Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2016 METIS Praha, spol. s r.o. 29. 1. 2016
K 1.1.2016 došlo ke zvýšení minimální mzdy a k pravidelné valorizaci konstant v oblasti sociálního pojištění. Ve sdělovacích prostředcích byly kromě toho prezentovány dvě významné změny v dani z příjmů fyzických osob zvýšení částek daňového zvýhodnění na děti, zvětšení rozsahu, v němž jsou příspěvky zaměstnancům na jejich důchodové/životní pojištění osvobozeny od daně z příjmů. První z uvedených změn – zvýšení daňového zvýhodnění na děti – je nyní teprve projednávána poslaneckou sněmovnou. Očekává se, že bude přijata a že ke změně dojde v průběhu roku 2016. Zvýšení hranic pro osvobození příspěvků zaměstnavatele zaměstnancům na důchodové/životní pojištění je obsaženo v části páté doprovodného zákona ke zrušení důchodového spoření (II. pilíře) č. 377/2016 Sb., účinnosti však nabude až 1.1.2017.
TUZEMSKÉ CESTOVNÍ NÁHRADY Předpis: zákoník práce č. 262/2006 Sb., vyhláška MPSV č. 385/2015 Sb. Účinnost: 1.1.2016 snížení stravného v roce 2015 v roce 2016 za každé hlavní jídlo Tuzemské stravné 70 až 83 Kč o 70 % 5 až 12 hodin 69 až 82 Kč přes 12 do 18 hodin 104 až 125 Kč 106 až 127 Kč o 35 % 166 až 198 Kč o 25 % nad 18 hodin 163 až 195 Kč Ke snížení stravného se přistupuje tehdy, pokud zaměstnavatel zaměstnanci zajistil alespoň jedno z hlavních jídel (snídaně, oběd, večeře) a zaměstnanec na ně finančně nepřispíval. Dolní hranice je nárokem zaměstnance. Horní hranice je maximální náhrada pro organizační složky státu a příspěvkové organizace. Podnikatelé mohou zaměstnancům přiznat i vyšší náhrady než je horní hranice a rovněž nemusí snižovat stravné při poskytnutí jídla – ovšem s důsledky při zdanění na straně zaměstnance. Náhrady do výše horní hranice, snížené za bezplatně poskytnutá jídla, jsou daňovým výdajem zaměstnavatele a nezdaňují se u zaměstnance. Náhrady nad tuto mez jsou daňovým výdajem zaměstnavatele a zaměstnanci se zdaní jako mzda. osobní silniční motorové vozidlo jednostopé vozidlo
v roce 2015 3,70 Kč 1,00 Kč
v roce 2016 3,80 Kč 1,00 Kč
Výše průměrných cen pohonných hmot pro výpočet cestovních náhrad, pokud zaměstnanec nedoloží do 31.12.2015 od 1.1.2016 skutečnou cenu PHM benzin 95 oktanů 35,90 Kč/litr 29,70 Kč/litr benzin 98 oktanů 38,30 Kč/litr 33,00 Kč/litr motorová nafta 36,10 Kč/litr 29,50 Kč/litr
strana 1 z 5
Podnikající fyzické osoby mohou pro výpočet výdajů podle § 24 odst. 2 písm. k) zákona o daních z příjmů za rok 2015 použít zde uvedené hodnoty stanovené vyhláškou MPSV pro rok 2015.
PRO MZDOVÉ ÚČTÁRNY MINIMÁLNÍ MZDA Předpis: nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ve znění p.p., poslední změna nařízením vlády 233/2015 Sb. Minimální mzda činí 9900 Kč/měsíc a 58,70 Kč/hod. Tyto hodnoty jsou platné od 1.1.2016. Pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu, je od 1.1.2016 nově stanovena minimální mzda 9300 Kč/měsíc a 55,10 Kč/hod.
DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI – ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2015 Daňové zvýhodnění na dítě V ročním zúčtování za rok 2015 se poprvé použije nový režim i výše částek daňového zvýhodnění na první, na druhé a na třetí a další dítě. Sleva za umístění dítěte („školkovné“) Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu na dani maximálně do výše minimální mzdy – tedy za rok 2015 maximálně 9200 Kč/dítě.
DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI – PRO ROK 2016 Daňové zvýhodnění na dítě Zatím platí stejný režim i výše částek daňového zvýhodnění na dítě jako v roce 2015. Výše daňového zvýhodnění činí měsíčně ročně na 1. dítě 1117 Kč na 2. dítě 1317 Kč na 3. a další dítě 1417 Kč
13.404 Kč 15.804 Kč 17.004 Kč
V důsledku zvýšení minimální mzdy se změnila minimální částka hrubé mzdy, která je podmínkou pro vyplacení daňového bonusu. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud zaměstnanec dosáhl hrubé mzdy alespoň 4950 Kč. Roční daňový bonus lze vyplatit jen poplatníkovi, který dosáhl zdanitelného příjmu podle § 6 až 9 alespoň 59.400 Kč. Očekává se, že v průběhu roku 2016 bude přijat zákon, kterým se částky daňového zvýhodnění zvýší, a to s účinky již v průběhu roku 2016.
