INFORMACE ŠVÝCARSKÉ CENTRUM PRO SOCIÁLNÍ VĚDY FORS. Michal Ježek Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

INFORMACE ŠVÝCARSKÉ CENTRUM PRO SOCIÁLNÍ VĚDY FORS A JEHO DATOVÝ ARCHIV DARIS Michal Ježek Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Švýcarské centrum pro sociální vědy (FORS) zřizuje národní sociálněvědní datový archiv (DARIS – Data and research information services), který umožňuje přístup k oficiálním mikro statistikám a reprezentuje Švýcarsko ve sdružení evropských datových archivů (CESSDA – Consortium of European Social Science Data Archives) a také ve sdružení ICPSR (Inter-university Consortium for Political and Social Research). Kromě toho FORS prezentuje data z výzkumných infrastruktur, jako jsou Swiss Household Panel, Swiss Election Study, Swiss Social Report a švýcarské části několika nadnárodních výzkumů (European Social Survey – ESS, International Social Survey Program – ISSP, Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe – SHARE, Luxembourg Income Study). Aktivity FORS jsou spolufinancovány Švýcarskou konfederací, nadací Swiss National Science Foundation a Université de Lausanne (UNIL). FORS je hlavní švýcarské centrum pro správu sociálněvědních dat sesbíraných v této zemi, které disponuje rozsáhlými zkušenostmi a vypracovanou infrastrukturou pro uchovávání, dokumentaci a poskytování komplexních datových souborů. Také je členem mezinárodních projektů, jako je například FP7 Data without Boundaries [SERSCIDA, online]. Přístup k datům Skrze internetové stránky www.forscenter.ch, na které je přesměrování z webu sdružení CESSDA1, existuje několik způsobů, jak získat celé datové soubory s příslušnou dokumentací. Některé z nich (například zdarma přístupný datový katalog NESSTAR) vyžadují pouze elektronickou registraci s uvedením příslušné instituce, po jejímž schválení je možné mít okamžitý přístup k datům bez omezení. Bez této registrace je uživatelům umožněn přístup pouze k základnímu popisu různých (převážně mezinárodních) šetření a četnostním charakteristikám jednotlivých proměnných. V katalogu NESSTAR2 jsou datové soubory a dokumentace z šetření European Social Survey, Eurobarometru (u obou těchto mezinárodních výzkumných sérií platí, že v archivu DARIS lze získat pouze data za Švýcarsko) či studie týkající se volebního chování Švýcarů.

1

http://cessda.net/

2

http://fors-nesstar.unil.ch/webview/index.jsp

- 51 -

Obrázek č. 1: Rozhraní NESSTAR švýcarského centra pro sociální vědy FORS

Zdroj: http://fors-nesstar.unil.ch/webview/index.jsp

Informace o šetřeních jsou v katalogu k dispozici plně ve francouzském a německém jazyce (s ohledem na dva nejpoužívanější jazyky ve Švýcarsku), částečně také v jazyce anglickém. On-line statistické analýzy a stahování datových souborů s dokumentacemi je možné provádět pouze po registraci, přičemž FORS uvádí, že pokud zadaný e-mail přísluší ke spřátelené instituci (např. k nějaké švýcarské univerzitě), je heslo ke katalogu zasláno okamžitě. Není nutné zasílat vyplněný písemný formulář. Datové soubory lze stáhnout ve formátech odpovídajících požadavkům běžně používaných statistických programů (SPSS, Stata, SAS, Statistica atd.). Katalog NESSTAR obsahuje data z velkých mezinárodních mnohotematických šetření. Proto je užitečné využívat tento katalog v sociologickém výzkumu v případě mezinárodního srovnání díky tematickým modulům, které bývají často společné pro všechny země, ve kterých šetření probíhalo3. Na důkladné lokální analýzy a specifická témata je třeba využít jiný datový katalog, k jehož datovým souborům je přístup obtížnější a v němž nelze předem on-line zkoumat jednotlivé proměnné, ale je nutné objednat celý datový soubor. Touto další možností, jak získat data prostřednictvím FORS, je datový katalog FORS4 spadající pod DARIS (Data and research information services). Oproti NESSTAR je tento katalog výrazně rozsáhlejší a přístup k datovým souborům není tak snadný. Vyhledávat v katalogu je možné dvěma způsoby: 1. skrze fulltextové vyhledávání využívající klíčová slova nebo zadaná kritéria, 2. pomocí vyhledávání podle témat šetření. Tyto dva druhy vyhledávání ukazuje obrázek číslo 2. U fulltextového vyhledávání je důležité používat slova ve francouzském 3 Pro tato srovnání je ovšem problém, že ve FORS lze získat ve většině případů jen data za Švýcarsko. 4

