Informační systémy v ochraně životního prostředí IRZ, SEKM, VODA
Aarhuská úmluva (celým názvem Mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí) je mezinárodní smlouva, mezi jejíž hlavní pilíře patří: – Zpřístupňování informací o životním prostředí veřejnosti – Aktivní účast veřejnosti v rozhodovacích procesech, týkajících se životního prostředí – Zajištění právní ochrany v záležitostech životního prostředí
Pollutant Release and Transfer Registers – PRTR • Seznamy nebo databáze znečišťujících látek jejich úniků a přenosů. • PRTR zahrnují informace o únicích látek do ovzduší, vody a půdy, stejně jako o přenosech odpadů ke zpracování nebo odstranění. • Látky a jejich úniky (přenosy) jsou uváděny jednotlivě a jsou spojeny přímo s konkrétní provozovnou. • Registry jsou zdarma veřejně dostupné.
Integrovaný registr znečištění (IRZ) • Obsahuje informace o únicích a přenosech vybraných znečišťujících látek, které jsou každoročně ohlašovány za jednotlivé provozovny na základě splnění kritérií stanovených zákonem IPPC a příslušnými právními předpisy. • Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o integrované prevenci).
Kdo je provozovatel uvedený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
energetika; výroba a zpracování kovů; zpracování nerostů; chemický průmysl; nakládání s odpady a odpadními vodami; výroba a zpracování papíru a dřeva; intenzivní živočišná výroba a akvakultura; živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů; a 9. ostatní činnosti.
V IRZ je evidováno celkem 93 různých znečišťujících látek sledovaných ve všech typech úniků a přenosů, a to podle stanovené prahové hodnoty, což je množství látky v kilogramech za jeden kalendářní rok. Rozdělení počtu sledovaných látek v jednotlivých typech úniků či přenosů je následující: – – – – –
v únicích do ovzduší – 62 látek, v únicích do vody – 71 látek, v únicích do půdy – 61 látek, v přenosech v odpadních vodách – 71 látek, v přenosech v odpadech – 26 látek.
Do IRZ je ohlašovaná také produkce odpadu předávaného mimo provozovnu, a to dle níže uvedených limitů: – u nebezpečného odpadu – více jak 2 t/rok, – u ostatního odpadu – více jak 2000 t/rok.
Jak přesně chápat v souvislosti s IRZ pojem úniky, přenosy a jaký je mezi nimi rozdíl?
• Úniky jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 166/2006 jako jakékoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí v důsledku jakékoli lidské činnosti, ať už úmyslné nebo havarijní, pravidelné nebo nepravidelné, včetně rozlití, emitování, vypuštění, injektáže, odstraňování nebo skládkování, nebo prostřednictvím kanalizačních systémů bez konečného čištění odpadních vod. – přesun odpadů určených k využití nebo odstranění, – přesun znečišťujících látek v odpadních vodách určených k vyčištění mimo hranice provozovny, – přesun znečišťujících látek v odpadech určených k odstranění nebo využití, mimo hranice provozovny.
• Znečištěním se rozumí jak úniky vybraných chemických látek do ovzduší, vody a půdy, tak přenosy znečišťujících látek v odpadních vodách a v odpadech, a přenosy množství odpadů, a to nebezpečných i ostatních. • Stanovenou mez lze definovat jako ohlašovací práh (prahovou hodnotu), který pokud je u dané ohlašované látky či odpadů během roku překročen, vzniká ohlašovateli (provozovateli zařízení) povinnost je ohlásit do IRZ. Ohlašovací prahy jsou určeny níže uvedenými právními předpisy. • Ohlašovací povinnost do IRZ plní provozovatel (fyzická nebo právnická osoba), který provozuje provozovnu (ohlašující jednotka s přiděleným identifikačním číslem, tzv. IČP), za kterou vznikají úniky a přenosy znečišťujících látek nebo přenosy odpadů, které jsou přenášeny mimo provozovnu.
• Provozovnu lze také definovat, dle nařízení č. 166/2006/ES, jako jedno nebo více zařízení ve stejné lokalitě. • Stejnou lokalitou se rozumí stejné místo, přičemž toto musí být posouzeno u každé provozovny. • Zařízením je stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v Příloze I nařízení č. 166/2006/ES, a jakékoliv další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce související s činnostmi probíhajícími v dané lokalitě a mohly by ovlivnit emise a znečištění (Příloha I nařízení uvádí 65 činností rozdělených do 9 odvětví).
Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM) Integrovaná databáze informací o skládkách, odpadových zařízeních a starých ekologických zátěžích. Nadstavbou databáze je mapové rozhraní, které umožňuje vyhledání kontaminovaného místa v území a následný výpis detailních informací. http://www.sekm.cz/
Monitoring vod • Většina vod je monitorována v souladu se směrnicí č.2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky • Aktuální monitorovací programy pro ČR: – Rámcový program monitoringu – Situační monitoring – Kvantitativní monitoring – Provozní monitoring povrchových vod
Hydroekologický Informační Systém (HEIS ČR) • Databáze HEIS VÚV je tematicky rozdělena na tyto části: – Evidence zdrojů a užívání vody, která obsahuje data z oblasti vodního hospodářství – povrchových vod, podzemních vod a užívání vody, – Metainformace, která informuje uživatele o realizovaných projektech a jejich řešitelích, dostupných datech, vydávaných publikacích, výzkumných zprávách apod.
Struktura dat HEIS ČR, Zdroj: VÚV T.G.M, http://heis.vuv.cz
Monitoring vod v ČHMU ČHMÚ je podle své zakládací listiny zodpovědný za provoz státních sítí sledování jakosti vody. V současné době zabezpečuje provoz státní sítě sledování jakosti vody v tocích (SSSJVT) a státní sítě sledování jakosti podzemních vod (SSSJPV). • Informační systém ARROW: http://hydro.chmi.cz/isarrow/index.php • Webový portál ČHMÚ o stavu hydrologické situace v ČR: http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContaine r/P10_0_Aktualni_situace/P10_2_Hydrologie/P10_2_1 _Hydrologicka_situace&last=false
Vodohospodářský informační portál VODA • Centrální evidence vodních toků; • Evidence jakosti povrchových vod v profilech provozovaných Zemědělskou vodohospodářskou správou; • Evidence zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány jako zdroje pitné vody; • Evidence vybraných údajů z pravomocných rozhodnutí vodoprávních úřadů; • Technická evidence jevů a vlastností na vodních tocích.
Informační portál voda: http://voda.gov.cz/portal/cz/
