Hnojické Expres Informaìní zpravodaj pro obìany Hnojic * êíslo 2 * Záĥí 2010 ýtvrtletník vydává obec Hnojice, þ.p. 117, Šternberk 78501, IC: 00298921, registrováno pod znaþkou: MK ýR E 15890 ___________________________________________________________________________________________________________________________________
Dobrý den, vážení spoluobþané. Tak nám pomalu konþí léto a s ním se chýlí ke konci i mé volebního období. Takový konec je prý pĜíležitostí hodnotit, jaké to volební období vlastnČ bylo. Já hodnotím velmi nerad, a obzvláštČ pokud mám hodnotit sám sebe. Nevím proþ, ale nČjak se nedokážu vychvalovat a Ĝíkat všem, jak jsem dobrej a co všechno jsem udČlal. To musí posoudit jiní. Pokud bych však pĜeci jen mČl hodnotit uplynulé volební období a mČl bych použít jedno slovo, pak by to bylo slovo nároþné. Nároþné to pro mne bylo hned od zaþátku a ve všech smČrech. Nezaþínal jsem od zaþátku volebního období, ale až pĤl roku po volbách. A protože mĤj pĜedchĤdce pan Fröml byl ve vážném stavu v nemocnici, tak mi nemČl kdo poradit. NaštČstí jsem se mohl opĜít o zkušené pracovnice na obecním úĜadČ a také úĜedníci na ostatních úĜadech, ve Šternberku i na kraji, byli ochotní a poradili, když jsem potĜeboval. Je ale pravda, že první rok ve funkci jsem si pĜipadal jako bych nezvládal vĤbec nic, jen jsem se uþil. Teprve po roce jsem zaþal mít pocit, že to snad zaþínám zvládat. A zaþaly pĜicházet i první úspČchy. PodaĜilo se sehnat pracovníky na veĜejnČ prospČšné práce, podaĜilo se získat první dotaci, už jsem vČdČl, na koho se obrátit, když jsem nČco potĜeboval. A zaþalo se daĜit to, co jsem si na zaþátku pĜedsevzal jako prvoĜadé – podaĜilo se navázat spolupráci mezi jednotlivými složkami a organizacemi v obci. PodaĜilo se najít cestu mezi hasiþi a sokoly, navázat spolupráci se zemČdČlským družstvem, s farností a panem faráĜem, prostČ obnovit takové ty normální vztahy, které tady v minulosti trochu nefungovaly. Jsem rád, že na konci volebního období mohu Ĝíci, že se mi podaĜila i další vČc, kterou jsem si pĜál – abych dokázal sehnat na dotacích více penČz, než kolik naši obec stojí moje odmČna uvolnČného starosty, a abych pĜedal na úþtu novému zastupitelstvu více penČz, než kolik jsme pĜevzali na zaþátku volebního období. Na dotacích se mi za uplynulé tĜi roky podaĜilo sehnat pro naši obec více než tĜi miliony korun, což je podstatnČ více než þiní odmČny uvolnČného starosty vþetnČ všech odvodĤ. Toto þíslo je také odpovČdí jednomu panu zastupiteli, který na zastupitelstvu s oblibou vykĜikuje, že jsem zadarmo drahý. PĜesto, že jsme bez dotací (zaþalo se stavČt v minulém volebním období) vybudovali komunikaci v „LokalitČ Rybník“, dále za využití dotací opravili cestu u bytovek, vybudovali nové osvČtlení a rozhlas v „LokalitČ Rybník“, rekonstruovali obecní rozhlas a veĜejné osvČtlení, opravili sochu Sv. Jana Nepomuckého, kĜíž na hĜbitovČ, hasiþskou zbrojnici, vybavili hasiþskou jednotku a uskuteþnili další akce, pĜedáváme na konci volebního období na obecním úþtu více penČz, než kolik jsme pĜebrali. A to bez dalších závazkĤ pro nové zastupitelstvo. Sami posućte, zda je to slušná vizitka jednoho volebního období. Libor Kašpárek, starosta obce
Záhadná vlajka na radnici HodnČ lidí se mnČ již ptalo, co to bylo na budovČ obecního úĜadu vyvČšeno za vlajku ve dnech státních svátkĤ 5. a 6. þervence. Jako vysvČtlení zde zveĜejĖuji plné znČní dopisu ing. Jaroslava Krábka, pĜedsedy Moravské národní obce. A již úvodem mohu Ĝíci, že nakonec vlajku Moravy vyvČsilo skoro 80 mČst a obcí. Radnice vyvČsí vlajku Moravy Pátý þervenec je jedním z nejdĤležitČjších dní v kalendáĜi spojený s dČjinami Moravy. Coby státní svátek pĜipomíná odkaz vČrozvČstĤ svatých Cyrila a MetodČje, kteĜí po pĜíchodu na Velkou Moravu evangelizovali její obyvatele. Význam soluĖských bratĜí, tČchto duchovních patronĤ Moravy, pĜipomnČl pĜi loĖské návštČvČ Brna i papež Benedikt XVI. Nepolitické obþanské sdružení Moravská národní obec (MNO) proto pĜišlo s návrhem, aby radnice vyvČšovaly vždy 5. þervence vlajku Moravy a pĜipomnČly tak veĜejnosti bohaté tradice, dČjiny a kulturu této historické zemČ. Úþast na prvním roþníku akce schválilo více než 50 