Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2015 METIS Praha, spol. s r.o. 30. 1. 2015
Obsah
Tuzemské cestovní náhrady Pro mzdové účtárny Pro fyzické osoby, zejména OSVČ
TUZEMSKÉ CESTOVNÍ NÁHRADY Předpis: zákoník práce č. 262/2006 Sb., vyhláška MPSV č. 328/2014 Sb. Účinnost: 1.1.2015 Tuzemské stravné 5 až 12 hodin přes 12 do 18 hodin nad 18 hodin
v roce 2014 66 až 80 Kč 102 až 123 Kč 160 až 191 Kč
v roce 2015 69 až 82 Kč 104 až 125 Kč 163 až 195 Kč
snížení stravného za každé hlavní jídlo o 70 % o 35 % o 25 %
Ke snížení stravného se přistupuje tehdy, pokud zaměstnavatel zaměstnanci zajistil alespoň jedno z hlavních jídel (snídaně, oběd, večeře) a zaměstnanec na ně finančně nepřispíval. Dolní hranice je nárokem zaměstnance. Horní hranice je maximální náhrada pro organizační složky státu a příspěvkové organizace. Podnikatelé mohou zaměstnancům přiznat i vyšší náhrady než je horní hranice a rovněž nemusí snižovat stravné při poskytnutí jídla – ovšem s důsledky při zdanění na straně zaměstnance. Náhrady do výše horní hranice, snížené za bezplatně poskytnutá jídla, jsou daňovým výdajem zaměstnavatele a nezdaňují se u zaměstnance. Náhrady nad tuto mez jsou daňovým výdajem zaměstnavatele a zaměstnanci se zdaní jako mzda. osobní silniční motorové vozidlo jednostopé vozidlo
v roce 2014 3,70 Kč 1,00 Kč
v roce 2015 3,70 Kč 1,00 Kč
Výše průměrných cen pohonných hmot pro výpočet cestovních náhrad, pokud zaměstnanec nedoloží skutečnou cenu PHM do 31.12.2014 od 1.1.2015 benzin 95 oktanů 35,70 Kč/litr 35,90 Kč/litr benzin 98 oktanů 37,90 Kč/litr 38,30 Kč/litr motorová nafta 36,00 Kč/litr 36,10 Kč/litr Podnikající fyzické osoby mohou pro výpočet výdajů podle § 24 odst. 2 písm. k) zákona o daních z příjmů za rok 2015 použít zde uvedené hodnoty stanovené vyhláškou MPSV pro rok 2015.
strana 1 z 8
PRO MZDOVÉ ÚČTÁRNY MINIMÁLNÍ MZDA Předpis: nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ve znění p.p., poslední změna nařízením vlády 204/2014 Sb. Minimální mzda činí 9200 Kč/měsíc a 55 Kč/hod. Tyto hodnoty jsou platné od 1.1.2015. Pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu, zůstává minimální mzda 8000 Kč/měsíc a 48,10 Kč/hod.
DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI – ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2014 Lhůta pro provedení ročního zúčtování Původně schválené zkrácení lhůty pro provedení ročního zúčtování daně do 15.3. bylo zrušeno. Znamená to, že roční zúčtování za rok 2014 je zaměstnavatel povinen provést do 31.3.2015 a přeplatek zaměstnanci vyplatit nejpozději společně se mzdou za březen. Roční zúčtování a solidární zvýšení daně Nově lze provést roční zúčtování daně i těm poplatníkům, jimž se některá z měsíčních záloh na daň zvyšovala o solidární zvýšení daně, ale daň z příjmů za celý rok se o solidární zvýšení nezvyšuje. Tito poplatníci museli za rok 2013 podávat daňové přiznání, za rok 2014 jim již lze roční zúčtování provést. Základní sleva na dani pro poživatele starobního důchodu Poživatelé starobního důchodu mají obnoven nárok na základní slevu na dani, a to již za rok 2014. I kdyby nebyla sleva uplatněna (byť za některé měsíce) při výpočtu záloh, uplatní se celá sleva při ročním zúčtování. Sleva za umístění dítěte („školkovné“) S účinností od 1.9.2014 byla zavedena nová sleva na dani z příjmů fyzických osob při umístění vyživovaného dítěte poplatníka v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy. Slevu lze uplatnit již za (celý) rok 2014. Výše slevy za umístění dítěte je rovna výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy, pokud jím nebyly uplatněny jako daňový výdaj. Jestliže je dítě vyživováno více poplatníky v jedné společně hospodařící domácnosti, pak slevu může ve zdaňovacím období uplatnit pouze jeden z nich. Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu na dani maximálně do výše minimální mzdy – tedy za rok 2014 maximálně 8500 Kč/dítě. Slevu lze uplatnit jen po skončení roku při ročním zúčtování daně (resp. v daňovém přiznání). Při výpočtu měsíčních záloh na daň se k této slevě nepřihlíží (obdobně jako např. k uplatnění darů nebo ke slevě na manžela). Tiskopisy Prohlášení poplatníka vzor 23 a starší kolonku pro uplatnění slevy za umístění dítěte neobsahují; požadavek zaměstnance na uplatnění této slevy se proto uvede na zvláštním listu papíru, popřípadě lze využít tiskopis ministerstva financí „Příloha k prohlášení poplatníka“. Nárok na slevu za umístění dítěte zaměstnanec při ročním zúčtování prokazuje potvrzením od zařízení péče o děti předškolního věku o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních. Potvrzení musí obsahovat jméno vyživovaného dítěte a celkovou částku výdajů, kterou za něj v příslušném zdaňovacím období poplatník zaplatil.
