Informační brožura o Evropské unii. Chcete vûdût víc?

brozura148x210 04.qxd

15.5.2003

15:09

Stránka 1

Chcete vûdût víc?

Informační brožura o Evropské unii.


15.5.2003

15:09

Stránka 2


15.5.2003

15:09

Stránka 3

Chcete vûdût víc? Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 2003

Hlavní partner kampaně

Oficiální dopravce kampaně před referendem

Mediální partner kampaně

Mediální partner kampaně


15.5.2003

15:09

Stránka 4


15.5.2003

15:09

Stránka 5

Vážení spoluobčané. V prosinci 2002 Česká republika úspěšně zakončila jednání o svém budoucím členství v Evropské unii. Učinila tak významný krok k začlenění do tohoto prostoru míru, stability, prosperity a sociálních jistot. Do Evropské unie vstupujeme z vlastní vůle, po mnohaleté přípravě a s plným vědomím odpovědnosti i praktického významu tohoto kroku. V nadcházejícím referendu o vstupu České republiky do Evropské unie budeme mít každý z nás možnost rozhodnout o osudu naší země. Máme možnost zajistit, aby se budoucí vývoj v Evropě odehrával za naší aktivní účasti. Je důležité, abychom v budoucí Evropě měli svůj hlas a abychom se podíleli na jejím dalším rozvoji. Demokracie totiž znamená nejen svobodu, ale i odpovědnost. Hlas každého z Vás má velkou váhu. V tomto rozhodnutí totiž nejde jen o momentální osobní názor, ale o postoj, který nepochybně ovlivní život nejen náš, ale i příštích generací. Vážení spoluobčané, věříme, že Vám tato publikace pomůže při Vašem rozhodování a že se v červnu 2003 zúčastníte referenda o vstupu České republiky do Evropské unie. PhDr. Vladimír Špidla předseda vlády JUDr. Cyril Svoboda místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí České republiky


15.5.2003

15:09

Stránka 6

Zdroj: Archiv MZV ČR

Předseda Evropského parlamentu Pat Cox na návštěvě u ministra zahraničních věcí ČR JUDr. Cyrila Svobody.


15.5.2003

15:09

Stránka 7

Evropská unie a âeská republika Evropská unie Evropská unie je společenstvím států, které se rozhodly sdílet společné hodnoty svobody, demokracie a lidských práv. Toto uskupení evropských států udržuje a nadále rozvíjí původní myšlenku sjednocení – totiž zaručení bezpečnosti a míru v Evropě. Rozšíření Unie o středoevropské a východoevropské státy včetně České republiky naději na udržení všestranného a trvalého mírového vývoje v Evropě nadále zvyšuje. Evropská unie představuje v celosvětovém měřítku důvěryhodný celek, založený na principech vysoké vzájemné důvěry mezi jednotlivými členskými státy. Co mÛÏe pfiinést ãlenství v Evropské unii âeské republice? Rozhodujeme-li se, zda dát svůj hlas členství naší republiky v Evropské unii, ptáme se, jaký přínos pro nás Evropská unie bude mít. Pokoušíme se o jakési účty „pro“ a „proti“, vážíme položky „má dáti – dal“. Zkusme se však jednou ptát trochu jinak, s hrdostí svébytného národa, který vždy do Evropy patřil: „Jak se můžeme podílet na budoucím vývoji Evropské unie a prosperitě jejích obyvatel? Můžeme nějak ovlivnit směřování Evropské unie?“ Pocit účasti a také odpovědnosti za dění ve sjednocené Evropě jistě převáží nad tzv. nevýhodami členství. Uvědomme si však, že každému spojenectví je třeba obětovat něco z vlastní-

ho„soukromí“. Pokud bychom však přesto chtěli srovnávat výhody a nevýhody členství našeho státu v Evropské unii, můžeme je stručně shrnout takto: Členství v Evropské unii zlepší mezinárodní postavení České republiky, jako její člen získá naše země větší mezinárodní prestiž. Jedním z cílů Evropské unie je zvýšení mezinárodní bezpečnosti všech členských zemí. Účast na společném trhu povede ve svých důsledcích k hospodářskému růstu, který se pravděpodobně projeví i postupným růstem životní úrovně. Zkušenost zemí, které vstupovaly do EU jako hospodářsky méně rozvinuté, k této předpovědi opravňují. Převzetí pravidel evropského práva by mělo zlepšit fungování veřejných institucí a omezit možnost zneužívání mezer a nedokonalostí v zákonech. Platnost osvědčených „evropských“ zásad je přitom dobrým doporučením i pro zahraniční investory. Účast ve vzdělávacích, vědeckých a technických programech Unie otevírá dveře pokroku. Už dnes je Evropská unie naším sousedem. Do ní směřují více než dvě třetiny našeho zahraničního obchodu, a když připočteme země, které do Unie vstoupí spolu s námi, bude toto číslo ještě vyšší. Evropská unie nás mimořádně silně ovlivňuje, ale my zatím nemůžeme ovlivnit ji. Budeme-li jejími členy, budou se na rozhodování Unie podílet také občané České republiky. To znamená, že budeme moci ovlivňovat ne-


15.5.2003

15:09

jen život svůj, ale i fungování celé Unie. Občané České republiky budou mít právo cestovat, studovat, pracovat, podnikat, nabývat majetek a žít v kterémkoliv státě Evropské unie bez jakýchkoliv povolení. Výjimkou budou jen přechodná opatření pro zaměstnání a podnikání v některých státech v počátečním období po vstupu. Hospodářské a sociální rozdíly mezi jednotlivými oblastmi pomáhá Evropská unie vyrovnávat pomocí tzv. strukturálních fondů a fondu soudržnosti, z nichž se financují kvalitní projekty přispívající k rozvoji méně rozvinutých oblastí. Česká republika bude moci ze strukturálních a dalších fondů čerpat nemalé prostředky a použít je např. k tvorbě nových pracovních příležitostí. V rámci boje proti mezinárodnímu zločinu bude pro Českou republiku významné její postupné zapojení do tzv. Schengenského systému. V době vzrůstajícího nebezpečí terorismu a prorůstání mezinárodního zločinu je důležité také to, že budeme moci účinněji spolupracovat při potírání těchto hrozeb. Společná politika životního prostředí důsledně dbá na zdravé podmínky k životu, chrání přírodu a snaží se zachovat dobré životní prostředí do budoucna. Významná je i společná ochrana životního prostředí, které nezná hranic. Společné úsilí vede k lepším výsledkům, které se již nyní začínají projevovat. Za nevýhodu členství v Evropské unii může být považován fakt, že některé podniky neobstojí ve zvýšené konku-

