7 Roèník 51 Praha 5. dubna 2006
10,20 Kè
Informace pøedsedkynì
u Na jiném místì NOS upozoròujeme vechny èleny, kteøí jsou pokozeni souèasnými povodnìmi na monost vyuití finanèní výpomoci z Podpùrného a sociálního fondu OS. OS tímto ádá vechny ZO nacházející se v oblastech postiených povodní, aby o této monosti informovali pøípadné povodní pokozené èleny. Zpùsob pomoci èlenùm OS pøi øeení následkù povodní, které musí schválit pøedsednictvo VOS, bude zveøejnìn bìhem nìkolika dní na webové stránce OS a v dalím èísle NOS. Lze vak pøedpokládat, e bude zvolen stejný postup jako pøi povodni v roce 2002. v Pro lepí informovanost èlenù OS i ostatních zamìstnancù zveøejòujeme v tomto èísle NOS plné znìní materiálu, který pod názvem Daòový experiment ODS - Tlustá penìenka zpracovali odborní pracovníci ÈMKOS. ÈMKOS tento materiál zveøejnila na tiskové konferenci dne 24. 3. 2006. Na èetné dotazy z øad èlenské základny sdìlujeme, e OS, obdobnì jako pøed minulými parla-
Dùleité! Povodnì 2006 - finanèní výpomoc ze sociálního fondu èlenùm OS Odborový svaz státních orgánù a organizací upozoròuje své èleny, jím byla v dùsledku povodní zpùsobena závaná koda na majetku, e mohou poádat odborový svaz o finanèní výpomoc z Podpùrného a sociálního fondu OS. Jedná se o nenárokovou finanèní výpomoc, která mùe být èlenu poskytnuta, a to za pøedpokladu splnìní podmínek, které platily pro èleny postiené povodnìmi v letech 1997, 1998 a 2002. Èlenové mohou vyuít i jiné formy podpory z tohoto fondu, pokud budou splòovat statutem fondu stanovené podmínky. Blií informace týkající se pomoci èlenùm OS pøi øeení následkù povodní zveøejníme bìhem nìkolika dní na webové stránce OS a v NOS èíslo 8. Tyto informace budou k dispozici také u regionálnì pøísluných pracovníkù informaèních a poradenských center OS. V Praze dne 2. 4. 2006 Alena Vondrová pøedsedkynì OS
mentními volbami, zveøejní pro lepí orientaci èlenù výtahy z volebních programù politických stran vèetnì dalích informací. Výe uvedený materiál patøí do souboru tìchto pøedvolebních informací. V Praze dne 2. 4. 2006 A.Vondrová pøedsedkynì OS
http://statorg.cmkos.cz Pøípadným autorùm pøíspìvkù do naeho èasopisu sdìlujeme, e honoráø za zveøejnìní mùe být vyplacen, pouze pokud autor uvede své rodné èíslo.
Základní odborové organizace Odborového svazu státních orgánù a organizací dostávají èasopis NOS zdarma. Pøedplatné je hrazeno z prostøedkù Výboru Odborového svazu státních orgánù a organizací.
Z konferencí sekcí
IV. sjezd ÈMKOS
Ve dnech 7. - 8. dubna 2006 se uskuteèní v TOP hotelu v Praze IV. sjezd ÈMKOS. Nejvìtí odborová centrála v ÈR sdruuje 33 profesních odborových svazù a zastupuje zájmy více ne 600 tisíc odboráøù. Sjezd zvolí nové vedení odborové centrály, budou schváleny Programové cíle ÈMKOS do roku 2010. Úèast na zahájení pøislíbil premiér ÈR Jiøí Paroubek a dalí významní domácí a zahranièní hosté.
Pøedsednictvo VOS
Zasedání PVOS se konalo ve ètvrtek 30. bøezna. Pøedsedkynì OS A.Vondrová informovala o jednáních souvisejících s projednávaným novým zákoníkem práce. Bylo rozhodnuto o konání zasedání Výboru OS 27. - 28.4. v Praze. Projednána byla zpráva o hospodaøení OS za r. 2005 a stanovisko RK OS k ní. Zpráva bude pøedloena zasedání Výboru OS. Bylo projednáno organizaèní zajitìní úèasti delegátù naeho OS na IV. sjezdu ÈMKOS.
Ve støedu 15. 3. se konala v Praze konference sekce státních zastupitelství. Pøedsedkynì sekce N. Brozová informovala o èinnosti za uplynulý rok. Nejvyí státní zástupkynì R. Vosecká ve svém vystoupení seznámila pøítomné se zámìrem iniciovat zmìny v odmìòování s cílem umonit vìtí diferenciaci a motivaci. V rámci zastupitelství by mìl být proveden personální audit jak zástupcù tak administrativy. Vìtí pozornost budì vìnována vzdìlávání. Stálým problémem je
Stanovisko ÈMKOS k protiprávní propagaci politických stran na pracovitích
Na ÈMKOS se v posledních dnech obrací zamìstnanci a odboráøi s dotazy, jak mají postupovat pøi výpoètu své mzdy a platu podle alternativy ODS, kterou nyní pod názvem mzdový kalkulátor a výplatní páska tato strana pøed volbami zasílá podnikùm a organizacím. Po vyplnìní údajù by mìl kadý zjistit, o kolik mu vzroste mzda, bude-li volit ODS. Alternativní mzdová kalkulaèka a výplatní páska jsou souèástí oficiální volební kampanì ODS. Poprvé od roku 1990 je volební kampaò politické strany vedena prostøednictvím podnikù a organizací, místo standardního oslovování volièù - obèanù. ÈMKOS dùraznì upozoròuje na váný rozpor se zákonem o politických stranách è. 424/1991 Sb. (§ 5, odst. 3), který nepøipoutí organizovat èinnosti politických stran na pracovitích. Je naprosto zaráející, e se ODS dopoutí pøed volbami poruení zákona, který by mìl být základní abecedou kadé politické strany. Mzdový kalkulátor ODS nezachycuje komplexní informace o zmìnì ivotní úrovnì zamìstnancù v pøípadì zavedení rovné danì, je volební vìjièkou, která nezodpovìdnými sliby obèanùm zastírá hluboký propad veøejných financí a tím výrazné sníení úrovnì veøejných slueb (zdravotnictví, kolství). V Praze dne 22. 3. 2006
zrovnoprávnìní postavení státních zástupcù se soudci.
Zbývající volné poukazy do Chorvatska - léto 2006 Rekreaèní pobyty organizované OS
Baka Voda, Makarská riviéra, hotelový komplex Urania, bungalovy Termín: 31. 7. - 12. 8. 2006 Cena 12denního pobytu vèetnì dopravy a polopenze je pro dospìlého úèastníka 10430,- Kè. Dìti sleva.
Vodice, ibenická riviéra, hotelový komplex Imperiál, dependance Flora a Madera Termín: 21. 6. - 3. 7. 2006 Cena 12denního pobytu vèetnì dopravy a polopenze je pro dospìlého úèastníka 10230,- Kè. Dìti sleva. Pro obì lokality platí: d o p r a v a autobusem, stravování polopenze, snídanì i veèeøe védské stoly, ubytování 2-3lùkové pokoje, plá cca 100 m od ubytování. Informace uvedeny v NOS è. 2-3/2006. Objednávky a blií informace podává na OS pí Pechová, tel. 224 142 773 e-mail
[email protected]
Daòový experiment ODS - Tlustá penìenka1)
I. Úvodem ODS koncem listopadu 2005 prezentovala svoje pøedstavy o moderním daòovém a sociálním systému. "Vysoké danì a sociální a zdravotní pojitìní pøipravují o peníze kadého z nás a brzdí rùst ivotní úrovnì. Souèasný systém podporuje více ty, kteøí nedìlají nic, ne ty, kdo se snaí". To jsou mylenky obsaené v prezentaci stínového ministra financí Vlastimila Tlustého na webových stránkách ODS. Lékem na to má být zavedení rovné danì2) a státem zaruèený pøíjem (SZP) obèana, který nahradí vechny "souèasné sociální dávky, které se týkají obèanù s nezmìnìnou pracovní schopností (sociální dávky ostatního typu zùstávají zachovány)". Státem zaruèený pøíjem je podle ODS "existenèní jistota pro vech 10,235 milionù obyvatel ÈR po celý ivot". Sociální dávky, které se poskytují zdravotnì postieným osobám, by údajnì nemìly být návrhem ODS dotèeny a zachovány by stejnì tak mìly být dávky 1) Hned na úvod musíme dodat, e se stínový ministr financí ve své prezentaci zabýval ledasèíms. Kromì prezentace své tzv. Tlustého penìenky, kterou se budeme zabývat dále v naí analýze zabrousil také i do sféry mezinárodních komparací. I zde se projevuje jeden povahový rys jeho pøístupu, který se pak v plné síle projevuje v prezentaci "penìenky" - úèelová manipulace s fakty. Oproti penìence se sice jedná o drobnost, avak výmluvnou. Vlastimil Tlustý ve své koncepci uvádí, e ekonomická úroveò vyjádøená v HDP na hlavu v Èeské republice ve vztahu k prùmìru EU 25 neroste. Demonstruje to na grafu, z nìho vyplývá, e se ÈR v úrovni ukazatele HDP na obyvatele mezi lety 1998 - 2005 pøiblíila úrovni EU 25 jen o 1,2 % . Naproti tomu v Polsku vzrostla ve stejném období údajnì o 6,7 %, v Maïarsku o 12,1%, ve Slovinsku o 10,1 % a na Slovensku o 9,4 %. A aby to bylo skuteènì dramatické, pak v grafu dokazuje, e ekonomická úroveò v Èeské republice a v Maïarsku je v roce 2005 ji shodná. Co k tomu dodat? Snad jen to, e by se stínový ministr financí mìl poøádnì podívat na data se kterými tak efektnì ongluje. Eurostat, jako autoritativní evropské instituce zabývající se srovnávacími analýzami zemí EU, toti uvádí nìco zcela jiného. . HDP na hlavu v letech 1998 - 2005 v paritì kupní síly 1998 2005 rozdíl EU 25 100,0 % 100,0 % EU 15 109,3 % 108,2 % - 1,1 p.b. ÈR 65,4 % 73,5 % + 8,1 p.b Maïarsko 50,7 % 61,9 % +11,2 p.b. Slovensko 47,0 % 54,2 % + 7,2 p.b. Slovinsko 71,6 % 81 % + 9,4 p.b. Polsko 44,9 % 49,8 % + 4,9 p.b. Co k tomu dodat? Snad jen to, e èeský výsledek vùbec není patný. A