Infrastruktura vnitřního obchodu • Osídlení a jeho struktura – sídla – urbanizace – osídlení ČR - charakteristika – kategorizace sídel
• Technická a technologická infrastruktura vnitřního obchodu – subsystémy vnitřního obchodu • • • •
velkoobchod maloobchod pohostinství a veřejné stravování cestovní ruch
Infrastruktura vnitřního obchodu OSÍDLENÍ je soustava (síť) sídel a komunikací propojujících jednotlivá sídla a ostatní složky osídlení realizovaná v území lidskou činností. SÍDLA jsou základními prvky osídlení prostorově oddělené jednotky navzájem propojené
celou řadou významných vazeb ekonomického, legislativního, administrativně správního, sociologického ekologického aj. původu a charakteru.
Infrastruktura vnitřního obchodu VÝVOJ OSÍDLENÍ je ovlivňován dvěma základními tendencemi: Dynamický faktor urbanizace je charakterizován především vývojem počtu obyvatelstva, změnami ve vývoji výrobních sil Statický faktor pak především již vytvořenými a fungujícími fyzickými fondy, infrastrukturní základnou osídlení.
URBANIZACE
je proces přejímání a rozvíjení městského způsobu života v prostoru celého osídlení. – charakteristickým znakem urbanizace je koncentrování obyvatelstva do měst a jejich zázemí.
Infrastruktura vnitřního obchodu ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ČESKÉHO OSÍDLENÍ
• Čechy, severozápadní Morava a Slezsko mají velký počet sídel, zejména hustou síť měst a městeček a rozptýlené venkovské osídlení • osídlení je poměrně rovnoměrné, zejména v rozmístění velkých a středních měst • obecně hustá část sídel přispívá ke stírání rozdílů ve způsobu života na venkově a ve městě • velikostní struktura sídelní soustavy dokumentuje určitý růst koncentrace, ovlivněný přirozenou migrací obyvatelstva do měst
Infrastruktura vnitřního obchodu Kategorizace sídel Nestředisková sídla plní převážně funkci zemědělské výroby. Sídla jsou s málo kvalitním stavebním fondem, nehodnotnými urbanistickými podmínkami a s trvalým poklesem obyvatelstva mají své opodstatnění jako místa bydlení, zemědělské výroby, rekreace
Středisková sídla místního významu plnohodnotná sídla venkovského typu, ale jsou mezi nimi i některá nejmenší města. představují základní síť plnohodnotně vybavených sídel především základními zařízeními občanské vybavenosti představují krystalizační jádra urbanizace venkovského prostoru.. Rozvoj střediskových obcí musí přispívat k výraznému zlepšení životních podmínek obyvatel celého spádového obvodu.
Středisková sídla vyššího řádu (obvodová, oblastní) jsou města s výraznými a nejvýraznějšími centry osídlení
Infrastruktura vnitřního obchodu Technická a technologická infrastruktura vnitřního obchodu shrnuje základní informace o prostorovém, provozně dispozičním, provozně technologickém a technickém uspořádání a vybavení subsystémů vnitřního obchodu.