Stránka 8

renci na společném trhu. Dojde také k jinému vnímání suverenity – Česká republika neztratí svou suverenitu, bude jí sdílet společně s ostatními členskými státy Evropské unie. Není to nic, čeho bychom se museli obávat. O řadě věcí může být užitečné rozhodovat společně, protože se týkají většího celku. Zde je na místě zdůraznit, že vstup České republiky do Evropské unie nebude žádným „podřízením Bruselu“, jak to bývá nazýváno. Česká republika bude moci o společných věcech Unie spolurozhodovat jako plnoprávný člen. Rozhodovací mechanismy v Unii jsou přitom nastaveny tak, že velké státy nemohou přehlasovat malé a naopak. O na‰em ãlenství v Evropské unii rozhodneme v referendu Svůj postoj ke členství naší republiky v Evropské unii budeme moci vyjádřit ve všelidovém hlasování – referendu. Pro občany je to jedinečná možnost, jak vyjádřit svou vůli a svůj vztah k Evropské unii. Referendum před vstupem do EU není novinkou. Přesto, že žádná ze zakladatelských smluv Evropského společenství nebo Evropské unie přímo nestanoví, že podmínkou vstupu je souhlas občanů přistupujícího státu v referendu, před posledním rozšířením Unie v roce 1995 bylo referenda využito ve všech přistupujících zemích.Všechna referenda byla doprovázena velkým zájmem voličů. V České republice vyhlašuje referendum prezident, a to do 30 dnů ode


15.5.2003

15:09

dne podpisu Smlouvy o přistoupení k EU. Výsledek referenda nahrazuje souhlas Parlamentu k ratifikaci smlouvy o přistoupení k unii. Referendum se v České republice uskuteční 13. a 14. června 2003. Jaké jsou podmínky pfiistoupení âeské republiky k Evropské unii? Podmínky přistoupení České republiky k Evropské unii, které byly vyjednány v rámci přístupových jednání a uzavřeny na prosincovém summitu EU v Kodani, jsou pro nás více než příznivé. Česká republika bude ze společného rozpočtu Evropské unie dostávat více finančních prostředků, než do něj bude vkládat. V různých oblastech máme vyjednána tzv. přechodná období, která nám pomohou jednak při adaptaci na podmínky konkurenčního prostředí Evropské unie, a jednak budou chránit naše nemovitosti před spekulativními nákupy. Výhody členství v Evropské unii však není možno zužovat pouze na finanční stránku. Jde o historickou šanci účastnit se aktivně tohoto procesu sjednocování Evropy, se vším, co přináší. Pozitivní stránky přitom převládají. Nebylo by lep‰í do Evropské unie nevstoupit? Přesto, že bychom vyslovením našeho „Ne“ ke vstupu do Evropské unie

Stránka 9

nepřišli o možnost, stát se jejím členem někdy v budoucích letech, tato příležitost se nám může naskytnout za zcela jiných podmínek a zcela jiné situace v již rozšířené Unii. Je třeba si uvědomit, že všechna negativa, která v sobě nese situace, kdy bychom zůstali mimo ni, by byla ještě umocněna skutečností, že by ostatní kandidátské země do Evropské unie vstoupily. Nejen z ekonomického hlediska je dnes Česká republika na špici kandidátských zemí. Tuto výhodu bychom však za výše uvedené situace zcela jistě ztratili. Kromě toho bychom zůstali bez finanční pomoci, kterou nám již nyní v rámci různých předvstupních programů Evropská unie poskytuje. I situace, kdy by mimo EU zůstalo více zemí, které jsou nyní zeměmi kandidátskými, by nebyla příznivá. Společný trh Unie je velice mocným nástrojem, stejně jako její společné politiky, které jsou do značné míry protekcionistické – chrání vlastní zájmy svých členů. Je tedy skutečně lepší „být uvnitř“. Budeme se moci podílet na spolurozhodování o budoucnosti Evropské unie? Jedním z nejdůležitějších a nejvýznamnějších práv občanů Evropské unie je právo podílet se na spolurozhodování. Naši občané tak – jako obyvatelé členské země – budou moci spolurozhodovat o budoucím vývoji Evropské unie a tím vlastně také celé


15.5.2003

15:09

Evropy. Naše republika bude mít ve všech institucích Evropské unie své zástupce. Ti se budou účastnit přípravy a přijímání rozhodnutí a budou tedy přímo ovlivňovat, jakým směrem se Unie a její legislativa bude ubírat a jak se bude dařit jejím občanům. Budeme mít stále ná‰ národní parlament? Národní parlamenty členských zemí jsou hlavními zákonodárnými orgány v každém státě a jejich pravomoci jsou značné. Přesto, že pozice Evropského parlamentu je poměrně silná, jeho pravomoci jsou menší než pravomoci národních parlamentů členských zemí EU. Evropský parlament se podílí na zákonodárství Evropského společenství jenom v určitých oblastech, a to navíc nikoliv samostatně, ale společně s Radou EU. Jaká je budoucnost Evropské unie? Evropská unie se postupně rozšiřuje a posiluje tak svou mezinárodní pozici jak v oblasti politické, tak ekonomické. V nejbližší době se připravuje na největší rozšíření ve své historii. Na členství v Evropské unii nyní kandidují kromě České republiky také Slovensko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Malta a Kypr. Na ekonomické, politické a sociální spolupráci v Evropě se tak bude v nejbližší době podílet nejspíše celkem 25 zemí. Toto silné uskupení států, zalo-

Stránka 10

žené na demokratických principech, bude zárukou nejen pozitivního ekonomického vývoje a růstu životní úrovně jeho obyvatel, ale také politické stability v Evropě i ve světě. O členství se uchází také Rumunsko a Bulharsko, se kterými Evropská unie již vede vstupní rozhovory, a také Turecko a Chorvatsko. Členství v Evropské unii se stalo politickou prioritou také pro země západního Balkánu. V Evropské unii se nyní vedou debaty o jejím budoucím uspořádání. Na jedné straně stojí zastánci Unie jako federace, na druhé straně zastánci volného seskupení svrchovaných států. O další podobě Evropské unie a její budoucnosti budou rozhodovat již i zástupci naší země. Jaké je postavení „mal˘ch“ zemí v Evropské unii? Evropská unie je společenstvím států, které se v mnohém liší – ať již jde o státní zřízení, historii, kulturu a tradice, nebo počet obyvatel a rozlohu. Žádná ze zemí, které jsou „menší“ než ostatní členské země, se však nemusí obávat, že by měla v Unii druhořadé postavení nebo že by snad byla nějak diskriminována. Principy hlasování jsou v jejích institucích a orgánech vytvořeny tak, aby „velké“ země (rozumí se rozlohou či počtem obyvatel) nemohly prosazovat pouze své představy, příp. diktovat své zájmy státům „malým“. Není možné, aby jedna skupina států nějak ovládala ji-


