Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Indikace příčin a výpočet pojistného plnění při likvidaci pojistné události Diplomová práce
Autor:
Bc. Michal Malko Finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Petr Ort, PhD.
Duben 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 30. dubna 2015
Bc. Michal Malko
Poděkování Rád bych vyjádřil poděkování vedoucímu práce Ing. Petrovi Ortovi, Ph.D. za jeho cenné připomínky, odborné rady a vedení.
Anotace: Cílem této práce je analyzovat rizika u vybraných pojišťoven, která by měla napomoci k přesnějšímu stanovení pojistného plnění. První dvě kapitoly mají vstupní charakter. Jsou v nich uvedena základní dělení pojištění a pojišťoven na českém trhu a dále pak specifikace konkrétních druhů pojištění. Další část práce se věnuje mimořádným událostem, kde jsou uvedeny jednotlivé hrozby, jejích vznik a následky. Čtvrtá kapitola definuje nejběžněji užívané metody pro stanovení hodnoty majetku. Část pata znázorňuje, jak stanovují pojistné plnění vybrané pojišťovny působící na českém trhu. Nakonec závěrečná část diplomové práce analyzuje možná rizika při stanovení pojistného plnění u vybraných pojišťoven.
Klíčová slova: pojištění, pojistná hodnota, pojistné plnění, časová cena, nová cena.
Annotation: The aim of the thesis is to analyze the risks at the selected insurance companies. This should help to better determination of indemnity amounts. First two chapters are introduction which includes a description of basic types of insurance and description of insurance companies in the Czech republic. Next chapter focuses on incidents and its causes and consequences. Fourth charter defines the most common methods for determining the value of property. Fifth chapters describes how czech insurance companies provides the insurance indemnity. Last chapter analyzes the risks in determination of indemnity.
Keywords: insurance, insurance value, indemnity, current price, new price.
Obsah Úvod............................................................................................................................. 8 1
Vývoj v pojišťovnictví ......................................................................................... 9 1.1
Pojišťovnictví............................................................................................... 9
1.2
Rozdělení pojištění ...................................................................................... 9
1.2.1
Sociální pojištění...................................................................................... 9
1.2.2
Zdravotní pojištění ................................................................................... 9
1.3
2
Druhy pojišťoven ....................................................................................... 10
1.3.1
Univerzální pojišťovny .......................................................................... 10
1.3.2
Specializované pojišťovny ..................................................................... 10
1.3.3
Frontingové pojišťovny ......................................................................... 10
1.3.4
Státní pojišťovny.................................................................................... 11
1.3.5
Vzájemné pojišťovny ............................................................................. 11
Členění pojistných služeb .................................................................................. 11 2.1 2.1.1
Pojištění pro případ smrti ....................................................................... 12
2.1.2
Smíšené životní pojištění ....................................................................... 12
2.1.3
Kapitálové životní pojištění ................................................................... 13
2.1.4
Investiční životní pojištění ..................................................................... 13
2.1.5
Důchodové pojištění .............................................................................. 13
2.2
3
Životní pojištění ......................................................................................... 11
Neživotní pojištění ..................................................................................... 14
2.2.1
Majetkové pojištění................................................................................ 14
2.2.2
Pojištění odpovědností za škody ............................................................ 15
2.2.3
Úrazové pojištění ................................................................................... 15
2.2.4
Soukromé zdravotní pojištění ................................................................ 15
Indikace příčin a následky pojistné události ...................................................... 16 3.1
Antropogenní mimořádné události ............................................................ 16
3.1.1
Technogenní hrozby .............................................................................. 17
3.1.2
Sociogenní interní hrozby ...................................................................... 17
3.1.3
Sociogenní externí hrozby ..................................................................... 17
3.1.4
Agrogenní hrozby .................................................................................. 18
3.2 3.2.1
Přírodní mimořádné události ..................................................................... 18 Abiotické hrozby.................................................................................... 18
4
Metody oceňovaní z pohledu likvidace pojistných událostí .............................. 23 4.1
Časová cena ............................................................................................... 23
4.2
Nová cena .................................................................................................. 24
4.3
Obecná cena ............................................................................................... 24
4.4
Stanovení pojistné hodnoty u majetku ....................................................... 24
4.5
Pojistné plnění............................................................................................ 27
4.6
Metoda věcné hodnoty ............................................................................... 27
4.6.1
Cena stavby stanovená nákladovým způsobem ..................................... 28
4.6.2
Zjištění nové ceny pro budovy a haly .................................................... 28
4.6.3
Zjištění nové ceny pro rodinné domy a rekreační chalupy .................... 32
4.6.4
Zjištění nové ceny pro inženýrské a speciální pozemní stavby ............. 34
5 Srovnání stanovení pojistného plnění pojištění obytných budov pojišťovnami působícími na českém trhu ........................................................................................ 35 5.1
Výpočet pojistného plnění u České pojišťovny ......................................... 35
5.1.1
Všeobecné pojistné podmínky České pojišťovny .................................. 35
5.1.2
Doplňkové podmínky České pojišťovny ............................................... 37
5.2
Výpočet pojistného plnění u Kooperativy ................................................. 38
5.2.1
Všeobecné pojistné podmínky Kooperativy .......................................... 39
5.2.2
Zvláštní pojistné podmínky Kooperativy pro pojištění budov .............. 41
5.3
Výpočet pojistného plnění u pojišťovny Allianz ....................................... 41
5.3.1
Všeobecné pojistné podmínky Allianz .................................................. 42
5.3.2
Zvláštní pojistné podmínky Allianz pro pojištění trvale obývané budovy 43
5.4
Výpočet pojistného plnění u České podnikatelské pojišťovny .................. 45
5.4.1 Všeobecné pojistné podmínky pojištění majetku České podnikatelské pojišťovny .......................................................................................................... 45 5.4.2 Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění domácností a staveb DOMEX START MO 1/14................................................................................ 46 5.5 5.5.1
Výpočet pojistného plnění u Hasičské vzájemné pojišťovny .................... 48 Všeobecné pojistné podmínky Hasičské vzájemné pojišťovny ............. 48
5.5.2 Smluvní ujednání Hasičské vzájemné pojišťovny pro pojištění staveb občanů 49 5.6
Porovnání stanovení pojistného plnění u vybraných pojišťoven ............... 51
5.6.1
Pojistná hodnota ..................................................................................... 51
5.6.2
Uplatnění podpojištění ........................................................................... 53
6
5.6.3
Výplata zachraňovacích nákladů ........................................................... 54
5.6.4
Spoluúčast .............................................................................................. 55
5.6.5
Definice samotné pojistné události pojišťovnami.................................. 56
5.6.6
Výluky z pojištění .................................................................................. 58
5.6.7
Shrnutí .................................................................................................... 60
Návrhy možného zlepšení stanovení pojistného plnění pojišťovnami .............. 62 6.1 Návrhy možného zlepšení stanovení pojistného plněné z pohledu pojištěného ............................................................................................................. 62 6.2 Návrhy možného zlepšení stanovení pojistného plněné z pohledu pojišťoven .............................................................................................................. 63 6.2.1
Analýza rizik stanovení pojistného plnění u České pojišťovny............. 65
6.2.2
Analýza rizik stanovení pojistného plnění u Kooperativy ..................... 66
6.2.3
Analýza rizik stanovení pojistného plnění u Allianz ............................. 68
6.2.4 Analýza rizik stanovení pojistného plnění u České podnikatelské pojišťovny .......................................................................................................... 69 6.2.5 Analýza rizik stanovení pojistného plnění u Hasičské vzájemné pojišťovny .......................................................................................................... 70 6.3
Shrnutí ........................................................................................................ 71
Závěr .......................................................................................................................... 74 Seznam použité literatury .......................................................................................... 77
Úvod Pro pojišťovnictví jako obor, je charakteristickým rysem neustálý progres s dobou. To znamená, že neustále dochází k obměnám na pojistném trhu, které jsou odvozeny od potřeb spotřebitelů. Lepší životní úroveň nutí pojišťovny k průběžným inovacím poskytovaných produktu a v neposlední řádě i realizovat zcela nové nápady. Díky globálnímu ekonomickému růstu za posledních pár desítek let, byl zaznamenán narůst peněz v oběhu související také s tendencí celosvětové integrace. Větší oběh peněz vystavuje společnost většímu riziku, proto obzvlášť v posledních letech využívá služeb pojišťoven stále více lidi. Pojišťovnictví zasahuje do široce obsazeného počtu odvětví. V současné ekonomice představuje důležitou roli a musí se s ním počítat i do budoucna, neboť má nezastupitelnou roli na trhu. Téma diplomové práce „Indikace příčin a výpočet pojistného plnění při likvidaci pojistné události“ mě zaujalo, protože tato problematika navazuje částečně na obor oceňování majetku, který jsem studoval na bakalářském stupni. Hlavním cílem práce je porovnat a navrhnout možné zlepšení při stanovení pojistného plnění pojišťovnami. Analyzovat rizika u vybraných pojišťoven, která by měli napomoci k přesnějšímu stanovení pojistného plnění. První kapitola práce má vstupní charakter do problematiky pojišťovnictví, jsou v ní uvedené základní dělení pojištění a pojišťoven na českém trhu. Na to navazuje druha kapitola, která se specializuje na konkrétní druhy pojištění. V další hlavě bude pozornost věnovaná mimořádným událostem, kde jsou uvedené jednotlivé hrozby jejích vznik a následky. Čtvrtá kapitola definuje nejběžněji užívané metody pro stanovení hodnoty majetku. Pátá kapitole bude zaměřená na výpočet pojistného plnění u vybraných pojišťoven působících na českém trhu. Nakonec by poslední část práce měla nastínit odlišností, při vyplacení pojistného plnění u neživotního pojištění, mezi standardními postupy, které používají pojišťovny a aplikovaným návrhem. Hlavní přínos práce lze spatřovat v analýze. Práce může posloužit např. jako inspirace pro pojišťovny na českém pojistném trhu.
8
1 Vývoj v pojišťovnictví 1.1 Pojišťovnictví Jak vyplývá z historie, proti možným rizikům a nahodilostem se lidé snažili ochránit už odedávna. První zmínky o pojišťovnictví jsou ještě z dob starého Egypta. Počátky pojištění byly zejména ve sféře obchodu. Vznikaly vzájemné „pojišťovací“ spolky. Tato seskupení tvořili nejčastěji mořeplavci, řemeslníci, či obchodníci. Vztahy uvnitř spolku byly založeny především na důvěře. Do současné doby prošlo pojišťovnictví relevantními změnami, které byly zapříčiněny zejména světovou globalizaci, kdy obchody např. mezi jednotlivými zeměmi nesou ještě větší rizika a nejistoty než tomu bylo dřív. Důvodem mohou být tak i kulturní zvyky, které se liší a můžou vést k nestabilitě. Dnes se zakládá pojišťovnictví na komerčních principech. V České republice je pojišťovnictví regulováno Zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Kontrolní činnost vykonává Česka národní banka.
1.2 Rozdělení pojištění V souvislosti s pojištěním rozlišujeme několik typů pojištění, mezi které patří: • • •
Sociální pojištění Zdravotní pojištění …
1.2.1 Sociální pojištění Sociálním pojištěním se rozumí část mzdy zaměstnanců, respektive příjmů osob samostatně výdělečně činných, z nichž se hradí jejich nemocenské pojištění, důchodové pojištění, ale i pojistné na sociální zabezpečení (jde o příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). U zaměstnanců hradí větší část ze sociálního pojištění zaměstnavatelé.
1.2.2 Zdravotní pojištění U zdravotního pojištění vystupuje v České republice jako garant stát (veřejné zdravotní pojištění). Zdravotní pojištění se člení dle charakteru: dobrovolné pojištění: klient se sám rozhoduje nad nabízenými produkty, sjednané podmínky jsou dále uvedeny v pojistné smlouvě;
9
- povinné smluvní pojištění: jde především o odpovědnostní pojištění např. povinné ručení, odpovědnost z výkonu povolání (auditoři, autorizovaní architekti apod.) nabývá platnosti dnem uzavření pojistné smlouvy; - zákonné pojištění: ze zákona povinné, pojistná smlouva se nesepisuje v tomto případě. V posledních letech stoupa zájem o soukromé pojištění. Jedním z důvodu je častá inovace poskytovaných produktů pojišťovnami. Tendence ze strany pojišťoven krýt širší skupinu rizik vede též k posílení soukromého pojištění na trhu. Základní dělení soukromého pojištění je následující: - pojištění osob - pojištění majetku - pojištění odpovědnosti - úrazové pojištění - soukromé zdravotní a nemocenské pojištění
1.3 Druhy pojišťoven Stejně jako rozlišujeme jednotlivé druhy pojištění, tak obdobným způsobem můžeme rozdělit poskytovatele pojištění, tj. pojišťovny dle druhu a formy poskytovaných služeb a produktů:
1.3.1 Univerzální pojišťovny V současné době pojišťovny, a to zejména komerční, vystupují na trhu jako univerzální pojišťovny. Nabízej jak služby v životním, tak i neživotním pojištění.
1.3.2 Specializované pojišťovny Jak z názvu vyplývá, jde o pojišťovny založené pro konkrétní účel, neboli zaměřené na konkrétní odvětví. Příkladem mohou posloužit společnosti D.A.S. (pojišťovna právní ochrany), ECP (cestovní pojištění), Kupeg (úvěrová pojišťovna), Exportní garanční a pojišťovací společnost.
1.3.3 Frontingové pojišťovny Vystupují jako zprostředkovatel pro jiné pojišťovny, které potřebují zajistit administrativní činnost. Této služby využívají obzvlášť pojišťovny, které nemohou z určitých příčin provádět pojišťovací činnost na daném pojistném trhu. Běžným argumentem těchto pojišťoven bývá 10
chybějící licence nebo daňové důvody. Služeb frontingových pojišťoven často využívají i úzce specializované pojišťovny. Výhodou zde jsou především menší náklady a garance kvality.
1.3.4 Státní pojišťovny V tomto případě je garantem stát, který nese celkovou odpovědnost za fungování pojišťovny. V České republice např. Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), která napomáhá českému exportu tím, že pojišťuje málo atraktivní pojistné činnosti. Bez těchto činnosti ze strany státu by se tolik malým a středním českým firmám v exportu nedařilo.
1.3.5 Vzájemné pojišťovny Posledním uvedeným druhem pojišťovny jsou vzájemné pojišťovny. Fungují na principu, že odpovědnost za rizika, vznikla v pojišťovací činnosti, nesou všichni členové (vlastnici), kteří jsou současně i věřitele v těchto pojišťovnách.
2 Členění pojistných služeb Podle zákona o pojišťovnictví (zák. č. 277/2009 Sb.) lze rozdělit pojistné produkty do dvou základních odvětví, a to: -
Životní pojištění
-
Neživotní pojištění
Všechny pojistné produkty na jednom místě nabízejí především komerční pojišťovny.
2.1 Životní pojištění Životní pojištění se vztahuje pouze na fyzické osoby. Význam pojištění spočívá v krytí pojistných rizik pojištěného jedince čí osob blízkých. Potenciální rizika v životním pojištění jsou smrt člověka a dále závažná nemoc, či invalidita. Hlavním instrumentem tohoto produktu je finanční vyrovnání s příslušnou osobou. Pojišťovna kryje rizika maximálně do výše sjednané pojistné částky, spořící složka není možná u rizikového pojištění. Životní pojištění v některých směrech, představuje pro pojištěnce určité výhody. Např. při sjednávání hypotečního úvěru s některými bankami může být nabízena dokonce nižší úroková sazba bankou, než standardně, na úkor pojištění. Důvodem takových kroků ze strany bank, je lepší zajištění úvěru neboli bonita klienta. Životní pojištění není jen o riziku, jde o víceúčelový produkt na trhu. Produkt muže mít charakter jak investiční tak i zajišťovací. Pravidelná 11
inovace poskytovaných produktu životního pojištění, umožňuje klientovi měnit parametry smlouvy podle jeho uvážení. V nabídce pojištění osob jsou tyto produkty: - pojištění pro případ smrti (rizikové) - pojištění pro případ dožití (důchodové) - smíšené pojištění (kapitálové / investiční) - důchodové pojištění (důchodové)
2.1.1 Pojištění pro případ smrti Pojištění pro případ smrti v první řádě zohledňuje riziko úmrtí pojištěného. Při sepisování smlouvy pojistník uvede osobu, na kterou v případě pojistné události přechází právo na plnění. Dané pojištění bývá často rozšířeno o další připojištění, zejména jde o těžké úrazy, různá onemocnění, pobyt v nemocnici, trvalá invalidita atd. Musí se brát taky do úvahy fakt, že připojištění je u každé pojišťovny odlišně stanoveno. Eventuální pojištěnec má tři varianty pojistné částky u rizikového pojištění buď - pevná pojistná částka (pojistná částka ani pojistné se nemění) - klesající pojistná částka (u pojistek úvěru, většinou lineární průběh klesání) - indexace pojistného (řídí se podle vývoje inflace, automatický dochází k navýšení pojistné částky a pojistného)
2.1.2 Smíšené životní pojištění Stále více lidí má zájem a upřednostňuje smíšené životní pojištění. Důvodem je slučování rizika smrti a rizika dožití do jednoho produktu. Což znamená krytí obou pojistných plnění zároveň. Sjednaná pojistná částka bude vyplacena pojištěnci v momentě dožití sjednaného dne, ale pokud osoba se nedožije do určitého dne, má nárok na vyplacení stanovené částky oprávněná osoba. Smíšené životní pojištění lze rozdělit: - kapitálové životní pojištění - investiční životní pojištění Výše uvedené druhy budou blíže popsány v následujícím textu.
12
2.1.3 Kapitálové životní pojištění Měsíční platby u kapitálového životního pojištění zahrnují jak pojistnou, tak i spořící složku. Jsou dvě varianty, kdy muže nastat pojistná událost. První případ smrt klienta, kdy pojišťovna má povinnost vyplatit smluvní částku, která zahrnuje jak pojistnou částku pro případ smrti tak i kapitálovou hodnotu pojištění. Druhá varianta shledává, že se pojištěnec dožije konkrétního dne uvedeného ve smlouvě a obdrží příslušnou sumu. Z hlediska investic kapitálové životní pojištění není moc atraktivní. Příčinou je zanedbatelná výnosnost ve srovnání s alternativními produkty na trhu. Taky muže odrazovat fakt, že pojišťovna nesděluje klientovi, do čeho bude investovat jeho peněžní prostředky.
2.1.4 Investiční životní pojištění Přináší možnosti lepšího zhodnocení volných prostředku klienta v porovnání s kapitálovým životním pojištěním. Investiční životní pojištění se liší od jiných tím, že zde do spořící složky zasahuje přímo investor, který se sám rozhoduje a sestavuje si investiční portfolio podle svých představ. V současné době mají pojišťovny širokou nabídku, počínaje méně rizikovými fondy na peněžním trhu po agresivní akciové fondy. Na druhou stranu není u tohoto typu pojištění stanovená žádná úroková míra. Zhodnocení vkladu tak není zaručeno, ale zaleží čistě na vývoji finančních trhu. Garantovaná je pouze výplata pojistné částky, která souvisí s rizikovým životním pojištěním (nečekaná smrt). Co se týče spořící složky, celkové riziko za ní nese klient. Komerční pojišťovny pro případ krytí náhlého úmrtí, poskytují pár možnosti, jak bude stanovená pojistná částka: - základní (vyplácí se sjednaná pojistná částka) - pojistné (vyčíslí se a následovně vyplatí, hodnota podílových fondů, nesmí být menší, než souhrn zaplaceného pojistného za celou dobu trvání) - fond a pojistná částka (uhrazena pojistná částka a současně hodnota podílových fondů) - nejméně pojistná částka (oprávněná osoba má na výběr mezi pojistnou částkou a hodnotou podílových fondu, která se musí rovnat alespoň pojistné částce)
2.1.5 Důchodové pojištění Důchodové pojištění pomáhá občanům přilepšit si, a zabezpečit se v produktivním věku pro období staří. Komerční pojišťovny sestavují důchodové pojištění podle představ klienta. Mnohé nabízejí k bezpečnému uložení peněžních prostředku i jejích konzervativní zhodnocení. Pro pojištěnce je výhodou, že si muže zvolit způsob jakým mu budou vyplaceny 13
peníze. Má nárok po uplynutí pojistné doby na jednorázové vyplacení pojistné částky, nebo na pravidelný důchod. Většinou jde o doživotní rentu, ale muže jít i o důchod stanovený a vyplacený po určité období. Protiinflační program nedopouští znehodnocení uložených peněžních prostředku. Lze dohodnout, že v případě smrti pojištěné osoby před smluvením věkem bude pojišťovnou navráceno uhrazené pojistné.