1. obchodní objekty: 1.1. monofunkční hlavní obchodní objekty 1.3. objekty doplňkových služeb
1.2. polyfunkční hlavní obchodní objekty: 1.4. objekty pomocných služeb
2. stroje a obchodní vybavení 2.1. prodejní zařízení 2.2. skladovací zařízení 2.3. dopravní prostředky 2.4. přepravní prostředky 2.5. zařízení pro úpravu zboží
3. obchodní technologie subsystémů 4. obchodní síť sybsystémů
Infrastruktura vnitřního obchodu Subsystémy vnitřního obchodu
VELKOOBCHOD MALOOBCHOD POHOSTINSTVÍ A VEŘEJNÉ STRAVOVÁNÍ CESTOVNÍ RUCH
Infrastruktura vnitřního obchodu velkoobchod člení na: dodávkový (obslužný) velkoobchod agenturní (traťový) velkoobchod samoobslužný velkoobchod - CASH & CARRY (C+C) regálový (komisionářský) velkoobchod prodejní sklady (demigrosisté)
Infrastruktura vnitřního obchodu Vlivy působící na výběr vhodné lokality pro výstavbu velkoobchodního skladu: • • • • • • •
územní centralizace do skladových areálů územní centralizace do průmyslových zón měst provozní (kapacitní) koncentrace stavební a sortimentní organizační (firemní) koncentrace možnosti budoucího rozvoje (existence rezervních ploch) intenzita spotřebitelské poptávky v místech spotřeby geografické , urbanistické , komunikační a přírodní podmínky
Infrastruktura vnitřního obchodu Příklady klasifikace velkoobchodních skladů podle funkce v zásobovacím systému: − provozní sklad, poloprovozní sklad, odlehčovací sklad, cash-and-carry sklady − provozní sklad reexpediční , tranzitní, konsignační, zásobovací, veřejné a nájemní
podle stavebně technického řešení skladu: − celouzavřené velkoobchodní sklady: − kryté sklady (přístřešky) − otevřené sklady (složiště)
podle stupně mechanizace vnitroskladové technologie: − nemechanizované sklady − mechanizované sklady, − vysoce mechanizované sklady − automatizované sklady
Infrastruktura vnitřního obchodu Maloobchod • Infrastruktura subsystému maloobchodu zahrnuje smíšené, plnosortimentní, širokosortimentní a specializované obchodně provozní jednotky. • Maloobchodní provozní jednotky jsou vymezeny: − − − − −
územně stavebně technicky právně a organizačně provozně-technologicky
(lokalizací do obchodně urbanisticky vymezeného prostoru) (jako monofunkční nebo polyfunkční objekty) (technickým vybavením a zařízením) (vlastnicky a začleněním do organizační struktury firmy) (dispozičně provozní vztahy, formy a techniky prodeje…)
• Maloobchodní provozní jednotky se uplatňují jako veřejně prospěšná účelová zařízení ve všech velikostních typech sídel s výjimkou samot, osad a některých nejmenších vesnic do cca 200-300 obyvatel
Infrastruktura vnitřního obchodu
akční rádius prodejny – působení prodejny v určitém území ve vzájemné interakci s ostatními prodejnami a s ostatními typy občanského vybavení – není přesně vymezen., je různý pro různé prodejny, pro různé sortimenty zboží, pro různou obratovou velikost, počty pracovníků, v prostoru i čase.
zájmová oblast prodejny – navazuje na akční rádius prodejny a je to prostor vzhledem ke vzdálenosti, horší dostupnosti a zvýšené konkurenceschopnosti méně atraktivní.
Infrastruktura vnitřního obchodu KONCEPČNÍ A METODICKÉ ZÁSADY VÝSTAVBY A MODERNIZACE MALOOBCHODNÍ SÍTĚ • Vícestupňovitost maloobchodní sítě je podmíněna sídelní strukturou. – – –
nestředisková sídla střediska osídlení místního významu střediska osídlení obvodního významu
• maloobchodní síť je strukturována do: – okrskové obchodní vybavenosti – obvodové (čtvrťové, sektorové) obchodní vybavenosti – centrální (celoměstské, regionální) obchodní vybavenosti
• komplexnost maloobchodní sítě – obecně platí, že vyšší stupeň maloobchodní vybavenosti uspokojuje komplexně poptávku nižších stupňů.
• typová struktura maloobchodní vybavenosti je podmíněna: – – – –
stupněm obchodní vybavenosti objemem a strukturou koupěschopné poptávky intenzitou a strukturou vnějšího nákupního spádu historickým vývojem rozsahu a struktury maloobchodní vybavenosti. vybavenosti
Infrastruktura vnitřního obchodu Metodický postup analýzy a prognózy MOB sítě se člení na čtyři etapy:
– vstupní údaje a informace o území a jeho specifických znacích – analýza současného stavu maloobchodní sítě s využitím vstupních dat – prognóza potřeb kapacit celkem i v sortimentní struktuře (vychází z prognózy spotřeby) – návrh věcné, prostorové a časové realizace závěru analýzy a prognózy, což představuje konkrétní kapacitní, sortimentní, lokalizační,… program optimalizace vývoje maloobchodní sítě v daném sídle nebo územním průřezu.
