Informace pøedsedkynì

7 Roèník 51 Praha 5. dubna 2006

10,20 Kè

Informace pøedsedkynì

u Na jiném místì NOS upozoròujeme všechny èleny, kteøí jsou poškozeni souèasnými povodnìmi na možnost využití finanèní výpomoci z Podpùrného a sociálního fondu OS. OS tímto žádá všechny ZO nacházející se v oblastech postižených povodní, aby o této možnosti informovali pøípadné povodní poškozené èleny. Zpùsob pomoci èlenùm OS pøi øešení následkù povodní, které musí schválit pøedsednictvo VOS, bude zveøejnìn bìhem nìkolika dní na webové stránce OS a v dalším èísle NOS. Lze však pøedpokládat, že bude zvolen stejný postup jako pøi povodni v roce 2002. v Pro lepší informovanost èlenù OS i ostatních zamìstnancù zveøejòujeme v tomto èísle NOS plné znìní materiálu, který pod názvem Daòový experiment ODS - Tlustá penìženka zpracovali odborní pracovníci ÈMKOS. ÈMKOS tento materiál zveøejnila na tiskové konferenci dne 24. 3. 2006. Na èetné dotazy z øad èlenské základny sdìlujeme, že OS, obdobnì jako pøed minulými parla-

Dùležité! Povodnì 2006 - finanèní výpomoc ze sociálního fondu èlenùm OS Odborový svaz státních orgánù a organizací upozoròuje své èleny, jímž byla v dùsledku povodní zpùsobena závažná škoda na majetku, že mohou požádat odborový svaz o finanèní výpomoc z Podpùrného a sociálního fondu OS. Jedná se o nenárokovou finanèní výpomoc, která mùže být èlenu poskytnuta, a to za pøedpokladu splnìní podmínek, které platily pro èleny postižené povodnìmi v letech 1997, 1998 a 2002. Èlenové mohou využít i jiné formy podpory z tohoto fondu, pokud budou splòovat statutem fondu stanovené podmínky. Bližší informace týkající se pomoci èlenùm OS pøi øešení následkù povodní zveøejníme bìhem nìkolika dní na webové stránce OS a v NOS èíslo 8. Tyto informace budou k dispozici také u regionálnì pøíslušných pracovníkù informaèních a poradenských center OS. V Praze dne 2. 4. 2006 Alena Vondrová pøedsedkynì OS

mentními volbami, zveøejní pro lepší orientaci èlenù výtahy z volebních programù politických stran vèetnì dalších informací. Výše uvedený materiál patøí do souboru tìchto pøedvolebních informací. V Praze dne 2. 4. 2006 A.Vondrová pøedsedkynì OS

http://statorg.cmkos.cz Pøípadným autorùm pøíspìvkù do našeho èasopisu sdìlujeme, že honoráø za zveøejnìní mùže být vyplacen, pouze pokud autor uvede své rodné èíslo.

Základní odborové organizace Odborového svazu státních orgánù a organizací dostávají èasopis NOS zdarma. Pøedplatné je hrazeno z prostøedkù Výboru Odborového svazu státních orgánù a organizací.

Z konferencí sekcí

IV. sjezd ÈMKOS

Ve dnech 7. - 8. dubna 2006 se uskuteèní v TOP hotelu v Praze IV. sjezd ÈMKOS. Nejvìtší odborová centrála v ÈR sdružuje 33 profesních odborových svazù a zastupuje zájmy více než 600 tisíc odboráøù. Sjezd zvolí nové vedení odborové centrály, budou schváleny Programové cíle ÈMKOS do roku 2010. Úèast na zahájení pøislíbil premiér ÈR Jiøí Paroubek a další významní domácí a zahranièní hosté.

Pøedsednictvo VOS

Zasedání PVOS se konalo ve ètvrtek 30. bøezna. Pøedsedkynì OS A.Vondrová informovala o jednáních souvisejících s projednávaným novým zákoníkem práce. Bylo rozhodnuto o konání zasedání Výboru OS 27. - 28.4. v Praze. Projednána byla zpráva o hospodaøení OS za r. 2005 a stanovisko RK OS k ní. Zpráva bude pøedložena zasedání Výboru OS. Bylo projednáno organizaèní zajištìní úèasti delegátù našeho OS na IV. sjezdu ÈMKOS.

Ve støedu 15. 3. se konala v Praze konference sekce státních zastupitelství. Pøedsedkynì sekce N. Brozová informovala o èinnosti za uplynulý rok. Nejvyší státní zástupkynì R. Vosecká ve svém vystoupení seznámila pøítomné se zámìrem iniciovat zmìny v odmìòování s cílem umožnit vìtší diferenciaci a motivaci. V rámci zastupitelství by mìl být proveden personální audit jak zástupcù tak administrativy. Vìtší pozornost budì vìnována vzdìlávání. Stálým problémem je

Stanovisko ÈMKOS k protiprávní propagaci politických stran na pracovištích

Na ÈMKOS se v posledních dnech obrací zamìstnanci a odboráøi s dotazy, jak mají postupovat pøi výpoètu své mzdy a platu podle alternativy ODS, kterou nyní pod názvem mzdový kalkulátor a výplatní páska tato strana pøed volbami zasílá podnikùm a organizacím. Po vyplnìní údajù by mìl každý zjistit, o kolik mu vzroste mzda, bude-li volit ODS. Alternativní mzdová kalkulaèka a výplatní páska jsou souèástí oficiální volební kampanì ODS. Poprvé od roku 1990 je volební kampaò politické strany vedena prostøednictvím podnikù a organizací, místo standardního oslovování volièù - obèanù. ÈMKOS dùraznì upozoròuje na vážný rozpor se zákonem o politických stranách è. 424/1991 Sb. (§ 5, odst. 3), který nepøipouští organizovat èinnosti politických stran na pracovištích. Je naprosto zarážející, že se ODS dopouští pøed volbami porušení zákona, který by mìl být základní abecedou každé politické strany. Mzdový kalkulátor ODS nezachycuje komplexní informace o zmìnì životní úrovnì zamìstnancù v pøípadì zavedení rovné danì, je volební vìjièkou, která nezodpovìdnými sliby obèanùm zastírá hluboký propad veøejných financí a tím výrazné snížení úrovnì veøejných služeb (zdravotnictví, školství). V Praze dne 22. 3. 2006

zrovnoprávnìní postavení státních zástupcù se soudci.

Zbývající volné poukazy do Chorvatska - léto 2006 Rekreaèní pobyty organizované OS

Baška Voda, Makarská riviéra, hotelový komplex Urania, bungalovy Termín: 31. 7. - 12. 8. 2006 Cena 12denního pobytu vèetnì dopravy a polopenze je pro dospìlého úèastníka 10430,- Kè. Dìti sleva.

Vodice, Šibenická riviéra, hotelový komplex Imperiál, dependance Flora a Madera Termín: 21. 6. - 3. 7. 2006 Cena 12denního pobytu vèetnì dopravy a polopenze je pro dospìlého úèastníka 10230,- Kè. Dìti sleva. Pro obì lokality platí: d o p r a v a autobusem, stravování polopenze, snídanì i veèeøe švédské stoly, ubytování 2-3lùžkové pokoje, plហcca 100 m od ubytování. Informace uvedeny v NOS è. 2-3/2006. Objednávky a bližší informace podává na OS pí Pechová, tel. 224 142 773 e-mail [email protected]

Daòový experiment ODS - Tlustá penìženka1)

