Indicated Prevention of Substance Use in Practice

2013/ 13 / 1 REVIEW ARTICLE

Indicated Prevention of Substance Use in Practice

NEVORALOVÁ, M.1, ŠTASTNÁ, L.2 Department of Psychiatry, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague,

1

Czech Republic 2

Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Czech Republic

Citation: Nevoralová, M., Šťastná, L. (2013). Indikovaná primární prevence užívání návykových látek v praxi. Adiktologie, 13(1), 24–37.

SUMMARY: This review summarises current knowledge about the indicated prevention of substance use and indicated prevention programmes in foreign countries where such programmes are increasingly being implemented in practice and evaluated. It also refers to the situation regarding indicated prevention in the Czech Republic, where this concept is only beginning to emerge. The article describes indicated prevention as a relatively new area of prevention. It further defines its position in relation to universal and selective primary prevention activities on one hand and secondary prevention on the other hand. Finally, an overview of risk and protective factors, especially psychosocial and individual ones, is provided and the links between child psychopathology and the higher risk of the development of substance use are outlined.

KEY WORDS: INDICATED PREVENTION – RISK FACTORS – SUBSTANCE USE – INDICATED PREVENTION PROGRAMME

Submitted: 30 / SEPTEMBER / 2012

Accepted: 22 / MARCH / 2013

Grant support: PRVOUK-P03/LF1/9 Address for correspondence: Monika Nevoralová / [email protected] / Department of Addictology, st

1 Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Apolináøská 4, 128 00 Prague 2, Czech Republic

24

ADIKTOLOGIE

2013/ 13 / 1 PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK

Indikovaná primární prevence užívání návykových látek v praxi

NEVORALOVÁ, M.1, ŠŤASTNÁ, L.2 1

Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

2

Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Citace: Nevoralová, M., Šťastná, L. (2013). Indikovaná primární prevence užívání návykových látek v praxi. Adiktologie, 13(1), 24–37.

SOUHRN: Pøehledový èlánek shrnuje souèasné poznatky o indikované prevenci užívání návykových látek a programech indikované prevence v zahranièí, kde jsou tyto programy èím dál tím více zavádìny do praxe a je provádìna jejich evaluace, zároveò poukazuje na situaci v oblasti indikované prevence v Èeské republice, kde je její koncept teprve na poèátku. Cílem èlánku je dále vysvìtlit podstatu indikované prevence jako relativnì nové oblasti prevence. Vymezit její postavení vzhledem ke všeobecné a selektivní primární prevenci a vzhledem k sekundární prevenci. Dále pøedstavit pøehled rizikových a ochranných faktorù, pøedevším psychosociálních a individuálních, uvedení souvislostí mezi dìtskou psychopatologií a vyšším rizikem rozvoje užívání návykových látek.

KLÍÈOVÁ SLOVA: INDIKOVANÁ PREVENCE – RIZIKOVÉ FAKTORY – UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK – PROGRAM INDIKOVANÉ PREVENCE

l

1 ÚVOD

Primární prevence má v oblasti užívání návykových látek zásadní postavení. Jako vhodné prostøedí pro realizaci preventivních programù slouží nejèastìji školy, neboť ètyøi z pìti uživatelù drog zaèínají s užíváním již pøed dospìlostí. Školy zároveò nabízejí systematický a efektivní zpùsob jak oslovit velký poèet mladých lidí pravidelnì každý rok (UNODCCP, 2006; EMCDDA, 2009).

Cílem preventivních a intervenèních programù všeobecné a selektivní prevence zamìøených na závislostní chování je zabránit nebo oddálit zaèátek užívání návykových látek u dìtí a dospívajících. Všeobecná prevence se zamìøuje na všechny jedince, aniž by byl pøedem zjišťován rozsah rizika užívání návykových látek. Selektivní prevence se zamìøuje na skupiny jedincù, u kterých lze na základì sociálních a demografických ukazatelù pøedpokládat zvýše-

Došlo do redakce: 30 / ZÁØÍ / 2012

Pøijato k tisku: 22 / BØEZEN / 2013

Grantová podpora: PRVOUK-P03/LF1/9 Korespondenèní adresa: PhDr. Monika Nevoralová / [email protected] / Psychiatrická klinika 1. LF UK v Praze a VFN v Praze, Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2

ADIKTOLOGIE

25

ný výskyt užívání návykových látek (Mrazek & Haggerty, 1994; Kalina et al., 2003; Springer & Phillips, 2007; EMCDDA, 2009; MŠMT, 2009; Miovský et al., 2010; Pavlas Martanová, 2012). Aktuální zahranièní výzkumy a evaluaèní studie ukazují, že z hlediska efektivnosti intervenèních metod mají nejvyšší úèinnost ty, jež byly zacíleny na úzce definovanou skupinu èi jednotlivce podle pøedem stanovených kritérií (Conrod et al., 2008; Mushquash et al., 2009; O’Leary-Barrett et al., 2010). Tøetí úrovní primární prevence je indikovaná prevence, jejímž cílem není nutnì zabránit prvnímu užívání nebo užívání návykových látek vùbec, ale zabránit rozvoji závislosti, snížit èetnost užití návykové látky a pøedejít nebezpeèným vzorcùm chování (Mrazek & Haggerty, 1994; Kalina et al., 2003; Springer & Phillips, 2007; EMCDDA, 2009; MŠMT, 2009; Miovský et al., 2010; Pavlas Martanová, 2012). Dalším cílem je porozumìt rizikovému chování prostøednictvím vymezení rizikových a protektivních faktorù, pøedevším z oblasti individuálních rizikových faktorù vztahujících se k duševním problémùm (napø. externalizující a internalizující poruchy), které se vyskytují již v dìtství a které zvyšují riziko problémù s drogami (EMCDDA, 2009). Nedílnou souèástí indikované prevence je vyhodnocení (screening) rizikovosti jednotlivce z hlediska užívání návykových látek (Mrazek & Haggerty, 1994; Kalina et al., 2003; NIDA, 2003; EMCDDA, 2009). V souèasné dobì chybí v Èeské republice ovìøené metodiky indikované primární prevence pro práci s dìtmi a dospívajícími, u kterých je zvýšené riziko užívání návykových látek. Èlánek nabízí pøehled programù indikované prevence v oblasti užívání návykových látek, které byly nalezeny v zahranièních databázích (napø. EBSCO, MEDLINE, ProQuest, PsycARTICLES, PubMed, Scopus, Web of Science) v období od 1. 1. 2001 do 1. 3. 2012, a programy uvádìné jako programy indikované prevence v Èeské republice. Z nìkolika desítek programù nalezených v zahranièních databázích bylo dále pracováno s tìmi, které splòovaly vìtšinu z pøedem stanovených kritérií (definovaná cílová skupina, screening, zpùsob realizace programu, metody práce, evaluace programu). l 2 INDIKOVANÁ PRIMÁRNÍ PREVENCE UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK

Indikovaná prevence je relativnì nový obor drogové prevence. Popisuje preventivní a individualizovaný pøístup k osobám s vysokým rizikem užívání návykových látek v pozdìjším životì èi závislosti na tìchto látkách, k osobám vykazujícím známky, které korelují s individuálním rizikem závislosti na návykových látkách v pozdìjším životì (jako je napø. duševní porucha, antisociální chování), a k osobám, které užívají návykové látky, ale nesplòují kritéria pro závislost (podle MKN-10). Vyskytují se však u nich zjistitelné pøíznaky užívání návykových látek nebo chování s ním spo-

26

ADIKTOLOGIE

jeným (Mrazek & Haggerty, 1994; Kalina et al., 2003; Springer & Phillips, 2007; EMCDDA, 2009). Programy indikované prevence jsou zamìøené na snížení nebo zastavení experimentování s návykovými látkami, pokud k nìmu už dochází, a pøedejít tak zdravotním poškození vèetnì závislosti, které by vyžadovaly léèbu. Zároveò je jejich cílem nalézt a podpoøit protektivní faktory a zmìnit chování jedince (Kalina et al., 2003; EMCDDA, 2009; MŠMT, 2009). Úèastníci programu jsou do nìj vybíráni individuálnì, na základì screeningu (napø. odborné hodnocení, doporuèení rodièù, uèitelù, sociálních pracovníkù, pediatra). Intervence indikované prevence vyžaduje úzkou spolupráci mezi odvìtvími zdravotnickými, sociálními a školskými (Mrazek & Haggerty, 1994; Springer & Phillips, 2007; EMCDDA, 2009). Indikovaná prevence se nachází na rozhraní mezi léèbou a selektivní prevencí. Od selektivní prevence se odlišuje vyšší mírou korelace s individuálním charakterem znakù rozvoje užívání návykových látek nebo závislosti. Od léèby se odlišuje požadavkem, aby jedinec splòoval kritéria MKN-10 pro poruchy zpùsobené užíváním návykových látek, protože jen tehdy mùže být léèen. Jedincùm, kteøí již drogy užívají, ale nesplòují kritéria MKN-10 pro poruchy zpùsobené užíváním návykových látek, je urèena tzv. vèasná intervence, jež se nachází mezi indikovanou prevencí a léèbou. Pøedchází sekundární prevenci (Mrazek & Haggerty, 1994; Kalina, 2003; Springer & Phillips, 2007; MŠMT, 2009; EMCDDA, 2009). Indikované programy jsou èasto lépe konstruovány než všeobecné a selektivní a vykazují vysokou úroveò úèinnosti (Mrazek & Haggerty, 1994; EMCDDA, 2009). Výhodou selektivní a indikované prevence je profit skupiny a jednotlivcù z cíleného programu. Daný problém lze øešit ještì v raném stadiu. Nevýhodou je nìkdy obtížná identifikace osob, které jsou v budoucnosti vystaveny riziku duševních poruch, a stigmatizace tìchto osob (Mrazek & Haggerty, 1994; Offord & Bennett, 2002; Pavlas Martanová, 2012). l