strana 2 z 8
Dary na dobročinné účely Při poskytnutí daru na účely, vyjmenované v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů, lze o hodnotu daru snížit základ daně. Připomínáme, že od roku 2014 lze základ daně takto snížit až o 15 % (dříve byl limit 10%).
DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI – PRO ROK 2015 Daňové zvýhodnění na dítě od roku 2015 S účinky od 1.1.2015 zákon stanoví rozdílnou výši daňového zvýhodnění podle počtu a pořadí vyživovaného dítěte. Podstata spočívá v tom, že poplatníci, v jejichž domácnosti jsou děti společně vyživovány, si děti pro účely uplatňování daňového zvýhodnění seřadí, t.j. určí, které dítě bude „první“, které bude „druhé“, ostatní budou „třetí a další“. Rozhoduje výlučně volba poplatníků – věk dětí, pohlaví, pořadí oznámení zaměstnavateli apod. zde nehrají žádnou roli. Daňové zvýhodnění se jako dosud uplatní i při výpočtu měsíčních záloh na daň ze závislé činnosti. Výše daňového zvýhodnění činí na 1. dítě na 2. dítě na 3. a další dítě
měsíčně 1117 Kč 1317 Kč 1417 Kč
ročně 13.404 Kč 15.804 Kč 17.004 Kč.
Prokazování nároku na daňové zvýhodnění na dítě od roku 2015 Povinnost prokázat existenci dítěte, popř. u dětí starších 18 let jejich studium či nepříznivý zdravotní stav, zůstala nezměněna. Přibyla nutnost uvést a prokazovat „pořadí“ dítěte ve společné domácnosti. Příklad: pokud poplatník v prohlášení uplatnil zvýhodnění na jedno dítě v pořadí „3. a další“, musí prokázat oprávněnost uvedeného pořadí, t.j. existenci i „1.“ a „2.“ dítěte, i kdyby na ně daňové zvýhodnění u tohoto zaměstnavatele neuplatňoval. Jestliže jsou poplatníci, kteří vyživují děti v jedné společně hospodařící domácnosti, zaměstnaní, musí prokázat nárok na daňové zvýhodnění i potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků (manžela), ve kterém zaměstnavatel uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši. K tomu vydalo ministerstvo financí tiskopis potvrzení, používání tohoto tiskopisu není povinné. Opakovaně jsme se ze strany některých mzdových účtáren setkali s požadavkem, aby zaměstnavatel druhého z manželů v potvrzení uváděl všechny vyživované osoby, o nichž ovšem neměl ani ponětí, a to dokonce i v případě, kdy druhý z manželů vůbec neměl podepsané prohlášení! Takový požadavek je zcela mimo zákonnou úpravu (srov. § 38k zákona po daních z příjmů) a navíc není racionální, byť doporučený formulář vydaný ministerstvem financí k takovému postupu sváděl. Pokud by zaměstnavatel potvrzoval okruh osob vyživovaných zaměstnancem, včetně jejich rodných čísel, ač na ně není uplatňována žádná daňová výhoda, velmi pravděpodobně by tím potvrdil, že eviduje rodná čísla všech vyživovaných osob, aniž by k tomu měl jejich souhlas nebo zákonnou licenci (uchovávání rodných čísel dětí, na které je poskytováno daňové zvýhodnění, ukládá zákon o daních z příjmů). Za neoprávněné uchovávání každého rodného čísla zaměstnavateli hrozí pokuta až do výše 1.000.000 Kč. Doporučujeme proto zaměstnavatelům, zejména pracovníkům mzdových účtáren, obezřetnost v tom, jaké údaje jménem zaměstnavatele potvrzují. Na popisovanou situaci už reagovala i finanční správa sdělením ze dne 22.1.2015, určeným především popisovaným „horlivým“ mzdovým účetním. Finanční správa výslovně uvádí, že pokud druhý z manželů žádné daňové zvýhodnění neuplatňuje, postačí potvrzení, že žádné neuplatňuje, aniž by zaměstnavatel v potvrzení uváděl jakékoli vyživované osoby. Toto sdělení je plně v souladu s ustanovením zákona o daních z příjmů. Podle zákona má zaměstnavatel povinnost v potvrzení uvést ty děti, na které je sleva uplatňována, a výši slevy (tj. „pořadí dítěte“). Nic víc.
