Informace o vývoji nemocenského pojištění v období 2007 až 2011 I. Stručná charakteristika Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění je garantováno státem jak po stránce finanční, tak právní. Základním zákonem upravujícím okruh pojištěných a nároky pojištěnců byl do 31. 12. 2008 zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců č. 54/1956 Sb., který byl za dobu své platnosti mnohokrát novelizován. Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jde o komplexní úpravu nemocenského pojištění, která upravuje jak okruh osob účastných nemocenského pojištění (tj. zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i osob samostatně výdělečně činných), jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek a posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského pojištění, jakož i řízení v tomto pojištění. Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2008 již nemocenské pojištění svých zaměstnanců neprovádějí bývalé tzv. „velké organizace“, ale příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (a příslušné služební útvary). Okresní správa sociálního zabezpečení nárok na dávku posoudí a v případě splnění všech podmínek dávku přizná a následně vyplatí; v opačném případě vydá rozhodnutí o zamítnutí dávky z důvodu nesplnění podmínek. Od 1. 1. 2011 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, k zásadním změnám v právní úpravě dotýkající se náhrady mzdy v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, nemocenského a byla také zrušena výhodná úprava pro OSVČ. Od 1. 1. 2012 dochází k významnému rozšíření okruhu pojištěných osob, a to jak samotnou technickou novelou zákona o nemocenském pojištění, tak i novelou zákoníku práce. Přehled zásadních legislativních změn v oblasti nemocenského pojištění od roku 2007 je uveden v příloze. Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Základní principy nového systému nemocenského pojištění
zabezpečení ekonomicky aktivních občanů krátkodobými peněžitými dávkami ve vybraných krátkodobých sociálních situacích, jednotnost systému s tím, že účast v něm je povinná pro zaměstnance a dobrovolná pro OSVČ, omezení solidarity mezi osobami s vyššími a nižšími příjmy,
1
omezení solidarity mezi zaměstnavateli, posílení ochranných prvků systému před jeho zneužíváním, příjmy z pojistného a výdaje na dávky jsou v zásadě vyrovnané, na finančním zabezpečení zaměstnance v době trvání pracovní neschopnosti se podílejí i zaměstnavatelé, dynamičnost systému je dána aktualizací redukčních hranic, systém respektuje mezinárodní závazky.
Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci (kam řadíme i příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) a osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od OSVČ, jejichž nemocenské pojištění je od roku 1994 dobrovolné. Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance (s výjimkou zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce), pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Jedná se o tři základní podmínky, a to o: výkon práce na území České republiky v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit, rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů), minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice je v roce 2012 stanovena na 2 500 Kč). Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnanec vykonávající zaměstnání malého rozsahu je pojištěn jen v těch kalendářních měsících za trvání tohoto zaměstnání, v nichž dosáhl aspoň příjmu v příslušné rozhodné výši, která je v roce 2012 stanovena na 2 500 Kč. U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce vzniká (nejdříve od 1. 1. 2012) povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje dvě podmínky, a to jednak výkon práce na území ČR a jednak, že v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než 10 000 Kč. Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká na základě přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného na nemocenské pojištění. Od 1. 1. 2012 činí pro OSVČ minimální měsíční vyměřovací základ, který si může OSVČ určit pro placení pojistného na nemocenské pojištění 5 000 Kč a při sazbě pojistného 2,3 % činí minimální pojistné za kalendářní měsíc 115 Kč. Dobrovolně účastni nemocenského pojištění mohou být i tzv. zahraniční zaměstnanci, tj. zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo je ve státě „nesmluvní cizině“, jsou-li pracovně činní v ČR přímo ve prospěch tohoto zahraničního zaměstnavatele.
2
Dávky nemocenského pojištění Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství. Osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění, mají nárok jen na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácejí okresní správy sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného). Výpočet dávek nemocenského pojištění Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období (po odečtu příp. vyloučených dnů). Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic. V roce 2012 činí 1. redukční hranice 838 Kč, 2. redukční hranice činí 1 257 Kč, 3. redukční hranice činí 2 514 Kč. Redukce se provede tak, že se započte do první redukční hranice o u nemocenského a ošetřovného 90 % denního vyměřovacího základu, o u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 % denního vyměřovacího základu, z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %, z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %, k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne. Výše dávek nemocenského pojištění výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu, výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.
3
II. Základní statistické ukazatele nemocenského pojištění A Finanční bilance Ve statistických ukazatelích se projevila právní úprava nemocenského pojištění OSVČ, která platila v období 2009 až 2010 (v roce 2011 byla výhodná opatření zrušena). Proto jsou údaje vykazovány zvlášť za zaměstnance a zvlášť za OSVČ. A 1 a) Příjmy a výdaje nemocenského pojištění - zaměstnanci Systém nemocenského pojištění zaměstnanců hospodařil ve sledovaném období převážně s přebytkem. Za období 2007 až 2011 byl celkový rozdíl mezi příjmy z pojistného a výdaji na nemocenské dávky 28,9 mld. Kč. Pouze v roce 2009 byly výdaje vyšší než příjmy (o 2,5 mld. Kč), a to v důsledku výrazného snížení pojistné sazby, kdy se výběr pojistného meziročně snížil na polovinu a také zavedením slev na pojistném (cca 0,7 mld. Kč).
50 000
Příjmy - Výdaje nemocenského pojištění ZAMĚSTNANCI příjmy a výdaje v mil. Kč
(mil. Kč)
45 836
43 442 40 000
příjmy
34 137
výdaje
rozdíl P - V
31 368 30 000 25 294 22 779
24 317
23 532 20 955
19 206
20 000
14 468
10 000 9 304
5 111 0 2007
2008
-2 515
2009
2 577 2010
2011
-10 000 rok
A 1 b) Příjmy a výdaje nemocenského pojištění - OSVČ Až do roku 2008 byly příjmy nemocenského pojištění OSVČ vyšší než výdaje. Tento trend, který trval bez přerušení od roku 1993, byl ukončen v roce 2009 novou legislativou. Protože rozhodné období pro nemocenské dávky je zpravidla 12 kalendářních měsíců, efekt nových opatření přetrvává až do roku 2011. V roce 2010 byly výdaje na nemocenské dávky třikrát vyšší než příjmy, v roce 2011 dokonce sedmkrát vyšší. Změna předpisů se začala projevovat až na konci roku 2011.
4
Příjmy - Výdaje nemocenského pojištění OSVČ (mil. Kč) 3 000 příjmy a výdaje v mil. Kč 2 500
2 299
2 000
1 833
1 500 1 000
901
840
739
534
514
518
559 321
500 0
368
327
2007
2008
-500
-221
2009
2010
2011
-1 000 příjmy
-1 500
výdaje
rozdíl P - V
-1 274
-2 000 -1 978 -2 500 rok
A 2 Výdaje na jednotlivé dávky A 2 a) Výdaje - absolutní částky V důsledku nových právních předpisů, které s sebou nesly i snížení nemocnosti, klesly výdaje na nemocenské o více než polovinu, výdaje na ošetřovné měly také klesající trend. Snížení výdajů v roce 2010, bylo převážně způsobeno tím, že v prvním pololetí roku dávka náležela až od čtvrtého dne potřeby ošetřování, výdaje na peněžitou pomoc v mateřství se zvýšily o více než čtvrtinu, výdaje na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství mají konstantní výši a pohybují se pouze okolo 5 mil. Kč.