http://forsdata.unil.ch/data/

- 52 -

Obrázek č. 2:

Dvě možnosti vyhledávání v katalogu FORS

Zdroj: http://forsdata.unil.ch/data/fulltextsearch.asp?lang=e

nebo německém jazyce, tedy v jazycích, kterými jsou psány hledané studie. Katalog obsahuje všechny datové soubory obsažené v katalogu NESSTAR, kromě nich ale také soubory z místních šetření, prováděných například vzdělávacími institucemi. Uživatel si může podle tématu najít konkrétní požadovanou studii, po jejímž rozkliknutí se objeví základní popis šetření. V popisu jsou informace o instituci, pro kterou je šetření prováděno, o autorech studie, sběru dat (metody, termín sběru dat, kdo data sbíral), počtech respondentů a proměnných. Pokud chce uživatel získat celý datový soubor, nezbývá mu nic jiného než kliknout na odkaz „order“5, kde jsou uvedeny instrukce, jak postupovat. Je potřeba odeslat e-mail na požadovanou adresu, ve kterém musejí být uvedeny informace o příslušném datovém souboru (jeho klasifikační číslo a název), dále kontaktní informace uživatele (jméno, email, profesní či privátní adresa). Defaultně jsou datové soubory následně posílány ve formátu SPSS Portable (.por), ale po specifikaci v e-mailové zprávě je možné poskytnout i jiný datový formát. Stránky FORS uvádějí, že standardně je datový soubor i s dokumentací odeslán do dvou pracovních dnů, uživatel se přitom písemně zavazuje k respektování švýcarské legislativy ohledně ochrany dat, použití dat pouze k vědeckým účelům, nešíření datových souborů k dalším výzkumníkům a řádnému citování datových zdrojů ve všech publikacích, které k datům odkazují. Není však jasně uvedeno, zda je takový slib nutné odeslat spolu s kontaktními informacemi. Kromě výše zmíněných katalogů, které shromažďují data z nadnárodních a akademických šetření, poskytuje FORS i veřejné statistiky. Data jsou 5 http://forscenter.ch/en/data-and-research-information-services/2221-2/obtaindata/order-data/

- 53 -

Obrázek č. 3: Datový katalog COMPASS

Zdroj: http://compass-data.unil.ch/webview/

shromažďována švýcarským statistickým úřadem (Federal Statistical Office) a FORS z nich poskytuje základní statistiky prostřednictvím datového katalogu COMPASS6, který pracuje na stejném principu jako katalog NESSTAR. Federální statistický úřad poskytuje data z censových šetření, šetření domácností či mezinárodních projektů (např. PISA za Švýcarsko). V katalogu COMPASS není umožněno stahovat datové soubory, k dispozici jsou pouze frekvenční statistiky a práce s kontingenčními tabulkami a složitějšími statistickými analýzami je možná pouze v případě, že jsou data plně anonymizovaná. I když se katalog tváří, že je plně anglicky lokalizovaný, při rozkliknutí některých šetření uživatel rázem zjistí, že proměnné jsou k dispozici pouze ve francouzštině nebo němčině, proto je potřeba prozkoumat různé soubory a najít si ten pro uživatele jazykově vhodný. Cílem katalogu COMPASS je poskytovat vědecké komunitě přístup k agregovaným datům a k mikro datům z veřejných statistik u témat, jako je vzdělávání, ekonomika, sociální mobilita nebo zdraví. Katalog poskytuje statistiky bez potřeby jakéhokoliv kontraktu, nicméně pokud chce uživatel získat datový soubor nebo jeho část, případně další podklady z provedeného šetření, je potřeba kontaktovat přímo příslušný statistický úřad. I tak je ale potěšující, že není potřeba pro statistiky z různých šetření prohledávat několik webových stránek, ale je k nim umožněn přístup z jednoho datového archivu. Kromě datových katalogů poskytují webové stránky FORS také rozcestník7 ke speciálním projektům (Comparative Candidate Survey, Optimus Study, PISA, TREE, VOX aj.), k jejichž datovým souborům není přímý přístup z on-line systému anebo je ve velmi omezeném množství (např. pouze čet6