2.2 Neživotní pojištění Charakteristickým znakem pro neživotní pojištění je, že pracuje s absolutně náhodnými jevy na rozdíl od životního pojištění, které pracuje výhradně s relativně náhodnými. Neživotní pojištění funguje pouze za účelem ochrany proti rizikům, jelikož není rezervotvorné. Objem pojišťovaných rizik je o poznání obsáhlejší než u životního pojištění. Rozdílné jsou i smluvní podmínky u neživotního pojištění se praktikuje sjednávat smlouvy na krátký čas zpravidla jeden rok, poté možnost automaticky prodloužit kontrakt. U životního pojištění jsou osvědčené spíše dlouhodobé pojistné smlouvy. Do neživotního pojištění spadá pojištění majetku, pojištění odpovědnosti, úrazové pojištění a soukromé zdravotní a nemocenské pojištění.
2.2.1 Majetkové pojištění Zájem o majetkové pojištění v posledních letech v ČR značně stoupa. Hlavním důvodem je početní nárůst přírodních katastrof, a jejích následky. Majetkové pojištění kromě krytí živelných pohrom poskytuje finanční vypořádání v případech vandalismu, krádeže, loupežného přepadení a obchodně - finančního rizika. Objem napáchaných škod pojišťovna kompenzuje do výše pojistného plnění uvedeného v uzavřené smlouvě. V České republice je pojištění majetku rozděleno do 3 odboru: 1. Pojištění majetku obyvatelstva (pojištění domácnosti, pojištění staveb, havarijní pojištění) 2. Pojištění průmyslových a podnikatelských rizik (živelní pojištění, strojní pojištění, pojištění pro případ přerušení provozu, pojištění proti odcizení, dopravní pojištění, pojištění úvěru) 3. Zemědělské pojištění – majetek (pojištění plodin, pojištění hospodářských zvířat)
14
2.2.2 Pojištění odpovědností za škody Primárním cílem tohoto pojištění je ochránit pojištěnce od neočekávaných možných finančních výdajů, které vznikají způsobenou škodou třetí osobě. Třetí osoba má právo na vyplacení s pojistky pojištěného, který napáchal újmu. Pojištění lze sjednat na život, zdraví či majetek. Většinou jsou striktně dány podmínky ve smlouvě, aby nedocházelo k zneužívání pojišťoven. Zneužitím se rozumí především úmyslné způsobení škody a neochota odvrácení škody. Podle právní formy jsou dva typy odpovědnostního pojištění. 1. Smluvní pojištění odpovědností - občan dle vlastního rozhodnutí, pojišťuje svou odpovědnost za škodu. Škoda musí být zaznamenána z běžné životní činnosti člověka. Nikoliv z pracovněprávních vztahů. 2. Povinné smluvní pojištění odpovědností - jisté osoby, proto aby mohly vykonávat stanovené činnosti, které jsou uvedené v platných právních předpisech, musí nejprve uzavřít náležitou pojistnou smlouvu. V praxi nejběžnější „povinné ručení“. Při výkonu povolání mají povinnost mít pojištění daňoví poradci, autorizovaní architekti, stomatologové, notáři atd. 3. Zákonné pojištění odpovědnosti – určitý subjekt má ze zákona stanoveno platit pojistné, bez jakýchkoliv pojistných smluv. Na našem území „zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání“.1
2.2.3 Úrazové pojištění Dotyčný má nárok na pojistné plnění, v momentě přihodí-li se mu neočekávaný úraz nebo smrt. Kvůli své nízké ceně má dostatečnou poptávku na pojistném trhu. Úrazové pojištění se často sjednává jako připojištění k dalším pojistným produktům. Jsou nabízený 3 druhy plnění: - plnění za smrt úrazem - plnění za trvalé následky úrazu - plnění za dobu nezbytného léčení
2.2.4 Soukromé zdravotní pojištění Soukromé zdravotní pojištění doplňuje svým způsobem veřejné zdravotní pojištění. Chrání pojištěného před hrozbou finanční neúnosností, v momentech nemoci či úrazu. Například 1
Zákon č. 262/2006 Sb., o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu, hlava III. § 266
15
cizinci s dlouhodobým pobytem mají možnost a povinnost jen na soukromé zdravotní pojištění v ČR. Členění soukromého zdravotního pojištění: 1. Soukromé pojištění zdravotní péče - zabezpečuje, aby byla pojištěnému poskytnuta potřebná lékařská péče v dostatečném rozsahu. Například muže jít o léčebné výlohy v zahraničí, nadstandard pří hospitalizaci, připojištění stomatologické atd. 2. Soukromé nemocenské pojištění – řeší případnou pracovní neschopnost jedince. Příčina neschopností muže být nemoc nebo úraz, které máji být kompenzovaný z pojistného plněni. Na trhu existuje buď pojištění denního odškodného či pojištění denního odškodného při pobytu v nemocnici.
3 Indikace příčin a následky pojistné události Pojistná událost se vyčísli na základě vzniklé mimořádné události. Účelem této kapitoly bude uvést a popsat možné mimořádné události, které se vyskytují na území České republiky. Jednotlivé mimořádné události lze vždy podle jejich charakteru zařadit do příslušné skupiny. Hlavními odvětvími jsou antropogenní mimořádné události a přírodní mimořádné události, které jsou dále členěny do náležitých kategorií. Pojišťovny ne za všechny vzniklé mimořádné události vyplácejí pojistné plnění. Jde o tzv. výluky z pojištění, které jsou uvedené v pojistných podmínkách. Za pojistnou událost se nepovažuje např. stávky, terorismus, nukleární zbraně atd.
3.1 Antropogenní mimořádné události Antropogenní mimořádné události jsou zapříčiněny člověkem, jeho přímý vliv na okolí napomáhá k vzniku různorodých mimořádných události. Tento vliv zesiluje s narůstajícím počtem obyvatel na planetě. Antropogenní mimořádné události lze rozdělit do čtyř kategorií: -
technogenní,
-
sociogenní interní,
-
sociogenní externí,
-
agrogenní mimořádné události
16
Následky mimořádných událostí z uvedených kategorií nesou za sebou většinou dlouhodobé a závažné problémy, někdy i s katastrofickými dopady pro společnost a ekosystém. Východiskem z daných hrozeb by měla být větší tolerance, spolupráce a kompromis na celosvětové úrovni.
3.1.1 Technogenní hrozby Technogenní hrozby jsou způsobené zpravidla z provozu technických zařízení, staveb, výroby úschovy a následného přemísťovaní nebezpečných látek. Vzniká hrozba jak pro člověka, majetek tak i pro celý ekosystém. Mezi nejčastější technické a technologické havárie, které můžou napáchat velké škody, patří: požáry, exploze, havárie v chemické továrně, velké dopravní nehody, destrukce nadzemních a podzemních částí staveb atd.
3.1.2 Sociogenní interní hrozby Hrozby tohoto typu vznikají z důvodu ekonomické globalizace, modernizace a provázaností technologii. Ve většině případů hrozbám předcházejí mimořádné události jiného charakteru a jiných měřítek. Které jsou zárodkem sociogenních interních hrozeb. Mezi mimořádné události patří: narušení finančního a devizového hospodářství státu2, migrační vlny a rozsáhlá emigrace ze státu3, narušení dodávek pitné vody4, narušení dodávek ropy a ropných produktů5, narušení dodávek elektrické energie6, plynu7 a tepla8 a mnoho dalších.
3.1.3 Sociogenní externí hrozby Důvodem výskytu těchto hrozeb je provázanost a silicí význam mezinárodních vztahu ve světě. A to jak bezpečnostních, tak i ekonomických. Pokud dochází k narušení této rovnováhy muže to mít fatální následky pro společnost. Aktuálním příkladem muže posloužit (spory mezi RF a Ukrajinou, které vyvrcholily anexi Krymu a následným zavedením cla na dodávky plynu). Obdobné, působení člověka na harmonií přírody, vede
2
Narušení finančního a devizového hospodářství velkého rozsahu, typový plán MF a ČNB. Migrační vlny velkého rozsahu, typový plán MV. 4 Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu, typový plán MZe. 5 Hrozby ohrožující KI, Část I, Oblasti KI, charakteristika aktuálního stavu a možných směrů jejich ohrožení str.60, 83, 88, 92, 148, 222. Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu, typový plán SSHR. 6 Hrozby ohrožující KI, Část I, Oblasti KI, charakteristika aktuálního stavu a možných směrů jejich ohrožení str.59, 67, 87, 163, 164, 222. Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu, typový plán MPO. 7 Hrozby ohrožující KI ,Část I, Oblasti KI, charakteristika aktuálního stavu a možných směrů jejich ohrožení str.60, 68, 69, 72, 83, 222. Narušení dodávek plynu velkého rozsahu, typový plán MPO. 8 Narušení dodávek tepelné energie ve velkém rozsahu, typový plán MPO.
3
17
často k ekologickým katastrofám na zeměkouli. Do sociogenních externích hrozeb spadají: rozsáhlé ekologické havárie, přesahující hranice států9, přenos hospodářských krizí z důvodů propojení ekonomik10, hospodářské sankce, diverzní činnost spojená s přípravou vojenské agrese a v průběhu vojenské agrese atd.
3.1.4 Agrogenní hrozby - Tyto typy hrozeb jsou zapříčiněny nevhodnou lidskou činnosti především v odvětví zemědělství a vodního hospodářství. Agrogenní hrozby svým rozsahem zpravidla představují o poznání menší měřítko a dopad na společnost ve srovnání s předchozími vyjmenovanými mimořádnými událostmi. Nejčastěji se vyskytují hrozby typu: - degradace kvality půdy, - nevhodné používání hnojiv a agrochemikálií, - vysychání a znehodnocování vodních zdrojů atd.
3.2 Přírodní mimořádné události Vznikají bez jakéhokoliv přičínění člověka. Jsou vyvolané bezprostředně přírodními jevy. Eliminovat vznik těchto hrozeb lze těžko, ale v současné době lze často s předstihem upozornit na možnou hrozbu. Slouží k tomu různá monitorovací zařízení, která monitorují počasí, pohyb svahů, statistické ukazatele, seismologické měření apod. Hrozby mohou dosahovat jak lokální úrovně, tak i globálního měřítka. V České republice mají přírodní mimořádné události spíše charakter lokální úrovně, ale není vyloučen zásah globální úrovně přenesený právě z jiných států. Přírodní hrozby mají následující základní rozdělení: -
abiotické – způsobené neživou přírodou,
-
biotické, které představují hrozby zapříčiněny živou přírodou
3.2.1 Abiotické hrozby Pojem abiotické hrozby lze vyjádřit jako nebezpečí vyvolané neživou přírodou. Těmto hrozbám nelze předejít, ale na druhou stranu jsou poměrně dobře předvídatelné. To umožňuje
9
Rozsáhlé ekologické havárie, přesahující hranice států, přenos hospodářských krizí z důvodů propojení ekonomiky. 10 Část I, Oblasti KI, charakteristika aktuálního stavu a možných směrů jejich ohrožení str. 25, 174, 182,187, 204.
18
schvalovat příslušná opatření pro omezení možných následků. Nejčastěji jsou lidé ohrožení těmito riziky: -
Požár
-
Úder blesku
-
Výbuch
-
Vichřice, či krupobití
-
Povodeň
-
Sesuv půdy
-
Lavina v důsledku působení tíhy sněhu
Požár Požár lze definovat jako „oheň, který vznikl nebo se vlastní silou rozšířil mimo určené ohniště; za škodu způsobenou požárem se nepovažuje zkrat elektrického vedení provázený světelným projevem a působením tepla;“11 Způsobené škody požárem: Závisí především na včasnosti zákroku, na intenzitě a kvalitě protipožárního zásahu, dále na stavebním provedení postižené budovy a na stupni hořlavostí jejího obsahu. Ve větších městech dochází k velkým požárním škodám jen zřídka, důvodem bývá brzký protipožární zásah. Což se nedá říci o menších obcích, kde plameny ohně bývají zaregistrovány až v pokročile fázi. Požární škody způsobené na budovách, proto v porovnání s městem dosahují o poznání větších rozměrů.
Úder blesku Úderem blesku rozumíme „bezprostřední přechod blesku na pojištěnou věc; za škodu způsobenou bezprostředním úderem blesku se nepovažuje škoda způsobená v průběhu bouře na elektrických nebo elektronických zařízení přepětím, pokud není pojištění i takové škody výslovně v pojistné smlouvě sjednáno;“12
11
Allianz pojišťovna, a. s.: Všeobecné pojistné podmínky, Pojištění průmyslu – pojištění věci a jiného majetku, článek 2, odst. 2. a) 12 Allianz pojišťovna, a. s.: Všeobecné pojistné podmínky, Pojištění průmyslu – pojištění věci a jiného majetku, článek 2, odst. 2. b)
19
Způsobené škody úderem blesku: Úder blesku má dvojí charakter. V prvním případě úder blesku způsobí škody povahy destruktivní, ale nedojde ke vznícení. Požár v tomto případě nevznikne. Pojmenován byl proto bleskem studeným. Do druhé kategorie patří, škody vzniklé úderem blesku, který napáchá nejen destruktivní škody, ale současně také dojde ke vznícení. Škody zaviněny požárem mají zpravidla větší rozsah než vlastní destrukce způsobená tříštivými účinky úderu blesku. Úder blesku tohoto typu je nazýván bleskem horkým nebo zápalným. Pokud v zasažené bleskem budově budou uskladněni výbušniny, pyrotechnika, hořlaviny aj. muže docházet nejenom k požárům ale i k výbuchům.
Výbuch Výbuchem se rozumí „náhlý projev roztažnosti plynů nebo par navenek; výbuchem tlakové nádoby trvale naplněné stlačenou parou nebo plynem se rozumí její roztržení v takovém rozsahu, že dojde k náhlému vyrovnání tlaku vně i vevnitř nádoby;“13 Způsobené škody: Výbuch může být různých obměn, jako exploze, erupce, detonace, třesk atd. Rozsah a povaha škod na budovách závisí na typu výbuchu, na jeho intenzitě, vzdálenosti od místa výbuchu, na její konstrukci, na stáří a zachovalostí, bere se v úvahu i složení základové půdy a meteorologické podmínky. Škody na majetku závisí též od místa, kde výbuch nastal uvnitř budovy, nebo v jejím okolí, mimo stavbu. Účinky vzduchové vlny bývají podobné škodám způsobeným vichřicí.
Vichřice, či krupobití O vichřici, či krupobití hovoříme v momentě, kdy „proudění vzduchu dosahuje v místě pojištění rychlosti minimálně 75 km v hodině;“14 krupobití běžně doprovází bouřky, ale nebezpečným začíná být krupobití v momentě, kdy se vyskytnou kroupy o průměru větším než cca 2 cm. Způsobené škody: Rozsah škod způsobených vichřicí zaleží především na síle větrů. Jsou vichřice mírnější povahy, kde se obejde rozbitými taškami, ale existují i mohutné vichřice, které můžou
13
Allianz pojišťovna, a. s.: Všeobecné pojistné podmínky, Pojištění průmyslu – pojištění věci a jiného majetku, článek 2, odst. 2. c) 14 Allianz pojišťovna, a. s.: Všeobecné pojistné podmínky, Pojištění průmyslu – pojištění věci a jiného majetku, článek 3, odst. 2
20
poškodit i masivní zdivo stavby, a případně dochází k zhroucení této usedlosti. Pro stanovení síly větru slouží Beaufortové stupnice, nejrizikovějším stupněm je stupeň 12.
Povodeň P se rozumí „zaplavení místa pojištění vodou, která vystoupila z břehů vodního toku nebo nádrže následkem přírodních jevů jako např. deště, tání, pohybu ledů apod. nebo následkem poruchy vodního díla apod. a zaplavení území bez přirozeného nebo dostatečného odtoku následkem atmosférických srážek nebo při soustředěném odtoku srážkových vod, tzv. dešťového přívalu;“15 Způsobené škody: Většinou jde o škody hromadné. Což bývá náročnější pří provedení likvidace, z časového hlediska. Aby byla práce provedena v odpovídající kvalitě a co nejrychleji, dochází s ohledem na možnosti jednotlivých pojišťoven k mobilizaci likvidátorů na místa zasažená povodněmi. Škody lze rozdělit podle rozsahu následovně: -
částečné,
-
středního rozsahu,
-
totální.
Rozsah škod záleží především na dvou faktorech, jak dlouho budova byla zatopená a do jaké výše sahala voda. Částečnou újmou rozumíme zaplavení budovy, u které jsou stavební částí nasáklé vodou. O částečné újmě hovoříme rovněž tehdy, když v usedlosti evidujeme nánosy bahna, které zůstávají i po opadnutí záplav. Následky škod středního rozsahu mají především destruktivní charakter typu naklonění zdiva, trhlin ve zdivu, zkřížení oken nebo dveří. Totální újma vzniká v důsledku povodní povahy dynamické. Dohází k destrukci takového rozsahu, že jíž stavbu nelze opravit a musí se zbourat. Pokud podemelou proudící vody základy budovy, odnese povodeň celou budovu.
Sesuv půdy Sesuvem půdy chápeme „přírodními vlivy zapříčiněné náhlým sesuvem nebo zřícením půdy, skal nebo zeminy;“16 Způsobené škody:
15
Allianz pojišťovna, a. s.: Všeobecné pojistné podmínky, Pojištění průmyslu – pojištění věci a jiného majetku, článek 4, odst. 2. a) 16 Allianz pojišťovna, a. s.: Všeobecné pojistné podmínky, Pojištění průmyslu – pojištění věci a jiného majetku, článek 4, odst. 6. a)
21
Sesuvy půdy jsou zapříčiněny působením tíže, což vede k narušení rovnováhy zemského povrchu. Rovnováhu muže ovlivnit jak příroda, tak i zásah člověka. Mezi přírodní vlivy patří třeba podemílání svahů vodními toky, tání velkého množství sněhu. Člověkem zaviněné může být podkopání svahů, zatížení stavbami apod. Průběh půdních sesuvů je buď vleklý, proces je dlouhotrvající, nebo náhlý, kdy naopak trvá krátce. Pojišťovny bedlivě zkoumají příčiny pohybů půdy, jelikož do pojištění nejsou zahrnuté škody zaviněné člověkem, poklesem půdy, nestejnoměrným sedáním základů. Škody vzniklé na stavbách v důsledku sesuvů pudy mají nejčastěji podobu trhlin svislého směrů.
Lavina v důsledku působení sněhu Lavinou se rozumí „pád sněhové nebo ledové vrstvy z přírodních svahů; působením tíhy sněhu se rozumí poškození nebo zničení pojištěné věci tíhou sněhové nebo ledové vrstvy.“17 Způsobené škody: Odbornici rozeznávají tří druhy lavin prachové, valivé a suvné. Každou lze určit podle jím odpovídajícím specifickým rysům. Prachové laviny nastávají za suchého mrazivého počasí. Kdy prachový sníh zasypává budovy. Následky nemají ničivý charakter. Lavina páchá spíše mírné škody na stavbách. Valivé laviny vznikají nalepováním sněhu v hroudy, které se nabalováním proměňuji v sněhové koule a nabírají rychlost s objemem. Újmy jsou rozsáhlé, ničí lesní plochy, demolují budovy, ohrožují lidské životy. V případě suvných lavin má lavina počátky při tání sněhu, kdy vlhký sníh klouže po skalním podkladu. Sněhový proud nese do nižších poloh vše, co mu stojí v cestě. Proto patří mezi velmi nebezpečné, obzvlášť ve vyšších horských polohách. Škody dosahují velkých rozměrů. V České republice se vyskytují laviny zřídka a nemají, přiliš ničivý dopad na majetek a život lidi. Abiotické hrozby níže uvedené v naších zeměpisných podmínkách jsou praktický vyloučené, projevují se ojedinělé, s minimálním přičiněním škod. - zemětřesení, pod kterým se rozumí „otřesy zemského povrchu vyvolané přírodními
geofyzikálními procesy v zemském nitru18 - výbuch sopky, čímž je chápáno „náhlé uvolnění tlaku způsobené porušením zemské
vrstvy spojené s vyléváním lávy, uvolňováním popela nebo jiných materiálů a plynů;“19 - sesednutí, čímž se rozumí „pokles zemského povrchu do zemských dutin;“20 17
Allianz pojišťovna, a. s.: Všeobecné pojistné podmínky, Pojištění průmyslu – pojištění věci a jiného majetku, článek 4, odst. 7. a) 18 Allianz pojišťovna, a. s.: Všeobecné pojistné podmínky, Pojištění průmyslu – pojištění věci a jiného majetku, článek 4, odst. 3. 19 Allianz pojišťovna, a. s.: Všeobecné pojistné podmínky, Pojištění průmyslu – pojištění věci a jiného majetku, článek 4, odst. 4. a)
22
4 Metody oceňovaní z pohledu likvidace pojistných událostí Při pojištění majetku nelze jednoznačně stanovit, zda pojistná událost nastane nebo ne, jestli se bude poskytovat pojistné plnění a v jaké výši. Aby při vzniku pojistné události bylo pojistné plnění vyplaceno správně, musí klient při uzavírání smlouvy s pojišťovnou brát v potaz pojistnou hodnotu. Pojistná hodnota, je „nejvyšší možná majetková újma, která muže v důsledku pojistné události nastat.“21 Pojistná částka je suma uvedená v pojistné smlouvě, kterou v momentě pojistné událostí pojišťovna vyplatí. V momentě uzavření smlouvy mezi pojišťovnou a klientem si pojistník stanoví pojistnou částku sám. Ideální stav nastane, pokud pojistná hodnota bude rovná pojistné částce. V situaci, kdy pojistná částka bude převyšovat pojistnou hodnotu, dojde k tak zvanému přepojištění. Nadhodnocenou pojistnou částku pojištěný nedostane, pojišťovnou bude vyplacená suma odpovídající reálné hodnotě majetku. Třetí možnost podpojištění muže nastat, pří nesprávném stanovení pojistné hodnoty. Pokud je pojistná hodnota výší než sjednána pojistná částka, dojde k tzv. krácení pojistného plnění. Kdy pojišťovna bez ohledu na výší škody, vyplatí menší peněžní částku. Pojišťovny při pojištění majetku uplatňují tři typy hodnot pojišťovaných věci: -
Časová cena,
-
nová cena,
-
obecná cena.