40,0
Vývoj výdajů na jednotlivé dávky nemocenského pojištění v mld. Kč výdaje v mld. Kč
vyrovnávací příspěvek peněžitá pomoc v mateřství ošetřovné nemocenské
35,0 5,89 30,0 0,89
6,30 0,81
25,0
7,08 20,0 0,73 15,0
7,41
7,51
0,43
27,9
0,64
24,8 10,0
18,2 14,9
13,4
5,0 0,0 2007
2008
2009
2010
2011
rok
5
A 2 b) Výdaje - v procentech z celkových výdajů Mění se i struktura výdajů na jednotlivé dávky. Výdaje na nemocenské představovaly v roce 2007 cca 80 % z celkových výdajů, v roce 2011 to bylo jen 62%. Naopak na peněžitou pomoc v mateřství bylo z celkových výdajů vyplaceno v roce 2007 cca 17 %, v roce 2011, to bylo již 35 %.
100%
Vývoj výdajů na jednotlivé dávky nemocenského pojištění v procentech z celkových výdajů
90%
17,0%
80%
2,6%
19,8% 27,2%
32,5%
34,9%
2,5% 2,8%
70%
1,9%
3,0%
60% 50% 40%
80,4%
77,7% 70,0%
65,6%
30%
62,1%
20% 10%
nemocenské
ošetřovné
peněžitá pomoc v mateřství
vyrovnávací příspěvek
0% 2007
2008
2009
2010
2011
rok
A 2 c) Výdaje - procento z objemu vyměřovacích základů V letech 2007 až 2011 se pojistná sazba na nemocenské pojištění vyvíjela následovně: Rok 2007 2008 2009 2010 Pojistná sazba Zaměstnanci 4,4 % 4,4 % 2,3 % 2,3 % OSVČ 4,4 % 4,4 % 1,4 % 1,4 % Potřebná sazba *) Zaměstnanci 3,5 % 3,0 % 2,6 % 2,0 % OSVČ 2,6 % 2,7 % 2,0 % 7,5 % Celkem 3,4 % 3,0 % 2,5 % 2,2 % *) podíl skutečných výdajů na objemu vyměřovacích základů
2011 2,3 % 2,3 % 1,8 % 16,5 % 2,0
Změna právních předpisů, které s sebou přinesly i snížení dočasné pracovní neschopnosti, znamenala u nemocenského pojištění snížení potřebné pojistné sazby (podíl skutečných výdajů na objemu vyměřovacích základů) o více než polovinu. (o 1,5 p.b.). Naopak u peněžité pomoci v mateřství představovala potřebná pojistná sazba v roce 2011 cca 0,7 %, což bylo o jednu pětinu více než v roce 2007. V dobrovolném nemocenském pojištění OSVČ byla do roku 2008 pojistná sazba stanovená zákonem vždy vyšší než potřebná sazba. S novým zákonem o nemocenském pojištění a novelou zákona o pojistném na sociální zabezpečení
6
došlo v roce 2009 k výrazné změně - a potřebná sazba byla několikrát vyšší než sazba, stanovená zákonem. Vývoj potřebné pojistné sazby podle jednotlivých druhů dávek nemocenského pojištění je uveden v následujícím grafu.
4,00%
Vývoj výdajů na jednotlivé dávky nemocenského pojištění v procentech objemu vyměřovacích základů potřebná procentní sazba
vyrovnávací příspěvek peněžitá pomoc v mateřství ošetřovné nemocenské
3,50% 0,58% 3,00% 0,09% 2,50%
0,59% 0,08% 0,69%
2,00% 0,07%
0,70% 0,70%
1,50%
0,04%
2,77%
0,06%
2,33% 1,00%
1,77% 1,41%
0,50%
1,25%
0,00% 2007
2008
2009
2010
2011
rok
Od roku 2009 hradí zaměstnavatelé zaměstnancům náhradu mzdy v prvních týdnech dočasné pracovní neschopnosti. V roce 2009 a 2010 si mohli všichni zaměstnavatelé od pojistného odečíst polovinu náhrady mzdy, kterou vyplatili svým zaměstnancům. V roce 2009 to byla částka 1,414 mld. Kč a v roce 2010 částka 1,515 mld. Kč. Od roku 2011 (v rámci dalších úsporných opatření) byla tato výhoda plošně zrušena. Pouze zaměstnavatelům zaměstnávajícím méně než 26 zaměstnanců, kteří se „připojistí“ (mají sazbu o 1 p. b. vyšší) je dále kompenzována polovina náhrady mzdy. V roce 2011 se jednalo pouze o malé částky - např. v prosinci tito zaměstnavatelé v úhrnu zaplatili na pojistném o 2,71 mil. Kč více, přičemž na náhrady mezd jim bylo uhrazeno 1,65 mil. Kč. A 3 Počet proplacených dnů dočasné pracovní neschopnosti V letech 2007 a 2008 (kromě 1. 1. 2008 až 30. 6. 2008, kdy bylo až od čtvrtého dne) náleželo nemocenské již od prvého dne dočasné pracovní neschopnosti (DPN). V roce 2009 až 2010 náleželo až od 15. dne DPN a v roce 2011 náleželo až od 22. dne DPN. Uvedené právní normy byly hlavním důvodem poklesu počtu proplacených dnů, kdy se ve sledovaném období zaměstnancům snížil počet proplacených dnů téměř na jednu třetinu.