3 RIZIKOVÉ A PROTEKTIVNÍ FAKTORY UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK

Pøi tvorbì efektivních programù indikované prevence má zásadní význam znalost rizikových a protektivních faktorù. Pøedevším tìch vztahujících se k samotnému jedinci (tzv. individuální rizikové a protektivní faktory). Jako faktory rizikové se oznaèují v primární prevenci èinitelé nebo podmínky spojované s rostoucí pravdìpodobností výskytu rizikového chování u jedince. Jako faktory protektivní (ochranné) se pak oznaèují ty, které dopad a úèinky rizikových faktorù zmíròují, pùsobí proti nim nebo je kompenzují. Indikovaná prevence se zamìøuje na posílení ochranných faktorù a snížení rizkových faktorù (Jessor et al., 2005; Miovský et al., 2012). Pøítomnost rizikového faktoru nemusí vždy nutnì znamenat rozvoj rizikového cho-

NEVORALOVÁ, M., ŠŤASTNÁ, L.


vání, ale ani pøítomnost protektivního faktoru nemusí v každém pøípadì jedince od rizikového chování èi jeho následkù ochránit (Jessor et al., 2005). Rùzní autoøi uvádìjí rùzné kategorie rizikových a ochranných faktorù. Offord a Bennett (2002) identifikovali pìt úrovní rizikových faktorù: 1. Individuální faktory (napø. pohlaví, temperament, osobnostní rysy, vyhledávání vzrušení, pozitivní oèekávání ohlednì drogy, dìdiènost, duševní potíže, psychopatologie, poruchy emocionality, slabá regulace negativní nálady, vìtší oèekávání snížení napìtí po požití drogy, impulzivita, deficity v sociálních dovednostech, agresivita a antisociální chování, nízké sebevìdomí a sebehodnocení, negativní životní události a traumatické zážitky). 2. Rodinné faktory (napø. rodièovská psychopatologie, dysfunkce v rodinì, užívání drog rodièi, nedostatek rodièovského dohledu, slabá rodièovská podpora, chudoba a nezamìstnanost v rodinì, hrubost a konflikty v rodinì, souhlasný postoj k užívání drog). 3. Vrstevnické vztahy (napø. dysfunkèní vztahy s vrstevníky, užívání drog kamarády, vrstevnický tlak, odmítnutí a vyøazení z vrstevnické skupiny). 4. Školní faktory (napø. nekvalitní školní programy, nezdravé školní klima, nízké oèekávání pedagogù, odborná nepøipravenost pedagogù). 5. Komunita, spoleèenství, sousedské vztahy (napø. nízká kvalita organizací pro mládež, vysoká dostupnost drog, ztráta ekonomických a vzdìlávacích pøíležitostí, vysoká kriminalita, narušené sousedské vztahy, nedostateèná nabídka volnoèasových aktivit) (Offord & Bennett, 2002; NIDA, 2003; EMCDDA, 2009; Miovský et al., 2012). Fergus a Zimmerman (2005) rozlišují stejné kategorie u ochranných faktorù: 1. Individuální faktory (napø. dobré copingové strategie, sociální dovednosti, emocionální stabilita, dobré sebeovládání, pozitivní vztah k sobì, odolnost vùèi zátìži, flexibilita, svìdomitost, pøívìtivost, odolnost vùèi skupinovému tlaku) 2. Rodinné faktory (napø. podpora rodièù, soudržnost rodièù, rodièovský dohled, dùslednost, aktivní religiozita rodièù, zdravý životní styl rodièù, intolerance vùèi rizikovému chování, pozitivní pouto mezi rodièi a dítìtem, jasná pravidla a hranice). 3. Vrstevnické vztahy (napø. dobrá vrstevnická skupina s pøimìøenými zájmy a aktivitami, dobrá interpersonální komunikace). 4. Školní faktory (napø. zdravé školní prostøedí, dobré vztahy s uèiteli, srozumitelná pravidla, vèasná systematická a efektivní specifická primární prevence). 5. Komunita, spoleèenství (napø. organizace, které podporují pozitivní vývoj mládeže, sociální a ekonomické pøíležitosti, aktivity na bázi duchovního rozvoje) (Fergus & Zimmerman, 2005; EMCDDA, 2009; Miovský et al., 2012). Jedním z rizikových individuálních faktorù jsou duševní poruchy v dìtství a dospívání, které mohou predisponovat jedince k návykovému chování a závislosti. Psychiatrická komorbidita u adolescentù užívajících návykové látky je spíše pravidlem než výjimkou. Výzkumy komorbidit uká-

INDIKOVANÁ PRIMÁRNÍ PREVENCE UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK V PRAXI

zaly model dvojí cesty, ve kterém vede k užívání návykových látek a návykové poruše jak porucha chování a ADHD, tak poruchy internalizace jako úzkost a deprese, bipolární porucha. Léèba duševní poruchy èasto pomáhá zmírnit i návykovou poruchu (EMCDDA, 2009). Adolescenti s depresí a úzkostí v anamnéze vykazují dvakrát vyšší riziko pozdìjšího abúzu návykových látek oproti tìm, kteøí tìmito poruchami netrpìli. A zároveò je u adolescentù s poèínající návykovou poruchou pravdìpodobnìjší, že se u nich projeví depresivní symptomy a pokusí se o sebevraždu (Pardini et al., 2007). Nìkteøí adolescenti s depresí používají drogy k samoléèbì. Depresivní poruchy souvisejí pøedevším s abúzem nebo závislostí na alkoholu a závislostí na konopných drogách (Hayatbakhsh et al., 2007). Zvýšenou míru užívání konopných drog a poruchu spojenou s jeho užíváním predikují dále poruchy nálady (vèetnì bipolárních poruch – hypománie a mánie). Zároveò i posttraumatická stresová porucha a události, které k ní vedou (napø. zneužívání v dìtství, zanedbání péèe), je spojena s užíváním návykových látek (Wittchen et al., 2007). Dále též porucha chování, agresivní chování a delikvence a ADHD prokazatelnì souvisí s vyšším rizikem pozdìjších návykových poruch a èasného návykového chování. Mnohé ze souvislostí èasného ADHD s pozdìjším užíváním návykových látek lze vysvìtlit vazbou mezi ADHD a poruchami chování (Mason et al., 2003). l

4 PROGRAMY INDIKOVANÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK V ZAHRANIÈÍ

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) provedlo v roce 2009 rešerši studií o programech indikované prevence v zahranièních databázích (PubMed, EMBASE, Index citací v sociálních vìdách – SSCI, Kumulativní index literatury v oblasti ošetøovatelství a pomocných zdravotnických profesí – CINAHL a PsycINFO a dalších). Rešerše byla zamìøená na studie vydané v letech 2001–2007. Z nìkolika stovek (486) programù bylo pouze 21 vyhodnoceno jako programy indikované prevence. Jednalo se o první prùzkum v programech indikované prevence (EMCDDA, 2009). Dále se dotazovalo na ministerstvech zdravotnictví, sociálních vìcí, školství a spravedlnosti v jednotlivých zemích na aktuální podobu programù indikované prevence. Získalo tak informace o mnoha programech, které byly odborníky považovány za programy indikované prevence. Vìtšina tìchto programù však odpovídala programùm všeobecné nebo selektivní prevence, nebyly nikterak evaluovány, jednotlivci nebyli do programu zaøazováni na základì zhodnocení rizika, jen na základì pøíslušnosti k nìjaké skupinì. Z nìkolika desítek (53) bylo 23 hodnocených jako programy indikované prevence (EMCDDA, 2009).