4.1 Časová cena „Časová cena věci v době pojistné události se určuje tak, že od ceny nové věci stejného druhu a jakosti (popř. od ceny nové věci s uvažovanou věcí srovnatelné, tj. od tzv. srovnatelné ceny), která platí v době pojistné události, se odečte částka vyjadřující opotřebení nebo jiné znehodnocení věci z doby do pojistné události (mluví se často o tzv. amortizaci).“22
20
Allianz pojišťovna, a. s.: Všeobecné pojistné podmínky, Pojištění průmyslu – pojištění věci a jiného majetku, článek 4, odst. 5 a) 21 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 178 s. ISBN 80861-1967-X. 22 CIPRA, Tomáš. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, c2006, s. 42 ISBN 80869-2911-6.
23
4.2 Nová cena „Nová cena v době pojistné události je částka, která odpovídá přiměřeným nákladům na znovuzřízení věci bez odpočtu příslušné amortizace (pojištění, v jehož rámci se v případě pojistné události vyplácí nová cena, se často nazývá pojištění nové hodnoty). Někdy se v této souvislosti také objevuje termín pořizovací cena označující cenu, za níž lze momentálně pořídit věc stejného druhu a jakosti, popř. věc s danou věcí srovnatelnou.“23
4.3 Obecná cena „Obecná hodnota se pro účely stanovení pojistné částky používá při sjednávání pojištění pouze při pojišťování staveb. Obecná hodnota je cenou stavby, za kterou lze obvykle budovu nebo jinou stavbu koupit v daném místě a čase. Obecná hodnota se použije tehdy, kdy je poškozená budova či stavba určena ke zbourání anebo je jinak trvale znehodnocena tak, že ji nelze užívat k jejímu účelu.“24
4.4 Stanovení pojistné hodnoty u majetku K stanovení pojistné hodnoty poslouží níže uvedené způsoby: 1. Pojištění na cenu časovou se dosáhne stanovením věcné ceny. „Časová cena je použita pro výpočet pojistné hodnoty v případě, že opotřebení věci nebo její znehodnocení přesáhne mezní hodnotu stanovenou v pojistných podmínkách“25 2. Pojištění na cenu novou se dosáhne stanovením reprodukční ceny. Jde o peněžní sumu, využitou na realizaci kopie už dříve vzniklého majetku, který se nachází na stejném místě, při čemž mají být dodrženy stejné postupy a standardy. V praxi platí, že většina nemovitosti se oceňuje na cenu novou. 3. Pojištění na cenu obecnou se dosáhne stanovením tržní hodnoty (obchodní hodnoty nebo hodnoty zvláštní obliby). Cena je odvozená z pojistné smlouvy.
23
CIPRA, Tomáš. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2., aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, c2006, s. 42 ISBN 80869-2911-6. 24 HRADEC, Milan, Václav KŘIVOHLÁVEK a Jana ZÁRYBNICKÁ. Pojištění a pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005, 215 s. ISBN 80-867-5448-0. 25 NEMEČEK, Alojz, Jiří JANATA a Jana ZÁRYBNICKÁ. Oceňování majetku v pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2010, xvi, 172 s. ISBN 978-80-7400-114-7.
24
Indikace pojistné hodnoty se podobá k stanovení ceny nákladovým způsobem, postup je následující: 1. Stanovení typu stavby Určit správně typ stavby je hlavním kritériem, pro výpočet reprodukční ceny a pojistné hodnoty. Nelze postupovat při výpočtu hodnoty stejně u rodinného domu a administrativní budovy. Dalším faktem je i to, že pojišťovny standardně používají strukturované ceníky. 2. Materiálově technická charakteristika V druhém kroku likvidátor nebo odhadce vychází z patřičné dokumentace, pokud není k dispozici, musí provést šetření na místě. 3. Určení stáří stavby Stanovit stáří stavby u pojištění na cenu novou by nemělo žádný smysl, proto se u tohoto pojištění vynechává. Význam bude mít u pojištění na cenu časovou a ve většině případu i u pojištění na cenu dohodnutou. Stanovit stáří stavby lze za pomoci kolaudačního rozhodnutí, podle dokladu o zaplacení daně z nemovitosti, u nemovitých majetků určených k podnikání z účetní dokumentace. Složitější situace nastává, když jde o historickou budovu nebo nemovitost bez dokumentace. V takových případech muže posloužit kronika obce, nebo zjištění materiálového a konstrukčního provedení. Pojistník má právo stanovit stáří stavby samostatně, ale v takových případech nese odpovědnost za poskytnutou informaci, podle Všeobecných pojistných podmínek. 4. Opotřebení I tento bod se opomíjí při pojištění na cenu novou. O opotřebení hovoříme v momentě, když jde o pojištění na cenu časovou. Pojišťovny v současné době využívají tří metod – lineární, nelineární a analytickou metodu. Lze konstatovat, že metoda lineární má v praxi nejčastější uplatnění, kvůli své jednoduchosti.
Analytický způsob vede k přesnějším
výsledkům, a to v případech např. komerční výstavby má velký význam, kdy i menší odchýlení by vedlo k milionovým rozdílům. 5. Stanovení standardu Žádná norma neuvádí, že pojistná hodnota má vycházet z průměrného standardu, ani nedefinuje průměrný standard. Všeobecné pojistné podmínky se ke stanovení standardu pojišťovaného majetku také nezmiňují. Pro oceňování standardu při stanovení pojistné hodnoty lze použit vyhlášku 441/2013Sb. zákona č.151/1997 Sb. 6. Výpočet obestavěného prostoru
25
„Výpočet obestavěného prostoru se provádí podle metodiky konkrétního ceníku dané pojišťovny, vzhledem k tomu, že pojišťovny mají agregované a vysoce agregované ceny vztažené k různým typům obestavěného prostoru.“26 7. Stanovení reprodukční ceny Stanovit reprodukční cenu lze pomoci níže uvedených metod. 1) Nákladová metoda dle cenového předpisu – metoda vysoce agregovaných cen, zakládá se na principu využití jednotkových cen za 1m3 obestavěného prostoru a 1 m2 zastavěné plochy. Kvůli zákonným povinnostem poskytovat statistické údaje tvoří rozsáhlou databázi reprodukčních cen, jeden z důvodu častého uplatňovaní v praxi. 2) Ceník stavebních práci – v cenících jsou uvedené vysoce agregované ceny. V porovnání s cenovými předpisy poskytují aktuálnější ceny, jelikož vychází z tržních principů. Na druhou stranu nevýhodou budou vyšší pořizovací náklady stavebních ceníku. 3) Rozpočtování – lze charakterizovat jako nejpřesnější ale zároveň i jedna z nejpracnějších metod. Odborník musí provést detailní průzkum a zaměření oceňované nemovitosti. Jeho úkolem je vytvořit vlastní položkový rozpočet. Ruční rozpočtování zaměnili už softwarový programy. Programy mají uplatnění např. při likvidaci pojistné události, kdy usnadňuje a zrychluje vypočet náhrady škody. 4) Přepočet pořizovací ceny na současnou hodnotu (indexová metoda) – metodu je možné uplatnit ve chvíli, kdy nechybí příslušná dokumentace, která uvádí přesnou pořizovací cenu nemovitosti. V takových případech lze reprodukční cenu zjistit přepočtem pořizovací ceny na současnou hodnotu, koriguje se inflačním koeficientem. Platí taky, že metoda má uplatnění v momentě, kdy nemovitost neprošla žádnou úpravou a je v původním stavu do dne přepočtu. 5) Porovnání – princip záložen na identickém majetku. Reprodukční cena stanovená na základě např. totožného bytu v panelové výstavbě, stejného domu atd. 6) „Individuální nákladová kalkulace. Jedná se o sestavení ceny položky ze dvou hlavních skupin nákladů, a to z přímých nákladů a nepřímých nákladů. Přímé a nepřímé náklady lze dále členit a sestavovat do kalkulačních vzorců. Tato metoda je nejpodrobnější, nejpřesnější a nejvíce pracná.“27
26
ORT, P., Oceňování nemovitostí na tržních principech. První vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s..2007. s. 31-33. ISBN 978-80-7265-101 27 BRADÁČ, A., FIALA, J., HLAVINKOVÁ,V. : Nemovitosti, oceňování a právní vztahy. 4.přepracované a dopl. vyd. Praha : Linde Praha, 2007. s. 86-89. ISBN 978-80-7201-679-2
26
4.5 Pojistné plnění Pojistné plněním lze definovat, jako náhrada pojistitele, kterou pojistitel musí povinně poskytnout v momentě, kdy vznikla pojistná událost. Pro komerční pojišťovny pojistné plnění tvoří největší nákladovou položku. Vyplacení újmy mívá převážně podobu finančního odškodnění, v praxi existuje ovšem i naturální podoba náhrady (např. poradenské služby právníka atd.). Platí, že pojistné plnění má vztah na vznik pojistné události, ale nikoliv na výši škody Rozsah pojistného plnění se zjišťuje, vždy podle Všeobecných pojistných podmínek a případně doplňujícím smluvním ujednáním. Také zaleží na stanovené pojistné částce, na cenových a právních předpisech a v potaz se bere i konstrukce pojištění (spoluúčast). „Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě.“28
Nastane-li situace, kdy hodnota majetku
vykazuje menší cenu, než činí pojistná částka, dochází k (tzv. přepojištění nemovitosti). Poškozený obdrží od pojišťovny, jen tržní (obecné) peněžní vyrovnaní v dané situaci. Známo je několik forem pojištění, určují se podle toho, jak závisí výše pojistného plnění na výši škody. Česká asociace pojišťoven zveřejnila ve výroční zprávě za rok 2013 údaje o celkovém vyplaceném pojistném plnění, které činilo 98,3 mld. Kč. Z čehož plyne, že oproti roku 2012 celkový náklady stoupli o 13,2%. Z toho u neživotního pojištění pojistné plnění vzrostlo o 18,9%. V životním segmentu byl zaznamenán nepatrný růst o 0,3%, pojistné plnění dosáhlo hranice 10,4%.
4.6 Metoda věcné hodnoty „Nákladový způsob vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění.“29 Novou cenu nákladový způsob jde uplatnit použitím ulehčené metody dle Vyhlášky Ministerstva financí č. 441/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku v části Oceňování staveb nákladovým způsobem. Cena zjištěná nákladovým způsobem se svým charakterem přibližuje nové ceně pro pojištění a je označena CN. V pojišťovnictví se především využívá nákladová metoda. To plátí i pro pojistný trh v ČR.
28 29
Zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě, § 16, odst. 2 Zákon č.151/1997 Sb. o oceňování majetku. §2 odst.5 písm.a)
27
Každá pojišťovna postupuje podle svých pravidel a metod, proto porovnání výpočtů mezi jednotlivými pojišťovnami není relevantní, poněvadž jsou patrné odchylky.
4.6.1 Cena stavby stanovená nákladovým způsobem Aby byla, cena stavby stanovená správně vycházíme z aktuální vyhlášky. Která popisuje, že výsledku docílíme, kdy počet měrných jednotek (bližší informace a postupy jsou uvedeny v příloze č. 1) vynásobíme upravenou základní cenu za m3. Základní cena se odvodí podle příslušného ustanovení oceňovací vyhlášky (dle účelů užití budovy, konstrukce a vybavení) budovy. Cenu budovy lze zjistit využitím vzorce níže uvedeným neplatí pro stavby rybníku a vodní nádrže. CS = CSN × pp kde CS - cena stavby v Kč CSN - cena stavby v Kč určená nákladovým způsobem pp - koeficient úpravy ceny pro stavbu dle polohy a trh, který se určí podle vzorce: pp = IT × Ip kde IT - index trhu podle § 4 odst. 1 IP - index polohy podle § 4 odst. 1 Cenu stavby nákladovou metodou pomůže následující vzorec: CSN = ZCU × Pmj × ( 1- o / 100) CSN - cena stavby v Kč určena nákladovým způsobem ZCU - základní cena upravená v Kč za měrnou jednotku, kterou určuje druh a účel užití stavby podle § 11 až 21 Pmj - počet měrných jednotek stavby „o“ - opotřebení stavby v % 1 a 100 jsou konstanty.
4.6.2 Zjištění nové ceny pro budovy a haly Budovy při porovnávaní, vykazuji odlišností prvky, aby nedocházelo, ke zkreslení výsledků musí být základní cena násobená koeficienty k1 až k5, ki a dostaneme upravenou základní cenu pro budovy a haly.
28
Dle vyhlášky č. 441/2013 Sb., vzorec pro výpočet ceny budovy a haly: ZCU = ZC × K1 × K2 × K3 × K4 × K5 × Ki kde ZCU - základní cena upravená (Kč/m3) ZC - základní cena podle účelu použití stavby – podle tabulek (Kč/m3) K1 - koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce K2 - koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy K2 = 0,92 + (6,60/PZP), kde „PZP“ - průměrná zastavěná plocha v m2 K3 - koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky K3 = (2,10/v) + 0,30, kde „v“ - průměrná výška podlaží v metrech K4 - koeficient vybavení stavby K4 = 1 + (0,54 × n), kde „n“ - součet cenových podílů konstrukcí a vybavení K5 - koeficient polohový, uvedený v příloze č. 20 vyhlášky a měl by rozlišit různé náklady na stavby v různých místech Ki - koeficient změny cen staveb uvedený v příloze č. 41, vztažený k cenové úrovni roku 1994 (1994=1,00). Vzhledem k tomu, že nová cena pro pojištění nemovitosti nemá tržní charakter, koeficient Kp, který vyjadřoval prodejnost stavby v daném regionu podle obce, počtu obyvatel a katastrálního území není uplatňován.
Vzorec: „Nové ceny“ budovy CN = ZCU * OP (obestavěný prostor).
Příklad pojištění na cenu novou a cenu časovou budovy. Celkový popis nemovitosti Jde o jednopodlažní nepodsklepenou budovu, lehké montované konstrukce, situovanou v jihovýchodní části obce Družec, v ulici V Zátiší. Byla postavena v roce 1991 z použitého materiálu dovezeného ze Švýcarska. Účelem užití byla výrobna nábytku. K dnešnímu dni objekt není v dobrém technickém stavu, neboť poklesem základových pasů došlo k prohnutí nosné konstrukce.
29
Popis objektu Samostatně stojící přízemní objekt, nepodsklepený, bez podkroví, umístěny při silnici na Valdek, poblíž bývalého koupaliště. Svislou nosnou část tvoří montovaný dřevěný sloupkový skelet s výplní z tenkostěnných pórobetonových panelů. Střecha je nízká sedlová s krovem z dřevěných příhradových vazníků, na nichž je zavěšen stropní podhled z desek SDK. Střešní krytina z vlnitého eternitu, klempířské prvky v provedení pozink. Vytápění je teplovodní, s plynovým kotlem TURBO, jako doplňkový zdroj tepla slouží kamna na dřevo. Podlahy jsou betonové s povlakovou krytinou z PVC, vrata plechová, dveře náplňové, ohřev vody boilerem. Okna dřevěná zdvojená, elektroinstalace světelná i motorová, bleskosvod chybí.
Dispoziční řešení Objekt je rozdělen na tři části. Uprostřed je kancelář, příruční sklad, šatna, umývárna, kuchyňka a spojovací chodba. Vlevo i vpravo od střední části jsou rozpoloženy dílny.
Zatřídění budovy Budova:
L. budovy pro průmysl a skladování
Svislá nosná konstrukce:
dřevěná na bázi dřevní hmoty
Zastavěné plochy a výšky podlaží: 1.N.P.:
26,42 × 8,20 = 216,64 m2
zastavěná plocha: konstrukční výška: Součin:
3,10 m 216,6 m2 × 3,10 m = 671,58 m3
Průměrná výška podlaží:
PVP = 671,58 / 216,64 = 3,10 m
Průměrná zastavěná plocha podlaží:
PZP = 216,64 / 1 = 216,64 m2
Obestavěný prostor: Ov:
26,42 × 8,20 × 3,10
= 671,58 m3
Ot:
26,42 × 8,20 × 0,90 × 0,5
= 97,49 m3
Obestavěný prostor – celkem:
= 779,92 m3
Výpočet koeficientu K4: (S = standard, N = nadstandard, P = pod standard, C = nevyskytuje se, A = přidaná konstrukce, X = nehodnotí se) 30
Tabulka 1: vypočet koeficientu vybavení K4.
Konstrukce,
Hodnocení standardu
Obj. [%]
Část [%]
Koeficient Upravený vybavení obj. podíl
1. Základy včetně zemních prací
S
8,30
100,00
1,00
8,30
2. Svislé konstrukce
P
21,40
100,00
0,46
9,84
3. Stropy
S
11,30
100,00
1,00
11,30
4. Krov, střecha
S
6,20
100,00
1,00
6,20
5. Krytiny střech
P
2,20
100,00
0,46
1,01
6. Klempířské konstrukce
S
0,60
100,00
1,00
0,60
7. Úprava vnitřních povrchů
S
5,80
100,00
1,00
5,80
8. Úprava vnějších povrchů
S
3,20
100,00
1,00
3,20
9. Vnitřní obklady keramické
S
0,80
100,00
1,00
0,80
10. Schody
C
3,10
100,00
0,00
0,00
11. Dveře
S
3,20
100,00
1,00
3,20
12. Vrata
S
0,30
100,00
1,00
0,30
13. Okna
S
5,20
100,00
1,00
5,20
14. Povrchy podlahy
S
2,90
100,00
1,00
2,90
15. Vytápění
S
3,80
100,00
1,00
3,80
16. Elektroinstalace
S
6,40
100,00
1,00
6,40
17.Bleskovod
C
0,30
100,00
0,00
0,00
18. Vnitřní vodovod
S
2,20
100,00
1,00
2,20
19. Vnitřní kanalizace
S
2,00
100,00
1,00
2,00
21. Ohřev vody
S
1,70
100,00
1,00
1,70
23. Vnitřní hygienické vyb.
S
2,90
100,00
1,00
2,90
24. Výtahy
C
1,00
100,00
0,00
0,00
25. Ostatní
S
5,20
100,00
1,00
5,20
Zdroj: vlastní vypočet koeficientu K4.
Součet upravených objemových podílů:
82,85
Hodnota koeficientu vybavení K4:
0,8285
Ocenění: 2 786,- Kč/m3
Základní cena (dle příl. č. 8) :
=
Koeficient konstrukce K1 (dle příl. č. 10) :
×
1,0290
Koeficient K2 = 0,92 + (6,60/PZP) :
×
0,9505
Koeficient K3 = 0,30 + (2,10/PVP) :
×
0,9774
Koeficient vybavení stavby K4 (dle výpočtu):
×
0,8258
Polohový koeficient K5 (příl. č. 20 – dle významu obce) :
×
0,8000
Koeficient změny cen staveb Ki (příl. č. 41) :
=
3686,12 Kč/m3
31
Plná cena:
799,92 m3 × 3686,12 Kč/m3 =
2 948 601,11 Kč
Výsledek: Pojištění na cenu novou - pojistná částka činí: 2 950 000 Kč
Vypočet opotřebení lineární metodou Lineární metodu lze použit, jen pokud opotřebení stavby nepřekročí 85%. Stáří: 23 let Předpokládaná další životnost: 57 let Předpokládaná celková životnost: 80 let Vzorec pro stanovení opotřebení budovy: ZA = 100% × (S / PCŽ) kde ZA – opotřebování stavby S–
stáří stavby
PCŽ – životnost stavby ZA = 100% × (S / PCŽ) = 100% × (23 / 80) = 28,75% Zaokrouhleně opotřebení stavby činí = 29%
- 855 500 = 2094500 Kč
Výsledek: Pojištění na cenu časovou - pojistná částka činí: 2095000 Kč.
