Informace o Hradci Králové Hradec Králové Hradec Králové leží na východě Čech, na soutoku Labe s Orlicí. Je metropolí Královéhradeckého kraje a zároveň osmým největším městem v Česku. Žije v něm téměř devadesát šest tisíc obyvatel.
Hradec Králové patří k tradičním českým městům, v němž hrála důležitou roli česká kultura. Po staletí v něm rovněž sídlily instituce spravující severovýchodních Čech, byl přirozeným centrem náboženského života této oblasti. V jeho čele stojí v posledních letech primátor(ka). Hrál i důležitou roli v náboženském životě. Dodnes v něm sídlí biskupství královéhradecké diecéze. V letech 1998 až 2010 v něm působil jako biskup královéhradecký tamní rodák a nynější český arcibiskup Dominik Duka. Hradec Králové je (po Olomouci a Českých Budějovicích a zčásti Liberci) čtvrtým největším statutárním městem v Česku, které není rozčleněno na samosprávné městské části ani městské obvody.
Demografie Hradec Králové patří k českým „stotisícovým městům“: roku 1990 měl 101 302 obyvatel, ale kvůli úbytku obyvatel v celé České Republice a stěhování lidí takzvaně za město znovu klesl pod tuto hranici a nyní má necelých 96 tisíc obyvatel.
Jméno příjmení
1
Informace o Hradci Králové Historie Území dnešního Hradce bylo osídleno díky vhodné rovinaté povaze, Labi i klimatickým podmínkám už v době prehistorické. Archeologové tam nalezli pozůstatky jak z období pravěku, tak z doby římské. Rozvoji osad napomáhal především brod přes řeku, který do oblasti stahoval tehdejší rušné obchodní stezky. V 10. století tak vzniklo slovanské hradiště rodu Slavníkovců ovládající starou obchodní stezku od Krakova přes Náchod k Praze. Svůj rozhodující vliv si oblast zachovala i za Přemyslovců, kdy se stala sídlem knížete a správním střediskem rozsáhlého území severovýchodních Čech po obou stranách Labe, a to od Dvora Králové až k Pardubicím. Za Přemysla Otakara I. roku 1225 se stal tamní hrad s tržním předhradím svobodným královským městem. Václav II. jej posléze ustanovil za část věna českým královnám, sídlily v něm mimo jiné královny vdovy. Rozkvět města nezastavilo ani husitství. V chrámu sv. Ducha byl dokonce podle dobových zpráv slavnostně pochován vojevůdce Jan Žižka. Jeho tělo bylo o pár let později ale převezeno jinam. Oslabení pozice Hradce přišlo až v polovině 16. století. Za odboj proti císaři Ferdinandovi I. následoval trest - konfiskace majetku města spojené s dosazením královského rychtáře. V roce 1664 bylo v Hradci Králové zřízeno biskupství. Farní kostel sv. Ducha se stal katedrálním chrámem. Další dobu vzestupu od poloviny 17. do poloviny 18. století ukončily války –o rakouské dědictví a sedmiletá, a požár z roku 1762. Císař Josefa II. pro lepší ochranu města následně rozhodl o jeho přebudování na vojenskou pevnost. Ta z velké části padla až koncem 19. století. Průmyslový a dopravní rozmach 19. století spojí roku 1857 Hradec se světem železnicí. Roku 1864 tam vznikla i světoznámá továrna na piána firmy Antonín Petrof. O další významný rozvoj území se postaralo založení Československa v roce 1918. Získalo důležitou pozici správního města, což ještě vyostřilo tradiční mocenské zápolení s nedalekými Pardubicemi. Hradec Králové je spjat s českými dějinami také jako důležité centrum Národního obrození, které mělo svou základnu právě ve východních Čechách. Vlastenecká tradice však žila ve
Jméno příjmení
2
Informace o Hradci Králové městě už dříve, a to od dob Bohuslava Balbína (17. století) a matematika Stanislava Vydry (18. století), kteří se tam oba narodili. V první polovině 19. století se češství prosadilo ve městě naplno, tehdy se nadšenci pro obrodu soustřeďovali především kolem čtyř institucí: divadla, gymnázia, semináře a nakladatelství s knihkupectvím Jana Hostivíta Pospíšila. Do učebnic vešla z tamních buditelů jména dramatika Václava Klimenta Klicpery, profesora Josefa Chmely, kněze Josefa Liboslava Zieglera. Na hradeckém gymnáziu navíc tehdy studovali význační literáti, básníci, novináři, hudebníci mimo jiné Václav Hanka, Josef Jaroslav Langer, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, František Škroup nebo Alois Jirásek. Na počátku 20. století se ke jménům slavných absolventů přidají i Karel Čapek a Emil Vachek.