ADIKTOLOGIE

27

Autorky èlánku vycházely z rešerše provedené EMCDDA a zároveò provedly rešerši v zahranièních databázích (EBSCO, MEDLINE, ProQuest, PsycARTICLES, PubMed, Scopus, Web of Science) za úèelem shromáždìní údajù o programech indikované prevence užívání návykových látek a programech indikované prevence zamìøených na komorbidity užívání návykových látek (poruchy externalizace – poruchy chování a ADHD, a internalizace – úzkost a deprese) publikovaných v období leden 2007 – bøezen 2012. Byl tak doplnìn pøehled programù indikované prevence užívání návykových látek uvedený EMCDDA (2001–2007) o studie, které byly publikovány v následujících letech (leden 2007 – bøezen 2012) a o studie (2001–2007), které byly publikovány v jiných zahranièních databázích než v tìch uvedených EMCDDA. Pøi vyhledávání byla použita následující klíèová slova „indicated school-based preventive program“, „indicated intervention program“, „early intervention program“, „drug prevention program“, indicated program for drug use“ „indicated program for depression“, „indicated program for anxiety“, „indicated program for ADHD“, „indicated program for antisocial behavior“.

Cílem bylo zjistit, zda se mezi programy indikované prevence užívání návykových látek nacházejí i programy, které se zamìøují nejen na oblast užívání drog, ale i na nìkterou ze zmínìných komorbidit, a zda se zároveò v programech zamìøených na poruchy, které jsou oznaèované jako komorbidity užívání návykových látek, pracuje s oblastí užívání návykových látek a zjišťuje se dopad na tuto oblast. Jako preventivní programy indikované prevence byly klasifikovány intervence vyznaèující se charakteristikami jako definovaná cílová skupina, screening, zpùsob realizace programu, metody práce, evaluace programu. Do pøehledu programù indikované prevence užívání návykových látek (tabulka 1) jsou zahrnuty z programù uvedených EMCDDA pouze ty, které splòují vìtšinu z tìchto kritérií. Bylo nalezeno celkem 22 programù. Z tìchto 22 programù je 15 zamìøeno pouze na oblast užívání návykových látek, 4 na oblast užívání návykových látek a poruchy externalizace, 2 na oblast užívání návykových látek a symptomy deprese a 1 na užívání návykových látek a poruchy externalizace a internalizace.

Tabulka 1 / Table 1 Pøehled programù indikované prevence užívání návykových látek v zahranièí Programmes of indicated prevention of substance use abroad Studie

Název programu

Zemì

Cílová

Nástroje

Metody práce

skupina

Baer et al., 2001 Vysoce rizikoví pijáci

USA

19 let

Vytvoøené vlastní nástroje

Poèet

Evaluace výsledku

Vztah

sezení/

užívání NL

èasová

a duševních

dotace

poruch

Motivaèní rozhovor 1

4leté sledování–vìtší

Pouze

omezení užívání alkoholu užívání NL

RAPI

v intervenèní skupinì ADS Dotazník každodenního pití Brown et al.,

Možnosti projektu

USA

2005

Prùmìrný vìk

Prùzkum rizikového chování

15,9

mladých


Po intervencích–nejlepší Pouze efekt ve skupinì tìžkých užívání NL

Nácvik dovedností

pijanù

Monitorace budoucích prùzkumù Curry et al.,

FACS: Rodinné a zvládací

2003

dovednosti

USA

14–18 let

CAPA – psychiatrické vyšetøení dìtí a adolescentù CDI – Inventáø deprese u dìtí

Dennis et al.,

CYT: léèba mladých na

2002, 2004a

kanabisu

USA

12–18 let

GAIN: celkové posouzení individuálních potøeb

KBT

neuvedeno

Skupinová sezení

3mìsíèní sledování –

Užívání NL

snížení míry deprese

a symptomy

a omezení užívání NL

deprese

12mìsíèní sledování

Pouze

–zvýšení poètu dnù

užívání NL

Trénink rodièù KBT

5

Motivaèní rozhovor

abstinence Skupinová sezení Rodinná terapie Dimeff et al.,

BASIC – „The Brief Alcohol

1999

Screening and Intervention

USA

Vysokoškolští studenti

Neuvedeno

KBT Motivaèní rozhovor

of College Students“

2

6, 12mìsíèní sledování

Pouze

– snížení frekvence

užívání NL

a množství pití alkoholu, Individuální práce

nárazového pití, øízení dopravního prostøedku pod vlivem alkoholu, riskantní jízdy a riskantního chování

28

ADIKTOLOGIE



Studie

Název programu

Zemì

Cílová

Nástroje

Metody práce

Poèet

skupina

Harris & Ryan,

IPS – „The Individual

2010

Prevention Services“

Kalifornie

12 let a výše

ASI

KBT

CRAFFT

Krátká intervence

MAST

Motivaèní rozhovor

Evaluace výsledku

Vztah

sezení/

užívání NL

èasová

a duševních

dotace

poruch

1 (90 min)

Snížení užívání

Pouze

návykových látek

užívání NL

DAST Hernandez et al., ASTP – „The Alcohol Skills 2006; Kivlahan Gil et al., 2004

USA

Adolescenti

Neuvedeno

Training Programme“ ATTAIN – Mladiství

KBT

8

Snížení pití alkoholu

USA

delikventi

Prùmìrný vìk 15,7 roku

TLFB: zpìtné sledování v èase PRQ: dotazník na rozpoznání

Strukturovaný

Pouze užívání NL

Motivaèní rozhovor neuvedeno

rozhovor

problémù

Omezení konzumace

Užívání NL

alkoholu a kanabisu

a poruchy

v obou intervenèních

chování

skupinách Griffin & Botvin,

BSFT – „The Brief Strategic

2010; Robbins

Family Therapy“ (krátká

et al., 2002

strategická rodinná terapie)

USA

6–17 let

RBPC: revidovaný kontrolní seznam problémù s chováním

KBT

8–12(16)

Rodinná terapie

Omezení konzumace

Pouze

kanabisu, nikoli však

užívání NL

alkoholu

ASI: škála závažnosti závislosti FES: škála rodinného prostøedí SFSR: strukturovaná škála rodinných systémù

Kamon et al.,

Adolescenti s nejménì

2005

jedním užitím kanabisu za

USA

15–18 let

TLFB: zpìtné sledování v èase Vermontské strukturované

poslední mìsíc

diagnostické interview

Individuální práce

14

s adolescenty Práce s rodinou

Alabamský dotazník

30denní sledování –

Užívání NL

efektivní v omezení

a externali-

užívání návykových

zující

látek a externalizujícího

chování

chování

rodièovství Madras et al.,

SBIRT – „Screening, brief

2008

interventions, referral to

USA

Adolescenti, dospìlí

DAST AUDIT

treatment program for illicit drug and alcohol use at

CAGE

multiple healthcare sites“

CRAFFT

KBT Motivaèní rozhovory

1 až 6


Pouze

sezení

snížení užívání

užívání NL

6mìsíèní

návykových látek

poradenství

FRAMES

pøed léèbou Edukace Realizace ATTAIN program

na klinikách

(Gil et al., 2004) Marsden et al.,

Krátké motivaèní interview

Velká

2006

s uživateli extáze a kokainu

Británie

16–22 let

MAP SDS

Motivaèní rozhovory

1 45–60 min


Pouze

pro snížení užívání není

užívání NL

efektivnìjší než AUDIT McCambridge

Adolescenti užívající

& Strang, 2004

zakázané drogy (stimulancia Británie

Velká

16–20 let

SDS

jednoduchá informace Motivaèní rozhovor 1

GHQ

3mìsíèní sledování

Pouze

-–zmírnìní užívání drog

užívání NL

6týdenní sledování –

Pouze

omezení poètu drinkù za

užívání NL

a kanabis) DAST McNally et al.,

Motivaèní intervence ve 3

2005

sezeních pro hodnì pijící studenty støedních a vyšších škol

USA

Prùmìrný vìk 18,85

AUDIT


Skríningový test pro problémy

týden, excesivního pití

s alkoholem u mladých

atd.)

dospìlých Dotazník každodenního pití


ADIKTOLOGIE

29

Studie

Název programu

Zemì

Cílová

Nástroje

Metody práce

skupina

Sheffield et al.,

Program indikované

2006

prevence deprese

Austrálie

13–15 let

u adolescentù

BHS – Beckova škála

KBT

ADIS-C – Anxiety Disorders

Práce ve skupinì

Interview Schedule for Children

Poèet

Evaluace výsledku

Vztah

sezení/

užívání NL

èasová

a duševních

dotace

poruch

8 setkání,

Posttest 12, 18 mìsícù

Užívání NL

frekvence

– snížení symptomù

a symptomy

jednou

deprese a úzkosti,

deprese

týdnì, 90

snížení užívání

minut

návykových látek

18 setkání

Snížení kouøení, pití

Užívání NL

v 6. tøídì,

alkoholu, antisociálního

a antisociáln

12 setkání

chování, nárùstu pøátel,

í chování

v 7. tøídì,

kteøí kouøí

CES-D – The Center for Epidemiologic Studies – Depression Scale Nestandardizovaný dotazník na užívání návykových látek Simons-Morton,