7
Počet proplacených dnů DPN 100,0
94,1
zaměstnanci
90,0 82,8
počet dnů v mil. 80,0 70,0 60,0
48,3
50,0
40,7 40,0
34,7
30,0 20,0 10,0 0,0 2007
2008
2009
2010
2011
rok
Naopak u OSVČ došlo s novou legislativou v období 2009 až 2011 k nárůstu počtu proplacených dnů o více než polovinu. Nemocenské sice náleželo od stejného dne jako u zaměstnanců, ale OSVČ si mohly v období 2009 až 2010 zvolit výši vyměřovacích základů, ze kterých platily pojistné na nemocenské, nezávisle na vyměřovacích základech pro pojistné na důchodové pojištění. Protože rozhodné období pro nemocenské dávky je zpravidla 12 kalendářních měsíců, efekt nových opatření přetrvával až do roku 2011. Počet proplacených dnů DPN
4,5 4,0
počet dnů v mil. 3,9
OSVČ
3,5
3,2
3,0
2,7
2,7
2,5 2,1 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2007
2008
2009
2010
2011
rok
Průměrný počet proplacených dnů DPN na jednoho zaměstnance se v období 2007 až 2011 snížil z 22 kalendářních dnů na 8 kalendářních dnů. U OSVČ se za období 2008 až 2011 počet proplacených dnů DPN téměř zdvojnásobil, přestože nemocenské náleželo (stejně jako u zaměstnanců) v roce 2011 až od 22. dne trvání DPN. Průměrný počet proplacených dnů nemocenské na jednoho pojištěnce 30 počet kalendářních dnů za rok
26
25 zaměstnanci
22 20
18
15
OSVČ
19
19
14
14 12
10
10
8
5
2007
2008
2009
2010
2011
rok
8
B Počet nemocensky pojištěných B 1 a) Počet pojištěnců - zaměstnanci V průběhu sledovaného období se měnila metodika vykazování počtu pojištěnců, proto nelze údaje kvalitně porovnávat. Od února 2009 rozlišuje statistika počet zaměstnanců a počet pojistných vztahů, do té doby byl pouze jeden ukazatel 1. Lze však konstatovat, že průměrný počet pojištěnců byl v roce 2011 (4,26 mil.) o cca 3 % vyšší než v roce 2009 (4,13 mil.). Počet pojistných vztahů se zvýšil v období 2009 až 2011 z 4,44 mil. na 4,51 mil. Vývoj počtu nemocensky pojištěných zaměstnanců 4 600 průměrný počet v daném roce v tisících
4 513
4 500
4 457
4 437 4 400 4 338 4 300
4 338
4 254 4 254
4 257 4 197
4 200
4 132
4 100
4 000
3 900 2007
2008
2009
2010
2011
rok
B 1 b) Počet pojištěnců - OSVČ Počet dobrovolně nemocensky pojištěných se každoročně postupně snižuje. V prosinci roku 2011 byl průměrný počet dobrovolně nemocensky pojištěných osob (115 tis.) nejnižší od roku 1993. Jejich podíl na celkovém počtu osob platících na důchodové pojištění se od roku 2007 snížil téměř na polovinu. Vývoj počtu nemocensky pojištěných OSVČ a jejich podíl na celkovém počtu DP 300
podíl z celkového počtu v%
průměrný počet v daném roce v tis. 250
30,2%
28,0%
35%
30%
OSVČ nem. Poj. podíl z celkového počtu OSVČ
25% 200
20,1%
19,6% 20% 16,5%
150
15% 100
216
203 151
10% 144
122
50
5%
0
0% 2007
2008
2009
2010
2011
rok
1
Pojištěnec, který měl více pracovních poměrů u jednoho zaměstnavatele byl vykazován jen jednou, měl-li více zaměstnavatelů, byl vykazován vícekrát.
9
C Úroveň výše vyměřovacích základů a výše nemocenského C 1 a) Výše vyměřovacích základů a nemocenského - zaměstnanců Měsíční výše vyměřovacích základů (roční průměr), ze kterých platili zaměstnanci pojistné na nemocenské pojištění se pohybovala od 18,6 tis. Kč do 20,0 tis. Kč. Do vyměřovacích základů se promítla ekonomická situace tak, že nejvyšší hodnota byla v roce 2008, nejnižší v roce 2009. Průměrné nemocenské závisí na výši vyměřovacích základů zpravidla za posledních 12 kalendářních měsíců a na parametrech pro stanovení výše dávky. Od roku 2009, kdy platí nový zákon o nemocenském pojištění, se průměrné nemocenské za 30 dnů pohybovalo kolem 11 tis. Kč.
Průměrný měsíční vyměřovací základ pro pojistné a průměrná měsíční výše nemocenského - ZAMĚSTNANCI
25 000
v Kč měsíčně
20 000
vyměřovací základy
nemocenské
20 010
19 341
19 521
19 128
18 600
15 000 11 437
11 102 10 098 10 000
8 882
8 943
5 000
2007
2008
2009
2010
2011
rok
C 1 b) Výše vyměřovacích základů a nemocenského - OSVČ Ve statistických údajích se odráží právní úprava, která platila v období 2009 až 2010. Měsíční výše vyměřovacích základů (roční průměr), ze kterých platily OSVČ pojistné na nemocenské pojištění se pohybovala v období 2007 až 2011 od 7,9 tis. Kč do 23,2 tis. Kč, přičemž nejvyšší hodnota byla právě v posledním roce „výhodné“ právní úpravy. Průměrné nemocenské závisí na výši vyměřovacích základů zpravidla za posledních 12 kalendářních měsíců a na parametrech pro stanovení výše dávky. Od roku 2009, kdy platí nový zákon o nemocenském pojištění, se průměrné nemocenské za 30 dnů zvýšilo z 8,5 tis. Kč na 16,8 tis. Kč. Obdobná situace jako v nemocenském, byla i u druhé nemocenské dávky - peněžité pomoci v mateřství.
10
25 000
Průměrný měsíční vyměřovací základ pro pojistné a průměrná měsíční výše nemocenského - OSVČ v Kč
vyměřovací základy
nemocenské
23 167
20 362 20 000 16 760
16 243 15 000
9 510
10 000 7 920
8 517
7 853 4 928
5 000
3 650
2007
2008
2009
2010
2011
rok
C 2 Plnění úmluv o požadované minimální úrovni dávek Česká republika ratifikovala mezinárodní úmluvy, které stanoví minimální úroveň nemocenských dávek. Výše nemocenského a peněžité pomoci v mateřství se týká úmluva MOP č. 102, MOP č.130 a Evropský zákoník sociálního zabezpečení (EZSZ). Úmluvy požadují pro typického příjemce náhradový poměr dávky k předchozímu příjmu ve výši alespoň 45 % (EZSZ a Úmluva MOP č. 102) alespoň 60 % (Úmluva MOP č. 130). Typickým příjemcem je kvalifikovaný dělník (soustružník) se závislou manželkou a dvěmi dětmi. Pro tohoto pojištěnce by neměl klesnout podíl nemocenského a přídavku na dvě děti (pokud náleží) k čisté mzdě a přídavku na dvě děti (pokud náleží) pod požadovanou (výše uvedenou) úroveň. V oblasti nemocenského byla, kromě roku 2010 pro MOP č. 130, požadovaná úroveň splněna. V oblasti peněžité pomoci v mateřství je požadovaná úroveň, stanovená v úmluvách, vysoce překračována. Vývoj plnění úmluv o minimální úrovni dávek 100,0 91,5 88,8
89,2
relace nemocenské dávky/čistá mzda
90,0 81,5
80,0
peněžitá pomoc v mateřství
80,0
nemocenské Úmluva MOP č. 130
69,9
70,0
Úmluva MOP č. 102 61,8
60,0
60,0
62,4
60
60 58,7
50,0
45
45
40,0
30,0 2007
2008
2009
2010
2011
rok
11
D Dočasná pracovní neschopnost Statisticky sleduje dočasnou pracovní neschopnost ČSSZ, ÚZIS a ČSÚ, přičemž vývoj všech ukazatelů z obou zdrojů má stejný trend. Tato informace hodnotí vývoj dočasné pracovní neschopnosti pouze podle údajů ČSSZ a ÚZIS. D 1 Vývoj základních ukazatelů
Počet ukončených případů DPN vykazuje ze všech tří ukazatelů nejvyšší pokles. Zatímco v roce 2007 bylo vykázáno 2,86 mil. ukončených případů, v roce 2011 to byla méně než polovina - 1,34 mil. případů DPN. Počet prostonaných dnů klesl za sledované období o 40%. V roce 2007 bylo 100,59 mil. prostonaných dnů, v roce 2011 59,94 mil. prostonaných dnů – tj. o 40,65 mil. prostonaných dnů méně. Průměrná doba trvání jednoho případu DPN se v období 2007 až 2009 zvýšila o cca 40 % (tj. o 13,3 dne), avšak s účinností nového zákona dochází k mírnému poklesu průměrné délky doby trvání DPN. V roce 2011 trval jeden případ DPN v průměru 44,8 dne - statistika ukazuje, že se výrazně snižují krátkodobé DPN, kdežto absolutní počet dlouhodobých DPN se příliš nemění.