DAŇ Z PŘÍJMŮ SRÁŽKOVÁ Pro rok 2016 beze změn.
POJISTNÉ NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ Důchodové spoření bylo bez náhrady zrušeno (tzv. „2. pilíř“). Zaměstnavatelé sráželi pojistné na důchodové spoření naposled ze mzdy za měsíc prosinec 2015. Do konce března 2016 je povinnost podat Vyúčtování pojistného na důchodové spoření za rok 2015. Žádné speciální povinnosti v souvislosti se skončením důchodového spoření zaměstnavatelům nevznikly.
strana 2 z 5
NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ Předpisy: Zákon č. 187/2006 Sb. ve znění p.p., zákon č. 589/1992 ve znění p.p. Maximální vyměřovací základ Maximální roční vyměřovací základ pro sociální pojištění činí 48-násobek tzv. „průměrné mzdy“ („průměrná mzda“ má pro účely sociálního pojištění speciální definici, je to součin dvou konstant, stanovených vždy na podzim vyhláškou MPSV). v roce 2015 v roce 2016 „Průměrná mzda“ pro sociální pojistné činí 26.611 Kč 27.066 Kč měsíčně. 1.277.328 Kč 1.296.288 Kč ročně Maximální vyměřovací základ Od této hodnoty se odvíjejí i konstanty pro výpočet náhrady při nemoci a minimální zdravotní pojistné OSVČ. Minimální výdělek pro vznik účasti na pojištění Hranice měsíčního výdělku, od které vzniká účast „zaměstnanců“ (ve smyslu zákona o nemocenském pojištění) na nemocenském a důchodovém pojištění, zůstává 2500 Kč/měsíc. Náhrada mzdy při nemoci Valorizovaly se redukční hranice pro stanovení denního vyměřovacího základu, tyto hranice se přepočítávají i na hranice pro redukci průměrného výdělku při výpočtu náhrady za prvních 14 kalendářních dnů nemoci. redukce průměrného hodinového výdělku 0 Kč až 157,68 Kč 157,68 Kč až 236,43 Kč 236,43 Kč až 472,68 Kč nad 472,68 Kč 90 % 60 % 30 % ––– (Redukční hranice jsou 0,175-násobek redukčních hranic pro výpočet nemocenských dávek.)
Zaokrouhlování není právním předpisem stanoveno.
FOND KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB Organizace, které tvoří Fond kulturních a sociálních potřeb podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., mají od 1.1.2016 zvýšen základní příděl do fondu z dosavadního 1% na 1,5% z objemu platů/mezd. Další zvýšení základního přídělu je již schváleno od 1.1.2017 na 2% z objemu platů/mezd. Současně s tím je navržena změna zákona o daních z příjmů pro subjekty, které tvoří FKSP či sociální fond na vrub nákladů a tvorba fondu je daňovým nákladem. Dosavadní limit pro daňovou uznatelnost tvorby fondu je navrhováno zvýšit z dosavadního 1% na 1,5% z objemu platů/mezd. Příslušný zákon je teprve projednáván poslaneckou sněmovnou; očekává se, že bude přijat v průběhu roku 2016. Součástí návrhu je možnost použít nový limit 1,5% již pro zdaňovací období od 1.1.2016.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ Minimální vyměřovací základ Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je měsíční minimální mzda. Její výše od 1.1.2016 činí 9.900 Kč. Zdravotní pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu činí 1337 Kč.
strana 3 z 5
(NE) ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Předpis: Zákon č. 435/2004 Sb., nařízení vlády č. 518/2004 Sb. Účinnost: pro odvody za rok 2015 Povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením činí u zaměstnavatelů s 25 a více zaměstnanci 4%. Povinný podíl lze splnit třemi rovnocennými způsoby: a) zaměstnáním osoby se zdravotním postižením v pracovním poměru (dohody mimo pracovní poměr se pro plnění povinného podílu nezohledňují), b) odebíráním výrobků od zaměstnavatelů, mezi jejichž zaměstnanci je více než 50 % osob se zdravotním postižením, c) platbou do státního rozpočtu. Je na zaměstnavateli, jaký způsob plnění si vybere, způsoby lze i kombinovat. Částka odvodu činí za každého takto nezaměstnaného občana 2,5-násobek průměrné mzdy za 1.-3. čtvrtletí roku 2015. Průměrná mzda činila 25.903 Kč, odvod za jednoho ne-zaměstnance činí tudíž 64.757,50 Kč. Výpočet plnění povinného podílu se provádí na dvě desetinná místa, výsledná částka odvodu se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Do 15.2.2016 je nutno uhradit příslušnou částku na účet úřadu práce. Do 15.2.2016 se úřadu práce podává hlášení o tom, jak byla splněna povinnost zaměstnávat občany se ZPS (zda jejich zaměstnáváním, odebíráním výrobků od zaměstnavatelů osob se ZPS, či odvodem do státního rozpočtu, popř. kombinací). Z hlediska daně z příjmů právnických osob připomínáme, že finanční plnění podle písm. c) není pokuta za nesplnění právní povinnosti, proto není důvod je vylučovat z daňově účinných nákladů podle § 25 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů.
ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, jehož účinnost byla opakovaně odkládána, byl v roce 2015 zrušen. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání trvá; zákoník práce výslovně stanoví, že až do přijetí nové zákonné úpravy se bude postupovat podle § 205d dřívějšího (již zrušeného) zákoníku práce 65/1965 Sb. a podle prováděcí vyhlášky č. 125/1993 Sb.
PRO FYZICKÉ OSOBY, ZEJMÉNA OSVČ DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Solidární zvýšení daně Pro rok 2015 se jen zvýšila hranice, od níž se platí solidární daň, na 1.296.288 Kč.
POJISTNÉ NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ Důchodové spoření bylo bez náhrady zrušeno. Rok 2015 je posledním, za něž OSVČ bude pojistné na důchodové spoření platit.
DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ OSVČ Zálohy a pojistné za rok 2015 OSVČ, která vykonává hlavní činnost, je vždy povinně účastna důchodového pojištění. OSVČ. OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, vznikla za rok 2015 účast na důchodovém pojištění, pokud příjmy po odpočtu výdajů dosáhly alespoň 63.866 Kč (popř. 1/12 za každý započatý kalendářní měsíc,
strana 4 z 5
v kterém byla samostatná činnost vykonávána). OSVČ, která vykonává vedlejší činnost a nedosáhla uvedeného zisku, se může k účasti na důchodovém pojištění přihlásit dobrovolně. Pojistné za dobrovolnou účast OSVČ na důchodovém pojištění za rok 2015 činí nejméně 9.328 Kč. Vyměřovací základ, z něhož se počítá pojistné, činí nejméně 50 % z dílčího základu daně podle § 7. Minimální měsíční vyměřovací základ pro důchodové pojištění v roce 2015 činil – u osob vykonávajících hlavní činnost 6.653 Kč (minimální pojistné činí 1.943 Kč, v případě účasti na důchodovém spoření jen 1.744 Kč), – u osob vykonávajících vedlejší činnost 2.662 Kč (minimální pojistné činí 778 Kč, v případě účasti na důchodovém spoření jen 698 Kč). Maximální roční vyměřovací základ za rok 2015 činil 1.277.328 Kč. Pojistné na důchodové pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Pro osoby účastné důchodového spoření (II. pilíř) se sazba důchodového pojištění snižuje na 26,2 %. Zálohy a pojistné v roce 2016 Výše měsíčních záloh se odvozuje stejně jako nyní z výsledku hospodaření v předchozím roce. Až do podání Přehledu se platí zálohy v původní výši. Pro výpočet nové výše záloh se vychází z údajů za rok 2015. Tyto nové zálohy se platí již za měsíc, ve kterém byl podán Přehled za rok 2015, a za všechny následující měsíce až do podání Přehledu za rok 2016. Minimální měsíční vyměřovací základ pro důchodové pojištění v roce 2016 činí – u osob vykonávajících hlavní činnost 6.752 Kč, minimální pojistné činí 1.972 Kč, – u osob vykonávajících vedlejší činnost 2.701 Kč (minimální pojistné činí 789 Kč. Maximální roční vyměřovací základ za rok 2016 činí 1.296.288 Kč. Osoby, které vykonávají vedlejší činnost, budou povinně účastny důchodového pojištění za rok 2016, pokud jejich zisk za rok 2016 (dílčí základ daně z příjmů podle § 7) bude činit alespoň 64.814 Kč. Do této hranice je účast na důchodovém pojištění OSVČ dobrovolná. V důsledku zrušení důchodového spoření (II. pilíř) je zrušeno snížení sazby pro účastníky důchodového spoření. Sazba pojistného pro všechny OSVČ je nyní 29,2 %. Lhůty Lhůta pro placení záloh na pojistné za měsíc X zůstává od 1.(X+1). do 20.(X+1). Lhůta pro placení doplatku pojistného zůstává 8 dnů po datu podání Přehledu za uplynulý rok. Lhůta pro podání Přehledu je 1 měsíc od konce lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů.
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OSVČ Pro rok 2016 beze změn.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ OSVČ Minimální pojistné OSVČ minimální měsíční vyměřovací základ minimální měsíční pojistné
do 31.12.2015 13.305,50 Kč 1.797 Kč
od 1.1.2016 13.503,00 Kč 1.823 Kč
Pojistné samoplátců (OBZP) v roce 2015 činí 1.337 Kč měsíčně. Lhůta pro placení záloh na pojistné OSVČ za měsíc X zůstává od 1.X. do 8.(X+1). Lhůta pro placení doplatku pojistného je 8 dnů od data skutečného podání Přehledu. Lhůta pro podání Přehledu činí 1 měsíc od konce lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů.
strana 5 z 5