Index kvality života. v regionech. - průběžná zpráva

Index kvality života v regionech JIŽNÍ ČECHY-MÜHLVIERTEL ČECHY MÜHLVIERTEL - průběžná růběžná zpráva listopad 2012

Informace o projektu Název:

RegioTalent Regionalizace bez hranic – vytvoření nových pracovních míst a příležitostí pro rozvoj v příhraničním regionu jižní Čechy Mühlviertel

Konsorcium:

FH OÖ Forschungs&Entwicklungs GmbH Fakulta managementu Jindřichův Hradec

Doba trvání:

01/2011 – 07/2013

Podpora:

European Territorial Co-operation Austria- Czech Republic 2007 - 2013

Spolufinancování:

Evropská unie - Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRE), spolková země Horní Rakousy

Kontaktní osoby: Rakousko: Mag. Tanja Peherstorfer +43(0) 50804-33650 [email protected]

MMag. Barbara Ehrenstorfer +43(0) 50804-33613 [email protected]

Dr. Markus Schedlberger +43(0) 50804-33614 [email protected]

Ing. Šárka Polanecká +42(0) 608-856-423 [email protected]

doc. Ing. Marie Hesková, CSc. +42(0) 384-417-242 [email protected]

Julia Hochgatterer M.A. +43 (0) 50804-33651 [email protected]

Česká republika: Ing. Jan Nový +42(0) 384-417-245 [email protected] Ing. Irena Stejskalová, Ph.D. +42(0) 384-417-216 [email protected]

Informace o zprávě: Autor: Dr. Markus Schedlberger

Datum finální verze:15. 11. 2012

OBSAH ÚVOD............................................................................................................................................................... 4 1.1 VZNIK DATABÁZE..................................................................................................................................... 5 1.1.1 Příprava dotazníku .......................................................................................................................... 5 1.1.2 Velikost, výběr a složení reprezentativního vzorku ......................................................................... 5 1.1.2.1 1.1.2.2

Mühlviertel .................................................................................................................................................. 6 Jižní Čechy ................................................................................................................................................... 8

1.1.3 Opatření pro zajištění kvality ........................................................................................................ 10 1.2 AGREGACE DAT V INDEXOVÉ FORMĚ ................................................................................................... 10 1.2.1.1 1.2.1.2 1.2.1.3

2

DESKRIPTIVNÍ VÝSLEDKY INDEXU KVALITY ŽIVOTA ............................................................... 13 2.1 2.2 2.3 2.4

3

Standardizace ......................................................................................................................................... 11 Agregování dat ....................................................................................................................................... 12 Transformace indexových hodnot ........................................................................................................ 13

AGREGOVANÝ INDEX KVALITY ŽIVOTA .................................................................................................. 14 OSOBNÍ SITUACE .................................................................................................................................. 15 INFRASTRUKTURA ................................................................................................................................. 16 PŘEHLED HODNOCENÍ .......................................................................................................................... 18

DALŠÍ KROKY A SHRNUTÍ ............................................................................................................... 19 3.1 3.2 3.3

ZOBRAZENÍ PROSTŘEDNICTVÍM INTERAKTIVNÍ VIZUALIZACE NA INTERNETU ....................................... 19 DALŠÍ PERSPEKTIVY VYHODNOCENÍ ..................................................................................................... 19 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................... 21

Úvod Cílem projektového záměru u RegioTalent je zviditelnit a především využít potenciál (kvalifikace, lidský kapitál) příhraničních regionů jižní Čechy-Mühlviertel. Čechy Mühlviertel. V první řadě jde o to, aby byly vytvořeny pracovní pobídky pro kvalifikované lidi a aby tito lidé našli v regionu pracovní uplatnění a setrvali zde. Významným faktorem úspěchu je přitom dosažení kvality v obou rovinách - v oblasti profesního i soukromého života. života „Faktor růstu“ - subjektivní pocit spokojenosti obyvatel (kvalita kvalita života, života pocit sounáležitosti) definuje mimo jiné kvalitu regionu. Právě zde hraje důležitou roli index kvality života,, který byl poprvé použit v rámci projektu RegioTalent. V rámci předchozího kvantitativního ho výzkumu, který byl proveden v příhraničních regionech jižní Čechy-Mühlviertel,, byl osloven reprezentativní vzorek obyvatel čítající více než 1 000 respondentů na téma kvality života. V rámci dotazování byly přitom zkoumány aspekty jako například spokojenost obyvatel s infrastrukturou (veřejná veřejná doprava, doprava domovy pro seniory, gastronomie atd.) atd a jejich osobní situace (zdravotní zdravotní stav, stav finanční situace atd.). Na základě toho byl vytvořen rozsáhlý obraz o kvalitě života obyvatel žijících v obou příhraničních regionech. regionech Tato zpráva popisuje jednak deskriptivní výsledky indexu kvality života na úrovni okresů a regionů. Dále obsahuje také související informace týkající se procesu sestavení indexu a popisuje další kroky spojené s prezentací výsledků na internetu. V současné době je vyvíjena platforma, která uživatelům umožní optimální vizualizaci výsledků indikátorů indexu kvality života prostřednictvím Mapy indexu kvality života. života Tento webový nástroj bude uživatelsky příjemný příje ý a pro veřejnost srozumitelný, jednotlivé územní celky budou barevně odlišeny podle výsledného indexu kvality života.