Srovnání základních ukazatelů DPN (rok 2007 = 1) 1,60 1,38
1,40
1,32 1,28
1,20
1,13 1,00
1,00 0,87 0,73
0,80 0,78
0,62
0,60
0,47
0,47
rok 2010
rok 2011
0,60 0,53
0,40
Počet ukončených případů prac. neschop. Počet prostonaných dnů
0,20 Průměrná doba trvání jednoho případu DPN 0,00 rok 2007
rok 2008
rok 2009
12
Pr ům ě r ná dé lk a 1 př ípadu DPN (ve dne ch) 60 48,4
50
46,5
44,8
39,5
40
35,1
30 20 10 0 r ok 2007
r ok 2008
r ok 2009
r ok 2010
r ok 2011
D 2 Ukončené případy DPN D 2 a) - absolutní počet Následující graf ukazuje vývoj počtu ukončených případů od 1. čtvrtletí 2009, tj. od účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění. Jsou zde patrné jak sezónní výkyvy, tak i tendence klesajícího počtu případů. Vývoj počtu ukončených případů DPN 517 054
500 000 439 843 389 354
400 000
375 825 352 201
339 974
335 017
324 174
320 011
291 611
300 000
270 949 254 104
200 000
100 000
Q 4.
20 11
Q 3.
20 11
Q 2.
20 11
Q 1.
20 11
Q 4.
20 10
Q 3.
20 10
Q 2.
20 10
Q 1.
20 10
Q 4.
20 09
Q 3.
20 09
Q 2.
20 09
Q 1.
20 09
0
D 2 b) - podle délky doby trvání Ze statistických údajů je zřejmé, že klesá podíl krátkodobých nemocí. Zatímco v roce 2007 byla polovina případů kratších než cca 15 dnů, v roce 2011 je polovina případů kratších než 19 dnů. Přestože od roku 2009 platí zaměstnavatelé náhradu mzdy až od čtvrtého pracovního dne DPN, počet případů DPN kratších než 4 dny se relativně zvýšil.
13
Ukončené případy DPN podle délky trvání v podílech z celkového počtu (zdroj - roky 2007 - 2010 ÚZIS, rok 2011 ČSSZ) 100% 90% 80% 365 a více dní
70%
274 - 364 dní 183 - 273 dní
60%
92 - 182 dní 64 - 91 dní
50%
36 - 63 dní 22 - 35 dní
40%
15 - 21 dní 4 - 14 dní
30%
1 - 3 dní
20% 10% 0% 2007
2008
2009
2010
2011
Prodlužující se délku doby trvání vyjadřuje skutečnost, že v roce 2007 bylo 23,1 % případů delších než 183 dnů, v roce 2010 bylo již 31,4 % případů delších než 183 dnů. Podíl DPN kratších než 36 dnů se snížil z 76,9 % na 68,6 % (tj. o 8,3 p.b.). Ukončené případy DPN podle délky trvání v podílech z celkového počtu (zdroj - roky 2007 - 2010 ÚZIS, rok 2011 ČSSZ) 100% 3,2
4,0
6,4
5,5
5,5
26,7
25,9
28,0
66,9
68,6
66,5
2009
2010
2011
90% 19,9
22,7
80% 70% 60% 50% 40%
76,9
73,3
30%
183 - 365 a více dní
20%
36 - 182 dní 1 - 35 dní
10% 0%
2007
2008
D 2 c) - podle věkových skupin Nejvíce případů DPN je ve věkové skupině 30 až 39 let, druhou nejčetnější skupinou je věková skupina 20 až 29 let. Osoby starší 50 let sice patří do skupiny s nízkým počtem případů DPN, avšak počet prostonaných dnů této věkové skupiny je výrazně nejvyšší, což zároveň znamená, že jejich pracovní neschopnost je mnohem delší než ve skupinách s nižším věkem.
14
Ukončené případy DPN podle věkových skupin (v tis.) 245
250 237
do 20 let 20 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let 60 a více let
205
200 198 175
165
149
150 145
120
117 109
117
98
100
86
50
96
108
87
102
96
83
39 31 20 8
9
6
17
16 5
4
0 1.Q 2007
1.Q 2008
1.Q 2009
1.Q 2010
1.Q 2011
Průměrná délka 1 případu DPN podle věkových skupin (ve dnech) 70 do 20 let 20 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let 60 a více let
60
50
62 57
62 62 58
56
55
53 48
47
45 43
42
42
42
39
40
36 34 32
30
27
27 24
22
20
33
32
28
22 19
18
16
10
0 1.Q 2007
1.Q 2008
1.Q 2009
1.Q 2010
1.Q 2011
Prostonané dny podle věkových skupin (v tis.) 8 794
9 000
do 20 let 20 - 29 let 30 - 39 let
7 909
8 000 6 836
7 000
6 438
6 000
40 - 49 let 50 - 59 let 60 a více let
6 730 6 008 5 371
5 278
5 646
5 247
4 978
5 000 4 424
4 863
4 000
4 265
4 153
3 709 4 023
3 885 2 882
2 826
3 000 1 781
1 775
2 000
1 106
127
203
108
1 006
957
1 000 95
98
0 1.Q 2007
1.Q 2008
1.Q 2009
1.Q 2010
1.Q 2011
15
D 2 d) - podle diagnóz DPN Poměr rozložení počtu případů v jednotlivých skupinách diagnóz bylo v letech 2007 až 2011 v podstatě stejné, také pořadí jednotlivých skupin diagnóz se nemění, na prvním místě s největším počtem případů jsou stále nemoci dýchací soustavy a na druhém místě jsou nemoci pohybové soustavy. Ukončené případy DPN podle skupin diagnóz (v podílech z celkového počtu) 100% 7,8
90%
3,1
80%
9,4
10,1
3,6
3,5
11,6
9,7 3,4
4,1
14,9 16,6
70%
15,9
18,5 19,4
5,3
4,8
5,8
60%
5,2 6,5
50% 40% 54,2
47,3
30% 20% 10%
48,3
43,5
37,9
Nemoci oběhové soustavy
Nemoci dýchací soustavy
Nemoci trávicí soustavy
Nemoci pohybové soustavy
Nemoci moč. a pohl. soustavy
Úrazy, otravy
2,4
2,9
3,3
3,7
2,8
1.Q 2007
1.Q 2008
1.Q 2009
1.Q 2010
1.Q 2011
0%
Ukončené případy DPN podle skupin diagnóz (v tis.) 600
Nemoci oběhové soustavy 505
Nemoci dýchací soustavy
z toho chřipka
500
Nemoci trávicí soustavy Nemoci moč. a pohl. soustavy
Nemoci pohybové soustavy Úrazy, otravy 400 318
300
212
207
200 142
139 113
112
100
88
72 29
22
73
63
58
50
39 20
24
16
70
48
44 25
16
43 14
21 24
15
43
42 12
21
15
0 1.Q 2007
1.Q 2008
1.Q 2009
1.Q 2010
1.Q 2011
D 3 Otevřené případy DPN D 3 a) - absolutní počet Nově za rok 2011 je k dispozici statistika tzv. otevřených případů DPN. K dispozici jsou počty otevřených DPN za každé pondělí v měsíci – to znamená, že je znám počet práce neschopných za daný den. Z těchto údajů lze stanovit průměrné počty práce neschopných v jednotlivých měsících.
