

2.56.00

I.

1,28

1,28

1,28

n9

NP

2,10

orná

2.56.00

I.

2,10

2,10

o1

OV

0,18

zahrada

2.01.00

I.

0,18

0,18

o2

OV

0,22

N

o3

OK

1,53

N

o4

OK

4,78

orná

2.56.00

I.

4,78

4,78

4,78

o5

OK

6,07

orná

2.56.00

I.

6,07

6,07

6,07

o6

OK

4,34

orná, N

2.56.00

I.

4,27

4,27

o7

OS

0,79

orná, zahrada, sad

2.01.00

I.

0,79

0,79

0,79

o8

OS

1,44

orná, sad, N

2.01.00

I.

1,44

1,44

1,44

p1

SP

3,43

orná, zahrada, N

2.01.00

I.

0,55

0,55

0,55

p2

SP

0,65

orná

2.02.10

II.

0,65

0,65

79

2,10 0,18

4,27

0,65


p3

SP

0,11

orná, zahrada

2.02.00

I.

0,11

0,11

0,11

0,00

p4

SP

0,77

orná, zahrada, N

2.02.10

II.

0,76

0,76

0,76

0,00

p6

SP

0,67

orná

2.56.00

I.

0,67

0,67

0,67

2.57.00

II.

r1

RH

0,49

N

r2

RH

0,54

orná, zahrada

2.02.10 2.08.10

II. II.

0,54

0,54

0,54

r3

RH

1,41

orná

2.56.00

I.

1,41

1,41

1,41

r4

RH

0,89

orná, TTP, N

2.56.00

I.

0,82

0,82

0,82

r5

RH

0,94

orná,

2.01.00

I.

0,94

0,94

0,94

2.08.10

II.

r6

RH

2,78

orná, N

2.56.00

I.

2,74

2,74

2,74

r7

RH

9,47

orná, N

2.56.00

I.

9,07

9,07

9,07

r9

RI

1,37

orná

2.56.00

I.

1,37

1,37

s1

SO

0,84

orná, zahrada, N

2.01.00 2.02.10

I. II.

0,83

0,83

0,83

s2

SO

1,22

orná, zahrada, N

2.01.00

I.

1,07

1,07

1,07

2.02.10

II.

2.08.10

II.

2.01.00

I.

0,25

0,25

0,25

2.02.00

I.

2.01.00

I.

4,90

4,90

4,90

2.01.10

II.

2.01.10

II.

7,00

7,00

7,00

2.02.00

I.

2.61.00

II.

2.01.00

I.

1,10

1,10

1,10

2.02.10

II.

2.01.00

I.

1,36

1,36

1,36

2.02.10

II.

s3

SO

0,26

zahrada, N

s4

SO

0,29

N

v1

VP

4,93

orná, TTP, N

v2

v3

VP

VD

7,56

1,10

orná, sad, N

orná,

v4

VD

0,52

N

v5

VD

1,59

orná, zahrada, N

80

1,37


v6

VD

1,74

orná

2.01.00

I.

1,74

1,74

v7

VD

0,34

orná

2.01.10

II.

0,34

0,34

ostatní

P*

1,04


2.01.00

I.

0,63

0,58

0,05

0,42

0,21

2.01.10 2.02.00

II. I.

145,29

141,16

4,15

18,07

127,21

veřejná prostranství

Celkem

2.02.10

II.

2.08.50

IV.

2.56.00

I.

2.61.00

II.

166,56

0,02

1,72 0,34

b4

BI

3,38 orná, zahrada, sad, N

b6 b7

BI BI

4,95 orná, zahrada, sad, N 0,42 orná, zahrada

1,25

2.02.00

I.

3,32

3,09

0,23

3,32

2.02.10

II.

2.08.50

IV. 4,18

0,73

3,45

4,18

0,42

0,42

2.02.10

II.

2.08.50

IV.

2.01.00

I.

81

1,25

0,42


0,26 N

1,25


BI

I.


b3

2.56.00


0,22 N

Celkem

1,26 zahrada, N

BI

Třída ochrany

BI

b2

BPEJ

b1

Druh pozemku

Kód funkce

Dotčená výměra ZPF [ha]

Označení plochy


Varianta Nulová - Vyhodnocení záboru ZPF


h1

BH

1,10 N

q1

P*

1,26 orná, N

2.56.00

I.