15.5.2003

15:09

nou skupinu států. Vždyť na začátku evropské integrace v novodobých dějinách byly státy „malé“: Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, které se neobávaly vytvořit společenství s „velikány“ jako Německo, Francie a Itálie. Pokud se v Unii rozhoduje o otázkách zásadního významu, je nutný souhlas všech členských států, jde o tzv. jednomyslné rozhodnutí. To znamená, že každý stát má právo veta, má-li pocit, že jsou ohroženy jeho národní zájmy. V mnoha dalších případech rozhoduje tzv. kvalifikovaná většina. Ta je složitě definována tak, aby byly spravedlivě zastoupeny všechny státy a aby např. velké státy nemohly přehlasovat státy malé. Každý, i sebemenší stát se rozhodování přímo účastní a jeho názor je brán vážně a odpovědně. Nemusíme se tedy obávat, že by se o některých našich záležitostech rozhodovalo bez nás. Váha hlasů České republiky bude stejná jako u států s obdobným počtem obyvatel – např. Belgie, Portugalska, Řecka, Maďarska. Pocit, že jsme „malým“ státem a že se nebudeme moci v EU prosadit, nemá své opodstatnění. Mezi členskými i kandidátskými zeměmi jsou státy s mnohem menší rozlohou nebo menším počtem obyvatel, než má naše republika. Tyto státy v sobě pocit malosti rozhodně nepěstují. Staneme se „druhofiad˘mi“ ãleny Evropské unie? Nové členské země Evropské unie,

Stránka 11

včetně České republiky, nebudou po svém vstupu v pozici druhořadých členů a ani tak nebudou chápány ze strany „starších“ členských zemí. Občané všech členských zemí mají právo podílet se prostřednictvím institucí a orgánů na rozhodování o Evropské unii a na jejím „řízení“. Například v Evropském parlamentu budeme mít 24 poslanců. Pocit druhořadosti je pocitem, který v sobě pěstujeme spíše my sami. Tohoto pocitu bychom se měli co nejdříve zbavit. Občané naší země nejsou o nic méně chytří, o nic méně šikovní a o nic méně tvůrčí než obyvatelé zemí, které jsou členy Unie. Jak˘mi jazyky se hovofií v Evropské unii? Evropská unie nemá žádný „svůj“ jediný oficiální jazyk. Za jazyky EU jsou považovány všechny úřední jazyky všech členských zemí. V současnosti se zde hovoří 11 jazyky. Těmi jsou angličtina, dánština, finština, francouzština, nizozemština, italština, němčina, řečtina, španělština, švédština a portugalština. Čeština se po našem vstupu do Evropské unie stane jedním z oficiálních jazyků. Naši občané budou mít právo obracet se na instituce Unie se svými dotazy nebo stížnostmi v češtině. Také odpověď jim bude poskytnuta ve stejném jazyce. Všechny oficiální dokumenty budou překládány do češtiny. Rovněž vzdělávání v národním jazyce nebo jazycích a rozvoj národních a regio-


15.5.2003

15:09

nálních kultur nejsou nijak omezovány ani regulovány; naopak, existují programy na jejich podporu. Vstupem do Evropské unie nepozbývají členské země právo mít nadále všechny nápisy, ať soukromé či veřejné, ve své řeči. Obavy z toho, že bude na každém úřadu viset několik nápisů v různých jazycích, jsou tedy zcela zbytečné. Určité jazykové zjednodušení však existuje – a to čistě z praktických důvodů: těžko si lze představit, že by úředníci v Bruselu mezi sebou komunikovali 11 a více jazyky.V běžném úřednickém styku se proto používají dva tzv. pracovní jazyky – angličtina a francouzština. Evropská unie pomáhá kandidátsk˘m zemím Evropská unie kandidátským státům v jejich přípravě na vstup všestranně pomáhá. Odbornou pomocí, konzultacemi, a především finančně. Předvstupní finanční pomoc je novinkou při přijímání nových členů. Žádná ze zemí, které přistupovaly k Unii při jejích předchozích rozšířeních předvstupní finanční pomoc nedostávala. Pro kandidátské státy ze střední a východní Evropy však byl vytvořen program pomoci PHARE. Dalšími programy předvstupní pomoci jsou ISPA - pro oblast životního prostředí a dopravy - a SAPARD, který významně pomáhá rozvoji zemědělství a celého venkova. O finanční prostředky na podporu

Stránka 12

rozvoje nepřijdeme ani po našem vstupu. Jedním z cílů Evropské unie je vyrovnávání hospodářských a sociálních rozdílů mezi jednotlivými oblastmi. V praxi to znamená, že EU finančně podporuje regiony, které dosud nejsou hospodářsky rozvinuty tak, jak by odpovídalo průměru členských zemí. Tomuto cíli slouží regionální politika, k jejímuž financování byly zřízeny tzv. strukturální fondy a fond soudržnosti. Z nich se financují kvalitní projekty přispívající k rozvoji jednotlivých oblastí a vzniku nových pracovních příležitostí. Ze strukturálních fondů bude moci pro své regiony čerpat po svém vstupu i Česká republika. Naše jednotlivé oblasti budou mít ohromnou šanci pro vlastní rozvoj, a především šanci na podporu toho, co je u nich specifické a zvláštní. Budou tak moci nabídnout ostatním obyvatelům Unie to, co by jinde nenašli: nemusí jít jenom o tradiční výrobky, vinné sklípky či folklór, dveře rozvoji cestovního ruchu otevírá i naše krásná krajina.


15.5.2003

15:09

Stránka 13

Zdroj: Audiovisual Library European Commision

Pařížská smlouva: Paříž, 18. dubna 1951 Ministři zahraničí Belgie - Paul Van Zeeland, Lucemburska - Joseph Bech, Itálie - Carlo Sforza, Francie - Robert Schuman, Spolkové republiky Německo - kancléř Konrád Adenauer a Nizozemí - Dirk Uipko Stikker podepisují smlouvu zakládající Společenství uhlí a oceli.