4.6.3 Zjištění nové ceny pro rodinné domy a rekreační chalupy Při stanovení ZCU a výchozí ceny CN pro rodinné domy, rekreační chalupy a rekreační domky se dle nové oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb. dosazuje vzorec: ZCU = ZC × K4 × K5 × Ki Cn = ZCU × OP ZC - základní cena v Kč za 1 m3 obestavěného prostoru podle přílohy č 11 K4 – koeficient vybaveni stavby K5 – koeficient polohový Ki – koeficient změny cen staveb 32
Výpočet hodnoty koeficientu K4, K5, Ki je obdobný jako u budov a hal. Při ocenění nákladovým způsobem se u ostatních nemovitosti, uvedených ve vyhlášce dosadí analogicky vzorec při výpočtu. Ostatními nemovitostmi jsou rozuměny: -
rekreační chaty a zahrádkářské chaty,
-
vedlejší stavby,
-
garáže,
-
inženýrské a pozemní stavby
Základní cena za 1 m2 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků je uvedena v Příloze č. 11 k vyhlášce č. 441/2013Sb. Pokud u stavby se účelově využívá podkroví, potom se musí základní cena vynásobit koeficienty vyjadřujícími náklady na účelové využití podkroví:
Tabulka 2: Hodnota koeficientu pro úpravu ZC
S jedním nadzemním podlažím
Se dvěma nadzemními podlažími
podkroví do 1/3 zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží
1,05
1,04
podkroví nad 1/3 do 2/3 zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží
1,09
1,075
podkroví nad 2/3 zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží
1,12
1,100
Stavba
Zdroj: vyhláška č. 441/2013 Sb. Příloha č. 11
Základní ceny se rovněž vynásobí koeficienty u řadových domů: -
vnitřních 0,90,
-
koncových 0,95.
33
Pokud v budově je účelově využívané podkroví nebo stavba spadá do kategorie řadových domů, tak musí odborník zjištěnou cenu za 1m3 obestavěného prostoru vynásobit příslušným koeficientem. Tím docílí hodnoty ZC.
4.6.4 Zjištění nové ceny pro inženýrské a speciální pozemní stavby Další skupinu tvoří inženýrské a speciální pozemní stavby. Jejích ceny vychází ze základních cen za měrnou jednotku (m3, m2, m, kus nebo hektar). Základní ceny jsou uvedené v příloze 15 oceňovací vyhlášky. Základní cena upravená v Kč za měrnou jednotku bude stanovená podle vzorce: ZCU = ZC × K5 × Ki ZC – základní cena za měrnou jednotku K5 – koeficient polohový Ki – koeficient změny cen staveb
34
5 Srovnání stanovení pojistného plnění pojištění obytných budov pojišťovnami působícími na českém trhu Srovnání v této části práce se s ohledem na rozsah problematiky zaměřuje zejména na pojistná plnění z pojištění nemovitého majetku nepodnikajících osob. Výpočet pojistného plnění z pojištění majetku je zkoumán zejména u pojišťoven, které dosahují největšího podílu na trhu.30 Pro zajištění reprezentativnosti vzorku byla pak do komparace zařazena i pojišťovna s menším podílem na trhu a dále pojišťovna, jejíž podíl na pojistném trhu je zanedbatelný. Do srovnání výpočtu pojistného plnění z pojištění obytných budov nepodnikatelů tak byly zařazeny pojišťovny: -
Česká pojišťovna
-
Kooperativa
-
Allianz
-
Česká podnikatelská pojišťovna31
-
Hasičská vzájemná pojišťovna
5.1 Výpočet pojistného plnění u České pojišťovny Výpočet pojistného plnění upravují v případě České pojišťovny Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů (VPPMO) a dále pak v případě obytných budov a souvisejících staveb Doplňkové podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb (DPPSO).
5.1.1 Všeobecné pojistné podmínky České pojišťovny Všeobecné pojistné podmínky (VPPMO) v obecné rovině stanoví, že pojistné plnění je omezeno horní hranicí, a to pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. Pojišťovna poskytne plněné do limitu určeného menší z obou částek.32 Pojistná částka má pak odpovídat
30
ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Pojistný trh: Podíl jednotlivých pojišťoven. 2012. Finance.cz. [online]. Dostupné z:
. [citace 28. 2. 2015] nebo např. LHOTSKÁ, Kateřina. Analýza pojistného trhu za 1. pololetí 2013. 2. 10. 2013. Opojištění.cz. [online]. Dostupné z:
. [citace 28. 2. 2015]. 31 Česká podnikatelská pojišťovna byla do srovnání zařazena z důvodu, že patří do stejné pojišťovací skupiny (Vienna Insurence Group) jako Kooperativa. To umožňuje, jako vedlejší cíl práce, posoudit, nakolik se liší strategie těchto dvou subjektů při výpočtu pojistného plnění, přestože oba patří do stejné podnikatelské skupiny. 32 Čl. 5, bod 2 VPPMO.
35
pojistné hodnotě pojištěné věci po celou dobu trvání pojištění.33 Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat (za případné nepřímé škody, jako je ušlý zisk, pokuty, apod. nárok na plnění nevzniká, podobně je tomu u vedlejších výloh jako právní zastoupení apod.).34 Vyjadřuje se cenou novou, cenou časovou nebo způsobem uvedeným ve smlouvě.35 Dále všeobecné podmínky VPPMO odkazují na možnost stanovení limitů plnění pro jednotlivé pojištěné věci nebo pro jednotlivá pojistná nebezpečí,36 popř. sjednání pojištění prvního rizika.37 Pro vznik nároku na samotné plnění má význam definice pojistné události. Tou je chápana „nahodilá38 skutečnost vyvolaná sjednaným pojistným nebezpečím.“39 Pojištění se však nevztahuje na nahodilou skutečnost způsobenou následkem a) jaderné reakce, azbestem, formaldehydem apod., b) válečných událostí, hromadných násilných nepokojů apod., c) vady, kterou měla věc již v době uzavření pojištění.40,41 Samotné plnění může pojišťovna poskytnout v naturální podobě (oprava, výměna věci apod.).42 Při pojištění na novou cenu pojišťovna v případě poškození věci vyplatí částku odpovídající nákladům na opravu poškozené věci, nejvýše však do výše nové ceny pojištěné věci snížené o cenu zbytků nahrazované věci.43 V případě zničení, odcizení či ztracení pojištěné věci pojišťovna vyplatí přiměřenou částku na znovupořízení nebo výrobu (nižší z nich) věci stejného druhu, kvality, technických parametrů sníženou o cenu zbytků.44
33
Čl. 5, bod 3 VPPMO. Čl. 6, bod 2 VPPMO. 35 Čl. 5, bod 4 VPPMO. 36 Čl. 5, bod 5 VPPMO. 37 Čl. 5, bod 5 VPPMO. 38 „Za nahodilou skutečnost se nepovažuje skutečnost způsobená pojistným nebezpečím, které nastalo v důsledku úmyslného jednání nebo úmyslného opomenutí pojistníka, pojištěného nebo oprávněné osoby, případně jiné osoby z jejich podnětu nebo jednáním, o kterém tyto osoby věděly.“ Čl. 3, bod 3 VPPMO. 39 Čl. 3, bod 1 VPPMO. 40 Přičemž pojistník nebo pojištění ji mohl nebo měl v době uzavření pojistné znát. Čl. 6, bod 1, písm. c) VPPMO. 41 Čl. 6, bod 1 VPPMO. 42 Čl. 8, bod 3 VPPMO. 43 Čl. 8, bod 5, písm. a) VPPMO. 44 Čl. 8, bod 6, písm. a) VPPMO. Doplňkové podmínky však mohou odkazovat na odlišný postup. 34
36
V případě pojištění na časovou cenu se postupuje podle doplňkových podmínek jak v případě poškození, tak i v případě zničení (odcizení, ztracení).45 V případě pojištění na časovou hodnotu se postupuje podle doplňkových pojistných podmínek nebo ujednání uvedených v pojistné smlouvě.46 V základní variantě se počítá se spoluúčastí oprávněné osoby na náhradě vzniklé škody. Výše jejího podílu na každé pojistné události je sjednána v pojistné smlouvě jako spoluúčast.47 Nad stanovený limit pojistného plnění lze od pojišťovny také získat úhradu účelně vynaložených zachraňovacích nákladů do výše 2 % pojistné částky, maximálně však do výše 500 tisíc Kč.48
5.1.2 Doplňkové podmínky České pojišťovny Doplňkové podmínky České pojišťovny pro pojištění obytných budov (DPPSO) dále zpřesňují podmínky pojistného plnění. V prvé řadě stanovují výluku z pojištění na umělecká a historická díla (nikoliv však v jejich rozsahu jako stavebně technického prvku) a dále pak stavby na vodních tocích a korytech.49 V rámci pojistného nebezpečí přetlaku a zamrzání je vyloučeno také zamrzání kotlů, venkovních bazénů, venkovních zařízení ap.50 Základní pojistnou hodnotou pojištěných věcí je nová cena těchto věcí.51 Pokud byla před vznikem pojistné události časová hodnota pojištěné věci menší než 30 % její nové hodnoty, Česká pojišťovna v případě poškození vyplatí částku odpovídající nákladům na opravu sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení (znehodnocení) opravovaných částí, nejvýše však do časové ceny pojištěné věci.52 V případě, že dojde ke zničení (popř. odcizení, ztrátě) takové věci, Česká pojišťovna vyplatí časovou hodnotu pojištěné věci.53,54
45
Čl. 8, bod 5, písm. b) a bod 6, písm. b) VPPMO. Čl. 8, bod 5, písm. b) VPPMO. 47 Čl. 9, DPPSO. 48 Čl. 10, DPPSO. 49 Čl. 5, bod 1 DPPSO. 50 Čl. 5, bod 2 DPPSO. 51 Čl. 4, bod 3 DPPSO. 52 Čl. 6, bod 2, písm. a) DPPSO. 53 Stejně jako v případě poškození věci je odečtena cena zbytků zničené věci. 54 Čl. 6, bod 2, písm. b) DPPSO. 46
37
V případě plnění na novou cenu má pak pojištěný povinnost doložit pořízení nové věci (popř. provedení opravy).55 U věcí, které tvoří určitý celek, se pojistné plnění v případě jejich poškození či zničení odvíjí od jejich samostatné hodnoty, nikoliv hodnoty celku.56 V základní variantě je pak pojistné plnění dále omezeno následujícími limity za všechny pojištěné věci pro dané pojistné nebezpečí takto:57 -
v případě odcizení věci krádeží, vloupáním, loupeží: limit 10 tisíc Kč.
-
v případě poškození stavebních součástí jednáním směřujícím k odcizení věci: limit 10 tisíc Kč.
-
v případě vandalismu: limit 20 tisíc Kč.58
-
v případě sprejerství: limit 20 tisíc Kč.
-
v případě pojištění skel: 20 tisíc Kč.
-
v případě poškození zateplené fasády ptáky, hlodavci, hmyzem: limit 20 tisíc Kč.
-
v případě přepětí: limit 10 tisíc Kč.
-
v případě ztráty vody: limit 10 000 Kč.
-
v případě doplňkových staveb,59 které neslouží bydlení, ale plní doplňkovou funkci k pojištěné budově (kolna, plot, septik apod.) je limit za tyto stavby stanoven ve smlouvě.60
Pokud je pojistná částka stanovena o více než 15 % níže než pojistná hodnota věci, uplatní pojišťovna podpojištění (poměrné krácení pojistného plnění).61 Zákazník si může zvolit rozsah pojištění a s tím souvisejícího pojistného plnění v rozsahu Start (pouze živelné škody) až Exclusive Max (až po sprejerství).62
5.2 Výpočet pojistného plnění u Kooperativy Výpočet pojistného plnění v případě pojišťovny Kooperativa upravují Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů (M-100/14). Pro pojistná plnění u
55
Čl. 6, bod 3 DPPSO. Čl. 6, bod 4 DPPSO. 57 Čl. 7, bod 1 DPPSO. 58 Pro první tři uvedené kategorie platí, pokud ve smlouvě není uvedeno jinak limit pojistného plnění 10 tisíc Kč celkem. 59 Čl. 4, bod 2 DPPSO. 60 Čl. 7, bod 2 DPPSO. 61 Čl. 6, bod 6 DPPSO. 62 ĆESKÁ POJIŠŤOVNA. Varianty pojištění stavby. [online]. Dostupné z:
. [citace 28. 2. 2015] 56
38
pojištění obytných budov mají pak přednost Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění budov a ostatních staveb (M-300/14).
5.2.1 Všeobecné pojistné podmínky Kooperativy Pro komparaci pojistného plnění nás budou jako v případě České pojišťovny zajímat případy výluky pojištění. Jde o události, které vznikly v důsledku:63 a) válečných událostí, povstání, stávky, násilných jednání apod., b) zásahu státní nebo veřejné moci, c) působení jaderné energie. Obecná výluka se také vztahuje na škodnou událost následkem povodně do 10 dnů po uzavření smlouvy.64 Plnění z pojistné smlouvy je omezeno pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.65 Pojistná hodnota, jako hodnota rozhodná pro velikost pojistné částky, může být stanovena jako:66 a) nová cena (pojištění na novou věc), b) časová cena (pojištění na časovou cenu), c) obvyklá cena (pojištěná na obvyklou cenu). Výše pojistného plnění v případě pojištění na novou cenu je odvozena od nákladů na znovupořízení (v případě zničení) nebo na opravu (v případě poškození) věci snížených o cenu využitelných zbytků. Pokud však poklesne zůstatková hodnota věci pod určitou procentní hodnotu nové věci, pojistným plněním je časová cena.67 Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění budov pak tuto procentní sazbu stanovují na 30 %.68 Pokud byla věc pojištěna na časovou hodnotu, hodnota pojistného plnění bude odpovídat „nákladům na znovupořízení (opravu) stejné nebo srovnatelné nové věci upraveným o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení“69 sníženým o cenu využitelných zbytků.
63
Čl. 8, bod 1 M-100/14. Čl. 8, bod 5 M-100/14. 65 Čl. 11, bod 1 M-100/14. 66 Čl. 25, bod 1 a bod 2 M-100/14. 67 Čl. 28, bod 1 M-100/14. 68 Čl. 6, bod 4 M-300/14. 69 Čl. 28, bod 2 M-100/14. 64
39
Zvláštní pojistné podmínky pak stanovují, že pojistnou hodnotou věci je její nová cena. Časová cena se použije pro pojistnou hodnotu cizích movitých předmětů.70 V základní variantě je tedy pojistnou hodnotou nemovitosti nová cena. Na pojistném plněné se oprávněná osoba podílí dohodnutou spoluúčastí, která může být uvedena procentem, pevnou částkou nebo časovým úsekem. „Pokud celková výše pojistného plnění nepřesahuje dohodnutou spoluúčast, pojistitel pojistné plnění neposkytne.“71 Pokud dojde k poskytnutí pojistného plnění, poskytuje se v penězích.72 Pojistitel, stejně jako tomu je v případě České pojišťovny, má právo pojistné plnění snížit, pokud dojde k porušení povinností pojistníka, nebo pojistné plnění odmítnout, pokud pojištěný úmyslně či z nedbalosti odpověděl nepravdivě při uzavírání smlouvy, nebo podává nepravdivě nebo hrubě zkreslené informace o rozsahu pojistné události.73 Pojistnou částku si stanoví pojistník sám.74 V případě, že v době uzavření pojistné smlouvy pojistná částka neodpovídala pojistné hodnotě, nebo pojistná hodnota stoupla alespoň o 20 % (a pojistník nereagoval), může pojistitel uplatnit podpojištění – snížit pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka k hodnotě pojištěné věci.75 Kooperativa dále uhradí až 10 % pojistné hodnoty pojištěného majetku (resp. jeho částí) na účelně vynaložené náklady na odvrácení hrozící pojistné události nebo zmírnění jejich následků.76 O vyplacenou náhradu se nesnižuje horní hranice pojistného plnění.77 Z pojištění jsou vyjmuty umělecké a historické hodnoty, jsou pojistitelné pouze jako stavebně funkční prvek.78 Pokud je nemovitost pojištěna na novou cenu, pojistitel může poskytnout plnění pouze v časové ceně a zbývající část až když pojištěný prokáže, že činí kroky k opravě (znovupořízení) nemovitého majetku Do tří let musí poškozený objekt opravit.79
70
Čl. 5, bod 1 a bod 2 M-300/14. Čl. 11, bod 4 M-100/14. 72 Čl. 11, bod 5 M-100/14. 73 Čl. 16, bod 4 a bod 5 M-100/14. 74 Čl. 25, bod 3 M-100/14. 75 Čl. 26, M-100/14. 76 Čl. 13, bod 1 a bod 2 M-100/14. 77 Čl. 13, bod 5 M-100/14. 78 Čl. 28, bod 6 M-100/14. 79 Čl. 28, bod 7 M-100/14. 71
40
Kooperativa ve všeobecných pojistných podmínkách umožňuje indexaci pojistných částek, a tím pádem i pojistného plnění.80 Tímto způsobem pak může být zohledněna změna pojistné hodnoty.
5.2.2 Zvláštní pojistné podmínky Kooperativy pro pojištění budov Zvláštní pojistné podmínky stanoví, že pojištění se kromě hlavní budovy vztahuje i na vedlejší objekty pouze tehdy, je-li tak smluvně ujednáno.81 Pojistné plnění za škodu na hlavní budově je omezeno pojistnou částkou,82 za škodu na vedlejších objektech limitem plnění pro vedlejší objekty.83 Limit pojistného plnění je dále stanoven pro pojištění elektromotorů: 10 tisíc Kč v jednom roce.84 Dále jsou stanoveny limity pojistného plnění na škody:85 -
na movité věci 35 (70)86 tisíc Kč.
-
na příslušenstvích pro podnikatelskou činnost: 25 (50) 87 tisíc Kč.
-
z nezjištěného vandalismu: 30 tisíc Kč.
-
z přepětí nebo podpětí: 30 tisíc Kč.
-
ze zatečení atmosférických srážek: 20 tis. Kč.
-
na mechanickém poškození zateplení zvířetem: 20 tisíc Kč.
-
únikem vody (vodné, točné): 20 tisíc Kč.
-
havárií rozvodů: 5 tisíc Kč. Další limity plnění se týkají pojistných plnění za škody odcizením zabudovaného příslušenství ze staveb (100 tisíc Kč, nebo 250 tisíc Kč v případě dodatečného zabezpečení).88 Limit pojistného plnění na vynaložený úklid pozemků přilehlých k hlavní budově, postižených živly je 10 tisíc Kč. Pojistná plnění jsou kromě prvních dvou pojistných událostí poskytována pouze ve variantě KOMFORT (s uvedenými limity).
5.3 Výpočet pojistného plnění u pojišťovny Allianz Výpočet pojistného plnění pojišťovny Allianz v případě pojištění občanů upravují Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů (VPPMO 1/14). V případě 80
Čl. 29, M-100/14. Čl. 1, bod 3 M-300/14. 82 Čl. 6, bod 1 M-300/14. 83 Čl. 6, bod 3 M-300/14. 84 Čl. 6, bod 6 M-300/14. 85 Čl. 6, bod 11 M-300/14. 86 V závislosti na variantě PRIMA (KOMFORT). 87 V závislosti na variantě PRIMA (KOMFORT). 88 Čl. 6, bod 10 M-300/14. 81
41
pojištění trvale obydlené budovy jsou pak dále aplikovatelné Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvale obývané budovy (ZPP – B1/14).