I. Úvodem ODS koncem listopadu 2005 prezentovala svoje pøedstavy o moderním daòovém a sociálním systému. "Vysoké danì a sociální a zdravotní pojištìní pøipravují o peníze každého z nás a brzdí rùst životní úrovnì. Souèasný systém podporuje více ty, kteøí nedìlají nic, než ty, kdo se snaží". To jsou myšlenky obsažené v prezentaci stínového ministra financí Vlastimila Tlustého na webových stránkách ODS. Lékem na to má být zavedení rovné danì2) a státem zaruèený pøíjem (SZP) obèana, který nahradí všechny "souèasné sociální dávky, které se týkají obèanù s nezmìnìnou pracovní schopností (sociální dávky ostatního typu zùstávají zachovány)". Státem zaruèený pøíjem je podle ODS "existenèní jistota pro všech 10,235 milionù obyvatel ÈR po celý život". Sociální dávky, které se poskytují zdravotnì postiženým osobám, by údajnì nemìly být návrhem ODS dotèeny a zachovány by stejnì tak mìly být dávky 1) Hned na úvod musíme dodat, že se stínový ministr financí ve své prezentaci zabýval ledasèíms. Kromì prezentace své tzv. Tlustého penìženky, kterou se budeme zabývat dále v naší analýze zabrousil také i do sféry mezinárodních komparací. I zde se projevuje jeden povahový rys jeho pøístupu, který se pak v plné síle projevuje v prezentaci "penìženky" - úèelová manipulace s fakty. Oproti penìžence se sice jedná o drobnost, avšak výmluvnou. Vlastimil Tlustý ve své koncepci uvádí, že ekonomická úroveò vyjádøená v HDP na hlavu v Èeské republice ve vztahu k prùmìru EU 25 neroste. Demonstruje to na grafu, z nìhož vyplývá, že se ÈR v úrovni ukazatele HDP na obyvatele mezi lety 1998 - 2005 pøiblížila úrovni EU 25 jen o 1,2 % . Naproti tomu v Polsku vzrostla ve stejném období údajnì o 6,7 %, v Maïarsku o 12,1%, ve Slovinsku o 10,1 % a na Slovensku o 9,4 %. A aby to bylo skuteènì dramatické, pak v grafu dokazuje, že ekonomická úroveò v Èeské republice a v Maïarsku je v roce 2005 již shodná. Co k tomu dodat? Snad jen to, že by se stínový ministr financí mìl poøádnì podívat na data se kterými tak efektnì žongluje. Eurostat, jako autoritativní evropské instituce zabývající se srovnávacími analýzami zemí EU, totiž uvádí nìco zcela jiného. . HDP na hlavu v letech 1998 - 2005 v paritì kupní síly 1998 2005 rozdíl EU 25 100,0 % 100,0 % EU 15 109,3 % 108,2 % - 1,1 p.b. ÈR 65,4 % 73,5 % + 8,1 p.b Maïarsko 50,7 % 61,9 % +11,2 p.b. Slovensko 47,0 % 54,2 % + 7,2 p.b. Slovinsko 71,6 % 81 % + 9,4 p.b. Polsko 44,9 % 49,8 % + 4,9 p.b. Co k tomu dodat? Snad jen to, že èeský výsledek vùbec není špatný. A také, že naše ekonomická úroveò a úroveò Maïarska se i v roce 2005 odlišuje a to o více než 10 procentních bodù. Pojïme však v našich analýzách ještì dále a podívejme, co pan Tlustý hlavnì zamlèel. Srovnávací tabulky ukazují, že naše ekonomická úroveò ještì v roce 1995 byla vyšší než ve Slovinsku. Pak však pøišla hospodáøská krize, do které nás dovedla tehdejší vláda ODS, prý velmi "úspìšná". Jen na ekonomické úrovni jsme až do roku 2000 ztratili 6 bodù. Teprve vlády po roce 1998 dokázaly obrátit trend, obnovit ekonomický rùst a zlepšit naše mezinárodní postavení. Od roku 2000 se úroveò Èeské republiky v ukazateli HDP na obyvatele v paritì kupní síly k EU 25 zvýšila o témìø 10 procentních bodù! 2) Vlastimil Tlustý výrazným zpùsobem inovoval v této prezentaci pøedstavu ODS o rovné dani. Kromì zásadní zmìny ve zdanìní fyzických osob, kterým se pod názvem Tlustého penìženka dále podrobnìji zabýváme v dalších èástech prezentoval pøedstavu o zrušení danì dìdické, darovací, z pøevodu nemovitostí, danì z dividend a danì z kapitálových výnosù. Nejasná poznámka v prezentaci "odstraníme vìtšinu výjimek" se pravdìpodobnì mohla týkat danì z pøíjmu právnických osob. O dùsledcích sjednocení sazeb DPH na úrovni 15 %, které bylo obsahem konceptu rovné danì ODS se autor již nyní nezmiòuje. Následující sta pøímo navazuje na kritiku Modré šance prezentovanou ÈMKOS ve studii " Jak dopadne modrá šance ODS na èeského zamìstnance" z èervna 2005. dùchodového pojištìní, i když na zcela odlišné (nižší) úrovni. ODS se na tomto místì již bohužel nezmiòuje o osudu nemocenského pojištìní, které v Modrých šancích navrhovala zrušit jako povinné a zamýšlela ponechat na vlastním rozhodnutí zamìstnance, zda se komerènì pojistí pro pøípad nemoci èi nikoli. K tomu by mìl využít úsporu, která mu zmìnou zdanìní vznikne. Pøedpokládáme, že názor ODS na nemocenské pojištìní se nezmìnil, èemuž odpovídá i to, že pøedpokládá výraznì snížit sazbu na sociální pojištìní (viz dále). Na webových stránkách poslance Tlustého je pøipravena kalkulaèka, na které si lze vypoèítat výši souèasných èistých pøíjmù a pøíjmù podle návrhu. Kalkulátor však již nìkolikrát ODS pozmìnila, stále jsou upravovány èástky existenèní jistoty. Pùvodnì garantovaná èástka 6000 Kè na poplatníka se neustále mìní, jakoby ODS stále nemìla jasnou pøedstavu. Nejnovìjší zásahy do pøipravené kalkulaèky dokonce nepøiznávají tuto garantovou èástku manželce/manželovi bez pøíjmu. Dùvodem tohoto zamlžování mohou být napøíklad obavy z vysokých dopadù do státního rozpoètu (viz. následující èást). Je pøitom podivuhodné, že pøes výrazné zmìny v rozsahu této èástky jsou výsledné pøínosy daòového návrhu ODS pro obyvatelstvo totožné s výsledky prezentovanými na listopadovém (2005) Kongresu ODS. Zdá se, že daòová kalkulaèka Vlastimila Tlustého je opravdu zázraèná - a se do ní dosadí co dosadí, výsledek je vždy stejný. V našich propoètech vycházíme z pùvodní verze, která byla veøejnì prezentována koncem listopadu 2005. Vycházíme tedy z hodnot, které byly implementovány do podvìdomí obyvatelstva masivní PR kampaní po listopadovém kongresu ODS. ODS navrhovala zavést rovnou 15procentní daò a doplnit ji tzv. existenèní jistotou, která by zøejmì mìla nahradit všechny stávající bìžné sociální dávky. Tuto èástku pøedpokládá ve výši 6000 Kè pro dospìlou osobu a 2400 Kè pro první dítì, 3600 Kè pro druhé a tøetí dítì a 2400 pro 4. dítì v rodinì. I z tìchto èástek má však být odvádìno pojistné a mají podléhat i zdanìní. II. Podivná východiska koncepce rovné danì u fyzických osob Vlastní propoèet zdanìní pøíjmù fyzických osob uvedený v Tlustého kongresové prezentaci a následnì široce komentovaný prakticky všemi sdìlovacími prostøedky obsahuje tøi vysoce diskutabilní pøedpoklady. Tìmi si Vlastimil Tlustý zámìrnì nadlepšuje výsledky svých propoètù a zamlžuje skuteèný dopad své koncepce: Východiskem propoètù se stává tzv. superhrubá mzda a zmìna v pojistných sazbách. Jedná se o starý požadavek Vlastimila Tlustého a ODS, aby se k hrubé mzdì pøipoèetlo pojištìní

2

NOS 7/2006

hrazené zamìstnavatelem za zamìstnance (na sociální a zdravotní pojištìní )). Tím vznikne "superhrubá mzda". Ta je pak východiskem dalších propoètù. A nyní nastává první "krok stranou" Vlastimila Tlustého. On totiž ke hrubé mzdì pøipoèítává 35 % pojistného, které dosud hradil zamìstnavatel. Z takto vzniklé mzdy však zamìstnanec odvádí celkovì jen 25 % pojistného. 3) Stínový ministr financí v této souvislosti jaksi pravidelnì zapomíná (èi neví), že zamìstnavatelé platí za zamìstnance ještì úrazové pojištìní. Každopádnì toto pojištìní není v "superhrubé mzdì" ODS zohlednìno. Co tato operace bude znamenat pro zamìstnavatele? Prakticky nic. Z pohledu nákladù práce se u nìj naprosto nic nezmìní. O stejnou èástku, o kterou si sníží náklady zrušením úhrady pojistného, zvýší podle Vlastimila Tlustého hrubé mzdy svým zamìstnancùm. Zamìstnavatelé tedy pøi takto prezentované Tlustého eskamotáži ve skuteènosti neušetøí ani haléø. Asi by jim tuto novinu mìl také nìkdo sdìlit. Doposud totiž ODS zamìstnavatelùm slibovala nìco naprosto jiného - snížení "nekonkurenceschopných" nákladù práce. Propoèet Vlastimila Tlustého prezentovaný na kongresu ODS toto snížení neumožòuje. Tím se stínový ministr financí ODS dostává do hlubokého rozporu jak se svými døívìjšími veøejnými vystoupeními, tak i s konceptem popsaným v øadì Modrých šancí). To však není zdaleka vše. Bylo by zajímavé vìdìt, zda si podnikatelé, kteøí velmi èasto vehementnì podporují pøesun povinnosti platit pojistné plnì na zamìstnance, uvìdomují právní aspekty této operace. Od chvíle, kdy bude povinnost úhrady celého pojistného pøevedena pouze na zamìstnance, bude jakékoli neodvedení pojistného zamìstnavatelem znamenat trestný èin. (Dnes se to vztahuje pouze pøípady, kdy zamìstnavatel neodvede pojistné hrazené zamìstnancem). Co tento model znamená pro zamìstnance? Velmi mnoho. Vlastimil Tlustý se stává nejvìtším pøítelem zamìstnancù. Zamìstnanec by totiž v jeho pojetí konzumoval ve své mzdì veškerý efekt pøedpokládaného snížení pojistného z dnešních 47,5 % (které platí dohromady zamìstnavatel a zamìstnanec) na celkových 25 %. Vlastimil Tlustý tedy každému zamìstnanci (daòovému poplatníku) dodateènì zvyšuje pøíjem pøed zdanìním o témìø 10 % (pøesnìji 9,3 %). (Ruší mu jím placené sociální pojistné (- 8 %) a pøevádí do jeho mzdy objem pojistného placeného dnes zamìstnavatelem (35 %). Platit po nìm chce pouze 25 % z uvedené superhrubé mzdy). Otázkou však je, zda je všechno zlato, co se tøpytí? Autor vùbec nepoèítá s reálnou možností, že zamìstnavatel navýší hrubé mzdy jen o tolik, aby zamìstnanci v èistém zùstalo stejnì jako dosud, a na modelu rovné danì vydìlá jen zamìstnavatel, resp. vlastník nebo vlastníci podniku. Autor na tuto námitku jistì bude argumentovat tím, že vlastníci ušetøené prostøedky použijí na rozvoj podniku a vytvoøení nových pracovních míst v Èeské republice. Dosavadní praxe však tuto teorii nepotvrzuje. Tato otázka souvisí s klíèovým problémem operace, kterým se však autor vùbec nezabývá - totiž jakým zpùsobem by bylo možno vùbec na systém tzv. superhrubé mzdy pøejít. Autor se vùbec nezabývá otázkou, zda nìco takového lze vùbec nìjakým právním aktem zamìstnavatelùm naøídit, jde-li o smlouvy podle èeského práva. U smluv podle zahranièního pracovního nebo jiného práva tak uèinit bezpochyby nelze (avšak i zde mzda za práci vykonávanou na území Èeské republiky podléhá zdanìní v Èeské republice). Ono je totiž opravdu nìco jiného uvádìt dodateènì na výplatní pásce pojistné placené zamìstnavatelem a nìco jiného v realitì navýšit skuteèné hrubé mzdy zamìstnancù sjednané v pracovních smlouvách (i dohodách u prací konaných mimo pracovní pomìr), podle pøedstavy autora o 35 %. Stejnì tak se autor (resp. autoøi) vùbec nezabývá otázkou, jakou technikou by se k poplatníkùm s nízkými pøíjmy èástka oznaèovaná jako státem zaruèený pøíjem odvozený z existenèní jistoty, (zahrnovaná do základu danì) vùbec dostala, (otázka schùdné techniky neboli spravovatelnosti navrhovaného systému je stejnì dùležitá jako otázka domnìlé teoretické spravedlnosti). 4) Snížení nemzdových nákladù na pracovní sílu (tedy sociálního a zdravotního pojištìní placeného zamìstnavateli) je jedním ze základních programových pilíøù Modré šance v oblasti podpory konkurenceschopnosti. Tuto tezi obsahují následující Modré šance ODS: - Martin Øíman "Nový rùst" (Modrá šance pro podnikání str. 8), Vlastimil Tlustý "Modrá šance (Modrá šance pro veøejné finance, str. 8), Alena Páralová "Více svobody, ménì regulace" (Modrá šance pro zvýšení zamìstnanosti str. 8-9, 10, 24), Alena Páralová "Cesta k lidské dùstojnosti" (Modrá šance pro svobodu volby v sociálním systému). Kromì toho se stínový ministr financí ODS tváøí jako by existovali jen zamìstnanci a právnické osoby je zamìstnávající. Se zdanìním ziskù fyzických osob z podnikání, z pronájmu, významných kapitálových ziskù z prodejù tøeba podniku nebo jeho èásti a dalších forem realizovaného pøírùstku majetku nepoèítá a zpochybòuje tím i teoretickou vìrohodnost modelu (jednalo by se o diskriminaci zamìstnancù proti osobám samostatnì výdìleènì èinným, rentiérùm a dalším). I samotné slouèení pojistného (nazývaného autory odvodem) na sociální a zdravotní pojištìní dosud placeného zvl᚝ zamìstnavatelem a zvl᚝ zamìstnancem je lacinou ranou pod pás ekonomickým teoriím, z nichž vycházejí systémy rozvinutých ekonomik V lepším pøípadì jde o pøedvolební trik, kterému, doufejme, ani autoøi návrhu sami nevìøí. Z výše uvedených dùvodù v nás sílí pøesvìdèení, že naoko pøíjemné sliby Vlastimila Tlustého jsou jak z politických, tak i právních hledisek velmi pochybné. Uvedené postupy se spíše jeví jako snaha autora o manipulaci s pojistným pro úèely propoètu umìle navýšit pøíjmy zamìstnancù tak, aby se jeho propoèty dopadù zavedení systému rovné danì jevily v pøijatelnìjším svìtle. V naší analýze z výše uvedených dùvodù dìláme propoèty jak na slibované 35 procentní zvýšení dosavadních mezd, tak variantnì i na podstatnì nižší zvýšení mezd, které je podle našich odhadù ještì reálné. Rovnovážná èástka, která by (ve spojení se zrušením sociálního pojistného hrazeného zamìstnanci o 8 %) vykompenzovala pøevod pojistného na zamìstnance se pohybuje ve výši 22,6 %. Pokud by se zvýšily mzdy o nižší èástku, znamenalo by to zvýšení stávající odvodové zátìže zamìstnancù z titulu zvýšení pojistné zátìže, naopak vyšší zvýšení by omezilo prostor pro snížení nákladù zamìstnavatelù. Pro srovnání èi analýzu odvodového zatížení osob samostatnì výdìleènì èinných zatím chybí jakákoliv konkretizace návrhu. Vlastimil Tlustý ve svých propoètech podhodnocuje úroveò stávajících sociálních pøíjmù. Uvedená mzdová kalkulaèka má umožnit srovnání stávající výše pøíjmù (z výdìleèné èinnosti i sociální dávky) s úrovní pøíjmù po zavedení rovné danì. Kalkulaèka však pøi výpoètu dnešní úrovnì pøíjmù nedává pravdivý obraz. Zohledòuje totiž pouze dvì sociální dávky, a to pøídavek na dítì a sociální pøíplatek. Z opakujících se dávek naprosto opomíjí pøíspìvek na bydlení, který rodina dostává za stejných pøíjmových podmínek, jako je jí vyplácen i sociální pøíplatek.