16
Průměrný počet práce neschopných v měsíci rok 2011 - v tis. (zdroj: ČSSZ - Otevřené případy DPN) 240
220
229,4
212,0 205,8
200 181,9
178,6
176,3
180
170,7
173,5
171,6
říjen
listopad
164,5 155,2
155,6
červenec
srpen
160
140 průměrný počet práce neschopných 120
100 leden
únor
březen
duben
květen
červen
září
prosinec
Průměrný podíl práce neschopných vyjadřuje podíl osob dočasně práce neschopných z celkového počtu nemocensky pojištěných (počtu pojistných vztahů + nemocensky pojištěných OSVČ) v daném období. Tato statistika - oproti statistice ukončených případů DPN – lépe zobrazuje faktický stav nemocnosti Průměrný podíl práce neschopných v měsíci rok 2011 (zdroj: ČSSZ - Otevřené případy DPN) 6% 5,03%
5% 4,56%
4,50%
5% 3,96%
4%
3,82%
3,81% 3,67%
3,71%
3,67%
říjen
listopad
3,54%
4%
3,34%
3,35%
červenec
srpen
3% podíl práce neschopných 3%
2% leden
únor
březen
duben
květen
červen
září
prosinec
Závěr: Od zavedení úsporných opatření v roce 2004 byly v systému nemocenského pojištění příjmy vyšší než výdaje (v roce 2008 o 14,8 mld. Kč). V důsledku snížení pojistné sazby (i vlivem ekonomické situace) se v roce 2009 oproti roku 2008 snížily příjmy z pojistného na polovinu. Naopak výdaje se (s novými parametry pro výpočet výše dávek) snížily téměř o pětinu. I když došlo ke snížení dočasné pracovní neschopnosti, přechodně vznikl v roce 2009 deficit ve výši 2,7 mld. Kč. Tento deficit byl však dalším postupným snižováním všech tří základních ukazatelů dočasné pracovní neschopnosti (ukončených případů, prostonaných dnů i délky doby trvání) v následujícím období eliminován. V roce 2011 byly příjmy z pojistného již o 3,1 mld. Kč vyšší než výdaje, což bylo způsobeno převážně tím, že zaměstnavatelé hradí svým zaměstnancům náhradu mzdy o jeden týden déle. Postupné snižování DPN sice pokračovalo i nadále, avšak již jen velmi mírně. Dopad změny právních předpisů v nemocenském pojištění OSVČ z roku 2011 by se měl plně projevit až v roce 2012. Ze statistických údajů vyplývá, že dočasná pracovní neschopnost sice ihned reaguje na snižování úrovně nemocenských dávek, avšak později se ustálí na stejné hodnotě, nebo se i mírně zvýší. Příloha č. 1 Zásadní legislativní změny v nemocenském pojištění od roku 2007 Příloha č. 2 Statistika
17
Příloha č. 1
Zásadní legislativní změny v nemocenském pojištění od roku 2007 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění spolu se zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, byl schválen 25. dubna 2006. Jeho účinnost byla stanovena k 1. lednu 2007. Zákonem č. 585/2006 Sb. došlo k odložení účinnosti zákona č. 187/2006 Sb. o jeden rok, takže měl účinnosti nabýt dnem 1. ledna 2008. Zákonem č. 261/2007Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, však byla jeho účinnost opět odložena, a to na 1. leden 2009. Zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se zrušil zákon č. 54/1956Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a dalších 50 předpisů z oblasti nemocenského pojištění. Nařízení vlády č. 588/2006 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění upravují částky pro stanovení výpočtových základů. Tímto nařízením byly upraveny částky pro stanovení denního vyměřovacího základu od 1. 1. 2007 takto: částka 510 Kč se zvýšila na částku 550 Kč, částka 730 Kč se zvýšila na 790 Kč. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů – účinnost od 1. ledna 2008. Změny v oblasti nemocenského pojištění spočívají zejména: za den vstupu zaměstnanců v pracovním poměru do zaměstnání se považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který jim náleží náhrada mzdy (platu) nebo za který se jim mzda nebo plat nekrátí, zavedení karenční doby pro poskytování nemocenského, tzn. neposkytování nemocenského za období prvních tří kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény, nezvýšení redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu pro rok 2008, ponechání redukce příjmu do výše první redukční hranice pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny i po 14. dnu trvání sociální události, pro které tyto dávky náleží, v úpravě procentních sazeb denní výše nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny, ve zkrácení podpůrčí doby, po kterou se poskytuje nemocenské poživatelům starobních a plných invalidních důchodů z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc a nepracovní úraz, z 84 na 81 kalendářních dnů, v omezení podpůrčí doby pro poskytování nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny u zaměstnanců, kteří jsou poživateli starobních nebo plných invalidních důchodů, na dobu trvání zaměstnání, ve zkrácení ochranné lhůty; obecná délka ochranné lhůty 42 kalendářních dnů byla zkrácena na 7 kalendářních dnů, ve zrušení nároku na podporu při ošetřování člena rodiny z ochranné lhůty, ve zrušení nároku na peněžitou pomoc v mateřství uchazeče o zaměstnání, ve zrušení „osamělosti“ jako podmínky pro prodloužení poskytování peněžité pomoci v mateřství (peněžité pomoci) z 28 na 37 týdnů, 18
v použití denního vyměřovacího základu stanoveného pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; podmínkou je, že zaměstnankyně nastupuje na další mateřskou dovolenou za trvání téhož zaměstnání v době, kdy její předchozí dítě není starší 4 let a předchozí denní vyměřovací základ před redukcí je vyšší než denní vyměřovací základ před redukcí stanovený pro další peněžitou pomoc v mateřství. Nálezem Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2008 vyhlášeným pod č.166/2008 Sb. byla s účinností od 30. 6. 2008 zrušena úprava, kdy se neposkytovalo nemocenské v době prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti. Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 1. září 2008 přináší zejména tyto změny: snížení sazby pro výpočet nemocenského za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti z 60 % na 25 %, nemocenské náleží i při karanténě kratší než 4 dny, vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů náleží nemocenské za první 3 kalendářní dny neschopnosti k službě. Nařízení vlády č. 366/2008 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění upravují částky pro stanovení výpočtových základů. Tímto nařízením byly upraveny částky pro stanovení denního vyměřovacího základu pro účely úpravy výše dávek nemocenského pojištění, na které vznikl nárok před 1. 