5.3.1 Všeobecné pojistné podmínky Allianz Ve vztahu k pojistnému plnění upravují všeobecné pojistné podmínky možnost pojistitele snížit pojistné plnění v poměru, v jakém bylo sjednáno nižší pojistné k tomu, jež mělo být, došlo k zvýšení a neoznámení pojistného rizika, došlo k vlivu pojištěného na vznik anebo rozsah pojistné události.89 Krácení pojistného plnění nastává i případě hrubé nedbalosti pojištěných osob, osob jim blízkých nebo osob s nimi žijících ve společné domácnosti.90 Pojistné plnění je poskytováno v penězích, maximálně do výše pojistné částky nebo do limitu pojistného plnění.91 Plnění může být odmítnuto při zatajení rozhodných skutečností pro sjednání pojistné smlouvy.92 Vysokou nejistotu pro pojištěného ohledně výše plnění, kterou nemůže ovlivnit, představuje ujednání: „Pojistitel může pojistné plnění odmítnout, byla-li příčinou pojistné události skutečnost a) o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události,“ nebo „c) pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel za jiných podmínek.“ Všeobecné pojistné podmínky dále obsahují definice pojmů: -
nová cena - cena, za kterou lze pořídit věc stejnou nebo novou, stejného druhu nebo účelu,
-
časová cena - stanoví se z nové ceny věci a přihlédne se k opotřebení nebo znehodnocení nebo zhodnocení.
-
obvyklá cena – cena dosahovaná v obvyklém obchodním styku v tuzemsku.93
V části všeobecných podmínek věnovaných pojištění majetku se dále uvádí, že pojistné plnění je do výše nákladů na znovupořízení věci, maximálně však do horní hranice pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.94 Zbytky pojištěné věci zůstávají pojištěnci a jejich hodnota se odečte od hodnoty pojistného plnění.95 V případě pojištění budovy na novou cenu nemusí pojistitel poskytnout plnění, pokud pojištěný neprovede opravu do tří let.96 V případě 89
Čl. 12, bod 1, 2 a 3VPPMO 1/14. Čl. 12, bod 4 VPPMO 1/14. 91 Čl. 16, bod 1 a 2 VPPMO 1/14. 92 Čl. 16, bod 6, písm. a) a Čl. 11 bod 1 VPPMO 1/14. 93 Čl. 21, bod 4 VPPMO 1/14. 94 Čl. 26, bod 1 VPPMO 1/14. 95 Čl. 26, bod 6 VPPMO 1/14. 96 Čl. 26, bod 3 VPPMO 1/14. 90
42
podpojištění se sníží pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka ke skutečné výši pojistné hodnoty.97 Základní variantou je však indexace pojistné částky, a tím pádem i horní hranice plnění podle stavebního cenového indexu pojistitele.98 Omezení pojistného plnění je také dáno výlukami z pojištění. Vyňaty jsou škody způsobené:99 - úmyslně nebo následkem aplikace omamných látek pojištěným, osobou blízkou a osobou žijící ve společné domácnosti, - válečnými událostmi, státní nebo úřední mocí, povstáním, teroristickými akty apod., - jadernou energií nebo radioaktivním znečištěním, - působením elektromagnetických polí, záření, - instalací softwaru, sníženou schopností používat telekomunikační zařízení plísněmi, houbami, sporami, Dále jsou vyňaty následné finanční škody (ušlý zisk apod.).100 Nad rámec pojistného plnění Allianz uhrazuje účelně vynaložené náklady na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události, na zmírnění jejích následků nebo povinné odklizení poškozeného majetku (zachraňovací náklady) v případě majetku do výše 5 % horní hranice pojistného plnění z jedné pojistné události.101
5.3.2 Zvláštní pojistné podmínky Allianz pro pojištění trvale obývané budovy Zvláštní pojistné podmínky stanoví, že pojistnou hodnotou je nová, popř. časová cena.102 Budovy mladší 30 let se pojišťují na cenu novou, budovy starší 30 let se pojišťují na cenu časovou (pokud jsou v bezvadném stavu, lze i na cenu novou).103 Pojistné plnění je omezeno pojistnou částkou, nejvýše však do výše jejího dvojnásobku během jednoho pojistného roku, a dále pak limity pro pojištěný majetek a pojistná
97
Čl. 26, bod 7 VPPMO 1/14. Čl. 31 ZPP – B1/14. 99 Čl. 28, bod 1 ZPP – B1/14. 100 Čl. 28, bod 2 ZPP – B1/14. 101 Čl. 17, bod 1, bod 4 VPPMO 1/14. 102 Čl. 8, bod 1 ZPP – B1/14. 103 Čl. 8, bod 2 ZPP – B1/14. 98
43
nebezpečí.104 Tyto limity podle variant pojištění zobrazuje následující tabulka. Údaje jsou uvedeny v procentech pojistné částky nebo v absolutní výši.
Tabulka 3: Horní hranice pojistného plnění pojišťovny Allianz pro pojištění obydlených budov podle variant pojištění.
Pojistná nebezpečí, pojištěný majetek a pojištěné náklady Vedlejší stavby Škody mrazem Následná škoda105 Krádež vloupáním a loupež stavebních součástí, materiálu, mechanismů a nářadí
Varianty pojištění NORMAL
OPTIMAL
EXCLUSIV
nehradí se 10 % 15 % nehradí se 2 % (4 %) 5% 5% 10 % 15 % max. 10 000 Kč za max. 30 000 Kč za max. 150 000 Kč pro pojistný rok pojistný rok budovy ve výstavbě, max. 500 000 Kč pro budovy dokončené (za pojistný rok) Vandalismus nehradí se nehradí se škoda v pojistném (v případě (1. škoda v pojistném roce, max. však připojištění) roce, max. však 150 000 Kč 30 000 Kč) Ostatní škody na max. 10 000 Kč za max. 30 000 Kč za max. 150 000 Kč za stavebním materiálu, pojistný rok pojistný rok pojistný rok mechanismech a nářadí (mimo krádeže vloupáním a loupeže) Rozbití skla z jiné nehradí se škoda v pojistném škoda v pojistném příčiny než roce, max. však roce, max. však pojištěným 10 000 Kč 150 000 Kč nebezpečím Škoda způsobená nehradí se nehradí se škoda v pojistném ztrátou vody roce, max. však 150 000 Kč Škoda způsobená nehradí se nehradí se škoda v pojistném zkratem (1. škoda v pojistném roce, max. však (v případě roce, max. však 150 000 Kč připojištění) 30 000 Kč) Mobilní hasicí nehradí se max. 30 000 Kč za max. 150 000 Kč za přístroje, vybavení pojistný rok pojistný rok hydrantové skříně a zařízení uzamčené společné prádelny Poškození zateplené nehradí se nehradí se max. 150 000 Kč za fasády zvířaty a pojistný rok hmyzem Skleníky nehradí se nehradí se max. 150 000 Kč za pojistný rok Atmosférické srážky nehradí se nehradí se škoda v pojistném 104
Čl. 9, bod 2 ZPP – B1/14. Mimo krádež vloupáním, loupež, vandalismus, mráz, poškození zateplené fasády, - pro krádež vloupáním, loupež a vandalismus platí limity uvedené dále. 105
44
Náhradní ubytování
Chybná sprinkleru
nehradí se
funkce nehradí se
Ztráta nájemného nehradí se (v případě připojištění)
roce, max. však 150 000 Kč nehradí se 20 000 Kč max. po dobu 6 měsíců/bytová jednotka nehradí se škoda v pojistném roce, max. však 150 000 Kč nehradí se max. 500 000 Kč za max. 300 000 Kč za pojistný rok pojistný rok
Zdroj: ALLIANZ. Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvale obývané budovy (ZPP – B1/14).
5.4 Výpočet pojistného plnění u České podnikatelské pojišťovny Výpočet pojistného plnění u České podnikatelské pojišťovny v případě pojištění majetku upravují Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku (VPPM 1/14). Pojištění staveb pak speciálně upravují Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění domácností a staveb DOMEX START MO 1/14.
5.4.1 Všeobecné pojistné podmínky pojištění majetku České podnikatelské pojišťovny Všeobecné pojistné podmínky stanoví, že „v případě pojištění majetku na novou cenu pojistitel poskytne plnění ve výši nové ceny, maximálně však do výše sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění.“106 U majetku, jehož časová hodnota klesla pod hodnotu 30 % jeho nové ceny, poskytuje pojistitel pojistné plnění ve výši časové ceny.107 Pokud je majetek pojištěn na časovou cenu, poskytuje pojistitel pojistné plnění maximálně ve výši časové ceny.108 V případě pojištění majetku na jinou cenu je maximální výší pojistného plnění jiná cena – náklady na znovupořízení/opravu v místě obvyklé.109 Stejně jako u pojištění na novou cenu nebo časovou cenu může být částka pojistného plnění snížena o cenu využitelných zbytků. I v případě České podnikatelské pojišťovny je třeba počítat s tím, že když je v okamžiku pojistné události pojistná částka nižší než pojistná hodnota, může pojistitel snížit hodnotu pojistného plnění poměrem. v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě pojištěné 106
Čl. 12, bod 6 VPPM 1/14. Tamtéž. 108 Čl. 12, bod 7 VPPM 1/14. 109 Čl. 12, bod 8 VPPM 1/14. 107
45
věci.110Pojistná částka však může být snížena vědomě na základě pojistné smlouvy (případ pojištění prvního rizika).111 Všeobecné pojistné podmínky dále stanoví, že pojištěný se podílí na plnění z každé pojistné události (spoluúčast)112 a pojistné plnění pojistitele je poskytováno v tuzemské měně.113 Pro výpočet předpokládaného pojistného plnění mají význam obecné výluky z pojištění. Výluka z pojištění se vztahuje na škody vzniklé: -
úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného,
-
válkou, invazí apod.,
-
konfiskací, převzetí zákonnou mocí,
-
povstáním, revolucí,
-
srocením, stávkou, výlukou,
-
teroristickým činem,
-
kybernetickým nebezpečím,
-
působením jaderné energie, radiace,
-
vadou, kterou mohl nebo měl pojistník nebo pojištěný znát,
-
správní nebo trestní sankcí,
-
účtováním expresních příplatků,
-
na plodinách,
-
na podzemních stavbách,
-
na rozvodných sítích,
-
na motorových vozidlech.
5.4.2 Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění domácností a staveb DOMEX START MO 1/14 Doplňkové pojistné podmínky stanoví, že pojistná hodnota se v případě staveb stanoví jako nová cena.114 Doplňkové podmínky také upřesňují, že k uplatnění podpojištění dojde, pokud je pojistná částka budovy o 20 % nižší, než její skutečná pojistná hodnota.115
110
Čl. 3, bod 6 VPPM 1/14. Čl. 3, bod 8 VPPM 1/14. 112 Čl. 12, bod 14 VPPM 1/14. 113 Čl. 12, bod 16 VPPM 1/14. 114 Čl. 1, bod 3 MO 1/14. 115 Čl. 6, bod 1 MO 1/14. 111
46
Zachraňovací náklady se vyplácejí nad rámec pojistné částky, maximálně však do výše 10 % pojistné částky (v případě povinného odklízení zbytků maximálně však 5 %). 116 Další limity pojistného plnění jsou ve speciálních podmínkách stanoveny takto:117 -
v případě pojistné události vzniklé krádeží, loupeží nebo vandalismu je pojistné plnění omezeno do výše 20 % pojistné částky,
-
v případě výrobků sloužících k opravám stavby je pojistné plnění omezeno částkou 20 tisíc Kč,
-
v případě poškození, zničení nebo odcizení stavebního materiálu na místě pojištěné stavby je pojistné plnění omezeno částkou 50 tisíc Kč,
-
v případě poškození oken, elektromotorů zkratem nebo přepětím je pojistné plnění omezeno na výši 10 tisíc korun ročně.
Kromě obecných případů výluky pojistného plnění mají na pojistné plnění u České podnikatelské pojišťovny vliv následující výluky z pojištění.118 Jde o škody vzniklé: -
vystavením užitkovému ohni a teplu,
-
vadami projektu, nedodržením technologických postupů, chybné konstrukce,
-
nedostatečnou údržbou, stářím, korozí, opotřebením,
-
atmosférickými srážkami,
-
vodou ze střešních okapů, žlabů a svodů,
-
na pozemcích, porostech a rostlinách rostoucích na pozemku.
Pojištění se dále nevztahuje na stavby, které jsou z více než 50 % určeny k podnikání, stavby zchátralé, neudržované a sloužící pro individuální rekreaci.119 V souvislosti s pojištěním budov nevzniká právo na pojistné plnění následkem ušlého zisku, nemožnosti používat věc apod., a dále též vznikem vedlejších výdajů.120 Vliv na výši pojistného plnění má také plnění informační povinnosti (oznámit změnu ve způsobu užívání, zvýšení pojistné hodnoty apod.) ze strany pojištěného vůči pojišťovně, a dále dodržování právních předpisů týkajících se provozu a užívání majetku.121 Neplnění
116
Čl. 3, bod 1 MO 1/14. Čl. 6 MO 1/14. 118 Čl. 7 MO 1/14. 119 Čl. 7, bod 2 a bod 3 MO 1/14. 120 Čl. 7, bod 5 MO 1/14. 121 Čl. 8, bod 1 MO 1/14. 117
47
informační povinnosti a dodržování právních předpisů může mít za následek snížení pojistného plnění.122
5.5 Výpočet pojistného plnění u Hasičské vzájemné pojišťovny Hasičská vzájemná pojišťovna patří mezi menší pojišťovny působící na tuzemském pojistném trhu. Do srovnání byla vybrána jako reprezentant menších subjektů působících na trhu. Výpočet pojistného plnění u Hasičské vzájemné pojišťovny v případě pojištění majetku upravují Všeobecné pojistné podmínky – obecná část pro škodové události (VPP). Pojištění staveb občanů pak speciálně upravují Smluvní ujednání pro pojištění staveb občanů (SU).
5.5.1 Všeobecné pojistné podmínky Hasičské vzájemné pojišťovny Dle všeobecných pojistných podmínek je pojistné plnění omezeno horní hranicí, která je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.123 Pojistná částka se stanovuje takovým způsobem, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěné věci.124 Touto hodnotou může být v obecné rovině buď časová cena věci, nebo nová cena věci.125 V případě pojištění na novou cenu uhradí pojistitel odpovídající náklady na znovupořízení nebo výrobu věci nové nebo stejné, stejného druhu a kvality – vždy nižší z obou částek. Od takto určené hodnoty se však dále odečte cena případných zbytků. 126 U poškozených věcí se pak částka plnění odvíjí od nákladů na opravu poškozené věci.127 Pojistné plnění je hrazeno v penězích (v tuzemské měně), pokud se pojistitel nerozhodne, že bude hradit v naturální podobě.128 Výše plnění v případě pojištění na časovou cenu je proti pojištění na novou cenu dále snížena „o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení a zvýšena o případné zhodnocení věci před pojistnou událostí.“129 Lze sjednat i pojištění na cenu jinou.130 V případě, že pojistná částka je v době pojistné události nižší než pojistná hodnota, dojde ke krácení pojistného plnění ve stejném poměru, jako je pojistná částka ku pojistné hodnotě.131
122
Čl. 8, bod 2 MO 1/14. Čl. 11, bod 1 VPP. 124 Čl. 11, bod 2 VPP. 125 Čl. 10, bod 2 VPP. 126 Čl. 14, bod 5.1 VPP. 127 Čl. 14, bod 5.2 VPP. 128 Čl. 14, bod 1 VPP. 129 Čl. 14, bod 6 VPP. 130 Čl. 10, bod 3 VPP. 123
48
Pojistné plnění může být také podmíněno minimální výší újmy132 nebo může být sníženo o podíl pojištěného na úhradě vzniklé újmy, a to buď procentem z pojistné částky, pevnou částkou, nebo kombinací obojího.133 V případě věcí tvořících jeden celek se pro výpočet pojistného plnění nebere ohled na znehodnocení celku, ale pouze samostatné věci.134 Pojistné plnění však není hrazeno v případech výluky z pojištění, které jsou obecně vymezeny jako újmy zapříčiněné: -
válečnými událostmi, ozbrojenými konflikty, stávkou,
-
působením jaderné energie, radiace, neopatrným použitím nebezpečných látek (hořlaviny, výbušniny, jedy apod.), znečištěním životního prostředí.
Právo na pojistné plnění také nevznikne, pokud byla škodná událost způsobena pojištěným nebo jeho podnětu.135 Nad rámec pojistného plnění uhradí Hasičská vzájemná pojišťovna náklady pojistníka nebo pojištěného na opatření (i neúspěšná) vynaložená na odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události do výše 20 % pojistné částky, maximálně však 100 tisíc Kč.136
5.5.2 Smluvní ujednání Hasičské vzájemné pojišťovny pro pojištění staveb občanů Ve smluvních ujednáních pojišťovny jsou dále zpřesněny podmínky pojištění staveb občanů. Předmětem pojištění je stavba včetně jejího příslušenství.137 Předpokladem je však, že stavební dílo je zhotoveno v souladu s technologickými a právními předpisy.138 Smluvní ujednání dále rozšiřuje případy výluky z pojištění na následující případy:139 -
zatečení, koroze, eroze, opotřebení, dřevokazných hub, hniloby, plísně, hmyzu, nedostatečné údržby aj.,
-
pozvolné působení tepla, plynů, vlhkostí, páry, usazenin,
-
poddolování, zřícení skal, sněhu, ledu,
-
sesuvy půdy,
131
Čl. 12, bod 1 VPP. Čl. 14, bod 20 VPP. 133 Tamtéž. 134 Čl. 14, bod 13 VPP. 135 Čl. 14, bod 15 VPP. 136 Čl. 16, bod 1 a 2 VPP. 137 Čl. 2, bod 1 SU. 138 Čl. 2, bod 2 SU. 139 Čl. 4, bod 1 SU. 132
49
-
tlak spodní vody,
-
zvlášť závažné porušení protipožárních předpisů,
-
případy škod způsobených následkem přirozeného opotřebení, nesprávné obsluhy nebo údržby,140
-
ušlého zisku, výdělku a další případy nepřímých škod.141
Dále jsou podrobně specifikovány situace, kdy dojde k uplatnění výluky z pojištění skel.142 Výpočet výše pojistného plnění je závislý na druhu pojistné události. Byla-li pojistnou událostí postižena stavba, pojistitel vyplatí „částku, která odpovídá přiměřeným nákladům na opravu nebo znovuzřízení této stavby, nejvýše však pojistnou částku.“143,
144
V případě
postižení movité věci pojistitel uhradí náklad na její opravu145 až do výše odpovídající ceně, kterou měla před pojistnou událostí, nejvýše však pojistnou částku.146 Smluvní ujednání výslovně neuvádí, zda je limit vyjádřen v ceně nové nebo časové. Vzhledem k tomu, že týká samotné konkrétní věci, která má určitou životnost, půjde o limit časové ceny. Explicitně je tato vazba však určena v následujícím bodě stejného článku,147 který stanoví, že v případě postižení „příslušenství budovy nebo součásti pojištěné stavby pojistitel zaplatí cenu, kterou měl předmět před pojistnou událostí (tzv. časovou cenu).“148 Popis limitu pojistného plnění odpovídá popisu limitu pojistného plnění v případě movité věci, které pojistitel explicitně ztotožňuje s časovou cenou. Dále smluvní ujednání pro pojištění staveb občanů obsahuje limity pojistného plnění. Pojistné plnění je omezeno:149 -
v případě pojistné události způsobené povodní nebo záplavou částkou 5 tisíc Kč,
-
v případě pojistné události na stavebním materiálu pro údržbu je pojistné plnění omezeno na 20 tisíc Kč,
-
v případě materiálu určeného pro výstavbu není zvláštní omezení,
-
v případě drobné stavební mechanizace částkou 20 tisíc Kč z jedné pojistné události,
140
Čl. 4, bod 2 SU. Čl. 4, bod 3 SU. 142 Čl. 4, bod až bod 7 SU. 143 Čl. 6, bod 1 SU. 144 To lze chápat jako cenu novou, stanovenou cenovými odhady pojistitele. 145 V případě zničení či ztráty také do výše ceny. 146 Čl. 6, bod 2 SU. 147 Čl. 6, bod 2 SU. 148 Čl. 6, bod 3 SU. 149 Čl. 7 SU. 141
50
-
v případě strojních součástí budovy částkou 20 tisíc Kč z jedné pojistné události,
-
v případě pojistné události způsobené vandalismem částkou 10 tis. Kč z jedné pojistné události na všech pojištěných věcech,
-
v případě poškození skla vnějšího opláštění budovy částkou 30 tisíc Kč na všech pojištěných věcech.