strana 3 z 8
„Školkovné“ Výše slevy za umístění dítěte („školkovné“) je omezena minimální mzdou, pro rok 2015 tedy 9200 Kč. Sleva za rok 2015 se však uplatní až v ročním zúčtování, nikoli při výpočtu měsíčních záloh. Ostatní slevy na základu daně a na dani Parametry ostatních slev na dani popř. na základu daně zůstaly v roce 2015 oproti roku 2014 nezměněny. Osvobození od daně ze závislé činnosti Zpřísnily se podmínky pro osvobození příspěvku na životní pojištění; daňová správa tím reaguje na model typu pojištění+úvěr, kdy příspěvky pojišťovna připisuje na zaměstnancův kapitálový účet a současně zaměstnanci poskytuje úvěr. Úvěr pak bude formálně splacen výplatou pojistného v 60 letech zaměstnance, fakticky ale jde o zajištění průběžných příjmů zaměstnance osvobozených od daně a povinných pojistných. Takto uspořádané „pojištění“ neplní svou funkci spoření na stáří a není důvod ho ze strany státu podporovat.
DAŇ Z PŘÍJMŮ SRÁŽKOVÁ Od 1.1.2014 je možno použít srážkovou daň výhradně v případě dohod o provedení práce. Srážková daň se použije, pokud úhrn příjmů z dohod o provedení práce zúčtovaný v příslušném měsíci, nepřekročí 10.000Kč. V případě jiných právních vztahů (DPČ, odměna člena orgánu právnické osoby apod.) se uplatní vždy zálohová daň, i když poplatník nepodepsal prohlášení k dani ze závislé činnosti. Pro rok 2015 nenastaly oproti roku 2014 změny.
POJISTNÉ NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ Beze změn.
NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ Předpisy: Zákon č. 187/2006 Sb. ve znění p.p., zákon č. 589/1992 ve znění p.p. Maximální vyměřovací základ Maximální roční vyměřovací základ pro sociální pojištění činí 48-násobek tzv. „průměrné mzdy“ („průměrná mzda“ má pro účely sociálního pojištění speciální definici, je to součin dvou konstant, stanovených vždy na podzim vyhláškou MPSV). v roce 2014 v roce 2015 „Průměrná mzda“ pro sociální pojistné činí 25.942 Kč 26.611 Kč měsíčně. Maximální vyměřovací základ 1.245.216 Kč 1.277.328 Kč ročně Od této hodnoty se odvíjejí i konstanty pro výpočet náhrady při nemoci a minimální zdravotní pojistné OSVČ. Minimální výdělek pro vznik účasti na pojištění Hranice měsíčního výdělku, od které vzniká účast „zaměstnanců“ (ve smyslu zákona o nemocenském pojištění) na nemocenském a důchodovém pojištění, zůstává 2500 Kč/měsíc.
strana 4 z 8
Náhrada mzdy při nemoci Od 1.1.2014 zaměstnavatel vyplácí náhrady jen po dobu prvních 14 kalendářních dnů, od 15. dne stát vyplácí nemocenské. Za první tři dny, na něž je rozvržena směna nebo připadl svátek s náhradou mzdy, náhrada nenáleží. Tato úprava zůstává platná i pro rok 2015. Valorizovaly se redukční hranice pro stanovení denního vyměřovacího základu, tyto hranice se přepočítávají i na hranice pro redukci průměrného výdělku při výpočtu náhrady za prvních 14 kalendářních dnů nemoci. redukce průměrného hodinového výdělku 0 Kč až 155,40 Kč 155,40 Kč až 232,93 Kč 232,93 Kč až 465,85 Kč nad 465,85 Kč 90 % 60 % 30 % ––– (Redukční hranice jsou 0,175-násobek redukčních hranic pro výpočet nemocenských dávek.)