Výpoèty dále napøíklad nezohledòují ani rodièovský pøíspìvek. Kalkulaèka se pouze ptá na skuteènost, zda osoba má manžela/manželku, zda tento partner pracuje a za jaký pøíjem. Díky tomuto zjednodušení vstupních informací není rodièovský pøíspìvek do stávajících pøíjmù zahrnut, což dnešní pøíjmovou situaci této rodiny znaènì zkresluje - snižuje ji témìø o 3700 Kè mìsíènì. To se èasto pøibližuje èástce, o níž ODS slibuje této mladé rodinì èistý pøíjem zvýšit. Vedle opakujících se mìsíèních sociálních dávek navíc v souèasné dobì existuje øada jednorázových dávek, které se vyplácejí pøi vzniku dané sociální situace (narození dítìte, pøevzetí dítìte do péèe, úmrtí èlena rodiny, atd.), a to bez ohledu na výši pøíjmu rodiny. Vzhledem k tomu, že i tyto dávky nejsou podmínìny zmìnìnou pracovní schopností, pøedpokládá je zøejmì ODS také zrušit. A nejedná se o zanedbatelné èástky, které by rodiny mìly oželet. Pøi narození dítìte by tak rodina napøíklad nedostala 8750 Kè, resp. 17 500 Kè v podobì porodného (na tuto èástku má být dávka zvýšena od 1. 4. 2006) jako pøíspìvek na zmírnìní dopadù vysokých nákladù rodiny pøi narození potomka. Na druhé stranì by jiná domácnost zase napøíklad nedostala 5000 Kè za vypravení pohøbu zesnulému, atd. Vedle nárokových dávek státní sociální podpory si mùže dnes rodina požádat obec o pøiznání nìkteré dávky sociální péèe. Tìmto dávkám však pøedchází testování majetku domácnosti, posuzování možnosti zvýšit si pøíjem vlastní prací atd. V pøípadì splnìní podmínek nároku dorovnají tyto dávky osobì/rodinì pøíjem na úroveò životního minima, èímž ji ochrání pøed propadem do chudoby. Mzdový kalkulátor však s tìmito dávkami nepoèítá, èímž nízkopøíjmovým domácnostem znaènì podhodnocuje stávající pøíjmovou úroveò. Zohlednìny nejsou ani dávky nemocenského pojištìní, a to ani pøíjem v dobì nemoci, který mùže dosáhnout mìsíèní èástky až 13 733 Kè. Obdobnou èástku lze získat i v podobì penìžité pomoci v mateøství, která je poskytována po dobu 28 týdnù (z toho 6-8 týdnù pøed porodem, zbytek po narození dítìte). A s tìmito dávkami z veøejného nemocenského pojištìní ODS zøejmì do budoucna nepoèítá. Bude záležet na každém, zda se rozhodne pro pøípad nemoci z uspoøených prostøedkù komerènì pøipojistit. III. Dopady na obyvatelstvo Otázkou je, zda ODS prezentovaná existenèní jistota bude pro obèany dostateèná, aby je ochránila pøed pøípadným propadem do chudoby. Ani osoba s nulovým pøíjmem slibovaných 6000 Kè mìsíènì totiž na ruku nedostane. Z této èástky se ještì zaplatí sociální a zdravotní pojištìní a má podléhat i zdanìní. Ve skuteènosti se tak jedná pouze o 60 % její výše, která by osobì zùstala, tj. 3600 Kè na dospìlou osobu mìsíènì. Tato èástka je však hluboce pod úrovní životního minima jednotlivce, které od ledna 2006 èiní 4420 Kè mìsíènì. Pro srovnání návrhù jsme provedli analýzu pøíjmù v jednotlivých pøíjmových pásmech pro typické èeské domácnosti, ve kterých demonstrujeme vliv rovné danì. Domácnosti jsou zastoupeny jak jednoèlenné, tak víceèlenné, bezdìtné i s dìtmi, stejnì jako i rodiny s jedním nezamìstnaným rodièem a domácnosti s obìma rodièi bez pøíjmu z výdìleèné èinnosti tak, abychom postihli co možná nejvíce sociálních situací, ve kterých se èeské rodiny bìžnì nacházejí. Propoèty vycházejí z právních pøedpisù v oblasti daòové i sociální, platných poèátkem roku 2006. V našich výpoètech dnešní úrovnì pøíjmù je zachycen i vliv spoleèného zdanìní manželù. Nezohlednili jsme však možnost výraznìjšího daòového zvýhodnìní osob se zdravotním postižením, které stávající daòové pøedpisy umožòují, stejnì jako možnost zvýšení sociálního pøíplatku z dùvodu zdravotního postižení dítìte èi rodièe. ODS slibuje, že výhody tìmto osobám by mìly i do budoucna zùstat zachovány. Konkrétní pøedstavy však nejsou známy. Není proto jasné, jak by se mìlo napøíklad zachovat zvýhodnìní, které dnes mají v podobì vyššího sociálního pøíplatku, když má být tato dávka bez náhrady zrušena. Pro zjednodušení vycházíme z pøedpokladu, že v rodinì, v níž oba rodièe pracují, je pøíjem manželky/manžela konstantní. Direktivnì ho stanovujeme ve výši 18 000 Kè mìsíènì hrubého, což zhruba odpovídá stávající úrovni prùmìrné mzdy. K vypoètené èisté mzdì v našich propoètech pøipojujeme výše nejbìžnìjších sociálních dávek tak, aby bylo v celé škále pøíjmù názorné, jaký vliv by zavedení rovné danì mìlo na pøíjmy domácností. Propoèty zahrnují i zmìnu v odvodu nepøímých daní, tj. DPH. Striktnì pøitom dodržujeme, že pøi zavedení rovné danì se nejen zvýší snížená sazba DPH, ale souèasnì se sníží i stávající základní sazba DPH. Abstrahujeme tak od možnosti, že by obchodníci využili této zmìny ke zvýšení své marže. Jako podklad pro zjištìní salda odvodù nepøímých daní využíváme údaje o struktuøe spotøeby domácností zamìstnancù v roce 2004, publikované ÈSÚ.5) Srovnání souèasného stavu a návrhu uvádìné na konci každé tabulky nevykazuje stejné tempo poklesu èi rùstu. Na vinì jsou v daòové oblasti zavedená souèasná daòová pásma, v sociální oblasti pak napøíklad skokové zmìny ve výši pøídavku na dítì èi zánik nároku na nìkterou sociální dávku v závislosti na výši pøíjmu rodiny. Nemalý vliv na tuto skuteènost mají i sociální pøíplatek a pøíspìvek na bydlení, jejichž výpoètový algoritmus umožòuje rychle zareagovat na výši pøíjmu v rodinì. Tuto skuteènost navíc ovlivòuje i samotný návrh ODS, kdy se výhoda tzv. zaruèeného pøíjmu pøi vyšším pøíjmu z pracovní èinnosti vytrácí. 5) Statistika rodinných úètù bohužel není dostateèným zdrojem pro sledování spotøeby podle námi zvolené široké škály pøíjmù osob èi rodin. Poskytuje pomìrnì detailní pøehled o výdajích rodin s nízkými a prùmìrnými pøíjmy, nedostateènì však zachycuje vzorek domácností s vysokými pøíjmy. Je to však jediný zdroj, ze kterého je možno vycházet. Strukturu spotøeby rodin s vysokými pøíjmy proto odvozujeme od vydání zamìstnancù nacházejících se v pátém (nejvyšším) pøíjmovém kvintilu. Vzhledem k tomu, že nejsou dostateèné informace o míøe úspor a investic rodiny s vysokými pøíjmy, je tøeba pokládat použitý odhad spotøeby tìchto domácností za nadhodnocený. V tìchto rodinách oèekáváme vyšší míru investování i spoøení, než jakou vykazují zamìstnanci nacházející se v pátém kvintilu, stejnì jako nižší podíl spotøeby zboží a služeb zahrnutých ve snížené sazbì DPH (zejména potravin) a naopak vyšší podíl spotøeby komodit zaøazených do základní sazby DPH. Úplné rodiny s dìtmi Pøi dvou výdìleènì èinných osobách se díky zavedení rovné danì zvýší pøíjmy témìø ve všech pøíjmových pásmech. Návrhem by napøíklad bezdìtná rodina s podprùmìrným pøíjmem získala zhruba 2000 Kè mìsíènì. Pøi prùmìrném pøíjmu by však tato výhoda byla nižší - zhruba 1000 Kè mìsíènì, nejvýhodnìjší by byl návrh pøi velmi vysokém pøíjmu. Tyto rodiny dnes nedostávají žádné sociální dávky, plnì by se tak projevila výhoda nízkého zdanìní pøíjmu. Rodiny s dìtmi a obìma výdìleènì èinnými rodièi by touto zmìnou získaly cca 3-4000 Kè mìsíènì v závislosti na výši pøíjmu a poètu nezaopatøených dìtí. Jednalo by se však ve skuteènosti pouze o relativní úsporu. Z ušetøených prostøedkù by se rodièe museli napøíklad nemocensky pojistit, nebo toto pojištìní má být podle zámìrù ODS dobrovolné na komerèní bázi. Pro zajištìní dnešní úrovnì nemocenských dávek by museli vydat podstatnì vyšší èástky než dnes, nebo komerèní pojištìní tvoøí pojišovnám zisk. ODS dále chce zaruèit výplatu dùchodu pouze na minimální úrovni - podstatnì by se tak musely zvýšit pøíspìvky na soukromé penzijní pøipojištìní, aby si zamìstnanci zajistili pro stáøí vyšší dùchod. V podstatì žádné výhody by návrh ODS nepøinesl rodinám s malými dìtmi. Ty dnes pobírají