1. 2009 – účinnost od 1. 1. 2009, takto: částka 550 Kč se zvýšila na částku 610 Kč, částka 790 Kč se zvýšila na 870 Kč. S účinností od 1. ledna 2009 dochází: v zákoně o nemocenském pojištění především ke zjednodušení provádění tohoto pojištění a k odstranění legislativních nesrovnalostí, ve zvláštních předpisech pak především k přiznání náhrad mezd (platu), náhrad odměn, snížených platů a odměn za dobu prvních 3 pracovních (popř. kalendářních) dnů trvání nařízené karantény, v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení byly upraveny sazby pojistného – zaměstnanci neodvádí pojistné na nemocenské pojištění a zaměstnavatel za ně odvádí 2,3%, OSVČ mají sníženou sazbu pojistného na nemocenské pojištění z 4,4% na 1,4%, OSVČ platí pojistné na nemocenské pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který si sama určí, minimálně z částky 4 000 Kč a maximální výše nebyla stanovena, výhodná úprava v nemocenském pojištění pro OSVČ trvala i v roce 2010. Sdělení MPSV č. 396/2008 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2009: první redukční hranice činí 786 Kč, druhá redukční hranice činí 1 178 Kč, třetí redukční hranice činí 2 356 Kč. 19
Zákon č. 302/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, účinnost dne 1. prosince 2009. Tímto zákonem se mění některé povinnosti ošetřujícího lékaře a zaměstnavatele a v návaznosti dochází ke změnám tiskopisů „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ a „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“. ošetřující lékař již nemá povinnost zakládat rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti do zdravotnické dokumentace práce neschopného pojištěnce, prodlužuje se lhůta pro odeslání hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, do zákona se doplňuje, že ošetřující lékař rozhodne o ukončení potřeby ošetřování dnem, kdy vyšetřením zjistil, že potřeba ošetřování pominula, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem od tohoto vyšetření, ošetřující lékař již není povinen odesílat hlášení o vzniku a ukončení potřeby ošetřování. Sdělení MPSV č. 354/2009 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2010: první redukční hranice činí 791 Kč, druhá redukční hranice činí 1 186 Kč, třetí redukční hranice činí 2 371 Kč. Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, dochází v oblasti nemocenského pojištění ke změnám ovlivňujícím výši dávek. Přijatá opatření mají platit pouze pro rok 2010 a jejich cílem je snížení deficitu státního rozpočtu. Přehled změn v oblasti nemocenského pojištění: zavedení jednotné procentní sazby pro výpočet denní výše nemocenského ve výši 60 %, snížení zápočtu příjmu pro stanovení denního vyměřovacího základu do první redukční hranice u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství ze 100 % na 90 %, snížení procentní sazby pro výpočet peněžité pomoci v mateřství ze 70 % na 60 %, zavedení třídenní karenční doby u ošetřovného. Zákon č. 166/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů – účinnost dne 1. 6. 2010. Tímto zákonem se ruší změny zavedené zákonem č. 362/2009 Sb., které byly účinné od 1. 1. 2010 a týkaly se výše peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a ošetřovného: zrušeno ustanovení § 21a - při úpravě denního vyměřovacího základu se pro výpočet peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství opět počítá do částky první redukční hranice 100%, zrušeno ustanovení § 37a -výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den opět činí 70 % denního vyměřovacího základu, zrušeno ustanovení § 40a - podpůrčí doba činí u ošetřovného nejdéle 9 kalendářních dnů (v případě osamělého zaměstnance pečujícího o dítě do
20
16 let věku, které neukončilo školní docházku nejdéle 16 kalendářních dnů) a podpůrčí doba počíná od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče. Zákon č. 157/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů – účinnost dne 1. 8. 2010. Tímto zákonem se stanoví povinnost České správy sociálního zabezpečení uhrazovat držiteli poštovní licence cenu dodání zásilek zasílaných ošetřujícími lékaři okresním správám sociálního zabezpečení a v návaznosti na to dochází k vydání obálek určených ošetřujícím lékařům k zasílání stanovených hlášení a oznámení okresním správám sociálního zabezpečení. Sdělení MPSV č. 293/2010 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2011: první redukční hranice činí 825 Kč, druhá redukční hranice činí 1 237 Kč, třetí redukční hranice činí 2 474 Kč. Částka rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění zůstává beze změny, tj. ve výši 2 000 Kč. Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí – účinnost od 1. 1. 2011. Tímto zákonem dochází k těmto změnám: podpůrčí doba u nemocenského začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti (nebo karantény), v období prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy podle zákoníku práce (toto opatření má platit do 31. 12. 2013), výše nemocenského za kalendářní den činí i nadále jako v roce 2010 60 % denního vyměřovacího základu (bez časového omezení), zaměstnanci – poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů (toto opatření má platit do 31. 12. 2013), zaměstnavatel je oprávněn provést kontrolu, zda se zaměstnanec zdržuje v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a zda dodržuje povolené vycházky v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (toto opatření má platit do 31. 12. 2013), upřesňuje se v případě, kdy si pojištěnka v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu nástup na peněžitou pomoc v mateřství neurčí, že nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu, všichni zaměstnavatelé si již nemohou odečíst od výše pojistného polovinu z částky, kterou zaplatili na náhradě mzdy za dočasnou pracovní neschopnost, nově mohou zaměstnavatelé zaměstnávající méně než 26 zaměstnanců využít možnosti přihlášení se k vyšší sazbě pojistného na nemocenské pojištění (z 2,3% na 3,3%) a je jim refundována polovina náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům.