Zaokrouhlování není právním předpisem stanoveno. Povinná elektronická forma podání správě sociálního zabezpečení I v roce 2015 půjde činit všechna podání, která zaměstnavatelům ukládá zákon, i v listinné podobě. ČSSZ se tak vydává v elektronizaci jinou cestou než daňová správa. Zatímco ČSSZ ponechává elektronickou formu podání na dobrovolnosti, daňová správa elektronickou formu podání vyžaduje cestou plošné represe (za podání v jiné formě ukládá pokutu, tuto pokutu nelze neuložit ani prominout).
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ Minimální vyměřovací základ Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je měsíční minimální mzda. Její výše nyní činí 9.200 Kč. Maximální vyměřovací základ Pro odvod zdravotního pojištění byl institut maximálního vyměřovacího základu dočasně zrušen na období let 2013−2015. Pojistné se proto platí z plné výše vyměřovacího základu, bez omezení horní hranicí. V loňském roce bylo toto dočasné zrušení maximálního vyměřovacího základu změněno na trvalé. Dohody o provedení práce a zdravotní pojištění Uplatňování limitu 10.000 Kč měsíčně pro placení zdravotního pojistného z dohod o provedení práce je sjednoceno s obdobným limitem pro placení sociálního pojištění. Od roku 2015 se nebude posuzovat výše odměny z každé dohody samostatně, ale při více dohodách bude rozhodující součet vyplacených odměn z DPP v témže měsíci.
(NE) ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Předpis: Zákon č. 435/2004 Sb., nařízení vlády č. 518/2004 Sb. Účinnost: pro odvody za rok 2014 Povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením činí u zaměstnavatelů s 25 a více zaměstnanci 4%. Povinný podíl lze splnit třemi rovnocennými způsoby: a) zaměstnáním osoby se zdravotním postižením v pracovním poměru (dohody mimo pracovní poměr se pro plnění povinného podílu nezohledňují), b) odebíráním výrobků od zaměstnavatelů, mezi jejichž zaměstnanci je více než 50 % osob se zdravotním postižením, c) platbou do státního rozpočtu. Je na zaměstnavateli, jaký způsob plnění si vybere, způsoby lze i kombinovat. Organizační složky státu a subjekty zřízené státem mohou od roku 2012 postupovat i podle písmene c).
strana 5 z 8
Částka odvodu činí za každého takto nezaměstnaného občana 2,5-násobek průměrné mzdy za 1.-3. čtvrtletí roku 2014. Průměrná mzda činila 25.179 Kč, odvod za jednoho ne-zaměstnance činí tudíž 62.947,50 Kč. Výpočet plnění povinného podílu se provádí na dvě desetinná místa, výsledná částka odvodu se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Do 15.2.2015 je nutno uhradit příslušnou částku na účet úřadu práce. Do 15.2.2015 se úřadu práce podává hlášení o tom, jak byla splněna povinnost zaměstnávat občany se ZPS (zda jejich zaměstnáváním, odebíráním výrobků od zaměstnavatelů osob se ZPS, či odvodem do státního rozpočtu, popř. kombinací). Z hlediska daně z příjmů právnických osob připomínáme, že finanční plnění podle písm. c) není pokuta za nesplnění právní povinnosti, proto není důvod je vylučovat z daňově účinných nákladů podle § 25 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů.
ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE Účinnost zákona č. 266/2006 Sb. byla opět odložena, tentokrát na 1.1.2017. Stále se tedy postupuje podle § 205d již zrušeného zákoníku práce 65/1965 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 125/1993 Sb.