buï penìžitou pomoc v mateøství (dávka nemocenského pojištìní), jejíž osud by byl stejný jako nemocenského, nebo rodièovský pøíspìvek. Ten se poskytuje ve výši témìø 3700 Kè mìsíènì. Pøedpokládáme, že návrhem ODS by byla zrušena i tato dávka, nebo není podmínìna žádným zdravotním handicapem. Rovná daò by tak na jedné stranì zvýšila èisté pracovní pøíjmy, na druhé stranì by zhruba stejnou èástku rodinì odebrala v podobì sociálních dávek. Pøíjmová situace by se tak v tìchto rodinách v podstatì nezmìnila, zvýšily by se však odvody nepøímých daní (DPH), nebo by se zvýšila DPH u potravin. Navíc by i tato rodina mìla dodateèné výdaje na dobrovolné nemocenské a penzijní pojištìní, poplatky za zdravotní péèi, ve školství atd. Rodièe by tak ještì více než dnes zvažovali, zda si dítì mohou finanènì dovolit a ztratit tak na urèitou dobu jeden pøíjem. Bezdìtné domácnosti Tyto domácnosti dnes pøi nízkém pøíjmu mají nárok pouze na pøíspìvek na bydlení. Ostatní sociální dávky vìtšinou náleží z titulu péèe o nezaopatøené dítì, proto nepøicházejí v tìchto rodinách v úvahu. Pouze v pøípadì velice nízkého èi dokonce nulového pøíjmu, mùže tato rodina získat dávky sociální péèe, které jí doplní pøíjem do úrovnì životního minima. Ani v tìchto domácnostech by návrh ODS plnì nenahradil zrušení doplatku pøíjmu do životního minima. Ztráta pøíjmu by v pøípadì samostatnì žijícího jednotlivce pøedstavovala témìø 900 Kè mìsíènì, což je pøi dnes platné hladinì životního minima (4420 Kè pro jednotlivce) výrazná èást jeho pøíjmu. Relativnì "výhodný" by byl návrh v pøípadì, že oba rodièe mají pøíjem z výdìleèné èinnosti. Pokud by napøíklad oba pracovali za prùmìrnou mzdu, návrhem by získali necelých 1550 Kè mìsíènì. I oni by však pravdìpodobnì ušetøené prostøedky vìnovali na dobrovolné nemocenské pojištìní, èi na penzijní pøipojištìní. Otázka je, zda by úspora ve výši necelých 800 Kè na osobu mìsíènì k tomu staèila, když by bylo tøeba ještì poèítat napøíklad se zvýšením spoluúèasti ve zdravotní péèi. Neúplné rodiny s dìtmi V podstatì obdobná situace jako v úplných rodinách s dìtmi by nastala v rodinì osamìlého rodièe s jedním dítìtem. Návrh ODS by rodinám s nízkými pøíjmy plnì nenahradil ztrátu sociálních dávek, které jí dnes zaruèují pøíjmy na úrovni životního minima. Výraznìjší pøínos rovné danì by se tak projevil až pøi vyšším pøíjmu. V pøípadì osamìlého rodièe peèujícího o dvì èi více nezaopatøených dìtí by se smìrem výše posunula hranice hrubé mzdy, od níž by návrh této rodinì pøinesl vyšší pøíjmy, než jaké mají dnes. Nevýhodnost návrhu ODS se stupòuje, pokud se rodina souèasnì nachází v rùzných sociálních situacích, napøíklad osamìlost rodièe v kombinaci s vyšším poètem dìtí atd. Nejhorší situace by samozøejmì nastala v pøípadì ztráty zamìstnání u osamìlého rodièe. Dopady na nezamìstnané osoby Vzhledem k tomu, že záporná daò by mìla nahradit i dnešní podporu v nezamìstnanosti, je tøeba se podívat i na sociální situaci domácností s osobou bez vlastních zdanitelných pøíjmù. V souèasné dobì je možno si na manželku èi manžela, jejichž pøíjem nepøesáhl 38 040 Kè roènì, snížit základ danì o další nezdanitelnou èást na tuto osobu. V pøípadì, že tato osoba pobírá podporu v nezamìstnanosti, je její roèní pøíjem vyšší než povolený limit a takové daòové zvýhodnìní nepøichází v úvahu. Využít ho lze napøíklad, pokud osoba je dlouhodobì nezamìstnaná a podporu v nezamìstnanosti již nepobírá, èi se jedná o ženu nebo muže v domácnosti, na mateøské èi rodièovské dovolené atd. Z toho dùvodu jsme domácnosti s nezamìstnanou osobou rozdìlily na dvì skupiny - v první skupinì jeden z rodièù pobírá podporu v nezamìstnanosti, ve druhé se již jedná o osobu bez vlastních pøíjmù a výdìleènì èinný rodiè má z tohoto titulu vyšší èistou mzdu. Z tabulek vyplývá, že na návrh ODS by výraznì doplatily ty domácnosti, které dnes pobírají podporu v nezamìstnanosti. Podpora v nezamìstnanosti se dnes poskytuje po dobu 3 mìsícù ve výši 50 % èistého pøedchozího pøíjmu a 45 % od ètvrtého mìsíce, resp. 60 % pøi rekvalifikaci nezamìstnaného. Obecnì je délka podpùrèí doby 6 mìsícù, osoby starší 50 let mají podpùrèí dobu 9 až 12 mìsícù v závislosti na vìku. Výše vyplacené podpory je však limitována 2,5násobkem životního minima jednotlivce, tj. od ledna 2006 èástkou 11 050 Kè mìsíènì, resp. 2,8 násobkem pøi rekvalifikaci (12 376 Kè mìsíènì). Dnešní podpora v nezamìstnanosti tak v sobì odráží výši pøíjmu v posledním zamìstnání. Naproti tomu by návrhem ODS byla zajištìna jednotná, velice nízká úroveò pøíjmu (3600 Kè mìsíènì) takové osoby, a to bez ohledu na to, o jak vysoký pøíjem zamìstnanec ztrátou zamìstnání pøišel. Rovná daò spolu s existenèní jistotou ztrátu podpory v nezamìstnanosti, pøídavku na dítì a dalších opakujících se dávek nenahradí a pøíjmy rodin se sníží øádovì o tisíce korun mìsíènì. Zmìnou by nevydìlaly ani rodiny s nejvyššími pøíjmy, kterým dnes, pøestože vìtšinou nemají nárok na pøídavek na dítì ani další dávky, je vyplácena podpora v nezamìstnanosti v maximální výši 11 050 Kè na osobu mìsíènì. Úspory ze zavedení rovné danì by se projevily pouze v domácnostech, kde je nezamìstnaná pouze jedna osoba, a druhý rodiè pobírá vysokou mzdu. Jednalo by se však o hrubý pøíjem okolo 80 tis. Kè mìsíènì a vyšším. Shrnutí Návrh ODS znamená relativnì nejnižší pøínos pro osoby s prùmìrným a mírnì nadprùmìrným pøíjmem, nejvýhodnìjší by naopak byl pro osoby s vysokými pøíjmy. Vše by tak bylo závislé na sociálním postavení rodiny. Urèité prostøedky by ušetøily rodiny, v nichž oba rodièe pracují. Tuto výhodu však skuteènì mùžeme oznaèit za relativní, nebo si musíme uvìdomit, jak výraznì by oproti dnešku vzrostly výdaje domácností na pojištìní, vzdìlání, zdravotní péèi atd. Situace by však už nebyla tak jednoznaèná v pøípadì nìkterých sociálních v nichž se domácnosti bìžnì ocitají - ztráta jednoho pøíjmu v rodinì, a již z dùvodu péèe o malé dítì, èi z dùvodu ztráty zamìstnání, nízký pøíjem, nemoc výdìleènì èinné osoby, osamìlost rodièe atd. Výrazné dopady by návrh mìl na rodiny, v nichž se tyto situace rùznì kombinují. Nejhorší situace by nastala v domácnostech bez pøíjmu, zejména nezamìstnaných osob. Je skuteènì ztráta zamìstnání nìco, co si osoba sama zavinila? Ve vìtšinì pøípadù se pøitom jedná o osoby, které se práci nevyhýbají, ale objektivnì ji, napøíklad kvùli vysoké nezamìstnanosti v regionu, nemohou získat. Návrh jednoznaènì vychází z teorie, že každý, kdo chce pracovat, si práci najde a nezamìstnaný je pouze ten, kdo pracovat nechce. Nabízí se proto otázka, jak ODS chce problémy nezamìstnaných osob øešit. Tyto návrhy ukazují na to, že jde v podstatì pouze o to zlikvidovat jakoukoli podporu nezamìstnaných osob pod rouškou zavedení rovné danì. Z pohledu tohoto návrhu to vypadá, jakoby pro spoleènost byly zranitelnìjší skupiny osob neúmìrnou zátìží, se kterou je nutno se rychle vypoøádat. Odbouráním stávajícího sociálního zajištìní by se však všechny tyto domácnosti ocitly pod hranicí chudoby. ODS oèekává, že osoby budou stimulovány jít pracovat. V regionech s