„The Going Places Program

et al. 2005

on Early Adolescent

USA

Adolescenti

Screenig kouøení, pití alkoholu a antisociálního chování

Substance Use and

KBT Nácvik sociálních dovedností

Antisocial Behavior“ Vzdìlávání rodièù

6 setkání Práce

v 8. tøídì

s videonahrávkami Sully & Conrod,

Preventure

Velká

2006

13–16 let

SURPS

KBT

Británie

Walker et al.,

Adolescenti užívající

2006

kanabis

USA

GAIN-I


Užívání NL,

(45, 45 a 90 snížení frekvence

deprese,

minut)

a množství pití alkoholu,

úzkost,

Zvládání „horkých

zmírnìní deprese,

vyhledávání

myšlenek“, náhlých

záškoláctví, panických

vzrušení,

impulzù, práce

atak a impulzivity

panické

Krátká intervence

14–19 let

3 setkání

s automatickými

ataky,

negativními

impulzivita

myšlenkami

záškoláctví

Motivaèní

2

rozhovory


Pouze

omezení užívání v obou

užívání NL

skupinách White et al.,

Studenti, kteøí porušili školní USA

Prùmìrný vìk

2006

pravidla užitím alkoholu

18,6

SDS


Modifikovaný dotazník ohlednì

nebo drog


Pouze

omezení užívání

užívání NL

(alkohol, nikotin,

každodenního pití

kanabis) RAPI Zonnevylle-Bend UCPP – utrechtský program er et al., 2007

Nizozemí

8–13 let

neuvedeno

zvládacích schopností

Kognitivní terapie Kognitivní terapie dle manuálu

23 sezení,

5leté sledování-omezení

Užívání NL

1,5 hodiny

kouøení, užívání

a poruchy

týdnì dìti

kanabisu, žádné rozdíly

chování

a rodièe

v delikventním chování

Práce s rodinou

l

4 / 1 Výsledky rešerše ze zahranièních databází 4 / 1 / 1 Programy indikované prevence zamìøené pouze na oblast užívání návykových látek V zahranièních databázích nebyl nalezen žádný systematický pøehled programù indikované prevence užívání návykových látek. Existuje však mnoho pøehledù programù všeobecné a selektivní prevence užívání tabáku, alkoholu, marihuany a ostatních drog. Programù indikované prevence užívání návykových látech, které jsou vìdecky podloženy a založeny na dùkazech, bylo nalezeno celkem 15.

30

ADIKTOLOGIE

Cílová skupina Programy jsou urèeny dìtem a dospívajícím, u kterých se vyskytuje zvýšené riziko užívání návykových látek a problémù s tím spojeným (napø. absence ve škole, delikvence, sexuální rizikové chování atd.), avšak nesplòují kritéria závislosti, kdy je indikovaná léèba. Ti, kteøí splòují kritéria závislosti, jsou odkázáni ke specialistovi na léèbu závislosti. Programy jsou nejèastìji urèeny adolescentùm ve vìku 12 let a výše. Nìkteré jsou zamìøeny i na dìti mladší 12 let (od 6 let) (Robbins et al., 2002; Griffin & Botvin, 2010) a nìkteré jsou naopak urèeny vysokoškolským studentùm (Dimeff et al., 1999).



Cíl programu Cílem programù je snížit užívání návykových látek (nejèastìji pití alkoholu) a míru problémù s tím spojených. Motivovat jedince ke zmìnì chování, nauèit se umírnìnosti v užívání drog, stanovovat si limit užívání, vyhýbat se rizikovým situacím, které vedou u jedince k užívání apod. (Neighbors et al., 2006). Do nìkterých programù je zapojena i rodina. Cílem práce s rodinou je zlepšení interakcí mezi èleny rodiny, osvojení si dovedností øešení konfliktù, posilování rodièovských schopností atd. (Griffin & Botvin, 2010). Screening Ke screeningu užívání návykových látek používají realizátoøi programu nejèastìji dotazníky CRAFFT, MAST, DAST, AUDIT, CAGE, MAP, SDS, RAPI, ADS, GAIN-I, DAS, GHQ, dotazník každodenního pití, dotazník užívání drog u teenagerù, modifikovaný dotazník ohlednì každodenního pití, skríningový test pro problémy s alkoholem u mladých dospìlých, monitorace budoucích prùzkumù, prùzkum rizikového chování mladých. Popøípadì jsou využity vlastní, upravené, vycházející z jednotlivých standardizovaných nástrojù. Metody práce Všechny programy jsou založeny na kognitivnì behaviorální terapii, práci s rizikovými a ochrannými faktory, edukaci o návykových látkách, souèástí nìkterých jsou i motivaèní rozhovory, práce s modelem zmìny. Realizace programu Programy jsou zamìøeny buï na individuální práci s jednotlivcem, nebo na práci ve skupinì. Souèástí nìkterých programù je i práce s rodinou. Frekvence setkání, doba trvání programu je variabilní, pohybuje se od jednoho setkání po setkání ve frekvenci jednou týdnì po dobu nìkolika týdnù, mìsícù èi jednoho roku. Délka jednoho setkání je 60–90 minut. Nìkteré z programù jsou realizovány ve školním prostøedí a nìkteré mimo, napø. v zaøízeních zdravotních a sociálních služeb, na klinikách. Pokud je souèástí programu i práce s rodinou, jsou nìkteré intervence situovány do pøirozeného prostøedí rodiny. Programy jsou nejèastìji vedeny psychologem, psychoterapeutem èi poradcem. U nìkterých programù je požadavek výcviku v daném programu. Výsledky programu U všech programù byl zjišťován dopad na cílovou skupinu, nejèastìji ihned po skonèení intervence a pak 3, 6 popø. 12 mìsícù po realizaci programu. Po absolvování programù došlo u jedincù nejèastìji ke snížení frekvence a množství užívání návykových látek oproti kontrolním skupinám. U programù zamìøených na snížení problémù spojených s užíváním návykových látek byl prokázán vliv napø. i na snížení øízení dopravního prostøedku pod vlivem alkoholu, snížení


riskantní jízdy a riskantního chování apod. (Neighbors et al., 2006). 4 / 1 / 2 Programy indikované prevence zamìøené na užívání návykových látek a poruchy internalizace V zahranièních databázích byly nalezeny dva programy indikované prevence (Program FACS, Program indikované prevence deprese u adolescentù), které jsou zamìøeny na užívání návykových látek a na symptomy deprese (Curry et al. 2003; Sheffield et al. 2006). V oblasti programù indikované prevence zamìøené na snížení symptomù deprese nebo úzkosti existuje nìkolik systematických pøehledù. Bylo nalezeno 11 programù indikované prevence zamìøených pouze na snížení symptomù deprese a 19 programù na snížení symptomù úzkosti. I pøes znalost komorbidity s užíváním návykových látek se s touto oblastí v programech nepracovalo. Nebyl zjišťován ani sekundárnì dopad programu na užívání. Cílová skupina Oba programy jsou urèeny dìtem a dospívajícím (13–15 let, 14–18 let), kteøí vykazují symptomy deprese, ale nesplòují diagnostická kritéria pro depresivní poruchu. Cíl programu Cílem programù je snížit užívání návykových látek a symptomù deprese. Screening Ke screeningu symptomù deprese byly použity nástroje CAPA, CDI, BHS, ADIS-C, CES-D a pro oblast užívání návykových látek nestandardizovaný dotazník mapující èetnost, množství užívání návykových látek. Metody práce Programy jsou založeny na kognitivnì behaviorální terapii a nácviku dovedností. Realizace programu Programy probíhají ve skupinì. Souèástí programu FACS je i práce s rodièi (trénink rodièù) (Curry et al., 2003). Program indikované prevence deprese u adolescentù probíhá jednou týdnì 90 minut po dobu 8 týdnù. Program vedou psychologové, psychoterapeuti èi poradci, kteøí absolvovali výcvik v daném programu. Souèástí programu je manuál pro lektory a pracovní sešity pro dospívající (Sheffield et al., 2006). Výsledky programu Po skonèení programù došlo u jedincù ke snížení symptomù deprese, pocitù beznadìje, negativního myšlení, snížení symptomù úzkosti, zlepšení sociálního fungování, rozvoji copingových strategií, kognitivní restrukturalizaci, osvojení si dovedností øešení problémù. Byly pozorovány i pozitiv-

