Hnojické Expres Informaþní zpravodaj pro obþany Hnojic * ýíslo 1 * Kvüten 2010 ýtvrtletník vydává obec Hnojice, þ.p. 117, Šternberk 78501, IC: 00298921, registrováno pod znaþkou: MK ýR E 15890 ______________________________________________________________________________________________________________________________________
Dobrý den, vážení spoluobþané. Za okny je letos nČjaké podivné jaro, já Vám však pĜesto v úvodníku k novému Hnojickému Expresu pĜeji krásný den. V tomto þísle bude vČnována pozornost stále aktuálnímu problému tĜídČní odpadĤ, budou zde zprávy ze života našich spolkĤ a další zprávy, ale pomČrnČ hodnČ prostoru dostane historie. Budete mít možnost pĜeþíst si nezkrácený þlánek našeho pana kronikáĜe OldĜicha Pola o historii hnojického mlýna, který sepsal k devadesátému výroþí ukonþení provozu tohoto mlýna následkem tragického výbuchu, a budete mít také možnost pĜeþíst si þlánek Obþané Hnojic a únor 1948, který podle poznámek z pozĤstalosti seniorĤ sestavil pan Bohumil Krþek. Proþ si myslím, že tyto þlánky jsou pro nás tak dĤležité? Už na základní škole nás uþili heslo: „Historia magistra vitae“, což pĜeloženo do þeštiny znamená „DČjiny jsou uþitelkou života“. V jednom þlánku se dozvíme o velmi zajímavé historii hnojického mlýna a ve druhém pohled pamČtníkĤ na období po druhé svČtové válce a na únor 1948. Myslím, že je zcela zbyteþné zde pĜipomínat, k jak tragickým událostem pro celý náš národ tehdy došlo. Bohužel, ne všichni lidé si dnes uvČdomují, jak je historie stále živá. A když už jsem zmínil jeden citát, tak jsem nČkde þetl ještČ jeden moudrý: „Národ, který se nedokáže pouþit z vlastní historie, je odsouzen prožít si ji znovu“. Poslední víkend v kvČtnu jsou v naší zemi volby. AĢ si to chceme þi nechceme pĜiznat, opČt máme nakroþeno k velkému maléru. Pokud se nedokážeme pouþit z historie a budeme volit zase nČjaké populisty, kteĜí nám slibují naprosto nereálné sliby, mĤžeme znovu velmi tvrdČ narazit. Proto nám všem pĜeji, abychom u voleb vybrali tu správnou stranu, která po skonþení krize znovu pomĤže nastartovat další rozvoj v naší krásné zemi. Libor Kašpárek, starosta obce
Péþe o památky v naší obci V tomto þísle se více než jindy vČnujeme historii. S historií naší obce souvisí také péþe o historické památky. V tomto þlánku bych se chtČl zmínit o nČkolika z nich. Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého Jednou z historicky nejvýznamnČjších památek v naší obci je socha sv. Jana Nepomuckého, která je zapsána i v rejstĜíku národních kulturních památek. Tuto sochu oznaþují odborníci za velmi hodnotný doklad evropského umČní 18. století. Socha je dílem významného barokního sochaĜe JiĜího Antonína Heinze a pochází z roku 1732 Je zhotovena z maletínského pískovce a její celková výška je 3,2 m. Skoro tĜi století od jejího vzniku se na této naší významné památce znaþnČ podepsalo. Kovové þásti zkorodovaly, nČkteré byly ulomeny, a pĜedevším základy byly velmi závažnČ poškozeny koĜeny sousední vzrostlé lípy. Proto bylo rozhodnuto o její rekonstrukci. Restaurování národní kulturní památky není jednoduchá záležitost. NejdĜíve musí být zpracován návrh restaurátorských prací a musí s ním vyjádĜit souhlas památkáĜi. Navíc takovouto vČc nemĤže udČlat ledaskdo – musí ji provést zkušený restaurátor s osvČdþením. Vypracováním restaurátorského zámČru a pozdČji i restaurováním sochy sv. Jana Nepomuckého byl povČĜen akademický sochaĜ René Tikal, který již dlouhá léta žije v Olomouci a restauroval v našem okolí spoustu významných památek. Celá akce byla rozdČlena na dvČ etapy, jednak z dĤvodĤ þasové vytíženosti pana sochaĜe, ale také z dĤvodu lepšího získání dotací. Celá oprava této významné památky vyšla na 218.000,-Kþ, ze kterých bylo z dotací Ministerstva kultury ýR 192.000,-Kþ. Boží muka v novém hávu Na katastru naší obce jsou však i jiné památky. Nejsou sice zapsané v rejstĜíku kulturních památek, ale pro naše obþany mají stejný význam. V loĖském roce proto dostaly nový kabát i Boží muka. Dvoje z nich – Boží muka u starého kravína a u silnice k Žerotínu byly zcela dokonþeny a tĜetí u cesty do Moravské Huzové þekají na lepší poþasí, aby mohly být také takto natĜeny. StejnČ hezká mohla být i Boží muka u Lužic, ale bohužel nČjaký pirát silnic je naboural takovým zpĤsobem, že je poškodil již od základu, takže tato Boží muka budou muset být zĜejmČ až do základu rozebrána a znovu postavena. Opravu Božích muk provedli zamČstnanci vykonávající v naší obci veĜejnČ prospČšné práce, celková rekonstrukce Božích muk u Lužic bude muset být zĜejmČ provedena odbornou firmou. Schody u kaple sv. Floriána Dopravní nehoda zniþila i schody u kapliþky sv. Floriána v KukovČ. NaštČstí zde viník nehody neujel, proto budou nové schody uhrazeny z pojistky odpovČdnosti viníka nehody. Nové schody byly postaveny tak, aby se co nejvíce podobaly schodĤm pĤvodním, ale nám všem bude nČjaký þas trvat, než si na jejich nový vzhled zvykneme. Tyto nové schody v uplynulých dnech postavila firma pana Karla Zelinky, která byla vybrána zastupitelstvem obce ze þtyĜ nabídek. KĜíž na hĜbitovČ V letošním roce se nám podaĜilo získat dotaci i na restaurování kĜíže na hĜbitovČ. Základy a podstavec 520 cm vysokého kĜíže, jenž pochází z roku 1888 pĤsobením þasu a povČtrnostních vlivĤ utrpČly znaþné škody a celý kĜíž se zaþal naklánČt, takže hrozilo jeho zĜícení. Nejlepší návrh restaurátorských prací zhotovili a zakázku získali mladí restaurátoĜi, sourozenci Martin a Lucie Parobkovi ze Šternberka, kteĜí uspČli ve výbČru ze tĜí nabídek. Celkové zrestaurování kĜíže bude stát 57.000,-Kþ, z toho 50.000,-Kþ bylo získáno z programu „Obnova staveb drobné architektury místního významu v Olomouckém kraji“.