také, e nae ekonomická úroveò a úroveò Maïarska se i v roce 2005 odliuje a to o více ne 10 procentních bodù. Pojïme vak v naich analýzách jetì dále a podívejme, co pan Tlustý hlavnì zamlèel. Srovnávací tabulky ukazují, e nae ekonomická úroveò jetì v roce 1995 byla vyí ne ve Slovinsku. Pak vak pøila hospodáøská krize, do které nás dovedla tehdejí vláda ODS, prý velmi "úspìná". Jen na ekonomické úrovni jsme a do roku 2000 ztratili 6 bodù. Teprve vlády po roce 1998 dokázaly obrátit trend, obnovit ekonomický rùst a zlepit nae mezinárodní postavení. Od roku 2000 se úroveò Èeské republiky v ukazateli HDP na obyvatele v paritì kupní síly k EU 25 zvýila o témìø 10 procentních bodù! 2) Vlastimil Tlustý výrazným zpùsobem inovoval v této prezentaci pøedstavu ODS o rovné dani. Kromì zásadní zmìny ve zdanìní fyzických osob, kterým se pod názvem Tlustého penìenka dále podrobnìji zabýváme v dalích èástech prezentoval pøedstavu o zruení danì dìdické, darovací, z pøevodu nemovitostí, danì z dividend a danì z kapitálových výnosù. Nejasná poznámka v prezentaci "odstraníme vìtinu výjimek" se pravdìpodobnì mohla týkat danì z pøíjmu právnických osob. O dùsledcích sjednocení sazeb DPH na úrovni 15 %, které bylo obsahem konceptu rovné danì ODS se autor ji nyní nezmiòuje. Následující sta pøímo navazuje na kritiku Modré ance prezentovanou ÈMKOS ve studii " Jak dopadne modrá ance ODS na èeského zamìstnance" z èervna 2005. dùchodového pojitìní, i kdy na zcela odliné (nií) úrovni. ODS se na tomto místì ji bohuel nezmiòuje o osudu nemocenského pojitìní, které v Modrých ancích navrhovala zruit jako povinné a zamýlela ponechat na vlastním rozhodnutí zamìstnance, zda se komerènì pojistí pro pøípad nemoci èi nikoli. K tomu by mìl vyuít úsporu, která mu zmìnou zdanìní vznikne. Pøedpokládáme, e názor ODS na nemocenské pojitìní se nezmìnil, èemu odpovídá i to, e pøedpokládá výraznì sníit sazbu na sociální pojitìní (viz dále). Na webových stránkách poslance Tlustého je pøipravena kalkulaèka, na které si lze vypoèítat výi souèasných èistých pøíjmù a pøíjmù podle návrhu. Kalkulátor vak ji nìkolikrát ODS pozmìnila, stále jsou upravovány èástky existenèní jistoty. Pùvodnì garantovaná èástka 6000 Kè na poplatníka se neustále mìní, jakoby ODS stále nemìla jasnou pøedstavu. Nejnovìjí zásahy do pøipravené kalkulaèky dokonce nepøiznávají tuto garantovou èástku manelce/manelovi bez pøíjmu. Dùvodem tohoto zamlování mohou být napøíklad obavy z vysokých dopadù do státního rozpoètu (viz. následující èást). Je pøitom podivuhodné, e pøes výrazné zmìny v rozsahu této èástky jsou výsledné pøínosy daòového návrhu ODS pro obyvatelstvo totoné s výsledky prezentovanými na listopadovém (2005) Kongresu ODS. Zdá se, e daòová kalkulaèka Vlastimila Tlustého je opravdu zázraèná - a se do ní dosadí co dosadí, výsledek je vdy stejný. V naich propoètech vycházíme z pùvodní verze, která byla veøejnì prezentována koncem listopadu 2005. Vycházíme tedy z hodnot, které byly implementovány do podvìdomí obyvatelstva masivní PR kampaní po listopadovém kongresu ODS. ODS navrhovala zavést rovnou 15procentní daò a doplnit ji tzv. existenèní jistotou, která by zøejmì mìla nahradit vechny stávající bìné sociální dávky. Tuto èástku pøedpokládá ve výi 6000 Kè pro dospìlou osobu a 2400 Kè pro první dítì, 3600 Kè pro druhé a tøetí dítì a 2400 pro 4. dítì v rodinì. I z tìchto èástek má vak být odvádìno pojistné a mají podléhat i zdanìní. II. Podivná východiska koncepce rovné danì u fyzických osob Vlastní propoèet zdanìní pøíjmù fyzických osob uvedený v Tlustého kongresové prezentaci a následnì iroce komentovaný prakticky vemi sdìlovacími prostøedky obsahuje tøi vysoce diskutabilní pøedpoklady. Tìmi si Vlastimil Tlustý zámìrnì nadlepuje výsledky svých propoètù a zamluje skuteèný dopad své koncepce: Východiskem propoètù se stává tzv. superhrubá mzda a zmìna v pojistných sazbách. Jedná se o starý poadavek Vlastimila Tlustého a ODS, aby se k hrubé mzdì pøipoèetlo pojitìní
2
NOS 7/2006
hrazené zamìstnavatelem za zamìstnance (na sociální a zdravotní pojitìní )). Tím vznikne "superhrubá mzda". Ta je pak východiskem dalích propoètù. A nyní nastává první "krok stranou" Vlastimila Tlustého. On toti ke hrubé mzdì pøipoèítává 35 % pojistného, které dosud hradil zamìstnavatel. Z takto vzniklé mzdy vak zamìstnanec odvádí celkovì jen 25 % pojistného. 3) Stínový ministr financí v této souvislosti jaksi pravidelnì zapomíná (èi neví), e zamìstnavatelé platí za zamìstnance jetì úrazové pojitìní. Kadopádnì toto pojitìní není v "superhrubé mzdì" ODS zohlednìno. Co tato operace bude znamenat pro zamìstnavatele? Prakticky nic. Z pohledu nákladù práce se u nìj naprosto nic nezmìní. O stejnou èástku, o kterou si sníí náklady zruením úhrady pojistného, zvýí podle Vlastimila Tlustého hrubé mzdy svým zamìstnancùm. Zamìstnavatelé tedy pøi takto prezentované Tlustého eskamotái ve skuteènosti neuetøí ani haléø. Asi by jim tuto novinu mìl také nìkdo sdìlit. Doposud toti ODS zamìstnavatelùm slibovala nìco naprosto jiného - sníení "nekonkurenceschopných" nákladù práce. Propoèet Vlastimila Tlustého prezentovaný na kongresu ODS toto sníení neumoòuje. Tím se stínový ministr financí ODS dostává do hlubokého rozporu jak se svými døívìjími veøejnými vystoupeními, tak i s konceptem popsaným v øadì Modrých ancí). To vak není zdaleka ve. Bylo by zajímavé vìdìt, zda si podnikatelé, kteøí velmi èasto vehementnì podporují pøesun povinnosti platit pojistné plnì na zamìstnance, uvìdomují právní aspekty této operace. Od chvíle, kdy bude povinnost úhrady celého pojistného pøevedena pouze na zamìstnance, bude jakékoli neodvedení pojistného zamìstnavatelem znamenat trestný èin. (Dnes se to vztahuje pouze pøípady, kdy zamìstnavatel neodvede pojistné hrazené zamìstnancem). Co tento model znamená pro zamìstnance? Velmi mnoho. Vlastimil Tlustý se stává nejvìtím pøítelem zamìstnancù. Zamìstnanec by toti v jeho pojetí konzumoval ve své mzdì vekerý efekt pøedpokládaného sníení pojistného z dneních 47,5 % (které platí dohromady zamìstnavatel a zamìstnanec) na celkových 25 %. Vlastimil Tlustý tedy kadému zamìstnanci (daòovému poplatníku) dodateènì zvyuje pøíjem pøed zdanìním o témìø 10 % (pøesnìji 9,3 %). (Ruí mu jím placené sociální pojistné (- 8 %) a pøevádí do jeho mzdy objem pojistného placeného dnes zamìstnavatelem (35 %). Platit po nìm chce pouze 25 % z uvedené superhrubé mzdy). Otázkou vak je, zda je vechno zlato, co se tøpytí? Autor vùbec nepoèítá s reálnou moností, e zamìstnavatel navýí hrubé mzdy jen o tolik, aby zamìstnanci v èistém zùstalo stejnì jako dosud, a na modelu rovné danì vydìlá jen zamìstnavatel, resp. vlastník nebo vlastníci podniku. Autor na tuto námitku jistì bude argumentovat tím, e vlastníci uetøené prostøedky pouijí na rozvoj podniku a vytvoøení nových pracovních míst v Èeské republice. Dosavadní praxe vak tuto teorii nepotvrzuje. Tato otázka souvisí s klíèovým problémem operace, kterým se vak autor vùbec nezabývá - toti jakým zpùsobem by bylo mono vùbec na systém tzv. superhrubé mzdy pøejít. Autor se vùbec nezabývá otázkou, zda nìco takového lze vùbec nìjakým právním aktem zamìstnavatelùm naøídit, jde-li o smlouvy podle èeského práva. U smluv podle zahranièního pracovního nebo jiného práva tak uèinit bezpochyby nelze (avak i zde mzda za práci vykonávanou na území Èeské republiky podléhá zdanìní v Èeské republice). Ono je toti opravdu nìco jiného uvádìt dodateènì na výplatní pásce pojistné placené zamìstnavatelem a nìco jiného v realitì navýit skuteèné hrubé mzdy zamìstnancù sjednané v pracovních smlouvách (i dohodách u prací konaných mimo pracovní pomìr), podle pøedstavy autora o 35 %. Stejnì tak se autor (resp. autoøi) vùbec nezabývá otázkou, jakou technikou by se k poplatníkùm s nízkými pøíjmy èástka oznaèovaná jako státem zaruèený pøíjem odvozený z existenèní jistoty, (zahrnovaná do základu danì) vùbec dostala, (otázka schùdné techniky neboli spravovatelnosti navrhovaného systému je stejnì dùleitá jako otázka domnìlé teoretické spravedlnosti). 