3

Pokraèování na stranì 4

NOS 7/2006

14 000 4 900 18 000 6 300

18 000 6 300 18 000 6 300

21 500 7 525 18 000 6 300

25 000 8 750 18 000 6 300

30 000 10 500 18 000 6 300

40 000 14 000 18 000 6 300

50 000 17 500 18 000 6 300

75 000 26 250 18 000 6 300

100 000 35 000 18 000 6 300

200 000 70 000 18 000 6 300

25 294 29 232 27 208

28 129 31 986 29 709

30 610 34 396 31 898

33 017 36 806 34 086

36 298 40 248 37 212

42 861 47 133 43 465

49 122 55 080 50 021

63 997 75 330 68 411

78 872 95 580 86 801

138 372 176 580 160 361

3 918 1 894

3 834 1 558

3 761 1 263

3 879 1 160

4 049 1 014

4 390 722

6 092 1 033

11 508 4 589

16 924 8 145

38 586 22 367

26 067 30 672 28 648

28 902 33 426 31 149

31 110 35 836 33 338

33 517 38 246 35 526

36 798 41 688 38 652

43 361 48 573 44 905

49 622 55 458 51 158

64 497 75 330 68 411

79 372 95 580 86 801

138 872 176 580 160 361

4 478 2 454

4 442 2 165

4 638 2 140

4 702 1 982

4 860 1 825

5 177 1 510

5 972 1 671

11 009 4 090

16 425 7 646

38 088 21 869

26 942 32 832 30 808

29 777 35 586 33 309

32 258 37 996 35 498

34 665 40 406 37 686

37 946 43 848 40 812

43 861 50 733 47 065

50 122 57 618 53 318

64 997 75 330 68 949

79 872 95 580 86 801

139 372 176 580 160 361

5 758 3 735 14 000 4 900 18 000 6 300

5 663 3 387 18 000 6 300 18 000 6 300

5 580 3 082 21 500 7 525 18 000 6 300

5 642 2 923 25 000 8 750 18 000 6 300

5 794 2 759 30 000 10 500 18 000 6 300

6 837 3 169 40 000 14 000 18 000 6 300

7 456 3 155 50 000 17 500 18 000 6 300

10 511 4 130 75 000 26 250 18 000 6 300

15 926 7 147 100 000 35 000 18 000 6 300

37 589 21 370 200 000 70 000 18 000 6 300

27 636 34 992 32 968

30 471 37 746 35 469

32 952 40 156 37 658

35 359 42 566 39 846

38 640 46 008 42 972

44 361 52 893 49 225

50 622 59 778 55 478

65 497 76 991 71 109

80 372 95 580 86 801

139 872 176 580 160 361

7 127 5 103

7 022 4 745

6 931 4 433

7 034 4 315

7 179 4 144

8 406 4 738

9 012 4 712

11 441 5 559

15 428 6 649

37 091 20 871

16 801 18 279 17 394

19 846 21 033 19 895

22 546 23 443 22 083

25 124 25 853 24 272

28 668 29 295 27 398

35 510 36 180 33 650

42 157 43 065 39 903

57 833 60 750 55 535

72 708 81 000 73 560

132 208 162 000 147 120

1 396 511

1 090 -48

787 -573

657 -924

546 -1 351

641 -1 888

874 -2 288

3 075 -2 140

8 491 1 051

30 154 15 274

*) rodièovský pøíspìvek se dnes vyplácí ve výši 3 696 Kè mìsíènì 1) stav podle daòových a sociálních zákonù platných od ledna 2006 2) hrubá mzda zamìstnance je navýšena o 35 %, tj. o èástku, kterou dnes zamìstnavatel odvádí na sociální a zdravotní pojištìní

Pokraèování ze strany 3

NOS 7/2006

Zamìstnanec s výdìleènì èinným manželem/manželkou s prùmìrným pøíjmem a rodiny s malými dìtmi hrubá mzda zamìstnance 0 6 000 8 000 10 000 12 000 pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 2 100 2 800 3 500 4 200 hrubá mzda manžela/manželky 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 pojistné odvedené zamìstnavatelem 6 300 6 300 6 300 6 300 6 300 A. bezdìtná rodina 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 14 065 19 624 21 042 22 459 23 877 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 19 593 23 724 25 101 26 478 27 855 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 18 455 22 206 23 457 24 707 25 958 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace 5 460 4 044 4 000 4 001 3 959 b) podle zreálnìného návrhu ODS 4 321 2 526 2 355 2 230 2 062 B. rodina s jedním dítìtem ve vìku 8 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 16 451 20 397 21 815 23 232 24 650 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 21 033 25 164 26 541 27 918 29 295 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 19 895 23 646 24 897 26 147 27 398 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace 4 445 4 598 4 620 4 572 4 525 b) podle zreálnìného návrhu ODS 3 307 3 080 2 976 2 802 2 628 C. rodina se dvìma dìtmi ve vìku 10-15 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 18 705 21 918 23 336 24 107 25 525 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 23 193 27 324 28 701 30 078 31 455 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 22 055 25 806 27 057 28 307 29 558 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace 4 333 5 224 5 172 5 771 5 719 b) podle zreálnìného návrhu ODS 3 195 3 706 3 528 4 000 3 821 hrubá mzda zamìstnance 0 6 000 8 000 10 000 12 000 pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 2 100 2 800 3 500 4 200 hrubá mzda manžela/manželky 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 pojistné odvedené zamìstnavatelem 6 300 6 300 6 300 6 300 6 300 D. rodina s tøemi dìtmi ve vìku 5, 8 a 11 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 20 494 23 290 24 225 25 642 27 060 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 25 353 29 484 30 861 32 238 33 615 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 24 215 27 966 29 217 30 467 31 718 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace 4 530 6 000 6 435 6 383 6 331 b) podle zreálnìného návrhu ODS 3 391 4 483 4 791 4 612 4 434 E. rodina s 1 dítìtem ve vìku 3 let a rodièovským pøíspìvkem *) 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 9 810 11 885 13 173 14 317 15 508 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 8 640 12 771 14 148 15 525 16 902 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 8 640 12 392 13 642 14 893 16 143 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace -1 328 788 865 1 089 1 265 b) podle zreálnìného návrhu ODS -1 328 408 360 457 506

Daòový experiment ODS - Tlustá penìženka

4

Tabulka è. 1 Celkový vliv rovné danì na výši pøíjmù zamìstnancù v závislosti na sociálním postavení rodiny

Tabulkaè. 2

Zamìstnanec v neúplné rodinì

Celkový vliv rovné danì na výši pøíjmù zamìstnancù v závislosti na sociálním postavení rodiny

hrubá mzda zamìstnance

pojistné odvedené zamìstnavatelem

A. bezdìtný zamìstnanec

1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1)

2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2)

3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3)

4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace

b) podle zreálnìného návrhu ODS

B. zamìstnanec s jedním dítìtem ve vìku 8 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1)

2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2)

3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3)

4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace

b) podle zreálnìného návrhu ODS

C. zamìstnanec se dvìma dìtmi ve vìku 10-15 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1)

2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2)

3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3)

4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace

b) podle zreálnìného návrhu ODS

hrubá mzda zamìstnance

pojistné odvedené zamìstnavatelem

D. zamìstnanec se tøemi dìtmi ve vìku 5, 8 a 11 let

5

Pokraèování na stranì 6

NOS 7/2006

1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1)

2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2)

3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3)