TĜídČní odpadu v obci Hnojice V tomto þlánku bych se chtČl zamyslet nad tĜídČním odpadĤ v naší obci. Úvodem bych rád podČkoval všem, kteĜí odpady svČdomitČ a pravidelnČ tĜídí a pomáhají tak ochranČ pĜírody i dalšímu využití odpadu. Aby tĜídČní odpadu bylo pro naše obþany jednodušší, udČlali jsme v obci v záĜí 2008 celkem pČt míst pro kontejnery na tĜídČný odpad. Snažili jsme se, aby každý mČl toto místo co nejblíže ke svému domovu. Oþekávali jsme, že se tím zvýší objem vytĜídČného odpadu a výraznČ se sníží podíl komunálního odpadu – tedy toho vyhazovaného do popelnic. ýlovČk by si Ĝekl, že když máme pČtkrát více nádob na tĜídČný odpad, každý je má dnes velice blízko, tak také pČtkrát stoupne množství tĜídČného odpadu a výraznČ ubyde ten netĜídČný. Jak to ale bylo ve skuteþnosti? První výsledky nás dost potČšily. V roce 2008, kdy byla sbČrná místa v provozu první tĜi mČsíce, nastalo zlepšení oproti roku 2007 – z 10,94% vytĜízeného odpadu a 28. místa mezi obcemi v pĤsobnosti firmy REMIT jsme se dostali na 12,46% a na 19. místo v roce 2008. Oþekávali jsme sice vČtší nárĤst, ale Ĝíkali jsme si, že to je tím, že sbČrná místa zde byla jen 3 mČsíce a lidé si teprve zvykají a že se to zlepší a s velkým zájmem jsme oþekávali výsledky za rok 2009. Když je starosta pĜivezl, þekalo nás zklamání. Podíl vytĜízeného odpadu 12,75% a pokles na 21. místo. PĜitom celkové množství odpadu se nezmČnilo. To znamená, že lidé netĜídí o nic víc, než tĜídili pĜed rozšíĜením sbČrných míst. NČkteĜí prý Ĝíkají, že když mají platit tolik za odpady, tak se pĜece nebudou ještČ namáhat s tĜídČním. Tato myšlenka je ale úplnČ zcestná. Nebudu tady psát o tom, že podle zákona je povinnost tĜídit, ani o tom, jak tĜídČní pomáhá životnímu prostĜedí. Chci tady napsat o obyþejných kupeckých poþtech. To, kolik platí každý z nás za odpady vychází z množství odvezeného NETěÍDċNÉHO odpadu, tedy toho z popelnic, za tĜídČný odpad neplatíme nic. V loĖském i letošním roce díky krizi vláda pozdržela plánované navyšování poplatku za skládkování a díky tomu nejsou navyšovány ani poplatky za odpad. Ale tyto poplatky se v pĜíštích letech budou zvyšovat, a to nČkolikanásobnČ. Pokud tedy budeme produkovat stejné množství odpadu, budeme platit za odpady stále více a více. Jak starosta spoþítal již pĜed þasem, bČhem nČkolika let bychom tak mohli platit i více než 2.500,-Kþ na jednoho obþana, a to už je hodnČ velká þástka. Aby se toto nestalo, musíme se nauþit tĜídit odpad. V tuto chvíli je to na každém z nás, zatím nás nikdo za netĜízení odpadu nepostihuje. Ale už dnes se musíme pĜipravovat na to, že až zaþnou tyto náklady stoupat, bude se obec podle toho muset zaĜídit. Budeme muset udČlat zvýhodnČní pro ty, kdo odpad poctivČ tĜídí a postihovat pĜísnČ ty, kdo to nedČlají. V souþasné dobČ výbor pro životní prostĜedí se starostou pĜipravuje opatĜení k tomu, aby se množství netĜídČného odpadu v naší obci co nejvíce snížilo. Vyzývám proto všechny, koho tento problém trápí, aby své nápady a pĜipomínky v této oblasti pĜedali nČkterému ze þlenĤ výboru pro životní prostĜedí, mnČ nebo na obecní úĜad. Všechny námČty a pĜipomínky peþlivČ zvážíme. Jde nám pĜeci všem o stejnou vČc – omezit množství netĜídČného odpadu a tím nejen pomoci pĜírodČ, ale také našim penČženkám. Václav Adam, pĜedseda výboru pro životní prostĜedí Pár slov starosty I já bych rád podČkoval všem obþanĤm, kteĜí již pochopili nutnost tĜídit odpady. Nikomu z nás se nelíbí zvyšování poplatkĤ za odpady. Proto budeme s výborem pro životní prostĜedí hledat cestu, jakým zpĤsobem co nejvíce omezit produkci netĜídČného komunálního odpadu. NČjaké nápady už máme, další snad dodá nČkdo z obþanĤ þi získáme z moudré literatury nebo na nČkterém školení. RozhodnČ chceme nadále pokraþovat v nastoupené cestČ, zlepšovat tĜídČní a také dostat z popelnic biologický odpad, neboĢ hlavnČ tráva tvoĜí v letním období zbyteþnČ drahou náplĖ našich popelnic. V tomto roce bude také provedeno vydláždČní sbČrných míst, protože se ukázalo, že lidé si na jejich rozmístČní již zvykli. Vím, že toto rozmístČní nebude nikdy úplnČ ideální. Každý by chtČl mít sbČrné místo co nejblíže, ale nejde vyhovČt úplnČ všem požadavkĤm. VČĜím, že i zlepšení prostĜedí v okolí sbČrných míst díky vydláždČní pĜispČje tomu, že budeme všichni více tĜídit. Na obrázku sbČrné místo u pošty.