Rozsah pojištění budov občany může být sjednán ve dvou variantách, v užší variantě,150 nebo širší variantě.151 Zákazníci mají možnost sjednat také připojištění.152
5.6 Porovnání pojišťoven
stanovení
pojistného
plnění
u
vybraných
Výše pojistného plnění se u všech dotčených pojišťoven odvíjí od výše pojistné částky a pojistné hodnoty. Při výpočtu pojistného plnění však už sehrává významnou roli skutečnost, zda je pojistná hodnota odvozena od nové ceny nebo ceny časové. Do výše pojistného plnění dále zasahují významným způsobem limity pojistného plnění (na událost, na část majetku, časové období apod.), různé způsoby aplikace podpojištění, ale zejména výluky z pojištění, a dále vůbec samotná definice pojistné události. Stanovení výše pojistného plnění je poměrně komplexní záležitostí, která je výslednicí aplikace ustanovení pojistné smlouvy, parametrů zvolených v pojistné smlouvě, všeobecných pojistných podmínek, zvláštních pojistných podmínek k danému typu pojištění, popř. dalších dokumentů. Vzhledem k tomu, že každá z pojišťoven má vlastní rozsáhlou smluvní dokumentaci, není možné provést vyčerpávající srovnání v obecné rovině.153 Pokusím se tedy provést srovnání alespoň základních parametrů, které mají vliv na výpočet pojistného plnění (s tím, že v konkrétním případě mohou do hry vstupovat další parametry).
5.6.1 Pojistná hodnota Pojistná hodnota je základní hodnota, od které se odvíjí výše pojistného plnění. Přehled odvození této hodnoty u sledovaných pojišťoven uvádí následující tabulka. 150
Proti následujícím nahodilým událostem: požár, výbuch, přímý úder blesku do předmětu pojištění, náraz nebo zřícení letadla či jiného podobného stroje, případně jeho části nebo nákladu. Čl. 3, bod 2 SU. 151 Dále též: vichřice, krupobití, sesuv lavin, zřícení skal nebo zemin, pokud k němu došlo vlivem lidské činnosti, tíha sněhu nebo námrazy, pád stromu nebo požáru, náraz silničního dopravního prostředku, voda nebo topné médium vytékající z poškozeného potrubí, povodeň nebo záplava s omezením pojistného plnění, jednání pachatele za účelem odcizení pojištěných věcí. Čl. 3, bod 1 SU. 152 Čl. 3, bod 3 až bod 10 SU. 153 Vyčerpávající srovnání je možné provést pouze v konkrétním případě s konkrétně stanovenými parametry. Pokud však dojde ke změně některého parametru, který má význam pro smluvní dokumentaci některé z pojišťoven, dané srovnání již nemusí nadále platit.
51
Tabulka 4: Odvození pojistné hodnoty pro určení pojistného plnění pojištění trvale obydlených nemovitostí občanů u vybraných pojišťoven a odhad výhodnosti podmínek pro pojištěnce v závislosti na jeho situaci.
Pojišťovna
Základní pojistná hodnota
Česká pojišťovna
nová cena časová hodnota, když časová hodnota stavby < 30 % nové ceny nová cena časová hodnota, když časová hodnota stavby < 30 % nové ceny nová cena časová hodnota, když je budova starší 30 let nová cena časová hodnota, když časová hodnota stavby < 30 % nové ceny nová cena časová cena v v případě případě stavby příslušenství budovy nebo její součásti
Koopereativa
Allianz
Česká podnikatelská pojišťovna Hasičská vzájemná pojišťovna
Zvláštní podmínky
Případ (1), Případ (2), udržovaná udržovaná budova budova nad 30 let
Případ (3), méně udržovaná budova nad 30 let
1
1
2
1
1
2
1
3
3
1
1
2
2
2
1
Zdroj: Vlastní tvorba a zpracování. Smluvní dokumentace jednotlivých pojišťoven.
Z tabulky je patrné, že pojišťovny při stanovení pojistné hodnoty jako limitu pojistného plnění vycházejí obvykle z nové ceny. U všech pojišťoven však dochází ke stanovování určitých výjimek, kdy dochází k přechodu na pojistnou hodnotu odvozenou z časové ceny. Nejčastěji se tomu děje při poklesu časové hodnoty pojištěné věci pod 30 % nové věci. Společné pro všechny pojišťovny je to, že je proti pojistnému plnění započítána hodnota zbytků původní pojištěné věci. Poslední tři sloupce tabulky ohodnocují výhodnost pojistných podmínek dané pojišťovny pro danou charakteristiku pojištěného majetku (hodnoty uvedené ve sloupcích jsou přepokládané pořadí výhodnosti podmínek pro pojištěnce). V případě (1) předpokládáme, že pojištěným majetkem je udržovaná a relativně nová budova (mladší 30 let), zaostává v porovnání podmínek pojistných plnění Hasičská vzájemná pojišťovna, protože některá její plnění se vztahují k časové ceně, zatímco ostatní pojišťovny odvozují pojistná plnění od nové ceny. V případě (2) předpokládáme udržovanou budovy nad 30 let, jejíž časová hodnota však neklesla pod 30 % nové hodnoty, se na posledním místě z pohledu výhodnosti pro pojištěného 52
ocitají podmínky pojistného plnění Allianz, které odvozují výši pojistného plnění od časové ceny. V případě (3) pak předpokládáme, že jde o nemovitost, která je starší 30 let a zároveň její časová je někde blízko hranice 30 % nové ceny. V tomto případě se pak jako nejvýhodnější jeví podmínky určení výše pojistného plnění Hasičské vzájemné pojišťovny, neboť pro určení výše pojistného plnění nehrozí v případě celé stavby přechod k hodnotě odvozené od časové ceny. Dalšími v pořadí jsou podmínky pojišťoven (Česká pojišťovna, Kooperativa, Česká podnikatelská pojišťovna), u kterých hrozí riziko určení hodnoty plnění podle časové ceny. Nejméně výhodné určení pojistného plnění v takovém případě nabízí Allianz, u které je pojistné plnění jasně stanoveno podle časové ceny nemovitosti. Mohli bychom uvažovat i o případu (4), v tabulce neuvedeném, kdy nemovitost je méně udržovaná, ale není starší třiceti let. V takovém případě by se pořadí výhodnosti stanovení pojistného plnění pro pojištěného změnilo u posledně jmenovaných pojišťoven ve prospěch Allianz, neboť v případě ostatních pojišťoven by byl pojištěný vystaven riziku, že časová cena nemovitosti v době pojistné události poklesne pod 30 % nové ceny a z toho plynoucími důsledky pro určení výše pojistného plnění.
5.6.2 Uplatnění podpojištění Do výpočtu pojistného plnění se promítají i okolnosti, za jakých pojišťovna přistoupí k uplatnění podpojištění. Rozdílný postup pojišťoven zobrazuje následující tabulka. Tabulka 5: Uplatněné podpojištění v případě pojištění trvale obydlených nemovitostí občanů u vybraných pojišťoven.
Pojišťovna Česká pojišťovna Koopereativa Allianz Česká podnikatelská pojišťovna Hasičská vzájemná pojišťovna
Uplatnění podpojištění pojistná částka 15 % pod pojistnou hodnotou pojistná částka 20 % pod pojistnou hodnotou podle skutečného poměru
Pořadí výhodnosti 3. 1. 4. 1.
pojistná částka 20 % pod pojistnou hodnotou 4. podle skutečného poměru
Zdroj: Vlastní tvorba a zpracování. Smluvní dokumentace jednotlivých pojišťoven.
Z tabulky je patrné, že postup jednotlivých pojišťoven je odlišný. Zatímco Alianz a Hasičská vzájemná pojišťovna uplatňují podpojištění podle skutečného poměru pojistného částky a pojistné hodnoty, u ostatních sledovaných pojišťoven musí tento poměr nabýt určité minimální hodnoty. V tabulce je uvedeno pořadí výhodnosti pojistných podmínek po pojištěného. Nejvíce výhodné se v tomto bodě jeví podmínky Kooperativy a České podnikatelské pojišťovny, u nichž pro uplatnění podpojištění musí dojít alespoň k 20 % 53
diferenci mezi pojistnou hodnotou a pojistnou částkou. Diference, které jsou menší, jdou na vrub pojišťovny. Horší podmínky nabízí v tomto aspektu Česká pojišťovna, která má práh aktivace posunut níže, na 15 %, zatímco Allianz a Hasičská vzájemná pojišťovna podpojištění aplikují při každé diferenci.
5.6.3 Výplata zachraňovacích nákladů Při kalkulaci výhodnosti pojištění pro pojištěného má také význam, zda daná pojišťovna proplácí zachraňovací náklady, do jaké výše a zda jsou započteny do limitu pojistného plnění či nikoliv. Přehled přináší následující tabulka. Tabulka 6: Porovnání podmínek výplaty zachraňovacích nákladů sledovaných pojišťoven a porovnání výhodnosti podmínek pro pojištěného.
Pojišťovna
Případ (1), zachraňovací náklady = 100 tisíc Kč
Případ (2), pojistná hodnota/ částka = 3,5 mil. Kč
5
5
2
1
Allianz 4 Česká podnikatelská pojišťovna do výše 10 % pojistné částky 3 Hasičská vzájemná do výše 20 % pojistné částky, pojišťovna maximálně 100 000 Kč 1
3
Česká pojišťovna Koopereativa
Zachraňovací náklady
do výše 2 % pojistné maximálně 500 tisíc Kč do výše 10 % pojistné pojištěného majetku do výše 5 % horní pojistného plnění z jedné události
částky, hodnoty hranice pojistné
2 4
Zdroj: Vlastní tvorba a zpracování. Smluvní dokumentace jednotlivých pojišťoven.
Hasičská vzájemná pojišťovna nabízí pro zachraňovací náklady nejvyšší limit v podobě velikosti podílu na pojistné částce, ale zároveň také omezuje náhradu zachraňovacích nákladů v absolutní hodnotě. Díky tomu mohou vznikat situace, kdy jsou podmínky Hasičské vzájemné pojišťovny nejvíce výhodné (malé pojistné částky), ale také nejméně výhodné (vysoké pojistné částky). Dopad kombinovaných limitů je ilustrován na dvou hypotetických případech. Případ (1) je charakterizován známou (nebo alespoň odhadovanou) výší zachraňovacích nákladů. V případě, že dosahují maximálně 100 tisíc korun, jsou nejvýhodnější pojistné podmínky Hasičské vzájemné pojišťovny, neboť při nižších pojistných částkách znamenají vyšší podíl pojišťovny na jejich úhradě. Opačná situace pak nastává v případě, kdy známe pojistnou částku, ale výše záchranných nákladů může být jakákoliv. Tuto situaci ilustruje případ (2). Při stanovené pojistné částce 3,5 milionu Kč je účast 54
Hasičské vzájemné pojišťovny omezena maximálním limitem 100 tisíc Kč, zatímco ostatní pojišťovny se sice účastní menším procentem z pojistné částky, ale bez stanovené absolutní hranice (kromě České pojišťovny). Zajímavou odlišnost pak nabízí Kooperativa, která svoji účast na úhradě zachraňovacích nákladů odvíjí od pojistné hodnoty, nikoliv pojistné částky jako ostatní pojišťovny, což může být příznivé v případě podpojištění.
5.6.4 Spoluúčast Dalším faktorem ovlivňujícím výpočet pojistného plnění je nastavení spoluúčasti pojištěného na hrazení škody. V případě České pojišťovny se spoluúčastí stanovuje v pojistné smlouvě a o její výši je sníženo pojistné plnění pojišťovny v každé pojistné události. Smluvní podmínky umožňují nastavení spoluúčasti pouze fixní částkou. Pokud pojistná škoda nepřesáhne tuto částku, pojistné plnění není poskytnuto. Odchylný režim má spoluúčast v případě pojistného rizika povodeň a záplava. Taktéž v případě pojišťovny Kooperativa je výše spoluúčasti sjednána v pojistné smlouvě. Spoluúčast může být stanovena pevnou částkou, ale i procentem. Zvláštní úpravu má pojištění elektromotorů a připojištění skel, kde Kooperativa sjednává spoluúčast 10 % z celkového pojistného plnění, minimálně však 200 Kč.154 O výši spoluúčasti se snižuje pojistné plnění, důležitá je však skutečnost, že pokud „celková výše pojistného plnění nepřesáhne dohodnutou spoluúčast, pojistitel pojistné plnění neposkytne.“155 To představuje významný dopad na očekávanou hodnotu pojistného plnění v případě menších škod. V případě pojišťovny Allianz všeobecné pojistné podmínky stanoví, že spoluúčast lze dohodnout v pojistné smlouvě. O výši dohodnuté spoluúčasti se snižuje pojistné plnění. Stejně jako v případě pojišťovny Kooperativa platí, že „pokud výše škody nepřesahuje výši sjednané spoluúčasti, pojistné plnění se neposkytuje.“156 V případě České podnikatelské pojišťovny se pojištěný podílí na plnění z každé pojistné události částkou sjednanou v pojistné smlouvě.157 Do výše takto stanovené spoluúčasti se plnění neposkytuje.158
154
Čl. 6, bod 6, písm. c) M-300/14 a čl. 7, bod 6 M-300/14. Čl. 11, bod 4 M-100/14. 156 Čl. 15 ZPP – B1/14. 157 Čl. 12, bod 14 VPPM 1/14. 158 Čl. 17, bod 26 VPPM 1/14. 155
55
I všeobecné pojistné podmínky Hasičské vzájemné pojišťovny odkazují na možnost sjednat spoluúčast, a to buď procentem, pevnou částkou nebo kombinací obojího. Výše pojistného plnění je pak snížena o výši spoluúčasti. Z uvedeného je patrné, že princip spoluúčasti aplikují všechny sledované pojišťovny. Stanovení její výše má dopad na výši pojistného plnění, a zda k němu vůbec dojde. Rozdíly mezi pojišťovnami jsou ve způsobu stanovení. Domnívám se, že však nejsou podstatné.
5.6.5 Definice samotné pojistné události pojišťovnami Předpokladem, aby vůbec mohlo dojít k samotnému pojistnému plnění, je, že došlo k pojistné události. Tento okamžik však pojišťovny definují různě. Důsledkem je, že v případě určité pojišťovny při dané události bude pojistné plnění poskytnuto, zatímco v případě jiné pojišťovny tomu tak nebude, protože daná událost, jejímž důsledkem je škoda na majetku, není pojistnou událostí. Srovnání krytých pojistných nebezpečí pojišťovnami komplikuje skutečnost, že jsou součástí různě definovaných úrovní („balíčků“) pojištění, přičemž na některá pojistná plnění plynoucí z určitých pojistných událostí jsou stanoveny limity pojistného plnění. Následující tabulka přináší tedy alespoň srovnání pokrývaných pojistných nebezpečí jednotlivými pojišťovnami, které pak mohou být předmětem pojistného plnění.
Česká podnikatelská pojišťovna
Hasičská vzájemná pojišťovna
x x x x x x
x
x
x
x x x x
x x x x
x x
x x
x x
x x
Česká pojišťovna
Koopereativa
Allianz
Tabulka 7: Srovnání pokrytí pojistných rizik vybranými pojišťovnami.
Požár, výbuch, přímý úder blesku x Požár a jeho průvodní jevy Působení kouře Pád letadla x Vichřice, krupobití x Sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin x Zřícení skal nebo zemin, pokud k němu nedošlo vlivem lidské činnosti Sesouvání nebo zřícení sněhových lavin x Pád stromů, stožárů nebo jiných předmětů x Pád stromu nebo stožáru Tíha sněhu nebo námrazy 56
x
x
x x x
Tíha sněhu Zemětřesení Povodeň nebo záplava Voda vytékající z vodovodních zařízení včetně ztráty vody Přetlak nebo zamrzání vody Zamrzání vody Odcizení věci krádeží vloupáním nebo loupeží Poškození nebo zničení stavebních součástí způsobené jednáním pachatele směřujícím k odcizení věci Vandalismus Náraz vozidla Pojištění skel Přepětí Zkrat Poškození zateplené fasády ptáky, hlodavci a hmyzem Náraz dopravního prostředku, jeho části nebo jeho nákladu Poškození elektromotorů Zatečení atmosférických srážek Aerodynamický třesk Únik vody (účet za vodné - stočné) Havárie rozvodů Imploze vystoupení vody z odpadních potrubí Podpětí Chybná funkce sprinkleru Ztráta nájmu v důsledku pojistných nebezpečí Únik kapalin z technických zařízení
x x
x
x x
x x
x
x
x x x x x
x
x x x x x x
x
x x x x
x
x
x x x x x x
x x
x x x
x x x
x
x x x x x
x x x x
x
x x x x x
Zdroj: Vlastní tvorba a zpracování. Smluvní dokumentace jednotlivých pojišťoven.
Ze srovnání je patrné, že pokrytí pojistných rizik jednotlivými pojišťovnami se z velké části překrývá. Největší pokrytí pojistných rizik nabízí pojišťovna Allianz, nejmenší naopak Hasičská vzájemná pojišťovna. Při praktické aplikaci výpočtu očekávaného pojistného plnění by hrály důležitou roli přesné definice jednotlivých pojistných nebezpečí. Definice se různými nuancemi liší, proto uvedené srovnání je třeba chápat jako srovnání přibližné. Dalším aspektem jsou limity pojistného plnění uvalené pojišťovnami na jednotlivá pojistná nebezpečí, pojistná plnění, popř. části budov (např. skla, vedlejší stavby apod.). Tyto podmínky jsou značně rozmanité, a tedy srovnání v obecné rovině značně problematické. Dále se proto omezím na srovnání výluk z pojištění, které mají zásadní vliv na vznik nebo odepření nároku na pojistné plnění. 57
5.6.6 Výluky z pojištění Srovnání definovaných výluk z pojistného plnění pojištění budov jednotlivými pojišťovnami přináší následující tabulka.
Jaderná reakce, jaderné záření Radioaktivní kontaminace Působení jaderné energie Znečištění všeho druhu Elektromagnetická pole a záření, všechna záření Kontaminace azbestem, formaldehydem atd. Neoprávněné nebo neopatrné použití hořlavin, výbušnin, jedů Chemické a biologické kontaminace Válečné události Vzpoury, povstání Hromadné násilné nepokoje Stávky, výluky, teroristické akty Kybernetické nebezpečí Zásah státu nebo úřední moci Vady, které měla věc v době uzavření pojištění Nepřímé škody (např. ušlý výdělek) Úmyslné jednání pojištěného Úmyslné opominutí pojištěného Škody vzniklé následkem požití alkoholu nebo aplikace omamných nebo psychotropních látek pojištěným a dalšími osobami Umělecká, historická díla Stavby na vodních tocích Komunikace a dráhy Kotle ústředního topení Venkovní části solárních systémů, tepelných čerpadel, Koroze, opotřebení Vedlejší objekty ve špatném technickém stavu Fóliovníky Opěrné zdi Silniční vozidla Chybný software 58
x x x
x
x
x x x
x
x
Hasičská vzájemná pojišťovna
Česká podnikatelská pojišťovna
Allianz
Česká pojišťovna
Koopereativa
Tabulka 8: Přehled hlavních výluk z pojistného plnění pojištění obydlených budov občanů.
x x x x
x x x x x x x x x
x x
x x x x x
x x x
x
x
x
x x
x x
x x x
x x x
x x x x x
x
x x x x
x x x
x x x x
x x x x x
x
Škody chybami telekomunikačního zařízení Škody způsobené plísněmi, houbami, sporami Letadla, plavidla, přípojná vozidla Zpevněné plochy Zařízení staveniště Firemní štíty, reklamní tabule Nadzemní bazény, přenosná čerpadla Elektromotory Nehmotný majetek Pokuty, penále, příplatky Plodiny Podzemní stavby Rozvodné sítě Vystavení ohni, teplu Vady projektu Nedostatečná údržba Atmosférické srážky Voda z okapů, žlabů Škoda na pozemcích Zatečení, eroze, oxidace, únava materiálu Kotelní kámen Dřevokazný hmyz Vlhkost, pára, usazeniny, působení tepla Tlak spodní vody Zvlášť závažné porušení protipožárních předpisů Sesuv půdy Poddolování, zřícení v důsledku lidského jednání
x x x x x x x x
x
x x x x x x x x x x x
x
x x x x x x x x
Zdroj: Vlastní tvorba a zpracování. Smluvní dokumentace jednotlivých pojišťoven.
Z tabulky je patrné, že pojišťovny definují výluky z pojištění různě podrobně, nicméně některé oblasti se překrývají – havárie, kontaminace velkého rozsahu, společenské nepokoje, a dále vlastní zavinění. Nejobecnějším způsobem v definování výluk postupuje zřejmě Česká pojišťovna a Kooperativa, ostatní pojišťovny jdou z větší míry cestou precizace konkrétních okolností výluk. Možnost jednoznačného srovnání, která pojišťovna má více či méně výluk je obtížné, protože výluky jsou různě definovány. Některé pojišťovny nemají sice pro dané pojistné nebezpečí (nebo daný majetek) uvedenu výluku, důvodem však může být to, že toto nebezpečí (či majetek) není předmětem pojištění. Srovnání je pak tedy možné pouze v konkrétně stanovených podmínkách, na které je pak aplikován celý komplex smluvních podmínek dané pojišťovny.