radnic, vþetnČ té vaší. Další postupnČ pĜibývají. PevnČ vČĜíme, že vyvČšením vlajky se podaĜí posílit pĜedevším v mladých lidech vztah k zemi, v níž žijí. Její patroni jsou i pĜedstaviteli vzdČlanosti. Moravská vlajka by proto mČla být pro veĜejnost impulzem k poznávání historie a pĜírodních krás Moravy. Podobu vlajky stanovil již v roce 1848 moravský snČm (tehdejší moravský parlament) zasedající v BrnČ. Na zástavČ je horní pruh žlutý a dolní þervený. Shodné vlajky mají ale nyní i nČkterá mČsta. Proto byla ta naše moravská doplnČna již v minulosti o další tradiþní zemský symbol - erb s moravskou orlicí. Podrobnosti k akci i s mapou, na níž jsou zaznamenány obce a mČsta, jež vlajku vyvČsí, jsou na internetových stránkách MNO www.zamoravu.eu. Chci touto cestou podČkovat pĜedstavitelĤm radnic, kteĜí akci podpoĜili. Vám spolu s nimi pĜeji, aby jste si nadcházející nejvýznamnČjší moravský svátek hezky užili. ing. Jaroslav Krábek, pĜedseda MNO
Kanalizace a þistírna odpadních vod – jak jsme daleko? O kanalizaci a þistírnČ odpadních vod jsem psal velmi obšírnČ v jednom z minulých þísel Hnojického Expresu. Dnes bych se k tomuto tématu rád vrátil, pĜipomnČl nČkteré skuteþnosti a sdČlil, jak daleko se nyní nacházíme v pĜípravách na tuto významnou akci. Již dĜíve jsem popsal technické záležitosti a odborné náležitosti u nás navrhované þistírny odpadních vod. V tomto þlánku se k tomu již nechci vracet. Dnes bych rád pĜipomnČl, proþ zastupitelstvo obce rozhodlo zmČnit koncepci þistírny odpadních vod a odpovČdČl na otázku, co nejvíce zdrželo pĜípravu výstavby kanalizace a þistírny. Jak jsem uvedl již dĜíve, byly dva dĤvody, které vedly ke zmČnČ koncepce þistírny odpadních vod. Jeden byl dĤvod ekologický, tedy že navrhovaná þistírna nebude tolik nároþná na spotĜebu elektrické energie a tím bude šetrnČjší k životnímu prostĜedí. Druhý dĤvod, který s tím prvním úzce souvisí a je minimálnČ stejnČ dĤležitý, je dĤvod ekonomický. Díky nižší spotĜebČ elektrické energie, ale také díky snadnČjším nárokĤm na údržbu, je provoz tohoto typu þistírny podstatnČ levnČjší. Podívejme se na konkrétní þísla platná v loĖském roce. Jestliže provoz aktivaþní þistírny pro obec naší velikosti vychází dle kvalifikovaných výpoþtĤ asi 660.000,-Kþ za rok, pak provoz u nás navrhované þistírny by mČl dle ekonomických studií stát maximálnČ 240.000,-Kþ. V pĜepoþtu na jednoho obþana to znamená, že pokud bychom vybudovali v obci aktivaþní ýOV, každý obþan naší obce by za stoþné platil 660.000 : 580 = 1138,-Kþ roþnČ. Provoz navrhované þistírny by mČl stát jednoho obþana naší obce nejvýše 240.000,-Kþ : 580 = 414,-Kþ roþnČ, tedy zhruba tĜetinu, a to je velmi významný rozdíl. V souvislosti se zmČnou koncepce þistírny odpadních vod je þasto nČkterými lidmi uvádČno, že díky tomu se realizace celé stavby kanalizace a ýOV významnČ opozdila. Je to však pravda? Je to opravdu hlavní dĤvod zpoždČní celé této akce? Nebo je to vše trošku jinak? Když jsem v dubnu roku 2007 zaþal vykonávat svoji funkci, první, co jsem zjišĢoval bylo, jak daleko je pĜíprava kanalizace. Tehdy jsem zjistil, že dle platné dokumentace se má stavba ýOV uskuteþnit na pozemku þ. 660 ve zjednodušené evidenci. Již tehdy jsem pĜedpokládal, že by se problémem mohlo stát vyĜešení vlastnických vztahĤ, jak jsem o tom ostatnČ psal v þlánku v Hnojickém Expresu na podzim 2007. Neþekal jsem však, že Ĝešení bude tak obtížné, nebo spíše že tato situace bude prakticky neĜešitelná. Spoluvlastníci, kteĜí mají u tohoto pozemku menšinový podíl, pĜi jednáních s obcí neustále mČnili své požadavky, až nakonec pĜedložili požadavek ve výši 894.000,- Kþ za každý svĤj šestinový podíl na tomto pozemku, což þiní 399,85 Kþ/m2. Celková rozloha tohoto pozemku je 13.415 m2 a tak by obec za tento pozemek musela zaplatit celkem 5.363.988,- Kþ. Proto zastupitelé rozhodli zakoupit od jiných majitelĤ pozemky nacházející se na druhé stranČ silnice na Liboš. Za pozemek velikosti 15.442 m2 (tedy o 2.027m2 vČtší), který obec zakoupila, zaplatila 700.600,- Kþ, tedy o 4.663.988,- Kþ ménČ. S rozhodnutím koupit levnČjší pozemky však souvisela nutnost zmČny územního plánu a zmČna v projektu pro územní rozhodnutí. PĜestože z poþátku