http://compass-data.unil.ch/webview/

7 http://forscenter.ch/en/data-and-research-information-services/2221-2/obtain-data/special-projects/

- 54 -

nosti u šetření PISA v katalogu COMPASS). Po kliknutí na jednotlivé projekty se uživateli zobrazí informace o daném šetření a návod, jak získat konkrétní data. Například pro získání datového souboru ze studie People on War je nutné vyplnit formulář zahrnující osobní informace o žadateli a také informace o projektu, ke kterému by data měla být využita. Co se týče dat z kvalitativních výzkumů, FORS zatím neprovozuje katalog, který by taková data poskytoval. Nicméně se v roce 2010 zavázal k tomu, že bude národním centrem pro uchovávání a poskytování kvalitativních dat produkovaných na švýcarském území. Diskuze o archivaci kvalitativních dat probíhala ve Švýcarsku již od roku 2002, přičemž trvalo několik let, než byly po poradách se zahraničními experty a výzkumníky ustanoveny první závěry. I tak ale existují překážky, které by mohly ohrozit archivaci kvalitativních dat. Je jimi například nedostatečná obeznámenost švýcarských výzkumníků se sekundární analýzou těchto dat nebo nerozhodnost v tom, co všechno je potřeba archivovat, aby nebyl narušen kontext, v jakém byla data získána. Další problémy se týkají etických a legálních důsledků archivace či zajištění archivace různých formátů kvalitativních dat [Kleiner et al. 2011: 78]. Navzdory těmto možným překážkám vyzývá FORS ke kontaktování pomocí e-mailu v případě ochoty poskytnout data a také zveřejňuje podrobný návod, jak taková data připravit. Je třeba říci, že podobný návod je k dispozici i pro data kvantitativní a pro všechny informace o depozici dat je přítomen rozcestník8. Úlohou švýcarského národního centra pro sociální vědy není jenom správa dat, jejich uchovávání a distribuce mezi vědeckou komunitou, FORS se přímo podílí na šetřeních jak domácího rázu (panel švýcarských domácností, volební průzkumy), tak s mezinárodním přesahem (ESS, ISSP, SHARE, EVS). Data z těchto šetření je možné získat buď pomocí online katalogů, nebo přímým kontaktováním datového archivu. Ke kvantitativním datům je tedy přístup relativně snadný, pokud je uživatel ochoten poskytnout nutné osobní informace a plánuje využít data pouze pro akademické účely. V případě kvalitativních dat je však situace složitější především z důvodu pozdního rozhodnutí o jejich archivaci. Bude tedy zajímavé sledovat, jak se FORS s touto výzvou vypořádá a zda se v dohledné tobě dočkáme zveřejnění prvních dat kvalitativního charakteru prostřednictvím on-line datového katalogu. Seznam literatury: Kleiner, B., C. Heinzmann, T. Eberle, M. Bergman. 2011. „Qualitative Data Archiving in Switzerland.“ IASSIST Quarterly (35): 1–2. SERSCIDA. „FORS Swiss Foundation for Research in Social Sciences.“ [on-line]. [cit. 16. 6. 2015]. Dostupné z: http://www.serscida.eu/en/home/13-en-content/partners/11-fors-swiss-foundation-for-research-in-social-sciences.