ADIKTOLOGIE

31

ní úèinky v oblasti užívání návykových látek (snížení míry užívání návykových látek) (Curry et al. 2003; Sheffield et al., 2006). 4 / 1 / 3 Programy indikované prevence zamìøené na užívání návykových látek a poruchy externalizace V zahranièních databázích byly nalezeny ètyøi programy indikované prevence zamìøené na užívání návykových látek a symptomy poruchy chování nebo ADHD (program pro adolescenty s nejménì jedním užitím kanabisu za poslední mìsíc, program UCPP – utrechtský program zvládacích schopností, Program ATTAIN – mladiství delikventi, „The Going Places Program on Early Adolescent Substance Use and Antisocial Behavior“) (Kamon et al., 2005; Zonnevylle-Bender et al., 2007; Gil et al., 2004; Simons-Morton et al., 2005). Nebyl nalezen žádný systematický pøehled programù indikované prevence zamìøených na poruchy chování a ADHD. Bylo nalezeno 7 programù zamìøených na tyto poruchy. Cílová skupina Programy jsou urèeny dìtem a dospívajícím v rozmezí vìku 8–18 let, kteøí vykazují symptomy poruchy chování nebo ADHD, nesplòují však diagnostická kritéria pro tyto poruchy. Cíl programu Cílem programù je snížení užívání návykových látek a omezení externalizujícího chování (snížení symptomù poruch chování, antisociálního chování). Nìkteré z programù se zamìøují dále na rozvoj emoèní regulace, sociálních dovedností, ovlivnìní postojù, pøedcházení školnímu neúspìchu, vylouèení ze studia a delikvenci (Simons-Morton et al., 2005). Screening Pro screening užívání návykových látek byly použity nestandardizované dotazníky mapující frekvenci a množství užívání. U programu pro adolescenty s nejménì jedním užitím kanabisu za poslední mìsíc byly dále použity TLFB: zpìtné sledování v èase, vermontské strukturované diagnostické interview a alabamský dotazník rodièovství (Kamon et al., 2005). Metody práce Programy jsou založeny na kognitivnì behaviorální terapii a nácviku dovedností. Realizace programu Programy pøedstavují individuální práci s jednotlivcem, èasto jsou doplnìny o práci s rodinou. Frekvence setkání, doba trvání programu je variabilní, pohybuje se od jednoho setkání po setkání ve frekvenci jednou týdnì po dobu nìkolika týdnù až mìsícù.

32

ADIKTOLOGIE

Výsledky programu Po skonèení programu došlo u jedincù k omezení užívání návykových látek (pití alkoholu, kouøení cigaret, užívání kanabisu) a externalizujícího chování, zlepšení v oblasti sociálního fungování (Simons-Morton et al., 2005). 4 / 1 / 4 Programy indikované prevence zamìøené na užívání návykových látek a poruchy internalizace a externalizace Jediným programem indikované prevence užívání návykových látek, který je zamìøen i na oblast poruch internalizace a externalizace, je program Preventure. Intervence odpovídá specifickým osobnostním rysùm jedince. Autoøi vycházeli pøi stanovování rizikových osobnostních rysù z výsledkù výzkumù, kdy byla prokázána souvislost mezi internalizaèními (úzkost, deprese) a externalizaèními poruchami (poruchy chování, ADHD) a užíváním návykových látek (Conrod et al., 2008). Cílová skupina Cílovou skupinou jsou jedinci ve vìku 12–15 let, kteøí dosahují zvýšeného skóre v nìkterém z rizikových osobnostních rysù vzhledem k užívání návykových látek (pøecitlivìlost –„Anxiety Sensitivity“, impulzivita – „Impulsivity“, negativní myšlení – „Hopelessness“ a vyhledávání vzrušujících zážitkù – „Sensation Seeking“) (Woicik et al., 2009). Cíl programu Cílem programu je ovlivnit zvládání stresu a rizikových vzorcù chování, nauèit se zvládat maladaptivní vzorce myšlení a chování pro každý typ osobnosti (Conrod et al., 2008). Screening Zaøazení do programu pøedchází screening pomocí dotazníku SURPS identifikující dìti a dospívající, kteøí mají zvýšené riziko vzhledem k užívání návykových látek a dalšího rizikového chování a dosahují zvýšené skóre u nìkterého ze ètyø rysù (Woicik et al., 2009). Metody práce Program probíhá skupinovì. Skupiny jsou tvoøeny dìtmi se zvýšeným skórem daného rysu. Program je založen na principu kognitivnì behaviorálních technik a krátké intervence (Woicik et al., 2009). Mezi konkrétní techniky patøí napø. dekatastrofizace a vystavování, práce s automatickými negativními myšlenkami, technika “zastav se”, “soustøeï se ”, “vyber si”, zvládání „horkých myšlenek“, náhlých impulzù a spontánních nepromyšlených reakcí èi práce s nudou a potøebou stimulace (Conrod et al., 2008). Realizace programu Program se skládá ze tøí setkání (45, 45 a 90 minut). Lektor má k dispozici metodický manuál a žáci pracovní sešity.



Podmínkou vedení programu je absolvování školení v programu (Maierová et al., 2011; Èablová et al., 2011). Výsledek programu V rámci posttestu bylo po ukonèení programu prokázáno snížení frekvence a množství konzumace alkoholu a dalších drog, redukce výskytu nárazového pití i ostatních problémù souvisejících s užíváním alkoholu, snížení zapoèetí experimentování s návykovými látkami (Woicik et al., 2009). Zároveò bylo prokázáno snížení symptomù (úzkosti, deprese, záchvaty paniky). Pøíznivé výsledky byly nalezeny i v oblasti chování (snížení impulzivity), delikventního chování, záškoláctví, krádeží (Conrod et al., 2008). l

5 PROGRAMY INDIKOVANÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK V ÈR Autorky provedly rešerše v èeské odborné literatuøe, databázi Národní knihovny, v legislativních dokumentech vydaných MŠMT (napø. Strategie prevence rizikových projevù chování, Standardy odborné zpùsobilosti poskytovatelù programù primární prevence užívání návykových látek, Vyhláška è. 72/2005 Sb.) za úèelem shromáždìní údajù o stávajících programech indikované prevence užívání návykových látek v ÈR. Další informace o programech indikované prevence byly vyhledány na webových stránkách MŠMT, státních a neziskových organizací v ÈR. Pøi vyhledávání byla použita následující klíèová slova „program indikované prevence“, „program vèasné intervence“, „program indikované prevence užívání návykových látek“, „indikovaná prevence a úzkost“, „indikovaná prevence a deprese“, indikovaná prevence a poruchy chování“, „indikovaná prevence a ADHD“. Programy indikované prevence jsou upraveny pøedevším ve Standardech z roku 2008, kde je indikovaná prevence uvádìná jako vèasná intervence, která pøedchází sekundární prevenci. MŠMT zajišťuje kvalitu programù uží-

vání návykových látek udìlením certifikace odborné zpùsobilosti poskytovatelùm tìchto programù. V souèasné dobì je proces certifikací pozastaven (MŠMT, 2005, 2008; Pavlas Martanová, 2012). Programy vèasné intervence se zamìøují jak na oblast užívání návykových látek, tak na jiné projevy rizikového chování, zvládání konfliktních situací, práci s emocemi, rozvoj sociálních a komunikaèních dovedností (napø. zvyšovat schopnost sebeuvìdomování, zlepšovat sebeovládání, dovednosti rozhodování, zvládání konfliktù, zvládání úzkosti a stresu atd.). Program musí poskytovat návazné aktivity nebo zprostøedkovat návaznou péèi v jiném odborném zaøízení (MŠMT, 2005, 2008; Pavlas Martanová, 2012). Prvotním zámìrem bylo vyhledat programy indikované prevence užívání návykových látek vyznaèující se charakteristikami jako definovaná cílová skupina, screening, zpùsob realizace programu, metody práce, evaluace programu – tak jako tomu bylo pøi vyhledávání v zahranièních zdrojích. Avšak u vìtšiny programù nebylo splnìno kritérium evaluace a screeningu. Z tìchto dùvodù jsou zde zmínìny všechny programy, které byly vyhledány jako programy indikované prevence užívání návykových látek v ÈR (tabulka 2). Dalším cílem bylo zjistit, zda se mezi programy indikované prevence užívání návykových látek nacházejí i programy, které se zamìøují nejen na oblast užívání drog, ale i na nìkterou z již zmínìných komorbidit èi naopak. l

5 / 1 Výsledky rešerše z èeských zdrojù

V èeských zdrojích byly nalezeny programy vèasné intervence (indikované prevence), které jsou urèeny tøem skupinám – experimentátorùm, jedincùm s rizikovým èi problémovým chováním a tøídním kolektivùm. Pouze jeden z programù je zamìøen kromì prevence užívání návykových látek i na oblast poruch internalizace a externalizace. MŠMT udìlilo v letech 2006–2010 certifikaci programùm vèasné intervence šesti organizacím – Centru prevence pro dìti a mládež (Charita Èeský Tìšín), P-centru (Olo-