4

1.1 Vznik databáze Pro získání vědecky podložené výpovědi týkající se kvality života lidí žijících v příhraničním regionu jižní Čechy-Mühlviertel Čechy bylo nejprve nutné provést primární šetření a sestavit vhodnou databázi. Ještě předtím však byl vypracován dotazník a byl definován reprezentativní vzorek dat. Poté byla prostřednictvím telefonického telefonick dotazování získána data od více než 1 000 osob. Takto získaná surová data byla očištěna a následně vyhodnocena. Náročný úkol představovala koordinace jednotlivých prací, při které bylo nutné překonat vzdálenostní, jazykové i organizační bariéry na obou stranách hranice.

1.1.1 Příprava dotazníku Příprava dotazníku probíhala ve dvou úrovních. Pro zjištění veškerých, veškerých z hlediska obyvatelstva relevantních, faktorů byly nejprve nejprve použity výsledky z rozhovorů, které byly kvalitativně vyhodnoceny v rámci projektu RegioTalent. Ve druhém kroku byla byl také vytvořena vazba k aktuálním mezinárodním výsledkům výzkumu. Díky obrovskému rozmachu, který v posledních letech zaznamenal výzkum zabývající se kvalitou života a subjektivním pocitem spokojenosti jenosti, je k dispozici neustále rostoucí počet publikací a dat. I přesto je nutné konstatovat, že dosud se zdaleka nepodařilo sjednotit definici a způsob měření kvality života a že v této oblasti neexistují jednotné koncepční přístupy. Pro zajištění návaznosti a porovnání s dalšími mezinárodními výzkumy a výzkumem plánovaným na území Rakouska, bylo šetření (otázky a jejich formulace) v maximální možné míře přizpůsobeno standardu jako např. EU-SILC1. Jakmile byla k dispozici první verze dotazníku, byl proveden předběžný ý test, test který měl za úkol ověřit srozumitelnost dotazníku pro respondenty. Ve spolupráci s call-centrem, které bylo pověřeno realizací telefonického dotazování, dotazování bylo objasněno pozadí dotazování a tazatelé byli příslušně proškoleni. proškoleni

1.1.2 Velikost, výběr a složení reprezentativního vzorku Reprezentativní vzorek obyvatel žijících v regionu Mühlviertel a v regionu jižní Čechy zahrnoval podle plánu přibližně 500 respondentů v každém regionu.. Velikost vzorku byla blíže definována stanovenými kvótami. Telefonické dotazování v regionu jižní Čechy a v regionu Mühlviertel pak probíhalo podle plánu kvót. Reprezentativnost dotazovaného vzorku obyvatel v regionu Mühlviertel a v regionu jižní Čechy byla zajištěna na základě několikaúrovňového modelu zkoumaného zkoumané vzorku. Regionální rozložení respondentů bylo zajištěno náhodným výběrem v rámci čtyř okresů, čímž se zamezilo případnému zkreslení vzorku v důsledku prostorových skupinových efektů jako je např. vzdálenost od hranic, blízkost města. Vliv velikosti obce, který se 1

SILC je zkratkou anglického termínu „Community Community Statistics on Income an Living Conditions" (česky: Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností). Prostřednictvím tohoto statistického zjišťování jsou každý rok shromažďována data o ekonomické a sociální situaci soukromých domácností v rámci celé Evropské unie.

5

očekával zejména v souvislosti s nabídkou infrastruktury, byl kontrolován rozvrstvením obyvatelstva s ohledem na velikost obce. Na základě stanovených kvót na osobní úrovni bylo zajištěno, že nedojde k případnému podhodnocení určitých skupin skup (např. teenageři), které může v případě telefonického dotazování nastat (viz Bryman 2012, str. 216–217). Kombinací výběru obcí a náhodného výběru telefonních čísel a navazujícího kvótování bylo dosaženo dobrého zmapování obyvatelstva ve sledovaném regionu a dostatečně vysoké geografické a sociálně-demografické sociálně rozmanitosti. Pro sladění tohoto kvantitativního obrazu se e skutečným počtem obyvatelstva bylo provedeno statistické vážení. Konkrétně bylo provedeno vážení nerovných h pravděpodobností výběru, výběru které přizpůsobuje četnosti ve vzorku skutečnému rozložení obyvatelstva v regionech jižní Čechy a Mühlviertel.