8 http://forscenter.ch/en/data-and-research-information-services/2221-2/deposit-data/

- 55 -

FINNISH SOCIAL SCIENCE DATA ARCHIVE Michal Švejda Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy FSD je finský sociálněvědní datový archiv. Poskytuje sociální data, která jsou vhodná nejen pro výzkumné účely, ale mohou například sloužit také jako podpora výuky na školách. Jedná se o finský národní datový archiv, který je dotován finským ministerstvem školství a kultury. Mezi hlavní účely tohoto archivu patří správa dat a poskytování informací o datech pro následnou výzkumnou činnost. Je součástí univerzity v Tampere, ale pracuje samostatně. FSD poskytuje otevřený přístup k datům, která jsou transparentní a mohou dobře sloužit k dalším použitím, zejména pak k sekundárním analýzám ve výzkumných projektech.1 Datový archiv FSD používá rozhraní „Aila“, které funguje jako aplikace, přes kterou se uživatelé mohou dostat k datům, se kterými chtějí pracovat. Data obsahují taktéž svůj popis, a to v angličtině a finštině. Po registraci do aplikace Aila má uživatel plný přístup k datům, které archiv obsahuje. Bez registrace je však možné prohlížet data, která jsou označena „open access“.2 Přirozeně se ale k různým datům vážou různé podmínky přístupu, a tak nejjednodušší cestou, jak se dostat ke všem datům, které archiv osahuje, je registrace. Mezi základní funkce archivu FSD pak patří získávání dat od jednotlivých výzkumníků, skladování dat (a to v rámci legálních předpisů, zvláště pak s důrazem na ochranu údajů), poskytování doplňujících údajů o daných data setech (metadata), poskytování informací o dostupnosti dat a o podmínkách jejich využití pro třetí strany (čili uživatele archivu), poskytování nenáročného přístupu k datům pro třetí strany (zde je vyžadována registrace v již zmíněném systému Aila), vyhrazení práva na odmítnutí poskytnutí dat či odmítnutí jejich archivace (pokud data set není v pořádku po stránce legislativní či například kvůli vysokému počtu missing values – a tak by nebyl dostatečně reliabilní), podporování užívání dat k účelům výuky, poskytování informací o tom, jak FSD pracuje, a o jeho aktualizacích, vylepšeních a dále pak spolupráce s mezinárodními datovými archivy a jejich propojování s lokálním FSD.3 Data Finský národní sociálněvědní archiv sbírá a třídí data jak kvalitativní, tak kvantitativní povahy. Nearchivuje knihy, výzkumné projekty ani jiné podobné publikace, ale pouze data, která byla k jejich vytvoření použita.

1

FSD. Finnish Social Science Data Archive (http://www.fsd.uta.fi/en/, 17. 6. 2015).

2


3


- 56 -

Obrázek 1: Ukázka rozhraní archivu FSD

Zdroj: http://www.fsd.uta.fi/en/, 17. 6. 2015

Kvantitativní data, která byla nejčastěji sebrána pomocí vytvořeného dotazníku, jsou dostupná přes již zmíněnou aplikaci Aila. Defaultně jsou přístupná ve formátu pro zpracování v software SPSS. Stažená data se ale neomezují pouze na formát pro SPSS – v rozhraní stahování dat si můžeme vybrat, jaký formát dat nám nejvíce vyhovuje. Možných formátů je hned několik – kupříkladu pro software Microsoft Excel, Matlab, R, SAS, S-PLUS či Stata, ale také pro mnoho dalších. Problém jiných formátů může nastat v omezeních, která se pojí k samotným softwarům. FSD sám radí, že některé data sety obsahují například tolik rozličných proměnných, že se daná data nevejdou do jednoho souboru pro Microsoft Excel.4 Tudíž si musíme dát pozor na to, s jakými daty a v jakém softwaru s nimi chceme pracovat.