4) Sníení nemzdových nákladù na pracovní sílu (tedy sociálního a zdravotního pojitìní placeného zamìstnavateli) je jedním ze základních programových pilíøù Modré ance v oblasti podpory konkurenceschopnosti. Tuto tezi obsahují následující Modré ance ODS: - Martin Øíman "Nový rùst" (Modrá ance pro podnikání str. 8), Vlastimil Tlustý "Modrá ance (Modrá ance pro veøejné finance, str. 8), Alena Páralová "Více svobody, ménì regulace" (Modrá ance pro zvýení zamìstnanosti str. 8-9, 10, 24), Alena Páralová "Cesta k lidské dùstojnosti" (Modrá ance pro svobodu volby v sociálním systému). Kromì toho se stínový ministr financí ODS tváøí jako by existovali jen zamìstnanci a právnické osoby je zamìstnávající. Se zdanìním ziskù fyzických osob z podnikání, z pronájmu, významných kapitálových ziskù z prodejù tøeba podniku nebo jeho èásti a dalích forem realizovaného pøírùstku majetku nepoèítá a zpochybòuje tím i teoretickou vìrohodnost modelu (jednalo by se o diskriminaci zamìstnancù proti osobám samostatnì výdìleènì èinným, rentiérùm a dalím). I samotné slouèení pojistného (nazývaného autory odvodem) na sociální a zdravotní pojitìní dosud placeného zvlá zamìstnavatelem a zvlá zamìstnancem je lacinou ranou pod pás ekonomickým teoriím, z nich vycházejí systémy rozvinutých ekonomik V lepím pøípadì jde o pøedvolební trik, kterému, doufejme, ani autoøi návrhu sami nevìøí. Z výe uvedených dùvodù v nás sílí pøesvìdèení, e naoko pøíjemné sliby Vlastimila Tlustého jsou jak z politických, tak i právních hledisek velmi pochybné. Uvedené postupy se spíe jeví jako snaha autora o manipulaci s pojistným pro úèely propoètu umìle navýit pøíjmy zamìstnancù tak, aby se jeho propoèty dopadù zavedení systému rovné danì jevily v pøijatelnìjím svìtle. V naí analýze z výe uvedených dùvodù dìláme propoèty jak na slibované 35 procentní zvýení dosavadních mezd, tak variantnì i na podstatnì nií zvýení mezd, které je podle naich odhadù jetì reálné. Rovnováná èástka, která by (ve spojení se zruením sociálního pojistného hrazeného zamìstnanci o 8 %) vykompenzovala pøevod pojistného na zamìstnance se pohybuje ve výi 22,6 %. Pokud by se zvýily mzdy o nií èástku, znamenalo by to zvýení stávající odvodové zátìe zamìstnancù z titulu zvýení pojistné zátìe, naopak vyí zvýení by omezilo prostor pro sníení nákladù zamìstnavatelù. Pro srovnání èi analýzu odvodového zatíení osob samostatnì výdìleènì èinných zatím chybí jakákoliv konkretizace návrhu. Vlastimil Tlustý ve svých propoètech podhodnocuje úroveò stávajících sociálních pøíjmù. Uvedená mzdová kalkulaèka má umonit srovnání stávající výe pøíjmù (z výdìleèné èinnosti i sociální dávky) s úrovní pøíjmù po zavedení rovné danì. Kalkulaèka vak pøi výpoètu dnení úrovnì pøíjmù nedává pravdivý obraz. Zohledòuje toti pouze dvì sociální dávky, a to pøídavek na dítì a sociální pøíplatek. Z opakujících se dávek naprosto opomíjí pøíspìvek na bydlení, který rodina dostává za stejných pøíjmových podmínek, jako je jí vyplácen i sociální pøíplatek.
Výpoèty dále napøíklad nezohledòují ani rodièovský pøíspìvek. Kalkulaèka se pouze ptá na skuteènost, zda osoba má manela/manelku, zda tento partner pracuje a za jaký pøíjem. Díky tomuto zjednoduení vstupních informací není rodièovský pøíspìvek do stávajících pøíjmù zahrnut, co dnení pøíjmovou situaci této rodiny znaènì zkresluje - sniuje ji témìø o 3700 Kè mìsíènì. To se èasto pøibliuje èástce, o ní ODS slibuje této mladé rodinì èistý pøíjem zvýit. Vedle opakujících se mìsíèních sociálních dávek navíc v souèasné dobì existuje øada jednorázových dávek, které se vyplácejí pøi vzniku dané sociální situace (narození dítìte, pøevzetí dítìte do péèe, úmrtí èlena rodiny, atd.), a to bez ohledu na výi pøíjmu rodiny. Vzhledem k tomu, e i tyto dávky nejsou podmínìny zmìnìnou pracovní schopností, pøedpokládá je zøejmì ODS také zruit. A nejedná se o zanedbatelné èástky, které by rodiny mìly oelet. Pøi narození dítìte by tak rodina napøíklad nedostala 8750 Kè, resp. 17 500 Kè v podobì porodného (na tuto èástku má být dávka zvýena od 1. 4. 2006) jako pøíspìvek na zmírnìní dopadù vysokých nákladù rodiny pøi narození potomka. Na druhé stranì by jiná domácnost zase napøíklad nedostala 5000 Kè za vypravení pohøbu zesnulému, atd. Vedle nárokových dávek státní sociální podpory si mùe dnes rodina poádat obec o pøiznání nìkteré dávky sociální péèe. Tìmto dávkám vak pøedchází testování majetku domácnosti, posuzování monosti zvýit si pøíjem vlastní prací atd. V pøípadì splnìní podmínek nároku dorovnají tyto dávky osobì/rodinì pøíjem na úroveò ivotního minima, èím ji ochrání pøed propadem do chudoby. Mzdový kalkulátor vak s tìmito dávkami nepoèítá, èím nízkopøíjmovým domácnostem znaènì podhodnocuje stávající pøíjmovou úroveò. Zohlednìny nejsou ani dávky nemocenského pojitìní, a to ani pøíjem v dobì nemoci, který mùe dosáhnout mìsíèní èástky a 13 733 Kè. Obdobnou èástku lze získat i v podobì penìité pomoci v mateøství, která je poskytována po dobu 28 týdnù (z toho 6-8 týdnù pøed porodem, zbytek po narození dítìte). A s tìmito dávkami z veøejného nemocenského pojitìní ODS zøejmì do budoucna nepoèítá. Bude záleet na kadém, zda se rozhodne pro pøípad nemoci z uspoøených prostøedkù komerènì pøipojistit. III. Dopady na obyvatelstvo Otázkou je, zda ODS prezentovaná existenèní jistota bude pro obèany dostateèná, aby je ochránila pøed pøípadným propadem do chudoby. Ani osoba s nulovým pøíjmem slibovaných 6000 Kè mìsíènì toti na ruku nedostane. Z této èástky se jetì zaplatí sociální a zdravotní pojitìní a má podléhat i zdanìní. Ve skuteènosti se tak jedná pouze o 60 % její výe, která by osobì zùstala, tj. 3600 Kè na dospìlou osobu mìsíènì. Tato èástka je vak hluboce pod úrovní ivotního minima jednotlivce, které od ledna 2006 èiní 4420 Kè mìsíènì. Pro srovnání návrhù jsme provedli analýzu pøíjmù v jednotlivých pøíjmových pásmech pro typické èeské domácnosti, ve kterých demonstrujeme vliv rovné danì. Domácnosti jsou zastoupeny jak jednoèlenné, tak víceèlenné, bezdìtné i s dìtmi, stejnì jako i rodiny s jedním nezamìstnaným rodièem a domácnosti s obìma rodièi bez pøíjmu z výdìleèné èinnosti tak, abychom postihli co moná nejvíce sociálních situací, ve kterých se èeské rodiny bìnì nacházejí. Propoèty vycházejí z právních pøedpisù v oblasti daòové i sociální, platných poèátkem roku 2006. V naich výpoètech dnení úrovnì pøíjmù je zachycen i vliv spoleèného zdanìní manelù. Nezohlednili jsme vak monost výraznìjího daòového zvýhodnìní osob se zdravotním postiením, které stávající daòové pøedpisy umoòují, stejnì jako monost zvýení sociálního pøíplatku z dùvodu zdravotního postiení dítìte èi rodièe. ODS slibuje, e výhody tìmto osobám by mìly i do budoucna zùstat zachovány. Konkrétní pøedstavy vak nejsou známy. Není proto jasné, jak by se mìlo napøíklad zachovat zvýhodnìní, které dnes mají v podobì vyího sociálního pøíplatku, kdy má být tato dávka bez náhrady zruena. Pro zjednoduení vycházíme z pøedpokladu, e v rodinì, v ní oba rodièe pracují, je pøíjem manelky/manela konstantní. Direktivnì ho stanovujeme ve výi 18 000 Kè mìsíènì hrubého, co zhruba odpovídá stávající úrovni prùmìrné mzdy. K vypoètené èisté mzdì v naich propoètech pøipojujeme výe nejbìnìjích sociálních dávek tak, aby bylo v celé kále pøíjmù názorné, jaký vliv by zavedení rovné danì mìlo na pøíjmy domácností. Propoèty zahrnují i zmìnu v odvodu nepøímých daní, tj. DPH. Striktnì pøitom dodrujeme, e pøi zavedení rovné danì se nejen zvýí sníená sazba DPH, ale souèasnì se sníí i stávající základní sazba DPH. Abstrahujeme tak od monosti, e by obchodníci vyuili této zmìny ke zvýení své mare. Jako podklad pro zjitìní salda odvodù nepøímých daní vyuíváme údaje o struktuøe spotøeby domácností zamìstnancù v roce 2004, publikované ÈSÚ.5) Srovnání souèasného stavu a návrhu uvádìné na konci kadé tabulky nevykazuje stejné tempo poklesu èi rùstu. Na vinì jsou v daòové oblasti zavedená souèasná daòová pásma, v sociální oblasti pak napøíklad skokové zmìny ve výi pøídavku na dítì èi zánik nároku na nìkterou sociální dávku v závislosti na výi pøíjmu rodiny. Nemalý vliv na tuto skuteènost mají i sociální pøíplatek a pøíspìvek na bydlení, jejich výpoètový algoritmus umoòuje rychle zareagovat na výi pøíjmu v rodinì. Tuto skuteènost navíc ovlivòuje i samotný návrh ODS, kdy se výhoda tzv. zaruèeného pøíjmu pøi vyím pøíjmu z pracovní èinnosti vytrácí. 