1.1.2.1

Mühlviertel

Pro získání dat reprezentativního vzorku byl na základě administrativního členění NUTS 3 vybrán region „Mühlviertel“ ühlviertel“ (srov. Obrázek 1). Díky tomuto náročnému postupu bylo zajištěno, že budou optimálně podchyceny regionální zvláštnosti regionu Mühlviertel. Obrázek 1: Zájmová oblast pro stanovení indexu kvality života 2012 - ČR, Rakousko

Zdroj: vlastní materiál

Konkrétně byly v každém ze čtyř okresů2 regionu Mühlviertel zařazeny obce podle počtu obyvatel do čtyř skupin (do do 1000 obyvatel, 1001-2000 obyvatel,, 2001-3000 2001 obyvatel, 2

Okres Urfahr-Umgebung je evidován v regionálním r členění územních statistických jednotek NUTS 3 Rakousko 2012 pouze částečně.

6

více než 3000 obyvatel). Z těchto čtyř skupin byly náhodně vybrány vybrán vždy dvě obce, 3 celkem tedy 31 obcí. Respondenti ze čtyř okresů Freistadt, Perg, Rohrbach a Urfahr-Umgebung Umgebung byli opět rozčleněni na 31 obcí, jak je zachyceno v Tabule 1. Obyvatelstvo ve věku 15-80 15 let žijící v těchto obcích představovalo základní soubor pro telefonické dotazování. Z rakouského telefonního seznamu byla pro zvolené obce náhodně vybrána telefonní čísla a ta byla následně kontaktována. Na základě stanovených kvót, kvót které zahrnují pohlaví a věkovou skupinu respondentů, bylo poté rozhodnuto, zda je možné provést telefonické dotazování. Jestliže to nebylo ze strany respondenta možné, bylo dotazování sjednáno na později.

Tabule 1: Dotazované osoby v regionu Mühlviertel podle obcí název obce

počet osob

1

Kaltenberg

14

2

Pierbach

16

3

Waldburg

11

4

Sankt Leonhard bei Freistadt

17

5

Hagenberg im Mühlkreis

17

6

Lasberg

16

7

Tragwein

18

8

Wartberg ob der Aist

18

9

Klam

10

10

Sankt Thomas am Blasenstein

8

11

Baumgartenberg

15

12

Saxen

20

13

Katsdorf

20

14

Waldhausen im Strudengau

18

15

Naarn im Machlande

18

16

Sankt Georgen an der Gusen

18

17

Lichentau im Mühlkreis

8

18

Oberkappel

13

19

Kleinzell im Mühlkreis

18

20

Niederwaldkirchen

17

21

Sarleinsbach

18

22

Rohrbach in OÖ

17

23

Ulrichsberg

17

24

Sankt Martin im Mühlkreis

19

25

Ottenschlag im Mühlkreis

17

26

Haibach im Mühlkreis

19

27

Reichenthal

16

3

Počet 31 je dán tím, že v okrese Urfahr--Umgebung existuje pouze jedna obec ve velikostní kategorii 3.

7

28

Zwettl an der Rodl

19

29

Vorderweißenbach

19

30

Oberneukirchen

18

31

Bad Leonfelden

19

celkem

508

Zdroj: vlastní materiál, datový soubor LQMVSB 2012.

V regionu Mühlviertel bylo v období od 19. 6. 2012 do 26. 6. 2012 dotázáno celkem 508 osob. Tento reprezentativní vzorek čítal téměř stejný počet žen (257 257) a mužů (251). S ohledem na věkové rozložení obyvatelstva bylo podle stanovených kvót v každé věkové skupině 15-25, 26-40, 40, 41-55 a 56-80 let dotázáno 127 osob. V regionu Mühlviertel bylo 288 respondentů pracujících, tato situace se vztahovala na pracovní ovní poměry uzavřené na dobu určitou a neurčitou, určitou, na sezónní a smluvní práce, práce na osoby samostatně výdělečné činné a na osoby v učebním poměru (srov srov. Tabulka 2). Tabulka 2: Dotazované osoby v regionu Mühlviertel podle pracovní situace

podskupina

počet

1

osoby výdělečně činné, pracovní poměr na dobu neurčitou

2

osoby výdělečně činné, pracovní poměr pom na dobu určitou

3

osoba výdělečně činné, sezónní práce/smluvní práce práce

4

osoba samostatně výdělečně ě čně ččinné

48

5

osoby v učebním poměru

15

celkem

205 19 1

283


1.1.2.2

Jižní Čechy

Zájmová oblast regionu jižní Čechy zahrnuje obce ležící na přímé hranici s Rakouskem, jako dílčí územní jednotky byly zvoleny „správní obvody pověřených obcí“ obcí 4. Aby v důsledku dvou atypických jednotek, kterými jsou Český Krumlov a Kaplice, nedošlo ke zkreslení reprezentativního vzorku, byly přidány další tři jednotky na hranici s regionem Waldviertel. Vzhledem k historickému městskému jádru a statutu světového kulturního dědictví UNESCO patří Český Krumlov mezi nejvyhledávanější hledávanější turistické cíle, a nelze ho proto srovnávat s ostatními správními jednotkami. Opačný extrém představuje území v okolí města Kaplice, které je na základě historického vývoje ekonomicky znevýhodněno, znevýhodněno a proto je s ostatními oblastmi v příhraničním regionu srovnatelné rovněž pouze podmíněně. Analogicky k regionu Mühlviertel byl v regionu jižní Čechy proveden výše popsaný několikaúrovňový reprezentativní vzorek. Celkem bylo náhodně vybráno 38 obcí v různých velikostních ostních kategoriích. Obyvatelstvo žijící v těchto obcích představovalo základní soubor pro telefonické dotazování5. V České republice bylo v níže uvedených obcích dotázáno celkem 511 respondentů (viz Tabulka 3).