4


- 57 -

Kvalitativní data jsou taktéž k dostání přes FSD a obsahují zpravidla text (kupříkladu přepsané rozhovory) či obrazový materiál, který se nějakým způsobem vázal ke sběru dat. Stažená data mohou tedy obsahovat přepisy zápisů do deníků, přepisy konverzací ve focused interviews či dokonce videa, které se pojila ke sběru dat. Tato data jsou poté vhodná pro další analýzu v softwarech Atlas.ti či například NVivo. Nevýhodou kvalitativních dat z FSD je fakt, že jsou ve většině dostupná pouze v originálním znění – čili ve finštině. Archiv FSD se tedy nejeví jako příliš vhodný pro účely dalších analýz kvalitativních dat pro finsky nemluvící uživatele. Ke staženým datům se standardně přikládají i další informace o nich. Ty jsou nejčastěji podávány ve formátu PDF a obsahují dodatečné informace o metodách sběru dat, rozložení proměnných, abstrakt výzkumu, ke kterému byla data využita, dotazník (který, jak sami správci FSD upozorňují, je často k dostání pouze ve finštině). Dále jsou také odhalena jména výzkumníků, kteří data sebrali a kteří daný výzkum provedli. Tyto informace o datech jsou zpravidla přeloženy do angličtiny u těch data setů, které byly do angličtiny již přeloženy. FSD vybízí k tomu, abychom si ještě před stažením dat prohlédli, zda byla daná data do angličtiny přeložena (tato informace je dostupná přes rozhraní „data katalogu“ FSD).5 FSD celkově působí velice přívětivě a vstřícně, co se týče překladů z finštiny do angličtiny. Nejspíše má aspirace na to stát se hojně využívaných datovým archivem i pro ty uživatele pohybující se v akademickém prostředí, kteří nemluví finsky. Vybízí totiž, že pokud požadujeme daný data set, který je dostupný pouze ve finštině, pracovníci archivu jsou ochotni data set přeložit na požádání – a to pro studenty a výzkumníky bez poplatku. Registrovaní uživatelé archivu FSD mají zaručen plný přístup k datům, nicméně musejí se řídit podmínkami užití dat, které jsou pro každý jednotlivý data set různé. FSD umožňuje hledat data, vhodná pro naše účely, pomocí třídění jednotlivých data setů do kategorií. Data můžeme hledat například pomocí jejich titulků (v případě hledání co nejvyšší podobnosti dat vůči našim účelům), pomocí rozdělení na kvalitativní a kvantitativní data, pomocí klíčových slov či pomocí témat.6 FSD také udržuje směrnici, která se týká vkládání dat do archivu. Výzkumníci mají možnost svá data přidat do archivu pro budoucí použití například v sekundárních analýzách. Musejí nicméně souhlasit s podmínkami, za kterých se data do archivu přidají. Vkladatelé dat musejí souhlasit s tím, že budou zveřejněna jejich jména společně s jejich data setem. Vkladatelé se taktéž musejí registrovat do systému Aila, kde jim bude přiděleno přihlašovací jméno, heslo a další identifikační údaje (například i o instituci, pod kterou pracují), a musejí souhlasit s tím, že přes tyto údaje budou v systému dohledatelní. Na druhé 5


6


- 58 -

straně FSD hraje roli dohlížitele nad daty vkladatelů a poskytuje je pouze taktéž registrovaným uživatelům, kteří o sobě skrze registraci také vkládají jisté údaje. Archiv může poskytovat informace o nakládání s daty jejich vkladatelům. Správci FSD píší, že většina vkladatelů požaduje informaci o tom, v jaké míře jsou jejich data stahována, a informaci o organizaci, pod kterou působí uživatelé, kteří si data stahují.7 Hodnocení Celkově můžeme FSD označit za národní datový archiv, který skladuje data zejména z finských výzkumů, nicméně dělá kroky k tomu, aby i finsky nemluvící akademici měli rozsáhlý přístup k datům, která obsahuje. FSD poskytuje informace o tom, v jakých mezinárodních šetřeních byla daná finská data použita, a odkazuje na stránky těchto mezinárodních šetření. FSD archivu byla udělena certifikace DSA (Data Seal of Approval), která je udělována archivům, které vykazatelným způsobem skladují a poskytují reliabilní digitální data. Jedná se tedy o mezinárodně uznávaný lokální archiv, který (dle ocenění) obsahuje spolehlivá data. Jako ostatní datové archivy se i k FSD pojí řada legislativních norem, které se archiv snaží bez výjimky dodržovat. FSD je velice vhodným nástrojem zvláště pro finské studenty a akademiky, nicméně využití archivu nalezne i člověk jiné národnosti. Nevýhodou je pak nemožnost práce s kvalitativními daty pro finsky nemluvící uživatele. Zdroje FSD. Finnish Social Science Data Archive [online] (dostupné na http://www.fsd.uta.fi/ en/, citováno 17. 6. 2015).