5) Statistika rodinných úètù bohuel není dostateèným zdrojem pro sledování spotøeby podle námi zvolené iroké kály pøíjmù osob èi rodin. Poskytuje pomìrnì detailní pøehled o výdajích rodin s nízkými a prùmìrnými pøíjmy, nedostateènì vak zachycuje vzorek domácností s vysokými pøíjmy. Je to vak jediný zdroj, ze kterého je mono vycházet. Strukturu spotøeby rodin s vysokými pøíjmy proto odvozujeme od vydání zamìstnancù nacházejících se v pátém (nejvyím) pøíjmovém kvintilu. Vzhledem k tomu, e nejsou dostateèné informace o míøe úspor a investic rodiny s vysokými pøíjmy, je tøeba pokládat pouitý odhad spotøeby tìchto domácností za nadhodnocený. V tìchto rodinách oèekáváme vyí míru investování i spoøení, ne jakou vykazují zamìstnanci nacházející se v pátém kvintilu, stejnì jako nií podíl spotøeby zboí a slueb zahrnutých ve sníené sazbì DPH (zejména potravin) a naopak vyí podíl spotøeby komodit zaøazených do základní sazby DPH. Úplné rodiny s dìtmi Pøi dvou výdìleènì èinných osobách se díky zavedení rovné danì zvýí pøíjmy témìø ve vech pøíjmových pásmech. Návrhem by napøíklad bezdìtná rodina s podprùmìrným pøíjmem získala zhruba 2000 Kè mìsíènì. Pøi prùmìrném pøíjmu by vak tato výhoda byla nií - zhruba 1000 Kè mìsíènì, nejvýhodnìjí by byl návrh pøi velmi vysokém pøíjmu. Tyto rodiny dnes nedostávají ádné sociální dávky, plnì by se tak projevila výhoda nízkého zdanìní pøíjmu. Rodiny s dìtmi a obìma výdìleènì èinnými rodièi by touto zmìnou získaly cca 3-4000 Kè mìsíènì v závislosti na výi pøíjmu a poètu nezaopatøených dìtí. Jednalo by se vak ve skuteènosti pouze o relativní úsporu. Z uetøených prostøedkù by se rodièe museli napøíklad nemocensky pojistit, nebo toto pojitìní má být podle zámìrù ODS dobrovolné na komerèní bázi. Pro zajitìní dnení úrovnì nemocenských dávek by museli vydat podstatnì vyí èástky ne dnes, nebo komerèní pojitìní tvoøí pojiovnám zisk. ODS dále chce zaruèit výplatu dùchodu pouze na minimální úrovni - podstatnì by se tak musely zvýit pøíspìvky na soukromé penzijní pøipojitìní, aby si zamìstnanci zajistili pro stáøí vyí dùchod. V podstatì ádné výhody by návrh ODS nepøinesl rodinám s malými dìtmi. Ty dnes pobírají
buï penìitou pomoc v mateøství (dávka nemocenského pojitìní), její osud by byl stejný jako nemocenského, nebo rodièovský pøíspìvek. Ten se poskytuje ve výi témìø 3700 Kè mìsíènì. Pøedpokládáme, e návrhem ODS by byla zruena i tato dávka, nebo není podmínìna ádným zdravotním handicapem. Rovná daò by tak na jedné stranì zvýila èisté pracovní pøíjmy, na druhé stranì by zhruba stejnou èástku rodinì odebrala v podobì sociálních dávek. Pøíjmová situace by se tak v tìchto rodinách v podstatì nezmìnila, zvýily by se vak odvody nepøímých daní (DPH), nebo by se zvýila DPH u potravin. Navíc by i tato rodina mìla dodateèné výdaje na dobrovolné nemocenské a penzijní pojitìní, poplatky za zdravotní péèi, ve kolství atd. Rodièe by tak jetì více ne dnes zvaovali, zda si dítì mohou finanènì dovolit a ztratit tak na urèitou dobu jeden pøíjem. Bezdìtné domácnosti Tyto domácnosti dnes pøi nízkém pøíjmu mají nárok pouze na pøíspìvek na bydlení. Ostatní sociální dávky vìtinou náleí z titulu péèe o nezaopatøené dítì, proto nepøicházejí v tìchto rodinách v úvahu. Pouze v pøípadì velice nízkého èi dokonce nulového pøíjmu, mùe tato rodina získat dávky sociální péèe, které jí doplní pøíjem do úrovnì ivotního minima. Ani v tìchto domácnostech by návrh ODS plnì nenahradil zruení doplatku pøíjmu do ivotního minima. Ztráta pøíjmu by v pøípadì samostatnì ijícího jednotlivce pøedstavovala témìø 900 Kè mìsíènì, co je pøi dnes platné hladinì ivotního minima (4420 Kè pro jednotlivce) výrazná èást jeho pøíjmu. Relativnì "výhodný" by byl návrh v pøípadì, e oba rodièe mají pøíjem z výdìleèné èinnosti. Pokud by napøíklad oba pracovali za prùmìrnou mzdu, návrhem by získali necelých 1550 Kè mìsíènì. I oni by vak pravdìpodobnì uetøené prostøedky vìnovali na dobrovolné nemocenské pojitìní, èi na penzijní pøipojitìní. Otázka je, zda by úspora ve výi necelých 800 Kè na osobu mìsíènì k tomu staèila, kdy by bylo tøeba jetì poèítat napøíklad se zvýením spoluúèasti ve zdravotní péèi. Neúplné rodiny s dìtmi V podstatì obdobná situace jako v úplných rodinách s dìtmi by nastala v rodinì osamìlého rodièe s jedním dítìtem. Návrh ODS by rodinám s nízkými pøíjmy plnì nenahradil ztrátu sociálních dávek, které jí dnes zaruèují pøíjmy na úrovni ivotního minima. Výraznìjí pøínos rovné danì by se tak projevil a pøi vyím pøíjmu. V pøípadì osamìlého rodièe peèujícího o dvì èi více nezaopatøených dìtí by se smìrem výe posunula hranice hrubé mzdy, od ní by návrh této rodinì pøinesl vyí pøíjmy, ne jaké mají dnes. Nevýhodnost návrhu ODS se stupòuje, pokud se rodina souèasnì nachází v rùzných sociálních situacích, napøíklad osamìlost rodièe v kombinaci s vyím poètem dìtí atd. Nejhorí situace by samozøejmì nastala v pøípadì ztráty zamìstnání u osamìlého rodièe. Dopady na nezamìstnané osoby Vzhledem k tomu, e záporná daò by mìla nahradit i dnení podporu v nezamìstnanosti, je tøeba se podívat i na sociální situaci domácností s osobou bez vlastních zdanitelných pøíjmù. V souèasné dobì je mono si na manelku èi manela, jejich pøíjem nepøesáhl 38 040 Kè roènì, sníit základ danì o dalí nezdanitelnou èást na tuto osobu. V pøípadì, e tato osoba pobírá podporu v nezamìstnanosti, je její roèní pøíjem vyí ne povolený limit a takové daòové zvýhodnìní nepøichází v úvahu. Vyuít ho lze napøíklad, pokud osoba je dlouhodobì nezamìstnaná a podporu v nezamìstnanosti ji nepobírá, èi se jedná o enu nebo mue v domácnosti, na mateøské èi rodièovské dovolené atd. Z toho dùvodu jsme domácnosti s nezamìstnanou osobou rozdìlily na dvì skupiny - v první skupinì jeden z rodièù pobírá podporu v nezamìstnanosti, ve druhé se ji jedná o osobu bez vlastních pøíjmù a výdìleènì èinný rodiè má z tohoto titulu vyí èistou mzdu. Z tabulek vyplývá, e na návrh ODS by výraznì doplatily ty domácnosti, které dnes pobírají podporu v nezamìstnanosti. Podpora v nezamìstnanosti se dnes poskytuje po dobu 3 mìsícù ve výi 50 % èistého pøedchozího pøíjmu a 45 % od ètvrtého mìsíce, resp. 60 % pøi rekvalifikaci nezamìstnaného. Obecnì je délka podpùrèí doby 6 mìsícù, osoby starí 50 let mají podpùrèí dobu 9 a 12 mìsícù v závislosti na vìku. Výe vyplacené podpory je vak limitována 2,5násobkem ivotního minima jednotlivce, tj. od ledna 2006 èástkou 11 050 Kè mìsíènì, resp. 2,8 násobkem pøi rekvalifikaci (12 376 Kè mìsíènì). Dnení podpora v nezamìstnanosti tak v sobì odráí výi pøíjmu v posledním zamìstnání. Naproti tomu by návrhem ODS byla zajitìna jednotná, velice nízká úroveò pøíjmu (3600 Kè mìsíènì) takové osoby, a to bez ohledu na to, o jak vysoký pøíjem zamìstnanec ztrátou zamìstnání pøiel. Rovná daò spolu s existenèní jistotou ztrátu podpory v nezamìstnanosti, pøídavku na dítì a dalích opakujících se dávek nenahradí a pøíjmy rodin se sníí øádovì o tisíce korun mìsíènì. Zmìnou by nevydìlaly ani rodiny s nejvyími pøíjmy, kterým dnes, pøestoe vìtinou nemají nárok na pøídavek na dítì ani dalí dávky, je vyplácena podpora v nezamìstnanosti v maximální výi 11 050 Kè na osobu mìsíènì. Úspory ze zavedení rovné danì by se projevily pouze v domácnostech, kde je nezamìstnaná pouze jedna osoba, a druhý rodiè pobírá vysokou mzdu. Jednalo by se vak o hrubý pøíjem okolo 80 tis. Kè mìsíènì a vyím. Shrnutí Návrh ODS znamená relativnì nejnií pøínos pro osoby s prùmìrným a mírnì nadprùmìrným pøíjmem, nejvýhodnìjí by naopak byl pro osoby s vysokými pøíjmy. Ve by tak bylo závislé na sociálním postavení rodiny. Urèité prostøedky by uetøily rodiny, v nich oba rodièe pracují. Tuto výhodu vak skuteènì mùeme oznaèit za relativní, nebo si musíme uvìdomit, jak výraznì by oproti dneku vzrostly výdaje domácností na pojitìní, vzdìlání, zdravotní péèi atd. Situace by vak u nebyla tak jednoznaèná v pøípadì nìkterých sociálních v nich se domácnosti bìnì ocitají - ztráta jednoho pøíjmu v rodinì, a ji z dùvodu péèe o malé dítì, èi z dùvodu ztráty zamìstnání, nízký pøíjem, nemoc výdìleènì èinné osoby, osamìlost rodièe atd. Výrazné dopady by návrh mìl na rodiny, v nich se tyto situace rùznì kombinují. Nejhorí situace by nastala v domácnostech bez pøíjmu, zejména nezamìstnaných osob. Je skuteènì ztráta zamìstnání nìco, co si osoba sama zavinila? Ve vìtinì pøípadù se pøitom jedná o osoby, které se práci nevyhýbají, ale objektivnì ji, napøíklad kvùli vysoké nezamìstnanosti v regionu, nemohou získat. Návrh jednoznaènì vychází z teorie, e kadý, kdo chce pracovat, si práci najde a nezamìstnaný je pouze ten, kdo pracovat nechce. Nabízí se proto otázka, jak ODS chce problémy nezamìstnaných osob øeit. Tyto návrhy ukazují na to, e jde v podstatì pouze o to zlikvidovat jakoukoli podporu nezamìstnaných osob pod roukou zavedení rovné danì. Z pohledu tohoto návrhu to vypadá, jakoby pro spoleènost byly zranitelnìjí skupiny osob neúmìrnou zátìí, se kterou je nutno se rychle vypoøádat. Odbouráním stávajícího sociálního zajitìní by se vak vechny tyto domácnosti ocitly pod hranicí chudoby. ODS oèekává, e osoby budou stimulovány jít pracovat. V regionech s