15.5.2003

15:09

Stránka 14

Zdroj: Archiv MZV ČR

Velvyslanec Stálé mise při Evropských společenstvích v Bruselu Pavel Telička (vpravo) v zajetí kamer.


15.5.2003

15:09

Stránka 15

Co nás ãeká v Evropské unii Co znamená jednotn˘ trh? Vytvoření tzv. jednotného trhu bylo významným milníkem postupující integrace v Evropě. Sdílení principů společného trhu přináší členským zemím čtyři základní ekonomické svobody: Volný pohyb osob, volný pohyb zboží, volný pohyb služeb a volný pohyb kapitálu. Voln˘ pohyb osob Svoboda volného pohybu osob zaručuje občanům zemí EU tato práva: • právo ucházet se o nabízené zaměstnání a pracovat v kterékoli zemi Unie • právo volně se pohybovat po zemích Unie • právo žít, případně se usadit v libovolné členské zemi Unie v souladu s předpisy tohoto státu z důvodu výkonu zaměstnání • setrvat na území jiné členské země i po skončení zaměstnání O praktickém dopadu uplatňování svobody volného pohybu osob pojednávají některé další kapitoly tohoto textu. Voln˘ pohyb zboÏí Tato svoboda znamená, že výrobky se mohou v rámci jednotného vnitřního trhu volně pohybovat mezi Českou

republikou a členskými státy Unie bez celních či administrativních překážek. Znamená to tedy, že je možno bez jakýchkoliv problémů obchodovat volně se všemi členskými státy. Pro velké podniky i drobné podnikatele se tak otevírají obrovské možnosti uplatnit se na tomto velkém evropském trhu, i když je nutno počítat s větší konkurencí. Vyhovuje-li výrobek předpisům jednoho členského státu, může být automaticky uveden i na trh ostatních členských států Unie. Základní požadavky na výrobky se týkají zejména bezpečnosti výrobků. Zajištění bezpečnosti spotřebitele je totiž jedním z hlavních principů společného trhu. V EU je závazně stanoven pouze omezený počet základních technických parametrů pro velké skupiny výrobků. Pro usnadnění vzájemné výměny zboží jsou vydávány technické normy, jejichž dodržování je však dobrovolné. Odbourání nutné administrativy, a především celních kontrol, tak v mnoha případech umožní snižovat ceny zboží. Voln˘ pohyb sluÏeb Tato zaručená svoboda se týká především oblastí, jako jsou bankovnictví, pojišťovnictví, investiční služby a trh s cennými papíry, ochrana osobních údajů a „informační společnost“. Převzetí právních norem zpřístupní každému občanovi služby z této oblasti v kterémkoliv členském státě a všem subjektům na trhu zajistí lepší ochranu.


15.5.2003

15:10

Voln˘ pohyb kapitálu V této oblasti byla na ochranu českých občanů, jejichž kupní síla je prozatím nižší než v současných členských zemích, přijata dvě přechodná období, která mají chránit majetek a zabránit případným spekulativním nákupům nemovitostí: 1. Přechodné období pro nabývání zemědělské půdy a lesů v délce 7 let. Během třetího roku přechodného období bude na základě zprávy Evropské komise provedena revize. Případné zkrácení či zrušení přechodného období musí být odsouhlaseno Radou jednomyslně, tzn. nemůže k němu dojít bez souhlasu České republiky. V případě, že by před vypršením přechodného období došlo k vážnému narušení trhu se zemědělskou půdou, máme právo na jeho prodloužení až o další tři roky. Celková délka přechodného období by tak mohla být až 10 let. 2. Přechodné období pro nabývání nemovitostí určených k vedlejšímu bydlení (tj. chat a chalup) pro občany ostatních států v délce 5 let. Co je to euro? Zavedení společné evropské měny – eura – je vyvrcholením snah o vytvoření měnové stability bez výkyvů směnných kurzů národních měn a zajištění stabilního prostředí pro společný trh. V současnosti je euro (zkratka EUR) zavedeno ve 12 zemích, které dohromady tvoří tzv.

Stránka 16

eurozónu: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Řecko. Tyto země a jejich instituce uskutečňují jednotnou měnovou a kurzovou politiku. Velká Británie, Švédsko a Dánsko se zatím k měnové unii nepřipojily. Nově vytvořené bankovky a mince, které se používají pro hotovostní styk, mají tyto hodnoty: celkem 7 druhů bankovek v hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 eur, 8 druhů mincí v hodnotě 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1 a 2 eura. Pro novou měnu byla vytvořena nová značka: symbol připomíná řecké písmeno „epsilon“. Poukazuje tak na Řecko jako kolébku evropské civilizace, a také na první písmeno slova „Evropa“. V˘hody pouÏívání jednotné mûny: • euro je zárukou nízké míry inflace a stabilní měny • eliminují se problémy na společném trhu, plynoucí z kolísání směnných kurzů • uvnitř eurozóny zaniká prostor pro spekulace se směnnými kurzy • podnikům, obchodujícím v rámci eurozóny, a turistům odpadají náklady spojené s převodem měn • podnikům, obchodujícím v rámci eurozóny, odpadají náklady na vedení účetnictví v různých měnách • usnadňuje se mezinárodní srovnatelnost ekonomické výkonnosti (podniků, regionů, států) • umožňuje se transparence cen a nákladů


15.5.2003

15:10

V České republice nebude euro zavedeno okamžitě po vstupu do EU. Je to dáno tím, že budeme muset splnit nejdříve tzv. konvergenční kritéria, abychom se mohli stát členem Hospodářské a měnové Unie (HMU) a zavést společnou měnu. Dá se předpokládat, že euro u nás nebude zavedeno před rokem 2007. Konvergenãní kritéria: • nízký rozpočtový deficit (do 3 % HDP), • nízká míra celkového veřejného dluhu (do 60 % HDP), • cenová stabilita (inflace nesmí překračovat o více než 1,5 % míru inflace za posledních 12 měsíců ve třech členských státech, které v této oblasti dosáhly nejlepších výsledků), • stabilita dlouhodobých úrokových sazeb (úroková sazba nesmí o více než 2 % převyšovat úrokovou sazbu ve třech zemích s dlouhodobě nejnižší sazbou), • schopnost udržet kurz měny alespoň dva roky před zavedením eura ve stanoveném rozmezí.