PRO FYZICKÉ OSOBY, ZEJMÉNA OSVČ DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Solidární zvýšení daně za rok 2014 Daň z příjmů za rok se zvyšuje o tzv. solidární zvýšení daně. Základem solidárního zvýšení daně je (příjmy podle § 6 v úrovni „hrubé mzdy“ + dílčí základ daně podle § 7) – 1.245.216. Od roku 2014 se při výpočtu základu pro solidární zvýšení daně přihlíží ke ztrátě podle § 7 – jinými slovy: výše uvedený vzorec platí i pro případ, kdy je dílčím základem podle § 7 ztráta. Výše solidárního zvýšení daně činí 7% ze základu. Záměrem předkladatele návrhu zákona bylo vyrovnat pokles daňového zatížení z příjmů, jakmile je dosaženo maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění. V případě OSVČ však v jistém rozmezí příjmů došlo ke zvýšení daňové zátěže, protože nastal souběh platby sociálního pojištění i solidárního zvýšení daně: dílčí základ daně podle § 7 0 až 1.245.216 Kč 1.245.216 až 2.490.432 Kč nad 2.490.432 Kč
sazba daně z příjmů 15 % 15 % + 7 % 15 % + 7 %
sociální pojistné platí se platí se neplatí se
V roce 2015 je solidární zvýšení daně zachováno. Konstanta 1.245.216, platná pro rok 2014, je pro rok 2015 nahrazena konstantou ve výši 1.277.328. Výdajové paušály pro fyzické osoby Pro rok 2015 zůstává zachována procentní výše tzv. výdajových paušálů, ale ve všech případech je výše takto uplatněných výdajů omezena absolutní částkou: u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného lze nejvýše uplatnit výdaje do částky 1.600.000 Kč, u příjmů ze živnostenského podnikání (tzv. jiné živnosti než řemeslné) je možno uplatnit výdaje maximálně ve výši 1.200.000 Kč, u příjmu z nájmu majetku zařazeného do obchodního majetku je maximální limit ve výši 600.000 Kč a u jiných příjmů ze samostatné činnosti lze maximálně uplatnit výdaje ve výši 800.000 Kč.
strana 6 z 8
Poplatník, jehož součet dílčích základů daně, u kterých uplatnil výdaje procentem z příjmů, je vyšší než 50% celkového základu daně, nesmí uplatnit slevu na dani na druhého z manželů ani daňové zvýhodnění na dítě (ani formou slevy na dani ani formou daňového bonusu). Příjmy z pronájmu obchodního majetku (pojem „obchodní majetek“ je zde užit ve smyslu zákona o daních z příjmů) se posuzují jako příjmy podle § 7. Výdajový paušál pro příjmy z pronájmu obchodního majetku bude činit 30 % bez ohledu na předmět činnosti podnikatele, shodně s paušálem pro § 9. Limit 600.000 Kč se použije při uplatnění výdaje ve výši 30 % z příjmů samostatně pro příjmy z pronájmu podle § 7 a samostatně pro příjmy z pronájmu podle § 9.
POJISTNÉ NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ Předpis: zákon č. 397/2012 Sb. Pro rok 2015 beze změn.
DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ OSVČ Posouzení hlavní a vedlejší činnosti Od 1.1.2014 se mění podmínky pro posouzení, zda činnost OSVČ je v daném kalendářním měsíci výkonem hlavní či vedlejší činnosti. Až do konce roku 2013 platilo, že jde o výkon vedlejší činnosti, jen pokud po celý kalendářní měsíc trvaly důvody pro vedlejší činnost (souběh se zaměstnáním, pobírání důchodu, rodičovského příspěvku apod.). Od roku 2014 jde o výkon vedlejší činnosti tehdy, pokud alespoň po část měsíce trvají důvody pro vedlejší činnost. Uvedená změna se projeví mimo jiné při výpočtu výše minimálního vyměřovacího základu pojistného na důchodové pojištění OSVČ za rok 2014. Zálohy a pojistné za rok 2014 OSVČ, která vykonává hlavní činnost, je vždy povinně účastna důchodového pojištění. OSVČ. OSVČ, která vykonává vedlejší činnost, vznikla za rok 2014 účast na důchodovém pojištění, pokud příjmy po odpočtu výdajů dosáhly alespoň 62.260 Kč (popř. 1/12 za každý započatý kalendářní měsíc, v kterém byla samostatná činnost vykonávána). OSVČ, která vykonává vedlejší činnost a nedosáhla