4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace

b) podle zreálnìného návrhu ODS

0

0

4 420

3 600

6 000

2 100

5 749

7 731

8 000

2 800

6 810

10 000 3 500

8 300

22 087

28 131

34 081

48 956

63 831

123 331

55 170

73 560

147 120

2 022

2 000

1 917

1 940

2 059

2 274

4 346

6 512

11 928

17 344

39 006

9 677

10 182

10 548

11 925

11 025

13 302

12 276

14 679

779

14 838

17 433

580

17 281

19 843

478

19 578

22 253

332

22 587

25 695

1 370

28 631

32 580

2 792

34 581

40 500

6 348

49 456

60 750

81 000

70 000

36 780

1 115

60 750

35 000

200 000

29 424

1 263

40 500

26 250

100 000

22 358

1 512

32 400

17 500

75 000

19 232

1 759

24 300

14 000

50 000

17 043

2 144

9 904

64 331

81 000

162 000

24 126

123 831

162 000

5 040

8 792

10 042

11 293

12 543

13 794

16 295

18 483

20 672

23 798

30 050

36 780

55 170

73 560

147 120

-2 052

904

716

1 659

2 185

2 302

2 523

2 477

2 619

3 090

3 926

6 014

11 429

16 845

38 508

-2 052

10 280

7 200

524

11 250

11 331

7 200

10 952

-3 245

-100

0

6 000

-3 245

0

11 670 9 360

9 360 -2 497

-2 497

1) stav podle daòových a sociálních zákonù platných od ledna 2006

-479

2 100

13 140

13 491

13 112 140

-239

210

12 382

12 708

12 202

127

-378

8 000

2 800

13 910

1 027

13 922

14 085

1 427

14 612

15 462

1 416

15 097

16 839

1 385

16 594

19 593

1 117

18 802

22 003

1 038

20 453

24 413

1 193

23 735

27 855

1 396

29 779

34 740

2 294

35 081

41 625

5 849

49 956

60 750

9 405

64 831

81 000

23 628

124 331

162 000

13 453

14 703

15 954

18 455

20 643

22 832

25 958

32 210

38 463

55 170

73 560

147 120

48

729

1 616

2 861

3 044

3 859

4 004

4 876

6 516

10 931

16 346

38 009

10 000

12 000

14 000

18 000

21 500

25 000

30 000

40 000

50 000

75 000

100 000

200 000

-585

3 500

15 450

-30

4 200

16 585

731

4 900

17 005

1 723

6 300

18 180

1 685

7 525

19 691

2 278

8 750

21 988

2 107

10 500

24 429

2 347

14 000

30 473

3 354

17 500

35 581

5 351

26 250

50 456

8 906

35 000

65 331

23 129

70 000

124 831

14 868

16 245

17 622

18 999

21 753

24 163

26 573

30 015

36 900

43 785

60 998

81 000

73 560

147 120

335

547

771

1 721

3 422

4 308

4 402

5 384

6 278

8 103

10 501

15 848

37 510

14 362

-179

15 613

-86

16 863

12

18 114

835

2) hrubá mzda zamìstnance je navýšena o 35 %, tj. o èástku, kterou dnes zamìstnavatel odvádí na sociální a zdravotní pojištìní 3) zvýšení hrubé mzdy o 22,6 %

18 805

20 813

10 500

40 000

14 855

2 265

8 137

16 508

18 403

8 750

30 000

12 354

1 934

9 171

14 065

15 993

7 525

25 000

11 103

-891

6 980

11 230

13 239

6 300

21 500

9 853

8 602

5 040

9 812

11 862

4 900

18 000

10 485

7 352

1 555

4 200

14 000

9 108

3 600

-891

12 000

20 615

2 283

22 803

2 948

24 992

2 821

28 118

3 487

34 370

3 748

40 623

4 941

56 255

5 758

8 408

162 000

22 630

75 000 26 250 0 0

100 000 35 000 0 0

200 000 70 000 0 0

41 278 41 625 38 463

56 153 60 750 55 170

71 028 81 000 73 560

130 528 162 000 147 120

460 -2 702

4 751 -829

10 166 2 726

31 829 16 949

45 308 43 065 39 903

60 984 60 750 55 535

75 859 81 000 73 560

135 359 162 000 147 120

-2 119 -5 281

-67 -5 283

5 348 -2 092

27 011 12 131

45 808 45 225 42 063

61 484 62 438 57 695

76 359 81 000 73 560

135 859 162 000 147 120

-620 -3 782 50 000 17 500 0 0

1 122 -3 621 75 000 26 250 0 0

4 850 -2 590 100 000 35 000 0 0

26 512 11 632 200 000 70 000 0 0

46 308 47 385 44 223

61 984 64 598 59 855

76 859 81 810 75 486

136 359 162 000 147 120

946 -2 216

2 563 -2 180

5 161 -1 163

26 014 11 134

Pokraèování ze strany 5

1) stav podle daòových a sociálních zákonù platných od ledna 2006 2) hrubá mzda zamìstnance je navýšena o 35 %, tj. o èástku, kterou dnes zamìstnavatel odvádí na sociální a zdravotní pojištìní 3) zvýšení hrubé mzdy o 22,6 %

50 000 17 500 0 0

Daòový experiment ODS - Tlustá penìženka

Tabulka è. 4 Celkový vliv rovné danì na výši pøíjmù zamìstnancù v závislosti na sociálním postavení rodiny Zamìstnanec s manželem/manželkou pobírající podporu v nezamìstnanosti hrubá mzda zamìstnance 0 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 18 000 21 500 25 000 30 000 40 000 pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 2 100 2 800 3 500 4 200 4 900 6 300 7 525 8 750 10 500 14 000 hrubá mzda manžela/manželky *) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 A. bezdìtná rodina 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 7 962 12 097 13 847 15 497 17 009 18 426 21 261 23 705 26 002 29 283 35 328 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 7 200 11 331 12 708 14 085 15 462 16 839 19 593 22 003 24 413 27 855 34 740 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 7 200 10 952 12 202 13 453 14 703 15 954 18 455 20 643 22 832 25 958 32 210 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace -890 -866 -1 207 -1 488 -1 630 -1 640 -1 729 -1 722 -1 611 -1 452 -491 b) podle zreálnìného návrhu ODS -890 -1 246 -1 712 -2 120 -2 389 -2 525 -2 867 -3 081 -3 192 -3 349 -3 021 B. rodina s jedním dítìtem ve vìku 8 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 10 010 14 240 15 421 16 643 18 393 19 735 23 025 25 725 28 303 31 574 38 661 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 8 640 12 771 14 148 15 525 16 902 18 279 21 033 23 443 25 853 29 295 36 180 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 8 640 12 392 13 642 14 893 16 143 17 394 19 895 22 083 24 272 27 398 33 650 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace -1 531 -1 588 -1 401 -1 256 -1 644 -1 553 -2 105 -2 356 -2 531 -2 304 -2 512 b) podle zreálnìného návrhu ODS -1 531 -1 967 -1 907 -1 889 -2 403 -2 438 -3 243 -3 715 -4 112 -4 201 -5 042 C. rodina se dvìma dìtmi ve vìku 10-15 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 12 680 17 184 18 140 19 210 20 281 21 269 24 546 26 600 29 178 32 722 39 161 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 10 800 14 931 16 308 17 685 19 062 20 439 23 193 25 603 28 013 31 455 38 340 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 10 800 14 552 15 802 17 053 18 303 19 554 22 055 24 243 26 432 29 558 35 810 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace -2 084 -2 395 -1 983 -1 685 -1 387 -1 006 -1 557 -1 218 -1 308 -1 427 -933 b) podle zreálnìného návrhu ODS -2 084 -2 775 -2 489 -2 317 -2 146 -1 891 -2 695 -2 578 -2 889 -3 324 -3 462 hrubá mzda zamìstnance 0 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 18 000 21 500 25 000 30 000 40 000 pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 2 100 2 800 3 500 4 200 4 900 6 300 7 525 8 750 10 500 14 000 hrubá mzda manžela/manželky *) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 D. rodina s tøemi dìtmi ve vìku 5, 8 a 11 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 14 470 19 335 20 354 21 233 22 252 23 192 25 435 27 294 29 872 33 416 40 503 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 12 960 17 091 18 468 19 845 21 222 22 599 25 353 27 763 30 173 33 615 40 500 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 12 960 16 712 17 962 19 213 20 463 21 714 24 215 26 403 28 592 31 718 37 970 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace -1 742 -2 404 -2 055 -1 564 -1 214 -786 -293 242 53 36 -201 b) podle zreálnìného návrhu ODS -1 742 -2 784 -2 561 -2 196 -1 973 -1 671 -1 432 -1 118 -1 528 -1 861 -2 731

Oba rodièe pobírají podporu v nezamìstnanosti hrubá mzda pøed nezamìstnaností 0 *) pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 hrubá mzda manžela/-lky pøed nezam. 0 *) pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 A. bezdìtná rodina 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 7 430 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 7 200 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu -349 zmìny DPH) B. rodina s jedním dítìtem ve vìku 8 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 10 010 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 8 640 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu -1 531 zmìny DPH) C. rodina se dvìma dìtmi ve vìku 10-15 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 12 680 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 10 800 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu -2 084 zmìny DPH) D. rodina s tøemi dìtmi ve vìku 5, 8 a 11 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 14 470 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 12 960 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu -1 742 zmìny DPH)

Tabulka è. 5 Celkový vliv rovné danì na výši pøíjmù zamìstnancù v závislosti na sociálním postavení rodiny