Stránka 17

přímo nezmění ani v samotném důsledku vstupu do Unie. Je nutno si uvědomit, že neinvestované peníze postupem doby vlivem inflace ztrácejí část své hodnoty. Úspory se obvykle používají na zboží dlouhodobé spotřeby, u něhož se nedá očekávat ani takové zvýšení, jaké někteří odborníci předpokládají u potravin (naopak u některých druhů mohou ceny i poklesnout). Zejména v některých atraktivních lokalitách však mohou vlivem oživení trhu vzrůst ceny nemovitostí. Již během přípravy na vstup došlo k významnému zvýšení pojištění úspor občanů v českých bankách. Nyní je výše úspor vkladatelů pojištěná pro případ krachu banky srovnatelná s výší běžnou v členských státech a je vyšší než minimální požadovaný standard Unie. V souvislosti s úsporami je třeba zmínit zrušení možnosti zakládat anonymní vklady (např. vkladní knížky na doručitele). Smyslem tohoto opatření je snížení možnosti praní špinavých peněz. Anonymní vklad také nemůže být pojištěn, naopak přechodem na vklad na jméno je vklad pojištěn automaticky.

Co se stane s na‰imi úsporami? Budou se mûnit ceny zboÏí? Zavedení eura nebude v žádném případě znamenat měnovou reformu. Kurz eura ke koruně bude pevně stanoven. Ceny, platy, důchody i peníze na účtech a vkladních knížkách se přepočtou stejným koeficientem. Úspory se tedy neznehodnotí. Hodnota úspor našich občanů se

Mezi členskými zeměmi Evropské unie existují poměrné výrazné rozdíly cen jednotlivých druhů zboží. To je dáno především výkonností národních ekonomik a koupěschopností obyvatelstva. Tyto vzájemné rozdíly se však postupně zmenšují. To se samozřej-


15.5.2003

15:10

mě bude týkat i České republiky, kde především ceny potravin jsou hluboko pod průměrem cen potravinářského zboží v Evropské unii. Nemusíme se však obávat, že by se ceny potravin zvýšily bezprostředně po našem vstupu, nebo že by došlo k nějakému skokovému nárůstu cen. Již od roku 1992 dochází v rámci přibližování společnému trhu k postupnému odbourávání cel a administrativních a technických překážek obchodu a s nimi i k postupnému vyrovnávání cen. S výjimkou některých zemědělských a potravinářských výrobků již dnes bariéry vzájemného obchodu neexistují. Některé běžné potraviny jsou dokonce v některých zemích Unie již dnes levnější než u nás (např. jogurty, ovocné džusy, zelenina, olej). To velmi dobře vědí obyvatelé příhraničních oblastí, kteří již dnes jezdí nakupovat některé věci do sousedního Německa či Rakouska. U průmyslového zboží jsou u nás ceny mnohdy již srovnatelné s běžnými cenami v EU (elektrické spotřebiče, některé druhy textilu atd.). U některých druhů zboží, jako je například elektronika nebo tzv. bílé zboží, se očekává určitý pokles cen. K většímu zvýšení cen naopak dojde u cigaret a tabákových výrobků, které bude probíhat postupně v průběhu přechodného období. Zde je totiž nutno zavést vyšší spotřební daň. Otevření trhu s energiemi zvýší konkurenční tlak ze zahraničí, což by mělo snižovat ceny, zároveň však je nutno počítat se zvýšením daně na

Stránka 18

dodávky tepelné energie pro domácnosti od roku 2008, kdy skončí vyjednané přechodné období pro sníženou sazbu DPH. Jaké mÛÏeme oãekávat mzdy? Evropská unie nemůže výši mezd v jednotlivých členských zemích žádným způsobem určovat. Mzdová úroveň v České republice je výrazně pod úrovní členských států Evropské unie, především z důvodu rozdílu cenových hladin (životní náklady jsou u nás výrazně nižší než v EU) a nižší výkonnosti české ekonomiky. Rozdíly se budou postupně snižovat, a to zejména díky zvyšování produktivity práce, posilování koruny vůči euru a následnému zvyšování mezd. Rychlost sbližování však nelze v současné době přesněji odhadnout. V ideálním případě by měla průměrná reálná mzda růst asi o 2–5 % ročně. Jak se bude Ïít na‰im dÛchodcÛm v Evropské unii? Přesto, že Evropská unie nemůže určovat výši důchodů, usiluje o to, aby se v nových členských zemích úroveň důchodů, sociálních dávek a mezd postupně vyrovnávala s úrovní ve stávajících členských zemích. Je však zřejmé, že tohoto cíle nebude dosaženo ihned. Budou-li se pozvolna zvyšovat ceny základních životních potřeb, budou současně s tím zvyšovány i důchody. Jejich valorizace bude – stejně jako dosud –


15.5.2003

15:10

závislá na výši inflace. To znamená, že lidé pobírající starobní důchod, se nemusejí obávat zhoršení své životní úrovně. Nelze ovšem očekávat okamžitý prudký vzestup, například na úroveň důchodů v Německu nebo v některých jiných zemích Unie. Po našem vstupu do Unie bude tedy růst důchodů minimálně takový, aby neutrpěla životní úroveň jejich příjemců. Sociální systém České republiky se nezmění, bude nadále založen na dvou pilířích: povinném důchodovém pojištění (průběžné financování) a dobrovolném důchodovém připojištění (kapitálové financování). Nárok na důchod vzniká zvlášť z každé země, kde byl občan důchodově pojištěn, a to za splnění podmínek platných v dané zemi. Doby odpracované v různých státech se pro účely zjištění nároku na důchod sčítají. Občan pak bude dostávat několik různých důchodů, vypočítaných podle délky pojištění v každé jednotlivé zemi. Důchod je penzistovi zasílán na jakoukoli adresu v Evropské unii, na které právě pobývá. Důchodový systém může být rozšířen i o zaměstnanecké penzijní připojištění. Přestěhováním do jiné země tedy nárok na důchod nezaniká. Reguluje Evropská unie sociální politiku sv˘ch ãlensk˘ch zemí? Se vstupem České republiky do Evropské unie nenastanou v sociální politice žádné zásadní změny. Unie má kromě obvyklého národního so-