4

Příslušný český ekvivalent zní: obec s rozšířenou působností. 5 V obcích Dolní Třebonín, Frahelž, Pleše, Přední Výtoň a Střížovice nebylo možné provést dotazování..

8

Tabulka 3: Dotazované osoby v regionu jižní Čechy podle obcí Název obce

počet osob

1

Malšín

1

2

Frymburk

6

3

Vyšší Brod

18

4

Křemže

13

5

Větřní

7

6

Český Krumlov

59

7

Soběnov

4

8

Rožmitál na Šumavě

4

9

Bujanov

4

10

Benešov nad Černou

14

11

Velešín

26

12

Kaplice

41

13

Dívčí Kopy

1

14

Horní Pěna

3

15

Kardašova Řečice

10

16

Nová Včelnice

11

17

Nová Bystřice

14

18

Jindřichův Hradec

67

19

Nová Ves nad Lužnicí

2

20

Rapšach

3

21

Novosedly nad Nežárkou

4

22

Lomnice nad Lužnicí

5

23

Chlum u Třeboně

10

24

Suchdol nad Lužnicí

18

25

Třeboň

60

26

Čížkrajice

3

27

Kamenná

1

28

Ločenice

2

29

Olešnice

8

30

Horní Stropnice

10

31

Nové Hrady

13

32

Borovany

38

celkem

511


Osoby dotazované v období od 9. 7. 2012 do 28. 7. 2012 (251 mužů a 260 žen) v regionu jižní Čechy lze rovněž rozdělit do přibližně stejných věkových skupin (viz Tabule 4).

9

Tabule 4:: Dotazované osoby v regionu jižní Čechy podle věku

věková skupina 15 do 25 26 do 40 41 do 55 56 do 80 celkem

počet osob

podíl v procentech

120

23,5

132

25,8

124

24,3

135

26,4

511

100,0


V regionu jižní Čechy bylo dotázáno celkem 343 pracujících osob, které byly rozděleny do následujících podskupin - viz Tabulka 5. Tabulka 5: Dotazované osoby v regionu jižní Čechy podle pracovní situace

podskupina

počet

1

osoby výdělečně činné, pracovní poměr na dobu neurčitou

2

osoby výdělečně činné, pracovní poměr pom na dobu určitou

3

osoby výdělečně činné, sezónní práce/smluvní práce

4

osoby samostatně výdělečně ě čně ččinné

41

5

osoby v učebním poměru

73

celkem

167 53 9

343


1.1.3 Opatření pro zajištění kvality Opatření pro zajištění kvality mají velký význam především při telefonickém dotazování, neboť lidé, kteří mají zkušenost s obtěžujícími nevyžádanými telefonáty obchodníků, jsou často méně ochotni zúčastnit se výzkumu a odpovídat na dotazy. dotazy Abychom tomuto problému předešli, byli obyvatelé ve vybraných obcích informováni již v předstihu. Starostům ům obcí byl zaslán email s informacemi o celém projektu i plánovaném telefonickém dotazování. Zároveň byli starostové požádáni, aby prostřednictvím informačního ho média v obci (např. obecní noviny) noviny informovali o plánovaném dotazování a vyzvali obyvatele k aktivní účasti. Ze zpráv dotazovaných osob vyplývá, že tato informovanost zvýšila akceptaci akcepta zamýšleného záměru ru dotazování u respondentů, neboť vnímali rozhovor jako příležitost, jak mohou vyjádřit svůj názor. Náhodně vybraní respondenti telefonické dotazování již zčásti očekávali, a proto byli na rozhovor optimálně připraveni.

1.2 Agregace dat v indexové formě form Prostřednictvím telefonického dotazování bylo získáno množství dat a informací o různých aspektech kvality života a spokojenosti obyvatel. Záměrem výzkumu bylo prezentovat a vizualizovat výsledky tak, aby byly snadno srozumitelné, srozumitelné a zároveň bylo třeba zachovat možnost sledování vybraných aspektů kvality života. Navíc bylo nutné vytvořit základnu, nu, která by umožňovala sledování jak průřezových dat napříč všemi okresy/regiony, tak i panelových dat v horizontu několika let.