21
Od 1. 1. 2011 byla zrušena výhodná opatření v nemocenském pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné: z důvodu dobrovolné účasti OSVČ na nemocenském pojištění se výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti u nemocensky pojištěné OSVČ automaticky stává výkonem hlavní samostatné výdělečné činnosti a je zrušena možnost vzniku nemocenského pojištění před datem podání přihlášky v případě, že ta byla podána do osmi dnů od zahájení SVČ, sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ se zvyšuje z 1,4% na 2,3%, OSVČ si již nemohou dobrovolně stanovit vyšší měsíční vyměřovací základ pro placení pojistného na nemocenské pojištění, jejich vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění nesmí být vyšší než vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění. Nález Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2011 vyhlášený pod č. 80/2011 Sb. – zrušil zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV, uplynutím dne 31. prosince 2011. Podle zákona č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, změny přijaté zákonem č. 347/2010 Sb., platí i nadále od 1. 1. 2012. Zákonem č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je od 1. 1. 2012 novelizován také zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Touto novelou se rozšiřuje okruh nemocensky pojištěných osob o zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce. U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje dvě podmínky, a to jednak výkon práce na území ČR a jednak, že v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než 10 000 Kč. Zákon č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – účinnost od 1. 1. 2012. Tato technická novela zákona přináší řadu změn, zejména rozšiřuje okruh nemocensky pojištěných osob o: společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitele obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, prokuristy, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, členy kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů, likvidátory, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice. 22
Další změny v oblasti nemocenského pojištění: ruší se úprava pro výkon práce v případech, kdy zaměstnanec v době trvání zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, které nevykonává, nastoupil do dalšího zaměstnání na dobu pracovního volna v prvním zaměstnání, a ke vzniku sociální události došlo za trvání tohoto dalšího zaměstnání; uplatní se obecná úprava pro souběžná zaměstnání, do vyloučených dnů se nově zahrnují dny neplaceného pracovního volna, změny v úpravě při stanovování rozhodného období a pravděpodobného příjmu, doba studia se započítává jako doba účasti na nemocenském pojištění při zjišťování podmínky 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM doba úspěšně ukončeného studia, ošetřující lékař může povolit vycházky pouze v rozsahu maximálně 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin; ve výjimečných případech u některých onemocnění nemusí lékař dobu vycházek přesně stanovit, dočasná pracovní neschopnost končí 30. dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec uznán invalidním, a to i v případě, že by lékař dočasnou pracovní neschopnost neukončil, ošetřující lékař je povinen potvrdit pojištěnci nejméně jednou měsíčně v době dočasné pracovní neschopnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti, pojištěnec je povinen umožnit orgánu nemocenského pojištění provést kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení této kontroly, zejména označit potřebnými údaji místo svého pobytu v době trvání pracovní neschopnosti, nově se stanoví způsob předkládání údajů na předepsaných tiskopisech. Sdělení MPSV č. 310/2011 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2012: první redukční hranice činí 838 Kč, druhá redukční hranice činí 1 257 Kč, třetí redukční hranice činí 2514 Kč. Nařízení vlády č. 410/2011 Sb., o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Částka rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění se zvyšuje od 1. 1. 2012 o 500 Kč na částku 2 500 Kč.
23
Příloha č. 2 Statistika Statistiku dočasné pracovní neschopnosti sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ústav zdravotnických informací. Historicky první údaje o pracovní neschopnosti byly k dispozici z ČSÚ. Statistika nově hlášených případů pracovní neschopnosti byla zpracovávána ze dvou zdrojů z výkazů Nem - Úr, které vyplňovali zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci (prováděli nemocenské pojištění sami) a z dat ČSSZ, kde zaměstnancům „malých organizací do 25 zaměstnanců “ prováděly nemocenské pojištění okresní správy sociálního zabezpečení. Souhrnné údaje jsou však k dispozici se značnou časovou prodlevou. Sledování údajů pomocí výkazů Nem- Úr bude od roku 2012 zrušeno a ČSÚ bude zpracovávat jen data z databáze ČSSZ. 1. Vývoj základních statistických ukazatelů o pracovní neschopnosti v období 1993 až 2010, které vykazuje ČSÚ jsou uvedeny v následujících grafech. Základní charakteristikou vývoje DPN je průměrné procento pracovní neschopnosti, které mělo nejvyšší hodnotu (6,81%) v roce 2003, od té doby se snížilo o více než 3 procentní body. Uvedené údaje znamenají, že v roce 2003 denně chybělo na pracovišti z důvodu DPN z 1000 pracovníků 68, v roce 2010 to bylo jen 38.
Vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti procento 7,50
6,81
7,00 6,50
6,13 6,00
5,81 5,86
5,82 5,50
5,30
5,62 5,18
5,00 4,50
4,18 4,00
3,76
3,50 3,00
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok
Výrazně se snižuje počet nově hlášených případů. Nejvíce hlášených případů bylo období 1994 až 1998. Nejméně případů (1,3 mil.) bylo v roce 2010, což bylo méně než jedna třetina počtu z počtu roku 1995 (4,3 mil).
24
Vývoj počtu nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti 5,00
v mil. 4,50
4,32 3,86
4,00 3,50
3,62 3,93 3,03
3,00
2,71
2,50
2,73 2,71 2,22
2,00
1,44
1,50
1,32
1,00 0,50 0,00
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 rok
Naopak roste délka doby trvání jednoho případu. Nejnižší hodnota byla v roce 1993, nejvyšší v roce 2009. Ze statistiky ČSSZ o ukončených případech podle délky doby trvání jednoho případu vyplývá, že ubývají případy právě krátkodobých nemocí a v souboru se počet dlouhodobých nemocí příliš nemění. Je třeba též připomenout, v době vyššího výskytu zánětu dýchacích cest (např. v roce 2007) se průměrná délka doby trvání zkracuje, neboť při chřipce bývá dočasná pracovní neschopnost kratší, čímž se průměrná doba snižuje. Vývoj průměrné doby trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti 50,0
počet dnů
45,1
45,0
44,7 40,0
39,1 35,3
34,8 35,0
34,6 32,8
30,0
30,5 24,8 25,0
20,0
26,1 23,2
15,0
10,0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
rok
S novým zákonem o nemocenském pojištění, kdy přešlo vyplácení dávek nemocenského pojištění pro všechny pojištěnce na OSSZ (tj. i pro zaměstnance z organizací s více než 25 zaměstnanci), se otevřely další nové možnosti centrálního zpracování údajů na ČSSZ. Došlo ke změně sledování počtu pojištěnců - od února 2009 je znám počet pojištěnců a počet pojistných vztahů. Před tímto datem byl k dispozici jen jediný údaj - pojištěnec, který měl více zaměstnání u jednoho zaměstnavatele byl evidován jednou, pojištěnec se zaměstnáním u více zaměstnavatelů, byl evidován vícekrát. ČSSZ sleduje vedle počtu skutečně proplacených dnů i počet prostonaných dnů, které jsou však zaznamenány až případ DPN skončí. Do září 2011 nebyly tedy aktuální informace o skutečném denním stavu dočasně práce neschopných. Tuto informaci se podařilo zajistit a údaje o „otevřených“ případech dočasné pracovní neschopnosti byly zpětně zpracovány od ledna 2011. Údaje, o denním stavu dočasně práce neschopných (průměrné procento PN) vykazované ČSÚ se od údajů vypočtených z dat ČSSZ mírně liší, trend je však stejný. Průměrný denní stav práce neschopných, vypočtený z dat ČSSZ (otevřených případů) je uveden v bodě D 3a této zprávy jako „podíl práce neschopných“.