Stránka 19

ciálního zabezpečení také pravidla pro zabezpečení občanů, kteří postupně pracují nebo bydlí ve dvou či více státech Unie. Základním pravidlem je, že na každého se vztahuje systém sociálního zabezpečení toho státu, ve kterém pracuje. Předpisy pro tyto „migrující“ občany zasahují do oblastí starobních důchodů, nemocenských a mateřských dávek, zabezpečení při pracovních úrazech a nemocích z povolání, vdovských důchodů, dávek v nemoci, příspěvků při úmrtí, podpor v nezaměstnanosti a rodinných příspěvků. Netýkají se dávek, jejichž vyplácení závisí na sociální potřebě občana. Základní sociální práva občanů jsou obsažena v Chartě základních sociálních práv pracovníků. Ta je uznávaným východiskem při přijímání konkrétních opatření, přesto, že není právně závazná. Charta zaručuje svobodu pohybu po celém území Unie, spojenou s právem být zaměstnán v kterékoli zemi, a to bez zvláštního povolení a za stejných podmínek, jaké platí pro občana daného státu. Každé zaměstnání musí být spravedlivě odměňováno. Zaměstnavatelé i zaměstnanci mají právo svobodně se sdružovat. Obě strany mají právo uzavírat kolektivní smlouvy. Právo na stávku je však upraveno národním zákonodárstvím. Každý pracovník v zemích EU má právo na přístup k odbornému vzdělávání, a to během celého produktivního věku. Muži a ženy mají mít stejné


15.5.2003

15:10

možnosti při získávání zaměstnání, odměňování, odborné přípravě i postupu v zaměstnání. Za přesně definovaných okolností mají zaměstnanci právo být předběžně informováni a konzultováni. Zaměstnanec má právo pracovat v bezpečném a zdravém prostředí. Zvláštní články formulují práva mladistvých, starších a zdravotně postižených osob. Členské země mají povinnost uplatnit tato sociální práva ve vlastní legislativě a prosadit je ve své sociální politice. Konkrétní úprava sociálních dávek a opatření sociální pomoci a péče zůstanou v kompetenci České republiky. Přizpůsobení se bude týkat pouze koordinace se systémy ostatních členských zemí tak, aby byla zajištěna návaznost sociálního zabezpečení pro české občany, kteří budou odcházet za prací do zahraničí, a pro občany ostatních států, kteří se budou stěhovat do České republiky. Zlep‰í se u nás po vstupu do Evropské unie zdravotní péãe o obãany? Oblast zdravotnictví – tedy vlastní zdravotní péče a způsob jejího zabezpečení – zůstává plně věcí jednotlivých členských států. Dokonce je to oblast, která je v Unii nejméně integrovaná. Většina kandidátských zemí přesto před vstupem do Evropské unie přistupuje k reformě zdravotnictví – aniž by EU vyvíjela nějaký nátlak nebo předkládala jednotný model. Je totiž logické,aby jed-

Stránka 20

notlivé národní systémy zdravotní péče byly budovány na shodných principech, které zajistí kvalitní zdravotní péči a také její srovnatelnou dostupnost v jednotlivých členských zemích. Nové členské země by se měly zapojit do široce pojatého systému koordinace sociálního zabezpečení. S právem volného pohybu osob automaticky souvisí fakt, že každý občan Evropské unie má v případě potřeby nárok na rychlou a účinnou léčbu v kterékoliv členské zemi. Proto je nutná koordinace postupů v národních zdravotnických politikách. Na tuto koordinaci se – ve svém zájmu – připravuje i Česká republika. Cíle reformy budou zaměřeny jak na sjednocování profesionální úrovně zdravotnických pracovníků, tak na kvalitu zdravotnické techniky i výběr povolených léků. Aplikace standardů EU při modernizaci a výstavbě zdravotnických zařízení bude výhledově znamenat celkové zlepšení prostředí, ve kterém bude poskytována zdravotní péče – jak pro pacienty, tak pro lékaře a zdravotnický personál. Budeme moci pracovat v ostatních zemích Evropské unie? Možnost hledat práci v členských zemích má v rámci základních svobod každý občan Evropské unie. Pro volný pohyb pracovních sil, který je jednou z těchto základních svobod, stanovila Evropská unie v rámci přístupových jednání s kandidátskými zeměmi tzv. přechodné období v základní délce 2 roky. V členských zemích Unie, které toto


15.5.2003

15:10

přechodné období uplatní, budou moci čeští občané pracovat jen na základě pracovního povolení. Toto omezení se však nevztahuje na samostatnou výdělečnou činnost (kromě některých dohodnutých služeb v Německu a Rakousku), na podnikání a na studium. Přechodné období však dosavadní členské země nemusejí vůči občanům nových členských zemí (včetně České republiky) uplatnit vůbec. Již nyní pět zemí Unie oznámilo, že plně uvolní svůj pracovní trh ihned od data vstupu České republiky do Evropské unie. Jde o Velkou Británii, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Irsko. Naši občané budou tedy moci v těchto zemích pracovat bez omezení již od prvního dne po vstupu České republiky do EU. Základní dvouleté přechodné období bude možno v odůvodněných případech prodloužit o tři roky a v mimořádných případech o další dva. O pozicích zbývajících členských zemí Česká republika stále jedná. Čtyři členské země sice prohlásily, že zamýšlejí využít národní režim k ochraně svého pracovního trhu, avšak i tyto režimy budou poměrně značně liberální. Jedná se o Německo, Rakousko, Belgii a Finsko. Tyto země již nyní praktikují velmi benevolentní režim pro udělování pracovních povolení vůči České republice, který nemůže být v budoucnu zpřísněn. Podle posledních údajů procentuální úspěšnost žadatelů o pracovní povolení v těchto zemích převyšuje 90 % (pro rok 2000 je to v případě Německa 94 %, Rakouska 96 %, Belgie 91 %,