10

Tento multidimenzionální menzionální požadavek byl yl velmi uspokojivě vyřešen zpracováním dat v indexové formě. Další výhodou zvoleného zvolené řešení je, že na rozdíl od tabulkového zobrazení není zapotřebí žádných znalostí statistických metod ani intenzivní analýza výsledků. Výhody zobrazení v indexové formě jsou patrné také na základě rozšíření podobně koncipovaných požadavků (např. např. Index šťastné planety (Happy Happy Planet Index) Index nebo Index lepšího života (Better Better Life Index) Index organizace OECD). Česko-hornorakouský hornorakouský index kvality života je tak z mezinárodního hlediska v té nejlepší společnosti. Aby bylo zobrazení kvality života v indexové formě kompaktní, je třeba přijmout fakt, fakt že podrobné informace a aspekty týkající se kvality života budou agregovány do celků. celků Ze statistického hlediska je tento krok spojen se dvěma úkoly. V první řadě je nutné agregovat informace, které byly zjištěny pomocí různých hodnotících stupnic. Z tohoto důvodu je zpravidla nutné é provést standardizaci. Dále musí být agregovány jednotlivé indikátory do obsahově souvisejících subindexů. Otázka agregace dat se týká jednak vytváření celků a jednak posouzení významnosti dílčích informací. Zatřetí je třeba prezentovat takto zjištěné ukazatele srozumitelnou formou, přičemž tento požadavek vyžaduje na základě předtím provedených pracovních kroků transformaci formaci hodnot např. v oblasti od 0 (minimální minimální hodnota) hodnota do 10 (maximální hodnota).

1.2.1.1 Standardizace Pro zjištění indexu kvality života byly respondentům položeny otázky jako například „Jak jste spokojen(a) s podmínkami bydlení, bydlení bytem, domem?“.. Respondenti svou spokojenost vyjadřovali pomocí desetistupňové hodnotící stupnice od 0 (vůbec vůbec nejsem spokojen(a)) spokojen(a) až po 10 (jsem naprosto spokojen(a)). spokojen(a) Nebo jim byly položeny otázky „Jak bezpečně se cítíte, když musíte jít v okolí vašeho bydliště po setmění pěšky?“ pěšky?“ Cítíte se „velmi bezpečně“, „docela docela bezpečně“, bezpečně „spíš nebezpečně“ a „velmi nebezpečně“. “. Provedení vedení agregace obou těchto indikátorů vyžaduje pravidlo, podle kterého jsou hodnoty jedné použité stupnice převedeny do jiné stupnice. Jak je srozumitelně popsáno v Organisation for Economic Co-operation Co operation and Development 2008, str. 83 a další, existují různé možnosti standardizace jako např. transformace min-max max nebo metoda měření vzdálenosti od určitého určité referenčního bodu. Pro vytvoření indexu index kvality života byla zvolena standardizace podle vzorce Z-Score. Pro ro každý indikátor byla přitom stanovena průměrná hodnota pro všechny regiony x a standardní odchylka pro veškerá sledování a okresy/země. Na základě jednotlivých zjištěných hodnot pak bylo stanoveno pro každou hodnotu x příslušné Z-Score z pomocí tohoto vzorce: ̅ ó

̅

̅

Z-Score nemá žádnou horní nebo dolní hranici. Na základě provedené standardizace ukazuje záporné Z-Score, že hodnota leží pod průměrnou hodnotou všech pozorování ve všech regionech. Kladný Z--Score signalizuje naopak nadprůměrnou hodnotu. hodnotu Velikost odchylky od průměrné hodnoty je opět udávána hodnotou Z-Score Score ve standardních odchylkách. Např. hodnota 2 odpovídá kladné odchylce o dvě standardní odchylky. Výhoda transformace prováděné podle vzorce Z-Score spočívá v tom, tom že stanovením „globální“ průměrné hodnoty také existuje fixní bod pro budoucí sledovaná období a není

11

nutné opět provádět transformaci veškerých hodnot, jako je tomu například v případě transformace min-max (Organisation for Economic Co-operation Co operation and Development 2008, str. 85). paměti že v případě transformace již nelze na hodnoty Přitom je ale třeba mít na paměti, nahlížet jako na absolutní body stupnice, nýbrž je přípustná pouze jejich relativní interpretace. Jestliže na původní desetibodové stupnici spokojenosti byla hodnota „9“, bylo přípustné ji ještě interpretovat jako „téměř zcela spokojen(a)“. Po transformaci se může jednat jak o kladnou (jestliže ostatní odpovědi dosahovaly průměrné průměr hodnoty, např. 5), tak i o zápornou ou hodnotu (jestliže průměrná hodnota ostatních odpovědí dosahovala např. 9,9).

1.2.1.2 Agregování dat Otázka agregace získaných dat do větších celků (skupin) má obsahovou obsahov a statistickou složku. Z obsahového hlediska je třeba agregovat indikátory, které jsou ve skupině snadno a smysluplně interpretovatelné. interpretovatelné

•finanční situace •zdraví •podmínky bydlení doba trvání cesty do •doba zaměstnání/školy •činnost •volný čas •dostupnost dostupnost výpomoci •důvěra •bezpečnost

infrastruktura

osobní situace

Obrázek 2: Faktory vlivu na osobní situaci a infrastrukturu

•místní zdroje •možnosti možnosti sportovního vyžití •zařízení zařízení péče o starší občany •péče o děti/mládež •centra pro mládež •gastronomie •veřejná doprava •možnosti vzdělávání •zdravotnická péče

Zdroj: vlastní materiál.