3
Pokraèování na stranì 4
NOS 7/2006
14 000 4 900 18 000 6 300
18 000 6 300 18 000 6 300
21 500 7 525 18 000 6 300
25 000 8 750 18 000 6 300
30 000 10 500 18 000 6 300
40 000 14 000 18 000 6 300
50 000 17 500 18 000 6 300
75 000 26 250 18 000 6 300
100 000 35 000 18 000 6 300
200 000 70 000 18 000 6 300
25 294 29 232 27 208
28 129 31 986 29 709
30 610 34 396 31 898
33 017 36 806 34 086
36 298 40 248 37 212
42 861 47 133 43 465
49 122 55 080 50 021
63 997 75 330 68 411
78 872 95 580 86 801
138 372 176 580 160 361
3 918 1 894
3 834 1 558
3 761 1 263
3 879 1 160
4 049 1 014
4 390 722
6 092 1 033
11 508 4 589
16 924 8 145
38 586 22 367
26 067 30 672 28 648
28 902 33 426 31 149
31 110 35 836 33 338
33 517 38 246 35 526
36 798 41 688 38 652
43 361 48 573 44 905
49 622 55 458 51 158
64 497 75 330 68 411
79 372 95 580 86 801
138 872 176 580 160 361
4 478 2 454
4 442 2 165
4 638 2 140
4 702 1 982
4 860 1 825
5 177 1 510
5 972 1 671
11 009 4 090
16 425 7 646
38 088 21 869
26 942 32 832 30 808
29 777 35 586 33 309
32 258 37 996 35 498
34 665 40 406 37 686
37 946 43 848 40 812
43 861 50 733 47 065
50 122 57 618 53 318
64 997 75 330 68 949
79 872 95 580 86 801
139 372 176 580 160 361
5 758 3 735 14 000 4 900 18 000 6 300
5 663 3 387 18 000 6 300 18 000 6 300
5 580 3 082 21 500 7 525 18 000 6 300
5 642 2 923 25 000 8 750 18 000 6 300
5 794 2 759 30 000 10 500 18 000 6 300
6 837 3 169 40 000 14 000 18 000 6 300
7 456 3 155 50 000 17 500 18 000 6 300
10 511 4 130 75 000 26 250 18 000 6 300
15 926 7 147 100 000 35 000 18 000 6 300
37 589 21 370 200 000 70 000 18 000 6 300
27 636 34 992 32 968
30 471 37 746 35 469
32 952 40 156 37 658
35 359 42 566 39 846
38 640 46 008 42 972
44 361 52 893 49 225
50 622 59 778 55 478
65 497 76 991 71 109
80 372 95 580 86 801
139 872 176 580 160 361
7 127 5 103
7 022 4 745
6 931 4 433
7 034 4 315
7 179 4 144
8 406 4 738
9 012 4 712
11 441 5 559
15 428 6 649
37 091 20 871
16 801 18 279 17 394
19 846 21 033 19 895
22 546 23 443 22 083
25 124 25 853 24 272
28 668 29 295 27 398
35 510 36 180 33 650
42 157 43 065 39 903
57 833 60 750 55 535
72 708 81 000 73 560
132 208 162 000 147 120
1 396 511
1 090 -48
787 -573
657 -924
546 -1 351
641 -1 888
874 -2 288
3 075 -2 140
8 491 1 051
30 154 15 274
*) rodièovský pøíspìvek se dnes vyplácí ve výi 3 696 Kè mìsíènì 1) stav podle daòových a sociálních zákonù platných od ledna 2006 2) hrubá mzda zamìstnance je navýena o 35 %, tj. o èástku, kterou dnes zamìstnavatel odvádí na sociální a zdravotní pojitìní
Pokraèování ze strany 3
NOS 7/2006
Zamìstnanec s výdìleènì èinným manelem/manelkou s prùmìrným pøíjmem a rodiny s malými dìtmi hrubá mzda zamìstnance 0 6 000 8 000 10 000 12 000 pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 2 100 2 800 3 500 4 200 hrubá mzda manela/manelky 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 pojistné odvedené zamìstnavatelem 6 300 6 300 6 300 6 300 6 300 A. bezdìtná rodina 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 14 065 19 624 21 042 22 459 23 877 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 19 593 23 724 25 101 26 478 27 855 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 18 455 22 206 23 457 24 707 25 958 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace 5 460 4 044 4 000 4 001 3 959 b) podle zreálnìného návrhu ODS 4 321 2 526 2 355 2 230 2 062 B. rodina s jedním dítìtem ve vìku 8 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 16 451 20 397 21 815 23 232 24 650 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 21 033 25 164 26 541 27 918 29 295 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 19 895 23 646 24 897 26 147 27 398 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace 4 445 4 598 4 620 4 572 4 525 b) podle zreálnìného návrhu ODS 3 307 3 080 2 976 2 802 2 628 C. rodina se dvìma dìtmi ve vìku 10-15 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 18 705 21 918 23 336 24 107 25 525 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 23 193 27 324 28 701 30 078 31 455 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 22 055 25 806 27 057 28 307 29 558 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace 4 333 5 224 5 172 5 771 5 719 b) podle zreálnìného návrhu ODS 3 195 3 706 3 528 4 000 3 821 hrubá mzda zamìstnance 0 6 000 8 000 10 000 12 000 pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 2 100 2 800 3 500 4 200 hrubá mzda manela/manelky 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 pojistné odvedené zamìstnavatelem 6 300 6 300 6 300 6 300 6 300 D. rodina s tøemi dìtmi ve vìku 5, 8 a 11 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 20 494 23 290 24 225 25 642 27 060 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 25 353 29 484 30 861 32 238 33 615 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 24 215 27 966 29 217 30 467 31 718 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace 4 530 6 000 6 435 6 383 6 331 b) podle zreálnìného návrhu ODS 3 391 4 483 4 791 4 612 4 434 E. rodina s 1 dítìtem ve vìku 3 let a rodièovským pøíspìvkem *) 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 9 810 11 885 13 173 14 317 15 508 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 8 640 12 771 14 148 15 525 16 902 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 8 640 12 392 13 642 14 893 16 143 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace -1 328 788 865 1 089 1 265 b) podle zreálnìného návrhu ODS -1 328 408 360 457 506
Daòový experiment ODS - Tlustá penìenka
4
Tabulka è. 1 Celkový vliv rovné danì na výi pøíjmù zamìstnancù v závislosti na sociálním postavení rodiny
Tabulkaè. 2
Zamìstnanec v neúplné rodinì
Celkový vliv rovné danì na výi pøíjmù zamìstnancù v závislosti na sociálním postavení rodiny
hrubá mzda zamìstnance
pojistné odvedené zamìstnavatelem
A. bezdìtný zamìstnanec
1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1)
2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2)
3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3)
4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace
b) podle zreálnìného návrhu ODS
B. zamìstnanec s jedním dítìtem ve vìku 8 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1)
2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2)
3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3)
4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace
b) podle zreálnìného návrhu ODS
C. zamìstnanec se dvìma dìtmi ve vìku 10-15 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1)
2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2)
3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3)
4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace
b) podle zreálnìného návrhu ODS
hrubá mzda zamìstnance
pojistné odvedené zamìstnavatelem
D. zamìstnanec se tøemi dìtmi ve vìku 5, 8 a 11 let
5
Pokraèování na stranì 6
NOS 7/2006
1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1)
2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2)
3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3)
4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace
b) podle zreálnìného návrhu ODS
0
0
4 420
3 600
6 000
2 100
5 749
7 731
8 000
2 800
6 810
10 000 3 500
8 300
22 087
28 131
34 081
48 956
63 831
123 331
55 170
73 560
147 120
2 022
2 000
1 917
1 940
2 059
2 274
4 346
6 512
11 928
17 344
39 006
9 677
10 182
10 548
11 925
11 025
13 302
12 276
14 679
779
14 838
17 433
580
17 281
19 843
478
19 578
22 253
332
22 587
25 695
1 370
28 631
32 580
2 792
34 581
40 500
6 348
49 456
60 750
81 000
70 000
36 780
1 115
60 750
35 000
200 000
29 424
1 263
40 500
26 250
100 000
22 358
1 512
32 400
17 500
75 000
19 232
1 759
24 300
14 000
50 000
17 043
2 144
9 904
64 331
81 000
162 000
24 126
123 831
162 000
5 040
8 792
10 042
11 293
12 543
13 794
16 295
18 483
20 672
23 798
30 050
36 780
55 170
73 560
147 120
-2 052
904
716
1 659
2 185
2 302
2 523
2 477
2 619
3 090
3 926
6 014
11 429
16 845
38 508
-2 052
10 280
7 200
524
11 250
11 331
7 200
10 952
-3 245
-100
0
6 000
-3 245
0
11 670 9 360
9 360 -2 497
-2 497
1) stav podle daòových a sociálních zákonù platných od ledna 2006
-479
2 100
13 140
13 491
13 112 140
-239
210
12 382
12 708
12 202
127
-378
8 000