59
5.6.7 Shrnutí Vybrané pojišťovny, z nichž většina jsou přední pojistitelé na tuzemském pojistném trhu, aplikují v zásadě podobný způsob určení pojistného plnění. Odlišují se ve značném množství podrobností, které upravují konkrétní podmínky odlišně, nicméně konstrukce výpočtu pojistného plnění u daných pojišťoven by zřejmě mohla být zobecněna podle následujícího schématu. Rozhodující pro určení pojistného plnění je skutečnost, zda daná škodná událost je také pojistnou událostí. Dále je třeba vyloučit případy stanovených výluk z pojištění, ať už se týkají pojistných nebezpečí, druhu majetku, chování pojištěného a dalších osob apod. Následuje stanovení pojistné hodnoty poškozené nebo zničené věci a určení, od jaké ceny poškozené nebo zničené věci bude odvozeno pojistné plnění. Po porovnání s pojistnou částkou pak může dojít k uplatnění podpojištění. Pokud je sjednána spoluúčast, dochází následně k adekvátní úpravě přepokládaného pojistného plnění. Samotné pojistné plnění pak může být omezeno limity různého charakteru (počtem pojistných událostí stejného charakteru, limitem na určitá pojistná nebezpečí apod.). Kromě pojistného plnění z pojistné události může pojištěný uplatňovat do různé výše i zachraňovací náklady na odvrácení nebezpečí hrozící pojistné události nebo zmírnění jejích důsledků, popř. odklizení následků. Výsledkem těchto postupných rozhodovacích kroků, úprav je stanovení pojistného plnění a případně úhrady zachraňovacích nákladů pro pojištěného.
60
Graf 1: Zobecněný postup určení pojistného plnění tak, jak vyplývá z pojistných podmínek vybraných pojišťoven působících na tuzemském pojistném trhu.
Je škodná událost pojistnou událostí? • Ano • Ne (konec) Je aplikovatelná výluka z pojištění? • Ano (konec) • Ne Odvození pojistné hodnoty • Nová cena • Časová cena • Jiná cena Je aplikovatelné podpojištění? • Ano • Ne Je aplikovatelná spoluúčast? • Ano • Ne Je aplikovatelný limit pojištění? • Ano • Ne Jsou uplatnitelné zachraňovací náklady? Ano Ne
Výsledné pojistné plnění s případnými zachraňovacími náklady
Zdroj: Vlastní tvorba a zpracování. Smluvní dokumentace jednotlivých pojišťoven.
61
6 Návrhy možného zlepšení stanovení pojistného plnění pojišťovnami Na výpočet pojistného plnění, na jeho předpoklady, parametry, způsob výpočtu atd. se můžeme dívat z různých úhlů pohledu. Některé aspekty výpočtu a stanovené podmínky pojistného plnění jsou rizikové pro pojišťovnu, jiné představují riziko pro pojištěného. Návrhy možného zlepšení lze pak vnímat v kontextu účastníků smluvního vztahu, kterým mají přinášet prospěch. V této části se tedy krátce zmíním o možných zlepšeních z pohledu pojištěného (popř. pojistníka), a dále pak z pohledu jednotlivých pojišťoven.
6.1 Návrhy možného zlepšení stanovení pojistného plněné z pohledu pojištěného Stanovení výše pojistného plnění je v případě všech sledovaných pojišťoven výslednicí aplikace alespoň tří dokumentů upravujících postup stanovení. Je to: -
pojistná smlouva,
-
všeobecné pojistné podmínky nebo všeobecné pojistné podmínky pro určitou oblast pojištění,
-
speciální pojistné podmínky pro daný typ pojištění.
Ustanovení těchto dokumentů na sebe vzájemně odkazují, přičemž mají určitou hierarchii. Častým jevem je stanovení určitých obecných pravidel na nižší úrovni, přičemž na vyšší hierarchické úrovni mohou být porušeny. (např. vztah pojistná smlouva – všeobecné pojistné podmínky). Vzhledem k rozsahu smluvní dokumentace a alespoň třem hierarchickým stupňům jsou vzájemné odkazy značně nepřehledné. Část výluk z pojištění je typicky obsažena ve všeobecných pojistných podmínkách, přičemž další část je obsažena ve speciálních smluvních podmínkách, s možností dalších úprav ve smlouvě. Časté jsou také redundantní úseky duplicitních sdělení (jak ve všeobecných podmínkách, tak i ve zvláštních všeobecných podmínkách). Domnívám se, že takové uspořádání znesnadňuje správnou orientaci v pojistných podmínkách pojistné smlouvy, a tedy i určení výše pojistného plnění. Návrhem pro zlepšení by proto mohl být vznik jednotného dokumentu, který by byl konzistentní a obsahoval všechny parametry pojištění, nikoliv vzájemně propletené odkazy, které neumožňují snadnou orientaci.
62
Idealizovanou představou je vytvoření určitého schématu (jednoduchý nástin viz výše graf 1), které by stanovilo určitou osu, na jejímž počátku by bylo stanovení okamžiku, kdy pojistná událost vzniká, a na jejím konci výše pojistného plnění upravená po zohlednění všech korekcí. Domnívám se také, že žádoucí je určité pročištění textu a ujasnění termínů. Některé současné texty pojistných podmínek například stanoví, že daná pojistná událost je výlukou z pojistného plnění, pokud není na danou škodnou událost sjednáno pojištění. Z logiky věci však výluka nastává za určitých specifických okolností, kdy škodná událost je za obecných podmínek i pojistnou událostí (pokud škodná událost není pojistnou událostí, nemůže se tedy v daném případě jednat o výluku). Je zřejmé, že podmínky pojištění jsou komplexní záležitostí, kterou zřejmě není možné sestavit na jediný list papíru. Domnívám se však, že určité sjednocení a zjednodušení podmínek by předešlo mnohým nedorozuměním a případným zklamáním. Záměr pojištěnců v případě uzavření majetkového pojištěnců je eliminace určitých rizik za určitou cenu, tou je pojistné. Nákladem však je i riziko (ve smyslu nejistého výsledku) skutečného fungování takovéto ochrany majetkových hodnot, nákladem je i úsilí vynaložené na správné pochopení rozsahu ochrany, její účinnosti dané smluvními podmínkami. Jasnější a přehlednější smluvní dokumentace by mohla být krokem, který sníží nejistotu a eliminuje náklady transakce.
6.2 Návrhy možného zlepšení stanovení pojistného plněné z pohledu pojišťoven Z pohledu pojišťoven je pojistné plnění realizací náhodného procesu. Pojišťovna usiluje o to, aby ve svém souhrnu (za pojistný kmen) četnost pojistných událostí a s nimi spojených pojistných plnění odpovídala pojišťovnou vybraným platbám pojistného. Z pohledu pojišťovny je tedy pro její dlouhodobé stabilní fungování klíčové správně odhadnout četnost pojistných událostí, s nimi spojených pojistných škod, které vyústí do pojistného plnění a správně je promítnout do výše předepsaného pojistného. Pro stabilitu pojišťovny není důležitá jen hodnota uvedených parametrů (četnost a očekávaná výše škody), ale i míra volatility (nejistoty), s jakou k pojistné události dojde, a dále též nejistota ohledně výše pojistného plnění (měřena může být např. variabilitou skutečných hodnot pojistného plnění od očekávaných hodnot pojistného plnění). Pro pojišťovnu je také klíčové, aby nepříznivé jevy – pojistné události – byly pokud možno rovnoměrně distribuovány v čase. Pokud jde o nezávislé jevy, bude jejich distribuce z dlouhodobého 63
hlediska náhodná. Nikoli už však v případě jevů, které jsou závislé. V jejich případě může dojít k realizaci velkého počtu pojistných událostí v krátkém časovém intervalu, které mohou ohrozit pojišťovnu. Zvýše uvedeného tedy plyne, že pro dlouhodobou stabilitu pojišťovny je, co se pojistného plnění týče, důležité, aby: -
pojistné události zakládající pojistné plnění byly výsledkem náhodného procesu se známou četností,
-
pojistné události v různých obchodních případech byly vzájemně nezávislé,
-
výše potencionální pojistného plnění byla určitým způsobem omezena.
K identifikaci těchto rizik, a tedy oblastí možných zlepšení, můžeme konstruovat níže uvedený výpočetní vztah pro určení výše pojistného plnění z pojistné smlouvy. Š ∗ ∗ ∗ ∗ ∗ Ú ∗ , kde VPP
je výše pojistného plnění
ŠU
je škodná událost,
Š
PU
je pojistná událost,
VP
1, # " %ý #"š ěí ! je výluka z pojištění, 0, šá á í #" á í
PH
1, š šé á ! 0, š šé á
1, šá á " #" á ! 0, šá á í #" á í
%á je pojistná hodnota, (č %á ! "á
1, ##"š ěí í #%á ! -./0123á čá1245 PP je podpojištění, ( * +1 ; 8 , ##"š ěí #%á -./0123á 6.73.25
1, # úč í "á
SÚ
je spoluúčast, Ú 9
LP
je limit pojistného plnění
*; +0; 1 <
=ýš> 1?.@Aúč5120 ŠB∗-B∗-C∗--
8 , # úč "á
1, * #"š ěí DE "á !
9 *;FŠ ∗ ∗ ∗ ∗ Ú; * #"š ěíG, * " "á Výpočetní vztah lze zapsat alternativně ve zkrácené podobě: 64
!
I
H ;0 , 0JK
kde ;0 je i-tý parametr vstupující do výpočtu výše pojistného plnění pojišťovnou. Výše uvedená rovnice popisuje oblasti možného rizika, jakož i oblasti možných opatření k jeho eliminaci, které vstupují do stanovení pojistného plnění pojišťovnami. V další části se proto zaměříme na jednotlivé pojišťovny, jejichž smluvní podmínky byly analyzovány, abychom identifikovali možná rizika v postupech stanovování pojistného plnění, popřípadě stanovili možné návrhy zlepšení.
6.2.1 Analýza rizik stanovení pojistného plnění u České pojišťovny Česká pojišťovna ve svých podmínkách poměrně precizně definuje pojistná nebezpečí, která zakládají vznik pojistné události. Rozsah těchto škodných událostí je částečně volitelný, částečně fixní. Zvýšené riziko ve srovnání s ostatními pojišťovnami však může představovat obecný limit až 35 mil. Kč159 pro pojistnou hodnotu, což může vést k zvýšené volatilitě vyplacených pojistných plnění v průběhu času. Na druhou stranu má Česká pojišťovna velký podíl na trhu a díky tomu může účinně rozkládat riziko. Určité nebezpečí pro vznik nadměrných plnění může představovat vzorec pro vstupní výpočet pojistné hodnoty pro určení pojistného plnění. V případě České pojišťovny se uplatňuje následujícím způsobem: %á , L %DE M 30 % %é E %DE ! , č %á , L %DE P 30% %é E %DE kde PH
je pojistná hodnota.
Česká pojišťovna tedy stojí před nebezpečím, že např. v případě nemovitosti, jejíž nová cena je 5 mil. Kč, ale časová cena v krajním případě pouze 1,5 mil. Kč, bude muset
výši
pojistného plnění odvozovat od nové ceny. V případě úplného zničení uvedené nemovitosti by to znamenalo přeplacení časové hodnoty nemovitosti o 3,5 mil. Kč. Při pouze dodatečném marginálním poklesu by to však znamenalo pokles hodnoty odvozené pro pojistné plnění o 3,5 mil. Kč.
159
ĆESKÁ POJIŠŤOVNA. Občané. Majetek. 2015. [online]. Dostupné z: . [citace 31. 3. 2015].
65
Další rizika pro pojišťovnu mohou vyplývat z podoby definice výluk z pojištění. Na rozdíl od jiných pojišťoven nestanovuje Česká pojišťovna plošné výluky na znečištění všeho druhu, chemické a biologické kontaminace, ale výslovně jmenuje pouze jadernou energii, azbest, formaldehyd. Takto konstruovaná výluka může zakládat nebezpečí vzniku podmíněných pojistných událostí na základě společné události na určitém území, a tím pádem i kumulaci pojistných plnění do jednoho okamžiku. Česká pojišťovna (viz tabulku 6) nejde ani cestou vyjmenovávání výluky konkrétních druhů škod, jako jiné pojišťovny. Domnívám se tedy, že i zde by mohl být prostor pro zlepšení – zahrnout do výluky pojistné škody vzniklé havárií nebo jinou událostí velkého rozsahu na určitém území. Česká pojišťovna patří také mezi pojišťovny, které princip podpojištění uplatňují až s určitým zpožděním – po dosažení rozdílu mezi pojistnou částkou a pojistnou hodnotu ve výši 15 %. V uvedeném případě nemovitosti v pojistné hodnotě 5 mil. Kč by tak pojišťovna mohla být nucena vypočítávat pojistné plnění z hodnoty 5 mil. Kč, přestože pojistná částka a jí odpovídající pojistné dosahovalo hodnoty pouze 4,25 mil. Kč. V tomto případě není hlavním negativem pro pojišťovnu zvýšená četnost nebo kumulace plnění, ale systematicky vyplácené vyšší částky, než kdyby uplatňovala podpojištění vždy, když nastane. Nastavení zbývajících proměnných výpočtu pojistného plnění z výše uvedené rovnice (spoluúčast a limit pojistného plnění) je v porovnání s ostatními pojišťovnami provedeno nadstandardně ve prospěch pojišťovny. Hlavní rizika spočívají v oblasti působnosti výluky z pojištění, stanovování pojistné hodnoty u starších nemovitostí a aplikaci podpojištění. Navrhovaná opatření směřují ke snížení pravděpodobnosti kumulace pojistných událostí v dané lokalitě (vylepšení definice výluk z pojištění), snížení nejistoty ohledně stanovení výše pojistné hodnoty (rovnoměrné rozložení poklesu pojistné hodnoty při poklesu časové hodnoty místo skokového poklesu) a systematické snížení výše vyplácených pojistných plnění (aplikace podpojištění vždy, pokud nastane).
6.2.2 Analýza rizik stanovení pojistného plnění u Kooperativy Použijeme-li výpočtový vzorec pro stanovení výše pojistného plnění podle pojistných podmínek pojišťovny Kooperativa, zjistíme, že věnují velkou pozornost vymezení předmětu pojištění, resp. vyloučení některých objektů z předmětu pojištění. Pojistná událost je pak nepřímo určena pojistnými nebezpečími. U pojišťovny Kooperativa lze ve srovnání s ostatními pojišťovnami očekávat spíše vyšší variabilitu pojistných plnění a vyšší úroveň plnění v důsledku pokrytí pojistných nebezpečí, která ostatní pojišťovny nepokrývají 66
(výjimku představuje pojišťovna Allianz, která také nabízí širokou škálu pokrytí pojistných nebezpečí). Příkladem může být poškození elektromotorů, havárie rozvodů, zatečení atmosférických srážek, únik vody apod. Nicméně jde o pojistné události, u kterých bude plnění spíše menšího rozsahu a často je u nich stanoven limit pojištění. Významnějším rizikem pro celkovou výši pojistného plnění stanovené pojišťovnou při pojistného události je však úprava podpojištění. Kooperativa spolu s Českou podnikatelskou pojišťovnou toleruje největší odchylky pojistné hodnoty od pojistné částky, než je spuštěno podpojištění. V nejméně příznivých případech tato diference může dosáhnout až 20 %, což může podstatně zasáhnout do rentability pojišťovny. Nejvážnější nejistota pro pojišťovnu však panuje, podobně jako v případě České pojišťovny, při určení pojistné hodnoty pro stanovení pojistného plnění. Stejně jako Česká pojišťovna i pojišťovna Kooperativa přistupuje k aplikaci podpojištění až při poklesu časové ceny pod 30 % nové ceny. Diskuse k této problematice je uvedena v předchozí kapitole. Mimo vzorec výpočtu pojistného plnění lze u pojišťovny Kooperativa konstatovat nejvyšší expozici vůči riziku uplatnění zachraňovacích nákladů. Pojišťovna se podílí vysokým procentem na jejich úhradě až do částky pojistné hodnoty pojištěného majetku. Tím jde nad rámec ostatních pojišťoven, které riziko omezují nižším podílem na úhradě zachraňovacích nákladů nebo stanovením limitů. Pokud jde o výluky z pojištění, které podstatným způsobem ovlivňují střední hodnotu vyplaceného pojistného plnění, a tedy i úroveň nákladů pojišťovny, Kooperativa nevybočuje výrazněji z běžné úpravy této problematiky. Kromě problematiky vedlejších objektů zůstává spíše u obecných kategorií, zakládajících výluku z pojištění. Lze tedy říci, že okruh je spíše menší a daný parametr zakládá pro Kooperativu větší riziko ve srovnání s ostatními pojišťovnami. Naopak faktorem, který snižuje riziko, je skutečnost, že „pojištění se sjednává se spoluúčastí, jejíž výše je uvedena v pojistné smlouvě.“160 Důsledkem je jak snížení výše pojistného plnění, tak i zajištění vyšší angažovanosti pojištěného v předcházení pojistných událostí. Stejným směrem působí i politika stanovování limitů pojistných plnění ze škod vzniklých jednotlivými druhy pojistných nebezpečí nebo limitů pojistných plnění na škody na určitém druhu majetku.
160
Čl. 6, bod 1 M-300/14.
67
V případě pojišťovny Kooperativa lze za největší riziko spojené se stanovením výše pojistného plnění považovat způsob stanovení pojistné hodnoty a dále pak relativně vysokou toleranci odchylky pojistné částky od pojistné hodnoty před aplikací podpojištění.
6.2.3 Analýza rizik stanovení pojistného plnění u Allianz V případě stanovování výše pojistného plnění pojišťovny Allianz je zřejmě parametrem zvyšujícím riziko skutečnost, že pojišťovna Allianz ze srovnávaných pojišťoven svým pojištěním pokrývá nejširší spektrum škodných událostí, které jiné pojišťovny nenabízejí (následné škody, ztráta nájemného atp.). To má samozřejmě své důsledky pro výši a četnost vyplácených pojistných plnění. Na druhé straně tuto relativní nevýhodu Allianz kompenzuje podrobným a širokým výčtem výluk z pojistného plnění. Pojišťovna také odlišným způsobem řeší problematiku stanovení pojistné hodnoty. Vazba způsobu stanovení pojistné hodnoty na stáří budovy odstraňuje nejistotu ohledně její skutečné výše v okamžiku, kdy k pojistné události dojde. Jako snížení rizika pro pojišťovnu lze také chápat ze strany Allianz aplikaci podpojištění podle skutečného poměru pojistné hodnoty a pojistné částky. Naopak proměnnou, která povede k vyšším hodnotám vyplacených pojistných plnění, je možnost sjednat pojistnou smlouvu bez spoluúčasti. Dopad absence spoluúčasti na výši pojistného plnění přitom nemusí být pouze v rámci výpočtového vztahu formalizovaného v předchozí části, ale může se realizovat i prostřednictvím změněného chování pojištěného. Tyto dopady, na rozdíl od výše uvedeného výpočtového vztahu, jsou však hůře kvantifikovatelné. Jako určité zhoršení postavení pro pojišťovnu (zvýšení volatility pojistných plnění a střední hodnoty plnění) lze chápat pojistnou politiku Allianz v podobě stanovování vyšších limitů na pojistná plnění u některých pojistných nebezpečí nebo předmětů pojištění, než je mezi pojišťovnami běžné (např. vandalismus až 150 tis. Kč). V případě pojišťovny Allianz lze největší rizika pro výši a četnost pojistného plnění spatřovat v široké škále pojistných nebezpečí, která pojišťovna pokrývá, možnosti nulové spoluúčasti a v poměrně vysokých limitech na některá pojistná nebezpečí a předměty pojištění.