V případě indexu kvality života byly hodnoty agregovány ve dvou úrovních. úrovních Nejprve byly agregovány jednotlivé otázky otáz týkající se skupin „osobní situace“ a „infrastruktura“. Přitom byly například agregovány otázky „Jak jste spokojen(a) s vaší současnou finanční situací?“ nebo „Jak Jak bezpečně se cítíte, když k musíte jít v okolí vašeho bydliště po setmění pěšky?“ do souboru faktorů „osobní „ situace“. Údaje týkající se spokojenosti s infrastrukturou (respondentům byla položena otázka „Jak Jak jste celkově spokojen(a) spokojen s následujícími body v okolí vašeho ašeho bydliště?“) bydliště byly zahrnuty do bodu „infrastruktura“ infrastruktura“ (viz Obrázek 2). Pro vytvoření ukazatele kvality života obyvatelstva,, který by byl vyjádřen jediným číslem, byly agregovány obě bě hodnoty faktorů „osobní situace“ a „infrastruktur infrastruktura“ (srov. Obrázek 3). Výsledkem je hodnota, hodnota která je znázorněna jako „index index kvality života“. života“

12

Při statistickém posouzení vyvstává v případě agregace otázka, jaký význam mají jednotlivé indikátory, které jsou pak vyjádřeny nadřazenou hodnotou. V případě indexu kvality života bylo o provedeno vyvážení na obou uvedených úrovních. Obrázek 3: Složky kvality života

LQI

osobní situace

infrastruktura


To znamená, že kvalita života naměřená v rámci indexu kvality života je stejnou měrou ovlivňována „osobní situací“ jako „infrastrukturou“. „infrastrukturou“ „Infrastruktura““ je zase stejnou měrou ovlivňována spokojeností s veřejnou dopravou jako spokojeností se zdravotnickou péčí.

1.2.1.3 Transformace indexových hodnot Po výpočtu čtu agregovaných indexových hodnot bylo třeba převést indexová čísla do srozumitelných výsledků. Technicky řečeno byla provedena na transformace vypočtených hodnot na stupnici od 0 do 10. 10 Teoretické minimum je číselně stanoveno na hodnotu „0“ a teoretické maximum na hodnotu „10“. Hodnota „0“ a tudíž teoretické minimum bude dosaženo tehdy, jestliže u všech aspektů indexu kvality života bude odevzdáno nejhorší hodnocení,, tedy pokud by respondenti na většinu otázek zvolili známku „0“ s významem „vůbec nejsem spokojen(a)“. pokojen(a)“. Naopak hodnoty „10“ a tedy teoretického maxima bude dosaženo tehdy, jestliže bude vždy udělena nejlepší známka. Kromě výše uvedené stupnice byla stanovena příslušná průměrná hodnota s hodnotou „5“ (aritmetický průměr). Na základě toho lze velmi vel snadno zjistit, v jakém vztahu je hodnota dosažená v příslušném okrese vůči průměru hodnocení daného faktoru všemi respondenty. respondenty

2 Deskriptivní výsledky indexu kvality života Pro vytvoření snadno interpretovatelného a pochopitelného ukazatele byl index kvality života agregován tak, aby výše uvedené faktory vyjádřil jediným číslem. V následujících vyhodnoceních byly nejprve zkoumány regiony Mühlviertel a jižní Čechy a následně také jednotlivé okresy6.

6 Kvůli porovnatelnosti se zde pojem ojem „okresy“ používá pro čtyři sledované územní jednotky regionu Mühlviertel a pro pět jednotek regionu jižní Čechy, i přesto že v případě Urfahr-Umgebung neodpovídá definici politických okresů v Rakousku, popř. českému termínu „obec“.

13

2.1 Agregovaný index kvality k života Podle indexu kvality života činila kvalita k života v regionu Mühlviertel v roce 2012 5,4 indexových bodů, v regionu jižní Čechy byla naměřena hodnota 4,5 bodů. Pro výklad těchto ukazatelů je třeba doplnit, že hodnoty indexu se pohybují na stupnici od „0“ do „10“. Hodnota „0“ a tudíž teoretické minimum bude dosaženo tehdy, jestliže u všech aspektů indexu kvality života bude odevzdáno nejhorší hodnocení. Naopak hodnoty „10“ a tedy teoretického maxima bude dosaženo tehdy, jestliže bude vždy udělena nejlepší známka. Hodnota „5“ udává á vždy průměr hodnocení daného faktoru všemi respondenty. Tato „srovnávací hladina“ je v grafech vyjádřena červenou linkou. Panel, Panel který přesahuje tuto hladinu, ukazuje na nadprůměrné hodnocení, nižší panel znamená nedostatky oproti průměru hodnocení všemi respondenty. respondent Obrázek 4: Kvalita života podle regionů