2 800
13 910
1 027
13 922
14 085
1 427
14 612
15 462
1 416
15 097
16 839
1 385
16 594
19 593
1 117
18 802
22 003
1 038
20 453
24 413
1 193
23 735
27 855
1 396
29 779
34 740
2 294
35 081
41 625
5 849
49 956
60 750
9 405
64 831
81 000
23 628
124 331
162 000
13 453
14 703
15 954
18 455
20 643
22 832
25 958
32 210
38 463
55 170
73 560
147 120
48
729
1 616
2 861
3 044
3 859
4 004
4 876
6 516
10 931
16 346
38 009
10 000
12 000
14 000
18 000
21 500
25 000
30 000
40 000
50 000
75 000
100 000
200 000
-585
3 500
15 450
-30
4 200
16 585
731
4 900
17 005
1 723
6 300
18 180
1 685
7 525
19 691
2 278
8 750
21 988
2 107
10 500
24 429
2 347
14 000
30 473
3 354
17 500
35 581
5 351
26 250
50 456
8 906
35 000
65 331
23 129
70 000
124 831
14 868
16 245
17 622
18 999
21 753
24 163
26 573
30 015
36 900
43 785
60 998
81 000
73 560
147 120
335
547
771
1 721
3 422
4 308
4 402
5 384
6 278
8 103
10 501
15 848
37 510
14 362
-179
15 613
-86
16 863
12
18 114
835
2) hrubá mzda zamìstnance je navýena o 35 %, tj. o èástku, kterou dnes zamìstnavatel odvádí na sociální a zdravotní pojitìní 3) zvýení hrubé mzdy o 22,6 %
18 805
20 813
10 500
40 000
14 855
2 265
8 137
16 508
18 403
8 750
30 000
12 354
1 934
9 171
14 065
15 993
7 525
25 000
11 103
-891
6 980
11 230
13 239
6 300
21 500
9 853
8 602
5 040
9 812
11 862
4 900
18 000
10 485
7 352
1 555
4 200
14 000
9 108
3 600
-891
12 000
20 615
2 283
22 803
2 948
24 992
2 821
28 118
3 487
34 370
3 748
40 623
4 941
56 255
5 758
8 408
162 000
22 630
75 000 26 250 0 0
100 000 35 000 0 0
200 000 70 000 0 0
41 278 41 625 38 463
56 153 60 750 55 170
71 028 81 000 73 560
130 528 162 000 147 120
460 -2 702
4 751 -829
10 166 2 726
31 829 16 949
45 308 43 065 39 903
60 984 60 750 55 535
75 859 81 000 73 560
135 359 162 000 147 120
-2 119 -5 281
-67 -5 283
5 348 -2 092
27 011 12 131
45 808 45 225 42 063
61 484 62 438 57 695
76 359 81 000 73 560
135 859 162 000 147 120
-620 -3 782 50 000 17 500 0 0
1 122 -3 621 75 000 26 250 0 0
4 850 -2 590 100 000 35 000 0 0
26 512 11 632 200 000 70 000 0 0
46 308 47 385 44 223
61 984 64 598 59 855
76 859 81 810 75 486
136 359 162 000 147 120
946 -2 216
2 563 -2 180
5 161 -1 163
26 014 11 134
Pokraèování ze strany 5
1) stav podle daòových a sociálních zákonù platných od ledna 2006 2) hrubá mzda zamìstnance je navýena o 35 %, tj. o èástku, kterou dnes zamìstnavatel odvádí na sociální a zdravotní pojitìní 3) zvýení hrubé mzdy o 22,6 %
50 000 17 500 0 0
Daòový experiment ODS - Tlustá penìenka
Tabulka è. 4 Celkový vliv rovné danì na výi pøíjmù zamìstnancù v závislosti na sociálním postavení rodiny Zamìstnanec s manelem/manelkou pobírající podporu v nezamìstnanosti hrubá mzda zamìstnance 0 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 18 000 21 500 25 000 30 000 40 000 pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 2 100 2 800 3 500 4 200 4 900 6 300 7 525 8 750 10 500 14 000 hrubá mzda manela/manelky *) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 A. bezdìtná rodina 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 7 962 12 097 13 847 15 497 17 009 18 426 21 261 23 705 26 002 29 283 35 328 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 7 200 11 331 12 708 14 085 15 462 16 839 19 593 22 003 24 413 27 855 34 740 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 7 200 10 952 12 202 13 453 14 703 15 954 18 455 20 643 22 832 25 958 32 210 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace -890 -866 -1 207 -1 488 -1 630 -1 640 -1 729 -1 722 -1 611 -1 452 -491 b) podle zreálnìného návrhu ODS -890 -1 246 -1 712 -2 120 -2 389 -2 525 -2 867 -3 081 -3 192 -3 349 -3 021 B. rodina s jedním dítìtem ve vìku 8 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 10 010 14 240 15 421 16 643 18 393 19 735 23 025 25 725 28 303 31 574 38 661 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 8 640 12 771 14 148 15 525 16 902 18 279 21 033 23 443 25 853 29 295 36 180 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 8 640 12 392 13 642 14 893 16 143 17 394 19 895 22 083 24 272 27 398 33 650 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace -1 531 -1 588 -1 401 -1 256 -1 644 -1 553 -2 105 -2 356 -2 531 -2 304 -2 512 b) podle zreálnìného návrhu ODS -1 531 -1 967 -1 907 -1 889 -2 403 -2 438 -3 243 -3 715 -4 112 -4 201 -5 042 C. rodina se dvìma dìtmi ve vìku 10-15 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 12 680 17 184 18 140 19 210 20 281 21 269 24 546 26 600 29 178 32 722 39 161 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 10 800 14 931 16 308 17 685 19 062 20 439 23 193 25 603 28 013 31 455 38 340 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 10 800 14 552 15 802 17 053 18 303 19 554 22 055 24 243 26 432 29 558 35 810 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace -2 084 -2 395 -1 983 -1 685 -1 387 -1 006 -1 557 -1 218 -1 308 -1 427 -933 b) podle zreálnìného návrhu ODS -2 084 -2 775 -2 489 -2 317 -2 146 -1 891 -2 695 -2 578 -2 889 -3 324 -3 462 hrubá mzda zamìstnance 0 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 18 000 21 500 25 000 30 000 40 000 pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 2 100 2 800 3 500 4 200 4 900 6 300 7 525 8 750 10 500 14 000 hrubá mzda manela/manelky *) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 D. rodina s tøemi dìtmi ve vìku 5, 8 a 11 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 14 470 19 335 20 354 21 233 22 252 23 192 25 435 27 294 29 872 33 416 40 503 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 12 960 17 091 18 468 19 845 21 222 22 599 25 353 27 763 30 173 33 615 40 500 3. Pøíjmy dle zreálnìného návrhu ODS 3) 12 960 16 712 17 962 19 213 20 463 21 714 24 215 26 403 28 592 31 718 37 970 4. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) a) podle Tlustého prezentace -1 742 -2 404 -2 055 -1 564 -1 214 -786 -293 242 53 36 -201 b) podle zreálnìného návrhu ODS -1 742 -2 784 -2 561 -2 196 -1 973 -1 671 -1 432 -1 118 -1 528 -1 861 -2 731
Oba rodièe pobírají podporu v nezamìstnanosti hrubá mzda pøed nezamìstnaností 0 *) pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 hrubá mzda manela/-lky pøed nezam. 0 *) pojistné odvedené zamìstnavatelem 0 A. bezdìtná rodina 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 7 430 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 7 200 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu -349 zmìny DPH) B. rodina s jedním dítìtem ve vìku 8 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 10 010 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 8 640 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu -1 531 zmìny DPH) C. rodina se dvìma dìtmi ve vìku 10-15 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 12 680 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 10 800 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu -2 084 zmìny DPH) D. rodina s tøemi dìtmi ve vìku 5, 8 a 11 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 14 470 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 12 960 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu -1 742 zmìny DPH)
Tabulka è. 5 Celkový vliv rovné danì na výi pøíjmù zamìstnancù v závislosti na sociálním postavení rodiny
0 0 18 000 6 300
6 000 2 100 18 000 6 300
8 000 2 800 18 000 6 300
10 000 3 500 18 000 6 300
12 000 4 200 18 000 6 300
14 000 4 900 18 000 6 300
18 000 6 300 18 000 6 300
21 500 7 525 18 000 6 300
25 000 8 750 18 000 6 300
15 946 7 200 -8 791
17 504 7 200 -10 354
17 897 7 200 -10 748
17 897 7 200 -10 748
17 897 7 200 -10 748
17 897 7 200 -10 748
17 897 7 200 -10 748
10 010 8 640 -1 531
11 919 8 640 -3 470
12 442 8 640 -4 001
13 002 8 640 -4 470
13 563 8 640 -5 036
14 069 8 640 -5 546
14 978 8 640 -6 462
15 761 8 640 -7 252
16 729 8 640 -8 228
18 288 8 640 -9 800
18 443 8 640 -9 956
18 443 8 640 -9 956
18 443 8 640 -9 956
18 443 8 640 -9 956
18 443 8 640 -9 956
12 680 10 800 -2 084
13 776 10 800 -3 197
14 607 10 800 -4 042
15 438 10 800 -4 886
16 023 10 800 -5 356
16 492 10 800 -5 829
17 334 10 800 -6 678
18 171 10 800 -7 521
18 990 10 800 -8 348
19 617 10 800 -8 980
19 617 10 800 -8 980
19 617 10 800 -8 980
19 617 10 800 -8 980
19 617 10 800 -8 980
19 617 10 800 -8 980
14 470 12 960 -1 742
15 604 12 960 -2 894
16 435 12 960 -3 739
17 266 12 960 -4 583
18 097 12 960 -5 427
18 544 12 960 -5 881
19 454 12 960 -6 655
20 060 12 960 -7 267
20 773 12 960 -7 986
21 072 12 960 -8 287
21 072 12 960 -8 287
