Inflace
• Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.
• V růstovém tvaru ms=
+
= ms -
= míra inflace, ms = tempo růstu (nominální) peněžní zásoby, = tempo růstu reálné poptávky po penězích
Míra inflace vyplývá z rozdílu mezi tempem růstu nominální peněžní zásoby a tempem růstu reálné poptávky po penězích.
Reálná poptávka po penězích závisí na reálném důchodu a (reálné) úrokové míře • Protože se (reálná) úroková míra v dlouhém období příliš nemění, růst reálné poptávky po penězích se vyvíjí obdobně jako růst reálného domácího produktu.
Míra inflace v dlouhém období přibližně odpovídá rozdílu mezi růstem peněžní zásoby a růstem reálného domácího produktu. To je v souladu s kvantitativní teorií peněz. V krátkém období ovšem může reálná poptávka po penězích kolísat, v důsledku například změn nominální úrokové sazby.
Formy inflace - poptávková • Jednotlivé subjekty mají více peněz, než kolik je v ekonomice vyprodukováno statků. • Potom cena všech statků (tj. cenová hladina) poroste. • Množství peněz však musí někdo emitovat – tím „někdo“ je centrální banka. • Ilustrativně: v dlouhém období platí: vzroste-li množství peněz v oběhu na n-násobek (např. dvojnásobek) a nic se nezmění z hlediska reálných faktorů (množství VF, jejich produktivita apod.), cenová hladina by měla vzrůst n-násobně. • Poptávková inflace: už 16. století – objevení Ameriky a zlata (určité zmínky už dříve, kdykoliv když zásoba zlata najednou vzrostla).
Formy inflace - nabídková • Rostou ceny VF (např. ropy) • Tento růst se odráží v růstu cen všech statků – roste tedy cenová hladina. • Pokud rostou ceny všech statků a neklesá jejich poptávané množství, musí mít subjekty k dispozici více peněz – někdo je musí emitovat, tím „někdo“ je centrální banka. Normálně by při růstu cen subjekty některých statků začaly poptávat méně, což by mělo vést k zastavení růstu cen u těchto některých statků – potom ale neroste cenová hladina. • Nabídková inflace – významný problém v 70. letech 20. století (v té době rostly ceny ropy).
Formy inflace - očekávaná • Cenová hladina v minulosti rostla o n %. • Všichni s tím počítají a v aktuálním období rovněž zvýší ceny o n %. • Pokud se ale nic nemění z hlediska reálných faktorů (množství VF, jejich produktivita apod.), musí být růst cen způsoben růstem množství peněz v oběhu – jinak všechny ceny (tj. cenová hladina) nemůže vzrůst o n %. • Někdo musí peníze emitovat, tím „někdo“ je centrální banka. • Bez růstu M platí: růst cen jednoho statku, kterého si spotřebitelé kupují stále stejně, vede ke snížení poptávaného množství po jiném statku a poklesu cen u tohoto statku. Cenová hladina potom tedy neroste. • Inflace je vždy peněžní jev!!
Měření inflace • Deflátor HDP - HDP v běžných cenách/HDP ve stálých cenách Je nutno zjistit ceny všech (většiny) vyprodukovaných statků – to je časově a jinak náročné. • Index spotřebitelských cen (CPI = consumer price index) - Porovnávají se ceny vybraných (některých) spotřebních statků v běžném a základním období. - jednotlivé statky mají své váhy, které odpovídají zhruba % výdajů, kolik domácnosti na tyto statky dávají ve svých rozpočtech. - statky, jejichž ceny se sledují, tvoří koš statků • Index výrobních cen (PPI = producer price index) - stejný princip jako PPI, koš ale tvoří ceny vstupů • V praxi se nejčastěji používá CPI
Problémy s CPI • Pevné stanovení koše: statky, jejichž ceny se sledují, jsou pevně stanoveny – koš se mění pouze jednou za čas. Mění-li se ceny statků, které nejsou v koši, nepozná se to. • Váhy: pokud se mění ceny, ovlivňuje to % výdajů, kolik na daný statek domácnosti vynakládají – v případě růstu P hledají domácnosti substituty a dané procento by mělo klesat, v případě poklesu opačně. Váhy jsou ale pevné. • Nezahrnuje růst kvality statků. • Jaké ceny? Např. hypermarkety, malé obchody? • V koši jsou i statky produkované v zahraničí – např. ropa. Pokud jejich cena roste, může se inflace zvyšovat, ačkoliv ostatní ceny statků nerostou. • Nemáme nic lepšího. • CPI nesignalizoval včas bublinu na trhu nemovitostí!