25
Vypočteme-li denní stav práce neschopných z počtu ukončených a otevřených případů v roce 2011 , získáme následující porovnání :
60,0
počet DPN a 1000 pojištěnců
Porovnání denního stavu DPN na 1000 pojištěnců spočtené z ukončených případů a z otevřených případů DPN ukončené případy
50,3 50,0
40,0
45,6
otevřené případy
45,0
45,0
44,0
39,6 39,1
38,5
38,6 38,1
36,7 33,9
33,3
30,9
30,6
37,1
35,4
33,5
32,7
31,4
38,2
36,7
31,0
30,6
30,0
20,0
10,0
p
ro
si
n
ec
ad lis to p
je n ří
ří
sr
p
zá
en
ec en če rv
če rv
u d
en
en kv ět
en b
ze n ře b
le d
en
ú n o r
0,0
měsíc
2. Vývoj finanční bilance nemocenského pojištění Příjmy a výdaje podrobně publikuje ČSSZ v „Účetních zprávách“ a v „Bilancích“. Kromě období 2000 až 2003 a roku 2009 hospodařil systém nemocenského pojištění s přebytkem. Celkový rozdíl mezi příjmy a výdaji za období 1993 až 2011 představuje 64 mld. Kč. Vývoj finanční bilance nejvíce ovlivňuje změna právních předpisů v roce 2000 - koncem roku 1999 byla zrušena jedna redukční hranice 270 Kč s tím, že byly zavedeny dvě redukční hranice ve výši 360 a 540 Kč. v roce 2004 - první úsporná opatření snížila výdaje snížením zápočtu vyměřovacího základu do 1. redukční hranice o 10 %, snížením denní sazby první tři dny pracovní neschopnosti a nezvýšením redukčních hranic. v 2009 nabyl účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění - celkový dopad nového zákona je obsahem této informace. Příjmy - Výdaje nemocenského pojištění zaměstnaců a OSVČ (mld. Kč) 50
47
příjmy a výdaje v mld. Kč
44 41
40
příjmy
výdaje
rozdíl P - V 33 31
34 33
23 20
17 16
20 18
21 20
20
25 19
25
38 32
33
35 32
30
29 30
30
36
27 27
26 24 23 23
14,8
14 12 10 2,2
1,6
0,9
0,6
3,6
6,1
6,1
6,2 -0,3
-0,3
0 1993
25 22
19
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
-1,2
-1,3
2002
2003
5,9
7,8
9,7
1,3
2004
2005
2006
2007
2008
2009 2010 -2,7
3,1
2011
-10 rok
26
Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění A) zaměstnanci
ROK
PŘÍJMY 1)
nemo-
(mil. Kč)
censké
VÝDAJE (mil. Kč)
ROZDÍL
PODÍL
peněžitá
vyrovná-
příjmy
příjmy
pomoc v
vací
mateřství
příspěvek
POČR 2)
CELKEM
-
:
výdaje
výdaje
1993
13 495
9 432
656
1 579
18
11 684
1 811
115%
1994
16 419
13 355
835
1 707
17
15 914
505
103%
1995
18 991
15 176
894
1 701
18
17 789
1 202
107%
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
20 22 24 24 26 28 30 32 34 36 39 43 45 22 23 24
17 16 15 16 23 25 27 29 24 25 26 27 24 17 13 11
382 3 064 5 885 5 962 -464 -494 -1 450 -1 481 5 741 5 613 7 461 9 304 14 468 -2 515 2 577 5 111
102% 116% 132% 131% 98% 98% 95% 96% 120% 118% 123% 127% 146% 90% 112% 127%
ROZDÍL příjmy výdaje 361 386 352 200 526 242 207 183 230 261 219 328 324 293 368 327 -221 -1 274 -1 978
PODÍL příjmy : výdaje 230% 249% 235% 169% 277% 179% 161% 145% 156% 160% 145% 171% 165% 154% 169% 164% 70% 31% 14%
ROZDÍL příjmy výdaje 2 172 891 1 554 582 3 590 6 127 6 168 -281 -264 -1 190 -1 263 6 069 5 937 7 754 9 672 14 795 -2 736 1 303 3 133
PODÍL příjmy : výdaje 118% 106% 109% 103% 118% 133% 132% 99% 99% 96% 96% 121% 119% 124% 128% 146% 89% 106% 115%
502 560 112 912 339 682 721 336 842 772 689 442 836 779 532 317
394 685 452 124 283 200 825 079 291 815 485 412 325 622 488 510
927 864 766 696 785 957 893 1 004 730 819 825 893 811 729 431 640
1 1 2 2 2 3 3 3 4 4 4 5 6 6 7 7
789 939 003 125 727 012 447 729 075 521 914 828 227 937 032 051
9 8 7 6 8 7 7 6 5 4 4 4 4 5 4 6
20 19 18 18 26 29 32 33 29 31 32 34 31 25 20 19
120 496 227 950 803 176 171 817 101 159 228 137 368 294 955 206
B) OSVČ ROK
PŘÍJMY 1) (mil. Kč)
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
638 645 613 490 823 548 543 585 639 698 708 791 825 838 901 840 518 559 321
nemocenské
POČR 2)
233 234 240 268 274 281 310 370 374 398 444 414 443 478 469 444 592 1 456 1 844
VÝDAJE (mil. Kč) peněžitá vyrovnápomoc v vací mateřství příspěvek 44 25 21 22 24 25 26 33 36 40 45 49 58 67 65 70 147 378 455
CELKEM 277 259 261 290 297 306 337 403 409 437 489 462 501 545 534 514 739 1 833 2 299
C) celkem ROK
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
PŘÍJMY 1) (mil. Kč) 14 17 19 20 23 24 25 26 29 31 33 35 37 40 44 46 23 24 24
133 064 604 992 383 660 455 924 321 419 044 632 597 527 343 677 298 091 638
nemocenské 9 13 15 17 16 15 16 23 25 28 29 24 26 26 27 24 18 14
665 589 416 662 959 733 434 653 574 222 523 704 258 963 881 769 215 944
13 354
VÝDAJE (mil. Kč) peněžitá vyrovnápomoc v vací mateřství příspěvek 656 1 623 18 835 1 732 17 894 1 722 18 927 1 811 9 864 1 963 8 766 2 028 7 696 2 151 6 785 2 760 8 957 3 047 7 893 3 487 7 1 004 3 774 6 730 4 123 5 819 4 579 4 825 4 981 4 893 5 893 4 811 6 297 4 729 7 084 5 431 7 410 4
POČR 2)
640
7 506
6
CELKEM 11 16 18 20 19 18 19 27 29 32 34 29 31 32 34 31 26 22 21
961 173 050 410 794 533 287 205 585 609 307 563 660 773 671 882 033 789 505
Pramen: Účetní zprávy ČSSZ
27
