INFORMACE KE VZDĚLÁVACÍMU CERTIFIKAČNÍMU PROGRAMU „MOŽNOSTI DIALOGU“ “Možnosti dialogu” je vzdělávací program, s jehož pomocí budou mít účastníci jedinečnou možnost zdokonalit se v tzv. kolaborativním přístupu při práci s lidmi a zvýšit tak své odborné kompetence pro vedení rozhovorů s klienty - ať už v roli sociálních pracovníků, terapeutů, poradců, ale i učitelů nebo koučů. Celý program bude jakousi dílnou ateliérem, ve které bude hlavním “materiálem” rozhovor/dialog. Ten bude nahlížen z různých úhlů pohledu, účastníci uvidí i zažijí dialog v různých kontextech a situacích a budou mít možnost si vyzkoušet, jak se dá dialog začínat, jak se dá rozvíjet, jak jej můžeme podpořit - a jak jej naopak můžeme úplně pohřbít. Dialog zde bude představen jako prostor, ve kterém může docházet k proměnám významů všeho kolem nás, ke změnám vnímání sebe sama i jiných lidí a především také k vytváření a navazování vztahů s druhými i sama se sebou. Kolaborativní přístup je směr, který je nejen velmi ceněný pracovníky v různých oblastech práce s lidmi na celém světě, ale také celosvětově uznávanými autoritami současné filozofie a sociální psychologie, jako je Kenneth Gergen nebo John Shotter. Je oblíbený po celém světě možná i proto, že jako jeden z mála velice pružně reaguje na dramaticky změněnou společenskou situaci posledních desetiletí, kdy, ať už jako pracovníci nebo soukromé osoby, každodenně prostřednictvím nejrůznějších komunikačních prostředků navazujeme často velké množství vztahů a vedeme spoustu dialogů s lidmi z nejrůznějších kultur, vyznávajících nejrůznější hodnoty a životní styly. V této pestré směsici si pracovník těžko osvojí jednu metodu rozhovoru, kterou potom bude úspěšně aplikovat na všechny. Kolaborativní přístup ukazuje, jak je možné s každým člověkem začínat a rozvíjet rozhovor, který jsme předtím ještě s nikým nevedli. Ukazuje, jak se můžeme od klientů učit a jak i je můžeme do procesu učení vtáhnout. Je to jednoznačně způsob práce, který staví na silných stránkách a vlastních zdrojích každého člověka jako jedinečné bytosti. Pozadí programu Iniciátorem programu na mezinárodní úrovni byla skupina profesionálů v různých oblastech práce s lidmi (psychoterapie, koučování, vzdělávání,…), kteří měli zájem nabízet teoretický i praktický vzdělávací program vedený myšlenkami postmoderního kolaborativního přístupu. Zaštítění a zároveň i administrativní zázemí pro tento projekt nabídl Houston Galveston Institute se sídlem v Houstonu (USA), kde v sedmdesátých letech 20. století vznikla kolaborativní terapie a který si i v současnosti drží přední postavení v šíření a rozvoji myšlenek kolaborativního přístupu. Druhým krokem bylo vytvoření kritérií a tematických celků, které by měl každý individuální program pokrýt. První návrh vznikl při celosvětové konferenci v mexickém Cancunu v březnu roku 2009 a podílely se na něm přední postavy kolaborativní praxe, mimo jiné Harlene Anderson, Kenneth Gergen, Mary Gergen nebo Sheila McNamee. Taos Institute, který konferenci pořádal, se zároveň stal důležitým partnerem při organizaci celého projektu. Finální podoba kritérií a zároveň i přihlašovací formulář pro jednotlivé programy byly odsouhlaseny během International Summer Institute v Playa Del Carmen v létě 2009. Následovalo oficiální pozvání různých institutů a organizací z celého světa k účasti na projektu. Mezi nimi byla i skupina Narativ v České republice, kterou svou garancí podpořil doc. Zbyňek Vybíral, vedoucí katedry psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Vznikl tak první běh vzdělávacího programu „Možnosti dialogu“, jehož snahou
je zprostředkovat českým pracovníkům v pomáhajících profesích (a nejen jim) myšlenky postmoderního kolaborativního přístupu a jejich uplatnění v praxi.