Kvalita života celkem 0 = teor. Min, 5 = průměr, pr 10 = teor. Max

5,43 4,50

příhraniční oblasti Horního Rakouska

příhraniční oblasti jižních Čech


Z Obrázek 4 jasně vyplývá,, že region Mühlviertel leží nad průměrnou hodnotou „5“ a region jižní Čechy leží pod touto hodnotou. Odchylka však není nikterak extrémní a oba regiony se proto pohybují ve středové střed části. Jinou situaci zachycuje sledování podle správních obvodů (viz Obrázek 5). Z grafu lze vyčíst, že spokojenost s kvalitou kvalit života je v jednotlivých okresech výrazně odlišná. Přesto se však zdá, že rozpětí ozpětí závisí na daném regionu. Je totiž patrné, patrné že okresy v regionu Mühlviertel (vyznačeno vyznačeno modře) modře leží nad srovnávací hladinou, hladinou zatímco okresy v regionu jižní Čechy leží pod touto srovnávací hladinou. Nejvyšší hodnotu vykazuje okres Urfahr-Umgebung s 5,57 indexovými body, nejnižší pak Kaplice s 4,16 body.

14

Obrázek 5: Kvalita života podle okresů/správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP)

Kvalita života celkem 0 = teor. Min, 5 = průměr, pr 10 = teor. Max


2.2 Osobní situace Jak bylo popsáno výše,, je kvalita života tvořena stejnou měrou dvěma soubory faktorů spokojeností s osobní situací a spokojeností s infrastrukturou. Podobně jako v případě porovnávání celkové spokojenosti s kvalitou života lze z grafu vyčíst, vyčíst že region Mühlviertel s 5,64 indexovými body leží nad srovnávací hladinou a region jižní Čechy s 4,31 body pod srovnávací hladinou (srov. Obrázek 6). Obrázek 6: Spokojenost s osobní situací podle regionů region

Spokojenost s osobní situací 0 = teor. Min, 5 = průměr, pr 10 = teor. Max

5,64

4,31

příhraniční oblasti Horního Rakouska Zdroj: vlastní materiál, datový soubor LQMVSB 2012.

15

p říhraniční oblasti jižních Čech

Na úrovni okresů jsou v oblasti spokojenosti s osobní situací mezi okresy patrné poněkud větší odchylky než v případě porovnávání celkové spokojenosti s kvalitou kvalit života. Z Obrázek 7 lze vyčíst, že okres Urfahr-Umgebung s 5,95 body vykazuje nejvyšší hodnotu spokojenosti a Kaplice s 4,07 body naopak nejnižší hodnotu spokojenosti. spokojenosti Nápadná je přitom relativně nízká hodnota v případě okresu Perg,, která dosahuje pouhých 5,18 indexových bodů. Obrázek 7: Spokojenost s osobní situací podle správních obvodů okresů/ORP

Spokojenost s osobní situací 0 = teor. Min, 5 = průměr, pr 10 = teor. Max


2.3 Infrastruktura Spokojenost obyvatel s infrastrukturou infrast ukturou je poněkud odlišná od dosavadního sledovaného vzorku (viz Obrázek 8). Ačkoliv i v tomto případě leží region Mühlviertel nad srovnávací hladinou a region jižní Čechy pod srovnávací hladinou, není rozdíl zdaleka tak markantní jako v případě spokojenosti obyvatel obyvate s osobní situací.

16

Obrázek 8: Spokojenost s infrastrukturou podle regionů

Spokojenost s Infrastrukturou 0 = teor. Min, 5 = průměr, pr 10 = teor. Max

5,23

4,72

příhraniční oblasti Horního Rakouska

příhraniční oblasti jižních Čech


Na úrovni okresů je zajímavé, že nejvyšší hodnota spokojenosti byla dosažena v okresu Rohrbach v Mühlviertelu, ale jihočeský okres Jindřichův Hradec obsadil hned druhou příčku (srov. Obrázek 9). Jedná se tak o jediný případ, kdy hodnocení jihočeského okresu vykazuje kazuje lepší výsledky než okresy v regionu Mühlviertel. Obrázek 9: Spokojenost s infrastrukturou podle okresů/ORP

Spokojenost s Infrastrukturou 0 = teor. Min, 5 = průměr, pr 10 = teor. Max


17

2.4 Přehled hodnocení Při celkovém posouzení je patrné, patrné že obyvatelé žijící v okresech regionu Mühlviertel jsou více spokojeni s kvalitou u života než obyvatelé jihočeských okresů (srov srov. Obrázek 10).

Obrázek 10: Složky indexu kvality života podle okresů


Příčinou je především větší spokojenost v souvislosti s faktory, které byly přiřazeny spokojenosti s osobní situací. situac Zejména pak severní část okresu Urfahr-Umgebung Urfahr se vymyká mimořádně vysokou mírou spokojenosti s osobní situací. Rozdíly ve výsledných hodnotách týkajících se spokojenosti s infrastrukturou již nejsou tak markantní a například v Jindřichově Hradci jsou tyto hodnoty nadprůměrné. Nejvíce spokojeni s infrastrukturou jsou obyvatelé v okrese Rohrbach. Nejnižší hodnoty spokojenosti byly v obou oblastech naměřeny v jihočeském okrese Kaplice. Napříč okresy je zajímavé, že z deskriptivních výsledků nevyplývá žádná mimořádně silná souvislost mezi spokojeností s osobní situací a spokojeností s infrastrukturou. infrastrukturou Například u hodnot naměřených v okresech Urfahr-Umgebung,, Freistadt nebo Jindřichův Hradec jsou patrné relativně velké odchylky. odchylky