PROGRAMME FOR INTERNATIONAL STUDENT ASSESSMENT (PISA) JAKO ZDROJ DAT PRO SOCIÁLNĚVĚDNÍ VÝZKUMY

Barbora Matoušová Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Jedním z významných datových zdrojů v mezinárodním měřítku je Programme for International Student Assessment (PISA), jenž je realizován pod záštitou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development – OECD). PISA je mezinárodní výzkum, jehož cílem je vyhodnocení vzdělávacích systémů po celém světě. Do tohoto programu se prozatím zapojilo více než sedmdesát států světa, včetně České i Slovenské republiky. Již od roku 2000 v pravidelných tříletých cyklech testuje PISA dovednosti a znalosti studentů ve věku patnácti let. Především se snaží přinést odpověď na otázku, do jaké míry si osvojili žáci končící základní vzdě7


- 59 -

OBRÁZEK 1.

PŘÍSTUP K WEBOVÝM STRÁNKÁM PISA PROSTŘEDNICTVÍM WEBU OECD

Zdroj: OECD (http://www.oecd.org/education/)

lání znalosti a dovednosti nezbytné pro plnohodnotné zapojení do reálného života a uplatnění v moderní společnosti. Klíčovými tématy, jejichž znalost se testuje, jsou čtení, matematika a vědy. Testována jsou ale i další dílčí aktuální témata, jež jsou relevantní pro zvládnutí moderního života. Například v prozatím předposledním uskutečněném šetření v roce 2012 bylo zjišťováno, jak kreativně dokážou studenti řešit problémy a jaká je jejich finanční gramotnost. V letošním roce bylo součástí šetření téma kooperativního řešení problémů. Mimo to jsou též shromažďovány informace o osobním, rodinném i školním zázemí studentů jakožto důležitých faktorech, jež mají vliv na jejich výkony, a to nejen od samotných studentů, ale též od rodičů. V rámci tohoto programu jsou dostupné i informace o širším kontextu školského systému dané země a studijním prostředí, které jsou zjišťovány prostřednictvím ředitelů participujících škol. Přístup k datům a dalším užitečným informacím Na webovou stránku PISA je možné se jednoduše dostat přes odkaz http:// www.oecd.org/pisa/, případně z webu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj http://www.oecd.org/, kde si zvolíme záložku Topics, vybereme téma Education a tam je nám již zřetelně (v modrém rámečku) nabízen přechod do webového rozhraní PISA (viz obrázek 1).

- 60 -

Obrázek 2. Domovská stránka Programme for International Student Assessment

Zdroj: OECD-PISA (http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/)

V samotném webovém rozhraní PISA máme v nabídce záložky Home, About PISA, PISA products, Key findings, Contacts a PISA FAQ (viz obrázek 2). V souvislosti s dostupností dat jsou relevantní záložky PISA products a Key findings, přestože užitečné informace využitelné v sociálněvědním výzkumu je možné získat i na domovské stránce PISA, tedy pod záložkou Home, kde jsou dostupné nejaktuálnější informace týkající se činnosti PISA. Záložka PISA products (viz obrázek 3) je nejen jednou z cest k datům, ale také k dalším důležitým informacím potřebným pro sekundární analýzu dat i pro přípravu vlastního výzkumu. V první čtvrtině stránky (Results) je možné přejít do záložky Key findings, stáhnout si databáze pro jednotlivé roky šetření (2000, 2003, 2006, 2009, 2012) či získat soubory obsahující informace o kódování a pokynech pro sloučení souborů, případně zmiňovaná data z šetření 2012 o řešení problémů, digitálním čtení a matematice na počítačích. V další části stránky (Overviews) je možné dostat se k „PISA in Focus“, tedy PISA v kostce, což je série stručných poznámek orientovaných na vzdělávací politiku, které se pokoušejí popsat témata PISA. Dostupná je zde i série videí, jež představují úspěšné reformy ve vzdělávání a radí, jak zlepšit školský systém. Následující část stránky (In depth) nabízí hloubkové informace a detailní zprávy týkající se dat PISA. Nakonec v poslední části (Methodology, manuals) je

- 61 -

Obrázek 3.