vše vypadalo, že zmČna územního plánu probČhne hladce, v prĤbČhu Ĝízení se objevily nejasnosti v souladu našeho projektu s Plánem rozvoje vodovodĤ a kanalizací Olomouckého kraje a tyto nejasnosti jsem spolu s projektanty þistírny musel Ĝešit až v Praze na Ministerstvu životního prostĜedí. Zde odborníci celý projekt posoudili a rozhodli, že není v rozporu s krajskou koncepcí a tak 26.4.2010 byla zmČna územního plánu vydána a mohlo být požádáno o rozhodnutí o umístČní stavby. Toto Ĝízení úspČšnČ probČhlo a v tuto chvíli již rozhodnutí o umístČní stavby nabylo právní moci. Jsou pĜipraveny projekty kanalizace i þistírny odpadních vod pro stavební povolení. Žádost o stavební povolení bude podána ve chvíli, kdy bude zĜejmé, z jakého titulu bude naše obec žádat o dotace na tuto velkou akci. V tuto chvíli je tedy vše pĜipraveno pro podání žádosti o stavební povolení. Dlužím Vám však, milí þtenáĜi, odpovČć na otázku, co tedy nejvíce zpomalilo pĜípravu této akce. Podle mého názoru, podepĜeného i výše uvedenými fakty, nezpozdila pĜípravu této akce nejvíce zmČna koncepce, jak se snaží tvrdit jeden ze zastupitelĤ. Tato zmČna byla malá, nebylo kvĤli ní tĜeba ani mČnit krajskou koncepci. Dle výše uvedených faktĤ nejvČtší zdržení zpĤsobilo Ĝešení majetkoprávních vztahĤ a následná zmČna územního plánu tímto Ĝešením vyvolaná. To vše je však dnes již za námi. Teć zbývá to nejtČžší – sehnat dotace na uskuteþnČní této akce a potom vlastní výstavbu kanalizace provést. A to nebude vĤbec jednoduché. Výstavba kanalizace se nepĜíjemnČ dotkne nás všech, jak to vidíme v sousedních obcích Lužice a Babice, ale i ve Šternberku, kde výstavba kanalizace právČ probíhá. Pokud však chceme mít u nás v obci þistČjší životní prostĜedí, budeme tyto nepĜíjemnosti muset pĜekousnout a vČĜit, že povedou k pĜíznivým zmČnám v þistotČ vody v Kamínce i v ěíþí a lepšímu prostĜedí pro nás pro všechny. Libor Kašpárek, starosta obce
Nová úprava námČstí a obnova zelenČ v naší obci ýlánek se stejným názvem vyšel v Hnojickém Expresu v roce 2009. Tehdy jsem v nČm velmi obšírnČ popsal, jak veškeré dČní kolem projektu obnovy zelenČ na námČstí zaþalo, proþ byl zpracován odborný posudek, jak probíhala pĜíprava projektu, zmínil jsem o anketČ, ve které si obþané sami vybrali, jaký chtČjí nový vzhled námČstí. SvĤj þlánek jsem tehdy ukonþil tím, že projekt na tuto akci je pĜed dokonþením a na jeho realizaci bude tĜeba sehnat peníze. Upozornil jsem, že se vyskytly nČkteré hlasy, které vyzývají, aby se v obci se zelení nic nedČlalo, že stromy na námČstí jsou vlastnČ zdravé a nemusí se kácet, a pokusil jsem se vysvČtlit, proþ je dĤležité provést obnovu zelenČ co nejdĜíve. Možná si teć Ĝíkáte: „Dobrá, vždyĢ v tom minulém þlánku bylo vysvČtleno všechno, bylo tam jasnČ Ĝeþeno, proþ je to nutné udČlat, tak proþ o tom znovu psát?“ DĤvody jsou dva. První je ten, že od doby vydání výše zmiĖovaného þlánku se leccos zmČnilo a byly udČlány nČkteré další dĤležité kroky. Druhým dĤvodem je, že nČkteĜí lidé chtČjí za každou cenu vyvolávat negativní emoce, možná i proto, že se blíží volby a oni na sebe pĜed volbami chtČjí strhnout pozornost. NejdĜíve krátké shrnutí toho, co už jsem psal dĜíve. Nebudu psát vše, každý, kdo má o toto téma zájem, si mĤže znovu pĜeþíst stejnojmenný þlánek v Hnojickém Expresu z roku 2009, nechci zde zbyteþnČ zdržovat. Proto jen struþnČ pĜipomenu, že vše zaþalo hned po mém zvolení na jaĜe 2007, kdy jsem byl upozornČn místostarostou, že z bĜízy u kostela padají na chodník velké vČtve. Proto jsem se tehdy zaþal o stromy na námČstí více zajímat a díky velmi dobré spolupráci s odborem životního prostĜedí MČÚ Šternberk se mi podaĜilo dohodnout posouzení stavu stromĤ u nás v obci s velmi uznávanou dendroložkou (odbornicí na stromy) doktorkou Vágnerovou z Agentury ochrany pĜírody a krajiny ýR. Paní doktorka tehdy zpracovala posudek a doporuþila, aby se výhledovČ zpracoval projekt rekonstrukce zelenČ na námČstí. Proþ výhledovČ? Protože všichni vČdí, jak málo penČz mají malé obce a že takováto akce by spolkla významnou þást rozpoþtu obce, pokud by na ni nebyly dotace. Poté ZO rozhodlo zpracovat studii na rekonstrukci námČstí. Tato studie byla zpracována