Stránka 21

Finska 100 %). Kvóta pro české pracovníky např. v Německu není v současnosti naplněna. Je třeba zdůraznit, že se Evropská unie zavázala, že budoucí režim přístupu na pracovní trh v členských zemích nebude v žádném případě striktnější, než je nyní, a že naši občané budou současně jako občané EU spíše upřednostňováni před pracovníky ze třetích zemí. Bude nám uznávána na‰e kvalifikace? V Evropské unii platí, že kvalifikace a praxe získané v jedné zemi se považují za platné na celém území Unie. Vzhledem k tomu, že v různých zemích stále existují rozdíly ve vzdělání a přípravě, stanovují se alespoň minimální profesní standardy a odpovídající délka praxe pro všechny členské státy. Toto uznávání profesních kvalifikací je z pohledu českého občana značnou výhodou. Takzvaná regulovaná povolání (jejich výkon v daném členském státě je upraven právními předpisy, které stanovují předpoklady tohoto výkonu) je možno z hlediska požadavků na vzdělání a praxi rozdělit na dvě skupiny: 1. Pro vybraná povolání (např. lékaři, zubní lékaři, farmaceuti, sestry a porodní asistentky, veterináři, architekti, právníci) bude uznávání probíhat ve vztahu k minulosti buď uznáním daného studia přímo nebo ve spojení s určitým obdobím odborné praxe v České republice. Do budoucna bude toto uznávání probíhat na zákla-


15.5.2003

15:10

dě sladění studijních nároků a osnov. 2. Pro ostatní regulovaná povolání je vzájemné uznávání založeno na principu důvěry v souladu se směrnicemi práva ES. Žádost o výkon určitého povolání bude nutno společně s potvrzením o dosažené praxi a dosaženém vzdělání adresovat příslušnému úřadu členského státu, ve kterém má občan zájem práci vykonávat. Ten pak rozhodne, zda dosažené vzdělání a praxe opravňuje k výkonu práce okamžitě, nebo zda je nutno složit dodatečné zkoušky, příp. absolvovat v daném státě doplňkovou praxi. Takzvané akademické uznávání, tj. uznání studia daného oboru či diplomu získaného v oboru, není právem Evropských společenství přímo upraveno. Některé země podepsaly mezinárodní smlouvy, které toto uznávání upravují (zejména mnohostranná Lisabonská úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu, signatářem je i Česká republika). Takzvaná Boloňská dohoda (podepsána 31 zeměmi včetně zemí EU) usnadní uznávání diplomů a přechod mezi jednotlivými školami v rámci vysokoškolského studia. Budou „zru‰eny“ hranice? Od našeho vstupu do Unie bude našim občanům k překračování hranic s ostatními členskými státy postačovat občanský průkaz (jedná se o občanský

Stránka 22

průkaz nového typu, který se již vydává). Při překračování hranic odpadne povinnost na požádání prokázat finanční zajištění pobytu. Na mezinárodních letištích budou naši občané odbavováni ve zvláštním koridoru pro občany Evropské unie. Každý bude moci bez přihlášení pobývat v jiném členském státě po dobu tří měsíců, teprve pak bude třeba se přihlásit k pobytu, popř. prokázat prostředky k životu. Vstupem do Unie odpadnou jakákoliv cla v obchodě s ostatními členskými státy. Odpadne i celní kontrola a celní projednávání, což tento druh obchodu zlevní. Cla se budou vybírat jen na vnějších hranicích Unie (ve vnitrozemí tvoří vnější hranici EU jen mezinárodní letiště). Občan, který se ocitne ve svízelné situaci v cizí zemi mimo Unii, kde nebude zastupitelský úřad České republiky, se může obrátit s žádostí o pomoc na velvyslanectví či konzulát kterékoliv jiné členské země Evropské unie. Má Evropská unie svou armádu? Společná armáda Evropské unie zatím neexistuje. Každý členský stát má dosud armádu vlastní – ať již profesionální nebo dobrovolnickou. Vojenskou službu mohou v národní armádě vykonávat pouze občané dané země. Podmínky služby v armádě se v jednotlivých členských státech značně liší, není tedy možné, aby se cizinci ucházeli o službu v armádě jiné členské země. To tedy bude platit i pro


15.5.2003

15:10

naše mladé muže, dokud se nezmění pravidla, nebudou moci sloužit v armádách jiných členských zemí Unie – stejně, jako cizinci nebudou moci vykonávat vojenskou službu v armádě České republiky. Evropská unie se koncem 90. let dohodla na existenci „společné bezpečnostní a obranné politiky“ a vytvoření společných sil rychlého nasazení. Tyto síly od dubna letošního roku přebírají od NATO malou vojenskou operaci v Makedonii. Jde o první použití sil Evropské unie v operaci krizového řízení. Evropská unie má kromě toho policejní misi v Bosně a Hercegovině. Budeme moci nakupovat nemovitosti v zemích Evropské unie?

Stránka 23

Jak je to s tzv. Bene‰ov˘mi dekrety, budeme je muset zru‰it? Evropská unie se prostřednictvím mnoha svých orgánů i představitelů k problému tzv. Benešových dekretů již několikrát vyjádřila. Podle Evropského parlamentu tzv. Benešovy dekrety nejsou překážkou k přijetí České republiky do Evropské unie. Evropský parlament se odvolal na česko-německou deklaraci z roku 1997, v níž obě strany mimo jiné deklarují svou snahu pracovat na dobrých sousedských vztazích. Je tedy zřejmé, že otázky naší minulosti, ale i otázky budoucí spolupráce, si s našimi sousedy musíme vyřešit sami. „Nafiízení z Bruselu“

Pro obyvatele České republiky budou po vstupu do EU platit stejná pravidla jako pro obyvatele současných členských zemí. Takzvaný volný pohyb kapitálu, který je jednou ze základních svobod Evropské unie, umožňuje i nákup nemovitostí v rámci celé Evropské unie. Budeme-li tedy mít dost peněz, můžeme si například moci koupit domek někde u moře v kterékoliv zemi Evropské unie. Na druhé straně byla pro nákup našich nemovitostí cizinci vyjednána dvě tzv. přechodná období: pro nabývání zemědělské půdy a lesů (až 10 let) a pro nabývání nemovitostí určených k vedlejšímu bydlení (5 let). Tato přechodná období tedy do značné míry chrání náš trh s nemovitostmi.

Snad přílišné obavy nebo nepochopení některých snah Evropské unie o harmonizaci technických norem v zájmu ochrany spotřebitele přináší často „zaručené“ předpovědi, co všechno budeme muset „unifikovat“ v případě našeho členství. Evropská unie dbá ve zvýšené míře na stanovení bezpečnostních parametrů tak, aby výrobek, který je na společném trhu EU, neohrozil zdraví nebo život uživatele a spotřebitele. Obecně však platí, že výrobek, s nímž se legálně obchoduje na trhu jednoho členského státu, se může – když splňuje technické předpisy – pohybovat na celém společném trhu Unie.