Zpráva kontrolního výboru za rok 2009 Kontrolní výbor se bČhem roku 2009 sešel celkem 5x a to 6. bĜezna, kdy se zabýval vyhodnocením práce kontrolního výboru za rok 2008. Další termín zasedání byl stanoven již na den 20.03.2009, kdy se zabýval úkolem uloženým mu zastupitelstvem a to v souvislosti s provČĜením stavebních úprav domu þ. 160 v obci Hnojice, kde se provádČla þásteþná rekonstrukce, zejména rekonstrukce pĜízemí budovy, kde sídlí ýeská pošta, MUDr. KĜapová a místní knihovna a provČĜení stavu a zapojení elektroinstalace. PĜi jednání kontrolního výboru dne 18.06.2009 bylo pĜedmČtem jednání kontrola plnČní usnesení zastupitelstva obce za období bĜezen až kvČten a kontrola poplatkĤ za psy. Dále se kontrolní výbor sešel dne 24.09.2009, kdy se zamČĜil na kontrolu plnČní usnesení zastupitelstva obce Hnojice þ. 6/2009 ze dne 29.06.2009 a usnesení þ. 7 ze dne 13.07.2009 a na kontrolu plnČní úkolĤ finanþního výboru. Výsledky všech kontrol byly pák ĜádnČ prezentovány na zasedání zastupitelstva obce. Naposledy se kontrolní výbor sešel dne 19. prosince 2009, kdy se zabýval kontrolou hospodaĜení s majetkem obce, kontrolou plnČní usnesení zastupitelstva obce a kontrolou práce finanþního výboru. Zápisy z jednání kontrolního výboru, které slouží jako informace pro þleny zastupitelstva obce o stavu plnČní jeho usnesení, jsou uloženy u obecního úĜadu. Dle zákona þ. 106/1999 Sb., o svobodném pĜístupu k informacím, lze na základČ žádosti poskytnout kopii zápisu provedených kontrol, ale až po projednání na zasedání zastupitelstva, pokud nejde o dĤvody uvedené v § 7 až 11 citovaného zákona. Václav Adam, pĜedseda kontrolního výboru Zpráva o þinnosti finanþního výboru za rok 2009. Finanþní výbor za rok 2009 zasedal celkem šestkrát, na svých zasedáních od zaþátku roku projednával - návrh rozpoþtu na rok 2009 a to dle jednotlivých položek - provedl kontrolu veĜejných hracích automatĤ (2 ks.) - provedl kontrolu hospodaĜení za rok 2008 - projednal návrh rozpoþtové zmČny þ. 1 - provedl kontrolu výbČru nedoplatkĤ na místních poplatnících - provedl kontrolu nájemného na þ.p. 91 a þ.p. 160 - projednával návrh rozpoþtové zmČny þ. 2 - projednal návrh rozpoþtové zmČny þ. 3 - projednal návrh rozpoþtové zmČny þ. 4 - projednal zpracování rozpoþtového provizoria na rok 2010 - projednal rozpoþtovou zmČnu þ.5, která je koneþná k uzavĜení roku 2009, dle skuteþných pĜíjmĤ a výdajĤ. Nechci unavovat þísly, ale jen se zmíním o dotacích, které se v roce 2009 podaĜilo získat. Celkem se jednalo o þástku 857.000,-Kþ, z toho dotace na výstavbu, opravy a poĜízení zaĜízení þinily za rok 2009 624.200,- Kþ a dotace ze státního rozpoþtu a EU získané pro pracovníky na veĜejnČ prospČšné práce þiní 232.800,- Kþ. Za finanþní výbor zprávu sestavil pĜedseda finanþního výboru ZdenČk Jurásek. ***********************************************************************************************************
Z minulosti hnojického mlýna Tímto þlánkem jsem chtČl oživit dnes už málo známou historii hnojického mlýna, jeho vznik i zánik a také s úctou vzpomenout na všechny mlynáĜe, kteĜí zde pĤsobili. Hnojický mlýn nechal postavit kolem roku 1650 Kristián Ulrich, vévoda z Würtenberka, pán na Šternberském panství. Dle Lánského rejstĜíku vrchnost mlýn od jeho postavení pronajímala. Jedním z prvních úĜednČ zapsaných nájemcĤ byl kolem roku 1660 nČjaký Tomáš, bližší údaje nejsou známé. V letech 1665 až 1669 je zde uvádČn Daniel Zima a od roku 1669 do roku 1678 Jan Til pocházející ze Zvole. V roce 1678 pĜevzal mlynáĜské Ĝemeslo jeho syn Friedrich Til, a pĤsobil zde do roku 1682. V „Hnojických consignacích“ je psáno, že v dobČ kdy Jan Adam OndĜej z Lichtensteina koupil 2 díly panství, nechal si udČlat pĜehled všech poddaných. Zde se uvádí, že roku 1695 má Tomáš Seifert v nájmu hnojický mlýn. V roce 1700 získali páni z Lichtensteina tĜetí díl panství a spojili jej v obrovský celek. Dalším majitelem rozsáhlého panství se stal Josef Václav z mladší vČtve rodu LichtensteinĤ, který prodal hnojický mlýn v roce 1750 za 1100 zlatých Josefu Tutschovi. (V jiných historických pramenech se uvádí také Dutsch. Toto pĜíjmení mohl chybnČ zapsat panský písaĜ.) Josef Tutsch zde pĤsobil 14 let. V roce 1764 odkoupil mlýn Josef Schintzel. Tento mlynáĜ si na svém Ĝemesle velmi zakládal, získal peþetní právo a mlynáĜský peþetní znak, na nČmž je mČĜidlo, mlýnské kolo a iniciály mlynáĜe. Rod SchintzelĤ vlastnil mlýn vĤbec nejdéle ze všech, tedy skoro sto let. PrávČ poslední mlynáĜ Antonín Schintzel prodal v roce l863 mlýn svému pĜíteli Karlu Petrovi ze Šternberka. Proþ pan Karel Petr koupil mlýn v Hnojicích když ve Šternberku na námČstí mČl mČšĢanský dĤm s prosperující živností? Nabízí se nČkolik hypotéz. NapĜíklad, že chtČl do budoucna zabezpeþit své syny nebo mČl v úmyslu investovat do živnosti, v níž se vyznal, neboĢ sám byl vyuþen mlynáĜem. Navíc tak mohl mít svoji vlastní a levnČjší mouku. Snad, o dĤvodu jeho rozhodnutí mĤžeme jen spekulovat.V archívních pramenech se jeho þinnost ve Šternberku uvádí jako Bäckermeister, tedy mistr pekaĜský. K živnosti též patĜila i malá prodejna peþiva. Pan Karel Petr se oženil 8. bĜezna 1843 s Annou, roz. Steskal, s níž mČl tĜi syny. Nejstarší syn Florián se stal katechetou ve Svitavách. ProstĜední syn Karel zemĜel roku 1866, mČl 17 let. Nejmladší syn Julius se narodil v roce 1850 ve Šternberku. V Hnojicích se vyuþil mlynáĜskému Ĝemeslu a po získání praxe mlýn pĜevzal do svých rukou. StejnČ jako jeho otec byl þinný na poli kulturním, neboĢ i on pĤsobil v tehdy již známém pČveckém a divadelním spolku „Vlastimil“. MlynáĜ Julius se oženil dne 23. Ĝíjna 1871 se sleþnou Julianou Schmied z Újezda u Uniþova þp.65. Právo dČdické na hnojický mlýn þp. 41 získal od svého otce v roce 1876. Jeho matka zemĜela 17. Ĝíjna 1875 a otec Karel dne 16. ledna 1878.