v nČkolika variantách, z nichž dvČ byly pĜedloženy obþanĤm obce k posouzení. ProbČhla debata s projektantkou ing. Žákovou, které se zúþastnilo mnoho obþanĤ, kteĜí mají o budoucnost obce zájem. Obþané obce rozhodli v anketČ, kterou z variant Ĝešení chtČjí, a tuto variantu pak zastupitelé schválili pro další zpracování do projektu. Do tohoto projektu byly zapracovány i zmČny navržené obþany na schĤzce s paní projektantkou þi doruþené písemnČ na obecní úĜad. To vše, co jsem právČ popsal v nČkolika vČtách, zní hodnČ jednoduše. Ale až tak úplnČ jednoduché to nebylo, proto také od rozhodnutí zpracovat studie do dokonþení projektu ubČhly dva roky a projekt byl dokonþen v listopadu 2009. A co se tedy dČlo dál? „Na svém zasedání dne 14. prosince 2009 schválilo zastupitelstvo podání žádosti o dotaci na akci „Úprava zelenČ v obci Hnojice“ z operaþního programu Životní prostĜedí prioritní osa þ. 6 v pĜedpokládané výši 1.852.272,- Kþ.“ To je strohá vČta z usnesení zastupitelstva obce. Co se za ní skrývá? Do projektu bylo zahrnuto nejen nové Ĝešení námČstí obce, ale také ošetĜení lip pĜed hĜbitovem a vysazení zelenČ vedle nádržky tak, aby se okolí nádržky po její budoucí rekultivaci promČnilo na pĜíjemné místo. Všechny tyto úpravy by podle projektu mČly stát 1.852.272,-Kþ a bylo potĜeba sehnat na nČ peníze. Proto konec roku 2009 a první dny roku 2010 byly vyplnČny velkým papírováním a plné jednání. Pozorný obþan obce mohl všimnout, že se na radnici svítilo i ve veþerních hodinách a dokonce i o Vánoþních svátcích a na Silvestra, protože termín podání žádosti na Státní fond životního prostĜedí byl 5.1.2010 a pĜipravit bČhem tĜí týdnĤ žádost o dotaci vþetnČ desítek stran pĜíloh tak, aby obec tuto dotaci získala se zdálo takĜka nemožné. Nakonec se vše podaĜilo, a to i díky velmi dobré spolupráci s úĜedníky MČÚ Šternberk a díky pochopení a vstĜícnému pĜístupu pana faráĜe ýevely, kterým bych tímto chtČl aspoĖ takto na dálku podČkovat. Žádost byla vþas podána a potom následoval již jen doplnČní nČkolika drobností a dlouhé þekání, jak bude žádost posouzena a zda nám bude dotace udČlena. Nakonec jsme se ale doþkali a v þervnu jsme se dozvČdČli, že naše žádost o dotaci byla akceptována a že obec získá 90% požadované þástky. Poté jsem navrhl zastupitelstvu, aby výbČrové Ĝízení pro tento projekt uskuteþnila odborná firma. Vedlo mne k tomu nČkolik dĤvodĤ, z nichž nejdĤležitČjší byl ten, že požadavky Státního fondu životního prostĜedí na administraci výbČrového Ĝízení jsou velmi vysoké a já bych byl velice nerad, kdyby obec kvĤli nČjaké drobné chybČ pĜi výbČrovém Ĝízení pĜišla o pĜiznanou dotaci, jak se to obþas stává. Zastupitelstvo obce tedy ze tĜí firem vybralo a schválilo firmu Invest Šternberk, která o prázdninách provedla výbČrové Ĝízení pĜesnČ dle požadavkĤ SFŽP a tak byla za dodavatele vybrána firma Zahrada Olomouc, která splnila všechny požadavky výbČrového Ĝízení a pĜedložila nejlevnČjší nabídku ve výši 1.524.630,- Kþ. Po podepsání smlouvy s touto firmou a pĜedložení podkladĤ Státnímu fondu životního prostĜedí dojde k podepsání smlouvy o poskytnutí dotací a poté by mČlo dojít k realizaci celého projektu. A opČt jsme tam, kde na konci minulého þlánku. OpČt se udČlal velký kus práce a opČt nemohu napsat, že dojde k realizaci celého projektu, ale pouze by mČlo dojít. Na posledním zasedání zastupitelstva totiž vystoupil ing. Fišer a jeho manželka s jejich výkladem posudku paní doktorky Vágnerové. Tvrdili tam, že stromy na námČstí by nemČly být káceny. Ing. Fišer pĜišel s tvrzením, že slova „výhledovČ je vhodné zadat ke zpracování návrh na rekonstrukci parþíku“ nebyla mínČna tak, že by se tento projekt mČl opravdu zpracovat. PĜestože jsem se na jednání zastupitelstva snažil vysvČtlit nepĜesnosti, uvádČné ing. Fišerem, pĜedložil jsem argumenty, vysvČtloval, poukazoval jsem na to, jak probíhal celý postup prací od zpracování posudku až po výbČr dodavatele, ing. Fišer stále trval na tom, aby zastupitelstvo obce zrušilo svá rozhodnutí a tím by se v podstatČ nemohla rekonstrukce zelenČ u nás v obci uskuteþnit. Když zastupitelstvo obce