uvedeného zisku, se může k účasti na důchodovém pojištění přihlásit dobrovolně. Pojistné za dobrovolnou účast OSVČ na důchodovém pojištění za rok 2014 činí nejméně 9.093 Kč. Vyměřovací základ, z něhož se počítá pojistné, činí nejméně 50 % z dílčího základu daně podle § 7. Minimální měsíční vyměřovací základ pro důchodové pojištění v roce 2014 činil – u osob vykonávajících hlavní činnost 6.486 Kč (minimální pojistné činilo 1.894 Kč, v případě účasti na důchodovém spoření jen 1.700 Kč), – u osob vykonávajících vedlejší činnost 2.595 Kč (minimální pojistné činilo 758 Kč, v případě účasti na důchodovém spoření jen 680 Kč). Maximální roční vyměřovací základ za rok 2014 činil 1.245.216 Kč. Pojistné na důchodové pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Pro osoby účastné důchodového spoření (II. pilíř) se sazba důchodového pojištění snižuje na 26,2 %. Zálohy a pojistné v roce 2015 Výše měsíčních záloh se odvozuje stejně jako nyní z výsledku hospodaření v předchozím roce. Až do podání Přehledu se platí zálohy v původní výši. Pro výpočet nové výše záloh se vychází z údajů za rok 2014. Tyto nové zálohy se platí již za měsíc, ve kterém byl podán Přehled za rok 2014, a za všechny následující měsíce až do podání Přehledu za rok 2015.
strana 7 z 8
Minimální měsíční vyměřovací základ pro důchodové pojištění v roce 2015 činí – u osob vykonávajících hlavní činnost 6.653 Kč (minimální pojistné činí 1.943 Kč, v případě účasti na důchodovém spoření jen 1.744 Kč), – u osob vykonávajících vedlejší činnost 2.662 Kč (minimální pojistné činí 778 Kč, v případě účasti na důchodovém spoření jen 698 Kč). Maximální roční vyměřovací základ za rok 2015 činí 1.277.328 Kč. Osoby, které vykonávají vedlejší činnost, budou povinně účastny důchodového pojištění za rok 2015, pokud jejich zisk za rok 2015 (dílčí základ daně z příjmů podle § 7) bude činit alespoň 63.866 Kč. Do této hranice je účast na důchodovém pojištění OSVČ dobrovolná. Lhůty Lhůta pro placení záloh na pojistné za měsíc X zůstává od 1.(X+1). do 20.(X+1). Lhůta pro placení doplatku pojistného zůstává 8 dnů po datu podání Přehledu za uplynulý rok. Lhůta pro podání Přehledu je 1 měsíc od konce lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů.
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OSVČ Účast na nemocenském pojištění OSVČ je i nadále dobrovolná. Výše Základem pro měsíční platbu nemocenského pojištění OSVČ je částka, kterou si OSVČ určí; minimálně 5000 Kč a maximálně průměrný měsíční vyměřovací základ podle posledního podaného Přehledu. Upozorňujeme, že s podáním Přehledu za rok 2014 dojde ke změně maximální výše základu pro pojistné na nemocenské pojištění. Nová výše se uplatní již za měsíc, ve kterém byl Přehled podán. Sazba pojistného činí 2,3 %. Lhůty Lhůta pro placení pojistného za měsíc X zůstává od 1.(X+1). do 20.(X+1). Nezaplacením pojistného v jeho splatnosti účast na nemocenském pojištění zaniká.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ OSVČ Minimální pojistné OSVČ minimální měsíční vyměřovací základ minimální měsíční pojistné
do 31.12.2014 12.971,00 Kč 1.752 Kč
od 1.1.2015 13.305,50 Kč 1.797 Kč
Maximální pojistné OSVČ – od roku 2013 byl maximální roční vyměřovací základ dočasně zrušen do konce roku 2015. Pojistné se platí z plné výše vyměřovacího základu, bez omezení horní hranicí. V roce 2014 bylo toto dočasné zrušení maximálního vyměřovacího základu změněno na trvalé. Pojistné samoplátců (OBZP) v roce 2015 činí 1.242 Kč měsíčně. Lhůta pro placení záloh na pojistné OSVČ za měsíc X zůstává od 1.X. do 8.(X+1). Lhůta pro placení doplatku pojistného je 8 dnů od data skutečného podání Přehledu. Lhůta pro podání Přehledu činí 1 měsíc od konce lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů.
strana 8 z 8