Manželé Julius a Juliana Petrovi mČli celkem pČt dČtí. Nejstarší syn Karel narozen v roce 1872 se stal katolickým knČzem v Moravské OstravČ – PĜívoze. Druhorozený syn Theodor se narodil roku 1873. Jediná dcera Anna narozena 10. února 1876 se provdala v roce 1900 za Lukáše Sedláþka ze Žerotína. PĜedposlední syn Julius Petr narozen 13. února 1879 vystudoval Theologii na bohosloveckém ústavu ve VidnavČ. Jako administrátor pĤsobil v nČkolika farnostech na ostravsku. FaráĜem byl ustanoven v roce 1913 v Horních Domaslavicích. Nejmladší syn František zemĜel ve dvou letech. Nabízí se zatím nepotvrzená, ale logická myšlenka že po smrti rodiþĤ prodal mlynáĜ Julius mČšĢanský dĤm ve Šternberku a za stržené peníze postavil v roce 1884 v Hnojicích vedle mlýna novou usedlost. Dále nechal mlynáĜ Julius v roce 1901 vybudovat za mlýnským kolem, kamenný odpadní tunel v délce 28 m šíĜce 2m a výšce 1,70m. Po zrušení vodního kola pĜestal tunel plnit svoji funkci, pro kterou byl zbudován. Kolem roku 1960 bylo do jeho vyústČní položeno potrubí o prĤmČru 30 cm a posléze zasypáno. Dalším pokraþovatelem rodu PetrĤ a novým mlynáĜem se stal Theodor Petr. Narodil se 20 Ĝíjna 1873. StejnČ jako jeho dČd a otec i on vstoupil do divadelního spolku „Vlastimil“. Oženil se 30. srpna 1904 s Annou roz. Vyhnánkovou ze Žerotína þp.7. Její otec Josef Vyhnánek, sedlák, vČrný to pĜítel hnojického starosty Lukáše Škody a velmi podnikavý þlovČk, mČl v tu dobu už více jak 16 let pronajat od správy lichtenšteinských velkostatkĤ „DvĤr Lužický“, kde také se svojí rodinou bydlel. Theodor Petr získal právo dČdické na hnojický mlýn ihned po svatbČ a to dne 14. Ĝíjna 1904 a stal se tak posledním „Panem otcem“ (tak se tehdy mlynáĜĤm Ĝíkalo) na hnojickém mlýnČ. MlynáĜ Theodor mČl se svou ženou tĜi dČti. Syn Karel, druhým jménem Václav, se narodil 28. záĜí 1905, a dcera Anna se narodila roku 1910. PozdČji si vzala obchodníka Josefa Kubu z þp. 43. Nejmladší syn Theodor se narodil 28. þervence 1912. Bohužel, osud jeho životu nepĜál, zemĜel 5. ledna 1913. V prvním desetiletí nového milénia byl mlýn velmi prosperující živností, navíc zde bylo hospodáĜství a polnosti o výmČĜe nČkolika hektarĤ, pekárna a malý obchĤdek s þerstvým peþivem, tak zvaný kvelb (z nČmeckého Gewölbe komora þi kupecký krám) o který se staral pan Julius Petr toho þasu mlynáĜ na odpoþinku. Mimo rodinu mlynáĜe pracovalo a žilo na usedlosti nČkolik dalších rodin. MlynáĜ Theodor Petr byl velmi moderní, pokrokový a hlavnČ praktický þlovČk. Dne 3 bĜezna 1911 prodal vodní právo za 55 000 korun a ještČ téhož roku zaþaly práce na odstraĖování stávajícího zaĜízení mlýnského jezu a zasypání strouhy vedoucí k vodnímu kolu. V té dobČ byl prodej vodního práva urþitČ velmi dobrý nápad, neboĢ mlýn se každoroþnČ v létČ potýkal s nedostatkem vody a s jarním táním pĜi vČtším prĤtoku byl odpadní kanál naopak zahlcen vodou, která se vracela ke kolu a zpČtným tlakem zpĤsobila jeho brodČní, þímž podstatnČ klesla úþinnost síly pĜecházející z vodního kola na hĜídel a mlecí ústrojí. Jinak mlýnské kolo mČlo šíĜku 2 metry a prĤmČr 3 metry, dubový hĜídel mČl v prĤmČru 80 cm. Užiteþný spád vodního díla byl necelé 3 metry. PĜi prĤtoku 150 až 250 litrĤ za vteĜinu podalo vodní kolo na hĜídel výkon 4 až 6 HP. Aby mlynáĜ jednou pro vždy pĜedešel problémĤm s vodou, rozhodl se koupit za utržené peníze naftový motor typu Bronse 16 HP od firmy Laurin a Klement z Mladé Boleslavi. Kolaudace probČhla 3. Ĝíjna 1912 a po dokonþení všech stavebních úprav byl motor zaþátkem bĜezna 1913 slavnostnČ spuštČn. Podle všeho bČžel motor bez problémĤ až do poloviny roku 1914, kdy mlynáĜ po vyhlášení váleþného stavu musel narukovat. Dostal se k „Dienst ohne Waffe in K u k Millitärfestungsspital A/2 in Krakau (služba beze zbranČ v K u k vojenské pevnostní nemocnici v KrakovČ) kde sloužil jako sanitätssoldat (nČco jako lapiduch) v hodnosti þetaĜe. BČhem váleþných let se na mlýnČ událo nČkolik podstatných zmČn. Ta ménČ závažná byla, že se práce ve mlýnČ postupnČ zastavila. Ovšem nejvČtší ranou osudu pro mlynáĜe bylo, že bČhem vojny mu zemĜeli oba rodiþe. Matka Juliana zemĜela dne 4. þervna 1916 a po necelém roce, tedy 2. dubna 1917 i její manžel Julius. Jak sám Theodor píše ve své korespondenci, mČl štČstí na dobrého velitele, který jej pustil na oba pohĜby. Díky svému vojenskému zaĜazení neokusil ty pravé hrĤzy války a tak se šĢastnČ vrátil již v druhé polovinČ roku 1918. Ihned po svém návratu uvedl mlýn do chodu. Jeho syn Karel, i když ještČ chodil do mČšĢanské školy ve ŠtČpánovČ, se pomalu zaþal uþit mlynáĜskému Ĝemeslu. Mletí obilí se opČt rozebČhlo a zdálo se že nic nestojí v cestČ obnovy bývalé prosperity hnojického mlýna. Leþ osudy bývají nevyzpytatelné, jak se lidovČ Ĝíká, neštČstí nechodí po horách, ale po lidech a tak byla krutČ zasažena i rodina mlynáĜe Theodora Petra. Stalo se to kolem poledne na den sv. Mikuláše, tedy 6. prosince 1919. Ráno se mlynáĜi nepodaĜil nastartovat motor, kterým se uvádČlo do chodu mlecí zaĜízení. Na opravu si pozval zámeþnického mistra pana Adolfa Leschtinského ze Šternberka. Ten si zase vzal k ruce svého tovaryše. Manželka mlynáĜe paní Anna Petrová na toto neštČstí nerada vzpomínala, pĜesto se dochovala jakási její nepsaná vzpomínka þi výpovČć : „PĜipravovala jsem obČd, ti ze mlýnice stále chodili do kamen žhavit nČjaká železa, až se to stalo. Nastala hrozivá rána, okamžitČ se vysypaly okenní tabulky. Ve dveĜích kredence praskla sklenČná výplĖ. Bylo mi hned jasné, že se muselo stát veliké neštČstí“. Co se ale opravdu pĜesnČ stalo, zĤstává dodnes v oblasti spekulací a dohadĤ, existuje mnoho verzí, ale zjistit pravou pĜíþinu výbuchu se už asi nikdy nepodaĜí. Ovšem zcela urþitČ lze Ĝíci, že zámeþnický mistr pan Leschtinský (Leštinský) pĜecenil svoje síly jak po teoretické stránce, tak v praktické znalosti oprav i startování vznČtových motorĤ a vše co je s tím spojeno, tedy i manipulaci s palivem, které se do tČchto motorĤ používalo. Jak již bylo pĜedesláno, byl hnojický mlýn pohánČn stabilním vznČtovým motorem firmy Laurin – Klement typu Bronse 16 Hp. Místo kýženého rozebČhnutí motoru se mistru Leschtinskému podaĜilo jediné neodbornou manipulací pĜivést technické zaĜízení mlýnice, kde bylo i nemalé množství hoĜlavého materiálu, k ohromnému výbuchu. Exploze byla natolik razantní, že prorazila stĜechu mlýna a ta oba pĜítomné zasypala. Lidé, kteĜí se sebČhli, snažili se zachránit nejen zavalené osoby, ale i uskladnČné obilí. Po výbuchu následoval mohutný požár, který znesnadĖoval záchranné práce. Navíc hoĜení umocĖoval všude pĜítomný mouþný prach, ale i nafta, kterou byl motor pohánČn. Vznikla oprávnČná obava, že by mohlo dojít k dalšímu výbuchu, proto bylo od dalších záchranných prací upuštČno. Hasiþi se snažili chránit aspoĖ obytný dĤm tím, že jej stále kropili vodou. BČhem následných þtyĜ hodin shoĜelo asi 3 tuny obilí a vše, co v budovČ bylo. Teprve po zdolání požáru a odklizení trosek se lidem podaĜilo vynést dvČ mrtvá tČla. Zámeþnický mistr Adolf Leschtinský (*6.8. 1874) a mlynáĜ Theodor Petr toto neštČstí nepĜežili. V té dobČ bylo mlynáĜi 46 let a mistru zámeþnickému 45 let. V úmrtní knize je lakonicky uvedeno - smrt zadušením; nic víc a nic míĖ. MlynáĜský uþeĖ a uþeĖ mistra zámeþnického byli tČžce zranČni, ale oba zĤstali na živu. Za svoji záchranu mohli vdČþit panu Bohumilu Holoubkovi z þp. 115, který díky své stateþnosti oba uþnČ z trosek vynesl. Jejich štČstím bylo, že v dobČ výbuchu se pohybovali ve vedlejším objektu za plechovými dveĜmi, které, i když byly tlakem vyraženy, mladíky ochránily. PrávČ mlynáĜský uþeĖ ještČ po mnoho let navštČvoval rodinu mlynáĜe Petra, ale i svého zachránce pana Holoubka.