68
6.2.4 Analýza rizik stanovení pojistného plnění u České podnikatelské pojišťovny Při výpočtu pojistného plnění u České podnikatelské pojišťovny se setkáme s podobnými parametry jako v případě pojišťovny Kooperativa. Důvodem bude zřejmě skutečnost, že obě pojišťovny patří do stejné pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group. Jak v případě Kooperativy, tak i v případě České podnikatelské pojišťovny se můžeme setkat s aplikací podpojištění až tehdy, pokud pojistná částka poklesne o více než 20 % pod pojistnou hodnotu. Jde o nejvyšší toleranci k podpojištění mezi srovnávanými pojišťovnami. Společný pro Českou podnikatelskou pojišťovnu a Kooperativu je i způsob určování pojistné hodnoty, který pak vstupuje do výpočtu pojistného plnění. Způsob, který je popsán již výše, představuje značné riziko, že pojišťovna bude odvozovat výši pojistného plnění od nové ceny dané nemovitosti, přestože její časová hodnota je této nové ceně značně vzdálená. Další podobnost výpočtu plnění z pojištění majetku u České podnikatelské pojišťovny a Kooperativy je patrná v případě úhrady zachraňovacích nákladů. Obě pojišťovny nabízejí vysokou participaci na těchto nákladech, přičemž není omezena fixní částkou (v případě Kooperativy je omezením pojistná hodnota, v případě České podnikatelské pojišťovny je to pojistná částka). Na druhé straně Česká podnikatelská pojišťovna upravuje povinnost sjednat spoluúčast. Tímto způsobem přímo snižuje výši pojistného plnění, ale také motivuje obezřetné chování pojištěných osob. Rizika lze však spatřovat v tom, že v obecné rovině příliš neuplatňuje mechanismus limitů pojistného plnění na určitá pojistná rizika a předměty pojištění. Dále lze říci, že ve výlukách z pojistného plnění způsobeného pojistným nebezpečím jsou z nebezpečí plošného ohrožení nebo zamoření určitého území uvedeny pouze „škody vzniklé působením jaderné energie, radiace, emanace, exhalace a emisí“161 Další plošná nebezpečná způsobená haváriemi nebo postižením velkého území chemickou nebo biologickou kontaminací neuvádí. Je samozřejmě otázkou výkladu, zda výčet „radiace, emanace, exhalace a emisí“ se váže pouze k jaderné energii nebo je obecného charakteru. Pro rozsah výluk z pojistného plnění to má vážné důsledky. Uvedená formulace může znamenat, že výluky z pojištění, které se váží k určitým ekologickým haváriím, znečištění nebo zamoření určitého území, platné u jiných pojišťoven, 161
Čl. 13, bod 1, písm. h) VPP.
69
v případě České podnikatelské pojišťovny nejsou aktivní. Nadto, ve srovnání s Kooperativou, jakožto pojišťovnou s podobným způsobem výpočtu pojistného plnění, v podmínkách České podnikatelské pojišťovny nenalezneme výluku z biologické kontaminace. Pro Českou podnikatelskou pojišťovnu by to mohlo znamenat nebezpečí koincidence škodných událostí na určitém území, které se stanou i pojistnými událostmi s nárokem na pojistné plnění. Přestože jde v případě takovýchto událostí o málo pravděpodobný jev, jeho důsledky by mohly být pro pojišťovnu fatální. V případě České podnikatelské pojišťovny lze identifikovat obdobná rizika při výpočtu výše pojistného plnění. Je to odložené uplatňování principu podpojištění a způsob stanovování pojistné hodnoty. Četnost a celková kumulativní hodnota vyplacených pojistných plnění Českou podnikatelskou pojišťovnou může být negativně ovlivněna přílišným zúžením výluk z pojistného plnění, popř. nejednoznačností jejich výkladu.
6.2.5 Analýza rizik stanovení pojistného plnění u Hasičské vzájemné pojišťovny Hasičská vzájemná pojišťovna je nejmenší pojišťovnou ze srovnávaného vzorku pojišťoven. Formulací svých podmínek se svým způsobem vymyká svým konkurentům. Ve srovnání s konkurenty definuje poměrně úzký okruh pojistných nebezpečí, které pokrývá a které zakládají právo na výplatu pojistného plnění. Co se týče dalšího parametru výpočtu pojistného plnění – výluk z pojištění – v obecné rovině je stanovuje víceméně srovnatelným způsobem jako zbývající pojišťovny a navíc přidává dlouhý výčet výluk podle konkrétního předmětu pojištění či pojistného nebezpečí. Na úrovni pojistné hodnoty v případě škod na příslušenství a movitých věcí pracuje s časovou cenou, v případě postižení stavby s cenou novou. Postup vede k nižšímu pojistnému plnění v případě movitých věcí a příslušenství, ale k vyššímu plnění v případě nemovitostí, jejichž časová cena je významně nižší než cena nová. Pojištění takových nemovitostí může být pro Hasičkou vzájemnou pojišťovnu méně výhodné, než pro výše zmíněné velké pojišťovny. Naopak jako výhodné pro pojišťovnu lze hodnotit okamžité uplatňování podpojištění podle skutečného poměru pojistné částky a pojistné hodnoty (stejným způsobem postupuje Allianz). Spoluúčast je pro zákazníky Hasičské vzájemné pojišťovny volitelnou možností, nikoliv povinnou součástí. Při hodnocení celkového postavení pojišťovny jde tedy o parametr, který její postavení spíše zhoršuje – neakceptace spoluúčasti zvyšuje celkovou výši pojistného 70
plnění a, jak bylo uvedeno výše, může mít vliv na motivaci pojištěného. Riziko plynoucí z pojistných událostí se Hasičská vzájemná pojišťovna snaží omezovat uplatňováním limitů pojistného plnění na předměty pojištění a pojistná plnění na základě určitých pojistných nebezpečí (stejným způsobem postupuje i v případě úhrady zachraňovacích nákladů). V případě výpočtu pojistného plnění z pojištění nemovitostí u Hasičské vzájemné pojišťovny lze zřejmě největší rizika spatřovat ve stanovení pojistné hodnoty u starších a méně udržovaných nemovitostí. Jejich hodnota u Hasičské vzájemné pojišťovny může být stanovena významně výše než u ostatních pojišťoven. Za největší riziko Hasičské vzájemné pojišťovny stojící mimo výpočtový vzorec, ale ovlivňující jeho vstupní parametry považuji malou velikost pojistného kmene, a s tím související velkou citlivost na souběh pojistných událostí. Hasičská vzájemná pojišťovna ke zvládnutí tohoto rizika přistoupila k omezení výše pojistné částky (do 3 mil. Kč).162
6.3 Shrnutí Hodnotíme-li výpočet výše pojistného plnění z pohledu zkoumaných pojišťoven, zjistíme, že volba konkrétních podmínek pojištění může pro ně v určitých situacích způsobovat méně výhodné postavení ve srovnání s podmínkami uplatňovanými jinými pojišťovnami. Za kritérium vhodnosti podmínek byla zvolena očekávaná střední hodnota pojistného plnění, nejistota ohledně jeho výše a dále kumulace pojistných událostí a z toho plynoucích pojistných plnění pojištěným subjektům do krátkého časového období. V případě analýzy očekávané střední hodnoty pojistného plnění není cílem hodnotit jednotlivé pojišťovny jako „lepší“, pokud dosahují nižších očekávaných hodnot pojistného plnění z pojistných událostí. Je zřejmé, že srovnávané pojišťovny jsou si sobě navzájem (a spolu s dalšími subjekty pojistného trhu) konkurenty. Služby (pojištění a z něj plynoucí pojistné plnění v případě pojistné události) a ceny (výše pojistného) jsou předmětem srovnávání ze strany jejich zákazníků. Jednokriteriální strategie co nejnižšího pojistného plnění nemůže na konkurenčním trhu majetkového pojištění dlouhodobě uspět (dovedená k dokonalosti by znamenala nulové pojistné plnění) a dané pojišťovně zajistit stabilní pozici. Z pohledu konkurenční strategie musí být výše pojistných plnění posuzována v kontextu výše pojistného, pokrývaných pojistných nebezpečí, výluk z pojištění, včasnosti plnění a dalších parametrů pojistných smluv, které zákazníci považují za důležité. Z toho důvodu uvedené 162
HASIČSKÁ VZÁJEMNÁ POJIŠŤOVNA. Pojištění staveb. 2015. [online]. Dostupné z: . [citace 31. 3. 2015].
71
srovnání očekávaných hodnot plnění nemá za cíl hodnotit pojišťovnu (pojistný produkt) jako celek. Má pouze upozornit na parametry (a jejich nastavení), které způsobují, že výše pojistného plnění má tendenci růst. Izolovaně nahlíženo, tento fakt bude mít samozřejmě negativní dopad na rentabilitu dotčené pojišťovny, nicméně samotná výše pojistného plnění je však jen jednou stranou mince. Proti ní stojí výše pojistného, velikost pojistného kmene a další parametry ovlivňující dlouhodobé postavení pojišťovny a musí být hodnoceny společně. Podobně je třeba nahlížet i na zbývající zmiňovaná kritéria. Růst nejistoty ohledně výše pojistného plnění jako izolovaný jev je jistě nutno chápat jako negativní, může být však kompenzován jinými vlivy, jako např. zájem zákazníků o daný produkt, které tuto nevýhodu převáží. Do jisté míry lze analogicky nahlížet na riziko kumulace pojistných událostí a z nich plynoucích pojistných plnění do stejného okamžiku. V tomto případě jde však o vážnější situaci, neboť může při neřízení této problematicky náhle ohrozit stabilitu pojišťovny a její schopnost dostát svým závazkům. Z analýzy pojistných podmínek jednotlivých pojišťoven a jejich vlivu na výpočet pojistného plnění v případě pojištění nemovitostí občanů vyplývá, že některé pojišťovny uplatňují pro ně méně výhodné postupy pro výpočet výše pojistného plnění. Zde lze jmenovat nejčastější z nich (odstranění těchto specifik lze pak vnímat jako návrh na snížení očekávané hodnoty pojistného plnění, snížení jeho nejistoty nebo kumulace do krátkého časového úseku): -
řada pojišťoven uplatňuje principy podpojištění až s určitým zpožděním (Česká pojišťovna, Kooperativa, Česká podnikatelská pojišťovna)
-
některé pojišťovny pokrývají svými pojistkami širší spektrum pojistných nebezpečí (Allianz)
-
závažné nebezpečí může spočívat v nedobře specifikované výluce z pojištění, což může vést ke kumulaci pojistných plnění do krátkého časového okamžiku (Česká podnikatelská pojišťovna)
-
některé pojišťovny připouštějí uzavření pojistné smlouvy bez spoluúčasti
-
významným faktorem ovlivňujícím výši pojistného plnění je způsob odvození pojistné hodnoty; zvolený způsob jejího odvození může být v některých situacích pro pojišťovnu nevýhodný (Hasičská vzájemná pojišťovna)
-
výše pojistného plnění může být nepříznivě ovlivněna absencí nebo příliš vysokými limity pojištění
72
Uvedené body lze tedy chápat jako nejčastěji se objevující možnosti, jak zlepšit výpočet pojistného plnění z pohledu pojišťoven. Je však třeba zdůraznit, že pojistné plnění a jeho výše je důvod, proč zákazníci pojišťoven sjednávají s pojišťovnami pojistné smlouvy.
73
Závěr Pojišťovnictví je obor, který se zabývá riziky. Předmětem zájmu klientů pojišťoven je jejich omezování. Omezení rizika, nejistoty ohledně budoucích příjmů nebo stavu bohatství vnímají jako službu, za kterou jsou ochotni zaplatit. Cenou za tuto službu je výše pojistného. Pojišťovny, přebírající za úplatu některá rizika svých klientů se samy s těmito riziky musí vypořádat také. Předmětem zájmu klientů pojišťoven, jakož i samotných pojišťoven je pak výše pojistného plnění, pokud dojde k pojistné události. Z pohledu klientů pojišťovny jde o odhad stavu svých budoucích příjmů nebo stavu majetku, pokud dojde k pojistné události, zatímco z pohledu pojišťoven jde zejména o odhad výše podstupovaného rizika a jeho rozložení v čase. Obě strany pojistné smlouvy tak mají zájem na co nejpřesnějším odhadu výše případného pojistného plnění, pokud by došlo k pojistné události. Z pohledu pojištěného jde také o jasnost, jistotu, určitost výpočtu pojistného plnění. Do jisté míry (v transakci hrají roli i další faktory, jako kredibilita protistrany) lze říci, že pojištěný vyměňuje riziko vzniku škodné události za riziko pojistné smlouvy. Pojistná smlouva spolu s doprovodnou smluvní dokumentací definuje případy, kdy je škodná událost pojistnou událostí a určuje další důležité parametry výpočtu (jako např. spoluúčast, pojistné limity, výluky z pojištění, atd.), které pak mají vliv na výši souvisejícího pojistného plnění. Výpočet pojistného plnění, vstupující parametry, jsou pak předmětem prvořadého zájmu. Z pohledu pojišťovny představuje výpočet výše pojistného plnění způsob, jakým může eliminovat rizika škod takového rozsahu, který by nebyla schopna pokrýt (např. riziko jaderné havárie a jejích důsledků), prostřednictvím výpočtu může zachytit rizikové chování pojištěného (např. škody vzniklé pod vlivem alkoholu), nebo omezit expozici vůči určitému druhu rizika škodných událostí, které nejsou rovnoměrně distribuovány v čase a prostoru a lze je těžko předvídat (např. limity plnění na vandalismus). Výpočet pojistného plnění dovoluje pojišťovně neustále monitorovat výši své expozice vůči segmentu pojistného trhu a řídit tak podstupované riziko. Výpočet pojistného plnění se tak ocitá v centru pozornosti obou stran pojistné smlouvy. Cílem práce bylo zhodnotit výpočet pojistného plnění u pojišťoven působících na tuzemském pojišťovacím trhu a popřípadě navrhnou určitá zlepšení. Pro šíři problematiky byl vybrán pouze užší segment pojistného trhu zabývající se pojištěním (trvale obydlených) nemovitostí 74
občanů. Pro analýzu výpočtu pojistného plnění bylo vzhledem k rozsahu smluvní dokumentace pro výpočet pojistného plnění vybráno pět pojišťoven. Výběr byl veden snahou pokrýt co nejširší část pojistného trhu, proto byly do výběru zařazeny pojišťovny reprezentující největší podíl pojistného trhu (Česká pojišťovna, Kooperativa, Allianz). Cílem bylo zachovat i určitou reprezentativnost, proto byly zahrnuty i střední subjekty z hlediska podílu na trhu (Česká podnikatelská pojišťovna) a jedna menší pojišťovna (Hasičská vzájemná pojišťovna). Na základě analýzy textu smluvní dokumentace dotčených pojišťoven (zejména šlo o všeobecné pojistné podmínky, zvláštní pojistné podmínky) došlo k sestavení výpočtu pojistného plnění u jednotlivých pojišťoven. Na základě identifikace konkrétních postupů výpočtu pojistného plnění u jednotlivých vybraných pojišťoven došlo k zobecnění a identifikace oblastí smluvní dokumentace, které mají vliv na výpočet výše pojistného plnění. Další krokem pak byla identifikace zobecněného výpočetního algoritmu pro určení výše pojistného plnění u daných pojišťoven. Protože zájmy stran pojistné smlouvy jsou odlišné, zpravidla i protichůdné, je analýza možných zlepšení výpočtu výše pojistného plnění prováděna ze subjektivního pohledu těchto stran. V případě pojištěného vystupuje do popředí riziko nejistoty výše pojistného plnění dané složitostí pojistných podmínek. Pro stanovení výše pojistného plnění je běžně třeba pracovat se třemi úrovněmi dokumentů, které na sebe mohou vzájemně odkazovat nebo se vylučovat. Pro pojištěného, který je běžně příjemcem podmínek, které akceptuje či nikoliv, a který se snaží eliminovat riziko pojistné události, lze považovat za největší přínos jasnost podmínek, předvídatelnost a jistota ohledně jejich aplikace v konkrétních situacích. Na straně pojišťoven lze největší přínosy chápat v omezení rizika souběhu škodných událostí. Způsob výpočtu pojistného plnění byl pro jednotlivé pojišťovny analyzován samostatně i s identifikací možných rizik. V obecné rovině lze říci, že zásadního významu jsou pro pojišťovnu definice pojistných událostí a výluk z pojištění. V dalším sledu jsou pak pro rentabilitu pojišťoven důležité limity pojistných plnění, stanovení pojistné hodnoty (ale i další). Výsledkem provedené analýzy pojistných podmínek vybraných pojišťoven působících na tuzemském trhu v oblasti pojištění nemovitého majetku občanů je obecný algoritmus výpočtu, 75
který umožňuje posoudit vliv jednotlivých individuálních faktorů na celkovou výši pojistného plnění. Domnívám se, že tímto byl cíl práce - aplikovat metodu, která by přispěla ke zlepšení výpočtu pojistného plnění, splněn. Díky identifikaci parametrů vstupujících do výpočtu a jejich algoritmizaci je možno snadno dovodit jejich dopad na výsledek pojistného plnění. Následně je pak možno přizpůsobovat parametry výpočtu ve směru cíle dané optimalizace výše pojistného plnění, popř. jeho určitosti. Identifikované parametry lze užít i ke srovnání s konkurencí (jak bylo provedeno v této práci) nebo zvažování rizik souvisejících např. s kumulací pojistných událostí do krátkého časového intervalu.
76
Seznam použité literatury Tištěná monografie 1. BRADÁČ, A., FIALA, J., HLAVINKOVÁ,V.: Nemovitosti, oceňování a právní vztahy. 4.přepracované a dopl. vyd. Praha : Linde Praha, 2007. ISBN 978-80-7201679-2. 2. CIPRA, Tomáš. Pojistná matematika – teorie a praxe. 2.vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. ISBN 80-86929-11-6. 3. CIPRA, Tomáš. Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. ISBN 80-247-0838-8. 4. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. 5. HRADEC, M., J. ZÁRYBNICKÁ a V. KŘIVOHLÁVEK, Pojištění a pojišťovnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2005. ISBN 80-86754-48-0. 6. NĚMEČEK, Alojz a Jiří JANATA. Oceňování majetku v pojišťovnictví. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-114-7. 7. ORT, Petr. Oceňování nemovitostí na tržních principech. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2007. ISBN 978-80-7265-101. 8. ORT, Petr. Moderní metody oceňování nemovitostí na tržních principech. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2006. ISBN 80-7265-085-8.
Legislativní prameny 1. Vyhláška č. 441/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška). 2. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.
Pojistné podmínky pojišťoven ČESKÁ POJIŠŤOVNA. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů (VPPMO). 77
ČESKÁ POJIŠŤOVNA. Doplňkové podmínky pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb (DPPSO). KOOPERATIVA. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů (M-100/14). KOOPERATIVA. Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění budov a ostatních staveb (M300/14). ALLIANZ. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů (VPPMO 1/14). ALLIANZ. Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění trvale obývané budovy (ZPP – B1/14). ĆESKÁ PODNIKATELSKÁ POJIŠŤOVNA. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku (VPPM 1/14). ĆESKÁ PODNIKATELSKÁ POJIŠŤOVNA. Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění domácností a staveb DOMEX START MO 1/14. HASIČSKÁ VZÁJEMNÁ POJIŠŤOVNA. Všeobecné pojistné podmínky – obecná část pro škodové události (VPP). HASIČSKÁ VZÁJEMNÁ POJIŠŤOVNA. Smluvní ujednání pro pojištění staveb občanů (SU).
Elektronické zdroje ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Pojistný trh: Podíl jednotlivých pojišťoven. 2012. Finance.cz. [online]. Dostupné z: . [citace 28. 2. 2015]. ĆESKÁ POJIŠŤOVNA. Občané. Majetek. 2015. [online]. Dostupné z: . [citace 31. 3. 2015]. ĆESKÁ POJIŠŤOVNA. Varianty pojištění stavby. [online]. Dostupné z: . [citace 28. 2. 2015]. HASIČSKÁ VZÁJEMNÁ POJIŠŤOVNA. Pojištění staveb. 2015. [online]. Dostupné z: . [citace 31. 3. 2015]. LHOTSKÁ, Kateřina. Analýza pojistného trhu za 1. pololetí 2013. 2. 10. 2013. Opojištění.cz. [online]. Dostupné z: . [citace 28. 2. 2015].
78
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: vypočet koeficientu vybavení K4................................................................ 31 Tabulka 2: Hodnota koeficientu pro úpravu ZC ........................................................... 33 Tabulka 3: Horní hranice pojistného plnění pojišťovny Allianz pro pojištění obydlených budov podle variant pojištění. ............................................................................... 44 Tabulka 4: Odvození pojistné hodnoty pro určení pojistného plnění pojištění trvale obydlených nemovitostí občanů u vybraných pojišťoven a odhad výhodnosti podmínek pro pojištěnce v závislosti na jeho situaci. ...................................................................................... 52 Tabulka 5: Uplatněné podpojištění v případě pojištění trvale obydlených nemovitostí občanů u vybraných pojišťoven. .............................................................................................. 53 Tabulka 6: Porovnání podmínek výplaty zachraňovacích nákladů sledovaných pojišťoven a porovnání výhodnosti podmínek pro pojištěného. .............................................. 54 Tabulka 7: Srovnání pokrytí pojistných rizik vybranými pojišťovnami. ..................... 56 Tabulka 8: Přehled hlavních výluk z pojistného plnění pojištění obydlených budov občanů....................................................................................................................................... 58
Graf 1: Zobecněný postup určení pojistného plnění tak, jak vyplývá z pojistných podmínek vybraných pojišťoven působících na tuzemském pojistném trhu. ..................... 61
79