Architektura Historický význam Hradce se odráží také v jeho jedinečné architektonické tváři. Výjimečné je především Velké náměstí, kde se na poměrně malé ploše v centru města setkávají v pozoruhodných stavbách hned tři stavební slohy: gotická katedrála svatého Ducha, renesanční zvonice zvaná Bílá věž a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Jméno příjmení
3
Informace o Pardubicích Pardubice Pardubice leží na soutoku řek Labe a Chrudimky. Jsou sídlem Pardubického kraje. Mají rozlohu téměř sedmdesát osm kilometrů čtverečních a žije v nich přibližně devadesát tisíc stálých obyvatel. V jejich čele stojí v posledních letech primátor(ka).
Zvětšit obrázek
Demografie Pardubice patří do desítky nejlidnatějších měst v Česku. Demografický rozmach s sebou přinesl především rozvoj železnice v 19. století. V současnosti v nich žije přes devadesát tisíc stálých obyvatel. Od roku 1993 se ale jejich počet stále snižuje.
Historie Nejstarší dochovaná písemná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, kdy tam papež Bonifác VIII. potvrzuje klášter cyriaků a chrám sv. Bartoloměje. Prvním jejich vlastníkem na začátku 14. století byl pak Púta z Dubé. Městem se staly kolem roku 1340. Jejich překotné budování je ovšem spojeno s rodem pánů z Pardubic, kteří měli ve svém znaku přední bílou (stříbrnou) polovinu koně se zlatou uzdou na červeném štítu. Nejznámější jejich postavou v české historii je Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup a rádce císaře Karla IV.
Jméno příjmení
4
Informace o Pardubicích O další středověký rozkvět města se zasloužil rod pánů z Pernštejna. Vilém, který je s okolním panstvím koupil koncem 15. století, přestavěl tamní vodní hrad na pozdně gotickou rezidenci a jeho synové Vojtěch a Jan poté pokračovali v její přebudovávání již v renesančním duchu. Vilém z Pernštejna rovněž rozhodl o půdorysu a jednotném stylu města. Na historickém pardubickém náměstí se dosud nacházejí pozdně gotické a renesanční domy doplněné přístavbami z pozdějších obdobích. Význam Pardubic upadá po roku 1560, kdy se celé panství stalo majetkem královské komory. Další významný rozkvět přišel za dlouhá století. Přinesl ho rozvoj železnice, jejímž hlavním projektantem byl pardubický občan Jan Perner. Navržená původní trasa z Pardubic do Olomouce nebo do Prahy z roku 1845 se začala záhy rozrůstat. Významný dopravní uzel záhy přivedl do města podnikatele. Věhlas městu přinesly i přelety Jana Kašpara, jenž v roce 1911 uskutečnil první dálkový let z Pardubic do Prahy a stal se průkopníkem létaní v Čechách.
Architektura Architektonický rozvoj města v sobě odráží vzestupy i pády Pardubic. Hlavní památky se nacházejí na cestě z Třídy Míru k Zelené bráně kolem Pernštýnského náměstí.Krásu náměstí určují měšťanské domy se stopami honosné pozdně gotické výstavby z počátku 16. století. Jejich hlavními rysy jsou kamenná ostění a portály, se zbytky malovaných nik v atikových štítech nad původně jednopatrovými domy. Raná renesance s sebou do domů přinesla typicky obloučkové štíty i četná terakotová ostění. Ta však výrazně později mizejí po při úpravách v době baroka, rokoka, klasicismu, empíru. Na náměstí stojí rovněž pardubická radnice. Jde o historizující přestavbu starších domů z let 1892 až 1894. Průčelí zdobí medailony, které zpodobňují české krále. Mezi okny druhého patra jsou fresky s alegoriemi ctností. Na zadním průčelí vynikají sgrafita podle návrhu Mikoláše Alše, představující tanec, recitaci, hudbu a kultus města Pardubic. Zelená brána představuje dominantu městské památkové rezervace. Svou charakteristickou věž s měděnou střechou získala po velkém požáru města v roce 1538.
Jméno příjmení
5
Informace o Pardubicích Dnes je objekt tvořen vstupní renesanční branou, na jejíž průčelí dali pardubičtí radní v roce 1903 umístit reliéf dle návrhu Mikoláše Alše. Za ní se vypíná více než šedesát metrů vysoká věž, která současnou podobu získala mezi lety 1910 – 1912. Při hezkém počasí je z ní vidět i Kunětická hora. K pardubickým architektonickým zajímavostem patří rovněž stavby z 20. století. Jejich centrem je Náměstí republiky. Průčelí je tvořeno divadlem Antonína Balšánka z let 1906 až 1909.
Jméno příjmení
6
Obsah Hradec Králové .......................................................................................................................... 1 Demografie............................................................................................................................. 1 Historie ................................................................................................................................... 2 Architektura............................................................................................................................ 3 Pardubice .................................................................................................................................... 4 Demografie............................................................................................................................. 4 Historie ................................................................................................................................... 4 Architektura............................................................................................................................ 5
Jméno příjmení
7