Co napsat na závČr? Paní Anna Petrová, nyní již vdova, byla jistČ velmi silná a stateþná žena, vždyĢ v ten den se jí musel zhroutit celý svČt. Ztratila milovaného muže, živitele rodiny, zĤstala sama se dvČmi nezletilými dČtmi, navíc se ze dne na den musela postarat o chod celého hospodáĜství. Poruþníkem jejich dČtí byl soudem urþen její švagr, pan Josef Sedláþek ze Žerotína. V nejtČžší chvíli byla pro ni velkou oporou sestra Marie, provdaná Tiefenbachová, která ji v den neštČstí vzala i s dČtmi k sobČ a poskytla jim potĜebnou pomoc a útČchu. PĜes všechny rány osudu a problémy s tím spjaté paní Anna vychovala obČ dČti a postarala se o majetek. V dobČ neštČstí jí bylo 40 let. Nikdy se už nevdala, zĤstala sama se svými vzpomínkami. Milovaného muže pĜežila o 35 let. ZemĜela u své dcery Anny, provdané Kubové, dne 15. února 1954. Pro úplnost je tĜeba se zmínit o pojistce mlýna. Pan Theodor prozíravČ obnovil doplatkem dne 9. ledna 1919 starou pojistku u krakovské pojišĢovací spoleþnosti v BrnČ. Mlýn byl pojištČn proti požáru na hodnotu 68 500 Kþ o roþním pojistném 667 Kþ. Všem, kteĜí tak díky požáru pĜišli o svoje obilí, byla jejich ztráta uhrazena. Tímto neštČstím bylo ukonþeno skoro 270 leté trvání mlýna v Hnojicích. ofp ýlánek napsal v roce 2009 OldĜich František Pol, kronikáĜ obce Hnojice, u pĜíležitosti 90. výroþí této tragické události. OBýANÉ HNOJIC A ÚNOR 1948 Únorem 1948 se uzavĜelo seskupování státĤ v sovČtský mocenský blok, který se zaþal formovat v útvar Ĝízený jednotnČ a z jednoho centra – z Moskvy. Pro stĜedoevropský stát ýechĤ, SlovákĤ a pĜíslušníkĤ jiných národnostních menšin to byl hluboký a tragický pĜedČl státního a národního vývoje. VyjadĜoval jednu z forem nastolení komunistického monopolu moci. PĜíhodná geografická poloha Hnojic a úrodná pĤda kolem vytváĜela po staletí pĜedpoklady k intenzivní zemČdČlské produkci. ObdČlávání úrodné pĤdy poskytovalo generacím: majitelĤ pĤdy nejen nezbytnou obživu, ale zároveĖ utváĜelo a upevĖovalo vztahy venkovského obyvatelstva k pĤdČ. Vlastnické vztahy byly urþující na utváĜení sociální skladby vesnice. Po osvobození v kvČtnu 1945 se pĤda stala opČt rozhodujícím faktorem. Na velikosti zemČdČlské usedlosti, zdČdČné po generacích pĜedkĤ, závisel rozsah a druh rostlinné a živoþišné produkce, i používání mechanizaþních prostĜedkĤ. ýást drobných rolníkĤ, kteĜí mČli nedostatek pĤdy, si zajišĢovala obživu formou vedlejšího zamČstnání v rozrĤstající se prĤmyslové výrobČ v okolí. Jakým smČrem pĤjde pováleþný vývoj po.osvobození ýSR v kvČtnu 1945, to mohla naše exilová vláda v LondýnČ vČdČt již bČhem II.svČtové války. Lidé kolem prezidenta Beneše mČli dost þasu a pĜíležitostí vytvoĜit si odpovídající pĜedstavu o celé situaci. Ve snaze udržet si svoje místa a po válce se vrátit jako vítČzové, zaþali si vzájemnČ dokazovat, že komunisté jsou dobrými demokraty a na všechny varovné skuteþnosti a pochyby rádi zapomínali. PĜi koketování s komunisty zapomnČli i na to, že "dobromyslný" kuĜák lulky Klement Gottwald jim v pražské poslanecké snČmovnČ vmetl do tváĜe slova „Ano, my se chodíme k ruským bolševikĤm uþit - jak vám zakroutit krkem, pĜejde vás smích…". Spojenecká smlouva, podepsaná prezidentem Benešem v MoskvČ r. 1943, pĜedznamenala orientaci vývoje v naší republice. V roce 1945 byl národ omámený svobodou a vítČznými hesly, ale zdravý selský rozum vČtšiny se nedal obalamutit. StĜízlivČ myslící lidé venkova vČdČli, že výhybka války a revoluce zavedla dČjinný vývoj v naší zemi na novou kolej. Po volbách do Národního shromáždČní v létČ 1946, se projevila Stalinova zásada - kdo sþítá hlasy, ten vyhrává volby! V projevech a v tisku se stále více objevovalo slovo socialismus. RovnČž KSý pĜistoupila k opravČ svého veĜejného programu. Ke komunistĤm bylo pĜistupováno od ostatních stran jako k rovnocenným partnerĤm, ochotným upĜímnČ se podílet s ostatními na výstavbČ svobodného a sociálnČ spravedlivého státu. Domnívali se, že demokratické parlamentní zvyklosti politického zápasu budou dodržené, když po osvobození v kvČtnu 1945 neuchvátila KSý veškerou moc ve státČ. PĜekvapení byli i komunisté, že v jiných demokratických stranách se našla celá Ĝada lidí, kteĜí ochotnČ plnili úkoly dané KSý. Za tČchto pĜedpokladĤ se v nekomunistických stranách samozĜejmČ zaþala pĜipravovat možnost ovládnout vedení tČchto stran. ýekalo se jen na vhodnou pĜíležitost. PĜi ústĜedním výboru KSý bylo zĜízeno tajné oddČlení pro nekomunistické strany. Zaþalo Ĝízené, systematické pronikání do tČchto stran pĜes agentury zĜízené v každé stranČ. Nebylo však zatím vhodné strašit masy diktaturou proletariátu, proto jako souþást taktiky v pĜedúnorovém zapase o moc byl používán termín "specifická þeskoslovenská cesta k socialismu". Kdo toto sledoval pĜi stĜízlivém uvažování, musel se ptát po pravé podstatČ režimu a nutnČ v nČm vzklíþilo podezĜení, že komunisté zatím v tichosti a ve skrytu pĜed veĜejností dosáhli svého dílþího cíle. Dokud však ve svých rukou nebudou mít veškerou moc, stydí se jej národu ohlásit. Jak bylo možné vyþíst z mnohých útržkĤ a dílþích poznámek v kalendáĜích venkovských hospodáĜĤ, je vidČt, že prostý venkovský þlovČk, hodnotící situaci