18

3 Další kroky a shrnutí 3.1 Zobrazení prostřednictvím řednictvím interaktivní vizualizace na internetu V současné době je vyvíjena webová aplikace, tzv. Mapa indexu kvality života, která zachycuje výsledný index kvality života v celém příhraničním regionu. region Tato platforma bude přístupná široké veřejnosti. veřejnosti. Uživatelé si navíc budou moci na mapě zobrazit jednotlivé dílčí aspekty indexu kvality života a dílčí položky infrastruktura infrastruktur a osobní spokojenost. Na Obrázek 11 je zachycena betaverze mapy na internetu. internetu

Obrázek 11: Webová aplikace - Mapa indexu kvality života


K dispozici bude také rozbalovací výběrový seznam (tzv. dropdown), dropdown) který umožní sledování dalšího vývoje dat indexu kvality života v průběhu času. Na základě toho bude možné provést jednoduché srovnání vývoje indexových hodnot v příslušných okresech a regionech.

3.2 Další perspektivy vyhodnocení V rámci výzkumu pro stanovení indexu kvality života byla také zjišťována sociálněsoci demografická data respondentů. Tato data lze využívat při zkoumání dalších poznatků o různých faktorech vlivu na kvalitu života. Na příklad úroveň kvality života se liší v závislosti na věkové skupině ě respondentů (viz obrázek 12).

19

Obrázek 12: Složky indexu kvality života podle věkových skupin


Z výsledků vyplývá, že nejvíce spokojena je s kvalitou života věková á skupina 15-25 a naopak nejméně věková skupina skupin 56-80 let, což je dáno zejména vysokou spokojeností s osobní situací. Kromě hodnocení podle věkových skupin bylo ještě provedeno hodnocení podle pohlaví. Jak je z níže uvedeného grafu patrné, jsou rozdíly v celkové spokojenosti s kvalitou života a v dílčích aspektech pouze minimální (srov. Obrázek 13). Obrázek 13: Složky indexu kvality života podle pohlaví


V každém případě by bylo velmi žádoucí využívat stávající disponibilní data a ještě více se zaměřit na tyto faktory vlivu (a ( podobné) na kvalitu života.

20

3.3 Shrnutí Spokojenost s kvalitou života v daném regionu je významným faktorem faktor atraktivity a potenciálu růstu regionu. Z tohoto důvodu byl proveden výzkum čítající více než 1 000 respondentů s cílem získat data pro zjištění spokojenosti obyvatel s kvalitou jejich života. Na základě tohoto výzkumu byla vytvořena solidní kvantitativní databáze pro regiony jižní Čechy a Mühlviertel iertel. Data byla nejprve seskupena do subkategorie infrastruktura (veřejná veřejná doprava, doprava domovy pro seniory, gastronomie atd.) atd a do subkategorie osobní situace (zdravotní zdravotní stav, stav finanční situace atd.) a poté byla agregována do jednotného ukazatele „index kvality kvali života“. Z výsledků hodnocení vyplývá, vyplývá že obyvatelé žijící v okresech regionu Mühlviertel jsou v porovnání s obyvateli jihočeského pohraničí více spokojeni s kvalitou života. Rozdíly jsou patrné zejména v oblasti spokojenosti s osobní situací. V této souvislosti doporučujeme provést další a podrobnější analýzy. Zejména pak opakované provedení výzkumu v pozdějším okamžiku by umožnilo vyhodnotit účinek politických opatření na spokojenost obyvatelstva. V současné době je vyvíjena webová platforma, platforma která bude uživatelsky příjemná a snadno ovladatelná i pro veřejnost. V roce 2013 si zájemci budou moci zjistit na internetových stránkách projektu www.regiotalent.eu výsledky týkající se spokojenosti s kvalitou života na tzv. Mapě indexu kvality života.

21

Seznam literatury Bryman, Alan (2012):: Social research methods. 4. vydání Oxford; New York: Oxford University Press. Organisation for Economic Co-operation Co operation and Development (2008): (2008) Handbook on Constructing Composite Indicators: Methodology and User Guide. Paris: OECD Publishing. Statistik Austria (2012):: Regionale Gliederung NUTS 3 Einheiten (Regionální členění územních statistických jednotek NUTS 3). Ke stažení online na adrese http://www.statistik.at/web_de/klassif ttp://www.statistik.at/web_de/klassifikationen/regionale_gliederungen/nuts_einheiten/i ikationen/regionale_gliederungen/nuts_einheiten/i ndex.html, poslední kontrola provedena 8. 8. 2012.

Databáze Datový soubor LQMVSB 2012, Zjištěné údaje týkající se různých ch aspektů kvality života v regionech jižní Čechy a Mühlviertel, Mühlviertel, Management Research Center Steyr, sledovaný rok 2012.

22

Index kvality života. v regionech. - průběžná zpráva

Recommend Documents