Certifikace a akreditace Absolvent programu obdrží certifikát vystavený zaštiťující organizací Houston Galveston Institute. V současné době jde o jediný možný způsob potvrzení o dosažení základní úrovně kompetencí v kolaborativní praxi. Program bude také akreditován u Asociace klinických psychologů, počet bodů bude určen v nejbližší době. Akreditace MPSV se vyřizuje.
Cíle programu Absolvent programu si osvojí: ● ● ● ●
myšlenky vycházející z postmoderní filozofie a teorie sociálního konstrukcionismu, které jsou klíčem k porozumění kolaborativnímu přístupu a jeho využití v praxi koncepty dialogické konverzace a kolaborativních vztahů (podle Anderson, Goolishian) – v čem se odlišují od jiných typů vztahů praktické dovednosti a schopnosti pro facilitaci dialogického procesu umění reflexe (s využitím reflektujících týmů různého typu, sdíleného zkoumání apod.)
Struktura programu Program je koncipován jako sada vzájemně propojených workshopů, setkání klinického týmu, malých týmů, supervizních seminářů a četby povinné a doporučené literatury. Facilitátory klinických a malých týmů budou členové skupiny Narativ, workshopy a supervizní semináře povedou zahraniční odborníci včetně zakladatelky kolaborativní terapie, Harlene Anderson. Klinický tým ● 5 dvoudenních setkání členů týmu v Brně ● požadavky pro certifikaci: 80% účast Tým se bude skládat ze všech účastníků programu.Účastníci týmu budou spolu s facilitátory a lektory rozvíjet své dovednosti pro kolaborativní praxi. Učení bude probíhat formou tzv. kolaborativního vzdělávacího společenství (viz níže) . Součástí klinického týmu budou především tyto prvky: reflexe: účastníci budou povzbuzeni k reflexi své vlastní praxe (s jakými se setkali dilematy, proměnami, zajímavými momenty) a svého vlastního učení (přečtená literatura, účast na workshopech, malých týmech apod.) 2. referáty k teoretickým základům: facilitátoři týmu a/nebo hosté budou postupně zasvěcovat účastníky do teoretických základů kolaborativní praxe 1.
učení od zkušených praktiků: členové týmu budou mít možnost sledovat kolaborativní práci buď ve formě videonahrávky, Skype konzultace anebo živé konzultace, po které bude následovat reflexe a diskuse 4. procvičování: účastníci budou mít různé možnosti procvičovat dialogické konverzace navzájem (např. v rámci tzv. „peer supervize“), popř. s přizvanými klienty, jako konzultanti nebo členové reflektujícího týmu 5. plánování: tým bude plánovat a připravovat se na aktivity během období mezi schůzkami 3.
Malé týmy ● 4 jednodenní setkání (8 hodin) ideálně přímo na pracovištích členů týmu ● požadavky pro certifikaci: 80% účast + společně vytvořený návrh projektu Cílem malých týmu je pokusit se využít kolaborativní perspektivu při práci s konkrétní specifickou cílovou skupinou nebo ve specifickém kontextu. Jedním z důležitých prvků budou konzultace o konkrétních případech, zároveň však budou členové týmu pracovat na návrhu konkrétního projektu (např. vytvoření nového postupu pro „diagnostiku“ mentálního postižení; plán pro zlepšení vztahů s rizikově se chovajícími adolescenty; nový způsob, jak více zapojit staré lidi do veřejného života apod.) Malé týmy budou sestaveny z členů klinického týmu na prvním setkání. Jejich podstatou bude např. společný zájem, práce s podobnou cílovou skupinou, ve specifickém kontextu apod.; malé týmy budou přibližně 4-členné. Supervizní semináře ● 2 supervizní semináře pro klinický tým (6 hodin) vedené zahraničními supervizory ● 1 supervizní seminář pro malé týmy (8 hodin) Zahraniční lektoři, kteří budou v rámci programu pořádat workshopy, zároveň při své návštěvě poskytnou členům týmu i supervizi. Kromě toho však také stručně objasní svoje chápání supervize. Workshopy v rámci programu budou uspořádány 3 dvoudenní workshopy se zahraničními lektory (otevřené