0 0 18 000 6 300

6 000 2 100 18 000 6 300

8 000 2 800 18 000 6 300

10 000 3 500 18 000 6 300

12 000 4 200 18 000 6 300

14 000 4 900 18 000 6 300

18 000 6 300 18 000 6 300

21 500 7 525 18 000 6 300

25 000 8 750 18 000 6 300

15 946 7 200 -8 791

17 504 7 200 -10 354

17 897 7 200 -10 748

17 897 7 200 -10 748

17 897 7 200 -10 748

17 897 7 200 -10 748

17 897 7 200 -10 748

10 010 8 640 -1 531

11 919 8 640 -3 470

12 442 8 640 -4 001

13 002 8 640 -4 470

13 563 8 640 -5 036

14 069 8 640 -5 546

14 978 8 640 -6 462

15 761 8 640 -7 252

16 729 8 640 -8 228

18 288 8 640 -9 800

18 443 8 640 -9 956

18 443 8 640 -9 956

18 443 8 640 -9 956

18 443 8 640 -9 956

18 443 8 640 -9 956

12 680 10 800 -2 084

13 776 10 800 -3 197

14 607 10 800 -4 042

15 438 10 800 -4 886

16 023 10 800 -5 356

16 492 10 800 -5 829

17 334 10 800 -6 678

18 171 10 800 -7 521

18 990 10 800 -8 348

19 617 10 800 -8 980

19 617 10 800 -8 980

19 617 10 800 -8 980

19 617 10 800 -8 980

19 617 10 800 -8 980

19 617 10 800 -8 980

14 470 12 960 -1 742

15 604 12 960 -2 894

16 435 12 960 -3 739

17 266 12 960 -4 583

18 097 12 960 -5 427

18 544 12 960 -5 881

19 454 12 960 -6 655

20 060 12 960 -7 267

20 773 12 960 -7 986

21 072 12 960 -8 287

21 072 12 960 -8 287

21 072 12 960 -8 287

21 072 12 960 -8 287

21 072 12 960 -8 287

21 072 12 960 -8 287

7 833 7 200 -759

9 904 7 200 -2 786

10 552 7 200 -3 439

11 162 7 200 -4 055

11 724 7 200 -4 621

12 347 7 200 -5 250

13 694 7 200 -6 561

14 855 7 200 -7 727

30 000 10 500 18 000 6 300

40 000 14 000 18 000 6 300

50 000 17 500 18 000 6 300

75 000 100 000 200 000 26 250 35 000 70 000 18 000 18 000 18 000 6 300 6 300 6 300

*) situace v pøípadì dlouhodobé nezamìstnanosti, kdy již nemají nárok na podporu v nezamìstnanosti 1) stav podle daòových a sociálních zákonù platných od ledna 2006 2) hrubá mzda zamìstnance je navýšena o 35 %, tj. o èástku, kterou dnes zamìstnavatel odvádí na sociální a zdravotní pojištìní

7

Pokraèování na stranì 8

NOS 7/2006

Nezamìstnaný v neúplné rodinì hrubá mzda pøed nezamìstnaností pojistné odvedené zamìstnavatelem A. bezdìtná rodina 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) B. rodina s jedním dítìtem ve vìku 8 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) C. rodina se dvìma dìtmi ve vìku 10-15 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) D. rodina s tøemi dìtmi ve vìku 5, 8 a 11 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH)

0 *) 0

Tabulka è. 3 Celkový vliv rovné danì na výši pøíjmù zamìstnancù v závislosti na sociálním postavení rodiny

6 000 2 100

8 000 2 800

10 000 3 500

12 000 4 200

14 000 4 900

18 000 6 300

21 500 7 525

25 000 8 750

30 000 10 500

40 000 14 000

50 000 17 500

75 000 26 250

100 000 35 000

200 000 70 000

4 420 3 600 -891

4 420 3 600 -891

4 420 3 600 -891

4 700 3 600 -1 175

5 389 3 600 -1 833

6 092 3 600 -2 542

6 980 5 040 -2 052

6 980 5 040 -2 052

6 980 5 040 -2 052

6 980 5 040 -2 052

7 291 5 040 -2 368

7 988 5 040 -3 077

9 103 5 040 -4 209

9 738 5 040 -4 779

10 378 5 040 -5 424

11 325 5 040 -6 379

11 646 5 040 -6 703

11 646 5 040 -6 703

11 646 5 040 -6 703

11 646 5 040 -6 703

11 646 5 040 -6 703

10 280 7 200 -3 245

10 280 7 200 -3 245

10 280 7 200 -3 245

10 280 7 200 -3 245

10 280 7 200 -3 245

10 431 7 200 -3 398

11 777 7 200 -4 766

12 938 7 200 -5 946

13 163 7 200 -6 072

14 114 7 200 -7 031

14 165 7 200 -7 083

14 165 7 200 -7 083

14 165 7 200 -7 083

14 165 7 200 -7 083

14 165 7 200 -7 083

11 670 9 360 -2 497

11 670 9 360 -2 497

11 670 9 360 -2 497

11 670 9 360 -2 497

11 670 9 360 -2 497

11 670 9 360 -2 497

13 043 9 360 -3 893

14 204 9 360 -5 072

15 295 9 360 -6 062

16 047 9 360 -6 820

16 047 9 360 -6 820

16 047 9 360 -6 820

16 047 9 360 -6 820

16 047 9 360 -6 820

16 047 9 360 -6 820

*) v pøípadì dlouhodobé nezamìstnanosti, kdy již nemá nárok na podporu v nezamìstnanosti 1) stav podle daòových a sociálních zákonù platných od ledna 2006 2) hrubá mzda zamìstnance je navýšena o 35 %, tj. o èástku, kterou dnes zamìstnavatel odvádí na sociální a zdravotní pojištìní

6 792 3 600 -3 226

7 841 3 600 -4 280

8 932 3 600 -5 358

10 491 3 600 -6 921

11 050 3 600 -7 459

11 050 3 600 -7 459

11 050 3 600 -7 459

11 050 3 600 -7 459

11 050 3 600 -7 459

Daòový experiment ODS - Tlustá penìženka Pokraèování ze strany 7

vysokou mírou nezamìstnanosti však práci seženou jen velice obtížnì a ODS zaruèený pøíjem by jim nezajistil dostateènou životní úroveò. V relaci k jejich výši pøíjmù se jedná o velké ztráty prostøedkù, které by jim nezaruèovaly úhradu nákladù na skrovné úrovni, kterou jim dnes garantuje hladina životního minima. Vedlo by to k dalšímu prohloubení pøíjmové nedostateènosti tìchto domácností a následnì i k jejich sociálnímu vylouèení ze spoleènosti. S prohloubením chudoby by se však následnì objevily i problémy s tím spojené, jako je kriminalita, alkoholová èi drogová závislost, bezdomovci atd. IV. Dopad zavedení rovné danì do veøejných rozpoètù Dopady do domácností jsou v podstatì obdobné, jako v pøípadì pùvodní Tlustého Modré šance. Zavedením existenèní jistoty se vliv v nìkterých pøípadech zmíròuje, pro osoby výdìleènì èinné by mìl být dokonce výhodnìjší, eliminuje se v nìkterých pøípadech i negativní dopad na rodiny s dìtmi. Toto nadlepšení je však zaplaceno prohloubením deficitù veøejných financí. Následující tabulka jednoznaènì dokumentuje vliv spoleèného zavedení rovné danì, tzv. existenèní jistoty nahrazující zrušené sociální dávky a zmìn v odvodech na sociální a zdravotní pojištìní. Celkové záporné saldo veøejných rozpoètù by návrhem ODS èinilo v této nové variantì -122 mld. Kè (bez ODS pøedpokládaného zrušení odpisù). Oproti pøedchozí Modré šanci by se tak deficit veøejných rozpoètù prohloubil o 55 mld. Kè. Z uvedeného jasnì vyplývá, že slibované nadlepšení pøíjmù obèanùm by bylo vykoupeno zvýšením deficitu veøejných financí a tedy evidentní nutností zvýšit finanèní spoluúèast obèanù na úhradì dosud bezplatných veøejných služeb v kombinaci se snížením rozsahu tìchto bezplatných veøejných služeb a transferù (napø. dùchody). Dopad zavedení rovné danì do systému veøejných rozpoètù v prvním roce plného pùsobení (zmìny oproti bázi roku 2006) (VR) (-) Ztráta VR (+) Pøínos VR I. Zavedení existenèní jistoty a) na poplatníka (po snížení o pojistné a danì) -216 mld. Kè b) na dìti (po snížení o pojistné a danì) - 36 mld. Kè II. Zrušení sociálních dávek a) dávky státní sociální podpory +34 mld. Kè b) dávky nemocenského pojištìní +31 mld. Kè c) podpora v nezamìstnanosti + 8 mld. Kè d) dávky sociální péèe +11 mld. Kè III. Zmìny v inkasu danì z pøíjmu fyzických osob a) vliv rozšíøení daòového základu o pojistné placené zamìstnavatelem) + 50 mld. Kè b) zrušení odpoèitatelných položek (slev na dani) a spoleèného zdanìní manželù + 56 mld. Kè IV. Pokles pojistného z 47,5 % na 25 % (pøi zvýšení vymìøovacího základu) - 10 mld. Kè V. Daò z pøíjmu právnických osob (snížení sazby danì z 24 % na 15 % pøi zachování šíøe daòového základu) - 55 mld. Kè VI. Sjednocení sazeb danì z pøidané hodnoty na 15 % a vyvolaná valorizace dùchodù + 5 mld. Kè Celkem dopad do veøejných rozpoètù - 317 mld. Kè + 195 mld. Saldo veøejných rozpoètù - 122 mld. Kè VII. Zrušení odpisù a) zrušení odpisù u právnických osob - 100 mld. Kè b) zrušení odpisù u fyzických osob - 25 mld. Kè Celkový dopad do veøejných rozpoètù (vèetnì zrušení odpisù) - 442 mld. Kè + 195 mld. Kè Saldo veøejných rozpoètù - 247 mld. Kè Pøíloha Pøehled nejbìžnìjších sociálních dávek, které by mìly návrhem ODS zaniknout Pøídavek na dítì je v souèasné dobì vyplácen rodinám s dìtmi v diferencované výši podle pøíjmu rodiny a vìku dítìte (viz tabulka) a náleží rodinám s èistým pøíjmem do trojnásobku životního minima rodiny. Jedná se o nárokovou dávku, kterou pobírá cca 80 % nezaopatøených dìtí. Pøídavek na dítì od ledna 2006 (Kè/mìsíc) Pøíjem rodiny v násobku ŽM Do 1,1 1,1 - 1,8 1,8-3,0 výpoètový koeficient 0,32 0,28 0,14 dítì do 6 let 560 490 245 6 - 10 let 624 546 273 10 - 15 let 740 647 324 15 - 26 let 810 709 355 Sociální pøíplatek se poskytuje rodinì peèující alespoò o jedno nezaopatøené dítì, je závislý na pøíjmu rodiny. V nejvyšší výmìøe náleží pøi nejnižším pøíjmu, s rostoucím pøíjmem jeho výmìra klesá a zaniká pøi 1,6 násobku životního minima. Je-li pøíjem rodiny menší než její životní minimum, zapoèítává se pøi výpoètu pøíplatku pøíjem ve výši životního minima. Maximální výše pøíplatku pro dítì do 6 let vìku èiní od ledna 2006 mìsíènì 657 Kè, pro dítì ve vìku 10-15 let pak 867 Kè mìsíènì. Pøíplatek proto náleží ve stejné výmìøe rodinì s pøíjmem na úrovni životního minima jako pøi pøíjmu nulovém. Jeho výši dále ovlivòuje i vìk dìtí, péèe osamìlého rodièe o dítì (zohlednìno v neúplných rodinách), kdy je pøi výpoètu použit zvýhodòující koeficient 1,05. Náleží-li sociální pøíplatek v nižší výmìøe než je 50 Kè mìsíènì, zvyšuje se vždy na tuto výši. Pøíspìvek na bydlení se vyplácí do pøíjmu ve výši 1,6 násobku rodiny, vedle výše pøíjmu je závislý i na velikosti domácnosti. Nejvyšší pøíspìvek náleží pøi nejnižším pøíjmu, s rostoucím pøíjmem klesá až zaniká. Maximální výše od ledna 2006 pro jednoèlennou domácnost je 758 Kè mìsíènì, dvouèlennou 987 Kè, tøí- a ètyøèlennou 1223 Kè mìsíènì. Stejnì jako u sociálního pøíplatku se pøi výpoètu pøíspìvku na bydlení zapoèítává pøíjem minimálnì ve výši životního minima a pøíspìvek v èástce nižší než 50 Kè se na tuto èástku automaticky zvyšuje. Rodièovský pøíspìvek se vyplácí rodièi peèujícímu o dítì do 4 let vìku, resp. do 7 let, je-li dítì dlouhodobì nebo tìžce zdravotnì postižené. Náleží ve výši 1,54 násobku životního minima rodièe, tj. 3696 Kè mìsíènì, resp. 3897 Kè, je-li rodiè považován za nezaopatøené dítì (student).