PISA products

Zdroj: OECD-PISA (http://www.oecd.org/pisa/)

možné získat konkrétní testové otázky, podklady o uchazečích pro PISA 2018, dotazníky pro studenty, ředitele škol i rodiče, dokumenty s teorií, která stojí za průzkumy PISA (respektive jakého cíle chtějí průzkumy dosáhnout a jak byly vyvinuty), technické zprávy s podrobným popisem provádění výzkumů či manuály pro analýzu dat v SAS a SPSS. Další užitečnou záložkou jsou Key findings. K jejímu obsahu se lze dostat skrze hlavní nabídku nebo, jak jsem již výše naznačila, také z PISA products. Zde najdeme v rámci jednotlivých šetření žebříček výkonnosti studentů dle jednotlivých zemí a další důležitá zjištění týkající se rodinného zázemí studentů či organizace konkrétních škol. Pokud si například vybereme šetření PISA z roku 2012 (viz obrázek 4), dozvíme se nejprve obecné informace týkající se organizace a průběhu šetření. Konkrétně dostaneme informace o zaměření daného šetření (matematika), o počtu zemí, jež se šetření zúčastnily (65), o dílčích volitelných tématech a počtu zemí, kde se zkoumala (kreativní řešení problémů – 44, finanční gramotnost – 18), počtu studentů, již se zúčastnili výzkumu (510 000), a počtu, který reprezentují (28 milionů), věku zkoumaných studentů (15 let a 3 měsíce – 16 let a 2 měsíce), nástroji sběru dat (papírový dotazník), typu otázek (otevřené a uzavřené), délce trvání testu (2 hodiny) a o tom, že respondenty byli rovněž ředitelé škol. Dále máme možnost si zde stáhnout PISA 2012 Results in Focus či alternativní dokument obsahující sou- 62 -

Obrázek 4.

PISA 2012 Keyfindings

Zdroj: OECD-PISA (http://www.oecd.org/pisa/keyfindings/pisa-2012-results.htm)

hrn výsledků studentů v oblasti matematiky, čtení a vědy (Snapshot of student performance in mathematics, reading and science). Dostupné je i tříminutové video shrnující výsledky tohoto šetření. K dispozici jsou dále dokumenty s klíčovými zjištěními pro některé vybrané země, jako jsou například Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Japonsko či Spojené státy. Dokonce je možné si zde stáhnout celé publikace, dokumenty, zprávy či data vycházející z tohoto průzkumu. Například The ABC of Gender Equality in Education: Aptitude, Behaviour, Confidence, Students and Money: Financial Literacy Skills for the 21st century (Volume VI), Creative Problem Solving: Students’ skills in tackling real-life problems (Volume V) a další. Za velmi zajímavou považuji i možnost vyzkoušet si testové otázky šetření PISA 2012 a udělat si tak povědomí o jejich struktuře či obtížnosti. - 63 -

Obrázek 5.

Database PISA 2012 – Downloadable Data

Zdroj: OECD-PISA (http://pisa2012.acer.edu.au/downloads.php)

Za trochu matoucí považuji nekorespondující strukturu Key findings jednotlivých šetření. Pokud si zvolíme v této záložce jiné šetření než to z roku 2012, které jsem výše popsala, zjistíme, že neodpovídá nejen grafická struktura stránky, nýbrž také obsah, tedy poskytované informace. Je tedy poměrně obtížné se zorientovat v Key findings pro jednotlivá šetření například za účelem vzájemného porovnání. Databáze Databáze PISA je naopak přehledná a jednotná. Pro každé jednotlivé šetření máme možnost stáhnout si data nebo využít jednoho ze dvou nástrojů pro průzkum dat. Ke všem datům je zajištěn volný přístup bez registrace a zdarma. Ke stažení jsou k dispozici dotazníky, datové soubory ve formátu ASCII, codebooky, kompendia a kontrolní soubory ke zpracování dat ve formátu SAS a SPSS (viz obrázek 5). - 64 -