21 072 12 960 -8 287
21 072 12 960 -8 287
21 072 12 960 -8 287
21 072 12 960 -8 287
7 833 7 200 -759
9 904 7 200 -2 786
10 552 7 200 -3 439
11 162 7 200 -4 055
11 724 7 200 -4 621
12 347 7 200 -5 250
13 694 7 200 -6 561
14 855 7 200 -7 727
30 000 10 500 18 000 6 300
40 000 14 000 18 000 6 300
50 000 17 500 18 000 6 300
75 000 100 000 200 000 26 250 35 000 70 000 18 000 18 000 18 000 6 300 6 300 6 300
*) situace v pøípadì dlouhodobé nezamìstnanosti, kdy ji nemají nárok na podporu v nezamìstnanosti 1) stav podle daòových a sociálních zákonù platných od ledna 2006 2) hrubá mzda zamìstnance je navýena o 35 %, tj. o èástku, kterou dnes zamìstnavatel odvádí na sociální a zdravotní pojitìní
7
Pokraèování na stranì 8
NOS 7/2006
Nezamìstnaný v neúplné rodinì hrubá mzda pøed nezamìstnaností pojistné odvedené zamìstnavatelem A. bezdìtná rodina 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) B. rodina s jedním dítìtem ve vìku 8 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) C. rodina se dvìma dìtmi ve vìku 10-15 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH) D. rodina s tøemi dìtmi ve vìku 5, 8 a 11 let 1. Pøíjmy podle pøedpisù roku 2006 1) 2. Pøíjmy podle Tlustého prezentace 2) 3. Celkový pøínos+/-ztráta (vèetnì vlivu zmìny DPH)
0 *) 0
Tabulka è. 3 Celkový vliv rovné danì na výi pøíjmù zamìstnancù v závislosti na sociálním postavení rodiny
6 000 2 100
8 000 2 800
10 000 3 500
12 000 4 200
14 000 4 900
18 000 6 300
21 500 7 525
25 000 8 750
30 000 10 500
40 000 14 000
50 000 17 500
75 000 26 250
100 000 35 000
200 000 70 000
4 420 3 600 -891
4 420 3 600 -891
4 420 3 600 -891
4 700 3 600 -1 175
5 389 3 600 -1 833
6 092 3 600 -2 542
6 980 5 040 -2 052
6 980 5 040 -2 052
6 980 5 040 -2 052
6 980 5 040 -2 052
7 291 5 040 -2 368
7 988 5 040 -3 077
9 103 5 040 -4 209
9 738 5 040 -4 779
10 378 5 040 -5 424
11 325 5 040 -6 379
11 646 5 040 -6 703
11 646 5 040 -6 703
11 646 5 040 -6 703
11 646 5 040 -6 703
11 646 5 040 -6 703
10 280 7 200 -3 245
10 280 7 200 -3 245
10 280 7 200 -3 245
10 280 7 200 -3 245
10 280 7 200 -3 245
10 431 7 200 -3 398
11 777 7 200 -4 766
12 938 7 200 -5 946
13 163 7 200 -6 072
14 114 7 200 -7 031
14 165 7 200 -7 083
14 165 7 200 -7 083
14 165 7 200 -7 083
14 165 7 200 -7 083
14 165 7 200 -7 083
11 670 9 360 -2 497
11 670 9 360 -2 497
11 670 9 360 -2 497
11 670 9 360 -2 497
11 670 9 360 -2 497
11 670 9 360 -2 497
13 043 9 360 -3 893
14 204 9 360 -5 072
15 295 9 360 -6 062
16 047 9 360 -6 820
16 047 9 360 -6 820
16 047 9 360 -6 820
16 047 9 360 -6 820
16 047 9 360 -6 820
16 047 9 360 -6 820
*) v pøípadì dlouhodobé nezamìstnanosti, kdy ji nemá nárok na podporu v nezamìstnanosti 1) stav podle daòových a sociálních zákonù platných od ledna 2006 2) hrubá mzda zamìstnance je navýena o 35 %, tj. o èástku, kterou dnes zamìstnavatel odvádí na sociální a zdravotní pojitìní
6 792 3 600 -3 226
7 841 3 600 -4 280
8 932 3 600 -5 358
10 491 3 600 -6 921
11 050 3 600 -7 459
11 050 3 600 -7 459
11 050 3 600 -7 459
11 050 3 600 -7 459
11 050 3 600 -7 459
Daòový experiment ODS - Tlustá penìenka Pokraèování ze strany 7
vysokou mírou nezamìstnanosti vak práci seenou jen velice obtínì a ODS zaruèený pøíjem by jim nezajistil dostateènou ivotní úroveò. V relaci k jejich výi pøíjmù se jedná o velké ztráty prostøedkù, které by jim nezaruèovaly úhradu nákladù na skrovné úrovni, kterou jim dnes garantuje hladina ivotního minima. Vedlo by to k dalímu prohloubení pøíjmové nedostateènosti tìchto domácností a následnì i k jejich sociálnímu vylouèení ze spoleènosti. S prohloubením chudoby by se vak následnì objevily i problémy s tím spojené, jako je kriminalita, alkoholová èi drogová závislost, bezdomovci atd. IV. Dopad zavedení rovné danì do veøejných rozpoètù Dopady do domácností jsou v podstatì obdobné, jako v pøípadì pùvodní Tlustého Modré ance. Zavedením existenèní jistoty se vliv v nìkterých pøípadech zmíròuje, pro osoby výdìleènì èinné by mìl být dokonce výhodnìjí, eliminuje se v nìkterých pøípadech i negativní dopad na rodiny s dìtmi. Toto nadlepení je vak zaplaceno prohloubením deficitù veøejných financí. Následující tabulka jednoznaènì dokumentuje vliv spoleèného zavedení rovné danì, tzv. existenèní jistoty nahrazující zruené sociální dávky a zmìn v odvodech na sociální a zdravotní pojitìní. Celkové záporné saldo veøejných rozpoètù by návrhem ODS èinilo v této nové variantì -122 mld. Kè (bez ODS pøedpokládaného zruení odpisù). Oproti pøedchozí Modré anci by se tak deficit veøejných rozpoètù prohloubil o 55 mld. Kè. Z uvedeného jasnì vyplývá, e slibované nadlepení pøíjmù obèanùm by bylo vykoupeno zvýením deficitu veøejných financí a tedy evidentní nutností zvýit finanèní spoluúèast obèanù na úhradì dosud bezplatných veøejných slueb v kombinaci se sníením rozsahu tìchto bezplatných veøejných slueb a transferù (napø. dùchody). Dopad zavedení rovné danì do systému veøejných rozpoètù v prvním roce plného pùsobení (zmìny oproti bázi roku 2006) (VR) (-) Ztráta VR (+) Pøínos VR I. Zavedení existenèní jistoty a) na poplatníka (po sníení o pojistné a danì) -216 mld. Kè b) na dìti (po sníení o pojistné a danì) - 36 mld. Kè II. Zruení sociálních dávek a) dávky státní sociální podpory +34 mld. Kè b) dávky nemocenského pojitìní +31 mld. Kè c) podpora v nezamìstnanosti + 8 mld. Kè d) dávky sociální péèe +11 mld. Kè III. Zmìny v inkasu danì z pøíjmu fyzických osob a) vliv rozíøení daòového základu o pojistné placené zamìstnavatelem) + 50 mld. Kè b) zruení odpoèitatelných poloek (slev na dani) a spoleèného zdanìní manelù + 56 mld. Kè IV. Pokles pojistného z 47,5 % na 25 % (pøi zvýení vymìøovacího základu) - 10 mld. Kè V. Daò z pøíjmu právnických osob (sníení sazby danì z 24 % na 15 % pøi zachování íøe daòového základu) - 55 mld. Kè VI. Sjednocení sazeb danì z pøidané hodnoty na 15 % a vyvolaná valorizace dùchodù + 5 mld. Kè Celkem dopad do veøejných rozpoètù - 317 mld. Kè + 195 mld. Saldo veøejných rozpoètù - 122 mld. Kè VII. Zruení odpisù a) zruení odpisù u právnických osob - 100 mld. Kè b) zruení odpisù u fyzických osob - 25 mld. Kè Celkový dopad do veøejných rozpoètù (vèetnì zruení odpisù) - 442 mld. Kè + 195 mld. Kè Saldo veøejných rozpoètù - 247 mld. Kè Pøíloha Pøehled nejbìnìjích sociálních dávek, které by mìly návrhem ODS zaniknout Pøídavek na dítì je v souèasné dobì vyplácen rodinám s dìtmi v diferencované výi podle pøíjmu rodiny a vìku dítìte (viz tabulka) a náleí rodinám s èistým pøíjmem do trojnásobku ivotního minima rodiny. Jedná se o nárokovou dávku, kterou pobírá cca 80 % nezaopatøených dìtí. Pøídavek na dítì od ledna 2006 (Kè/mìsíc) Pøíjem rodiny v násobku M Do 1,1 1,1 - 1,8 1,8-3,0 výpoètový koeficient 0,32 0,28 0,14 dítì do 6 let 560 490 245 6 - 10 let 624 546 273 10 - 15 let 740 647 324 15 - 26 let 810 709 355 Sociální pøíplatek se poskytuje rodinì peèující alespoò o jedno nezaopatøené dítì, je závislý na pøíjmu rodiny. V nejvyí výmìøe náleí pøi nejniím pøíjmu, s rostoucím pøíjmem jeho výmìra klesá a zaniká pøi 1,6 násobku ivotního minima. Je-li pøíjem rodiny mení ne její ivotní minimum, zapoèítává se pøi výpoètu pøíplatku pøíjem ve výi ivotního minima. Maximální výe pøíplatku pro dítì do 6 let vìku èiní od ledna 2006 mìsíènì 657 Kè, pro dítì ve vìku 10-15 let pak 867 Kè mìsíènì. Pøíplatek proto náleí ve stejné výmìøe rodinì s pøíjmem na úrovni ivotního minima jako pøi pøíjmu nulovém. Jeho výi dále ovlivòuje i vìk dìtí, péèe osamìlého rodièe o dítì (zohlednìno v neúplných rodinách), kdy je pøi výpoètu pouit zvýhodòující koeficient 1,05. Náleí-li sociální pøíplatek v nií výmìøe ne je 50 Kè mìsíènì, zvyuje se vdy na tuto výi. Pøíspìvek na bydlení se vyplácí do pøíjmu ve výi 1,6 násobku rodiny, vedle výe pøíjmu je závislý i na velikosti domácnosti. Nejvyí pøíspìvek náleí pøi nejniím pøíjmu, s rostoucím pøíjmem klesá a zaniká. Maximální výe od ledna 2006 pro jednoèlennou domácnost je 758 Kè mìsíènì, dvouèlennou 987 Kè, tøí- a ètyøèlennou 1223 Kè mìsíènì. Stejnì jako u sociálního pøíplatku se pøi výpoètu pøíspìvku na bydlení zapoèítává pøíjem minimálnì ve výi ivotního minima a pøíspìvek v èástce nií ne 50 Kè se na tuto èástku automaticky zvyuje. Rodièovský pøíspìvek se vyplácí rodièi peèujícímu o dítì do 4 let vìku, resp. do 7 let, je-li dítì dlouhodobì nebo tìce zdravotnì postiené. Náleí ve výi 1,54 násobku ivotního minima rodièe, tj. 3696 Kè mìsíènì, resp. 3897 Kè, je-li rodiè povaován za nezaopatøené dítì (student).