tento návrh neschválilo, paní Fišerová vyhlásila, že sepíše petici proti kácení podle ní zdravých stromĤ na námČstí. Je to její právo a každý obþan našeho státu smí sepisovat a podepisovat petice dle své libosti. Než se však podepíšete pod podobnou petici, zkuste si pĜeþíst nČkolik skuteþností, které jsem sice vČtšinou uvedl již na zastupitelstvu, ale které bych rád dal k zamyšlení všem obþanĤm. NČkteré nepĜesnosti uvádČné odpĤrci akce „Zahradní úpravy v obci Hnojice“ a jejich vysvČtlení: „Stromy na námČstí jsou v podstatČ zdravé, jen mírnČ narušené, projekt na obnovu zelenČ v obci se dČlal zbyteþnČ, bez jakýchkoliv doporuþení“ – toto tvrzení neodpovídá skuteþnosti. Každý þlovČk vidí, jak stromy v parku pĜed obecním úĜadem usychají pĜed oþima. Všichni lidé si všimli, jak postupnČ byl kácen strom za stromem. I ten, kdo se v tom vĤbec nevyzná vidí, že stromy v poĜádku nejsou. Již v posudku z roku 2007 doporuþila RNDr. Vágnerová, aby byl výhledovČ zpracován projekt na revitalizaci námČstí. Ono výhledovČ není myšleno za nČkolik desítek let, ale v dobČ, kdy si to bude obec moct finanþnČ dovolit vzhledem k finanþní nároþnosti takové akce. Na základČ tohoto doporuþení byl zpracován projekt a bylo požádáno o dotace, protože tak velkou akci na obnovu zelenČ by si obec v tomto období nemohla dovolit financovat jen z vlastních penČz. „Obnova zelenČ v obci by se nemČla dČlat, dokud není hotová kanalizace“ – kdybychom mČli se vším þekat, až bude hotová kanalizace, neudČlalo by se v obci nikdy nic. Je potĜeba vČci dČlat tehdy, kdy se na nČ podaĜí získat peníze. U projektu „Úprava zelenČ v obci Hnojice“ to platí dvojnásob, neboĢ neobstojí ani argument, že pĜi stavbČ kanalizace se vysazená zeleĖ zniþí – veškerá plánovaná zeleĖ, která se má v obci vysazovat, se bude vysazovat mimo trasy budoucí kanalizace. „Jen kácíte a nic nevysazujete“ – toto je þastý argument, který uvádČjí naši odpĤrci. Nemá smysl se pĜít, uvedu zde pouze nČkolik þísel. Pokud bude projekt „Úprava zelenČ v obci Hnojice“ uskuteþnČn, bude pokáceno celkem 15 ks stromĤ. Vysazeno však bude 72 ks stromĤ, což je skoro 5x více. Tato þísla myslím hovoĜí za vše. Pro upĜesnČní, z velkých stromĤ mají být vykáceny lípy a kaštany v parku pĜed obecním úĜadem. Lípy v malém parku u kostela i vedle školky budou ošetĜeny zdravotním Ĝezem a opatĜeny bezpeþnostními vazbami. StejnČ tak budou ošetĜeny lípy u hĜbitova. Pokáceno bude 8 vzrostlých stromĤ, ošetĜeno proĜezem a bezpeþnostními vazbami bude 15 stromĤ. Snahou projektu je, aby bylo zachováno co nejvíce stromĤ.
Obrázky: Kácení lípy pĜed obecním úĜadem v roce 2007 – podobnČ jsou na tom pravdČpodobnČ dnes i ostatní lípy
„Když se stromy pĜed obecním úĜadem neskácí, tak se nic nestane“ – proti tomuto se dá tČžko cokoliv namítat. Nikdo z nás neví, co se stane v budoucnu. Já nechci nikoho strašit, pouze konstatuji skuteþnosti. Stromy pĜed obecním úĜadem jsou již od pohledu nemocné, schnou a padají z nich vČtve. NČkolik stromĤ zde už bylo v posledních 10. letech pro havarijní stav pokáceno. Zatím se nic nestalo. Ale všichni si dobĜe pamatujeme, jak o hodových oslavách v jednom z minulých let spadla z kaštanu uprostĜed parku z niþeho nic obrovská vČtev. Ano, nic se nestalo, shodou okolností na tom místČ právČ nikdo nestál. PodobnČ šĢastnČ to skonþilo pĜed dvČma roky, v þervnu 2008, kdy spadla bez zjevných pĜíþin na pohled zcela zdravá lípa v zahradČ u ýerných. Spadla naštČstí v noci a nikomu se shodou okolností také nic nestalo. Ale aĢ si každý sám odpoví na otázku, co by se stalo, pokud by spadl nČkterý ze stromĤ na zastávku právČ ve chvíli, kdy zde budou lidé þekat na autobus? Kdo z nás ví, zda se to mĤže þi nemĤže stát? A kdo potom za to ponese zodpovČdnost? Opravdu nebylo žádné doporuþení ke kácení lip v parku na námČstí? OdpĤrci provedení projektu „Úpravy zelenČ v obci Hnojice“ v tuto chvíli nejvíce argumentují tím, že v posudku z roku 2007 paní doktorka Vágnerová výslovnČ nedoporuþila pokácení stromĤ na námČstí. Jak to tedy je doopravdy? Bylo nebo nebylo nČjaké doporuþení ke kácení stromĤ? Na to nejlépe odpovím tím, že podrobnČ popíšu, jakým zpĤsobem je jakýkoliv projekt na AgentuĜe ochrany pĜírody a krajiny pĜijat, posouzen a postoupen na Státní fond životního prostĜedí, který dotace poskytuje.