i pro veřejnost) ● požadavky pro certifikaci: 80% účast + písemná reflexe Lektoři a témata workshopů: Rocio Chaveste Gutierréz: Postmoderní filozofie a její uplatnění v praxi; Kolaborativní praxe v různých kulturách a kontextech Harlene Anderson: Etické otázky při práci s lidmi v kontextu postmoderny: Sdílená odpovědnost Ann-Rita Gjertzen: Proces reflektování; Využití reflektujících týmů v různých kontextech práce s lidmi Četba bude k dispozici seznam dostupné literatury v češtině i angličtině požadavky pro certifikaci: 500 stránek + písemné reflexe Povinná četba: Andersen, T. (1991). The Reflecting Team. London: Norton. Anderson, H. (1997). Conversation. Language, Possibilities. New York: Penguin Books ● ●
Anderson, H., Gehart, D. (eds.) (2007). Collaborative Therapy. New York: Routledge Berger, P., Luckmann, T. (1966). The Social Construction of Reality. NY: Anchor Books. Gergen, K. (1991). Saturated Self. New York: Penguin Books. McNamee, S. (1999). Relational Responsibility: Resources for Sustainable Dialogue. Thousand Oaks: Sage. Paré, D. A., Larner, G. (eds.) (2004). Collaborative Practice in Psychology and Therapy. NY: Haworth Press. Skorunka, D. (2009). Sociální konstrukcionismus a psychoterapie. Psychoterapie. Forma vzdělávání Kolaborativní vzdělávací společenství Kolaborativní vzdělávací společenství (collaborative learning community) je formát vzdělávání v duchu zásad kolaborativního přístupu. Jako pojem ho zavedla první Harlene Anderson (1997) a od té doby se začal používat při nejrůznějších příležitostech, jako jsou supervize, workshopy nebo právě podobné klinické týmy, které budou součásti programu Možnosti dialogu. Kolaborativní vzdělávání je založeno na představě, že nemůžeme nikoho učit, jak být správným terapeutem, sociálním pracovníkem, poradcem nebo jiným odborníkem. Nemůžeme ani dost dobře vybrat, co a kdy by se jednotliví členové skupiny měli naučit. Čemu naopak věnujeme velkou pozornost je prostředí, přesněji konverzační prostor, v kterém se členové mohou obohatit a najít si svou cestu, jak se stát terapeutem nebo třeba výzkumníkem. Věříme, že tento proces povede členy skupiny k tomu, aby převzali zodpovědnost za své vlastní učení a stali se tak jeho architekty. Tento formát vzdělávání se liší od klasické představy vzdělávání jako hierarchického aktu, kde je jasně dáno rozložení rolí učitelů, facilitátorů a jejich žáků nebo členů skupiny. Naopak facilitátoři zde mají takovou roli, aby udrželi dialog v chodu. Aby všechny hlasy ve skupině byly slyšet a vstoupily do vzájemné interakce. V základu tohoto přístupu tak vidíme především ocenění různosti přístupů a názorů, jejich vzájemný respekt a toleranci. Tímto způsobem chceme také facilitovat veškerou spolupráci v rámci skupiny. Filozofie kolaborativního vzdělávacího společenství vychází z toho, že vědění je fluidní a společné, neodděluje tedy ty co vědí a ty, kteří nevědí. V rámci postmoderního přístupu chápe jazyk a vědění jako vztahovou záležitost, která se vzájemnou interakcí dále množí. Podobně chápeme ústřední roli facilitátorů v tom, aby zajišťovali dynamické komunikační prostředí. V něm může dojít ke vzájemnému sdílení a konstruování něčeho nového. Ideálním cílem takového vzdělávání je pak pro nás to, aby členové skupiny vytvořili takové vztahy, kontext a procesy, ze kterých vzejdou nové úhly pohledu, jazyk a vědění. Z této nově vzniklé kvality se pak navzájem mohou všichni učit a vzájemné vzdělávat. Podobně jako celému postmodernímu hnutí je i tomuto konceptu vzdělávacího společenství vlastní reflexe. Reflexe našich východisek, toho co od programu očekáváme, co očekáváme od sebe navzájem, od facilitátorů a přednášejících. Věříme, že tak můžeme lépe vybrat a adresovat obsah programu a vytvořit tak vzdělávací agendu šitou na míru konkrétní skupině.