1,25

1,25

1,25

q2

P*

7,36 orná, N

2.56.00

I.

7,20

7,20

7,20

d4

DS


2.01.10

II.

1,44

1,44

0,76

0,68

2.02.00 2.02.10

I. II.

2.08.10

II.

2.10.10

II. 2,88

2,88

0,06

2,82

0,04

0,22

d5

DS


2.01.00

I.

2.01.10 2.56.00

II. I.

d6

DS

0,69 orná, zahrada, N

2.02.00

I.

0,26

0,26

d7

DS

0,68 orná, sad, N

2.02.00

I.

0,35

0,35

0,35

d40

DS

0,64 N

d16

DS

0,61 orná, TTP, N

2.01.00

I.

0,24

0,24

0,24

2.01.10

II. 3,00

d20

DS

3,25 orná, N

2.56.00

I.

3,00

3,00

d24

DS

0,24 orná, zahrada, TTP, N

2.01.10 2.56.00

II. I.

0,23

0,23

d25

DS


2.56.00

I.

0,82

0,82

d26

DS

0,62 orná, sad, N

2.02.10

II.

0,12

0,12

d27

DS

1,51 orná, vinice, zahrada, sad, N

2.02.10

II.

1,25

1,03

0,73

0,73

0,14

0,14

0,22

0,22

d28

DS


d32

DZ

0,15 orná, TTP, N

d33

DZ

0,26 orná, sad, N

2.08.10

II.

2.08.50

IV.

2.01.00

I.

2.01.10

II.

2.02.00

I.

2.02.10 2.56.00

II. I.

2.01.00

I.

2.01.10

II.

2.01.00

I.

82

0,07

0,16 0,82

0,22

0,01

0,11

0,15

1,10

0,47

0,26

0,14 0,22


d45

DS


2.02.10

d46

DS

0,53 orná, N

II.

0,03

0,03

0,02

0,01

2.56.00

I.

0,48

0,48

0,04

0,44

2.57.00

II.

d47

DS

0,25 orná

2.57.00

II.

0,25

0,25

d48

DS

1,70 orná, N

2.01.00 2.01.10

I. II.

1,38

1,38

0,14

1,24

2.02.00

I.

2.56.00

I.

2.61.00

II.

2.56.00 2.57.00

I. II.

0,34

0,34

0,01

0,33

2.01.00

I.

0,31

0,31

0,31

3,88

0,35 orná, N

d49

DS

d50

D

0,62 N

d51

D

0,40 N

d52

D

0,41 orná, N

2.01.10

II.

l1

NL

7,77 orná, sad, N

2.02.10 2.08.10

II. II.

3,88

l2

NL

0,24 orná

2.08.50

IV.

0,24

2.20.11

IV.

2.56.00

I.

18,03

18,03 0,67


0,25

3,88 0,24

0,24

n1

NP

18,03

n2

NP

0,67 orná

2.08.10

II.

0,67

n3

NP

0,03 orná

2.20.11

IV.

0,03

0,03

0,03

n4

NP

0,07 orná

2.20.01

III.

0,07

0,07

0,07

n5

NP

2,39 orná, N

2.56.00 2.61.00

I. II.

2,35

2,35

2,35

n6

NP

1,41 orná,

2.56.00

I.

1,41

1,41

1,41

2.61.00

II.

0,67

n7

NP

1,75 orná, N

2.56.00

I.

1,63

1,63

1,63

n8

NP

1,28 orná

2.56.00

I.

1,28

1,28

1,28

n9

NP

2,10 orná

2.56.00

I.

2,10

2,10

2,10

o1

OV

0,18 zahrada

2.01.00

I.

0,18

0,18

o2

OV

0,22 N 83

0,18


o3

OK

1,53 N

o4

OK

4,22 orná

2.56.00

I.

4,22

4,22

4,22

o5

OK

6,07 orná

2.56.00

I.

6,07

6,07

6,07

o6

OK

4,34 orná, N

2.56.00

I.

4,27

4,27

4,27

o7

OS

0,79 orná, zahrada, sad

2.01.00

I.

0,79

0,79

0,79

o8

OS

1,34 orná, sad

2.01.00

I.

1,34

1,34

1,34

p1

SP


2.01.00

I.

0,55

0,55

0,55

p2

SP

0,65 orná

2.02.10

II.