Takto mi postup popsal vedoucí AOPK Olomouc RNDr. JiĜí ŠafáĜ: 1) Žadatel (v našem pĜípadČ obec Hnojice) podá žádost o dotaci. 2) ZamČstnanci AOPK provedou kontrolu, zda je žádost správná po formální stránce, tedy jestli obsahuje vše pĜedepsané. 3) Výzva žadatele na doplnČní podkladĤ. 4) Žadatel doplní podklady. 5. AOPK zpracuje odborné hodnocení, její zamČstnanci žádost odbornČ posoudí, obodují ji podle pĜedem zveĜejnČných hodnotících kritérií, a postoupí žádost na SFŽP, který rozhodne o pĜidČlení nebo nepĜidČlení dotace. V pĜípadČ, že je projekt nevhodnČ navržen (napĜ. navržení kácení stromĤ, které není odĤvodnČné) mĤže AOPK takový projekt navrhnout k vyĜazení. Z výše uvedeného tedy jasnČ vyplývá, že pokud Agentura ochrany pĜírody a krajiny doporuþila projekt „Zahradní úpravy v obci Hnojice“ na získání dotace, souhlasila pĜitom i s provedením kácení stromĤ. Toto vše jsem se snažil vysvČtlit odpĤrcĤm projektu na zasedání zastupitelstva a snažím se to nyní vysvČtlit všem obþanĤm naší obce. Nechceme zbyteþnČ skácet ani jeden zdravý strom, snažíme se postupovat tak, abychom to mČli všichni v obci co nejhezþí. Bohužel, realizace tohoto dlouho pĜipravovaného projektu spadla termínovČ zrovna do období obecních voleb a proto se nČkteĜí lidé snaží i tímto zpĤsobem zviditelnit a používají k tomu þasto nepĜesné a neúplné informace. VČĜím, že vČtšina obþanĤ v naší obci má svou hlavu a dokáže sama posoudit, jak to ve skuteþnosti všechno je a jestli je lepší þekat a doufat, že se nikdy nic zlého nestane, nebo aktivnČ zasáhnout, problémĤm pĜedejít a vyĜešit situaci na desítky let do budoucna.
Obrázky: 28.6.2008 spadla lípa na zahradČ u ýerných. Jak by to dopadlo, kdyby spadla lípa na zastávku plnou lidí?
Poslední slovo – RNDr. Irena Vágnerová Protože se vždy zamýšlím i nad argumenty mých oponentĤ, i když mi nČkdy pĜipadají velmi úþelovČ zkreslené, pĜemýšlel jsem i nad tím, jakým zpĤsobem ing. Fišer vyložil na zastupitelstvu podle mne jednoznaþné stanovisko paní doktorky Vágnerové. Aby nikdo nemohl dále zkreslovat pomČrnČ jasné doporuþení zpracovat projekt na revitalizaci námČstí, požádal jsem paní doktorku o komentáĜ k hodnocení stavu stromĤ na námČstí. Tento komentáĜ je samozĜejmČ uložen na obecním úĜadČ, zde z nČj budu doslovnČ citovat závČreþné tĜi odstavce: KomentáĜ k þásti doporuþená opatĜení : U lípy þ. 1 bylo doporuþeno kácení bez zbyteþného odkladu vzhledem k tomu, že u tohoto stromu byla idetifikována pokroþilá hniloba zpĤsobená agresivní parazitickou dĜevokaznou houbou a zvýšené riziko selhání stromu. Ostatní lípy nebyly hodnoceny jako havarijní, nicménČ jejich stabilita a provozní bezpeþnost byly hodnoceny jako nedostateþné. Takto poškozené stromy je možné udržovat pouze omezenou dobu, neboĢ náklady na jejich stabilizaci jsou neúmČrnČ vysoké a pĜes provedená ošetĜení se jejich stav postupnČ zhoršuje. Proto bylo doporuþeno tyto lípy stabilizovat do doby, než bude možné provést obnovu aleje, která by zahrnovala také úpravu (zlepšení) stanovištních podmínek . Tuto obnovu Ĝeší vhodným zpĤsobem projekt Zahradní úpravy v obci Hnojice, zpracovaný Ing. Arch. Olgou Žákovou. Jedná se o systémové a perspektivní Ĝešení, respektující vysoké nároky na provozní bezpeþnost a estetiku daného prostoru. Z tohoto dĤvodu byl projekt doporuþen k realizaci v rámci Operaþního programu životní prostĜedí. A co Ĝíci závČrem? Snad jen citovat slova nejmenované obþanky naší obce: „Doufám, že i v Hnojicích zvítČzí zdravý rozum.“ A tČšit se, jak nám pĜíští rok budou na návsi kvést snČženky, bledule, ladoĖky, rĤžiþky, šeĜíky… a bude to pČkné, i když jiné. Libor Kašpárek, starosta obce