svým selským rozumem, mČl ke skuteþné pravdČ mnohem blíž. Jeho intuice umožĖovala udČlat logickou zkratku a posunout se dál, než bylo slyšet z rĤzných schĤzí a shromáždČní. Z tisku bylo zĜejmé, jak nejvyšší státní þinitelé vþetnČ prezidenta nebyli dost opatrní a prozĜetelní. Jan Masaryk, ministr zahraniþí, ještČ v roce 1947 chtČl svým ujišĢováním získat americké kruhy k vČtši angažovanosti v ýSR. PĜesvČdþoval je, že komunisté spolupracují s ostatními stranami, budují demokratickou zemi a je výmyslem, že by komunisté chtČli nČkoho z vlády vytlaþit. Národní socialisté – Ferdinand Peroutka uvádí : „ … jestliže vlastnosti þeského lidu jsou dobré, nebojte se, budou pĤsobit i uvnitĜ KSý“. Jaroslav Stránský: „ … máme v þele slušné lidi, a to Ĝíkám o všech našich stranách …“. Národní slavnost v Hnojicích dne 9. záĜí 1945 též mČla významného hosta. Místní národnČ soc. stranou byl pozván tehdejší ministr zahraniþního obchodu Hubert Ripka. Na slavnosti mČl hlavní projev a provedl po pČtileté úschovČ druhé odhalení pomníku legionáĜe v parku. Podle poznámek pĜímých úþastníkĤ hovoĜil v duchu svých stranických kolegĤ, se zamČĜením na zemČdČlskou výrobu a na potĜebu nové pozemkové reformy. Z vyšších míst témČĜ všichni bláhovČ doufali, že domácí stranickopolitiþtí zmocnČnci demokratických stran za pomoci Západu zachrání ýSR pĜed sovČtizací. Jaká byla skuteþnost života v SSSR, to znal i lidé z literatury I. republiky, poznatky si upĜesnili ústním podáním od mnohých uprchlíkĤ, nebo od osob, které se po válce navrátili nazpČt. Na mČšĢanské škole ve ŠtČpánovČ v pováleþných letech vyuþoval ruský jazyk ŠtČpán Šišola, byl dĤstojníkem a pĜišel s armádou, Pocházel z vČtšího hospodáĜství na úrodné UkrajinČ a hospodáĜĤm dĤvČrnČ, pĜesnČ sdČloval, jak bude kolektivizace postupovat. Ve vzduchu viselo zavádČní kolektivizace a tím soumrak soukromého hospodaĜení. Touha zachránit existenci, majetek, dílnu, obchod, grunt a pĜizpĤsobit se novému režimu þasto prozíravČ zavedla lidi do zcela jiného uskupeni, než byl jejich vlastní zájem.
Respektované osoby obce celá staletí žili na svých gruntech, byli mluvþími mnoha lidí v obci, které na polních pracech zamČstnávali, nyní vidČli, že je ohrožuje to, þeho se zaþínají bát. Svým nástupcĤm na vČtších nebo menších hospodáĜstvích, synĤm nebo dcerám byli nuceni sdČlit: „Co ti pĜedám, když mi všechno seberou, pole i hospodáĜství?“ Toto jsou nesdČlitelné zážitky našich otcĤ, které prožívali ve svém vČdomí. Byla nastartována vlna lidských tragedií, kolektivizace zniþila tradiþní venkovské vztahy. Selská hrdost podnítila lidi – být sám sebou, nejít proti proudu. Každé vychýlení od stanoveného názoru znamenalo být izolován. Kdo nepoužíval oþi k vidČní, brzy je potĜeboval pro pláþ. ýlovČk nemĤže pĜedbČhnout žádný vývoj a kdo má v sobČ nenávist, nejvíce ubližuje sám sobČ. Hlubiny zla nelze uchopit, aby se daly zneškodnit vlastní silou. Na podzim roku 1947 bylo KSý rozhodnuto vybudováni lidových milicí – jako ozbrojené pČsti dČlnické tĜídy. Již sama existence tČchto útvarĤ byla jednim z dokladĤ nedemokratické, nelegální cesty. Dalším dokladem nelegální a protiústavní únorové machinace bylo zĜízení akþních výborĤ. V rozporu s platnou ústavou mČli již bČhem února 1948 pravomoc provádČt oþistu škol, ústavĤ, národních výborĤ všech stupĖĤ, poþínaje vesnicí, pĜes vedení závodĤ až po ministerstva. Ze všech tČchto míst byli vyhazováni lidé, kteĜí nesouhlasili s politikou KSý . PĜíležitost na kterou se þekalo, pĜihrály komunistĤm demokratické strany, když vyvolaly, nebo uspíšily vyvoláni vládní krize. Ve velkých mČstech 22. února 1948 vyrukovaly lidové milice, vyzbrojené narychlo dovezenými zbranČmi. Již pouhý fakt, že se v ulicích mČst objevila ozbrojená složka KSý, staþil, aby se pĜedáci nekomunistických stran vydČsili a kapitulovali. Další prĤbČh událostí je všeobecnČ známý, jak se mĤže v knihovnách každý pĜesvČdþit. O tČchto událostech bylo napsáno mnoho publikací i þlánkĤ v tisku, které zde nechci opakovat. Je potĜebné vžít se do situace lidí, kteĜí se ve své dobČ rozhodovali tak, jak se rozhodovali. Rozumný þlovČk si dČlá názor podle vlastních zkušeností. ZmČny a opravy v kronikách a záznamech nejsou možné. Historii nelze opravovat a pĜizpĤsobovat i obrazu dneška. Podle poznámek z pozĤstalosti seniorĤ sestavil Bohumil K r þ e k *********************************************************************************************************** ýinnost o. s. Hagnózek v r. 2009 Obþanské sdružení Hagnózek v uplynulém roce 2009 absolvovalo nČkolik vystoupení. Na jaĜe jsme již tradiþnČ s dČtmi ze souboru PomnČnke pĜedvedli na HradČ ve Šternberku pásmo jarních zvykĤ. Toto pásmo bychom rádi pĜedstavili v letošním roce i v Hnojicích na návsi, tak snad se nám to podaĜí uskuteþnit. Dále jsme v minulém roce tanþili v ÚjezdČ na hodech, kde byla velmi pĜíjemná atmosféra. Hody v Hnojicích byly pro nás samozĜejmČ nejdĤležitČjší, pĜedstavily se dČti ze souboru PomnČnke, dospČlí ze souboru VČneþek a ke všemu nám hrála cimbálovka Hagnózek. VČĜíme, že se naše vystoupení líbilo a že rodiþe a známí ocenili výkony svých dČtí. Tímto se naše vystupování v tomto roce uzavĜelo. Bylo toho