15.5.2003

15:10

Stránka 24

Instituce a orgány Evropské unie Nejvyšším politickým orgánem Evropské unie je Evropská rada, která je tvořena hlavami států a vlád členských zemí. Evropská rada má na starosti důležitá politická rozhodnutí a určování dalších směrů evropské integrace. Evropskou legislativu schvaluje Rada Evropské unie (zasedají v ní ministři 15 členských zemí), hlavní iniciativu v předkládání legislativních návrhů má však Evropská komise, která se skládá z 20 členů, kteří v ní – na rozdíl od Rady EU nebo Evropské rady – zastupují zájmy Unie, nikoli zájmy národní. Komise je hlavním výkonným orgánem – vykonává politiky Evropské unie a kromě toho je „strážkyní“ zakládajících smluv. Zájmy občanů hájí Evropský parlament, jehož poslanci jsou voleni přímo v jednotlivých členských státech EU. Evropský parlament spolurozhoduje s Radou EU o důležitých legislativních otázkách, má hlavní slovo v otázce rozpočtu Unie a je kontrolním mechanismem pro moc výkonnou (Evropskou komisi). Mezi orgány EU dále patří Evropský soudní dvůr, jehož úkolem je zajišťovat dodržování práva Evropských společenství: řeší spory při výkladu a aplikaci smluv a dalšího práva Evropských společenství. Evropský účetní dvůr zkoumá dodržování pravidel při hospodaření Evropské unie. Mezi instituce Unie se zařadila i Evropská centrální banka (ECB), založená k 1. 6. 1998. Její činnost se týká pouze Evropské měnové unie, sdružující zatím 12 států. ECB spolu s centrálními bankami jednotlivých členských států udržu-

je cenovou stabilitu a tvoří měnovou politiku Evropské měnové unie. Finanční institucí Unie je také Evropská investiční banka, která poskytuje kapitál na rozvoj členských států a integrace. Evropská unie má kromě toho poradní orgány – Hospodářský a sociální výbor, hájící zájmy různých sociálních skupin, a Výbor regionů, v němž zasedají představitelé regionů z jednotlivých členských zemí. Roli Evropského soudního dvora doplňuje veřejný ochránce lidských práv v Unii – evropský ombudsman. Rada Evropské unie, Evropská komise, Evropsk˘ parlament Rada Evropské unie (Rada) bývá nazývána Radou ministrů, protože na rozdíl od Evropské rady, která je zasedáním na nejvyšší státní úrovni, se v ní setkávají ministři jednotlivých členských zemí a hájí zde zájmy svých států. Formálně existuje pouze jedna Rada EU, ale její složení není stálé – mění se podle toho, jakou problematikou se zabývá. Pokud se například jedná o zemědělství, schází se Rada ministrů zemědělství, finanční otázky řeší tzv. ECOFIN – Rada ministrů hospodářství a financí. Všeobecnou tématikou se zabývá Rada ministrů zahraničí. V řízení Rady se po půl roce střídají jednotlivé členské státy, které vykonávají předsednickou funkci. Rada je hlavním zákonodárným a výkonným orgánem EU – jejím prostřednictvím je přijímána legislativa


15.5.2003

15:10

Evropských společenství. Postup přijímání legislativy je poměrně složitý a je výsledkem dlouhých jednání, v nichž dochází k postupnému slaďování národních zájmů a zájmů různých sociálních skupin se zájmy společnými a nadnárodními. Evropská komise (Komise) sídlí v Bruselu. V jejím čele stojí předseda, nyní Ital Romano Prodi, a dalších 19 komisařů, které můžeme přirovnat k ministrům, neboť mají pod sebou jedno nebo několik generálních ředitelství (celkem jich je 22).Velmi přibližně by se o nich dalo říci, že jsou to „ministerstva“ Evropské unie. Na rozdíl od Rady komisaři nereprezentují zájmy svých zemí, ale zájmy celku, tj. Unie. Komise je někdy nazývána motorem integrace – vykonává politiky Evropské unie, tvoří návrhy právních předpisů Evropských společenství, kontroluje dodržování plnění komunitárního práva v Unii a plní celou řadu dalších úkolů. K tomu všemu jí slouží zhruba 19 000 úředníků, z nichž velkou část tvoří překladatelé a tlumočníci (Evropská unie nemá jeden úřední jazyk, ale na stejnou úroveň je zde postaveno všech 11 jazyků, jimiž se v Unii hovoří). Není to mnoho, pokud uvážíme, že tito pracovníci mají na starosti chod věcí veřejných v celé Evropské unii, a je to například méně, než mají magistráty velkých západoevropských měst (např. Paříže či Londýna).

Stránka 25

Evropsk˘ parlament (Parlament) je jedním ze tří klíčových orgánů Evropské unie. Velmi dynamicky se vyvíjí a získává stále důležitější postavení. V Evropském parlamentu zasedá v současné době 626 poslanců (po rozšíření 732 poslanců), kteří jsou voleni v přímých volbách, konajících se každých 5 let v jednotlivých členských státech. Evropský parlament nemá klasické zákonodárné postavení, jaké mívají obvykle národní parlamenty, v rámci evropských struktur je však hlavním zástupcem zájmů občanů Unie. V současnosti má právo schvalovat rozpočet, schvaluje rovněž předsedu Komise a Komisi jako celek. Může také Komisi vyslovit nedůvěru, na jejímž základě Komise rezignuje. Kromě toho má právo vyjadřovat se k přijímaným evropským právním předpisům – v nadpoloviční většině případů schvaluje nové předpisy společně s Radou ministrů, v ostatních oblastech má Rada ministrů povinnost tyto předpisy s Parlamentem konzultovat či spolupracovat s ním na jejich přípravě. Pro kandidátské země je také důležité, že Parlament je jedinou z instancí EU, která jednotlivě schvaluje přijetí nových členů Evropské unie.


15.5.2003

15:10

Stránka 26

Vydalo Ministerstvo zahraniãních vûcí âeské republiky, Odbor komunikaãní strategie Vydání první, 28 stran, náklad 100 000 ks Fotografie na titulní stranû pochází z Audiovisual Library European Commision Neprodejn˘ v˘tisk Dal‰í informace o problematice o EU naleznete na http://www.euroskop.cz nebo na bezplatné informaãní lince 800 200 200 © MZV âR, Praha 2003 ISBN: 80-86345-33-5


15.5.2003

15:10

Stránka 27


15.5.2003

15:10

Stránka 28

Informační brožura o Evropské unii. Chcete vûdût víc?

Recommend Documents