Tabulka 2 / Table 2 Pøehled programù indikované prevence užívání návykových látek v Èeské republice Programmes of indicated prevention of substance use in the Czech Republic Organizace

Název programu

Cílová skupina

Nástroje

Metody práce

Poèet sezení/

Centrum protidrogové

Individuální a rodinné

Dìti a dospívající

Neuvedeno

Jednorázové konzultace Neuvedeno

Evaluace výsledku

èasová dotace

prevence a terapie (Plzeò) poradenství pro www.cppt.cz

Vztah užívání NL a duševních poruch

Neuvedeno

Užívání NL

Krátkodobá spolupráce

experimentátory a jejich rodiny

Dlouhodobá spolupráce Individuální poradenství Rodinné poradenství


ADIKTOLOGIE

33

Organizace

Název programu

Cílová skupina

Nástroje

Metody práce

Poèet sezení/

Evaluace výsledku

èasová dotace Klinika adiktologie 1. LF

Program Preventure

11–16 let

UK v Praze a VFN v Praze

SURPS ESPAD

www.adiktologie.cz

KBT Krátká intervence Zvládání „horkých

(Širùèková et al., 2012)

4 setkání, (45, 90, 90 a 45 minut)

Vztah užívání NL a duševních poruch

snížení frekvence

Užívání NL, deprese,

a množství pití

úzkost, vyhledávání

alkoholu, zmírnìní

vzrušení, panické

deprese, záškoláctví, ataky, impulzivita

myšlenek“, náhlých

panických atak

impulzù, práce

a impulzivity

záškoláctví

s automatickými negativními myšlenkami Kontaktní centrum Orlová

Program vèasné

(Orlová Lutynì)

intervence

Dospívající

Mapování rizikového Skupinová práce chování – neuveden

Neuvedeno

Neuvedeno


Neuvedeno

Neuvedeno


2 mìsíce,

Neuvedeno

Užívání NL

6 týdnù

Neuvedeno


1x týdnì po

Jistìjší chování

Užívání NL

dobu 10

v sociálních

mìsícù

interakcích, menší

Relaxaèní techniky

konkrétní nástroj

http://k-centrum-orlova.w

Aktivní sociální uèení

ebnode.cz Individuální konzultace Informaèní servis Distribuce informaèních materiálù Poradenské centrum pro

Program zamìøený na

drogové a jiné závislosti

experimentátory

(Brno)

a uživatele návykových

www.poradenskecentrum .cz

Dospívající

neuvedeno

Individuální poradenství Rodièovská skupina

látek Program pro rodièe – rodièovská skupina

Prospe (Praha)

Intervenèní program

Dospívající

zamìøený na

Diagnostika vztahù

Skupinová práce

ve tøídním kolektivu

6x3 vyuèovací

experimentování žákù www.prospe.cz

s návykovými látkami

Renarkon

Program vèasné

(Moravská Ostrava)

hodiny (12)15–18 let

Na základì

intervence pro

doporuèení

experimentátory

pedagoga

www.renarkon.cz

Skupinová diskuse Nácviky dovedností Dramaterapie Relaxaèní techniky Artetechniky Práce s rodinou

Sdružení SCAN (Tišnov)

Program Stateèné srdce – prevence užívání návykových

www.scan-os.cz/ (Širùèková et al., 2012)

látek a dalších forem

10–15 let, dìti vyrùstající v dìtských

Na základì diagnostického

domovech

rizikového chování

ADIKTOLOGIE

Skupinová práce

vyšetøení

mouc), Prev-Centru (Praha 6), Prezentu (Strakonice), Renarkonu (Moravská Ostrava), Centru protidrogové prevence a terapie (Plzeò). Nìkterá z tìchto zaøízení mají prodlouženou certifikaci programù a nìkterým již certifikace skonèila (http://www.msmt.cz/file/20321). Bližší informace byly nalezeny pouze o 5 programech vèasné intervence na webových stránkách tøí ze šesti uvedených certifikovaných organizací. Pouze dva programy vèasné intervence jsou zamìøeny pøímo na oblast užívání návykových látek (tuènì zvýraznìny). Prev-Centrum nabízí (Program vèasné intervence – poradenství pro pedagogy, rodièe a dìti s rizikovým chováním a problematickým postavením ve tøídì), Renarkon (Program vèasné intervence

34

Individuální práce

Adaptaèní a tréninkový

tendence

pobyt

k rizikovému chování

a další formy rizikového chování

pro experimentátory a Program vèasné intervence pro žáky s potížemi se zaøazením do tøídního kolektivu), Centrum protidrogové prevence a terapie (Program vèasné intervence pro tøídní kolektivy – veden jako selektivní prevence a Individuální a rodinné poradenství – vedeno jako indikovaná prevence) (http://www.prevcentrum.cz/, http://www. renarkon.cz/cs, http://www.cppt.cz/). O zamìøení programù vèasné intervence, které mají poskytovat zbylé organizace, nebyly na webových stránkách daných organizací nalezeny žádné informace. Dále byly nalezeny programy vèasné intervence, které nejsou vedeny jako certifikované. Pozornost byla vìnována cílenì 6 programùm vèasné intervence, z nichž 4 jsou pøímo



zamìøeny na užívání návykových látek, 1 na užívání návykových látek a další formy rizikového chování a 1 zamìøený na užívání návykovýh látek a poruchy internalizace a externalizace. Tyto programy nabízí Poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti (Brno) (Program zamìøený na experimentátory a uživatele návykových látek a Program pro rodièe – rodièovská skupina) (http://www.poradenskecentrum.cz/), Prospe, o. s. (Praha) (Intervenèní program zamìøený na experimentování žákù s návykovými látkami) (http://www.prospe.cz/) a Kontaktní centrum Orlová (Orlová Lutynì) (Program vèasné intervence zamìøený na vyhledávání a práci s jedinci, u kterých jsou ve zvýšené míøe pøítomny rizikové faktory pro vznik závislosti nebo jiných problémù souvisejících s užíváním návykových látek) (http://k-centrum-orlova.webnode.cz), Sdružení SCAN (Tišnov) (Program Stateèné srdce zamìøený na prevenci užívání návykových látek a rozvoje ostatních forem rizikového chování u dìtí vyrùstajících v dìtských domovech) (http://scan.netstranky.cz), Klinika adiktologie 1. LF UK v Praze a VFN v Praze (Praha) (Program Preventure zamìøený na prevenci užívání návykových látek a dalších forem rizikového chování a na oblast poruch internalizace a externalizace) (Širùèková et al., 2012). Širùèková et al. (2012) v knize Pøíklady dobré praxe programù školské prevence rizikového chování zmiòuje ještì program indikované prevence zamìøený na problémové a rizikové chování dìtí základních škol a jejich rodièe. Tento program nabízí Pedagogicko-psychologická poradna pro Prahu 6. Dále nabízejí nìkteré pedagogicko-psychologické poradny skupinové programy pro dìti úzkostné a hyperaktivní. Tyto programy však nejsou oznaèeny jako program indikované prevence a není k nim uveden dostatek informací, na základì kterých by bylo možné posoudit, zda by se o program indikované prevence mohlo jednat a zda je zamìøen i na oblast užívání návykových látek. Z výše uvedeného vyplývá, že bylo nalezeno celkem 8 programù vèasné intervence užívání návykových látek, z nichž je 6 programù zamìøeno pouze na oblast užívání návykových látek, 1 program je zamìøen na užívání návykových látek a další formy rizikového chování (napø. agrese, šikana, sexuální rizikové chování, poruchy pøíjmu potravy, krádeže) a 1 zamìøený cílenì na užívání návykových látek a poruchy internalizace a externalizace. Cílová skupina Vìtšina programù je urèena jedincùm experimentujícím s návykovými látkami èi tìm, kteøí jsou jejich užíváním ohroženi, a to pøedevším ve vìku 10–18 let. Souèástí nìkterých programù je i spolupráce s rodinou formou poradenství a rodièovských skupin (www.renarkon.cz, www.cppt.cz, www.poradenskecentrum.cz) (Širùèková et al., 2012). Je-