Penìitá pomoc v mateøství - náhrada ulého pøíjmu z výdìleèné èinnosti v souvislosti s mateøstvím a porodem. Poskytuje se po dobu 28 týdnù, resp. 37 týdnù, porodila-li ena dvì èi více dìtí, nebo jedná-li se o samoivitelku. Vyplácí se ve výi 69 % z redukovaného vymìøovacího základu, tj. od ledna 2006 maximálnì 13 730 Kè mìsíènì. Podpora v nezamìstnanosti se vyplácí po dobu 3 mìsícù ve výi 50 % èistého pøedchozího pøíjmu a 45 % od ètvrtého mìsíce, resp. 60 % pøi rekvalifikaci nezamìstnaného. Obecnì je délka podpùrèí doby 6 mìsícù, osoby starí 50 let mají podpùrèí dobu 9 a 12 mìsícù v závislosti na vìku. Výe vyplacené podpory v nezamìstnanosti je vak limitována 2,5 násobkem ivotního minima jednotlivce, tj. od ledna 2006 èástkou 11 050 Kè mìsíènì, resp. 2,8 násobkem pøi rekvalifikaci (12 376 Kè mìsíènì). I v tomto pøípadì se jedná o nárokovou dávku. Dávky sociální péèe se poskytují, pokud pøíjem osoby èi domácnosti nedosahuje úrovnì ivotního minima. Do pøíjmu rodiny se pøitom vedle pøíjmu z výdìleèné èinnosti zahrnují i vechny vyplacené sociální dávky, tj. vèetnì napøíklad pøídavku na dítì, sociálního pøíplatku, pøíspìvku na bydlení èi podpory v nezamìstnanosti. Jedná se vak o fakultativní dávky, jejich pøiznání není nárokové a záleí na rozhodnutí povìøeného obecního úøadu, zda bude osobì èi domácnosti nìkterá dávka pøiznána a v jaké výi. Pøiznání dávek pøedchází posuzování celkové sociální i majetkové situace rodiny, je podmínìno registrací na úøadu práce a vyaduje se u ní prokázání skuteèností, e adatel o dávku se aktivnì snaí svoji situaci øeit (vlastní prací èi vyuitím majetku), aktivnì si hledá zamìstnání, spolupracuje pøitom s úøadem práce, zda dìti v této rodinì øádnì plní povinnou kolní docházku atd. Èástky ivotního minima platné od 1. 1. 2006 (v Kè mìsíènì) Èástky urèené Èástky urèené na osobní potøeby na domácnost Dítì do 6 let 1750 Dítì 6 - 10 let 1950 Jednoèlenná 2020 Dítì 10 - 15 let 2310 Dvouèlenná 2630 Dítì 15 - 26 let 2530 3 a 4èlenná 3260 Dospìlá osoba 2400 5 a víceèlenná 3660 V Praze dne 23. 3. 2006, ÈMKOS
Nìmecký èlen EPSU - Ver.di - dostává silnou podporu pøi pokraèujících stávkách 30. bøezna 2006 Generální tajemník Ver.di Frank Bsirske nasmìroval více ne 12 tisíc demonstrantù do Hannoveru, co je hlavní mìsto Dolního Saska. Bsirske mluvil ve svém projevu pøedevím o vùdci zamìstnavatelù: "Ministr financí Dolního Saska, pan Möllring, je vùdcem delegace zamìstnavatelù. Möllring se zatím prezentuje jako nesmlouvavý èlovìk: vyjednávání - ne!, poslechnìte si argumenty - ne! Je ale jednoznaènì pro jednostranné naøízení o prodlouení pracovní doby. Místo 38,5 hodiny týdnì by mìli pracovníci veøejného sektoru pracovat 40, 41 nebo dokonce 42 hodin týdnì. Ale delí pracovní doba zároveò znamená sníení mzdy a to pøedevím u pracovníkù na polovièní úvazek. Je to také recept na propoutìní." Stávka nyní trvá ji osmý týden. Bsirske vèera zdùraznil dùleitost zaèínajících vyjednávání v Sársku. To by toti mohlo pøinést zlom do celkových vyjednávání. Generální tajemnice EPSU, C. Fischbach-Pyttel zaslala stávkujícím dopis, ve kterém vyjádøila solidaritu se stávkujícími v Hannoveru. Velká Británie: 28. bøezna stávka místní správy Více jak milión nejdùleitìjích pracovníkù veøejných slueb ve Spojeném království mìlo stávkovat 28. bøezna, aby tak vyjádøili svùj nesouhlas s neférovým a nespravedlivým sniováním dùchodù pracovníkùm v místní správì. Do vyjednávání se zapojily i èlenové EPSU - UNISON, GMB, Amicus, NIPSA a T&G. Ke stávce dolo kvùli tomu, e britská vláda odmítá zaruèit ochranu dùchodového zabezpeèení tìchto zamìstnancù. Generální tajemnice EPSU, Carola F. Pyttel, vyjádøila podporu tìchto akcí s konstatováním, e napøíè celou Evropou se vlády snaí sníit dùchody ve veøejném sektoru. Záleitost ohlednì dùchodù ve veøejném sektoru není pouze otázkou toho, zda vláda plní èi neplní své sliby, ale jde i o to, aby veøejné sluby byly správnì brány jako sluby, které slouí celé spoleènosti. Èlenové devíti nejvìtích odborù v zemi jednoznaènì hlasovali pro stávku, protoe britská vláda a Asociace místní správy odmítají platit tak, jak to slíbili v pùvodním systému dùchodového zabezpeèení. Vláda se chce zbavit pravidla "85", a to s pouze èásteènou ochranou souèasných èlenù tohoto systému dùchodového zabezpeèení. Èlenové tohoto systému budou muset pracovat do svých 65 let navzdory tomu, e platili 6 % ze své mzdy do systému dùchodového zabezpeèení a navzdory jejich dlouholetým plánùm na odchod do dùchodu. UNISON, nejvìtí odborová organizace ve Spojeném království, má nejvìtí poèet èlenù, kteøí byli tímto rozhodnutím zasaeni. Generální tajemník UNISON, Dave Prentis, øekl: "Více jak 80 % naich èlenù hlasovalo pro stávku. Tím, e vláda rozhodla v neprospìch zamìstnancù místní správy, obzvlátì kdy vláda zaruèila ochranu systému dùchodového zabezpeèení u vech ostatních vládních pracovníkù, vláda znièila plány odchodu do dùchodu desítkám tisíc pracovníkù veøejného sektoru". Tito nepostradatelní pracovníci veøejných slueb u mìli dost argumentování tím, e je to vechno vina rostoucích daní. Je to prostì nemorální, e sdruení zamìstnavatelù nepøizná pravdu, e peníze z penzijních fondù ji utratili. "Ne" pro privatizaci 14-16. bøezen, Ottawa Více jak 75 odborových pøedákù a aktivistù z esti zemí se selo v Ottawì, aby podpoøili vznik vzájemných aliancí, a aby dále rozvíjeli koordinovaný plán pro ochranu veøejných slueb pøed privatizací. Odboráøi ze zemí Belize, Kanady, Norska, Jihoafrické republiky, Spojených státù amerických a Velké Británie se zúèastnili této konference, na které si zástupci vech zemí vymìòovali a hodnotili své proti-privatizaèní kampanì. Dále se snaili vybudovat úèinný program, podle kterého by odbory mìly bojovat proti privatizaci veøejného sektoru. -pmNOS Vychází 22x za rok. V Praze vydává Odborový svaz státních orgánù a organizací, Senováné nám. 23, 110 00 Praha, email:
[email protected]; http:// statorg.cmkos.cz. IÈO 469351. éfredaktorka: Kvìta Dìdovská. Telefon redakce: 271 771 239, e-mail:
[email protected]. Objednávky pøedplatného pøijímá redakce. Administrace Vìra Èernochová, Schulhoffova 857, 149 00 Praha, tel. 272 932 840. Tisk Regleta s.r.o. Novovysoèanská 24 N, Praha 9. Expeduje Typa-mailing. Podávání tiskových zásilek povoleno Èeskou potou, s. p., Odtìpným závodem Støední Èechy v Praze, è. j. 3443/96-P ze dne 20. 11. 1996. ISSN 0862-9633, MK ÈR 4664