mnohem ménČ než jiné roky, ale každý se nČkdy potĜebuje nadechnout, aby mohl pokraþovat. Rok jsme zakonþili poĜádáním výstavy s názvem Barevné Vánoce. Konala se v prvním adventním týdnu a návštČvníci si na ní mohli prohlédnout napĜ. ukázky vánoþního stolování, zdobení stromeþkĤ, Betlémy, hanácký vánoþní stĤl, adventní kalendáĜe, vČnce, svícny aj. Dále bylo možné na výstavČ zakoupit drobné dáreþky a potČšit své blízké. Na výstavu se pĜišlo podívat i mnoho lidí ze vzdálenČjších míst a velmi se jim líbila. VČĜíme, že se líbila i místním a že nás pĜi poĜádání pĜíští výstavy podpoĜí. Obþanské sdružení Hagnózek dČkuje všem, kteĜí nás v roce 2009 jakkoli podpoĜili a tČšíme se na další spolupráci. SrdeþnČ zveme do našeho souboru PomnČnke všechny dČti a nejen dČvþata, ale i chlapce. Zkoušky máme každé úterý v 16,00hod. v sále obecního úĜadu. Lenka KoĜenková ýinnost SDH v roce 2009 Úvodem bych chtČla pozdravit všechny þtenáĜe. V loĖském roce se muži SDH Hnojice zúþastnili Okrskové soutČže v Hnojicích, kde se umístili na 8. místČ a soutČží v ěídeþi a Moravské HĤzové, kde se umístili na na 4. a 6. místČ. Okrsková soutČž se v Hnojicích konala již 2. rokem. Sjelo se celkem osm družstev ze SDH Liboše, ŠtČpánova, ěídeþe, Moravské HĤzové, Stádla, Žerotína, StĜenČ a Hnojic. Poþasí nám nepĜálo, obþasný déšĢ znepĜíjemĖoval prĤbČh soutČže. PĜesto jsme svČĜenou dĤvČru Okrsku nezklamali, pro hladké konání soutČže jsme udČlali maximum. TradiþnČ se po soutČži konala taneþní zábava. K tanci i poslechu hrála skupina Exces. Chladné poþasí zapĜíþinilo celkem nízkou úþast. Po dlouholeté odmlce se poĜádání Hnojických HodĤ ujal SDH Hnojice. Jak všichni víte, pro velkou nepĜízeĖ poþasí byla sobotní zábava zrušena. Vše jsme si ale vynahradili v nedČli. Sluníþko svítilo a pĜilákalo spoustu lidí. Pro návštČvníky byl pĜipraven bohatý program. Folklórní skupina PomnČnke a VČneþek pĜedvedla krásné hudební i taneþní pĜedstavení. Hosté ze SDH Dolany ukázali profesionální zásah hašení rĤzných druhĤ hoĜlavých látek. Mohli jste poté shlédnout požární vĤz i techniku. Velký zájem vyvolalo historické požární vozidlo, které pĜivezl SDH StĜelice. Na obecním úĜadČ se konala výstava historie hnojických hasiþĤ a hasiþské techniky. Pro veĜejnost byla otevĜena požární zbrojnice, která byla za spolupráce obce a SDH Hnojice zrekonstruovaná. Zbytkem dne nás doprovázela hudební skupina Gama. VČĜíme, že si každý nČco vybral a že se všem Hody líbily. Snažili jsme se, aby to tak bylo. Chci využít možnosti podČkování všem, kteĜí se na poĜádání hod podíleli. ýlenĤm SDH Hnojice, SDH StĜelice, SDH Dolany, Obci Hnojice, TJ Sokolu Hnojice, folklórní skupinČ PomnČnke a VČneþek, sponzorĤm a všem, kteĜí pĜispČli svojí silou i radou. Libuše Körnerová, místostarostka SDH Hnojice
Zpráva o þinnosti TJ Sokol Hnojice Dne 6.3.2010 se konala Valná hromada TJ Sokol Hnojice, která zhodnotila þinnost za uplynulé období. Úkoly, které si TJ Sokol stanovila, byly splnČny. Tato valná hromada byla volební a byl na ní zvolen nový výbor TJ Sokol Hnojice ve složení: starosta: ZdenČk Vyhnánek st. místostarosta: ZdenČk Jurásek st. jednatelka: Jarmila Svozilová hospodáĜka: Pavla Šperlichová matrikáĜka: VČra Malasková náþelník: ZdenČk Jurásek ml. náþelnice: Marcela Vyhnánková pĜedseda sportu: Petr Smrþek vzdČlavatelka: Lenka Zelinková þlenové výboru: Josef Papica Jan Mikeš kontrolní komise:Vladimír Vyhnánek Svatopluk Pokorný Pavel Jurásek V pĜíštím období bude TJ Sokol usilovat o získání dotací, aby mohla pokraþovat v opravách naší sokolovny. Na pĜíští þtvrtletí pĜipravujeme: kvČten: volejbalový turnaj srpen: hodové oslavy srpen: volejbalový turnaj ZdenČk Vyhnánek, starosta TJ Sokol
Malá kopaná vstup do druhé ligy. Po úspČšném postupu do druhé ligy nám zaþali perné chvilky. Zjistili jsme, že každá liga má svá pro i proti. Zaþátek podzimu nám sice trošku utekl, ale jakmile se k týmu pĜipojily posily ( Jirka Kobylka, Jarda Král,Jan Svoboda alias „Pytel“) tým se zvedl -. Jarní þást fotbalové ligy 2009/2010 je již v plném proudu. JeštČ pĜed zaþátkem sezóny jsme v týmu pĜivítali nové tváĜe, které se sluší a patĜí pĜedstavit. A to na postech brankáĜe, tím se stal Marek Štarnovský, a také velice dravého útoþníka ZdeĖka Dondu , kterému neĜeknou jinak než „PošĢák“. Jak jsem již avizovala, liga zaþala a pro nás velmi úspČšnČ. Hned v prvním domácím zápase jsme se pĜed domácím publikem doslova pĜedvedli a ukázali, kterým smČrem naše cesta povede. Jak þas pokroþil kolo od kola se v tabulce šplháme výš a výš. MomentálnČ po 7. kole se nacházíme na 7. místČ a to jsme ještČ neĜekli své poslední slovo -. Milou vzpomínkou v našich srdcích navždy zĤstane i náš bývalý brankáĜ Luba Smrþek. PeĢula