den z programù je dále urèen dìtem vyrùstajícím v dìtských domovech, které vykazují kromì užívání návykových látek i další známky rùzných forem rizikového chování (napø. agrese, šikana, sexuální rizikové chování) (www. scan.netstranky.cz). Jediným programem indikované prevence užívání návykových látek, který je zamìøen i na oblast poruch internalizace a externalizace, je program Preventure (Širùèková et al., 2012). Cíl programu Cílem programù je zmìna vnímání návykových látek, uvìdomìní si rizik, které s sebou užívání mùže pøinést, zmírnìní nebo zastavení experimentování, rozvíjení smysluplného trávení volného èasu, zmìna postojù vùèi drogám, rozvoj komunikaèních dovedností, zvyšování sebedùvìry, posílení silných stránek jedince, posílení schopnosti empatie a sebereflexe, nácvik sociálních dovedností, schopnosti èelit tlaku rizikových vrstevníkù, rozvoj schopnosti spolupracovat, schopnosti identifikovat rizikové formy chování u sebe a u druhých, rozvoj sebeuvìdomìní, rozpoznání a pojmenování emocí, sebeovládání apod. (www.renarkon.cz, www.cppt.cz, www.poradenskecentrum.cz, www.cppt.cz) (Širùèková et al., 2012). Cílem práce s rodinou je poskytnout pøedevším poradenství z oblasti experimentování a užívání návykových látek, posílit silné stránky jednotlivých èlenù a rozvinout zdroje pro øešení dané situace (www.poradenskecentrum.cz, www.cppt.cz), poskytnout podporu skrze rodièovskou skupinu. Screening U nìkterých programù je uvedeno, že jsou do nich zaøazeni jedinci, u kterých jsou ve zvýšené míøe pøítomny rizikové faktory pro vznik závislosti nebo jiných problémù souvisejících s užíváním návykových látek, dále na základì doporuèení pedagoga, rodièe, popø. na základì vytipování z programù všeobecné nebo selektivní prevence. Není však uveden konkrétní screeningový nástroj, který by sloužil k identifikaci daných jedincù. Pouze u programu Preventure je zmínìn konkrétní screeningový nástroj SURPS zamìøený na rizikové osobnostní rysy a ESPAD na užívání návykových látek (Širùèková et al., 2012). Metody práce Programy jsou založeny pøedevším na skupinové práci, na principu kognitivnì behaviorálních technik, práci s rizikovými a protektivními faktory, edukaci o návykových látkách, nácvicích dovedností. Nìkteré obsahují prvky dramaterapie, arteterapie a relaxaèních technik, práce se skupinovou dynamikou a øízené diskuse.

ADIKTOLOGIE

35

Realizace programu Programy jsou zamìøeny na práci ve skupinì nebo na individuální práci s jednotlivcem. Souèástí bývá práce s rodinou. U jednoho z programù je souèástí adaptaèní a tréninkový pobyt. Frekvence setkání, doba trvání programu je variabilní, pohybuje se od jednorázové konzultace až po dlouhodobou spolupráci. Výsledky programu Pouze u dvou programù byl uveden dopad na cílovou skupinu. Pozitivní posuny u dìtí nastaly ve vztazích s vrstevníky, v oblasti chování (jistìjší chování v sociálních interakcích), v oblasti užívání návykových látek (snížení frekvence a množství konzumace návykových látek), v oblasti internalizujícího a externalizujícího chování (omezení úzkosti, deprese, impulzivity) a dalšího rizikového chování (Širùèková et al., 2012). U zbylých nebylo ani uvedeno, zda byla evaluace výsledku provádìna. l

6 DISKUSE A ZÁVÌR

Výhodou indikované prevence je identifikace vysoce rizikových jedincù z hlediska užívání návykových látek ještì pøed tím, než zahájí užívání, popø. jejich podchycení v dobì experimentování. Zásadní je znalost rizikových faktorù týkajících se pøedevším duševních poruch (poruchy internalizace a externalizace), které jsou spojeny s vyšším rizikem užívání návykových látek (EMCDDA, 2009). V zahranièních databázích bylo nalezeno 15 programù indikované prevence užívání návykových látek, které splòují požadavky kladené na indikovanou prevenci, jsou pod-

loženy výzkumem, byla u nich provedena evaluace úèinnosti a výsledky byly publikovány v odborných èasopisech. Vìtšina tìchto programù pochází z USA a Velké Británie. U nìkolika z nich byla sledována souvislost užívání návykových látek a komorbidit. Jediným programem indikované prevence užívání návykových látek, který je zamìøen i na oblast poruch externalizace a internalizace, je program Preventure. Kromì tìchto programù bylo EMCDDA (2009) vyhledáno nìkolik desítek programù, které však nesplòovaly nìkteré z pøedem daných kritérií, pøedevším kritérium evaluace úèinnosti. V Èeské republice je oblast indikované prevence užívání návykových látek málo rozvinutá. Bylo nalezeno 8 programù vèasné intervence užívání návykových látek. Vyjma dvou programù postrádají ostatní informace týkající se evaluace úèinnosti a konkrétních screeningových nástrojù, které slouží k identifikaci rizikových jedincù. Nìkteré z programù vèasné intervence byly uvádìny jako programy selektivní intervence a naopak. V jasném vymezení a odlišení indikované prevence a vèasné intervence od sekundární prevence se lze inspirovat EMCDDA (2009), které se tímto tématem podrobnì zabývalo. Tento pøehled programù ukazuje nedostatek programù založených na dùkazech, tzv. evidence based pøístup v primární prevenci. Zahranièní programy mohou posloužit jako inspirace pro odborníky zabývajícími se oblastí indikované prevence. Dále se nabízí možnost adaptovat programy, u kterých byla prokázáná úèinnost, do èeského prostøedí. Prvním pøíkladem tak mùže být program Preventure, u kterého byla již adaptace provedena a bude postupnì zavádìn do praxe.

LITERATURA / REFERENCES l Baer, J., Kivlahan, D., Blume, A., McKnight, P. & Marlatt, G. (2001). Brief in-

l Dimeff, L. A., Baer, J. S., Kivlahan, D. R. & Marlatt, G. A. (1999). Brief alco-

tervention for heavy-drinking college students: 4-year follow-up and natural

hol screening and intervention for college students. New York: Guilford Press.

history. American Journal of Public Health, 91(8), 1310–1316.

l European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. (2009). Pre-

l Brown, S., Anderson, K., Schulte, M., Sintov, N. & Frissell, K. (2005). Facili-

venting later substance use disorders in at-risk children and adolescents: a re-

tating youth self-change through school-based intervention. Addictive Beha-

view of the theory and evidence base of indicated prevention. Thematic pa-

viors, 30(9), 1797–1810.

pers. Office for Official Publications of the European Communities, Luxem-

l Conrod, P. J., Castellanos, N. & Mackie, C. (2008). Personality-targeted in-

bourg (available at: http://www.emcdda.europa.eu/publications/thematic-

terventions delay the growth of adolescent drinking and binge drinking. Jour-

-papers/indicated-prevention).

nal of Child Psychology and Psychiatry, 49(2), 181–190.

l Fergus, S., Zimmerman, M. A. (2005). Adolescent resilience: A Framework

l Curry, J., Wells, K., Lochman, J., Craighead, W. & Nagy, P. (2003).

for understanding healthy development in the face of risk. Annual Review Of

Cognitive-behavioral intervention for depressed, substance-abusing adoles-

Public Health, 26(1), 399–419.

cents: development and pilot testing. Journal of the American Academy of

l Gil, A., Wagner, E. & Tubman, J. (2004). Culturally sensitive substance abu-

Child and Adolescent Psychiatry, 42(6), 656–665.

se intervention for Hispanic and African American adolescents: empirical

l Èablová, L., Šťastná, L., Charvát, M., Maierová, E., Endrödiová, L., Dolejš,

examples from the Alcohol Treatment Targeting Adolescents in Need

M. (2011). Preventure – metoda krátké cílené intervence. Adiktologie, (11) 2,

(ATTAIN) Project. Addiction, 99, Suppl. 2, 140–150.

92–98.

l Griffin, K. W., Botvin, G. J. (2010). Evidence-based interventions for pre-

l Dennis, M., Godley, S., Diamond, G., Tims, F., Babor, T., Donaldson, J. et

venting substance use disorders in adolescents. Child Adolesc. Psychiatr.

al. (2004b). The Cannabis Youth Treatment (CYT) Study: main findings from

Clin. N. Am., 19(3), 505–526.

two randomized trials. Journal of Substance Abuse Treatment, 27(3), 197–213.

l Harris, W. W., B. S., C. A. D. C. II & Jan Ryan, M. A. (2010). Indicated preven-

l Dennis, M., Titus, J., Diamond, G., Donaldson, J., Godley, S., Tims, F. et al.

tion: Bridging the gap, one person at a time. Journal of Psychoactive Drugs,

(2002). The Cannabis Youth Treatment (CYT) experiment: rationale, study de-

SARC, Supplement. 6.

sign and analysis plans. Addiction, 97, Suppl. 1, 16–34.