Nové Ĝešení sbČru odpadĤ ze hĜbitova Zastupitelstvo obce vyhodnotilo zkušenosti s ukládáním odpadĤ ze hĜbitova a bioodpadu za hĜbitovní zdí vedle márnice. Na základČ dlouhodobČ špatných zkušeností se stávajícím stavem schválilo zastupitelstvo návrh umístit u hĜbitova velkoobjemový kontejner na bioodpad a dvČ popelnice – jednu na sklo a druhou na plasty. ZároveĖ bude zrušena skládka za hĜbitovní zdí. NovČ se tedy bude odpad ze hĜbitova ukládat do odpadních nádob pĜed hĜbitovem. ZvlášĢ se bude ukládat sklo a zvlášĢ plasty do popelnic, které budou odlišeny barvou a popisem. Zelená popelnice bude na sklo a žlutá na plasty. Tyto popelnice jsou pouze na odpad ze hĜbitova, není to další sbČrné místo pro tĜídČný odpad z malé Liboše. Prosím proto obþany, aby tĜídČný odpad z domácností i nadále dávali do kontejnerĤ umístČných pĜed restaurací Základna jako doposud. Do velkoobjemového kontejneru se bude ukládat biologický odpad, tedy zvadlé kvČtiny, listí, tráva a podobnČ. Žádný jiný odpad sem nepatĜí. Za hĜbitovem bude zákaz skládky. Za jeho porušení hrozí výrazné pokuty. StejnČ tak hrozí pokuta za vhazování jiného odpadu než je biologický odpad do velkoobjemového kontejneru na biologický odpad pĜed hĜbitovem. Rád bych tímto zpĤsobem požádal všechny obþany obce o pochopení. Zastupitelstvo se takto snaží zlepšit nakládání s odpady ze hĜbitova a s bioodpadem tak, aby se zamezilo vyvážení rĤzných stavebních sutí a jiných odpadĤ za hĜbitov a zároveĖ aby to bylo co nejlevnČjší pro všechny obþany a snížily se tak nám všem náklady s odpady. DČkuji všem slušným a zodpovČdným obþanĤm obce za pochopení a za Ĝádné nakládání s odpady. Václav Adam, pĜedseda výboru pro životní prostĜedí ********************************************************************************************
Nové veĜejné osvČtlení v „LokalitČ Rybník“ Vloni o prázdninách probČhla u nás v obci výstavba nového osvČtlení a veĜejného rozhlasu v „lokalitČ Rybník“. Byla tak osvČtlena a rozhlasem ozvuþena ulice nových rodinných domkĤ v nové lokalitČ. ZároveĖ však byl modernizován obecní rozhlas a provedena modernizace veĜejného osvČtlení v celé obci. Byla vymČnČna stará osvČtlovací tČlesa za nová a byl vymČnČn elektrický rozvadČþ. Na provedení této akce získala obec dotace z Programu obnovy venkova Olomouckého kraje. A jaký pĜínos má realizace takovéto akce pro obþany naší obce? NejviditelnČjší, nebo spíše v tomto pĜípadČ nejslyšitelnČjší, je zmČna rozhlasové ústĜedny. Na obecním úĜadČ byla totiž nainstalována automatická ústĜedna, takže dnes již je mnoho hlášení vysíláno automaticky, i v dobČ, kdy na obecním úĜadČ nikdo není, a lidé tak dostávají informace z obecního rozhlasu v odpoledních þi veþerních hodinách, kdy je jich více doma. Rozhlasová ústĜedna je také vybavena tak, že v nutném pĜípadČ mĤže být hlášení provedeno i dálkovČ, prostĜednictvím mobilního telefonu. Takto byly napĜíklad již nČkolikrát hlášeny poruchy na vodovodu. PĜes tuto ústĜednu je možno v pĜípadČ nebezpeþí þi nČjaké živelné pohromy provést i hlášení integrovaného záchranného systému, ale vČĜím, že takovéto hlášení snad nikdy nebudeme muset vyslechnout. Mnohem ménČ viditelnou zmČnou, ovšem o to více znatelnou pro rozpoþet obce, je výmČna osvČtlovacích tČles a rozvadČþe pro veĜejné osvČtlení. PĜestože máme v obci nyní o patnáct svČtel v nové lokalitČ více, po kontrole vyúþtování za elektĜinu na veĜejné osvČtlení bylo prokázáno, že se spotĜeba elektĜiny proti minulému období mírnČ snížila. Toto snížení spotĜeby elektĜiny bude pravdČpodobnČ ještČ vyšší, až budou využity všechny funkce nového rozvadČþe. Libor Kašpárek, starosta obce ********************************************************************************************
Proþ obecní pracovníci seþou trávu na hĜišti Byl mi položen dotaz, proþ obecní zamČstnanci seþou trávu na hĜišti, když je hĜištČ soukromý pozemek. NejdĜíve bych tedy rád vysvČtlil, že hĜištČ není soukromý majetek, ale je majetkem TJ Sokol Hnojice. TJ Sokol však umožĖuje na tomto hĜišti sportovat všem obþanĤm Hnojic, nejen svým þlenĤm. HĜištČ není oplocené a má na nČj pĜístup každý obþan a dle zákona je takovýto veĜejnČ pĜístupný pozemek veĜejným prostranstvím. A právČ proto, že je to veĜejné prostranství a že areál hĜištČ mohou využívat všichni obþané obce, tak bylo dohodnuto, že obec bude tyto prostory také dle potĜeby sekat, aby to tam trošku vypadalo a aby se tam lidem pĜíjemnČ sportovalo. Libor Kašpárek, starosta obce.