Časový harmonogram 4.3. 2011 uzávěrka přihlášek 14.-25.3. 2011 pohovory s uchazeči 13.-15.5. 2011 začátek programu: 1. setkání klinického týmu 13.5. 10:00 - 18:00 14.5. 9:00 - 18:00 15.5. 9:00 - 13:00 1. setkání malého týmu (6 hodin, přesné datum bude domluveno až s účastníky programu) 3.-4.6.2011 workshop Rocio Chaveste Gutierréz – Postmoderní přístup a jeho uplatnění v praxi; Kolaborativní praxe v různých kulturách a kontextech 3.6. 9:30 - 18:30 4.6. 9:00 - 18:00 5.6.2011 9:00 - 16:00 supervizní seminář s Rocio Chaveste Gutierréz 29.-30. 7. 2011 2. setkání klinického týmu 29.7. 10:00 - 18:00 30.7. 9:00 - 18:00 2. setkání malého týmu (6 hodin, přesné datum bude domluveno až s účastníky programu) 23.-24.9.2011 workshop Harlene Anderson – Etické otázky při práci s lidmi v kontextu postmoderny: Sdílená odpovědnost 23.9. 9:30 - 18:30 24.9. 9:00 - 18:00 25.9.2011 9:00 - 18:00 supervizní seminář s Harlene Anderson 21.-22.10. 2011 3. setkání klinického týmu 21.10. 10:00 - 18:00 22.10. 9:00 - 18:00
3. setkání malého týmu (6 hodin, přesné datum bude domluveno až s účastníky programu) 11.-12.11. 2011 Workshop Ann-Rita Gjertzen: Proces reflektování; Využití reflektujících týmů v různých kontextech práce s lidmi 11.11. 9:30 - 18:30 12.11. 9:00 - 18:00 13.11. 2011 9:00 - 16:00 Supervizní seminář s Ann-Ritou Gjertzen 6.-7.1. 2012 4. setkání klinického týmu 6.1. 10:00 - 18:00 7.1. 9:00 - 18:00 4. setkání malého týmu (6 hodin, přesné datum bude domluveno až s účastníky programu) 2.-3.3. 2012 Ukončení programu: 5. setkání klinického týmu 2.3. 10:00 - 18:00 3.3. 9:00 - 18:00 Účastníci Program je primárně určen pro pracovníky v tzv. pomáhajících profesích, to znamená poradce, psychoterapeuty, sociální pracovníky, sociální pedagogy apod. Přihlásit se však mohou i zájemci pracující s lidmi v jiných kontextech (vzdělávání, výzkum, výchova, zdravotnictví…) nebo studenti souvisejících oborů. Obecně by mělo jít o lidi, kteří využívají rozhovor / dialog / konverzaci jako jeden ze základních nástrojů ve své profesi. Uchazeče bude vybírat tým skupiny Narativ na základě jejich přihlášky (vyplnění přihlašovacího formuláře na stránkách http://modi.narativ.cz), strukturovaného životopisu a osobního pohovoru. Výběrovými kritérii budou především: ■ ■ ■
zájem o postmoderní filozofii a její uplatnění v praxi současná práce s klienty nebo budoucí možnosti práce s klienty schopnosti porozumět psané a mluvené angličtině (není to však podmínkou)
Platby Celková cena programu je 21.600,- Kč včetně DPH. V ceně je zahrnuta účast na všech aktivitách programu (workshopy, klinický tým, malé týmy) a malé občerstvení v jejich průběhu.
Celou částku je možné zaplatit ve třech splátkách: 8.000,- + 8.000,- + 5.600,-