36

ADIKTOLOGIE



l Hayatbakhsh, M., Najman, J., Jamrozik, K., Mamun, A., Alati, R. & Bor, W.

l Neighbors, C., Larimer M. E., Lostutter, T. W., Woods, B. A. (2006). Harm

(2007). Cannabis and anxiety and depression in young adults: a large prospec-

reduction and individually focused alcohol prevention International Journal of

tive study. Journal of the American Academy of Child and Adolescent Psychi-

Drug Policy, 17, 304–309.

atry, 46(3), 408–417.

l NIDA. (2003). Preventing drug use among children and adolescents.

l Hernandez, D. V., Skewes, M. C., Resor, M. R., Villanueva, M. R., Hanson,

A Research-based guide for parents, educators, and community leaders. (2nd

B. S. & Blume, A. W. (2006). A pilot test of an alcohol skills training programme

ed.). Bethesda, Maryland: National Institute on Drug Abuse.

for Mexican-American college students. International Journal of Drug Policy,

l O’Leary-Barrett M., Mackie C. J., Castellanos-Ryan N, Al-Khudhairy N. &

17, 329–338.

Conrod P. J. (2010). Personality-targeted interventions delay uptake of drin-

l Jessor, R., Van Den Bos, J., Vanderryn, J., Costa, F. M. & Turbin, M. S.

king and decrease risk of alcohol-related problems when delivered by tea-

(2005). Protective factors in adolescent problem behavior: Moderator effects

chers. Journal of American Academy Child and Adolescent Psychiatry, 49(9),

and developmental change.

954–963.

l Kalina, K. et al. (2003). Drogy a drogové závislosti – mezioborový pøístup.

l Offord, D. R., Bennett K. J. (2002). Prevention. In: Rutter, M., Taylor, E.,

Praha: Úøad vlády ÈR.

(Ed.), Child and Adolescent Psychiatry. Oxford: Blackwell Science.

l Kamon, J., Budney, A. & Stanger, C. (2005). A contingency management in-

l Pavlas Martanová, V. (Eds.). (2012). Standardy odborné zpùsobilosti posky-

tervention for adolescent marijuana abuse and conduct problems. Journal of

tovatelù programù školské primární prevence rizikového chování. Praha: Uni-

the American Academy of Child and Adolescent Psychiatry, 44(6), 513–521.

verzita Karlova v Praze & Togga.

l Madras, B. K. (2009). Screening, brief interventions, referral to treatment

l Pardini, D., White, H. R. & Stouthamer-Loeber, M. (2007). Early adolescent

(SBIRT) for illicit drug and alcohol use at multiple healthcare sites: Compari-

psychopathology as a predictor of alcohol use disorders by young adulthood.

son at intake and 6 months later. Drug and Alcohol Dependence, 99,

Drug and Alcohol Dependence, 88, Suppl. 1, S38–S49.

280–295.

l Robbins, M., Bachrach, K. & Szapocznik, J. (2002). Bridging the

l Maierová, E., Nevoralová, M., Charvát, M., Šťastná, L., Miovský, M. (2011).

research-practice gap in adolescent substance abuse treatment: the case of

Preventure – souèasné zkušenosti. In: Gurgová, Ž., B., Vaòová, M. (Eds).

brief strategic family therapy. Journal of Substance Abuse Treatment, 23(2),

(2011). Sborník pøíspìvkù z konference Aktuálné otázky pedagogiky, psycholo-

123–132.

gie a poradenstva VII. Katedra psychológie, Pedagogická fakulta Univerzity

l Sheffield, J. K. et al. (2006). Evaluation of universal, indicated, and combi-

Mateja Bela. Konané ve dnech 17.–18. 10. 2011, v Bánské Bystrici. ISBN

ned cognitive–behavioral approaches to the prevention of depression among

978-80-557-0312-1.

adolescents. Journal of Consulting and Clinical Psychology, Vol. 74, No. 1,

l Marsden, J., Stillwell, G., Barlow, H., Boys, A., Taylor, C., Hunt, N. et al.

66–79.

(2006). An evaluation of a brief motivational intervention among young ecsta-

l Simons-Morton, B., Haynie, D., Saylor, K., Crump, A. D. & Chen, R. (2005).

sy and cocaine users: no effect on substance and alcohol use outcomes. Ad-

The Effects of the going places program on early adolescent substance use

diction, 101(7), 1014–1026.

and antisocial behavior prevention. Science, Vol. 6, No. 3.

l Mason, W., Kosterman, R., Hawkins, J., Haggerty, K. & Spoth, R. (2003).

l Springer, J. F. & Phillips, J. L. (2007). The Institute of Medicine framework

Reducing adolescents’ growth in substance use and delinquency: randomi-

and its implication for the advancement of prevention policy, programs and

zed trial eff ects of a parent-training prevention intervention. Prevention Sci-

practice. Prevention Policy Paper Series, EMT Associates, Inc, Folsom, CA

ence, 4(3), 203–212.

(available at http://www.ca-cpi.org/document_archives/iomarticle3-14-07fs.pdf).

l McCambridge, J., Strang, J. (2005). Deterioration over time in effect of

l Sully, L., Conrod, P. J. (2006). An innovative approach to the prevention of

Motivational Interviewing in reducing drug consumption and related risk

substance misuse, emotional problems, and risky behaviour in adolescents.

among young people. Addiction, 100(4), 470–478.

Education and Health, 24(3), 39–41.

l McCambridge, J., Strang, J. (2004). The efficacy of singlesession motivati-

l United Nations Office on Drugs and Crime. (2006). Guidance for the mea-

onal interviewing in reducing drug consumption and perceptions of

surement of drug treatment demand (available at http://www.emcdda.euro-

drug-related risk and harm among young people: results from a multi-site

pa.eu/html.cfm/index34283EN.html).

cluster randomized trial. Addiction, 99(1), 39–52.

l Širùèková, M., Miovský, M., Skácelová, L., Gabrhelík, R. et al. (2012). Pøíkla-

l McNally, A., Palfai, T. & Kahler, C. (2005). Motivational interventions for he-

dy dobré praxe programù školské prevence rizikového chování. Praha: Univer-

avy drinking college students: examining the role of discrepancy-related psy-

zita Karlova v Praze & Togga.

chological processes. Psychology of Addictive Behaviors, 19(1), 79–87.

l Walker, D., Roffman, R., Stephens, R., Wakana, K., Berghuis, J. & Kim, W.

l Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J., Novák, P. (Eds.) (2010). Primár-

(2006). Motivational enhancement therapy for adolescent marijuana users:

ní prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdružení SCAN, Univerzita

a preliminary randomized controlled trial. Journal of Consulting and Clinical

Karlova v Praze & Togga.

Psychology, 74(3), 628–632.

l Miovský, M. et al. (2012). Výkladový slovník základních pojmù školské pre-

l White, H., Morgan, T., Pugh, L., Celinska, K., Labouvie, E. & Pandina, R.

vence rizikového chování. Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga.

(2006). Evaluating two brief substance-use interventions for mandated colle-

l Mrazek, P. J., Haggerty, R. J. (1994). Reducing risks for mental disorders:

ge students. Journal of Studies on Alcohol, 67(2), 309–317.

frontiers for preventive intervention research. Washington, DC: National Aca-

l Wittchen, H., Fröhlich, C., Behrendt, S., Günther, A., Rehm, J., Zimmer-

demy Press.

mann, P. et al. (2007). Cannabis use and cannabis use disorders and their rela-

l Mushquash, Ch. J., Comeau, M. N., McLeod, B. D. & Stewart, S. H. (2009).

tionship to mental disorders: a 10-year prospective-longitudinal community

A four-stage method for developing early interventions for alcohol among

study in adolescents. Drug and Alcohol Dependence, 88, Suppl. 1, S60–70.

Aboriginal adolescents. International Journal of Mental Health and Addiction,

l Woicik, P. A., Conrod, P. J., Stewart, S. H. & Pihl, R. O. (2009). The substan-

35(4), 550–563.

ce

l MŠMT. (2005). Vyhláška è. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských slu-

reinforcement-specific substance use profiles. Addictive Behaviors, 34(12),

žeb ve školách a školských poradenských zaøízeních. Praha: MŠMT.

1042–1054.

use

risk

profile

scale:

A

scale

measuring

traits

linked

to

l MŠMT. (2005, 2008). Standardy odborné zpùsobilosti poskytovatelù pro-

l Zonnevylle-Bender, M., Matthys, W., van de Wiel, N. & Lochman, J. (2007).

gramù primární prevence užívání návykových látek. Praha: MŠMT.

Preventive effects of treatment of disruptive behavior disorder in middle chil-

l MŠMT. (2009). Strategie prevence rizikových projevù chování u dìtí a mlá-

dhood on substance use and delinquent behavior. Journal of the American

deže v pùsobnosti resortu školství, mládeže a tìlovýchovy na období

Academy of Child and Adolescent Psychiatry, 46(1), 33–39.

2009–2012. Praha: MŠMT.


ADIKTOLOGIE

37

Indicated Prevention of Substance Use in Practice

Recommend Documents