PodČkování Sokola Hnojice Výbor Sokola Hnojice dČkuje všem, kteĜí pomáhali poĜádajícímu Sokolu a obecnímu úĜadu pĜi zdárném prĤbČhu tradiþních hodových oslav. Rádi bychom touto cestou podČkovali fotbalistĤm za zajištČní sobotní zábavy a dále ostatním „SokolíkĤm“ pĜi zajištČní zdárného prĤbČhu oslav v nedČli, taneþním souborĤm PomnČnke a VČneþek, manželĤm KoĜenkovým, také pĜedstavenstvu ZD Hnojice, pĜedsedovi družstva ing. Hežovi, firmČ Mirom pana NaĖáka, stolaĜství KoláĜ Antonín, autodoprava Hubáþek Pavel, klempíĜství Jurásek ZdenČk a dalším. DČkujeme také Všem návštČvníkĤm této oslavy a tím i podporu snahy udržet tuto tradici i v budoucnosti. Ale mrzí nás, že se najde mezi námi obþan, takzvaný „Anonym“, který na nás poĜadatele v nedČli zavolal ve 24:30 hodin policii ýR, že je v Hnojicích zábava. I podle zjištČní policie tato zábava probíhala v klidu a pohodČ. Tento „Anonym“ asi chce tuto tradici nČjak zmČnit. DČkuji. Za výbor Sokola starosta TJ ZdenČk Vyhnánek
*************************************************************************************
Oddíl nohejbalu pĜi TJ Sokol Hnojice zve všechny obþany na turnaj tĜíþlenných družstev v nohejbale. Turnaj se uskuteþní v sobotu 18. záĜí v 9:00 hodin. Pro všechny diváky je zajištČno bohaté obþerstvení vþetnČ uzených žeber a dalších dobrot z udírny. Na hojnou úþast divákĤ se tČší poĜadatelé. ************************************************************************************* Tabulka IV.tĜ. muži skupina B
Tabulka 2. liga B malá kopaná 1.
PS Beton
3 21:7
6
1.
Odrlice
6 30:12 16
2.
SK DORESP Lošov 3 11:5
6
2.
Sokol Mladeþ 6 18:7
3.
Rio de Blatec
3 19:11 4
3.
Mor. Huzová 6 18:10 11
4.
Pergola
3 14:11 4
4.
ŠtČpánov B
5.
Adam Leasing
3 10:8
4
5.
1.FC Olešnice 5 17:7
10
6.
FC Literpool
3 9:9
4
6.
Šumvald B
5 17:8
10
7.
VČznice Olomouc
3 10:11 4
7.
SK Králová
6 15:15 9
8.
SK Kopeþek
3 9:8
3
8.
Drahanovice
5 11:11 7
9.
Modos Olomouc
3 12:11 3
9.
TJ Luká
5 7:10
5
10. Vet. Hluboþky
3 6:9
1
10. PĜíkazy B
5 8:16
3
11. AMG Daskabát
2 3:7
1
11. StĜelice B
5 6:14
3
12. Radíkov
3 5:11
0
12. NedvČzí B
6 6:25
3
13. Restoma
2 3:13
0
13. Hnojice
6 5:25
0
14 Základna Hnoyland 3 7:18
0
15
6 14:11 11
Významná životní jubilea v tomto roce oslavili RĤžena Sládková Miroslav DĜímalka Anna Gecová Anna Sedláþková VČra Svobodová Antonín KoláĜ VojtČch Šálek
88 let 87 let 87 let 87 let 87 let 86 let 85 let
František DĜímalka Josef Švancer Marie Bajerová Anna Nasvetrová Marta Nemravová Bohuslav Švancer Ludmila Tyrnerová
83 let 83 let 81 let 81 let 81 let 81 let 81 let
Emil Coufal Vladimíra ýižmarová Marie Naswetterová Ludmila Srbková ZdeĖka Štorková
80 let 80 let 80 let 80 let 80 let
Všem jubilantĤm pĜeje kulturní a sociální výbor hodnČ štČstí, zdraví a životní pohody. JiĜí Vrobel, pĜedseda kulturního a sociálního výboru *************************************************************************************************
Obrázková vzpomínka na letošní hody