Další užitečnou možností je takzvaný „interaktivní výběr dat“ (Interactive Data Selection). Tato volba umožňuje rychle a jednoduše vybrat z datového souboru jen ty proměnné, se kterými chceme dále pracovat. Z připravených seznamů si můžeme zvolit zemi, pro niž nás výsledky výkonů studentů zajímají, a dále proměnné ze studentského a školního dotazníku. Z vybraných proměnných se nám potom vytvoří série názorných tabulek, kde je vždy prezentováno procento odpovědí v každé kategorii, střední hodnota každého zkoumaného tématu (čtení, matematika, vědy) a standardní chyby. Přidržením klávesy Ctrl při výběru proměnných je dokonce možné provést více výběrů. Druhý nástroj, jenž je v rámci databáze PISA nabízen, je „požadavek na vytvoření multidimenzionálních dat“ (Multi-dimensional Data Request). Zde máme možnost nechat si vytvořit multidimenzionální tabulku, která bude kombinovat až čtyři proměnné ze školního a studentského dotazníku, které jsme si vybrali. Dále si musíme zvolit zemi či země, pro které chceme znát výsledky, a též téma/ta (čtení, matematika, vědy). Takto specifikovaný požadavek na vytvoření tabulky s multidimenzionálními daty je potřeba stvrdit e-mailovou adresou, na kterou by nám měly být zaslány výsledky. Bohužel i přes několikeré pokusy, při nichž jsem si chtěla nechat vytvořit kupříkladu tabulku kombinace proměnných: IC11Q01 – Math lessons – Draw graph, IC11Q02 – Math lessons – Calculation with numbers, IC11Q03 – Math lessons – Geometric figures pro Českou republiku v kategorii matematika, nebyl můj požadavek vyřízen. Multidimenzionální tabulka by měla obsahovat stejné údaje jako tabulka vytvářená v předchozím nástroji, tedy procento odpovědí každé kategorie i vnořených kategorií v případě „multiple question“, střední hodnoty ve vybraných oblastech zkoumání a standardní chyby. Závěr Webové stránky a databáze Programme for International Student Assessment jsou velmi užitečný zdroj dat a informací pro sociálněvědní výzkum, jenž se dotýká tématu vzdělávání či systému školství obecně. Vzhledem k tomu, že proběhlo již pět šetření PISA, je možné na datech sledovat i určitý dlouhodobější trend v této oblasti. Přístupná jsou veškerá metadata a doplňující dokumenty týkající se šetření, jako jsou dotazníky, průběh a metodika šetření, způsob kódování, přehledy výsledků apod. Samotná databáze potom nabízí nejen bezplatné a volně dostupné stažení dat (ostatně veškeré informace a výzkumy jsou volně přístupné), což velmi zrychluje a zefektivňuje celý proces získávání dat, ale také dva užitečné nástroje pro exploraci dat. Interactive Data Selection je perfektní pomocník při vyhledávání konkrétních proměnných a sledování jejich základních četností v souvislosti s ústředními tématy výzkumů PISA. Stejně praktickým by mohl být i druhý nabízený nástroj, Multi-dimensional Data Request, který ovšem prozatím není funkční. Druhým drobným nedostatkem webových stránek PISA jsou volby Key findings, jež obsahují přehled klíčových výsledků a zjištění pro šetření v jednotlivých letech, které jsou oproti zbytku webu i samotné databázi poněkud dezorganizované a zmatečné. - 65 -

Zdroje Webové stránky OECD 2015 [online]. Dostupné z: http://www.oecd.org/ [cit. 11. 6. 2015]. Webové stránky OECD-PISA 2015 [online]. Dostupné z: http://www.oecd.org/pisa/ [cit. 12. 6. 2015].

- 66 -

INFORMACE ŠVÝCARSKÉ CENTRUM PRO SOCIÁLNÍ VĚDY FORS. Michal Ježek Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Recommend Documents