0,65

0,65

p3

SP

0,11 orná, zahrada

2.02.00

I.

0,11

0,11

0,11

p4

SP

0,69 zahrada, N

2.02.10

II.

0,67

0,67

0,67

p6

SP

0,67 orná

2.56.00

I.

0,67

0,67

0,67

2.57.00

II.

2.02.10

II.

0,54

0,54

0,54

2.08.10

II. 1,41

r1

RH

0,49 N

r2

RH

0,54 orná, zahrada

0,65

r3

RH

1,41 orná

2.56.00

I.

1,41

1,41

r4

RH

0,89 orná, TTP, N

2.56.00

I.

0,82

0,82

0,82

r5

RH

0,94 orná,

2.01.00

I.

0,94

0,94

0,94

2.08.10

II.

r6

RH

2,78 orná, N

2.56.00

I.

2,74

2,74

2,74

r7

RH

9,47 orná, N

2.56.00

I.

9,07

9,07

9,07

r9

RI

1,28 orná

2.56.00

I.

1,28

1,28

1,28

s1

SO


2.01.00

I.

0,63

0,63

0,63

2.02.10

II. 1,07

1,07

1,07

0,25

0,25

0,25

s2

s3 s4

SO

SO SO


0,26 zahrada, N

2.01.00

I.

2.02.10

II.

2.08.10

II.

2.01.00

I.

2.02.00

I.

0,29 N

84


v1

VP

v2

VP

v3

VD

4,69 orná, TTP, N 7,32 orná, sad, N

1,10 orná,

v4

VD

0,52 N

v5

VD


2.01.00

I.

2.01.10

II.

2.01.10

II.

2.02.00 2.61.00

I. II.

2.01.00

I.

2.02.10

II.

2.01.00

I.

2.02.10

II.

4,66

4,66

4,66

6,75

6,75

6,75

1,10

1,10

1,10

1,27

1,27

1,27

v6

VD

1,74 orná

2.01.00

I.

1,74

1,74

v7

VD

0,26 orná, N

2.01.10

II.

0,26

0,26

v8

VP

0,20 N

ostatní

P*

1,31 orná, vinice, zahrada, sad, N

2.01.00

I.

0,85

0,76

0,09

0,45

0,40

veřejná

2.01.10

II.

prostranství

2.02.00 2.02.10

I. II.

2.08.50

IV.

2.56.00

I.

2.61.00

II. 118,70

114,35

4,33

19,29

99,40

Celkem

N

139,48

pozemek není součástí ZPF

85

0,02

1,72 0,26


6.2 Vyhodnocení vlivu na pozemky určené k plnění funkcí lesa 6.2.1

Zastoupení lesa v řešeném území

Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou definovány zákonem č. 289/1995 Sb. (lesní zákon) v § 3 odst. 1. V řešeném území jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa především lesní pozemky dle evidence katastru nemovitostí. Lesní pozemky zabírají v katastrálním území Modřice 9,94 ha, coţ tvoří necelé jedno procento z celkové rozlohy katastru, přičemţ prŧměrné zalesnění v České republice činí cca 34 %.

6.2.2

Navrhovaná opatření

Ve všech posuzovaných variantách jsou navrhovány nové plochy lesa: varianta Ţ

4,07 ha

varianta M

8,19 ha

varianta 0

8,01 ha

Alternativně je moţno pojmout jako plochy lesŧ některé stávající i navrţené přírodní plochy – NP (především v rámci biocenter).

6.2.3

Vyhodnocení poţadavků na zábor pozemků plnících funkci lesa

Navrhované řešení varianty 0 předpokládá zábor pozemkŧ určených k plnění funkcí lesa pro komunikaci d25 severovýchodně od města v rozsahu 0,02 ha. Navrhované řešení varianty M předpokládá zábor pozemkŧ určených k plnění funkcí lesa pro komunikaci d3 (jihozápadní tangenta) v rozsahu 0,15 ha. Navrhované řešení varianty Ţ nepředpokládá nároky na zábor PUPFL.

86

ING. ARCH. ALENA KOŠŤÁLOVÁ ARCHITEKTONICKO URBANISTICKÁ PROJEKČNÍ KANCELAŘ, ZAVŘENÁ 32, BRNO ÚZEMNÍ PLÁN MODŘICE ODŮVODNĚNÍ KONCEPT

Recommend Documents