Důsledky inflace • Platí pro vyšší inflace, inflace do 3 % p.a. je v zásadě OK – nutí lidi peníze investovat. • Peníze přestávají plnit roli prostředku směny – za inflace se lidé peněz zbavují • Zvýhodnění dlužníka, znevýhodnění věřitele – dlužníci nejsou ochotni půjčovat, klesá potom množství investic, což má negativní dopad na růst HDP. • Přerozdělení bohatství – ti, kdo ho mají v penězích jsou na tom hůře. • Peníze nedávají cenové signály – subjekty nevědí, jak jsou statky a VF vzácné, mohou učinit chybná rozhodnutí. To vede k neochotě podnikat a opět negativní dopad na HDP. • Obecně pokles důvěry – a bez důvěry se podnikat (ani žít) nedá.
Nominální a reálná úroková sazba • Reálná úroková sazba (r) je zjednodušeně rovna nominální úroková sazba (i) mínus míra inflace (π = symbol pí) r=i–π • Správně (1+r) = (1+i)*(1- π) r = i – π – i* π člen i* π je při nízkých hodnotách i a π malý, tudíž se zanedbává
Deflace • Pokles cenové hladiny – klesají všechny ceny • Relativně výjimečný jev – za Velké Deprese, japonská ekonomika na přelomu 20. a 21. století. • Deflace (teoreticky) hrozí nyní. • Opět negativa: - znevýhodnění dlužníků - půjčují si za původní P, vrací za nové (nižší) P, reálně tak vrací více. Dlužníci si bojí půjčovat! - při deflaci (záporné inflaci) jsou reálné úrokové míry vysoké, lidé si bojí půjčovat. - lidé mohou odkládat spotřebu • Při deflaci tedy klesá C a I.
M a HDP • Pokud roste HDP a M ve stejném poměru, je vše OK, nemělo by docházet k inflaci. • Problémy: - HDP v z různých příčin čase kolísá, M může růst rychleji či pomaleji než HDP a vést tak k inflaci (deflaci) - rychlost obratu peněz - poptávka po penězích závisí i na dalších faktorech než růst HDP. • Inflace může být (krátkodobě) nezamýšlená.
Rychlost obratu peněz a inflace • Rychlost obratu peněz (V): jak často je daná peněžní jednotka použita v daném časovém období. • Teorie říká, že V by mělo být stabilní, díky inovacím (platební karty, platby přes internet apod.) se může měnit. • Pokud V vzroste a nemění se nic jiného, vede to k inflaci. Př.: ekonomika produkuje v období 100 Q´. Pokud je k dispozici 100 mincí a V = 1 (za období), měla by cena být: 1Q´ = 1 mince. Pokud V vzroste na 2 a nic dalšího se nezmění, měla by cena být: 1Q´ = 2 mince.
Poptávka po penězích a inflace • Poptávka po penězích může vzrůst i z jiného důvodu než je růst HDP. • Pokud se subjekty zbavují jiných aktiv a získávají peníze, za které něco kupují a jinak se nic nemění (více se neprodukuje), vede to k inflaci. • Ale i zde je inflace peněžní jev – další peníze musí CB do ekonomiky nějak dodat: např. tím, že odkupuje aktiva, čímž pádem emituje peníze.