Infrastruktura vnitřního obchodu Nákupní spád (gravitace koupěschopné poptávky) • představuje tu část celkových výdajů obyvatel realizovanou v jiném místě než v místě svého trvalého bydliště. • Místo trvalého bydliště se přitom pro jednoduchost považuje za místo vzniku peněžních příjmů a výdajů obyvatel. vnější kladný nákupní spád realizované výdaje obyvatel z jiných sídel (zpravidla venkovského typu) v daném (městském) sídle vnější záporný nákupní spád realizované výdaje obyvatel daného sídla (zpravidla venkovského typu) v jiných (zpravidla městských) sídlech saldo vnějšího nákupního spádu představující rozdíl vnějšího kladného a záporného nákupního spádu v daném sídle vnitřní kladný nebo záporný nákupní spád představuje územní přesuny výdajů obyvate1 na jednot1ivých stupních maloobchodní vybavenosti v rámci sídelního útvaru (zpravidla z okrajových částí městského sídla do centra města
Infrastruktura vnitřního obchodu Typy provozních jednotek maloobchodu • Úzce specializované prodejny –
foto-kino, kancelářské potřeby, boutique, značková výpočetní technika
• Specializované prodejny – prodejny se sortimentem elektro, oděvy, cukrárny
• Odborné velkoprodejny nepotravinářského zboží – Ikea, Baumax, Obi
• Superrety • Supermarket (velkoprodejna potravin) − prodejní plocha: min. 400 m2, max. 2 500 m2
• Hypermarkety − prodejní plocha: od cca 2 500 m2 (3 - 15 tis. m2)
• Obchodní domy univerzální - plnosortimentní • Obchodní domy specializované – dům sportu, dům módy, dům potravin
•
Prodejny smíšeného zboží
Infrastruktura vnitřního obchodu • Prodejny smíšeného zboží • Ambulantní prodejny pojízdné prodejny, stánky • ambulantní prodejny v oblastech s malým osídlením • ambulantní prodej pro příležitostný prodej (trhy, poutě, slavnosti, sportovní akce,... apod.) • Diskontní prodejny (hard-discount)
hlavní rysy − − − − −
nemají stabilní sortiment používají samoobslužnou formu prodeje objekty prodejen jsou řešeny stavebně a technicky jednotně vybavení je jednoduché (skladové regály, palety) prodejny jsou zřizovány na levných pozemcích
• Zásilkový obchod
Infrastruktura vnitřního obchodu Pohostinství a veřejné stravování • Infrastruktura subsystému společného stravování zahrnuje jednostřediskové a vícestřediskové provozovny restauračního stravování, závodního, školního, a ostatních forem uzavřeného společného stravování (restaurace, kavárny, vinárny, bufety občerstvení, jídelny apod.).
Principy technologie společného stravování PRACOVNÍ PROCES ve společném stravování zahrnuje: výrobní proces přípravy pokrmů a nápojů odbytový proces prodeje pokrmů, nápojů a navazujících služeb poskytování společensko zábavních služeb poskytování ubytovacích služeb v kombinaci s poskytovanými službami stravovacími a společensko zábavními.
Infrastruktura vnitřního obchodu Výrobní proces ve společném stravování • je zčásti výrobním procesem • pracovníci vyrábí z potravinářských surovin a polotovarů hotové výrobky - pokrmy a nápoje tzn. nové užitné hodnoty. • nejvyšší podíl výrobní činnosti vykazují uzavřené formy společného stravování (závodní, školní, ústavní stravování).