**********************************************************************************************************************************************************************************
Bruslení na ZákladnČ Jak i v minulém roce, tak i letos, kdy mrzlo až praštilo, se rozhodlo nČkolik kamarádĤ a pĜátel vytvoĜit ledovou plochu na hospodČ Základna nebo jak se Ĝíká na Zatáþce (název z dob minulých...) Jednalo se pĜevážnČ o hráþe malé a velké kopané, kterým není jedno, že se v zimČ nikde nic moc nedČje. Tímto se navázalo na tradici, kdy se chodil stĜíkat led na hĜištČ a užilo se hodnČ srandy. DvĤr na hospodČ je opatĜen betonovou zdí do výše 2 metrĤ, která zároveĖ sloužila jako mantinely. Led se chodil stĜíkat i v brzkých ranních hodinách, kdy byly vytvoĜeny dvou až tĜíþlenné služby. BČhem týdne se vytvoĜil kvalitní led. Fungovalo to asi takhle: po škole dorazili na bruslení malé dČti s rodiþi, které mČly rovný a hladký led, v tuto dobu chodili i starší obþané, kteĜí brusle nemČli dlouho na nohou (nČkdo i 30 let) a nechtČli se pĜed nikým ,,pĜedvádČt“, s pĜibývajícím þasem chodili starší a starší, až do 19. hodiny, kdy zaþal zápas mužĤ. Na ledČ se vystĜídalo mnoho spokojených nadšencĤ od 1 až do 80 rokĤ. Ten nejstarší pĜijel až z Olomouce i s manželkou, že se prý o tomto možném sklouznutí doþetl v novinách. Ani nevíme komu za tuto reklamu podČkovat, zjistili jsme o této reklamČ až po návštČvách cizích úþastníkĤ. Když už to vypadalo, že se zaþne oteplovat a led už nevydrží, uspoĜádali jsme na závČr veþerní bruslení pod umČlým osvČtlením, dČti dostávali zdarma þaj a párek v rohlíku a všichni byli spokojeni. ZároveĖ bych chtČl podČkovat všem, co pomáhali s vytvoĜením a údržbou ledu, což bylo sice þasovČ nároþné, ale dČlalo se to hlavnČ pro dČti, které nemají kde bezpeþnČ bruslit – víme, že tady se nikam nepropadnou. O to víc mne mrzí, když pak pĜijde na ýerlinku udání od ,,Obþana z Hnojic“, že se na led odebírá na þerno voda z Ĝádu. Toto se nepotvrdilo, jelikož odebírání vody z Ĝádu bylo pĜedem ĜádnČ nahlášeno Obecnímu úĜadu v Hnojicích a VodohospodáĜské spoleþnosti ýerlinka v Litovli. Václav Adam ***********************************************************************************************************************************************************************************
ÚspČch šipkaĜského týmu Scorpions Hnojice v sezónČ 2009/10 1. kvČtna skonþila pro tým Scorpions Hnojice ligová sezóna 2009/10. A skonþila úspČšnČ. Náš tým skonþil 4. ve 2.A lize oblasti olomoucko. Tohoto úspČchu jsme dosáhli i pĜes to, že celou první polovinu sezóny jsme se potýkali s problémem malého poþtu hráþĤ. Náš tým je postaven na základu „tĜí mušketýrĤ“ Liboru Kašpárkovi, Mirkovi Kopkovi a Martinovi OháĖkovi, kterým dle svého þasu pomáhali ZdenČk Jonáš, Zdeno Pišoja a Jana Majerová. Ve druhé polovinČ sezóny nám velmi pomohla naše posila Václav ýikl z BĜezcĤ. Moc rád bych využil této pĜíležitosti a podČkoval všem hráþĤm týmu za skvČlé umístČní, i když všichni trošku litujeme toho jednoho bodíku, který nás dČlil od tĜetího místa. Ale takový je sport a my upĜímnČ tĜetí místo pĜejeme našim kamarádĤm z týmu ŠipkaĜi StĜeĖ. Druhé místo s minimálním náskokem obsadil tým Pelikáni od Koule a vítČzství zcela zaslouženČ získaly ýiperky Olomouc, které ligu vedly od zaþátku do konce. O to více nás tČší výhra nad tímto týmem, který prohrál pouze 2x za celou sezónu. Máme sice velkou radost z uplynulé sezóny, ale trochu se obáváme sezóny pĜíští. Bohužel, jeden z našich zakládajících hráþĤ a dlouholetá opora týmu Zdeno Pišoja se odstČhoval až do Bolelouca a my zatím nevíme, jak jej nahradit. Proto i tímto zpĤsobem zvu všechny zájemce o šipkaĜský sport, aby se nebáli a pĜišli mezi nás. Šipky mĤže hrát každý – muž i žena, mladý i starý, velký i malý, tlustý i tenký, a v úspČšných hráþích týmu mohou mít i úplní zaþáteþníci dobré uþitele. Libor Kašpárek a Martin OháĖka, kapitáni týmu Scorpions Hnojice
Vítání obþánkĤ 16. kvČtna 2010 V nedČli 16. kvČtna 2010 jsme do našich Ĝad pĜivítali šest nových obþánkĤ Hnojic. Stali se jimi Šimon Grohmann, Magdalena Jašíþková, Kryštof Knob, Emílie Kráþmarová, Dominika Niklová a Eliška Smrþková. PĜipomeĖme si tento významný den nČkolika fotografiemi.
Rodiþe s dČtmi
PĜedávání kytiþek maminkám
Podpis rodiþovského slibu a gratulace od pĜedstavitelĤ obce
Vystoupení dČtí, které vítají své spoluobþánky
*********************************************************************************************************** A protože skoro ve všech novinách bývají na poslední stránce tabulky fotbalu, nemohu zklamat naše sportovní pĜíznivce a uvádím snad nejaktuálnČjší tabulky našich nejpopulárnČjších sportĤ 2.liga B malá kopaná 1. FC HnČvotín 2. FC Literpool 3. Moravan Cholina 4. Panathinaikos 5. SK Profit NV 6. Senice B 7. Ars.Louþany A 8. Hnoyland 9. Modos Olomouc 10. Foerstrova 11. Vet.Hluboþky 12. Synergies Slat. 13. FC P.balet 06 14. Hammers 01
21 21 21 21 20 21 20 21 21 21 19 21 19 21
111: 30 63 : 40 52 : 46 48 : 51 54 : 45 63 : 61 63 : 62 66 : 71 46 : 62 60 : 78 43 : 57 37 : 59 51 : 63 52 : 84
36 31 25 25 23 22 19 19 19 17 15 13 12 12
IV. tĜída sk. A okresní pĜebor muži Rk. Tým Záp + 0 1. BohuĖovice B 17 15 0 2. MladČjovice 17 10 4 3. Hraniþné Petrovice 17 9 2 4. Dalov 17 8 4 5. H. LodČnice 17 8 1 6. Babice B 17 6 6 7. Dolany B 17 6 5 8. ŠtČpánov B 17 6 5 9. Paseka B 17 7 2 10. Huzová 17 3 5 11. Hnojice 17 3 2 12. JiĜíkov 17 2 2
2 3 6 5 8 5 6 6 8 9 12 13
Skóre Body (Prav) 74 : 21 45 -21 36 : 28 34 -7 37 : 31 29 -5 29 : 25 28 -1 36 : 42 25 ( -2) 34 : 24 24 0 46 : 33 23 ( -1) 29 : 25 23 ( -1) 35 : 40 23 ( -4) 23 : 41 14 (-10) 20 : 51 11 (-16) 16 : 54 8 (-19)