Penìžitá pomoc v mateøství - náhrada ušlého pøíjmu z výdìleèné èinnosti v souvislosti s mateøstvím a porodem. Poskytuje se po dobu 28 týdnù, resp. 37 týdnù, porodila-li žena dvì èi více dìtí, nebo jedná-li se o samoživitelku. Vyplácí se ve výši 69 % z redukovaného vymìøovacího základu, tj. od ledna 2006 maximálnì 13 730 Kè mìsíènì. Podpora v nezamìstnanosti se vyplácí po dobu 3 mìsícù ve výši 50 % èistého pøedchozího pøíjmu a 45 % od ètvrtého mìsíce, resp. 60 % pøi rekvalifikaci nezamìstnaného. Obecnì je délka podpùrèí doby 6 mìsícù, osoby starší 50 let mají podpùrèí dobu 9 až 12 mìsícù v závislosti na vìku. Výše vyplacené podpory v nezamìstnanosti je však limitována 2,5 násobkem životního minima jednotlivce, tj. od ledna 2006 èástkou 11 050 Kè mìsíènì, resp. 2,8 násobkem pøi rekvalifikaci (12 376 Kè mìsíènì). I v tomto pøípadì se jedná o nárokovou dávku. Dávky sociální péèe se poskytují, pokud pøíjem osoby èi domácnosti nedosahuje úrovnì životního minima. Do pøíjmu rodiny se pøitom vedle pøíjmu z výdìleèné èinnosti zahrnují i všechny vyplacené sociální dávky, tj. vèetnì napøíklad pøídavku na dítì, sociálního pøíplatku, pøíspìvku na bydlení èi podpory v nezamìstnanosti. Jedná se však o fakultativní dávky, jejich pøiznání není nárokové a záleží na rozhodnutí povìøeného obecního úøadu, zda bude osobì èi domácnosti nìkterá dávka pøiznána a v jaké výši. Pøiznání dávek pøedchází posuzování celkové sociální i majetkové situace rodiny, je podmínìno registrací na úøadu práce a vyžaduje se u ní prokázání skuteèností, že žadatel o dávku se aktivnì snaží svoji situaci øešit (vlastní prací èi využitím majetku), aktivnì si hledá zamìstnání, spolupracuje pøitom s úøadem práce, zda dìti v této rodinì øádnì plní povinnou školní docházku atd. Èástky životního minima platné od 1. 1. 2006 (v Kè mìsíènì) Èástky urèené Èástky urèené na osobní potøeby na domácnost Dítì do 6 let 1750 Dítì 6 - 10 let 1950 Jednoèlenná 2020 Dítì 10 - 15 let 2310 Dvouèlenná 2630 Dítì 15 - 26 let 2530 3 až 4èlenná 3260 Dospìlá osoba 2400 5 a víceèlenná 3660 V Praze dne 23. 3. 2006, ÈMKOS

Nìmecký èlen EPSU - Ver.di - dostává silnou podporu pøi pokraèujících stávkách 30. bøezna 2006 Generální tajemník Ver.di Frank Bsirske nasmìroval více než 12 tisíc demonstrantù do Hannoveru, což je hlavní mìsto Dolního Saska. Bsirske mluvil ve svém projevu pøedevším o vùdci zamìstnavatelù: "Ministr financí Dolního Saska, pan Möllring, je vùdcem delegace zamìstnavatelù. Möllring se zatím prezentuje jako nesmlouvavý èlovìk: vyjednávání - ne!, poslechnìte si argumenty - ne! Je ale jednoznaènì pro jednostranné naøízení o prodloužení pracovní doby. Místo 38,5 hodiny týdnì by mìli pracovníci veøejného sektoru pracovat 40, 41 nebo dokonce 42 hodin týdnì. Ale delší pracovní doba zároveò znamená snížení mzdy a to pøedevším u pracovníkù na polovièní úvazek. Je to také recept na propouštìní." Stávka nyní trvá již osmý týden. Bsirske vèera zdùraznil dùležitost zaèínajících vyjednávání v Sársku. To by totiž mohlo pøinést zlom do celkových vyjednávání. Generální tajemnice EPSU, C. Fischbach-Pyttel zaslala stávkujícím dopis, ve kterém vyjádøila solidaritu se stávkujícími v Hannoveru. Velká Británie: 28. bøezna stávka místní správy Více jak milión nejdùležitìjších pracovníkù veøejných služeb ve Spojeném království mìlo stávkovat 28. bøezna, aby tak vyjádøili svùj nesouhlas s neférovým a nespravedlivým snižováním dùchodù pracovníkùm v místní správì. Do vyjednávání se zapojily i èlenové EPSU - UNISON, GMB, Amicus, NIPSA a T&G. Ke stávce došlo kvùli tomu, že britská vláda odmítá zaruèit ochranu dùchodového zabezpeèení tìchto zamìstnancù. Generální tajemnice EPSU, Carola F. Pyttel, vyjádøila podporu tìchto akcí s konstatováním, že napøíè celou Evropou se vlády snaží snížit dùchody ve veøejném sektoru. Záležitost ohlednì dùchodù ve veøejném sektoru není pouze otázkou toho, zda vláda plní èi neplní své sliby, ale jde i o to, aby veøejné služby byly správnì brány jako služby, které slouží celé spoleènosti. Èlenové devíti nejvìtších odborù v zemi jednoznaènì hlasovali pro stávku, protože britská vláda a Asociace místní správy odmítají platit tak, jak to slíbili v pùvodním systému dùchodového zabezpeèení. Vláda se chce zbavit pravidla "85", a to s pouze èásteènou ochranou souèasných èlenù tohoto systému dùchodového zabezpeèení. Èlenové tohoto systému budou muset pracovat do svých 65 let navzdory tomu, že platili 6 % ze své mzdy do systému dùchodového zabezpeèení a navzdory jejich dlouholetým plánùm na odchod do dùchodu. UNISON, nejvìtší odborová organizace ve Spojeném království, má nejvìtší poèet èlenù, kteøí byli tímto rozhodnutím zasaženi. Generální tajemník UNISON, Dave Prentis, øekl: "Více jak 80 % našich èlenù hlasovalo pro stávku. Tím, že vláda rozhodla v neprospìch zamìstnancù místní správy, obzvláštì když vláda zaruèila ochranu systému dùchodového zabezpeèení u všech ostatních vládních pracovníkù, vláda znièila plány odchodu do dùchodu desítkám tisíc pracovníkù veøejného sektoru". Tito nepostradatelní pracovníci veøejných služeb už mìli dost argumentování tím, že je to všechno vina rostoucích daní. Je to prostì nemorální, že sdružení zamìstnavatelù nepøizná pravdu, že peníze z penzijních fondù již utratili. "Ne" pro privatizaci 14-16. bøezen, Ottawa Více jak 75 odborových pøedákù a aktivistù z šesti zemí se sešlo v Ottawì, aby podpoøili vznik vzájemných aliancí, a aby dále rozvíjeli koordinovaný plán pro ochranu veøejných služeb pøed privatizací. Odboráøi ze zemí Belize, Kanady, Norska, Jihoafrické republiky, Spojených státù amerických a Velké Británie se zúèastnili této konference, na které si zástupci všech zemí vymìòovali a hodnotili své proti-privatizaèní kampanì. Dále se snažili vybudovat úèinný program, podle kterého by odbory mìly bojovat proti privatizaci veøejného sektoru. -pmNOS Vychází 22x za rok. V Praze vydává Odborový svaz státních orgánù a organizací, Senovážné nám. 23, 110 00 Praha, email:[email protected]; http:// statorg.cmkos.cz. IÈO 469351. Šéfredaktorka: Kvìta Dìdovská. Telefon redakce: 271 771 239, e-mail:[email protected]. Objednávky pøedplatného pøijímá redakce. Administrace Vìra Èernochová, Schulhoffova 857, 149 00 Praha, tel. 272 932 840. Tisk Regleta s.r.o. Novovysoèanská 24 N, Praha 9. Expeduje Typa-mailing. Podávání tiskových zásilek povoleno Èeskou poštou, s. p., Odštìpným závodem Støední Èechy v Praze, è. j. 3443/96-P ze dne 20. 11. 1996. ISSN 0862-9633, MK ÈR 4664