Infrastruktura vnitřního obchodu Technologického zpracování výrobku je ve společném stravování výroba členěna na fáze: úpravu surovin (hrubé opracování): zbavení nečistot, nepoužitelných částí a příměsí, krájení, krouhání a kostkování zeleniny, příprava masa, mletí surovin,…. apod.
výrobu polotovarů: mechanická a tepelná úprava masných, rybích, moučných, těstárenských, ovocných a zeleninových polovýrobků, výroba příkrmových příloh - knedlíků, brambor, rýže, těstovin, salátů
dokončování výrobků a jejich kompletace: dochucování, porcování, příprava k expedici
krátkodobé uskladňování a expedici výrobků konzumentům v odbytových střediscích
Infrastruktura vnitřního obchodu Ubytovací služby • moderní cestovní ruch je spojen s velkou mobilitou obyvatelstva. • úkolem ubytovacích služeb je umožnit ubytování mimo trvalé bydliště účastníka cestovního ruchu vč. uspokojení jeho dalších potřeb.
Členění ubytovacích služeb • podle charakteru: – pevná ubytovací zařízení (hotely, motely, penziony, ubytovny, chatové osady, kempy.. − pohyblivá (mobilní) ubytovací zařízení (lůžkové a lehátkové vozy, rotely,….)
• podle časového využití: – − −
celoroční ubytovací zařízení (provoz je celoroční bez ohledu na sezónu) dvousezónní ubytovací zařízení (provoz je rozdělen na letní a zimní sezónu) jednosezónní ubytovací zařízeni (provoz zařízení je omezen pouze na hlavní sezónu letní nebo zimní;
• podle provozovatele: − ubytovací zařízení volného cestovního ruchu (hotely, motely, ubytovny, koleje,..) − ubytovací zařízení vázaného cestovního ruchu (zotavovny, lázeňské léčebny, tábory,..)
Infrastruktura vnitřního obchodu Infrastruktura cestovního ruchu − zahrnuje všechny pracovní prostředky, které se používají při tvorbě a realizaci služeb pro cestovní ruch − umožňuje respektovat funkce cestovního ruchu z hlediska mezinárodního, celostátního, regionálního i místního − přizpůsobuje svou strukturu spotřebitelské poptávce po službách cestovního ruchu; − vytváří speciální nabídku jako impuls pro vznik poptávky; − vytváří specifické požadavky na rozvoj infrastruktury pro jiné obory (stravování, ubytování, služby), které také produkují a realizují služby pro cestovní ruch
• Do infrastruktury cestovního ruchu patří mimo vlastních zařízení – – – –
materiálně technická infrastruktura pohostinství materiálně technická infrastruktura maloobchodu materiálně technická infrastruktura služeb materiálně technická infrastruktura dopravy
Infrastruktura vnitřního obchodu Cestovní kanceláře • zařízení, která zabezpečují pro účastníky cestovního ruchu soubor hlavních i vedlejších služeb poskytovaných nebo nakupovaných cestovními kancelářemi.
• Předmětem činnosti cestovní kanceláře je zprostředkování, organizování a zabezpečeni služeb souvisejících s účastí na cestovním ruchu.
CESTOVNÍ KANCELÁŘ zprostředkovává služby, které jsou výsledkem činnosti jiných zařízení, ale jsou nutné pro komplexní realizaci služeb cestovního ruchu (dopravní, ubytovací a stravovací služby), poskytuje vlastní služby, které jsou výsledkem její činnosti (průvodcovské a informační služby) a prodává vybraný sortiment zboží (turistické mapy, turistickou literaturu, upomínkové předměty apod.).
Infrastruktura vnitřního obchodu Klasifikace cestovních kanceláří: − základní cestovní kanceláře (např.. ČEDOK) poskytují vedle hlavních služeb i specifické služby cestovního ruchu (např. kongresová turistika); − specializované cestovní kanceláře (např. ČSA, BALNEA) mohou být zaměřeny např. na hlavní služby (doprava) nebo specifický program (lázeňství) − z územního hlediska se rozlišují cestovní kanceláře vysílající (působící v místě bydliště účastníka cestovního ruchu) a přijímající (působící v místě pobytu účastníka cestovního ruchu) − z hlediska času se rozlišují cestovní kanceláře celoroční a sezónní (letní nebo zimní sezóna) − reprezentace a afilace zahraničních cestovních kanceláří; reprezentace má pouze charakter náborové a informační kanceláře; afilace je zřízena na základě právního řádu země, ve které afilace působí a vyvíjí svou činnost a má postavení tour operátora. tora
